Zapomenutá díla Jana Kryštofa Lišky. Abstrakt Abstract Restaurátorský průzkum uměleckých děl z Čech a Slezska Příspěvek je výsledkem vědecké spolupráce his- The article is a result of the cooperation between toriků umění a restaurátorů z Polska a České art historians and restorers from Poland and the republiky. Během mezinárodního projektu byl Czech Republic. The international project enab- Forgotten Artworks by Johann Christoph Lischka. proveden restaurátorský a chemicko-technolo- led the conservators’ examination of the pain- The Conservator‘s Examination of the Baroque Paintings gický průzkum obrazů, které jsou nově připsány tings that were ascribed to Johann Christoph Janu Kryštofu Liškovi nebo jsou považovány za Lischka or described as destroyed copies of his pozdější kopie Liškových originálů. Cílem výzku- original works. The main research objective was Emilia Kłoda mu bylo určení autorství, analýza techniky malby to verify the authorship, analyze the painter’s Instytut Historii Sztuki, Uniwersystet Wrocławski autora a srovnání historické technologie malby technique and compare the technique in Silesia Herder-Institut für historische Ostmitteleuropaforschung, Marburg obrazů z Čech, Moravy a Slezska. and Bohemia. Sedm malířských děl bylo podrobeno ne- Seven paintings were examined in the invazivnímu a materiálovému průzkumu v Pra- laboratories in Prague and Krakow. The non-in- ze a Krakově. V Polsku byl proveden průzkum vasive methods included the photography in pigmentů metodou elektromagnetické spektro- scattered light and raking light together with skopie a v České republice stratigrafická analýza infrared, UV fluorescence and X-ray. It was en- vrstev malby metodou optické mikroskopie. Vy- riched by X-ray fluorescence spectroscopy in hodnocení dosažených výsledků otevřelo novou Poland and microphotographs of cross sections perspektivu vědeckého náhledu na tvorbu Jana in the Czech Republic. The comparative analy- Kryštofa Lišky. sis opened a new research perspective on the Lischka’s oeuvre. Klíčová slova barokní malířství | restaurátorský průzkum | Slezsko | Čechy | dějiny umění Key words Baroque painting | technical art history | Silesia | Bohemia | history of art 54 RestauRování a ochRana uměleckých děl 2017 | KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ MALBY A POLYCHROMIE 55 Představovat Jana Kryštofa Lišku české vědecké ních metod uměleckohistorického výzkumu by se komunitě zajisté není potřeba. Jak historikové, jistě neměla podceňovat, zvláště když byl pomo- tak restaurátoři, kteří se zajímají o barokní mal- cí těchto metod proveden prvotní výběr umělec- bu, jeho jméno a věhlas znají. Tento malíř je již kých děl, aktuální studie je zaměřena především dlouho častým objektem bádání, avšak stále exi- na technologický průzkum. stuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně Malby vybrané pro výzkum pocházejí jeho biografie a sporných určení v jeho oeuvre. z různých období Liškova života a většina z nich Liškův život a dílo jsem analyzovala během uply- byla zapomenuta nebo byl jejich význam snížen nulých pěti let a můj výzkum vyústil v dizertační tím, že byly označeny za kopie originálů. Jsou práci napsanou a přijatou na univerzitě ve Vra- tato malířská díla skutečně jen kopiemi? Nachází tislavi.[1] Souběžně jsem iniciovala mezinárodní se pod tlustou vrstvou pozdějších zásahů auten- projekt Zapomenutá díla Jana Kryštofa Lišky. Restau- tické Liškovo dílo? A pokud se jedná o originá- rátorský průzkum barokních malířských děl. Výsledky ly, bude možné je zrenovovat? Proměňovaly se tohoto průzkumu nejsou v mé dizertační práci umělcovy malířské techniky a pigmenty, které zahrnuty, ale ráda bych je prezentovala nyní užíval, v různých časových obdobích? Existuje v tomto článku.[2] signifikatní rozdíl mezi díly, která vytvořil Liška, a těmi, jejichž autorem je jeho nevlastní otec Jan Kryštof Liška se narodil kolem roku 1650 Willmann? Hlavním cílem, který si autorka to- ve Vratislavi nebo v Lubuši. Jeho otec, sekretář hoto článku klade, je odpovědět na tyto otázky. opatsví cisterciáků, zemřel na vrcholu své kariéry (5. října 1658) a jeho matka se pak podruhé vda- la. Nevlastním Liškovým otcem a zároveň jeho Dějiny technologického a umělecko- učitelem se stal slezský mistr Michael Leopold -historického výzkumu Liškových děl Willmann. Po vyučení ve Willmannově dílně malíř studoval několik let v Itálii (1671–1677). Od Restaurátorský výzkum Liškových děl v České roku 1689 pracoval v Čechách, hlavně pro kato- republice započal spolu s jejich restaurováním lické hodnostáře a katolické řády. V roce 1693 během druhé poloviny 20. století. Musí být rov- působil jako dvorní malíř pražského arcibiskupa něž připomenuto, že tehdy ve Slezsku žádný Jana Bedřicha z Valdštejna, což potvrzuje, jak srovnatelný výzkum Liškových děl neexistoval. vysoce byla jeho práce ceněna. Liška také realizo- K restaurování mnoha Liškových obrazů v Če- val nejvýznamnější zakázky pro cisterciáky z Plas chách v 60. a 70. letech došlo důsledkem silné a Oseka. Je pravděpodobné, že v klášterech by- propagace barokního umění v regionu, v němž dlel, měl zde dílny a snad i malou malířskou aka- hrál Liška důležitou roli. Jeho díla byla předsta- demii. Po Willmannově smrti se malíř vrátil do vována na mnoha výstavách v České republice Slezska a převzal práce v lubušské dílně. Jeho i v zahraničí a na to také musela být řádně připra- poslední práce vznikly pro cisterciáky ze Slezska vena. Skupina vystavovaných obrazů je přitom (Henryków, Kamieniec Ząbkowicki). Liška zemřel na rozdíl od Liškových dalších děl překvapivě 26. srpna 1712 v Lubuši. homogenní. Je rovněž považována za nejrepre- zentativnější z Liškovy tvorby. Též je možné Technologický a historický průzkum byl díky me- předpokládat, že v plátnech restaurovaných zinárodní spolupráci prováděn na sedmi malbách v 60. a 70. letech 20. století restaurátoři zane- připsaných Janu Kryštofu Liškovi v Čechách a ve chali něco ze své subjektivní vize Liškova „ital- Slezsku. Výzkum byl veden Denisou Cirmaciovou ského“ stylu, který propagovali Jaromír Neumann z Prahy a Marcinem Cibou z Krakova.[3] Původ- a Pavel Preiss.[4] ní obrazová dokumentace kombinovala snímky Nicméně české restaurátorské práce byly v rozptýleném denním světle a smínky v razant- založeny na přímém technologickém výzkumu. ním bočním nasvícení spolu s infračervenou V 60. letech 20. století Alena a Vlastimil Berge- reflektografií, ultrafialovou luminiscencí a rent- rovi prozkoumali, zdokumentovali, zakonzervo- genografií. To vše bylo doplněno fluorescenční vali a zrestaurovali Liškovy malby z Mnichova spektroskopií (provedenou v Polsku) a studiem Hradiště, Oseku a Prahy. Na základě výsledků 1. Johann Christoph Lischka, Svatý Josef, 1699, olej, plátno, 191,5 × 117 cm, kostel Nanebevzetí panny Marie, Planá nade Mží. příčných řezů odebraných vzorků (provedeno rentgenografických snímků a studia příčných Foto Emilia Kłoda. © Plzeňská diecéze. v České republice). Přestože důležitost tradič- řezů vzorků popsali Liškovu malířskou techniku 56 ZAPOMENUTÁ DÍla JANA KRyštOFA LišKY. RESTAURÁTORSKÝ PRůZKum uměLECKÝCH DěL Z ČECH A SLEZSKA | EMILIA KłODA RestauRování a ochRana uměleckých děl 2017 | KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ MALBY A POLYCHROMIE 57 jako protikladnou k částem pokrytým pastózními Další důležitou otázkou je, zda lze odkrýt původ- nánosy barvy a částem, kde se nacházela jen čer- ní autorskou kompozici. Odpověď může poskyt- vená podkladová vrstva a jedna nebo dvě tenké nout Liškovo dílo Noli me tangere z cisterciáckého vrstvy barvy, které byly aplikovány volnými tahy kláštera v Plasích. Malba byla vytvořena roku 1692 štětce a vytvářely kompozici.[5] Badatelé často pro královskou kapli plaského opatství. Tak je to zdůrazňují význam Liškovy podmalby olovnatou zaznamenáno v Lapis sepulchralis, popisu kláštera bělobou,[6] stejně jako skutečnost, že bílý pigment z roku 1744.[11] Po mnoho let vědci tvrdili, že se jen velmi zřídka nacházel ve svrchní vrstvě Liš- existující obraz je jen kopií nenávratně poškoze- kových maleb.[7] Restaurátoři vesměs popisují ného originálu. Až roku 2010 Zdenka a Jan Rei- jasně viditelné rozsáhlé pentimenti v podmalbě: nerovi provedli restaurování obrazu. Sejmutím zvláště u monumentálních maleb na vysokých přemalby a druhotných vrstev se jim podařilo oltářích klášterních kostelů v Oseku a Praze.[8] „objevit“ autentické dílo.[12] Před restaurováním Křídová podkladová vrstva a bolusový byl Noli me tangere jen nekoherentním palimpses- červený pigment byly nalezeny ve všech zkou- tem různých malířských stylů. Jaromír Neumann maných obrazech. Roku 1987 zaznamenala Věra jej popsal jako „zcela znehodnocený“. [13] Nyní Frömlová značné množství oleje v podkladové však může být s jistotou připsán slezskému au- vrstvě Vidění svatého Bernarda v obrazové galerii torovi a sloužit jako dokonalý příklad Liškova v Kroměříži. Podle ní to mohlo způsobit rych- raného stylu, stejně jako kvalitně provedeného lejší degradaci malby, protože vrstvy barvy se restaurování. od sebe oddělovaly. Jiní restaurátoři rovněž sou- Noli me tangere může být srovnán se slez- hlasili s tvrzením, že mastná podkladová vrstva ským Viděním svatého Bernarda, které se nachází byla pravděpodobně příčinou špatného stavu v Kamenci (Kamieniec Ząbkowicki). Malba na minulých restaurátorských zásahů na Liškových postranním oltáři v kostele Nanebevzetí panny dílech.[9] V roce 2016 analyzoval a restauroval Marie byla často popisována jako chabá kopie Peter Stirber druhou malbu z kroměřížské ob- Liškova díla. Během restaurování, kterého se ujali razárny, Vidění svatého Štěpána. Restaurátorský Danuta a Ryszard Wójtowiczovi,