Vytvoření institucionální sítě mezi subjekty terciárního vzdělávání, soukromým a neziskovým sektorem Reg.č. CZ.1.07/2.4.00/17.0070 SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ ZE STUDENTSKÉ VĚDECKÉ KONFERENCE „Hudební výchova a současnost“ Ostrava 12. 4. 2012 Recenzovali: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr. prof. PaedDr. Jiří Holubec, Ph.D. Editoři: prof. PhDr. Karel Steinmetz, CSc. PhDr. Alžběta Marková Mgr. Jaromír Zubíček, ArtD. Mgr. Kateřina Sabová Mgr. Pavla Olšarová Mgr. Milan Bátor, DiS. Mgr. Jindřich Schwarz, Dis. Mgr. Silvie Schmuckerová Mgr. Pavla Lachmanová Za obsahovou a jazykovou stránku příspěvků (včetně anotací a překladů) odpovídají autoři příspěvku. 1. vydání © Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 ISBN 978-80-244-3514-5 Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. OBSAH Folkloristická činnost Zdeňka Tofla………………………………………………………...5 Gabriela Petrová Folkloristická činnost na Hlučínsku z historického pohledu……………………………..21 Jitka Hoňková Hudobný folklór Drotárie…………………………………………………………………..34 Mária Zahatlanová Specifika albánského folkloru………………………………………………………………43 Egli Prifti 60 rokov Základnej umeleckej školy v Novej Bani………………………………………..62 Katarína Hírešová Systém hudebního vzdělávání v České republice a Polsku……………………………….69 Libuše Černá Verbalizácia hudobnáho zážitku a zážitková pedagogika………………………………...77 Zuzana Flamová Využitie režijných postupov a prostriedkov pri tvorbe detskej hudobno dramatickej inscenácie ……………………………………………………………………………………95 Daniela Evjáková Speficika výuky „Interpretačního semináře“ na katedře klávesových nástrojů Fakulty umění Ostravské univerzity ………………………………………………………………100 Jana Vondráčková Narativní složka hudební výchovy: chybějící střípek v koncepci RVP? ……………….114 Vít Novotný Lidový tanec v činnostech MŠ – Tancujeme pro radost ………………………………...123 Silvie Parmová Úskalí realizace testování vybraných aspektů hudebnosti dětí v předškolním zařízení Církevní základní škola a mateřská škola Přemysla Pittra……………………………..145 Martina Kaděrová Interpretácia muzikálovej piesne ako zanedbávaná súčasť štúdia muzikálového spevu...................................................................................................................................…158 Ján Hyža Možnosti využití práce s notografickým programem v hodinách hudební výchovy…..163 Martin Grobár Hudobno-dramatická tvorba súčasných slovenských skladateľov pre deti …………...172 Karol Kurtulík K percepcii opery Jána Cikkera Vzkriesenie (Vzkříšení) v českej súčasnej tlači……...183 Martin Benikovský Úpravy textové složky Creda při jeho zhudebňování……………………………………193 Pavla Lachmanová Odkaz terezínské tvorby……………………………………………………………….......200 Marie Bartošová Charakterizace postav v operách Leoše Janáčka prostřednictvím lidových“ nápěvů………………………………………………………………………………………206 Vítězslav Šlahař „Hudba k bílému vínu (nejlépe sudovému)“ Kompozice ostravského současného skladatele Edvarda Schiffauera…………………………………………………………...212 Silvie Schmuckerová Nicola Vaccai……………………………………………………………………………….218 Zlatica Berkyová Kdo je virtuóz? Metodologicko-estetická kritéria k explikaci pojmu virtuóz…………228 Kateřina Sabová Mezinárodní festival Viola-viola…………………………………………………………..240 Miroslava Kupka „Sting“ a jeho přínos (nejen) nonartificiální hudbě……………………………..………255 Ondřej Jurásek Fotografie ze studentské vědecké konference……………..……………………………...260 FOLKLORISTICKÁ ČINNOST ZDEŇKA TOFLA ZDENĚK TOFEL´S FOLKLORE WORK Gabriela Petrová Abstrakt Diplomová práce se zabývá osobností a uměleckým profilem Zdeňka Tofla v kontextu lidové kultury na Moravě. Pro příspěvek ke Studentské vědecké konferenci jsme vybrali kapitolu, která se zabývá tvůrčí a folkloristickou činností Zdeňka Tofla. Podrobněji jsme se zaměřili zejména na Toflovo působení v souboru lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic a dále na jeho působení v rámci mezinárodních folklorních festivalů Souznění a Strážnice. Poslední část příspěvku je věnována činnosti Zdeňka Tofla v rámci pořádání soutěže dětských interpretů lidové písně Zpěváček. Klíčová slova: Zdenek Tofel, lidová kultura, folklor, cimbálová muzika, lidová píseň, Moravské Valašsko, Valašský vojvoda Abstract This gratuation thesis is concerned about personality and artistic profile of Zdeněk Tofel in the context of folk culture in Moravia. We chose a chapter that deals with creative and folkloristic activities of Zdeněk Tofel for a contribution to the Student Scientific Conference. More detail, we focused mainly on Zdeněk Tofel´s activity in group of folk songs and dances Valašský vojovda from village Kozlovice and his work in international folk festivals Souznění and Strážnice. The last part of the paper is devoted to the Zdeněk Tofel´s activities in the competition of children's folk song singers Zpěváček. Key words: Zdenek Tofel, folk culture, folklore, cimbalom band, folk music, Moravian’s Walachian, Valašský Vojvoda 1 FOLKLORISTICKÁ ČINNOST ZDEŇKA TOFLA Zdeněk Tofel se narodil v roce 1958 v Kozlovicích u Frýdku – Místku, kde prožil dětství a středoškolská studia. Od narození byl rodinou veden k hudbě, především ke hře na housle a zpěvu. Během středoškolských studií však Tofel více tíhl k rockové hudbě 5 a založil s přáteli vesnickou kapelu Trifid, která fungovala v letech 1972–1977. V Trifidu působil Tofel jako kytarista a zpěvák, postupem času také jako textař. Po nástupu na Pedagogickou fakultu v Ostravě byl Zdeněk Tofel v roce 1977 zvolen kapelníkem začínající cimbálové muziky souboru Valašský vojvoda, což vedlo k prohloubení jeho zájmu o folklor. Po celou dobu vysokoškolských studií se pilně vzdělával v upravovatelské činnosti a sbíral lidové písně. Na studiích se také seznámil s PhDr. Jaromírem Gelnarem, CSc.,1 který si jej vybral jako svého nástupce do hudební redakce Československého rozhlasu Ostrava. Zde působí od roku 1990 Tofel jako hudební redaktor s primárním zaměřením na folkloristiku.2 V současné době je Zdeněk Tofel, kromě působení v Českém rozhlase Ostrava, spojován především s upravovatelskou činností v souboru Valašský vojvoda z Kozlovic a také s pedagogickou činností v cimbálové muzice Kovaliček z Ostravy. Toflova folkloristická činnost však zasahuje i do mnoha jiných odvětví. 1. 1 Valašský vojvoda První zmínky o folkloru v Kozlovicích lze vyčíst z kronik v roce 19703, kdy byla pod vedením zapáleného vlastivědce Jana Boháče založena národopisná skupina Ondřejník. Ondřejník vznikl plánovaně na výzvu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV4 v Brně a to k 75. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze, kde v roce 1895 na popud Leoše Janáčka vystoupili kozlovičtí tanečníci společně s Válkovou muzikou z Kunčic pod Ondřejníkem. V rámci výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze se v červnu 1970 v Rožnově pod Radhoštěm konaly národopisné slavnosti, kde skupina Ondřejník poprvé vystoupila s osmi valašskými tanci a čtyřmi písněmi. Po slavnostech v Rožnově pod Radhoštěm nastal útlum v činnosti a znovuzrození proběhlo v roce 1975 na základě rozeslání korespondenčních lístků všem členům a následné schůze v restauraci „Na návsi“, kde bylo zvoleno nové vedení. Uměleckým vedoucím se stal 1 Jaromír Gelnar (1931–1990) etnomuzikolog, hudební redaktor, poradce souborů, skladatel, autor pořadů. Od roku 1975 působil jako hudební redaktor v Českém rozhlase Ostrava jako redaktor a dramaturg folklorního vysílání. Působil jako odborný poradce mnoha souborů, pořádal semináře a instruktáže pro lidové hudby. Více viz: Pavlicová, Martina; Uhlíková, Lucie. Od folkloru k folklorismu: Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997, s. 32. 2 Z rozhovoru se Zdeňkem Toflem dne 10. 1. 2012. 3 Kronika obce Kozlovice, 1970, nestránkováno, rukopis, v majetku obce Kozlovice. 4 Československá akademie věd. 6 pan Jan Polášek a organizačním vedoucím pan Vlastimil Krpec. Od té doby soubor funguje nepřetržitě a pod novým názvem Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda. V roce 1977 převzala umělecké vedení souboru Marie Nováková, tanečnice Souboru lidových písní a tanců Ostravica5 z Frýdku – Místku. Tento čas popisuje kronika jako „nové začátky“ a začíná se zde hovořit již o cimbálové muzice. 6 Po Marii Novákové převzaly vedení souboru v roce 1987 Ludmila Fizková (rozená Toflová) a Lenka Eliášová (rozená Chýlková), které vedou taneční složku dodnes. Současnou organizační vedoucí soboru je od roku 1994 Věra Tobolová.7 SLPT Valašský vojvoda se vypracoval na jeden z nejlépe hodnocených souborů na území Moravského Valašska. Vyniká především autentickým zpracováním lidových zvyků, obyčejů a tanců, za což také získal v roce 1996 na Mezinárodním setkání s folklorem v městě Žywiec v Polsku vyznamenání za „vysoké etnografické a umělecké hodnoty představeného programu“.8 Mezi nejvýznamnější mezníky v životě souboru můžeme zařadit například vystoupení na 100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze na Žofíně v roce 1995, dále pak účinkování v pořadu Ó radost má, který byl součástí cyklu českého a moravského folklóru v rámci mezinárodního festivalu Pražské jaro 1997.9 V roce 1999 byl soubor vybrán k reprezentaci České republiky u papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu při slavnostním předávání vánočního stromu. V roce 2002 se stal soubor laureátem festivalu Koljada v městě Rovno na Ukrajině a za největší úspěch je považována účast na veletrhu EXPO 200510 v japonském městě Aichi a následné turné po Japonsku v roce 2005. Soubor byl nejprve po dobu dvou let sledován odbornou komisí a na základě tohoto sledování vybrán k reprezentaci země v rámci