UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Veronika Bartová Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420 Diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc. Praha 2011 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci s názvem Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420 napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury a že jsem ji nevyužila k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Praze dne Veronika Bartová Bibliografická citace Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420 : diplomová práce / Veronika Bartová; vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc.-- Praha, 2011. -- 244 s. Anotace Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz. Klíčová slova středověká sakrální architektura, horní Pootaví, hrabata z Bogenu, půdorysná dispozice, portál, klenba Abstract Medieval religious architecture in the upper Otava until 1420 The diploma thesis the medieval religious architecture in the upper Otava region until 1420, and aims to put it into a historical context. The review of the existing literature sources leveraged understanding of the architectural movements used before 1420: the Gothic and Romanesque styles. These styles posses certain significant characteristics that can be used to map their development, as well as comparison of those two. The objects can be split into categories based on those characteristics. This paper looks at those categories and studies the development within. Keywords Medieval religious architecture, upper Otava, Counts of Bogen, ground – plan disposition, portal, vault Počet znaků (včetně mezer): 408 665 Poděkování Především bych chtěla poděkovat prof. PhDr. Jiřímu Kuthanovi, DrSc. za vedení diplomové práce, za nesmírně cenné rady a vzácný čas, který mi věnoval, za což jsem mu velmi vděčná. Dále bych chtěla poděkovat Českobudějovickému biskupství a farářům z oblasti horního Pootaví, kteří mne umožnili vstup a fotografování kostelů, bez jejichž důkladného prozkoumání by nebylo možné, aby vznikla tato diplomová práce, PhDr. Vladimírovi Horpeniakovi, PhDr. Janu Lhotákovi. Rovněž bych chtěla poděkovat Mgr. Martinu Čechurovi za pomoc při vzniku fotodokumentace v terénu, rovněž i Mgr. Františkovi Zárubovi. Obsah Úvod…………………………………………………………………………………………....8 Přehled literatury ……………………………………………………………………………..10 1. Středověké dějiny horního Pootaví do roku 1420 …………………………………………13 1.1. Vymezení oblasti horního Pootaví a nástin středověkých dějin..……………………..13 1.2. Počátky Sušice .……………………………………………………………………….14 1.3. Vláda hrabat z Bogenu na Sušicku..…………………………………………………..16 1.4. Dějiny horního Pootaví od roku 1273 do roku 1420..………………………………..21 1.5. Působení drobných feudálů a šlechty v horním Pootaví do roku 1420..……………...26 1.6. Středověké hrady v oblasti horního Pootaví .………………………………………...27 1.7. Nástin dějin horního Pootaví po husitských válkách ………………………………....28 2. Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420, souhrnná studie jednotlivých architektonických článků, typologie půdorysné dispozice ...…………………...30 2.1. Románská sakrální architektura……………………………………………………….30 2.2. Půdorysná dispozice u románské sakrální architektury ………………………………30 2.3. Portály u románské sakrální architektury …………………………………………….33 2.4. Vývoj románské sakrální architektury v horním Pootaví …………………………….36 2.5. Gotická sakrální architektura do roku 1420…………………………………………...37 2.6. Půdorysná dispozice u gotické sakrální architektury do roku 1420 …………………..38 2.7. Portály u gotické sakrální architektury do roku 1420 ………………………………...39 2.8. Klenby, svorníky, konzoly a přípory u gotické sakrální architektury do roku 1420….40 2.9. Působení klášterů v oblasti horního Pootaví do roku 1420……………………………43 3. Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420 (přehled)………………..49 3.1. Albrechtice u Sušice ………………………………………………………………….49 3.2. Budětice ………………………………………………………………………………61 3.3. Bukovník .……………………………………………………………………………..66 3.4. Dlouhá Ves …………………………………………………………………………...72 3.5. Dobrá Voda …………………………………………………………………………...74 3.6. Hartmanice ……………………………………………………………………………75 3.7. Hejná ………………………………………………………………………………….80 3.8. Kašperské Hory- kostel sv. Markéty ………………………………………………….82 3.9. Kašperské Hory- kostel sv. Mikuláše ………………………………………………...87 3.10. Kolinec ……………………………………………………………………………...91 3.11. Mouřenec …………………………………………………………………………... 96 3.12. Nezamyslice ………………………………………………………………………..107 3.13. Nicov ……………………………………………………………………………….114 3.14. Petrovice ……………………………………………………………………………117 3. 15. Rejštejn …………………………………………………………………………….121 3. 16. Strašín………………………………………………………………………………122 3.17. Sušice- kostel sv. Václava ………………………………………………………….126 3.18. Sušice- kostel Panny Marie ………………………………………………………...133 3.19. Svojšice …………………………………………………………………………….138 3.20. Velhartice- Kostel Narození Panny Marie ………………………………………....141 3.21. Velhartice- Kostel sv. Máří Magdalény ……………………………………………148 3.22. Zbynice ……………………………………………………………………………151 3.23. Zdouň ………………………………………………………………………………159 3.24. Žihobce …………………………………………………………………………….164 Závěr ……………………………………………………………………………………….165 Seznam pramenů a literatury………………………………………………………………...167 Seznam vyobrazení………………………………………………………………………….178 Obrazová příloha…………………………………………………………………………….186 Úvod Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, což spolu značně souvisí a nelze oddělovat, protože tvoří svébytný celek. Pouze ve vztahu dějinném je možné správně pochopit a vyložit vznik středověké architektury. V této práci bude kladen značný důraz na zkoumání písemných pramenů a také historie tohoto regionu. Bez těchto znalostí by bylo jen velmi obtížné správně pochopit a vyložit vznik sakrální architektury v předkládané oblasti, mohla by před námi vyvstávat zdánlivě zcela nesourodá skupina sakrálních staveb a bylo by těžké objasnit důvody pro její vznik. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz. Dějiny 12. a 13. století Sušicka jsou spojeny s hrabaty z Bogenu, kteří významně ovlivnili dějiny a vývoj této oblasti ve středověku, značně se podíleli na kolonizaci tohoto kraje, a díky jim bylo zprostředkováno umění z Podunají do této odlehlé oblasti Šumavy, která byla spojena s oblastí Bavorska Českou stezkou (často označovanou jako Vintířova). Rod hrabat z Bogenu byl spojen s českým královstvím a s dynastií Přemyslovců sňatky. Území Sušicka připojil ke Království českému roku 1273 král Přemysl Otakar II., který se v této oblasti zasloužil o založení města Sušice. Značná privilegia přinesl Sušicku i král Jan Lucemburský, který mimo jiné nechal opevnit roku 1322 město Sušici a v době jeho vlády vnikají významné sakrální stavby oblasti horního Pootaví, jako například kostel sv. Václava v Sušici, sv. Mikuláše v Kašperských Horách. Karel IV. dává Sušici a Kašperským Horám taktéž významná privilegia, zřizuje odnož důležité středověké komunikace Zlaté stezky vedoucí přes Kašperské Hory, na obranu Kašperských Hor zakládá hrad Kašperk a bylo by možné jmenovat mnohé další činy. Oblast horního Pootaví se zapsala do dějin nejen svými významnými historickými událostmi, nýbrž i architektonickými díly zde vzniklými, které nemají pouze regionální charakter, nýbrž svůj význam mají i v kontextu celého českého prostředí. V době románské vzniklo v této oblasti v rámci krátkého časového úseku značné množství sakrální architektury, což je v rámci celého českého prostředí značně neobvyklé a zcela mimořádné. U sakrální románské architektury vzniklé v tomto regionu je možné sledovat vlivy nejen z českého 8 prostředí, ale ve velké míře také z oblasti Bavorska a Podunají, k čemuž přispěla nejen vláda hrabat z Bogenu, ale také působení bavorských klášterů na tomto území. Jednalo se především o premonstrátský klášter z Windbergu nebo klášter v Niederaltaichu. V období gotiky dochází v horním Pootaví ve velké míře k přestavbám již stávajících románských sakrálních staveb, vznikají gotické novostavby, jejichž množství je značně menší, nežli tomu bylo u románské sakrální architektury, ale i přes toto se jedná o významné sakrální stavby, které se neodmyslitelně zapsaly do dějin gotické architektury v českém prostředí a to především v souvislosti s osobou krále Jana Lucemburského, kdy sakrální architektura vznikající v době jeho vlády, zůstávala do velké míry na okraji zájmu badatelů zastíněná dobou vlády Karla IV. a právě v oblasti horního Pootaví je možné s dobou vlády tohoto panovníka spojovat několik staveb, což je velmi pozoruhodné. Objevují se z velké míry jednolodní