PROGRAM ROZVOJE OBCE OCHOZ U BRNA NA OBDOBÍ LET 2016 - 2022 Úvod Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je program rozvoje obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Smyslem tvorby bylo na základě popsání situace v obci, názoru občanů a diskuse pracovní skupiny formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit, které pomohou tyto představy realizovat. Program rozvoje obce (PRO) je dokument, v němž jsou zakotveny rozvojové priority naší obce Ochoz u Brna na období 2016 až 2022. Tento dokument zachycuje stanovení jednotlivých priorit a potřeb s časovým plánem jejich naplnění a definování realizačních podmínek jednotlivých akcí. Dlouhodobé plánování napomáhá efektivně využívat finanční prostředky z vlastního rozpočtu a zaměřit se od získávání dotací až po skutečné provedení plánovaných zájmů obce. Na objektivním posuzování potřeb se podíleli také občané tak, že obdrželi anonymní dotazníkové formuláře v rámci terénního šetření, které napomohlo otevřít i jiná problematická místa obce. Pro vlastní tvorbu dokumentu byl zřízen Výbor pro plánování a rozvoj obce, který v užším kruhu spolupracoval na vlastní podobě PRO. Výbor pro plánování a rozvoj obce je tvořen těmito členy: Ondřej Mlejnek (zastupitel a první místostarosta obce), Filip Kříž, Zdeněk Suchomel, Martin Böhm, Tereza Kočičková, Markéta Červinková a Tomáš Zeman. Koncem roku 2016 Tereza Kočičková odstoupila a byla nahrazena novou členkou výboru Anetou Vidurovou. Výbor pro plánování a rozvoj obce se začal scházet v lednu 2015. Nejprve se věnoval vypracování analytické části PRO a to tak, že každý ze členů výboru byl garantem jedné z kapitol. Následovala příprava dotazníkového šetření mezi občany obce a místními spolky, které proběhlo v dubnu 2015. Do přípravy PRO byli zapojeni také žáci místní základní školy. V květnu 2015 byli občané obce na veřejném zasedání plánovacího výboru seznámeni s podobou analytické části PRO a s výsledky dotazníkového šetření. V červnu 2015 provedli členové plánovacího výboru SWOT analýzu. Od září 2015 pracoval výbor na podobě návrhové části PRO, která vychází z analytické části, dotazníkového šetření a SWOT analýzy. S podobou návrhové části byli na listopadové schůzi výboru seznámeni členové zastupitelstva obce, kteří mohli v následujícím měsíci zasílat písemné připomínky k podobě návrhu PRO. Po zapracování těchto připomínek byli s podobou návrhu PRO seznámeni v lednu 2016 na veřejné schůzi také občané obce, kteří mohli své připomínky sdělit buď přímo na zasedání, případně je zaslat do čtyř týdnů písemně na obecní úřad. Plánovací výbor potom tyto připomínky do návrhu zapracoval a s finální podobou návrhu PRO seznámil zastupitele obce. Program rozvoje obce Ochoz u Brna pro plánovací období 2016-2022 byl schválen na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 7. března 2016. PROGRAM ROZVOJE OBCE OCHOZ U BRNA 1 / 45 A. ANALYTICKÁ ČÁST A.1 Charakteristika obce 1. Území Poloha: Obec Ochoz u Brna se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji 11,5 km severovýchodním směrem od středu města Brna. Zeměpisné souřadnice polohy obce jsou: 49°15´15´´ severní šířky a 16°44´14´´ východní délky. Obcí s rozšířenou působností (ORP) i pověřeným obecním úřadem (POÚ) je město Šlapanice, které se nachází 10 km jižně od Ochoze. Většina odborů městského úřadu Šlapanice, které slouží obcím v obvodu ORP Šlapanice, však sídlí v Brně na Opuštěné ulici 9/2. Výrazná spádovost obce existuje do města Brna a to vzhledem k množství pracovních příležitostí, blízkosti města a dopravním vazbám (krajská silnice 373, autobusové linky IDS JMK 201 a 202). Obec Ochoz u Brna leží v průměrné nadmořské výšce cca 364 m n. m. a nachází se v jižní části Moravského krasu, který tvoří jižní část Drahanské vrchoviny. Rozloha katastru Ochoze u Brna činí 14,5426 km2 a sousedními obcemi jsou ve správním území ORP Šlapanice Mokrá-Horákov, Hostěnice, Březina (dříve okres Blansko), Babice nad Svitavou a Kanice. Kromě toho obec sousedí také s městskou částí Brno-Líšeň. Obec tvoří jedno katastrální území (709433 – Ochoz u Brna), jedna sídelní jednotka a dvě historické vesnice (Ochoz a Obce, dříve Ubce), které byly 23. prosince 1947 sloučeny do jedné obce s názvem Ochoz-Obce. Od 1. ledna 1951 nese obec úřední název Ochoz u Brna. Území je odvodňováno z části Ochozským potokem a Říčkou (na dolním toku Zlatý potok) do řeky Litavy (Cézavy), která je levostranným přítokem Svratky a z části potokem Časnýř, který je levostranným přítokem řeky Svitavy. Celý katastr obce náleží k úmoří Černého moře. Na katastru obce se nachází dva výrazné vrcholy – Lysá hora na jihu (429 m n. m.) a Skalky na severu (478 m n. m.). Vzhledem k poloze katastru obce v jižní části Moravského krasu se zde nachází velké množství jeskyní vyhloubených v devonském vápenci. K nejznámějším patří zejména krápníková Ochozská jeskyně, archeologická a paleontologická lokalita Švédův stůl, jeskyně Netopýrka, Malčina jeskyně, Liščí jeskyně, Křížova jeskyně nebo Adlerova jeskyně, které leží v údolí Říčky. Hustota zalidnění katastru obce činí 89,6 obyvatel/km2. Celkem 72,78% plochy katastru tvoří lesy, podíl orné půdy, která je však v dnešní době využívána převážně jako pastvina, případně leží ladem, činí 12,57%. Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Ochoz u Brna dosahuje koeficient hodnoty 4,36 . PROGRAM ROZVOJE OBCE OCHOZ U BRNA 2 / 45 Obr. 1: Poloha obce Ochoz u Brna. Zdroj: www.mapy.cz. Graf 1: Struktura využití půdy v obci Ochoz u Brna v roce 2013. Zdroj: ČSÚ. PROGRAM ROZVOJE OBCE OCHOZ U BRNA 3 / 45 Historické souvislosti: Katastr obce byl osídlen již ve starší době kamenné, o čemž svědčí například nález spodní čelisti neandrtálského člověka v jeskyni Švédův stůl (ochozská čelist), případně hojné nálezy kamenných nástrojů lovců sobů a koní z období kultury magdalénienu, které pocházejí například z jeskyně Křížovy, Adlerovy, Švédova stolu nebo ze sídliště odkrytého před Ochozskou jeskyní. Asi dva kilometry jižně od obce na katastru Mokrá u Brna se nachází nejvýznamnější magdalénská lokalita v České republice, jeskyně Pekárna, s nálezy pravěkého umění (rytiny pasoucích se koní a souboje bizonů na koňských žebrech, rytiny zvířat na lopatkovitých nástrojích a na provrtaných sobích parozích, stylizovaná venuše z mamutoviny). Osídlení v období mladší a pozdní doby kamenné dokládají nálezy keramických střepů a kamenných nástrojů z jeskyní v údolí Říčky a také ze sídliště lidu lengyelské kultury v poloze Nad Zahrádkami za ochozským hřbitovem. Nepřehlédnutelnými doklady osídlení okolí obce v době bronzové jsou zejména hradiště v nedalekých Obřanech, Bílovicích nad Svitavou, Horákově (Horákovský hrad) a na katastru Brna-Líšně (Staré Zámky, Chochola). Významnou lokalitou pozdní doby bronzové je také popelnicové pohřebiště odkryté v blízkém Podolí. Lokalitou celoevropského významu je blízká jeskyně Býčí skála (k. ú. Habrůvka), která sloužila jako nadregionální kultovní místo ve starší době železné. V okolí obce se nachází také několik archeologických lokalit datovaných do rané doby dějinné (mladší doba železná, doba římská a doba stěhování národů). V období raného středověku ležel katastr obce na hranici staré sídelní oblasti a řídce osídleného hvozdu, který pokrýval Drahanskou vrchovinu. Asi pět kilometrů jižně od Ochoze se nacházejí pozůstatky hradiště Staré Zámky u Líšně, které je možné nazvat regionálním centrem oblasti v době předvelkomoravské a velkomoravské a jež zaniklo až koncem jedenáctého století. Nově došlo k objevu velkomoravského sídliště přímo na katastru obce Pod Hádkem. Za zmínku stojí také lokalizace raně středověké vsi Vinprechtice zmiňované v pramenech jedenáctého a dvanáctého století někam do blízkého okolí dnešní Ochoze u Brna. Na samotný počátek třináctého století můžeme klást kolonizaci jižní části Moravského krasu pravděpodobně slovanskými kolonizátory příchozími z jihu z nedalekých vsí ve staré sídelní oblasti. V rámci této tzv. vnitřní kolonizace došlo také k založení dvou blízkých vesnic – Ochoze a Obcí (Ubcí). První zmínka o Ochozi pochází z roku 1237. Název obce pochází ze staroslovanského slova ochoza (obchoza), které znamenalo území, jež bylo možno obejít za určitý čas, zpravidla jeden den. Obchůzkou se také v době kolonizace vyznačovaly hranice katastru nově zakládané vsi. Z tohoto důvodu je název obce rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň. Ochoz patřila od počátku premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích a to s kratšími přestávkami až do jeho zrušení Josefem II. roku 1784. Zřejmě již od středověku stála v Ochozi kaple zasvěcená svatému Václavu, která byla v sedmnáctém století přestavena na kostel, později barokně upravený. Do roku 1785 se jednalo o filiální kostel křtinské farnosti, od tohoto roku měla Ochoz společně s Obcemi vlastní duchovní správu. Z dalších památek, které se v obci z doby zábrdovických premonstrátů dochovaly, je možné uvést kapličku svatého Norberta v ulici Na Příhoně. Po zrušení kláštera spravoval panství náboženský fond a v roce 1830 jej ve veřejné dražbě koupil František Xaver Dietrichstein. Roku 1854 zdědila statek, spravovaný v té době již ze Křtin jeho dcera Terezie a po její smrti 1856 její manžel Alfons Mensdorf-Pouilly. V roce 1864 od něj velkostatek odkoupil Vincenc, hrabě z Bubna a Litic. V roce 1894 zakoupil křtinský statek Jan II. z Liechtensteinu,