OPERA HISTORICA č.1/2018 OPERA Ročník1 19 2 018 HISTORICA Časopis pro dějiny raného novověku Časopis Opera historica je zařazen na European Reference Index for the Humanities / ERIH+ The journal Opera historica is included in the European Reference Index for the Humanities / ERIH+ © Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2018 Vydává Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cover & Typo © Jan Kubeš, 2016 Všechna práva vyhrazena ISSN 1805–790X OBSAH /VĚDECKÉ STUDIE/ Komunikativní obraz bitvy u Záblatí . 7 Josef Čížek Ferdinand z Ditrichštejna a kanonikáty pro jeho mladšího syna . 33 Příspěvek ke komunikačním strategiím aristokracie z českých zemí v 17. století Lenka Maršálková Hrabě Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat ve světle inventáře . 56 zámku Březnice z roku 1853 Anna Fišerová /HISTORIOGRAFIE A METODOLOGIE/ Ivan the Terrible in the Russian Historiography of the 19th-21st Centuries . 83 Problems, Methodology, Opinions Vladimir Panov /VĚDECKÉ PROJEKTY/ Draft books of Wilhelm Slavata of Chlum and Košumberk (1572–1652) . 106 A publication project Josef Hrdlička – Pavel Král /ZPRÁVY O NOVÉ LITERATUŘE/ Jiří Friedl – Tomasz Jurek – Miloš Řezník – Martin Wihoda, . 122 Dějiny Polska (Kateřina Pražáková) Blanka Kubíková, Portrét v renesančním malířství v českých zemích. 123 Jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci (Václav Bůžek) Wolfgang Wüst – Marina Heller (edd .), Historische . 125 Kriminalitätsforschung in landesgeschichtlicher Perspektive ( Jaroslav Dibelka) Ronald G . Asch, Herbst des Helden. Modelle des Heroischen . 126 und heroische Lenbensentwürfe in England und Frankreich von den Religionskriegen bis zum Zeitalter der Aufklärung. Ein Essay ( Josef Čížek) Ondřej Podavka, Zdeněk Brtnický z Valdštejna. 128 Učený šlechtic a jeho deník z cest (František Koreš) Jana Janišová – Dalibor Janiš, Moravská zemská zřízení a kodifikace . 131 zemského práva ve střední Evropě v 16. a na začátku 17. století ( Josef Hrdlička) Joachim Bahlcke, Kalwinizm i Jednota braci czeskich . 132 w Europie Środkowej i Środkowo-Wschodniej. Studia na temat społecznego i kulturowego znaczenia wyznania reformowanego w okresie wczesnonowożytnym (Kateřina Pražáková) Radmila Prchal Pavlíčková, O útěše proti smrti. Víra, smrt a spása . 134 v pohřebních kázáních v období konfesionalizace (Pavel Král) Anne J . Cruz – María Cristina Quintero (edd .), Beyond Spain’s Borders: . 135 Women Players in Early Modern National Theaters (Rostislav Smíšek) Petr Fidler – Lenka Křesadlová – Jana Perutková – Lilian Ruhe – . 137 Jana Spáčilová – Tomáš Valeš, Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou: kritický katalog výstavy (Rostislav Smíšek) /CO JE NOVÉHO V RANÉM NOVOVĚKU/ . 140 / VĚDECKÉ STUDIE / Komunikativní obraz bitvy u Záblatí JOSEF ČÍŽEK Bitva u Záblatí je známým vojenským střet- Přestože v porovnání se statisícovými armá- nutím českého stavovského povstání, která dami pozdějších let třicetileté války by se se odehrála 10 . června 1619 mezi vojskem mohlo zdát, že nešlo o nikterak významnou generála vzbouřených českých stavů Petra a důležitou šarvátku, bitva u Záblatí však Arnošta z Mansfeldu a vojenským sborem skrývala – a nadále skrývá – mnoho nových císařských žoldnéřů, kterým velel Karel Bo- podnětů hodných historiografického ucho- 2 naventura Buquoy . Částečně se jí ve svých pení . Tato studie neměla za cíl odmítnout pracích věnovali autoři mnoha monografií, dříve předložené závěry, naopak využila již jež se zaobíraly prvními léty třicetileté zjištěných poznatků a na těchto základech 1 války . Zmíněné práce velice inspirativně se s pomocí moderních metod pokusila rozkryly řadu úhlů pohledu na problema- vystavět nový pohled na jednu z důležitých 3 tiku vojenských střetů raného novověku . bitev českého stavovského povstání . 1 Pro politické dějiny třicetileté války existuje velké množství literatury . Výběrově lze zmínit Antonín Gindely, Dějiny českého povstání I–IV, Praha 1870, 1878, 1880; Josef Pekař, Bílá hora: její příčiny a následky, Praha 1921; Josef Polišenský, Anglie a Bílá hora, Praha 1949; týž, Nizozemská politi- ka a Bílá hora, Praha 1958; týž, Třicetiletá válka a český národ, Praha 1960; týž, Třicetiletá válka a evropská krize 17. století, Praha 1970; František Kavka, Bílá hora a české dějiny, Praha 2003 . Ze současných historiků se dějinám českého stavovského povstání věnují např . Dušan Uhlíř, Černý den na bílé hoře, Praha 1998; týž, Drama Bílé hory. Česká válka 1618–1620, Praha 2015; Jan P . Kučera, 8. 11. 1620 Bílá hora: o potracení starobylé slávy české, Praha 2003; Jaroslav Čechura, Zimní král aneb české dobrodružství Fridricha Falckého, Praha 2004; Radek Fukala, Sen o odplatě. Drama třicetileté války, Praha 2005; Jana Hubková, Fridrich Falcký v zrcadle letákové publicistiky. Letáky jako pramen k vnímání české otázky v letech 1619–1632, Praha 2010 . Ze zahraniční produkce je inspirativní zvláště Olivier Chaline, Bílá hora, Praha 2013 . 2 Vojenskými taktickými a strategickými aspekty českého stavovského povstání se zabýval především Miloslav Volf, Bitva u Velkého Záblatí a její následky, Jihočeský sborník historický (dále JSH) 31, 1962, s . 123–134; týž, Druhá polovina roku 1619 v jihočeských bojištích, JSH 32, 1963, s . 79–92; týž, Jihočeské bojiště v prvních měsících českého povstání roku 1618, JSH 29, 1960, s . 18–22, 82–92; týž, Již- ní Čechy v létě 1620 a příprava konečného střetnutí, JSH 35, 1966, s . 8–23; týž, Válka v jižních Čechách v zimě a na jaře 1618–1619, JSH 30, 1961, s . 24–34, 102–114 . Společně s novými metodologiemi je nově bádána i bitva u Záblatí, srov . Vít Vlnas, Múzy ve zbrani. Carl von Blaas, Bitva u Záblatí roku 1619, Dějiny a současnost 24, 2002, č . 4, s . 40–41 . 3 Hlavní metodologickou oporu pro tuto práci představoval koncept komunikativního obrazu bitvy a nepřítele tak, jak jej v českém prostředí nastínili historikové Zdeněk Vybíral a Miroslav Žitný . Zdeněk Vybíral, Pohled českých pramenů na bitvu u Moháče (29. 8. 1526), in: Jiří Mikulec (ed .), Per saecula ad tempora nostra . Sborník prací k šedesátým narozeninám prof . Jaroslava Pánka I, Praha 2007, s . 201–211; týž, Bitva u Moháče. Krvavá porážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellon- ského v boji s Osmany 29. srpna 1526, Praha 2008; Miroslav Žitný, Keresztes 1596. Vytváření obrazu prohrané bitvy s Turky a její druhý život, Český časopis historický 111, 2013, s . 31–65 . Ze zahraniční produkce bylo čerpáno nejvíce inspirace z práce Stefana Hansse, „Per la felice vittoria“: OPERA HISTORICA • ROČNÍK 19 • 2018 • č. 1 7 / VĚDECKÉ STUDIE / Josef Čížek Vlastním cílem práce bylo podat bitvě . Přestože je městská korespondence komunikativní obraz bitvy u Záblatí zcela jiným pramenem než letáková pu- na základě toho, jak se konflikt projevoval blicistika, mohla odhalit pohled měšťa- v dobové propagandistické tvorbě . Jádrem nů na bitvu u Záblatí a poodkrýt jejich výzkumu se staly zpravodajské letáky myšlenkové světy . Naopak pro poznání katolického i protestantského původu, situace na venkově a vnímání bitvy sel- na nichž bylo ukázáno, jakým způsobem ským obyvatelstvem bylo třeba se zaměřit tehdejší publicistika zacházela s vojen- opět na letákovou literaturu . Konkrétně šlo ským střetem . Výzkum reflektoval, nakolik o písňové texty věnující se životu vesnic- se zpravodajství o bitvě u Záblatí drželo kého obyvatelstva zasaženého válečnými zažitého standardu informování o bit- událostmi na jihu Čech . Tato část se stala vách raného novověku v jeho formálních doplněním k rozboru letákového zpra- i textových částech . Rozbor textů hlásících vodajství . Bylo to způsobeno především se k různým konfesím pomohl k ponoru heuristikou, jelikož nedostatečné docho- do myšlenkových světů vydavatelů a re- vání podobných pramenů nedovolovalo cipientů zpravodajství raného novověku . tak hluboký ponor do problematiky jako Manipulace s historickými skutečnostmi u letákového zpravodajství . otevřela vhled do toho, co chtěly jednotli- vé válečné strany zdůraznit, nebo naopak Letákové zpravodajství bitvy u Záblatí upozadit . Interpretací nepravdivých Během výzkumu vhodných pramenů bylo informací o jednotlivých událostech bylo nalezeno množství německy psaných tisků, prokázáno ovlivňování čtenářů letákového které se ze dvou různých pohledů zaměřily zpravodajství . na bitevní dění ve dnech kolem 10 . června 4 Důležitou součástí letáků informujících 1619 . Nebylo překvapující, že ony dva o bitvě u Záblatí byly osudy jednotlivých úhly vycházely z náboženského a politic- aktérů výhradně šlechtického původu . Je- kého hlediska . Již v první fázi práce bylo jich působení ve střetu se stávalo námětem snahou členit prameny podle toho, jestli hodným k propagandistickému zpraco- tiskaři nebo zadavatelé tisku byli přívržen- vání . Jak publicistika s takovými příběhy ci českého stavovského povstání (pravdě- pracovala a jak je využívala, bylo jedním podobně protestantského vyznání), nebo z hlavních cílů této práce . Závěrem se se počítali k podporovatelům habsbur- výzkum zaměřil také na neurozené složky ského císaře (katolíci) . Překvapením se společnosti a na jejich vztahy k záblatské však stalo, že přes velké množství letáků Venezianische Reaktionen auf die Seeschlacht von Lepanto (1571), Frühneuzeit-Info 22, 2011, s . 98–111; dále Hanse Medicka, Im Druck des Ereignisses. Zeitzeugnisse zur Schlacht bei Lützen 1632 in ihrer medialen Dynamik, Zeitschrift für historische Forschung 44, 2017, s . 409–440 . 4 Kompletní soupis prostudovaného novinového zpravodajství obsahuje práce Josef Čížek, Komuni- kativní obraz vojenských střetů