Vítejte v gminách Kietrz • Krzanowice • Krzyżanowice • Pietrowice Wielkie Tento materiál byl vydán v rámci projektu reg. č. CZ.3.22/3.3.04/11.02632 s názvem „PARTNERSTVÍM K POZNÁVÁNÍ REGIONU / PARTNERSTWO DO POZNAWANIA REGIONU“ za finanční podpory z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 - 2013. Gmina Kietrz www.kietrz.pl mina Kietrz je základní územní správní jed- Kietrz Gnotkou (středisková obec), pod kterou spadá Na území dnešního města existovala slovanská osada 12 obcí – Dzierżysław, Kietrz, Kozłówki, Lubotyń, už v 11. stol. Rok 1321 se přijímá jako datum nabytí Ludmierzyce, Nasiedle, Nowa Cerekwia, Pilszcz, Ro- městských práv, a to proto, že se olomoucký biskup gożany, Rozumice, Ściborzyce Wielkie a Wojnowice. Konrad I. zmiňuje o Kietrzu jako o městě při psaní do- kumentu „Akt změny polností“. V letech 1557 - 1877 Dzierżysław byl Kietrz majetkem slezského rodu von Gaschin. Lokalita je už od 10. stol. obydlená Slovany a její ná- zev pochází z moravštiny. Ve vesnici dlouhou dobu 5) 6) 7) fungoval velký sádrovcový důl, který vznikl v miocé- nu a byl využíván až do roku 1972. Na polích v okolí Dzierżysławia studenti Jagellonské univerzity z Kra- kowa vedou archeologické vykopávky. V srpnu r. 2000 zde archeologové nalezli první v Polsku obyd- lenou osadu lidu magdalénské kultury starou asi 12 tis. let. Za zmínku stojí nalezení dvou hematitových figurek Venuše. 1) Za zhlédnutí stojí: 5) barokní kostel sv. Tomáše z 16. a 18. stol. – valen- ně klenutá trojlodní basilika, boční lodě dostavěné barokními kaplemi s kopulemi a lucernami, s os- mibokou věží vyrůstající z čtvercového půdorysu a uzavřenou barokní kopulí s lucernou 2) 8) Za zhlédnutí stojí: - rezervace Sádrová hora – vytvořená v r. 1957, na území se nachází stepní rostlinstvo a porosty jako např. zvonek boloňský, černohlávek velkokvě- tý, řimbaba chocholičnatá. 1) kostel sv. Bartoloměje postaven v roce 1936 9) na základech starého kostela z 15. stol., který byl zničen ve třicetileté válce 2) „Voda dzierżyslawianka“ – staletý pramen vody 3) „Park pěti bran“ – zřízen obyvateli v místě, kde kdysi stál okázalý palác postavený v polovině 18. stol. italskými mistry. Palácový prostor měl pět bran – od- tud název parku 4) „Kvetoucí studna“ 3) 6) socha sv. Floriána z pol. 18. stol., která se nachází v parku v sousedství náměstí 4) 7) barokní náboženská skulptura z 1. pol. 18. stol. s výjevem navštívení Panny Marie v horní části skulp- - Skalní zahrada „Stodola“ na ulici Kościuszki 21 tury umístěné uprostřed náměstí 8) zřícenina paláce (16. - 19. stol.) sídla rodu Gaschi- nů, která se nachází poblíž farního kostela 9) klášterní kostel Tří králů 10) 11) Kozłówki První zmínky o této lokalitě jsou z roku 1272, když olo- moucký biskup koupil Kozłówki jako nájemnou ves- nici. Tehdy se jmenovala „Cozluvky“, tedy „Malé kůzle“. 10) pozdně barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z po- loviny 18. stol. 11) komplex hřišť „Orlik“ 12) památník na počest deportovaných na Sibiř 13) Mezi tradice Kietrzu se už vepsal i každoroční 15) 16) půlmaratón Kietrz - Rohov, který v červnu přitahu- je mnoho běžců jak z Polska, tak i ze zahraničí. 14) plavecký bazén v Kietrzu Za zhlédnutí stojí: 15) památný kostelík sv. Anny 16) pomník „Ecce homo“ věnovaný dvěma bratřím, kteří se navzájem zabili v hádce o hranice svých polností 12) Lubotyń První písemná zmínka o vesnici je z roku 1262. Na pahorku jižně od vsi stál kdysi zámek, a proto studna v úpatí pahorku byla nazvána „zámeckou“. V 19. stol. se ve vesnici nacházel lihovar, pivovar a také bažantnice. Za zhlédnutí stojí: 17) neogotický kostel z roku 1262 18) vesnický park, ve kterém se nachází památný strom lípa drobnolistá 19) hrob a pamětní deska bývalých majitelů Lubotyňa 17) 18) 19) 20) folvark Konstanzienhof (panství s hospodář- stvím), který byl součástí vesnice, se nachází na se- ver od Lubotyňa. Okolí je porostlé stromy, přes které 13) je vidět zřícenina budovy 21) kurhany (mohyly) se nacházejí na sever od Lu- botyňa před bývalým folvarkem vedle pískovny 20) 21) 14) Ludmierzyce Za zhlédnutí stojí: 26) zřícenina hřbitovního kostela sv. Václava z r. Malá vesnice v jihozápad- 1688, kde jsou zachovány kamenné epitafy ní části gminy Kietrz, přes 27) kostel sv. Pavla a Petra postavený v letech 1783 kterou protéká řeka Ostra. - 1787 ve slohu pozdně barokním s klasicistickými Dle tradice vesnice vznik- elementy la ve 12. stol. V letech 28) zřícenina zámku rodu Vrbnů z 16. stol. 1540 - 1665 Ludmierzyce 29) městský charakter zástavby s rozsáhlým čtyř- podlehly evangelickým bokým náměstím vlivům (luteranismus byl 30) třípólový vlakový viadukt postavený v r. 1907, zde vyznávaný nejdéle který je součástí bývalé vlakové linie Baborów – z celého okolí). Kolem Opava přes Pilszcz. Poslední vlak po tomto viaduktu roku 1910 zde existovala projel v roce 1996 věznice. Silnicí, která vede do Pilszcza, táhl Jan III. So- 28) 29) bieski v roce 1683 se svými vojsky na Vídeň. Za zhlédnutí stojí: 22) kamenná socha Krista zhotovená Paulem On- druschem z Głubczyc, je umístěna na fasádě kostela. 30) Nasiedle Vesnice je poprvé zmíněna v ruské Ipatijevské kro- nice v r. 1253 jako hrad Nasile. Za zhlédnutí stojí: 23) barokní palác s dekorací na fasádě, postavený v r. 1730 24) kostel sv. Jakuba staršího z roku 1881 25) kříž pokání datován na 14. – 16. stol. Pilszcz Vesnička se nachází na historické cestě, kterou 23) v roce 1683 táhl král Jan III. Sobieski na Vídeň. Na památku této historické události se v kostele Panny Marie nachází obraz, který toto tažení zná- zorňuje. V roce 1884 byl v okolí vesnice nalezen tzv. „poklad z Pilszcze“ pocházející z doby bronzové - náhrdelníky a náramky. Pilszcz je charakteristický velkým množstvím zeleně (stromy a vzácné či okrasné keře), nejpopulárnější je zde lípa. V lesích okolo vsi je také velké množství hři- 24) 25) bů jako např. pýchavka obrovská, která je chráněná. 31) Nowa Cerekwia Poblíž vesnice byly nalezeny mnohé památky po četných prehistorických osadách. První psaná zmínka o vesnici pochází z r. 1234. Nowa Cerekwia získala městská práva ve 13. stol., ale před II. světo- vou válkou o ně přišla. 26) 27) Za zhlédnutí stojí: 31) goticko-renesanční odpustkový kostel Matky Boží pilszczanské z roku 1593, poutní místo Za zhlédnutí stojí: 32) zřícenina evangelického kostela, který byl postaven v letech 1804 - 1807 na místě dřívějšího chrámu z roku 1403 33) dřevěný poschoďový špýchar - archeologické stanoviště z doby paleolitu s jed- němi z nejstarších stop přítomnosti člověka na pol- ském území - částečně chráněná kra- jinná oblast Rozumice, která byla zřízena v roce 2000 pro záchranu listna- tého lesa. Vyskytuje se zde 171 rostlinných druhů, z nichž 7 je chráněných. Nejzajímavější, na které je možné v rezervaci narazit, jsou hvězdnatec zubatý, Rogożany lilie zlatohlavá a ostřice štíhlá. Fauna rezervace je Vesnice v obci Kietrz známá už v r. 1377 jako Rosesan. také zajímavá. Žijí zde hrdlička divoká, lejsek bělokr- ký, slepýš křehký, netopýr ušatý, netopýr rezavý atd. 34) památník padlým v I. světové válce s nápisem „Nikdy více války“ v polštině a němčině Ściborzyce Wielkie Vesnice je ze tří stran obklopena hranice- mi České republiky. Dle legend vedla přes vesnici jantarová stez- ka. Ve znaku vesnice je znázorněný klíč ke špýcharu a radli- Rozumice ce. Na území vesnice vede náboženskou Vesnice položená v lehce pahorkovité krajině. V roce činnost církev evan- 1260 se zde nacházela osada, o které pochází první gelická augšpurského písemná zmínka z roku 1335. Osada byla pravdě- vyznání a církev řím- podobně obydlena lidmi, kteří sem přišli z Horních skokatolická. Franků. Podél cest vedoucích do Rozumic jsou vysázeny třešňové stromy. Wojnowice 32) 33) Wojnowice se v roce 1294 jmenovaly Woianowicz, v 1377 Woinowicz. V roce 1945 přes Wojnowice se- dmkrát přešla válečná fronta, což způsobilo značné poškození vesnice. Většina domů se nehodila ani k rekonstrukcím. Gmina Krzanowice www.krzanowice.pl Krzanowice nem uzavřeným řezbou beránka. GPS: 50°1’22.527‘‘N,18°8’5.323‘‘E. mina Krzanowice Tel. na faru: +48 32 410 80 94 Gje základní územní - středověké náměstí s barokním sloupem Nejsvě- jednotkou (středisková tější Panny Marie Neposkvrněného početí obec), pod kterou patří pět vesnic: Krzanowice, Bojanów Bojanów, Borucin, Pie- traszyn, Wojnowice. Farní kostel Krista Krále V obci Krzanowice se byl postavený v r. 1928, nachází farní kostel sv. má interiér v basiliko- Václava, zmíněný v roce vém stylu. Na stěnách 1288, který byl původně Farní kostel sv. Václava presbytáře se nachází dřevěný. V současnosti je novobarokní, postavený zajímavé mozaiky Krista v letech 1914 - 1915 dle projektu Josefa Seyfrieda. Krále a dvanácti apošto- Hlavní oltář je zasvěcen patronu kostela. Dva boční lů. Na faře se nachází ko- oltáře sv. Anny a sv. Josefa s Ježíškem jsou barok- pie obrazu Matky Boží ně-klasicistické z 18. stol. Rokoková kazatelna je Kodeńské, namalované na plechu s vylisovaný- z konce 18. stol. a z toho období jsou také sakristijní Farní kostel Krista Krále skříně s ozdobným kováním a obraz sv. Maří Mag- mi sukýnkami a němec- dalény umývající Kristu nohy. V kostele jsou i pozd- kými inskripcemi z 2. pol. 17. nebo 18. stol. (tabule ně barokní sochy svatých - Hedviky, Alžběty, Floriá- s nápisem), dle zpochybněné tradice ponechána na, Michaela archanděla a Krista Zmrtvýchvstalého. zde jako díkůvzdání králem Janem III. Sobieským. - kostel sv. Václava je otevřený pro všechny od rána až do večera; GPS: 50°1‘3.522‘‘N, 18°7’11.547‘‘E Borucin Farní neogotický kostel sv. Augustýna postave- ný v letech 1904 – 1905 má hlavní oltář dřevě- ný, zhotovený firmou Wefers z Kolína nad Rý- nem s obrazem hlavního patrona. Po stranách se nachází oltářní sochy sv. Jana Křtitele a sv. Floriá- na, boční oltáře jsou dva Kostel sv. Augustýna - mariánský a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Dále je sloup Nejsvětější Panny Marie Kostel sv. Mikuláše Neposkvrněného početí v kostele gotická kazatelna, křtitelnice; v presbytáři Filiální kostel (kostel, při němž není zřízena farnost) se nacházejí sochy sv.