Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Katedra pomocných věd historických a archivního studia DIPLOMOVÁ PRÁCE Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku ============================================================= Czech-Bavarian Kultural Relations in Early Middle Ages autor: Bc. Jan Hasil vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc. konzultanti: prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. PD Dr. Hans Losert Praha 2010 1 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu. V Horoušanech dne 8. srpna 2010 2 Poděkování Je mou milou povinností poděkovat na tomto místě celé řadě mých učitelů, přátel a blízkých, bez jejichž pomoci radou a skutkem by tato práce nemohla vzniknout v předkládané podobě. Na prvním místě děkuji vedoucímu práce profesoru Janu Klápštěmu, především za to, že mi toto náročné téma svěřil, stejně jako za nekonečnou trpělivost, s níž střežil mé odborné kroky a vycházel vstříc mým prosbám a dotazům v uplynulých letech. Dlouhý výčet těch, kteří mi pomáhali mnoha hodinami konzultací a diskusí nad jednotlivými segmenty zpracovávaného tématu, zdobí jména profesorek Marie Bláhové a Lenky Bobkové, profesorů Ivana Hlaváčka, Jiřího Slámy, Josefa Žemličky a Erika Szameita, docentů Marka Sankeho a zejména Hanse Loserta. Jemu patří zcela zvláštní poděkování za to, že mě k problematice slovanského osídlení severovýchodního Bavorska přivedl, za nevýslovnou obětavost, s níž mě v uplynulých letech seznamoval s archeologickým materiálem, literaturou i badatelskými osobnostmi severovýchodního Bavorska, a v neposlední řadě mu děkuji za to, že mě přijal do okruhu svých bamberských žáků a přátel. V této souvislosti nemohu nepoděkovat za zanícené diskuse všem členům Losertovské stolní společnosti pravidelně se scházející v magické Schlenkerla. Bylo by velmi obtížné vzpomenout všechny, kteří formovali mé názory v uplynulých letech, ke Cornelii Lohwasser, Anje Heidenreich, Tomáši Klírovi, Ivo Štefanovi, Hauke Kenzlerovi, Martinu Obenausovi a Stefanu Eichertovi by jistě musela přibýt celá řada dalších jmen. Za zpřístupnění pramenů, resp. dat z vlastního výzkumu a nepublikovaných textů děkuji co nejsrdečněji Markétě Macků, Zdeňce Schejbalové a Nině Brundke. Ze svých spolužáků na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou a Katedře PVH a archivního studia vděčím za cenné postřehy a rady především Luďku Kosovi a Tomáši Veličkovi. Knihovníkům Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou a Historického kabinetu Renatě Šmidtové, Martině Soukupové a Jaroslavu Valkounovi děkuji za umožnění studia literatury ve velmi, velmi benevolentním režimu a zajišťování nákupu zahraničních titulů, stejně jako za administraci meziknihovních výpůjček. Za vytvoření nezbytných studijních podmínek děkuji programu Erasmus, který mi umožnil půlroční studium na Otto-Friedrich-Universität Bamberg, a především Grantové agentuře UK, která pro léta 2009 – 2011 přijala k financování výzkumný projekt „Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku“ (č. 259 014), jehož hlavním výstupem je předkládaná práce. Svým rodičům a Pavle Kotšmídové děkuji za všestrannou podporu při studiu a trpělivost, s níž snášeli mé – myšlenkové i skutečné – toulky krásnou krajinou severovýchodního Bavorska. 3 Klíčová slova: Čechy – Bavorsko – Horní Franky – Horní Falc – Chebsko – raný středověk – kulturní kontakty – esovitá záušnice – dějiny osídlení – Slované v severovýchodním Bavorsku Key words: Bohemia – Bavaria – Upper Franconia – Upper Palatine – Cheb-region – the Early Middle Ages – cultural relationships – S-shaped ring – history of the Slavonic settlement – the Slavs – medieval burying grounds – cross-border colonization – West Bohemia 4 Obsah 1. Úvod 7 1.1 Chronologické vymezení a poznámka k užívané relativně chronologické terminologii 7 1.2 Poznámka k problematice etnické interpretace 9 1.3 Česko-Bavorské vztahy v raném středověku z hlediska písemných pramenů a přehled dosavadních pohledů na ně 16 1.4 Formulace otázek 46 2. Slované v severovýchodním Bavorsku 49 2.1 Dějiny bádání 49 2.2 Územní vymezení 55 2.3 Terra slavorum – říšský federátní útvar v severo- východním Bavorsku 57 3. Otázka chronologického vztahu české a bavorské tradice esovitých záušnic 72 3.1 Úvod: severovýchodobavorský okrsek řadových pohřebišť 72 3.2 Teoretická východiska 74 3.3Vývoj pohřebního ritu v mikroregionech Chebska a kraje Flednitz 81 3.4 Závěr: kulturněhistorický význam esovité záušnice pro česko-bavorské kontakty v raném středověku 85 4. Raně středověké osídlení v prostoru přirozené česko-bavorské hranice 90 4.1 Vymezení problematiky 90 4.2 Chebská a flednitzská raně středověká sídelní komora 90 4.4 Domažlicko a Further Senke v 8.-11. století 110 4.5 Závěr 123 5. Vévoda Ernustus – kníže Čechů a první mezi přáteli krále? 126 5 6. Závěr 143 7. Glosář vybraných lokalit 146 A) Alladorf 146 B) Barbaraberg 147 C) Cham – Altenmarkt 151 D) Chammünster 151 E) Cheb 152 F) Eichelberg 166 G) Horní Lomany 167 H) Jindřichov 169 I) Kasendorf 170 J) Mockersdorf 171 K) Niederrunding-Satzdorf 173 L) Rauher Kulm 174 M)Reichsburg 176 N) Smolov 178 O) Sulzbach 179 P) Tašovice 181 Q) Třebeň 182 R) Weismain 184 S) Wirbenz 186 8. Resumé 189 9. Summary 190 10. Prameny a literatura 191 6 1. Úvod 1.1 Chronologické vymezení a poznámka k užívané relativně chronologické terminologii Předkládaná práce se zabývá dvěma regiony, v jejichž historiografických tradicích lze vysledovat jen relativně málo sjednocujících momentů. Přístup k rámcovému vymezení i periodizaci raného středověku v Čechách a Bavorsku je proto v zásadě nekompatibilní a postavený na zcela odlišných kritériích. Základem členění užívaného německou historickou vědou jsou franské (a později říšské) vládnoucí dynastie, pro raný středověk jsou v rámci tohoto dělení relevantní tzv. merovejské a karolinské období (Merowingerzeit, resp. Karolingerzeit), následné otonské období (vzácně je užívané analogické Ottonerzeit, častěji je užíváno různých opisných forem, vč. formy vycházející z varianty Sálci/ Salier), je potom chápáno již jako součást vrcholně středověké periody. Archeologické bádání tento model v zásadě přebírá, historicky daná mezní data však převádí na konvenční, mechanicky utvořené intervaly (viz tab. 1). Archeologický materiál je potom (na historickém vývoji již zcela nezávisle) členěn do stupňů v rámci těchto jednotlivých period.1 Česká archeologie oproti tomu klade počátek raného středověku až do souvislosti s příchodem Slovanů do Čech, pojmy raně středověká archeologie a slovanská archeologie v českém prostředí prakticky splynuly (charakteristicky Eisner 1966, z nejnovějších prací Lutovský 2001, Beranová - Lutovský 2009). V rámci tohoto sémantického posunu došlo i k aplikaci „hradištního“ vnímání slovanské hmotné kultury na periodizaci 1 Formulace těchto členění probíhá zpravidla na základě náplně kostrových řadových pohřebišť, v případě rozsáhlejších či regionálně významných nekropolí potom mnohdy ad hoc pro konkrétní lokalitu. Současné pohledy na periodizaci merovejského období na jihovýchodě Německa shrnula přehlednou tabelizovanou formou ve své disertační práci C. Lohwasser (2010), severovýchodobavorská řadová pohřebiště karolinské éry připisovaná Slovanům rozčlenil (třebaže z hlediska absolutní chronologie diskutabilním způsobem) R. Pöllath (2002). Uvedená praxe je badateli z německého odborného prostředí dodržována i tam, kde podstatou věci nelze hovořit o merovejském období, stupně staré až pozdní doby avarské obdobým způsobem rozpracovali např. A. Lippert a F. Daim (1984). 7 raného středověku, poprvé jej zafixoval a opět mechanicky rozdělil do staršího, středního a mladšího období (s předřazeným časněslovanským) J. Eisner (1933). Víceméně živelně vstoupil do užívání termín pozdněhradištní perioda (která již prakticky překračuje hranici raného středověku), postrádá však obecně platnou definici a představuje svou podstatou pouhou floskuli. časová osa německá periodizace česká periodizace ↓ 450 ↓↓↓ ↓↓↓ ↓ 500 stěhování národů ↓ 550 starší merovejské období ↓ 600 časněslovanské období ↓ 650 ↓ 700 mladší merovejské období ↓ 750 starohradištní období ↓ 800 ↓ 850 karolinské období ↓ 900 středohradištní období ↓ 950 (od 919/950) ↓ 1000 ↓ 1050 mladohradištní období ↓ 1100 vrcholný středověk ↓ 1150 ↓ 1200 “pozdněhradištní období” Tabulka 1: Schéma periodizace raného středověku v rámci české a bavorské badatelské tradice Je tedy zřejmé, že vnímání raného středověku i jeho vnitřního členění se natolik rozchází, že pro nadregionálně pojatou studii není možno využít ani jedno z uvedených schémat. Témata zpracovávaná v této práci se tak budou držet časového rámce vymezeného na základě kritérií vycházejících z povahy česko-bavorských vztahů v rovině událostních dějin, které lze na základě jejich kvality, dané mírou vývoje společnosti v obou regionech, pokládat za raně středověké (rámcově 9. - první tři čtvrtiny 8 10. století, blížeji viz oddíl 1.3). To však není na újmu užívání výše uvedených i případných dalších chronologicky vymezujících termínů, které jsou v obou badatelských komunitách dlouhodobě vžité, ovšem za předpokladu, že tyto pojmy se budou vyskytovat pouze v příslušném kontextu, z něhož vyšly. Za legitimní je třeba pokládat např. obrat středohradištní horizont Chebského hradu, který v konkrétních studiích A. Hejny chronologicky označuje jednu z fází trvání dané lokality a zároveň vymezuje i svou věcnou podstatu, podobně jako např. termín karolinsko-otonské řadové nekropole. Vazbou ke konkrétní podstatě těchto termínů je jejich periodizující význam
Details
-
File Typepdf
-
Upload Time-
-
Content LanguagesEnglish
-
Upload UserAnonymous/Not logged-in
-
File Pages209 Page
-
File Size-