UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA MUZIKOLOGIE Magisterská diplomová práce Sociologie metalové hudby: Metalový posluchač v kontextu subkultury a vkusu Sociology of metal music: Metal fan in the context of subculture and taste Autor: Bc. Gabriela Stašová Vedoucí práce: Mgr. Jan Blüml, Ph.D. Olomouc 2017 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci Sociologie metalové hudby: Metalový posluchač v kontextu subkultury a vkusu vypracovala zcela samostatně, výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 2. 5. 2017 ...................................... Děkuji vedoucímu práce Mgr. Janu Blümlovi, PhD. za podnětné rady a připomínky, členům Katedry muzikologie a Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie za ochotu mou práci konzultovat a všem respondentům za trpělivé odpovídání na všechny dotazy a náměty. Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 1. Stav bádání čili mezioborové nahlížení na metalovou hudbu ................................... 7 2. Terminologicko-pojmové vymezení ....................................................................... 26 2.1 Vkus jako termín na mezioborové hranici ............................................................ 26 2.2 Metal jako kultura a subkultura ............................................................................. 29 2.2.1 Vývoj tuzemské metalové subkultury ............................................................ 31 2.2.2 Vizuální styl .................................................................................................... 33 2.3 Odborné a popularizační publikace a jejich vymezení metalové hudby ............... 35 3. Metal jako předmět zkoumání ................................................................................. 38 3.1 Metal jako hudební žánr ........................................................................................ 39 3.2 Metal a jeho veřejné i publicistické vyobrazení .................................................... 46 3.3 Metal jako indikátor psychologického stavu......................................................... 48 3.3.1 Extrémní metal a negativní tendence ............................................................. 49 3.4 Metal a církev ........................................................................................................ 51 4. Praktická část – kvalitativní výzkum ....................................................................... 54 4.1 Metodologie kvalitativního výzkumu ................................................................... 55 4.2 Rozhovory ............................................................................................................. 57 4.3 Rámcová analýza ................................................................................................ 107 5. Praktická část – kvantitativní výzkum ................................................................... 111 5.1 Metodologie kvantitativního výzkumu ............................................................... 111 5.2 Výsledky kvantitativního výzkumu .................................................................... 114 5.3 Vztahy mezi výslednými proměnnými ............................................................... 145 6. Komparace kvalitativního a kvantitativního výzkumu .......................................... 151 Závěr ............................................................................................................................. 153 Soupis pramenů a literatury .......................................................................................... 155 Resumé .......................................................................................................................... 162 Soupis příloh ................................................................................................................. 166 Úvod Diplomová práce reflektuje otázky související s problematikou vkusu a subkultury metalového fanouška. Co je základem jeho hudebních preferencí? Jak se metalový fanoušek vyvíjí v kontextu historickém i osobním a individuálním? Jaký má vztah k metalové subkultuře? Co jej v metalu nejvíce ovlivňuje a jaké jsou determinanty chování takového fanouška? Těchto témat se bude týkat především výzkumná část, která je pojata kvantitativně i kvalitativně, a bude se vztahovat přímo na respondenty, kteří metalovou hudbu poslouchají a více či méně jí rozumí. Kde se ale bere vkus jako takový a jak jej můžeme definovat? A jak můžeme definovat další důležité termíny, kterých se tato práce dotýká? Metalová hudba je obecně vymezena velmi úzce v tom smyslu, že o ní panují nejrůznější konkrétní představy a pověry, kterými se pak především nezasvěcení lidé řídí. Jedním z cílů práce je také utvoření souboru těchto pověr, jejichž původ bude hledán prostřednictvím teorie i obou částí výzkumu. Průběh čtení této práce člověka možná donutí přemýšlet o metalové hudbě z různých úhlů, leckdy jej přiměje zamyslet se nad ní i v negativním smyslu. Průběh tvorby práce byl úplně stejný, avšak každý by v určitou chvíli došel k závěru, že pokud chce badatel proniknout do zkoumané problematiky, musí jí přijmout za svou a uvědomit si, že patří do onoho výřezu zkoumaného vzorku také. Jen tak lze dojít k relevanci a hlubokému vhledu do celého problému, přičemž teorie nám jen pomáhá zachovat si určitou objektivitu a náhled na problém z různých hledisek. Začátek práce obsahuje nahlížení na metal v rámci osmi nejčastějších hledisek, podle kterých lze najít články související s výzkumem metalové hudby. Tato hlediska byla seřazena dle četnosti onoho daného způsobu nahlížení a výskytu v nejrůznějších licencovaných databázích. V rámci terminologicko-pojmového vymezení je představen vkus, kultura a subkultura metalové hudby, která jde ruku v ruce s vizuálním stylem a image a nedílnou součástí je nastínění problematiky a vývoje tuzemské subkultury a popis problematiky vizualizace. Nastíněno je také vymezení metalu v odborných a popularizačních publikacích. Kapitola o metalu jako předmětu zkoumání obsahuje vědecký popis subžánrů z důvodu imaginace čtenářů, kteří metal neposlouchají a potřebují si představit, jak daná hudba zní a také jaká vizuální stránka jí kolem obestírá. V rámci veřejného 5 a publicistického vyobrazení byl vytvořen soubor pověr, který o posluchačích metalu panuje mezi nezasvěcenými lidmi. Poslední dvě témata se týkají psychologického vymezení mentality metalového posluchače a v neposlední řadě postoje církve k metalové hudbě. Obojí náleží mezi fenomény, které nelze v moderním nahlížení na metal opomenout a na které plynule navazují dva provedené výzkumy. Druhá polovina práce obsahuje dva výzkumy, které proběhly na začátku roku 2017 a které podaly informaci o reprezentativním vzorku respondentů, kteří zodpověděli dotazník nebo byli ochotni zodpovědět otázky prostřednictvím hloubkového rozhovoru. V rámci obou výzkumů byly výsledky vyhodnoceny pomocí sociologických metod a vzájemně porovnány. Výzkum je hlavním bodem této práce, která měla podat informaci o profilu současného metalového posluchače. 6 1. Stav bádání čili mezioborové nahlížení na metalovou hudbu První kapitola je pojata jako shrnutí a rekapitulace již proběhlých výzkumů a nejrůznějších teorií o metalové hudbě, které sdružují dohromady kolem padesáti akademických článků ze zahraničí, ale i z Česka, které zde budou postupně představeny. Snad tyto články pomohou čtenáři prohloubit znalosti kolem metalové hudby a více pochopit její smysl a ukotvení mezi ostatními hudebními žánry. Žádné z později zmíněných hledisek není špatné, protože metalová hudba má skutečně přesah do různých odvětví zkoumání, ačkoliv se tak nezasvěcenému jedinci vůbec nemusí zdát. Postupně budou představeny studie, které se na metalovou hudbu dívají skrze rovinu psychologickou, sociologickou, estetickou, genderovou, etnomuzikologickou, historickou, systematickou, ale např. i teologickou. Studie jsou v rámci každého oddílu řazeny od proběhlých nejstarších až po nejnovější. 7 Psychologické hledisko Nahlížení na metalovou hudbu z psychologického hlediska bylo v tomto bádání asi nejčastějším jevem. Články pojednávají o různých problematikách, skýtajících často témata o extrémním chování jedinců, poslouchajících extrémní hudbu nebo o patologiích v chování fanoušků black metalu. Jednu z psychologicky laděných studií, pod názvem Heavy Metal Music And Adolescent Suicidality: An Empirical Investigation (1999), vytvořila dvojice vědců Karen R. Scheel a John S. Westfeld. Jak už z názvu vyplývá, autoři realizovali empirický výzkum mezi dospívajícími a snažili se najít analogie mezi poslechem heavy metalové hudby a sklonům k sebevražednosti.1 Music Taste Groups and Problem Behavior (2007). Tak se jmenuje studie zkoumající analogie mezi hudebním vkusem (který bude později popisován hlouběji) a problémovým chováním. Autory jsou Juul Mulder, Tom ter Bogt, Quinten Raaijmakers a Wilma Vollebergh. Badatelé zde popisují, že nejen žánr metal, ale např. i hip hop mají v médiích a ve společnosti o sobě negativní obrázek. Účastníků výzkumu k této studii bylo 5695.2 Mezi studie, které zkoumají analogie mezi metalovou hudbou a duševním zdravím, je stať Metal Music and Mental Health in France (2009), která je zaměřena na tento fenomén ve Francii. Autory jsou Robin Recours, Francois Aussaguel a Nick Trujillo. Postupně autoři vztahují spojitost hudby na nervozitu a depresi, věk, hudební preference, pohlaví nebo např. výchovu a tělesnou konstituci.