Charakteristika okresu Frýdek-Místek Okres Frýdek-Místek leží v nejvýchodnější části České republiky a je součástí Moravskoslezského kraje. Severovýchodní a východní hranice okresu tvoří státní hranice s Polskou republikou. Na jihovýchodě sousedí se Slovenskou republikou, na jihozápadě s okresem Vsetín, na západě s okresem Nový Jičín 2 a na severu s okresy Ostrava-město a Karviná. Svou rozlohou 1 208 km se v Moravskoslezském kraji řadí na druhé místo. Počtem obyvatel přes 213 tis. je třetím nejlidnatějším v kraji a šestým v ČR. V současnosti se okres člení na 72 obcí, z nichž má 6 statut města. Největšími z nich jsou statutární město Frýdek-Místek s téměř 57 tis. obyvateli a město Třinec s necelými 36 tis. obyvateli. Města Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec se stala od 1. 1. 2003 obcemi s rozšířenou působností a rovněž i obcemi s pověřeným obecním úřadem. Převážná část území okresu je tvořena horninami karpatského flyše, pouze jeho část na severu v oblasti Vratimov – Šenov náleží ke karpatské miocénní předhlubni. Mladší horniny překrývají prvohorní karbon, jehož povrch je nejvýše v prostoru Staříč a k jihu klesá. Bloky štramberského vápence vycházejí v okolí Příbora, těšínské vápence jsou odkryty především v Třinci. Místní železná ruda se v minulém století těžila např. ve Frýdlantu nad Ostravicí, v Ostravici a ve Starých Hamrech. Povrch okresu je velmi členitý. Z velké části jej tvoří Moravskoslezské Beskydy, jako součást vnějších Karpat a jejich nejvyššího pohoří. Ke Karpatům náleží zvlněný reliéf charakteru hornatin, vrchovin a pahorkatin, které jsou od sebe odděleny výraznými vnitrohorskými depresemi. Rozhodující část území okresu patří do vnějších západních Karpat a jen malá část na severu a severozápadě patří do vněkarpatských sníženin, Ostravské pánve a oderské části Moravské brány. Převážná část Moravsko- slezských Beskyd se rozkládá na jižní a východní části okresu. Skládají se ze dvou horských pásů. Na severu je to pás kulminační, rozčleněný údolími řek v horské skupiny. Do okresu z něj patří nejvyšší vrcholy: skupina Smrku (1 276 m), oddělená údolím Ostravice od skupiny Lysé Hory (1 323 m – nejvyšším bodem v okrese). Mohelnice odděluje další skupinu Travného (1 203 m) a Morávka skupinu Ropice (1 082 m). Zcela samostatně se vypíná nad údolím Ostravice masiv Ondřejníku (890 až 964 m). Pohraniční pás je nižší, ale vede po něm evropské rozvodí od Bumbálky přes Bobek, Súlov a Velký Polom k Jablunkovskému průsmyku (553 m). Kulminační pás Beskyd je složen z velmi odolných pískovců, pohraniční pás se skládá z pískovců a slepenců. Za Jablunkovskou brázdou a údolím Olše navazuje skupina Velké Čantoryje (995 m) ve Slezských Beskydách. Nejnižší bod v okrese s nadmořskou výšku 225 m je v obci Krmelín. Okres leží v oblasti na přechodu mezi podnebím oceánským a vnitrozemským a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Převážná část území okresu je na návětrné straně Beskyd a patří mezi nejdeštivější oblasti v celé České republice. Na Lysé hoře je průměrná roční teplota vzduchu 2,6 °C. Vodní soustava okresu náleží k Baltskému úmoří, k povodí Odry s dílčími povodími řek Ostravice a Olše. Vodohospodářsky nejvýznamnější oblastí je vnější flyšové pásmo Západních Karpat, které se vyznačuje nejvyššími srážkami a odtoky na území České republiky s vysokým kolísáním průtoků (poměr mezi min. a max. je 1:6). V kombinaci s málo propustným podložím a vegetačním krytem způsobují srážky vysoké povodňové odtoky. Značný podélný sklon beskydských toků způsobuje, že povodňové průtoky mají velikou rychlost a ničivou energii. Vysoké nároky na zajištění množství a na jakost vody v povodí Odry vyvolaly potřebu výstavby několika vodohospodářských děl – přehrad Šance, Morávka, Žermanice, Olešná a Baška. Jednotlivá díla jsou součástí celé soustavy vodohospodářských děl s nadokresním významem. Nejvýznamnějším vodním tokem je Ostravice, která pramení v Beskydech, stejně jako její přítoky Morávka s Mohelnicí, Čeladenka a Olešná. Okresem protéká další přítok Odry – Olše, pramenící v Polské republice. Významné je lesní bohatství. Lesy zaujímají přes polovinu plochy okresu (51,0 %), což řadí okres mezi nejlesnatější v republice. Po stránce produkce dřeva patří beskydské lesy k nejproduktivnějším oblastem nejen v České republice. Původní smíšené porosty Beskyd a jejich podhůří byly z ekonomických důvodů postupně nahrazovány smrkovými monokulturami. Poslední zbytky původních, či přirozených porostů jsou chráněny jako národní přírodní rezervace nebo přírodní rezervace. Na území okresu se vyskytuje ze šesti druhů kategorií zvláště chráněných území pět kategorií. Kromě národního parku jsou v okrese zastoupeny chráněná krajinná oblast Beskydy a Poodří (cca 40 % území okresu), dále se zde nachází jedna národní přírodní památka, 5 národních přírodních rezervací, 23 přírodních památek a 29 přírodních rezervací. Z celkové rozlohy okresu připadá na zemědělskou půdu 37,4 %. Největší podíl z ní připadá na ornou půdu 46,2 %. Na nezemědělskou půdu připadá 62,6 % rozlohy okresu. Okres Frýdek-Místek svými doširoka otevřenými i sevřenými údolími a horami v Moravskoslezských Beskydách, charakterem krajiny a v neposlední řadě množstvím historických a kulturních památek, skýtá příznivé podmínky pro cestovní ruch. Vznikl zde Euroregion Beskydy, historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí – České, Slovenské a Polské republiky – podepsáním dohody 9. 6. 2000 ve Frýdku-Místku zástupci všech tří příhraničních regionů. V okresním městě přivítají návštěvníky dvě opravená historická centra, je možno zde navštívit stálou expozici Muzea Beskyd ve frýdeckém zámku, možnost zhlédnout některou z galerií – Pod Sovou, Langův dům, Krásno, U Jakuba. Jistě zaujme i poutní mariánský kostel – bazilika ve Frýdku, chrám svatého Jana a Pavla v Místku. V okrese je hradní zřícenina Hukvaldy, renesanční zámeček ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, rozhledny u Staříče a v Chlebovicích, zbytky opevnění proti Turkům z let 1578–1743 v Mostech u Jablunkova, státní rezervace Mionší v Horní Lomné a mnoho dalších architektonických památek. Nachází se zde největší množství dřevěných kostelíků v ČR (starobylý dřevěný kostelík v Kunčicích pod Ondřejníkem, v Řepištích, Sedlištích, Gutách, nejmenší dřevěný kostelík v Nýdku, na Hrčavě, Bílé, Grúni, Čeladné a hoře Prašivé). Turisté mohou navštívit stylové bylinné lázně v Komorní Lhotce, mohou se napít z přírodních pramenů např. v Čeladné, na Hrčavě nebo v Hájku u Frýdku. Milovníkům přírody skýtají Beskydy téměř všechny druhy aktivního odpočinku, kromě turistiky sjíždění na lyžích, běžecké trasy, cyklistické trasy i možnost pro vyznavače paraglidingu. Jsou zde i podmínky pro vodní sporty na Žermanicích, na Bašce, také na přehradě Olešná u Frýdku-Místku, možnost využití golfového areálu na Čeladné. Pro letní i zimní rekreaci je okres dobře vybaven velkou možností ubytování v různých typech ubytovacího zařízení. K cestovnímu ruchu v okrese patří neodmyslitelně i hraniční přechody. Na hranici s Polskou republikou jsou 2 hraniční přechody (Bukovec – Jasnowice a Horní Lištná – Leszna Górna). Na hranici se Slovenskou republikou jsou pak 4 hraniční přechody (Bílá-Bumbálka – Makov, Bílá-Konečná – Klokočov, Mosty u Jablunkova – Svrčinovec a Šance – Čadca-Milošová). .