S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B Název archivní pom ůcky: Landrát Mariánské Lázn ě Časové rozmezí: (1920) 1938 - 1945 Druh archivní pom ůcky: inventá ř Číslo listu JAF: 598 Eviden ční číslo pom ůcky: 1434 Zpracovala: Marie Bortelová Místo: Cheb Rok: 2004 2 O B S A H Úvod …………………………………………………………………. 3 I. Vývoj p ůvodce fondu …………………………………… 3 II. Vývoj a d ějiny fondu ……………………………………… 5 III. Archivní charakteristika fondu .………………………….. 5 IV. Stru čný rozbor obsahu fondu …………………………… 8 V. Záznam o uspo řádání fondu a vyhotovení pom ůcky …. 8 Příloha č. 1 : Seznam použitých pramen ů, literatury, periodik…. 9 Příloha č. 2 : Konkordan ční tabulka ………………………………. 10 Příloha č. 3 : Archivní struktura fondu ….................................... 11 Příloha č. 4 : Seznam obcí pat řících do p ůsobnosti Landrátu Mariánské Lázn ě …............................................... 12 Inventární seznam …………………………………………….…… 14 Základní údaje o fondu a inventá ři …........................................ 19 3 Ú V O D I. Vývoj p ůvodce fondu Orgány n ěmecké státní správy zapo čaly svoji činnost na území Sudet po jejich odtržení od Československa v d ůsledku mnichovského diktátu po říjnu 1938. Od té doby přebírala na obsazeném území tvo řícím Říšskou župu Sudety (Reichsgau Sudetenland) správa civilní. Výnosem říšského kanclé ře Adolfa Hitlera z 1. října 1938 1 byl v po čáte čním období pov ěř en správou pro sudeton ěmecké oblasti říšský komisa ř Konrad Henlein. Pozd ěji, na základ ě zákona o sudetské žup ě (Sudetengaugesetz) ze dne 14. dubna 1939) 2 byla funkce říšského komisa ře s platností od 1. kv ětna 1939 p řem ěněna na říšského místodržitele (Reichstatthalter). Tato nejvyšší župní instituce říšské správy sídlila v Liberci a byla osobou Konrada Henleina jako správní obvod (Bezirk) a sou časn ě jako samosprávné t ěleso sjednocena se stranickou župou NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeitspartei). Říšský místodržitel byl stálým zástupcem říšské vlády v obvodu své p ůsobnosti. M ěl svého zástupce, jímž byl krátce Werner Bracht, poté říšský N ěmec Friedrich Vogeler a od roku 1940 Richard Donnevert. Až do 20. listopadu 1938 fungovaly na sudeton ěmeckém území okresní ú řady v čele s okresním hejtmanem v podstat ě s nezm ěněnou ú řední pravomocí. Teprve na základ ě na řízení říšského komisa ře o organizaci politické správy z 18. listopadu 1938 3bylo zavedeno ozna čení pro obvod ú řadu venkovský okres (Landkreis) a pro název ú řadu landráta (Der Landrat), pro p ředstaveného ú řadu landrát (Landrat). 4 St řední instancí státní správy v Říšské žup ě Sudety byly vládní obvody, v jejichž čele stál vládní prezident (Regierungspräsident). Územní rozsah vládních obvod ů byl 1Reichsgesetzblatt (dále jen RGBl) , II., str. 1331 2RGBl, I., str. 780 3Verordnungsblatt für den Reichsgau Sudetenland, 1939, s. 175 4Na řízení říšského ministra vnitra ze 4. 11. 1938 č. I S 518/38 Rundverfügungen d. R. Kom., Berlin, 3. 1. 1939. 1005 4 pevn ě vymezen v zákon ě o člen ění sudeton ěmeckých území z 25. 3. 1939 5. Úřady vládních prezident ů byly všeobecn ě správními ú řady, které p ůsobily jako meziinstance mezi nejnižšími ú řady politické správy – úřady landrát ů a říšským místodržitelstvím. Hlavní úkoly b ěžné politické správy v žup ě a její výkon byl sv ěř en práv ě úřad ům vládních prezident ů. Byly vytvo řeny t ři vládní obvody (Regierungsbezirke): Cheb se sídlem v Karlových Varech v čele s Wilhelmem Sebekovskym, Ústí nad Labem spravované Hansem Krebsem a Opava v čele s Friedrichem Zippeliusem. Vládní obvod Cheb se sídlem v Karlových Varech zahrnoval 19 landrát ů – Aš, Horšovský Týn, Cheb, Jáchymov, Kada ň, Karlovy Vary, Kraslice, Loket, Mariánské Lázn ě, Nejdek, Planá u Mariánských Lázní, Podbo řany, P říse čnice, Falknov, St říbro, Tachov, Teplá, Žatec, Žlutice. Podle sudetského župního zákona byla župa rozd ělena na 53 venkovských (Landkreis) a 5 m ěstských (Stadtkreis) okres ů ve statutárních m ěstech. Zatímco venkovské okresy byly zárove ň obvody státní správy i samosprávnými korporacemi, m ěstské okresy byly pouze samosprávnými korporacemi. V čele m ěstského okresu stál vrchní starosta, venkovské okresy spravovali landráti. Upevn ění a rozší ření ú řední pravomoci na spravovaném území pro jednotlivé nižší úřady veřejné správy ur čoval zákon o sjednocení výstavby ú řad ů z 5. 7. 1939 6, který se týkal vymezení vzájemné kompetence okresního vedoucího NSDAP (okresy NSDAP nebyly vždy územn ě totožné s okresy venkovskými) a landráta, jakožto p ředstavitele samosprávy a státní správy venkovského okresu. Do ú řadu landrátu byla za člen ěna okresní školní ú řadovna (Kreisschulamt), veterinární ú řadovna (Veterinäramt) a zdravotní ú řadovna (Gesundheitsamt). Organiza ční člen ění ú řadu landrátu : A. - správa ú řadu landrátu Pol. - policie Ho. - výsostné záležitosti Kult. - školské, kultové a kulturní záležitosti, památková pé če a ochrana p řírody LF. - zem ědělství a lesnictví Gd. - četnictvo WL. - branná moc a policie 5RGBl. I., str. 745 6RGBl I., str. 1197 5 Va. - státní pojiš ťovací ú řad II. Vývoj a d ějiny fondu Vzorem pro státní sektor byl jednotný spisový plán stanovený v lednu 1938 pro úřady landrát ů v Prusku. Spisový plán se člení na hlavní skupiny – ty jsou ozna čeny velkým písmenem nebo zkratkou. Hlavní skupiny se dále d ělí na podskupiny ozna čené římskými číslicemi. Podskupiny s římským číslem se d ělí na podskupiny ozna čené malými písmeny. Ty se dále člení na podskupiny opat řené arabskými číslicemi, z nichž n ěkteré se ješt ě d ělí na podskupiny rovn ěž ozna čené arabským číslem nap ř. Ho VI d 11/1 - S. Nepoda řilo se zjistit nic o skartaci písemností p řed p řevzetím do archivu, ani o případných ztrátách a ni čení písemností. Písemnosti landrátu byly nalezeny p ři t říd ění písemností Okresního národního výboru Mariánské Lázn ě, který byl p ředán do archivu dne 1. 2. 1960 - č. p ř. 53. Pravd ěpodobn ě v 60. letech byly písemnosti Landrátu Mariánské Lázn ě p řevezeny do tehdejšího Státního archivu Plze ň. O tomto p ředání není v SOkA Cheb žádný záznam. Na základ ě rozhodnutí archivní správy MV byly písemnosti landrátu op ět delimitovány ze SOA Plze ň, pobo čka Žlutice dne 5. 11. 1984 a zapsány pod p řír ůstkovým číslem 529. Podle p ředávacího protokolu se jednalo o 2 kartony a 2 balíky o rozsahu 0, 32 bm. P ři generální inventu ře fond ů v roce 2001 byly ve fondu Stavomat Cheb nalezeny 4 fascikly a 2 po řada če písemností landrátu. Tyto písemnosti byly proto dne 15. 3. 2001 z fondu č. 277 Stavomat Cheb vy řazeny a p řiřazeny do fondu Landrát Mariánské Lázn ě – číslo přír ůstku 21/2001. Jakým zp ůsobem se tyto písemnosti do SOkA Cheb dostaly, se nepoda řilo zjistit. III. Archivní charakteristika fondu Časové rozp ětí fondu je (1920) 1938 -1945. 6 Spodní hranice časového rozmezí se posunula p řed dobu vzniku vlastního p ůvodce. P ři žádostech o vystavení živnostenského listu – inv. č. 13 byly mnohdy p řikládány i d řív ější žádosti o povolení otev ření obchodu a rovn ěž potvrzení vydaná okresní politickou správou. V roce 1962 byly knihy fondu zpracovány Jaroslavem Mimrou a Jaroslavem Slavíkem – jak je uvedeno v d ějinách fondu p ůvodní pom ůcky, jiné písemnosti nebyly tehdy v archivu nalezeny. V příloze č. 2 je konkordan ční tabulka, která slouží ke srovnání pom ůcky p ůvodní s nov ě vytvo řenou pom ůckou. U p ůvodní pom ůcky Jaroslava Mimry a Jaroslava Slavíka mají n ěkterá inventární čísla uveden jiný časový rozsah a také oproti minulé pom ůcce došlo k přeformulování obsahu v ětšiny inventárních čísel. V pr ůběhu prací na po řádání fondu nebyl vnit řní skartací vy řazen žádný písemný materiál. Při generální inventu ře fond ů v roce 2001 byl fond p řemanipulován (v kartonech byly nalezeny další knihy) a jeho stav byl 17 knih, 2 kartony a 7 balík ů o rozsahu 0,66 bm. Při zpracování byly z fondu vy řazeny 2 knihy p říjm ů a vydání obce Olbramov z roku 1943 a 6 knih rozpo čtů obcí okresu Tachov z let 1939 - 1945 o celkovém rozsahu 0,05 bm a byly delimitovány do SOkA Tachov. Dále byla vy řazena a delimitována Úv ěrní kniha (v ěř itelé a dlužníci) z let 1945 - 1947 o rozsahu 0,02 bm do SOkA Karlovy Vary a 1 balík písemností Landrátu Teplá z let 1941 - 1942 o rozsahu 0,01 bm a tento byl delimitován do SOA Plze ň – pobo čka Žlutice. 2 balíky písemností d ědi čných statk ů obcí Ovesné Kladruby, Úšovice, Mnichov, Závišín z roku 1941 o rozsahu 0,05 bm byly z fondu vy řazeny a p řiřazeny k fondu č. 601 Ú řední soud Mariánské Lázn ě. Celkem bylo z fondu vy řazeno 9 knih a 3 balíky o rozsahu 0,13 bm. Zpracováním fondu došlo k další zm ěně eviden čních jednotek, rozsahu bm a časového rozsahu, který uvád ěl období 1938 - 1945. Kone čný stav fondu je 9 knih a 3 kartony o rozsahu 0,42 bm a časové rozmezí fondu je (1920) 1938 – 1945. Spisový plán se nedochoval. Spisy nesou p ůvodní signatury totožné se spisovým plánem Landrátu Cheb. Lze p ředpokládat, že Landrát Mariánské Lázn ě používal Spisový plán (Aktenverzeichnis der landrätliches Verwaltung). Tento se dochoval ve fondu č. 596 Landrát Cheb, inv. č. 29. Po řádací metoda proto rekonstruuje tento spisový plán. Stav zachovalosti: ze spisovny Landrátu Mariánské Lázn ě se dochovalo pouhé torzo písemností. 7 Zcela chybí: A. I - vedení ú řadu A. II - zam ěstnanci Pol. I - policejní záležitosti všeobecn ě (dle spisového plánu by sem pat řily nap ř. písemnosti policejní správy, osobní spisy, zbran ě, zvláštní úkoly, policejní sm ěrnice a p ředpisy, policejní opat ření aj.) Pol.