JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra zpěvu Zpěv Vnímání lidského hlasu v estetických souvislostech a možnosti transformace z hlasového oboru baryton na tenor Diplomová práce Autor práce: BcA. Jakub Pustina Vedoucí práce: doc. Mgr. MgA. Monika Holá, Ph.D. Oponent práce: PhDr. Alena Borková Brno 2021 Bibliografický záznam PUSTINA, Jakub. Vnímání lidského hlasu v estetických souvislostech a možnosti transformace z hlasového oboru baryton na tenor [Perception of the human voice in aesthetic contexts and the possibility of transformation from the vocal type of baritone to tenor]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra zpěvu, 2021. 48 s. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. MgA. Monika Holá, Ph.D. Anotace Magisterská práce „Vnímání lidského hlasu v estetických souvislostech a možnosti transformace z hlasového oboru baryton na tenor“ pojednává o filozofickém náhledu na pěvecké umění v historickém a estetickém kontextu. Dále obsahuje stručné představení vybraných operních pěvců, kteří v průběhu své kariéry změnili hlasový obor baryton na hrdinný tenor. Popisuje základní vlastnosti hlasového aparátu a pěveckou techniku hlubokého postavení hrtanu. V neposlední řadě práce pojednává o pohledu aktivního interpreta, který má osobní zkušenost s přechodem z barytonového do tenorového hlasového oboru. Annotation The master's thesis "Perception of the human voice in aesthetic contexts and the possibility of transformation from the vocal type of baritone to tenor" deals with a philosophical view of singing in a historical and aesthetic context. It also contains a brief introduction of selected opera singers who changed the vocal field of baritone to a heroic tenor during their career. Describes the basic properties of the vocal apparatus and the singing technique of deep laryngeal position. Last but not least, the work deals with the perspective of an active performer who has personal experience with the transition from baritone to tenor vocal field. Klíčová slova Richard Wagner, heldentenor, baryton, Ramón Vinay, James King, Lauritz Melchior, wagnerovský pěvec, Tristan a Isolda, opera, technika hlubokého postavení hrtanu Keywords Richard Wagner, heldentenor, baritone, Ramón Vinay, James King, Lauritz Melchior, Wagnerian singer, Tristan and Isolde, opera, technique of deep laryngeal position Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu V Brně, dne 15. března 2021 BcA. Jakub Pustina Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 8 1 ESTETICKÉ VNÍMÁNÍ UMĚLCE ................................................................. 9 1.1 ESTETIKA JAKO UMĚLECKÝ TVŮRČÍ PROGRAM .............................................. 9 1.2 VZTAH ESTETIKY A TEORIE UMĚNÍ .............................................................. 10 1.3 VNÍMÁNÍ LIDSKÉHO HLASU V HISTORICKÉM KONTEXTU ............................. 10 2 OPERNÍ TENOR S BARYTONOVÝM TÉMBREM .................................. 15 2.1 LAURITZ MELCHIOR (1890-1973) ............................................................... 15 2.2 RAMÓN VINAY (1912-1996) ....................................................................... 18 2.3 JAMES KING (1925-2005) ........................................................................... 22 2.4 OSTATNÍ OPERNÍ TENORISTÉ S BARYTONOVÝM TÉMBREM .......................... 25 3 ZÁKLADNÍ ANATOMIE A FYZIOLOGIE HLASOVÉHO ÚSTROJÍ ... 26 3.1 HLASOVÉ ÚSTROJÍ ....................................................................................... 26 3.2 TVORBA PĚVECKÉHO HLASU ....................................................................... 27 4 HRDINNÝ TENOR NEBOLI HELDENTENOR ......................................... 28 5 PĚVECKÁ TECHNIKA HELDENTENORŮ .............................................. 31 5.1 VÝVOJ PĚVECKÉ PEDAGOGIKY .................................................................... 31 5.2 TECHNIKA „HLUBOKÉHO POSTAVENÍ HRTANU“ ........................................... 32 6 MOŽNOSTI TRANSFORMACE Z HLASOVÉHO OBORU BARYTON NA HELDENTENOR .............................................................................................. 35 7 JAKUB PUSTINA ............................................................................................ 37 7.1 POD OCHRANNOU RUKOU ............................................................................ 38 7.2 Z BARYTONU HELDENTENOREM .................................................................. 40 7.3 ZPÍVÁ TEDY BARYTON JINAK NEŽ HELDENTENOR? ...................................... 41 7.4 TRISTAN A ISOLDA ...................................................................................... 42 8 BUDOUCNOST OPERNÍHO HELDENTENORA ...................................... 46 9 ZÁVĚR .............................................................................................................. 48 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ..................................................................... 51 ÚVOD Jedním z cílů této magisterské práce je přiblížit odborné i laické veřejnosti problematiku hlasu, jeho nuancí napříč historií. V první části pojednává o filozofickém výkladu a vnímání hudby či hlasu od období starověkých kultur až k současnosti. Zaměřuje se na estetiku projevu, které atributy hlasu byly ceněné a jak se vyvíjelo estetické myšlení lidstva. Dalším cílem práce je přiměřenou technikou analyzovat a popsat postup pěvců, kteří se během své kariéry rozhodli, že svůj původní barytonový hlas přetransformují na dramatický „heldentenor“, který je bude předurčovat k velkým heroickým postavám. Tento směr reprezentuje především dílo Richarda Wagnera, Richarda Strausse a pozdní díla Giuseppe Verdiho. Práce se dotýká pouze několika výrazných osobností, které změnily svůj pěvecký obor, protože pokud bychom měli dělat kompletní výčet těchto pěvců, bylo by to určitě na samostatné téma výzkumu. U vybraných umělců lze pozorovat určité společné rysy, které také považuji za zajímavé popsat a dát později do souvislostí. Úkolem tohoto materiálu by mělo být také představení a užití termínu “heldentenor” jako nosného výrazu pro tenoristy s heroickým hlasem. Následuje část, která je zaměřena na anatomický popis hlasového aparátu, popsání jednotlivých pěveckých teorií světových pěvců a jejich postojů k pěveckému školení. Zabývá se také analýzou techniky zpěvu, při které pěvci vědomě snižují polohu svého hrtanu. Práce z velké části obsahuje mé osobní zkušenosti s přechodem z barytonového do tenorového rozsahu. Popisuje začátky mé kariéry, kdy se od lyrických barytonových postav dostávám až k extrémně náročnému partu Tristana (Richard Wagner: Tristan und Isolde). V souvislosti s těmito zkušenostmi jsem si vymezil jako další cíl práce najít souvislost s barytonisty, kteří zpívali Wagnerova Tristana. 8 1 ESTETICKÉ VNÍMÁNÍ UMĚLCE Estetika je filozofická disciplína, která se postupně rozvinula v samostatnou vědu. Termín „estetika“ je odvozen z řeckého slova „aisthésis“, které znamená vnímání. Což lze interpretovat jako schopnost člověka vnímat a chápat krásno. Interakce s „krásnem“ je podvědomě spojena s lidstvem již od pravěku a první doklady můžeme datovat do 6. století před Kristem u starých Číňanů, Řeků nebo Indů. Jako samostatný obor a systematická věda byla estetika popsána až v roce 1750 německým filozofem a estetikem Alexanderem Baumgartenem. Za předmět estetiky se tedy dá označit „studium krásna“. Uplatnění estetického vnímání je vidět i v každodenním životě, který klade nároky na naše okolí, věci, se kterými se setkáváme, úpravu přírody nebo vzhled průmyslových výrobků. Z hlediska dělení můžeme tedy hovořit o dvou druzích krásna. První je mimoumělecké (přírodní a umělé) a druhé umělecké (tvůrčí a interpretační vnímání). Estetika sice zkoumá všechny druhy krásna, ale v principu se zabývá především otázkami výtvarného umění a poezie. Hudba je v estetice většinou vnímána jako doplňující předmět zkoumání, protože je velice úzce spjata s hudebně teoretickými disciplínami. Estetika má nejužší vztah k filozofii, jejíž je součástí a patří k filozofickým disciplínám. Další vazba je na psychologii, fyziologii, sociologii, etiku, historii, dějiny, pedagogiku či náboženství.1 1.1 Estetika jako umělecký tvůrčí program Lze vycházet například z vývoje a estetického vnímání hudby od středověku po období působení Florentské cameraty. Můžeme pozorovat přechod od preferování vícehlasého projevu až po snahy Florentské cameraty o zjednodušení zpěvu, proklamace, rytmu a tónu. Dále je tu pak Gluckova operní reforma, která reagovala na nešvary opery „seria“, odstraňovala exhibici operních hvězd, snažila se posílit dramatičnost opery a využívala pro doprovod pěvce pouze recitativ „acompagnato“ (orchestrální). Vrcholu ve vnímání dramatičnosti děl dosáhl v devatenáctém století Richard Wagner, který svým stylem „Gesamtkunstwerk“ vnesl do pojetí opery názor, 1 SCHNIERER, Miloš. Přehled dějin estetiky. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1997. ISBN 80- 7040-205-9., str. 8-9 9 že jde o souhrnné, a tedy nejvyšší umění. Gesamtkunstwerk můžeme vnímat jako syntézu všech druhů umění v jediném díle. Dvacáté století je pak reprezentováno nepřehledným hledáním jednotlivých stylů, norem a identit (například atonalita). Vnímání estetiky lze chápat často i jako osobní styl, který formuje náš názor a určuje normy „krásna“.2 1.2 Vztah estetiky a teorie umění Předmětem estetiky je mimoumělecké a umělecké „krásno“, zkoumá globální pohled na problematiku, zabývá
Details
-
File Typepdf
-
Upload Time-
-
Content LanguagesEnglish
-
Upload UserAnonymous/Not logged-in
-
File Pages55 Page
-
File Size-