Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pomocných věd historických a archivnictví Archivnictví Bc. Jana Haraštová Samospráva Rosic do roku 1945 Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová Brno 2012 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen pramenŧ a literatury, kterou cituji. V Brně dne …………………..……………… Zde bych ráda poděkovala vedoucí mojí magisterské diplomové práce PhDr. Jiřině Štouračové za odborné konzultace, poskytnutí cenných rad a připomínek. Dále pracovníkŧm Státního okresního archivu Brno-venkov za jejich příjemný přístup a ochotu při poskytování archivních pramenŧ. Obsah 1. Úvod .………………………………………………………………………………………. 3 2. Rosice – historie .…………………………………………………………………………... 4 3. Majitelé rosického panství .………………………………………………………………… 6 4. Významné stavby a památky .……………………………………………………………… 6 4.1. Zámek .…………………………………………………………………………………… 6 4.1.1. Historie zámku …………………………………………………………………………. 6 4.1.2. Stavební úpravy ………………………………………………………………………... 8 4.1.3. Zámecký park ………………………………………………………………………….. 10 4.2. Radnice …………………………………………………………………………………... 11 4.3. Kostel sv. Martina ………………………………………………………………………... 12 4.3.1. Faráři v Rosicích ……………………………………………………………………….. 15 4.4. Kaple sv. Trojice …………………………………………………………………………. 16 4.4.1. Poutní tradice …………………………………………………………………………... 17 4.5. Další pamětihodnosti …………………………………………………………………….. 19 5. Nástin dějin obecní samosprávy do roku 1945 …………………………………………….. 20 6. Představenstvo obce 1850-1945 …………………………………………………………… 24 7. Trhy, trţní řád a trţní tarify ………………………………………………………………... 37 8. Školství …………………………………………………………………………………….. 42 9. Sociální a chudinská péče ………………………………………………………………….. 50 9.1. Domovské právo …………………………………………………………………………. 54 10. Rozvoj obce ………………………………………………………………………………. 55 10.1. Osvětlení ………………………………………………………………………………... 55 10.2. Vodovod ………………………………………………………………………………... 59 10.3. Dolování ………………………………………………………………………………... 64 10.4. Ţeleznice ………………………………………………………………………………... 68 1 11. Spolky …………………………………………………………………………………….. 72 12. Závěr ……………………………………………………………………………………… 82 13. Pouţité prameny, literatura a elektronické zdroje ………………………………………... 83 13.1. Pouţité prameny ………………………………………………………………………... 83 13.2. Pouţitá literatura ………………………………………………………………………... 84 13.3. Elektronické zdroje ……………………………………………………………………... 86 13.4. Pouţité zkratky …………………………………………………………………………. 86 14. Přílohy; obrazové přílohy ………………………………………………………………… 87 2 1. Úvod Jako téma magisterské práce jsem si zvolila samosprávu Rosic do roku 1945. Město Rosice jsem navštívila mnohokrát, a proto pro mě byla volba tohoto tématu příjemná mnoţnost, jak se něco dozvědět o jeho bohaté historii. Při zkoumání dostupných informací k tématu jsem potom narazila na řadu zajímavých pramenŧ. V úvodních kapitolách práce jsem se zaměřila na historický vývoj města Rosic. Věnovala jsem se majitelŧm rosického panství a jejich pŧsobení na zdejším zámku. Také jsem přiblíţila některé další významné stavební památky jako je Kostel sv. Martina, Kaple sv. Trojice a budova Radnice, které také značně ovlivnily zdejší společenské dění. Dále jsem nastínila dějiny obecní samosprávy od jejich počátkŧ aţ do roku 1945. Další kapitola pak popisuje samotné obecní představenstvo v Rosicích. Připojila jsem i tabulku starostŧ a jejich funkční období pro větší přehlednost a orientaci v textu. V sedmé kapitole se věnuji trhŧm v Rosicích, uvádím i trţní řády a některé trţní poplatky, které byly vybírány. Co se týče kapitoly osmé, snaţila jsem se přiblíţit také stručný vývoj školství v daném období a následně pak samotné školství v Rosicích – školy v Rosicích, jejich vývoj a představitele místní školní rady. Do další kapitoly jsem zahrnula sociální otázku. Chudinská péče byla v daném období zcela na bedrech obcí. Bylo jen na nich, jak se postarají o chudé a potřebné. S chudinskou péčí také souviselo domovské právo, proto jsem do své práce zahrnula i tuto podkapitolu. V desáté kapitole uvádím rozvoj Rosic v rámci prŧmyslového a ekonomického vývoje. Dŧleţitým odvětvím na Rosicku bylo dolování uhlí, s ním pak související stavba ţeleznice, díky které byly Rosice spojeny s Brnem. Poté se zaměřuji na osvětlení města od jeho počátkŧ, kdy se svítilo petrolejovými lampami, aţ po samotnou elektrifikaci města. Neméně dŧleţitým pro rozvoj města byl také rosický vodovod, popisuji jeho vývoj a uvádím tarify pro vybírání vodného. V poslední kapitole se zabývám vývojem spolkového ţivota obecně a následně se věnuji spolkŧm v Rosicích. 3 2. Rosice – historie Nejstarší historická zmínka o Rosicích bývá některými autory místopisné literatury uváděna k roku 1086. Tehdy zde mělo být zeměpanské mýto, jeţ český král Vratislav spolu s jinými dŧchody věnoval klášteru v Opatovicích. 1 Následující, první skutečně podloţená historická zpráva o Rosicích se vztahuje k roku 1259, kdy vystupují jako svědkové na listině pro klášter cisterciaček v Oslavanech Buhuš a Hartman z Rosic. Rosice získaly mnohé výsady. Král Ferdinand I. při své korunovaci v Praze roku 1535 dal Rosicím právo týdenních trhŧ vţdy ve středu. Roku 1561 nejvyšší maršálek království českého Pertold z Lipé dal Rosicím právo odúmrti. To znamenalo, ţe statky, jejichţ majitelé zemřeli bez potomkŧ, jiţ nepřipadaly vrchnosti, ale kaţdý bezdětný majitel mohl svŧj majetek okázat komukoli chtěl. Od poručníkŧ Karla staršího z Ţerotína dostali Rosičtí a Pendrovští privilegium vinného šenku listinou ze dne 11. července 1588.2 Za třicetileté války (1618-1648) v Rosicích zpustla téměř polovina domŧ. Roku 1645 však švédský generál Leonard Torstenson ochránil Rosice vydáním „salvy kvardy“ (bezpečného listu), kterým všem dŧstojníkŧm, velitelŧm i vojákŧm nařídil, aby nechali rosické statky na pokoji a nedopouštěli se v Rosicích ţádných násilností.3 Roku 1692 císař Leopold potvrdil Rosicím celoroční středeční trhy, a místo dvou zaniklých jarmarkŧ v den sv. Martina a v úterý po sv. Duchu povolil dva nové, a to ve středu po sv. Jiří a v pondělí po sv. Havlu. Roku 1693 majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu osvobodil městečko Rosice od robot za roční plat. Roku 1794 císař František II. všechny dosavadní trhy Rosicím potvrdil a povolil jim dva nové výroční trhy, a to ve středu po sv. Třech Králích a ve středu po sv. Anně. Všechny výsady, kterých se Rosicím dostalo, měly velký vliv na vývoj městečka. Značný vzrŧst obyvatelstva, zejména pak význam Rosic pro celé okolí přiměly obecní zastupitelstvo, aby zaţádalo o povýšení Rosic na město. Obecní zastupitelstvo se k tomuto kroku usneslo16ti hlasy dne 2. ledna 1907.4 Městečko povýšil 20. září 1907 císař František Josef I. Rosice leţí ve sníţenině Boskovické brázdy, která zde odděluje Křiţanovskou vrchovinu na západě od Bobravské vrchoviny na východě. Napříč brázdou protéká od 1 KRATOCHVIL, AUGUSTIN: Vlastivěda moravská. Ivančický okres. Praha 1904, s. 266. 2 KRATOCHVIL, AUGUSTIN: Vlastivěda moravská, s. 271. 3 JANELE, JOSEF: Město Rosice: nástin dějepisný a statistický. Rosice 2007, s. 29-30. 4 SOkA Brno-venkov, C-111 Archiv města Rosic, i. č. 10A – Zápisy ze schůzí obecního výboru a obecního zastupitelstva 1907-1927, s. 2. 4 severozápadu k jihovýchodu říčka Bobrava, do níţ od severu ústí Říčanský potok. Nad soutokem se zvedá poměrně rozsáhlá a vysoká ostroţna, jejíţ nejstrmější jihozápadní okraj zaujal středověký rosický hrad. Východně od něj leţí na temeni jádro městečka, zatímco na jiţním úpatí ostroţny se rozkládá Pendrov5. Jihozápadně od města se na jiţní straně říčky zvedá masiv Obory (400,4 m.n.m.).6 Jiţní část Rosic pod svahem včetně prostoru za ţelezniční tratí se nazývala Pendrov. Ke sloučení Rosic s Pendrovem v jednu obec došlo na základě usnesení obecního výboru dne 25. září 1880 a následným potvrzením zemským výborem. Dále byl Pendrov veden jako předměstí Rosic, a to ještě ve 30. letech minulého století. Do historie Rosic a Pendrova výrazně zasáhl rok 1848. Byly zrušeny patrimoniální úřady a byly zřízeny nové správní úřady. Zavedením samosprávních úřadŧ se posílila tendence k osamostatnění obcí, patřících k rosickému panství. Tak se v roce 1869 odloučily od Rosic Babice, Tetčice a Rudka, roku 1875 byla vyčleněna Zastávka jako nová obec a v roce 1907 také Litostrov a Říčky.7 Tab. 1: Počet obyvatel8 Rok Lokalita Celkem 1771 Rosice 649 1793 Rosice 542 1808 Rosice + Zastávka (685 obyv.), Pendrov (222 obyv.) 907 1834 Rosice (868 obyv.), Pendrov (300 obyv.) 1168 1850 Rosice + Pendrov + Zastávka 2404 1869 Rosice + Pendrov + Zastávka 3676 1880 Rosice + Pendrov 3058 1889 Rosice + Pendrov 3055 1900 Rosice + Pendrov 3398 1911 Rosice + Pendrov 3818 1921 Rosice (2922 obyv.), Pendrov (1187 obyv.) 4109 1930 Rosice (3621 obyv.), Pendrov (1363 obyv.) 4984 5 Ve starší době označován jako Pendorf. 6 KUČA, KAREL: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, VI. díl. Praha 2004, s. 380-381. 7 KOLEKTIV AUTORŦ: Rosice 100 let městem: 1907-2007. Rosice 2007, s. 48. 8 Údaje k roku 1771, 1850 a 1930 jsem převzala z publikace KUČA, KAREL: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, VI. díl. Praha 2004, s. 378-379. Ostatní roky jsou z SOkA Brno-venkov, C-111 Archiv města Rosic, i. č. 39A – Pamětní kniha 1889-1926. 5 3. Majitelé rosického panství 1. Páni z Rosic (13. století) 2. Hechtové z Rosic (asi od roku 1336-1450) 3. Přemek Těšínský ( asi1450-1453) 4. Páni z Kukvic (1453-1522) 5. Bohunka z Pernštejna (1522-1549) 6. Páni z Lipé (1549-1562) 7. Páni ze Ţerotína (1562-1628) 8. Z Valdštejna (1628-1629) 9. Z Venderberka (1629-1684) 10. Z Fanalu (1684-1791) 11. Hrabata Ugarte (1791-1844) 12. Sinové (1844-1856)