Letničky Přehled druhů Zpracováno podle: Větvička V. & Krejčová Z. (2013) letničky a dvouletky. Adventinum, Praha. ISBN: 80-86858-31-6 Brickell Ch. et al. (1993): Velká encyklopedie květina a okrasných rostlin. Príroda, Bratislava. Kašparová H. & Vaněk V. (1993): Letničky a dvouletky. Praha: Nakladatelství Brázda. (vybrané kapitoly) Botany.cz http://en.hortipedia.com a dalších zdrojů uvedených v úvodu přednášky Vývojová větev jednoděložných rostlin monofyletická skupina zahrnující cca 22 % kvetoucích rostlin apomorfie jednoděložných plastidy sítkovic s proteinovými klínovitými inkluzemi (nejasného významu)* ataktostélé souběžná a rovnoběžná žilnatina listů semena s jednou dělohou vývojová linie Commelinids unlignified cell walls with ferulic acid ester-linked to xylans (fluorescing blue under UV) vzájemně však provázány jen úzce PREZENTACE © JN Řád Commelinales* podle APG IV pět čeledí Čeleď Commelinaceae (křížatkovité) byliny s kolénkatými stonky tropy a subtropy, 40/652 Commelina communis (křížatka obecná) – pěstovaná letnička, v teplých oblastech zplaňuje jako rumištní rostlina Obrázek © Kropsoq, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/Commelina_communis_004.jpg/800px- PREZENTACE © JN Tradescantia Commelina_communis_004.jpg © JN Commelina communis (křížatka obecná) Commelinaceae (křížatkovité) Commelina communis (křížatka obecná) Původ: J a JV Asie, zavlečená do S Ameriky a Evropy Stanoviště v přírodě: vlhká otevřená místa – okraje lesů, mokřady, plevel na polích… Popis: Jednoletá dužnatá bylina, výška až 70 cm, lodyhy poléhavé až přímé, větvené, listy 2řadě střídavé, přisedlé až 8 cm dlouhé a 2 cm široké; květy ve vijanech skryté v toulcovitě stočeném listenu, K(3) zelené, C3: 2 modré, třetí okvětní lístek je bělavý, kvete od července do září; plod: 2pouzdrá tobolka Pěstování: vlhká polostinná místa Výsev: teplejší oblasti rovnou ven, jinak předpěstovat Substrát: vlhký propustný, humózní Approximate distribution of Commelina Množení: semeny i řízkováním communis. Native range is in green, Použití: vlhká otevřená místa, snese polostín Introduced range is in red. Jiné využití: získávání modrého barviva (na slunci žloutne), medicína, použití jako zelenina © Daniel J. Layton (CC BY-SA 3.0) Řád Poales většina zástupců s redukovanými větrem opylovanými květy jen v několika bazálních liniích zachovány větší barevné hmyzosprašné květy rozsáhlý řád v APG IV zahrnuje 14 čeledí PREZENTACE © JN Typha latifolia Řád Poales Čeleď Poaceae (lipnicovité) trávovité byliny vzácně dřevnatějící kořeny svazčité tvořené adventivními kořeny, častá endotrofní mykorrhiza květy jsou aktinomorfní, zpravidla oboupohlavné, v kláscích plod obilka rozšíření: kosmopolitní, 707/11337, ČR 80/250 PREZENTACE © JN © Matt Lavin (CC BY-SA 2.0) Hordeum jubatum (ječmen hřivnatý) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Hordeum_jubatum_%283750 494097%29.jpg/800px-Hordeum_jubatum_%283750494097%29.jpg Poaceae (lipnicovité) Hordeum jubatum (ječmen hřivnatý) Původ: S Amerika, v Evropě pěstována od 18. století Popis: jednoletá, nebo ozimá tráva, výška kolem 50 cm, krátké, ale dlouze osinaté ozdobné klasy Pěstování: slunné stanoviště Výsev: duben až květen přímo na místo, pak vyjednotit (lze vyset i na podzim a pěstovat jako ozim – v tom případě raději vyset do sadbovačů a nechat v chladném pařeništi Substrát: suchá propustná půda Množení: semeny Použití: sušení, nebo ozdoba suchých slunných stanovišť, pozor na samovýsev a zaplevelování okolí © Zeynel Cebeci (CC BY-SA 4.0) Lagurus ovatus (zaječí ocásek vejčitý) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/Lagurus_ovatus_- _Hare%27s_Tail_Grass_-_Tav%C5%9Fan_Kuyru%C4%9Fu.jpg Poaceae (lipnicovité) Lagurus ovatus (zaječí ocásek vejčitý) Původ: Středozemí Popis: jednoletá trsnatá jemně chlupatá tráva s oválným hustým lichoklasem Pěstování: slunná výhřevná místa Výsev: roztrhané klasy začátkem dubna do pařeniště, nebo koncem dubna přímo na místo Substrát: propustný humózní Množení: semeny Použití: letnička k řezu a sušení, kontrastní a lemová rostlina výsadeb Vývojová linie Eudicots (dvouděložné) apamorfie trikolpátní pyl Obrázek © Marie Majaura, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Arabis_voch1-4.jpg/800px-Arabis_voch1-4.jpg PREZENTACE © JN Řád Ranunculales často byliny obsahující alkaloidy listy dlanitě dělené, střídavé květy oboupohlavné podle APG IV 7 čeledí* Čeleď Papaveraceae (makovité) jednoleté i vytrvalé byliny v pletivech jsou článkované mléčnice (latex obsahuje alkaloidy, bílkoviny, třísloviny, …) rozšíření: hlavně mírný pás severní polokoule 44/825, ČR 5/17 PREZENTACE © JN © JN Eschscholzia californica (sluncovka kalifornská) Papaveraceae (makovité) Eschscholzia californica (sluncovka kalifornská) Původ: západ S Ameriky © JN Popis: jednoletá rostlina se sivozelenými čárkovitě dělenými listy a velkými oranžovými, krémovými nebo karmínovými květy (prchavý k (2), C 4) Pěstování: slunná, teplá, sušší místa Výsev: v dubnu přímo na záhon, i samo výsev (špatně se přesazuje – kúlovitý kořen) Substrát: propustný, sušší Množení: semeny Použití: slunná místa, i doplněk do skalek na zídky…. Druhy: pěstují se různé barevné variety i plnokvěté kultivary: 'Mission Bells' © JN Papaver rhoeas (mák vlčí) Papaveraceae (makovité) Papaver rhoeas (mák vlčí) Původ: polní plevel původně z Orientu, u nás archeofyt Popis: 60-100 cm vysoký, květy rudé, jednoduché (u kultivarů červené, růžové, oranžové i bílé, mohou mít různě barevné lemy, také plnokvěté formy, doba květu červen až červenec) Pěstování: slunná stanoviště Výsev: zjara přímo na záhon, nesnáší přesazování, častý je i samo-výsev Substrát: propustný, hlinitá půda s dostatkem vápníku Množení: semeny Použití: do smíšených výsevů letniček Další druhy: Paparver somniferum (mák setý): pěstován pro semena, jako olejnina, nebo zdroj opia, v okrasném zahradnictví pěstovány velkokvěté (10-15 cm průměr) i plnokvěté kultivary s různobarevnými květy i kultivary vhodné k sušení makovic do suchých vazeb 'Bastelmon' © JN Papaver rhoeas (mák vlčí) Řád Ranunculales Čeleď Ranunculaceae (pryskyřníkovité) suchozemské (vzácně vodní byliny), vzácně liány (i dřevité) listy střídavé, jednoduché – často dlanitě dělené tyčinek mnoho, gyneceum apokarpní obsahují alkaloidy – téměř všichni zástupci jsou jedovatí rozšíření: kosmopolitní, nejvíce mírné pásmo S polokoule cca 60/2300, ČR 25/65 v čeledi se vyskytují významné plevele, farmaceuticky významné druhy a druhy okrasné PREZENTACE © JN © JN Consolida ambigua = C. ajacis ostrožka zahradní © JN Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Consolida ambigua (ostrožka zahradní) Původ: Středozemí (Europe, Cyprus, Turkey) Popis: jednoleté až 1 m vysoké rostliny s jemně dělenými listy a hustým hroznem květenství, květy velké, modré, růžové, nebo bílé, 2 nektáriové lístky a 1 pestík (x Delphinium), plody jsou měchýřky Pěstování: slunná stanoviště Výsev: přímo na záhon začátkem dubna nebo na podzim předešlého roku, častý je i samovýsev Substrát: propustný, humózní Množení: semeny Použití: doplnění záhonů trvalek, rostlina k řezu i sušení (neztrácí barvy) Podobné druhy: Consolida regalis (Ostrožka stračka) – podobná, ale květy v chudých hroznech, polní plevel teplejších oblastí, dnes vzácná © JN Consolida regalis © JN Nigella damascena (černucha damašská) Ranunculaceae (pryskyřníkovité) Nigella damascena (černucha damašská) Původ: východní Středozemí Popis: 20-40 cm (některé cv. i vyšší) vysoká letnička s 2x-3x jemně dělenými listy, květy velké modré nebo bílé u cv. i růžové a plnokvěté, plody tobolky obklopené mnohonásobně dělenými niťovitými listeny Pěstování: suchá, slunná místa Výsev: březen až duben, přímo na místo, častý je samo-výsev Substrát: propustný, nemá ráda vlhko Množení: semeny Použití: smíšené letničkové záhony, rostlina k řezu a sušení podobné druhy: Nigella hispanica (černucha španělská) – používá se k sušení © JN Nigella damascena (černucha damašská) © JN Nigella damascena (černucha damašská) Vývojová linie „Superrosidy“ (Superrosids) Řád Saxifragales 15 čeledí . a vývojová linie „Rosidy“ (Rosids) geneticky monofyletická skupina rozsáhlá skupina bez společného morfologického apomorfního či identifikačního znaku Vývojová linie „Fabidy“ (Fabids) geneticky monofyletická skupina v rámci Rosid rozsáhlá skupina bez společného morfologického apomorfního či identifikačního znaku PREZENTACE © JN Řád Fabales Čeleď Fabaceae (bobovité) dřeviny nebo byliny listy většinou složené s palisty, často zakončené úponkou významná je symbióza kořenů s nitrogenními hlízkovými bakteriemi rodu Rhizobium (obohacují půdu o dusík) plod většinou lusk, vzácně struk nebo nažka rozšíření: kosmopolitní 766/ 19580, ČR 28/120 obrovská čeleď obvykle dále členěna do podčeledí (někdy samostatných čeledí) Faboideae byliny, keře i stromy listy s palisty květy zygomorfní (rozlišené na pavézu, 2 křídla a člunek) plodem je lusk, který puká 2 chlopněmi rozšíření: kosmopolitní PREZENTACE © JN © JN Lathyrus odoratus (hrachor vonný) Fabaceae (bobovité) Lathyrus odoratus (hrachor vonný) Původ: Středozemí, pěstován už více než 200 let Popis: popínavá jednoletá rostlina, listy složené s úponkou, motýlokvěté květy původních druhů načervenalé, cv. bílé, modré, růžové, fialové…, vonné (kvete od června do září), plody lusky Pěstování: slunná nebo polo stinná stanoviště s oporou Výsev: duben přímo na záhon (při předpěstování dříve kvete) Substrát: humózní výživné středně těžké půdy Množení: semeny Použití: rychlé, ale pomíjivé krytí drátěných plotů nebo stěn, nízké „truhlíkové“ kultivary pro nádoby © JN Phaseolus coccineus