Obaleč smrkový Epinotia tedella (Clerck, 1759) PŘÍLOHA ÚVOD térních stromů dochází ke kladení pouze za sou - mraku nebo při zatažené obloze, a teplém bez - Obaleč smrkový – Epinotia tedella (Clerck, větrném počasí. V takovém případě jsou vajíč - 1759) – je zástupcem ve střední Evropě bohaté ka umísťována i ve vrcholových a okrajových čeledi obalečovitých (Lepidoptera: Tortri- částech korun. Na místech vystavených pravi - cidae), zahrnující malé až drobné druhy motý - delnému silnému větru se kladení soustřeďuje lů. Ve starší literatuře je uváděn pod dnes již na závětrnou stranu. Vajíčka jsou kladena jed - neplatnými rodovými názvy Epiblema či notlivě do zářezu jehlice, zřídka po dvojici až Grapholitha . V českém názvosloví bylo rovněž Samec obaleče smrkového. trojici. Kladení se soustřeďuje zejména na loň - používáno jméno obaleč jehličný. Housenka ské jehlice, přičemž se zdá, že samice dávají při obaleče smrkového minuje jehličí smrků ( Picea kladení přednost tlustšímu a hustému jehličí sp.), zejména smrku ztepilého ( Picea abies ), před tenkým a rozvolněným. Jsou známé i pří - smrku východního ( Picea orientalis ), ale i smr - pady, kdy byla vajíčka zjištěna i přímo na střed - ku pichlavého ( Picea pungens ). Vhodnost živ - ní ose větviček. Samice naklade celkem max. né rostliny je určována vnitřní anatomickou 30 vajíček, které procházejí cca 14denní klido - stavbou asimilačních orgánů, například na jeh - vou fází. Housenka se líhne nejdříve uprostřed licích smrku omorika ( Picea omorika ) byla května, nejpozději koncem července. Mladá zaznamenána výrazná mortalita vajíček i larev. housenka se zavrtává do jehlice poblíž její báze. Pro vývoj larev vyhovují mnohem více jehlice Žír probíhá v parenchymu směrem ke špičce. v průřezu oválné. Ploché jehlice např. jedle Samice obaleče smrkového, forma s výraznou Napadená jehlice se odlišuje od zdravých zdu - (Abies ) či jedlovce ( Tsuga ) jsou vzhledem bílou kresbou. řenou bazální částí. Při otvoru chodby jsou k endofytickému způsobu života larev nevhod - zachycena bělavá tenká vlákna, která fixují né. Ukončený vývoj rovněž nebyl pozorován na napadenou jehlici k jehlici zdravé. Trus mladé borovicích ( Pinus ), ačkoliv některé starší údaje „vajíčkové“ housenky (do prvního svlékání) je tuto živnou rostlinu zmiňují. ukládán v podobě malé červenohnědé hromád - ky u báze jehlice. Housenka jehlici neopouští, dokud není prožraná až ke špičce. V průběhu ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ svého vývoje housenka takto vyžírá a připřádá A LESNICKÝ VÝZNAM další jehlice. Starší housenka, která se již veli - kostí „nevejde“ dovnitř jehlice, spřádá charak - Rozšíření obaleče smrkového do značné teristickým způsobem 10–15 jehlic dohromady, míry kopíruje areál jeho hlavní živné rostliny – které z vnější strany ožírá. Prožrané jehlice se smrku ztepilého. Těžištěm výskytu je střední Samice obaleče Epinotia nanana. zbarvují do běla, jehlice spředené v hnízdo do a severní Evropa, jeho areál pokračuje přes červenožluté. Tato hnízda v průběhu zimy z vět - Sibiř až na dálný východ a Japonsko. V Česku ší části opadnou, ale na chráněných místech je všude dosti rozšířeným druhem, ale k pře - čárkované. Hlava housenky je černá, předo - mohou zůstat i po několik let. Při vyrušení množení dochází nejčastěji ve středních až pod - hrudní štítek tmavě hnědý. housenky často opouštějí místa žíru a přesou - horských polohách, zpravidla tedy mimo přiro - Kukla je žlutohnědá, zhruba 5–6 mm dlouhá, zený areál smrku. Poškozením trpí nejvíce 1,2–1,5 mm široká, opatřená „hrotovitým“ kre - přehoustlé porosty na chudších stanovištích. masterem (zakončením zadečku). Uložena Výskyt obaleče smrkového je také zpravidla bývá v řídkém zámotku. vyšší v oblastech postižených imisemi, a to na Motýl je drobný, rozpětí křídel 10–14 mm. lokalitách vzdálenějších od zdroje emisí, kde je Přední křídla jsou tmavě hnědá a v oblasti koře - nižší míra akutního poškození asimilačních nového pole přes ně přechází bílá páska, i ostat - orgánů, avšak stále vysoká koncentrace zátěžo - ní kresby (pásky, ev. rozptýlené „skvrnky“) jsou vých prvků v jehličí. Během druhé poloviny 20. bílé, kresba, resp. zbarvení podléhá variabilitě. století byl v Česku registrován silný výskyt oba - V klidu jsou křídla složena střechovitě a při - leče smrkového na cca 1 400 ha. Jednalo se tisknuta k tělu. Šupinky na hlavě a hrudi jsou zejména o střední a severní Čechy, Českomo - šedohnědé. Během gradací se často vyskytují ravskou vrchovinu a střední Moravu. Vzhledem melanistické (tmavé) formy, náhodně se také ke krátké době trvání gradací můžeme obaleče objevují jedinci s obzvlášť vyniklou bílou kres - smrkového charakterizovat jako příležitostného bou. Sexuální dimorfismus není příliš zřetelný. škůdce s lokálním významem. ZPŮSOB ŽIVOTA POPIS VÝVOJOVÝCH STADIÍ Dospělci létají od května do poloviny srpna, Vajíčka jsou kulovitá 0,6–0,7 mm dlouhá, zejména přes den, během večerního soumraku 0,5 mm široká. Během embryonálního vývoje může aktivita zesílit. Teploty, při kterých je mění barvu od nažloutle bílé přes perleťově pozorován nejhojnější let, se pohybují mezi lesklou k cihlově červené, až nakonec zešed - 13–20 °C. Mimo tento teplotní rozsah, při vět - nou. ru a při silnější intenzitě světla, jsou dospělci Housenka je zhruba 1 cm dlouhá. Základní neaktivní. Kladení vajíček v tyčovinách a kme - zbarvení je buď zelené s dvěma světlými či novinách probíhá proto ve vnitřní části spodní - Žír housenky obaleče E. nanana, který lze snad - tmavšími hřbetními liniemi, nebo žlutohnědé ho patra korun, při hustším zápoji i ve vyšších no zaměnit s počátečním stadiem žíru obaleče a hřbetní pruhy jsou pak hnědě či šedočerveně partiích stromů. V mlazinách a u star-ších soli - smrkového. LESNICKÁ PRÁCE II 12/2012 PŘÍLOHA vají se na jiné výhony. Na větvičkách je tedy obvykle více žírovišť než housenek. Při vyš - ších populačních hustotách a nedostatku potravy housenky potahují jehlice hustým bílým povlakem. Toto chování je vysvětlová - no jako ochrana „zdroje potravy“ konkrétní housenkou, která v první řadě usiluje o horní obvod koruny. Housenky dokončují vývoj od konce září do začátku prosince, a když teplo - ta klesne pod 4 °C, spouštějí se na tenkém vláknu k zemi. Zimu přečkává housenka v půdě (hrabance), kuklí se až po přezimová - ní. Klidové stadium kukly trvá měsíc až dva. MOŽNOST ZÁMĚNY Na smrku se vyskytuje několik druhů obale - čů rodu Epinotia s obdobnou bionomií. Prvním z nich je obaleč Epinotia nanana (Treitschke, 1835), jehož housenky vytvářejí shodné požer - ky, lišící se od obaleče smrkového menší veli - Symptomy žíru housenek obaleče smrkového. kostí a nepřítomností shluků trusu mezi poško - zenými jehlicemi. Housenky se také liší tím, že houbovým onemocněním způsobeným ento - škůdce, kteří by dokázali zcela rozvrátit poros - svůj vývoj dokončují až v jarním období (přezi - mopatogenní plísní Paecilomyces farinosus . Na ty, neboť tvorba pupenů je již v době jeho žíru mují v místech žíru), zatímco housenky obale - počátku léta, v době masivního líhnutí dospěl - ukončena. Vážnější problémy vznikají při kom - če smrkového v pozdním podzimu požerky ců, mohou být motýli vylézající z hrabanky binaci napadení s druhy žijícími pod kůrou pře - opouštějí, diapauzují v půdě, a v jarním období uchvacováni mravenci rodu Formica . Housen- slenů větví (obaleč Cydia pactolana ), s pupe - se zde i kuklí. Dospělci obaleče E. nanana jsou ky obaleče smrkového se rovněž stávají potra - novými škůdci (např. molovky rodu nápadně menší velikosti, s rozpětím křídel 9–10 vou řady druhů hmyzožravých ptáků. Argyrestria ), nebo s žírem na letorostech, půso - mm, mnohem tmavěji zbarveni, prakticky bez beným např. pilatkami rodu Pachynematus či nápadné bělavé kresby. Dalším ze zaměnitel - Pristiphora . Pro zdravotní stav stromů je ných druhů je obaleč Epinotia pygmaeana POPULAČNÍ DYNAMIKA A ŠKODLI - významný rovněž souběh ztráty listové plochy (Hübner, 1796–1799), jehož larvy však žijí pře - VOST s poškození průmyslovými imisemi. Pokud vážně na „mladých jehlicích“ koncových výho - jsou smrkové porosty používány k získávání nů (dospělci E. pygmaeana se zřetelně odlišují Poškození způsobená obalečem smrkovým okrasného klestu nebo k produkci vánočních stříbřitě bílými bázemi zadních křídel a časnou jsou známá ze všech věkových tříd, ale přednost stromků, je jako škodlivý vnímán i menší stu - dobou výskytu, připadající na měsíc duben). dává mladším porostům ve stadiu tyčkovin. peň poškození. Posledními ze zaměnitelných druhů s ob dob- Preference míst žíru se s věkem porostu mění. nou bionomií jsou obaleči Epinotia fraternana Ve starých porostech se omezuje nejvíce na dol - (Haworth, 1811) a Epinotia subsequana ní části koruny, v tyčovinách zasahuje do vyš - KONTROLNÍ METODY (Haworth, 1811), jež však žijí dominantně na ších pater koruny, a to spíše po jejím obvodu. A OCHRANNÁ OPATŘENÍ jedli bělokoré a smrk napadají pouze příleži - Jedna housenka během svého života zkonzu - tostně. Spolehlivé rozlišení housenek všech muje cca 20 jehlic. Gradace obaleče smrkového Přemnožení obaleče smrkového bývá větši - uvedených druhů je možné především pomocí mají podle dosavadních zkušeností jen krátké nou pozdě detekováno, vinou skrytého žíru pro - studia rozmístění primárních brv na hlavě či trvání a málokdy se opakují po více než dva bíhajícího převážně ve vnitřní části koruny. těle (tzv. chetotaxe), které je druhově specific - roky. Obvyklý je náhlý zánik populace již po Rovněž rozměr ztrát je patrný až na podzim, ké. Identifikace pomocí těchto znaků však prvním roce. Přes značné rozšíření dospělců kdy se prožrané jehličí zbarvuje