UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Ondřej KRÁL ÚZEMNÍ ASPEKTY VOLEBNÍCH PREFERENCÍ OBYVATEL TRUTNOVSKA V OBDOBÍ 1918-1938 Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2010 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Miloše Fňukala, Ph.D. a všechny použité zdroje jsem uvedl v seznamu literatury. Olomouc, 7. května 2010 ………………………………. podpis Rád bych tímto poděkoval RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky při psaní této práce. OBSAH 1 ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU.............................................................................................. 8 2 ÚVOD........................................................................................................................................ 10 3 CÍLE PRÁCE............................................................................................................................ 11 4 PŘEHLED RELEVANTNÍ LITERATURY A METODIKA.................................................. 12 4.1 PŘEHLED RELEVANTNÍ LITERATURY A PRAMENŮ.......................................................................... 12 4.2 METODIKA ................................................................................................................................. 13 5 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................................... 15 5.1 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A JEHO SPRÁVNÍ VÝVOJ ................................................................ 15 5.2 OBYVATELSTVO ......................................................................................................................... 16 6 VOLEBNÍ SYSTÉM ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY V LETECH 1918 – 1938............ 18 7 POLITICKÉ STRANY V ČSR V LETECH 1918-1938........................................................... 21 8 PROSTOROVÁ STRUKTURA VOLEBNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL TRUTNOVSKA A JEJÍ ZMĚNY V ČASE ...................................................................................................................... 29 8.1 VOLBY V DUBNU 1920 ............................................................................................................... 29 8.2 VOLBY V LISTOPADU 1925.................................................................................................. 31 8.2.1 Struktura volebních výsledků v roce 1925............................................................................ 33 8.3 VOLBY V ŘÍJNU 1929 .................................................................................................................. 37 8.3.1 Struktura volebních výsledků v roce 1929............................................................................ 38 8.4 VOLBY V KVĚTNU 1935 .............................................................................................................. 41 8.4.1 Struktura volebních výsledků v roce 1935............................................................................ 43 9 PROSTOROVÁ STRUKTURA VOLEBNÍCH VÝSLEDKŮ JEDNOTLIVÝCH POLITICKÝCH STRAN................................................................................................................... 46 9.1 NĚMECKÁ SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ STRANA DĚLNICKÁ ............................................................ 47 9.2 NĚMECKÁ KŘESŤANSKO-SOCIÁLNÍ STRANA LIDOVÁ..................................................................... 50 8.3 SVAZ ZEMĚDĚLCŮ ...................................................................................................................... 52 9.4 NĚMECKÁ NACIONÁLNÍ STRANA.................................................................................................. 54 9.5 NĚMECKÁ NACIONÁLNĚ SOCIALISTICKÁ STRANA DĚLNICKÁ ......................................................... 56 9.6 SUDETONĚMECKÁ STRANA.......................................................................................................... 57 9.7 KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA................................................................................ 60 9.8 ČESKOSLOVENSKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIALISTICKÁ ................................................................. 62 9.9 ČESKOSLOVENSKÁ SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ STRANA DĚLNICKÁ ............................................... 64 9.10 ČESKOSLOVENSKÁ STRANA LIDOVÁ .......................................................................................... 65 9.11 ČESKOSLOVENSKÁ ŽIVNOSTENSKO-OBCHODNICKÁ STRANA STŘEDOSTAVOVSKÁ ........................ 67 9.12 REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ZEMĚDĚLSKÉHO A MALOROLNICKÉHO LIDU ........................................ 68 9.13 ČESKOSLOVENSKÁ STRANA NÁRODNĚ DEMOKRATICKÁ.............................................................. 69 9.14 NÁRODNÍ OBEC FAŠISTICKÁ ...................................................................................................... 71 10 DISKUZE A ZÁVĚR................................................................................................................ 73 SUMMARY........................................................................................................................................ 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................................... 76 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................ 79 1 Zkratky použité v textu BdL Svaz zemědělců – Bund der Landwirte ČSAK Československá strana agrární a konzervativní ČSDSD Československá sociálně demokratická strana dělnická ČSL Československá strana lidová ČSND Československá strana národně demokratická ČSNS Československá strana národně socialistická ČSR Československá republika ČSS Československá strana socialistická ČSÚ Český statistický úřad ČSŽOSS Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská DCV Německá křesťansko-sociální strana lidová – Deutsche Christlichsoziale Volkspartei DDFP Německá demokratická strana svobodomyslná – Deutsche Demokratische Freiheitpartei DNP Německá nacionální strana – Deutsche Nationalpartei DNSAP Německá nacionálně socialistická strana dělnická – Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei DSDAP Německá sociálně demokratická strana dělnická – Deutsche Socialdemokratische Arbeiterpartei DW20 Německá volební pospolitost – Deutsche Wahlgemeinschaft DW29 Německé volební společenství – Deutsche Wahlgemeinschaft HSD Hospodářská strana dlužníků všech stavů KSČ Komunistická strana Československa Liga Liga proti vázaným kandidátním listinám NárSj Národní sjednocení Nkom Neodvislá strana komunistická v ČSR NOF Národní obec fašistická NSP Národní strana práce PO politický okres PolŽid Koalice polských a židovských stran PS Poslanecká sněmovna RSČV Republikánská strana Československého venkova a Domoviny 8 RSZML Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu SdP Sudetoněmecká strana – Sudetendeutsche Partei SO soudní okres SSČSLP Socialistická strana československého lidu pracujícího SÚS Státní úřad statistický ŽS Židovská strana 9 2 Úvod Svobodné volby jsou významným prvkem demokratické společnosti. Občané jejich prostřednictvím mohou ovlivňovat na určité časové období chod státu. Jejich pomocí delegují do zákonodárných orgánů státu kandidáty, sdružené v politických stranách zastupujících zájmy nejrůznějších skupin občanů - voličů. Zároveň se jedná o způsob legitimizace státní moci a jsou tedy základem stability demokratického státu. Československo v období první republiky bylo doslova politickými stranami přeplněné. Nemám zde na mysli jen skutečnost, že se zde o přízeň voličů ucházely strany československé, německé, slovenské, maďarské, polské, židovské i rusínské. Strany tehdy provázely „člověka doslova od kolébky až do hrobu“. Ve většině obcí, i těch poměrně malých, byste našli alespoň jednu místní organizaci politické strany. Ať už se jednalo o spolky, tělovýchovné organizace či odbory politickým stranám přidružené, ovlivňovaly strany život lidí v daleko větší míře než dnes. První republika, nazývaná „ostrovem demokracie“, prakticky jako jediná ve střední Evropě nesklouzla k autoritativnímu režimu. A to přes fakt, že v posledních letech jejího trvání značně sílily německé iredentistické a slovenské separatistické tendence. Nicméně i ony mají na konci meziválečného Československa svůj podíl. Toto téma jsem si zvolil především proto, že nemám daleko k historii a Trut- novsko, respektive Úpicko je mým rodným krajem. 10 3 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je analýza volebního chování obyvatel Trutnovska, vymezeného tehdejším politickým okresem Trutnov. Zabývat se bude pouze volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhly v letech 1920, 1925, 1929 a 1935. Jednotlivé volební výsledky budou zpracovány do úrovně obcí. Obyvatelstvo trutnovského okresu bylo převážně německé, české pouze v oblasti Úpicka. Od této skutečnosti se také odvíjelo zaměření práce. Lze předpokládat, že v tomto rozmanitém prostředí bude podobně rozmanitá struktura politická. Svou roli bude jistě hrát i fakt, že se z velké části jedná o region s výrazným průmyslovým charakterem. Analýza bude provedena z hlediska časového a prostorového. Bude zkoumán vývoj volební podpory jednotlivých stran, struktura jejich voličské základny, a rozložení jejich volební podpory. Cílem bude také hledání trendů volební podpory jednotlivých stran v regionu, které se vzhledem ke struktuře voličské základny, budou pravděpodobně lišit od situace na krajské a celostátní úrovni. 11 4 Přehled relevantní literatury a metodika 4.1 Přehled relevantní literatury