MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra historie DĚJINY REGIONU V 19. A 20. STOLETÍ PÍSECKO, NÁSTIN JEHO SPOLEČENSKOPOLITICKÉHO VÝVOJE A ŠKOLSTVÍ (projektové vyučování na 1. stupni ZŠ) Diplomová práce Brno 2010 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: Doc. PhDr. František Čapka, CSc. Renata Chalabalová ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen literaturu ze seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne l0. března 2010 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. PhDr. Františku Čapkovi, CSc. za pomoc při zpracování zadaného úkolu. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Městské knihovny v Milevsku za ochotu při zajišťování literatury a Mgr. Jiřímu Irovi, který jako bývalý pracovník Pedagogického centra v Písku shromáţdil řadu materiálů z oblasti školství a umoţnil mi jejich prostudování. OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................................................... 5 1. SPOLEČENSKOPOLITICKÝ VÝVOJ REGIONU ......................................................................................... 9 1.1 Písecko ........................................................................................................................................................... 9 1.2 Protivínsko ................................................................................................................................................ 20 1.3 Milevsko ..................................................................................................................................................... 23 1.4 Miroticko a Mirovicko .......................................................................................................................... 28 2. ŠKOLSTVÍ NA PÍSECKU ............................................................................................................................... 40 2.1. Gymnázium v Písku .............................................................................................................................. 47 2.2 Školství pro zemědělství a lesnictví .............................................................................................. 48 2.3 Školství pro zdravotnictví a sociální péči .................................................................................... 50 2.4 Školství pro obchod, peněžnictví a služby ................................................................................... 52 2.5 Školství pro film, rozhlas a televizi ................................................................................................. 54 2.6 Školství pro průmysl a stavební výrobu ....................................................................................... 57 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................................................... 59 3. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................................... 61 Známe své město a region.......................................................................................................................... 61 Realizace projektu ..................................................................................................................................... 61 Pověst o Písku spojená s vycházkou ...................................................................................................... 62 Vlastní projekt ............................................................................................................................................... 64 Závěr projektu ................................................................................................................................................ 80 Hodnocení projektu ..................................................................................................................................... 84 Závěr ................................................................................................................................................................... 85 RESUMÉ ..................................................................................................................................................................... 1 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................................... 2 5 ÚVOD Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma z regionálních dějin Písecka v 19. a 20. století. Písek je mým rodným městem. Pocházím z učitelské rodiny a spolu se svými rodiči jsem měla moţnost poznat místa jejich působení na okrese Písek, a to Čimelice, Lašovice, Kovářov a Milevsko. Všechna uvedená místa se nacházejí v severozápadní části píseckého okresu. Velice mě zajímá jejich minulost i současnost, mám tam navíc řadu přátel. Odlehlost a obtíţná dostupnost těchto míst v minulosti poznamenala především ţivot venkovského obyvatelstva, ale ovlivnila i ţivot učitelů a celou oblast školství. Škola byla ve skutečnosti mým druhým domovem, školská problematika mě vţdy zajímala, a proto se jí také zabývám v druhé části diplomové práce. Měla jsem k dispozici řadu školních kronik, osobně se znám s mnohými učiteli – dnes uţ pamětníky sloţitých poměrů na venkovských školách v severozápadní části okresu, kteří mi umoţnili prostudovat některé materiály z jejich osobních archivů1. Písecko mělo v minulosti velice důleţitou úlohu vyplývající z jeho polohy a přírodních podmínek. Řeky Otava a Vltava představovaly důleţité vodní cesty, ale také těţko překonatelné překáţky. Na jedné straně přinášely bohatství plynoucí z obchodu a vodních cest2, na druhé straně málo početné, ale strategicky důleţité komunikace překračující tyto řeky často vyuţívala vojska s následným dopadem na místní obyvatelstvo. Řeky také rozdělily oblast Písecka na dvě části se zcela odlišným hospodářským a politickým vývojem3. Nedostupnost severozápadní části píseckého okresu ovlivnila chudobu, bídu a zaostalost. Teprve výstavba Orlické přehrady hospodářsky povznesla tento kraj, ale ve svých důsledcích znamenala také obrovský zásah do přírodních poměrů a úplně změnila dosavadní ráz krajiny. ______________________________ 1 Ira, J., Milevsko, 5.května l510. Klingenbergová, L., Milevsko, Písecké předměstí 1344. 2 Blíţe: Prášek, J.: Písecké 2. tisíciletí, Písek, 2000, s.145. Cituji: „Písek měl povoleno šest výročních trhů, týdně trh na dobytek a obilí.“ 3Mapa Písecka v příloze 6 V 19. a 20. století měl na Písecku důleţité postavení rod Schwarzenbergů, který výrazně ovlivnil nejen společenskopolitické uspořádání oblasti, ale měl také značný podíl na hospodářském rozvoji regionu4. Vlastnil mnoho polí, lesů a rybníků. Kníţecí velkostatky v Protivíně, Rakovicích, Koloredově, Nevězicích a na Orlíku zásobovaly nejenom zámky v Orlíku, Čimelicích a Protivíně, ale jejich zemědělské přebytky vedly k zakládání prvních podniků na zpracování zemědělských produktů5. Tak vznikly pivovar a mlékárna v Protivíně, lihovar ve Slavoňově a Bissingrově. Schwarzenbergové se podíleli i na rozvoji ţelezniční dopravy a podporovali odborné školství. Písek byl vţdy spojován s přítomností vojáků6. Od konce 18. století byla ve městě stálá vojenská posádka. Trvale se zde usazovaly rodiny důstojníků, oţivil se obchod, řemesla a sluţby, coţ se příznivě projevilo v hospodářské oblasti. Celý region těţce zasáhla první světová válka, pluky odeslané z Písku na různá bojiště první světové války zaznamenaly obrovské ztráty7. Období druhé světové války znamenalo tvrdé represe proti zdejšímu obyvatelstvu, nejvíce byli postiţeni občané Písku, Oslova a Bernartic. V diplomové práci jsem se také věnovala krutému osudu romského obyvatelstva v Letech u Orlíka8 a ţidovského obyvatelstva, především v Milevsku9. Padesátá léta minulého století zasáhla převáţně zemědělský kraj násilně prováděnou kolektivizací. Pro venkovské obyvatelstvo to byla velice citlivá otázka, především na Kovářovsku. Vlastnictví půdy10 představovalo v minulosti určitou sociální jistotu, nikdo se jí nechtěl dobrovolně vzdát, coţ vedlo k odporu proti kolektivizaci. ____________________ 4 Podrobněji: Škutina, V.: Český šlechtic František Schwarzenberg, Praha, 1989, s. 23. 5 Tamtéţ, s. 198. 6 Prášek, J.: c. d., s. 146. 7 Tamtéţ, s. 32. 8 Historikové a kauza Lety, Praha, 1999, s. 24: „ V táboře bylo evidováno 1309 vězňů.“ 9 Ţidé na Milevsku. Milevsko, 2005, s. 7. 10 Kolář: Město v čase proměn, Písek 1990, s. 73. 7 Řada rolníků na to těţce doplatila. Napříkald rolník Mára z Radvánova zaplatil za svou osobní statečnost, byl utopen, mnoho lidí bylo odsouzeno k smrti nebo dlouholetému ţaláři a k propadnutí majetku ve prospěch státu. Represím se nevyhnuli ani rodinní příslušníci. Pro výstrahu a zastrašení obyvatelstva probíhalo v sokolovně v Milevsku několik soudních přelíčení, a to především se členy organizace Černý lev11. Statečný odpor zemědělců proti kolektivizaci se stal i námětem televizního seriálu Přísně tajné vraţdy12. Zvláštní pozornost byla v diplomové práci věnována řece Vltavě před výstavbou Orlické přehrady. Řeka několikrát ohrozila a znepříjemnila ţivot obyvatel Písecka velkými povodněmi13.Tomu měla zabránit výstavba Orlické přehrady, přičemţ vzniklo mnoho nových pracovních příleţitostí. Nově postavené cesty