ročník 4 | 2013 internetový časopis Západočeské Entomologické Listy vydává Západočeská pobočka České společnosti entomologické v Plzni ISSN 1804-3062 pouze on-line verze Západočeské entomologické listy (2013), 4: 1–9 ISSN 1804-3062 Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Nový rybník u Plzně Ivo Těťál Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] TĚŤÁL I. 2013: Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Nový rybník u Plzně (Beetles (Coleoptera) of the Nový rybník Nature Reserve near Plzeň). – Západočeské entomologické listy, 4: 1–9. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty. html, 17-1-2013. Abstract. The results of the survey of beetles in the Nový rybník Nature Reserve near Plzeň (Pilsen) are presen- ted. Beetles were collected by pitfall traps, light and individual collecting in the vegetation season of 2011. In total, 288 beetle species representing 31 families were collected. The most important records are represented by Cantharis cryptica, Lamprinodes saginatus, Olophrum fuscum, Philonthus punctus and Tachyporus formosus. Key words: Coleoptera, faunistics, Nový rybník, western Bohemia, Czech Republic, Nature Reserve ÚVOD ka lokality se pohybuje kolem 330 m. Rezervace Přírodní rezervace (dále PR) Nový rybník byla jako orograficky náleží do Plzeňské pahorkatiny a celé cenný mokřadní ekosystém vyhlášena v roce 2007 území spadá do faunistického čtverce síťového ma- zvláště chráněným územím. Předmětem ochrany pování 6345. GPS souřadnice středu lokality jsou jsou přirozené břehové a příbřežní porosty, sloužící 49°41'43,9"N, 13°14'18,4"E. jako hnízdiště a migrační stanoviště vodních ptáků. Původně zde byl rybník vytvořený v propadlině V předkládaném příspěvku jsou uvedeny výsledky po zaniklých uhelných dolech. Kvůli intenzivnímu jednosezónního inventarizačního průzkumu fauny zemědělskému hospodaření na okolních pozem- brouků tohoto území. Provedený průzkum je první cích byla celá lokalita meliorovaná. Poloha lokali- mně známou systematickou coleopterologickou ak- ty v mělkém údolí, kam stéká povrchová voda, ale tivitou na území PR Nový rybník. Entomologické i podzemní vodní zdroj však nedovolily plné země- sběry některých čeledí řádu Coleoptera, především dělské využití. Díky tomu zde vznikl mělký, částečně Curculionidae a Chrysomelidae, prováděl na Novém rákosím zarostlý mokřad. Následně byla vytvořena rybníce v roce 2005, ještě před vyhlášením chráně- jakási hráz, která napomohla zadržování vody a k za- ného území, Zdeněk Doležal (DOLEŽAL 2005). Uvádí plavení podmáčených luk v tomto údolí. V průběhu odtud výskyt 172 druhů patřících do 16 čeledí. Sez- let se mokřad stal významným hnízdištěm řady druhů nam významnějších druhů zjištěných během těchto vodního ptactva, včetně jedné z mála hnízdních ko- sběrů publikovali ve své práci KEJVAL et al. (2008). lonií racků chechtavých (Larus ridibundus) v západ- Vzhledem k tomu, že v té době ale ještě nebyly vy- ních Čechách a významným shromaždištěm ptactva mezeny přesné hranice rezervace, tak se jeho aktivity v průběhu jarního i podzimního tahu. pravděpodobně neomezovaly striktně pouze na dneš- Přírodní rezervace Nový rybník je zajímavým mok- ní chráněné území a zaujímaly s největší pravděpo- řadním ekosystémem, který vznikl samovolným na- dobností i přilehlé okolí. Proto tyto sběry nekomen- puštěním. Vegetace se zde zformovala zcela přiro- tuji ani neporovnávám s výsledky svého průzkumu. zeně a odpovídá rostlinnému společenstvu rákosin a vysokých ostřic. Jedná se o druhově chudý porost, STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA kde převažuje rákos obecný (Phragmites australis) a PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ PR NOVÝ RYBNÍK orobinec širokolistý (Typha angustifolia). Tyto rost- Přírodní rezervace Nový rybník se nachází západně liny tvoří hlavně při východním a severovýchodním od Plzně v katastrálním území obce Úherce u Nýřan břehu rybníka hustý porost a nižší bylinné patro je v mělkém bezlesém údolí, které leží mezi obcemi zde z důvodu nedostatku světla velmi zredukováno Líně, Zbůch a Úherce (Obr. 1, 2). Celková rozlo- (Obr. 3). Směrem dále od vody se zmenšuje množ- ha přírodní rezervace je 12,84 ha. Nadmořská výš- ství orobince a rákosu a přibývá ostřice štíhlá (Carex 1 Obr. 1. Poloha Přírodní rezervace Nový rybník. Fig. 1. Location of the Nový rybník Nature Reserve. acuta), vytvářející především v jižní a západní části rezervace jsou již suché a převažují zde druhy mezo- rezervace rozlehlé neprostupné porosty, které jsou filních luk včetně ruderálních druhů – bojínek luční ideálním místem pro hnízdění řady vodních ptáků. (Phleum pratense), jetel luční (Trifolium pratense), Doprovodnými druhy jsou ve větší či menší míře kar- jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), krvavec to- binec evropský (Lycopus europaeus), kosatec žlutý ten (Sanguisorba officinalis), metlice trsnatá (Des- (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), champsia cespitosa), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), rdesno obojži- elatius), pcháč rolní (Cirsium arvense), vratič obecný velné (Persicaria amphibia) a další (Obr. 4). Okraje (Tanacetum vulgare) a řada dalších (Obr. 5). Pouze ve východní části chráněného území, v prostoru hrá- ze rybníka, roste několik stromů. Většinu z nich tvoří poměrně vzrostlí jedinci vrby křehké (Salix fragilis), dále vrba jíva (Salix caprea), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a bez černý (Sambucus nigra). Po okrajích roste několik mladých jedinců těchto druhů stromů a dalších vrb (Salix sp.) keřovitého vzhledu (Obr. 6). MATERIÁL A METODIKA Terénní práce probíhaly od počátku března do konce října 2011. Průzkum byl prováděn individuálním vy- hledáváním pod předměty (kameny, ležící dřevo, spa- dané listí apod.), na květech a všemi základními sbě- Obr. 2. Letecký snímek Přírodní rezervace Nový rybník. racími metodami kvantitativního charakteru – smy- Fig. 2. Aerial photograph of the Nový rybník Nature Re- kem vegetace, oklepem stromů, keřů a vyšších bylin, serve. prosevem detritu a vyšlapáváním vegetace. Rovněž 2 byla využita metoda odchytu pomocí zemních pastí 5. prostor hráze se skupinou vzrostlejších stromů s konzervační tekutinou (10 % roztok ledové kyseliny Inventarizační průzkum byl zaměřen pouze na zjiště- octové), které byly na lokalitě instalovány od dubna ní druhové diverzity s cílem upozornit na významné do konce září 2011 a kontrolovány jednou měsíčně. taxony. Z tohoto důvodu nebylo prováděno žádné Vždy skupina pěti pastí byla umístěna v linii po 10 m kvantitativní hodnocení. Část snadno rozlišitelných do vybraných odlišných stanovišť (viz níže). Jako do- druhů byla determinována již na lokalitě, záznamy plňková metoda byl použit i odchyt na světlo za po- zapsány do terénního deníku a exempláře byly ná- moci přenosného světelného lapače s UV zářivkou. sledně vypuštěny zpět do volné přírody. Zbytek ma- Individuální sběr byl prováděn po celé ploše zkou- teriálu byl zpracován standardní suchou preparací a maného území, ale především byl soustředěn do vyti- je uložen ve sbírce autora a ve sbírce zoologického povaných odlišných stanovišť, charakteristických pro oddělení Západočeského muzea v Plzni. Průzkum toto chráněné území: obsáhl celý řád brouků (Coleoptera), sběry prováděl 1. husté porosty rákosu a orobince a jejich okraje výhradně autor. Také determinaci většiny materiálu 2. místa s největší pokryvností ostřicí štíhlou zajistil autor sám kromě těchto čeledí: Cantharidae a 3. otevřené plochy v severní až západní části PR tvo- Malachiidae determinoval Libor Dvořák (Tři Seke- řené loukami, zčásti podmáčenými ry), Chrysomelidae Michal Ouda (Plasy), Dytiscidae 4. mezofilní louky situované především v jižní části Vladimír Vyhnálek (Olomouc) a zástupce nadčeledi PR Curculionoidea Stanislav Benedikt (Plzeň). Obr. 3. Husté porosty rákosu obecného (Phragmites aus- Obr. 5. Mezofilní louky při jižní straně rezervace. Foto: tralis) a orobince úzkolistého (Typha angustifolia) při bře- I. Těťál. zích. Foto: I. Těťál. Fig. 5. Mesophile meadows in the southern part of Nature Fig. 3. Dense stands of Phragmites australis and Typha Reserve. Photo: I. Těťál. angustifolia on the banks of pond. Photo: I. Těťál. Obr. 4. Porosty ostřice štíhlé (Carex acuta). Foto: I. Tě- Obr. 6. Skupina stromů v prostoru hráze. Foto: I. Těťál. ťál. Fig. 6. Groups of trees in the dike area. Photo: I. Těťál. Fig. 4. Stands of Carex acuta. Photo: I. Těťál. 3 Nomenklatura vychází z práce JELÍNKA (1993) s těmi- nebo výskytem na rostliny bylinného patra mokřadu to výjimkami: čeleď Carabidae byla zpracována podle a mezofilních luk a jejichž přítomnost byla zazname- HŮRKY (1996), čeleď Staphylinidae podle BOHÁČE et nána především v okrajových částech zkoumaného al. (2007), nadčeleď Curculionoidea podle BENEDIK- území. Na území PR Nový rybník stěžejní část zjiště- TA et al. (2010), čeleď Tenebrionidae podle NOVÁKA ných druhů tvořily víceméně běžné hygrofilní druhy (2007) a zástupci vodních brouků (čeledi Dytiscidae, preferující tyto mokřadní biotopy. Přesto bylo na stu- Helophoridae, Heteroceridae a Hydrophilidae) podle dovaném území nalezeno i několik pozoruhodných BOUKALA et al. (2007). a méně známých druhů. Bezesporu mezi nejcennější patří nálezy drabčíků Lamprinodes saginatus (Gra- VÝSLEDKY A DISKUSE venhorst, 1806) a Tachyporus formosus Matthews, Celkem bylo během inventarizačního průzkumu 1838 a páteříčka Cantharis cryptica Ashe, 1947. PR Nový rybník zjištěno 288 druhů brouků patřících PR Nový rybník tak představuje buď jejich první, k 31 čeledím. Počty druhů v jednotlivých čeledích a nebo další z několika málo známých lokalit v zá- udává Tabulka 1. padních Čechách. Tyto nálezy tak rozšiřují