Jiho česká univerzita České Bud ějovice Filozofická fakulta Historický ústav Eva Járová Poslední lancknecht a faccioso (Reflexe Špan ělska b ěhem první karlistické války v cestovním deníku Bed řicha ze Schwarzenbergu ) Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zden ěk Bezecný Ph. D. České Bud ějovice 2007 Anotace Práce podává analýzu cestovního deníku Bed řicha ze Schwarzenbergu, p řezdívaného Poslední lancknecht, který se v roce 1838 zú častnil první karlistické války ve Špan ělsku. Je tak p ředevším p řísp ěvkem k d ějinám mentalit ve t řicátých letech devatenáctého století. V první část práce je v ěnována dobrodružnému životu Posledního lancknechta, dále popisu politické, hospodá řské situace a karlistickým válkám na Iberském poloostrov ě a Lancknechtov ě osobité reflexi první karlistické války. Další část práce je zam ěř ena na ú čast evropských dobrovolník ů, p ředevším n ěmeckých a rakouských d ůstojník ů Felixe Lichnowského, barona Wilhelma von Rahdena, Adolfa Loninga a Augusta Karla von Goebena v karlistické armád ě a na komparaci jejich zajímavých sv ědectví o Špan ělsku se vzpomínkami Posledního lancknechta. 2 Annotation The aim of my master diploma work is the analysis of travel diary by Bed řich zu Schwanzenberg nicknamed "The Last Lancknecht" who fought in the First Carlist War in Spain. This master diploma work represents a contribution to the history of mentality in the thirties of the 19th century. The first part of my study is dedicated to the description of Bed řich zu Schwanzenberg´s adventurous life as well as to the political, economic situation in Spain and history of the Carlist Wars on the Iberian Peninsula. The notable part of the first part of my master diploma work is Bed řich zu Schwanzenberg´s individual reflexion of the First Carlist War. The following chapters deal with the European in particular German and Austrian oficcers´ such as Felix Lichnowsky, Wilhelm von Rahden, Adolf Loning and August Karl von Goeben participation in the First Carlist War and confrontation of their interesting witnesses of Spain with the travel diary by Schwanzenberg . 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě s použitím archivních materiál ů a titul ů uvedených v záv ěre čném seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v plném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě přístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. V Českých Bud ějovicích, 19. listopadu 2007 4 Za cenné rady a vedení diplomové práce d ěkuji Mgr. Zde ňkovi Bezecnému Ph. D. 5 Obsah: Úvod........................................................................................................................ 8 1. Prameny ………………………………………………………….. ……... 9 2. Literatura ………………………………………………………………… 10 3. Deník jako pramen. Formální podoba pramene………………………….. 15 4. Lancknecht ův deník. …………………………………………………….. 16 5. Život posledního Lancknechta……………………………………………. 18 6. Cesta do Špan ělska 6.1. Hospodá řská a politická situace ve Špan ělsku…………………….. 29 6.2. Karlistické války…………………………………………………… 31 7. Pokus o analýzu Lancknechtova deníku 7. 1. Motiv cesty……………………………………………………….. 35 7. 2. Popis pobytu……………………………………………………….. 35 7. 3. Lancknecht a velké osobnosti karlistické války………………………47 7. 4. Lancknecht ův deník jako pramen k dějinám každodennosti………... 50 7. 4. 1. Karlistické vojsko………………………………………… 53 7. 5. Lancknecht ův deník jako pramen k dějinám mentalit……………… 57 7. 5. 1. Lancknecht a ženy……………………………………… 57 7. 5. 2. Lancknecht a Špan ělé…………………………………...... 58 8. Evropští dobrovolníci a jejich ú čast v první karlistické válce……………… 60 9. Reflexe Špan ělska v denících n ěmeckých a rakouských voják ů………….. 66 9. 1. Felix Lichnowsky…………………………………………………… 66 9. 1. 1. Popis pobytu v karlistickém vojsku……………………... 67 9. 1. 2. Lichnowského reflexe Cabrery, Marota a de Espagñy…… 69 9. 1. 3. Lichnowského reflexe cizí zem ě a jejích obyvatel………. 73 9. 2. Adolf Loning………………………………………………………… 75 9. 2. 1. Loning a Zumalacarregui, Maroto a Dona Carlos ……….. 76 9. 2. 2. Loningova reflexe Špan ělska………………………………77 9.3. Baron Wilhelm von Rahden…………………………………………..80 9. 3. 1. Rahden a velké osobnosti karlistické války………………. 81 6 9. 4. August Karl von Goeben…………………………………………………… 85 9. 4. 1. Goebenova reflexe první karlistické války……………………….. 85 Záv ěr……………………………………………………………………………………… 88 Seznam použitých pramen ů a literatury………………………………………………… 91 Seznam p říloh……………………………………………………………………………..101 Přílohy…………………………………………………………………………………… 102 7 Úvod Tuto práci lze chápat nejen jako p řísp ěvek k dobrodružnému životu Bed řicha ze Schwarzenbergu a v české historiografii doposud málo známému tématu karlistických válek, ale p ředevším jako p řísp ěvek k dějinám vále čné každodennosti a k dějinám mentalit. Hlavní metodou, na které je práce založena, je analýza deníkových zápisk ů a kapitola s podobným názvem tvo ří jádro celé práce. Abychom si ovšem mohli tyto zápisky dát do hlubších souvislostí, v ěnovala jsem prostor i obecnému pojednání o pr ůběhu a záv ěrech karlistických válek a nastínila jsem zárove ň pozadí hospodá řské a politické situace ve Špan ělsku ve třicátých letech devatenáctého století. Základem pro analýzu pramene osobní povahy je znalost jeho autora. Je d ůležité v ědět z jakého sociálního prost ředí pocházel, jaké m ěl vzd ělání, jaké byly jeho charakterové vlastnosti a další sou části jeho osobnosti, které mohly ovlivnit vznik pramene. Proto jsem část svého úsilí v ěnovala i zajímavému životu Bed řicha ze Schwanzenbegu, známého spíše pod p řezdívkou Poslední lancknecht. V kapitole nazvané Evropští dobrovolníci jsem se se v ěnovala d ůvod ům participace řady evropských voják ů, léka řů a noviná řů sloužících nejen v karlistickém vojsku Dona Carlose ale také v armád ě Marie Kristýny. Záv ěre čná část mé práce pojednává o slezském šlechtici a magnátovi Felixovi Lichnowském, n ěmeckém důstojníkovi Adolfovi Loningovi, legendárním důstojníkovi Augustu Karlu Goebenovi a o n ěmeckém baronovi Wilhelmu von Rahdenovi, přičemž jsem ve stru čnosti zmínila jejich životní osudy a následn ě jsem části z jejich vzpomínkových knih týkajících se jejich p ůsobení v karlistickém vojsku konfrontovala s názory a dojmy Posledního lancknechta. Při práci jsem se opírala především o zahrani ční literaturu n ěmecké, špan ělské, anglické a italské provenience, jejíž využití mi umožnily studijní pobyty v Itálii a Rakousku. 8 1. Prameny Problematiku p ředloženého tématu jsem zpracovala na základ ě archivního materiálu z Rodinného archivu Schwarzenberg ů, který je uložen ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Tento archiv zahrnuje písemnosti rozmanité povahy. Základ jeho struktury vytvo řili orli čtí archivá ři b ěhem první poloviny 20. století a v dalším období bylo toto d ělení dodržováno a dopl ňováno. Poz ůstalost Bed řicha Schwarzenberga, Posledního lancknechta (1799-1870) tvo ří část odd ělení B. a sama je dále rozd ělena do t ří nižších jednotek podle povahy dokumentových oblastí: I. Osobní a majetkové záležitosti, členství ve spolcích a dobro činnost; II. vojenská a státní služba, vojenská a politická činnosti, korespondence, literární činnost; III. řády, vyznamenání a hodnocení činnosti. Zásadní význam m ěly dva prameny: německy psaná Autobiografie knížete Bedřicha , 1 která nebyla doposud editována, a n ěmecky psaný deník, který reflektuje Lancknecht ův pobyt ve Špan ělsku. Rozší řenou verzi deníku, dopln ěnou autorskými básn ěmi, vydal na vlastní náklady pro své p řátele pod názvem Fragmente aus dem Tagebuche eines Facciosos.2 Pomocí t ěchto dvou zcela unikátních pramen ů jsem se pokusila rekonstruovat Lancknecht ův pobyt a jeho osobitý pohled na Špan ělsko v první polovin ě devatenáctého století. Během stipendijního pobytu jsem ve víde ňském Haus-, Hof- und Staatsarchivu prostudovala špan ělsky, německy a francouzky psanou diplomatickou korespondenci týkající se první karlistické války mezi rakouským ministerským p ředsedou Klementem Lotharem Metternichem a Josém Avias Teijem, vévodou z Alcudia, který p ůsobil v hlavním stanu Dona Carlose. Tento fond se skládá z pěti částí: první část tvo ří francouzsky psané dopisy, které poslal rakouský ministerský p ředseda Metternich jistému Reymondovi p ůsobícímu v hlavním stanu Dona Carlose, v další části nazvané Acta Don Carlos lze nalézt Donem Carlosem špan ělsky psané dopisy, vojenské depeše mezi Metternichem a Paulinem Ramitezem de la Piscinou, vévodou z Alcudia a dopisy špan ělského infanta Dona Sebastiana. Pátou část tvo ří depeše mezi Metternichem a britským ministrem zahrani čních v ěcí lordem Palmersonem a 3 anglickým velvyslancem ve Vídni lordem Milbankem. 1 RA Schwarzenberg, sign. II-58/2, Autobiografie knížete Bed řicha , kart. 153. 2 F. SCHWARZENBERG, Aus dem Wanderbuche eines Verabchiedeten Lanzknechts IV. , Wien 1845. 3 Haus- , Hof- und Staatsarchiv Wien, Spanien – Diplomatische Korrespondenz (1837-1840) , č. 177, alt 204. 9 2. Literatura Základní informace o šlechtickém rodu Schwarzenberg ů a o Bed řichovi – Lancknechtovi podává heslo „ze Schwarzenbergu“ v Ottov ě slovníku nau čném, sv. XXIII., autorem hesla je František Mareš. Nejúpln ější p řehled rodových d ějin podává Antonín Markus,4 jehož kniha obsahuje i rodopisné tabulky a starší schwarzenberskou bibliografii. Další d ějiny rodu napsal Karel Schwarzenberg, 5 Petr Mašek 6 a Jan Halada 7 se ve svých publikacích v ěnují českým šlechtickým rod ům obecn ě. Život Posledního lancknechta se t ěšil