Západočeské entomologické listy (2020), 11: 5–14 ISSN 1804-3062 Fauna brouků (Coleoptera) přírodní památky Velikonoční rybník Michal Ouda Ke Štěpnici 563, CZ-331 01, Plasy; e-mail: [email protected] Ouda M. 2020: Fauna brouků (Coleoptera) přírodní památky Velikonoční rybník. (Beetles (Coleoptera) of the Veliko- noční rybník Nature Monument). Západočeské entomologické listy 11: 5–14. 18-2-2020 Abstract. The results of a year-long beetle research in the protected area of the Velikonoční rybník Nature Monument are presented. Altogether 317 beetle species from 43 families were found during the research. Thirteen species are regis- tered in the regional red list of threatened species. Contacyphon kongsbergensis Munster, 1929 belongs to the most valu- able species discovered in the area. Phyllotreta flexuosa (Illiger, 1794) is newly recorded species for western Bohemia. Key words: Coleoptera, faunistics, new records, Czech Republic, Slavkovský les Protected Landscape Area, Phyllotreta flexuosa ÚVOD mě toho jsou zde chráněny některé druhy mokřadní a obojživelné fauny, např. vážka jasnoskvrnná (Leu- Slavkovský les patří z přírodovědného hlediska k za- corrhinia pectoralis (Charpentier, 1825)). jímavějším oblastem vnitrozemí západních Čech. V rámci inventarizace maloplošných zvláště chráně- CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ných území v národně významných územích České republiky probíhá také v této oblasti mnoho faunis- PP Velikonoční rybník (Obr. 1, 2) se nachází na vý- tických i floristických průzkumů. Předkládaná prá- chodním okraji CHKO Slavkovský les, na rozhraní ce shrnuje výsledky jednoleté inventarizace fauny rozsáhlejšího lesního komplexu a pastvin, přibližně brouků (Coleoptera) se zřetelem na fytofágní druhy 1,5 km západně od obce Měchov a 3,7 km jihový- a epigeické predátory, provedenou na území PP Ve- chodně od městečka Bečov nad Teplou. Nadmořská likonoční rybník v roce 2018. Hlavním předmětem výška je cca 680 m. Lokalita náleží do fytogeogra- ochrany jsou biotopy makrofytní vegetace přirozeně fické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské eutrofních vod, vegetace vysokých ostřic v litorál- mezofytikum a okresu č. 28 Tepelské vrchy, podo- ním pásmu a vegetace přechodových rašelinišť. Kro- Obr. 2. Letecký snímek PP Velikonoční rybník se zamě- Obr. 1. Poloha PP Velikonoční rybník. (Mapový podklad: řením zkoumané lokality. (Mapový podklad: https://mapy. https://mapy.cz/turisticka/, navštíveno 25.11.2018). cz/turisticka/, navštíveno 25.11.2018). Fig. 1. The situation of the Velikonoční rybník Nature Fig. 2. Aerial photography of the Velikonoční rybník Na- Monument. (Map base: https://mapy.cz/turisticka/, visited ture Monument focused on the researched locality. (Map 25.11.2018). base: https://mapy.cz/turisticka/, visited 25.11.2018). 5 kres 28d Toužimská vrchovina (Skalický 1998) Otevřená, přirozeně silně eutrofní vodní plocha a do čtverce síťového mapování 5943 (Pruner & (Obr. 4) tvoří v současnosti jen malou část rybníka, Míka 1996). Z geologického hlediska náleží lokalita dominantním druhem je rdest vzplývavý (Potamoge- k soustavě Český masiv – krystalinikum a prevaris- ton natans), menší pokryvnosti dosahuje bublinatka ké paleozoikum (oblast: mariánsko-lázeňský bazický jižní (Utricularia australis) a parožnatka (Chara sp.). komplex) s horninou amfibolit (http://www.geolo- Okraje vodních ploch tvoří monodominantní porosty gy.cz). PP Velikonoční rybník je uměle vytvořený přesličky poříční (Equisetum fluviatile) (Obr. 5). Ji- dvouhrázový rybník bez znatelného přítoku i od- hovýchodní okraj rybníka je tvořen fragmentem pod- toku. Vlivem nehospodaření se samovolně přemě- máčeného a zrašelinělého lesa s borovicí lesní (Pinus nil na přírodní mokřad. V současné době je rybník sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies) (Tájko- z větší části zazemněn (odhadem 4/5 jsou dnes za- vá 2013). Jižní břehy rybníka zarůstají náletem olší zemněny, zatímco v letech 2012–2013 byl rybník a břehové porosty na západním okraji jsou porostlé při šetření zazemněn jen z 1/3 – viz předmětný plán prosychající olšinou. Deprese v jižní části lokality péče (Tájková 2013)). Většinu území pokrývají po- dříve zaplavované a porostlé zevary, dnes vysycha- rosty vysokých ostřic (Obr. 3), především ostřice jí a zarůstají. Biotopová charakteristika předurčuje zobánkatá (Carex rostrata), místy je přimíšena také převažující typ entomofauny zkoumaného území. vzácná ostřice vyvýšená (Carex elata). Ostřice zde Bohatě by zde měla být zastoupena především fauna vytvářejí souvislé houpavé porosty, místy silně zraše- fytofágních a vodních brouků. linělé se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angu- stifolium) a mochnou bahenní (Comarum palustre). MATERIÁL A METODIKA Cílem průzkumu bylo zjištění co nejširšího spektra fytofágních brouků a epigeických predátorů přítom- ných na lokalitě, včetně dokumentace významných indikačních druhů, jejichž známé životní nároky by přispěly k determinaci vhodného managementu údrž- by lokality. Zpracovány byly i ostatní nalezené sku- piny brouků. Průzkum byl prováděn individuálním vyhledáváním a všemi základními sběracími meto- dami kvantitativního charakteru – smykem trav a by- lin, oklepem keřů, stromů a vyšších bylin, prosevem detritu, vyšlapáváním v litorálu rybníka, na vodních stanovištích lovem cedníkem a vodní síťkou, pro- mýváním substrátu, sběrem v exkrementech vysoké zvěře. Dále byl použit individuální sběr ve dřevě, Obr. 3. Srpnový aspekt litorálu s porosty vysokých ostřic. Foto: M. Ouda. pod kůrou a ve stromových houbách. Jedenkrát byl Fig. 3. August aspect of pond littoral with tall sedge cover. použit lov na světlo. Od dubna do července bylo na- Photo: M. Ouda. Obr. 4. Zmenšující se vodní plocha s bujnou vegetací Obr. 5. Porosty Equisetum fluviatile pokrývají velké přirozeně eutrofních vod. Foto: M. Ouda. plochy vodní hladiny. Foto: M. Ouda. Fig. 4. Decreasing area of water surface with lush vegeta- Fig. 5. Equisetum fluviatile covers huge area of water sur- tion of naturally eutrophic waters. Photo: M. Ouda. face. Photo: M. Ouda. 6 Tabulka 1. Počty druhů řádu Coleoptera podle jednotlivých čeledí. Table 1. Numbers of beetle species according to particular families. Čeleď Počet druhů Čeleď Počet druhů Čeleď Počet druhů Anthribidae 2 Haliplidae 4 Noteridae 1 Brachyceridae 3 Helophoridae 2 Oedemeridae 3 Brentidae 16 Histeridae 2 Phalacridae 5 Buprestidae 1 Hydrochidae 1 Ptinidae 1 Byturidae 1 Hydrophilidae 6 Salpingidae 2 Cantharidae 14 Chrysomelidae 49 Scarabaeidae 2 Carabidae 24 Kateretidae 2 Scirtidae 7 Cerambycidae 6 Latridiidae 5 Scraptiidae 2 Ciidae 5 Leiodidae 5 Silphidae 4 Coccinelidae 16 Lycidae 1 Silvanidae 1 Cryptophagidae 2 Melandryidae 1 Staphylinidae 38 Curculionidae 31 Melyridae 8 Tenebrionidae 1 Dytiscidae 21 Mordellidae 1 Throscidae 2 Elateridae 11 Mycetophagidae 1 Geotrupidae 1 Nitidulidae 6 Celkem: 317 druhů straženo sedm zemních pastí v litorálu a v břehových NPR – národní přírodní rezervace, occ. – západní, partiích rybníka. Pasti byly průběžně vybírány. Jako pers. comm. – osobní sdělení, PP – přírodní památka, návnada a zároveň konzervační tekutina byla pou- VR – Velikonoční rybník. žita 10% kyselina octová. Terénní práce probíhaly od dubna do října 2018 v rámci devíti jednodenních VÝSLEDKY A DISKUSE exkurzí. Exempláře, determinovatelné na místě, byly Provedený průzkum byl s největší pravděpodobnos- na lokalitě zapsány do terénního deníku a vráceny tí první systematickou koleopterologickou aktivitou zpět do přírody. U ostatního materiálu platí M. Ouda v předmětném území. Vyhodnocení společenstev lgt., coll. et det. Na určení některých skupin brouků brouků je založeno jen na výsledcích IP. Celkový ráz se podíleli další entomologové, specialisté na přísluš- fauny brouků PP VR je středoevropský, mírně pod- né čeledi: Stanislav Benedikt (Brentidae, Curculio- horský. Během jednosezónního inventarizačního prů- nidae, Staphylinidae), Václav Benedikt (Elateridae), zkumu byl studován materiál v počtu cca 800 exem- Milan Boukal (Haliplidae), Petr Boža (Throscidae), plářů v 317 druzích ze 43 čeledí. Celkem bylo shro- Petr Čížek (Latridiidae), Václav Dongres (Coccinelli- mážděno 621 faunistických záznamů. Nejvyšší počty dae), Ladislav Ernest (Cryptophagidae), Josef Jelínek druhů patří čeledím Carabidae, Curculionidae, Chry- (Nitidulidae), Zbyněk Kejval (Scraptiidae), Vítězslav somelidae a Staphylinidae, což odpovídá druhovému Kubáň (Buprestidae), Pavel Průdek (Ciidae), Jan rozložení těchto čeledí v České republice (Tab. 1). Růžička (Silphidae), Zdeněk Švec (Leiodidae), Ivo Brouci se vztahem k bylinám. Obecně lze komento- Těťál (Carabidae, Staphylinidae), Dušan Trávníček vat skupinu fytofágních brouků v podhorských oblas- (Helophoridae, Hydrophilidae), Václav Týr (Pha- tech západních Čech jako nepříliš bohatou. Většina lacridae, Scarabaeidae), Petr Zahradník (Ptinidae). prokázaných druhů z čeledí mandelinkovitých, nosat- Nomenklatura byla převzata z posledního publiko- covitých, tesaříkovitých a ostatních brouků s nějakou vaného seznamu brouků České a Slovenské republi- vazbou na byliny patří k obecným druhům, bez vy- ky (Zahradník 2017) s výjimkou rodu Galerucella hraněných nároků na biotop a v podmínkách ČR Crotch, 1873 (Chrysomelidae), který byl zpracován i střední Evropy jsou běžnými druhy. Přesto bylo na- podle Strejčka (1993). Hodnocení ohroženosti dru- lezeno několik významnějších taxonů, které potvrzují hů bylo převzato z červeného seznamu ohrožených přírodovědeckou kvalitu lokality. K nejhodnotnějším druhů bezobratlých České republiky (Hejda et al. nálezům patří prokázání tří druhů z čeledi Chry- 2017). Zkratky použité