XVII. KONFERENCE České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti „VODA – VĚC VEŘEJNÁ“ SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ 29. června – 3. července 2015, Mikulov Vanda Rádková a Jindřiška Bojková (eds.) Citace RÁDKOVÁ Vanda (ed.) a BOJKOVÁ Jindřiška (ed.). XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti „Voda – věc veřejná“: Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2015. ISBN 978-80-210-7874-1. Vanda Rádková a Jindřiška Bojková (eds.) XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti „Voda – věc veřejná“ Sborník příspěvků Vydala Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno 1. vydání, 2015 Tisk: GNT s.r.o., Purkyňova 1678/8, 612 00 Brno ÚVODNÍ SLOVO Milé kolegyně, kolegové, účastníci 17. konference ČLS a SLS, tři roky od poslední, společné konference našich limnologických společností uběhly doslova jako voda a nadchází proto čas se opět sejít a potkat s přáteli, jakož i novými tvářemi nastupující limnologické generace. Někdy se zdá, že tři roky je dlouhá doba. Častokrát jsme s kolegy ve výboru na toto téma diskutovali: měli bychom pořádat konference ve dvouletém intervalu nebo tříletý je dostatečný? Myslíme si, že na častější akce je nás málo, resp. jaksi nezbývá času. Takže tradice „jednou za tři roky“ bude pokračovat dál, i když s některými z vás se, bohužel, opravdu střetávám pouze během limnokonferencí. Ani ve 21. století se vývoj nových poznatků v limnologii nijak nezastavil a je potěšitelné, že v mezidobí od poslední konference v Jasné česká ani slovenská limnologie nestagnovala. V oblasti základního výzkumu se nám daří skloubit tradiční hydrobiologické výzkumy s moderními přístupy, založenými zejména na aplikaci molekulárně-biologických metod. V aplikované sféře za sebou máme zkušenosti s naplňováním Rámcové směrnice o vodách, ale také celou řadu poznatků ze studií zaměřených na vztahy mezi vodními nádržemi a jejich povodím. O tom, ale i o dalších výsledcích a poznatcích se budeme navzájem informovat na letošní konferenci. Voda se stává celosvětově vzácnou komoditou, která stojí v pozadí mnoha válečných konfliktů. Není to již médium, kterému se věnují pouze šarlatáni a podívíni, ale stává se věcí veřejnou. I proto je mottem letošního setkání „Voda jako věc veřejná“ – z programu konference je zřejmé, že tomu odpovídá i převaha spíše aplikačně zaměřených přednášek. Každá dosavadní konference byla něčím zajímavá. Specifikum letošní konference bude v tom, že každý blok přednášek bude zahájen prezentací pozvaného přednášejícího, celkem tak zazní 6 klíčových přednášek. Tímto krokem jsme se pokusili posunout úroveň a formát konference blíže ke standardům, běžným ve světě. To je jeden aspekt věci; druhým je skutečnost, že i u nás máme stále výborné hydrobiology, o jejichž výzkumu se ví i na mezinárodní scéně a bylo by škoda, aby se s námi o tyto poznatky nepodělili. V letošním roce se scházíme v malebném prostředí Mikulova na jižní Moravě. Děkuji moc kolegyním a kolegům z Masarykovy Univerzity v Brně, že se organizace této v pořadí již 17. společné konference ujali a věřím, že si společně toto setkání maximálně užijeme. Martin Rulík předseda ČLS PROGRAM PROGRAM KONFERENCE LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 4 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 5 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 6 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 7 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 8 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 9 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 10 PROGRAM LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 11 SPONZOŘI SPONZOŘI XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti byla podpořena následujícími institucemi: Olympus Czech Group, s.r.o. Povodí Vltavy, s. p. Povodí Moravy, s. p. CHKO Pálava Pegas – hotel, pivovar, pivnice, s.r.o. LIMNOSPOL 2015, XVII. konference ČLS a SLS, 29.6. – 3.7.2015, Mikulov 12 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST PÁLAVA Jedna z nejmenších CHKO byla vyhlášena v roce 1976 na ploše 83 km2. Ačkoliv toto území tvoří jen cca tisícinu rozlohy celé republiky, svojí druhovou rozmanitostí patří Pálava mezi bezkonkurenčně nejbohatší oblasti v ČR. Ze zhruba 2500 druhů původních cévnatých rostlin lze na Pálavě nalézt odhadem polovinu (necelá stovka z nich patří mezi druhy chráněné zákonem). Řada z nich dosahuje na Pálavě severní hranice rozšíření a jinde v ČR se nevyskytují. Za rostlinami nezaostávají ani bezobratlí živočichové, pro něž také platí, že mnoho z nich zde dosahuje severní hranice svého rozšíření, řada dalších má na Pálavě nejbohatší populace v rámci ČR. Celkem bylo na území CHKO zaznamenáno přes 180 chráněných druhů živočichů (jen pro ilustraci: v době, kdy se chystalo rozšíření CHKO Pálava na území zhruba dnešní Biosférické rezervace Dolní Morava, napočítali na této ploše vědci asi 13.000 druhů členovců; na obdobně velké ploše tropického pralesa v Panamě bylo zaznamenáno 25.000 druhů této skupiny). Takřka neuvěřitelná druhová rozmanitost Pálavy je dána více faktory. Zásadní je geografická poloha území. Pro oblast je typické vysoké zastoupení panonských prvků, koridorem uherské nížiny sem pronikají i druhy z dalších jihovýchodních oblastí. Zároveň sem zasahují druhy provincie středoevropského listnatého lesa a také některé karpatské prvky (Pálava je nejzápadnější výspou Karpat). Druhým významným faktorem, spolupodílejícím se na biodiverzitě území, je biotopová pestrost Pálavy. Kromě několika typů stepí (skalní, drnová, luční) či lesů (teplomilné doubravy, dubohabřiny, zbytky lužního lesa, suťové lesy), zde nalezneme i jedno z posledních zachovalých slanisk u nás, typické krasové jevy i pseudokras, nivní louky, několik menších rybníků, odstavené říční rameno, zatopený lom či pískovnu. Pro hmyz vázaný na dřeviny či pro koprofágní společenstva je významná i přítomnost dvou obor (Klentnická a Bulharská), jejichž světlé lesy obývá i početná populace dudka chocholatého či včelojed lesní. Nezanedbatelný podíl na vysoké druhové pestrosti měla i činnost člověka. Pálava patří mezi nejdéle osídlené oblasti (paleolitičtí lovci mamutů). Intenzivní využívání zdejší úrodné krajiny pokračovalo po dlouhá staletí středověku a raného novověku a technologickými možnostmi omezená činnost člověka přispívala k druhové pestrosti oblasti. Těžila z ní například společenstva plevelů, druhy pastvin či světlomilné lesní druhy, vázané na pařeziny či pastevní lesy. OBSAH OBSAH Program konference ...................................................................................................... 4 Sponzoři ..................................................................................................................... 12 Obsah ........................................................................................................................ 19 Zooplankton vodárenské nádrže Josefův Důl (Jizerské hory): zotavování z acidifikace Adámek R. a Hořická Z. ...................................................................................................... 26 Kvalita prostředí a využití přirozených potravních zdrojů na krmných místech kaprového rybníka Adámek Z. a kol. ................................................................................................................. 27 Vliv jezových zdrží na bilanci metanu v řece Bednařík A. a kol. ................................................................................................................ 28 Technologická a biologická metody pro snížení obsahu fosforu a potlačení masového rozvoje sinic Benedová Z. a kol. .............................................................................................................. 29 Dlouhodobý vývoj chemismu a struktury společenstva makrozoobentosu v silně acidifikovaném toku v Brdech Beneš F. a kol. ..................................................................................................................... 30 23-ročný komplexný environmentálny monitoring Dunajskej vodnej bioty – vývoj a príčiny zmien spoločenstiev vodných mäkkýšov Beracko P. a kol. ................................................................................................................. 36 Trocheta cylindrica (Hirudinida: Erpobdellidae) – máme v ČR opravdu jen tohoto zástupce rodu? Bílková M. a Schenková J. ................................................................................................... 37 Role planktonu v retenci a transformaci živin v experimentální soustavě nízkozatěžovaných biologických rybníků Bílý M. a Simon O. .............................................................................................................. 38 Limnologický výskum tatranských jazier: minulosť, súčasnosť a budúcnosť Bitušík P. ............................................................................................................................ 39 Nový nástroj na zlepšení kvality vodních ekosystémů Blabolil P. a kol. .................................................................................................................. 41 Indikačný význam druhov Atherix ibis a Ibisia marginata (Diptera, Athericidae) Bulánková E. ....................................................................................................................... 46 Phylogeny and cryptic diversity of the Gammarus fossarum species complex in