Číslo 306 Olomouc 2013 Do toho čísla přispěli: Mgr. Stanislav Červenka (Olomouc), [email protected] Mgr. Markéta Doláková (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc. (Univerzita Palackého v Olomouci), fi [email protected] PhDr. Jindřich Garčic (Olomoucký kraj), [email protected] Mgr. Lukáš Hlubek (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Ing. Břetislav Holásek (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Mgr. Filip Hradil (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Mgr. Jana Hrbáčová (Muzeum umění Olomouc), [email protected] Mgr. Hana Jakůbková (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Bc. Veronika Kurzová (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] Mgr. Jana Macháčková (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] Mgr. Hana Seichterová, DiS. (Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc), [email protected] prof. PhDr. Marie Sobotková, CSc. (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] Mgr. Miloslav Šerý (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] doc. Mgr. Jiří Špička, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] PhDr. Jan Štěpán, Ph.D. (Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc), [email protected] Bc. Michaela Švecová (Univerzita Palackého v Olomouci), [email protected] Mgr. Josef Urban (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] MgA. Antonín Valenta (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Mgr. Martin Zdražil (Vlastivědné muzeum v Olomouci), [email protected] Přední strana obálky: Iniciála „H“odie s vyobrazením Klanění tří králů (fol. 1r), Cisterciácký antifonář (zlomek č. 10, detail), po polovině 15. století, Vlastivědné muzeum v Olomouci. Foto: Pavel Rozsíval. (Červenka, S. – Hrbáčová, J.: Fragmenty středověkých liturgických kodexů v knihovně Vlastivědného muzea v Olomouci) Druhá strana obálky: Pohledy do expozice Příběh kamene. Foto: Pavel Rozsíval. Třetí strana obálky: Pohledy do expozice Olomoucká univerzita / Universitas Olomucensis. Foto: Pavel Rozsíval. Zadní strana obálky: Mistr ulmského Boccaccia, Markrabě Valter představuje Griseldu svým dvořanům / Převlékání Griseldy dvorními dámami do skvostného roucha (fol. 4r), kolorovaný dřevořez, Historia Griseldis (inkunábule přivázaná k prvotisku německého překladu Boccacciova spisu De claris mulieribus – Von der berühmten Frauen), 1473, Vědecká knihovna v Olomouci, sign. II 48.190. (Fiala, J. – Sobotková, M. – Špička, J.: Olomoucká Griselda) Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci jsou od roku 2010 na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice Rady pro výzkum, vývoj a inovace Úřadu vlády ČR. © Vlastivědné muzeum v Olomouci 2013 ISSN 1212-1134 ISBN 978-80-85037-68-5 STUDIE / MATERIÁLY Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 306: 3–18, 2013 Pravěké a raně středověké osídlení na katastru obce Dubčany a části obce Senice na Hané – Odrlice (okr. Olomouc) Lukáš Hlubek Abstract Prehistoric and Early Medieval Settlement in the Territories of the Village of Dub- čany and a Part of the Village of Senice na Hané – Odrlice (Olomouc District) Th e survey describes the development of the prehistoric and early medieval settlement in the territory of the village of Dubčany and a part of the village of Senice na Hané – Odrlice. It will present archaeological fi ndings collected from the beginning of the 20th century up to the latest discoveries from the recent period. Th e second part of the contribution deals with particular prehistoric and medieval periods as documented in the described territory. Key Words: Dubčany, Odrlice, history of research, survey of prehistoric and early medieval settlement Přírodní podmínky Obec Dubčany a část obce Senice na Hané – Odrlice1 leží 6 až 7 km jižně od města Litovle a nalezeme je mezi obcemi Cholina a Senice na Hané. Mezi obcemi prochází železniční trať Senice na Hané – Litovel. Geomorfologicky náleží větší část sledovaného území k Prostějovské pahorkatině a do západní části odrlického katastru zasahují výběžky Bouzovské vrchoviny.2 Svrchní horninový pokryv na popisovaném území představují v rovinatých částech především naváté (eolické) sedimenty – známé spraše, na jejichž bázi se vyvinuly úrodné půdy. Čtvrto- horního stáří jsou i další, méně zastoupené sedimenty (štěrky, písky, hlíny). V okolí vodních toků se nacházejí nivní sedimenty a hornatější části katastrů jsou tvořeny jílovitými břidlicemi, prachovci a drobou. Oba katastry se rozkládají v nadmořské výšce od 240 do 350 m. Východně od obce Odrlice pramení potok Dubčanka, který následně míří k Dubčanům, kde se za vsí stáčí směrem k jihovýchodu a u obce Těšetice se vlévá do říčky Blaty. Stopy pravěkého a středověkého osídlení zaznamenáváme především v rovinatějších částech katastrů a v nevelké vzdálenosti od potoka Dubčanky [obr. 1]. Historie bádání Vlastní počátky zájmu o archeologii jsou spojeny s osobou MUDr. Jana Smyčky (1855 až 1927),3 zakladatele litovelského muzea. Ten je také autorem krátkého článku v tehdejším odborném tisku o nových nálezech z Odrlic.4 Z katastru Dubčan máme z počátku 20. století pouze písemnou zmínku o nálezu římské mince od K. Fišary.5 Taktéž zde musíme připomenout dílo V. Pinkavy, který ve své monografi i Okres Litovelský často zmiňuje archeologické nálezy. 3 Obr. 1. Archeologické lokality na katastru obce Dubčany a části obce Senice na Hané – Odrlice: 1 – intravilán Odrlic čp. 7 a 8; 2 – intravilán Odrlic čp. 10 a 11; 3 – trať „Díly“; 4 – trať „Přesloučí“; 5 – trať „Díly“; 6 – obecní rybník v Dubčanech. Výřez ze ZM 1:25 000, list 24–221. Ať už máme na mysli zmínku o raně středověkých hrobech v Odrlicích, zjištěných popelnicích různého tvaru, vyzvednutých mamutích kostech nebo o pokladu mincí uloženém v hrnci. V Dubčanech měly být objeveny zbytky tamní tvrze při čištění obecního rybníka.6 Poměrně slušný souhrn všech tehdejších informací o pravěkém a raně středověkém osídlení na katastru Odrlic podávají dva novinové články s názvem Z pravěku dědiny Odrlice z pera J. Smyčky.7 Tyto publikační výstupy jsou v podstatě po celé 20. století jedinými ucelenými přehledy o pravěkém a raně středověkém osídlení na katastru Odrlic. V době meziválečné je možno pozorovat stagnaci jak v získávání nových nálezů, tak i jejich zveřejňování. Za čestnou výjimku lze označit teoretický příspěvek o datování zoomorfní nádob- ky z Dubčan8 a publikování náhodně objeveného předpokládaného hrobu kultury s moravskou malovanou keramikou z katastru Odrlic.9 Bohužel na počátku 60. let 20. století byla k velké škodě předána celá sbírka litovelského městského muzea do dnešního Vlastivědného muzea v Olomouci,10 kde se stala součástí jednotlivých fondů. Archeologické nálezy litovelského muzea byly zapsány do archeologické podsbírky pod přírůstkovým číslem 90/76 a dodnes je část z nich evidovaná pouze v I. stupni evidence. Novější nálezy pocházejí až z druhé poloviny 90. let 20. století. V roce 1996 byl položen plynovodní řád mezi obcemi Seničkou a Odrlicemi. Výkopová rýha narušila raně středověké pohřebiště jižně od Odrlic. Nejspíše se jedná o nově odkrytou část rozlehlejší nekropole z 11. sto - letí,11 jejíž přesný rozsah by pomohl určit až plošný archeologický výzkum. Krátkou stať o pravěkém osídlení napsali J. Bartoš a S. Kovářová v roce 2005. Z jejich krátkého, ale hutného textu jasně vyplývá, že lidé odkryté popelnice „roztloukli, nalezše v nich popel místo peněz“ nebo, že velké střepy sesbírali, aby jim na poli nepřekážely a pak je odhazovali na cestu.12 Bohužel tímto způsobem se ztratilo velké množství nálezů a informací. Navíc velmi zjednodušený popis keramických nádob už neumožňuje bližší datování a neznáme ani přesnější lokalizaci. V nedalekých obcích, jako například Cholina nebo Senice na Hané, byly získány nové nálezy v průběhu 90. let 20. století v rámci budování plynofi kace nebo vodovodního řádu, které výrazně napomohly našemu poznání pravěkého a raně středověkého osídlení.13 I přesto 4 všechno se nám ve srovnání s jinými blízkými katastry jeví současný obraz pravěkého a raně středověkého osídlení Dubčan a Odrlic jako poměrně torzovitý. Domníváme se však, že další archeologické výzkumy mohou naše poznatky prohloubit nebo doplnit. Pravěké a středověké osídlení na katastru obcí Odrlice a Dubčany (stav k 1. 6. 2013) Na popisovaných katastrech se dosud nepodařilo získat jediný artefakt indikující osídlení v nejstarších pravěkých epochách – starší a střední době kamenné (1 000 000–5 600 let př. n. l.), pro něž je charakteristický přisvojovací způsob obživy, migrace a nestabilní formy osídlení. Nálezy ze starší doby kamenné známe z nedalekých Mladečských jeskyní a jejich blízkého okolí. Přímo z jeskyní pochází soubor kamenné štípané industrie, kostěné nástroje (tzv. hroty mladečského typu), ozdoby (provrtané zvířecí zuby), velké množství osteologického materiálu a především několik lidských lebek, které náleží mezi nejstarší antropologické nálezy Homo Sapiens ve střední Evropě.14 Na druhou stranu se přímo v Odrlicích nalezlo roku 1892 několik mamutích kostí [obr. 2]. Ty byly vyzvednuty z hloubky jednoho a půl až dvou metrů v intravilánu Odrlic (lokalita č. 1) a správce školy Jan Pillich je odevzdal do Městského muzea v Litovli.15 Podle inventární knihy litovelského muzea pochází z neznámého místa v Dubčanech několik koňských zubů, které můžeme zařadit do období pleistocénu.16 V následné mladší době kamenné (neolit, cca 5 500–3 800 let př. n. l.) dochází k přechodu z přisvojovacího způsobu obživy k produktivnímu hospodářství. Projevuje se především zaklá- dáním stabilních vsí a také se rozvíjí zemědělství.