Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 36: 89–260, 2018 ISBN 978-80-87266-32-8 Příspěvek k fauně motýlů (Lepidoptera) Českého středohoří v okolí města Děčín (severní Čechy) On the lepidopteran fauna (Lepidoptera) of the České středohoří Hills in the Děčín environs (northern Bohemia) Jindřich ČERNÝ1), Stanislav REJL2) & Matěj WIZURA3) 1) Košická 243, CZ-405 05 Děčín IX; e-mail: [email protected] 2) Pohraniční 13, CZ-405 01 Děčín I; e-mail: [email protected] 3) Slezská 1356/18, CZ-405 02 Děčín VI; e-mail: [email protected] Abstract. The paper summarizes the present knowledge on the distribution of Lepidoptera in the study area. Faunistic records of butterflies and moths (Lepidoptera) from the České středohoří Hills in the Děčín environs in northern Bohemia are presented. In total 1,332 species have been found in this region so far (the families Nepticulidae and Gracillariidae are not included). We have not confirmed current occurence of 95 species known from 428 historical data. Micropterix tunbergella (Fabricius, 1787), Paracrania chrysolepidella (Zeller, 1851), Nemapogon fungivorella (Benander, 1939), Roeslerstammia pronubella (Denis et Schiffermüller, 1775), Coleophora albitarsella Zeller, 1849, Coleophora lineolea (Haworth, 1828), Coleophora saponariella Heeger, 1848, Mirificarma lentiginosella (Zeller, 1839), Eucosma albidulana (Herrich-Schäffer, 1851), Grapholita lobarzewskii (Nowicki, 1860), Pammene giganteana Peyerimhoff, 1863 and Heliothela wulfeniana (Scopoli, 1763) are reported from northern Bohemia for the first time. Key words: Lepidoptera, faunistic records, České středohoří Hills, northern Bohemia, Czech Republic ÚVOD Průzkum motýlů v severních Čechách sahá hluboko do historie. První údaje o několika málo druzích v okolí Liberce a Frýdlantu v Čechách uvádí již Riegger (1793). Ze severní části Děčínska jsou patrně prvními historickými údaji nálezy J. Fischera von Röslerstamm z Mikulášovic (Opiz 1826). První rozsáhlejší práce o motýlech, která se dotýká i Děčína, se zabývá pouze lokalitami na pravém břehu řeky Labe (Schütze 1912). Sterneck (1929) zaznamenává pouze dva konkrétní údaje ze sledovaného území, když cituje Seeháka (1896) a Grunda (1908). Poměrně více údajů nalezneme v prodromu drobných motýlů (Sterneck & Zimmermann 1933). Zde jsou však pod názvem Podmokly (Bodenbach) uváděny souhrnně všechny lokality na levém břehu řeky Labe, ať se jedná o samotné město, nebo přilehlé obce. Další skrovné údaje týkající se téměř výhradně „velkých motýlů“ jsou obsaženy v ročních zprávách Sudetského entomologického spolku se sídlem v České Lípě, které ve 30.–40. letech minulého století publikoval J. Michel (např. Michel 1940). Po druhé světové válce působil v Děčíně entomologický spolek spadající pod Městské muzeum v Teplicích. Jeho členové sice nepublikovali, ale nasbírali rozsáhlý materiál, který se částečně zachoval. Jedná se o sběry J. Trekovala a v menší míře B. Mikuleckého, které jsou deponovány v Muzeu města Ústí nad Labem, příp. ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě jako součást sbírky R. Říhy z Rumburku. „Velké motýly“ ze sbírek uložených v ústeckém muzeu zpracovali V. Vysoký a K. Duchek (Vysoký 2005; Vysoký & Duchek 2007, 2009). 89 Dále byly publikovány údaje o denních motýlech v první fázi mapování jejich rozšíření (Kudrna 1994) i jeho pokračování (Beneš & Konvička 2002), ale bez uvedení konkrétních lokalit, pouze s číslem mapového pole, a o čeledi Nepticulidae (Černý 1996, 1998, 2001; Černý & Vysoký 2011). V rámci Děčínska byla v posledních letech věnována pozornost zejména Děčínské vrcho- vině, zahrnující Národní park České Švýcarsko a Chráněnou krajinou oblast Labské pískovce (např. Vávra 2010; Kula 2007), a částečně také Šluknovské pahorkatině (Černý & Říha 2007). CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Zkoumané území zahrnuje část města Děčín a jeho jihozápadní okolí na levém břehu řeky Labe. Leží v severozápadní části orografické jednotky České středohoří (podcelek Verneřické středohoří, okrsky Ústecké středohoří a Děčínská kotlina). Ústecké středohoří je plochou hornatinou až méně členitou vrchovinou, převážně z neovulkanických hornin. Čedičové a znělcové suky Chmelník, Klobouk, Lotarův vrch a Popovický vrch leží v úrovni podčedičové denudační plošiny. Děčínská kotlina je tvořena erozní sníženinou v širší oblasti soutoku řek Labe a Ploučnice a Jílovského potoka. Vznikla erozí toků v mělkých pískovcích a slínovcích svrchního turonu. Mírně až středně skloněné svahy jsou kryty sprašemi a vátými písky. Typické zde jsou jak fosilní, tak recentní sesuvy. Nejnižší část tvoří uloženiny štěrků a štěrkopísků (Glöckner 1995). Severní hranici tvoří údolí Jílovského potoka, které je vázáno na poruchový systém krušnohorského zlomového pásma a odděluje od sebe České středo- hoří a Sněžnickou hornatinu, podcelek Děčínské vrchoviny. K jihu je hornatina významně narušena údolím Račího potoka, na které navazuje Sedmihoří, hřbet budovaný olivinickým čedičem. Jižní hranici zkoumaného území tvoří údolí potoka Poustka, hranice mezi okresy Děčín a Ústí nad Labem. Od roku 2013 je součástí zkoumaného území evropsky významná lokalita Bohyňská lada, Chmelník a Lotarův vrch (CZ 0420451). Bohyňská lada jsou také jedinou přírodní rezervací na tomto území. Ústecké středohoří náleží do oblasti mírně teplé s teplotními průměry mezi 7–7,5 °C a s prů- měrnou teplotou ve vegetačním období 13–12 °C. Děčínská kotlina spadá do teplé oblasti sv izotermou údolí Labe 8 °C, s průměrnou teplotou ve vegetačním období 14–13 °C. Jedná se o výběžek teplé oblasti Litoměřicka a dolního Poohří. Příčinou je nízká nadmořská výška a tepelná kapacita labského toku. Roční úhrn srážek okolo 600 mm lze v této části považovat za minimální. Ve vyšších polohách dosahuje 700–800 mm (Glöckner 1995). Fytogeograficky spadá území do oblasti mezofytika, obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu Verneřické středohoří, podokresu Lovečkovické středohoří. Potenciální přirozenou vegetaci charakterizují černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) (Neu- häuslová et al. 2010). Z velké části se jedná o krajinu, především v minulosti velmi intenzivně zemědělsky využívanou a s poměrně hustým osídlením. Území se přesto vyznačuje širokou paletou typů evropských stanovišť od extenzivně sečených luk nížin až podhůří (sv. Arrhe- natherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), přes bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (sv. Molinion caeruleae), dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích po smíšené jasano- vo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (sv. Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (Härtel et al. 2009). 90 Na severu hraničí Ústecké středohoří s orografickou jednotkou Děčínská vrchovina, tvo- řenou pískovci svrchní křídy s kaňonovitými údolími, skalními městy a neovulkanickými průniky a kaňonem Labe. Na ni navazuje Šluknovská pahorkatina s nízkými hřbety a mělkými údolími. Je tvořená zejména granitoidy lužického plutonu s občasnými neovulkanickými průniky a významnými kvartérními sedimenty (Glöckner 1995). Stručný popis lokalit Údaje k lokalitám jsou uvedeny v následujícím pořadí: zkrácený název lokality uváděný v seznamu zjištěných druhů, v závorce název lokality podle Prunera a Míky (1996), tj. obec, část obce, vrch, přírodní rezervace apod., případně v hranaté závorce názvy lokality uváděné v literatuře nebo ve sbírce, dále číslo faunistického čtverce síťového mapování, geografické souřadnice, nadmořská výška, stručná charakteristika lokality. 1. Podmokly (Děčín, Děčín IV-Podmokly) [Bodenbach], 5251, 50º77′47′′N, 14º19′82′′E, 135 m, intravilán, pobřežní porosty řeky Labe a Jílovského potoka, zahrádky. 2. Horní Oldřichov (Děčín, Děčín XXI-Horní Oldřichov), 5250/5251, 50º46′67′′N, 14º09′81′′E, 140–350 m, okolí náhorní vsi mezi Popovickým vrchem a Kloboukem, smíšený les, louky, sady, zahrady, pobřežní porosty potoka. 3. Letná (Děčín, Děčín VI-Letná) [Děčín VI], 5251, 50º46′02′′N, 14º11′18′′E, 180 m, sečené louky, sady, zahrady, dubohabřina, křoviny. 4. Popovický vrch (Děčín env., Popovický vrch) [Pfaffenberg, Herbstwiese Pfaffenberg], 5251, 50º46′17′′N, 14º10′49′′E, 356 m, zalesněný čedičový vrch, dubohabřina, suťový les, zahrady, sečené louky. 5. Rozbělesy (Děčín, Děčín V-Rozbělesy), 5251, 50º45′90′′N, 14º12′23′′E, 135 m, okolí železničního nádraží, intravilán, pobřežní porosty řeky Labe. 6. Klobouk (Děčín env., Klobouk) [Hutberg, Mittelgebirge Hutberg], 5251, 50º46′03′′N, 14º8′68′′E, 502 m, čedičové a znělcové výlevy, habrové doubravy, skalní výchozy s chasmo- fytickou vegetací silikátových skalnatých svahů, suťové pole. 7. Krásný Studenec (Děčín, Děčín XXIV-Krásný Studenec) [Schönborn], 5250/5251, 50º45′77′′N, 14º09′59′′E, 193–290 m, údolní ves podél Chrochvického potoka, pobřežní porosty, sečené louky, křoviny, sady. 8. Lotarův vrch (Děčín env., Lotarův vrch), 5251, 50º45′57′′N, 14º8′33′′E, 512 m, zalesněná čedičová kupa, dubohabřina, podmáčená stanoviště a sečené podmáčené louky na úpatí. 9. Václavov (Děčín, Děčín XXII-Václavov), 5251, 50º76′58′′N, 14º17′83′′E, 203 m, sečené louky, remízky, zahrady. 10. Děčín, Želenice (část města mezi čtvrtí Děčín, Děčín XXII-Václavov a Děčín, Děčín VII-Chrochvice) [Želen.], 5251, 50º76′58′′N, 14º18′69′′E, 150 m, zahrady, okolí sídliště s křovinatými porosty. 11. Chrochvice, Chrochvice env. (Děčín, Děčín VII-Chrochvice) [Děčín, Děčín VII, Krochwitz], 5251, 50º45′32′′N, 14º10′89′′E, 165 m, sady, zahrady, pobřežní porosty potoka. 12. Chmelník (Děčín env., Chmelník) [Chmel., Chmel. vrch, Chmelný vrch, Hopfenberg], 5251,