Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura Učitelství českého jazyka pro střední školy

Bc. Lenka Lasáková Toponyma na katastru obce Bolatice (okres Opava) Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D.

2016

Prohlašuji a svým podpisem stvrzuji, že jsem práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

...... Lenka Lasáková

Na tomto místě bych ráda poděkovala především Mgr. Michaele Boháčové, Ph.D., za trpělivost, vstřícnost, pochopení a cenné rady a připomínky, které mi poskytla při vedení diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Gabriele Bočkové z OÚ Bolatice, za poskytnutí mapových zdrojů k práci. Za všechno děkuji svým rodičům a blízké rodině. V neposlední řadě děkuji také všem informátorům, pamětníkům a pamětnicím, kteří mi ochotně pomáhali při terénním sběru materiálu. Obsah 1 Úvod ...... 6 2 Obec Bolatice ...... 8 2.1 Poloha obce, rozloha, základní statistické údaje ...... 8 2.2 Historie Hlučínska po roce 1742 ...... 9 2.3 Historie obce ...... 13 2.4 Nářečí v obci ...... 15 2.4.1 Znaky nářečí v materiálu ...... 16 2.5 Název obce a osady Borová ...... 18 3 Toponomastika ...... 19 3.1 Toponyma ...... 19 3.1.1 Choronyma ...... 20 3.1.2 Oikonyma ...... 20 3.1.3 Anoikonyma ...... 20 4 Teoretická báze ...... 21 4.1 Modelová klasifikace toponym ...... 21 4.1.1 Vztahové modely ...... 21 4.1.2 Strukturní modely ...... 23 5 Charakteristika zdrojů...... 24 5.1 Publikace ...... 24 5.1.1 Bolatice od pravěku k současnosti (BPS) ...... 24 5.1.2 Kronika obce Bolatice (KRON) ...... 25 5.1.3 Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (SPJMS) ...... 26 5.2 Mapy ...... 27 5.2.1 Současná katastrální mapa online (M-SK-ONLINE) ...... 27 5.2.2 Katastrální mapa z roku 2007 (M-K07) ...... 28 5.2.3 Mapa z roku 2007 s doplněnými názvy pamětníka JB (M-JB) ...... 28 5.2.4 Registr půdy (LPIS) ...... 28 5.2.5 Historické německé mapy (M-HN) ...... 29 5.2.6 Mapa III. vojenského mapování (M-IIIVM) ...... 31 5.3 Terénní výzkum (TV) ...... 31 5.4 Grafy původu hesel ...... 32 6 Heslová část ...... 33 6.1 Vzor hesla toponym ...... 34 6.2 Slovník toponym ...... 34

7 Charakteristika a analýza získaného materiálu ...... 96 7.1 Toponyma podle počtu slov ...... 96 7.2 Toponyma podle druhu pojmenovávaného objektu ...... 98 7.3 Vztahově modelová analýza ...... 100 7.3.1 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM A ...... 101 7.3.2 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM B ...... 105 7.3.3 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM C ...... 108 7.3.4 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM D ...... 109 7.4 Strukturní modely ...... 109 8 Zanesení toponym do mapy ...... 111 9 Závěr ...... 112 10 Použitá literatura ...... 115 10.1 Primární zdroje ...... 115 10.1.1 Publikace ...... 115 10.1.2 Mapy ...... 115 10.2 Sekundární zdroje ...... 116 10.2.1 Tištěné zdroje ...... 116 10.2.2 Internetové zdroje ...... 118 11 Seznam zkratek ...... 121 11.1 Lingvistické zkratky ...... 121 11.2 Ostatní zkratky ...... 121 12 Seznam obrázků ...... 122 13 Seznam grafů ...... 122 14 Přílohy ...... 123 Příloha č. 1...... 123 Příloha č. 2 ...... 124 Příloha č. 3 ...... 124 15 Vysvětlivky ...... 125

1 Úvod O velkou slezskou obec Bolatice, ležící v jižní části Hlučínské pahorkatiny na východě České republiky, byl a je velký zájem. Důvodů k tomu je jistě mnoho – Bolatice patří mezi deset největších obcí v republice bez statusu města,1 sídlí zde světoznámá firma Lanex, proslulá především výrobou horolezeckých, vodních či jachtařských lan, nejrůznějších šňůr, provazů, vaků a jiného technického textilu, oblíbené a vyhledávané jsou koláče z bolatické pekárny, podobně je na tom i areál zdejšího koupaliště, barokní zámek, kostel sv. Stanislava z počátku 18. stol. či skanzen lidových tradic. Právě tradice a historie jsou neméně zajímavou oblastí, ve které mají Bolatice co nabídnout. Kromě folklórního souboru Burianky a skanzenu, který nabízí fyzickou ukázku života na hlučínské vesnici z počátku 20. stol., jeví se (nejen) dějiny Bolatic jako stále živý objekt zájmu i z literárního hlediska – jak uměleckého (např. v prózách regionálních spisovatelek Anny Malchárkové, jako jsou Kamenný svědek 2 či Záhada kamenného svědka 3 , a Evy Tvrdé, např. povídka Fotografie pro babičku 4 , nebo v autobiografii bolatického rodáka, spisovatele Augusta Scholtise z roku 1959 s názvem Ein Herr aus Bolatitz5), tak i odborného (především skoro sedmisetstránková publikace Bolatice od pravěku k současnosti Václava Štěpána 6, historický almanach Josefa Drozda 7 a další almanachy nejrůznější spolků a organizací8). Dosud se však nikdo nezajímal o Bolatice z hlediska onomastického.

1 Podle informací MVČŘ. Zdroj: Informativní počet občanů v ČR ve všech obcích, v obcích 3. typu a v městských částech. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/cr-pocet-obyvatel-k-1-1-2016-2-xlsx.aspx 2 MALCHÁRKOVÁ, Anna. Kamenný svědek. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2007. ISBN 978-80-7329-169- 3. 3 MALCHÁRKOVÁ, Anna. Záhada kamenného svědka. Vydání první. Ostrava: Repronis, 2016. ISBN 978-80-7329-420-5. 4 TVRDÁ, Eva. Fotografie pro babičku: povídka. In: Blog iDnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://tvrda.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=188336 5 SCHOLTIS, August. Pán z Bolatic: Ein Herr aus Bolatitz. Háj ve Slezsku: Maj-Tiskárna, 2008. ISBN 978-80-86458-28-1. 6 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. Opava: Obec Bolatice, 2010. ISBN 978-80-254- 8816-4. 7 DROZD, Josef. Bolatice 1250-2000: z historie a současnosti obce. Vyd. 1. Bolatice: Obecní úřad Bolatice ve spolupráci s Kulturním střediskem zámku Kravaře, 2000. ISBN 80-902526-9-9. 8 Almanach k 300. výročí posvěcení kostela svatého Stanislava, Almanach SDH Bolatice 110 let, Almanach k 50. výročí ZŠ a MŠ Bolatice.

6

Ač jsou zeměpisná jména spolu se jmény osob největšími a nejčastěji zkoumanými skupinami vlastních jmen, 9 neproběhl dosud v obci ani v jejím blízkém okolí žádný výzkum podobný tomu, jaký přináší tato práce.i

Jejím hlavním cílem je zmapovat toponymii zvolené obce neboli soubor toponym na určitém území, v určitém jazyce a době.10 Těžištěm práce je slovník zjištěných toponym, který obsahuje jazykovou analýzu shromážděných názvů, motivaci jejich vzniku, další varianty názvu a v neposlední řadě lokalizaci a popis objektu, který pojmenovávají. Dalším neméně důležitým výstupem je i mapa, ve které jsou všechny lokalizovatelné názvy zaneseny.

K dosáhnutí těchto praktických cílů je nezbytné vycházet z teoretických základů. Ty jsou dvojího druhu – nejdříve je nutné seznámit se blíže s povahou zkoumané lokality, tedy s obcí Bolatice. Představit si její základní charakteristiky, obecní i územní historii a nářečí, protože předpokládáme, že pohnuté dějiny Hlučínska a místní dialekt ovlivňují podobu toponymie v oblasti ve velké míře. O těchto tématech pojednává kapitola 2 (a její podkapitoly).

Jelikož se jedná o toponomastickou práci, kapitola 3 přináší charakteristiku primárních pojmů z této oblasti; kapitola 4 se již konkrétně zabývá postupy, které jsou využívány při třídění toponym a další práci se získaným materiálem, tzv. modelovou klasifikací pomístních jmen. Modelová klasifikace přináší informace o toponymickém modelu pojmenovacím, který vyjadřuje vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu, 11 laicky řečeno odpovídá na otázku, proč a jak byl daný objekt pojmenován.

V páté kapitole jsou charakterizovány všechny zdroje, se kterými jsme pro získání toponymického materiálu pracovali. Ty jsou trojího druhu: zaprvé publikace – tištěná či ručně psaná díla zabývající se historií obce a slovník pomístních jmen z oblasti, za druhé mapy – současné i historické mapy zkoumaného území a za třetí terénní výzkum mezi pamětníky a dalšími obyvateli Bolatic.

Slovník toponym, jeden z hlavních cílů práce, tvoří nejrozsáhlejší, šestou kapitolu. V následující sedmé kapitole jsou toponyma charakterizována a utříděna dle různých

9 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. S. 8 10 MALENÍNSKÁ, Jitka. K obsahově-sémantické rekonstrukci zaniklých apelativ hrochot a kyta a jejich využití v toponomii. Naše řeč. 1997, 80(1), s. 26–33. Dostupné také z: http://nase- rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7350 11 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992. S. 15 7

kritérií, především podle modelové klasifikace, stanovené v kapitole 4. Také jsou porovnávána s výsledky výzkumu Jany Pleskalové, které prezentuje v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Naším předpokladem ovšem je, že bude docházet k odchylkám od jejích dat, neboť Pleskalová pracovala s oblastmi tvořenými minimálně dvěma samostatnými obcemi, což ji poskytlo bezpečnější materiál pro mapování anoikonymie rozsáhlejšího území.12 Ale právě odchylky od očekávání lépe charakterizují toponymii v obci a činí ji o to zajímavější.

Předposlední (osmá) kapitola pojednává o dalším cíli práce – zanášení zjištěných toponym do mapy. Výsledkem je mapa přiložená k práci jako příloha č. 3.

Na závěr jsou shrnuty výsledky analýz a také, zda bylo dosaženo všech stanovených cílů a předpokladů. Následuje přehled použité literatury, zkratek, seznam obrázků a grafů, přílohy a vysvětlivky.

2 Obec Bolatice Kapitola přináší základní přehled o obci Bolatice, jejíž toponymií se práce zabývá. Na úvod kapitoly jsou uvedeny informace o poloze, rozloze a jiných statistických údajích o obci, dále kapitola pojednává o historii obce a krátce také o historii území Hlučínska, jehož jsou Bolatice nedílnou součástí. Ke konci kapitoly je zařazen nástin nářečí zkoumané oblasti se zaměřením na takové dialektové prvky, které se objevují v nasbíraném materiálu.

2.1 Poloha obce, rozloha, základní statistické údaje Obec Bolatice se nachází v okrese Opava v jižní části Hlučínské pahorkatiny zhruba 6 km od města Kravaře ve Slezsku (cca 15 km od města Opava a přibližně 20 km od města Ostrava), tedy blízko polských hranic. Obec se rozkládá na katastru o velikosti 1320 ha. Patří k ní i osada Borová ležící východně od obce. Byla založena r. 1786,13 k obci byla připojená r. 1893.14 S katastrem obce Bolatice sousedí katastry následujících sídel: měst Kravaře ve Slezsku a Dolního Benešova a obcí Kobeřice ve Slezsku, Chuchelná,

12 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 4 13 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. Opava: Obec Bolatice, 2010. ISBN 978-80-254- 8816-4. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/53cs_1.pdf&original=bolatice_od_praveku_k_s oucasnosti_vaclav_stepan_text_2010.pdf S. 196 (el. verze) 14 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – do roku 1960. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_1.pdf&original=kronika_bolatice_do_196 0.pdf S. 56 (el. verze)

8

Bohuslavice u Hlučína a Štěpánkovice. Podle údajů k 1. lednu 2016 žije v obci 4452 obyvatel.15

Obrázek 1 Poloha Bolatic

Obec Bolatice leží na historickém území Hlučínska, lidově „Prajzska“, které kvůli své poloze prošlo (nejen) v minulém století mnoha změnami.

2.2 Historie Hlučínska po roce 1742 Do roku 1742 patřilo Hlučínsko Marii Terezii, bylo tedy součástí habsburské monarchie. Ta ovšem kvůli válkám s pruským králem Fridrichem II., který si Slezsko nárokoval, ztratila toto území v první Slezské válce (1740–1742) – stalo se tak „na základě mírové smlouvy, uzavřené […] 28. července 1742 ve Vratislavi.“16 Kromě Horního a Dolního Slezska (vyjma Těšínska, měst Krnova a Opavy a území na pravém břehu řeky Opavy) získalo Prusko ještě Kladsko.

Hlučínsko, ležící na levém břehu řeky Opavy, se tak dostalo do středu sporu a bylo devastováno vojsky jak pruskými, tak rakouskými, a to zejména v druhé (1744–1745) a třetí (1756–1763) Slezské válce.17

15 Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2016. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf/cba78096-1cf5-4fde- b20a-3074b2f135f9?version=1.0 16 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Hlučín: Kulturní dům, 2000. Publikace Zámeckého muzea v Kravařích. ISBN 80-902526-5-6. S. 9 17 Ibid. S. 9 9

Obrázek 2 Hlučínsko

Kromě válečných útrap přišly i komplikace politické, sociální, kulturní a hospodářské. Celá správa nově podléhala pruskému systému; sedláci byli podřízeni těžkým robotám, lidé i šlechta ztratili své svobody – například právo nakládat se svým majetkem nebo se vystěhovat ze země. Území bylo odtrženo od velkých měst – Opavy a Ostravy, bylo však izolováno i od pruských hospodářských center, neboť leželo na periferii. To negativně ovlivnilo místní řemeslníky a obchodníky.18

Kromě tří vesnic, kde se už před pruskou nadvládou mluvilo německy (Třebom, Oldřišov, Petřkovice), se na Hlučínsku mluvilo převážně česky, resp. moravsky – Plaček tímto termínem označuje místní nářečí; „moravština“ jako pojmenování pro jazyk je odvozeno od názvu Moravci; „[t]ak se totiž říkalo obyvatelům území, které patřilo v Pruském Slezsku k diecézi olomoucké.“19 K těmto územím náleží i Hlučínsko. Ihned po připojení k Prusku byla veškerá česká úřední činnost nahrazena německou. Němčina byla upřednostňována na školách a u vyšších vrstev, opačně tomu bylo u prostého lidu

18 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 9–10 19 Ibid. S. 10 10

a v náboženském životě. Postupně se však němčina začala více integrovat i u obyčejných lidí, zejména vlivem školství, přítomností vojska a německého informačního a mocenského aparátu.20

Připojením Hlučínska k Prusku začal na území platit pruský poddanský pořádek z r. 1652. Sedláci na soukromých panstvích dosti trpěli, nebyla zde dodržována královská nařízení, mezi nimi ani zákaz rušení selských statků z roku 1749.21 To se mělo změnit po porážce Pruska v napoleonských válkách, kdy byl v rámci obrození a posílení státu vydán 9. října 1807 edikt slibující zbavení vesnického obyvatelstva nucené roboty. Avšak v únoru r. 1811 došlo kvůli nepřestávající panské krutovládě na hlučínském a benešovském panství k povstání, které se rozšířilo takřka po celém Horním Slezsku. Reakcí na něj byl regulační edikt ze září stejného roku, který po splnění určitých podmínek dopomohl sedlákům a zahradníkům k získání svobody.22

Jenže žádné reformy vesnickému lidu neulevovaly – i když se sedláci vymanili ze svévole pánů, dostali se pod vládu velkostatkářů, kde rovněž nebyli spokojeni. Proto v r. 1848 došlo k dalším nepokojům, díky kterým sedláci dosáhli lepších podmínek. Na Hlučínsku nastal „zlatý věk“ jak pro obyvatele, tak pro katolickou církev, a to pod vládou pruského krále Fridricha Viléma IV.23

Veškeré železnice a jiné komunikační kanály i obchod a průmysl byly směřovány na sever, tj. do Polska a dále do Pruska. A tak i přes tradiční poměry udržované na Hlučínsku, včetně jazyka a folkloru, nebylo možné bez spojení s původní vlastí zastavit průběh postupné germanizace v oblastech hospodářských, politických, kulturních i jazykových.24

Přesto, že při sčítání lidu k začátku r. 1905 uvedlo němčinu jako svůj rodný jazyk jen něco málo přes 10 % obyvatel Hlučínska, germanizační tlak byl obrovský a postupně vedl k tomu, že se moravština užívala jen doma a v kostele.25 K tomu přispěl i nový spolkový zákon z jara 1908, který fakticky zakazoval užívání moravštiny ve společenském životě.26

20 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 10 21 Ibid. S. 11 22 Ibid. S. 12–13 23 Ibid. S. 14–16 24 Ibid. S. 22 25 Ibid. S. 29 26 Ibid. S. 25–26

11

Po první světové válce, ve které muži z Hlučínska bojovali s Pruskem na straně Německa, bylo území Hlučínska připojeno k nově vzniklému Československu na základě článku 83. Versailleské mírové smlouvy 10. ledna 1920, přes tamější proněmeckou kampaň a bez plebiscitu – neboť československá vláda kromě hospodářských a strategických důvodů přihlížela zvláště k slovanskému původu obyvatelstva a většinovému užívání moravštiny jako mateřského jazyka.27

Protože bezmála 180 let patřilo Hlučínsko „pod křídla pruského orla“, zdejší obyvatelstvo se v podstatě ztotožňovalo s německým národem – označovali se sice jako Moravci, ale smýšlením byli Němci; moravština se hodila jen do rodiny a do kostela, ale na úřady a do škol patřila němčina, připojení k Československu nepřijali příznivě.28

Proto není velkým překvapením, že v r. 1935 vyhrála na Hlučínsku volby Henleinova Sudetoněmecká strana a obecně Hlučíňané tíhli k Německu, protože bylo hospodářsky i sociálně silnější než Československo.29 A tak byl německý wehrmacht zabírající území po uzavření Mnichovské dohody v r. 1938 přivítán v Hlučíně jako osvoboditel transparenty a slavobránami.30 Na začátku 40. let byla moravština opět zakázána, takže se jí mluvilo jen v nejintimnějších kruzích.31 Němčina převládla ve školství i kultuře.32 Do války museli jít bojovat všichni muži kromě horníků,33 v r. 1944 narukovali dokonce sedmnáctiletí chlapci.34 To činí na 12 000 odvedených mužů, z nichž se 5000 vrátilo zmrzačených nebo zraněných a na 3000 jich ve válce padlo.35

Poslední osvobozenecké boje, které si také vyžádaly nemálo obětí a materiálních škod, skončily 1. května 1945, následně bylo Hlučínsko připojeno opět k Československu.36 Následovala chudoba, hlad, nezaměstnanost a různé epidemie.37 Část Hlučíňanů se na nátlak společnosti odstěhovala do Německa „dobrovolně“, jejich větší skupina pak proto,

27 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 31 28 Ibid. S. 35 29 Ibid. S. 75 30 Ibid. S. 79 31 Ibid. S. 86 32 Ibid. S. 89 33 Ibid. S. 93 34 Ibid. S. 89 35 Ibid. S. 98 36 Ibid. S. 97 37 Ibid. S. 101–102

12

že neprokázali znalost českého jazyka a slovanský původ; dohromady tedy odešlo nebo bylo odsunuto zhruba 8 % obyvatel.38

2.3 Historie obce Doklady o osídlení na Hlučínsku sahají až do období středního paleolitu (tedy 200 tisíc let před naším letopočtem – svědčí o tom nález pěstního klínu v sousední obci Bohuslavice a další nálezy v okolí).39 První písemná zmínka o obci Bolatice pochází z roku 1250 a obsahuje ji listina papeže Inocence IV., který v ní potvrzuje, že území obce patří pod cisterciácký klášter na Velehradě. Papež tak učinil na žádost kláštera, který potřeboval tuto právní ochranu, neboť země Koruny české sužovala válka mezi českým králem Václavem I. a moravským markrabětem, jeho synem, Přemyslem Otakarem II. – majetek kláštera tak byl v ohrožení, vyhrála-li by nepřátelská strana a uplatnila na území nárok. Papežský písař, který zřejmě nebyl seznámen s moravským místopisem, řadu názvů zkomolil – proto se v listině objevují Bolatice jako „Balatiz“.40

Za husitských válek byl velehradský klášter vypálen a Bolatice jím byly zastaveny Jindřichu z Děhylova. Následně přecházely mezi různými držiteli, od r. 1446 byl jedním z nich Otík z Rohova. Od něho chtěl velehradský klášter, posílen listinou krále Ladislava Pohrobka, vymoci Bolatice zpět do svého vlastnictví. Jenže král necelý měsíc po vydání oné listiny zemřel a vystřídal jej nový král, Jiří z Poděbrad. Knížetem opavským se stal jeho syn Viktorin, který ovšem klášteru ke ztracenému majetku nepomohl, a Bolatice tak byly znovu zastaveny, tentokrát bratrům Donátům z Velké Polomi.41

Začátkem 16. století drželi Bolatice Tvorkové z Kravař. V nich fungoval statek, vzniklý spojením klášterního a rychtářského dvora, který vlastnil Jan z Drahotuš. Po vleklých majetkových sporech získali Bolatice potomci pánů Tvorků, od kterých nabyl vesnici opět velehradských klášter v r. 1554.42 V jeho držení ale nezůstaly dlouho, protože kvůli splátkám předchozích půjček musel klášter Bolatice opět zastavit, a tak učinil v r. 1565 ve prospěch Beneše z Drahotuš, který na území chtěl zavést němčinu.43 Po smrti jeho dědiců byly Bolatice prodány Kateřině Lichnovské, která je převzala v březnu 1593.44 Ta

38 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 112–113 39 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 7 40 Ibid. S. 10 41 Ibid. S. 16–18 42 Ibid. S. 20–28 43 Ibid. S. 31 44 Ibid. S. 38–39

13

ovšem nebyla katolička, a tak za jejího vlastnictví pustl dosavadní bolatický kostel sv. Mikuláše a vznikly o něj spory mezi katolíky a nekatolíky. Proto byl na přelomu století zbudován nový dřevěný kostel, zasvěcený sv. Stanislavovi.45

Po třicetileté válce byly všechny majetky velehradskému klášteru navráceny, včetně Bolatic.46 Za účelem hospodářské obnovy statků zde klášter potřeboval nové kolonisty, mezi nimi byli i Poláci.47

Na počátku 18. stol. byl přestavěn dřevěný kostel sv. Stanislava na jednolodní barokní stavbu, která měla uspokojit vzrůstající počet obyvatel, tedy i návštěvníků bohoslužeb. Stavba začala v r. 1703 a spolu s úpravami interiéru se táhla až do r. 1724. Z důvodu výstavby nového kostela byl zrušen kostel sv. Mikuláše a byl nahrazen taktéž barokní kapličkou. 48 V r. 1724 byla zahájena přestavba obytné budovy klášterního dvora na zámek, který byl také postaven v tehdy obvyklém barokním slohu. Dokončen byl v r. 1729.49

Po prohře Marie Terezie v prusko-rakouské válce připadly Bolatice spolu s Hlučínskem k Prusku. Ztráta území znamenala ztrátu majetku pro velehradský klášter a Bolatice byly koupeny pány z Hennebergu – konkrétně pány Aloisem a Evženem v r. 1748.50 Jejich nejvýznamnějším počinem bylo jistě založení osady Henneberky, dnes Borová,51 která byla dokončena v květnu 1788,52 než Bolatice na konci roku 1822 koupil rod knížat Lichnovských.53

Další osudy Bolatic jsou pevně spjaty s jejich polohou v Hlučínsku – r. 1848 byla podobně jako jinde zrušena robota, od září 1872 bylo zakázáno vyučovat moravštinu na všech školách na Hlučínsku.54

Začátkem května r. 1911 byla zahájena výstavba nového kostela, který byl 25. listopadu 1912 vysvěcen. 55 Po skončení první světové války připadají Bolatice spolu s celým

45 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 39–40 46 Ibid. S. 43 47 Ibid. S. 50 48 Ibid. S. 105 49 Ibid. S. 119 50 Ibid. S. 184 51 Ibid. S. 196 52 Ibid. S. 198 53 Ibid. S. 243–244 54 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 23 55 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 382

14

Hlučínskem v únoru r. 1920 k Československu,56 aby mu byly po Mnichovu 1938 opět odebrány, což většina obyvatel Bolatic a Henneberků přivítala, přestože za uplynulých 18 let se obec rozrostla a zlepšila se i její vzdělanost a úroveň kultury.57

Z odvedených bolatických mužů, kteří byli nuceni kvůli znovupřipojení k Německu bojovat na straně nacistů, se jich přes čtrnáct desítek nevrátilo. 58 Bolatice byly osvobozeny 17. dubna 1945. 59 Osvobozování Bolatic si vyžádalo 480 obětí z řad osvoboditelů a 95 civilních obyvatel.60 Ze 409 domů bylo 336 poškozeno a 72 zničeno úplně.61

Po skončení války byly Bolatice spolu s Hlučínskem navráceny k Československu. Od té doby obec prosperuje, což dokazuje řada ocenění i neustále se zvětšující počet obyvatel, obchodů, služeb, firem, ale i možností kulturního a sportovního vyžití v obci.

2.4 Nářečí v obci Nářečí bylo důležitým prvkem při formování toponym nasbíraných pro účely této práce, značná část z nich má svůj nářeční ekvivalent, nebo dokonce pochází přímo z nářečního lexika, protože k němu mají blíže než k spisovnému jazyku.62 Ač se ve zkoumané obci nářečí pomalu vytrácí, v PJ (a zejména těch, která byla získána při výzkumu u informátorů) jsou některé jeho prvky zachovány. Proto zde uvádíme charakteristiku nářeční oblasti, ve které Bolatice leží.

Zápapadní Hlučínsko (opavská) (Bolatice) podskupina

Nářečí Východní slezskomoravská (ostravská) Slezská nářeční (lašská) podskupina skupina Nářečí Jižní (frenštátská) slezskopolská podskupina (zápodotěšínská)

Graf 1 Struktura slezských nářečí

56 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 418 57 Ibid. S. 577 58 Ibid. S. 594–618 59 Ibid. S. 629 60 PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. S. 97 61 Ibid. S. 95 62 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 7

15

Obec Bolatice je součástí bývalého okresu Opava v Moravskoslezském kraji. Nářečím se řadí do slezské nářeční skupiny, konkrétně do její slezskomoravské větve, která je také často nazývána lašská. Ta se dělí na tři podskupiny – jižní, též frenštátskou; východní, též ostravskou a západní neboli opavskou,63 do které patří i nářečí Hlučínska, tedy i Bolatic.

2.4.1 Znaky nářečí v materiálu Lašská nářečí a jejich západní (opavská) podskupina se od ostatních nářečí liší řadou charakteristických znaků. Pro účely této práce však zde uvádíme převážně jen ty, které se vyskytují v nasbíraných toponymech, a to spolu s příklady z materiálu. Vycházíme z přehledu Františka Bartoše Dialektologie moravská. První díl. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské64 a z publikace Jaromíra Běliče Nástin české dialektologie.

 Existence dvojího i/y: hláska i po c, č, š, ž, ř se vyslovuje tvrdě, jako y – U zeleneho křyža, Bołačyceii

 Existence dvojího l/ł – Na Baltazarovym x Padoły

 S typu srdce (srco) jsou v nom. a gen. zakončena koncovkou tvrdého sklonění -o – Na krasne polo

 Krácení dlouhých vokálů – Panska cesta, Huste duby, Juterka pod lesem, Pod dubkoma, Łučky

 Změna vokálu i na e: Stara lenija (linie)

 Konsonant s měkne na š – V šeču, Švrky, Šytoviska

 Změna m na v – Švrky (smrky)

 Konsonant ť se mění na č – Na lečyšču

 Skupina sť se mění na šč – Na panskej cešče, Na buslavskej cešče

 Asibilace ď na dž – Ruždžina

 Konsonant ř tvrdne v r před příponou -ka – U Kramarky

63 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106484-X S. 396–399 64 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská: Díl 1. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské. V Brně: Matice moravská, 1886, 374 s. S. 98–133 16

 Zjednodušení těžko vyslovitelné hláskové skupiny se slabikotvorným r -> vysunutí souhlásky l či vsunutí samohlásky – Umrčy cesta, Umorčy cesta (Umrlčí)

 Vokál a zůstává většinou nepřehlasován v pozici po měkkém konsonantu: Stara lenija

 Přiklonění subst. typu pekárna k měkkému typu -> změna pádové koncovky – Na cyhelňi, Cyhelňa

 Změkčování konsonantu n na ň – Kameňec, Šaleňec, Kopeňec

 Kontrakce hláskových skupin: Buslavska cesta x Bohuslavická cesta

 Výskyt hiátového -j- – Kolenijska cesta, Stará lenija

 Inst. pl. m. než. zakončený na -oma – Za Křemenkoma, Nad Křemenkoma, Pod dubkoma

 Lok. sg. m. a n. AD přivlastňovacích typu bratrův má koncovku složeného skloňování, nář. zkrácenou -ým > -ym – Na Vinckovym místo náležitého Na Vinckově, Na Herfonovym x Na Herfonově, Na Kašperovym x Na Kašperově

 Lok. skloňování tvrdého typu m. a n. zakončený na -ym – V hlubokym dole

 Instr. sg. f. zakončený na -um (zkráceno z -úm < rozšíření koncovky -ú instrumentálovým -m. Koncovka -ú je „stará a-kmenová, ja-kmenová a i-kmenová koncovka [a je] výsledkem stažení a denazalizace.“65 – Pod branum, Pod štrekum

 Lok. sg. m. než. měkkého typu zakončený na -u (příklon k tvrdé deklinaci v důsledku nepřehlasování ´u) – Na Izidorovcu, Na kameňcu, Na lečyšču

 Gen. sg. m. než. zakončený na -a; (přiklonění k tvrdé deklinaci, nepřehlasované - ´a) – U zeleneho křyža, U Moravca

 Gen., dat. a lok. složeného skloňování tvrdého typu u f. bývá zakončen na -j – Na panskej cešče, Na bolackej hranicy, Na buslavskej cešče

 Typický slovotvorný f. formant -ula tvořící převážně ženské přezdívky – Anka Mruzkula, U Braškule, U Prachule

65 BALHAR, Jan. Český jazykový atlas. 4. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. S. 148 17

 Typický slovotvorný m. formant -ec, značí přezdívky od AD – Šaleňec

 Diferenciace v rodech – V šeču; seč je f., zde však m. než.

 Přízvuk na předposlední slabice

Více než polovina ze získaných toponym má svůj nářeční ekvivalent odlišný po morfologické či hláskové stránce (např. Pod doubky x Pod dubkoma), nebo byly lexikální nářeční prvky použity přímo při tvoření konkrétních toponym (např. Vydmuchovec, Šaleňec).

2.5 Název obce a osady Borová Název obce tvoří jednoslovné oikonymum derivované formantem -ic(e) od hypokoristika Bol’ata, které je odvozeno z pův. OJ tvořeného komponentem Bole-. Název je tedy odvozen od zakladatele/majitele původní osady, vznikl z posesivního AD zakončeného formantem -ův a znamená „ves lidí Bolatových“66.

Z lidové etymologie pochází varianta Bohatice, později změněná na Bolatice, značící, že v osadě/obci žili bohatí lidé. Tuto možnost kronikář vzhledem k obvyklým hláskovým změnám vylučuje, 67 avšak samotný základ bole- znamená „větší, lepší“ nebo „více, lépe“.68

O změně Bohatic na Bolatice existuje i legenda O zapadlem šinkuiii:

V místě jak se něskaj praví Na Zapadlisku, stal před davnym časem velky šink. Podle řeči mušela byč naša obec též tym směrem obydlena. Bylo to v máju. V nedělu popoledňu, břinkala v šinku muzika a tančilo se o stopět. Za šinkem umírá mladá děvucha. Honem lečeli pro pana farářa a ten hned idě s Pánem Bohem. Ministrant zvoní, zbožní ludě klekajú a žehnaju se. Idu právě kolem teho šinku. Tam se tancuje dál a eště robju z kněza blázny. Jak enem kněz přešel kolem teho šinku, naraz se zdvihnul velký povicher, blesky a hromy duněly a cely šink se propadnul i s celum bezbožnum chasum. Od tej doby prý tam straší a obec Bolatice, kerá se prý prvej jmenovala Bohatice, z velkeho bolu a smutku dostala jmeno Boletice.69

66 HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970. S. 90 67 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 4 68 HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. S. 90 69ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 179

18

Z dalších častých variant názvu jmenujme např. variantu Boletice, která byla užívána mezi lety 1349–1559 a vznikla přehláskou a > ě, avšak v místním nářečí byla přehláska zrušena,70 dále německý název Bolatitz71 a nářeční podobu názvu obce Bołačyce.72

Název osady Borová vznikl z apelativa bor přidáním formantu -ov(á), motivací pojmenování byl hojný borovicový porost obklopující osadu. Toto pojmenování však pochází až z r. 1949.73 Do té doby se osada nazývala Heneberky či Henneberky podle zakladatele osady Aloise Henna 74 z Hennebergu. S tímto názvem souvisí německé varianty Henneberg nebo Hennebergsdorf a doslovný překlad těchto variant Kuří kopec či vrch, který se neujal,75 ale dnes je užívaný nejčastěji posměšně. V nářečí se pro osadu naopak dobře ujal název Kolenije, odkazující na skutečnost, že osada byla dříve jen malou kolonií.76

3 Toponomastika Toponomastika je věda, která je jednou z hlavních složek onomastiky (nauky o vlastních jménech), konkrétně se toponomastika zabývá vlastními jmény geografickými čili zeměpisnými. Ta se pak dále specifikují.77,78

Druhou složkou onomastiky je pak antroponomastika – věda zkoumající vlastní jména lidí.79

3.1 Toponyma Podle Encyklopedického slovníku češtiny jsou toponyma jedním z druhů vlastních jmen (VJ), konkrétně VJ zeměpisnými. Pojmenovávají „pozemkové objekty, které leží v krajině a jsou kartograficky fixovatelné v mapových dílech.“80 Dále se dělí na:

70 HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. S. 90 71 M-HN1902, M-HN1928, M-HN1938, M-HN1939 72 Další názvy viz HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. S. 90 73 HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. S. 249 74 Ibid. S. 249 75 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 197 76 Ibid. S. 198 77 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. S. 7–9 78 Jejich dělení pro účely této práce přebíráme z publikace Encyklopedický slovník češtiny. 79 ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. S. 8 80 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. S. 491

19

3.1.1 Choronyma VJ větších správních či přírodních celků, např. světadílů, států a jiných správních jednotek (okresů, krajů) a dalších oblastí s ohledem na horizontální členění81 (např. Asie, Blízký Východ, Monako, Bavorsko apod.).

3.1.2 Oikonyma Pro tato zeměpisná jména užíváme synonymní spojení VJ místní či VJ sídlištní – z toho je patrné, že pojmenovávají obydlené objekty (jak současné, tak i v minulosti) nejrůznějšího druhu (města, obce a jejich části, sídliště, jednotlivé domy, skupiny domů apod.),82 (např. Fulvarek, Učitelák).

3.1.3 Anoikonyma Pomístní jména nebo také VJ nesídlištní, čili objektů neurčených k obývání, ale pevně fixovaných v krajině.

Následuje dělení anoikonym; 83 u každé podskupiny uvádíme příklad ze získaného materiálu a jeho krátký popis:

a) hydronyma – VJ všech přírodních vodních objektů (moří, jezer, potoků, řek, vodopádů apod.) – Opusta, potok

b) oronyma – VJ „tvarů vertikální členitosti zemského povrchu i mořského dna“84 (pohoří, skal, údolí, hor, pánví apod.) – Liškův kopec

c) agronyma – VJ pozemků neobdělávaných (zejména lesních tratí) a obdělávaných (zejména polních tratí, zemědělských honů, pastvin, luk apod.), někdy proto také nazývaná jako VJ pozemková či traťová – Švrky, lesní trať; Náplatky, polní trať; Za školou, zemědělský hon

d) hodonyma – VJ cest (silnic, mostů, lanovek, polních cest apod.) – Lučková cesta

e) VJ jednotlivin: balvanů, božích muk, ukazatelů cest apod. (V práci se nevyskytují.)

81 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. S. 491 82 Ibid. S. 491 83 Ibid. S. 204–205 84 Ibid. S. 204

20

f) urbanonyma – pojem je v onomastice vykládán různě, Pleskalová jej v ESČ definuje jako VJ objektů ležících na katastru města, např. městské obvody, čtvrtě, veřejná prostranství, památníky, sochy apod.85 (V práci se nevyskytují.)

4 Teoretická báze V následujícím textu popíšeme všechny teoretické předpoklady, které slouží ke správné práci s materiálem, k jeho charakteristice a třídění.

4.1 Modelová klasifikace toponym V kapitole představíme klasifikaci těch systémových vlastností toponym, díky kterým se vydělují v rámci proprií. Modelová klasifikace Jany Pleskalové, která je pro účely této práce klíčová, navazuje na slovotvornou a modelovou klasifikace PJ Miloše Dokulila. Dílčí roviny klasifikace odrážejí fáze pojmenovacího procesu k hotovému názvu. Jsou jimi vztahové modely (VM), strukturní modely (SM) a v rámci nich se klasifikují ještě strukturní typy (ST).86

4.1.1 Vztahové modely Vznik vlastních jmen zeměpisných je podmíněn společenskou potřebou odlišit objekt od ostatních za pomoci vlastního jména, které se v daném kolektivu stává závazným. V pojmenovacím procesu hraje rozhodující roli vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu, protože pojmenovatel tvoří jméno na základě vlastního výběru znaků objektu, které se jemu jeví jako důležité a motivují jej k vytvoření konkrétního názvu. Tento vztah vystihují vztahové modely. Podstatný je i okamžik výběru, neboť se ho týká jak výběr znaků objektu, tak způsob jejich vyjádření v propriu.87

Základní čtyři pojmenovací motivy zachycuje modelová klasifikace vytvořená Rudolfem Šrámkem pro místní jména (MJ). Vztah pojmenovatele k objektu vymezuje čtyřmi obsahově sémantickými kategoriemi. První z nich, označovaná jako VM I, odpovídá na otázky kde?, odkud?, a vyjadřuje polohu či směr pojmenovávaného objektu; druhá, VM II, odpovídá na otázky kdo?, co?, označuje pojmenovávaný objekt přímo; VM III vyjadřuje popis či charakteristiku pojmenovávaného objektu, a tak odpovídá na otázky

85 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. S. 506 86 Ibid. S. 213 87 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 16

21

jaký?, za jakých okolností?; poslední kategorie, VM IV, odpovídá na otázku čí?, vyjadřuje tedy posesivitu.88

Na Šrámkovu klasifikaci oikonym navázala Pleskalová modelovou klasifikací anoikonym. Jsou v ní rovněž vymezeny čtyři vztahové modely, odlišující se od sebe typem motivace; u VM A je to poloha pojmenovávaného objektu (Pod posedem), u VM B přímé označení objektu (Sosny), u VM C vlastnosti pojmenovávaného objektu, buď inherentní (Karpaty), nebo založené na ději (Výhon) a u VM D přivlastnění či jiný vztah k osobě89 (Duxovo).

Z předchozího textu je zřejmé, že se vztahové modely místních a pomístních jmen překrývají, proto není nutné při analýze oikonyma a anoikonyma dělit. Vzhledem k převaze PJ v materiálu proto pro potřeby naší práce volíme klasifikaci Pleskalové, včetně označování vztahových modelů, a nebudeme MJ z analýzy pro větší přehlednost vydělovat.

Výše charakterizované VM se mohou jak u MJ, tak u PJ kombinovat, a tak vytvářet dvou i vícečlenné VM, které postihují pojmenovací motivy u jednoslovných PJ vzniklých kompozicí či derivací (Podháj – AB), dvouslovných (Kurkova cesta – D+B, Za školou – A+B) i víceslovných (VPJ), tvořených min. třemi členy (Pod zlámaným mostkem – A+C+B).

Úkolem vícečlenných VM je vyjádřit jednak vztah všech slov PJ mezi sebou navzájem jakožto prvků propria, jednak jejich společný vztah k pojmenovávanému objektu. […] [U] VPJ je základní člen vícečlenného VM mnohem důležitější než ostatní členy vedlejší.90

Proto je ve vzorcích základní VM zvýrazněn a podtržen. U jednoslovných PJ vzniklých kompozicí či derivací uvádíme členy VM i SM vedle sebe (např. VM AB; SM dSd), v PJ dvouslovných a víceslovných označujeme spojení jednotlivých slov značkou + (např. VM A+B, SM P+S).

Přestože mohou PJ obsahovat členy přiřazené k různým primárním pojmenovacím motivům (např. U zeleného kříže – první člen řadíme k VM A, druhý k VM C a třetí k VM B), ve výsledku je třídíme dle základního členu, zde tedy k VM A, neboť základním členem je předložka u, která odkazuje k tomu, že bylo pojmenování objektu motivováno

88 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. S. 215 89 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 15 90 Ibid. S. 19 22

jeho polohou vzhledem k relačnímu objektu (více o relačním objektu viz v kap. 7.3.1 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM A).

4.1.2 Strukturní modely Strukturní modely (SM) a strukturní typy (ST) vystihují způsob vyjádření dílčích znaků v toponymu. Obě kategorie jsou podřazeny rovině vztahových modelů – na jejich základě volí pojmenovatel pojmenovací postup (způsob tvoření toponyma), v souladu s ním následně vybírá SM a ST (konkrétní topoformant).91

Způsobů tvoření toponym je sedm, 92 za každým, je-li to možné, uvádíme příklad z vlastního materiálu:

1) pouhá toponymizace (cihelna > Cihelna;)

2) užití metafory či metonymie na základě podobnosti objektu s jiným (Maracana)

3) derivace (Bukoviny)

4) kompozice (Novosady93 – příklad z materiálu Pleskalové, v našem se PJ tvořené kompozicí nevyskytuje)

5) tvorba dvouslovných a víceslovných pojmenování (Kolonijská cesta)

6) užití předložkových pádů (Za humny)

7) přejímání a adaptace slov z cizích jazyků (Gruba < Sandgrube).

Při vytvářeních vzorců SM užíváme značky a zkratky podle Pleskalové:

S = substantivum, AD = adjektivum, SAD = substantivizované adjektivum, NUM = numeralia, SNUM = substantivizovaná číslovka řadová, V = verbum, ADV = adverbium, P = prepozice, d = derivace (před označením slovního druhu označuje prefixaci, za ním znamená konverzi, sufixaci, pluralizaci), d--d postup prefixálně-sufixální nebo prefixálně-konverzní); závorky ( ) vymezují neshodný přívlastek.94

91 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 16–17 92 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. S. 213–214 93 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 137 94 Ibid. S. 31 23

5 Charakteristika zdrojů Pro získání onomastického materiálu k této diplomové práci byly použity následující zdroje. Jedná se o publikace o historii obce, Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, současné i historické mapy a vlastní terénní výzkum, při kterém jsme zjišťovali názvy objektů přímo od obyvatel obce nejrůznějšího věku, z různých sociálních a zájmových skupin.

Zdroje jsou rozděleny dle jejich charakteru a u každé podskupiny řazeny podle toho, kolik hesel z nich pro účely této práce bylo získáno. O každém zdroji jsou v následujícím textu uvedeny základní informace o jeho vydání, zkratka, kterou používáme pro označení zdroje v heslové části, a především jeho povaha a charakteristika obsahu. Na závěr je uváděn také počet hesel ze zdroje získaných.

5.1 Publikace

5.1.1 Bolatice od pravěku k současnosti (BPS) Publikaci vydala Obec Bolatice v roce 2010, autorem je archivář PhDr. Václav Štěpán, Ph.D. Pracoval mj. v Zemském archivu v Opavě a uveřejnil dějiny i dalších hlučínských obcí (Bělé, Chuchelné a Závady). Tématikou Hlučínska se zabývá zhruba od druhé poloviny 80. let.

Rozsáhlá monografie obsahuje, jak je patrné z názvu, historii Bolatic a blízkého okolí od středního paleolitu do roku 2010. Jedenáct kapitol dokumentuje postupně nejstarší dějiny obce do konce 15. století (1. kapitola) přes pruské války (2. kap.) a pruskou nadvládu nad Hlučínskem (3. kap.), vládu světské vrchnosti rodů Hennebergů a Lichnovských (4. kap.), německou vládu (5. kap.), první republiku (6. kap.), hitlerovskou okupaci (7. kap.), poválečná léta (8. kap.), léta šedesátá (9. kap.), období normalizace (10. kap.) až po dobu porevoluční (11. kap.). Publikace obsahuje i poměrně rozsáhlý poznámkový aparát a fotografickou a grafickou přílohu.

Autor knihy často sklouzává k subjektivnímu tónu a neodbornému stylu (co se týče vyjadřování), ale informačně staví svůj text na solidních zdrojích, jichž je značné množství (viz jejich soupis ve zdroji na s. 589–591). Proto jej užíváme jako zdroj k této práci. Je totiž nejnovější, nejpodrobnější a nejkomplexnější publikací zabývající se historií obce.

24

Toponyma se ve zdroji vyskytují téměř výhradně bez nářečních jevů, ve spisovné formě, v podobě výčtů i jako součást textu. Autor se u některých toponym snaží i o vysvětlení jejich původu (např. Opusta, Náplatky, Křeménky).

Počet hesel ze zdroje: 51

5.1.2 Kronika obce Bolatice (KRON) Kroniku začal psát 1. listopadu 1948 kronikář Leo Engliš. Po jeho smrti (1973) převzal tuto činnost učitel Ludvík Krejčiřík (v roce 1976). Ke konci roku 1987 přebral funkci kronikáře jeho syn, Ing. Luděk Krejčiřík, ekonom. Toho vystřídal v březnu r. 2005 bývalý učitel, toho času důchodce, Mgr. Ladislav Böhm. Po něm kroniku přebrala další učitelka, Mgr. Ivana Kramářová, která pokračuje v této práci i v současné době. Kronika je uchovávána v papírové podobě na OÚ Bolatice. Elektronicky jsou však na obecních stránkách kromě novějších zápisů dostupné i přepisy starých kronik.95

Kroniky obsahují informace nejen o obci, ale i o dění v republice a ve světě, úvodní a závěrečná slova kronikářů a jejich životopisy, různé statistické údaje (např. o počasí, data ze sčítání lidu, údaje o obecních spolcích, investicích, výdajích, výběrových řízeních, firmách v obci apod.).

K této práci jsme však využili především nejstarší díly kroniky, ve kterých kronikář Leo Engliš zaznamenal kromě dění v obci také její nejstarší historii, místní zvyky a tradice, projevy ústní lidové slovesnosti (lidové modlitby, písně, legendy), přezdívky obyvatel a názvy některých míst v obci.

Toponyma se ve zdroji vyskytují nejčastěji ve formě výčtů, méně jako součást textu. Poměrně často se v zaznamenaných toponymech vyskytují nářeční prvky (např. ztráta kvantity, měkčení apod.), které ale nejsou nijak vysvětleny a není jim věnována žádná zvláštní pozornost (např. Naplatky, Šitoviska, Nedvid, Podhaj, Křemenky). O některých toponymech (Zapadliska, Kopenec) zaznamenal kronikář i místní pověsti.

Počet hesel ze zdroje: 39

95 Dostupné na adrese: http://www.bolatice.cz/obec-bolatice/informace-o-obci/kronika-obce/ [2016-15- 10] 25

5.1.3 Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (SPJMS) Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku vydává elektronicky od roku 2014 kolektiv dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně. Dostupný je na stránkách http://spjms.ujc.cas.cz.

Práce na SPJMS však započaly mnohem dříve, a to v letech 1965–1986, kdy na Moravě a ve Slezsku probíhal systematický celostátní sběr pomístních jmen organizovaný Místopisnou komisí ČSAV, vzešlý z iniciativy Vladimíra Šmilauera. Cílem této sběrové akce bylo získat pomístní jména z katastrů všech obcí, kde nebyla přerušena sídelní komunita (tak jako v jihomoravském, severomoravském a slezském pohraničí v první polovině 20. stol.), a dále sběr neproběhl v bývalých německých obcích na Moravě.

Sběr pomístních jmen z oblasti našeho zájmu (Morava a Slezsko) zorganizovali konkrétně František Matějek, Rudolf Šrámek a Jana Pleskalová.

Nasbíraný materiál byl následně setříděn do tematických katalogů a v r. 1992 vypracovali Šrámek a Pleskalová na základně abecedního katalogu k tomuto slovníku Heslář. Ten obsahuje skoro 33 000 heslových slov. Když však tito dva badatelé z pracoviště, které se slovníkem zabývá, odešli, práce na něm byla přerušena; obnovena byla díky grantu v r. 2005.

V této fázi však autoři upustili od slovníku tištěného a dále materiál zpracovávali pro slovník elektronický. Od roku 2011 je práce na SPJMS opět utlumena, avšak digitalizace, tvorba hesel a zpřístupňování materiálu veřejnosti dále pokračují.96

V seznamu hesel u obce Bolatice se objevuje i pojmenování Kedroň, o kterém jsme terénním výzkumem zjistili, že není PJ, ale OJ, a proto jej do hesláře nezavádíme. Naopak zavádíme heslo U Bulendy, které je v seznamu PJ u obce Chuchelná, ale má s naším výzkumem souvislost (viz v níže v kap. 6.2 Slovník toponym).

Toponyma jsou v SPJMS zachycena v trojí podobě:

standardizované, gramaticky i hláskoslovně odpovídající spisovné normě češtiny […], lemmatizované, která odráží nářeční gramatickou formu, včetně neprovedené přehlásky

96 Historie slovníku. In: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2014- [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz/minfo/all#historie

26

’a (> ě) > e, ’u > i v morfologickém postavení [a] zaznamenané, zapsané při výzkumu, do jisté míry odrážející i nářeční hláskosloví[.]97

Standardizovaná podoba je však u některých toponym vytvořena chybně, pravděpodobně kvůli neznalosti reálií oblasti (např. Búslavská cesta či Buslavská cesta namísto Bohuslavická cesta, Sosní namísto Sosny).

Počet hesel ze zdroje: 45

5.2 Mapy

5.2.1 Současná katastrální mapa online (M-SK-ONLINE) Současná katastrální mapa je produktem Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK).

Převod katastrálních map do digitální podoby patří mezi nejdůležitější úkoly resortu. Vektorová katastrální mapa může mít formu digitální katastrální mapy (DKM) nebo katastrální mapy digitalizované (KMD). K 30. 9. 2016 byla katastrální mapa v digitální podobě v 12 376 katastrálních územích, což je 94,5 % z jejich celkového počtu 13 091. Zbytek území ČR je pokryt analogovou katastrální mapou vedenou na plastové fólii, která je po skenování k dispozici v rastrové podobě.98

Obrázek 3 Digitalizace katastrálních map

97 Struktura SPJMS a struktura hesel. In: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2014- [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz/minfo/all#struktura 98 Digitalizace katastrálních map. In: Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Katastr- nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnich-map/Digitalizace- katastralnich-map.aspx 27

Na výřezu z přehledu digitalizace katastrálních map (Obrázek 3) je patrné, že bolatický katastr je celý digitalizován. Mapa je dostupná v měřítku od 1:5 000 000 do 1:50. Je barevná a od měřítka 1:5 000 je možné zobrazit i ortofoto (letecké fotografie). Nahlížení do katastrální mapy je možné na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo na www.ikatastr.cz, kde je možné zobrazit jak katastrální a leteckou mapu, tak základní mapy ze serverů Google.com a Seznam.cz a další vrstvy (např. záplavy).

PJ se zobrazují po zapnutí vrstvy geografické mapy ČÚZK, po přiblížení jsou detailnější – zobrazují i názvy menších objektů.

Počet hesel ze zdroje: 47

5.2.2 Katastrální mapa z roku 2007 (M-K07) Tištěná černobílá katastrální mapa v měřítku 1:2000 je majetkem OÚ Bolatice. Užíváme ji z důvodu, že se neshoduje se současnou katastrální mapou – některé názvy v ní chybí, některé jsou naopak navíc.

Počet hesel ze zdroje: 38

5.2.3 Mapa z roku 2007 s doplněnými názvy pamětníka JB (M-JB) Barevná topografická mapa je majetkem OÚ Bolatice a byly na ni ručně dopsány pamětníkem JB v roce 2007 lidové a další staré názvy především polních a lesních tratí.

Počet hesel ze zdroje: 22

5.2.4 Registr půdy (LPIS) Veřejný registr půdy (LPIS) je internetová aplikace určená veřejnosti. Byla spuštěna v říjnu 2009 díky novele zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která umožnila uvolnění dat registru pro veřejnost.99

Dostupný je na adrese: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/.

Samotný registr vznikl již v březnu 2004. Jedná se o „geografický informační systém […], který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy.“ 100 Jeho „hlavním účelem […] je ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na

99 O aplikaci Registr půdy: Základní informace o největším zemědělském registru. In: Portál farmáře[online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/ 100 Ibid.

28

zemědělskou půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy.“101

Registr má další uplatnění pro farmáře, v jeho volitelně zobrazitelných vrstvách mohou nalézt kromě klasické katastrální mapy například informace o plochách pro pastvu, o používání hnojiv či o míře ohrožení zemědělských ploch erozí apod. Registrovaným farmářům nabízí po přihlášení i editaci dat a větší množství informačních vrstev, široké veřejnosti nedostupných. Jednou z těchto vrstev jsou i názvy honů, užívané daným zemědělským subjektem na vlastních plochách.

Většina zemědělských ploch v katastru obce Bolatice patří společnosti Opavice, a. s., nebo si je tato společnost pronajímá od soukromých vlastníků. Jako registrovaný farmářský subjekt má i Opavice, a. s. přístup k dalším neveřejným vrstvám registru. PJ tedy pocházejí z interních informací společnosti. Uveřejňujeme je proto, že se tyto interní názvy často neshodují s názvy shodných zemědělských ploch, jak jsou zaneseny v klasické katastrální mapě.

Počet hesel ze zdroje: 17

5.2.5 Historické německé mapy (M-HN) Kvůli své pohnuté historii (viz kap. 2.3 Historie obce) nelze Bolatice najít na důležitých historických mapách, jakými jsou I. (josefské) a II. (Františkovo) vojenské mapování, Müllerovo mapování, ani v císařských otiscích stabilního katastru. Všechny výše uvedené mapy končí řekou Opavou. Proto k účelům této práce užíváme několik archivních německých topografických map, které zachycují tzv. Pruské Slezsko. Jsou označovány dle klíčového města oblasti, kterou zachycují, a to buď Hultschin (Hlučín), nebo Deutsch Krawarn (Kravaře). Jelikož mapy nejsou zcela podrobné a ve většině hesel se shodují, uvádíme počet hesel získaných z těchto map dohromady.

Německá mapa z r. 1902 (M-HN1902) Dostupná na adrese: http://www.landkartenarchiv.de/tk100b.php?q=kartedesdeutschenreichs536

101 O aplikaci Registr půdy: Základní informace o největším zemědělském registru. In: Portál farmáře[online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/

29

Mapa je z roku 1885, ale naše verze je opravená z roku 1902 v měřítku 1:100 000. Jedná se o druhou mapu celé Německé říše, která je tvořena 674 mapovými listy.102 Popisky jsou, stejně jako u všech dalších map této kategorie, v němčině. Mapa pochází z digitalizované sbírky Michaela Ritze, jehož koníčkem je sbírání starých map a atlasů. Svou sbírku map především z Evropy, Německa, Rakouska, Švýcarska, ale i jinde ze světa, nashromážděnou za 25 let, vystavil online v roce 2015 103 na adrese http://www.landkartenarchiv.de/.

Německá mapa z r. 1928 (M-HN1928) V plném rozlišení dostupná na adrese: http://www.amzpbig.com/maps/6074_Deutsch_Krawarn_1928.jpg a také jako příloha č. 1.

Základ mapy pochází z roku 1883, opravena byla v roce 1928 a s touto verzí jsme pracovali. Mapa je v měřítku 1:25 000. Je dostupná na webových stránkách mapového archivu západního Polska, což je nevýdělečný projekt nadšenců a studentů, kteří shromáždili staré mapy pro širokou veřejnost104 na adrese: http://mapy.amzp.pl/.

Německá mapa z r. 1938 (M-HN1938) Dostupná na adrese: http://www.landkartenarchiv.de/tk75sudetenland.php?q=tk75sudetenland_4060

I tato mapa pochází z mapového archivu Michaela Ritze. Poslední úpravou prošla v roce 1938 a naše verze byla vydána o dva roky později. Je v neobvyklém měřítku 1:75 000.

Německá mapa z r. 1939 (M-HN1939) Dostupná na adrese: http://www.deutschefotothek.de/documents/obj/71056882/df_dk_0010001_6074

Mapa taktéž původně z r. 1883, avšak opravená v r. 1939 je v měřítku 1:25 000. Zajímavostí je, že zobrazené území (kolem Kravař) označuje politicky jako součást Tschechoslowakei, tedy Československa, což je na tuto dobu nezvyklé, na ostatních

102 Karte des Deutschen Reichs 1:100.000 (536) Hlucín, Tschechische Republik [1902]. LANDKARTENARCHIV[online]. Mönchengladbach, ©2003–2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.landkartenarchiv.de/tk100b.php?q=kartedesdeutschenreichs536 103 RITZ, Michael. Über uns. In: Landkartenarchiv [online]. Mönchengladbach, (c)2003-2016 [cit. 2016- 10-09]. Dostupné z: http://www.landkartenarchiv.de/impressum.php 104 O projekcie. In: Archiwum Map Zachodniej Polski [online]. Poznań, 2007 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://mapy.amzp.pl/onas.shtml 30

mapách je území označeno jako Sudetenlandes, tedy Sudety, politicky příslušné k Deutsches Reich, k Německé říši.

Mapa pochází z mapového fóra, které je přidruženo k Deutsche Fotothek, webová adresa fóra je: http://www.deutschefotothek.de/cms/kartenforum.xml. Projekt fóra je financován fondem Informationsportal von Bibliotheken, Museen und Archiven. Ve fóru je v současné době asi 26 000 kartografických pramenů od partnerů projektu, digitalizovaných v nejvyšší kvalitě. Lze v něm nalézt mapy topografické, geologické, plány měst i budov, mapy vodstva apod.105

Počet hesel ze zdroje: 5

5.2.6 Mapa III. vojenského mapování (M-IIIVM) Mapování, někdy též nazývané Františko-josefské, neboť se uskutečnilo za vlády Františka Josefa I., probíhalo ve zkoumané oblasti (tedy na Moravě a ve Slezsku) v letech 1876–1878, v Čechách pak 1877–1880.106

Jelikož Františkovo [jedná se o Františka II., posledního císaře Svaté říše římské národa německého – pozn. aut.] mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tištěny černobíle.107

Pro účely této práce byla použita mapa speciální, přetisk z r. 1936.108

Počet hesel ze zdroje: 4

5.3 Terénní výzkum (TV) Terénní výzkum probíhal od ledna do května 2016 mezi osmi základními pamětníky (všichni ve věku nad 60 let), kteří se narodili nebo žijí déle než 60 let v Bolaticích, a jejich

105 Kartenforum. In: Deutschen Fotothek [online]. Dresden [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.deutschefotothek.de/cms/kartenforum.xml 106 III. vojenské mapování - Františko-josefské. In: Aplikace Old maps [online]. Laboratoř geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně, (c)2001-2015 [cit. 2016-9-12]. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=3vm 107 Ibid. 108 Moravská Ostrava [1:75000]. 20. vyd. Praha: Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1936. 31

příbuznými. Ověřovali jsme jednak znalost názvů z jiných zdrojů a také pátrali po dalších, jinde nezaznamenaných toponymech. Největším zdrojem a přínosem pro tuto práci byli tři pamětníci ve věku okolo 90 let, kteří pamatují Bolatice ještě před druhou světovou válkou. I přesto, že kvůli jejich věku některé informace nesouhlasily s údaji z jiných zdrojů, byl rozhovor s nimi největším přínosem zejména pro analýzu názvů a motivací k nim vedoucích.

Rozhovory probíhaly vždy za pomoci katastrální mapy a „virtuální“ procházky obcí. K větší orientaci sloužily i staré fotografie z publikace BPS. Většina z dotazovaných pracovala na statcích, a to nejen na svých, ale i jako pomocné síly u větších sedláků, proto dokázali lokalizovat a pojmenovat větší i menší polní tratě v okolí, nejen oficiálními názvy, ale především jmény běžně používanými mezi lidmi.

Počet hesel ze zdroje: 86

5.4 Grafy původu hesel Následující grafy (2 a 3) ukazují využití jednotlivých zdrojů pro získání hesel. Na katastru obce Bolatice jsme nasbírali celkem 163 toponym. Některá hesla se vyskytovala ve více zdrojích, následující grafy odrážejí tuto skutečnost.

Z publikací (BPS, KRON, SPJMS) pochází 38 % hesel (135), dalších 38 % (133 hesel) pochází z map (M-JB, M-K07, M-SK-ONLINE, M-HN, LPIS, M-IIIVM) a 24 % (86 hesel) pochází z terénního výzkumu.

PŮVOD HESEL DLE DRUHU ZDROJŮ

Publikace Mapy Terénní výzkum

Terénní výzkum 24% Publikace 38%

Mapy 38%

Graf 2

32

Na následujícím grafu je zachyceno procentuální vyjádření počtu hesel získaných z jednotlivých zdrojů, konkrétní počty jsou uvedeny výše.

PŮVOD HESEL DLE JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ M-HN 2% LPIS 5% M-IIIVM 1%

TV M- BPS JB TV 24% 6% SPJMS M-SK-ONLINE M-K07 11% KRON M-K07 KRON 11% BPS 14% M-JB LPIS M-SK- M-HN ONLINE 13% SPJMS 13% M-IIIVM

Graf 3

6 Heslová část V heslové části práce uvádíme slovník vzniklý z nasbíraného toponymického materiálu. Jedná se o stěžejní část této diplomové práce, a z toho důvodu je i nejrozsáhlejší.

První podkapitola obsahuje vzor hesla, který slouží pro lepší orientaci ve slovníku – uvádí model všech informací u toponym zjišťovaných a zjištěných. V prvním poli je pořadové číslo hesla ve slovníku (dle abecedního pořádku); vedle čísla hesla název objektu ve standardizované podobě (další verze názvu jsou uvedeny u oddílu DV). Standardizovaná podoba je vytvořena i v případech, kdy není doložena v žádném zdroji, pokud lze vytvořit (např. Kolonijská cesta x Kolenijská cesta, Na Vinckově x Na Vinckovym). U pojmenování, která jsou oficiálními schválenými názvy (jsou zavedena na katastrální mapě), a přesto obsahují nářeční prvky (např. Švrky, Pod lučkami), podobu zachováváme, stejně tak u pojmenování, která jsou lexikálně nářeční a nelze vytvořit jejich standardizovanou podobu (např. Vydmuchovec, Šaleňec). Názvy dvouslovné a víceslovné jsou psány s velkým písmenem jen u prvního členu pojmenování, podobně jako u Pleskalové. 109 Toto opatření užíváme především proto, abychom odlišili apelativa

109 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 13 33

a propria v názvech (např. U dubu x Okolo Křemének). Pokud jsme neprokázali, že do nového pojmenování vstoupilo již dříve utvořené PJ, píšeme jeho název s malým písmenem. Jedná-li se o název pohostinství či restauračního zařízení, ctíme oficiální název zařízení (Pohostinství Pod Kostelem, Pohostinství Braschke), u neoficiálních názvů se řídíme dle platných pravidel českého pravopisu (U Paničky, U Žida).

První oddíl druhého řádku je vyčleněn pro informace o objektu, který heslo pojmenovává (PO), za ním následuje oddíl pro jazykovou a motivační analýzu toponyma (AN). Vztahové a strukturní modely názvu jsou uvedeny pod hlavičkou modelové klasifikace (MK), za nimi jsou vypsány varianty názvu a na závěr jsou uvedeny zdroje názvu (ZN).

Má-li heslo vazbu na jiné, je užíváno šipky (↑), která znamená odkázání na heslo za ní následující (např. z důvodu lepšího popsání polohy či jiných souvislostí, shodujících se objektů apod.). Symbol otazníku (?) značí nezjištěný vztahový (příp. strukturní) model toponym (např. z důvodu neznámé motivace atd.).

Druhou podkapitolu tvoří již samostatný heslář, který je uspořádán abecedně.

6.1 Vzor hesla toponym X. Název objektu PO Popis objektu – druh, poloha atd. AN Analýza názvu (jazyková, lidová etymologie, motivace pojmenování apod.) MK Modelová klasifikace – vztahové modely (VM) a strukturní modely (SM) DV Další varianty názvu objektu, německá varianta, nářeční varianta ZN Zdroj(e) názvu / názvů

6.2 Slovník toponym 1. Anka Mruzkula Bronzová socha dívky držící kytici a prapor, vyrobená na zakázku MNV k 35. výročí osvobození obce Rudou armádou, stojí v centru obce PO u kruhového objezdu (od roku 2011); dříve (od roku 1980110 do roku 1997111) stávala před zámkem. Dnes se užívá jako orientační bod či „meeting point“.

110 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – roky 1979 až 1983. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_9.pdf&original=kronika_bolatice_1979_1 980_1981_1982_1983.pdf. S. 23–24 (el. verze) 111 PAVERA, Herbert. Bronzová socha v centru obce. Bolatický zpravodaj. 2011, (září–říjen), s. 6. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/messages/obsah595_2.pdf&original=zpravodaj_2011_ 09-10.pdf 34

Motivací k vytvoření dvouslovného názvu sochy je její údajná fyzická podoba s dřívější slabomyslnou obyvatelkou Bolatic, která se jmenovala Anna Mruzková. Pojmenování vzniklo transonymizací antroponyma – Anka je AN hypokoristikum z OJ Anna a k základu příjmení je připojen derivační formant -ula, typický nářeční formant tvořící zvláště ženské přezdívky. 112 Pojmenování se v menší míře užívá i ve variantě s mužským tvarem příjmení jako Anka Mruzek. Kontinuita pojmenování trvá již od 80. let 20. století. MK VM D+D, SM Sd+Sd DV Anka Mruzek, Socha Svobodyiv ZN TV

2. Bohuslavická cesta Zpevněná polní cesta a cyklostezka vedoucí z Bolatic do Bohuslavic mezi poli PO ↑Na bohuslavické cestě a ↑Do rybníka Dvouslovné hodonymum je motivováno tím, kam cesta směřuje; je tedy syntagmatem S cesta a AD utvořeného od názvu obce Bohuslavice formantem -k(á). AN V lidové mluvě je obvyklé pojmenování Buslavska cesta, ve kterém jsou patrné nářeční rysy: absence kvantity, tvrdé ł a kontrakce skupin -ohu- na -u- a AD utvořené ze zkráceného základu MJ. MK VM A+B, SM ADd+S DV ↑Pivní stezka/cesta, Busłavska cesta ZN TV, SPJMS

3. Bolatický les Část velkého lesa rozděleného podle katastru na Bolatický a Chuchelenský; PO Bolatický se rozkládá severovýchodně od Bolatic směrem na Chuchelnou a ze severu a východu obklopuje Borovou. Dvouslovné agronymum tvoří S les a AD odvozené od názvu obce Bolatice AN formantem -k(ý). Motivací pojmenování je poloha objektu. Na mapě se objevuje i německá varianta Bolatizer Wald. MK VM A+B, SM ADd+S

112 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 142 35

DV Bolatizer Wald (M-IIIVM) ZN BPS, M-JB, KRON, M-K07, M-SK-ONLINE

4. Břímová alej Modřínová alej v lese na hranici katastru Bolatic a Chuchelné dala název PO přilehlé lesní trati, která se rozléhá od hlavní cesty pár metrů před železničním mostem směrem k Borové. Dvouslovné agronymum vzniklo spojením adjektiva utvořeného ze staršího pojmenování modřínu formantem -ov(á) se S alej. Tvar břím je sice podle Šmilauera doložen v lokalitách moravských 113 , ale vzhledem k jeho AN starobylosti a dochování v tomto anoikonymu lze předpokládat i jeho (někdejší) rozšíření v námi zkoumané lokalitě. Motivací pojmenování byl zřejmě výskyt modřínového porostu (aleje) v oblasti, která jméno aleje převzala. MK VM C+B, SM ADd+S DV - ZN M-SK-ONLINE, M-JB

5. Bukoviny Dříve rozlehlý bukový les jihovýchodně od Bolatic, dnes menší lesík PO s hájenkou. K přejmenování Bukovin na ↑Křeménky došlo zřejmě na začátku 19. století.114 Jednoslovné agronymum je odvozeno od S buk formantem -ovin(y). Není AN jisté, který tvar – sg. Bukovina nebo pl. – je původní, ve zdrojích se objevují oba, pl. častěji. Motivací pojmenování byl bukový porost v oblasti. MK VM B, SM Sd DV Bukovina, ↑Křeménky ZN KRON, BPS

6. Cihelna

113 ŠMILAUER, Vladimír. Jména našich stromů. Naše řeč. 1942, r. 26, č. 7, s. 193–197. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3711 114 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 111 a 248

36

Na lokaci bývalé cihelny se zdroje neshodují. Ve zdroji BPS autor tvrdí, že cihelna stála na tehdejším horním konci vesnice, v prostoru dnešního PO ↑Fulvarku115, pamětnice však tvrdí, že cihelna stávala severněji, níže v uličce souběžné s ulicí Nádražní, mezi ulicemi 1. máje a K Hrázi. Jednoslovné oikonymum pojmenovává prostor zaniklé výrobny cihel. Pojmenování vzniklo toponymizací. K pojmenování je paralelní název Na AN cihelně (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). V běžné mluvě je častější varianta Cihelňa s přikloněním k měkké deklinaci a tvrdě vyslovovanou hláskou i po c. MK VM B, SM S DV Cihelňa, ↑Na cihelně ZN BPS, TV, SPJMS

7. Cikánský důl Lesní trať na hranicích katastru Bolatic a Bohuslavic východně od Borové. Cikáni jsou několikrát zmiňováni v obecní kronice, a to kolem let 1900 PO a 1930. Kronikář zaznamenal, že se potulovali, sužovali vesnici a schovávali se v lesích; je tedy možné, že i v okolí Cikánského dolu měli své stanoviště116, ale jistě doložit to nelze. Dvouslovné agronymum ve tvaru syntagmatu složeného ze S důl a shodného přívlastku ve tvaru AD odvozeného od S cikán formantem -sk(ý). Motivace AN pojmenování AD není zcela jasná, je možné, že se v oblasti usídlili potulní cikáni (viz oddíl PO); pojmenování důl charakterizuje terén v místě, název se posléze rozšířil na celou lesní trať. MK VM D+B (C+B), SM ADd+S DV - ZN M-SK-ONLINE

8. Černá voda Část potoka ↑Opusta, dnes katastrálně patří k Bohuslavicím, lemuje z jižní PO strany bohuslavickou část polní tratě ↑Náplatky.

115 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 356 116 Ibid. S. 69, 98, 104 37

Dvouslovné hydronymum tvoří syntagma shodného přívlastku ve tvaru AD černá a S voda. Pojmenování bylo motivováno tmavou barvou vody AN v místě. Název existuje i v nářeční variantě, která se liší absencí kvantity. MK VM C+B, SM AD+S DV Černa voda ZN M-JB, TV, SPJMS

9. Černý potok PO Hon ZD Opavice na území Bolatic, shodný s polní tratí ↑Do rybníka. Dvouslovné agronymum tvoří syntagma shodného přívlastku ve tvaru AD černý a S potok. Pojmenování bylo dle pamětníků motivováno názvem AN ↑Černá voda, což je pojmenování části potoka ↑Opusta, který objekt lemuje ze severní strany. Název existuje i v nářeční variantě, která se liší absencí kvantity. MK VM C+B, SM AD+S DV Černy potok ZN LPIS, TV

10. Díly Pravděpodobně dnešní ↑Kamenec, tedy polní trať na hranicích Bolatic PO a Zábřehu.117 Jednoslovné agronymum vzniklo konverzí V dělit. Názvy tohoto typu odkazují na způsob nabytí půdy, resp. její rozdělení na díly. AN K názvu existuje paralelní pojmenování Na dílech (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov).

MK VM C2, SM Sd DV ↑Na dílech, ↑Kamenec ZN BPS, KRON

11. Do bříma PO Lesní trať na hranicích katastru s Chuchelnou, nedaleko ↑Pinkadélka.

117 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 217 38

Dvouslovné předložkové agronymum vzniklo spojením P do a S břím (o tom AN podrobně u hesla ↑Břímová alej). Motivací pojmenování je směr k modřínu. Paralelně existuje v jiném zdroji varianta ↑K břímu. MK VM A+B, SM P+S DV ↑K břímu ZN M-SK-ONLINE, M-K07

12. Do dubiny PO Lesní trať na hranici katastru s Bohuslavicemi, severovýchodně od Borové. Dvouslovné předložkové agronymum vzniklo užitím P do a S dubina, které odkazuje na druh porostu v oblasti. AN V jiném zdroji existuje paralelní nepředložková varianta Dubina (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). MK VM A+B, SM P+S DV ↑Dubina ZN M-SK-ONLINE, M-K07

13. Do rybníka PO Polní trať mezi ↑Opustou a ↑Bohuslavickou cestou. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P do a S rybník. Pojmenování vychází z polohy a dřívějšího charakteru objektu; v 16. století zde byl zbudován rybník.118 Do dnešních dnů nebyl zachován. AN Pojmenování je paralelní k názvu ↑V rybníku, které se liší předložkou a pádem. Název má také nářeční variantu Do rybnika, která se liší absencí kvantity. MK VM A+B, SM P+S DV ↑V rybníku, Do rybnika ZN M-SK-ONLINE, M-K07, TV

14. Do seče Polní trať východně od Borové u lesa, západně od lesních tratí ↑Sosny PO a ↑Cikánský důl.

118 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 21 39

Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P do a S seč. Motivací pojmenování je poloha objektu; seč je oblastní název pro mýtinu, vykácený les.119 AN Paralelně v jiných zdrojích se vyskytuje varianta ↑V seči, která se liší předložkou a pádem. V nářečí přechází S seč z f. do m. a dochází k oblastnímu změkčení počátečního s > š.

MK VM A+C2, SM P+S DV ↑V seči, V šeču, Do šeča, ↑Pod lesem, ↑Podháj ZN TV, SPJMS

15. Dubičí Lesní trať odpovídající popisu ↑Bolatický les na současné katastrální mapě – PO odvozeno ze zápisu kronikáře, který udává, že kříž stojící na poli Jana Michalíka (↑Na Vinckově) je na trase k Dubičí, a z údajů pamětníků. Jednoslovné agronymum vzniklo připojením formantu -ič(í) k apelativnímu základu dub, který označuje druh porostu v dané lokalitě, což je i motivací AN pojmenování. Nářeční varianta se liší absencí kvantity a tvrdým vyslovováním hlásky i po č. MK VM B, SM Sd DV ↑Bolatický les, Dubiči ZN SPJMS, KRON, TV

16. Dubina PO Viz ↑Do dubiny. Jednoslovné agronymum vzniklo připojením formantu -in(a) k apelativnímu základu dub, které pojmenovává druh porostu v místě. Název je paralelní AN k pojmenování Do dubiny (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). MK VM B, SM Sd DV ↑Do dubiny ZN M-SK-ONLINE

119 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. V, R-S. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. S. 279 Příruční slovník jazyka českého. Díl V., S-Š. V Praze: Státní nakladatelství učebnic, 1951. S. 102 40

17. Duxovo Název honu ZD Opavice rozkládajícího se na polních tratích ↑Pod Duxovým, PO ↑Na Vinckově a nad koupalištěm od ulice Nádražní po železniční trať a polní tratě ↑Medvěd a ↑Výhon. Jednoslovné agronymum ve tvaru SAD vzniklo ze spojení OJ Duxa AN a posesivního formantu -ov(o). Motivací pojmenování je příjmení bývalého majitele pozemku. MK VM D, SM SADd DV - ZN LPIS

18. Fulvarek Současné dětské hřiště a jeho přilehlé okolí ve tvaru trojúhelníku a spojovací PO ulička mezi ulicemi Sokolovská a Hornická. Jednoslovný název místní části vznikl adaptací S Vorwerk, které sice v něm. znamená „poplužní dvůr“ 120 , zde však bude kvůli poloze objektu zřejmě AN nejpřesnější doslovný překlad, který odkazuje na místo „před továrnou/dílnou“ (vor – před, Werk – dílna)121, což by odpovídalo teorii, že v tomto místě byla ↑Cihelna. MK VM B, SM Sd DV - ZN TV, KRON, SPJMS

19. Fusák PO Kopec u křížení ulic Luční a Náplatková. Jednoslovné oronymum vzniklo univerbizací spojení Fusův kopec, tedy z posesivního adjektiva zakončeného formantem -ův odvozeného od příjmení AN majitele pozemku a S označujícího druh objektu, které nahrazuje formant -ák. Název Fusův kopec se nevyskytuje v žádném zdroji a není běžně používán. Nářeční varianta se liší absencí kvatity. MK VM D, SM Sd

120 Německo-český, česko-německý velký slovník: [nejen pro překladatele]. 1. vyd. Brno: Lingea, 2006. ISBN 80-903381-7-8. S. 967 121 LIMBURSKÁ, Olga a Eva MRÁZKOVÁ. Velký kapesní německo-český, česko-německý slovník. Praha: KPS ve spolupráci s nakl. Fragment, 2005. ISBN 80-253-0108-7. S. 327 a 341 41

DV Fusak ZN KRON, TV

20. Gruba Veřejné prostranství s posezením v lesíku mezi ↑Náplatky a tratí ↑Do rybníka na místě staré pískovny, která je zachycena na M-HN1939. Uvedena do PO provozu byla na začátku 20. století122, přerušovaně se zde těžil písek a štěrk zhruba do poloviny 80. let.123 Jednoslovný název místní části vznikl adaptací druhé části něm. kompozita AN Sandgrube, což znamená pískovna. Pojmenování má i ryze českou variantu ↑Stará pískovna. MK VM B, SM Sd DV ↑Stará pískovna ZN TV

21. Husté duby Lesní revír či lesní trať, kterou prochází železniční trať mezi Bolaticemi PO a Chuchelnou124, snad v okolí lesní trati ↑Dubičí. Dvouslovné agronymum je tvořeno S duby v pl. a shodným přívlastkem ve AN tvaru AD husté. Pojmenování vzniklo z charakteristiky porostu v oblasti. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM C+B, SM AD+Sd DV Huste duby ZN SPJMS, BPS

22. Jutérka pod lesem Polní trať u hlavní cesty mezi Bolaticemi a Borovou, naproti trati ↑Pod PO Duxovým, prochází jí ↑Kurkova cesta. Trojslovné agronymum tvoří P pod, S les a pl. S jutérko, odvozeného ze stč. AN a nář. S jutro = plošná míra, nebo půda „nepatřící k vlastnímu statku.“125

122 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 365 123 Ibid. S. 999 124 Ibid. S. 347 125 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1. S. 229

42

Motivací pojmenování je poloha a specifický charakter půdy – jutérko v oblastní terminologii totiž spojuje oba výše uvedené významy: stč. jutro (z lat. iugerum) bylo jednotkou plošné míry o rozloze 25 arů,126 a takový význam přisuzují termínu jutérko také pamětníci, ale také je označením pro půdu zařazenou při pozemkové reformě za První republiky do tzv. pachtu (nájem zbytkové, nestatkové půdy). Dovolíme si tak vyvrátit tvrzení Binara, který uvádí, že se nejedná o jednotku míry.127 Nářeční varianta pojmenování se liší absencí kvantity. MK VM B+(A+B), SM Sd+(P+S) DV ↑Na staré cestě, ↑Pod Kurkovým, ↑Pod feštrem, Juterka pod lesem ZN M-K07, TV

23. K doubkům Zřejmě polní cesta k ↑Dubičí, poblíž polních tratí ↑Medvěd a ↑Výhon, ale ve PO zdroji není objekt blíže nespecifikován. Dvouslovné předložkové (nejpravděpodobněji) hodonymum vzniklo AN spojením P k a S doubek v pl. Motivací pojmenování byl zřejmě směr polní cesty. MK VM A+B, SM P+Sd DV ↑Přihlávková cesta ZN KRON

24. K břímu PO Lesní trať na hranicích katastru s Chuchelnou, nedaleko ↑Pinkadélka. Dvouslovné předložkové agronymum vzniklo spojením P k a S břím (o tom více viz ↑Břímová alej). Motivací pojmenování je tedy směr k modřínu. AN Paralelním pojmenováním objektu je heslo ↑Do bříma, které se liší předložkou a pádem. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Do bříma

126 BOATWRIGHT, Mary Taliaferro, Daniel J. GARGOLA a Richard J. A. TALBERT. Dějiny římské říše: od nejranějších časů po Konstantina Velikého. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3168- 1. S. 517 127 BINAR, Aleš. Hospodářský a sociální vývoj Hlučínska v letech 1945-1989. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2014. ISBN 978-80-7510-119-8. S. 14 43

ZN M-SK-ONLINE

25. Kamenec Polní trať a hon ZD Opavice na hranicích katastru s Dolním Benešovem, za ↑Vyhlídkou, v této lokalitě stojí i myslivecká chata s rybníky a malým PO lesíkem. Heslo je souhrnným názvem pro velkou plochu, která je pak katastrálně dělena na ↑Zadní a ↑Přední Kamenec a dříve se jmenovala ↑Díly. Jednoslovné agronymum je utvořeno od odvozeného základu – AD kamenný formantem -e(c). Motivací pojmenování bylo buď látkové složení objektu, druhou variantou je dle informátora motivace „kamenným“ pomníkem ↑Vyhlídka, který leží uprostřed severní hranice objektu. AN Dnes už pole kamenité není, zda bylo v minulosti, nevíme. Stavbou odpovídá pojmenování domněnce o kvalitě půdy, přikláníme se však k možnosti druhé, neboť v jiném zdroji se o vzniku pojmenování nehovoří. Nářeční varianta se liší změkčením n > ň. Paralelně existuje ve zdrojích i varianta Na kamenci (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov).

MK VM C1, SM Sd DV Kameňec, ↑Na kamenci, ↑Díly, ↑Na dílech ZN BPS, M-JB, KRON, M-K07, M-SK-ONLINE, LPIS, TV

26. Karpaty Polní trať a hon ZD Opavice západně od ↑Křemének, na hranicích katastru PO s Kravařemi. Jednoslovné agronymum vzniklo transonymizací oronyma Karpaty; motivací AN vzniku tohoto metaforického pojmenování je umístění objektu na vyvýšeném místě.

MK VM C1, SM S DV - ZN BPS, KRON, M-SK-ONLINE, SPJMS, M-K07, LPIS, M-JB, TV

27. Kobeřická pole PO Polní trať ke Kobeřicím, blíže nelokalizovatelná.

44

Dvouslovné agronymum tvoří AD odvozené od názvu obce Kobeřice AN formantem -k(á) a S pole. Motivací pojmenování byla patrně poloha pozemků. MK VM A+B, SM ADd+Sd DV - ZN BPS

28. Kolonijská cesta PO Zpevněná polní cesta vedoucí z Bolatic, z ul. Školní, na Borovou. Dvouslovné hodonymum tvoří přívlastek shodný, AD odvozené od S kolonie (myšlena je osada Borová) formantem -sk(á) a S cesta. Motivací pojmenování AN je druh objektu a jeho směr. Nářeční varianta se od této liší absencí kvantity, změnou o > e, změkčením [n] > ň a hiátovým -j-. MK VM A+B, SM ADd+S DV Koleňijska cesta ZN SPJMS, TV

29. Kopenec Dle kronikáře jsou Kopence „mezi Paškovým a panským polem“ 128 , pamětnice udává, že je to pole jižně od ↑Staré pískovny, za čističkou odpadních vod, severně od ↑Bohuslavické cesty, což by mohlo odpovídat, PO protože sedlák Pašek měl stavení na ul. Svobody, blízko popisované lokality. Údajně zde bylo pochováno značné množství vojáků padlých v třicetileté válce. Lidé věřili, že na tomto místě straší, proto prý, když kolem procházeli, žehnali se a modlili se za spásu duší vojáků, kteří tam odpočívají.129 Jednoslovné agronymum vzniklo toponymizací S kopenec ve významu „kupa AN sena či stoh“130 nebo nář. „kupka, hromádka“131, „kopeček“132. Kloníme se,

128 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 180 129 Ibid. S. 180 130 Heslo kopenec. IN: Vokabulář webový [on-line]. Verze 1.1.1. [cit. 2016-10-5]. Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný na: http://vokabular.ujc.cas.cz. 131 Příruční slovník jazyka českého. Díl II., K-M. V Praze: Státní nakladatelství, 1938. S. 273. 132 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. II, H-L. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. S. 392 45

i dle výpovědí pamětníků, k druhé variantě – motivací pojmenování je svahovitý terén objektu. Ojediněle se pojmenování vyskytuje i v pl. variantě. Nářeční varianta se liší změkčením n > ň. MK VM B, SM Sd DV Kopence, Kopeňec ZN SPJMS, KRON, TV

30. Křeménky PO Lesík a přilehlý hon ZD Opavice jihozápadně od Bolatic. Jednoslovné agronymum je odvozeno od S křemen pl. formantem -k(y). Název pochází zřejmě z počátku 19. století, kdy byla remízka ↑Bukoviny přejmenována na Křeménky, protože se zde těžil křemen.133 AN U tohoto PJ se vytratilo povědomí o rodu, proto se u něj v jiných PJ objevují jak f., tak m. tvary deklinace (viz ↑Nad Křeménky x ↑Za Křeménkami). Ojediněle se objevuje varianta Křeménka, v lidové mluvě pak varianta bez kvantity. MK VM B, SM Sd ↑Bukoviny, Krzemenken-Remise (M-HN1928), Forst Krzemenken (M- DV HN1928), Kremenky (M-HN1939), Křeménka, Křemenky ZN BPS, KRON, M-SK-ONLINE, M-K07, LPIS, SPJMS, TV

31. Kurkova cesta PO Podle pamětnice se jedná o polní cestu procházející polní tratí ↑Na staré cestě. Dvouslovné hodonymum je složeno z posesivního AD odvozeného od AN příjmení dřívějšího majitele okolních polních tratí Kurky formantem -ov(a) a S cesta. MK VM D+B, SM ADd+S DV - ZN SPJMS, TV

32. Liškův kopec

133 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 248 46

Dle pamětníků kopec na Borovou, dnes jím vede ↑Kolonijská cesta, kam PO chodily děti v zimě sáňkovat. Dvouslovné oronymum se skládá ze shodného přívlastku – posesivního AD odvozeného od příjmení majitele pozemků Lišky – a S kopec. Pojmenování je AN motivováno vlastnickým vztahem k objektu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM D+B, SM ADd+S DV Liškuv kopec ZN TV

33. Lučková cesta Štěpán v BPS udává pozemky na Lučkové cestě jako neznámou lokalitu, kterou v r. 1872 zakoupil společně s pozemky v ↑Přihlávkách zedník Jan Šoltys134. Tato informace společně s tvrzením pamětnice, že lokalita ↑Lučky se nachází u koupaliště, zhruba v západní části polní tratě ↑Výhon a poloha PO polní tratě ↑Pod lučkami (v M-K07), nás vede k domněnce, že Lučkova cesta je polní cesta vedoucí z ulice Na Lánech přes polní tratě ↑Výhon a ↑Medvěd až k lesu, prakticky rovnoběžná s polní cestou ↑K doubkům (↑Přihlávková cesta). Dvouslovné hodonymum tvoří shodný přívlastek ve tvaru AD odvozeného od PJ Lučky formantem -ová a S cesta. Motivací pojmenování byla AN pravděpodobně poloha cesty u polní tratě ↑Lučky. Varianta užívaná v běžné mluvě postrádá kvantitu a liší se tvrdým ł. MK VM A+B, SM ADd+S DV Łučkova cesta ZN SPJMS, BPS

34. Lučky Dle pamětnice leží Lučky v okolí ulice Ke Koupališti. To potvrzuje poloha PO polní tratě ↑Pod lučkami na M-K07 (nad dnešním koupalištěm až k severnímu konci vesnice).

134 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 357 47

Jednoslovné agronymum bylo vytvořeno odvozením pl. sufixem -k(y) od nář. AN S luka. Pojmenování vzniklo patrně toponymizací. V nářeční variantě je tvrdé ł. MK VM B, SM Sd DV Łučky ZN SPJMS, TV

35. Maracana Název pojmenovává fotbalové hřiště pro malou kopanou a přilehlý areál v kopci z ulice Ratibořská směrem k ↑Větřáku a také stejnojmenný sportovní klub. Maracana je pojmenování, které užívá střední a část starší generace PO (okolo 60 let), a to především členové klubu, jejich vrstevníci, rodiny a kamarádi apod. Jinak (především u mladé generace) je užíván název Ruždina. Motivací pojmenování této místní části byla snaha hráčů malé kopané AN připodobnit své hřiště k slavnému brazilskému stadionu; pojmenování vzniklo transonymizací chrématonyma Maracanã.

MK VM C2, SM S DV ↑Ruždina (1) ZN TV, KRON

36. Medvěd PO Dnes polní trať severně od ulice Na Lánech. Dříve byla z části zalesněná.135 Jednoslovné agronymum odkazuje k názvu šelmy a vzniklo toponymizací. Motivace pojmenování polní tratě je však nejasná. Je nepravděpodobné, že by se v této lokalitě medvědi vyskytovali. Z důvodu, že byla trať dříve zalesněná, můžeme se domnívat, že motivací pojmenování byl například výskyt rostliny AN zvané medvědí česnek, důkaz o tom však nemáme. K názvu existuje varianta Na nedvědu (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). Varianty Nedvěd či Nedvíd existují k apel. medvěd již od staročeštiny.136 V nářečí dochází ve variantě Nedvíd ke ztrátě kvantity. MK VM ?, SM S

135 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 110 136 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. S. 357 48

DV ↑Medvědí, ↑Na nedvědu, ↑Nedvědí lesy, Nedvíd, Nedvěd, Nedvid ZN KRON, M-SK-ONLINE, BPS, M-K07, M-JB

37. Medvědí PO Viz ↑Medvěd Jednoslovné agronymum tvoří posesivní SAD odvozené od S medvěd AN formantem -(í). Motivace pojmenování je nejasná, viz ↑Medvěd. MK VM ?, SM SADd DV ↑Medvěd, ↑Nedvědí lesy, ↑Na nedvědu ZN KRON

38. Mexiko Kolonie domků směrem ke Kravařím–Koutům od nynější pekárny PO (autobusové nádraží v centru obce), začala se budovat v r. 1923137, dokončená byla kolem r. 1930138. Jednoslovný název místní části vznikl transonymizací exonyma Mexiko. Jako metonymické pojmenování bylo použito zřejmě proto, že se v té době o Mexiku často hovořilo v médiích139, snad proto, že r. 1922 (tedy rok před AN začátkem budování kolonie) oficiálně navázalo diplomatické vztahy s tehdejším Československem. 140 Možnou motivací těchto PJ bývá i vzdálenost objektu od obce,141 to však díky poloze objektu nedaleko centra můžeme vyloučit.

MK VM C2, SM S DV ↑Zidlung ZN SPJMS, BPS, KRON, TV

39. Na albertoveckémv PO Polní trať mezi Štěpánkovicemi a dvorem Albertovec.

137 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 457 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 89 138 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 102 139 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 84 140 Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Mexikem. In: Velvyslanectví České republiky v Mexiku [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/mexico/cz/zeme_pusobnosti/mexiko/vztahy_cr_mexiko/index.html 141 PLESKALOVÁ, Jana. Pomístní jména metaforického původu. In: MAJTÁN, Milan (ed.). Zborník referátov: IX. slovénská onomastická konferencia. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV, 1987, s. 188-193. 49

Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P na a AD utvořené formantem - k(ý) od názvu dvora Albertovec. Motivací pojmenování je poloha tratě. AN Nářeční varianta se liší absencí kvantity a AD je utvořeno z redukovaného základu pojmenování Albertovec; také deklinační koncovka je nářeční -kym. MK VM A+A, SM P+SADd DV Na albertovskym ZN SPJMS, M-SK-ONLINE, TV

40. Na Baltazarově Dle pamětnice se jedná o pozemky nad domem rodiny Fusů na ↑Náplatkách. PO Kdysi tam podle ní stával dům, který vlastnil Baltazar, jehož blíže nedokázala specifikovat. Předložkové dvouslovné agronymum tvoří P na a posesivní SAD odvozené od OJ Baltazar formantem -ov(o). Pojmenování zaniklého stavení a přilehlých AN pozemků bylo odvozeno od jejich tehdejšího majitele. V nářečí se užívá pojmenování bez kvantity a je přikloněno ke složené deklinaci. MK VM A+D, SM P+SADd DV Na Baltazarovym ZN SPJMS, TV

41. Na bělském chodníku Lesní revír nebo leč pravděpodobně na hranicích katastru (dnes) PO s Bohuslavicemi, protože samotný Bělský les je katastrální území právě Bohuslavic. Ve zdroji není poloha revíru blíže specifikována. Trojslovné předložkové agronymum se skládá z P na a spojení shodného přívlastku ve formě AD odvozeného od názvu obce Bělá formantem -sk(ý) AN a S chodník, který v pojmenování zřejmě označuje lesní stezku či jinou spojnici s Bělou. Motivací pojmenování je pak pravděpodobně blízkost pojmenovávaného revíru s touto spojnicí. MK VM A+A+B, SM P+ADd+S DV - ZN BPS

50

42. Na bohuslavické cestě Polní trať na hranici katastru s Bohuslavicemi, mezi polními tratěmi ↑Do PO rybníka a ↑Sítoviska, jižně od Bolatic. Zahrnuje polní trať ↑Staré letiště. Trojslovné předložkové agronymum se skládá z P na a spojení AD odvozeného od názvu obce Bohuslavice formantem -k(á) a S cesta. Motivací pojmenování je poloha polní tratě; ta se rozprostírá kolem polní cesty do Bohuslavic. AN V nářečí se užívá tvar Na buslavske cešče, který se liší absencí kvantity, kontrakcí skupin -ohu-, utvořením AD z redukovaného základu oikonyma, tvrdým ł a změnou skupiny [sť] na šč142 a občas je doložena nář. koncovka lok. f. AD -j.143 MK VM A+A+B, SM P+ADd+S DV Na busłavske/busłavskej cešče ZN M-SK-ONLINE, M-K07, M-JB, TV

43. Na bolatické hranici Polní trať lemující cestu do Dolního Benešova, patrně v okolí polních tratí ↑Na bohuslavické cestě a ↑Sítoviska. Dle pamětnice ji ohraničovala alej PO stromů, kolmá k hlavní cestě (dnes vykácená), která oddělovala pozemky knížat Lichnovských od dolnobenešovských pozemků rodiny Rotschildů. Trojslovné předložkové agronymum tvoří P na a AD odvozené od názvu vesnice Bolatice a S hranice. Motivací pojmenování je poloha polní tratě, na hranici majetků bolatických a dolnobenešovských pánů. AN Nářeční tvar se liší absencí kvantity, tvrdým ł, utvořením AD z redukovaného základu oikonyma, tvrdým vyslovováním hlásky i po c a občas je doložena nář. koncovka lok. f. AD -j. MK VM A+A+A, SM P+ADd+S DV Na bołacke/bołackej hranici ZN BPS, TV

44. Na cihelně

142 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 106 143 Viz BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 120

51

Prostor kolem bývalé cihelny, okolo dnešního ↑Fulvarku. Domy se v těchto PO místech začaly stavět kolem roku 1753144, do té doby byla nejbližší ulice Nádražní. Dvouslovný předložkový název místní části tvoří P na a S cihelna. Motivací pojmenování byla existence cihelny v místě. K pojmenování je paralelní AN název Cihelna (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). V nářeční podobě je zřejmý příklon k měkkému deklinačnímu typu a tvrdé vyslovování hlásky i po c. MK VM A+B, SM P+S DV Na cihelni, Cihelna ZN SPJMS, KRON, TV

45. Na dílech PO Varianta názvu pro polní trať ↑Díly. Předložkové dvouslovné agronymum je spojením P na S díl v pl. Motivací AN pojmenování bylo rozdělení půdy na díly.

MK VM A+C2, SM P+Sd DV ↑Díly ZN BPS

46. Na Herfonově Dům a pozemky rodiny Dudů (pod areálem bývalého JZD), jejichž přezdívka Herfoni se táhne snad již od 16. století145. Přezdívka je složeninou německého PO Herr – pán a von – P typická pro šlechtická jména; lidé tak rodině přezdívali, neboť v ní bylo zakotveno dědičné rychtářství, takže nemuseli robotit.146 Předložkové dvouslovné agronymum/oikonymum je složeno z P na a posesivního SAD odvozeného od přezdívky majitele pozemků Herfona AN formantem -ov(o). V nářeční variantě se pojmenování přiklání ke složené deklinaci s nář. koncovkou -ym, která je pro slezská nářečí typická.147 MK VM A+D, SM P+SADd

144 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 149 145 Ibid. S. 22 146 Ibid. S. 177 147 BALHAR, Jan. Český jazykový atlas. 4. S. 320 a 321 52

DV Na Herfonovym ZN SPJMS, TV

47. Na hranici Lesní trať na hranici katastru se Štěpánkovicemi, Kobeřicemi a Chuchelnou, PO sousedí s polní tratí ↑Medvěd a ↑Pod doubky. Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P na a S hranice. Motivací AN pojmenování je poloha lesní tratě na hranici katastrů. MK VM A+A, SM P+S DV - ZN M-SK-ONLINE, M-K07

48. Na Izidorovci Dle pamětnice objekt a pozemky tzv. zbytkového statku, který sídlil na ul. PO Svobody naproti Paškova statku (dnes domy s č. p. 173, 174). Dvouslovné předložkové oikonymum/agronymum je tvořeno P na a S odvozeným formantem -ov(e)c od OJ Izidor. Pojmenování vychází AN z polohy objektu; význam či původ jména Izidor se však nepodařilo objasnit.vi V nářeční variantě se pojmenování přiklání k tvrdé deklinaci (v důsledku nepřehlasovaného ´u). MK VM A+D, SM P+Sd DV Na Izidorovcu ZN SPJMS, TV

49. Na Kamenci PO Viz ↑Kamenec. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P na a PJ Kamenec (více viz ↑Kamenec). (Více o podobných pojmenováních viz kap. 7.1 Toponyma podle AN počtu slov). V nářeční variantě dochází k změkčení n > ň a k příklonu k tvrdé deklinaci (v důsledku nepřehlasování ´u). MK VM A+A, SM P+Sd Na Kameňcu, ↑Kamenec, ↑Přední Kamenec, ↑Zadní Kamenec, ↑Díly, ↑Na DV dílech

53

ZN SPJMS

50. Na Kašperově Dle pamětnice statek a přilehlé pozemky dnes na Hlučínské ulici na místě PO domu s č. p. 622. Dvouslovný předložkový název místní části je tvořen P na a posesivním SAD odvozeným od OJ Kašper(a). Zdroje však žádného Kašperu nedokážou AN identifikovat. Pojmenování v nářeční variantě ztrácí kvantitu a přiklání se ke složené deklinaci. MK VM A+D, SM P+SADd DV Na Kašperovym ZN SPJMS, TV

51. Na krásné pole Kronikář udává, že se takto nazývalo „na Hlučínské ulici u kostelníka“148, což PO je dnes dle pamětnice dům č. 208/75; název zahrnuje jak část ulice, tak přilehlá pole za ní. Trojslovný předložkový název místní části se skládá z P na a spojení S pole a AD krásné jako shodného přívlastku. Pojmenování vychází z umístění AN objektu u pole, které bylo kladně hodnoceno jako „krásné“. V nářeční variantě pojmenování ztrácí kvantitu a S pole je v nom. a gen. zakončeno koncovkou tvrdého sklonění -o. MK VM A+C+B, SM P+AD+S DV Na krasne polo ZN KRON, TV

52. Na letišti Polní trať v lokalitě bývalého polního letiště, které vzniklo dle pamětníků za 1. republiky (což ale není pravda, protože letiště již zachycuje M-IIIVM) PO a později bylo nahrazeno letištěm v Zábřehu (v 60. letech). Dnes je součástí polní tratě ↑Na bohuslavické cestě.

148 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 178 54

Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P na a S letiště. Motivací pojmenování je poloha trati v prostoru zaniklého letiště. AN Nářeční varianta se liší změnou [ť] > č, tvrdým vyslovováním hlásky i po č a příklonem k tvrdému skloňování v důsledku nepřehlasování ´u. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Staré letiště, Na lečišču ZN SPJMS, TV

53. Na nedvědu PO Polní trať, viz ↑Medvěd. Předložkové dvouslovné agronymum tvoří P na a S nedvěd. Motivace AN pojmenování není jasná, viz ↑Medvěd. V nářeční variantě dochází k změkčení koncového d > ď. MK VM A+?, SM P+S DV ↑Medvědí, ↑Nedvědí lesy, Na nedvěďu ZN SPJMS

54. Na panské cestě Polní trať západně od ↑Panské cesty, což je cesta vedoucí z ulice Mírová PO kolem areálu bývalého JZD až na křižovatku cest ke ↑Křemenkám a k ↑Vyhlídce. Zhruba splývá s polní tratí ↑Okolo Křemének. Trojslovné předložkové agronymum se skládá z P na a spojení S cesta a shodného přívlastku, který tvoří AD odvozené formantem -sk(á) od S pán. Motivací pojmenování je poloha polní tratě, kterou prochází (nebo lemuje) AN tzv. ↑Panská cesta – název cesty odkazuje k tomu, že pozemky byly vlastněny některým z bolatických pánů (dle pamětnice knížetem Lichnovským). Nářeční varianta pozbývá kvantity a dochází v ní ke změně skupiny [sť] > šč a občas je doložena nář. koncovka lok. f. AD -j. MK VM A+D+B, SM P+ADd+S DV Na panske/panskej cešče ZN TV, M-K07

55. Na panském

55

Polní trať na hranicích katastru s Kravařemi–Kouty, dříve se dle pamětníků rozprostírala na ploše nynějšího hřiště, průmyslové zóny a až k remízce ↑Křeménky. Dnes je trať zmenšena jen na malou část své původní velikosti PO a leží za hřištěm, za severní částí průmyslové zóny. Trať dle pamětníků patřila knížeti Lichnovskému, dokud nebyla po 1. světové válce rozdělena mezi soukromníky. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P na a SAD panský. Motivací pojmenování bylo vlastnění pozemků bolatickými pány, konkrétně knížetem AN Lichnovským. V nářeční variantě chybí kvantita a také deklinační koncovka je nářeční -skym. MK VM A+D, SM P+SADd DV Na panskym ZN TV, M-SK-ONLINE, M-K07

56. Na staré cestě Polní trať u hlavní cesty mezi Bolaticemi a Borovou, naproti trati ↑Pod PO Duxovým. Prochází jí ↑Kurkova cesta. Předložkové trojslovné agronymum se skládá z P na, S cesta se shodným AN přívlastkem starý. Motivací pojmenování je poloha tratě, která z obou stran obepíná starou polní cestu vedoucí z hlavní komunikace k lesu. MK VM A+C+B, SM P+AD+S DV ↑Jutérka pod lesem, ↑Pod Kurkovým, ↑Pod feštrem ZN M-SK-ONLINE

57. Na ščipkách Polní trať „u hranice se Zábřehem a Dolním Benešovem“149, tzn. dnes v okolí PO ↑Výhody. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P na a S ščipka v pl., AN odvozeným buďto od nářečního výrazu pro plošnou míru ščipa (zhruba 50 ha půdy)150; Bartoš uvádí, že ščípa znamená dračka151, o stejném významu jako

149 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 217 150 Ibid. S. 44 151 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 272

56

„tříska na podpalování“ hovoří i SSJČ, kromě významu „štěpina dřeva“.152 Štípa může znamenat i ovocnou křížalu, úlomek cihly, spáru či trhlinu,153 ale v tomto pojmenování se kloníme k první variantě – plošné míře. Tento význam není sice v dostupných lexikografických zdrojích uveden, ale motivačně se jeví jako nejvhodnější. K pojmenování je paralelní název Ščípí (o tom více viz kap. 7.1 Toponyma podle počtu slov). MK VM A+B, SM P+Sd DV ↑Ščípí ZN BPS

58. Na Vinckově Polní trať na pomezí tratí ↑Medvěd a ↑Pod Duxovým. Vincenc Michalík, po kterém je trať mezi lidmi pojmenovávána, nechal na tomto pozemku zbudovat boží muka, na cestě ↑K doubkům (↑Přihlávková cesta). Kříž dal „Vincek“ Michalík postavit ze zvláštního důvodu: „12. března 1920 [zemřel] jeho (tj. Augusta Scholtise, bolatického rodáka a něm. spisovatele, překladatele a publicisty – pozn. aut.) strýc hostinský Karel Sněhota ve věku 58 let. Jako příčinu úmrtí uvádí matrika prochlazení střev, nelze tedy říci, proč August Scholtis píše, že strýc Karlík – jak mu říkal – se pod vlivem pádu císařského režimu a výhrůžek, jimiž ho během listopadové revoluce 1918 častovali PO členové veteránského spolku, pomátl na rozumu, trpěl halucinacemi a v tomto stavu zemřel. Je ovšem pravda, že smrt Karla Sněhoty provázely některé podivné okolnosti. Tvrdilo se o něm, že zanechal velké bohatství, zejména že zakopal zlaté marky na poli v prodloužení nyn. ulice Lesní, jež krátce před smrtí prodal Vincenci Michalíkovi. Nevědělo se, kdo to všechno dostane, protože Karel Sněhota byl bezdětný vdovec, a tak jeho veškeré příbuzenstvo to bohatství hledalo. Vincenc Michalík dokonce prokopal celé zmíněné pole. Nikdo však nic nenašel, […] Vincenc Michalík pak postavil na onom poli kříž, aby prý ten poklad hlídal sám Pán Bůh.“154

152 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. VI, Š-U. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. S. 78 153 Heslo štípa. IN: Ústav pro jazyk český, v. v. i. Kartotéka lexikálního archivu [online]. 2008 [cit. 2016- 11-02]. Dostupné z: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ 154 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 424 57

Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P na a posesivního SAD odvozeného formantem -ov(o) z OJ Vincek, hypokoristické podoby křestního AN jména Vincenc, což je jméno jednoho z dřívějších majitelů pozemků, sedláka Michalíka. V nářečí se pojmenování přiklání ke složené deklinaci. MK VM A+D, SM P+SADd DV Na Vinckovym ZN TV

59. Na Výhodě Křižování cest s odpočívadlem na hranicích katastru s Dolním Benešovem na PO místě bývalého hostince ↑Výhoda. Dnes je zde odpočívadlo a boží muka. Dvouslovné předložkové hodonymum tvoří P na a název hostince Výhoda. Motivací pojmenování je lokace odpočívadla na místě bývalého hostince AN s názvem ↑Výhoda. Nářeční varianta se odlišuje absencí kvantity. MK VM A+A, SM P+S DV ↑Výhoda, Na Vyhodě ZN TV, M-K07, M-SK-ONLINE

60. Na zábřežském Polní trať na hranicích katastru s Dolním Benešovem u ↑Výhody. Poloha objektu ↑Na zábřežském odpovídá poloze trati později pojmenované jako PO ↑Přední Kamenec a také protější (tj. přes hlavní silnici) trati na hranicích s Bohuslavicemi. Předložkové dvouslovné agronymum se skládá z P na a SAD odvozeného formantem -sk(é) od názvu části Dolního Benešova–Zábřehu; motivací pojmenování je poloha objektu na hranicích katastru s touto městskou částí AN Dolního Benešova. Varianta v nářečí se liší absencí kvantity a také deklinační koncovka je nářeční -skym. MK VM A+A, SM P+SADd DV ↑Přední Kamenec, Na zabřežskym ZN M-JB, M-K07, TV

58

61. Na zahradách Pomístní název, zřejmě polní trati, uváděný v přehledu „držitelů pozemků PO z Bolatic […] z října 1882,“155 jehož poloha není zaznamenána. Dvouslovné předložkové (zřejmě) agronymum je tvořeno P na a pl. AN S zahrada. Motivací pojmenování je asi rozdělení půdy v této lokalitě na menší „zahrady“ pro soukromé hospodaření drobných zemědělců, zahrádkářů. MK VM A+B, SM P+Sd DV - ZN BPS

62. Nad Křeménky Polní trať jižně od remízky ↑Křeménky, mezi polními tratěmi ↑U zeleného PO kříže a ↑Zadní Kamenec a ↑Pod Křeménky. Na M-K07 je trať označená jako ↑Kamenec. Dvouslovné předložkové agronymum složené z P nad a PJ Křeménky. Pojmenování je motivováno polohou objektu nad referenčním objektem AN (z pohledu od středu obce), který do tohoto pojmenování vstoupil již jako hotové PJ. MK VM A+A, SM P+S DV ↑U Křemének ZN M-SK-ONLINE, M-JB

63. Nádraží Bolatice Hon ZD Opavice částečně shodný s objekty ↑V důlku a ↑Vydmuchovec. PO Rozkládá se na polní trati západně od ulice Nádražní, mezi ulicemi Javorová a Zahradní. Dvouslovné agronymum se skládá ze S nádraží a MJ Bolatice. Pojmenování AN vychází z polohy objektu blízko nádraží ČD. MK VM B+A, SM S+S DV - ZN LPIS

155 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 320 59

64. Náplatky Polní trať a hon ZD Opavice, z jižní strany ohraničen potokem ↑Opusta, ze severní ↑Kolonijskou cestou; jedna z největších bolatických tratí, dokonce přesahuje hranice katastru. Dříve byla zalesněná, jak lze vidět na mapě M- PO IIIVM a M-HN1902, avšak podle mapy z roku 1928 byl již les vykácen. Na německých mapách zahrnuje pojmenování Náplatky i dnešní trať pojmenovanou ↑Ruždina (2). Jednoslovné agronymum v pl. Motivací pojmenování je podle Štěpána renta, „plat“, který poddaní (kolonisté) odváděli cisterciáckému klášteru (v 2. pol. 13. stol.) za držbu pozemků.156 Matějek však tvrdí, že PJ není odvozeno od slovesa „platit“, ale „plátat“, tzn. látat, tím pádem má význam pole přidaného „přilátáním“ k dosavadnímu většímu pozemkovému majetku.157 Své tvrzení zakládá na jazykovém rozboru a společných rysech (jak jazykových, tak fyzických – poloha a další charakteristiky polí) s dalšími názvy (Nádanky, Přídanky, Vodavky apod), proto se kloníme k motivaci ze slovesného základu AN „plátat“. Prefix na- mohl být již součástí fundujícího slovesa, sufix -k(y) se objevuje hojně u názvů tohoto motivačního okruhu (viz názvy uváděné Matějkem). Na M-HN1939 se objekt vyskytuje pod názvem Auf der Platte, v překladu „na talíři“. Pravděpodobně však jde jen o adaptaci českého pojmenování do němčiny. K německým variantám patří ještě pojmenování Platki Berge, které odkazuje na kopcovitý terén objektu (Berge = hory). Nářeční varianta se pak liší absencí kvantity.

MK VM C2, SM Sd DV Platki Berge (M-HN1928, 1902, 1938), Naplatky, Auf der Platte (M-HN1939) ZN M-IIIVM, M-SK-ONLINE, TV, M-K07, LPIS, KRON, BPS

65. Nedvědí lesy

156 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 12 157 MATĚJEK, František. Nádanky, Přídanky, Vodavky, Náplatky. (Pokus o výklad jedné skupiny pomístních jmen.). Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1969, 21 (1), s. 37–48

60

Lesní trať ležící na ploše označované na M-SK-ONLINE jako ↑Bolatický les PO nebo také jako ↑Medvěd. Dříve tak bylo označováno větší území, trať byla rozsáhlejší, tvořila ji část polní a lesní.158 Dvouslovné agronymum tvoří AD odvozené z S nedvěd a pl. S lesy. Motivace AN pojmenování je nejasná, stejně jako u PJ ↑Medvěd; S pak označuje druh objektu. MK VM ?+B, SM ADd+Sd DV ↑Medvědí, ↑Na nedvědu, ↑Medvěd ZN KRON

66. Odjemky Polní trať a kus lesní tratě „na západ od Henneberků pod panským lesem“159, PO hraničící s ↑Přihlávkami. 160 Taková lokalizace nás vede k přesvědčení, že Odjemky jsou starý název pro polní trať ↑Pod Duxovým. Jednoslovné agronymum v pl. nejasného původu. Mohlo snad vzniknout AN konverzí z předponového V odejmouti, a tudíž označovat pozemky z nějakého důvodu odebrané. MK VM ?, SM Sd DV ↑Pod Duxovým ZN BPS

67. Okolo Křemének Polní trať obklopují remízku Křeménky ze severní a východní strany; je téměř PO totožná s polohou polní tratě ↑Na panské cestě. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P okolo a PJ Křeménky. AN Motivací pojmenování je poloha objektu k referenčnímu objektu, jehož pojmenování bylo již předtím utvořeno. MK VM A+A, SM P+S DV ↑Na panské cestě ZN M-JB, M-SK-ONLINE

158 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 110 159 Ibid. S. 217 160 Ibid. S. 252 61

68. Opusta Potok pramenící v Bolaticích blízko polní tratě ↑Pod kostelem, protéká PO Bohuslavicemi a Dolním Benešovem a u Háje ve Slezsku se vlévá do řeky Opavy. Jednoslovné hydronymum vzniklo podle Štěpána ze slovesného základu upustit, neboť podle něj „slovo ‘upusta‘ znamená výpusť z rybníka.“ 161 AN Jelikož potok zřejmě napájel zaniklý bolatický rybník (viz ↑Do rybníka) a také dnes napájí šest rybníků v Bohuslavicích a Dolním Benešově, považujeme Štěpánův výklad za správný.

MK VM C2, SM Sd DV - ZN KRON, BPS, M-SK-ONLINE, M-K07, TV, M-IIIVM

69. Padoly PO Ulice severovýchodně od centra Bolatic, dříve zde bývala polní trať. Jednoslovné (dnes) hodonymum, dříve agronymum vzniklo pluralizací polského zast. S padoł, ve významu údolí, nížina162, což je charakteristika AN pojmenovávaného objektu – ulice a dříve pole leží v údolí mezi polní tratí ↑Výhon a ulicí Nádražní. Z polštiny přešlo S i do nářečí163, ve kterém se vyslovuje se souhláskou ł. MK VM B, SM Sd DV Padoły ZN BPS, KRON, TV, M-SK-ONLINE

70. Panská cesta Cesta vedoucí z ulice Mírová kolem areálu bývalého JZD směrem na PO ↑Vyhlídku. Dvouslovné hodonymum tvoří shodný přívlastek v podobě posesivního AD odvozeného od S pán formantem -sk(á) a S cesta. Pojmenování je odvozeno AN od vlastníků cesty – ta patřila vrchnosti, dle pamětníků knížeti Lichnovskému. Nářeční tvar se liší absencí kvantity.

161 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 21 162 OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-284-4. S. 737 163 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 245 62

MK VM D+B, SM ADd+S DV Panska cesta ZN KRON, SPJMS, TV

71. Pinkadélko Veřejný prostor v Chuchelenském lese, nedalo lesní trati ↑K břímu. Prostor je PO určen k opékání, vycházkám, posezení apod., prochází jím naučná stezka a pramení zde říčka Zbojnička. Jednoslovný název je odvozen z V pinkat formantem -délko. Motivací pojmenování je podle pamětníků zvuk plechového vodního kola umístěného v říčce Zbojnička, která v místě pramení, podle kronikářky obce Chuchelná byl zdroj zvuku jiný – jednalo se o samočinné čerpadlo (tzv. trkač), které sloužilo v strážním domku umístěném u křížení lesní cesty s železniční tratí mezi Bolaticemi a Chuchelnou. Domek byl postaven v 80. letech 19. století, když se začala v místech dráha budovat, protože dle tehdejších předpisů musel zaměstnanec drah zastavit provoz na cestě červeným praporkem při každém AN projíždění vlaku. „Jelikož tam musel být po celých 24 hodin, postavili pro něj malý strážní domek. Protože do vesnice to bylo daleko, byl zde zajištěn zdroj vody právě ze Zbojničky. Stavitel domku to vyřešil tak, že v domě, dva metry pod podlahu, umístil vodní nádrž, do které se voda čerpala z tohoto potoku. Elektrický proud tu ještě nebyl, proto bylo instalováno samočinné čerpadlo, takzvaný „trkač“. Ten musel být umístěn pod vodní hladinou, aby voda vtékala do nádrže. […] Ti, kteří o tomto mechanizmu nevěděli, si zvuk vysvětlovali tak, že zde straší popraveni zbojníci.“164 Nářeční varianta se liší absencí kvantity a změnou l > ł.

MK VM C2, SM Sd DV ↑Zbojničí jáma, Pinkadełko, Alapintvii ZN TV, BPS, KRON

72. Pivní stezka PO Viz ↑Bohuslavická cesta.

164 OLEJÁKOVÁ, Regina. Zbojnička. Chuchelná, 2015. 63

Dvouslovné hodonymum tvoří S stezka a shodný přívlastek ve tvaru AD odvozeného od apelativa pivo, protože touto cestou se obvykle jezdilo a jezdí, AN pije-li řidič (kola, auta) před jízdou alkohol, a v důsledku toho nechce jet po hlavní komunikaci. V nářeční podobě se název užívá bez kvantity, občas také se S cesta. MK VM C+B, SM ADd+S DV ↑Bohuslavická cesta, Pivni stezka, Pivni cesta ZN TV

73. Pláňava Polní trať neznámo kde. Podle Štěpána na jihu sousedila s lesem, o kterém se domnívá, že by to mohly být ↑Křeménky. To však neodpovídá jazykové analýze názvu, protože polní tratě kolem ↑Křemének jsou svahovité, ne PO rovinaté, a navíc se jedná o jedno z nejúrodnějších polí na katastru Bolatic. Zda v dřívějších dobách bylo pole neúrodné, nevíme. Odhadujeme spíše, že se jedná o plošinu mezi kopci v okolí ↑Náplatek, které byly dříve z části zalesněné. Jednoslovné agronymum vzniklo buď odvozením formantem -av(a) od S pláň, a tudíž bylo motivováno terénní formou krajiny v místě – pláň AN znamená „rozsáhlá, nezarostlá rovina“ 165 , nebo vzniklo toponymizací S pláňava ve významu „úhor, lada“ 166 či jako synonymum pro „pláň“ 167. Kvůli neznámé poloze objektu se nepřikláníme k žádné variantě. MK VM B, SM ? DV - ZN BPS

74. Pod branou Podle SPJMS je heslo pojmenováním místní části Bolatic, nepodařilo se nám PO ji však nijak lokalizovat.

165 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. IV, P-Q. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989. S. 121 166 Příruční slovník jazyka českého. Díl IV., P-Průsvitně. V Praze: Školní nakladatelství, 1941. S. 287. HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. IV, P-Q. S. 121 167 Heslo pláňava. IN: Vokabulář webový [on-line]. Verze 1.1.1. [cit. 2016-10-5]. Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný na: http://vokabular.ujc.cas.cz.

64

Dvouslovný předložkový název místní části je složen z P pod a S brána. Pojmenování je odvozeno z polohy objektu. AN Nářeční varianta se liší deklinační koncovkou -um, která je pro zkoumaný region typická.168 MK VM A+B, SM P+S DV Pod branum ZN SPJMS

75. Pod doubky Polní trať severně nad tratí ↑Pod Duxovým, hraničí s polní tratí ↑Medvěd PO a lesní tratí ↑Na hranici (↑Dubičí). Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P pod a pl. S doubek. Pojmenování vychází z polohy objektu blízko dubového porostu. AN V nářeční variantě nedošlo k diftongizaci pův. -ú- a místo náležité deklinační koncovky je nářeční -oma. MK VM A+B, SM P+Sd DV Pod dubkoma ZN SPJMS, M-K07, TV

76. Pod dráhou Polní trať severně od tratě ↑Pod lučkami, ze severu ohraničena železniční tratí, PO sousedí s tratěmi ↑Medvěd a ↑Nádraží Bolatice. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P pod a S dráha. AN Pojmenování je motivováno polohou objektu pod železniční dráhou. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Pod štrekou ZN M-K07

77. Pod Duxovým Polní trať a hon ZD Opavice ohraničený ze severu a severovýchodu lesem, PO z jihovýchodu cestou do Chuchelné, z jihu polní tratí ↑Přihlávky a ze západu ↑Přihlávkovou cestou (↑K doubkům).

168 BALHAR, Jan. Český jazykový atlas. 4. S. 148 a 151. 65

Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P pod a posesivního SAD AN odvozeného od příjmení bývalého majitele pozemku Duxy formantem -ov(o). Nářeční varianta se vyznačuje absencí kvantity. MK VM A+D, SM P+SADd DV ↑Odjemky, Pod Duxovym ZN M-SK-ONLINE,M-K07, SPJMS, TV

78. Pod feštrem PO Dle pamětnice se jedná o polní trať shodnou s polní tratí ↑Na staré cestě. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P pod a nářečního označení AN hájenky fešter (z něm. die Försterei – hájenka, myslivna). Pojmenování vychází z lokace objektu. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Na staré cestě, ↑Pod Kurkovým, ↑Jutérka pod lesem ZN SPJMS, TV

79. Pod JZD PO Hon ZD Opavice jižně od areálu bývalého JZD, protéká jím potok ↑Opusta. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P pod a zkratkou JZD AN (jednotné zemědělské družstvo). Motivací pojmenování je poloha objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN LPIS

80. Pod kaštanem Podle pamětnice snad dům naproti hospody ↑U Horsta, dnes má adresu PO Svobody 236/19, údajně za tímto domem stál kaštan. Pravděpodobně oikonymum, dvouslovné, předložkové, je tvořeno P pod AN a S kaštan. Motivací pojmenování je zřejmě poloha domu pod tímto stromem. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN SPJMS, TV

81. Pod kostelem

66

Část ulice Svobody, kde před zbudováním výrobních hal firmy Lanex bylo PO veřejné prostranství se studnou, které spojovalo kostel se zámkem. Dvouslovný předložkový název místní části tvoří P pod a S kostel. Název je AN odvozen z polohy objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN SPJMS, TV

82. Pod Křeménky Polní trať jihozápadně od remízky ↑Křeménky, sousedí s tratěmi ↑Nad PO Křeménky a ↑Karpaty. Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P pod a PJ Křeménky. Pojmenování vychází z polohy objektu vůči referenčnímu objektu, jehož název vznikl již dříve. AN Kvůli zániku povědomí o rodu PJ se objevuje pojmenování i v podobě f. – Pod Křeménkami. V nářečí chybí kvantita a namísto náležité deklinační koncovky je koncovka nářeční -oma. MK VM A+A, SM P+S DV Pod Křemenkoma, Pod Křeménkami ZN M-SK-ONLINE, SPJMS, M-K07

83. Pod Kurkovým Dle pamětnice polní trať na západ od ↑Kurkovy cesty, dnes součást polní tratě PO ↑Na staré cestě. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P pod a posesivní SAD odvozené od jména bývalého majitele objektu formantem -ov(o). Motivací pojmenování AN je poloha objektu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM A+D, SM P+SADd DV Pod Kurkovym, ↑Na staré cestě, ↑Jutérka pod lesem, ↑Pod feštrem ZN SPJMS, TV

84. Pod lesem

67

Polní trať východně od Borové, obklopená z východu lesem, ze západu PO zástavbou, dnes označena pojmenováním ↑V seči. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P pod a S les. Název je odvozen AN od polohy objektu. MK VM A+B, SM P+S DV ↑V seči, ↑Podháj, ↑Do seče ZN M-K07

85. Pod lučkami Polní trať severně od koupaliště až k severnímu konci vesnice, východně od PO ulice Nádražní; sousedí s tratěmi ↑Medvěd, ↑Pod dráhou a ↑Výhon. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P pod a pl. S v nář. podobě lučka. Motivací pojmenování je poloha objektu. AN Přestože se jedná o oficiální název, jsou v něm zachyceny nářeční prvky – neprovedení diftongizace ú > ou a následná ztráta kvantity. MK VM A+B, SM P+Sd DV - ZN M-K07

86. Pod posedem Hon ZD Opavice shodný s polní tratí ↑U dubu, na hranicích katastru PO s Kravařemi a Dolním Benešovem, resp. Zábřehem, mezi polními tratěmi ↑Zadní Kamenec a ↑Pod Křeménky. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P pod a S posed. Název je AN odvozen od polohy objektu pod relačním objektem – posedem. MK VM A+B, SM P+S DV ↑U dubu ZN LPIS

87. Pod štrekou PO Viz ↑Pod dráhou.

68

Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P pod a poněkud zast. ob. a expr.169 označení pro železniční dráhu. Pojmenování vychází z umístění AN objektu. V nářeční variantě pojmenování se namísto náležité deklinační koncovky užívá pro zkoumaný region typická nářeční koncovka -um.170 MK VM A+B, SM P+S DV Pod štrekum, ↑Pod dráhou ZN SPJMS, TV

88. Pod zlámaným mostkem Lesní trať mezi ↑Školkovou alejí a ↑Šlabantovou alejí. V M-K07 uváděná jen PO jako Pod zlámaným. Trojslovné předložkové agronymum tvoří P pod, S mostek a shodný přívlastek v podobě AD zlámaný. Pojmenování vychází z polohy objektu, nicméně žádný ze zdrojů ani pamětníků nepotvrzuje, že by byl v blízkém okolí AN jakýkoli most (nejbližší most – železniční – je vzdálen zhruba 450 metrů a od objektu jej dělí ↑Břímová alej). Výjimečně se pojmenování užívá bez S ve tvaru Pod zlámaným. MK VM A+C+B, SM P+ADd+Sd DV Pod zlámaným ZN M-SK-ONLINE, M-K07

89. Podháj PO Synonymní označení polní tratě ↑Pod lesem. Jednoslovné agronymum je utvořeno prefixací předponou pod- ze S háj. Pojmenování vzniklo složením P a názvu relačního objektu, takže vychází AN z polohy pojmenovávaného objektu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM AB, SM dS DV Podhaj, ↑V seči, ↑Pod lesem, ↑Do seče ZN BPS, KRON

169 Příruční slovník jazyka českého. Díl V., S-Š. S. 1188 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. VI, Š-U. S. 84 170 BALHAR, Jan. Český jazykový atlas. 4. S. 148 a 151 69

90. Pohostinství Braschke Restaurační zařízení u křížení ulic Ratibořská a Lesní vzniklo „někdy PO v 1. polovině 80. let 19. století“171. Jedná se o oficiální název, běžnější je však pojmenování ↑U Žida. Dvouslovné pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, tvoří AN S pohostinství a příjmení prvního majitele a zakladatele Wilhelma Braschkeho. MK VM B+D, SM S+S DV ↑U Žida, ↑U Paničky, ↑U Braškeho ZN TV

91. Pohostinství Pod Kostelem Pohostinství na ulici Svobody, naproti Staré školy. Více než tento oficiální PO název je však užíváno pojmenování ↑U Horsta. Trojslovné pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, tvoří AN S pohostinství a předložkové spojení P pod a S kostel. Pojmenování je motivováno polohou restauračního zařízení. MK VM B+(A+B), SM S+(P+S) DV ↑U Dudů, ↑U Horsta, ↑U Prachule ZN TV

92. Proti Chuchelné Polní trať s blíže neurčenou lokací, z názvu je však patrné, že ležela PO severovýchodně od Bolatic či Borové směrem k Chuchelné. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P proti a MJ Chuchelná, název AN sousední obce. Pojmenování tedy vychází z polohy objektu. MK VM A+A, SM P+S DV - ZN BPS

93. Proti kolonii Polní trať proti kolonii, tj. Borové, nejpravděpodobněji tedy v místech dnešní PO polní tratě ↑Za Větřákem.

171 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 319 70

Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P proti a S kolonie. Motivací AN pojmenování je poloha objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN BPS

94. Proti Odjemkám Polní trať ve zdroji konkrétně nelokalizovaná, z názvu však odvozujeme, že PO mohla ležet mezi dnešními polními tratěmi ↑Přihlávky a ↑Pod Duxovým. Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P proti a PJ Odjemky (viz AN ↑Odjemky). Poloha objektu je motivací jeho pojmenování. MK VM A+A, SM P+Sd DV - ZN BPS

95. Proti Štěpánkovicím Polní trať neboli „výběžek štěpánkovického katastru, který u silnice z Bolatic PO do Kobeřic šel až k osídlené části Bolatic“ 172 , tzn. oblast dnešních ulic Severní, Horní a Zahradní a část polní tratě ↑V důlku. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P proti a MJ Štěpánkovice, AN názvu sousední obce. Motivace pojmenování vychází z polohy objektu. MK VM A+A, SM P+S DV ↑Štěpánkovický kout ZN BPS

96. Před Duxovým Lesní trať u Borové, sousedící s lesní tratí ↑Dubina a honem ZD Opavice PO ↑Smetník. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P před a SAD odvozeným od AN jména dřívějšího vlastníka pozemků v okolí objektu Duxy. Pojmenování vzniklo z polohy objektu. MK VM A+D, SM P+SADd

172 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 323 71

DV - ZN M-K07

97. Přední Kamenec Polní trať na hranici se Zábřehem blíže ↑Výhody; část většího celku PO ↑Kamenec, spolu se ↑Zadním Kamencem. Dvouslovné agronymum se skládá z PJ Kamenec (viz ↑Kamenec) a shodného AN přívlastku ve formě AD utvořeného z ADV předně formantem -n(í). Pojmenování je motivováno polohou objektu v rámci tratě Kamenec. MK VM A+A, SM ADd+S DV ↑Kamenec, ↑Na kamenci, ↑Na zábřežském ZN M-SK-ONLINE, M-JB

98. Přihlávky Polní trať nad ulicí Na Lánech, sousedí s polními tratěmi ↑Výhon a ↑Pod PO Duxovým. V M-K07 ve tvaru sg. Jednoslovné agronymum nejasného utvoření i motivace. Název byl užíván pro polní trať na hranicích s Dolním Benešovem (1802), později se však přenesl na jinou polní trať173 (1837)174, jejíž název je dnes ve tvaru pl., dříve se užíval AN tvar sg. – Přihlávka. Nářeční varianta se liší absencí kvantity, ztvrdnutím l > ł a tvrdým vyslovováním hlásky i po ř. MK VM ?, SM ? DV Přihlávka, Přihłavky ZN BPS, TV, M-SK-ONLINE, M-K07

99. Přihlávková cesta Polní cesta lemující polní tratě ↑Výhon, ↑Přihlávky, ↑Medvěd a ↑Na Vinckově; PO vede z ulice Na Lánech až k lesu, totožná s cestou ↑K doubkům. Dvouslovné hodonymum tvoří S cesta a shodný přívlastek odvozený od názvu AN polní tratě ↑Přihlávky, jejíž pojmenování nemá zcela jasný původ. Objekt je pojmenován dle svého umístění u uvedené tratě.

173 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 217 174 Ibid. S. 252 72

Nářeční varianta se liší absencí kvantity, ztvrdnutím l > ł a tvrdým vyslovováním hlásky i po ř. MK VM A+B, SM ADd+S DV ↑K doubkům, Přihłavkova cesta ZN SPJMS, TV

100. Rudý vrch PO Posměšný název pro místní část ↑Větřák. Dvouslovný název místní části tvoří spojení S vrch a shodného přívlastku v podobě AD rudý. Název vznikl v období totality jako hanlivý ekvivalent pro AN MJ ↑Větřák, protože si na tomto kopci postavili domy přední a známí členové a příznivci komunistické strany. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM C+B, SM AD+S DV ↑Větřák, Rudy vrch ZN TV

101. Ruždina (1) Plocha sportovního areálu ↑Maracana, někdy je pod tento název přidávána PO i alej z ulice Nová k hřišti a přilehlé pozemky okolo ní. Tento název je rozšířen všeobecně, kromě výjimek uvedených u hesla ↑Maracana. Jednoslovný název místní části má nejasný původ i motivace, ani pamětníci k ní neposkytují žádné informace, konkrétnější informace se nevyskytují ani v žádném ze zdrojů. Je však možné, že bylo odvozeno formantem -in(a) od AN staročeského róždie, roždie175, či roždí, což je zastaralá a nářeční varianta S roští176. V nářečí dochází ke změně konsonantu [ď] > dž (asibilace). MK VM ?, SM ? DV ↑Maracana, Ruždžina ZN TV

175 Heslo roždie. IN: Vokabulář webový [on-line]. Verze 1.1.1. [cit. 2016-10-5]. Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný na: http://vokabular.ujc.cas.cz. 176 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. V, R-S. S. 188 73

102. Ruždina (2) Polní trať severozápadně od ↑Staré pískovny, sousedí s polní tratí ↑Náplatky a z jihu je ohraničená ↑Bohuslavickou cestu. Pojmenování je zřejmě PO přeneseno z ↑Ruždiny (1) nebo je chybou v katastru, protože žádný z dotázaných pamětníků a obyvatelů Bolatic nelokalizoval toto PJ do míst Ruždiny (2), krom pamětníka JB, který ji takto zaznamenal na své mapě. AN Jednoslovné agronymum s nejasným původem, dále viz ↑Ruždina (1) MK VM ?, SM ? DV - ZN M-SK-ONLINE, M-JB

103. Ryckovec PO Polní trať severně od trati ↑Na Vinckově, částečně shodná s tratí ↑Pod doubky. Jednoslovné agronymum je odvozeno formantem -ov(e)c od OJ Rycka, AN dřívějšího majitele pozemků. MK VM D, SM Sd DV - ZN TV

104. Řadovky Skupina řadových domů na ul. Květinová a části ul. Na lánech. Jejich výstavba PO začala v r. 1981.177 AN Jednoslovné oikonymum vzniklo univerbizací ze spojení řadové domy. MK VM B, SM Sd DV - ZN TV

105. Sítoviska Polní trať na hlavní komunikaci z Bolatic do Dolního Benešova, sousedí PO s polními tratěmi ↑Na bohuslavické cestě, ↑U zeleného kříže a ↑Přední Kamenec.

177 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - roky 1979 až 1983. S. 51 74

Jednoslovné agronymum je odvozeno formantem -ovisk(a) od S sítí. Motivací pojmenování je výskyt daného rostlinstva v lokalitě. Pojmenování se zřídka vyskytuje i v sg. variantě Sítovisko. V nářeční variantě, AN která je ovšem dnes užívána jako oficiální na M-SK-ONLINE, dochází ke změkčení konsonantu s > š, absenci kvantity a tvrdému vyslovování hlásky i po š. MK VM B, SM Sd DV Šitoviska, Sítovisko ZN BPS, KRON, M-SK-ONLINE, TV, M-K07

106. Smetník PO Hon ZD Opavice za skládkou odpadu na ulici Bělská na Borové. Jednoslovné agronymum vzniklo toponymizací apelativa smetník, řidč. AN pojmenování místa pro ukládání smetí.178 Motivací pojmenování je blízkost smetníku (skládky). MK VM A, SM S DV - ZN LPIS

107. Sněhotovo Hon ZD Opavice z větší části již na katastru obce Štěpánkovice, avšak stále část patří katastrálně k Bolaticím, konkrétně se jedná o zemědělské plochy za PO severní stranou průmyslové zóny na západě obce; bolatická část odpovídá polní trati ↑Na panském. Jednoslovné agronymum ve tvaru SAD je utvořené od příjmení bývalého AN majitele pozemků Sněhoty sufixem -ovo. Motivací pojmenování je vztah k osobě. MK VM D, SM SADd DV ↑Na panském ZN LPIS

108. Sosny PO Lesní trať východně od Borové, sousedí s tratěmi ↑Švrky a ↑Cikánský důl.

178 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. V, R-S. S. 409 75

Jednoslovné agronymum vzniklo pluralizací S sosna. Pojmenování tedy AN vystihuje borovicový porost v místě. V nářečí se pojmenování přiklání k měkké deklinaci. MK VM B, SM Sd DV Sosni ZN M-SK-ONLINE, SPJMS, M-K07

109. Stará linie Lesní trať na hranici katastru s Chuchelnou179, kterou prochází železniční PO koleje; pravděpodobně tedy sousedí s tratí ↑Husté duby180 a leží naproti trati ↑Břímová alej. Dvouslovné agronymum se skládá ze S linie a shodného přívlastku ve tvaru AD stará. Motivací pojmenování je zřejmě poloha objektu u železnice – linie zde ve významu „železniční dráha“181 AN Nářeční varianta se liší absencí kvantity, hiátovým -j- a v S linie dochází ke změně i > e; S se skloňuje dle deklinačního typu duša 182 , v koncovce nedochází k přehlásce a je zachováno -a, MK VM C+B, SM AD+S DV Stara lenija ZN SPJMS

110. Stará pískovna PO Viz ↑Na letišti Dvouslovný název místní části se skládá ze S pískovna, odvozeného od AN S písek formantem -ovn(a), a AD stará jako shodného přívlastku. Pojmenování se občas užívá i bez přívlastku a v nářečí bez kvantity. MK VM C+B, SM AD+Sd DV ↑Gruba, Pískovna, (Stara) pískovna ZN TV, LPIS, M-JB, M-SK-ONLINE

111. Staré letiště

179 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 284 180 Ibid. S. 347 181 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. II, H-L. S. 561 182 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 115 76

PO Viz ↑Na letišti Dvouslovné agronymum je tvořeno S letiště a shodným přívlastkem ve tvaru AD staré. Na této polní trati bylo dříve letiště, AD staré odkazuje na AN skutečnost, že letiště již zaniklo a bylo nahrazeno novým v Zábřehu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity, změnou [ť] > č a tvrdým vyslovováním hlásky i po č. MK VM C+B, SM AD+S DV ↑Na letišti, Stare lečišče ZN TV, LPIS, M-JB, M-SK-ONLINE

112. Šálenec Lidový název pro ulici Ratibořskou (od restaurace ↑U Žida) až po východní PO konec vesnice. Jednoslovný název místní části je odvozen formantem -(e)c od AD šálený, které znamená „klamný, šílený“183 či „opilý“184. Jde o posměšný název pro AN část obce. V nářeční podobě je zachyceny nář. prvky – jako absence kvantity a změkčení n > ň.

MK VM C1, SM Sd DV Šaleňec ZN TV, KRON

113. Ščípí PO Viz ↑Na ščipkách. Jednoslovné agronymum tvoří S odvozené zřejmě od S ščipa (viz ↑Na AN ščipkách). Často se objevuje varianta se vsunutým l: Ščíplí MK VM B, SM Sd DV ↑Na ščipkách, Ščíplí ZN BPS

114. Školková alej

183 Heslo šálený. IN: Ústav pro jazyk český, v. v. i. Kartotéka lexikálního archivu [online]. 2008 [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ 184 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 272 77

PO Lesní cesta mezi lesními tratěmi ↑Pod zlámaným mostkem a ↑Dubina. Dvouslovné hodonymum je tvořeno shodným přívlastkem ve tvaru AD AN utvořeného od S školka formantem -ov(á) a S alej. Pojmenování vzniklo zřejmě z polohy objektu, který se táhne kolem lesních školek. MK VM A+B, SM ADd+S DV - ZN M-SK-ONLINE, M-JB, M-K07

115. Šlabantova alej Lesní cesta mezi lesními tratěmi ↑Pod zlámaným mostkem a ↑Břímová alej PO a ↑K břímu. Dvouslovné hodonymum se skládá ze shodného přívlastku v podobě AD utvořeného formantem -ov(a) od blíže neznámé osoby se jménem či AN přezdívkou Šlabant a S alej. Motivací pojmenování byl nějaký vztah osoby k objektu, po níž je pojmenován (vybudování, vlastnictví apod.), konkrétněji jej však nelze určit. MK VM D+B, SM ADd+S DV - ZN M-JB

116. Štěpánkovický kout PO Podle Štěpána185 se jedná o jiný název polní tratě ↑Proti Štěpánkovicím. Dvouslovné agronymum je tvořeno shodným přívlastkem ve formě AD AN odvozeného od názvu obce Štěpánkovice formantem -k(ý) a S kout. Motivací pojmenování je poloha objektu. MK VM A+A, SM ADd+S DV ↑Proti Štěpánkovicím ZN BPS

117. Švrky PO Lesní trať sousedící s honem ZD Opavice ↑Smetník a lesní tratí ↑Sosny. Jednoslovné agronymum vzniklo pluralizací nář. S švrk ve významu „smrk“; AN ač jde o oficiální název, vyznačuje se nářečními prvky – změkčením

185 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 323 78

s > š a změnou m > v186. Pojmenování je motivováno smrkovým porostem v lokalitě. MK VM B, SM Sd DV - ZN M-SK-ONLINE, M-K07, TV

118. U Borové Část polní tratě ↑Za větřákem, mezi zástavbou Borové a Bolatic, jižně od PO hlavní silnice na Borovou, mezi polní cestou na Borovou a polní cestou vedoucí tratí ↑Za větřákem. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P u a MJ Borová – název AN osady. Motivací pojmenování je poloha objektu. MK VM A+A, SM P+S DV - ZN M-K07

119. U Braškeho PO Viz ↑Pohostinství Braschke Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, tvoří P u a příjmení prvního majitele a zakladatele Wilhelma AN Braschkeho. Pojmenování se vyskytuje i ve variantách U Braschků či U Braškule – varianta je odvozena formantem -ul(a) (o něm více viz ↑Anka Mruzkula). MK VM A+D, SM P+S DV ↑Pohostinství Braschke, ↑U Žida, ↑U Paničky, U Braschků, U Braškule ZN TV, BPS, KRON

120. U Bulendy Lesní trať dnes v Chuchelenském lese; pamětník JB jej na své mapě umisťuje do míst lesní tratě ↑Stará linie viii , současná katastrální mapa klade PO stejnojmennou lesní trať již na území Chuchelné (severně od ↑Břímové aleje), což je přesnější, i vzhledem k údajům z kroniky Chuchelné (viz ↑Pinkadélko).

186 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 108 79

Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P u a OJ (příjmením) AN strážného Bulendy, který v místě objektu míval strážný domek187. Po něm je objekt pojmenován MK VM A+D, SM P+S DV - ZN M-JB, SPJMS

121. U dubu Polní trať na hranicích katastru se Zábřehem a Kravařemi, sousedí s polní tratí PO ↑Zadní Kamenec a ↑Pod Křeménky. Na M-K07 umístěna severněji, do míst tratě ↑Pod Křeménky. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P u a S dub. Pojmenování vychází AN z polohy objektu. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Pod posedem ZN SPJMS, M-SK-ONLINE, BPS, TV, M-K07, M-JB

122. U Dudů Viz ↑Pohostinství Pod Kostelem. Pojmenování U Dudů se užívalo oficiálně PO zhruba do 90. let. 20. stol., u starších občanů je stále živé. Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym AN a chrématonym, tvoří P u a OJ (příjmení) původních majitelů objektu. Název se vyskytuje i ve variantě U Dudy. MK VM A+D, SM P+Sd DV ↑U Horsta, ↑U Prachule, ↑Pohostinství Pod Kostelem ZN KRON, TV, BPS

123. U Horsta Viz ↑Pohostinství Pod Kostelem. Toto pojmenování objektu je nejběžnější ze PO všech variant napříč všemi věkovými kategoriemi.

187 KONEČNÁ, Hana. Bulenda. In: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. © 2014– [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz 80

Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym AN a chrématonym, tvoří P u a OJ, křestní jméno bývalého výčepního a majitele, Horsta Dudy. MK VM A+D, SM P+S DV ↑U Prachule, ↑Pohostinství Pod Kostelem, ↑U Dudů ZN TV, KRON

124. U kostelíka Dle pamětníků oblast okolo kapličky sv. Mikuláše na jižním konci vesnice; PO dříve zde stál původní farní dřevěný kostel, „který byl odmontován a postaven v Hněvošicích.“188 Dvouslovný předložkový název místní části je složen z P u a S kostelík, odvozeného formantem -ík ze S kostel. Motivací pojmenování byla poloha AN objektu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM A+B, SM P+Sd DV U kostelika ZN SPJMS, TV

125. U Kramářky Pohostinství na Hlučínské ulici, oficiální pojmenování kolísá mezi nářečním PO pojmenováním U Kramarky a názvem ↑U Vltavských (současných majitelů). U lidí však převládá název U Kramarky. Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, tvoří P u a OJ, příjmení původních majitelů objektu – proto AN existuje i ve variantě U Kramářů. V nářeční variantě dochází ke ztrátě kvantity a konsonant ř tvrdne v r před příponou -ka.189 MK VM A+D, SM P+S DV U Kramarky, ↑U Vltavských ZN TV, KRON, BPS

188 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 42 189 BARTOŠ, František. Dialektologie moravská. Díl 1. S. 107 81

126. U Křemének PO Polní trať a hon ZD Opavice shodný s polní tratí ↑Nad Křeménky. Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P u a PJ Křeménky. AN Motivací pojmenování je poloha objektu. MK VM A+A, SM P+S DV ↑Nad Křeménky ZN LPIS

127. U lesa Polní trať dnes již mimo hranice bolatického katastru, a to na území obce PO Štěpánkovice, severně od polní tratě ↑Medvěd u železniční dráhy. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P u a S les. Pojmenování vychází AN z polohy objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN SPJMS, M-SK-ONLINE

128. U Moravce Okolí dvoru ležícího východně od ↑Výhody, dnes na mapách pod názvem PO Morávka, známého však pod názvem Moravec. Dvůr dříve patřil k bolatickému JZD, dnes leží na katastrálním území Dolního Benešova. Dvouslovný předložkový název místní části je tvořen P u a VJ Moravec (název dvoru). Motivací pojmenování je poloha objektu vůči relačnímu AN objektu, název dvora vstoupil do nového pojmenování již jako hotový název. V nářečí se kloní k tvrdé deklinaci (nepřehlasované -´a). MK VM A+A, SM P+S DV U Moravca, Morávkaix ZN SPJMS

129. U nádraží Malý pás půdy mezi železniční tratí a novou ulicí Severní je v současné době PO využíván jako lesopark. Dvouslovné předložkové pojmenování je tvořeno P u a S nádraží. AN Pojmenování je odvozeno z polohy objektu.

82

MK VM A+B, SM P+S DV - ZN M-SK-ONLINE, M-K07

130. U Paničky PO Viz ↑Pohostinství Braschke. Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, je složeno z P u a S panička utvořeným formantem -ičk(a) od AN S paní. Název vznikl v době, kdy pohostinství, které označuje, vedla dcera zřizovatele Wilhelma Braschkeho Anna (mezi lety 1923190–1949191), protože byla orientovaná na panstvo a „lepší“ klientelu. MK VM A+D, SM P+Sd DV ↑U Braškeho, ↑Pohostinství Braschke, ↑U Žida ZN TV

131. U Prachule PO Viz ↑Pohostinství Pod Kostelem. Dvojslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym a chrématonym, tvoří P u a S prachule odvozené od ob. expr. a slang. 192 AN S prachy („peníze“) formantem -ule. Název vychází z pojmenování výčepní Anny Dudové jako „prachule“ – hanlivého označení ženy, která má mnoho peněz a „sedí na nich“. MK VM A+D, SM P+Sd DV ↑U Dudů, ↑U Horsta, ↑Pohostinství Pod Kostelem ZN TV

132. U stadionu Dřívější polní trať naproti fotbalového hřiště (dnešní ulice U Hřiště a území PO západně od ní); dnes je plocha zastavěná rodinnými domy a průmyslovou zónou, které jsou od sebe odděleny tenkým pruhem půdy.

190 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 457 191 Ibid. S. 702 192 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. IV, P-Q. S. 386 83

Dvouslovné předložkové agronymum tvoří předložka u a S stadion. Motivací AN pojmenování byla poloha objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN M-K07, M-SK-ONLINE

133. U Vltavských PO Viz ↑U Kramářky. Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym AN a chrématonym, je složeno z P u a OJ, příjmení současných majitelů objektu. MK VM A+D, SM P+Sd DV ↑U Kramářky ZN TV

134. U vrtu Hon ZD Opavice ležící v polní trati ↑Náplatky jižně od ↑Kolonijské cesty pod PO vodním vrtem. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P u a S vrt. Motivací pojmenování AN je poloha objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN LPIS

135. U zeleného kříže Polní trať západně od cesty do Dolního Benešova, mezi tratěmi ↑Nad PO Křeménky, ↑Na bohuslavické cestě a ↑Sítoviska. Ze severu ji lemuje cesta ke ↑Křeménkám, na které stával dřevěný zelený kříž. Trojslovné předložkové agronymum je složeno z P u a spojení shodného přívlastku AD zelený a S kříž. Pojmenování je motivováno polohou objektu. AN Nářeční varianta se liší absencí kvantity, příklonem k tvrdé deklinaci (nepřehlasované -´a) a tvrdým vyslovováním hlásky i po ř. MK VM A+C+B, SM P+AD+S DV U zeleneho křiža ZN M-SK-ONLINE, SPJMS, M-JB

84

136. U Žida PO Viz ↑Pohostinství Braschke. Dvouslovné předložkové pojmenování, ležící na pomezí toponym AN a chrématonym, se skládá z P u a S žid, jež vychází z hanlivé přezdívky výčepního, který v restauračním zařízení nepoctivě točil pivo. MK VM A+D, SM P+S DV ↑U Paničky, ↑U Braškeho, ↑Pohostinství Braschke ZN TV

137. Učitelák Dům na Nádražní ulici č. 1., naproti ↑Anky Mruzkuly. Byl postaven PO v r. 1960193, dnes již neslouží jako ubytování primárně pro učitele. Jednoslovné oikonymum vzniklo univerbizací spojení učitelský dům. V domě byly byty původně určeny jen pro učitele ze zdejší ZŠ, což je motivací AN pojmenování. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM D, SM Sd DV Učitelak ZN TV

138. Umrlčí cesta Cesta od kaple sv. Mikuláše (jižní konec obce na ul. Svobody a Hlučínská) do Zábřehu (dnes hlavní komunikace na Dolní Benešov). Zábřeh byl totiž PO k Bolaticím přifařen až do r. 1695194, tzn., že v kostele sv. Mikuláše byly obyvatelům Zábřeha udělovány svátosti (a také pohřby). Dvouslovné hodonymum se skládá z AD umrlčí a S cesta. Pojmenování bylo užívání proto, že se po této cestě vozili mrtví ze Zábřehu na hřbitov AN u tehdejšího kostela sv. Mikuláše. Název se zřídka vyskytuje s AD v podobě umrlá; nářečních variant je několik, všechny se liší absencí kvantity a tvrdým vyslovováním hlásky i po č, ve

193 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 345–346 194 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 42 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 103 85

variantách Umrči a Umorči dochází různým způsobem k zjednodušení obtížně vyslovitelné hláskové skupiny se slabikotvorným r. MK VM C+B, SM ADd+S DV Umrči cesta, Umorči cesta, Umrlči cesta, Umrlá cesta ZN SPJMS, KRON, TV, BPS

139. Urbáčkovec Pozemky „v Bolaticích poblíže hranice s Henneberkami“195; předpokládáme PO tedy, že snad někde v okolí dnešní polní trati ↑Za větřákem. Jednoslovné agronymum je odvozeno formantem -ov(e)c z OJ Urbáček, AN hypokoristické podoby příjmení drába Františka Urbáče.196 MK VM D, SM Sd DV - ZN BPS

140. Usraná ulička Dnes již neexistující ulička okolo pozemků Eberharda „Ebeše“ Dudy197, vedla PO od kostela do dvora k zámku, kolem staré hasičské zbrojnice (již také zaniklé). V místech se v současnosti nachází továrna Lanex. Dvouslovné hodonymum se skládá ze S ulička utvořeného ze S ulice sufixem -ka a shodného přívlastku v podobě deverbálního AD. Objekt tak byl nazván AN proto, že zde byl neustálý nepořádek, bláto, špinavá sláma apod. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM C+B, SM ADd+Sd DV Usrana ulička ZN KRON, TV

141. V důlku Polní trať a veřejné prostranství mezi ulicemi 1. máje a Zahradní. Kromě PO zemědělsky užívaných ploch je zde i fotbalové hřiště, cvičiště hasičů, pergola i posezení s ohništěm.

195 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 198–199 196 Ibid. S. 198–199 197 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 178 86

Dvouslovné předložkové pojmenování je složeno z P v a S důlek. Pojmenování je motivováno polohou a tvarem objektu; nachází se v dolině AN mezi hrází a menšími kopci. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM A+B, SM P+Sd DV V dulku ZN TV, M-SK-ONLINE, KRON, BPS, M-K07, M-JB

142. V hlubokém dole PO Polní trať jižně od ↑Kolonijské cesty, sousedí s honem ZD Opavice ↑U vrtu. Trojslovné předložkové agronymum je tvořeno P v a spojením S důl a shodného přívlastku v podobě AD hluboký. Motivací pojmenování je poloha AN objektu v prohlubině mezi vrchy. Pojmenování se vyskytuje i ve variantě V hlubokém údolí a v nářeční variantě, která se liší absencí kvantity a nářeční deklinační koncovkou -ym. MK VM A+C+B, SM P+AD+S DV V hlubokym dole, V hlubokém údolí ZN M-K07, BPS, TV

143. V rybníku PO Polní trať mezi ↑Opustou a ↑Bohuslavickou cestou. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P v a S rybník. Pojmenování vychází z polohy objektu; v 16. století zde byl zbudován rybník. 198 Do AN dnešních dnů nebyl zachován. Pojmenování je paralelní k názvu ↑Do rybníka, které se liší předložkou a pádem. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Do rybníka ZN BPS

144. V seči Na M-K07 je názvem V seču označován areál dnešní borovské skládky PO (u honu ↑Smetník), což je zřejmě chybné označení, v současné katastrální

198 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 21 87

mapě jde o polní trať shodnou s polní tratí ↑Do seče, což potvrzuje i terénní výzkum. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P v a S seč ve významu „mýtina, vykácený les“. Motivací pojmenování je poloha objektu. V nářeční variantě dochází ke změkčení souhlásky s > š a dochází ke změně AN rodu S seč z f. na m. K pojmenování existuje paralelní varianta ↑Do seče, která se liší předložkou a pádem.

MK VM A+C2, SM P+S DV V šeču, ↑Do seče, ↑Pod lesem, ↑Podháj ZN M-SK-ONLINE, TV, M-K07, BPS, M-JB

145. Ve dvoře Veřejné prostranství v místech dnešního Lanexu. Jednalo se o spojnici mezi kostelem a zámkem, byla zde vodní nádrž, ve které se v létě lidé koupali PO a v zimě na ní bruslili, při poutích se zde stavěly kolotoče, dvůr sousedil s hasičskou zbrojnicí, vedla kolem něj ↑Usraná ulička a kolem byly rozestavěny nejrůznější hospodářské budovy (mlékárna, stáje apod.) Dvouslovné předložkové pojmenování tvoří P ve a S dvůr. Pojmenování je AN motivováno polohou a charakterem objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN TV

146. Větřák Zastavěný vrch a zemědělské plochy v sevření ulic Nová a Slunečná, blízko základní školy. Větrný mlýn stál v této lokalitě od r. 1869199, je vyobrazen na M-IIIVM i na M-HN1902, M-HN1928, M-HN1938; rozebrán byl před první PO světovou válkou200 – na M-HN1939 již zachycen není (ale větrný mlýn za usedlostí sedláka Paška /ul. Svobody/ v blízkosti polní tratě ↑Ruždina(2) vyobrazen je).

199 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 303 200 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 167 88

Jednoslovné pojmenování vzniklo toponymizací S větřák – „větrný mlýn“. Pojmenování vzniklo přenesením apelativního názvu (relačního objektu) na AN pojmenovávaný objekt. Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM B, SM S DV ↑Rudý vrch, Větřak ZN TV, KRON, BPS

147. Vydmuchovec PO Místo na ulici Nádražní mezi domy č. 918/74a a 358/58. Jednoslovné pojmenování je utvořeno z nářečního V vydmuchat (znamená ofouknout) formantem -ov(e)c. Místo je tak nazýváno proto, že se nachází AN mezi dvěma zastavěnými částmi obce a v této proluce je větrno, takže jsou zde lidé „vydmuchaní“ (ofouknutí, ovátí větrem).

MK VM C2, SM Sd DV - ZN TV

148. Vyhlídka Vyhlídková terasa s pamětní deskou Ostravské operace se nachází na kamenité cestě mezi ↑Předním Kamencem a ↑Zadním Kamencem, nedaleko ↑Výhody. Dne „16. 4. 1945 [zde stála] pozorovatelna generála armády A. I. Jeremenka. 26. 4. 1945 se zde s ním setkali první místopředseda tehdejší čs. vlády Klement Gottwald, ministr národní obrany brigádní generál Ludvík PO Svoboda, velitel 38. sovětské armády generál plukovník K. S. Moskalenko a velitel 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR major Vladimír Janko. Přímo z tohoto místa sledovali krutý boj našich a sovětských vojáků s fašisty.“ 201 Slavnostně otevřena byla v květnu roku 1980 k 35. výročí osvobození. 202 Dnes je oblíbeným cílem procházek obyvatel Bolatic i Zábřeha. Jednoslovné pojmenování vzniklo toponymizací S vyhlídka. Motivací AN pojmenování je charakter objektu.

201 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - roky 1979 až 1983. S. 23–24 202 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 979 89

Nářeční varianta se liší absencí kvantity. MK VM B, SM S DV Vyhlidka ZN TV, KRON

149. Výhoda Místo bývalého hostince, o němž pochází první doklad již z února roku PO 1815203. Zničen byl palbou při osvobozování Bolatic v dubnu 1945.204 Dnes je zde odpočívadlo a boží muka. Jednoslovné pojmenování vzniklo toponymizací S výhoda. Motivací pojmenování byla výhodná pozice zde stojícího hostince, dnes zaniklého, a k němu přidružené malé osady. Hostinec se totiž nacházel na křížení katastrů AN Dolního Benešova, Zábřeha a Bolatic a byl tak oblíben a navštěvován, že si mohl dovolit vařit vlastní pivo.205 Nářeční varianta se liší absencí kvantity.

MK VM C2, SM S DV ↑Na Výhodě, Vyhoda ZN TV, KRON, BPS, M-IIIVM, M-SK-ONLINE

150. Výhon Louky východně nad koupalištěm, sousedí s polními tratěmi ↑Přihlávky, ↑Pod PO lučkami a ↑Medvěd. Jednoslovné agronymum vzniklo konverzí předložkového V vyhánět. AN Motivací pojmenování je vyhánění dobytka na louky v lokalitě. Nářeční varianta se liší absencí kvantity.

MK VM C2, SM S DV Vyhon ZN BPS, KRON, M-SK-ONLINE, M-K07, TV

151. Za humny PO Polní trať, která se nacházela „na západ od horního konce vesnice směrem ke

203 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 234 204 Ibid. S. 629 205 Ibid. S. 234

90

Štěpánkovicím.“ 206 Z tohoto popisu je pravděpodobné, že jde o oblast dnešních ulic Zahradní, Horní a Severní a tratí ↑V důlku, ↑Nádraží Bolatice a ↑U nádraží. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P za a S humna. Motivací pojmenování je poloha objektu – za humny, ve významu „pozemek za AN stodolou venkovské usedlosti“207, jednalo se tedy o pole za koncem osídlení vesnice. MK VM A+B, SM P+Sd DV ↑Záhumeň ZN BPS

152. Za kostelem Polní trať za kostelem sv. Stanislava, na které je dnes komplex budov Základní PO školy a Mateřské školy Bolatice. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P za a S kostel. Motivací AN pojmenování je poloha objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN BPS

153. Za Křeménkami PO Polní trať v okolí remízky ↑Křeménky, zřejmě západně od ní. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P za a PJ Křeménky. AN Pojmenování vychází z polohy objektu. Nářeční varianta se liší absencí kvantity a nářeční deklinační koncovkou -oma. MK VM A+A, SM P+S DV Za Křemenkoma ZN SPJMS

154. Za křížem

206 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 217 207 HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. II, H-L. S. 111

91

Pravděpodobně se jedná o polní trať v blízkosti tratě ↑U zeleného kříže. Konkrétní informace o poloze trati však zdroje neuvádí. Pojmenování se objevuje v materiálech již z 30. let. 19. století,208 z časových důvodů tedy můžeme vyloučit polohu za křížem na cestě ↑K doubkům nebo na Hlučínské ulici (oba vysvěceny 1952)209, křížem v Chuchelenském lese, který zde stojí na památku učitele Kuroně (zavražděn r. 1895),210 kříž na Borové (zřízený PO r. 1854)211, z prostorových důvodů můžeme vyloučit kříže před rodinnými domy či statky na ul. Padoly, Svobody a Nádražní (v okolí není polní trať), zbývá tedy jen možnost dřevěných křížů; jeden byl u cesty do Chuchelné již na konci 18. stol.212, či nejpravděpodobnější eventualita – dřevěný kříž na cestě do Dolního Benešova, který zde podle kronikáře stál „od nepaměti“213, a přilehlá trať se i dnes jmenuje ↑U zeleného kříže. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P za a S kříž. Pojmenování AN vychází z polohy objektu. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN BPS

155. Za myslivcem Zřejmě lesní trať „někde u hájovny revírníka Kosinského“ 214 ; díky tomu PO předpokládáme, že se jedná o lesní trať za hájenkou v Chuchelenském lese, která sousedí s polní tratí ↑Na staré cestě. Dvouslovné předložkové agronymum je složeno z P za a S myslivec. AN Pojmenování je odvozeno z polohy objektu za myslivnou, příbytkem myslivce. MK VM A+D, SM P+S DV - ZN BPS

208 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 255–256 209 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 222 210 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 349 211 Ibid. S. 367 212 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 53 213 Ibid. S. 164 214 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 217 92

156. Za pomníkem Hon ZD Opavice východně od ↑Vyhlídky, z části odpovídá polní trati ↑Přední PO Kamenec a sousedí s tratěmi ↑Sítoviska a ↑U zeleného kříže. Dvouslovné předložkové agronymum tvoří P za a S pomník. Pojmenování vychází z polohy objektu; památník sovětských vojáků druhé světové války AN s rudou hvězdou a nápisem v azbuce se nachází u hlavní cesty z Bolatic do Dolního Benešova, nedaleko ↑Výhody. MK VM A+B, SM P+S DV - ZN LPIS

157. Za školou PO Hon ZD Opavice shodný s polní tratí ↑Za větřákem. Dvouslovné předložkové agronymum je tvořeno P za a S škola. Pojmenování AN je odvozeno od polohy objektu za Základní školou Bolatice. MK VM A+B, SM P+S DV ↑Za Větřákem ZN LPIS

158. Za Větřákem Polní trať za novým hřbitovem a školou, za ↑Ruždinou (1) až k Borové, z jihu PO ohraničena ↑Kolonijskou cestou. Dvouslovné předložkové agronymum se skládá z P za a PJ Větřák. Motivací pojmenování je poloha objektu. Protože nelze doložit, zda byl objekt pojmenován v době, kdy ještě větrný AN mlýn v místě byl, nebo až po jeho zániku – to by znamenalo, že bylo pojmenování utvořeno z PJ Větřák – předpokládáme, že vzniklo z již hotového PJ, neboť máme jeho doklad jen z map z doby po zániku větrného mlýna. MK VM A+A, SM P+S DV ↑Za školou ZN M-SK-ONLINE, M-K-07

159. Zadní Kamenec

93

Část trati ↑Kamenec na hranicích katastru se Zábřehem a Kravařemi, sousedí PO s tratěmi ↑U dubu a ↑Přední Kamenec. Dvouslovné agronymum se skládá z PJ Kamenec (viz ↑Kamenec) a shodného AN přívlastku ve formě AD utvořeného z ADV zadně formantem -n(í). Pojmenování je motivováno polohou objektu v rámci tratě Kamenec. MK VM A+A, SM ADd+S DV ↑Kamenec, ↑Na kamenci ZN M-SK-ONLINE, M-JB

160. Záhumeň PO Viz ↑Za humny. Jednoslovné agronymum je utvořeno prefixálně-konverzním způsobem, AN vzniklo ze spojení za humny/Za humny. Pojmenování je odvozeno od polohy objektu za stodolami. MK VM AB, SM dSd DV ↑Za humny ZN KRON

161. Zapadliska Polní trať „někde u hranic se Štěpánkovicemi“215. Konkrétnější informace PO o poloze trati zdroje neuvádějí. Jednoslovné agronymum je odvozeno formantem -isk(a) od V zapadnout. To se vztahuje k legendě O zapadlém šinku, dle které dostalo místo své jméno: „V místě jak se něskaj praví Na Zapadlisku, stal před davnym časem velky šink. Podle řeči mušela byč naša obec též tym směrem obydlena. Bylo to v máju. V nedělu popoledňu, břinkala v šinku muzika a tančilo se o stopět. Za AN šinkem umírá mladá děvucha. Honem lečeli pro pana farářa a ten hned idě s Pánem Bohem. Ministrant zvoní, zbožní ludě klekajú a žehnaju se. Idu právě kolem teho šinku. Tam se tancuje dál a eště robju z kněza blázny. Jak enem kněz přešel kolem teho šinku, naraz se zdvihnul velký povicher, blesky a hromy duněly a cely šink se propadnul i s celum bezbožnum chasum. Od tej

215 ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 211

94

doby prý tam straší a obec Bolatice, kerá se prý prvej jmenovala Bohatice, z velkeho bolu a smutku dostala jmeno Boletice.“216

MK VM C2, SM Sd DV - ZN KRON, BPS

162. Zbojničí jáma PO Viz ↑Pinkadélko. Dvouslovné pojmenování je složeno ze S jáma a shodného přívlastku AN v podobě AD odvozeného ze S zbojník. Pojmenování motivovala pověst, dle které se v místě ukrývali zbojníci až do třicetileté války.217 MK VM D+B, SM ADd+S DV ↑Pinkadélko, Alapint ZN M-SK-ONLINE

163. Zidlung Kolonie západně od centra obce směrem k hřišti, totožná s objektem PO pojmenovaným ↑Mexiko. Jednoslovný název místní části vznikl adaptací něm. S Siedlung, což znamená AN osada, sídliště či kolonie, a to také heslo označuje. V psané podobě je pro PJ užíván německý pravopis. MK VM B, SM S DV ↑Mexiko, Siedlung ZN TV, BPS

216 ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - do roku 1960. S. 179 217 OLEJÁKOVÁ, Regina. Zbojnička. Chuchelná, 2015. 95

7 Charakteristika a analýza získaného materiálu V následující kapitole budeme nashromážděný materiál analyzovat z několika úhlů pohledu. Získaná toponyma budeme třídit dle počtu slov, dle druhů objektů, které pojmenovávají, a také z hlediska modelové klasifikace (tzn. vztahových a strukturních modelů) dle Jany Pleskalové. Pro větší názornost uvádíme u každé kategorie příklady nasbíraných toponym. Text podkapitol je také ze stejného důvodu prokládán výsečovými grafy.

7.1 Toponyma podle počtu slov V nasbíraném materiálu jsou v největší míře zastoupena dvouslovná toponyma (jak lze vidět v grafu č. 4). Podle Pleskalové218 tvoří dvouslovná pojmenování ze všech toponym každé obce zhruba polovinu, v našem výzkumu je to 64% většina (105 hesel ze 163).

Nejčastěji se vyskytují dvouslovná toponyma předložková (např. Pod lučkami, Do dubiny), těch je 74 (přes 70 % z dvouslovných toponym); zhruba čtvrtinu dvouslovných pojmenování tvoří toponyma ve tvaru S se shodným přívlastkem (např. Husté duby, Zadní Kamenec), jejich počet je 28; dále se objevují dvě pojmenování ve tvaru S s neshodným přívlastkem (Nádraží Bolatice, Pohostinství Braschke) a jeden dvouslovný název sochy dle místní obyvatelky (Anka Mruzkula).

Zhruba třetinu (47 toponym) ze získaného materiálu tvoří pojmenování jednoslovná, z nichž je čtvrtina v plurálovém tvaru (např. Náplatky, Švrky). Dále jsou to např. toponyma adaptovaná z němčiny (např. Zidlung, Fulvarek) a pojmenování Padoly, utvořené z polského S; toponyma vzniklá kompozicí či derivací (Záhumeň, Podháj), substantivizovaná adjektiva (např. Sněhotovo, Medvědí) a další názvy odvozené nejrůznějšími formanty ve všech rodech (např. Kopenec, Výhoda, Ščípí).

Nejméně se vyskytovala pojmenování skládající se ze tří slov (11 toponym, tvoří 7 % ze zkoumaného materiálu). Názvy se čtyřmi a více členy se při sběru materiálu neobjevily vůbec. Zjištěný poměr víceslovných toponym v materiálu odpovídá výzkumu Pleskalové, která klade oblast zkoumané obce na území se zvýšenou (6,1–10 %) frekvencí víceslovných názvů.219

218 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 9 219 Ibid. S. 11 96

Skupinu trojslovných toponym tvoří v naprosté většině (9 hesel) předložková toponyma se shodným přívlastkem (např. Na panské cestě, Pod zlámaným mostkem) a dvě toponyma s přívlastkem neshodným (Jutérka pod lesem, Pohostinství Pod Kostelem).

TOPONYMA PODLE POČTU SLOV Trojslovná 7%

Jednoslovná 29%

Dvouslovná 64%

Jednoslovná Dvouslovná Trojslovná

Graf 4

Polovina nashromážděných toponym jsou pojmenování předložková. Nejvíce jsou mezi nimi zastoupeny předložky na (28 %) a u (23 %), jak je možné pozorovat na následujícím grafu (č. 5). Předložka u vyjadřuje polohu vzhledem k nějakému relačnímu objektu (např. U dubu, U nádraží), stejně je tomu u předložek za (např. Za větřákem), proti (např. Proti Chuchelné), k (např. K doubkům), nad (Nad Křeménky), okolo (Okolo Křemének) a před (Před Duxovým). Následuje-li však za předložkou u jméno či jiné označení osoby, jedná se až na výjimku (U Bulendy) o pojmenování restauračního zařízení (např. U Horsta, U Žida).

Za předložkami na, v/ve a do ve zkoumaných toponymech následuje odpověď na otázku co tam je (příp. bylo)? (např. Na hranici, V důlku, Do rybníka). Znamená to tedy, že „je pojmenovaný objekt určen polohou identickou s polohou relačního objektu. Jsou to PJ dvouobjektová, polohově leží jakoby na sobě, takže se částečně nebo úplně svým rozměrem kryjí.“220

220 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 26 97

Tato dvouobjektová pojmenování mohou existovat jak v předložkovém tvaru, tak v bezpředložkovém – ta se pak liší kategorií VM – předložková zařazujeme k VM A (např. Na dílech), jednoslovná nejčastěji k VM B (např. Dubina). Pojmenování předložková i bezpředložková označují totožné objekty – na zkoumaném území se paralelní pojmenování objevují zřídka a až na jedinou výjimku jen u názvů s předložkou na, a to zdaleka ne u všech (Do dubiny = Dubina; Na dílech = Díly, Na cihelně = Cihelna, Na Kamenci = Kamenec, Na nedvědu = Medvěd, Na ščipkách = Ščípí, Na Výhodě = Výhoda). Do tohoto výčtu nemůžeme zařadit heslo Na bohuslavické cestě, protože bez předložky (Bohuslavická cesta) neoznačuje agronymum, ale hodonymum lemující polní trať předložkovým agronymem pojmenovanou. Obdobně je tomu u pojmenování Na panské cestě. Toponyma s předložkou k na rozdíl od předchozích určují směr k relačnímu objektu více než objekt samotný (K břímu, K doubkům).

PŘEHLED PŘEDLOŽEK U VÍCESLOVNÝCH TOPONYM NAD 1 OKOLO 1PŘED 1 K 2 NA U PROTI 4 DO 4 POD NA 23 ZA V/VE 5 V/VE PROTI ZA 8 DO K NAD POD 15 U 19 OKOLO PŘED

Graf 5

7.2 Toponyma podle druhu pojmenovávaného objektu Ve zkoumaném materiálu převažují anoikonyma z 80 % nad oikonymy. Z pojmenování jsou z 63% většiny zastoupena agronyma (např. Díly, Sosny). Oikonyma v hesláři jsou názvy konkrétních domů (např. Pod kaštanem) či jejich skupin (Řadovky) a názvy místních částí (např. Fulvarek, Šaleňec) a tvoří 12 % materiálu. Dalších 9 % tvoří hodonyma (např. Bohuslavická cesta, Šlabantova alej). Názvy restauračních zařízení,

98

jejichž povaha leží mezi toponymy a chrématonymy221 (např. U Prachule, Pohostinství Braschke), tvoří 6 % všech pojmenování. Velmi ojediněle se v matriálu vyskytují oronyma (Liškův kopec, Fusák) a hydronyma (Černá voda, Opusta). Oficiální názvy ulic nebyly do materiálu přidány, protože Bolatice spolu s Borovou mají přes čtyřicet ulic,222 což by tvořilo celou pětinu materiálu – kvůli své povaze (nově se názvy ulic ve městech řadí mezi urbanonyma, ale Bolatice nejsou městem, a nelze o nich říct, že jsou typickými hodonymy, protože jejich primární účel je sídlištní, ne dopravní) a četnosti ve zkoumané obci by si zasloužily zvláštní pozornost, pro kterou v této práci není prostor.

Hesla označená v grafu (č. 6) jako „Jiná pojmenování“ jsou souhrnnými pojmenováními pro objekty různých povah na stejném místě (např. V důlku – pojmenovává jak polní tratě v místě, tak i hřiště pro malou kopanou a veřejnou pergolu) a také zde zařazujme jeden název sochy (Anka Mruzkula).

PJ PODLE TYPU Názvy restauračních Oronyma 2 Hydronyma 2 zařízení 10 Jiná pojmenování 12

Hodonyma 14

Oikonyma 20 Agonyma 103

Graf 6 Naprostá převaha agronym je způsobena z menší části absencí oficiálních názvů ulic, ale především tradiční agrární povahou obce i jejím umístěním mezi rozsáhlé zemědělsky využívané a zalesněné plochyx. Proto také zdroje pro účely této práce včetně terénního výzkumu zachycují většinou názvy polních a lesních tratí.

221 ZUZANA, Hlubinková. K některým typům názvů brněnských restauraci. Čeština doma a ve světě. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy V Praze, 2007, XV (3-4), s. 140–145. ISSN 1210-9339. Dostupné také z: http://ucjtk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/57/2015/11/CDS2007-34.pdf ROKYTOVÁ, Lenka. Současná jména restaurací, hospod, kaváren a barů v Brně. S. 13–17 222 Obec Bolatice: podrobné informace. Územně identifikační registr ČR [online]. ©1997–2012 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.uir.cz/obec/506214/Bolatice 99

7.3 Vztahově modelová analýza Vztahově modelová analýza si klade za cíl určit nejfrekventovanější vztahové a strukturní modely u toponym z nasbíraného materiálu, poznatky utřídit a porovnat se zjištěními Jany Pleskalové, která vydala svou analýzu PJ z oblasti, do které spadá i obec Bolatice, v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (1. vyd. z r. 1992).

Do vztahově modelové analýzy jsme zařadili 157 toponym (z celkového počtu 163 zařazených do hesláře), neboť u šesti, resp. čtyř se nám nepodařilo určit motivaci pojmenování. Jedná se o PJ Medvěd (a jeho variantu Medvědí), Odjemky, Přihlávky a Ruždina (toto PJ se objevuje jako název pro dva objekty, proto tvoří v hesláři dvě samostatná hesla). U hesel, jejichž motivaci a původ lze vyložit více způsoby, se přikláníme k pravděpodobnější variantě, kterou pak uvádíme i v oddíle modelové klasifikace (označené MK u hesel ve slovníku).

Podkapitoly jsou rozděleny dle čtyř sémantických kategorií (viz kap. 4.1.1 Vztahové modely), a to VM A, VM B, VM C a VM D. U každé kategorie také zařazujeme dělení dle strukturních modelů (SM) – nezařazujeme zde čtyři hesla, u kterých nelze SM bezpečně určit kvůli jejich nejasnému původu (Pláňava, Přihlávky, Odjemky, Ruždina).

Z následujícího grafu je patrné, že se mezi nasbíraným materiálem v největší míře vyskytují toponyma kategorie VM A, a to v 57% podílu (89 toponym). To neodpovídá údajům Pleskalové, která pro zkoumaný region očekává, že VM A je sice nejužívanějším pojmenovacím motivem, ale v méně než polovině všech toponym.223

Druhou nejpočetnější kategorií je VM B. Ze 157 hesel k ní řadíme 48, což činí 31% podíl ze všech toponym s určeným VM. Ve zkoumaném materiálu mají tedy velmi vysokou frekvenci.

Toponyma přiřazená ke kategorii VM C pro účely tohoto přehledu zatím nedělíme na kategorie C1 a C2 (to až v samostatné podkapitole). V materiálu se jich vyskytuje 20; frekvence je tedy nižší než u toponym z kategorie VM B, ale celkově je zvýšená (8 %).

Nejméně zastoupenou kategorií je VM D. Se sedmi výskyty tvoří 4 % materiálu, což odpovídá zjištěním Pleskalové,224 jejich frekvence je střední. Z jejích údajů dále vyplývá, že výskyt +D+ závisí na míře VM D v oblasti;225 pro skupinu VM +D+ v rámci celého

223 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 29 224 Ibid. S. 109 225 Ibid. S. 58

100

materiálu jsme tedy dle těchto poznatků očekávali zvýšenou frekvenci takových toponym (6,1–10 %). 226 To však neplatí, ani pokud z daného předpokladu vynecháme názvy restauračních zařízení s VM +D+, protože s nimi Pleskalová nepočítá.227 I bez nich tvoří toponyma VM +D+ 11,5 % materiálu, což už značí vysokou frekvenci.

POMĚR VZTAHOVÝCH MODELŮ MEZI HESLY VM D 4%

VM C 8%

VM B 31% VM A 57%

Graf 7

7.3.1 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM A Toponyma, která jsme přiřadili ke kategorii VM A („poloha“), jsou nejčastěji dvouslovná předložková pojmenování – je jich 74 (např. K doubkům, Na zahradách, U kostelíka). Dále je v kategorii devět trojslovných předložkových pojmenování (např. Na panské cestě, Pod zlámaným mostkem) a šest pojmenování bez předložky (Přední Kamenec, Zadní Kamenec, Štěpánkovický kout, Smetník, Podháj, Záhumeň), z čehož poslední tři jsou navíc jednoslovná.

Základní motivací při pojmenovávání objektů zařazených k VM A je, jak jsme již naznačili, jejich poloha. Ta se nejčastěji udává ve vztahu k relačnímu objektu. Charakter relačního objektu (r. o.), může být trojí: a) důležitý orientační bod v okolí pojmenovávaného objektu, který vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu explicitně. Nejčastěji v této funkci vystupují terénní útvary (Pod lučkami), vody (Do rybníka), pozemky (Před Duxovým), rostliny (U dubu, Pod kaštanem), cesty (Na bohuslavické cestě, Na panské cestě), stavby (U stadionu, Pod posedem) a sídliště (U Borové);

226 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 109 227 Ibid. S. 7 101

b) nadřazený celek objektu, který je pojmenováván, často katastr obce či trať složená z více pozemků (např. Zadní Kamenec, Přední Kamenec, r. o. je trať Kamenec); c) formálně název osoby (např. U Horsta); nejedná se však o pravý r. o., ale o relaci k osobě ve smyslu VM D. Jsou sem zařazena taková PJ, která byla odvozena z polohy objektu blízko majetku osoby vyjádřené v PJ (U Bulendy – lesní trať blízko domu hraničáře Bulendy) nebo PJ odkazující na mimořádnou událost, která se udála osobě odkazované v názvu objektu (Pleskalová udává jako příklad PJ U zabitého letce – na místě bylo za války sestřeleno letadloxi).228

Nejčastějším vztahovým modelem je v této kategorii model VM A+B; 35 hesel, zde vždy ve tvaru předložky a substantiva (např. Na zahradách, V seči), tvoří 39 % z 89 toponym v kategorii. Dle Pleskalové je tento VM „nejužívanější VM nejen v rámci A,“229 což získaná data potvrzují, „ale i v celé české anoikonymii.“230

Z hlavní kategorie A tvoří hesla s VM A+D 21 %. Těchto devatenáct toponym se skládá z předložky a propriálního či apelativního označení osoby (např. Pod Kurkovým, U Žida). Typ VM A+D je možné díky povaze nasbíraného materiálu dělit do podskupin na agronyma (12 hesel) (např. Na Vinckově) a názvy restauračních zařízení (8 hesel) (např. U Paničky). V podskupině agronym platí zjištění Pleskalové, že v názvech převažují pojmenování složená z předložky a substantivizovaného adjektiva, které odkazuje k vlastnímu jménu osoby či k apelativnímu označení osoby231 (např. Na Baltazarově, Před Duxovým). V podskupině názvů restauračních zařízení platí, že se názvy skládají z předložky u a gen. OJ či apelativního označení pro majitele nebo hostinského, resp. hostinskou (např. U Dudů, U Prachule).

Skupina tvořící třetí největší podíl v kategorii A (18 %) je VM A+A. Patří sem čtrnáct dvouslovných předložkových pojmenování ve tvaru P+S(d) (např. Na hranici, Okolo Křemének) a dvě ve tvaru SM P+SADd (Na albertoveckém, Na zábřežském).

Typ VM A+A, SM P+S představují zejména toponyma, „jejichž základní vztah je vyjádřen předložkou a vedlejší pomocí neodvozeného apelativa nebo propria

228 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 23–24 229 Ibid. S. 52 230 Ibid. S. 52 231 Ibid. S. 26

102

označujícího relační objekt, které vstupuje do nového PJ jako hotové pojmenování,“232 (např. Nad Křeménky, Proti Chuchelné).

Další skupiny tvoří již pět a méně pojmenování. Skupinu VM A+C+B tvoří výhradně SM P+AD+S neboli předložka, adjektivum a substantivum (např. Na staré cestě, U zeleného kříže). Taková pojmenování mají dle Pleskalové zvýšený procentuální podíl na celkovém počtu toponym ve zkoumaném území (tzn. 6,1–10 %),233 což se od našich dat liší – zde střední početnost (3,1 %).

Třikrát se v heslech objevuje toponymum s VM A+C2 (V seči, Do seče, Na dílech).

Jednoslovná pojmenování v této kategorii řadíme buď k VM AB – jedná se o PJ vytvořená „z předložky vyjadřující polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu, který je vyjádřen apelativně či propriálně a tvoří druhou část fundující předložkové konstrukce.“234Zde patří PJ Podháj a Záhumeň. Nebo k VM A (SM S) – v tomto případě se jedná o metonymické pojmenování přenesené z apelativního označení r. o. na objekt pojmenovávaný235 – Smetník. Podle Pleskalové i dle našich dat má VM AB početnost kolem 2 % v rámci A,236 zatímco VM A (SM S) je sporadické.237 Trojslovná pojmenování se objevují jako VM A+A+B (Na bělském chodníku, Na bohuslavické cestě), VM A+A+A (Na bolatické hranici), VM A+D+B (Na panské cestě) a výše uvedený VM A+C+B.

Data vícečlenných toponym odpovídají zjištěním Pleskalové, tedy že nejvíce VPJ se konstituuje v rámci VM A238 (zde devět u VM A, dvě u VM B, žádný u VM C a D.)

232 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 46 233 Ibid. S. 63 234 Ibid. S. 41–42 235 Ibid. S. 32 236 Ibid. S. 53 237 Ibid. S. 32 238 Ibid. S. 60 103

Dalšími kategoriemi jsou: sporadicky se objevující239 VM A+A (v našem materiálu jen Štěpánkovický kout, Přední Kamenec a Zadní Kamenec) a VM A+? (Na nedvědu), u kterého se nám nepodařilo zjistit motivaci druhého členu.

TOPONYMA DLE VM V KATEGORII VM A

A+A 18% A+C+B A+D 6% 21% A+C AB 4% 2% A+A+B 2% A A+A 1% 4% A+? A+B 1% 39% A+A+A A+D+B 1% 1%

A+B A+D A+A A+C+B A+C AB A+A+B A A+A A+? A+A+A A+D+B

Graf 8

Nejčastější modelovou klasifikací v rámci VM A je VM A+B se SM P+S. Taková kombinace se objevuje u 27 toponym a tvoří více než 30 % ze všech toponym v rámci VM A.

Data četnosti SM P+S (kde S = S, Sd) se neshodují se zjištěním Pleskalové. V rámci VM A totiž dle našich dat tvoří 72 % všech toponym, což sice znamená velmi vysokou početnost, ale dle údajů Pleskalové pro zkoumané území bychom očekávali „jen“ 20,1– 30 %.240 Zjištění se naopak shodují u SM dSd; v našem výzkumu tvoří jen 1 % (nízká početnost), u Pleskalové je to obdobné.241

239 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 59 240 Ibid. S. 53 241 Ibid. S. 53 104

Četnost všech SM v kategorii VM A přináší následující graf (9).

TOPONYMA DLE SM V KATEGORII VM A

P+AD+S P+SADd 5% P+Sd 11% 18% P+ADd+S 5% ADd+S 3% dS S 1% 1% dSd 1%

P+ADd+Sd P+S 1% 54%

P+S P+Sd P+SADd P+AD+S P+ADd+S ADd+S dS S dSd P+ADd+Sd

Graf 9

7.3.2 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM B V rámci VM B („druh objektu“) jsme v materiálu zaznamenali šest různých skupin ve 48 toponymech. Nejpočetnější z nich je kategorie jednoslovných pojmenování vzniklých toponymizací druhu objektu (např. Cihelna, Zidlung). Takových názvů je celkem devatenáct, mají tvary derivovaných (čtrnáct SM Sd – např. Sosny, Dubičí) i nederivovaných substantiv (čtyři SM S – např. Vyhlídka) a patří zde i PJ Pláňava s nejasným utvořením. Skupina tvoří skoro 40 % všech toponym zařazených do B. K VM B patří i tři původně německá pojmenování adaptovaná do češtiny (Fulvarek, Gruba, Zidlung). Spolu s PJ Pod feštrem, taktéž odvozeným z němčiny, jsou dokladem o tom, že na území Bolatic žili Němci nebo lidé, kteří se k německé národnosti minimálně hlásili a německy mluvili (viz kap. 2.3 Historie obce). Jejich malých počet však ukazuje, že velký vliv tato národnostní problematika na toponymii obce neměla.

Dvouslovná pojmenování v rámci B, kterých je v materiálu 27, třídíme do šesti skupin. Největší je VM C+B, který tvoří 23 % všech toponym v B. Patří sem toponyma tvořená adjektivem ve funkci shodného přívlastku a derivovaným či nederivovaným substantivem (např. Rudý vrch, Umrlčí cesta); AD vyjadřuje nějakou vlastnost nebo jinou

105

charakteristiku objektu, a to i metaforickou. Dle Pleskalové jsou často užívaná,242 a toto zjištění naše data potvrzují. Obdobně jako předchozí jsou tvořena i toponyma ve skupině VM A+B, s tím rozdílem, že zde AD vyjadřuje vždy polohu objektu (např. Bohuslavická cesta, Kobeřická pole). Pleskalová udává, že v každé obci je toponym tohoto typu hojně užíváno, 243 naše data vykazují střední početnost (7 hesel) v rámci celého materiálu. O jedno heslo méně (6) pak čítá skupina VM D+B, která je stavbou shodná s předchozími, adjektivum však vyjadřuje vlastnický vztah k objektu (např. Kurkova cesta, Liškův kopec). K dvouslovným toponymům v rámci VM B patří i PJ Nedvědí lesy, u kterého má první člen nejasnou motivaci.

Naprosto specifickými pojmenováními jsou PJ VM B+D (Pohostinství Braschke) a VM B+A (Nádraží Bolatice), v materiálu Pleskalové se podobná PJ nevyskytují. Je to zřejmě proto, že jsou pojmenování blíže chrématonymům, kde neplatí stejné postupy tvoření jako u toponym.

Dvě trojslovná pojmenování, zařazená k B, mají charakter VM B+(A+B), SM S+(P+S) (Jutérka pod lesem, Pohostinství Pod Kostelem). Vyskytují se v materiálu jen minimálně, podobně jako u Pleskalové.244

242 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 76 243 Ibid. S. 75 244 Ibid. S. 63 106

TOPONYMA DLE VM V KATEGORII VM B

A+B 15% C+B D+B 23% 12% B+(A+B) 4% B+A 2% B+D 2% ?+B B 2% 40%

B C+B A+B D+B B+(A+B) B+A B+D ?+B

Graf 10

Přestože je v následujícím grafu pro větší specifikaci uvedeno devět skupin SM, dají se roztřídit dle povahy do pěti základních – skupina jednoslovných toponym, tvořených S(d) xii , dvouslovných, tvořených AD(d)+S(d), nebo S+S, trojslovných, tvořených S+(P+S) a do nezjištěných (?). Největší z nich je forma SM AD(d)+S(d), která tvoří 52 % ze všech toponym v B.

107

TOPONYMA DLE SM V KATEGORII VM B

Sd AD+S 29% 11% S 9% AD+Sd 4% S+(P+S) 4% S+S ADd+S 4% 31% ADd+Sd ? 6% 2%

ADd+S Sd AD+S S AD+Sd S+(P+S) S+S ADd+Sd ?

Graf 11

7.3.3 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM C V kategorii C („charakteristika objektu“) jsme vyčlenili dvě skupiny toponym ve 13 pojmenováních. Naprostou většinu (10 toponym) tvoří hesla s přiřazením k VM C2 (pojmenování na základě činnosti, děje) tvořená derivovaným (např. Díly) nebo nederivovaným substantivem (např. Výhon). Podíl na celkovém počtu toponym tvoří 6,1 %, což odpovídá zvýšené početnosti (6,1–10 %) v datech Pleskalové.245

Zbytek pojmenování v C tvoří skupina VM C1; patří zde dvě derivovaná substantiva (Kamenec, Šálenec) a transonymizované PJ Karpaty (SM S), jehož sporadický výskyt 246 předznamenává Pleskalová. Podíl VM C1 je menší, než jsme podle dat Pleskalové očekávali – v našem výzkumu tvoří skupina pouze 1,8 % (nízká početnost) v celém materiálu, zatímco u Pleskalové je početnost ve zkoumaném regionu zvýšená (6,1– 10 %).247

Nejběžnějším typem v rámci C je toponymum s VM C2, SM Sd, taková tvoří 46 %. V rámci VM C jsou toponyma tvořena jen S nebo Sd.

245 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 88 246 Ibid. S. 86 247 Ibid. S. 87 108

7.3.4 Vztahové a strukturní modely v kategorii VM D Jen 4 % z celého materiálu tvoří 7 hesel VM D („vlastnictví“), až na jedinou výjimku jsou jednoslovná; čtyřikrát se vyskytuje typ modelové klasifikace VM D, SM Sd (např. Ryckovec, Fusák), dvakrát VM D, SM SADd (Duxovo, Sněhotovo) a jednou VM D+D, Sd+Sd (Anka Mruzkula). Pleskalová pro daný region zjistila střední frekvenci toponym s VM D (3,1–6 %), naše data to potvrzují.248

7.4 Strukturní modely Následující analýza shrnuje poznatky o strukturních modelech ze všech VM v zjednodušené podobě pro větší názornost, podrobnější přehled je u jednotlivých kategorií uveden výše.

Pro následující analýzu i graf platí: S = S, Sd; AD = AD, ADd; dS = dS, dSd.

Nejčastěji se napříč všemi VM vyskytuje SM P+S, a to v 64 toponymech. Jednoslovná pojmenování s SM S (38 toponym) tvoří 23 % všech SM. Pomyslnou třetí příčku ve frekventovanosti zaujímá SM AD+S, který s 28 toponymy tvoří 17 %. Tyto tři kategorie jsou nejjednoduššími pojmenováními, která nereprezentují žádné složitější vztahy a vazby – SM P+S vyjadřuje polohu objektu vzhledem k relačnímu objektu (např. Pod lesem), SM S pojmenovává objekt jedním slovem ve významu „co tam je“ (např. Dubina), „čí to je“ (např. Fusák) nebo vyzvedá nejdůležitější bod charakteristiky objektu – jak přímé, tak metaforické či metonymické (např. Výhon, Maracana). SM AD+S zachycuje v adjektivním členu různé charakteristiky objektu (např. polohu, majitele /nejčastěji bývalého/, vlastnost apod.), v substantivním pak nejčastěji druh objektu (např. Kobeřická pole, Panská cesta). Desetkrát jsme u hesel určili SM P+SADd; taková toponyma tvoří předložky na, pod nebo před a SAD, ve kterém je obsaženo nejčastěji jméno (bývalého) majitele objektu (např. Na Kašperově), zřídka poloha (Na albertoveckém, Na zábřežském). V PJ tvořených předložkou na a SADd pojmenovává druhý člen toponyma objekt samotný (např. Na Herfonově), kdežto v PJ tvořených předložkami pod či před a SADd je druhý člen názvem r. o. (např. Pod Kurkovým).

U víceslovných toponym jsme podle Pleskalové očekávali pro SM S+(P+S) minimální početnost (0–1 %) a pro SM P+AD+S početnost zvýšenou (6,1–10 %). 249 Oba předpoklady se mírně nenaplnily – v materiálu je SM S+(P+S) 1,2 % (nízká početnost)

248 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. S. 109 249 Ibid. S. 63 109

a SM P+AD+S 5,5 % (střední početnost) toponym (údaje v grafu jsou zaokrouhlené, proto ne zcela přesné).

Další SM se v materiálu objevují jen sporadicky – je to např. SM S+S (Anka Mruzkula, Nádraží Bolatice, Pohostinství Brashke) a SM SADd (Duxovo, Medvědí, Sněhotovo), SM dS (Podháj, Záhumeň). U čtyř toponym se nám SM nepodařilo určit kvůli jejich nejasné motivaci (Pláňava, Přihlávky, Odjemky, Ruždina).

Následující graf přináší grafické znázornění podílů jednotlivých SM v celém materiálu.

PROCENTUÁLNÍ PODÍL SM V CELÉM MATERIÁLU

P+SADd AD+S 17% 6% P+AD+S ? S 6% 3% 23% SADd 2% S+S 2% dS 1%

P+S S+(P+S) 39% 1%

P+S S AD+S P+SADd P+AD+S ? SADd S+S dS S+(P+S)

Graf 12

110

8 Zanesení toponym do mapy Jedním z cílů této práce bylo vytvořit mapu za využití nashromážděného materiálu a zanesení těchto názvů do katastrální mapy Bolatic. K tomuto účelu slouží tištěná mapa celého bolatického katastru v rozměrech 1050 x 1027 mm, v měřítku přibližně 1:4870. Jedná se o tzv. ortofoto, jehož náhled (zmenšenina) bez zanesených pojmenování je přiložen k práci jako příloha č. 2., samostatná mapa doplněná o toponyma z nasbíraného materiálu je přiložena zvlášť (v elektronické i tištěné podobě) a označena jako příloha č. 3.

Mapa byla vyrobena na zakázku a zakoupena od Zeměměřického úřadu, se sídlem na adrese Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8 – Kobylisy.

Mapa se od běžné katastrální či topografické liší několika způsoby, které ji činí specifickou a jedinečnou – jsou to zejména staré a mnohdy zapomenuté názvy objektů na ní lokalizované, dále názvy z interních map registru LPIS (tzn. veřejně nedostupné) a různé varianty názvů jednoho objektu.

Při lokalizaci pojmenování na mapě jsme postupovali následovně: jedná-li se o objekt menších rozměrů, označujeme jej (spolu s jeho případnými variantami) šipkou, která ukazuje jeho přesnou polohu (např. restaurační zařízení, socha, jednotlivé domy apod.). Jedná-li se o objekt větších rozměrů, jako jsou polní a lesní tratě a názvy některých místních částí, umisťujeme název do středu pozemku nebo tam, kde jej zachycuje současná katastrální mapa. Varianty názvů objektů uvádíme pouze v případě, jedná-li se o další samostatné heslo ve slovníku (tedy ne o německé a nářeční varianty apod.). Toponyma s neznámou polohou do mapy nezanášíme vůbec.

Nápisy i šipky jsme pro jistotu čitelnosti vytvořili strojově, ručně jsou označeny jen hranice katastru (černě) a vodní toky (modře). Mapy (příloha č. 3) jsou u všech výtisků práce totožné.

111

9 Závěr Předmětem zájmu diplomové práce byl sběr a následná analýza toponym na katastru obce Bolatice. Úvodní část práce představuje předpokládané cíle a výsledky, kterých chceme dosáhnout. Následují teoretické kapitoly, v první z nich jsou představeny základní charakteristiky zkoumané obce, jako její poloha, statistické údaje, historie a nářečí obce i oblasti Hlučínska, ve které Bolatice leží, a původ názvu obce a osady Borová.

Druhá teoretická kapitola, v pořadí třetí v práci, přináší základní pojmy z oblasti toponomastiky, její dělení a charakteristiku. Největší důraz je kladen na třídu anoikonym, jinak také pomístních jmen, neboť tvoří základ předkládané diplomové práce.

Kapitola pojmenovaná Teoretická báze objasňuje východiska pro analýzu a třídění nasbíraného toponymického materiálu, konkrétně vztahové a strukturní modely tak, jak je popisuje Jana Pleskalová ve své publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku z r. 1992. Poznatky jsme později aplikovali na nasbíraná toponyma, a tak u každého hesla v heslové části práce uvádíme kromě jiného také konkrétní vztahový a strukturní model, dle kterých bylo pojmenování utvořeno.

V páté kapitole přechází práce z teoretických rovin do praktických – kapitola je přehledem primárních zdrojů, ze kterých jsme čerpali při sběru toponym. Ty jsme rozdělili do třech kategorií: publikace, mapy a terénní výzkum. K publikacím patří dějiny Bolatic od Václava Štěpána s názvem Bolatice od pravěku k současnosti, kronika obce; nejužitečnějším se ukázal její první díl, který pojednává o nejstarších dějinách a končí rokem 1960; a také Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, což je práce autorského týmu dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Mapové zdroje jsme použili jak současné – digitalizovaná katastrální mapa a registr půdy LPIS – tak historické – mapy Slezského Pruska z německých a polských archivů, mapu III. vojenského mapování a dvě mapy z roku 2007, starší katastrální a turistickou mapu, cennou ručně doplněnými pomístními názvy. Terénní výzkum s pamětníky pomohl nejen najít nová, jinde nezaznamenaná PJ, ale především ověřit a lokalizovat PJ z publikací a map a doplnit k nim jejich nářeční varianty.

Jedním z cílů a praktických výstupů této práce je slovník toponym, který tvoří největší část celé práce, kapitolu šest. Obsahuje 163 toponym zaznamenaných na katastru Bolatic. Ta jsou (až na výjimky), podrobně analyzována v kapitole sedm.

112

Toponym, která se objevují ve zdrojových publikacích, je 38 %, nejvíce jich pochází z monografie Bolatice od pravěku k současnosti (BPS), o něco méně ze Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku a z obecních kronik. Z map, současných i historických, bylo čerpáno rovněž 38 % hesel, především ze současné digitalizované katastrální mapy, neboť je nejpodrobnější. Historické mapy přinášejí zejména německé varianty největších agrárních ploch (Křeménky, Náplatky) a názvů obce a osady Borová. Zbývajících 24 % materiálu pochází z terénního výzkumu.

Analýza materiálu je souborem několika úhlů pohledu na získaná toponyma. Nejdříve jsou tříděna dle počtu slov – většinu tvoří dvouslovná pojmenování (64 %), např. Za školou, Husté duby; necelou třetinu pojmenování jednoslovná (29 %) a nejméně zastoupeny jsou názvy víceslovné (7 %). Víceslovná pojmenování jsou tvořena pouze třemi členy, čtyřčlenná a vícečlenná toponyma se v materiálu nevyskytují.

Polovinu všech nasbíraných toponym tvoří předložková pojmenování. Jsou tvořena jedenácti různými prepozicemi, z nichž největší podíl zabírá předložka na (28 %) a předložky u (23 %) a pod (18 %).

Třídění toponym dle jejich druhu ukázalo, že většinu materiálu tvoří agronyma (63 %), především názvy lesních a polních tratí (např. Pod zlámaným mostkem či U zeleného kříže). Převaha agronym je způsobena především proto, že nejvíce ploch na katastru obce jsou právě orná půda a zalesněné oblasti a z části také kvůli absenci oficiálních názvů ulic. Další kategorie anoikonym jsou zastoupeny z 9 % hodonymy (např. Kurkova cesta), dvěma oronymy (Fusák, Liškův kopec) a dvěma hydronymy (Černá voda, Opusta). V materiálu je 12 % oikonym, do kterých jsou zařazeny názvy jednotlivých domů (např. Učitelák) či jejich skupin (Řadovky) a názvy místních částí (např. Fulvarek, Vyhlídka). Deset hesel (6 %) jsou pojmenování restauračních zařízení, která svou povahou spadají na pomezí toponym a chrématonym (např. U Horsta). Názvy vymykající se z těchto skupin označují objekty různých povah na stejném místě (např. V důlku), a také je zde zařazeno pojmenování sochy (Anka Mruzkula).

Vztahově modelová analýza, která teoreticky vychází z analýzy Pleskalové v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, se zabývá 157 toponymy, u kterých jsme dokázali zjistit motivace k jejich pojmenování. Nadpoloviční většinu toponym (57 %) řadíme k vztahovému modelu „poloha“ (VM A). Pojmenování motivovaná druhem objektu (VM B) jsou zastoupena z 31 %, charakteristika objektu (VM C) byla

113

motivací u 8 % toponym v materiálu a nejméně zastoupeným vztahovým modelem je přivlastnění (VM D), a to ze 4 %.

Předpoklad, že bude docházet k odchylkám od dat Pleskalové, se potvrdil – je tomu tak např. u toponym v rámci VM A – Pleskalová zjistila ve zkoumaném regionu sice převládající výskyt toponym s VM A, ale méně než poloviční, což v našem výzkumu neplatí (viz výše). Dále se data liší pro kategorii VM +D+ – ve výzkumu Pleskalové mají zvýšenou frekvenci, v našem vysokou. Odchylku jsme také zaznamenali u toponym VM A, SM P+S; v našem výzkumu je jejich frekvence až dvojnásobně vyšší než u dat Pleskalové, naopak ve stejném vztahovém modelu je toponym s SM P+AD+S dvakrát méně než v porovnávaném výzkumu. Také podíl toponym VM C1 je výrazně menší. U víceslovných toponym napříč VM jsme pro SM S+(P+S) zjistili minimální početnost a pro SM P+AD+S početnost zvýšenou, což je také odchylka od dat Pleskalové.

Předpoklad, že nářečí ovlivňuje podobu toponymie ve velké míře, se potvrdil také – více než polovina materiálu obsahuje prvky dialektu (např. Na panskej cešče, Vydmuchovec). Naopak předpokládaný velký vliv němčiny s ohledem na historii regionu není v materiálu doložen. Původně německá toponyma tvoří 2,5 % materiálu, což značí, že vliv německého obyvatelstva, resp. německého jazyka na toponymii obce nebyl značný.

Druhým výstupem je mapa v měřítku přibližně 1:4870 se zanesenými toponymy z heslové části. V mapě nejsou uvedena toponyma, jejichž polohu nelze ověřit či dohledat. Mapa je přiložena k práci jako příloha č. 3. Průběh jejího tvoření a původ mapy zaznamenává kapitola osm.

Práce je prvním a dosud jediným přehledem toponymie obce Bolatice. Bylo by jistě zajímavé sledovat změny a odchylky v datech, pokud bychom do materiálu zařadili i oficiální názvy ulic. Snad ještě pozoruhodnější by bylo srovnání s toponymiemi okolních obcí, ve kterých podobný průzkum dosud také nikdo neprovedl, což je velká škoda, neboť zanedlouho již nebudou žádní pamětníci, kteří by pamatovali stav v obci nebo PJ před druhou světovou válkou, a tak budou budoucí badatelé ochuzeni o zúčastněný pohled na důležitou etapu v dějinách osobních, obecních i (top)onomastických.

114

10 Použitá literatura

10.1 Primární zdroje

10.1.1 Publikace ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – roky 1979 až 1983. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_9.pdf&original=kronika _bolatice_1979_1980_1981_1982_1983.pdf.pdf

ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – do roku 1960. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_1.pdf&original=kronika _bolatice_do_1960.pdf

Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. © 2014–2016. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz

ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. Opava: Obec Bolatice, 2010. ISBN 978-80-254-8816-4. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/53cs_1.pdf&original=bolatice _od_praveku_k_soucasnosti_vaclav_stepan_text_2010.pdf

10.1.2 Mapy Deutsch Krawarn [1:25000]. Preußischen Landesaufnahme, 1928. Dostupné také z: http://www.amzpbig.com/maps/6074_Deutsch_Krawarn_1928.jpg

FIC, Roman. Katastrální mapa, okres Opava, obec Bolatice [1:2000]. Opava: Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, 2007.

Hultschin, Tschechische Republik [1:100000]. 2. vyd. Berlín: Königliche Preussische Landesaufnahme, 1902. Karte des Deutschen Reichs 1:100.000, 1878–1945. Dostupné také z: http://www.landkartenarchiv.de/tk100b.php?q=kartedesdeutschenreichs536

JB (ed.). Bolatice [mapa]. Praha: Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2007.

Karte des Sudetenlandes. Hultschin [1:75000]. Wien: Reichsamt für Landesaufnahme, 1940. Dostupné také z: http://www.landkartenarchiv.de/tk75sudetenland.php?q=tk75sudetenland_4060

Katastr nemovitostí a katastrální mapa. Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2016. Dostupné z: www.ikatastr.cz

Moravská Ostrava [1:75000]. 20. vyd. Praha: Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1936.

Topographische Karte. Dtsch. Krawarn [1:25000]. Preußischen Landesaufnahme, 1883. Dostupné také z: http://www.deutschefotothek.de/documents/obj/71056882/df_dk_0010001_6074

Veřejný registr půdy - LPIS [online]. Ministerstvo zemědělství České republiky, ©2008–2011 [cit. 2016-02-5]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ 115

10.2 Sekundární zdroje

10.2.1 Tištěné zdroje ADAMEC, Vilém (ed.). Almanach SDH Bolatice 110. let. Bolatice: Sbor dobrovolných hasičů v Bolaticích, 2015, 48 s. Dostupný také z: http://hasici.bolatice.cz/download/Almanach_SDH%20Bolatice_110_let.pdf

Almanach k 300. výročí posvěcení kostela svatého Stanislava 1703–2003 Bolatice. Bolatice: Římskokatolická farnost, 2003. 78 s.

BALHAR, Jan. Český jazykový atlas. 4. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3.

BARTOŠ, František. Dialektologie moravská: Díl 1. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské. V Brně: Matice moravská, 1886, 374 s.

BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Vysokoškolské učebnice.

BINAR, Aleš. Hospodářský a sociální vývoj Hlučínska v letech 1945-1989. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 2014. ISBN 978-80-7510-119-8.

BOATWRIGHT, Mary Taliaferro, Daniel J. GARGOLA a Richard J. A. TALBERT. Dějiny římské říše: od nejranějších časů po Konstantina Velikého. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3168-1.

DROZD, Josef. Bolatice 1250–2000: z historie a současnosti obce. Vyd. 1. Bolatice: Obecní úřad Bolatice ve spolupráci s Kulturním střediskem zámku Kravaře, 2000. ISBN 80-902526-9-9.

ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – roky 1979 až 1983. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_9.pdf&original=kronika _bolatice_1979_1980_1981_1982_1983.pdf.pdf

ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice – do roku 1960. Bolatice. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/175cs_1.pdf&original=kronika _bolatice_do_1960.pdf

HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. II, H-L. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989.

HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. IV, P-Q. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989.

HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. V, R-S. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989.

HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. VI, Š-U. 2., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1989.

HLUBINKOVÁ, Zuzana. K některým typům názvů brněnských restauraci. Čeština doma a ve světě. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy V Praze, 2007, XV (3–4 116

), s. 140–145. ISSN 1210-9339. Dostupné také z: http://ucjtk.ff.cuni.cz/wp- content/uploads/sites/57/2015/11/CDS2007-34.pdf

HOSÁK, Ladislav a Rudolf ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970.

KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106484-X

LIMBURSKÁ, Olga a Eva MRÁZKOVÁ. Velký kapesní německo-český, česko- německý slovník. Praha: KPS ve spolupráci s nakl. Fragment, 2005. ISBN 80-253-0108- 7.

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1.

MALENÍNSKÁ, Jitka. K obsahově-sémantické rekonstrukci zaniklých apelativ hrochot a kyta a jejich využití v toponomii. Naše řeč. 1997, 80(1), s. 26–33. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7350

MALCHÁRKOVÁ, Anna. Kamenný svědek. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2007. ISBN 978-80-7329-169-3.

MALCHÁRKOVÁ, Anna. Záhada kamenného svědka. Vydání první. Ostrava: Repronis, 2016. ISBN 978-80-7329-420-5.

MATĚJEK, František. Nádanky, Přídanky, Vodavky, Náplatky. (Pokus o výklad jedné skupiny pomístních jmen.). Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1969, 21 (1), s. 37–48

Německo-český, česko-německý velký slovník: [nejen pro překladatele]. 1. vyd. Brno: Lingea, 2006. ISBN 80-903381-7-8.

OLEJÁKOVÁ, Regina. Zbojnička. Chuchelná, 2015.

OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-284-4.

PAVERA, Herbert. Bronzová socha v centru obce. Bolatický zpravodaj. 2011, (září– říjen). Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/messages/obsah595_2.pdf&original= zpravodaj_2011_09-10.pdf

PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Hlučín: Kulturní dům, 2000. Publikace Zámeckého muzea v Kravařích. ISBN 80-902526-5-6.

PLESKALOVÁ, Jana. Pomístní jména metaforického původu. In: MAJTÁN, Milan (ed.). Zborník referátov: IX. slovénská onomastická konferencia. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV, 1987, s. 188-193.

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992.

117

Příruční slovník jazyka českého. Díl II., K-M. V Praze: Státní nakladatelství, 1938.

Příruční slovník jazyka českého. Díl IV., P-Průsvitně. V Praze: Školní nakladatelství, 1941.

Příruční slovník jazyka českého. Díl V., S-Š. V Praze: Státní nakladatelství učebnic, 1951.

ROKYTOVÁ, Lenka. Současná jména restaurací, hospod, kaváren a barů v Brně. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka. Vedoucí práce Rudolf Šrámek.

SCHOLTIS, August. Pán z Bolatic: Ein Herr aus Bolatitz. Háj ve Slezsku: Maj- Tiskárna, 2008. ISBN 978-80-86458-28-1.

ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966

ŠMILAUER, Vladimír. Jména našich stromů. Naše řeč. 1942, r. 26, č. 7, s. 193–197. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3711

ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. Opava: Obec Bolatice, 2010. ISBN 978-80-254-8816-4. Dostupné také z: http://www.bolatice.cz/e_download.php?file=data/editor/53cs_1.pdf&original=bolatice _od_praveku_k_soucasnosti_vaclav_stepan_text_2010.pdf

TIELOVÁ, Dagmar a kol. Almanach k 50. výročí otevření Základní školy v Bolaticích. Bolatice: Základní a Mateřská škola Bolatice, 2010, 64 s. Dostupné také z: http://www.zsbolatice.cz/files/almanachskolastranky.pdf

TVRDÁ, Eva. Fotografie pro babičku: povídka. In: Blog iDnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://tvrda.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=188336

10.2.2 Internetové zdroje Digitalizace katastrálních map [Obrázek 3]. Český úřad zeměměřičský a katastrální. [online]. 2008 [cit. 2016-08-14]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Katastr- nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnich- map/Digitalizace-katastralnich-map.aspx

Digitalizace katastrálních map. In: Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich- map/Digitalizace-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnich-map.aspx

Hlučínsko [Obrázek 2]. Mapy. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2016-08- 14]. Dostupné z: http://www.info.hlucin.com/?page=info_texty&id=8

III. vojenské mapování - Františko-josefské. In: Aplikace Old maps [online]. Laboratoř geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně, (c)2001-2015 [cit. 2016-9-12]. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=3vm

118

Informativní počet občanů v ČR ve všech obcích, v obcích 3. typu a v městských částech. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/cr-pocet-obyvatel-k-1-1-2016-2-xlsx.aspx

K.ú.: 606987 - Bolatice - podrobné informace. Státní správa zeměměřičsví a katastru [online]. Praha: Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2016 [cit. 2016-11- 21]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEB CUZK_ID:606987

Karte des Deutschen Reichs 1:100.000 (536) Hlucín, Tschechische Republik [1902]. LANDKARTENARCHIV[online]. Mönchengladbach, ©2003–2016 [cit. 2016- 10-09]. Dostupné z: http://www.landkartenarchiv.de/tk100b.php?q=kartedesdeutschenreichs536 Kartenforum. In: Deutschen Fotothek [online]. Dresden [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.deutschefotothek.de/cms/kartenforum.xml O aplikaci Registr půdy: Základní informace o největším zemědělském registru. In: Portál farmáře[online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/ O projekcie. In: Archiwum Map Zachodniej Polski [online]. Poznań, 2007 [cit. 2016-10- 09]. Dostupné z: http://mapy.amzp.pl/onas.shtml Obec Bolatice: podrobné informace. Územně identifikační registr ČR [online]. ©1997– 2012 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.uir.cz/obec/506214/Bolatice Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2016. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016- 09-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf/cba78096-1cf5-4fde- b20a-3074b2f135f9?version=1.0 Poloha Bolatic [Obrázek 1] Turistický mapový portál [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné z: http://www.bolatice.cz/modules/mapy/poi.php?lang=cs&web=bolatice_&active=59

RITZ, Michael. Über uns. In: Landkartenarchiv [online]. Mönchengladbach, (c)2003- 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.landkartenarchiv.de/impressum.php Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. © 2014–2016. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz

Ústav pro jazyk český, v. v. i. Kartotéka lexikálního archivu [online]. 2008. Dostupné z: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/

Vokabulář webový [on-line]. Verze 1.1.1. Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný na: http://vokabular.ujc.cas.cz.

119

Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Mexikem. In: Velvyslanectví České republiky v Mexiku[online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/mexico/cz/zeme_pusobnosti/mexiko/vztahy_cr_mexiko/index.html

120

11 Seznam zkratek

11.1 Lingvistické zkratky S – substantivum akuz. – akuzativ AD – adjektivum lok. – lokál SAD – substantivizované adjektivum instr. – instrumentál V – verbum pl. – plurál ADV – adverbium sg. – singulár P – prepozice m. – maskulinum, maskulinní d – derivace f. – femininum, femininní MJ – místní jméno n. – neutrum PJ – pomístní jméno než. – neživotné VJ – vlastní jméno SM – strukturní model OJ – osobní jméno ST – strukturní typ nom. – nominativ VM – vztahový model gen. – genitiv VPJ – vícečlenné pomístní jméno dat. – dativ 11.2 Ostatní zkratky a. s. – akciová společnost něm. – německy, němčina apod. – a podobně ob. – oblastní atd. – a tak dále OÚ – Obecní úřad ČD – České dráhy pol. – polsky, polština ČSAV – Československá akademie věd pův. – původně ČÚZK – Český úřad zeměměřičský r. o. – relační objekt a katastrální r. – rok ESČ – Encyklopedický slovník češtiny resp. – respektive EU – Evropská unie s. – strana expr. – expresivní SDH – Sbor dobrovolných hasičů ha – hektar slang. – slangové Ibid. – ibidem, tamtéž stol. – století JZD – Jednotné zemědělské družstvo sv. – svatý kap. – kapitola tj. – to je km – kilometr tzn. – to znamená mj. – mimo jiné tzv. – tak zvaný MNV – Místní národní výbor vyd. – vydání MŠ – Mateřská škola zal. – založeno MVČR – Ministerstvo vnitra České zast. – zastaralé republiky ZD – zemědělské družstvo nář. – nářeční ZŠ – Základní škola

121

12 Seznam obrázků Obrázek 1 Poloha Bolatic ...... 9 Obrázek 2 Hlučínsko ...... 10 Obrázek 3 Digitalizace katastrálních map ...... 27 13 Seznam grafů Graf 1 Struktura slezských nářečí ...... 15 Graf 2 ...... 32 Graf 3 ...... 33 Graf 4 ...... 97 Graf 5 ...... 98 Graf 6 ...... 99 Graf 7 ...... 101 Graf 8 ...... 104 Graf 9 ...... 105 Graf 10 ...... 107 Graf 11 ...... 108 Graf 12 ...... 110

122

14 Přílohy Příloha č. 1. Historická německá mapa z r. 1883, opravena 1928

123

Příloha č. 2 Náhled ortofotomapy – přílohy č. 3

Příloha č. 3 Samostatná příloha – tištěná ortofotomapa bolatického katastru s ručně zanesenými názvy z heslové části práce – pro tištěnou verzi; pro elektronickou samostatná příloha v archivu práce.

124

15 Vysvětlivky i Výzkum Jany Pleskalové v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku je komplexní prací, která prezentuje anoikonymii rozsáhlého území, ne na úrovni obcí. ii Ve slovníku zachováváme psaní i/y náležitě, zde zachycená podoba slouží pro větší názornost. iii Šink je nář. označení hospody (šenk) iv Oficiální název, který ale není užíván jako toponymum, proto jej jako samostatné heslo do této práce nezařazujeme. Zdroj: ENGLIŠ, Leo. Kronika obce Bolatice - roky 1979 až 1983. S. 23 v Polní trať s tímto názvem již není součástí bolatického katastru, podobně jako samotný dvůr Albertovec, na rozdíl od něj se však vyskytuje v seznamu hesel SPJMS nasbíraných v Bolaticích, proto ho do hesláře zařazujeme. vi Na území Bolatic se vyskytovalo několik Isidorů (dohledatelných ve zdrojích) – Isidor Rataj, uváděn v r. 1777 jako člen růžencového bratrstva; Isidor Herudek, voják, r. 1808 zemřel ve věku 24 let; Isidor Kuzník, hajný kolem r. 1814; Isidor Číž, zedník v r. 1900. Zdroj: ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti. S. 169, 227, 242, 337 vii Pojmenování Alapint je užíván v sousední vesnici Chuchelná, proto jej do hesláře jako samostatné heslo nezařazujeme. Motivace pojmenování je navíc stejná jako u názvu ↑Pinkadélko. viii Tedy ještě do oblasti bolatického katastru, proto zde heslo uvádíme. ix Jelikož objekt leží dnes mimo katastr Bolatic, neuvádíme tuto variantu jako samostatné heslo. x Dle údajů ČÚZK největší plochy katastrálního území obce Bolatice právě orná půda a lesní pozemky. Zdroj: K.ú.: 606987 - Bolatice - podrobné informace. Státní správa zeměměřičsví a katastru [online]. Praha: Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2016 [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:60698 7 xi Využíváme příkladu Pleskalové, neboť se PJ tohoto typu v našem materiálu nevyskytlo. xii (d) znamená variabilní derivaci, tzn. S(d) = S, Sd.

125