402-456_BV_uzemi 1.4.2008 14:08 Stránka 402 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Brnûnsko 1 GEOLOGIE V podloÏí se nachází kvartérní fluviální ‰tûr- kopísky údolní nivy fieky Dyje, které jsou uloÏeny na vápnit˘ch jílech karpatské pfiedhlubnû. Ty- 2 to ‰tûrkopísky byly odkryty pfii tûÏbû písku bûhem budování no- voml˘nsk˘ch nádrÏí. Na nivních solitérních dubÛ letních (Quer- bezkarbonátov˘ch sedimentech cus robur) a skupinky trnov- Pfiírodní vznikly fluvizemû – fluvizem níkÛ akátÛ (Robinia pseuda- památka Betlém glejová, zãásti i fluvizem typic- cacia). Ve vodû byly zji‰tûny ká. Místy se na písãit˘ch vyv˘‰e- zajímavé druhy fias a sinic indi- Mokfiad u pfieãerpávací stanice pfii severov˘chodní hrázi ninách vyskytují arenické kam- kující ãisté vody, napfi. z rodÛ nádrÏe Nové Ml˘ny II., zvané téÏ Vûstonická nádrÏ, bizemû. Calothrix, Microchaete, Epi- vDyjsko-svratecké nivû, 2,5 km jiÏnû od Ivanû. themia a Rhopalodia. KVùTENA Na mokfiad- Z ménû ãast˘ch druhÛ hub zde Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ních plochách dominuje rákos roste kozák topolov˘ (Leccinum Pasohlávky 170 m obecn˘ (Phragmites australis), duriusculum), kter˘ je u nás (Phalaroi- chrastice rákosovitá zafiazen do âervené knihy, a dá- V˘mûra: 10,87 ha Vyhlá‰eno: 1990 des arundinacea) a zblochan le napfi. lupenatá houba rudou- vodní (Glyceria maxima), ostfii- ‰ek klamn˘ (Rhodocybe fallax), ce ostrá (Carex acutiformis) ao. slzivka plstnatá (Hebeloma Komplex mokfiadÛ v opu‰tûné pískovnû, v˘znam- pobfieÏní (C. riparia). Tyto po- tomentosum), choro‰ovitá ost- né hnízdi‰tû ptákÛ a vhodná lokalita pro rozmno- rosty pfiecházejí do vrbin s vrbou ropórka luÏní (Oxyporus late- Ïování obojÏivelníkÛ. bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. marginatus) a plesÀákovitá va- fragilis) av. nachovou (S. pur- tiãka vláknitá (Tomentellina purea). Ve vodní vegetaci se ob- fibrosa). cus consputus, Lebia chloro- kÛ: husy velké (Anser anser), jevuje okfiehek men‰í (Lemna cephala, Demetrias monostig- chfiástala vodního (Rallus aqua- minor), o. trojbrázd˘ (L. trisul- ZVͤENA V PP Betlém ma, Lionychus quadrillum ticus), motáka pochopa (Circus ca), rÛÏkatec bradavãit˘ (Cera- bylo zji‰tûno osmnáct druhÛ vá- a Syntomus obscuroguttatus. aeruginosus), moudivláãka luÏ- tophyllum submersum), nepra- Ïek, z ménû ãast˘ch napfi. váÏ- Z mot˘lÛ je nutno zmínit ales- ního (Remiz pendulinus), cvr- videlnû byla zji‰tûna i kotvice ka jasnoskvrnná (Leucorrhinia poÀ ãernoprouÏku topolovou ãilky slavíkové (Locustella lus- plovoucí (Trapa natans). Suchá pectoralis). Opakovanû byl po- (Archiearis puella) a bourovce cinioides), rákosníka velkého písãitá místa zarÛstají tfitinou zorován teplomiln˘ druh váÏka osikového (Gastropacha popu- (Acrocephalus arundinaceus), kfiovi‰tní (Calamagrostis epige- ãervená (Crocothemis erythra- lifolia). Ze vzácnûj‰ích druhÛ vzácnû volavky ãervené (Ardea jos), lnicí kruãinkolistou (Lina- ea), která k nám v‰ak jen zalétá pavoukÛ byl zji‰tûn bûÏník trá- purpurea). V posledních letech je ria genistifolia) a matefiídou‰kou a netvofií trvalé populace. Za vov˘ (Heriaeus graminicola). Betlém místem nejvût‰ího sou- úzkolistou (Thymus serpyllum), zmínku stojí také nepfiíli‰ bûÏné Území pfiedstavuje v˘znamnou stfiedûní vlh pestr˘ch (Merops zkfiovin se na nich ‰ífií pfiede- ‰idélko znamenané (Erythrom- lokalitu obojÏivelníkÛ (tfiináct apiaster) na podzimním prÛta- v‰ím hlohy (Crataegus spp.). Na ma viridulum). Îijí zde také druhÛ) s ãolkem obecn˘m (Tri- hu (300 jedincÛ). Trvale tu Ïije otevfiené plo‰e roste asi patnáct zvlá‰tû chránûné druhy brou- turus vulgaris), ã. dunajsk˘m bobr evropsk˘ (Castor fiber). kÛ – znaãnû roz‰ífien˘ stfievlík (T. dobrogicus), rosniãkou ze- ScheidlerÛv (Carabus scheidle- lenou (Hyla arborea), blatnicí VYUÎITÍ Lokalita je an- ri) a tesafiík obrovsk˘ (Ceram- skvrnitou (Pelobates fuscus), tropogenního pÛvodu, vznikla byx cerdo). Zaznamenán byl kuÀkou obecnou (Bombina souãasnû s budováním novo- vût‰í poãet vzácnûj‰ích stfievlíko- bombina), ropuchou obecnou ml˘nsk˘ch nádrÏí v druhé polo- vit˘ch broukÛ, vãetnû nûkoli- (Bufo bufo), skokanem zelen˘m vinû 70. let 20. století. Porosty ka druhÛ slanomiln˘ch. Jsou to (Rana kl. esculenta), s. krátko- procházejí sukcesními zmûnami, Elaphropus parvulus, Pterosti- noh˘m (R. lessonae) a s. ost- které jsou sledovány. V˘‰i vodní 1 Mûlké tÛnû se stagnující vodou chus gracilis, Platynus krynic- ronos˘m (R. arvalis). V 80. le- hladiny v chránûném území lze zarÛstají vysoké ostfiice, napfi. ostfiice kii, Agonum lugens, Oodes tech 20. století byly úspû‰nû fiídit vybudovan˘m stavidlem. ostrá (Carex acutiformis). gracilis, Badister unipustula- introdukovány Ïelvy bahenní 2 Mokfiad porÛstají sukcesní sta- tus, B. collaris, B. dilatatus, (Emys orbicularis). Najdeme BIBLIOGRAFIE 887, 888 dia pobfieÏní a vodní vegetace. Acupalpus maculatus, Anthra- zde i hnízdi‰tû mokfiadních ptá- MAPA ÚZEMÍ strana 444 402 BV 22 402-456_BV_uzemi 1.4.2008 14:08 Stránka 403 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Okres Bfieclav zu Cnidion venosi. V nûm pfie- vládá psárka luãní (Alopecurus pratensis), lipnice bahenní (Poa palustris), ostfiice ãasná (Carex praecox), z v˘znamn˘ch druhÛ se vyskytuje jarva Ïilnatá (Cni- dium dubium), ‰i‰ák hrálovit˘ (Scutellaria hastifolia), violka nízká (Viola pumila), fiefii‰nice malokvûtá (Cardamine parvif- lora) a huseník hajní (Arabis nemorensis). Na nejvlhãích mís- tech louky roste spoleãenstvo s do- minantní ostfiicí ‰tíhlou (Carex gracilis). LuÏní lesy jsou bohaté zejména na lupenaté i nelupenaté dfievo- kazné houby. Mezi nejvzácnûj‰í lupenaté patfií hlívovec ostno- v˘trus˘ (Rhodotus palmatus) a kalichovka luÏní (Omphalina discorosea), pfiiãemÏ druh˘ druh je u nás znám pouze z luÏních lesÛ v této oblasti. Oba jsou za- fiazeny mezi zvlá‰tû chránûné druhy. Kromû nich je i dal‰ích pût zafiazeno do âervené knihy: choro‰ hlinák ‰afránov˘ (Auran- tioporus croceus), trepkovitka ‰afránová (Crepidotus croco- phyllus), ‰títovka ‰arlatová (Pluteus aurantiorugosus), 1 ‰piã- ka moãálová (Marasmius li- mosus) a kozák topolov˘ (Le- d˘ luh (Fraxino pannonicae- ccinum duriusculum). Nûkteré -Ulmetum). Ve stromovém pat- dal‰í druhy zde mají svá první Národní Cahnov- fie se objevuje dub letní (Quer- nalezi‰tû u nás, napfi. lupenaté pfiírodní cus robur), jasan úzkolist˘ (Fra- houby strmûlka kmenová (Clito- rezervace -Soutok xinus angustifolia), habr obecn˘ cybe truncicola), pÛvodnû se- (Carpinus betulus), lípa ma- veroamerická hlíva úzkolistá âást luÏního lesa v obofie Soutok v Dyjsko-moravské nivû, lolistá (Tilia cordata), javor (Hohenbuehelia angustata) 8 km jiÏnû od LanÏhota. babyka (Acer campestre) ahru- akrÏatka ‰tûniãná (Simocybe ‰eÀ planá (Pyrus pyraster). coniophora). Kornatcovitá hou- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Vjeho podrostu je typická váleã- ba Ïilnatka vodnatá (Phlebia ka lesní (Brachypodium sylva- lindtneri) má v‰echna ãeská na- LanÏhot 150 –152 m ticum), metlice trsnatá (Des- lezi‰tû pouze v této oblasti, roz- champsia cespitosa), ostfiice lesní lit˘ ohÀovec jiÏní (Phellinus V˘mûra: 13,46 ha Vyhlá‰eno: 1949 (Carex sylvatica), místy i vzácná pseudopunctatus) zde pravdû- (jako dvû samostatné o. hubená (C. strigosa), z jar- podobnû dosahuje nejsevernûj‰í rezervace Cahnov ních bylin je nejãastûj‰í sasanka hranice areálu. Jedinou lokalitu a Soutok) pryskyfiníkovitá (Anemonoides na Moravû zde má také pórnat- ranunculoides). V porostech s do- ka nahnûdlá (Pouzaroporia Typická ukázka jihomoravského luÏního lesa pra- minantním habrem se vyskytuje subrufa). Choro‰ovitá houba lu- snûÏenka podsnûÏník (Galant- peník velkolupenn˘ (Lenzites lesovitého charakteru, studijní objekt lesnického hus nivalis) a místy rozrazil hor- warnieri), jejíÏ lokalitu lze na- v˘zkumu. Souãástí rezervace je i men‰í zaplavo- sk˘ (Veronica montana). Bfiehy vaná louka se vzácnou mokfiadní vegetací. vodních kanálÛ provází pfiede- v‰ím vrba bílá (Salix alba), spolu sníchrastice rákosovitá (Phala- GEOLOGIE NPR leÏí ve vyplÀují organické sedimenty roides arundinacea), kosatec spojené údolní nivû fiek Dyje, (hnilokaly). Ïlut˘ (Iris pseudacorus), karbi- Kyjovky a Moravy. V podloÏí V obou ãástech NPR se nachází nec evropsk˘ (Lycopus europae- údolní nivy se nachází tfietihor- hydromorfní pÛdy typu glejÛ (glej us) a opletník plotní (Calystegia ní sedimenty VídeÀské pánve, na typick˘) s fluvizemûmi (fluvize- sepium). Ve vodû mÛÏeme po- nichÏ jsou uloÏeny pleistocénní mí typickou a glejovou). zorovat bûÏn˘ okfiehek men‰í fluviální ‰tûrkopísky, pfiekryté (Lemna minor). Na vlhké lou- 1 V NPR Cahnov-Soutok je chrá- holocenními písãit˘mi povodÀo- KVùTENA PfieváÏnou vût- ce je vyvinuto typické luãní spo- nûn rozsáhl˘ komplex luÏních lesÛ v˘mi hlínami. Mrtvá ramena ‰inu porostÛ tvofií panonsk˘ tvr- leãenstvo dolního Podyjí ze sva- pfiírodû blízké druhové skladby. BV 23 403 402-456_BV_uzemi 1.4.2008 14:09 Stránka 404 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Brnûnsko – Blethisa multipunctata, Bra- chinus psophia, Pterostichus chameleon, P. piceolus latori- caensis, P. gracilis, Platynus livens, P. longiventris, Anthra- cus consputus, Harpalus cup- reus fastuosus, Badister unipu- stulatus, B. dorsiger, Chlaenius tristis, Syntomus obscurogut- tatus a halofilní Pterostichus cursor P. leonisi. 2 a Poãetné ko- lonie tvofií mravenec luÏní (Lio- metopum microcephalum). Z v˘znaãnûj‰ích luÏních druhÛ mot˘lÛ zde Ïijí napfi. píìalka 4 ãernoprouÏka topolová (Archie- aris puella), stuÏkonoska vrbová (Catocala electa) a bourovec osi- kov˘ (Gastropacha populifo- lia). Ojedinûl˘ pro âeskou re- 3 publiku je tu v˘skyt zavíjeãe Aglossa signicostalis, a zároveÀ se tu nachází jediné známé na- jít pouze zde a na Ran‰purku, lezi‰tû drobníãka Bohemannia nebyla v posledních tfiiceti letech auriciliella ve stfiední Evropû.