10/2020 20. listopadu 2020 31. ročník Cena 10 Kč Sbor Svatobor povznáší nejen Sušičany už 160 let PĜed deseti lety slavil Svatobor paní profesor- stopadesáté výroþí okázale: od- ka Jitka Kova- halil bustu sv. Václava, ten ožil, Ĝíková. Bohu- vsedl na konČ a vedl krojovaný žel v roce 1950 prĤvod zástupcĤ pČveckých sbo- byly všechny rĤ, skautĤ, cyklistĤ a SokolĤ ko- pČvecké župy lem námČstí. Letošní oslavy jsme a spolky zru- zahájili 4. Ĝíjna 2020 slavnost- šeny. A tak další desetiletí, co se ním požehnáním nového prapo- nepodaĜilo NČmcĤm za okupace, ru v kostele sv. Václava pĜi mši podaĜilo se tehdejšímu komunis- svaté a spolu s Železnorudským tickému režimu.“ smíšeným sborem jsme zazpívali V dobČ Pražského jara pak „Missu brevis“ ZdeĖka Lukáše. pĜeci jen pĜišla doba uvolnČní… A to bylo nakonec ke 160. výroþí „Na zaþátku sedmdesátých let vše. Jubilejní koncert se v sobotu vstupují do kulturních dČjin Su- 10. Ĝíjna kvĤli nouzovému stavu šice pan profesor Vladimír Holý, už uskuteþnit nemohl. Ĝeditel muzea a proslulý profesor gymnázia František Procházka. KoĜeny Svatoboru sahají až Profesor Holý vyšel vstĜíc nČko- k roku 1848, kdy byl založen spo- lika nadšencĤm – prof. BĤžkové lek Slovanská lípa. Ten sdružo- a uþitelĤm Hambergerovi a Baier- val muže s vlasteneckým cítČním. lovi, aby spoleþnČ uskuteþnili nČ- Jeho þinnost byla však zakázána, kolik literárnČ hudebních poĜadĤ. a tak se scházeli pouze potají. Po Prof. Procházka oslovil uþite- pádu absolutismu se již nemuseli le Baierla slovy: ‚Pane kolego, þlenové spolku skrývat, a tak byl vyberte nČjaké duchovní skladby roku 1860 o¿ ciálnČ založen spo- v Salonu, kde mČl sbor svou první jako byli Jan Kubelík nebo Mo- scénách z muzikálĤ „Pan Pic- Petr Janda (1977–1980), Jaroslav z okolních kostelních archivĤ, na- lek Svatý Vácslav. zkušebnu, ale i v hotelu Koruna, ravští uþitelé. K významným udá- kwick“, „Hašlerky“, „KramáĜ- Klíma (1981–2000) a preziden- studujte, já seženu muzikanty a vy Prvních šedesát let pČvecké- SokolovnČ, Lidovém domČ a MČš- lostem tohoto období patĜila úþast ské písnČ“, „Divotvorný hrnec“, ti spolku Ivan ýámský (2001– zpČváky‘. A co pan profesor Ĝekl, ho spolku v Sušici (1860–1920) Ģanské besedČ. na položení základního kamene „My Fair Lady“, Žichoviþtí pĤlpá- 2012) a v souþasné dobČ Jarosla- to se stalo. Zdálo se, že v této pĜí- podrobnČ zpracoval historik dr. Spolek Svatý Vácslav pĤsobil þ. 14 Národního divadla a svČce- ni a „Balada pro banditu“. Velmi va Hanusová. znivé atmosféĜe, bude moci zaþít Jan Lhoták v publikaci „Od Slo- v duchu slovanské vzájemnosti ní spolkového praporu, kterého pĤsobivé byly divadelnČ zpraco- Velké díky všem – zpČvákĤm, opČt naplno i Svatobor. V tom- vanské lípy ke Svatoboru“. Jméno a vlastenectví a plnil funkci orga- se v roce 1871 zúþastnilo patnáct vané scény z Rybovy ýeské mše muzikantĤm, jejich rodinám, stá- to duchu jsme diskutovali s kole- dostal spolek po þeském patrono- nizátora kultury – poĜádal koncer- tisíc lidí. Byla to první velká ob- vánoþní. Za zmínku stojí i hudeb- lým i náhodným návštČvníkĤm gou Hambergerem po jednom mu- vi. Tento spolek koncertoval nejen ty významných umČlcĤ a souborĤ rozenecká slavnost v Sušici. Pra- ní doprovod divadelních pĜedsta- koncertĤ. zejním koncertČ. Pan Jaroslav mČ videlnČ pak poĜádal sbor dvČ aka- vení sušických ochotníkĤ v osm- Za sbor Svatobor Anežka vyzval, abych rozpadající se Sva- demie roþnČ a „Cecilské zábavy“ desátých letech „Žena v trysku Nová a Josef Baierl tobor pĜevzal, ale já jsem se opráv- (oslavy k svátku svaté Cecílie). Na století“ a „Paní Marjánka, mat- nČnČ bránil, že rozjíždím Sušický repertoáru mČl spolek jak operety, ka pluku“, a pozdČji spolupráce Na slavnostním koncertČ ke dČtský sbor a že by mohl on, také opery, duchovní písnČ a vlastenec- se spolkem Zmrzlík TČchonice, 160. výroþí vzniku Svatobor bo- absolvent oboru hudební výchova ké písnČ. Za první svČtové války kde Svatobor úþinkoval v pĜedsta- hužel neuslyšíme. Samotné už plzeĖské fakulty. Jenomže þlovČk byla þinnost spolku pozastavena, veních Dáma na kolejích (2008) opravdu úctyhodné výroþí se však míní a nČkdy i normalizace mČní. protože vČtšina mužĤ narukovala a Prodanka (2013). zrušit nedá. Požádal jsem proto Pan Hamberger byl z politických na vojnu. V roce 1918 byl Svatý Do povČdomí sušické veĜej- pro þtenáĜe Sušických novin du- dĤvodĤ propuštČn z uþitelských Vácslav pĜejmenován na ZpČvác- nosti se jistČ vryl i projekt „Hud- chovního otce Svatoboru sbormis- služeb i dalších jeho kulturních ký spolek. Tento název nemČl však ba nezná hranic“ z roku 2018, na tra Josefa Baierla, aby zavzpomí- aktivit.“ dlouhé trvání a roku 1921 dostal kterém se podílel kromČ Svatobo- nal nejen na své zaþátky s tímto A Svatobor dnes? Oslavy jméno Svatobor, které mu zĤsta- ru Kötztinger Kammerchor, Su- vČky zralým souborem. 160. výroþí s koncertem musely lo dodnes. šický dČtský sbor a Symfonický Vloni probČhla velkolepá osla- být kvĤli koronaviru zrušeny. Za svou existenci poĜádal sbor orchestr Gymnázia a Hudební ško- va 50. výroþí Sušického dČtského Nejde teć ani spoleþnČ zkoušet. nesþetnČ koncertĤ, oslav výroþí, ly hlavního mČsta Prahy. Na slav- sboru, který ty jsi založil. O sedm Jsi v kontaktu se sboristy a jak doprovázel akce poĜádané mČstem nostních koncertech k 100. výroþí let pozdČji v roce 1976 jsi se stal se udržujete v pČvecké formČ? Sušice jako napĜ. odhalení pomní- vzniku ýeskoslovenska zaznČla dirigentem i Svatoboru – sboru „Milý Edo, dnes jsme prá- ku Mistra Jana Husa na HusovČ mimo jiné Orffova „Carmina bu- dospČlých. Jak k tomu došlo? vČ se Svatobory absolvovali tĜe- námČstí v Sušici. rana“ a „Te Deum“ Antonína Dvo- „Zaþít rokem 1976, kdy jsem tí distanþní zkoušku pĜes poþíta- Sbormistry Svatoboru byli pĜe- Ĝáka. Dirigováním symfonického Svatobor pĜevzal, je dosti jedno- þe. MnČ to dČlá velké potíže, ale devším kantoĜi, kteĜí mČli význam orchestru se sólisty Národního di- duché: Sbor byl pĜestárlý a na tra- pĜesto jsme uskuteþnili dČlenou jak pro sbor, tak pro kulturní roz- vadla si Josef Baierl splnil svĤj diþní repertoár nestaþil. Vyzval zkoušku – soprány vedla Maruš- voj mČsta, napĜ. Václav Krato- velký sen. jsem zbývající þleny, aby na pĜíští ka, alty Jaruška, tenory Andrejka chvíl, František Gerner, Václav Svatobor za hranicemi se ne- zkoušku pĜivedli mladé zpČváky, a basy já. Se skleniþkou svatomar- Vavrýn a Josef Suchan. ztratil a má za sebou mnoho vy- jinak že zaþít nehodlám. NČkolik tinského vína jsme se uþili ‚Nej- Novodobou historii sboru za- stoupení. ÚplnČ první zahraniþní mladých pĜišlo a nejstarší odešli. milejší Martine dnes veselí chcem þal psát Josef Baierl, který ho pĜe- host – italský sbor Coro minipo- Vypadalo to tak, že jsem ty nejstar- být, na tvou poþest jísti a na tvou vzal v roce 1976. Došlo k výraz- li¿ nici – pĜijel do Sušice v roce ší vyhodil. Vzkázal jsem jim, že to poþest pít...‘.“ nému omlazení sboru a oživení 1977. V roce 1984 se Svato- není pravda, a že zĤstávají pasívní- DČkuji za odpovČdi a už se tČ- repertoáru. Na klavír sbor dopro- bor vydal do Halle/Salle v NDR mi þleny, kteĜí kromČ zpČvu mají ším na ten svatoborský þtyĜhlas. Foto ze série koncertĤ v roce 1970, kdy ještČ dobíhal svobodný vázela nejdĜíve Libuše Rebstöc- a pak v roce 1988 do polského právo sbor navštČvovat a zúþast- Eduard Lískovec þas Pražského jara, komentuje Josef Baierl: Tehdy prof. Procházka ková, kterou po roce vystĜídala Malborku. A pak už témČĜ kaž- Ėovat se zájezdĤ. Stalo se tak ve vymyslel a zorganizoval koncertní turné po okolních kostelích. Byl Dagmar Jurigová-Ciompová až dý rok vyjíždí na pČvecké tur- dvou pĜípadech. Pak následovaly tou myšlenkou nadšen, protože pĜedtím se od padesátých let taková do roku 1997. V souþasné dobČ má né po ýesku nebo do zahraniþí. pravidelné zkoušky vyplnČné ro- Slavnostní koncert duchovní hudba hrát nesmČla. Dal dohromady orchestr se Svatobo- sbor 40 aktivních þlenĤ, na klavír V prĤbČhu tĜiceti let navštívil nČ- zezpíváním, dČlenými zkouškami ke 160. výroþí založe- rem a já jsem dirigoval. Vystoupili jsme napĜ. v kostelích v Žihobcích, doprovází ZdeĖka Milotová, kte- kolikrát Švýcarsko, NČmecko, a zmČnou repertoáru.: lehké a vtip- ní sboru Svatobor byl StrašínČ a samozĜejmČ v Sušici, odkud je pravdČpodobnČ i ta foto- rá je také kronikáĜkou sboru. Od Dánsko, Rakousko, Itálii, Belgii, né úpravy lidových písní a pestrý gra¿ e (u kontrabasu prof. Procházka, violoncello prof. Vinter a viola roku 1976 má Svatobor za sebou Finsko, Velkou Británii, Francii výbČr ‚od Bacha až po Vlacha‘.“ ZRUŠEN bez náhrady. K. Blahouš). Na všech vystoupeních bylo plno. 957 vystoupení. a Slovensko. Jaká byla ta pĜedcházející Vstupenky zakoupené na Poslední koncert probČhl také za velkého zájmu o pouti v Železné Repertoár sboru je velmi roz- PodČkování – Svatobor si váží éra Svatoboru? koncert, který se 10. 10. 2020 RudČ a bylo to dokonce pĜi mši. V ten þas se ale nedaleko odehráva- manitý a zahrnuje skladby od sa- toho, že mČsto Sušice dlouhodo- „Po osvobození ýSR Svato- neuskuteþnil, mĤžete vrátit la nČjaká politická akce a tam skoro nikdo nepĜišel. Doneslo se to na krální hudby renesanþní a barokní, bČ podporuje jeho þinnost. DĜíve bor pod vedením pana Ĝeditele v místČ nákupu. OV KSý a pozvali si mČ do Klatov na kobereþek. Ve sboru jsme mČli klasická sborová díla, spirituály, pĤsobil pod MČstským kulturním Suchana opČt rozkvétal. Podílel i zpČváky z našeho gymnázia a jakýsi Ĝeditel tam na mČ kĜiþel, jak si upravené lidové písnČ až po mo- stĜediskem, nyní je zĜizovatelem se na akcích PČvecké župy pošu- 20 to pĜedstavuju, takhle kazit dČti. ěekl jsem, že to poslouchat nebudu derní díla. Sbor spolupracuje se sboru Sušické kulturní centrum mavské a ještČ v roce 1948 se po- a šel jsem pryþ. PĜedseda mČ pak ještČ pĜivedl zpČt a vyslovil památ- souþasnými skladateli, nejen zpí- SIRKUS. Organizaþní záležitosti dílel na nastudování Piskáþkovy ný ortel: My vám ty noty pálit nebudeme, ale hrát už je nebudete... vá, ale snaží se i pohybovat a pĜe- Svatoboru zajištuje výbor, v je- operety Perly panny Sera¿ nky, A s koncerty byl konec.