3. (v ětší) zbytek část lofotrochozoí - pásnice, sumýšovci, měkkýši - kroužkovci - zvířata s chapadly: mechovky, chapadlovky, ramenonožci (kmen) MOLLUSCA - MĚKKÝŠI velký kmen… 135 000 spp. Přestavba červovitého t ěla lofotrochozoí: - zvíře se zplošťuje - chitinoproteinová kutikula na h řbet ě chrání útrobní vak (s vnit řními orgány), ten vytla čován na h řbetní stranu t ěla - plochá, obrvená svalnatá noha na b řišní stran ě - okolo ú.o. vzniká hlava , odd ělená od nohy p říčnou rýhou - hřbetní pokožka p řer ůstá nohu, vzniká pláš ť, pod ním pláš ťová dutina Schránka (sekretovaná pláštěm): Periostracum - org., konchiolin Ostracum (= tegmentum) - krystalický aragonit v organické matrici Hypostracum, organická perle ťová vrstva Pláš ťová dutina Ktenidie (ke říčkové žábry) Osfradium: smyslové orgány v pláš ťové dutin ě Radula (jazyková páska): ozubený pás chitinové kutikuly Nervová s.: mozkový prstenec, 4 páry ganglií, 2 páry podélných pásů tzv. tetraneurální soustava – ještě u primitivních kroužkovc ů Célom: pravý c. chybí, t ělo vypl ňuje mezoderm s hemocelem (= otev řená cévní s.) – kanálky a dutiny v mezibun ěč né hmot ě Jedinou dutinou je gonoperikardiální komplex párové gonocely + nepárový perikard + perikardiodukty slouží k vylu čování, bývají ozna čovány za metanefridia, homologie je sporná Vývoj - spirální rýhování - mezoderm z bu ňky 4d - u mo řských druh ů planktonní larvy - pravá trochofora jen u n ěkterých skupin fylogeneze Rýhonožky Červovky Chroustnatky Přílipkovci Mlži Kelnatky Plži Hlavonožci (t řída) Solenogastres - rýhonožky • červovité obludy bez schránky, nohy • pláš ť pokrývá celé tělo, výztuhou jsou jednobun ěč né vápenaté jehlice • živí se žahavci + žebernatkami (vysávají je) • vylu čují pokožkovými bu ňkami • ca 100 známých druh ů Neomenia yamamotoi (t řída) Caudofoveata – červovky • červovité obludy bez schránky, nohy • pláš ť pokrývá celé tělo, výztuhou jsou jednobun ěč né vápenaté jehlice • živí se žahavci + žebernatkami (vysávají je) • vylu čují pokožkovými bu ňkami • ca 100 známých druh ů (t řída) Polyplacophora - štítkonošci - dorsáln ě kryti osmi navzájem skloubenými desti čkami, lemovanými vrstvou kutikuly s jehlicemi. - umí se skoulet do „klubíčka“. - pláš ťový záhyb s velkým po čtem ktenidií - vývoj p řes trochoforovou larvu - ca 600 spp., výhradn ě mo řští (t řída) Triblidia (= Monoplacophora) - přílipkovci - dlouho známí jako fosilie - hlubokomo řská Neopilina objevena r. 1952, dnes p řes 10 známých druh ů - série ktenidií a nefridií; pokládáno za poz ůstatek segmentace (p ředstava dnes absurdní) (t řída) Gastropoda - plži - mo řští, sladkovodní i suchozemští Druhá nejv ětší třída (po hmyzu) - 85 000 popsaných spp. -240 000 odhad v četn ě nepopsaných) - 24 000 terestrických(!) OCHRANA -444 recentně (po r. 1500) vyhubených (často ostrovní druhy) - 18 spp. „extinct in the wild“ - 69 "possibly extinct" PALEONTOLOGIE 15,000 popsaných fosilních spp. DIVERZITA -schránek (ano/ne) -dýchacích systémů (žábry a hemocyanin, plíce a hemoerytrin) - vývoje (p římý, nebo p řes trochoforu) -stanovišť (mo řští, sladkovodní, suchozemští … půdní, jeskynní) Planktonní trochofora mo řského plže Molekulární klasifikace (cca 2005) Stará klasifikace (p říklad) Opisthobranchia - zadožábří (žábry za srdcem vzadu) Gymnomorpha (bez schránky) Prosobranchia - předožábří (žábry p řed srdcem) Pulmonata - plicnatí (plíce místo žaber) Přílipky (podt ř.) Patellogastropoda - přílipky - nej čast ěji v p řílivovém pásmu - živí se řasami apod. - homing behaviour - přisedlí hlenem, pod tlakem sval ů Predace hv ězdicemi - „keystone species“ (podt ř.) Eogastropoda (clade) Vertigastropoda - nejprimitivn ější; ulity často se sekundárním otvorem - mo řští, od hlubin po b řehy Astraea heliotropium – endemit N. Zélandu Lepetodrilus sp. – druh hlubokomo řských hydrotermálních „ku řáků“ Gigantopelta chessonia – jiný „ku řákový“ druh Halitothis tuberculata – ušeň jižní (St ředomo ří) (clade) Neritimorpha - umí být mo řští, sladkovodní, suchozemští i jeskynní - u suchozemských ulity s operculem (víčkem) Theodoxus danubialis – zubovec dunajský Georissa sp. – drobní jeskynní plži z Alcadia conuloides – ostr. Guadelupe Indomalajské oblasti Caenogastropoda - obrovská skupina, 60 % diverzity plžů - mo řští, sladkovodní i suchozemští Littorina sp. – plážovka ě ř ě Monetaria monata – TORZE t la - odpovídají d ív jším zavinutec penízkový Prosobranchia – tj. žábra dop ředu. - typicky jeden srde ční otvor + jeden pár žaberních lístk ů Sinum cymba. – natika rýhovaná Bolinus brandaris – ostranka jaderská Conus textile - homolice síťkovaná Turris babylonia – turisa sp. Viviparus viviparus – bahenka živorodá Zástupce Caenogastropod z našich rybníků a řek… Rapana dravá – Rapana venosa Ostranka jaderská – Bolinus brandaris Invazní druh, p ůvodem z V Asie „císa řský“ purpur Nudipleura – nahožábří - bez schránky - benti čtí Cratenus cristatus - vesm ěs draví (houbovce, žahavce, Cratena peregrina korály, jiné měkýše, atd. atp.) - pestré barvy: kamufláž, chemická obrana, toxiny Aeolidiella soemmeringii Flabellina affinis Peltodoris atromaculata St ředomo řští zástupci Druhy živící se polypovými žahavci: přesunou nematocysty přes trávicí trakt do vlastní tělní st ěny a využijí je k obran ě (kleptoknidy) Pteraeolidia ianthina Euopistobranchia - „praví zadožábří“ - synapomorfií je vyvinuté hltanové vole, původn ě složící k p říjmu rostlinné potravy. Aplysia sp. – zej: velký, no ční, inkoustový mrak ř Thecostomata („mo řští Gymnosomatsa („mo ští andílci): Caphalaspidea: motýlci): drobní, planktonní, drobní, planktonní, plavou ě ě ř Nejv tší skupina. Drobní. planktonotrofní, plavou plášt m, bez ulity. Predáto i ř Vnit ní hlavová ulita pláštěm, zbytky ulity Thecosomat. kryje pláš ť při hrabání ve dn ě. Panpulmonata nad č. Saccoglossa ě - tradi čně šlo o skupinu s plicními vaky - s ulitou nebo (v tšinou) bez - je to jinak, krom nich „molekulárn ě“ i - vysávají bun ěč ný obsah řas mo řské skupiny dýchající jinak; název kv ůli kontinuit ě KLEPTOPLASTIE (ne u všech) – inkorporují si do bun ěč ných st ěn nad č. Siphonarioidea platidy z potravy kyslík dýchající mo řští, tzv. „falešné přílipky“ Siphonaria sp. Elysia crispata Oxynoe olivacea (bez ulity i fotosyntézy) (ulita, fotosyntéza, St ředomo ří) SLADKOVODNÍ PLICNATÍ Xerolenta obvia – Aegopis verticillus – suchomilka obecná zemoun skalní Lymnaea stagnalis – plovatka bahenní Planorbarius corneus – okružák ploský Arianta arbustorum – plamatka lesní Cepaea nemoralis – páskovka hajní Clausilia sp. – závornatka SUCHOZEMŠTÍ PLICNATÍ Granaria fumentum – žitnovka Zebrina detrita – la čník stepní obilná ohrožený stepní druh Studium čtvrtohor: „Využití“ subfosilních ulitnatných plicnatých Výhoda oproti pylu: Nízká pohyblivost Vojen Ložek Nad č. Limacoidea – plzáci a slimáci Limax maximus, slimák obrovský Arion lusitanicus, plzák špan ělský (invazní druh) Bielzia coerulans, modranka karpatská SLIMÁČÍ PORNO ( Limax maximus ) (t řída) Scaphopoda - kelnatky - Zahrabáni v bahn ě. Schránka je naho ře otev řená. - Redukce hlavy – když je zahrabaná… - Z hlavy zbyl „chobot“ s koncovými ústy. - Ztráta žeber, dýchají vnit řní stranou pláště. - Gonochoristé, vývoj p řes trochoforovou larvu. (t řída) Bivalvia - mlži - totální redukce hlavy - postrádají radulu - schránky spojeny kutikulárním periostrakem Byssova vlákna: keratin a další proteiny, tuhne ve vod ě Vývoj - gonochoristé, vn ější oplození - dva typy larválního vývoje Mo řští: trochoforová larva – planktonní veliger Sladkovodní: glochidie – stopa ři na žábrech ryb Margarita margaritifera - perlorodka říční Velevrub malířský ( Unio pictorum ) – u nás další 2 druhy, + 2 vyhynulé Hrachovka ( Pisidium ) – náš druhov ě Škeble rybni čná (Anodonta cygnea ) – a další 3 nejpo četn ější rod druhy Slávi čka mnohotvará (Dreissenia polymorha ) – invazní druh Úst řice jedlá (Ostrea edulis ) – západoevropská pob řeží Srdcovka jedlá (Cerastoderma edule ) Slávka jedlá (Mytilus edulis ) Perlotvorka mo řská, Pinctada margaritifera (t řída) Cephalopoda – hlavonožci Pohyb: reaktivní, vytla čují (podt ř.) Nautiloidea vodu z pláš ťové dutiny ě Lod nka ( Nautillus ) Olihn ě (podt ř.) Coleoidea Decapodiformes Ř Sepiida – sépie Ř Sepiolida – sepioly Sépie Ř Teuthida – kalma ři, olihn ě, krakatice Octopodiformes Ř. Vampyromorphida Ř. Octopoda - chobotnice NS: nejinteligentn ější bezobratlí - komorové oko, schopnost rozpoznat jas, velikost, tvar objekt ů - nervová vlákna pláště: velký pr ůměr - chromatofory, barvom ěna (jen Coleoidea) (kupodivu jsou barvoslepí; schopnost kamufláže řídí spec. kožní bu ňky reagující na odrážené sv ětlo pozadí) Rozmnožování - krátkov ěcí, často semelparní (rozmnoží se 1* za život) - gonochoristé; samec p řenese spermatofor z penisu (v pláš ťové dutin ě) do hektokotylového ramene - u rodu Argonautus se h.r. odlamuje v pláš ťové dutin ě samice - vývoj p římý Architheutis spp. – krakatice obrovská - hlubokomo řští, popsáni podle vyvržených jedinc ů na b řezích - dlouho se neda řilo vyfotit, nafilmovat - délka bez ramen 5 metr ů, s chapadly 20 m Kubodera a Mori, 2005, hl. 900 m, fotopasti u návnad, zvíKubodera,ře 8 m 2006, první video Kalmar hamilton ův – Mesonychoteuthis hamiltoni nejv ětší žijící bezobratlovec, známí jsou jen juvenilní jedinci a „stopy“ – chapadla apod. Po léta potíže s m ěř ením: ramena (kratší a tlustší) versus chapadla (delší, ten čí) (kmen) NEMERTEA - PÁSNICE - léta řazeni do blízkosti ploštěnc ů - válcovití až zploštělí červi, multiciliátní pokožka, žádný chitin - vychlípitelný svalnatý chobot - k lovu, obran ě… - ektodermální vchlípenina - obklopena svalnatým