Plán plošného pokrytí území Libereckého kraje výjezdovými základnami Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (aktualizace) Plán plošného pokrytí území Libereckého kraje výjezdovými základnami Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (aktualizace) byl schválen usnesením Rady Libereckého kraje č. 1234/20/RK ze dne 28. července 2020. 1 1 Legislativní rámec Zdravotnická záchranná služba (dále jen „ZZS“) je zdravotní službou dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění, v jejímž rámci je v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění (dále jen „zákon“), na základě tísňové výzvy, poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života. Poskytovatel ZZS je základní složkou integrovaného záchranného systému ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění. Dle ustanovení § 5 odst. 6 zákona vydává plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami kraj; plán musí být krajem aktualizován nejméně jednou za 2 roky. Před vydáním aktualizovaného plánu pokrytí území kraje výjezdovými základnami byl návrh aktualizace projednán v Bezpečnostní radě Libereckého kraje dne 11. června 2020 a Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo souhlasné stanovisko dne 29. 6. 2020. 2 Liberecký kraj 2.1 Základní charakteristika, okresy Liberecký kraj zahrnuje čtyři okresy: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Na území Libereckého kraje je celkem 215 obcí, z toho 10 obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod) a 21 obcí s pověřeným obecním úřadem1). Obcí se statutem města je na území Libereckého kraje celkem 39, z toho 2 statutární města (Jablonec nad Nisou a Liberec), se statutem městyse jsou na území Libereckého kraje 3 obce. Tab. 1 Vybrané ukazatele Libereckého kraje 2) okres Česká okres Jablonec okres Liberec okres Semily Liberecký kraj Lípa nad Nisou celkem rozloha [km2] 1073 402 989 699 3163 počet obcí 57 34 59 65 215 z toho: statutární město 1 1 2 se statutem města 11 7 10 9 37 městys 1 1 1 3 počet obyvatel k 31. 12. 2016 3) 102 975 90 134 173 382 74 145 440 636 hustota zalidnění [obyvatel×km-2] 95,969 224,214 175,310 106,073 139,31 Geografická mapa Libereckého kraje, mapa znázorňující administrativní členění Libereckého kraje a mapa měst a městysů v Libereckém kraji jsou obsahem obrazové části. 1) dle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností 2) údaje k 31. 12. 2015; zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Libereckého kraje – 2016, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-libereckeho-kraje-2016 3) údaje k 31. 12. 2016; zdroj: Český statistický úřad, Databáze demografických údajů za obce ČR, Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2016), dostupné: https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr 2 2.2 Vybraná topografická rizika 2.2.1 Pozemní komunikace rizikové z důvodu zvýšené náročnosti na zimní údržbu . křižovatka R 10 s R 35 Ohrazenice (dáno charakterem mimoúrovňového křížení), . I/9 Svor–Nová Huť („Šébr“), . I/10 Harrachov–státní hranice (ovlivněno provozem hraničního přechodu), . I/10 Desná–Kořenov–hranice okresu Semily, . I/10 hranice okresu Semily–Malá Skála (klesání v kopci Oběšenec), . I/10 Oběšenec–Dolánky–hranice okresu Jablonec nad Nisou (navazuje na úsek JN), . I/13 Nový Bor–Prácheň, . I/13 Dětřichov–Albrechtice u Frýdlantu–Mníšek , . I/15 Kravaře–hranice okresu, . I/35 stoupání na Žďárek a Jeřmanice v obou směrech, . pozemní komunikace v obci Jablonec nad Nisou, zejména silnice I. třídy, . II/286 Dolní Mísečky–Horní Mísečky (rekreační provoz), . II/287 Čížkovice, . křižovatka II/289 s II/290 (problémy při vánicích), . II/290 Bílý Potok–Smědava, . III/26844 Dolní Světlá–Horní Světlá (lyžařské středisko-parkování aut), . III/28626 Benecko–Křižovky (rekreační provoz, vánice), . turisticky značně využívané silnice III. třídy do Bedřichova a na Ještěd. 2.2.2 Další rizikové pozemní komunikace . III/2606 Blíževedly–Litice, . III/26836 Cvikov, . III/2708 Mimoň, směr Pertoltice pod Ralskem, . III/27926 Vyskeř, . III/28719 Jenišovice, . III/2884 Jílové u Držkova. 2.2.3 Silniční hraniční přechody . I/10 Harrachov–Jakuszyce, Polsko (bez omezení nákladní dopravy), . I/13 Habartice–Zawidów, Polsko (pro vozidla s celkovou hmotností do 12 tun), . I/35 Hrádek nad Nisou–Porajów, Polsko (pro vozidla s celkovou hmotností do 12 tun), . II/270 Petrovice–Lückendorf, Německo (pro vozidla s celkovou hmotností do 3,5 tun), . II/291 Nové Město pod Smrkem–Czerniawa Zdroj, Polsko (pro vozidla s celkovou hmotností do 6 tun), . III/2918 Srbská–Miloszów, Polsko (pro vozidla s celkovou hmotností do 3,5 tun), . III/03511 Kunratice–Bogatynia, Polsko (pro vozidla s celkovou hmotností do 12 tun). Na všech uvedených silničních hraničních přechodech je umožněn průjezd autobusům. 2.2.4 Rizikové úseky železničních dopravních cest . 030 Železný Brod–Semily (sesuvné území), . 030 Sedlejovice (padání kamenů, stromů), . 035 Železný Brod–Tanvald. 3 3 Organizace ZZS na území Libereckého kraje Poskytovatelem ZZS na území Libereckého kraje je v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, příspěvková organizace, se sídlem Klášterní 954/5, Liberec I-Staré Město, Liberec, 460 01, IČO: 467 44 991 (dále jen „ZZS LK“). ZZS LK je jediným poskytovatelem ZZS na území Libereckého kraje. ZZS LK poskytuje přednemocniční neodkladnou péči na území Libereckého kraje nepřetržitě. 3.1 Zdravotnické zařízení ZZS Zdravotnickým zařízením ZZS LK se rozumí prostory a mobilní prostředky určené pro poskytování ZZS; vedle ředitelství, které je současně sídlem ZZS LK, pracoviště krizové připravenosti a vzdělávacího a výcvikového střediska, je tvoří zdravotnické operační středisko a výjezdové základny s výjezdovými skupinami. 3.1.1 Zdravotnické operační středisko Zdravotnické operační středisko (dále jen „ZOS“) je centrálním pracovištěm operačního řízení ZZS pracujícím v nepřetržitém režimu. 3.1.2 Výjezdová základna Výjezdová základna je pracoviště, odkud je na pokyn operátora ZOS zpravidla vysílána výjezdová skupina, popř. skupiny. Součástí výjezdové základny jsou stanoviště dopravních prostředků výjezdových skupin. 3.1.3 Výjezdová skupina Výjezdová skupina (dále jen „VS“) je základní organizační jednotka ZZS LK a tvoří ji zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti v souvislosti s poskytováním ZZS. VS ZZS LK jsou 2členné a vykonávají činnost v rámci setkávacího systému v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 zákona. Každá výjezdová skupina ZZS LK je začleněna k určené výjezdové základně. 3.1.3.1 Členění výjezdových skupin ZZS LK podle složení a povahy činnosti Podle složení a povahy činnosti se VS ZZS LK člení na: 3.1.3.1.1 Výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci v setkávacı́m systému (dále jen „VS RLP/RV“), jejichž členy jsou lékař, který je současně vedoucím VS RLP/RV, a řidič vozidla ZZS nebo zdravotnický záchranář, využívající ke své činnosti osobní automobil neumožňující přepravu pacienta (pozemní VS RLP/RV) nebo letadlo umožňující přepravu pacienta (letecká výjezdová skupina), 3.1.3.1.2 Výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (dále jen „VS RZP“), jejichž členy jsou zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu4), který je současně vedoucím VS RZP, a řidič vozidla ZZS nebo zdravotnický záchranář, využívající ke své činnosti sanitní vozidlo (pozemní VS RZP) 3.1.3.1.3 Výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci (dále jen „VS RLP“), které vznikají pouze pro výkon činnosti na místě události a během přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče, a to doplněním VS RZP lékařem VS RLP/RV, který je současně vedoucím VS RLP. 3.1.3.2 Členění výjezdových skupin ZZS LK podle typu využívaných dopravních prostředků Podle typu dopravních prostředků, které využívají ke své činnosti, se VS ZZS LK člení na: 4) nebo sestra pro intenzivní péči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu 4 3.1.3.2.1 Pozemnı́ výjezdové skupiny využívající ke své činnosti pozemních dopravních prostředků, resp. osobních automobilů a sanitních vozidel, a vykonávající činnost v nepřetržitém režimu, a 3.1.3.2.2 Letecké výjezdové skupiny využívající ke své činnosti leteckých dopravních prostředků a vykonávající činnost v režimu uvedeném v odst. 3.2.1. 3.2 Organizační členění ZZS LK Pro efektivní řízení činností v souvislosti s poskytováním ZZS a dalších činností stanovených zákonem se v rámci organizační struktury ZZS LK vymezují dále uvedené vyšší organizační jednotky, jejichž vedoucími jsou vedoucí lékař a vedoucí záchranář nebo vedoucí operátor, slučující organizační jednotky na základě povahy činností nebo topografického umístění těchto organizačních jednotek v rámci území Libereckého kraje. Vyššími organizačními jednotkami jsou: 3.2.1 Letecká záchranná služba Letecká záchranná služba je tvořena VS 128, leteckou výjezdovou skupinou, (dále jen „LVS“) začleněnou k VZ 129, Liberec-Partyzánská. Letadla pro LVS jsou na období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2020 zajištěna na základě smlouvy o provozování vrtulníků pro leteckou záchrannou službu, registr. č. 0137/16, uzavřené mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR, jako objednatelem, a DSA, a. s., jako provozovatelem letadel, (dále jen „smlouva“). LVS je VS RLP, jejímiž členy jsou lékař a zdravotnický záchranář, a ke své činnosti využívá vrtulník provozovatele letadel. Připravenost vrtulníku s letovou posádkou a výjezdovou skupinou k bezodkladnému vzletu z výjezdové základny dle pokynu ZOS je určena smlouvou a je vykonávána v režimu „den“, tj. 7 dní v týdnu v rozmezí lokálního času: . 7.00-16.00 v období od 1. 1. do 31. 1. a v období od 1. 11. do 31. 12., . 7.00-17.00 v období od 1. 2. do 29. 2., . 7.00-18.00 v období od 1. 3. do 31. 3. a v období od 1. 10. do 31. 10., . 7.00-19.00 v období od 1. 9. do 30. 9., . 7.00-20.00 v období od 1. 4. do 30. 4.