RÁD ČASOPIS PRO OCHRANU NENAROZENÉHO ŽIVOTA A INFORMACE Z CÍRKVE 1/97 „Sancta Maria, Sedes Sapbientiae“ -svatá Maria, trůne moudrosti. Vzývejčasto tímto způsobem naši Matku, aby Ona naplnila své děti vjejich studiu 1vjejich soužití Pravdou, kterou nám přinesl Krmstus. Vydává: Řád Sarajevská 13 120 00 Praha 2 Úvodem Milí přátelé, děkuji za vaši podporu. Počet odběratelů se zvýšil o 440. Negativní reakce na Řád byly jenom dvě, zato řada povzbudivých dopisů. Z toho uvádím ales­ poň dva dopisy. Vážený pane, , moc Vám děkuji za zaslání dalšího čísla časopisu Rád i za knihu „Sv.Alfons“. Přijměte, prosím, moji omluvu, že zatím neposílám žádné předplatné na další rok, ani peníze za knihu. Věřte, že mě to velice mrzí. Vaši peněžní pou­ kázku jsem si uschovala a Bůh ví, že hodlám dávat určitý obnos z kapesného (jsem studentka) stranou a až nějakou částku nashromáždím,s radostí Vám ji pošlu. Dovolte mi i vyjádřitobrovskou vděčnost za Váš časopis. Bylajsem protes­ tantka a v srpnu tohoto roku jsem byla Pánem převedena „domů“ do katolic­ ké Církve. A právě Váš Řád mě mocně povzbuzuje. Děkuji (i spolu s dalšími mými přáteli, kteří procházejí obdobím své konverze ke katolické Církvi) za nekompromisní lásku a poslušnost Janu Pavlu II.,za ochranu veškerého živo­ ta, za odmítavý postoj k antikoncepci, ke svěcení žen a ke zrušení celibátu kněží... Díky za všechny zajímavé zprávy, ke kterým by se jinak snad člověk ani nedostal, a za příspěvky, které opravdu radikálně povzbuzují k životu po­ dle vůle Boží, ne podle vůle vlastní, ani podle vůle tohoto světa. Děkuji zato, že ukazujete, že existují lidé, kteří za svou katolickou vírou stojí a žijíji. Zejim není překážkou, ale naopak dává poznat plnost a bohatství života ke slávě Boží. PřejiVám Boží pokoj a blízkost Ducha svatého. Kéž Vás Pán posiluje a těší se Vaší službě Jemu a Jeho dětem. S vděčností K.P. Důstojný Otče, milý spolubratře, © velmi Vám děkuji za zaslání dalšího Rádu. Přečetl jsem si ho od první do poslední stránky s velikým zájmem. Je to velmi podnětná a užitečná aktivita seznamovatvěřící a kněze s nejrůznějšími zprávamiz katolickéhosvěta a pře­ devším se skutečností, jaké ovoce přinášív některých západních zemích bez­ břehé propadání se do nejnebezpečnějších modernistických praktik. Právě v této době začíná ostřejšíboj i u nás a je tedy třeba mnoho se modlit a také i pracovat a bojovat. Nenechte se znechutit poznámkou v AD. Pluk kněžských liberálů u nás nepřemůže Kristovo dílo, založené natolika vynika­ jících světeckých osobnostech. Také světec posledního roku, svatý biskup a mučedník Vojtěch, s jehož jménemhonároda,nássvýmvýznamem,příklademajistěpřímluvamivybízíkesta­ a pod jehož patronací končí u nás Desetiletí duchovní obnovy naše­ tečnosti. [on se mohl vlichotit panovníkovi, přezírat hříchy velmožů, diplomaticky lavírovat ve svém postavení pražského biskupa, aby se snad ni­ koho nedotkl, nebo někoho nerozhněval- a aby měl svatý pokoj. Nemusel by pak dvakrát odcházet z vlasti. Nemusel by zemřít daleko od své katedrály selíbitlidem,alepakbynikdynebylmužemKristovýmatisíciletýmpřímluv­(tehdy ještě ani Boleslav, ani velmožové neusilovali o její vlastnictví!). Mohl cem za svůj nevděčný národ. Takovým pastýřem byl i arcibiskup Beran svaté paměti. Kéž se dočkáme brzy jeho beatifikace a kéž si dnešní biskupové be­ rou z těchto osobností příklad! . Posílám Vám složenkou malý příspěvek a těším se na další číslo Rádu! Buďte statečný a Pán kéž žehná Vašemu dobrému dílu! Pozdravuji Vás s úctou. Váš v Kristu a Marii P.N.J.Z. Rakousko - viděno z druhé strany Rakouská podpisová akce a „reformátoři“ nalezli odezvu u profesora pas­ torální teologie ve Vídni - Paula Zulehnera. Ten se zamýšlí nad strategií „re­ formátorů“. Jeho článek v časopise The Tablet začíná příběhem.Jeden slovenský bis­ kup řekl knězi, který chtěl dělat doktorát: „Nepošlu vás do Rakouska, tam je druhá reformace.“ To řekl pod vlivem rozhovoru s rakouskými biskupy. Paul Zulehner se domnívá, že iniciátorům podpisové akce nejde o dogma­ tiku, ale o církevní kázeň a struktury. Iniciátoři podpisové akce jsou lidé za­ městnávanía placení biskupy za výuku v diecézích. P. Zulehner se domnívá, že podpisová akce přinesla částečný úspěch. Biskupská konference se nedokázala dohodnout, v šesti z devíti diecézí do­ šlo k „reformám“. Ženy byly pozvány k práci na důležitých místech. Ve Vídni žena zodpovídá za náboženskou výukuv diecézi, což dřívevykonával kanov­ ník. Také byli ustanoveni ombudsmani, dohlížející na výsledky vyšetřování při sexuálních zneužitích dětí. V uvedených šesti diecézích proběhlo hlaso­ vání o kandidátech na biskupská místa - hlasovaly farní rady i kněžskérady. V současnosti tento pokus bude mít opačný výsledek -tyto „kandidáty“Rím nepřijme. Také naivitou zavání dopis „bratru papeži“ žádající audienci a dis­ kusi o reformách v Církvi. Existuje dialog mezi iniciátory referenda a biskupy a určitý posun, pokud jde o výchovné instituce včetně seminářů. Biskup Kapellari z Gurku žádal experty, aby diskutovali o jáhenství pro ženy. Mimo diskuse s biskupy v šesti diecézích (třidiecéze jsou proti novotám) skupina pro referendum má vlastní akce. Například shromáždění 1500 lidí 2 v Linci (shromáždění Božího lidu). Stejný den uspořádala pravice pouťv kos­ tele v Linci. Přišlo 1000 lidí. Zdá se, že obojí radikální a protichůdná křídla jsou stejně početná a malá. Další nezávislou iniciativou je psaní listů od stáda. První byl o sexualitě, další se budou týkat demokratizace Církve. Mladí nemají o tyto věci zájem, referendum je podporováno generací nespokojenou výsledky II. Vatikána. Reformní skupina „Myjsme Církev“ žádala, aby se podpisová akce konala podruhé. Tentokrát byl výsledek žalostný - místo 500 000 lidí podepsalatisí­ covka. Katolíci by byli neradi vedeni podobnou organizací. Biskup Krenn to komentoval slovy, že je vidět, že podpora referenda je mizivá. Založení „reformních“ organizací vyvoláváznepokojení- může vést ke schiz­ matu. Opravdová reforma může stěží přijít zvenčí Církve. „Reformátoři“ si vybralijednosměrnou cestu. Ta patrně skončí jako málo vlivná organizace se členy - frustrovanými katolíky. Smutnéje, že se tam ocitají i církevní zaměst­ nanci. A to v době, kdy Církev trpí tím, že mnozí funkcionáři ztratili víru v in­ stituci, pro kterou pracují. Iniciátořireferenda prokázali naivitu, pokud jde o média. Ta se těší na sen­ zace. Zveřejnění znamenátlak. A tlak vyvolá protitlak. Výsledek zveřejnění v médiích: smutný dojem, že Církev je nepřátelská vůči ženám, má sexuální neurózu,je autoritářská a netolerantní. Církev nemůže být reformována bez spolupráce s vůdci. Matka Angelica 8. prosince se také Austrálie připojilak přijímáníprogramů televize Matky Angeliky v kabelovételevizi. Tato stanice EWT'Nzačala svou práci 15. srpna 1981v garáži kláštera Panny Marie Andělské v Birminghamu (USA).Zázrač­ ným způsobem se rozšířila na světověnejvětší náboženskou televizní stanici. Nyníji sleduje 53 milionů domácností ve 27 zemích a má 1581 kabelových systémů. Matka Angelica popisuje tuto misii jako šíření Věčného Slova a učí poznávatostatní, že Kristus je Cesta, Pravda a Život. Nyní vysílá také ve špa­ nělštině hlavně v Latinské Americe. Nabízí 24 hodin denně službu katolického zaměření, ale také všeobecnější programy ke křesťanům všech denominací, kteří dodržují tradiční nábožen­ ské, morální a rodinné hodnoty. Jsou zde vzdělávací pořady, dětské progra­ my, dokumentární snímky. Dvakrát týdně promlouvá sama Matka Angelica ve svém tradičním řeholním hábitu. Navíc k televizi poskytuje katolické informace každému, kdo mápočítač. Má nasvětě největší sbírku katolických dokumentů. Systém je schopen.od­ povědět na otázky o víře. V roce 1992 začala vysílat krátkovlnným rozhlasem. Dnes jej poslouchá 700 milionů na celém světě. Podivná řeholnice Sestra Roberta Hakendorfová IBVM,která stále cestuje po světě, přiletěla do Austrálie organizovat skupiny „Myjsme církev“ podle amerického vzoru. Reholnice chce založit novou „církev“. Prohlásila: „Jak vidím, není místo pro svátostné kněžství. Je destruktivní v křesťanské komunitě... V katolické Círk­ Vlje všechna moc v kněžských rukách, ale pád Bastily nebyl ničím ve srovná­ ní s pádem kněžství, až nadejde den.“ Sestra Hakendorfovázve lidi do svého kláštera loretských sester v Adelaide, aby vytvořilasíťorganizací, jako je v USA. Na schůzi extrémní skupiny Call to Action v Chicagu bylo z několika tisíc zůčastněných 30 %řeholnic. Biskup Bruskewitz z Nebrasky prohlásil členy Call to Action za automaticky exkomunikované. V lednu tato řeholnice navštívila „Síťpro lidská práva v Církvi“. Je to po­ dobné, jako holandské „Hnutí osmého května“, založené jako opozice vůči papežově návštěvě v roce 1985.Je to recept ke schizmatu. Volby prezidenta v USA Jezuitský profesor práva Robert Drinan, který byl poslancem v senátu za demokraty v letech 1971 - 1981, analyzoval volbu prezidenta v USA. K volbám přišlo jen 49 %voličů, což byla nejnižší účast od roku 1924.Ten­ tokrát se vydalo na kampaň víc finančních prostředků než kdykoliv předtím. Výsledek voleb ukázal, že si lidé přejízachovat status guo. Americká eko­ nomika prosperuje, inflace je nízká. Voličinepřemýšlejí o enormním americ­ kém morálním závazku k třem miliardám lidív bídě, negramotnosti a nemoci. Občané nechtějí myslet na to, že 4,5 %lidstva spotřebuje 40 %všech světový­ ch zdrojů. Demokratická strana nabízela pomoc studentům, uvolnění daní pro vlast­ níky majetku a pomoc pro zdravotnictví. Republikáni chtěli snížit o 15 %daně z příjmua útočili na Clintonovu hodnověrnost a jeho morálku. Clinton dostal 54 %hlasů žen, zatímco Dole jen 37 %.Pokud