Amerika: Vybraná témata Sborník studentských prací OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 1 OBSAH NĚKOLIK SLOV ÚVODEM……………………………………………..4 ANGLOAMERIKA 1) Grónsko jako součást Dánska…………………………………….5 2) Česká minorita v zemích Severní Ameriky……………………..10 3) Fenomén Silicon Valley……………………………………………16 4) Fenomén Las Vegas………………………………………………..20 5) Hispanizace Ameriky?.................................................................24 6) Kanadské ropné písky……………………………………………..32 7) Lesk a bída NASA………………………………………………….36 8) Nunavut – samosprávné území Inuitů…………………….………42 9) Vybraná horská střediska západu USA / Kanady……………….46 10) Zlom San Andreas ………………………………….……………..50 11) Tornáda a jejich monitoring………………………………………54 12) Ochrana přírody sever vs. jih……………………………………..60 13) Bermudský trojúhelník – fakta vs. fikce………………………….67 LATINSKÁ AMERIKA 14) Yucatán – příroda, historie, pohyby obyvatelstva……………….71 15) Rozdělená Hispaniola……………………………………..………...75 16) Historie a současnost Panamského průplavu……………..……….79 17) Kostarika – Středoamerické Švýcarsko?........................................82 18) Trestanecké kolonie v Americe – historie a současnost…….…….87 19) Česká minorita v zemích Jižní Ameriky…………………..……….90 20) Kolumbie – drogy ve fungování státu…………………..…………..94 2 21) Převraty v Latinské Americe………………………………………96 22) Stratené svety vo Venezuele………………………………………..102 23) Castrův přítel a milovník koky…………………………………….107 24) Cestovní ruch na rovníku…………………………………………..112 25) Jihoamerické vinařství……………………………………………...115 26) Brazílie jako hostitelská země velkých sportovních akcí…………119 27) Bankrot v Argentině………………………………………………...122 28) Válka o Falklandy…………………………………………………...126 29) El Niňo, rybářství a poušť Atacama………………………………..133 3 NĚKOLIK SLOV ÚVODEM Nedílnou součástí projektu Inovace geografických studijních oborů (Geoinovace), který je na Geografickém ústavu MU řešen v letech 2010 – 2013, je i tvorba nových studijních materiálů, jejichž hlavním efektem má být hlubší vhled studentů do odborné problematiky, resp. problematiky aktuálního světového dění. Předmět Z0100 Regionální geografie Amerik patří do druhé skupiny. V sylabu je uvedeno, že předmět má sloužit „ke studiu regionálně geografických diferencí kontinentu, k postupné analýze složek přírodního i sociálně-ekonomického prostředí…Součástí semináře je samostatná práce posluchačů na vybraných regionálně geografických problémech.“ Cvičící se snažil tyto problémy specifikovat tak, aby pokrývaly celý prostor kontinentu, byly více či méně aktuální a poskytovaly studentům dostatečnou tématickou šíři. Studenti svá témata prezentovali přímo v rámci semináře (prezentace spojená s diskusí) a vypracovali je také písemnou formou. Předkládaný sborník se tak profiluje nikoli jako vše zahrnující učební text, nýbrž spíše jako pomůcka při odhalování vzájemných vazeb různorodých dějů, odehrávajících se na americkém kontinentu. Mgr. Ondřej Herzán V Brně 14.5. 2012 4 1) GRÓNSKO JAKO SOUČÁST DÁNSKA Bc. et Bc. Jan Blažek, Bc. Jiří Hladík (GÚ PřF MU) ZADÁNÍ Jaká je historie grónsko - dánských vztahů, jaké jsou současné trendy - větší přimykání se ke Kodani nebo naopak snaha o rozšířenou autonomii? Jaké jsou postoje domorodého obyvatelstva? 1.1 CÍL SDĚLENÍ Grónsko je největším ostrovem světa (2,16 km2), počtem obyvatel se však blíží většímu okresnímu městu v ČR (56 tis. ob). 88% obyvatelstva tvoří Inuité, 12 % Dánové (Wikipedia). V této práci bychom se rádi pozastavili nad problémem Dánsko-grónských vztahů. Grónsko je autonomní součástí Dánska jako pozůstatek koloniální doby. V současné době se projevují názory, které na jednu stranu podporují rozšířenou autonomii Grónska, resp. jeho úplnou nezávislost, a na druhé straně zase hlasy, které tvrdí, že země je socioekonomicky na Dánsku závislá, a je pro ni výhodné zůstat součástí Dánského království. Cílem této práce je shrnout historii vztahů mezi největším světovým ostrovem a nejmenší skandinávskou zemí a poukázat také na současné trendy. Zaobíráme se jak politickou a legální stranou, jakožto i postoji domorodého obyvatelstva, potažmo Dánů na problematiku. Práce vychází (zejména, co se týče zdrojů) z diplomové práce Jana Šťáska (Šťásek, 2011). Důvodem je její specifikum v českém prostředí, kdy se kolega Šťásek zaobíral tématem velmi důkladně jako jeden z prvních. 1.2 HISTORIE GRÓNSKO – DÁNSKÝCH VZTAHŮ První historické spojení mezi Grónskem a Dánskem nastalo v roce 1380, kdy se ostrov dostal pod dánsko-norskou monarchii. Vazby však nebyly nijak velké a ani v následujících stoletích nebyl dánský vliv příliš silný. Norský vliv skončil Kielskou smlouvou v roce 1814, kdy Norové spadli pod švédský vliv (Sorensen 2006:11). V průběhu 19. století byl patrný postupný přesun inovací v hospodářském, kulturním, politickém i společenském smyslu. Dánové podporovali školy i zdravotnictví, jakožto přesuny místních obyvatel do Dánska kvůli nabytí zkušeností, apod. Na přelomu 19. a 20. stol. dánský vliv sílil. Grónsko bylo rozděleno na 13 oblastí, které byly napojeny přímo na Dánské království, avšak byly poměrně nezávislé (Sorensen 2006:15-19). Vznikly dvě provinční rady s lokálními pravomocemi, byly přijaty zákony o Grónsku, které však vedly ke snahám domorodců o vytvoření místní samosprávy (Sorensen 2006:20-32). Izolace, která proběhla díky 2. světové válce, přinesla větší problémy. USA využily nedostatečné pozornosti Dánska o ostrov a začali zde dovážet potraviny, léky a postavili si zde vojenské základny, a to dokonce s radarovým systémem (Sorensen 2006:62-79). Grónští politici později získali možnost mít 2 místa v dánském parlamentu. Oficiálním zástupcem Dánského království je v Grónsku Vysoký komisař, který v podstatě dohlíží na spolupráci. Od 50. let se postupně rozšiřovaly grónské pravomoci a byl tak nastartován proces autonomie. Od roku 1953 přestalo být Grónsko dánskou kolonií. Na druhou stranu se stále zvyšovaly dotace od Dánska. V roce 1973 vystoupilo Grónsko na základě referenda z EHS (Czechtrade). S EU má však Grónsko speciální vazby zámořského území, Gróňané jsou s dánským občanstvím občany EU a země má s EU celní unii. Je také stále součástí evropských dotačních programů. 5 V roce 1979 autonomie vznikla. V referendu se 73 % lidí vyslovilo pro. Grónští politici tak 1. 5. 1979 převzali odpovědnost za budoucí vývoj ostrova (Sorensen 2006:146-151). Od roku 1980 pak dostávalo Grónsko dotace v podobě blokového grantu na určené výdaje. Výše výdajů byla závislá na HDP Dánska i Grónska v daném roce. Dotace byly také kompenzovány příjmy z těžby nerostných surovin na ostrově. Od EU však dostávalo Grónsko další peníze (asi 8 % dánské dotace) (Sorensen 2006:159- 168). Od roku 2007 je blokový grant ve výši 3,32021 mld. DKr. (Danish and Greenland Government 2009:2). V současnosti se jedná zhruba o třetinu grónského HDP, což je méně, než v 90. letech. Ekonomická závislost se tedy postupně opět snižuje. 1.3 SOUČASNÁ SITUACE Většina orgánů se do roku 2000 přesunula pod správu autonomního Grónska. (Sorensen 2006:168- 169). Větší samostatnost postupně vedla k větší spoluprácí mezi zeměmi. Síla a stav grónské ekonomiky je pak i do budoucna nejdůležitějším aspektem síly autonomie, kterou si Grónsko bude moci nad Dánskem dovolit (Siku News 26. 10. 2005). V roce 2009 mezi oběma zeměmi propukla další diskuze nad možnostmi přechodu z autonomie do úplné samosprávy (Loukacheva 2010:179). Současný statut a pozice mezi Dánskem a Grónskem je závislý na tom, že domorodí obyvatelé si vlastně úplnou národní nezávislost nepřejí, přitom mají právo určit si samostatnost. Chtějí však větší možnosti při rozšiřování vlastní identity, kultury, jazyka, vzdělání a rodinných a společenských vazeb, což jde vše ruku v ruce s nabytím větší zodpovědnosti. Grónsko má vlastní parlament a vládu. Většina parlamentních stran se profiluje ve své snaze o udržení stávající autonomie, případně za nezávislost země. Grónsko-dánská komise z roku 2004 potvrdila grónskou samostatnost kromě dílčích (avšak zásadních) věcí – ústavního pořádku, zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky, nejvyššího soudu, státního občanství, měny a finanční politiky. Dánský vztah ke Grónsku se dá vysvětlit „darováním“ autonomie, a tedy práva na sebeurčení. Současné snahy o větší nezávislost se budou do budoucna projevovat větší autonomií zahraniční politiky, která již dnes má své konkrétní případy (např. diskuze o rybolovu s EU, vstup do EU, postoj a vliv USA, diskuze o nerostných surovinách). V roce 2008 navíc grónský lid v referendu hlasoval pro větší moc místního grónského parlamentu oproti dánskému (75 % pro). Nejzajímavější otázkou pro Dány zůstávají nerostné suroviny v Grónsku a teritoriální nároky v šelfových mořích Arktidy. Toto je aspekt, který s každým novým nalezištěm a diskuzí nad nároky jednotlivých zúčastněných zemí může jako jeden z mála pozdržet Grónskou nezávislost ze strany Dánska. 1.4 ZÁVĚR Na stole je tak několik otázek, díky kterým není jisté, zda a kdy k vyhlášení nezávislosti dojde. Požadavky Grónska a Dánska je třeba sladit. Autoři očekávají, že úplná nezávislost by mohla být vyhlášena v roce 2021, tak jak proklamují aktivisté i politici (jedná se o 300 let od oficiální koloniální nadvlády Dánů), avšak některé odhady počítají spíše s horizontem 20-25 let. Dá se však předpokládat, že Grónsko bude i po nastolení nezávislosti potřebovat pomoc a asistenci Dánska, např. jako pomocné země EU. Problémem je totiž pramálo diverzifikovaná ekonomika, která je závislá zejména na rybolovu, turismu a těžbě nerostných surovin. Samotní Gróňané mají dnes vysokou životní úroveň, díky problematické