Švábi, termiti, škvoři a drobnělky Stanislav Rada a kolektiv autorů Hojně rozšířenou skupinu hmyzu v tro- pických lesích představují švábi (Blatto- dea). V podstatě všudypřítomní drobní zástupci čeledi Ectobiidae poletují po vegetaci a jsou také častými hosty na plát- Bezobratlí bornejského ně při nočním svícení. Svéráznou skupinu tvoří často i více než pěticentimetroví tzv. dřevní švábi rodu Panesthia (Blabe - národního parku Ulu Temburong ridae), kteří tráví většinu života v tlejí- cím dřevě. Mladí okřídlení dospělci jsou IV. Hmyz s proměnou nedokonalou nemotornými letci, jakmile však najdou vhodný padlý kmen pro zavrtání, křídla odhazují podobně jako pohlavní jedinci termitů. V podrostu jsme se opakovaně se - tkávali s drobnými druhy rodu Perisphae - rus ze stejné čeledi, jejichž bezkřídlé samič- ky se nápadně podobají svinulím a stejně jako tyto mnohonožky se dokážou svinout Národní park Ulu Temburong o rozloze 550 km2 leží na severním Borneu ve stá- do dokonalé kuličky (obr. 2). Samci mají tě Brunej při hranici s Malajsií. Předmětem ochrany parku je nedotčený nížin- křídla a od samic se natolik liší, že u vět- ný deštný les s dominancí dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae), les, který na šiny druhů si vědci nejsou jisti, která sami- ce patří ke kterému samci. Překvapením mnoha jiných místech jihovýchodní Asie podlehl zemědělskému rozvoji a odles- pro nás byl šváb Rhicnoda natatrix, žijící ňování za účelem výsadby palmy olejné (Elaeis guineensis), výběrovému kácení na štěrkových lavicích řek, kde se jeho nym- dřevin nebo budování krevetích farem. V předchozích dílech seriálu o fauně fy aktivně potápějí. Pod vodou se zřejmě bezobratlých Ulu Temburong jsme si představili skupiny hmyzu, jejichž vývo- živí řasami a detritem a využívají plas- jový cyklus zahrnuje stadium kukly (s proměnou dokonalou – Holometabola), tronové dýchání (difuzi kyslíku z vody do tedy motýly, brouky, dvoukřídlé, blanokřídlé a některé další řády. V tomto čísle vzduchu zachyceného mikrostrukturami na části kutikuly). se zaměříme na zástupce hmyzu s proměnou nedokonalou (Exopterygota), kteří V našich podmínkách k nezastoupe- ve vývojovém cyklu stadium kukly postrádají. Tato rozrůzněná skupina hmyzích ným, ale v tropech naopak k nepřehléd- řádů má také osobité životní strategie. nutelným skupinám patří všekazi neboli termiti (Isoptera). Termitiště různých dru- Vážky střeženy opodál sedícím samcem. Podél hů bývají pod zemí, na zemi, v mrtvých Výškově členité území Ulu Temburong je řeky prolétají pestrobarevné motýlice rodů i živých kmenech, na kmenech, na vět- odvodňováno řekami Belalong a Tembu- Euphaea a Vestalis. Za nejběžnější druh vích, na liánách nebo palmových listech. rong s množstvím drobných pralesních oblasti je považována motýlice Neurobasis Tvar termitiště a jeho umístění jsou dru- přítoků. Vyznačují se značně rozkolísaný- chinensis. Samečci se vyznačují nápad- hově specifické a jde mnohdy o nezvyklé mi průtoky – při pravidelných lijácích hla- ně kovově modrozelenými křídly druhé- až bizarní útvary. Nejčastěji jsme v lese dina stoupá až o 4 m a dravý proud unáší ho páru, zatímco první pár je průhledný potkávali procesí dvou druhů termitů – vše, co mu přijde do cesty. Možná proto s lehkým kouřovým nádechem. červenohnědých Hospitalitermes sp. a hně - máme z území národního parku doloženo Ze šídel (podřád Anisoptera) jsme při dočerných Longipeditermes longipes. Oba jen okolo 30 druhů vážek (řád Odonata), jízdě ve člunu po řece Belalong obdivo- náležejí do podčeledi Nasutitermitinae, což je přibližně desetina druhů známých vali modročervené samce vážky Erythemis jejichž vojáci nesou na hlavě protáhlý no - z celého Bornea. Ne všechny bornejské peruviana. U této řeky můžeme pozoro- sec (nasus), ze kterého dokážou vystřiko - vážky jsou ale vázány na vodní toky a tůně, vat také hojné vážky rodu Erythrodiplax. vat obranný lepivý sekret (obr. 3), směs mnohé žijí přímo v lese a jejich larvy se Cestou do národního parku jsme při za - terpenů připomínající pryskyřici. Padlé vyvíjejí především ve vodě zachycené v du - stávce u místního „rybníka“ pozorovali kmeny byly často provrtány chodbičkami tinách – dendrotelmách a fytotelmách. jednu z nejmenších vážek na světě – Nan- termitů z rodu Schedorhinotermes, jejichž V národním parku Ulu Temburong se nej- nophya pygmaea, s rozpětím křídel jen vojáci mají mohutně vyvinutá kusadla. častěji setkáme s motýlicemi (podřád Zygo- okolo 2 cm (obr. 1). Zatímco samečci mají V chodbičkách těchto druhů se nám poda- ptera). V okolí lesních potůčků se vyskytují rudě zbarvený zadeček a hlavu, samičky řilo nalézt dosud neznámého příživníka, drobnější zástupci rodu Rhinocypha, je - jsou nenápadně hnědavé. Díky atypickým škvora z rodu Spirolabia – šlo o první zdo - jichž samice kladou vajíčka do mrtvého rozměrům a rychlosti letu N. pygmaea přes kumentovaný případ termitofilie u škvorů. dřeva ponořeného do vody, zatímco jsou pestrost zbarvení samců uniká pozornosti. Tento druh je pro vědu nový a jeho popis připravujeme k publikaci. Z tropických škvorů (Dermaptera), vzhle- dově a ekologicky rozmanitého řádu hmy- zu, se nám v rámci provedených průzkumů podařilo zaznamenat více než 35 různých druhů. Některé dorůstají sotva několik milimetrů a obývají listový opad, zatímco jiné žijí pod kůrou stromů, v říčních ná - plavech, na stromových houbách, a ty nej- větší z čeledi Pygdicranidae (zejména až 4 cm velké druhy rodu Cranopygia) v ko - runovém patře, kde se živí dravě na jiných členovcích. Vzhledově nápadní jsou rov- něž velcí škvoři rodu Opisthocosmia (če - leď Forficulidae), jejichž mohutné klíšťko - vité štěty tvarem připomínají paroží (obr. 4). Jedním z nejméně známých hmyzích řádů jsou drobnělky (Zoraptera). Jejich skutečně drobní zástupci (o velikosti těla 1 do 3 mm) žijí v tropech a přinejmenším některé druhy jsou částečně sociální. Bý - ziva.avcr.cz 94 živa 2/2018 © Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2018. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena. 1 Vážka Nannophya pygmaea je pestrostí se vyznačuje také zdejší fauna s rozpětím křídel okolo 2 cm a délkou marší (Tetrigidae). Na březích vodních těla 1 cm jednou z nejmenších vážek toků žijí druhy podčeledi Scelimeninae, světa. Na fotografii je zachyceno páření. hlavně Scelimena dentiumeris a Falco - 2 Samice švába rodu Perisphaerus nius clavatus, které se aktivně potápějí svým vzhledem a schopností stočit se do pod hladinu a živí se nárosty řas. Mnohé kuličky připomíná nepříbuzné svinule druhy drobných marší jsou podobné těm (Glomeris) a svinky (Armadillidium). ze střední Evropy. To ale není případ bizar- Foto F. Trnka ně trnitého druhu Discotettix belzebuth, 3 Termiti rodu Hospitalitermes jenž zaujme i svou velikostí (obr. 6). Tato z podčeledi Nasutitermitinae. Na hlavě marše je vázána především na podrost les- vojáků je dobře patrný nosec, ze kterého ních světlin vznikajících po pádu stromů. na nepřátele vystřikují obranný sekret. Kryptickým zbarvením a tvarem těla 4 Až 3 cm velký a charismaticky vynikají známé strašilky (Phasmatodea). vypadající škvor rodu Opisthocosmia V okolí stanice jsme viděli mnoho druhů, se štěty připomínajícími paroží 2 některé okřídlené pakobylky přilétaly i na 5 Drobnělky (Zoraptera) jsou málo světlo (např. Presbistus peleus, Asceles sp.). známý a nepočetný řád, jehož zástupci Mezi nimi také miniaturní pakobylka Chlo- dosahují velikosti těla pouze 2–3 mm. robistus fulvipennis, jejíž samci dorůstají Na snímku Zorotypus weiweii z okolí jen 3 cm délky. Potěšilo nás setkání se terénní stanice v NP Ulu Temburong strašilkou rodu Planispectrum (obr. 11) ve - 6 Marše Discotettix belzebuth vděčí likosti kolem 2 cm – řadí se mezi nej - za démonické druhové jméno bizarnímu menší strašilky světa. Ještě zajímavější je otrnění těla. však ekologie tohoto druhu. Žije epigeic- ky (v listovém opadu) a nekonzumuje živé vají bezkřídlé, ale objevují se též okřídlení listy jako ostatní strašilky, nýbrž tlející letuschopní jedinci. V současnosti celo- rostlinné zbytky. Ve zdejších lesích lze na - světově známe přes 40 druhů, přičemž lézt rovněž jednoho z největších zástup- z Bornea byl do naší návštěvy publikován ců hmyzu, pakobylku Phobaeticus kirbyi výskyt jediného představitele drobnělek. s rekordní délkou těla přes 30 cm, s nata- Bylo proto velkým překvapením, že jsme ženýma nohama přes půl metru. Velmi ná - v NP Ulu Temburong našli čtyři různé dru- padná byla i robustní otrněná Haaniella hy, včetně dvou do té doby vědě nezná- echinata, která dokáže sevřít útočníka do mých (obr. 5). Jeden byl v r. 2016 pojmeno - kleští zadních nohou ozbrojených mohut- ván čínskými kolegy Zorotypus weiweii 3 nými trny. Podobně otrněné, ale mnohem na základě časově paralelního nálezu ze drobnější, jsou strašilky rodu Haploclonia. sousedního Sabahu, druhý jsme v r. 2017 Pouze jedinkrát jsme se setkali s lupenit- popsali jako Z. asymmetricus. Drobnělky kami, populární skupinou mezi chovateli se v Bruneji vyskytují pod kůrou tlejících hmyzu. Na světelný zdroj se podařilo při- kmenů, nejčastěji ve vlhkých částech sva- lákat samečka druhu Phyllium siccifolium, žitých údolí bočních přítoků řek Tembu- dokonale mimetizujícího okousaný list. rong a Belalong. Při pobytu na stanici jsme pozorovali poměrně velký počet různých druhů kud- Rovnokřídlí, strašilky a kudlanky lanek (Mantodea). Zmíníme zde např. vel- Řád rovnokřídlí (Orthoptera) je v brunej- kou kudlanku rodu Rhombodera s rozšíře- ských lesích široce zastoupen. V bezpro- ným štítem (čeleď Mantidae), dále zástupce středním okolí terénní stanice byli na rodu