Základní informace o městě Kietrz (německy Katscher, česky Ketř) leží v opolském kraji, v okrese Głubczyckim, středisková obec - sídlo obecního úřadu Kietrz, v jižní části „Płaskowyżu Głubczyckiego“ (Opavská kotlina), nad řekou Trojou (přítok řeky Odry), při hranici s Českou republikou. Dopravní spojení města s okolím Státní silnice: č.45 Opole - Racibórz – Chałupki (hraniční přechod kousek od Ostravy). Krajské silnice: č. 416 spojující Krapkowice – Kietrz – Racibórz, č. 419 spojující Nowa Cerekwia – Branice, č. 420 spojujícíi Kietrz – Pilszcz (státní hranice). Okresní silnice: č 224 Nowa Cerekwia – Włodzienin, č. 240 Wojnowice – Boguchwałów Stav zatížení cest dopravními prostředky (hustota dopravy) se hodnotí jako střední. Hlavní spojení města s okolím: okresní silnice č. 416, zajińťuje spojení Kietrza z Raciborzem, odkud pak státní silnice č. 45 vytváří nejlepńí spojení s krajským městem Opolem. Rozloha: 18,87 km² Nadmořská výńka: 235 – 320 m Zeměpisná ńířka: 50° 04' 45 '' N Zeměpisná délka: 18° 00' 32 '' E Počet obyvatel (stav ke dni 31. 12. 2008): Obec Kietrz - 6 321 obyvatel, 11 616 obyvatel včetně ostatních vsí spadajících pod obecní úřad Kietrz. Klimatické podmínky Oblast Kietrzu je charakteristické svými drsnějńími klimatickými podmínkami víc než centrální část opolského kraje, ale na druhou stranu jsou zde mnohem příznivějńí klimatické podmínky než v západní části kraje v nedalekých Górach Opawskich (Opavských horách) nebo na východě Wyżynie Śląskiej (Slezská výńina). Za tyto mírnějńí klimatické podmínky může nižńí nadmořská výńka a hlavně Moravská brána, přes ni sem od jihu proudí teplejńí středomořský vzduch, ale i díky atlantickému proudění ze severo-západu (zvláńtě tento proud pak zmirňuje klima v zimním období). Průměrná celoroční teplota: 17,0 ˚C Průměrná teplota v lednu: -2,0 ˚C Průměrná teplota v dubnu: 7,5 ˚C Průměrná teplota v srpnu: 17,0 ˚C Průměrná teplota v říjnu: 8,5 ˚C, průměrná hodnota srážek 6500 mm. Samospravní celek Obecní úřad Kietrz spadá pod okresní úřad Głubczyc a krajský úřad v Opole. Obec je rozdělena na 12 „sołectw” (Ves - pomocná jednotka obce. Správním orgánem vsi je „zebranie wiejskie” vesnický sněm, v čele stojí „sołtys”, dozorčím orgánem je „rada sołecka” rada vesnice): Kozłówki, Nowa Cerekwia, Rogożany, Wojnowice, Chróścielów, Nasiedle, Ludmierzyce, Lubotyń, Dzierżysław, Pilszcz, Rozumice, Ściborzyce Wielkie. Obecní rada v Kietrzu má 15 osob. V čele rady stojí starosta Kietrza. Národnostní složení obyvatelstva Do 16. století zde žili převážně jen Poláci. V následujících stoletích pak tato výrazná převaha obyvatel polské národnosti začala ustupovat a začal se zvyńovat počet obyvatel moravské (české) národnosti a německé národnosti. Po II. světové válce byla větńina obyvatel německé národnosti vystěhována. Nyní zde žije 95% obyvatel poské národnosti a 5% národnosti ostatních. Občanská vybavenost Školství Statní (veřejné) gymnázium v Kietrzu, Státní (veřejná) ńkola v Kietrzu, komplex ńkolně předńkolních zařízení : v Nasiedlu, Dzierżysławiu, Nowej Cerekwi, Pilszczu, Ściborzycach Wielkich. Mládež, která má chuť pokračovat ve studiu po ukončení gymnázia, má totu možnost v komplexu ńkol v Kietrzu, jehož součástí jsou: Liceum vńeobecně vzdělávací, Liceum specializované, Učňovská ńkola, Liceum vńeobecně vzdělávací pro dospělé. Předškolní vzdělání Státní (veřejná) mateřská ńkola v Kietrzu a dalńí mateřské ńkoly v lokalitách: Nasiedle, Nowa Cerekwia, Dzierżysław, Pilszcz i Ściborzyce Wielkie, které fungují v rámci w/w ńkolně předńkolních zařízení. Zdravotnictví Obecní zdravotní komplex je samostatné, státní (veřejné) zařízení péče o zdraví vycházející z ústavy o ochraně zdraví. Vznikl na základě rozhodnutí obecní rady dne 9. 6. 1998. Zřizovatelem a dozorcem je obecní rada v Kietrzu. Mimo tohoto zařízení se na území obce nacházejí jeńtě 3 soukromá zařízení zdravotní péče. Kultura Obecní centrum kultury v Kietrzu. Nabízí využití v sekcích a zájmových kroužcích jako: keramika, tanec, divadlo, hudba, je zde místo pro milovníky ńachů, bridže a čtenářský klub. Zájmová činnost je vedena kvalifikovanými intruktory. Sekce a kroužky jsou rozděleny podle věkových kategorií. Sport a odpočinek Na území Gminy Kietrz pracují následující kulturní a sportovní organizace: - Městký sportovní klub "WŁÓKNIARZ" Kietrz – sportovci se účastní I. a II. ligy juniorů a „trampkarzy” (3. věkové kategorie 14, 15, 16 let – možná dorostenci) - Spolek kulturně sportovní „GRYF” - Lidový sportovní klub „ORZEŁ” Dzierżysław - Lidový sportovní klub „POGOŃ” Wojnowice - Lidový sportovní klub „JOKER” Ściborzyce Wielkie - Lidový sportovní klub „BŁYSKAWICA” Rozumice - Učňovské sportovní kluby - oddíly fotbalu a badmintonu. Pravidelné sportovní akce - Den sportu - Turnaj Sołectw (vsí) - Fotbalový turnaj o Pohár starosty Kietrzu - Turnaj stolního tenisu o Pohár starosty Kietrzu - Kietrzańska fotbalová liga 5 mužstev - Mezinárodní Mikuláńký turnaj - Mezinárodní fotbalový turnaj učitelů "BELFER-BALL" Evropské fondy Obec Kietrz využívá evropských fondů k financování projektů na zlepńení infrastruktury a k financování společenských projektů. V roce 2009 obec Kietrz začíná realizaci projektu „Krytý bazén v Kietrzu“, do provozu bude bazén uveden v roce 2011. Tento projekt je z části financovaný z fondu EU. Historie a státem chráněné památky ve městě První zmínka o názvu osady Katscher je datována od roku 1266. Jak uvádějí historické prameny, název pochází z německého slova „Enterich” (polsky kaczor – česky kačer). Lze předpokládat, že osadu založil nějaký Kaczor. První písemně doložená zmínka o Ketre (Katscher) ležícím nad řekou Troją, pochází z roku 1321. Jedná se o akt výměny území sepsaný v „Codex Diplomaticus Moraviae”. Píńe se zde o Kietrzu jako o městě (obci). Proto je rok 1321 uznáván jako rok vzniku města Kietrz (obce). Městská práva byla přidělena olomouckým biskupem Konrádem. V 11. století zde existovala slovanská osada podřízena českému králi. Za časů biskupa Brunona (1245 – 1281) byla osada z větńí části osídlena Němci. Kietrz je odedávna znám jako město tkalců. Již od roku 1539 zde existovalo bratrstvo tkalcovských čeledníků a v roce 1569 zde vznikl tkalcovský cech. V roce 1784 žilo v Kietrzu 46 pláteníků a 3 soukeníci. V roce 1840 byl v 350 dílnách zpracováván len a bavlna a v 36 vlna. V roce 1870 podnikatelé z Berlína uvedli do provozu továrnu na výrobu plyńe a koberců. Z důvodu malé poptávky začalo tkalcovství upadat. Aby se zabránilo dalńímu úpadku města a pomohlo se nezaměstnaným, byla pozvána společnost, jejímž hlavním cílem bylo starat se o zajińtění zakázek pro samostatné tkalce. Během let tkalcovské tradice obohacovaly program výroby v továrně na výrobu dekoračních tkanin „WELUR”. Tkalcovství v době své největńí slávy umožňovalo práci pro více jak 2000 lidí. Nyní je tkalcovství v úpadku. Na konci 19. století počet obyvatel Kietrza překročil 4000. V době meziválečné pak vzrostl až na 9023 lidí. Období II. světové války nijak nepońkodilo město Kietrz, ale při dobývaní obce Rudou armádou v březnu roku 1945 byl Kietrz vypálen a zničen. V městě (obci) a blízkém okolí se nacházejí početné památky. Patří k nim farní barokní kostel sv. Tomáńe s trojlodní bazilikou ze 17. století. V centru města se zachovala pozdně barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z poloviny 17. století. Na ulici Raciborské se nachází kláńterní kostel Tří králů. Uprostřed náměstí stojí 13 m vysoké sousońí (monument), jež bylo vytvořeno v roce 1730. Sousońí znázorňuje sv. Marii se sv. Elizabeth a v rozích jsou pak postavy sv. Jakuba, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Jana. V parkové části náměstí pak stojí pomník sv. Floriana. Anděl u jeho noh drží erb města a latinský nápis na pomníku oznamuje: „Takové cti je hoden ten, kdo svým upřednostňovaným tak velkou lásku dá“. V sousedství farního kostela je zřícenina zámku ze 17. století. Zámek byl sídlem rodu Gaszynů (Niklar Gashinsky von Gaschin), jež byli majiteli Kietrza víc jak 300 let. Na Černé cestě z Kietrzu do Rozumice se nachází otevřený tábor z doby horního paleolitu, svědčící o přítomnosti lidí před více jak 35 tisíci léty. V roce 1957, 4 km od města byla vytvořena přírodní rezervace „GÓRA GIPSOWA (Sádrová hora)“. Název rezervace je podle hory nacházející se v této rezervaci zabírající rozlohu 1 hektaru, tvořenou převážně stepní florou s pcháčem panonským (Cirsium pannonicum) a kostřavou walliskou (Festuca valesiaca). Na Sádrové hoře (285 m n. m.) se nachází, dnes již nečinný, důl na sádrovec (těžba skončila v 60. letech). Kromě výńe uvedeného jsou na území obce jeńtě dalńí památky jako: - barokně - klasicistický kostel v Nowej Cerekwi - soukromý barokní zámek s výzdobou v přechodovém stylu (přechod mezi barokem a rokokem) z 18. století, parkem ze 17. století a hospodářskými budovami v Nasiedlu - goticko - renesanční kostel z konce 16. století v Pilszcu. Na území obce se také provádějí archeologické vykopávky pod vedením Krajského památkového ústavu. Turistika a cestovní ruch V současné době nejsou na území obce k dispozici žádné turistické služby, ale je možné využít stávající potenciál pro rozvoj aktivní i rodinné turistiky, a to hlavně díky výhodnému umístění obce blízko hranic. Plánuje se vybudování systému cyklotras, jež by mohly propojit cyklotrasy „GÓRNEGO ŚLĄSKA“ (Horního Slezska) s cyklotrasami České republiky. Ve státní (veřejné) základní ńkole v Kietrzu je umístěna stálá archeologická expozice. Volný čas, kulturní, společenské a sportovní vyžití, výletní místa - Klub důchodců „WRZOS” - Taneční soubor „TROJA” - Kroužky vesnických hospodyněk - Sportovní aktivity : Sportovní hřińtě, sportovní hala, sportovní