Masarykova univerzita Ekonomickosprávní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

STRATEGIE ROZVOJE OBCE OPATOV

Municipality development strategy: Opatov na Moravě

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Dagmar ŠPALKOVÁ, Ph.D. Lenka ŠTOČKOVÁ

Brno, leden 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomickosprávní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Akademický rok: 2013/2014

Studentka: Bc. Lenka Štočková

Obor: Veřejná ekonomika a správa

Téma práce: Strategický plán rozvoje obce

Téma práce anglicky: Municipality development strategy: Opatov na Moravě

Cíl práce, postup a použité metody: Cíl práce:

Podmínkou vyváženého sociálně ekonomického rozvoje země je rozvoj jejích jednotlivých regionů potažmo jednotlivých obcí. Za jeden z nejvýznamnějších nástrojů regionálního rozvoje jsou považovány strategie rozvoje vycházející z vývoje lokality v minulosti a vyhodnocení současné situace.

Cílem práce je vypracovat strategický plán

obce Opatov na Moravě. Postup práce a

použité metody:

analýza současné situace vymezení problémových oblastí definování cílů rozvoje obce a opatření k jejich naplnění vypracování strategického plánu návrh realizace a hodnocení strategického plánu

Rozsah grafických prací: Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh: 60 70 stran

Literatura: REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan BÁRTA. Strategie jako nástroj rozvoje . In Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací . 1. vydání. Brno: MU, 1999. s. 613. ISBN 80 21021268.

HOLEČEK, Jan, Jan BINEK, Iva GALVASOVÁ, Kateřina CHABIČOVSKÁ a Hana SVOBODOVÁ. Obec a její rozvoj v širších souvislostech . 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 74 s. RIA. ISBN 9788090430822.

O’SULLIVAN, Arthur. Urban economics . 7th ed. Boston: McGrawHill, 2009. xxix, 466. ISBN 9780071276290.

Vedoucí práce: Ing. Dagmar Špalková, Ph.D.

Pracoviště vedoucího práce: Katedra veřejné ekonomie Datum zadání práce: 5. 2. 2013

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

...... vedoucí katedry prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. Děkan

V Brně dne: 2. 1. 2014

Jméno a příjmení autora: Lenka Štočková Název diplomové práce: Strategický plán rozvoje obce Opatov Název v angličtině: Municipality development strategy Opatov Katedra: Veřejné ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Dagmar Špalková, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Anotace v češtině:

Podmínkou vyváženého sociálně ekonomického rozvoje země je rozvoj jednotlivých regionů potažmo jednotlivých obcí. Za jeden z nejvýznamnějších nástrojů regionálního rozvoje jsou považovány strategie rozvoje vycházející z vývoje lokality v minulosti a vyhodnocení současné situace. Plánování v návaznosti na strategický rozvoj obce poskytuje do budoucna manažerům a vedení obce dobrý nástroj pro samotné řízení obce.

Anotace v angličtině:

Condition for the balanced socioeconomic development of the country is the development of each region in turn each municipality. From one of the most important instruments for regional development are considered development strategy based on the development of the area in the past and assessing the current situation. Planning in relation to the strategic development of the municipality provides future managers with a good municipal management tool for the actual management of the village.

Klíčová slova :

Strategické plánování a strategický plán, územní a socioekonomický rozvoj, rozvoj regionu, Česká republika, Opatov.

Key words:

Strategic planning and strategic plan, territorial and socioeconomic development, region development, Czech republic, Opatov. 4

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma : STRATEGIE ROZVOJE OBCE OPATOV zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v závorkách za textem a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Podpis autora práce

5

Na tomto místě chci poděkovat vedoucí své diplomové práce Ing. Dagmar Špalkové, Ph.D. za cenné podněty a rady, které jsem od ní získala při konzultacích dané problematiky, za odborné vedení, které mi pomohlo tuto práci zkompletovat a za trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování diplomové práce věnovala.

6

OBSAH ÚVOD ...... 8 1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ...... 11 1.1 Význam strategického plánování ...... 11 1.2 Proces strategického plánování ...... 13 1.3 Sestavení a přijetí strategického plánu a jeho realizace ...... 16 2 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE ...... 19 1.1 Historie, památky a zajímavosti ...... 19 1.2 Současnost obce ...... 21 3 FORMULACE VIZE A VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ ...... 29 3.1 Strategická vize ...... 29 3.2 SWOT analýza ...... 31 3.3 Problémové oblasti ...... 36 4 DEFINOVÁNÍ CÍLŮ ROZVOJE OBCE A OPATŘENÍ K JEJICH NAPLNĚNÍ ...... 44 4.1 Definování cílů ...... 45 4.2 Sestavení a přijetí strategického plánu ...... 46 4.3 Identifikace rizik ...... 60 4.4 Realizace strategického plánu ...... 60 4.5 Hodnocení strategického plánu a jeho aktualizace ...... 61 ZÁVĚR ...... 63 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ...... 65 SEZNAM ZKRATEK ...... 67 SEZNAM PŘÍLOH ...... 68

7

ÚVOD

Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyvážený objektivním rozhodováním a znalosti prostředí, při kterém jsou využívány tři základní pilíře – zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání, vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit a vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit. Důležitou činnosti je přitom zajišťování veřejných služeb či veřejných statků.

Obec můžeme chápat jako organizaci poskytující služby. Musí fungovat na stejném principu jako kterýkoli podnikatelský subjekt – firma a snažit se udržet v chodu a to bez inovací, řízení a plánování není možné. Proto je strategické plánování velice důležitou součástí činnosti obce. Tato diplomová práce je zaměřena na jednu část důležitou pro rozvoj obce a to je strategický plán rozvoje obce.

Autorka této práce je starostkou městyse 1 Opatov, která nastoupila do funkce koncem roku 2010 bez jakékoli předchozí praxe s prací v zastupitelstvu či veřejné správě. Studiem na ESF MU Brno však chtěla doplnit chybějící teoretické znalosti a využít je pro lepší řízení a další rozvoj obce. To ji také vedlo k tomu, aby se diplomová práce zabývala tématem, které bude obci prospěšné. Rozhodla se pro vypracování strategického plánu rozvoje obce Opatov, který by popsal současnou situaci, kde se obec nachází, jaké jsou její vize, cíle a jak toho dosáhnout. Pro získání těchto informací využila SWOT analýzu a dotazníkové šetření mezi občany a osobní pohovory s podnikatelskými subjekty, které v obci působí. Analyzovala historii i současnost obce a použila dostupná data z ČSÚ jako je poslední sčítání lidu, bytů a domů v roce 2011 a dostupnou odbornou literaturu.

V současné době obec nemá k dispozici ucelený program rozvoje ani strategický plán. V únoru 2012 přijalo zastupitelstvo městyse Akční plán rozvoje městyse 2012 v rámci přípravy rozvojových projektů městyse Opatov, kde jsou popsány nejdůležitější plány, které se mají realizovat od roku 2012 do 2015. Hlavním problémem rozvoje obce je velmi slabé propojení a vzájemná spolupráce zastupitelstva respektive úřadu s občany, podnikateli a dobrovolnými organizacemi. V obci nejsou koordinovány činnosti a plánování je prováděno

1 Obci Opatov bylo navráceno označení městys v roce 2007. Městys je typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy a to je právě případ Opatova. Městys je označení obce jako základního ÚSC. 8 pouze na základě schvalování ročního plánu bez dalšího výhledu a plánu rozvoje do budoucna. Tato diplomová práce by měla sloužit jako podklad pro další rozvoj obce a pomoci zlepšit její postavení v regionu.

V této práci autorka čerpala z územního plánu obce Opatov, který byl zastupitelstvem schválen v srpnu 2012. Dalším dokumentem pro zpracování strategického rozvoje je plán územního rozvoje Kraje Vysočina, Strategie regionálního rozvoje pro rok 2007 – 2013 vydané MMR ČR. Z legislativních dokumentů pak čerpala zejména ze zákona o obcích, zákona o podpoře regionálního rozvoje a dalších. Z odborné literatury z díla Jaroslava Rektoříka, Jana Šelešovského Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, Karla Maiera a kol. Udržitelný rozvoj území, Věry Šilhánkové Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce a ze zahraničních pan John M. Brusin Strategic planning for public and nonprofit organizations a další odborné literatury. Využila také poznatků z přednášek S. Hrabalové předmětu Teorie rozvoje měst a obcí v rámci výuky na ESF.

Cílem diplomové práce bylo vypracovat strategický plán obce Opatov na Moravě a návrh jeho realizace. V diplomové práci byla použita SWOT analýza, při které autorka vycházela ze znalosti prostředí a konzultací s jednotlivými zastupiteli. Pro získávání názoru a potřeb občanů autorka vypracovala dotazník. Způsob anonymního vyplnění a vrácení dotazníku se velmi osvědčil vzhledem k počtu vrácených dotazníků a využití pro další zpracování názorů a potřeb občanů. Anonymní metoda byla využita zejména proto, že občané nejsou příliš ochotni vstupovat do diskusí o svých zájmech veřejně a sdělovat tak svoje potřeby a negativní stanoviska. U podnikatelských subjektů působících v obci pak bylo použita přímé komunikace a forma řízeného dotazníku, kde mohli doplnit svoje návrhy, potřeby a problémové oblasti. Na tomto základě byly zpracovány získané postřehy, názory a návrhy, které byly použity v této diplomové práci.

Strategický plán je koncipován jako střednědobý dokument na roky 2014 – 2020 i s ohledem na programové období dotačních titulů EU. Strategický plán by měl obci zlepšit postavení v rámci regionu a možnost zvýšit šance při získávání dotací.

Práce je strukturovaná do čtyř bloků, v úvodní teoretické části jsou uvedeny vědecké poznatky, popsána funkce strategického plánování a strategického plánu. Autorka zde čerpala zejména z poznatků uvedených v odborných publikacích a z informací získaných samotným studiem na ESF. V druhé části je pak analyzována současná situace obce, porovnání

9 současnosti a historických dat a zhodnocení předchozího vývoje se současným zachycením života v obci. Z těchto poznatků pak čerpá blok třetí, kde bylo použito SWOT analýzy a dotazníkového šetření a byly vymezeny problémové oblasti. Ve čtvrtém bloku pak autorka definuje cíle rozvoje obce a opatření k jejich naplnění. V této části je popsán návrh realizace a hodnocení a aktualizace strategického plánu rozvoje. Vytvoření potřebných rozvojových plánů a projektů by v budoucnu mělo odstranit plýtvání prostředků a posloužit ke zvýšení efektivnosti činnosti obce.

Diplomová práce je řešena tak, aby poznatky zde uvedené mohly být čerpány samotným zastupitelstvem městyse Opatov s tím, že se jedná o dokument, který je pouze začátkem – jakýmsi odrazovým můstkem pro další činnost obce v jejím rozvoji a strategickém plánování. Autorka si je vědoma, že každý strategický plán musí být zastupitelstvem schválen a jako takový pak má význam i pro další nově zvolené zastupitelské sbory.

Autorka si nekladla za cíl zpracovat dokument, který musí být jednoznačně přijat zastupitelstvem bez změn. Diplomová práce by mohla sloužit pro ukázání přístupu a směru zpracování strategického rozvojového plánu obce v nejbližším období.

10

1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Strategické plánování je základním manažerským nástrojem, který umožňuje koordinovat a řídit rozvojové aktivity na území obce. Tento dokument bývá nazýván programem rozvoje obce jak je uvedeno v zákoně o obcích. Strategický plán je významným nástrojem, který obcím pomáhá naplňovat jejich základní funkce. Obce jsou fungující socioekonomický systém založený na společném využívání území občany, organizacemi, zájmovými skupinami. Základní funkcí obce je funkce obytná, pracovní a obslužná [3:14]. Česká republika a zejména pak kraj Vysočina je svojí sídelní strukturou a vysokým počtem obcí do 1000 obyvatel charakteristická. Více než 88 % území v ČR je osídleno právě malými obcemi. „Velký podíl malých obcí je problematický zejména proto, že tyto obce často neplní své základní funkce a je pro ně problematické zajistit určitou úroveň poskytování veřejných statků a služeb pro své občany. Velikost obce hraje roli při zajištění alokační efektivnosti při poskytování veřejných statků a služeb, neboť v rámci většího společenství je možné dosáhnout úspor z rozsahu a zvýšit odbornost a profesionalitu řízení obce.“ [3:15]

1.1 Význam strategického plánování

Podmínkou rovnovážného sociálně ekonomického rozvoje země je rozvoj jednotlivých regionů zejména pak jednotlivých obcí. Za jeden z nejdůležitějších nástrojů regionálního rozvoje jsou považovány strategie rozvoje, které vychází z vývoje daného území v minulosti a vyhodnocení současné situace. Plánování je proces spojený s rozvojem obce, musí však být vždy vzájemně propojeny všechny oblasti veřejné i samostatné působnosti obce. Na základě poznatků získaných od občanů, podnikatelů, neziskových organizací a spolků působících na území dané obce by mělo cílené strategické plánování vést k formulaci vizí a cílů společně s aktivitami vedoucími k jejich naplnění. Strategický plán rozvoje upevňuje pozici obce v konkurenčním soupeření o nové investice, pracovní místa, obyvatele a turisty. Vychází z předpokladu, že nikdo nemůže přesně určit vývoj v budoucnosti. Dokument rozvoje obce však může fungovat jako dobře vytvořený řídící systém pro snazší překonávání překážek v nejisté budoucnosti. K tomu by obec měla vytvořit dobře fungující informační, plánovací a kontrolní systém, který umožní rozpoznat nebezpečí a obec tak může snáze reagovat na nebezpečí a hrozby.

11

Význam strategického plánu spočívá zejména v tom, že pomáhá organizovat změny ve společnosti, řeší problémy dlouhodobě a komplexně, usiluje o minimalizaci hrozeb a maximalizaci příležitostí obce. Definuje prioritní oblasti a cíle rozvoje obce, přičemž do těchto oblastí potom mohou být soustředěny omezené zdroje obce. Pomáhá dosažení shody a hledání cesty budoucího vývoje obce i mezi jednotlivými zájmovými skupinami. Pro přijetí společného cíle je třeba, aby všechny zájmové skupiny spojily své síly a podpořily tento cíl a směrování rozvoje obce. Prostřednictvím veřejně projednaného a přijatého strategického plánu rozvoje pak vzniká veřejnosoukromé partnerství, které pomáhá k překonání odporu ke změnám.[3:17]

Hlavním cílem strategického plánu je rozvoj v dlouhodobém horizontu a koordinace veřejných a soukromých aktivit, který bere v úvahu demografický, sociální, ekonomický a ekologický charakter území obce. Hlavním smyslem je organizace trvale udržitelného rozvoje obce a toho lze docílit tak, že se budou sledovat jednotlivé zájmy občanů i podnikatelů a dojde k vzájemnému pochopení a ke shodě v jednotlivých tématech, která se prolínají a ke shodě všech zúčastněných tak, aby obec prosperovala jako celek. Strategický plán musí obec sjednocovat a být dokumentem, který budou občané podporovat, aby došlo k jeho naplnění v co nejširší míře. Strategický plán rozvoje obce Opatov může být využit v praxi pro její rozvoj a stát se tak důležitým dokumentem pro dlouhodobé programové plánování, který formuluje cíle rozvoje obce, jeho vize a cesty, jak tento plán naplnit. Strategický plán respektuje principy udržitelného rozvoje. Udržitelný je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by se tak dělo na úkor jiných generací či jiných území či společenství. Tento rozvoj je jak časový tak prostorový. [5:12]

„Význam programu rozvoje jako řídícího dokumentu spočívá především v tom, že poskytuje větší průhlednost rozdělení finančních zdrojů a jejich využití pro rozvoj obce nejen v budoucnosti. Předpokládané využití finančních zdrojů totiž umožní objektivně upravit i rozpočet běžného roku. To přispěje ke zlepšení hospodaření se všemi dostupnými zdroji “.[7:17]

Části strategického plánu Analytická část obsahuje jednak sběr dat a dále provedení průzkumů (např. průzkum veřejného mínění atp.) Sběrem dat jsou získávány informační zdroje o obci z různých zdrojů, kterými jsou ČSÚ, Úřady práce, regionální instituce. Dalšími zdroji informací jsou pak

12 podniky a organizace, které působí na území obce (např. zemědělské družstvo, výrobní firma či neziskové organizace atd.). Průzkum zahrnuje informace o obci samotné a slouží jako podklad pro SWOT analýzu a data se mohou rozdělit do tří skupin – obyvatelstvo (demografická struktura, zdravotní stav, mobilita obyvatelstva, bydlení, domácnosti a jejich vybavení) data o ekonomice (zaměstnanost a příjmy obyvatel, hospodaření a ekonomický profil obce, trh s nemovitostmi) a data o území obce (geografické a urbanistické charakteristiky, technická infrastruktura, životní prostředí, zemědělství, doprava a občanská vybavenost). SWOT analýza popisuje vnitřní a vnější stránky území obce. Vnitřní analýza hodnotí silné a slabé stránky obce. Silné stránky představují konkurenční výhodu a slabé stránky pak ohrožují rozvoj obce. Tyto vnitřní podmínky může obec ovlivnit vlastní činností či rozhodnutím. Analýza vnějších podmínek je zaměřena na budoucnost a analyzuje příležitosti a hrozby obce. Do těchto faktorů nemůže obec aktivně zasáhnout. Někdy se může některý faktor zdát jako příležitost a z jiného pohledu může být naopak hrozbou. SWOT analýza je pro zpracování strategického plánu rozvoje velmi důležitá a proto je nutné ji věnovat zvýšenou pozornost a nevynechat žádnou oblast života v obci. Při přípravě strategického plánu a po analýze je sestavena vize, která je podkladem pro návrhovou část strategického plánu, od které se budou odvíjet další kroky sestavování strategického plánu a jeho jednotlivých částí. Strategická neboli také návrhová část strategického plánu určuje naplnění rozvojové vize a k tomu využívá analytické údaje citované výše. Ve strategické části jsou formulovány jednotlivé strategické cíle rozvoje obce, které vedou k naplnění strategické vize. Návrhová část obsahuje také návrh samotné realizace a následné hodnocení a aktualizaci strategického plánu.

1.2 Proces strategického plánování

Strategie je velmi používaným pojmem v současném podnikatelském i veřejném sektoru. Jde o cílené plánování za účelem dosažení záměru nebo strategického cíle jako například vznik dobrovolného svazku obcí za účelem vybudování společné kanalizace a ČOV. Strategie je cesta, kterou chceme jít, abychom dosáhli cíle. Strategický plán rozvoje je důležitým nástrojem strategického řízení. Tvorba strategických dokumentů jako je strategický plán rozvoje a územní plán by mělo zadávat zastupitelstvo obce odborných firmám, se kterými musí vždy úzce spolupracovat při vytváření těchto dokumentů. Je zcela vhodné, aby vypracování strategického plánu předcházelo vzniku

13

územního plánu. Pak je větší předpoklad, že dojde k protnutí všech cílových oblastí v obou těchto dokumentech a k lepší koordinaci a řízení rozvoje území v obci. Základem formulování vlastní strategie je vypracování strategické vize, která by zahrnovala zájmy všech zúčastněných, byla jasná, srozumitelná a výstižná pro všechny. Měla by zachytit cestu směrování obce v dlouhém časovém horizontu (zpravidla 20 let). Formulace vize by měla být dostatečně široká, aby zachytila představy širokého spektra obyvatel i zájmových skupin a mohla být skutečným vodítkem pro cílování jednotlivých oblastí rozvoje. Globální cíl vymezuje základní směry, cesty rozvojového procesu a stavu, kterého chceme dosáhnout. Po formulaci vize pak dojde k návrhu strategie rozvoje a určení problémových oblastí (např. doprava, životní prostředí, nezaměstnanost, urbanismus atd.).

Základní fáze procesu strategického plánování podle Bermana jsou:[3:18,19] 1. Příprava procesu strategického plánování , vytvoření veřejnosoukromého partnerství. Pro tuto fázi je třeba zajistit (vytvořit) orgán, který bude celý proces strategického plánu řídit a organizovat. Může to být například výbor, komise. Proces zpracování je založen především na neustálé vzájemné komunikaci a spolupráci všech zainteresovaných stran. 2. Analýza současné situace obce je důležitá pro zjištění, jaký byl vývoj, v jaké situaci se nacházíme a jaké vlivy zde působily. Je důležité zjistit jaká je ekonomická situace, v jakém postavení v regionu se obec nachází, jaký je demografický vývoj, nezaměstnanost, infrastruktura, životní prostředí nebo také otázka bydlení a územního rozvoje. 3. Formulace vize 2 rozvoje obce, vymezení problémových oblasti – vychází z analýzy současné situace z poznatků získaných vlastními zkušenostmi či ekonomickými a statistickými daty. Jako problémové oblasti by měly být uvedeny ty, které jsou v silách obce je zvládnout vlastními zdroji. Výsledkem by měl být dokument, který by měl ukázat, jak by měla obec v budoucnu vypadat. 4. Vnější a vnitřní analýza – SWOT analýza – využívá se hojně v plánování, aby bylo možno lépe formulovat problémové oblasti, které jsou analyzovány. SWOT analýza popisuje silné, slabé stránky, příležitosti a ohrožení pro zkoumaný subjekt. Vnitřní analýza se zabývá oblastmi, které může obec svým postojem ovlivnit. Vnější analýza pak sleduje vliv faktorů a trendů, které obec ovlivňují, ale obec sama je ovlivnit nemůže. 5. Definice cílů rozvoje obce a opatření vedoucí k jejich naplnění je obec schopna stanovit na základě provedených analýz a konkrétní oblasti pak rozvést do jednotlivých opatření vedoucích k naplnění cílů rozvoje. Cíl musí splňovat požadavky SMART a být

2 Vize je představa o budoucnosti obce sdílená občanem. 14 specifický a specifikovaný ( Specific), měřitelný ( Measurable), akceptovatelný ( Agreed), realistický ( Realistic) a časový ( Time). 6. Sestavení a přijetí strategického plánu – v této fázi plánu se stanovují priority a indikátory k jednotlivým cílům. V této fázi by také s plánem měla být seznámena veřejnost a měl by být podroben veřejné diskusi. Poté by měl být plán přijat zastupitelstvem, aby se mohl stát platným strategickým dokumentem. Je důležitá politická podpora cílů a opatření strategického plánu. 7. Realizace strategického plánu je výsledkem úspěšného snažení při přípravě, sestavování a schvalování strategického plánu. V této fázi je důležité stanovit odpovědnost dotčených subjektů za plnění strategického plánu. 8. Hodnocení plnění strategického plánu a jeho aktualizace – každé řízení, máli být úspěšné, musí být doprovázeno kontrolou. Kontrola směřuje nejen k tomu, zda je plán plněn, ale také k jeho aktualizaci, což znamená pravidelnou kontrolu toho, zda jsou stanovené cíle a úkoly plněny a zda jsou aktuální nebo je nutné provést jejich změnu s ohledem na vývoj.

Strategické plánování je kontinuální proces, kde na sebe jednotlivé kroky navazují a opakují se. Tento proces názorně ilustruje Bryson J.M [2:11]. Metoda ABC strategické plánování

Vize, poslání, cíle

A B Kde jste? Kde chcete být? programy a služby programy a služby poslání poslání a pověření a pověření struktura a struktura a komunikační komunikační systémy systémy a dovednosti osob osob a dovednosti podpora rozpočtu podpora rozpočtu Strategické otázky

Formulace strategie

C Implementace Jak se tam dostat? strategický plán IT a HR strategie plánování komunikace restrukturalizace a reengineering rozpočtové prostředky

Obrázek č. 1 Metoda ABC – strategické plánování . Pramen: [2:11 ], upravila autorka

15

„Strategické plánování je proces, během něhož vzniká (ve spolupráci vedení organizace, jejích zaměstnanců, správní rady, zastupitelstva a rady obce, vybraných odborníků a dalších skupin, které mají k obci či organizaci významný vztah) představa o tom, čím by se obce či organizace především chtěly zabývat, co by chtěly rozvíjet, jaké programy a služby by měly být především nabízeny a jakou cestou by musela obec či organizace projít, aby mohla své záměry uskutečnit.“ [7:7] „Strategické plánování a následně řízení je rovněž účinným nástrojem, jak spojit společné aktivity rozhodujících představitelů veřejnosti, veřejné správy a organizací ve směru vybraného cíle.“ [7:6]

Kritéria strategického plánu Strategický plán by měl být dlouhodobý – tzn. připravován pro delší časové období v horizontu 15 – 20 let. Například v EU je využíváno sedmileté období plánování. 3 Plán by měl systematicky mapovat všechna podstatná odvětví nebo obory, které mohou ovlivnit budoucí rozvoj daného území. V rámci kritéria selektivnosti by měly být stanoveny hlavní prioritní osy rozvoje, směry nebo problémové oblasti, na které je žádoucí se prioritně zaměřit a podrobně je řešit. Klíčovou podmínkou je provázanost jednotlivých aspektů , které byly identifikovány při analýze řešeného území a vstupují do strategie. Všichni aktéři se musí pravidelně kontrolovat stav dokumentu a provařovat jeho aktuálnost, doplňovat a měnit dle aktuální situace a vývoje tak, aby byl splněn strategický záměr. Pro úspěšnost realizace strategického plánu je také vlastní otevřenost vůči veřejnosti a jejím podnětům a kritice a to jak v době přípravy a projednávání tak po vlastním schválení dokumentu v době realizace a plnění jednotlivých cílů. K dosažení cílů je také nutné hodnocení z hlediska reálnosti zejména finanční, ekonomické a sociální.

1.3 Sestavení a přijetí strategického plánu a jeho realizace

Strategický plán rozvoje obce je základním nástrojem, který umožňuje koordinovat a řídit rozvojové aktivity, vymezuje základní priority rozvoje obce, definuje cíle rozvoje a jednotlivá opatření vedoucí k jejich naplnění. Snahou je co nejefektivněji využít omezené zdroje z rozpočtu obce a vytvořit kvalitní prostředí pro život v obci. (Studijní materiál Teorie rozvoje města a obcí ESF MU).

3 Končící programovací období EU 2007 – 2013. Nové programové období 2014 2020

16

Zpracování strategického plánu může být za použití mnoha metod. Například expertní metodou, kdy je vypracování plánu zadáno expertní skupině – komisi odborníků, která se zpracováním zabývá. Experti se postupně seznamují se situací v obci a čerpají informace. Nebo si může obec sama zpracovat strategický plán v rámci komunitního plánování. Komunitní přístup spočívá v opakovaných diskusích na úrovni obce, jejích obyvatel, podnikatelských subjektů a místních odborníků. Tato metoda je založena na vytvoření zájmových skupin působících na území (spolky, podnikatelé, zemědělci atd.). Často bývají spojeny obě tyto metody, respektive dochází k jejich prolínání, což může být pro zpracování strategického plánu rozvoje obce ten nejlepší způsob. Obě tyto metody v sobě skrývají určitá rizika – u externí metody je to riziko nesounáležitosti k obci, která je posuzována, některé oblasti nemusí přikládat takový význam jako místní obyvatelé. Strategický plán zpracovaný experty je většinou na velmi dobré úrovni avšak pro obyvatele může být odborně zpracovaný text nesrozumitelný. U této metody není veřejnost vtažena do procesu plánování a většinou je to důvod jejich nezájmu o rozvojovou strategii obce. U komunitního plánování pak je rizikem prosazování zájmů jednotlivých občanů, které nemají význam pro rozvoj obce či většinu občanů. Při zapojení veřejnosti je nezbytné, aby všichni účastníci byli nestranní a prosazovali pouze to, co přinese užitek co nejširšímu počtu obyvatel a nebudou prosazovat pouze svoje zájmy.

Při tvorbě strategického plánu je třeba zajistit postup při jeho přípravě jako je vytvoření partnerství soukromého a veřejného sektoru, analýza současné situace obce, správná formulace vize rozvoje obce a současné vymezení problémových oblastí za pomocí SWOT analýzy. Na základě analýz a zjištěných pravdivých a aktuálních informací pak definovat cíle a opatření k jejich naplnění. Samotné stanovení a přijetí strategického plánu je přijato zastupitelstvem obce současně s podmínkami jeho realizace, následného hodnocení plnění přijatých kritérií a aktualizace dle situace obce. Při sestavování strategického plánu je nutné nevynechat veřejnost a k tomuto procesu ji přizvat.

Realizace strategického plánu spadá do činnosti manažerů, vyžaduje odborný dohled nad aktivitami jednotlivců i zájmových skupin, soukromých i veřejných organizací. Akční plánování je pokračováním strategického plánování, kde jsou vize a cíle zpracovány do podrobnějších akčních plánů, které určí odpovědnost za jednotlivé cíle a také zdroje jejich financování, termíny dokončení a případně rozdělení do etap. Jednotlivé aktivity a projekty mají být členěny podle klíčových oblastí rozvoje dle rozdělení ve strategickém plánu.

17

V oblasti legislativy a moderních poznatků strategického řízení a plánování, územního plánování a rozvoje obcí je k dispozici velké množství poznatků z praxe. Kdy i menší obce si samy nebo za pomocí odborných firem zpracovávají strategické plány, které jim pomáhají při řízení chodu obce a především s jejím rozvojem. V této oblasti je dána míra využití pouze na obci samotné. Legislativně není zakotvena povinnost obcí strategické plány tvořit. V roce 2012 byla zpracována v rámci programu MMR ČR Metodika „RoIA – Inovativní přístup k plánování rozvoje obcí“, nicméně do povědomí zastupitelů malých obcí se tato metodika nedostala. V malých obcích je koncepční plánování většinou na nízké úrovni a bráno pouze jako formální dokument. V zákoně o obcích je obcím uloženo mít zpracován rozpočtový výhled a rozpočet na daný rok, bohužel však bez potřebné metodiky tak, aby rozpočtový výhled navazoval na rozpočet obce, případně na další dokumenty a byl pro obec závazný. Pro obce, které mají zpracovaný strategický plán, je pak mnohem jednodušší zpracovávat rozpočtové výhledy na dané období. Dokument strategického rozvoje také obcím pomáhá při získávání dotací. Pro některé obce se tak právě zpracování strategického plánu může stát pouze formálním dokumentem, bez dalšího využití a jeho dodržování.

Moderní řízení obcí a to jakékoli velikosti se neobejde bez sofistikovaného přístupu k jejímu rozvoji. Týká se to strategického plánování, vzájemné spolupráce mezi občany a zastupitelstvem a podnikatelskou sférou, která na území obce pracuje. Strategický plán rozvoje obce také hraje významnou roli i v případě řízení samotné obce, protože po schválení zastupitelstvem je dokument závazný i v případě výměny ve vedení obce, ke kterému může docházet minimálně jednou za 4 roky.

K.Maier 2012 uvádí tři pilíře udržitelného rozvoje – ekonomický pro uspokojování základních lidských potřeb, sociální tvoří soudržnost společnosti, jeho kulturu, ekologický pilíř jako součást životního prostředí. [5:1415]

Strategické plánování pomáhá ujasnit si směry, kterými se chce obec ubírat v rámci svého dlouhodobého vývoje a veškeré úsilí a zdroje soustředit na řešení klíčových problémů. Minimalizovat negativní vliv hrozeb a maximálně zužitkovat příležitosti, které se mohou v budoucnu objevit, a které by měla obec využít pro svůj rozvoj. Strategický plán řeší problémy v dlouhodobém časovém horizontu a umožní využívat finanční a lidské zdroje.

18

2 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE

V této analytické části je zhodnocena situace historického a současného vývoje obce v jednotlivých oblastech fungování života jako je doprava, infrastruktura, demografický vývoj, životní prostředí, zemědělství, průmysl a výroba a popsány zajímavosti, které činí obec výjimečnou nebo pro ni charakteristickou.

1.1 Historie, památky a zajímavosti

Obec Opatov se nachází v Kraji Vysočina ve výšce 580 m nad mořem. Je hraniční obcí mezi okresem Třebíč a Jihlava. V kopcovitém území se nachází mnoho smrkových a smíšených lesů. O založení obce se vedou mezi místními občany neustále spory. Je však doloženo ve Státním zemském archivu v Brně, že první zmínky o obci byly zaznamenány v roce 1289.

„Počátky Opatova jsou spojovány s kolonizací Brtnicka želivskými premonstráty. Poprvé je Opatov zmíněn v listině z 11. listopadu 1289, kdy Dětřich z Kněžic daroval patronátní právo kostela v Opatově proboštství kněžickému.“ [1:38] V Opatově šlo zřejmě o církevní kolonizaci o čemž svědčí i názvy obcí Opatov a Kněžice. Vystřídalo se zde mnoho šlechtických rodů z Kněžic a Opatova, počátkem rozvoje byl konec 15. století, kdy Opatov získal právo volně odkazovat statek. V roce 1540 pak Burian z Valdštejna a na Brtnici povolil volný prodej soli, železa, oceli a prodej vína pro užitek obce. Opatov měl také právo vařit pivo. Postupně se stal městečkem s rozsáhlými privilegiem, která podmiňovala jeho ekonomický růst. Po stavovském povstání byl Opatov odňat Zdeňku z Valdštejna a darován generálu Rombaldu Collaltovi. V roce 1540 byl povýšen na městečko císařem Ferdinancem I. S tímto povýšením se zde pak mohli usazovat řemeslníci a provozovat zde živnost. V době třicetileté války byl Opatov velmi zasažen a zbylo zde pouze 222 obyvatel a mnoho usedlostí zpustlo. I přes dva velké požáry, které také Opatov nešetřily, se obec začala v 18. století opět rozvíjet. V roce 1840 zde žilo 1201 obyvatel, přičemž nejvíce obyvatel měl Opatov na konci 19. století asi 1420 osob. Rozvíjelo se zemědělství, rostl význam řemesel a obchodu. Jejich zboží se rozváželo do Jihlavy, Třebíče, Znojma i do Rakouska.

Zajímavostí je, že se zde v minulosti těžilo zlato a mnoho místních názvů se vztahuje k této době (např. v Zákopech, rybník Zlatomlýn). V obci byly vybudovány prosperující sklářské hutě, kde bylo v polovině 19. století zaměstnáno až 400 osob různých profesí. Sklárna 19 přivedla do Opatova nebývalý blahobyt. Na vrcholu sklárna patřila k největším podnikům své doby. V roce 1886 skončila výroba ve sklárnách a poslední pec vychladla. Nebyl zde totiž dostatek dřeva k roztápění sklářských pecí. Navíc chyběla plynofikace a tak huť nemohla být napojena na plyn a negativním vlivem, který byl také příčinou, proč sklářská huť zanikla, byla skutečnost, že do Opatova nebyla přivedena železnice a místní lesy byly vytěženy pro potřeby výroby skla. Z Opatova přemístil majitel sklářskou huť až k Teplicím v severních Čechách. Hutě nahradila výroba knoflíků a ve 20. století tírna lnu. V druhé polovině 20. století byly v Opatově vybudovány Humpolecké strojírny 4. Po privatizaci v roce 1990 byly strojírny předány původnímu majiteli a ten zde začal provozovat dřevovýrobu, kterou ukončily finanční potíže a v roce 2009 byla prodána brněnské firmě Helpteam. I tato firma nedlouho po zakoupení areálu měla finanční potíže a v současnosti je areál strojíren prázdný a čeká na nové využití.

Pro občany byla v minulosti také velmi důležitá vzdělanost a tak již v roce 1659 je první zmínka o opatovské škole. V roce 1889 vybudovali v Opatově čtyřtřídku a v roce 1892 byla přistavěna a měla celkem 7 učeben. Škola funguje dodnes, přičemž za druhé světové války se místní škola rozšířila o žáky z okolních obcí a české děti zde mohly chodit do školy. Byla rozšířena o druhý stupeň. Po druhé světové válce však škola zůstala jako malotřídní a druhý stupeň základní školy byl přemístěn do sousední obce Předín. Nezachovalo se zde mnoho památek. K zajímavostem však patří skutečnost, že v obci je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje s farou, pravoslavná kaple sv. Anny a římskokatolická kaple sv. Anny. Jsou zde tedy tři sakrální stavby. Všechny tyto stavby jsou funkční a využívány k bohoslužbám. Nejstarším historickým objektem je socha sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1714 a restaurovaná v roce 2008. Památkou místního významu je dům číslo popisné 21 v centru obce, který patří soukromým majitelům a slouží k rekreačnímu využití.

V minulosti se obyvatelstvo živilo zejména zemědělstvím, ale také řemeslnou výrobou. Bylo zde až 20 hospod, všechny byly v době sklářských hutí hojně využívány. Po skončení výroby ve sklářských hutích došlo k úpadku obce, odlivu občanů a zejména pak řemeslníků, kteří neměli komu nabízet svoje služby. Opatov byla poměrně významná obec, protože tudy vedly obchodní stezky na Znojmo a Vídeň. V 19. století si však místní sedláci postavili hlavu a

4 Kolektiv. Čtení o Opatovu s. 29 jak uvádí autor kapitoly Karel Jirků, byl záměr vedení obce vybudovat strojírenskou výboru, ve které spatřovali budoucnost pro zaměstnávání občanů Opatova a zvýšení počtu pracovních míst, protože tírna lnu neposkytovala dostatek pracovních příležitostí a mladí lidé buď dojížděli za prací, nebo odešli tam, kde dostali byt.

20 odmítli vybudováni železniční trati a tak byla trať vybudována přes obec Okříšky, kde na rozdíl od Opatova, došlo k dvounásobnému navýšení počtu obyvatel. I přes veškeré útrapy a nezdary se Opatovští snažili udržovat kulturní a společenských život. Velkou tradici mělo v obci ochotnické divadlo založené v roce 1879. Jeho činnost byla sice přerušena na deset let od roku 1938, ale pak bylo opět obnoveno. V obci bylo mnoho lidových muzikantů a hudební tradice se předávala z pokolení na pokolení. Také sbor dobrovolných hasičů má v obci dlouholetou tradici byl založen na jaře 1883 a patří k nejstarším sborům na Moravě. Za své existence byl sbor hasičů velmi potřebný, ale nedokázal uchránit obec od velkých požárů. Největší byl v roce 1933, kdy shořelo 37 usedlostí. Vlivem dělnické sociálně demokratické strany vznikla v roce 1913 v Opatově Dělnická tělocvičná jednota, jejíž členové v roce 1918 přešli do nově založené tělocvičné jednoty Sokol Opatov. Pošta poskytuje nepřetržitě služby v obci od roku 1871. Zdravotnické zařízení bylo vybudováno v roce 1926. Za svého rozkvětu zde působil jak praktický, tak dětský lékař, gynekolog i zubař. Pro potřeby obce bylo zajištění zdravotnické péče na maximální úrovni. V současnosti je obec již dva roky bez praktického lékaře a zubní lékař provozuje pouze jeden den v týdnu. Za ostatními specialisty občané dojíždí do okresních měst případně okolních obcí Předín a Brtnice.

1.2 Současnost obce

Infrastruktura Rozloha obce je 1900 hektarů, což řadí obec rozlohou k těm větším v okrese Třebíč. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století byl v obci vybudován veřejný vodovod, od 90. let je obec plně plynofikována a v roce 2007 byla dokončena veřejná kanalizace a čistírna odpadních vod. Čistírna odpadních vod a kanalizace byla vybudována ve spolupráci a sdružení finančních prostředků v DSO Předín Opatov. Tento svazek vznikl právě za účelem vybudování společné kanalizace a ČOV. Na podzim 2013 byl v obci vybudován bezdrátový místní rozhlas. Celá obec je elektrifikována, většina vedení je však vzdušnou cestou. V obci je celkem 298 domů, z nichž téměř polovina je vybudovaná do roku 1970. Nově vybudovaných či zrekonstruovaných od roku 2001 je pouze 16 domů. Z celkového počtu

21 domů je obydlených jen 197, většina ve vlastnictví fyzických osob. 5 V územním plánu obce je vymezeno několik ploch vhodných k výstavbě. Většina těchto ploch je však v majetku jednotlivých fyzických osob a užívána jako zahrady, louky a pole. Obec svoji polohou není atraktivní pro vznik tzv. satelitní výstavbu. Leží v hornaté části Vysočiny a je vzdálená více než 20 km od obou okresních měst Jihlavy i Třebíče.

Doprava a cestovní ruch Obcí vedou silnice třetí třídy č. 4036 a 4026, které jsou v majetku kraje. Ostatní silnice v délce cca 12 km jsou v majetku obce a vedeny jsou jako místní komunikace. Technický stav silnic v majetku kraje neodpovídá potřebám občanů, jejich stav je velmi špatný. V současnosti dochází ke zhoršení stavu místních komunikací, které využívá zemědělské družstvo pro svoz chlévské mrvy a siláže pro výrobu elektrické energie v bioplynové stanici. Provoz zejména velkokapacitních zemědělských strojů se za poslední rok zněkolikanásobil. Obec zaznamenala také několik stížností občanů na provoz těžkých strojů. Nad územím obce vede vzdušný koridor pro leteckou mezinárodní dopravu. Koridor je využíván také při leteckých cvičeních vojenské základny v Náměšti nad Oslavou. V obci je zajišťována pouze veřejná autobusová doprava, železnice obcí nevede. Doprava občanů je za prací a studiem do okolních okresních měst Jihlavy a Třebíče, přičemž větší část jezdí do Třebíče. Počet občanů vyjíždějících do zaměstnání je 115 a do škol pak 44. Žáci jezdí do základní školy Předín a studenti do škol v Jihlavě a Třebíči. 6 Hromadná autobusová doprava je zabezpečována zejména v pracovních dnech v sobotu nejezdí do obce ani z obce žádný autobus. Velká část občanů využívá k cestě do zaměstnání osobní automobil. V obci není dostatečný počet chodníků. V roce 2012 byl vybudován nový chodník podél nově rekonstruované části silnice III/4036 ve směru na Brtničku v délce 660 m. Většina chodníků byla vybudována již v 70 letech a jejich stav již vyžaduje opravu. V mnoha částech obce však chodníky zcela chybí. V některých lokalitách obce – „Padělky, Hladovská cesta“ a dalších tří chybí zpevněné místní komunikace. Na území obce se nachází dvě rekreační oblasti – chatová oblast Zlatomlýn a chatová oblast Vidlák. V obou těchto lokalitách byly v minulosti fungující dětské tábory, nyní však majitelé nechali zcela zchátrat tyto objekty. V rekreační oblasti Vidlák je provozován autocamping převážně pro turisty ze zahraničí. Jako ubytovací kapacity pro turisty slouží starší dům u

5 Data uvedená občany při SBLD v roce 2011. 6 SBLD 2013 22 rybníka Zlatomlýn a soukromé ubytování v centru obce s kapacitou 8 míst. Provozovány jsou dvě hospody, v žádné však není k dispozici stravování. Budova fary slouží studentům Biskupského gymnázia v Brně a je využívána pro dětské tábory zejména v letních měsících, méně často i na jaře. Na území obce vede několik turistických a cyklistických tras o jejich značení se stará KČT a Kraj Vysočina. Zcela chybí upravené cyklostezky. K cykloturistice a pěší turistice jsou využívány nezpevněné lesní a polní cesty.

Průmysl, výroba, zemědělství V Opatově byla pozastavena výroba v areálu bývalých Humpoleckých strojíren. Posledním majitelem a provozovatelem byla firma Helpteam z Brna, která však v roce 2011 ukončila svoji výrobu a nyní je areál nabídnut k prodeji a žádná činnost zde neprobíhá. Dvě drobné provozovny kovovýroby, tři truhlářské výroby, čalounictví, zednictví to jsou drobné řemeslné výroby, které provozují obyvatelé Opatova. Velmi dobrou pověst má vyhlášený Opatovský chléb, který peče pekárna p. Paulase. Druhým pekařem je pekařství Ježek. Oba pekaři rozváží své výrobky do blízkého okolí i obou nejbližších okresních měst. Nezaměstnanost v obci klesá od 9 do 16 %. V prosinci 2013 byla nezaměstnanost v obci 12,5%. Největším zaměstnavatelem v obci je Zemědělské výrobní a obchodní družstvo Horácko Opatov se sídlem v Opatově. Sdružuje zemědělskou výrobu z okolních obcí Předín, Hory, Hrutov, Kněžice, Brodce a Štěměchy a zaměstnává 123 osob, z toho přímo občanů Opatova 28, což je 23 % z celkového počtu zaměstnanců. V roce 2013 družstvo vybudovalo ve svém areálu bioplynovou stanici o výkonu 1,7 MW. Zemědělské družstvo v minulosti zpracovávalo svoje produkty jako je mléko a brambory. Byla zde výroba mléčných výrobků jogurty, tvaroh a smetana. Z brambor vyráběli bramborové lupínky. Tato výroba však byla v roce 2005 zrušena a v současnosti zbyla pouze výroba loupaných balených brambor, které se vyváží po Vysočině a Jižní Moravě. Hlavním produktem zemědělců je pěstování brambor, kukuřice a obilovin a chov vepřů, ovcí a krav. V chovu ovcí vykazuje družstvo poměrně dobré úspěchy. Pravidelně pořádají prodejní aukce ovcí vhodných na další chov. Ovce také pomáhají udržovat stav luk, na kterých se pasou. Zemědělstvím se také zabývá několik soukromých osob na svých pozemcích a farmách. Zemědělské družstvo hospodaří na 3,5 tisících hektarech.

23

Území Opatova patří k méně příznivým oblastem z důvodu horších podnebních podmínek. 7 V současné době se začali zájemci z řad jednotlivých fyzických osob vlastnících zemědělské pozemky zajímat o výsadbu rychle rostoucích dřevin se záměrem pěstovat si palivové dřevo pro potřeby vytápění soukromých domů. Na území obce je celkem 5 rybníků z nich tři jsou ve vlastnictví fyzických osob. Rybníky jsou chovné a v pravidelných termínech je prováděn výlov. Obec vlastní dva rybníky – Jinšůvek, který dala k užívání sportovním rybářům a dále rybník Vávrovský, který je dlouhodobě pronajat soukromé osobě. Využití tohoto rybníka pro záměry obce je však problematické, protože nájemce skoupil všechny okolní pozemky a zajistil tak jeho izolovanost a nepřístupnost pro veřejnost.

Životní prostředí Opatov se nachází v západní části Českomoravské vrchoviny ve výšce kolem 600 metrů nad mořem. Jedná se o pahorkatinu, kde je podloží převážně hornaté s převažujícími krystalickými křemenci – kvarcity. Výrazným krajinným prvkem jsou rybníky v celém katastrálním území Opatova a jsou významnou lokalitou pro ptáky a ostatní živočichy. Díky rybníkům je zde stále zachován chov ryb. Mezi největší rybníky patří Vidlák, Jinšov a Zlatomlýn.. Na území Opatova se nachází mnoho jehličnatých a smíšených lesů, kde převažuje Smrk ztepilý. V posledních letech díky legislativním požadavkům doplňován zpevňující dřevinou – bukem. Lesy tvoří celkem 21 % celkové rozlohy obce. V majetku obce je pak 140 hektarů lesa a lesních porostů. Díky zásahu Kraje Vysočina nemohou být v rámci rozvoje Kraje Vysočina v obci instalovány větrné a solární elektrárny. Původně plánovaný záměr zastupitelstva obce umístit do územního plánu několik ploch pro výstavbu solárních elektráren a jeden „větrný park“ byl v roce 2011 zrušen a obec tak na svém území nebude mít žádný takový technický pokrok. V současné době se zvýšil zájem občanů o instalaci solárních panelů na střechy domů. Z hlediska životního prostředí to bude znamenat přínos ve snížení emisí do ovzduší v případech, kdy budou využívány pro vytápění a ohřev vody. Největší změny v krajině způsobila činnost zemědělců. V minulých letech to byly zejména meliorační zásahy do krajiny, které se projevují mimo jiné vysycháním mokřadů a vzácných luk. Současná legislativa však více sleduje zemědělskou činnost a snaží se o znovuobnovení

7 Méně příznivé oblasti pro hospodaření z důvodu horších přírodních podmínek ( LFA) zaujímají v ČR 50,2 % ZPF. 24 krajiny například dotačními příspěvky při zachovávání luk, budování nových remízků, dělení polí na menší celky. Důvodem je zejména zastavení eroze půdy a zajištění přirozeného prostředí pro živočichy a ptáky. Druhově rozmanitá krajina je díky nenarušenosti průmyslového znečistění v dobrém stavu a díky své poloze v hornaté části i pro život a turistiku zajímavé místo. V současnosti se začíná projevovat zájem občanů o rychle rostoucí dřeviny a je předpoklad, že pole budou rozdělena právě malými políčky s těmito dřevinami. V období dešťů vzhledem k poloze obce v údolí, je velkým problémem splavování půdy z polí, zejména tam, kde jsou nasety širokořádkové plodiny jako brambory nebo kukuřice. Zemědělské družstvo od roku 2013 provozuje bioplynovou stanici a k tomu potřebuje velké množství kukuřice, případně dalších plodin, které by mohla využívat pro výrobu elektrické energie. V letošním roce došlo k nárůstu dopravy do zemědělského družstva zejména velkokapacitními zemědělskými stroji. Z hlediska životního prostředí nebylo zaznamenáno zvýšené znečistění ovzduší ze samotného provozu BPS, ale právě z provozu nákladních aut a zemědělské techniky. Díky plynofikaci obce byla v minulých letech snížena emisní zátěž ovzduší. V současnosti však začali občané opět využívat topení tuhými palivy, což v budoucnu může kvalitu ovzduší zejména v zimním období ovlivnit. V intravilánu obce je zachována výsadba veřejné zeleně zejména lip a javorů. U kaple sv. Anny je pak několik památkové chráněných stromů. Některé vzrostlé stromy vzhledem k nedostatečným nebo špatně provedeným zásahům je nutné skácet a odborně ošetřit. Obec na svém území od roku 2012 provozuje komunitní kompostárnu. Její provoz se osvědčil, obec rozmístila 8 velkoobjemových boxů na odkládání rostlinných zbytků a vzniklý kompost mohou občané využívat pro své zahrádky. Většinu kompostu pak obec ukládá na svoje travnaté pozemky a využívá při úpravě terénu. Velmi významnou kapitolou je snaha o co nejlepší třídění odpadu z domácností. V obci je rozmístěno 6 hnízd barevných kontejnerů na třídění plastů, skla a papíru. Velkoobjemový komunální odpad a nebezpečný odpad se třídí 2x ročně. Na dvoře obecního úřadu je také kontejner na ukládání železa, plocha je mj. určena pro odkládání velkých elektrospotřebičů i drobných elektrospotřebičů a je k dispozici kontejner na použitý textil. V okolí obce se však pravidelně objevují černé skládky, a kterým lze jen těžko zabránit. V minulých letech obec zateplila budovu zdravotního střediska, mateřské školky a základní školy a jeden bytový dům. Navíc se snaží postupně vyměňovat kotle za účinnější a tím snižovat náklady na vytápění a zlepšit tak ovzduší v obci.

25

Obec Opatov leží v kraji Vysočina, který se svoji rozlohou řadí na páté místo v ČR, počet obyvatel však k 31. 12. 2012 činil 511 tis., což znamená druhé nejnižší osídlení v krajích ČR. V kraji je celkem 704 obcí, což je naopak druhý nejvyšší počet hned po Středočeském kraji. Vývoj demografie v obci kopíruje situaci v celé České republice. Počet obyvatel obce neustále klesá od roku 1971. K 1. 1. 2013 byl počet obyvatel 746, což je pokles o 17 %. Z grafu č. 1 je patrný stálý pokles obyvatel – roční průměr je 7 osob v 95 % zapříčiněné především odstěhováním obyvatel, úmrtí a narození se v jednotlivých letech přibližně vyrovnává. Obce zaznamenávají odliv zejména mladých obyvatel a tím dochází k ještě rychlejšímu stárnutí a zvyšování průměrného věku obyvatel na venkově. Opatov není výjimkou a i zde zaznamenáváme snižování počtu zejména mladých obyvatel. Skutečný úbytek obyvatel v obci je patrný z následujícího grafu.

Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 2013* v obci Opatov

1000 911 858 810 799 761 746 800 600 400 200 0 1971 1981 1991 2001 2011 2013

Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 – 2013. Pramen „ČSÚ (Územní počty obyvatel (1971,2012)“ * stav obyvatel k 1. 1. 2013 dle evidence obyvatel

Jak již bylo uvedeno Opatov měl v době svého největšího rozkvětu 1420 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 41 let, přičemž ve věku do 60 let je 75%, z toho dětí a mládeže do 19 let je 18,5 % a občanů v produktivním věku do 60 let pak 56,5 %. Starších 60 let je pak 25 %. [SBDL 2011].

„Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku (70,8%), přičemž nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii obcí. Vylidňování venkova se zastavilo, nicméně to je způsobeno masivní výstavbou rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem husté satelitní zástavby v těchto oblastech. V mezilehlých a odlehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále. Jedná se zvláště o pohraniční oblasti, oblast

26

Vysočiny a regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti. Týká se také častěji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je ohrožován migrací mladých lidí do měst v důsledku nedostatku pracovních příležitostí. Nedostatek pracovních příležitostí vyvolává i velkou vyjížďku za prací, jež představuje 60 %.“ [Národní strategický plán rozvoje ČR] Podle sledování statistických dat předpokládáme, že v naší společnosti bude v dalších letech přibývat osob s vyšším věkem – naše populace bude stárnout – budeme se dožívat vyššího věku. Z tohoto důvodu také bude přibývat osob závislých na sociálních dávkách a sociální pomoci.

Kulturní a společenský život v obci je zastoupen zejména Tělocvičnou jednotou Sokol Opatov, která zde působí již od první poloviny dvacátého století. Ke své činnosti využívají zejména sokolovnu, která je v majetku obce, a kterou obec již několik let rekonstruuje. Každoročně věnuje částku vyšší než 1 mil. Kč na investice. Pod tělocvičnou jednotou pracuje několik oddílů – atletický, šachový, turistický, florbalu, cyklistiky. Velmi činné je také ochotnické divadlo Opatov (ODO), které je úspěšné a vyjíždí se svými hrami i do vzdálenějších obcí a účastní se přehlídek ochotnických divadel. Obec pro jejich činnost zrekonstruovala v roce 2013 divadelní jeviště a šatnu. V roce 2013 pořádal divadelní soubor výstavu k 130. výročí od svého založení. Mezi významné spolky patří fotbalový klub, sbor dobrovolných hasičů a svaz zahrádkářů. Soukromým sdružením je také klub Zlatokopů a myslivecké sdružení Brtník. Spolky svoji činností pomáhají utvářet kulturní a společenský život v obci. Pravidelně pořádají zábavy, plesy, dětský den, sportovní soutěže – Běžec Vysočiny, zápasy v nohejbale, ukázky zásahové techniky hasičů, karneval pro děti atd. V roce 2011 se obci podařilo znovu obnovit tradici Svatoanenské pouti u kaple sv. Anny. Pro občany obce je obnova této tradice důležitou společenskou událostí. V tomto období se spojí světské i duchovní zájmy občanů i rodáků. Obec pak pořádá pravidelné setkání seniorů, adventní koncert, rozsvěcení vánočního stromu a např. zdobení a aranžmá v období adventu.

Vzdělávání dětí zabezpečuje základní a mateřská škola v Opatově a to pouze v prvním vzdělávacím stupni na základní škole. Vzdělávání na druhém stupni základní školy zajišťuje základní škola v Předíně, která je vzdálena 3 kilometry od Opatova a doprava je zajištěna autobusem.

27

Škola využívá moderní výukové metody, je vybavena novou počítačovou učebnou a interaktivními tabulemi. Do základní školy chodí pravidelně cca 50 dětí a je naplněna z 70%, kapacita mateřské školy 25 dětí je zcela naplněna. Některé děti se v současnosti musí odmítat. Mateřská školka plánuje od roku 2014 zaměření na ekologickou výchovu dětí a bližší spojení s přírodou. Ve škole funguje také místní knihovna s internetem a pravidelně obec přispívá na její chod a vybavení novými knihami. Škole chybí odpovídající tělocvična a v příznivém počasí využívá pro tělesnou výchovu víceúčelové hřiště v obci. Internet je zaveden do školy a knihovny. V obci funguje samoobsluha Jednoty Moravské Budějovice, dvě malé prodejny potravin, dvě pekárny, čalounictví, truhlářství, zámečnictví, zednictví, tesařství, kovovýroba a zámečnictví. V budově zdravotního střediska je provozovna kadeřnictví, kosmetiky, pedikúry a také zubní lékař. Praktický lékař v obci chybí od roku 2011. Pro nového lékaře, o kterého obec usiluje, jsou připraveny tři vybavené ordinace.

28

3 FORMULACE VIZE A VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ

V této kapitole jsou zpracovány podkladové analytické materiály jako například dotazníky, statistická nebo historická data, která budou dále využita pro zpracování strategického plánu. V této části je popsána druhá, třetí a čtvrtá fáze základního procesu strategického plánování a tou je analýza současné situace, formulace vize rozvoje a vymezení problémových oblastí a vnější a vnitřní analýza (SWOT analýza). Pro další zpracování strategického plánu je tato analytická část velmi důležitá. Je nutná spolupráce širokého okruhu zúčastněných (zastupitelstvo, podnikatelské subjekty, neziskové organizace atd.), ale především občanů. Formulace vize vychází z analýzy současné situace a z poznatků získaných vlastními zkušenostmi či ekonomickými a statistickými daty. Jako problémové oblasti byly vymezeny ty, které jsou v silách obce je zvládnout vlastními zdroji. Vymezení problémových oblastí umožní při zpracování strategického plánu rozvoje lépe pochopit situaci v obci. Při zpracování SWOT analýzy bylo využito dat z historie a současnosti obce a dále z ČSÚ z posledního sčítání bytů lidu a domů v roce 2011. V neposlední řadě autorka čerpala ze znalosti prostředí a z připomínek zastupitelstva obce a byla využita data a informace z dotazníkového šetření provedeného v roce 2011 mezi občany obce. Vyhodnocení dotazníku je přílohou diplomové práce.

3.1 Strategická vize

Stanovit správnou vizi, strategii a cíle není jednoduchý proces. Musíme myslet na skutečnost, že chceme vytvořit cestu k budoucí prosperitě a možná nyní jen tušíme, jak bude obec vypadat za několik let, jaké problémy jí na této cestě čekají. Manažeři obce by měli vědět, kam směřují a jaké postavení v regionu chtějí mít, čeho chtějí v obci dosáhnout. Vize by měla pomoci ukázat cestu k využití řídících nástrojů jako je například orientace na cílové skupiny, zpracování správného akčního plánu, využití marketingových strategií, jaké informační zdroje využít atd. Vize je důležitá pro vypracování kvalitního a úspěšného strategického plánu a krokem pro naplnění jejího poslání. Hledí do budoucnosti a je srozumitelná pro každého. Má být výstižná, krátká a charakterizuje obec a její cestu do budoucna.

29

Vize byla stanovena na základě analyzovaných poznatků z prostředí obce, znalosti potřeb občanů, neziskových organizací, podnikatelských subjektů získané ze SWOT analýzy. Dle získaných analýz a vymezení problémových oblastí autorka tuto vizi: „Obec Opatov místo pro zdravý a kvalitní život s fungující infrastrukturou, čistým životním prostředím, s širokým zázemím pro vzdělávání a volnočasové aktivity“. Strategie k naplnění vize

VIZE „Obec Opatov místo pro zdravý a kvalitní život s fungující infrastrukturou, čistým životním prostředím, s širokým zázemím pro vzdělávání a volnočasové aktivity“. Globální cíl

Globálním cílem obce Opatov je vytvořit z obce moderní a rozvíjející se správní celek s důrazem na rozvoj kvality života v obci, rozvoj propagace marketingu a zlepšování aktivit a podpora zájmových skupin. Zajištění efektivního hospodaření obce a využití potenciálu obce v oblasti cestovního ruchu. Zájmové oblasti

Osa1 Osa2 Osa3 Osa4 Doprava a Marketing obce Kvalita života Životní prostředí infrastruktura Specifické cíle

Vytvářet podmínky pro Rozšířit kulturní, Zkvalitnit technickou a rozvoj cestovního Ochrana a sportovní a zejména dopravní ruchu pomocí kvalitní zkvalitňování životního volnočasovou nabídku infrastrukturu, rozšířit turistické prostředí a kulturních a zkvalitnit či rozšířit a zkvalitnit nabídku infrastruktury, památek a zlepšení jejich zařízení, rozšířit stavebních ploch pro rozšířené nabídky a celkové péče o vzhled vzdělávací, sociální a bydlení úspěšné propagace obce zdravotní služby obce

Priority

1. zlepšování ŽP 1 rozvoj dopravní 1. podpora marketingu 1. rozvoj zdravotních a 2. Péče o veřejnou infrastruktury 2. podpora rozvoje soc.služeb zeleň 2 rozvoj technické turistiky a cestovního 2. podpora 3. rozvoj ekologické instastruktury ruchu volnočas.aktivit výchovy atd. atd. atd. atd.

Obrázek č. 2 Strategie k naplnění vize . Pramen: „autorka“ 30

3.2 SWOT analýza

Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného (vnitřní prostředí) stavu obce a jejího okolí (vnější prostředí). Ve vnitřním prostředí hledá a klasifikuje silné a slabé stránky obce. Ve vnějším prostředí hledá a klasifikuje příležitosti a hrozby pro obec. V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné spojitosti mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto spojitosti pak v zápětí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje obce. SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie rozvoje obce, pro určení vlivů vnitřního prostředí analýzou silných a slabých stránek a vlivů vnějšího prostředí analýzou příležitostí a hrozeb obce. Tato analýza je nutná pro tvorbu strategického plánu rozvoje obce. Poskytuje informace o tom, jaké jsou možnosti obce a prostředí a následně stanovit reálné cíle včetně doporučení prostředků k jejich dosažení.

Mezi silné stránky patří nedávno vybudovaná ČOV a kanalizace. Kompletní rozvody plynu a elektrické energie v obci a zavedení veřejného vodovodu. V obci velmi dobře funguje základní a mateřská škola, které byly částečně rekonstruovány a částečně vybaveny moderní výukovou technikou. Obec má v majetku také 24 bytů, které pronajímá občanům i ze sociálně slabších vrstev. V nájemních bytech je velmi přijatelné nájemné i pro tyto občany. V oblasti kultury a vybavenosti je na dobré úrovni prodejna potravin a smíšeného zboží JMB, dále pak dvě malé soukromé prodejny potravin, pekařství. Služby poskytuje kosmetika, pedikúra, kadeřnictví, masérka – všichni působí ve zdravotním středisku. V oblasti kultury velmi dobře funguje spolek Ochotnického divadla Opatov a TJ Sokol Opatov, kteří mají k dispozici dvoupodlažní budovu sokolovny, která je také v majetku obce. Pro sportovní i kulturní vyžití slouží víceúčelové hřiště a fotbalové hřiště vše také v majetku obce. Mezi silné stránky obce také patří také velmi zachovalé životní prostředí a čistý vzduch nezatížený průmyslovými zplodinami. Několik desetiletí zde jsou provozovány dvě rekreační chatové oblasti –Vidlák a Zlatomlýn. V rekreační oblasti Vidlák je camping. Na území obce není zátěž žádnou ekologickou havárií či skládkou. Na dobré úrovni je také rozvinutý systém sběhu a třídění odpadů a jejich likvidace. Daří se udržovat poplatky za svoz KO na nízké úrovni (v roce 2013 a 2014 stanoven poplatek na 370,Kč na osobu). Pro vyhodnocení SWOT analýzy byla použita matice plus minus (uvedena v příloze).

31

V matici jsou silné stránky definovány:
S1 kanalizace ČOV a vodovod v obci
S2 zachovalý krajinný ráz, nepoškozené ŽP
S3 nezadlužená obec, vyrovnané rozpočty
S4 škola a školka v místě
S5 fungující zdravotní středisko
S6 zajištění služeb (prodejny potravin, kadeřnictví, pedikúra at.)
S7 dobře fungující třídění a likvidace odpadů
S8 infrastruktura
S9 nízké náklady na bydlení
S 10 velmi dobré multifunkční hřiště a fotbalové hřiště
S 11 rekreační oblasti u Vidláku a Zlatomlýna
S 12 fungující tělocvičná jednota a ochotnické divadlo

Slabé stránky představují pro obec nevýhodu, ale může je svým jednáním a činností ovlivnit. V současnosti se všechny obce potýkají s nedostatkem finančních prostředků, které jsou přerozdělovány na základě platné legislativy ze státního rozpočtu a záleží na mnoha faktorech jako je rozloha obce, počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel na daném území obce nebo počet dětí v základní a mateřské škole. Z těchto ukazatelů může obec svojí ovlivnit zejména počet obyvatel a počet ekonomicky aktivních obyvatel (s tím souvisí také počet dětí ve škole a školce), pokud pro ně budou vytvořeny na území obce podmínky. Důležitým faktorem fungování obcí je čerpání dotací, které mohou rozpočet obce doplnit o nemalé částky. Problémem však zůstává jejich čerpání na základě určeného strategického plánu rozvoje obce, protože ne vždy se podaří zařadit investiční záměr obce do některého z operačních programů. Někdy proto může jít o nesystémová rozhodnutí obce. Dalším faktorem ovlivňujícím postavení obce, který má vliv na rozpočet obce, jsou podnikatelské subjekty fungující na jejím území, které mohou být pozitivním přínosem především v oblasti zaměstnanosti obyvatel Opatova. Mezi slabé stránky obce patří špatný stav silnic, který ovlivňuje spokojenost občanů a dále odrazuje potencionální zájemce o investování v obci ať již v oblasti podnikatelského záměru nebo i trvalého bydlení. Dále je slabou stránkou také malá možnost výstavby z důvodu neochoty občanů prodávat domy vhodné k bydlení případně pozemky určené pro výstavbu. Chybějící stravovací služby mají vliv na spokojenost nejenom občanů, ale také odliv turistů a označení obce jako nevhodné pro delší pobyt v případě turistiky. Bez stravovacích služeb nejsme schopni zajistit

32 dlouhodobější pobyt turistů v obci. Slabou stránkou je také nižší vzdělanost a vyšší nezaměstnanost obyvatel obce. Neexistence sociálních služeb znamená, že senioři, případně zdravotně postižení občané musí vyhledávat pomoc až v Třebíči. Umístění obyvatel Opatova do domova seniorů je velmi problematické, protože každá obec (město) si prvotně umísťuje do těchto zařízení občany s trvalým bydliště na svém území. Opatov nemá smlouvu s žádným městem či obcí na umísťování svých přestárlých občanů do domovů seniorů. Slabou stránkou obce je také neexistence vzájemně propojených strategických plánů (územní plán, plán rozvoje, marketingový plán atd.) a nekoordinovanost řízení a především spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami z toho může také pramenit neochota občanů více se zapojovat do dění v obci.

V matici jsou slabé stránky definovány:
W1 – nedostatek finančních prostředků
W2 – neexistenci strategického plánu rozvoje obce
W3 – špatný stav vozovek a chybějící chodníky
W4 – neexistence vhodných stavebních míst pro novou výstavbu
W5 – slabé zapojení občanů do dění v obci
W6 – vysoký věkový průměr obyvatel (41 let)
W7 – vysoký podíl trvale neobydlených budov
W8 – malý počet zaměstnatelů v obci
W9 – špatná dopravní obslužnost
W10 – chybí stravovací služby
W11 nedostatečné využití zdravotního střediska, chybí praktický lékař v obci
W12 málo odpočinkových míst – dětské hřiště, stojany na kola, lavičky
W13 vyšší nezaměstnanost
W14 nedostatek parkovacích míst
W15 absence zájmových klubů (mateřské centrum, mládežnický a seniorský klub)
W16 neexistence sociálních služeb pro seniory
W17 slabá propagace městyse

Příležitosti představují vnější podmínky, které napomáhají k dosažení požadovaných cílů. Obec disponuje několika nemovitostmi – od bytových domů, domu pro poskytování zdravotnické péče, které v současnosti využívají i kadeřnice a pedikérka a je zde možno vybudovat i bytovou jednotku. Školní budova je pro počet dětí nadbytečná, je využívána

33 tělocvična pro cvičení dospělých ve večerních hodinách. Další prostory jsou využívány pro provoz knihovny a bylo by vhodné prostory využít například pro mateřské centrum pro matky s dětmi a jejich činnost nebo další zájmové či vzdělávací organizace. Obec by mohla více využívat dotace z EU či kraje Vysočina. Také není příliš využita spolupráce s právnickými subjekty jako jsou zemědělské družstvo, ale i církev působící na území obce a dokázat lépe využívat sakrální stavby např. pro konání koncertů, přibližování historie občanům i turistům zajímavými akcemi. Finanční prostředky může obec získat i zvýšením poplatků, nájmů či daní z nemovitostí. Další příležitostí pro obec by mohlo být lepší využití lesů, kterých je v jejím vlastnictví 140 hektarů a zpracovávat dřevo na území obce – např. výroba pelet ze zbytkového dřeva apod. Přínosem pro obec by bylo zvýšení výnosů, zvýšení počtu pracovních míst. Na území obce se nachází několik rybníků a krásné smíšené či smrkové lesy. Většina rybníků je však v majetku fyzických osob. Obec by se mohla v rámci zvýšení atraktivity snažit o vybudování přírodního koupaliště. Oblast Karlín vzhledem ke svému umístění by byla vhodná pro využití agroturistiky jak je uvedeno v územním plánu obce, případně k drobné výrobě. Bylo by vhodné tuto lokalitu využít i k ekologické výchově. V průmyslové zóně (bývalá výroba Helpteam, Humpolecké strojírny), je vhodný prostor pro podnikání a v budoucnu je třeba tuto oblast využít, protože je jako průmyslová zóna zahrnuta v územním plánu. Zajímavou příležitostí pro obec by bylo využití tepla z BPS, kterou vlastní zemědělské družstvo. Ta nyní využívá pouze 70 % veškerého produkovaného tepla.

V matici jsou příležitosti definovány:
O1 – navázat spolupráci s právnickými subjekty – vzájemná výpomoc, fundrasing
O2 zpracování strategického plánu a rozvojových dokumentů
O3 – rozšířit spolupráci se sousedními obcemi
O4 – projekt na zpracování dřevní hmoty z obecních lesů
O5 – zlepšit komunikaci s občany
O6 – využít krajinný ráz pro rozšíření turistiky
O7 – zavedení úspěšného systému ekologické výchovy
O8 – vznik nové neziskové organizace (zajištění oblasti kultury, sportu, vzdělávání, volného času)
O9 – efektivní využití majetku obce
O10 – vstup nového investora do průmyslové zóny
O11 – vybudování stravovacího zařízení

34

O12 – vybudování centra pro agroturistiku v oblasti Karlín
O13 – využití tepelné energie z BPS pro vytápění soukromých i obecních budov
O14 – vybudování sociálního zázemí pro seniory (dům s pečovatelskou službou)
O15– zvýšení propagace a marketing obce
O16 – snížit náklady na elektrickou energii

Vnější ohrožení – může pro obec znamenat, že nedojde k naplnění cílů. Tyto vnější hrozby obec nemůže sama ovlivnit. Mezi hrozby patří poloha obce. Leží ve vyšší nadmořské výšce, vzdálena od obou okresních měst 25 kilometrů a většina občanů tak musí dojíždět poměrně daleko za prací a znamená to odliv ekonomicky aktivních obyvatel, kteří si raději pořídí bydlení blíže k okresnímu městu. Obec by v budoucnu mohla být využívána pouze jako rekreační, protože pro rekreaci jsou tu velmi příznivé podmínky – hluboké lesy, zachovalý krajinný ráz neponičený průmyslovými zásahy. Velké množství rybníků a vodních ploch. Území obce je rájem houbařů. Odliv občanů a vznik území pouze chalupářů obec velmi ohrožuje z hlediska snížení daňových příjmů do rozpočtu obce a zvýšenými nároky víkendových obyvatel. Další hrozbou je nedostatek kvalitních stavebních míst. V územním plánu jsou sice zakreslena stavební místa, ale není zcela jasné, zda jejich vlastníci jsou ochotni zde stavět a zároveň zde mít i trvalé bydliště. Obec ohrožuje také nestabilní vývoj veřejných financí – závislost na mnoha faktorech jako je výběr daní, počet obyvatel obce, počet zaměstnaných, počet právnických osob na území obce. V době krize dochází také o omezování finančních prostředků z dotací EU, kraje či fondů jednotlivých ministerstev, je velice obtížné získávat jakékoli finanční prostředky od dárců. Od roku 2013 sice došlo k novému RUD, ale nestabilní politická situace v ČR obec ohrožuje a velmi nesnadno se plánují daňové příjmy. V době zpracování strategického plánu končí programovací období EU na rok 2007 – 20013 a další programovací obcí 20142020 zatím není ČR zpracováno tak, aby bylo možno již předpokládat možné využití jednotlivých dotačních zdrojů – znamená to v současnosti pro obec nejistotu. Dojde ke snížení prostředků určených na toto období pro ČR a zejména pak pro rozvoj obcí do 3 tis. obyvatel. Obec ohrožuje jako většinu obcí v ČR demografický vývoj, který znamená zvyšování průměrného věku obyvatel. Jak již bylo uvedeno, tak obec se sociálně slabým obyvatelstvem a nízkým stupněm vzdělání zakládá předpoklady pro růst kriminality. Samozřejmě s vývojem ekonomiky souvisí také zvýšená nezaměstnanost, která je v Opatově nad průměrem ČR.

35

V matici jsou hrozby definovány:
T1 – poloha obce – velká vzdálenost od okresních měst
T2 – odliv ekonomicky aktivních obyvatel
T3 – neudržitelný stav veřejných financí
T4 – nedostatek finančních prostředků
T5 – ekonomický vývoj v ČR a EU – ohrožení chudobou
T6 – neochota vlastníků prodat pozemky pro výstavbu RD
T7 – špatná kvalita komunikací v majetku Kraje Vysočina
T8 – demografický vývoj
T9 nezaměstnanost
T10 – příliv sociálně nepřizpůsobivých občanů
T11 – vliv zemědělské činnosti na životní prostředí
T12 – kriminalita

3.3 Problémové oblasti Na základě podrobné SWOT analýzy byly vytipovány nejdůležitější problémové oblasti, které rozvoj obce ohrožují či by její rozvoj mohly brzdit a obec jim musí věnovat zvýšenou pozornost.

Doprava a infrastruktura Opatov je obcí, která leží na hranicích okresu Jihlava a Třebíč. Náleží do třebíčského okresu a od obou měst je vzdálena více než 20 km. Leží ve výšce kolem 600 m n.m., což v zimních měsících způsobuje problémy ve sjízdnosti silnic. Toto podnebí také značně ovlivňuje stav silnic a místních komunikací. Silnice třetí třídy jsou v majetku Kraje Vysočina. Obec neustále apeluje a medializuje špatný stav těchto komunikací, ale jejich oprava, či spíše rekonstrukce se stále odkládá. Místní komunikace jsou v poměrně dobrém stavu, obec je opravuje každoročně v jarních měsících. Zvýšeným provozem zemědělské techniky, ke které došlo s vybudováním BPS došlo však ke zvýšené devastaci právě místních komunikací, po kterých sváží z polí úrodu, vozí hnůj a digestát a sváží siláže. Šíře místních komunikací není dispozičně připravena na velkou a těžkou zemědělskou techniku. V mnoha částech obce chybí zpevněné místní komunikace a občané musí ke svým domovům chodit a jezdit po blátivých cestách. V obci je vybudováno velmi málo chodníků, které jsou již ve stavu vyžadující rekonstrukci. Ve velké části obce však chodníky chybí zcela. Nový chodník byl vybudován pouze v části 36 obce v délce 660 m. Centrum obce protéká potok, který je v současnosti přikryt betonovými deskami a při revitalizaci náměstí bude nutné řešit technickou otázku jak zabezpečit tento potok a současně vybudovat v této části nové a bezpečné chodníky. Obci chybí pasportizace místních komunikací. Středová část obce nevyhovuje z hlediska veřejné a dopravní bezpečnosti. V centru obce je také jedna autobusová zastávka, přičemž k nástupu a výstupu slouží další dvě místa v centru obce. Problémem je existence vodního toku pod stávajícím chodníkem z betonových panelů, které nevyhovují bezpečnostně ani esteticky.

V obci je vybudována kanalizace, avšak chybí část dešťové kanalizace a také ČOV zaznamenává již několik let problém se zvýšeným množstvím balastních vod, které do ní přitékají. Hrozí, že do budoucna bude obec muset dát prostředky pro odstranění závad na této kanalizaci. Povolení pro nakládání s vodami je pouze do 30. 6. 2014. Tím, že do ČOV přitéká více dešťové vody, je její technologie více zatěžována. Obec dosud nesplatila úvěr na její výstavbu – ten bude splacen až v roce 2017. Veřejný vodovod byl budován v 70 letech za přispění dobrovolné práce občanů Opatova z financí obce. Vodovod i kanalizaci však obec vložila do hospodaření DSO vodovody a kanalizace Třebíč. Není však zcela jasné, jak bude postupováno v případě oprav či rekonstrukcí tohoto majetku. Svazek totiž v současné době investuje do nových projektů, ale do fondu oprav neukládá potřebné množství finančních prostředků. V tomto případě obec sama netvoří fond rezerv pro opravu, jelikož nemá z čeho.

Veřejné osvětlení bylo vybudováno v 70. letech minulého století a obec provádí pouze nezbytnou údržbu. Není provedena pasportizace, které by byla prvním krokem k analýze možností snížení energetické náročnosti veřejného osvětlení. V některých částech, kde jsou postavené nové domy, chybí veřejné osvětlení zcela.

Oblast bydlení, sociální a ekonomická oblast V obci je 298 domů, z toho obydlených pouze 197, většina domů je v majetku fyzických osob, obec vlastní 5 domů, bytová družstva 2 a 3 jsou ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. [SBLD 2011]. Ze statistiky vyplývá, že v obci je mnoho domů neobydlených, využívaných k rekreaci, a nebo jsou zcela prázdné. Zájem o bydlení v obci z řad mladých občanů je, avšak obec nemá volné prostory pro vybudování domů na „zelené louce“. Hodně opuštěných domů je ve špatném technickém stavu a navíc k těmto domům náleží jen velmi malý pozemek.

37

V současnosti je však požadavek, pokud bydlení na vesnici, tak s velkou zahradou a velkým pozemkem. Většina ploch dle územního plánu schválená k zástavbě je však v soukromých rukou a není zájem vlastníků prodávat tyto pozemky. V západní části obce jsou pak pozemky, které patří církvi. Ty navazují na intravilán obce, a bylo by možno zde stavět. Obec vlastní celkem 24 bytů, které pronajímá občanům. Nájemné je zde nejnižší v blízkém okolí. V čísle popisném 288 jsou malometrážní byty určené pro sociálně slabé občany. Jsou zde ubytovaní převážně senioři a také matky s dětmi. V tomto domě z roku 1938 byla vyměněna okna a vchodové dveře, vyžaduje však větší zásah a investici do opravy střechy. Ostatní budovy jsou po rekonstrukci, z toho jeden kompletně zateplen. Všechny bytové domy ve vlastnictví obce mají vyměněná okna a vstupní dveře do budovy. U starých domů je však technický stav ovlivňován chybějící izolací a zvýšenou vlhkostí v budovách.

Rozpočet obce je každoročně vyrovnaný, úvěr obce je pouze 830 tis. Kč. Ten bude splacený v prvním čtvrtletí 2017 a splátky se budou postupně snižovat.

Příjmy obce v letech 2006 2013

8 000 000

6 000 000 daňové nedaňové 4 000 000 kapitálové transfery 2 000 000

0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf č.2 Příjmy obce v letech 2006 – 2013. Pramen: „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC.“ Zpracovala autorka Z grafu je patrné, že příjmy od roku 2006 stoupají a po novém RUD je zvýšený daňový příjem v roce 2013 (stav k 30.11.2013). Největší výkyv vykazují přijaté transfery. Je to důsledek úspěšnosti či neúspěšnosti obce v podávání žádostí o dotace a jejich realizace. Nedaňové příjmy ovlivňuje rozpočet obce také vlastní hospodářská činnost, zejména v lesním hospodářství a dále v poskytování služeb občanům. V příštím období do roku 2020 však dojde ke snížení přílivu dotačních prostředků z EU. Pro malé obce to bude znamenat hledání nových zdrojů financování případně přizpůsobení se podmínkám daným pro programovací období 2014+. Více finančních prostředků z EU bude věnováno na inovaci, vzdělávání, snižování energetické náročnosti a zlepšování životního prostředí a snižování 38 nezaměstnanosti. Těmto programům se také bude muset přizpůsobit plánování rozvoje obce a příprava rozvojových aktivit v příštích letech.

Výdaje obce v letech 2006 2013

10 000 000

8 000 000

6 000 000 běžné 4 000 000 kapitálové

2 000 000

0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf č.3 Výdaje obce v letech 2006 – 2013 . Pramen: výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC . Zpracovala autorka

Běžné výdaje obce jsou poměrně vyrovnané – obsahují částky na opravy, energie, provoz jednotlivých organizací a dále údržbu veřejné zeleně a místních komunikací, částky na činnost místní správy. Od roku 2010 dochází k pozitivnímu vývoji klesají výdaje na běžnou činnost a naopak stoupají výdaje kapitálové. Z toho je patrná snaha obce investovat do rozvoje a majetku.

Vybrané výdaje obce v tis. Kč v letech 2006 2012

6 000 vzdělávání

5 000

4 000 tělovýchov a a zájmová 3 000 činnost

bydlení a 2 000 kom.rozvoj

1 000 veřejná správa 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf č. 4 Vybrané výdaje obce v tis. Kč v letech 2006 – 2012. Pramen: „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC .“ Zpracovala autorka

39

V grafu č. 4 jsou uvedeny vybrané výdaje obce od roku 2006 na provoz i investice. Podrobněji jsou popsány výdaje na investice v dalším grafu. Pokud porovnáme tyto dva grafy, pak je vidět, že obec neinvestuje ve veřejné správě a výdaje jsou pouze na provoz. Z hlediska investic je podfinancována oblast zemědělství a lesů, kde obec v posledních 10 letech neinvestovala téměř nic co oblasti lesního hospodářství a technika je velice zastaralá a nedostatečná pro efektivní činnost a těžbu dřeva. Zvýšili se výdaje do bydlení a tělovýchovné činnosti. Velmi malé částky (desítky tisíc) dává obec na kulturu a církve, proto není v grafu uváděno. Ve smyslu rozpočtu je příspěvek na kulturu v rozpočtu obce na vedení kroniky. Kulturní a zájmové aktivity jsou pak účtovány na jednotlivé položky rozpočtu například sportovní činnost, tělocvičná jednota atd.

Vybrané investiční výdaje obce v tisících v letech 2006 2012

průmysl 6000

5000 vzdělávání 4000

3000 tělovýchov a a zájmová 2000 činnost

bydlení a 1000 kom.rozvoj

0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf č. 5 Vybrané investiční výdaje obce v tis. Kč v letech 2006 – 2013. Pramen: “Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC“. Zpracovala autorka

V grafu č. 5 jsou uvedeny vybrané investice v letech 2006 2012. Autorka záměrně neuváděla veškeré investiční výdaje kvůli přehlednosti grafu. Největší investicí bylo v roce 2010 zateplení základní školy, které bylo financováno z 80 % z dotací OPŽP. Pravidelně obec investuje také do bydlení a komunálního rozvoje. Zvýšení investic do bydlení je patrné od roku 2010 a trend investování do bydlení se stále zvyšuje. Zvýšení není důsledkem budování nových bytů, ale jejich rekonstrukce a zateplení. Investice v průmyslu jsou zejména do pozemních komunikací, odvádění a čištění odpadních vod, pitné vody. Významné výkyvy 40 v investicích v roce 2008 a 2010 jsou zapříčiněny zejména získáním finančních zdrojů z dotací EU a ČR na zateplení základní školy a na vybudování víceúčelového hřiště. V dalších letech pak obec investovala do rekonstrukce sokolovny, která je využívána pro sportovní i zájmovou činnost. Obec investuje do kultury a církve ročně v průměru 100 tis. Kč. V místní správě jsou investice zanedbatelné v řádu několika desítek tisíc ročně a proto data nejsou uvedena v grafu. Je patrné, že v roce 2006 a 2007 neinvestovala obec téměř žádné finanční prostředky. Bylo to zapříčiněno nedostatkem financí v rozpočtu obce a splácení úvěru z předešlých let na vybudování ČOV a kanalizace.

Obyvatelstvo Podle sčítání lidu bytu a domů v roce 2011 uvedlo 53 našich občanů, že jsou nezaměstnaní, což byla míra nezaměstnanosti 14,2 % v obci Opatov. Dle statistik úřadu práce se pohybuje nezaměstnanost v obci od 9 do 16 %. V roce 2010 byla nezaměstnanost v obci 16,8 % v listopadu 2013 je podíl nezaměstnanosti obyvatel Opatova dle statistiky úřadu práce v Třebíči 12,5 %. 8 Je to větší než celorepublikový průměr. Třebíčský okres je stále mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, respektive okresem, kde je nabízeno nejméně pracovních míst s ohledem na počet uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost v obci ovlivňuje také velký počet obyvatel se základním vzděláním či bez vzdělání, což je v Opatově 21,7 % obyvatel starších 15 let.[SBLD 2011]. Nezaměstnanost také souvisí s vyšší kriminalitou na území obce. Problémem je také odliv občanů, kteří jsou nuceni se stěhovat za prací a dále také stěhování sociálně slabých občanů do obce z důvodu nízkých životních nákladů. K přežití jim mnohdy stačí velmi málo a na vesnici si také k základním potřebám dopomohou – sběr brambor po sklizni, sběr ovoce podél silnic, sběr dřeva v lesích atd. V obci chybí další větší zaměstnavatel – průmyslová zóna je stále bez vlastníka a poměrně velká plocha je nevyužitá. Obec bude mít velký problém do této oblasti přivést zaměstnavatele, který by poskytl práci několika místním občanům. Problémem je dostupnost do Opatova ať vzdáleností od hlavních tahů, tak zejména kopcovitým terénem, který činí problémy zejména v zimních měsících. Obec ohrožuje šedá ekonomika – práce tzv. „na černo“. Zvýšené daňové zatížení nutí občany, aby se živili prací bez pracovněprávního vztahu a dostávali finanční nebo naturální prostředky přímo bez zaměstnaneckého poměru a bez odvádění sociálního a zdravotního pojištění.

8 Menší procento neznamená snížení nezaměstnanosti (vlistopadu 2010 bylo nezaměstnaných 67 osob a v listopadu 2013 nezaměstnaných občanů 68) došlo ke změně výpočtu ve statistice úřadů práce 41

Vlivem nezaměstnanosti, přílivu sociálně slabších občanů pak na území obce dochází ke zvýšené kriminalitě – zejména drobných krádeží.

Životní prostředí V současné době nejvíce ohrožuje životní prostředí zemědělská činnost. Jednak je to samotná zemědělská činnost – sázení širokořádkových plodin na svahu větším než 7% 9. Dochází tak při větších deštích ke splavování půdy a bleskovým povodním v centru obce. Samotná BPS ohrožuje zejména provozem zemědělské techniky. K ohrožení provozem BPS také může dojít neodborným zásahem obsluhy, protože zde vzniká plyn metan a sirovodík. V budoucnosti může mít z hlediska znečisťování životního prostředí velký vliv topení v kotlích na tuhá paliva zejména z důvodu nedostatku finančních prostředků jednotlivých občanů. Změna přístupu obyvatelstva ke způsobu vytápění může strhnout lavinu, protože jde většinou o řetězovou reakci. Z hlediska odpadového hospodářství obec ohrožuje chování rekreantů – chatařů a chalupářů, kteří netřídí odpady a plní kontejnery a odhazují odpady podél cest v obci. V budoucnu může ohrozit životní prostředí také legislativa. V případě odpadového hospodářství pak razantní zvyšování poplatků za ukládání komunálního odpadu.

Kvalita života V roce 2011 bylo v obci provedeno dotazníkové šetření mezi občany. Z celkového počtu 550 dotazníků se vrátilo vyplněných 278 kusů. Je to poměrně vysoké číslo, které svědčí o tom, že občané mají o život v obci zájem. Ukazatelem kvality života v obci je spokojenost jejich občanů. Podle dotazníkového šetření je s životem v obci 60% dotázaných žen a 68% dotázaných mužů spokojeno. V obci chybí bohatší kulturní a společenský život. Chybí zcela centrum pro matky s dětmi, kde by se mohly scházet. Dále je málo aktivních občanů, kteří by se věnovali mládeži a vedli jednotlivé zájmové kroužky. Ve škole je dostatečné množství prostor, které nejsou v odpoledních hodinách využívány pro další vzdělávání a to ať již dospělých, tak i dětí. V obci zcela chybí vývařovna obědů – přesto, že mnoho seniorů si nechává obědy dovážet z Jihlavy a zaměstnanci provozoven a zvláště zemědělského družstva jezdí na obědy do svých domovů a to dokonce až do vzdálenosti 10 km. V obci jsou sice dvě oficiální hospody, avšak

9 Mezi širokořádkové plodiny se pro účely omezení hospodaření v GAEC 2 zahrnuje kukuřice, brambory, slunečnice, sója, řepa a bob setý . 42 ani v jedné se nevaří. Vývařovnu v mateřské školce nelze rozšířit a ve škole není vhodný prostor pro její vznik. V sociální oblasti není nabízená žádná výpomoc či sociální služba a občané využívají služby Charity Třebíč a dalších neziskových organizací specializujících se na sociální pomoc mimo území Opatova. Pro seniory také chybí vhodné místo pro jejich pravidelné setkávání. V obci není dostatek aktivních lidí, kteří by se chtěli těmto seniorům věnovat. Ubytovací kapacity v obci také chybí – je zde pouze středisko u Vidláku, který provozuje holandský státní příslušník. Oficiální kapacity pro ubytování přímo v obci nejsou k dispozici. Chybí propagace vlastní činnosti, marketing obce je v současnosti zanedbatelný s ohledem na vlastní možnosti a přilákání turistů a návštěvníků. Mimo jiné ještě nikdy v historii nebyl pořádán sraz rodáků, což také dokáže občany sblížit a připomenout jim úspěchy a historii obce.

43

4 DEFINOVÁNÍ CÍLŮ ROZVOJE OBCE A OPATŘENÍ K JEJICH NAPLNĚNÍ

Pátou fází procesu strategického plánování je definování cílů rozvoje a opatření vedoucí k jejich naplnění. Definice cílů rozvoje obce a opatření vedoucí k jejich naplnění je možno stanovit na základě provedených analýz a konkrétní oblasti jsou pak rozvedeny do jednotlivých opatření, která vedou k naplnění cílů rozvoje. Každý cíl musí splňovat požadavky SMART – musí být specifický, specifikovaný, měřitelný, akceptovatelný, realistický a časově vymezený.

Obec má zastupitelstvem schválený akční plán od roku 2012 do 2015 v rámci přípravy rozvojových projektů obce. Představuje přehled prioritních projektových záměrů připravených k realizaci do roku 2015. V příloze výše citovaného dokumentu jsou vyčísleny celkové náklady jednotlivých projektů (záměrů). Většina z uvedených cílů byla splněna až na dva a ty byly z důvodu technické náročnosti a navýšení finančních prostředků na jejich realizaci přehodnoceny a přesunuty na pozdější období. Schválený akční plán městyse 2012 – 2015 je uveden v příloze č. 3.

Strategická vize rozvoje obce Opatov na Moravě popisuje základní strategickou orientaci obce, deklarující čeho chce realizací rozvojové strategie v daném časovém horizontu (tj. do roku 2020) dosáhnout a je uvedena v kapitole 3.4. Vize představuje v obecné rovině reálnou představu budoucího stavu obce Opatov, vychází z analýz a vytyčuje základní směr rozvoje území, které definují stanovené cíle, kterých má být dosaženo. Vizi rozšiřuje globální cíl, který obsahuje čtyři vymezené zájmové oblasti.

Indikátorem je spokojenost občanů s životem v obci, všeobecná spokojenost občanů s různými činnostmi a aktivitami v obci, způsoby dopravy do zaměstnání, školy a četnost spojů, kvalita a dostupnost veřejné zeleně, kvalita a dostupnost místních služeb včetně zdravotní péče, kvalita životního prostředí, udržitelné využívání zemědělské půdy, ochrana ploch, kvalita pitné vody, fungující společenský a kulturní život v obci a v neposlední řadě také počet dětí v základní a mateřské škole.[9:15]

Na základě zjištěných dat a informací byly vymezeny 4 zájmové oblasti pro strategický plán. Oblast dopravy a infrastruktury, marketingu obce, kvality života a životního prostředí. Každá

44 z oblastí (osy 1 – 4) má definované specifické cíle, který je pak u každé osy rozveden do jednotlivých dílčích priorit a u každé priority jsou popsány indikátory a rizika.

4.1 Definování cílů

„Časový horizont, pro který se formulují dlouhodobé cíle, se shoduje s časovým obdobím, pro který se vypracoval strategický plán. Jestliže se tedy například zpracovává strategický plán na tři roky, bude formulovat takové cíle, které odrážejí žádoucí stav obce a organizace ke konci třetího roku implementace plánu. U obcí by měly dlouhodobé cíle přesahovat dané volební období (tj. čtyři roky), aby nově zvolené zastupitelstvo mělo na co navazovat“.[7:10] Cíl by měl být stanoven tak, aby se nejednalo pouze o proklamaci dobrých záměrů, ale o skutečně měřitelný cíl, náročný, ale dosažitelný – ne nereálný ani příliš snadno dosažitelný, který by nemotivoval a mohl by zaslepit zastupitele obce snadnou realizací a odvrátit pozornost od problémů, které se během období realizace strategického plánu vyskytly. Tam kde je to možné zvolit kvantitativní měřítko realizace jednotlivých cílů. Kvantitativní kritéria je také vhodné používat k vyhodnocení plnění cíle.

Osa 1 – doprava a infrastruktura – cílem je zkvalitnit technickou a zejména dopravní infrastrukturu, rozšířit a zkvalitnit nabídku stavebních ploch pro bydlení. V interpretaci cíle je zachyceno vše podstatné z této oblasti a tím je zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury. Jedná se o zlepšení kvality silnic a místních komunikací. Dílčí částí tohoto cíle je také dosáhnout lepší nabídky a získání stavebních ploch pro bydlení a s tím také souvisí vybudování infrastruktury pro nově budované domy či stavební lokality. Indikátorem plnění je samozřejmě spokojenost občanů, kteří do obce jezdí nebo zde bydlí a dále také například počet nově vybudovaných domů či bytů. Délka nově vybudovaných rozvodů vody a kanalizačních potrubí, délka nově vybudovaných chodníků, úspora finančních prostředků za energie.

Osa 2 – Marketing obce specifickým cílem je vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu pomocí kvalitní turistické infrastruktury, rozšířené nabídky služeb a úspěšné propagaci obce. V návrhu realizace strategického plánu je tento cíl rozveden do jednotlivých priorit vztažených k problematice propagace, zvyšování povědomí o obci a ke zlepšení nabídky služeb v obci. Indikátorem je spokojenost místních občanů s nabízenými službami, ale také počet turistů, kteří do obce přijíždí nebo se sem opakovaně vrací.

45

Osa 3 Kvalita života – specifickým cílem v této oblasti je rozšířit kulturní, sportovní a volnočasovou nabídku a zkvalitnit či rozšířit jejich zařízení, rozšířit vzdělávací, sociální a zdravotní služby. Tato oblast života v obci představuje několik zájmových okruhů jako je kulturní a sportovní činnost, vzdělávání a to jak dětí, tak dospělých, ale zahrnuje také sociální a zdravotní služby, které se životem občanů souvisí. Hlavním indikátorem splnění tohoto cíle je spokojenost občanů, počet dětí ve škole a školce, počet účastníků na jednotlivých aktivitách, zvýšení počtu sportovních a kulturních akcí v roce na území obce.

Osa 4 – životní prostředí – specifickým cílem je ochrana a zkvalitňování životního prostředí a kulturních památek a celková péče o vzhled obce. Ochrana životního prostředí je po vstupu do EU stále jedním z nejfrekventovanějších pojmů v případě úkolů, které EU před jednotlivé země staví. V dalším programovacím období bude na zlepšení kvality životního prostředí kladem důraz opět a bude podpořen dotačními prostředky. Obec Opatov ve svém rozvoji počítá jako s jedním z hlavních směrů zlepšování kvality životního prostředí a z toho důvodu je i strategický cíl zaměřen. Důležitá je péče o zeleň, ochrana prostředí se zaměřením na ekologickou výchovu, se kterou tento strategický plán rozvoje počítá. Tím také dojde k prolínání jednotlivých zájmových oblastí a to vzdělávání, ochraně životního prostředí a zlepšení volnočasové aktivity dětí a mládeže například vybudováním dětských hřišť se zaměřením na ekologickou tématiku. Indikátorem v oblasti ochrany životního prostředí je spokojenost občanů se životem v obci, snížení spotřeby elektrické energie a snížení emisí např. o 5 %.

V další části jsou jednotlivé cíle rozpracovány a navržena jejich realizace. U všech priorit nelze určit finanční zdroje – je to u priorit, které obec hodlá podporovat např. svým postojem a přístupem a snažením. Nelze však hovořit o tom, že by šlo o prázdná gesta, ale o skutečné naplnění představ směřování obce.

4.2 Sestavení a přijetí strategického plánu

Sestavení a přijetí strategického plánu je šestou fází strategického plánu a stanovují se priority a indikátory k jednotlivým cílům. V této fázi by s plánem měla být seznámena veřejnost. Pro obec to znamená veřejné projednání, připomínkování a další podrobení například konstruktivní kritice a zapracování aktivit a zájmů občanů, podnikatelských subjektů i zájmových organizací působících na území obce. Poté by měl být plán schválen 46 zastupitelstvem, aby byla zajištěna také politická podpora cílů a jednotlivých priorit a opatření. V této části autorka zpracovala ke každé ose specifické cíle a k nim rozpracovala priority, které lze finančně vyjádřit (jsou poté založeny v tabulce „Akční plán rozvoje 2013 – 2020“, který je uveden v příloze diplomové práce). Každý akční plán je živým materiálem, se kterým je nutno pracovat podle nastalých skutečností a přizpůsobit plány realitě, zejména co se týká dotačních titulů a jejich postupnému vyhlašování. Akční plán by kromě projektů – priorit, se kterými počítá, měl mít ještě zásobník projektů, které dosud nemohly být využity, ale které je vhodné mít připraveny k realizaci v případě, že se uvolní finanční prostředky a obec je bude moci realizovat. Finanční zabezpečení i termíny realizace u jednotlivých priorit jsou pouze orientační a autorka je uvádí pouze z vlastní zkušenosti a znalosti prostředí obce. Odpovědnost za jednotlivé akce uvedla autorka v Akčním plánu (příloha č. 2).

Osa 1 Doprava a infrastruktura Specifický cíl zkvalitnit technickou a zejména dopravní infrastrukturu, rozšířit a zkvalitnit nabídku stavebních ploch pro bydlení . Priority: 1 rozvoj dopravní infrastruktury 2 rozvoj technické infrastruktury 3 revitalizace majetku obce Níže uvedené priority budou mít kladný vliv i na podnikatelské subjekty působící v obci. Jde zejména o pracovní příležitosti při realizaci některých projektů a dále o zlepšení stavu například silnic, které pro svoji činnost potřebují. Priorita č. 1,3 – revitalizace náměstí. Rekonstrukce silnic, chodníků a parkovacích míst ve středu obce a současná úprava zeleně navazující na tuto revitalizaci . Řešení stavu toku v centru obce a jeho nové zatrubnění a vybudování nových chodníků a parkovacích ploch. Centrum obce nevyhovuje platným legislativním požadavkům na bezpečnost silniční dopravy. V centru chybí parkovací plochy a další úprava veřejné zeleně neodpovídá požadavkům občanů a moderní doby. Pro realizaci tohoto projektu využít současnou stavební studii a v rámci referenda občanů obce dořešit konečný vzhled centra obce. Po projednání s občany zadat vypracování kompletní projektové dokumentace a požádat o územní rozhodnutí. Zahájení: září 2014 Ukončení: listopad 2017 Náklady: 20 mil.. Kč

47

Financováno bude z operačních programů EU, z rozpočtu Kraje Vysočina a z rozpočtu obce. Indikátorem je zvýšení bezpečnosti silniční dopravy, zvýšení bezpečnosti občanů a zvýšení počtu parkovacích míst v centru obce a zvýšení spokojenosti občanů a zlepšení vzhledu obce. Rizikovou situací je u tohoto programu nedostatek finančních prostředků v případě, že nebude vhodný dotační titul, dále pak technické problémy, které nebylo možno na začátku realizace předvídat a špatně vypracovaná projektová dokumentace a program pro získání dotačních prostředků.

Priorita č. 2,3 – rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení . V rámci úspor výdajů za elektrickou energii a snižování emisí provést na základě pasportizace veřejného osvětlení výměnu za úspornější, ekonomicky méně náročnější. Rozšířit veřejné osvětlení do míst, kde dosud není – směr Heraltice. V rámci požadavků EU snižovat energetickou náročnost snižováním emisí a spotřeby elektrické energie. Jmenovat odbornou komisi a zhodnotit předběžné návrhy, které vzešly z pasportizace veřejného osvětlení a navrhnout řešení. Zpracovat ekonomickou analýzu – návratnost vložených prostředků (efektivnost) a účelnost. Poté zadat vypracování projektové dokumentace včetně zpracování rozpočtu. Zahájení: duben 2014 Ukončení: říjen 2016 Náklady: 1,5 mil.. Kč Financováno bude z operačních programů EU, z rozpočtu Kraje Vysočina a z rozpočtu obce. Indikátorem je snížení spotřeby elektrické energie a současně snížení emisí do vzduší, kterou tato úspora doprovází. Dalším indikátorem je zvýšení spokojenosti občanů a zvýšení bezpečnosti. Rizikem by mohla být změna legislativních požadavků v průběhu realizace této akce, zvýšení nákladů při výskytu technických problémů, nedostatek finančních prostředků.

Priorita č. 1 vybudovat místní komunikaci v slepé ulici směrem na Brtničku (Peckovi, Eliášovi). Na tento úsek je již stavební povolení a projektová dokumentace. Povolení je platné do konce roku 2014. V současnosti je komunikace pouze hliněná cesta, kde v jarních měsících a při větším dešti je ztížen přístup k domům jednotlivých obyvatel této části obce. Také je ztížen přístup technickým vozidlům při sběru komunálního odpadu. Zadat výběrové řízení na zakázku malého rozsahu. Zahájení: duben 2014 Ukončení: září 2014

48

Náklady: 650 tis. Kč Financováno bude z rozpočtu obce. Indikátorem je zvýšení počtu místních komunikací se zpevněným povrchem a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu příliš tvrdého podloží., nekvalitně zpracovaná projektová dokumentace.

Priorita č. 1,3 rekonstrukce silnice směrem k zemědělskému družstvu. Vybudování zpevněných svahů po obou stranách v úseku u pravoslavného kostela. Vlivem provozu zemědělské techniky dochází k sesouvání svahů, a proto je nutné zajistit zpevnění tak, aby nemohly být svahy po obou stranách komunikaci sjížděny. Vhodné jsou „drátokoše“. Je nutné zajistit projektovou dokumentaci. Dále je třeba zajistit nové geometrické zaměření, aby byly zřejmé vlastnické vztahy k danému pozemku. Stav svahů vyžaduje velmi rychlé jednání a zásah, než dojde k poškození budov a pozemků sousedních vlastníků. Aktivitami k naplnění cíle bude nutné oslovení geodeta a zajištění geometrické zaměření (vyjasnit vztahy s vlastníky sousedních pozemků). Nechat zpracovat projektovou dokumentaci a požádat o stavební povolení. Zahájení: květen 2014 Ukončení: září 2014 Náklady: 950 tis. Kč Financováno z rozpočtu obce, případně získání dotačních prostředků z ROP JV. Indikátorem je zvýšení spokojenosti občanů se zlepšením dopravy v obci. Indikátorem může být také ochrana majetku sousedních pozemků. Rizikem samozřejmě může být nepředvídatelná technická komplikace při zpevňování svahů a nevyjasněnost vlastnických vztahů.

Priorita č. 1,3 – vybudování zpevněné komunikace „Hladovská cesta“ v intravilánu obce včetně řešení odvodu dešťové kanalizace . Realizaci rozdělit do dvou etap – v I. etapě bude řešeno odvodnění dešťové vody z horní části u hřbitova. V II. etapě pak samotná pokládka povrchu a přeložky telefonu. V současnosti je rozpracována projektová dokumentace, do které je třeba zapracovat požadavky jednotlivých připomínek včetně přeložky sítí. Současné provést geologický průzkum podloží s ohledem na jeho strukturu v této části obce. Dále je třeba ujasnit si vlastnické vztahy a požádat o souhlas se stavbou před zahájením stavebního

49

řízení. Při řešení navázat spolupráci s občany v této části obce. Zlepšit komunikaci mezi zástupci obce a občany. Po dokončení PD podat žádost o územní rozhodnutí. Zahájení: květen 2014 Ukončení: září 2016 Náklady: 3,6 mil.. Kč Financováno z rozpočtu obce, případně zajištění prostředků z EU. Indikátorem je zvýšení počtu místních komunikací se zpevněným povrchem a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Dalším indikátorem je také zvětšení délky dešťové kanalizace. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu příliš tvrdého podloží, se kterým se v geodetickém posudku nepočítalo a také nedostatek finančních prostředků.

Priorita č. 1,3 – rekonstrukce místní komunikace v „Padělkách“ – vybudování zpevněné komunikace včetně odvodu dešťové vody. Je nutné zajistit souhlasy všech vlastníků pozemků, přes které komunikace vede. Zajistit projektovou dokumentaci a územní rozhodnutí a stavební povolení. Pro tuto aktivitu jmenovat pracovní skupinu zejména pro řešení technických problémů a komunikaci s občany. Zahájení: březen 2016 Ukončení: září 2016 Náklady: 750 tis. Kč Indikátorem je zvýšení počtu místních komunikací se zpevněným povrchem a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu příliš tvrdého podloží, nedostatek finančních prostředků a nesouhlas občanů s výstavbou, která zasahuje do jejich pozemků.

Priorita č. 3 – dokončit rekonstrukci sokolovny – oprava vnitřní podlahy a oprava fasády budovy. Vybudování chodníku u sokolovny včetně míst pro parkování. Rozdělit rekonstrukci do dvou etap, přičemž první etapa by spočívala v rekonstrukci vnitřní podlahy (stropu). Druhá etapa by pak zahrnovala opravu fasády budovy a vybudování parkoviště před sokolovnou. Pro realizaci je nezbytné zadat zpracování statického posudku pro rekonstrukci stropu (podlahy) a zpracování projektové dokumentace pro obě tyto etapy. Zahájení: březen 2014 Ukončení: září 2015

50

Náklady: 850 tis. Kč Financováno z rozpočtu obce a z rozpočtu Kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova. Indikátorem je zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci, zlepšení marketingového obrazu obce. Dalším indikátorem je zvýšení počtu parkovacích míst. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nedostatek finančních prostředků v případě, že nebude vypsán příhodný dotační titul. Rizikem je také nedostatečně zpracovaný projekt a z toho plynoucí vícepráce spojené s technickými problémy uvnitř budovy.

Priorita č. 1,3 – Rekonstrukce stávajících chodníků a vybudování nových chodníků zejména u hřbitova a mateřské školky. Pro nové chodníky zajistit projektovou dokumentaci na stavební povolení. Zahájení: březen 2016 Ukončení: září 2017 Náklady: 450 tis. Kč Financováno z rozpočtu obce a z rozpočtu Kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova, případně z EU. Indikátorem je zvýšení počtu chodníků a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci, zlepšení marketingového obrazu obce. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nedostatek finančních prostředků.

Priorita č. 3 – oprava hřbitovní zdi. Hřbitovní zeď je v přední části poškozena kořeny dvou vzrostlých lip. Lípy je třeba zachovat a zeď vystavět před lipami, aby mohly dále růst. Hřbitovní zeď opravit ve dvou etapách. Tato priorita má pro občany vážný význam – hřbitov bývá velmi uctívaným místem a je nutné ho chránit. Pro zajištění projektu je třeba zajistit rozpočet od stavební firmy a dále stavební povolení. Zahájení: duben 2014 Ukončení: září 2015 Náklady: 150 tis. Kč Financováno bude z rozpočtu obce a z dotace Kraje Vysočina. Indikátorem je zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci, zlepšení image obce. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nedostatek finančních prostředků, případně nepředvídatelný problém se vzrostlými stromy.

51

Priorita č. 3 – rekonstrukce střechy v ZŠ. Při této rekonstrukci vyměnit střešní krytinu a zateplit střechu a využít půdní prostor k vybudování nové multifunkční učebny, která by sloužila k dalšímu vzdělávání dospělých i dětí a to nejen občanů Opatova, ale i z okolí nebo Kraje Vysočina. Tato učebna by mohla sloužit pro potřeby komunitní školy. V tomto projektu se prolíná i do oblasti kvality života (osa 3). K zajištění realizace projektu zadat zpracování projektové dokumentace tak, aby mohla být v případě otevření dotačního programu možnost podat žádost o financování. Poté zajistit stavební povolení. Zahájení: červen 2014 Ukončení: září 2015 Náklady: 2,5 mil. Kč Financováno bude z rozpočtu obce a z dotace EU – podle vyhlášeného programu. Indikátorem je zvýšení počtu učeben a počtu dospělých občanů, kteří se zde mohou vzdělávat, zvýšení prestiže obce spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu technického problému ve statice budovy, krovu atd. Rizikovým faktorem je také špatně zpracovaná projektová dokumentace, která může vést ke zvýšeným finančním nákladům.

Osa 2 Marketing obce Specifický cíl Vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu pomocí kvalitní turistické infrastruktury, rozšířené nabídky služeb a úspěšně propagovat obec. Priority 1 podpora marketingu obce 2 podpora rozvoje turistiky a cestovního ruchu 3 posílení činnosti obce

Priorita č. 1 pro rozvoj obce Opatov je důležité zvýšit propagaci v rámci okresu Třebíč, ale také celého kraje Vysočina. Tato propagace dosud nebyla žádná a ze silných stránek SWOT analýzy je třeba využít krásného životního prostředí se zajímavou kopcovitou krajinou s mnoha příležitostmi k rekreaci. V rámci propagace realizovat výtisk propagačních předmětů jako svou medaile, mapy a zejména výtisk publikace v rámci „setkání rodáků obce“ a tuto brožuru využít i k další propagaci. Sestavit tým občanů a zastupitelů, kteří by se podíleli na organizaci setkání rodáků Opatova a dále na sestavení podkladů pro publikaci. V rámci tohoto projektu zapojit širokou veřejnost. Jmenovat komisi, která by sraz rodáků organizačně zajistila. K propagaci obce zajistit potřebný fotografický materiál pro vydání publikace.

52

Zahájení: květen 2014 Ukončení: červen 2015 Náklady: 150 tis. Kč Financování z rozpočtu obce a Kraje Vysočina v rámci dotace na „setkání rodáků. V této prioritě je vhodné zapojit fundraising. Indikátorem je zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci, zvýšení prestiže obce a zvýšení počtu kulturních a společenských akcí pořádaných v obci. Zvýšení počtu propagačních materiálů. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nezájem občanů, případně nedostatek finančních prostředků.

Priorita č. 2 Vybudovat cyklotrasu na katastrálním území Opatov na Moravě směr Opatov – Hory a využít přitom plánovanou výuku k ekologickému chování umístěním naučných panelů. Zadat zpracování projektové dokumentace, aby bylo možno podat žádost o dotaci. V případě otevření vhodného dotačního titulu podat kvalitně zpracovanou žádost o dotaci na financování. Zahájení: září 2015 Ukončení: prosinec 2020 Náklady: 3 mil.. Kč Projekt financován z prostředků EU a Kraje Vysočina a dále z prostředků rozpočtu obce. Indikátorem je zvýšení počtu cyklotras na území obce, zvýšení atraktivnosti obce a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu příliš tvrdého podloží a nedostatek finančních prostředků v případě nevyhlášení odpovídajícího dotačního titulu.

Priorita č. 3 – zlepšit propagaci obce pomoci webových stránek. Zlepšit kvalitu vzhledu a rozšířit o nabídky jednotlivých podnikatelských subjektů působících na území obce. Současné stránky neodpovídají požadavkům občanů. Nutnost zajistit zasílání novinek občanům elektronicky. Rozšířit stránky o nabídky podnikatelských subjektů působících v obci, rozšířit propagaci obce – fotografie a dokumenty k možným výletům v okolí, využití služeb v obci apod. Zadat zpracování webových stránek obce dle požadavku zastupitelstva. Zahájení: březen 2014 Ukončení: srpen 2014 Náklady: 50 tis. Financováno z rozpočtu obce.

53

Indikátorem je zvýšení počtu přístupu na webové stránky obce, spokojenost občanů se životem v obci a se zlepšením prestiže obce, zlepšení komunikace s občany a zvýšení zájmu občanů o dění v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nekvalitní zpracování stránek nebo nedostatečný a nekvalitní přístup při jejich aktualizaci.

Osa 3 Kvalita života Specifický cíl Rozšířit kulturní, sportovní a volnočasovou nabídku a zkvalitnit či rozšířit jejich zařízení, rozšířit vzdělávací, sociální a zdravotní služby . Priority 1 rozvoj zdravotní a sociální infrastruktury 2 podpora volnočasových a společenských aktivit 3 rozvoj a podpora sociální péče 4 vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti 5 vytváření příznivého podnikatelského prostředí 6 podpora vzdělávání

Priorita č. 6,2,3 – Zřídit neziskovou organizaci – komunitní školu v obci. Ta by se zabývala vzděláváním dospělých, pořádáním kurzů ať již vzdělávacích (výuka na PC, jazyková výuka), tak i rukodělných (keramické kroužky, taneční kurzy, aranžování květin atd.). Zaměřit se na ekologickou výuku pro školy, využít ekologického vzdělávání ve školce, přírody na území obce i ukázky využití zdrojů energií (BPS, RRD, využití solárních panelů v domácnostech atd.). Zajistit prostory pro tuto činnost. Vhodné by bylo využití sokolovny, případně základní školy (návaznost na prioritu č. 10 osy 1).. Důležitou součástí realizace tohoto projektu je zajištění kvalitních lidských zdrojů kvalifikovanou osobu, která by řídila chod komunitní školy a finanční zdroje. Dále je nezbytná propagace záměru před jeho realizací mezi občany a v okolních obcích. Zahájení: září 2014 Ukončení: červen 2016 Náklady: 200 tis. Kč Financováno bude z rozpočtu obce a dále z programu na vzdělávání dospělých podle programu vyhlášených EU. Indikátorem je zvýšení počtu vzdělávacích akcí v obci, zvýšení počtu kulturních a společenských akcí, zvýšení počtu pracovních míst v obci (0,5 – 1,0 úvazku), společenské prestiže obce a zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto

54 projektu může být špatné vedení komunitní školy, selhání lidských zdrojů, nedostatek finančních prostředků, nezájem občanů nejen v obci, ale i okolí.

Priorita č. 2 – založit centrum pro matky s dětmi. Vybudovat místo pro setkávání matek s dětmi a podpořit jejich činnost. Vybavit prostory hračkami a potřebným vybavením pro činnost – stoly a židle, hrací prvky. Odpočinkový koutek, pracovní potřeby pro výtvarnou a rukodělnou činnost. Vhodným prostorem je škola, kde je dostatek prostoru pro setkávání matek s dětmi. Zajistit osobu, která by zastupovala zájmovou skupinu matek a spolupracovala s obecním úřadem. Zlepšit spolupráci a komunikaci mezi zástupci obce a zástupci matek. Pro činnosti a práci zájmových skupin je prioritou obce, aby byly využívány stávající prostory, které nebude třeba nákladně budovat a především je vytápět v zimním období a jejich provoz tak nebude zatížen dalšími náklady. Zahájení: duben 2014 Ukončení: červen 2016 Náklady: 80 tis. Kč Financování z rozpočtu obce, rozpočtu TJ sokol Opatov a zde je vhodné využití fundraisingu – dary od občanů. Indikátorem je zvýšení počtu míst pro matky s dětmi, zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci.. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být selhání lidských zdrojů, které budou zajišťovat tento projekt (vedení mateřského centra), nezájem rodičů o tento projekt. Rizikem také v tomto projektu může být zajištění kontinuity projektu v dalších letech poté, co děti odrostou a matky, které zajišťovaly chod centra již o tuto činnost nebudou mít zájem.

Priorita č. 1,3 – vybavit ordinaci praktického lékaře ve zdravotním středisku. Zrekonstruovat čekárnu a jednu místnost jako výdejnu léků. V současnosti praktický lékař chybí, ale je předpoklad, že se podaří v roce 2014 lékaře do zdravotního obvodu Opatov zajistit. Je však požadavek na vybavení ordinace a také je nutné zlepšit stav a vybavení čekárny. Pro zajištění realizace projektu je nutné získat kladné vyjádření od VZP a Kraje Vysočina. Zahájení: leden 2014 Ukončení: duben 2014 Náklady: 180 tis. Kč Financování z rozpočtu obce. Indikátorem je zvýšení počtu lékařů v obci a zvýšení počtu občanů, kteří budou navštěvovat zdravotní středisko. Zlepšení podmínek pro život v obci a spokojenost občanů. Rizikovým

55 faktorem při tomto projektu může být nezajištění kvalitního praktického lékaře, odmítnutí od VZP nebo Kraje Vysočina.

Priorita č. 1,3,4,5 – vybudování domu pro seniory současně s vývařovnou pro občany Opatova – zejména pak seniory a zaměstnance zemědělského družstva, obce a drobných živnostníků. V obci není žádná vývařovna ani stravovací zařízení. V rámci plánované výstavby domu pro seniory (obec má zakoupený pozemek na výstavbu domu pro seniory v centru s velmi dobrým přístupem pro starší osoby s menší pohyblivostí). Sestavit skupinu občanů a zastupitelů a odborníků, kteří by se podíleli na zpracování základních požadavků na zajištění všech služeb pro seniory v obci a dále na dodržení legislativních požadavků. Ke zpracování těchto požadavků přizvat také veřejnost, aby se vyjádřila k tomuto záměru. Poté zadat vypracování projektové dokumentace. Starou budovu, která stojí v místě, kde by měl dle územního plánu být vybudován dům pro seniory zbourat – podat žádost o demolici na stavební úřad. Zahájení: březen 2015 Ukončení: červen 2020 Náklady: 25 mil. Kč Financování z dotací EU a z rozpočtu obce, případně z dotací Kraje Vysočina. Indikátorem je zvýšení počtu pracovních míst v obci, zvýšení míst pro seniory včetně zavedení sociální služby, zvýšení spokojenosti občanů. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při výskytu technických problémů, které nebyly zahrnuty do projektové dokumentace – špatně zpracovaná projektová dokumentace. S tím souvisí i špatně provedený projekt k žádosti o dotaci. Dalším velkým rizikem je nedostatek finančních prostředků v případě nevyhlášení dotačního programu pro jeho financování. Nemůžeme zapomenou také na riziko spojené se zajištěním kvalitních lidských zdrojů pro řízení tohoto domova a samozřejmě legislativní požadavky, které mohou narušit realizaci tohoto projektu.

Priorita č. 5 – rekonstrukce bytu ve zdravotním středisku. Byt ve zdravotním středisku měl být určen pro lékaře. Dosud je zrekonstruován pouze částečně a je třeba rekonstrukci dokončit, aby byl byt využíván buď k bydlení (zamýšleno jako bydlení pro lékaře) nebo k setkávání zájmových skupin a v případě potřeby opět využíván pro bydlení. Tento projekt může být i variabilní, protože by zde bylo možno vybudovat ubytování pro cca 8 osob. K realizaci projektu je nutné zajistit výběrové řízení na zhotovitele stavby.

56

Zahájení: březen 2014 Ukončení: září 2014 Náklady: 750 tis. Kč Financování z rozpočtu obce. Indikátorem je zvýšení počtu bytových jednotek (plochy pro bydlení). Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nekvalitní provedení zadané práce, nezájem o bydlení.

Priorita č. 1 – rekonstrukce mateřské školky – rekonstrukce podlah, jejich izolace a rekonstrukce osvětlení. Stav podlah v budově nevyhovuje – došlo k poškození v rámci klesání podloží a zvedání podlahy. Dále je nutné vyhovět legislativním požadavkům na rekonstrukci nevyhovujícího osvětlení. Pro realizaci projektu je nutné zadat zpracování projektové dokumentace včetně rozpočtu, aby bylo možné zadat poptávku a dále zajistit spolupráci s vedením mateřské školky.. Zahájení: červen 2014 Ukončení: září 2014 Náklady: 500 tis. Kč Financování z rozpočtu obce. Indikátorem je snížení spotřeby elektrické energie, zvýšení bezpečnosti dětí ve školce a spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být nepředvídané zatížení vícenáklady například při odstraňování starých betonových podlah, nedostatek finančních prostředků a špatně zpracovaná projektová dokumentace nebo špatně odvedená práce zhotovitelem.

Osa 4 Životní prostředí Specifický cíl Ochrana a zkvalitňování životního prostředí a kulturních památek a celková péče o vzhled obce. Priority 1 zlepšení životního prostředí v obci 2 péče o veřejnou zeleň 3 rozvoj ekologické výchovy

Priorita č. 1,2 – ošetření zeleně v centru obce – pokácení poškozených stromů, vysázení nových lip v centru obce. Je zpracována projektová dokumentace a podána žádost na OPŽP.

57

Po vyhlášení výsledků OPŽP bude zadáno výběrové řízení. K realizaci je nutná spolupráce s občany, na jejichž pozemcích se nachází veřejná zeleň. Zahájení: červen 2014 Ukončení: září 2015 Náklady: 1300 tis. Kč Financování z rozpočtu obce a z dotace ministerstva životního prostředí. Indikátorem je zvýšení počtu ošetřených stromů, zvýšení bezpečnosti občanů a jejich spokojenosti občanů se životem v obci, zlepšení vzhledu obce. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být špatně zpracovaný projekt – nepřijetí v rámci žádosti o podporu z OPŽP. Špatně a nekvalitně odvedená práce při realizaci tohoto projektu na základě výběrového řízení.

Priorita č. 2,3 – vybudování ekologické zahrady v mateřské školce. Rekonstrukce plotu a vytvoření zahrady pro děti v MŠ a vedlejší prostor vyhradit pro veřejnost.U tohoto projektu je již podána žádost na financování z programu OPŽP. Po vyhlášení výsledků programu OPŽP může obec zahájit výběrové řízení na dodavatele. Zahájení: červen 2014 Ukončení: září 2014 Náklady: 1700 tis. Kč Financování z rozpočtu obce a z dotace ministerstva životního prostředí. Indikátorem je zvýšení počtu dětí, jejichž výchova je zaměřena na ekologii a život v přírodě, zvýšení bezpečnosti dětí v MŠ díky novému oplocení, zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být špatně zpracovaný projekt – nepřijetí v rámci žádosti o podporu z OPŽP. Špatně a nekvalitně odvedená práce při realizaci tohoto projektu na základě výběrového řízení. Špatně zpracovaná výchovná platforma učebních materiálů MŠ, nepřijetí projektu v programu OPŽP.

Priorita č. 1 – zakoupení techniky pro práci v obecních lesích – lesní nakladač. Práce v lese je v současnosti velice nefektivní. Ruční přibližování traktorem, který je již zastaralý a tahání dřeva pouze navijákem je zdlouhavé a nákladná. Nakladač by zlepšil manipulaci se dřevem a zefektivnil jeho prodej (sortiment dřeva). Zahájení: květen 2015 Ukončení: červen 2015 Náklady: 2 mil.. Kč

58

Financování z rozpočtu obce a z programu OPŽP. Indikátorem by bylo zvýšení efektivnosti zvýšení příjmu za prodej dřeva a snížení nákladů za přibližování a manipulaci. Rizikem je nedostatek finančních prostředků, případně nevhodný výběr nakladače.

Priorita č. 1 vybudování dětského hřiště v intravilánu obce. Po vytipování vhodné lokality vybudovat dětské hřiště, které v centru chybí. Vybavit hřiště vhodnými prvky. K realizaci tohoto programu zajistit potřebné legislativní a technické požadavky a zajistit zpracování projektové dokumentace. Zahájení: květen 2015 Ukončení: srpen 2015 Náklady: 250 tis. Kč Financování z rozpočtu obce a z programu EU. Indikátorem je zvýšení počtu hracích ploch v obci a zvýšení počtu dětí, které využívají přírodní hrací prvky, zvýšení bezpečnosti dětí při hrách, zvýšení spokojenosti občanů se životem v obci a zvýšení prestiže obce směrem k okolním obcím a návštěvníkům. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být špatně zpracovaný projekt a nedostatek finančních prostředků a dále nevhodně vybraná plocha pro umístění hřiště i s ohledem na další plánované akce realizované v obci.

Priorita č. 1 – vybudování teplovodu v obci. Ve spolupráci se zemědělským družstvem v části obce vybudovat teplovod a využít teplo z BPS. Napojení rodinných domů, bytového domu v majetku obce a napojení sokolovny. Pro realizaci tohoto rozsáhlého projektu zajistit komisi pro jednání se zemědělským družstvem, občany, kteří by mohli využívat teplo z BPS, nechat zpracovat ekonomickou analýzu, energetický audit a projektovou dokumentaci. V případě vyhlášení dotačního titulu, vhodného pro financování projektu podat žádost o dotaci. Zahájení: květen 2018 Ukončení: červen 2020 Náklady: 20 mil. Kč Financování z rozpočtu obce a z programu OPŽP a ZVOZD Horácko. Indikátorem je snížení spotřeby energií, snížení emisí do ovzduší. Snížení nákladů na vytápění v obecních budovách. Rizikovým faktorem při tomto projektu může být špatně zpracovaný projekt, nedostatek finančních prostředků, nezájem z řad občanů o tento způsob

59 vytápění a nezájem zemědělského družstva o vstup do tohoto projektu. Rizikem je také neefektivnost – příliš vysoké náklady pro obec nebo občany.

4.3 Identifikace rizik

Hlavními riziky nenaplnění jednotlivých specifických cílů a jejich priorit je špatně zpracovaná projektová dokumentace, přecenění sil a nedostatek finančních prostředků, jak již bylo u jednotlivých projektů uvedeno. Dalším rizikem, který je pro všechny projekty společný je pak nezájem ať už zastupitelstva (rady) o pokračování přijatých jednotlivých cílů (plánů), tak jejich změny, které by měly za následek zhoršení kvality přijatého projektu nebo zbytečné náklady. Při realizaci strategického plánu je také velkým rizikem přecenění vlastních sil obce – respektive příliš velké zadlužení a poté neschopnost splácet úvěry. Je důležité, aby rozpočet obce byl vyrovnaný a případné úvěry byly použity zejména na projekty, které budou stoprocentně úspěšné a z větší části také návratné.

4.4 Realizace strategického plánu

Realizace strategického plánu je předposlední částí strategického plánování a je výsledkem úspěšného snažení při přípravě, sestavování a schvalování strategického plánu. V této fázi je důležité stanovení odpovědnosti dotčených subjektů za plnění strategického plánu. U jednotlivých priorit musí být stanoveny odpovědnosti, které jsou uvedeny jako návrh v akčním plánu (viz. příloha č. 2). Samozřejmě tyto odpovědnosti si stanoví zastupitelstvo a přiřadí dle svých představ k jednotlivým cílům a prioritám. Autorka je pouze přiřadila dle svých znalostí prostředí k jednotlivým prioritám.

Pro realizaci strategického plánu autorka zpracovala akční plán uvedený v příloze diplomové práce. Obsahuje specifikované kroky v daném období. Je zpracován na období 2014 – 2020 dle navržených cílů a priorit a odpovědností. V akčním plánu mohou být uvedeny také projekty v tzv. zásobníku, kde se soustředí projekty odsunuté například z nedostatku zdrojů (lidé, finance atp.) nebo vzniklých technických problémů nebo nových legislativních požadavků. Zastupitelstvo obce určí odpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit, vyhodnotí jejich realizaci a přijme příslušná opatření. Pro vlastní realizaci strategického plánu je nejvhodnější vytvořit komisi strategického plánování obce (nemusí být pouze rada obce), kterou

60 zastupitelstvo jmenuje. Zastupitelstvo také určí, jak často se bude komise scházet – v případě malé obce je vhodné 2x ročně, aby byla vidět kontinuita jednotlivých aktivit strategického plánu. Komise navrhuje způsob realizace rozvojových aktivit a stanovuje priority, sleduje a hodnotí realizaci aktivit a jednou ročně – zpravidla před projednáváním rozpočtu obce na následující rok předloží zprávu o realizaci strategického plánu zastupitelstvu obce. Na základě předložené zprávy o realizaci by mělo proběhnout hodnocení strategického plánu jako celku a následně jeho aktualizace.

4.5 Hodnocení strategického plánu a jeho aktualizace

Poslední částí strategického plánování je hodnocení a jeho aktualizace. Tato fáze je nezbytná pro úspěšné splnění a realizaci strategického plánu rozvoje obce a je spojená s kontrolou a posléze aktualizaci. „Evaluace – ohodnocení strategického plánu – v zásadě probíhá ve třech hlavních etapách. Před zahájením realizace jednotlivých strategických záměrů, tedy po dokončení strategického plánu, by měla proběhnout první evaluace. Druhé hodnocení má probíhat v průběhu řešení strategického plánu a poslední hodnocení má proběhnout po ukončení cyklu strategického plánování. V EU tento cyklus trvá celkem 6 let. Aby evaluace mohla být provedena, je nutné, aby strategický plán jasněji definoval dosažené výsledky, kvantifikoval možné nebo předpokládané změny a jasně uváděl soubory kritérií, ve kterých dojde k pozitivním změnám.“. [5:42] Pravidelné hodnocení strategického plánu musí zachytit změny, které od schválení a přijetí dokumentu nastaly. Hodnocení musí identifikovat změny, které se liší od reality tak, aby dokument byl respektovaný, a dále musí zachytit nastávající změny, aby spoluvytvářel podmínky pro rozvojový potenciál obce. Rada či zastupitelstvo musí rozhodnout o jeho aktualizaci. Je zejména nástrojem, který přispěje k tomu, aby bylo zaručeno směrování vývoje k vytýčené vizi a dále aby poskytl podklady pro další aktualizaci. Sledovány budou jednotlivé projekty, zda proběhly podle časového plánu (monitoring), ale také zda bylo prostřednictvím jednotlivých aktivit dosaženo zvolených cílů (vyhodnocování). Při hodnocení se mohou objevit potřeby nových projektů a naopak se mohou některé projekty zdát zbytečné, neefektivní. Je tedy nutno na základě hodnocení provést formulaci nových opatření a cílů a případnou časovou či finanční změnu již schválených projektů (cílů).

61

Aktualizace strategického plánu Strategický plán není statickým dokumentem, který nelze měnit a bezezbytku se snažit o jeho naplnění v případě, že specifický cíl nebo jednotlivé dílčí cíle již nejsou aktuální či by byly neefektivní. Také časové určení naplnění cíle není striktně dáno a je nutné brát v úvahu změny, které nastaly, ekonomickou situaci obce a další skutečnosti. Dobře zpracovaný strategický plán by měl být otevřeným dokumentem a pravidelně je nutné se k jeho textu vracet a aktualizovat ho. Aktualizace by se měla týkat zejména návrhové části dokumentu a měly by upřesňovat nebo doplňovat strategická rozhodnutí uvedené v plánu. Aktualizace by měla být prováděna pravidelně každý rok a sledovat socioekonomickou situaci obce. Nejlépe před navrhováním rozpočtu na další rok. Aktualizaci provádí zastupitelstvo, které by ji mělo projednat na veřejném zasedání a poté schválit. Aktualizace strategického plánu by měla být také zahrnuta jednak do rozpočtu obce na daný rok, ale také do rozpočtového výhledu. Tento výhled by měl kopírovat přijatou aktualizaci strategického plánu – respektive jeho strategickou část. Rozpočtový výhled je samosprávami poměrně opomíjený institut, který byl pro územní rozpočty zaveden novým zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v roce 2000. Do té doby nebyl rozpočtový výhled územních rozpočtů součástí našeho právního řádu a záleželo pouze na iniciativě orgánů obce, zda budou finančně plánovat na delší období než jen na rozpočtový rok, který je shodný s rokem kalendářním. Rozpočtový výhled je vedle ročního rozpočtu dalším nástrojem finančního hospodaření územních samosprávných celků. Samotný zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů definuje tento pojem jako pomocný nástroj územního samosprávného celku, který slouží pro dlouhodobé plánování rozvoje jeho hospodářství. Novela zákona o rozpočtových pravidlech vyhlášená zákonem č. 557/2004 Sb. zavedla obligatornost sestavování rozpočtového výhledu, což v důsledku znamená, že územní samosprávy mají nyní ze zákona povinnost rozpočtový výhled připravit a schválit. Rozpočtový výhled se plánuje na 2 – 5 let a nezahrnuje rozpočet na aktuální rok. Aktualizace musí brát v úvahu legislativní změny, změny ostatních rozvojových dokumentů samotné obce (např. územní plán), kraje a další. Vynechání pravidelného hodnocení a aktualizace by v budoucnosti mohlo znamenat, že většina cílů bude naplněna, ale vzhledem ke změnám nebude efektivní a může znamenat další náklady nebo by mohla obec tzv. usnout na vavřínech a nevyužít situaci v regionu nebo nevyužít dotací z EU na programy, které nebyly v strategickém plánu, ale bude otevřen zajímavý dotační titul.

62

ZÁVĚR

Cílem diplomové práce bylo vypracování strategického plánu obce Opatov na Moravě. Autorka v první části shromáždila a zpracovala dostupnou literaturu, statistická, historická data a porovnala je se současnou situací v obci. Shromážděná data analyzovala a zjistila několik zajímavých skutečností, jako je například vysoká míra občanů se základním vzděláním nebo bez vzdělání. S tím zřejmě souvisí i vysoká míra kriminality v obci a další sociální problémy jako vysoká nezaměstnanost a další, se kterými se obec v současnosti potýká. Zajímavá zjištění ukázala SWOT analýza, kde se objevila spousta skutečností, které obec ohrožují a některé, které by naopak mohly pomoci v jejím rozvoji, jako například zvýšení propagace obce, zpracování marketingové strategie, kterou obec dosud také neřešila nebo zvýšení počtu kulturních akcí, které občanům chybí. Autorka se musela více do hloubky zaměřit a popsat některé otázky, které si dosud neuvědomovala v souvislosti s rozvojem obce a analýzy ji umožnily je popsat, shromáždit a uspořádat v této práci. Přínos práce spočívá zejména ve zpracování analytické části, která umožnila náhled do problematiky a postavení obce Opatov. Přínosné bylo zpracování dat z dotazníkového šetření a jejich věrohodnost zejména z pohledu množství odevzdaných dotazníků a SWOT analýzy, která ukázala především na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Na základě analýz pak autorka zpracovala vizi, která byla dalším krokem a ukázala základní směr, kudy by se obec měla ubírat v budoucnu, jaké cíle a úkoly by měla řešit, kterým problémovým oblastem by se měla věnovat a kde by se chtěla v roce 2020 nacházet. Od vize pak byl odvozen globální cíl, který obsahoval čtyři zájmové oblasti strategického rozvoje obce. Každá oblast pak byla ještě podrobněji specifikována cílem a jeho prioritami s přesným popsáním jejich realizace. K těmto podrobným cílům a prioritám byl zpracován akční plán, který může obci pomoci v rozhodování a sloužit jako šablona při dalším plánování projektů a práce s nimi. V návrhové části pak byl popsán postup realizace, rozčlenění do akčního plánu s popsáním odpovědnosti a v neposlední řadě monitoring průběhu a výsledků plánu a jeho aktualizace. Strategický plán rozvoje může být využit při zpracování rozpočtu na základní období, ale i v rozpočtovém výhledu. Tento postup je snadno kontrolovatelný i občany v případě, že obec veškerá data včetně strategického a akčního plánu zveřejňuje.

63

Strategický plán není brán jako dogma, ale autorka si je vědoma, že je nutné s ním i dále pracovat a provádět jeho hodnocení a aktualizaci a přesvědčit zastupitelstvo obce o nutnosti neustálého zlepšování a zamýšlení se nad jeho kvalitou a důležitostí. Otázkou rozvoje obce Opatov je skutečnost, že dosud neřešila svůj rozvoj komplexně a strategický plán rozvoje zpracovaný v této diplomové práci by jí mohl pomoci v oblasti rozvoje a řízení.

Strategický plán rozvoje obce je vedle územního plánu základním dokumentem pro úspěšné řízení územního celku, který vyjadřuje, jakým směrem se obec bude ubírat v dlouhodobějším časovém horizontu. Jeho hlavním smyslem je usměrňování záměrů a zájmů všech zainteresovaných takovým způsobem, aby obec prosperovala jako celek. Občanům i organizacím ukazuje, jakým směrem se v budoucnu obec chce ubírat, jaké jsou její priority, jaké investice bude upřednostňovat, které palčivé úkoly chce řešit. Strategický plán by pro budoucí rozhodování zastupitelstva obce v otázkách investic, hospodaření, rozvoje a všech aktivit měl poskytovat důležité informace a materiály. O kvalitě zpracovaného a přijatého strategického plánu rozhodne budoucnost. Budeli strategický plán dobře zpracován, schválen, realizován a pravidelně hodnocen a aktualizován, pak má obec reálnou šanci zlepšit svoje postavení na území a může lépe čelit problémům, ale zejména být dobře připravena na nové plánovací období 2014 2020 z hlediska čerpání finančních prostředků z EU. Strategický plán rozvoje obce je politickým dokumentem, neměl by však být pouze formálním nástrojem pro řízení, ale také komunikačním nástrojem obce s veřejností. Strategický plán rozvoje obce Opatov je živým dokumentem, se kterým je nutné do budoucna pracovat a bude záležet na zastupitelstvu, zda bude chtít dokument využít pro svůj strategický rozvoj. Je však nutné v prvním kroku nechat tento dokument podrobit veřejné diskusi a projednat ho s veřejností. Pokud bude zastupitelstvo obce jednat v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích a pečovat o všestranný rozvoj svěřeného území a o potřeby jeho občanů, pak musí dohlížet na úspěšnou realizaci a plnění navržených strategických cílů.

64

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY

Odborné publikace

[1] AUTORSKÝ KOL., et al. Čtení o Opatovu . Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s., 1989. 108 s. ISBN 8085048035 [2] BRYSON J.M, Strategic planning for public and nonprofit organizations:a guide to strengthening and sustaining organiztional achievement. San Francisco, 2011. 547 s. ISBN 9780470392515 [3] HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí . Brno : Masarykova univerzita, 2004. 93 s. ISBN 8021033568. [4] KOLEKTIV, Řízení obcí I , Praha, Professional publishing, 2008, 263 s. ISBN 97880 86946764 [5] MAIER,.K, et al. Udržitelný rozvoj území . Praha : Grada Publishing a.s., 2012. 256 s. ISBN 9788024741987 [6] PERLÍN, R. Strategický plán mikroregionu . Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 52 s. ISBN 8090309305 [7] PĚCHULA, M., et al. Venkov na prahu 21. století . Venkov a jeho rozvoj na přelomu milénia územní dopady znalostní ekonomiky na venkov souvislosti vztahů měst a venkova v globalizované ekonomice . Praha : Alfa Nakladatelství. a. s., 2012. 319 s. ISBN 9788087197493 [8] REKTOŘÍK, J, ŠELEŠOVSKÝ, J. et al. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno. Masarykova universita. 1999. s 140 [9] ŠILHÁNKOVÁ, V., et al. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce . Hradec Králové : Civitas per Populi o.s., 2011. 216 s. ISBN 9788090467149

Právní normy

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb ., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č.218/2000 Sb ., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/2000 Sb ., o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů

65

Zákon č. 250/2000 Sb ., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb ., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb ., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

Další zdroje

ARES ekonomické subjekty [online] [cit. 20130920] dostupné na www. http://cedr.mfcr.cz/Cedr3InternetV416/CommonPages/TakerStandardPage.aspx?condition=87 2c65f9c5d0438cb23eca162332dbc8

Český statistický úřad, sčítání lidu bytů a domů 2011, Otevřená data pro výsledky sčítání lidu bytů a domů 2011 [online] [cit.20131127] dostupné na //http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/otevrena_data_pro_vysledky_scitani_lidu_domu_a_by tu_2011_%28sldb_2011%29

Český statistický úřad, databáze demografických údajů za obce ČR, Územní počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (19712012) [online] [cit.20131127] dostupné na http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR , Strategie regionálního rozvoje na rok 2007 – 2013 [online] [cit.20131209] dostupné na //www.mmr.cz/cs/Podporaregionuacestovni ruch/Regionalnipolitika/KoncepceStrategie/StrategieregionalnihorozvojeCeske republikyna

Ministerstvo zemědělství České republiky, Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 [online] [cit.20131130] dostupné na www http://eagri.cz/public/web/file/26839/Narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf

Organization of European Canger Institues European Economic Interest grouping, COMMUNICATION FROM THE COMMISSION EUROPE 2020 A strategy for smart, sustainable and inclusive growth [online] [cit.20131130] dostupné na http://www.oeci.eu/Attachments%5CEurope2020.pdf

66

SEZNAM ZKRATEK

BPS Bioplynová stanice ČOV Čistírna odpadních vod DSO Dobrovolný svazek obcí EU Evropská unie GAEC Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu JMB Jednota Moravské Budějovice KČT Klub českých turistů KO Komunální odpad MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MŠ Mateřská škola OPŽP Operační program životního prostředí ROP Regionální operační program RUD rozpočtové určení daní SFŽP Státní fond životního prostředí TJ Tělocvičná jednota VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola

67

SEZNAM PŘÍLOH

1) Analýza dotazníkového šetření v městysi Opatov 2) Akční plán rozvoje na období 2014 – 2020 3) Akční plán rozvoje 2012 – 2015 4) SWOT analýza matice plus minus

68