View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk brought to you by CORE

provided by Digital Library of the University of Pardubice

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Zden ěk Bi čík (1926 – 1990)

Jana Sládková

Bakalá řská práce 2008

1

University of Pardubice Faculty of Philosophy

Zden ěk Bi čík (1926 – 1990)

Jana Sládková

Bachelor paper 2008

2

Mé pod ěkování pat ří všem, kte ří mi poskytli pot řebné rady a informace, v ěnovali mi sv ůj čas a vytvo řili prostor a prost ředí pro zpracování této práce. Jmenovit ě bych cht ěla pod ěkovat své vedoucí bakalá řské práce paní doc. PhDr. Marii Mackové, Ph.D. za její odborné rady, trp ělivost a p řínosné podn ěty, dále zam ěstnanc ům Státního okresního archivu v Pardubicích, Východo českého muzea v Pardubicích. Mé pod ěkování pat ří taktéž mé rodin ě a p řátel ům, kte ří mne po celou dobu psaní podporovali.

3 Souhrn

Má bakalá řská práce je v ěnována životu a dílu Zde ňka Bi číka, nebo ť rozsah činnosti, tvorba a tématické zam ěř ení byly obšírné. Život tohoto archivá ře a muzejníka nebyl vždy lehký, ale p řesto se tento člov ěk stal vzorem pro další generace. Do dnešní doby nebylo zpracováno souhrnné dílo, které by se v ěnovalo životu a tvorb ě této významné osobnosti. Od smrti Zde ňka Bi číka ub ěhlo už tém ěř 20 let, ale p řesto bylo dosud o Bi číkovi napsáno n ěkolik krátkých článk ů, které byly vzpomínkou jeho koleg ů a p řátel na archivá ře, muzejníka, zapáleného sportovce a pohodového člov ěka. Život této významné osobnosti pardubického regionu nebyl vždy lehký, sta čí p řipomenout totální nasazení b ěhem 2. sv ětové války. P řesto ho životem provázela i radost ze sb ěratelských a pracovních úsp ěch ů. Bi čík byl člov ěkem, jehož píle byla ctností a oporou. Dokázal si získat každého člov ěka svou ochotou, ale i v řelým přístupem.

Klí čová slova : Zden ěk Bi čík, M ěstský archiv Pardubice, Státní okresní archiv Pardubice, Státní oblastní archiv Zámrsk, letecké nálety nad Čechami, panství Viléma z Pernštejna.

4 Summary

In my work I give an account of the life and work of Mr Zden ěk Bi čík, because the range of his activity and his creation were very extensive. The life of this archivist was not at all times easy, but this man became nevertheless exemple for future generation. Till present day, the summary work dedicated to the life and work of this significant personality was not compiled. Twenty years passed from the death of Mr Zden ěk Bi čík, but only some short articles as a remembrance of this archivist, good sportsman and a good fellow were written by his colleagues and friends. The life of this significant personality of Pardubice region was uneasy – let us remind his life during the Second World War. During his life, he had always the pleasure of his working and collector´s successes. Mr Bi čík was a man whose diligence was the grace and support. He achieved to win everybody by his goodwill and friandly access.

Key´s words: Zden ěk Bi čík, Municipal archive Pardubice, State district archive Pardubice, State region archive Zámrsk, air attacks over Bohemia, estate of Vilém Pernštejn.

5 Obsah:

1. ÚVOD ...... 8

2. PARDUBICKÝ ARCHIV ...... 10

2.1 Městský archiv...... 10 2.1.1 Charakter m ěstského archivu...... 10 2.1.2 Osada Pardubice ...... 10 2.1.3 Město Pardubice ...... 11 2.1.4 Městské archiválie a písa ři (historie archivu) ...... 12 2.1.5 Ztráty ...... 13 2.1.6 Městské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích ...... 14 2.1.7 Uchovávání archiválií...... 14 2.1.8 Archiv – samostatná administrativní jednotka...... 15

2.2 Okresní archiv ...... 16

3. ZDEN ĚK BI ČÍK ...... 20

4. CHARAKTERISTIKA TVORBY ...... 32

4.1 Letecké nálety nad Čechami...... 34 4.1.1 Letecký boj u Jind řichova Hradce – 24. srpna 1944...... 34 4.1.2 Letecký boj u Slaného dne 2. b řezna 1945 ...... 34 4.1.3 Letecké útoky na mosteckou oblast 1944 – 1945 ...... 35 4.1.4 Letecká havárie u Dob říče ...... 35 4.1.5 Letecký útok na Sv ětlou nad Sázavou ...... 36 4.1.6 Letecká válka na Teplicku ...... 37 4.1.7 Letecká tragedie na Benešovsku p řed koncem druhé sv ětové války ...... 37 4.1.8 Nálet na Kolín 24. srpna 1944 ...... 38

4.2 Letecké nálety nad Pardubicemi...... 39 4.2.1 Kladrubská kronika o prvním náletu na Pardubice 22. července 1944...... 39 4.2.2 K srpnovém náletu na Pardubice ...... 39 4.2.3 Bomby nad m ěstem ...... 40 4.2.4 Letadlo, které bombardovalo Pardubice ...... 40 4.2.5 Pardubický 24. srpen 1944 – Spojenecký nálet na Pardubice...... 41 4.2.6 Letecké nálety na Pardubice v roce 1944...... 41 4.2.7 Prosincový nálet na Pardubice...... 42

6 4.2.8 Nálety na Pardubice 1944 – Letecké nálety na Pardubice za druhé sv ětové války...... 43

4.3 Dějiny Pardubic...... 44 4.3.1 Pardubice mých klukovských let (Mé rodišt ě v letech 1926-1939)...... 44 4.3.2 Smolné knihy pardubické ...... 44 4.3.3 Velkostatek Pardubice a jeho archiv...... 45 4.3.4 Pardubice od A do Z...... 46 4.3.5 Z neznámé historie motocyklové výroby...... 47 4.3.6 Městské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích ...... 47 4.3.7 Pardubický kaleidoskop...... 48 4.3.8 Kun ětická hora...... 48 4.3.9 Lep ějovice ...... 49 4.3.10 Pardubice, m ěsto sportu...... 49 4.3.11 Pardubický rodák ing. Jan Kašpar, první český letec (1883 – 1983) v dokumentech...... 50 4.3.12 Knihy smolné...... 50 4.3.13 Z po čátku pardubické cyklistiky (1885 – 1914) ...... 50 4.3.14 Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé sv ětové válce (1939 - 1945) ...... 51 4.3.15 Z po čátk ů pardubických biograf ů...... 51 4.3.16 Pardubice v dokumentech (60 dokument ů z historie m ěsta) ...... 52

5. KONTEXT S VÝVOJEM POLITICKÝM A VÝVOJEM OBORU...... 53

6. ZÁV ĚR ...... 56

7. SEZNAM PRAMEN Ů A LITERATURY ...... 58

8. PŘÍLOHY...... 62

9. RESUMÉ ...... 69

7 1. Úvod

Zden ěk Bi čík pat ří k nejvýznamn ějším rodák ům m ěsta Pardubice. Tento archivá ř a muzeolog spojil sv ůj život s rodným m ěstem a jeho okolím. Jak jsem zjistila p ři svém bádání o této výjime čné osobnosti regionu, neexistuje zatím žádná rozsáhlejší práce, která by život a publika ční činnost Zde ňka Bi číka shrnula, a čkoli je k dispozici hodn ě materiálu. Doposud o něm bylo napsáno n ěkolik článk ů. Nejvíce pozornosti v ěnoval Zde ňku Bi číkovi jeho kolega a ředitel Východo českého muzea v Pardubicích PhDr. František Šebek p ři vzpomínce k výro čí jeho úmrtí. Na myšlenku zpracování životopisu významného archivá ře pana Zde ňka Bi číka m ě přivedla paní doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D. P ři prvním setkání se Zde ňkem Bi číkem jsem zjistila, že tento archivá ř zem řel roku 1990. Jeho život a tvorbu je podle platného zákona možno zdokumentovat až po 30 letech od jeho smrti, tj. až v roce 2020. Jediná možnost, jak dané téma zpracovat, bylo získání písemného souhlasu rodinného p říslušníka. V tomto případ ě jsem kontaktovala Státní okresní archiv Pardubice s dotazem, zda je osobní fond Zde ňka Bi číka již zpracován. Byla mi sd ělena kladná odpov ěď s kontaktem na manželku pana Bi číka. Paní Miloslava Bí číková souhlasila s myšlenkou zdokumentovat život tohoto archivá ře, ale oznámila mi, že se rok p řed smrtí s manželem rozvedli. Tudíž jediný, kdo mi mohl povolit studium archiválií, byl syn Vlastimil Bi čík, kterého jsem kontaktovala pomocí jeho matky. Pan Vlastimil Bi čík byl mou myšlenkou pot ěšen a podepsal mi souhlas pot řebný k přístupu do osobního fondu Zde ňka Bi číka. S tímto souhlasem mi bylo umožn ěno bádání a zdokumentování. Při své práci jsem vycházela z bohatého osobního fondu Zde ňka Bi číka uloženého ve Státním okresním archivu v Pardubicích. Fond obsahuje mnoho deník ů, které si Bi čík pravideln ě a pe čliv ě vedl, mnoho rodinných fotografií a rukopisy, na kterých Bi čík pracoval. Další materiál, který mi osv ětlil jednu životní etapu v Bi číkov ě život ě, jsem nalezla v dochované poz ůstalosti Zde ňka Bi číka ve Východo českém muzeu v Pardubicích, kde pracoval a kterému p řenechal své zpracované a svými poznámkami zdokumentované kartotéky. V úvodní kapitole své práce se v ěnuji vzniku m ěstského archivu, jeho historickému vývoji, zániku a následnému vzniku okresního archivu.

8 V druhé kapitole jsem se zam ěř ila na profesní životopis, tam jsem zdokumentovala jeho život od narození, p řes studium, první zam ěstnání a následnou badatelskou činnost, rodinné pom ěry a zachytila v neposlední řad ě náhlý odchodu od rozd ělané badatelské práce. S jeho bohatou publika ční činností Vás seznamuji ve své t řetí kapitole, která obsahuje ukázky z činorodé tvorby tohoto významného historika. Jeho pečliv ě zpracované poznatky o letadlech a leteckých útocích nad Čechami udivují svým precizním zpracováním, vý čtem osádek bombardovacích letadel a tonáží bomb svržených nad územím Protektorátu Čechy a Morava. Tato jeho práce se stala inspirací pro další historiky, kte ří z této práce vycházeli p ři svém bádání. Poslední kapitola nás provede zm ěnami v archivním zákon ě, které prob ěhly b ěhem života Zde ňka Bi číka. Práci dopl ňuji menším rodokmenem rodiny Bi čík ů a n ěkolika fotografiemi Zde ňka Bi číka.

9 2. Pardubický archiv

2.1 Městský archiv

„Archiv chápeme dnes podle všeobecn ě uznávané holandské archivní teorie jako soubor písemných a jiných p říbuzných památek dokumentární povahy, který vzešel výb ěrem za ú čely správními i v ědeckými z materiálu nashromážd ěného činností ú řední. Je to bohužel stále teorie, kterou naši p řední archivní odborníci sice uplat ňují, ale od šedé teorie je k praxi velmi daleko.“ 1

2.1.1 Charakter m ěstského archivu

Vznik m ěstského archivu v Pardubicích vždy úzce souvisel se vznikem m ěsta a rozvojem jeho m ěstské samosprávy. Nejstarší historické zmínky pocházejí už z konce 13. století, ale nejstarší dochované písemnosti ze 16. století.

2.1.2 Osada Pardubice

Osada Pardubice vznikla ve 13. století na strategicky výhodném míst ě. Severní a východní strana byla chrán ěna p řirozenou p řírodní p řekážkou - vodními toky řek Labe a Chrudimky, jižní a západní stranu chránila um ěle vytvo řená vodní opevn ění. 2 V této dob ě sloužil k soupisu nemovitého majetku urbá ř, a proto nem ěly Pardubice obšírný archiv.3 Mezi nejstarší historické prameny m ůžeme považovat listinu papeže Bonifá- ce VIII., která je datována k roku 1295 a která zmiňovala mnišský klášter cyriak ů. Ten se m ěl nacházet na míst ě dnešního kostela sv. Bartolom ěje. Kostel m ěl být na za čátku husitských válek zni čen. Dalším historickým pramenem byla záv ěť Arnošta z Hostýna, otce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, ze dne 29. prosince 1340. 4

1 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 2 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956. 3 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., úvod V–XVII. 4 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956.

10 2.1.3 Město Pardubice

Díváme-li se na m ěsto z právního hlediska, pak máme na mysli místo obehnané hradbami. M ěsto, které vlastnilo právo trh ů a bylo řízeno vlastní samosprávou. Pardubice a celé panství se staly majetkem moravského rodu pán ů z Pernštejna, p řestav ěl je a rozší řil Vilém z Pernštejna. Vrchnost opevnila m ěsto, dala privilegia na clo, mýta a odúmr ť. Založila městské knihy a z řídila konšelský sbor. 5 Z nejstarších dob se nedochoval žádný archivní materiál místní provenience vzniklý z úřední činnosti. Vilém z Pernštejna koupil pardubické a kun ětickohorské panství roku 1491. Postupným p řikupováním dalších drobných statk ů sjednotil panství v územní celek s hlavním městem Pardubicemi, šesti m ěste čky a asi 150 vesnicemi. V Pardubicích za čal stav ět pozdn ě gotický zámek, který m ěl být obklopen vodním p říkopem a silným opevn ěním. Také zahájil rozsáhlou výstavbu m ěsta. Na stavb ě zámku i výstavb ě m ěsta pracovali poddaní. 6 Vilém z Pernštejna nebyl „typickým“ zámeckým pánem, své plány a v ůli nejd říve sd ělil obci a ta většinou návrh p řijala. Roku 1498 vymohl na králi Vladislavovi první privilegium pro Pardubice, bylo to privilegium na jarmark. Význam m ěsta a jeho samosprávy se snažil upevnit dalšími privilegiemi. M ěstské z řízení potvrdil pardubickým m ěšťan ům slavnostním privilegiem z 18. června 1512, „ten pátek p řed sv. Janem K řtitelem“, které písa ř Durjan zapsal ozdobným písmem s červenými tituly jednotlivých ustanovení na za čátek nejstarší m ěstské knihy „Knihy Rudé“, „Knihy miestskee Rudee miesta Pardubicz“. 7 Tímto privilegiem bylo také povoleno založení a vedení m ěstských knih. V archivu bychom dále nalezli další tři privilegia, která Vilém z Pernštejna ud ěluje místnímu klášteru. 8 V prvním z 6. prosince ud ělil r ůzné milosti a práva, druhé z 18. srpna 1518 rozši řovalo starší výsady a t řetí z 15. srpna 1519 ud ělovalo další milosti a práva a ur čuje ho „ku poh řbu rodu svého“. 9 Roku 1514 byla z řízena nová kniha „Z řízení p ři šenkování vína“. Dne 22. října 1546 dal Vilém z Pernštejna zapsat do artikul, jak mají být p řijímány osoby z panství do m ěsta. Vedle d ůležité „Knihy Rudé“ získala na významu také kniha „Knihy m ěstské gruntovní“. 10 Tato kniha jako první zaznamenávala první prodej domu ve m ěst ě. „Kniha Bílá“, která obsahuje rejst řík podle jmen k řestních a

5 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 6 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956. 7 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., úvod V–XVII. 8 Tamtéž. 9 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 10 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., úvod V–XVII.

11 příjmení, byla datována mezi lety 1561 – 1605. 11 Na ni navázala „Kniha Zelená“, která zaznamenávala zápisy z let 1605 – 1676 a další knihy, registra, protokoly a smlouvy. Roku 1560 se stalo panství majetkem české královské komory. 12 Správu m ěsta m ěl na starost purkmistr s dvanácti konšeli, rychtá řem, písa řem a obecním nižším služebnictvem. Dohled nad vykonáváním jejich funkcí provád ěl zámecký hejtman jako nejvyšší ú ředník panství se svými ú ředníky, po n ěm funkci p řevzal purkmistr – starosta. Z hlubokého úpadku t řicetileté války se Pardubice probouzely pomalu. 13

2.1.4 Městské archiválie a písa ři (historie archivu)

V nejstarší dob ě se skládal p řevážn ě z listin – privilegií – a m ěstských knih, od poloviny 16. století za čala i část spisová. 14 M ěstští písa ři m ěli již od za čátku 16. století na starosti jak m ěstské kancelá ře, tak i správu archivu. M ůžeme je považovat za významné funkcioná ře m ěstské správy. Do této funkce byly v ětšinou voleny osoby, které byly vzd ělané, odchované pražskou univerzitou. Za čaly pracovat na zkoušku a po ohodnocení byly poté přijaty. 15 Nejstarším m ěstským pardubickým písa řem byl Burjan, o kterém víme, že zapisoval privilegium z roku 1512. V ětšinu kancelá řské správy a m ěstské písemné agendy zajiš ťovali písa ři. Provád ěli zápisy do m ěstských knih, vy řizovali korespondenci, poskytovali písa řské práce negramotným osobám, docházeli k sepisování kšaft ů a inventá řů , atd. 16 Z poskytovaných služeb mohl plynout i slušný vedlejší zisk. N ěkte ří písa ři se mohli dostat i do vyšších funkcí, stát se konšely, dokonce i purkmistry. Pokud se to n ěkomu povedlo, m ěl ve měst ě d ům a svým spole čenským postavením mohl pat řit k městskému patriciátu. Postupem času se ú řední agenda m ěsta rozrostla, proto se mohlo za čít uvažovat o pomocném písa ři, „pomocné síle k ruce“, jako byli nap říklad roku 1553 Melichior, „mladší písa ř p řísežný“ a 1558 Valentýn, písa ř radní menší“, od roku 1561 Jakub Štefl ů.17 Mimo osobních plat ů se město podílelo také na vydáních pro provoz kancelá ře, nap říklad na papír, inkoust a všechny pot řeby. Nap říklad roku 1529 činil náklad 24 groše 4 denáry. 18

11 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., úvod V. – XVII. 12 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., s. 25–47. 13 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958. Pardubice, 1958. 14 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956. 15 SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920, díl II., část 1., s. 55. 16 Tamtéž, s. 55-63. 17 Tamtéž, s. 57. 18 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956.

12 Městské archiválie byly od nejstarších dob uloženy na pardubické radnici, kde o n ě pe čoval m ěstský písa ř. Nacházely se zde proto, aby byly stále po ruce k úřední pot řeb ě. Byla to hlavn ě pergamenová privilegia, m ěstské knihy a spisový materiál. I když m ěsto postihly několikrát zni čující požáry nebo bylo ve vále čné dob ě ohroženo, p řečkaly n ěkteré pardubické archiválie staletí až do naší doby, i když jejich zachovalost a uložení nebylo takové, jaké dnes vyžaduje archivní zákon. 19 V nebezpe čí vále čného útoku mohl být archiv také p řesunut do jiného m ěsta, jak to dokládá listina o p řesunutí pardubického m ěstského archivu do Hradce Králové roku 1634. 20 I p řesto, že byla snaha nejlépe uchovat archiválie a zajistit je pro budoucí generace, nemohlo se p ředejít neš ťastným náhodám a jejich následk ům.

2.1.5 Ztráty

Nap říklad již zmín ěné požáry postihly m ěsto Pardubice dvakrát a to v roce 1507 a následn ě roku 1538, kdy toho opravdu moc nezbylo. Dále vypálení ve třicetileté válce a nep řátelské útoky v 18. století. Nesmíme také zapomenout na lidskou nedbalost, nevšímavost k historickým památkám a nepochopení jejich ceny v dřív ějších dobách. V minulých stoletích můžeme bohužel najít i p řípady, kdy byly pardubické archiválie rozdávány darem. 21 Dokonce se n ěkteré dostaly neznámými cestami do Archivu Národního muzea v Praze. „ Řada pardubických archiválií je dnes uchována v archivní sbírce Národního muzea v Praze. Jde o nejstarší a nejvzácn ější archiválie, které bez jakýchkoliv d ůvod ů byly vytrženy ze svého provenien čního celku a nemají v Praze co pohledávat.“ 22 „Jiné archivní prameny, které m ěl asi p řed sto lety vyp ůjčené k studiu Josef Lorn ět, prošly jako d ědictví n ěkolika rukama, než se v roce 1955 vrátily do archivu m ěsta Pardubic, bohužel jist ě ne všechny.“ 23 Druhou sv ětovou válku p řečkal m ěstský archiv i s archivem panství pardubického bez poškození v zámeckých sklepích.

19 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 20 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956. 21 Tamtéž. 22 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 23 BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956.

13 2.1.6 Městské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích

Roku 1880 založil Muzejní spolek M ěstské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích. Postupn ě se p ředávaly historické archiválie do pé če muzea. Muzejní archiv byl odd ělením zřízeným správou muzea. Všechny archiválie byly zde ukládány a inventarizovány. Vedením muzejního archivu byl pov ěř en kustod, který byl volen z řad dobrovolných pracovník ů - člen ů spolku. 24 Prvním kustodem m ěstského archivu byl profesor dr. Karel V. Seydler (1880 – 1882), po n ěm Judr. Leopold Hruš (1882 – 1883), Vojt ěch Vlášek (1884), prof. Vincenc Mazánek (1885), prof. Josef Soubor (1886), Bohumil Martin Hornof (1893 - 1900), prof. Josef Saka ř (1921 - 1925), František Karel Pot ěšil (1926, 1928), František Karel Ros ůlek (1928, 1936) a posledním zmín ěným kustodem byl Otakar Hein-Šmídberský (1945 - 1948). V roce 1948 nastoupil do archivu muzea školený archivá ř Zden ěk Bi čík, který za čal po řádat fondy a sbírky a vypracovával k nim inventá ře. Od 1. zá ří 1948 byl z řízen m ěstský archiv jako za řízení lidosprávy p ři Místním národním výboru v Pardubicích a obsazen stálou odbornou silou. 25 Za dobu p ůsobení kustod ů, do doby než nastoupil Zden ěk Bi čík, nenacházíme skoro žádné podstatné stopy o jejich práci ve fondech archivu. M ěli bychom si ale p řipomenout d ůležitou věc, tito dobrovolní pracovníci byli neplacenými správci archivu. Byli to p řevážn ě vlastiv ědci, kterým archiv sloužil jako zdroj pramen ů pro literární činnost. Sv ůj zájem proto obraceli p řevážn ě k získávání pramen ů a ne k uspo řádání. 26

2.1.7 Uchovávání archiválií

Archiválie byly ukládány do r ůzných sk říní a regál ů, naopak spisový materiál jen do krabic nebo fascikl ů p řevázaných provázky. Pergameny byly schovávány do železné cechovní pokladny, knihy se ukládaly do regál ů a spisy do sk říní. Patrimoniální archiv pardubického panství byl uložen v šesti velkých regálech v 1. poschodí muzejních sbírek. Zde byl skladován také spisový materiál téhož panství bez ladu a skladu v jedné místnosti. V ětšina m ěstského archivu byla uložena v Arnoštov ě rondelu, vhodném a bezpe čném míst ě, v p řízemní rohové bašt ě pardubického zámku. 27 Roku 1947 m ěstský archiv obsahoval:

24 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 25 BI ČÍK, Zden ěk. Přehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích 1960 . Pardubice, 1960. 26 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 27 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47.

14 - asi 26 privilegií, která byla uzav řena ve staré železné truhle, - m ěstské knihy od roku 1561, část byla uložena v Pardubicích, část v Zemském archivu, - archiv pardubických cech ů, který byl rozsáhlý, atd. 28 Městské muzeum postupem času za čalo p řiřazovat k fondu m ěstského ú řadu r ůzné archiválie jiných spolk ů, organizací, cech ů, poz ůstalosti a dokumentární materiály. Jednotlivé fondy a sbírky byly následn ě uspo řádány, spisový materiál uložen do karton ů a po řízeno 21 inventá řů , 50 katalog ů a rejst řík ů.29 Archiváliím v městském archivu osud vždy nep řál. Jinak tomu nebylo ani u spisového materiálu, který rychleji podléhá zkáze. Archivní fond by byl jist ě obsáhlejší, kdyby se série pozemkových knih nenacházela v Zemském archivu v Praze. A bohužel z období magistrátního se nedochovaly ani knihy ani spisy. V archivu bylo také bohaté odd ělení plán ů a map, sbírka otisk ů pe četí, pe četidel, patent ů a tišt ěných na řízení, vyhlášek a oznámení. Dále bychom zde mohli najít drobné zlomky registratur a archivů některých pardubických spolk ů či archiválie z cizí provenience. 30

2.1.8 Archiv – samostatná administrativní jednotka

Do roku 1953 byl archiv sou částí muzea, poté se stal samostatnou administrativní jednotkou, za čal p ůsobit v nových prostorách, využíval nové kancelá ře v 1. pat ře zámecké budovy, sedm místností o celkové rozloze 234 m 2, dále p řízemní sklepení zámku. V nových prostorách bylo p řikro čeno k uspo řádávání fond ů. K dispozici byla také kancelá ř spojená s badatelnou a dva menší depozitá ře v 1. pat ře zámku a t ři velké sklepní prostory s chodbou v přízemí. Klenuté a suché místnosti byly pln ě vyhovující. Archivní materiál pardubického archivu byl zpracováván, byly k němu p řiřazeny nejnutn ější pom ůcky a vypracovány katalogy a rejst říky. V roce 1958 m ěstský archiv m ěl 54 fond ů a 10 sbírek, 2 500 knih, p řes 500 karton ů a asi 750 balík ů.31 V roce 1960 obsahoval archiv v depozitá řích celkem 108 fond ů a sbírek, k nim bylo vypracováno celkem 113 pom ůcek - 7 p řejímacích seznam ů, 36 inventá řů , 23 katalogy, 47 rejst řík ů.32

28 VOLF, Miloslav. Popis m ěstských archiv ů v Čechách . Praha, 1947, s. 206-208. 29 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 30 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 31 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958. Pardubice, 1958. 32 BI ČÍK, Zden ěk. Přehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích 1960. Pardubice, 1960.

15 „Pardubický archiv je klasickým a smutným dokladem rozt říšt ěnosti archivu na n ěkolik nesourodých částí. Tyto části, které nesporn ě pat ří k sob ě, se musí v zájmu archivní v ědy bezpodmíne čně odstranit, zvlášt ě jsou-li k tomu všechny p ředpoklady.“ 33

2.2 Okresní archiv

Přestože východo český kraj pat řil mezi části zem ě se zájmem o d ějiny kraje, který většinou vedl ke snaze soust ředit a uspo řádat písemné památky k dějinám m ěst, nem ůžeme v jeho historii nalézt ani jeden m ěstský archiv, který by byl nezávislý na místním muzeu. Dohled nad t ěmito institucemi m ěli archivní inspekto ři jmenování ministerstvem školství až do roku 1945. Vytvo řením krajského z řízení roku 1949 bylo p řistoupeno úst ředním archivem ministerstva vnitra k vybudování n ěkolika krajských archiv ů - za řízení KNV (krajských národních výbor ů). Jejich sídla byla umíst ěna nap ř. v Kuksu, ve Zdechovicích. Ta se posléze přest ěhovala do Nového Studence. 34 25. ledna 1951 byla z řízena Státní archivní komise. Mohli bychom tedy říci, že v ůdčí ideou pro vznik archiv ů národních výbor ů byly m ěstské archivy, ale do pohybu se v ěci dostaly až po vzniku krajských archiv ů. V roce 1952 bylo uloženo ministerstvem vnitra krajským archiv ům, aby vybudovaly „okresní archivní službu“, ve spolupráci s KNV a ONV. S touto organizací (instancí) vznikla souvisle i funkce okresního archivá ře. 35 Vedením byl pov ěř en a následn ě roku 1956 jmenován okresním archivá řem - zastupující archivá ř František Svato ň.36 Okresní archiv však ustanoven tehdy nebyl, to následovalo až v únoru 1956. Hlavním úkolem okresního archivá ře byla pé če o spisovny MNV (m ěstského národního výboru) a ú čast na archivních prohlídkách p ři skartaci spis ů. „Lze tedy mluvit v této dob ě nikoliv o okresním archivu, ale pouze o okresní archivní služb ě“. 37 Vedoucí dohlíželi na spisovny místních národních výbor ů a vykonávali archivní prohlídky písemností navržených ke skartaci. Z této situace m ůžeme vyvodit, že krajské archivy řídily dv ě archivní odv ětví. Jednou z nich byla soustava starých m ěstských archiv ů, které uchovávaly starší m ěstské a cechovní písemnosti a pro nedostatek prostoru se proto nemohly starat o nov ější archiválie.

33 BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 34 TUR ČÍN, Old řich. Vznik a vývoj okresních archiv ů východo českého kraje, In Sborník prací východo českých archiv ů 1, 1970, s. 217–249. 35 FRAJDLOVÁ, Emilie. Okresní archiv v Pardubice 1955 – 1980 . SOkAPardubice, 1986. 36 František Svato ň (1904 – 1984), kustod muzea Pardubice, m ěstský archivá ř, botanik. 37 Okresní archiv v Pardubicích: Seznam fond ů. Pardubice, 1959.

16 Dne 3. února 1953 vyšla vyhláška ministerstva vnitra o zásadách pro vy řazování písemností. Tato vyhláška ukázala na jeden nedostatek - na neexistenci depozitá ře, nebo ť archivá ř musel po skartaci nechat písemnosti na míst ě a posléze je ve v ětšin ě p řípad ů nemohl dohledat. Z pohledu archivá ře i badatele, bylo toto vládní na řízení p řínosem pro jejich práci. Velkou zm ěnou pro archivnictví bylo vládní na řízení ze 7. kv ětna 1954 o archivnictví č. 29/1954 Sb. Vytvo řilo z krajských archiv ů státní archivy v každém ze t řinácti kraj ů. Tyto archivy m ěly už charakter v ědecko – výzkumných ústav ů. Pé či o okresní a m ěstské archivy za čala mít na starosti archivní odd ělení Krajských správ Ministerstva vnitra. 38 První okresní archivy vznikly 1. ledna 1956 spojením m ěstského archivu s vedením okresní archivní služby. M ěstské archivy byly p řem ěněny na pobo čky okresního archivu. Základem vzniku okresního archivu se stalo slou čení Okresních archiv ů Pardubice, P řelou č, Holice se svými pobo čkami v Bohdan či, Dašicích, Horním Jelení a Albrechticích a Městského archivu v Pardubicích. „Pardubice jako krajské m ěsto m ěly vedle okresního archivu také archiv m ěstský.“ Na funkci okresního archivá ře byla požadována maturita, znalost latiny a n ěmčiny, často se stávalo, že byli p řijati lidé, kte ří tyto požadavky nespl ňovali. Pro zlepšení praxe byla po řádána častá školení, pracovní porady. Okresní archiv Pardubice vznikl na základ ě vládního na řízení o archivnictví ze dne 7. kv ětna 1954 č. 29 a sm ěrnic pro organizaci, činnost a řízení okresních a m ěstských archiv ů a s přihlédnutím k nové územní organizaci. Podle tohoto vládního na řízení sloužily archivy k politickým, v ědeckým, kulturn ě osv ětovým a hospodá řským pot řebám. 39 Až v roce 1957 se poda řilo získat jednu místnost na pardubickém zámku, kam byl svážen archivní materiál z jednotlivých obcí celého okresu - nap ř. spisový materiál M ěstského ú řadu Sezemice. Následn ě se z řídil depositá ř. Pracovnu a badatelnu poskytl ochotn ě m ěstský archiv. 40 V tomto roce byly dány pod správu okresního archivu jako pobo čky M ěstský archiv v Bohdan či a Sezemicích. Takže vedle archivu v Pardubicích byla z řízena ješt ě pobo čka Okresního archivu v Bohdan či. V této pobo čce byl uložen také bývalý M ěstský archiv m ěsta Bohdan če. M ěstský archiv v Sezemicích byl zrušen pro neexistenci archivá ře a p řevezen do Okresního archivu v Pardubicích. Svoz fond ů z obcí byl ukon čen v lednu 1959 a posléze se p řikro čilo k soustavnému pořádání. Od 1. zá ří 1958 m ěl archiv stálou pracovní sílu. Vedením nového okresního archivu byla pov ěř ena pardubická okresní archivá řka Elvia Kadle čková - Žandová.

38 TUR ČÍN, Old řich. Vznik a vývoj okresních archiv ů východo českého kraje. In Sborník prací východo českých archiv ů 1, 1970, s. 217–249. 39 BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958. Pardubice, 1958. 40 Okresní archiv v Pardubicích: Seznam fond ů. Pardubice, 1959.

17 Ke 30. prosinci 1958 m ěl okresní archiv v četn ě pobo čky v Bohdan či celkem 180 fond ů a sbírek. V archivu bylo uloženo 97 listin, 4 085 knih, 449 karton ů a 957 balík ů.41 V roce 1959 byla založena sbírka novin vycházejících v pardubickém okrese a sbírka fotografií z dějin d ělnického hnutí. Byla také navázána spolupráce s kulturními a osv ětovými institucemi. „V letech 1958 – 1960 vydala řada m ěstských archiv ů pardubického kraje několikastránkové letáky obsahující stru čné d ějiny m ěsta a archiv ů a p řehled fond ů a sbírek uložených v archivu. Tato strategie Pardubického kraje byla velmi dobrou propagací archiv ů a přisp ěla jist ě k lepšímu využívání archivních fond ů uložených v okresních archivech.“ „Okresní archivá ři v tomto období sváželi p ředevším vybrané písemnosti ze všech obcí okresu: z národních výbor ů, ze škol a farních ú řad ů i písemnosti spolk ů a společenstev. Na to pak navazovalo vypracování karet jednotné evidence státního archivního fondu a postupné zp řístup ňování archivních fond ů pomocí inventárních seznam ů i inventá řů .“ 42 V roce 1960 došlo k územní reorganizaci státní správy.Ta p řinesla novou organizaci v archivnictví. Archivní odd ělení bylo v roce 1960 p řest ěhováno do Pardubic. Pracovníky byli prom. hist. Ji ří Frajdl, po n ěm prom. hist. Josef Kmoní ček a nakonec prom. hist. Old řich Tur čín. „V roce 1960 bylo rozhodnuto, aby okresním archiv ům byly ze státních archiv ů předány archivní fondy okresních ú řad ů a okresních soud ů. Provád ění tohoto pokynu archivní správy ministerstva vnitra naráželo u v ětšiny okresních archiv ů na naprostý nedostatek prostoru. I když vytvo ření nových okres ů v roce 1960 nevycházelo z pot řeb našeho archivnictví, stalo se základem pro ustavení okresních archiv ů o nejvýhodn ějších velikosti.“ 43 V okresním archivu mohlo být uloženo asi tak 2 500 – 3 500 b ěžných metr ů archivního materiálu. Dne 7. dubna 1960 se konalo ustavení Okresního archivu Pardubice za ú časti všech archivních pracovník ů zú častn ěných archiv ů.44 Dne 1. ledna 1961 byl k okresnímu archivu p řipojen M ěstský archiv v Pardubicích. Městský archivá ř Zden ěk Bi čík zde p ůsobil ješt ě t ři m ěsíce, poté odešel do Státního oblastního archivu v Zámrsku, kde nastoupil od 1. dubna 1961. Své dvanáctileté působení

41 Okresní archiv v Pardubicích: Seznam fond ů. Pardubice, 1959. 42 TUR ČÍN, Old řich. Vznik a vývoj okresních archiv ů východo českého kraje. In Sborník prací východo českých archiv ů 1, 1970, s. 217–249. 43 Tamtéž. 44 FRAJDLOVÁ, Emilie. Okresní archiv v Pardubice 1955 – 1980 . SOkAPardubice, 1986.

18 v Městském archivu Pardubice zakon čil „nostalgickou te čkou“ - vydáním publikace „Přehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích 1960“. 45

45 BI ČÍK, Zden ěk. Přehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích 1960. Pardubice, 1960.

19 3. Zden ěk Bi čík

Kdo byl PhC. Zden ěk Bi čík? Z pohledu východo českých sportovc ů jeden z výrazných pr ůkopník ů pardubického sportu. Z jiného pohledu významným regionálním historikem a archivá řem. Když PhC. Zden ěk Bi čík zem řel, bylo mi šest let, a proto o n ěm nemohu sama podat osobní výpov ěď . Je tu však jeho rodina a kolegové, kte ří ho dob ře znali, mají ho stále jako p řítele a historika v pam ěti. PhC. Zden ěk Bi čík se narodil dne 26. února 1926 v dom ě č. 785 ve Smilov ě ulici v Pardubicích jako prvorozený syn. Otec Zden ěk Bi čík, povoláním asistent berního ú řadu v Pardubicích, byl synem Josefa Bi číka - obchodníka z Pardubic a Anny, dcery Mat ěje T ěšíka z Pardubic. Otec Zde ňka Bi číka p ůsobil od kv ětna 1925 do zá ří 1928 jako berní asistent v Roudnici nad Labem. Matka Ji řina, rozená Lautnerová, dcera Vojt ěcha Lautnera, u čitele hudby a Marie, dcera Václava Pospíšila z Kutné Hory. Její rodina se do Pardubic p řist ěhovala za čátkem 20. století z Kutné Hory, nebo ť otec zde m ěl hudební školu. Ji řina studovala reálné gymnázium a složila maturitu s vyznamenáním, poté se provdala. Svatba se konala v Praze 3. listopadu 1925 v chrám ě sv. Mikuláše na Malé Stran ě. Matka pocházela z velmi rozv ětvené rodiny, m ěla dva bratry a p ět sester. Zden ěk Bi čík byl vlastn ě ze čty ř kraj ů – po matce z Kutnohorska a ze Šumavy, po otci z Trutnovska a z Pardubic. Po narození Zde ňka bydleli v Roudnici nad Labem. Po návratu do Pardubic se narodil mladší bratr Otakar dne 22. srpna 1929. Od zá ří 1932 za čal Zden ěk Bi čík chodit do p ětit řídní chlapecké školy na Novém Měst ě v Pardubicích. Obecnou školu absolvoval úsp ěšn ě. V roce 1937 byl otec Zde ňka Bi číka přeložen z Pardubic do Kutné Hory, tam se 31. b řezna 1937 všichni odst ěhovali. Zden ěk zde musel odchodit poslední čtvrt roku páté t řídy na Masarykov ě p ětit řídní chlapecké obecní škole. To se neprojevilo na jeho prosp ěchu, nebo ť m ěl jen jednu dvojku. Poté p řišlo rozhodování o st řední škole. V červnu 1937 složil p řijímací zkoušky a od zá ří 1937 za čal docházet do Státního reálného gymnázia v Kutné Ho ře. Musel si zde najít skv ělou partu, nebo ť s přáteli založil Klub mladého hlasatele – Bob ři. Klub byl založen dne 22. zá ří 1939, měl p ět člen ů: Zden ěk Bi čík - písa ř, Otakar Bi čík, František Pospíšil, Jaroslav Ž ďárský, Zden ěk Šimon – vedoucí. Koncem dubna 1941 byl klub mladého hlasatele č. 3386 „Bob ři“ zm ěněn v soukromý klub pod stejným jménem „Bob ři“. Zm ěnilo se vedení. Znovu si rozd ělili funkce: vedoucí – Bi čík Zden ěk, zapisovatel – Ž ďárský Jaroslav, pokladník hlavní – Pospíšil

20 František, pokladník vedlejší – Otakar Bi čík. Rozpoznávací znak členstva byl bílý špendlík nošený na levé klop ě.46 Od roku 1941 si za čal vést deník, kam si zaznamenával vše, co bylo pro n ěj d ůležité. Dospívající kluk si za čínal hodn ě všímat v ěcí kolem sebe, nap ř: války n ěmecko – jugoslávské. Ob čas říkal: „Chudáci Srbové, pravd ěpodobn ě to tam šeredn ě odnesou!“ 47 Jako všichni kluci v jeho v ěku m ěl r ůzné aktivity - chodil do kina, ú častnil se sportovních akcí, na tribun ě sedával s tetou Miladou. V Kutné Ho ře si pomalu zvykal na zdejší život, ale srdce ho stále táhlo do Pardubic, kam pravideln ě dojížd ěl z důvod ů rodinných oslav. Už od útlého v ěku se u Zde ňka projevoval zájem o historii a kulturu. Do svých deník ů vlepoval letá čky – nap ř. o opravách starých památek, o návšt ěvnosti v muzeu v Kutné Ho ře, ale dopl ňoval si i poznámky z návšt ěv historických památek – z chrámu sv. Barbory, z Vlašského dvora. Nezapomn ěl si napsat nejvýznamn ější data, jako nap říklad návšt ěvu Zelené brány v Pardubicích, kolik má schod ů, kdy byla brána postavena, jak je vysoká, kolik reflektor ů ji osv ětluje p ři významných akcích. Návšt ěvu v pardubickém muzeu si Bi čík nemohl vynachválit. Konstatoval, že je podle n ěj lepší než kutnohorské. Popsal, kde se co nachází, v jakém pat ře, co je nádherné. 48 Zden ěk byl už od mládí veden k lásce ke sportu, nebo ť jeho otec byl také velkým sportovním vyznava čem, ovlivnil oba syny – Zde ňka a Otakara. Ú častnili se r ůzných závod ů v běhu, hodu, skoku, jezdili na kole, chodili často na Kun ětickou horu, dělali výlety do okolí. Zden ěk Bi čík za čal hrát hlavn ě fotbal - nap říklad za AFK Pardubice hrál ve více než stovce zápas ů. Není divu, že hrál tak často a rád, vždy ť jeho otec byl jedním ze zakladatel ů klubu. Kv ůli studiu se ale již tak pravideln ě Zden ěk neú častnil sportovních zápas ů a závod ů. Také nem ěl tolik volného času, dál se snažil provozovat kopanou, košíkovou, tenis, ve kterém našel zalíbení, trénoval a hrál za „amatéry“. Za čínal na slavné juniorové antuce pod zámkem, tam vydržel až do penze. Pozd ěji z ůstal Zden ěk v ěrný již jen tenisu, ješt ě dlouho provozoval na kurtech TJ Dynama vyhlášenou „tenisovou školu“. D ětskou drobotinu tu léta zau čoval do základ ů sportu. To už byl známým trenérem d ětí a „mnohý pardubický tenista mu dnes vd ěč í za správný postoj p ři úderu“. Dne 21. listopadu 1941 jeho otec obdržel p řeložení do Pardubic. Zden ěk na to vzpomínal slovy: „Tato zpráva na nás p ůsobila jako bomba. Kone čně se dostaneme z Kutné

46 Státní okresní archiv Pardubice (dále jen SOkA Pardubice), Bi čík Zden ěk, inv. č. 14, kart. 1, rk 14, Zápisní kniha klubu mladého hlasatele Bob ři 1939-09-27/1941-04-27. 47 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 1, kart. 1, rk 1, Deník 1941-01/1942-09. 48 Tamtéž.

21 Hory do Pardubic. Táta nastupuje již toto pond ělí a my, jakmile seženeme byt, což bude jist ě brzo.“ 49 Za čala atmosféra dusna, ve škole se rušily p ředm ěty, vznikaly obavy, že se budou odevzdávat knihy Františka Palackého. „Asi bych je neodevzdal.“ 50 napsal si Zden ěk do dení čku. Vánoce strávili všichni v Pardubicích, ale protože nestihli sehnat byt, tak se museli vrátit do Kutné Hory. „A tak zase se budeme otravovat v té hloupé Kutné Ho ře,“51 zaznamenal si. V pozd ějším zápise Zden ěk uvádí: „31. března 1942, dnes je tomu 5 let, co jsme se p řest ěhovali do té starobylé Kutné Hory. Musím uznat, ač je to velmi krásné m ěsto, velmi rád se odtud p řest ěhuji. Kopce m ěly velice špatný vliv na mamin čino zdraví a doufám, že jí bude v Pardubicích lépe. P řesto nikdy na Kutnou Horu nezapomenu, nebo ť zde jsem prožil svá chlapecká léta a mnohé krásné chvilky!!“52 Rok 1942 byl rokem p řesídlení z Kutné Hory do Pardubic. V Pardubicích se kone čně uvolnil byt, takže za čalo st ěhovaní. Rodina m ěla strach, aby strýc nemusel jít pracovat do říše. Zden ěk si p řál, aby p říští rok byl lepší, aby skon čila válka, vnímal atentát na Heydricha, vyvražd ění Lidic a zabití atentátník ů. V té dob ě si ho všiml řídící u čitel František Cinner, 53 který se tehdy stal jedním ze správc ů pardubického Muzejního spolku, nabídl jemu a n ěkolika jeho dalším spolužák ům možnost, aby mu pomáhali p ři práci ve sbírkách. Zden ěk tímto dostal možnost stát se členem Muzejního spolku a tak poprvé vstoupil do služeb muzea. Zde se osudov ě zrodila Zde ňkova životní láska k historii. Docházel často do pardubického muzea, kde m ěl své oblíbence. Mezi spolužáky, kte ří dostali stejnou p říležitost, byl i Zden ěk Smetánka, 54 dnes uznávaná kapacita české archeologie. Zden ěk p řestoupil na Reálné gymnázium v Pardubicích, zhoršil se v prosp ěchu, zjistil, že jsou s učením nap řed, nestíhal výklad. Jinak se tu potkal s dětmi z chlapecké školy, v klidu se za členil do kolektivu. Byl rád, že už jsou v Pardubicích. V dob ě od 24. srpna do 7. zá ří 1943 byl Zden ěk Bi čík na brigád ě v Gross Lipen na česání chmelu. „V té žatecké krajin ě,

49 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 1, kart. 1, rk 1, Deník 1941-01/1942-09. 50 Tamtéž. 51 Tamtéž. 52 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 2, kart. 1, rk 2, Deník 1942-01-01/1943-12-31. 53 František Cinner (1877 – 1958), řídící u čitel m ěšťanských škol v Pardubicích, I. člen muzejního spolku. 54 Doc. PhDr. Zden ěk Smetánka, CSc., od roku 1954 pracovník Archeologického ústavu AV ČR Praha, asistent výzkumu Pražského hradu, v letech 1974 až 1992 jeho vedoucí, v sou časné dob ě p řednáší archeologii st ředov ěku na Filozofické fakult ě Univerzity Karlovy.

22 holduje se chmeliv ě, česej, česej, co m ůžeš, k pen ězům si pom ůžeš,“55 při práci si říkal. Během dokon čování gymnázia absolvoval také tane ční. V noci z 21. - 22. července 1944 zažila rodina Bi čík ů první opravdový nálet, který zasáhl Fantovu továrnu. Zden ěk si ov ěř oval p ředb ěžné zprávy - asi 40 mrtvých, 60 zran ěných. Ve čer 22. července 1944 poslouchali zprávy o prvním bombardování m ěsta. Druhý den se šel projít po zni čených oblastech. Zasažena byla také marmeládovna na Ležánkách. Následovala tryzna za ob ěti. Dne 16. srpna 1944 p řišla obsílka, kde bylo napsáno, že se má Zden ěk 17. srpna 1944 dostavit na radnici. Tam mu sd ělili, že byl práv ě Zden ěk nasazen k Luftschutzfeuerdienst Pardubice. Byla to protiletecká služba, kterou p řiřadili k požárnímu sboru m ěsta Pardubic. Následovalo odhlášení ze školy, doma byl jen do konce týdne, jen na jídlo. V pond ělí bylo mužstvo nastoupeno - čty ři družstva – dv ě čety. Byli okolo něho p řátelé a dob ří lidé, rychle se otrkal. Zde ňkovi za čala vojna. Druhý nálet byl 24. dubna 1944. Úto čilo dev ět letadel ve t řech formacích, celkem dvacet sedm letadel tvo řilo vlnu. 56 Během náletu obdržel další obsílku – nastoupit do Fantowerke – rafinerie minerálních olej ů firmy Fanto. V říjnu byl p řeřazen do čtvrtého mužstva k „Hauptführer“ Koš ťálovi. Poté p řichází t řetí nálet 28. prosince 1944. Od října do prosince 1944 byl neustále v nasazení z důvod ů nálet ů. Jak to vypadalo a jak se cítil Zden ěk Bi čík p ři druhém leteckém náletu na Pardubice. 24. srpna 1944 dostal od Ú řadu práce obsílku, aby nastoupil do práce ve Fantowerke. Zden ěk se hned odebral na ú řad a ani ho nenapadlo, že Fantova továrna za t ři hodiny nebude existovat. Šel za mužstvem, které cvi čilo na stadion ě. Před stadionem mu řeklo malé děvčátko, že hasi či odešli, protože je letecké nebezpe čí. Odebral se okamžit ě do zbrojnice, kde již bylo vše připraveno. Na nálet nikdo ani nepomyslel. V 11:50 se rozezn ěly sirény, vozy vyjely na svoje stanovišt ě. První četa (1. a 2.družstvo) jela k výstavišti, kde vozy zastavily mezi stromy a zábradlím a mužstvo se odebralo do krytu pod schody u rybní čku. Mužstvo sed ělo v krytu, byla legrace. Venku na ulicích bylo pusto, mrtvé ticho. Slunce pražilo, na nebi nebyl ani mrá ček, když tu náhle zazn ěly z dálky motory letadla. Byla to výzv ědná p řední hlídka, která oblet ěla dvakrát m ěsto a zmizela. Starší hasi či stáli na sch ůdcích p řed krytem, všichni napjat ě poslouchali. Slabý hukot mnoha stroj ů se blížil od jihovýchodu. Muži vbíhali do krytu se slovy: „Už jsou tady!! Je jich jako much!“ Letadla p řelet ěla nad krytem. Sed ěli nebo stáli ml čky, tep m ěli zrychlený. Najednou bum, bum!!!! A přišla série ran trvající asi p ět minut. Vlna letadel p řelet ěla. Mužstvo vyšlo p řed kryt. Všimli si, že se nad petrolkou valí mraky kou ře k nebi. Z nenadání p řijel s rozkazem motocyklista: „Sm ěr petrolka!“ Nasadili si

55 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 15, kart. 1, rk 15, Deník z česá čské brigády 1942-08-17/1942-09-07. 56 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 3, kart. 1, rk 3, Deník 1943-12-29/1946-12-29.

23 helmy a b ěželi k aut ům. Velitel a šofér sed ěl již ve voze, rychle nasedli a v hukotu startujících motor ů zcela p řeslechli druhou vlnu nep řátelských letadel. Práv ě když auta sjížd ěla z chodník ů, dopadly pumy na nádraží a znovu se ozvaly detonace. Jako bleskem vylítli z vozu a úprkem b ěželi zp ět ke krytu. Velitelé vypravovali, jak vlny let ěly se řazeny, že jich bylo alespo ň 300 – 400, všechna letadla byla st říbrolesklá, jen n ěkolik z nich bylo černých, ta nosila nejt ěžší pumy, torpéda a miny. Nálet trval zase asi p ět až osm minut a poté vyjeli k Fantovce. Jeli kolem Buben če, Pernerovou ulicí, kolem Veselky a dále podle kasáren. U jízdárny již vid ěli na silnici trosky, ležící dlažební kameny a urvané v ětve. Spousta dom ů byla zni čena nebo zdevastována. Cukrovar za čal na st řeše ho řet, ale oni pokra čovali v cest ě dál. U trati, kde silnice zahýbala k letišti, ho řely asi dva domky, b ěhaly tam husy, dr ůbež. Muži na cest ě brkali o spadlé dráty a jiné trosky. Tra ť byla poškozena jen místy, ale zato z „petrolky“ se neustále valily mocné chuchvalce černého kou ře. Po p říjezdu do továrny vyskákali a dostali rozkaz jít vyprostit zasypané dělníky z krytu. Chytli se lopat a rý čů a rychle b ěželi p řes louku ke krytu, kde se již shlukli lidé a za čali se záchrannými pracemi. Asi pět metr ů od krytu dopadla puma a kryt se z řítil. Betonová klenba praskla, asi uprost řed se zřítila, n ěkde se zastavila a sesouvající p ůda zasypala d ělníky. Po usilovné práci vytáhli všech 13 živých neš ťastník ů, nebyli t ěžce zran ěni. Vozy je po prvním ošet ření odvezly do nemocnice. B ěhem práce vybuchly n ěkolikrát za hodinu ve Fantovce časované pumy. Po odpo činku byly čety poslány jako záloha Fantovky. Byl celkem teplý ve čer a noc plná hv ězd. Členové čety sed ěli na železni čním náspu ve sm ěru Chrudim-Rosice. P řed p ůlnocí vybuchla ješt ě jedna nádrž. Ho řela parafinka, veškeré st říkání nebylo moc platné. O život p řišlo dev ět mladých hasi čů od „Vorbe ňgende Polizei“ z Pardubi ček, kte ří byli k ve čeru těžce popáleni výbuchem olejové nádrže. Druhý den odvezli četu, aby si odpo činula. Postupn ě se dozvídali o zkázách a ob ětech zp ůsobených náletem. Pár dní poté se tém ěř všichni ú častnili poh řbu osmi hasi čů z Pardubi ček. 57 V kv ětnové revoluci byl Zden ěk členem sboru uniformované jednotky strážní služby se zbraní. Jeho úkolem bylo hlídat zajatce podle rozkazu, který jeho jednotka dostala. 13. kv ětna 1945 odešel Zden ěk do civilu (PO stráž). Vále čná zkušenost mu byla p řínosem. Získal znalosti první pomoci, měl p řehled o bojových látkách a také se nau čil německy. Nadále docházel do muzea, kde pomáhal vybalovat porcelán v pardubickém muzeu, vynášel celý m ěstský archiv. Koncem kv ětna probíhalo první setkání spolužák ů po válce a bylo zahájeno vyu čování. V srpnu 1945 se stal řádným členem Muzejního spolku

57 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 3, kart. 1, rk 3, Deník 1943-12-29/1946-12-29.

24 v Pardubicích. Blížil se konec prázdnin, uv ědomoval si, že ho čeká zkouška z dosp ělosti. Nev ěděl jak dál. Lákala ho studia v Praze. Ani tam ější život mu nebyl lhostejný. Bi čík již necht ěl zahálet n ěkde u psacího stolu. Projevil zájem jít studovat do Prahy a v ěnovat se historii. Nebylo to žádné náhodné rozhodnutí, nebo ť dlouholeté p ůsobení v muzeu Zde ňka p řesv ědčilo o výb ěru budoucího povolání. 15. zá ří 1945 byl poslední den ve škole. Všichni se spole čensky oblékli, nebo ť se uzavírala jedna kapitola jejich života. Poslední vysv ědčení. Konec st řední školy, oni „oktávani“ z VIII.A Reálného gymnázia v Pardubicích. T řídní profesor rozdal výro ční vysv ědčení. Maturitní dostali do n ěkolika dn ů. „Nikdy se nevrátí, pohádka mládí!“ říkal si Zden ěk. Maturitní ve čírek v hotelu Štika zahájil proslovem L. Grodl, p řítomní profeso ři byli: t ř.prof. Rys, Kapi čka, Korous, Havel a t ři další kantorky. 58 Po maturit ě se p řipravoval na p řijímací zkoušky z latiny a d ějepisu. P řijímací řízení prob ěhlo dob ře, byl p řijat na t říletý archivní kurz na Státní archivní škole p ři Filozofické fakult ě Univerzity Karlovy v Praze. 14. - 16. listopadu 1945 se konal zápis v Praze. Druhý den se vy řizovaly b ěžné formality, nákup knih. Po návratu z Prahy byl Bi čík v divadle na přednášce doc. Oberpfalzera „1000letá zkušenost s Němci“. Koncem srpna se ú častnil první p řednášky z české diplomatiky od prof. V.Vojtíška. Po několik dní chodil na faru, kde Zden ěk pracoval na své záv ěre čné práci. V archivu poznával nové lidi, chodil na sch ůze Numismatické spole čnosti československé. Po muzeu Bi čík provád ěl profesora Spinku z USA, kterého doprovázel také doc. dr. Dobiáš z Husovy fakulty v Praze. Pracoval na lístkovém katalogu k městskému archivu. Docházel na valnou hromadu student ů odborného historického klubu. Neustále Zden ěk cestoval mezi Pardubicemi a Prahou. Často navšt ěvoval p řátele a p říbuzné, byl pravideln ě p řítomen na r ůzných akcích, často docházel do muzeí. Seznamoval se s novými spolupracovníky. Jakékoliv volno, prázdniny či svátky trávil podnikáním r ůzných akcí, a ť to byly kratší výlety do okolí nebo delší návšt ěvy p řátel. Už netrávil tolik času s rodinou, ale byl stále pry č. Život v Praze Zde ňka za čal ovliv ňovat. Stále si udržoval sportovního ducha. Zden ěk navšt ěvoval r ůzné p řednášky, nap ř. o rokokovém porcelánu dr. Lži čaře. Od kv ětna 1946 do června 1948 pracoval v Archivu zem ě české jako pomocná vědecká síla – kopista. V době od 24. srpna do 7. zá ří 1946 se podílel na po řádání kapitulního archivu sv. Kosmy a Damiana v Mladé Boleslavi. Jel tam s ním Dr. Haas 59 jako dohlížející,

58 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 3, kart. 1, rk 3, Deník 1943-12-29/1946-12-29. 59 PhDr. Antonín Haas (1910 – 1971), archivá ř - Archiv zem ě České, Státní úst řední archiv, p ůsobil na Státní archivní škole.

25 ale ten druhý den odjel a Zden ěk s kolegou tam z ůstali na to sami. Ubytováni byli na děkanství. Zpracovávali t ři sk řín ě, dva regály a dv ě poli čky. Archiv p řenesli z kostela na děkanství, kde byla uzp ůsobena místnost na po řádání. Začali knihami a plány, poté akty, atd. Archiválie byly nejspíš tak r ůznorodé, že se nedaly uspo řádat podle jednoho p ůvodce. Zden ěk prohlásil: „Slavná provenien ční metoda je v troub ě!!!“ 60 Po skon čení práce museli podat zprávu do Archivu Zem ě české (AZ Č). Zden ěk dovezl panu Kristenovi urbá ř panství brandejského, poté podal referát dr. Haasovi. Nakonec se Zden ěk zastavil u profesora Vojtíška. Pozd ěji si p řinesl od tety Jarky dva balíky z poz ůstalosti d ěde čka Vojt ěcha Lautnera. „Jsou to zajímavé v ěci!!!“ 61 posteskl si. 8. února 1947 m ěl první službu v badateln ě M ěstského archivu v Pardubicích. Dne 7. – 21. srpna 1947 se Zden ěk ú častnil odborné praxe v Husinci. Byl ubytován v hostinci v přízemí radnice. Archiv byl umíst ěn na p ůdě radnice. Když mu byly ukázány archiválie, byl v údivu, nebo ť spisy byly naházeny na hromad ě mezi r ůzným starým harampádím (staré pouli ční krámy, tabulky, nábytek, bedny atd.), řádily v nich myši, prach, špína a i voda – skrz rozbitou st řechu. Podíleli se na tom však i lidé, nebo ť se sem chodilo „pro papíry na podpal“. Jako jeho pracovní místo a prozatímní uložení m ěstského archivu byla ur čena místnost v Husov ě rodném domku čp. 36, který byl majetkem pražského sokola. Byla to nov ě zrekonstruovaná místnost. K p řest ěhování mu byli p řid ěleni t ři obecní z řízenci s károu a trvalo jim to asi dva dny. Veškerý materiál bylo nutno dát do n ůší, snést je na káru, tu vytáhnout do kopce, archiválie op ět dát do n ůší, nebo ť kára nesm ěla dovnit ř. Následn ě odnést do ur čených prostor. Zárove ň byla p řest ěhována sbírka starých zákon ů a patent ů. Nejprve vybral a sepsal knihy. Rozt řídil nerozházené fascikly a s mraven čí trp ělivostí se pustil do díla. Protože se to nedalo po řádn ě rozt řídit a se řadit, tak rozd ělil materiály na p ředmagistrátní a magistrátní období. 62 10. června 1948 vykonal státní záv ěre čnou zkoušku a absolvoval záv ěre čnou prací na téma „O m ěste čkách na panství pardubickém Viléma z Pernštejna (1491 – 1521)“. 1. srpna 1948 nastoupil po p. K řepelovi v pardubickém muzeu. Všední dny po osmi hodinách, sobota čty ři hodiny a ned ěle dle libosti, za 1500 Kč m ěsí čně. 13. – 26. července 1948 se podílel na po řádání M ěstského archivu ve Vlašimi. Ubytován byl v hotelu p. Hrdiny nedaleko radnice. „Po dvoudenní práci v četn ě st ěhování,

60 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 16, kart. 1, rk 16, Deník z archivní praxe ve Staré Boleslavi 1946-07- 30/1946-08-24. 61 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 3, kart. 1, rk 3, Deník 1943-12-29/1946-12-29. 62 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 17, kart. 1, rk 17, Prázdninový deník 1947-07-07/1947-08-10.

26 jsem skon čil práci s knihami, mám je rozepsané na lístcích, jen srovnat, osignovat a definitivn ě uložit.“ 63 Mnoho po čítání mu dala zdejší privilegia, která byla v Zemském archivu v Praze kv ůli fotografování, a tak se nemohl stále dopo čítat. „Práce se spisy je hotova, srovnal jsem je po rocích.“ 64 Knihy byly oštukovány a uloženy ve dvou sk říních. 1. zá ři 1948 Bi čík nastoupil oficiáln ě na místo m ěstského archiváře v Pardubicích. Rok 1949 by se dal nazvat rokem osobních zkoušek. První zkouškou byla vlastní p řednáška na kurzu podnikavých archivá řů v Zelené štice, druhou zkouškou byl projev na p ět minut o pardubickém muzeu v hradeckém rozhlase. V dob ě od 11. července do 16. července 1949 se Zden ěk zú častnil muzejního kursu pro pokro čilé, kde navštívil všechny p řednášky a praktická cvi čení. 65 Dne 3. dubna 1950 byl archivá ř Jednotného národního výboru v Pardubicích PhC. Zden ěk Bi čík jmenován externím spolupracovníkem Státního archeologického ústavu v Praze. Byl oprávn ěn v zastoupení tohoto ústavu provád ět veškeré zákroky k záchran ě archeologických památek. Ú častnil se sjezdu archeolog ů. B ěhem tohoto roku se podílel na dokon čení pentalogie Otakara Pospíšila (Pardubicko, Holicko, P řelou čsko, Slavín). Za pomoci pardubických student ů p řest ěhoval Městský archiv P řelou če do domu č. 26. S bratrem Otakarem po řádal sportovní tréninky mládeže v chlapecké škole U kostelí čka, z nichž Otakar byl krajským reprezentantem v košíkové. V roce 1951 o n ěm vyšla malá zmínka v novinách: „Pardubický archivář bratr Zden ěk Bi čík je jedním z nejlepších znalc ů historie Pardubic i celého okresu. Své odborné vzdělání neustále prohlubuje, takže v něm vyr ůstá m ěstu jeden z nejodpov ědn ějších kulturních pracovník ů. O tom, jak dob ře a výstižn ě umí bratr Bi čík podat výklad o historii Pardubic, sv ědčí t řináctkrát opakovaná p řednáška Zmizelé Pardubice. Pro p říslušníky Československé strany socialistické bude bratr Bi čík p řednášet o starých Pardubicích 28. května 1951 v Besed ě Barák.“ 66 1. listopadu 1951 Zden ěk nastoupil vojenskou základní službu. Po čase byl povýšen na svobodníka, následn ě na desátníka. Dne 1. června 1952 byl vojín Zden ěk Bi čík odm ěněn hodnotnými knihami za dopisovatelskou činnost jako nejlepší spolupracovník Stráže vlasti. 5. října 1952 získal Tyrš ův odznak zdatnosti, jak si p ředsevzal. V roce 53 získává pochvalný

63 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 18, kart. 1, rk 18, Deník z archivní praxe ve Vlašimi, 1948-07- 12/1948-07-26. 64 Tamtéž. 65 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 26, kart. 1, kt1, Jiné pr ůkazy a osv ědčení 1945-1883. 66 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 13, kart. 1, rk 13, Poznámkový kalendá ř 1951.

27 list za vzorné pln ění vojenských povinností. 67 B ěhem vojny si píše básn ě, nap ř. „Rozkvetly louky, modrými zvonky, kde stojí les, opojn ě zavon ěl v řes.“ nebo „Paprsky slunce zemi žhnou, po modrém nebi, vítr oblaka žene, p říjemn ě tvá ř ti ovane.“ 68 26. října 1953 odešel do civilu. Jako velký p říznivec sportu rád fotografoval r ůzné turnaje a sportovní aktivity. Jeho snímky bývaly používány do novin k různým zprávám. Láska ke sportu byla stálá, a tak můžeme nalézt r ůzné diplomy či články v novinách o jeho mali čkosti. Nap ř.: „Ve dvouh ře muž ů v tenise nezávodních hrá čů získal první místo soudruh Zden ěk Bi čík 9. zá ří 1957.“ 69 Nebo „Hlavní dispe čer, jeden z ob ětavých organizátor ů, archivá ř místního muzea Zden ěk Bi čík, vládne neúprosn ě ze své provisorní kabiny. P řijímá hlášení, vydává mí če, píše zápisy, připravuje další program a ješt ě sta čí vy řizovat desítky ner ůzn ějších dotaz ů.“ 70 V tomto roce vychází v časopisu Spole čnosti p řátel starožitností práce Zde ňka Bi číka a dr. Josefa Petrtyla Vlastiv ědná literatura Pardubického kraje 1945 – 1956. 71 V 60. letech se zapojil do práce muzejního historického kroužku. Byla to skupina mladých nadšenc ů, která např. obkreslovala kamenické zna čky po celém zámku, zkoumala st řílny zámeckých hradeb, jezdila do okolí a provád ěla archeologický výzkum. Zden ěk Bi čík se tam na p řelomu 60. a 70. let sblížil se sle čnou Milenou S., která se potom stala dne 24. dubnu 1959 jeho manželkou. V lednu 1959 mu umírá otec, což byla pro n ěj veliká osobní ztráta. Rok a p ůl po svatb ě se 17. zá ří 1960 narodil syn Petr. V roce 1959 - 1960 sepsal dílo Bibliografie Kraje pardubického, kde je autorem prvních dvou částí, druhá část obsahuje tematický výtah z článk ů a studií. Autorem t řetí části této publikace byl Vlastimil Vokolek, který zde uvádí soupis zaniklých časopis ů v pardubickém kraji. 72 V roce 1960 došlo ke správní reform ě, která znamenala slou čení Okresního archivu Pardubice, Holice a Přelou č - do jednoho nového Okresního archivu Pardubice. Dne 1. ledna 1961 byl k Okresnímu archivu Pardubice p řipojen M ěstský archiv Pardubice. Své dvanáctileté p ůsobení v Městském archivu Pardubice ukon čil vydáním publikace „P řehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích“. V Okresním archivu Pardubice pracoval jen t ři m ěsíce. 28. b řezna mu byla kladn ě vy řízena žádost od Státního oblastního archivu v Zámrsku. 31. b řezna p ředal archiv a od 1. dubna 1961 se stal zam ěstnancem Státního oblastního archivu se sídlem v Zámrsku. Do práce však nastoupil 4.

67 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 24, kart. 1, kt1, Vojenské doklady 1952-1987. 68 Tamtéž, inv. č. 49, kart. 2, rk 33, Sbírka verš ů z vojny 1952-1953. 69 Tamtéž, inv. č. 25, kart. 1, kt1, Sportovní činnost –diplomy, ocen ění a pr ůkazy 1952-1973 70 Tamtéž, inv. č. 9, kart. 1, rk 9, Poznámkový sešit s denními záznamy 1953-1969 71 PETRTYL, Josef - BI ČÍK , Zden ěk. Vlastiv ědná literatura Pardubického kraje 1945 – 1956. In Časopis Spole čnosti p řátel starožitností , 1957, s. 239 – 246. 72 BI ČÍK, Zden ěk - VOKOLEK,Vlastimil. Bibliografie kraje Pardubického , Pardubice, 1959.

28 dubna 1961. Vedl zde badatelnu, která zpo čátku sídlila v Pardubicích v budov ě soudu Na Třísle, než se p řest ěhovala do vzdáleného Zámrsku. Zden ěk m ěl rád toto místo, nebo ť se tu setkával a diskutoval s přáteli. Spolupracoval zde s Františkem Svaton ěm a pozd ěji i s Vladimírem Kalábem. Zden ěk se postupn ě stal vedoucím odd ělení jednotného archivního fondu. Jako vedoucí odd ělení JAF (Jednotný archivní fond), kam pat řila badatelna, fotodílna a konzerva ční dílna, m ěl dohled nad okresními archivy Východo českého kraje z hlediska evidence JAF. Dále spravoval archivní knihovnu, vy řizoval matri ční agendu a zpracovával různé pramenné soupisy. V zá ří tohoto roku objevil p ři t říd ění archivního fondu bývalé podkrkonošské sokolské župy, která m ěla sídlo v Náchod ě, dosud neznáme dopisy Aloise Jiráska a Karla Čapka. 73 V osobním život ě to nem ěl Bi čík tak sv ětlé, jak by se zdálo. V roce 1964 bylo rozvedeno jeho nepovedené manželství. Syn Petr šel v roce 1966 poprvé do školy. Po rozvodu bývalá žena i se synem emigrovala do Kanady. Zden ěk Bi čík se snažil svého syna najít a dostat zp ět, ale nikdy ho už nevid ěl. Tato událost se ho hodn ě dotkla a vnit řně provázela po zbytek života. 29. kv ětna 1969 dopoledne se na M ěstském národním výboru podruhé oženil s Miloslavou Fajkusovou. 17. února 1971 se narodil jeho druhorozený syn Vlastimil. 74 Zden ěk Bi čík pocházel z části z muzikantské rodiny, jak již bylo d říve řečeno, ale on sám hudební talent nem ěl, genetická výbava se pln ě projevila u syna Vlastimila, dnes jednoho z nejvyhledávan ějších hudebník ů sou časné muzikálové scény a také pedagoga na Státní konzervato ři v Praze. V dob ě normalizace a zejména koncem 70. let to nem ěl s nad řízenými v archivu jednoduché. D ůvodem bylo, že nebyl p říslušníkem strany (byl národní socialista), nesouhlasil s 21. srpnem 1968. V roce 1973 navštívil základní kurz pro pracovníky knihoven archivů, kde prokázal znalosti pot řebné pro správu archivní knihovny. 75 Tento rok mu také Vzorná tělovýchovná jednota Dynamo Pardubice ud ělila Pam ětní medaili za zásluhy o rozvoj tělovýchovy v Pardubicích, p ři p říležitosti 110. výro čí založení organizované t ělesné výchovy v Pardubicích. 76 Po čátkem roku 1979 se v pardubickém muzeu, tehdy pobo čka Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové, uvolnilo místo historika a Zden ěk Bi čík mohl nastoupit. Po t řiceti letech pilné práce archivá ře se stal muzejníkem a vrátil se k původnímu povolání. Nep řišel do neznámého prostředí. P řestože pracoval v archivu, docházel za svým

73 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 9, kart. 1, rk 9, Poznámkový sešit s denními záznamy 1953-1969. 74 Vlastimil Bi čík, varhaník, absolvoval pardubickou konzervato ř, pražská AMU, koncertuje v řad ě evropských, hudebn ě nastudoval, muzikály Vlasy, Rusalka, Hamlet, Krysař, Galileo a další. 75 SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 26, kart. 1, kt1, Jiné pr ůkazy a osv ědčení 1945-1883. 76 Tamtéž, inv. č. 25, kart. 1, kt1, Sportovní činnost – diplomy, ocen ění a pr ůkazy 1952-1973.

29 kamarádem historikem Vlastimilem Zikmundou 77 do muzea. PhDr. František Šebek rád vzpomíná na léta kolem roku 1965 – 68, kdy pardubické muzeum za čalo organizovat pro ve řejnost ve černí „muzejní čtvrtky“ – p řednášky z historie a dalších obor ů. P řed p řednáškou vpodve čer v muzejní studovn ě se často scházeli pánové Vlastimil Zikmunda, Zden ěk Bi čík a Jaroslav Teplý.78 Rozebírali historické problémy nebo jen tak povídali o život ě, čekali, až přijede pozvaný p řednášející. 79 V roce 1979 se Zden ěk Bi čík vrací do pardubického muzea jako historik a pracovník pov ěř ený dohledem nad kronikami okresu. Bi číkovy zásluhy o pardubické muzeum jsou opravdu velké. M ěl veselou povahu, byl p řipravený každému poradit, svým koleg ům pomáhal i p ři pomocných pracech, p ři budování expozic a p říprav ě výstav. Jako zam ěstnanec muzea Bi čík spravoval n ěkolik historických sbírek, z nichž sbírka sportu mu vd ěč í za rozkv ět a je dodnes p říkladem pro jeho muzejní nástupce. Uskute čnil řadu výstav a velmi dob ře pracoval jako metodik pro kroniká řství. Mezi obecními kroniká ři byl oblíbený, protože se dokázal osvobodit od politických vliv ů. Kone čným výsledkem této činnosti byl Soupis kronik okresu Pardubice, jeden z prvních soupis ů u nás, který byl po metodické stránce velmi dlouho vzorem odborných prací. Zden ěk pat řil k neúnavným popularizátor ům historie. Po čet jeho p řednášek pro ve řejnost byl obdivuhodný. V pracovních výkazech se to pohybovalo okolo čísla 40 – 50 ro čně. Bi čík byl velmi pilný v oblasti bibliografie, v ěnoval se dějinám regionu Pardubicka. Nenapsal žádnou obsáhlejší historickou knihu. Nebyl autorem velkých koncepcí ani monografií. To však v ůbec nesnižuje jeho velké zásluhy o historiografii regionu. Psal snadno (ob čas až p říliš rychle) a psal s obdivuhodnou chutí. Jeho osobní bibliografie obsahuje p řes 760 titul ů článk ů a studií v novinách i odborných časopisech. Tém ěř dokon čeny byly jeho D ějiny pardubického sportu do první sv ětové války (na pokra čování za čal pracovat také). Bi čík m ěl být hlavním autorem druhého dílu D ějin Pardubic, vydaných jen v 1. dílu roku 1990. Obětav ě pracoval i v různých poradních sborech týkajících se historie, kroniká řství a památkové pé če nebo sportu a t ělovýchov ě. Na sklonku svého života Zden ěk pracoval jako člen redak ční rady ZKPP (Zprávy Klubu P řátel Pardubicka). Byl i autorem mnoha článk ů v místním a celostátním tisku.

77 Dr. Vlastimil Zikmunda, studium vojenství, p řednášky po spolkách a podnicích, provázení výprav turist ů po měst ě a muzejních sbírkách. 78 doc. PhDr. Jaroslav Teplý, CSc., učitel, st ředoškolský profesor, docent na kated ře historických v ěd FF Univerzity Pardubice. 79 ŠEBEK, František. Vzpomínka na Zde ňka Bi číka k jubileu jeho nedožitých osmdesátin, In Zprávy Klubu přátel Pardubicka, Pardubice, 2006, č. 5-6, s. 154 – 158.

30 V roce 1984 Zde ňka postihl t ěžký infarkt. Pro všechny, kdo ho znali, to bylo velké překvapení, nebo ť to byl člov ěk velmi klidný a velký sportovec. Vylé čil se, p řestal kou řit. Po dovršení d ůchodového v ěku nadále Zden ěk Bi čík chodil do muzea, kde pracoval už jen na zkrácený úvazek. 80 V poslední letech docházel jen na návšt ěvu a pracoval ve svých kartotékách, které p řenechal muzeu. Byl rád, že m ěl nadále v muzeu sv ůj pracovní prostor. 31. prosince 1986 byl propušt ěn z branné povinnosti. V roce 1989 se rozvedl se svou druhou ženou Miloslavou Bi číkovou. Jako rána z čistého nebe p ůsobila zpráva dne 8. února 1990. Zden ěk náhle zem řel, když šel na obvyklou návšt ěvu ke své tet ě. Teta vyhlížela z okna, Zden ěk ji zamával a kousek od domu se sesul k zemi. Zem řel člov ěk, který po sob ě zanechal spoustu vykonané práce a jehož pozitivní přístup k životu a práci by m ěl být vzorem pro další generace. Pam ětníci si m ůžou už jen povzdechnout, jak to bylo snadné, když se mohli zeptat a dostat odpověď od jednoho jediného člov ěka.

80 ŠEBEK, František. Vzpomínka na Zde ňka Bi číka k jubileu jeho nedožitých osmdesátin, In Zprávy Klubu přátel Pardubicka, Pardubice, 2006, č. 5-6, s. 154 – 158.

31 4. Charakteristika tvorby

Zden ěk Bi čík byl od mládí literárn ě zdatný. Už b ěhem dokon čování studií na reálném gymnáziu p řispíval menšími články do místních novin Východo český kraj. Pozd ěji svoji publika ční činnost rozší řil psaním odborných článk ů do více novin a časopis ů. Také si často psal básn ě do svých deník ů. B ěhem studií pracoval Zden ěk mezi regály archiv ů a depozitá ři muzeí. Jako regionální historik se zajímal o všechno, co souviselo s Pardubicemi. Jako zapálený sportovec věnoval mnoho času článk ům o sportu, pak letectví, a ť už to byly první pokusy aviatika Kašpara nebo americké bombardéry nad Pardubicemi za 2. sv ětové války. Vše, co se týkalo letecké války nad Čechami, ho zajímalo. Možná proto, že zažil letecké nálety na Pardubice. V ětšina z nás si vzpomene na historii nálet ů na Pardubice za 2. sv ětové války. V tomto oboru pat řil k uznávaným znalc ům. Studoval naše i zahrani ční prameny. Vedl bohatou korespondenci s anglickými letci a úzký styk s vojenskými muzei u nás i v zahrani čí. O každém náletu znal dobu, místo, čísla svaz ů, po čty a typy stroj ů, dokonce někdy i jména člen ů jejich posádek, po čty shozených bomb a výši zp ůsobené škody. V tomto sm ěru nem ěla jeho práce u nás konkurenci. Bi čík za dobu svého bádání shromáždil několik stovek stránek dokument ů a fotografií pocházejících z anglických a amerických archivů, jedním z nich byl i archiv 5. letecké armády USA. Její letadla úto čila na Pardubice 24. srpna 1944 a startovala z italských základen. 81 V nelehké dob ě komunismu jako první rehabilituje americké letce, o nichž čtená ři do té doby museli stále číst jako o imperialistech. Pravd ěpodobn ě také jako první se na našem území stává „leteckým archeologem“. Zden ěk dokázal nalézt n ěkolik odvážných vydavatel ů, kte ří jeho články a úvahy otiskli. Bylo to pak ml čky trp ěno, ale jak Bi čík, tak i vydavatelé se dostali pod lupu tehdejší státní bezpe čnosti. Letectví, sport a nálety na Čechy nebyly zdaleka jedinou sférou Bi číkova zájmu. Řada regionálních historik ů, čeští i zahrani ční autoři literatury faktu z jeho odkazu čerpají dodnes. 82 Jako archivá ř a regionální historik nacházel p ři své badatelské činnosti spoustu zajímavých poznámek z minulosti regionu. Nerad si je nechával pro sebe. Jeho populární

81 BENEŠ, Ctirad. Vzpomínka na Zde ňka Bi číka, historika nálet ů na Pardubice, In Pardubické noviny. Pardubice, 1994, ro č. 3, č. 195, s. 7. 82 LADÝ Ř, Ivan. Osudový únor populárního historika Zde ňka Bi číka, In Pardubické noviny . 5. února 2005, Pardubice, 2005, ro č. 14, č. 30, s. 9.

32 přednášky pro mládež a více než osm set článk ů a studií se čtená řsky vd ěč nými tématy vycházely nejen v místních novinách, ale i v časopisech. Zajímal se o všechno d ění z minulosti svého rodného m ěsta, o čemž sv ědčí i jeho knížky Pardubice od A do Z., Pardubice v dokumentech nebo Pardubický kaleidoskop. Nejvíce času však v ěnoval kronikám. Vždy udivoval svou vynikající pam ětí. Nap říklad ve svém úsm ěvném seriálu „ Pardubice mých klukovských let“ vzpomínal na to, jak Pardubice vypadaly, když byl ješt ě malý, kolik a jaké cirkusy zde stanovaly, vzpomínal na požáry, které město postihly, ale i na starosty, u čitele, školníky i sportovce všeho druhu. Vzpomn ěl si na celé sestavy fotbalových jedenáctek, ale i barvu dres ů. O tom všem a mnoho dalších věcech dovedl poutav ě vypráv ět jako o čitý sv ědek. Zden ěk Bi čík byl p řínosným tv ůrčím pomocníkem v redak ční rad ě Zpráv Klubu P řátel Pardubicka, kam často p řispíval svými články. 83 Zde ňka Bi číka m ůžeme charakterizovat jako neúnavného sb ěratele - badatele veškerého materiálu, který se mu dostal „pod ruce“, a ť už se jednalo o Pardubice, sport či letecké nálety. Tento člov ěk byl schopný nejen informace získat, ale dokázal o nich diskutovat a poutav ě je p ředávat dál formou p řednášek. Následující kapitoly jsou náhledem do tvorby Zde ňka Bi číka.

83 LADÝ Ř, Ivan. Zden ěk Bi čík se únoru narodil i zem řel. In Pardubické noviny , 27. února 1996, Pardubice, 1996, s.8.

33 4.1 Letecké nálety nad Čechami

4.1.1 Letecký boj u Jind řichova Hradce – 24. srpna 1944 Letecký boj u Jind řichova Hradce – 24. srpna 1944. In Archivum trebonense : Sborník studií pracovník ů archivu a jeho badatel ů, Třebo ň, 1975, sv. 3, s. 83–85.

Spojenecká vojska (angloamerické letectvo) se snažila zasáhnout d ůležitá místa pro výrobu pohonných hmot. Dne 24. srpna 1944 byla napadena „Fantovka“, dnešní Paramo v Pardubicích. P ři zpáte ční cest ě bombardér ů zjistila n ěmecká vojska polohu letoun ů nad Jind řichovým Hradcem. Nastal prudký letecký vzdušný boj. Ztráty byly na n ěmecké stran ě (asi t řicet stíha ček), americké stíha čky neutrp ěly ztráty. Významnou historickou událost pro obyvatele Jind řichova Hradce se stalo náhodné st řetnutí n ěmeckého a amerického letectva.

4.1.2 Letecký boj u Slaného dne 2. b řezna 1945 Letecký boj u Slaného dne 2. b řezna 1945. In St ředo český sborník historický , Praha, 1977, č. 12, s. 69–71.

Autor Zden ěk Bi čík podrobn ě popsal situaci p řed náletem a b ěhem náletu na m ěsto Slaný a blízké okolí. Rozepsal rozhodující časy, kdy bombardovací svazy byly hlášeny nad oblastmi Duchcova, Roudnicka, Kladna, Rakovníka, Berouna, tedy stále v okruhu Slaného. Situa ční zprávy podávalo okresní četnické velitelství. B ěhem boj ů byly zni čeny dv ě n ěmecké stíha čky typu Focke Wulf Fw 190 a jeden americký bombardér. Jedna z německých stíha ček přistála nouzov ě na poli, pilot podd. Krapp nebyl zran ěn, ale pilot druhé stíha čky podd. Günther Schulz (nar. roku 1924) p ři katastrof ě zahynul. P ři sest řelení amerického bombardéru zahynulo sedm člen ů posádky, dva se zachránili seskokem. Poz ůstatky letc ů zmizely. Celkem bylo na oblast svrženo 58 bomb, ale výbuchy nezp ůsobily velké škody, byly nalezeny také letáky v němčin ě. Přínosem této kapitoly je p řiblížení vále čných událostí čtená ři – konkrétní místo, osoby a zbran ě.

34 4.1.3 Letecké útoky na mosteckou oblast 1944 – 1945 Letecké útoky na mosteckou oblast 1944 – 1945. In Věstník okresního archivu v Most ě 1977 , Most, 1977, s. 53–58. Přísp ěvky k nálet ům na Mostecku. In Věstník okresního archivu v Most ě 1978 – 1979 , Most, 1980, s. 78–80.

„Ve své studii „Letecké útoky na mosteckou oblast 1944 – 1945“ jsem se pokusil informativn ě a souhrnn ě zpracovat nálety z posledních dvou let války, kdy vrcholila spojenecká angloamerická letecká ofenzíva proti pr ůmyslu pohonných hmot. Byl jsem si přirozeně v ědom, že jde o p řísp ěvek, který bude časem možno doplnit o další fakta a informace. Potvrdil to i nedávný m ůj pr ůzkum ve Státním oblastním archivu v Litom ěř icích. Především se objevily nové prameny k prvnímu náletu 8. letecké armády USA na Most dne 12. kv ětna 1944. Ve fondu vládního prezidenta v Ústí nad Labem je uložen fascikl spis ů týkající se této akce (p ředevším dálnopisy).“ V mostecké oblasti byly za druhé sv ětové války strategicky d ůležité „Mostecké závody“. Vyráb ěly pro N ěmecko letecké pohonné hmoty. V období 12. 5. 1944 – 5. 3. 1945 bylo provedeno asi sedmnáct nálet ů, škody dosahovaly částku 1 500 milión ů korun. Závody byly bombardovány britským bombardovacím letectvem a leteckou armádou USA. Nebyly tam kryty, zásoby paliva nebyly chrán ěny p řed leteckým napadením. První nálet Mostecka dne 12. kv ětna 1944 provedlo 160 letedel v několika vlnách, zahynulo 577 osob. V říjnu byla výroba um ělého benzinu vy řazena na čty ři m ěsíce. Následovaly další a další nálety. V roce 1945 byly v oblasti poškozeny budovy, šachty, plynárna, obytné domy, tábory d ělník ů a zajatc ů. Autor se podrobn ě zabývá rokem 1944, zd ůvod ňuje množství nálet ů na danou oblast, uvádí p řesné po čty letadel a zahynulých osob.

4.1.4 Letecká havárie u Dob říče Letecká havárie u Dob říče. In St ředo český sborník historický , Praha, 1980, č. 15, s. 77–78.

Ke konci války m ěli spojenci naprostou nadvládu ve vzduchu. Zbytky německé armády se ale úporn ě bránily. I p řesto zde byly ztráty. Jednou z nevy řešených p řípad ů je havárie americké stíha čky dne 15. dubna 1945 v okrese Praha – západ. Informace nejsou skoro žádné, jen vzpomínky rolníka Václava Va ňka ze Zbuzan a okresního cestá ře Josefa Balouna z Ořechu, který vzpomínal takto: „Dne 15. dubna o t řetí hodin ě odpolední jsem vid ěl

35 sm ěrem od Prahy k Berounu let ět aeroplán, který byl z řejm ě porouchán; stále klesal a jeho motor vynechával. Asi jeden kilometr od naší obce jsem spat řil, jak z letadla n ěco spadlo. Pozd ěji jsem spolu s několika ob čany naší vesnice zjistil, že to byl p říklop letounu. Pilot se asi připravoval k seskoku. M ůj otec, který pracoval na poli poblíž Chýnic, uslyšel náhle zvuk leteckého motoru. Zvedl hlavu a spat řil, jak aeroplán letí prudce k zemi. Na okamžik z letounu vyšlehl plamen a pilot z letadla, jež v té chvíli bylo asi 50 až 100 m nad zemí, vysko čil. Padák se mu neotev řel, a tak dopadl na pole plnou vahou. Jeho stroj spadl asi 100 metr ů od n ěho. Nedaleko místa nešt ěstí pracovala na svém pozemku paní Perníká řová z Chýnic. Ihned b ěžela k letci a když dob ěhla – pilot už nedýchal.“ Místní lidé se o letce postarali a poh řbili na místním h řbitov ě, pozd ěji mu byl odhalen pomník. V kapitole je popisována situace sest řelených amerických letc ů, n ěkdy nebylo možné jim již pomoci.

4.1.5 Letecký útok na Sv ětlou nad Sázavou Letecký útok na Sv ětlou nad Sázavou. In Práce našich kroniká řů , Havlí čkův Brod, 1982, č. 13, s. 20–21.

Ke konci roku 1944 probíhalo d ůsledné ni čení pr ůmyslu pohonných hmot spojeneckými vojsky. Dne 28. prosince 1944 se tak dělo i v českomoravském prostoru. Americké letectvo zahájilo rozsáhlou akci. To vše bylo spojeno s náletem na rafinerie v Kolín ě a v Pardubicích. P ři letu byla zasažena i oblast Sv ětlé nad Sázavou. Událost popsal strojvedoucí z Jihlavy – Ludvík Ková ř: „Ve 12,15 jsem dojel do stanice Sv ětlá nad Sázavou, kde mi p řednosta stanice oznámil letecký poplach. Na řídil mi, abych celým vlakem vycouval na vedlejší lokální tra ť vedoucí do Zru če nad Sázavou. Rozkazu jsem uposlechl, a když jsem zastavil na trati, zpozoroval jsem t ři hloubkové stíha čky, které za čaly oblétávat vlak. Topi č sesko čil ze stroje a já jsem zjistil, že se celý vlak zabrzdil a rychle jsem se sebral na topi čovu stranu, abych také sestoupil dol ů. Sestup na topi čov ě stran ě jsem volil proto, že z mé strany, kde bylo moje stanovišt ě, za čali letci st řílet na lokomotivu.“ Zde je zachycena autentická vzpomínka strojvedoucího, který p řežil letecký útok na lokomotivu.

36 4.1.6 Letecká válka na Teplicku Letecká válka na Teplicku. In Zprávy a studie krajského muzea v Teplicích , Teplice, 1980, č. 14, s. 93–96.

Bombardování za čalo v kv ětnu 1944, bylo spojeno s nálety na mosteckou oblast, na rafinerii v Pardubicích, Kolín ě, Kralupech nad Vltavou. Teplicko podle dostupných materiál ů nebylo zasaženo, došlo však ke vzdušným boj ům. Při bombardování Mostu byl pravd ěpodobn ě zavražd ěn americký letec Robert Bucholtz. Zachránil se skokem pomocí padáku. Dopadl nedaleko h řbitova u Oseka, po n ějaký čas se skrýval. Policista ho zast řelil. Hrobnice Alžb ěta Mösseová 13. srpna 1945 vypovídala: „ Asi p řed rokem bylo nad obcí Ládunkem sest řeleno americké letadlo. V noci v 11 hod., když jsem již spala, zaklepal na mé okno jeden muž v uniform ě SA, jménem Heinrich Sperling, hostinský v Oseku, a vyzval mne, abych šla otev řít s podotknutím, že tu máme jednoho mrtvého Ameri čana. Já jsem otev řela a vidím, jak čty ři muži p řináší mrtvolu sest řeleného Ameri čana. Tuto zanesli do márnice. Mrtvola Ameri čana byla ješt ě teplá. Já jsem mrtvému muži nadzvedla levou rukou hlavu a pravou rukou jsem pod hlavu položila d řev ěný polštá ř, p řičemž jsem cítila teplou krev, která mrtvému Ameri čanovi tekla z týla hlavy.“ Za vraha byl dne 18. b řezna 1946 ozna čen nakonec policista Anton Albert z Oseka. Některé další p řípady z ůstaly nevyjasn ěny. Chování policisty je odsouzeníhodné. P řestože nebyl donucen situací zast řelit člov ěka, učinil tak.

4.1.7 Letecká tragedie na Benešovsku p řed koncem druhé sv ětové války Letecká tragédie na Benešovsku p řed koncem druhé sv ětové války. In St ředo český sborník historický , Praha, 1979, č. 14, s. 231–235.

Dne 19. dubna 1945 udržovala spojenecká angloamerická vojska nad Čechami ješt ě bojovou činnost. N ěmecké stíha čky snad zasáhly asi t ři americké bombardéry. „ Osud jednoho letce je zcela neznámý; musí být pokládán za nezv ěstného, p řipustíme-li, že letadlo mělo plný po čet posádky, tj. deset muž ů. Radiotelegrafista Peter Malires dopadl s padákem po opušt ění letadla jihozápadn ě od Benešova, v trojúhelníku obcí Minartice – Vrchotovy Janovice – He řmani čky (okr. Benešov). Po dopadu na zem unikl do nedalekého lesa u osady Bu čovice. Jeho seskok však zpozorovali p říslušníci maďarského oddílu SS zdržující se na

37 nádraží v He řmani čkách. N ěkolika členná hlídka, vyslaná letce zajistit, po n ěm pátrala a p ři pokusu o jeho dopadení v lese u Olbramovic použila zbran ě. Malires byl t ěžce zran ěn na hlav ě. Hlídka ho dopravila na selském voze na nádraží do He řmani ček, kde téhož dne v lampárn ě nádraží zem řel.“ N ěkte ří členové posádky byli zast řeleni, n ěkte ří úsp ěšn ě zachrán ěni. Přestože se již blížil konec 2. sv ětové války, naše území bylo pro spojenecké letce stále životu nebezpe čné.

4.1.8 Nálet na Kolín 24. srpna 1944 Nálet na Kolín 24. srpna 1944. In St ředo český sborník historický , Praha, 1972, č. 7, s. 159- 161.

Historie nálet ů na Kolín op ět souvisela s nálety na Pardubice. V roce 1943 byly projednány hlavní zásady letecké války proti hitlerovskému N ěmecku a jeho spojenc ům byl stanoven letecký plán. Anglické letectvo m ělo zajiš ťovat no ční akce. Hlavními cíli se staly: pr ůmysl pohonných hmot, lod ěnice, letecký pr ůmysl. „V Čechách byly postupn ě bombardovány Most (12. kv ětna 1944), Kolín a Pardubice (24. srpna a 28. prosince 1944), v roce 1945 pak znovu Kolín (15. b řezna a 18. dubna 1945) a Kralupy nad Vltavou (22. března 1945). P ři náletech na Kolín byla p ředevším postižena čtvr ť Kolín IV. (Kutnohorské předm ěstí) a p řipojená obec Sendražice, dále pr ůmyslové závody Vakuum Oil Company (dnes Koramo n. p.), továrna na zpracování draselných louh ů (dnes VCHZ n. p.), továrna na vozy (dnes Tatra n. p.), část nádražního prostoru a z historických památek gotický kostelí ček Všech svatých - poblíž nádraží.“ O jednotlivých p řeletech byla hlášení z okresních četnických velitelstvích. Ta oznamovala po čet letoun ů v jednolitých vlnách – 500 letoun ů, 170, 300 kus ů. Bombardéry odhazovaly na řad ě míst palivové nádrže, letáky v německé řeči. Na m ěsto Kolín bylo připraveno 122 bombardovacích letoun ů a 77 stíha ček. Po náletu na Kolín bylo zni čeno potrubí, v ěže továren, destila ční jednotky, plnírny oleje, také se řaďovací nádraží. Zden ěk Bi čík porovnává četnost nálet ů na m ěsto Kolín a Pardubice, vyjmenovává poni čené významné budovy, což je významné pro další badatele.

38 4.2 Letecké nálety nad Pardubicemi

4.2.1 Kladrubská kronika o prvním náletu na Pardubice 22. července 1944 Kladrubská kronika o prvním náletu na Pardubice 22. 7. 1944. In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka (dále jen ZKPP) , Pardubice, 1982, č. 11-12, s. 259–260.

Nalezený rukopis v Kladrubech nad Labem obsahoval zprávu o prvním náletu na Pardubice a o p řistání anglického bombardéru nedaleko obce. „ Na semínském katastru poblíž kladrubských hranic p řistálo nep řátelské letadlo, které jeho posádka zachycovala. Zachytilo se v řepném poli proti h řeb čínu, tzv. mlyná řovém, jelo p řes dv ě pole a polní cestu, až zastavilo na poli rolníka Bohuslava Zemana ze Semína, kde se oto čilo.“ Na místo se rozjelo řečanské četnictvo, pátra čka z Pardubic a říšskon ěmecké četnictvo. Posádka byla chycena postupn ě, letadlo posléze rozebráno. Některým anglickým letc ům bohužel čas od času selhala technika, a proto se dostali do rukou četnictva.

4.2.2 K srpnovém náletu na Pardubice K srpnovém náletu na Pardubice. In ZKPP , Pardubice, 1985, č. 7-8, s. 164–166.

Muzeum k čty řicátému výro čí leteckých útok ů na Pardubice uspo řádalo výstavu. Výstava byla poct ěna velkým zájmem lidí. Dokonce se jí zú častnil i americký veterán války p. Richard R. Woodard, který jako jednadvacelitelý muž se ú častnil leteckého útoku na pardubickou rafinerii. Po návratu dom ů zaslal muzeu dopis, kde d ěkoval za vzpomínky, poslal pár fotografií a své vzpomínky na osudný den. „Pan Woodard byl za řazen jako druhý pilot u 460. bombardovací skupiny a její 761. peruti. Tato skupina bombardovala cíl – pardubickou rafinerii – jako první vlna svazu 55. bombardovacího wingu.“ V dopise vzpomíná: „24. srpna 1944 – to byl den! A doufám, že už nikdy neuvidím, čeho jsem byl sv ědkem p ři dnešním útoku. P ři této akci jsme ztratili šest koráb ů, doufejme, že B ůh s námi z ůstane na dalších čty řiceti zbývajících akcích. Tato akce trvala osm hodin, ale zdálo se mi, že byla devadesátkrát delší.“ Významnou památkou jsou fotografie a vzpomínky letce Richarda R. Woodarda, se kterým Zden ěk Bi čík udržovat písemný kontakt.

39 4.2.3 Bomby nad m ěstem Bomby nad m ěstem. In Východní Čechy , Pardubice, 1961, s. 374–380.

Článek je věnovaný vále čným událostem, které postihly m ěsto Pardubice, zpracovaný na základ ě vzpomínek pam ětník ů na t ři letecké nálety v druhé polovin ě roku 1944. Pardubice byly nejv ětší pr ůmyslové centrum východních Čech, významné st ředisko pr ůmyslu, centrum výcviku nových n ěmeckých leteckých kádr ů. Obyvatelé si už zvykli na kvílivý tón ohlašující útok. Nesnažili se už v ětšinou ukrýt, pokud je k tomu bezpe čnostní složky nenutily. První útok byl natolik katastrofický, že p řes 300 obyvatel se nem ělo kam vrátit. Jako nouzové ubytování byly využity školy v Pardubicích a Sezemicích, nebo ť byly prázdniny. Druhý nálet byl katastrofi čtější, o život p řišlo okolo 188 lidí. Smutn ější bylo na tom to, že část obyvatelstva, která p řišla o život, byla schovaná v krytech pod zasaženými domy. Zasaženo bylo i staré pardubické nádraží, u n ěhož se z řítila st řední část budovy se vstupní halou. T řetí nálet byl asi nejlépe provedený, nebo ť pumy našly sv ůj cíl a zahynulo pouze 6 osob. Pardubice se z těchto nálet ů velmi pomalu vzpamatovávaly. Velké množství mrtvých, zran ěných a t ěch, kte ří se nem ěli kam vrátit – to byly Pardubice v druhé polovin ě roku 1944.

4.2.4 Letadlo, které bombardovalo Pardubice Letadlo, které bombardovalo Pardubice. In ZKPP , Pardubice, 1983, č. 7-8 s. 176–178.

„Letadlo, jež se za války zú častnilo akce proti cíli v Čechách, je Consolidated B 24 Liberator od 15. letecké armády USA, výr. č. 42 - 52479, za řazený u 464. bombardovací skupiny v 776. peruti. Jeho pilotem byl 2. poru čík John H. James. Tento stroj byl v člen ěn ve svazu 110 Liberátor ů, které provedly krátce po poledni 24. srpna 1944 nálet na pardubickou rafinerii.“ Po útoku bylo letadlo sest řeleno u Jind řichova Hradce a z deseti členné posádky p řežil jen jeden. Radiooperatér John D´Amore až po letech daroval v opisech n ěkteré své dokumenty. Obsah dokument ů dopl ňuje již známé skute čnosti z pramen ů a dokument ů. Můžeme se zde seznámit se jménem pilota, který úto čil na cíle v Čechách a radiooperatéra, jehož životní osudy lze dále sledovat v dokumentech.

40 4.2.5 Pardubický 24. srpen 1944 – Spojenecký nálet na Pardubice Pardubický 24. srpen 1944. In Sborník prací východo českých archiv ů, Zámrsk, 1975, č. 3., s. 141–192.

„V ěnoval jsem tento p řísp ěvek letecké válce, která velmi intenzivn ě zasahovala i hluboké zázemí bojujících stran a postihla v nemalé mí ře také civilní obyvatelstvo. Až dosud byla nálet ům na území naší vlasti v ěnována v odborné literatuře jen velmi malá pozornost. Útok ům na Pardubice jsem se v ěnoval v menší studii. Protože uspo řádáním archivních fond ů a jejich zp řístupn ění se objevily nové prameny, p řistoupil jsem k podrobn ějšímu zpracování historie této akce. Zam ěř il jsem se ovšem pouze na nejv ětší nálet, provedený 24. srpna 1944.“ Letecký útok byl proveden čty řmi vlnami v dob ě mezi 12,00 – 12,30. Byly použity typy bombardér ů Liberator, Fortress a Flying. B ěhem útoku spojenci p řišli o 13 letadel. Letadla shazovala bomby z výšky 20 000 – 25 000 stop vysoko. Jednotlivé vlny hlásily nedostatek viditelnost pro spoustu kou ře ze zasažené rafinérie. Bohužel byly zasaženy i přilehlé části m ěsta a sousední obce. Výhodou byla pro spojence p ři náletu na rafinerii blízkost letišt ě, které se tím pádem stalo dalším hlavním cílem. Pardubické letišt ě sloužilo tehdy jako výcvikové st ředisko a nebylo dob ře zabezpe čeno. Díky nálet ům vznikly t ři velké požáry - rafinerie, letišt ě a cukrovaru. Nálety si vyžádaly 213 lidských životů. Letecký útok na Pardubice byl jednou z mnoha vojenských akcí, které m ěly sv ůj d ůvod a význam, i když víme, kolik lidských život ů to stálo a kolik lidské práce p ři n ěm bylo zni čeno. Přínosem pro nás m ůže být skute čnost, že autor po objevení nového materiálu neváhal věnovat se znovu již zpracovanému tématu.

4.2.6 Letecké nálety na Pardubice v roce 1944 Letecké nálety na Pardubice v roce 1944. In Východo český sborník historický , Pardubice, 1991, č. 1, s. 187–195.

Druhá sv ětová válka byla nejhrozn ější v historii. Stála n ěkolik desítek milion ů lidských život ů. Byly proti sob ě postaveny nejvysp ělejší státy. B ěhem roku probíhala spojenecká ofenzíva proti N ěmecku a české zem ě se dostaly do území doletu z jižní Itálie. Jak již víme, nálety byly t ři. P ři prvním náletu, kdy byly neš ťastn ě zasaženy části Pardubic – Vinice, roh Jind řišské a Karlovy ulice a louky podél řeky Labe, bylo zni čeno mnoho dom ů, ale také zma řeno 43 život ů. Po tomto neúsp ěchu britského letectva byl další nálet sv ěř en

41 americkému letectvu. To odstartovalo z jihoitalské základny a útok tentokrát provedli za bílého dne. Byla zasažena rafinerie, na její hašení se sjeli všichni p říslušníci požárních jednotek z blízkého okolí. „Jestliže rafinerie byla t ěžce poškozena a výroba zastavena, letišt ě sta čil n ěmecký útvar po nedlouhé dob ě uvést znovu do provozu. P ři náletu bylo t ěžce zasaženo staré nádraží, vyho řel cukrovar.“ Poslední prosincový nálet dovršil zkázu pardubické rafinerie, která zapo čala v srpnovém útoku. Podnik byl prakticky do konce války vy řazen z provozu. Tento den byl zajímavý i tím, že byly provedeny první hloubkové útoky amerických stíha čů na pozemní cíle. Zkáza, zkáza, to byl výsledek bombardování od dubna do prosince 1944, spojeneckému letectvu se poda řilo zni čit pardubickou rafinerii, která sloužila N ěmc ům. Úkol byl spln ěn nehled ě na lidské ztráty.

4.2.7 Prosincový nálet na Pardubice Prosincový nálet na Pardubice. In Sborník prací východo českých archiv ů, Pardubice, 1990, r. 7, s. 155–166.

„Tento p řísp ěvek je zpracován na podklad ě pramen ů československých archiv ů a hlášení uložených v historickém archivu amerického letectva. Pokusil jsem se v něm rekonstruovat americký nálet na pardubickou rafinerii minerálních olej ů 28. prosince 1944.“ Cílem útoku se staly železni ční komunikace a pr ůmysl pohonných hmot v Itálii, jižním Německu, Rakousku a Čechách – rafinerie v Kolín ě, Kralupech nad Vltavou a v Pardubicích. Již dvakrát provedené nálety na rafinérii firmy David Fanto a spol. m ěly velké následky, ale podnik se m ěl op ět na zkoušku rozjet, čemuž cht ěli spojenci zabránit. „Rafinerie byla zasažena velmi p řesn ě. Seznam škod z 3. dubna 1945 uvádí celkem 34 za řízení a objekty zni čené nebo r ůzným stupn ěm poškozené. K destrukcím došlo i na řad ě za řízení opravených po srpnovém náletu.“ Útok byl proveden ve dvou vlnách, kdy ob ě letadla svrhla bomby na továrnu. Letci podali hlášení po návratu dom ů. Tehdy se vrátila všechna letedla, která toho dne úto čila na Pardubice. Po shození bomb vznikl požár, který posléze bránil v následném zhodnocení úsp ěchu útoku. Tento útok byl proveden s polovi ční silou, ale velmi p řesn ě. Ztráty na lidských životech byly nepatrné. Poslední prosincový útok již nem ěl tolik lidských ob ětí, zam ěř il se op ět na rafinerii. Otázkou je, zda bylo ješt ě co bombardovat.

42 4.2.8 Nálety na Pardubice 1944 – Letecké nálety na Pardubice za druhé sv ětové války Nálety na Pardubice 1944: Letecké nálety na Pardubice za druhé sv ětové války. Pardubice, 1984.

Spojenecké bombardování českomoravského prostoru m ělo jediný cíl, zni čit centra pohonných hmot. „Pardubice bohužel v této souvislosti získaly smutný primát.“ První nálet 22. července 1944 provedlo královské britské letectvo svazem 49 Wellington ů a 15 Liberator ů a 5 Halifax ů. Druhý 24. srpna 1944 a t řetí 28. prosince 1944 provedly dva svazy amerického letectva, které startovaly ze základen v Itálii. Neúsp ěch prvního útoku byl sice použit k negativní propagand ě, ale další dva útoky dopadly úsp ěšn ě, dosti poškodily jak rafinerii, tak i letišt ě. „Nálety na Pardubice byly vojenskými operacemi a v plné ší ři ukázaly hr ůzy tehdejší války v hlubokém zázemí, kam bylo letectvo schopno svými akcemi zasahovat. Tyto již dnes historické události jsou však stále výstrahou, zvlášt ě v sou časné situaci, kdy lidstvo disponuje zbran ěmi mnohem ni čiv ějšími a ú činn ějšími. Každý člov ěk by m ěl proto vyvinout maximální úsilí v boji proti jakékoli válce a p ůsobit k tomu, aby pojem válka z našeho slovníku vymizel a z ůstal jenom ohlas historie.“ V textu jsou uvedeny podrobnosti k dalším nálet ům roku 1944, typy letoun ů a také varování p řed podobným vále čným nešt ěstím.

43 4.3 Dějiny Pardubic

4.3.1 Pardubice mých klukovských let (Mé rodišt ě v letech 1926-1939) SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 37, kart. 2, rk 22, Pardubice mých klukovských let: Mé rodišt ě v letech 1926 – 1939. 1985.

Tento rukopis pat ří ke vzpomínkové tvorb ě, ale p řesto je zde uvedeno mnoho informací a nezapomenutelných zážitk ů, které autor prožil. Nap ř. vzpomínka na fotbalové utkání, které hrálo domácí mužstvo AFK Pardubice proti Českým Bud ějovicím, p ři kterém napadl rozbou řený dav domácích fanoušk ů rozhod čího a roztrhali mu šaty. Sám autor přiznává, že vlastnil kousek z jeho rozervaného saka. Je až neuv ěř itelné, jakou pam ěť m ěl autor. Vzpomn ěl si na jména cvi čitel ů v Sokolu Pardubice, nebo jména vít ězů motocyklových závod ů Zlatá p řilba Československa. Vzpomíná i na u čitele na obecné škole, kdo a kdy ho vyu čoval, jak se s nimi musel rozlou čit, když se st ěhovali. Dokonce se po letech vrátil zp ět do téže t řídy p ři sch ůzkách SRPŠ svého syna Vlastimila. Dále nap ř. vzpomínal na městkou hromadnou dopravu, nebo ť p řed druhou sv ětovou válkou v Pardubicích nebyla, lidem zde sloužili taxiká ři, ale jen t ěm, kte ří si to mohli dop řát. Vzpomínky na roky 1926 – 1939, to je p ředevším sport, který Zden ěk Bi čík miloval – fotbal, motocyklové závody.

4.3.2 Smolné knihy pardubické Smolné knihy pardubické. In Pardubicko, Pardubice, 1949, s. 26–33.

Nejvíce smolných knih se dochovalo v Pardubicích. „Dv ě a zlomek byly uloženy v bývalém pernštýnském archivu v pardubickém muzeu a t řetí s dalším zlomkem v Národním muzeu v Praze.“ Smolné knihy jsou vzácnou písemností, která vznikla na základ ě popisování písa řů , kte ří se ú častnili výslech ů obvin ěných osob. Pardubické smolné knihy obsahují zápisy, které jdou za sebou v rozmezí let 1538 – 1626. Nejstarší smolná kniha je z let 1538 – 1560. Tento skv ělý pramen m ůže p řisp ět k poznání soudnictví na panství pardubickém a jazyk by mohl být zdrojem pro filology. Kdo chce studovat po čátky a rozvoj soudnictví, jist ě mu tento historický pramen – smolné knihy – pom ůže.

44 4.3.3 Velkostatek Pardubice a jeho archiv Velkostatek Pardubice a jeho archiv. In Sborník prací východo českých archiv ů, Zámrsk, 1970, č. 1, s. 147–161.

Archiv velkostatku Pardubice stále pat ří k nejvýznamn ějším fond ům Státního archivu v Zámrsku. V roce 1862 v něm listoval i František Palacký, který p řijel do Pardubic 23. kv ětna. Po čátky rodinného pernštejnského archivu lze datovat již od roku 1560, kdy pardubické panství získala královská česká komora. K panství pat řily nap říklad tyto obce: Sezemice, Kolod ěje, Vysoké Chvojno, Býš ť, Holice, Ost řetín, Rove ň, Dašice, Moravany, Drozdice, Tun ěchody, Ost řešany, Jesen čany. Srnojedy, P řelou č, Kojice, B řehy, Žáravice, Přelovice, Lomenice, Bohdane č, Opatovice, Rosice a další. Ohlas pernštejnské výstavby Pardubic byl zna čný. Vzniklo p řísloví: „T řpytí se jako Pardubice“. Nejvýnosn ějším zdrojem p říjm ů bylo rybníká řství. Hlavním druhem ryb byli kap ři a štiky, vyváželi se do Prahy, Kolína, Kutné Hory, Litomyšle a Vysokého Mýta. Významnou událostí bylo roku 1579 založení h řeb čína v Kladrubech. V roce 1624 splynul tento pernštejnský archiv s rodinným archivem lobkovickým. Po t řicetileté válce trvalo dlouhou dobu, než se zem ědělství, obchod a řemesla dostaly z úpadku. Po roce 1660 za čaly pracovat pivovary a papírna. Císa ř Leopold I. p ři út ěku p řed morem podepsal v Pardubicích první robotní patent (28. června 1680). V 18. století se m ěsto stalo významnou vojenskou pevností. Po čet obyvatel p ři s čítání roku 1840 byl 58 175. V 19. století se rozvíjel dopravní ruch. Stav ěly se silnice, železnice (roku 1845), zemské valy byly kultivovány počtem 16 000 sazenic vinné révy. Na Kun ětické ho ře bylo vysázeno 3 700 strom ů – t řešn ě, o řechy. Vlastní správu celého panství řídil hejtman. V roce 1855 zastavil stát Pardubice na umo ření dluhu Privátní rakouské národní bance. Panství bylo následn ě postupn ě rozprodáváno. Konec rakousko-uherské monarchie znamenal i zánik velkostatku. Pernštejnský zámek a hrad Kun ětickou horu koupil v letech 1920 – 1921 Muzejní spolek v Pardubicích. Archivní fond postihly b ěhem vývoje také škody a ztráty. K velkému zásahu do spisové části došlo v roce 1845, kdy byla provedena první skartace. Dalším zásahem bylo v 19. století p ředání Gruntovní knihy Okresnímu soudu v Pardubicích. V roce 1961 byly tyto p ředány se sbírkou pozemkových knih do Státního archivu v Zámrsku. Velkou zásluhu na záchran ě archivu velkostatku m ěl Muzejní spolek v Pardubicích. Rozvoj Pardubic a okolí je zde velmi dob ře doložen, m ůžeme tu pozorovat postupný rozmach pr ůmyslu, zem ědělství, rybníká řství, zvyšování po čtu obyvatel.

45 4.3.4 Pardubice od A do Z Pardubice od A do Z . 2. vydání. Pardubice, 1990.

V úvodu, v kapitole „D ějiny m ěsta v kostce“ se autor zabývá nejstarším osídlením Pardubicka, došlo k němu až v mladší dob ě kamenné – 2 500 l. p ř. n. l. Doba se d ělí podle typu keramiky - lid keramiky š ňů rové a p ředun ětické, obyvatelstvo doby un ětické (1 400 l. p ř. n. l.). Postupn ě bylo Pardubicko ve 12. st. p ř. n. l. osazováno lidem popelninových polí, posiln ěno pozd ěji lidem kultury slezsko – plat ěnické, který používal již železo. Keltské osídlení se našeho kraje dotklo jen okrajov ě. Na p řelomu 5. – 6. st. n. l. obsazovaly postupn ě půdu slovanské kmeny. Ve 13. st. žilo již více obyvatel na soutoku Labe a Chrudimky. V roce 1295 se v listin ě papeže Bonifáce VIII. p řipomínalo Pardubicko jako sídlo cyriackého kláštera s kostelem sv. Bartolom ěje. První historickou osobností byl majitel pardubické tvrze z roku 1318 – P ůta z Pardubicka. Roku 1340 získal Pardubice po otci Arnošt z Pardubic, pozd ěji pražský arcibiskup. Po pánech z Pardubic byl významným držitelem m ěsta Viktorin z Kunštátu a Pod ěbrad – otec krále Ji řího z Pod ěbrad, dalšími majiteli byli – husitský hejtman Jan Hlavá č z Ronova, Diviš Bo řek z Miletínka se svými potomky. Roku 1491 koupil panství zámožný feudál Vilém z Pernštejna. Bylo to významné období 1491 – 1560. M ěsto získalo mohutné opevn ění, z bývalé tvrze Arnoštova hradu byl vystav ěn rozsáhlý goticko – renesan ční zámek. M ěsto získalo řadu privilegií – vedení městských knih, pe čet ění červeným voskem, konání výro čních trh ů, vybírání cla, obchodní a řemeslnické podnikání. Od roku 1560 spravovala panství Královská česká komora. T řicetiletá válka postihla m ěsto t ěžce, za války bylo významnou pevností, nebylo nikdy dobyto. Po roku 1651 m ělo m ěsto jen 1 000 obyvatel. K dalšímu velkému rozvoji došlo až v letech 1819 – 1838. Byly vybudovány nové silnice, 20. srpna 1845 p řijel do Pardubic první vlak, v té dob ě m ěly Pardubice 4 017 obyvatel. Dále se rozvíjela železnice do Liberce, Havlí čkova Brodu. Vznikaly první pr ůmyslové podniky – továrny mlýnských za řízení H űbner a Opitz (1866), lihovar (1867), cukrovar (1869), pivovar (1871), Prokopova továrna (1872) rafinerie David Fanta (1889). Rozvíjel se také spole čenský život podporovaný r ůznými spolky, v roce 1848 vyšel první časopis „Hlasatel svobody a lidu práva“, od roku 1880 noviny „Pernštýn“. Dlouho se vyvíjela tradice parforsních hon ů, dostih ů, sokolského života, cyklistiky, tenisu, kopané, od roku 1910 se m ěsto stalo centrem sportovního letectví – ing. Jan Kašpar. Na po čátku 1. sv ětové války mělo m ěsto 20 000 obyvatel. Mezi sv ětovými válkami vznikal chemický pr ůmysl – Explosia Semtín, rozší řil se lehký pr ůmysl – Telegrafia. Za 2. sv ětové války bylo v roce 1944

46 bombardováno letišt ě a rafinerie. Jednotky 38. a 60. armády ze svazku 4. ukrajinského frontu, velitelem byl maršál A. I. Jeremenko, osvobodily v roce 1945 Pardubice. Po válce byla zahájena výstavba sídlišt ě Dukla, vznikl stadion Rudá hv ězda, Zimní stadion, sídlišt ě Polabiny, Viš ňovka, Drážka, Dubina, nové podniky – Cheming, Pr ůmstav, Pozemní stavby, Plynostav. Vznikaly také knihovny, muzeum, archiv … Ke sport ům p řibyly významné tenisové p řebory, Zlatá p řilba Československa, hokejová liga. Další kapitolou je „Historický kalendá ř“ – nejd ůležit ější data z dějin m ěsta. Autor zde p ředstavuje historii Pardubic - od nejstaršího osídlení v roce 2 500 p ř. n. l. až po 20. století. To je velký p řehled vývoje Pardubicka – významné události, osobnosti, stavby, spolky, sportovní sout ěže.

4.3.5 Z neznámé historie motocyklové výroby Z neznámé historie motocyklové výroby. In ZKPP , Pardubice, 1981, č. 6, s. 126-129.

Okolo roku 1925 zapo čala výroba motocykl ů v díln ě Josefa Matyáše v tzv. „Familii“, pok řtěných „Grizzly“. Doslova od píky za čala dílna fungovat. Mimo výrobu m ěla širokou škálu služeb. Motocykly byly úsp ěšné a ú častnily se silni čních závod ů, dokonce i „Zlaté přilby Československa“. Nar ůstající konkurence firmu postupn ě zni čila. Tato jedine čná zmínka o historii motocyklové výroby v Pardubicích pot ěší snad každého milovníka t ěchto nádherných stroj ů.

4.3.6 Městské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích Městské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 34–39.

Muzeum se nachází v pernštejnském zámku. „Zámek tvoří jakýsi p řechod mezi st ředov ěkou pevností a renesan čním zámkem. Pardubické muzeum pat ří mezi jedno z nejstarších založených muzeí. Roku 1880 byl založen Muzejní spolek, který za čal pomalu hromadit sbírky nejr ůzn ějších charakter ů a druh ů. Prostory pro ukládání se po čase m ěnily a za čaly být nedosta čující pro neustále se zv ětšující sbírky. Velkým úsp ěchem se stalo získání celého zámku z vlastnictví Richarda Drasche – Wartinberka. První pracovníci byli jen dobrovolníci, odborníci nebo laici, ale p řesto muzeu ob ětovali v ětšinu svého volného času. Autor zde uvádí d ůležitá fakta o založení a činnosti Muzejního spolku.

47 4.3.7 Pardubický kaleidoskop SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 35, kart. 2, rk 19, Pardubický kaleidoskop 1960.

Pardubický kaleidoskop obsahuje p ět rozsáhlých oddíl ů a ty se d ělí ješt ě na krátké články. Z dávných čas ů - autor se vrací do dávné minulosti, až do 12. stol., popisuje p říb ěh pana Ješka z Pardubic, soud pen ězokazci, nezapomn ěl na pardubickou šibenici, čarod ějnice a tajemnou zámeckou truhlu. Město sportu - op ět nejd říve trochu do historie – historie pardubické cyklistiky, po čátky českého parašutismu, motorismu, povídání okolo vzniku Velké pardubické. Život kulturní a spole čenský - články se v ěnují zábav ě našich p ředk ů, prvnímu pardubickému knihtiska ři, sb ěratelství, pardubickým léka řů m a cizinc ům ve m ěst ě. V polabské p řírod ě - z po čátku se dovídáme zprávy o historii pardubického rybníká řství, o chovu bažant ů, výskytu vlk ů na Pardubicku, kapitolu uzavírá p říb ěh obrovského sumce. Nová doba našich Pardubic - autor se prochází ulicemi m ěsta, popisuje 1. máj 1890, po čátky pardubické elektrárny, nádraží, první jízdy trolejbus ů a také první bomby nad m ěstem za 2. sv ětové války. V kaleidoskopu autor shrnuje, co již bylo napsáno o Pardubicích, n ěkterému tématu se věnuje podrobn ěji, obdivuje noviny moderní techniky.

4.3.8 Kun ětická hora Kun ětická hora. In Pardubicko , Pardubice, 1949.

Majitelé Kun ětické hory se po staletí m ěnili, a ť už to byl opatovický klášter, Diviš Bo ček z Miletína, který jako první nechal na ho ře vystav ět hrad nebo Vilém z Pernštejna, který hrad opevnil a vyzdobil. Ne vždy ale hrad m ěl tak ohleduplné vlastníky, nap ř. Richard Drasche z Wartinberga t ěžil tolik ve skále, že se část budovy roku 1884 z řítila. Proti n ěmu povstal Muzejní spolek a roku 1920 Kun ětickou horu odkoupil za 86 000 K čs. Následn ě byly zapo čaty restaurátorské práce, opraveny hradby, brány i palác s věží, kaple a také založeny Švehlovy sady. Tato práce pomohla zachránit jednu stavitelskou památku naší historie. Data a údaje tohoto článku nám p řibližují ne vždy p říznivou historii hradu, ale také nám popisují lidskou snahu a píli zachránit památku pro budoucí generace.

48 4.3.9 Lep ějovice Lep ějovice . Pardubice, 2000.

Obec Lep ějovice mohla zaniknout z různých d ůvod ů, které nám nejsou zcela jasné. První historická zmínka o Lep ějovicích je v listin ě českého krále Vladislava II. z 20. ledna 1167, dále z roku 1350 - zpráva související s kostelem sv. Michala v Lep ějovicích nebo roku 1358 - spor mezi litomyšlským biskupem a tamní kapitulou. Z 15. století existovala tvrz, která sloužila jako sídlo svým pán ům. Pozd ější zmínky ze 16. století uvádí, že tvrz již nebyla obydlena a za čala chátrat. Kostel sv. Michala byl b ěhem t řicetileté války zni čen, ale pak opraven. Za čal op ět sloužit ke svatbám a poh řbům. I když máme archivní doklady, které prokazují existenci obce Lep ějovice, nem ůžeme se z nich dozv ědět, kde se obec p řesn ě nacházela a kdy a za jakých okolností zanikla. „Archivní doklady od poloviny 17. století až do po čátku 18. století prokazují, že Lep ějovice jako vesnice nebyly zni čeny v třicetileté válce.“ M ůžeme se domnívat, že jedna část vesnice zanikla a druhá část se udržela až do první poloviny 18. století. „Z ůstal jen kostel, hájovna u kostela a snad domek hrobníka. Dnes zaniklou obec p řipomíná jen její název, kostel s hřbitovem a tržišt ě.“ Zmínka o vesni čce Lep ějovice m ůže sloužit badatel ům, aby se snažili dohledat další dokumenty a doložili, kde se obec p řesn ě nacházela.

4.3.10 Pardubice, m ěsto sportu Pardubice m ěsto sportu . Pardubice, 1960.

Historie pardubického sportu sahá do dávné minulosti. První zmínky se objevily ve čty řicátých letech 19. století, kdy byla ustanovena honební spole čnost, která vedla k založení dostihového závodišt ě u Popkovic. Pardubice se postupem času staly centry n ěkolika sport ů – cyklistiky, tenisu, fotbalu a dalších. Mnoho z pěstovaných sport ů Pardubice proslavily ve sv ětě, a ť už to byla Velká pardubická steeplechase, Zlatá p řilba nebo pardubická aviatika. Pardubický sport p řežil sv ětové války bez úhony a rozši řoval se. Brožurka nám p řipomíná sporty, které za čaly být provozovány v polovin ě 19. století a jenž se provozují dodnes. N ěkteré mají mezinárodní význam – Velká pardubická steeple – chase, Zlatá p řilba.

49 4.3.11 Pardubický rodák ing. Jan Kašpar, první český letec (1883 – 1983) v dokumentech Pardubický rodák ing. Jan Kašpar první český letec (1883-1983) v dokumentech. Pardubice, 1983.

Vzpomínka na ing . Jana Kašpara nám p řipomn ěla stoleté výro ční jeho narození. Tento významný konstruktér a aviatik proslavil Pardubice na poli české aviatiky. Byl to člov ěk skromný, nebo ť se nechlubil n ěč ím, co ješt ě nem ěl dokon čené. O jeho úsp ěších a nezdarech často informovali spolupracovníci nebo bývalí kolegové. Jeho život byl tolikrát popsán, že bychom nenašli žádná skrytá tajemství. Tato brožura nám má nejen p řipomenout nejvýznamn ější data v život ě Ing. Jana Kašpara, ale také nám ukazuje první články o této významné osobnosti.

4.3.12 Knihy smolné Knihy smolné . Hradec Králové, 1969.

Tyto knihy pat ří mezi archivní prameny, které vypovídají o st ředov ěkém hrdelním soudnictví. Zachycují dobrovolné nebo vynucené výpov ědi osob podez řelých z hrdelního zlo činu. Jsou zde zachyceny mravy a jejich úpadek. Jejich sepisováním se nejen tvo řila evidence, ale sloužily také jako odstrašující p říklad. Knihy smolné nám ukazují p řípady práva útrpného, jak bylo vykonáváno. Dle mého názoru jsou jedním z nejzajímav ějších pramen ů o st ředov ěkém soudnictví.

4.3.13 Z po čátku pardubické cyklistiky (1885 – 1914) Z po čátku pardubické cyklistiky (1885-1914). In Východo český sborník historický , Pardubice, 1992, č. 2, s. 191-204.

První kolo a to d řev ěné bylo postaveno záme čníkem Vilémem Vorbachem. Pr ůkopníkem byl Václav Hromádko, který se roku 1880 pokoušel jezdit na vysokém kole. V roce 1855 vznikla organizovaná cyklistika, ale až v roce 1885 byly po řádány první silni ční závody. Dále se rozvíjela i dálková turistická cyklistika. Poutav ě sepsaná historie pardubické cyklistiky nám nejen připomíná pr ůkopníka Václava Hromádka, ale také poukazuje na tradici silni čních závod ů, která p řetrvává dodnes.

50 4.3.14 Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé sv ětové válce (1939 - 1945) Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé sv ětové válce 1939-1945 . Pardubice, 1992.

Autorem publikace je Zden ěk Bi čík a Jan N ěme ček. V roce 1992 pomohlo publikaci na sv ět Východo české muzeum Pardubice, Muzejní spolek v Pardubicích a Historický klub – pobo čka Pardubice. Vydání se však Zden ěk Bi čík nedo čkal. Cesta českých letc ů po 15. b řeznu 1939 byla často strastiplná. Vedla nejd říve do Polska, kam p řešlo p řibližn ě 660 letc ů. V ětšina pro nezájem polské strany podepsala závazek ve francouzské cizinecké legii – 470 letc ů. Po porážce polské armády část letc ů putovala p řes Rumunsko, SSSR, Francii do Velké Británie. Z Francie další část letc ů odjela do Afriky. Nalétali 3 300 opera čních hodin, sest řelili 158 nep řátelských letoun ů a shodili 8 500 kg pum. Do 15. srpna 1940 se ve Velké Británii sešlo 906 letc ů, kte ří byli za řazováni do vznikajících čs. perutí RAF. 12. července 1940 vznikla první 310. čs. stíhací peru ť, 2. srpna 311. čs. bombardovací peru ť, dne 5. zá ří 312. čs. stíhací a 10. kv ětna 1941 313. čs. stíhací peru ť ve svazku Royal Air Force. Českoslovenští p říslušníci královského letectva provedli 47 060 let ů p ři 100 596 opera čních hodinách, bylo sest řeleno 313 nep řátelských letadel, poškozeno 126 letoun ů. Bombardovací letadla svrhla 1 226 875 kg pum na 61 cíl ů v Německu a okupovaných zemí. V únoru 1944 opustilo Velkou Británii 26 pilot ů a založili 1. čs. stíhací pluk v SSSR. Pravd ěpodobn ě padlo za 2. sv ětové války 521 letc ů. N ěkte ří zahynuli v troskách ho řících letadel, p ři leteckých katastrofách, na nacistických popravištích, v hlubinách mo ří. Publikace dále obsahuje životopisy 30 letc ů, kte ří m ěli vztah k pardubickému okresu. Auto ři se snažili zmapovat cestu českých letc ů, ti museli často m ěnit p ůsobišt ě. Nalétali velké množství opera čních hodin, mnoho jich také p řišlo o život.

4.3.15 Z po čátk ů pardubických biograf ů Z po čátk ů pardubických biograf ů. In Pardubický kraj , Pardubice, 1957, č. 1, s. 73–74.

Prvním pardubickým kinematografem byl populární Viktor Ponrepo z Prahy. První promítání prob ěhlo roku 1903 a poté do Pardubic pravideln ě zajížd ěl. Mimo n ěho sem zajížd ěli majitelé ko čovných biograf ů, nap ř. – brat ři Šírové nebo brat ři Ezrové. Roku 1912 se přist ěhoval Otto Damzer, který za řídil biograf Imperiál. Bohužel následujícího roku zem řel. Jeho konkurentem byl Otto Danzer, který za čínal jako amatér, pozd ěji se z něho stal

51 podnikatel. První p ředstavení m ěl roku 1905 ješt ě s domácky vyrobeným p řístrojem. Pak si po řídil promítací aparaturu od firmy Ernemann. B ěhem první sv ětové války vyšlo na řízení o zákazu ko čovných biograf ů, a tak za čal provozovat p ředstavení pod koncesí m ěsta. V roce 1913 byl otev řen m ěstský biograf. V této krátké kapitole jsme seznamováni s po čátkem m ěstského biografu, se jmény pr ůkopník ů, ale m ůžeme zde najít kdy p řesn ě se v Pardubicích objevil první biograf.

4.3.16 Pardubice v dokumentech (60 dokument ů z historie m ěsta) SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 36, kart. 2, rk 20, Pardubice v dokumentech: 60 dokument ů z historie m ěsta 1969.

Kniha se d ělí na t ři rozsáhlé kapitoly. Autor za číná rokem 1340, dost podrobn ě se věnuje panování Pernštejn ů, uvádí r ůzné soudy a rozsudky, zaznamenává d ůležité události – příjezd prvního vlaku do m ěsta, postupn ě se dostává k zakládání politických stran, t řetí kapitola kon čí rokem 1945. Z pěti století (1340 – 1834) - kapitola nás seznamuje s poslední v ůli Arnošta z Pardubic ze Staré, pam ětním zápisem o zni čujícím požáru m ěsta, ukazuje ceník ryb z pozdního výlohu pardubických haltý řů , zápis o ochran ě archivu panství pardubického. Po čátky moderních Pardubic (1845 – 1918) - v roce 1845 p řijel do m ěsta první vlak, spojil města Olomouc – Praha, v roce 1874 se konal první ro čník Velké Pardubické, v roce 1883 byl odhalen pomník bratranc ům Veverkovým. V roce 1902 urgoval M. Aleš sv ůj honorá ř za obraz „Ješek z Pardubic p řed Milánem“, v roce 1905 – vyzývala sociální demokracie a odbory ke stávce. V roce 1918 se objevila vyhláška o stanném právu v Pardubicích. Pardubice v Československé republice (1918 – 1945) - obsahem poslední kapitoly je nap ř. hlášení o zabrání redakce „Východo českého obzoru z roku 1921, hlášení o pr ůběhu generální prosincové stávky, protokol o p říčinách požáru m ěstského divadla v roce 1931. V roce 1942 se objevila hlášení pardubického gestapa o smrti velitele skupiny Silver A Alfreda Bartoše, v roce 1945 zpráva kancelá ře TASS o osvobození Pardubic sov ětskou armádou a první vysílání m ěstského rozhlasu po okupaci. Zajímav ě zpracovaný náhled do historie Pardubicka z pohledu časového člen ění listin.

52 5. Kontext s vývojem politickým a vývojem oboru

V roce 1949 je zavedeno nové krajské z řízení a také jsou z řízeny nové krajské archivy. Další významnou zm ěnou v našem archivnictví znamenal rok 1954, když bylo vydáno vládní na řízení o archivnictví ze dne 7. kv ětna 1954 tj. vyhláška č. 29/1954 Sb. 84 Zárove ň byl vytvo řen Jednotný státní archivní fond. JSAF byl soubor písemností a dokument ů archivní povahy, které vznikly z činnosti státních orgán ů, jejich ústav ů a za řízení, socialistických právnických osob, zejména národních podnik ů, které spravovaly národní majetek, jakož i jejich právních p ředch ůdc ů. Archivnictví sloužilo podle vyhlášky č. 29/1954 Sb. k politickým, v ědeckým, kulturn ě osv ětovým a hospodá řským pot řebám československého lidu. Archivnictví pak mohlo plnit úkoly a být jednotn ě organizováno. Podstatn ě se rozší řil okruh státem spravovaných institucí, úřad ů a všech podnik ů, které své dokumenty povinn ě odvád ěly po skartaci do státních archiv ů. Nad všemi archivy ve stát ě byl zaveden metodický dozor. Byla z řízena Archivní správa MV p ři ministerstvu vnitra a p ři krajských správách MV vznikla archivní odd ělení, která byla však zrušena v roce 1965. Jejich kompetence pak p řevzaly státní archivy. Jako poradní orgán pro MV a pov ěř enectvo vnitra byla ustanovena v ědecká rada. Díky vyhlášce došlo k dalšímu soust řeďování archiv ů. Ke Státnímu úst řednímu archivu se p řičlenil Archiv zem ě české a posléze v roce 1956 i Úst řední zem ědělsko-lesnický archiv. Do archivní sít ě byl zapojen také Bá ňský archiv v Kutné Ho ře. Vzniklo mnoho nových archiv ů nap ř. Úst řední archiv Československé akademie v ěd. V roce 1956 se také spojily oblastní zem ědělsko-lesnické archivy se státními archivy. Státní archivy p řibraly ke svým kompetencím také pé či o dokumenty vyšších církevních institucí. Po čátkem padesátých let se za čínaly budovat okresní archivy, jejichž základem byly městské archivy a fondy místní povahy. Fondy okresní povahy byly p řijaty okresními archivy pod svá k řídla až koncem padesátých let. Týkalo se to hlavn ě materiálu okresních ú řad ů a soud ů a nov ě z řízených ONV. 85 Podnikové archivy se rozmáhaly po roce 1956, kdy MV vydalo vyhlášku o podnikových archivech. Podniky podle ní musely z řídit své vlastní archivy nebo se dohodnout

84 Vládní na řízení o archivnictví č. 29/1954 Sb., ze 7. kv ětna 1954. 85 ŠAMBERGER, Zden ěk. Studie k dějinám československého archivnictví. Praha, 2005. ISBN 80-86712-23-0

53 s jinými podniky a vytvo řit sdružené podnikové archivy. Sí ť státních archiv ů se upravila podle nové územní reorganizace. Vznik Okresního archivu Pardubice nenarušil provoz M ěstského archivu Pardubice, nebo ť Pardubice byly krajským m ěstem. M ěstský archiv Pardubice z ůstal samostatným útvarem do 1. ledna 1961, kdy byl p řičlen ěn k okresnímu archivu. Po vzniku okresního archivu Zden ěk Bi čík nadále pracoval v archivu m ěstském, p řednášel o historii Pardubic a publikoval své práce. B ěhem soub ěžného p ůsobení okresního a m ěstského archivu mu vychází práce nap ř. ve spolupráci s dr. Josefem Petrtylem nebo s Vlastimilem Vokolkem. Pozd ější slou čení archiv ů znamenalo zánik m ěstského archivu. Bi čík sv ůj odchod uzav řel vydáním P řehledu fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích. Posléze nastoupil do Okresního archivu v Pardubicích. Další sm ěr vývoje československého archivnictví byl dán federalizací státu v roce 1968. Byly vydány nové právní akty. Hlavním byl Zákon České národní rady o archivnictví ze 17. října 1974, 86 po n ěm následovala série provád ěcích vyhlášek a sm ěrnic, nap ř. o evidenci a ochran ě archiválií, 87 o podnikových archivech, 88 o archivech zvláštního významu, 89 o státních archivech, 90 o archivech národních výbor ů91 a další. Podle t ěchto zákon ů byly všechny archiválie na území republiky sou částí jednotného archivního fondu. Za národní kulturní památky mohou být uznány jen nejcenn ější z nich. V roce 1968 p řešlo archivnictví do kompetence Ministerstva vnitra ČSR a Ministerstva vnitra SSR a jejich archivních správ. Mezi nejd ůležit ější státní archivy pat řil bezesporu Státní úst řední archiv v Praze. Základní archivní sí ť p ředstavovaly státní oblastní archivy v Plzni, T řeboni, Litom ěř icích, Zámrsku, Praze, Brn ě a Opav ě. Okresní archivy z ůstaly ve všech okresech a nadále pe čovaly o okresní fondy i fondy místní povahy. Další druh archiv ů, tedy podnikové, spravovaly archiválie 30 let, než je p ředaly státním archiv ům. Do archivní sít ě byly také zahrnuty tzv. specializované archivy nap ř. Archiv Kancelá ře prezidenta ČR, Vojenský historický archiv. Do speciální kategorie archiv ů se po čítaly nap ř. archivy politických stran. Archiválie mohly být ale uloženy i v muzeích, knihovnách a jiných institucích. 92

86 Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví ze dne 17. října 1974. 87 Sm ěrnice MV ČSR č. 2/1975 Sb., o ochran ě a kategorizaci archiválií. 88 Vyhláška MV ČSR č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech. 89 Sm ěrnice MV ČSR č. 3/ 1975 Sb., o archivech zvláštního významu. 90 Sm ěrnice MV ČSR č. 12/1975 Sb., o státních archivech. 91 Sm ěrnice MV ČSR č. 13/ 1975 Sb., o archivech národních výbor ů. 92 ŠTOURA ČOVÁ, Ji řina. Úvod do archivnictví . Brno, 2002. ISBN 80-210-2216-7.

54 Po revoluci v roce 1989 nedošlo k výrazné zm ěně v organizací archiv ů. Pouze došlo ke zm ěně názv ů archiv ů. Byly zrušeny n ěkteré podnikové archivy a jejich materiál byl p ředán do oblastních archiv ů. Na nové pom ěry ve spole čnosti reagoval stát vydáním novely archivního zákona č. 343/1992. 93

93 Zákon ČNR č. 343/1992 Sb., ze dne 29. dubna 1992, kterým se m ění a dopl ňuje zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví.

55 6. Záv ěr

Úkol, který jsem si zpracováním této bakalá řské práce stanovila, bylo vytvo řit ucelený obraz života a tvorby Zde ňka Bi číka a poskytnout tak podn ět k dalšímu a podrobn ějšímu zpracování jeho života a činorodé tvorby. Zvlášt ě významný byl jeho p řínos k rozvoji pardubického muzea a m ěstského archivu. Nebylo však v mých silách zpracovat podrobn ě veškerou Bi číkovu tvorbu, nebo ť rozsah tvorby činí p řes 760 titul ů. To sv ědčí o bohaté dokumentační a badatelské tvorb ě tohoto dosud ne pln ě ocen ěného historika, který svými pracemi zdokumentoval mnoho historických témat, která se vážou jak k pardubickému regionu tak k jiným region ům. Osoba tohoto badatele a historika si zaslouží hlubší a podrobn ější zdokumentování, což jsem svojí prací nemohla obsáhnout, ale je to výzva pro další navazující zkoumání života, ale hlavn ě činnosti tohoto člov ěka. Nejpodstatn ější d ůvod, že život a činnost pana Bi číka není pln ě a odpovídajícím zp ůsobem zdokumentována, je že období mezi úmrtím a mou prací je relativn ě krátká doba, což m ě utvrzuje v názoru, že t řicetiletá doba je nutná pro kompletaci a archivování odkazu tohoto archivá ře, historika. Zám ěrem mé práce bylo zahájit bádání v archivech o tomto velice plodném historikovi a tím dát podn ět ješt ě hlubšímu a dopodrobna více zmapovanému životu a publika ční činnosti. Většina mé práce vychází z deník ů Zde ňka Bi číka, které si v ětšinou pravideln ě vedl. První z nich se datují rokem 1941, poslední zápisy kon čí v roce 1969. Lze z nich chronologicky sestavit životopis autora, rodinný p ůvod, studia, po čátky a pr ůběh 2. sv ětové války, povinnou vojenskou službu, vztah ke sportu a p ředevším životní lásku k historii. Bohužel však k tomuto tématu ješt ě není dostate čně zpracován materiál, ze kterého bych mohla vycházet. Dochovaly se četné rukopisy a rozm ěrné množství fotografií, jenž zaplnily celé 4 kartony. Zden ěk Bi čík vydal také velké množství článk ů, z nichž jsem získala p řehled o rozvoji regionu, techniky, zem ědělství, kultury, sportu, atd. Je pro mne tém ěř nep ředstavitelné, jak se jeden autor mohl v ěnovat podrobn ě historii regionu od roku 2 500 p ř. n. l. až po sou časnost. Rozsáhlejší historické studie se týkají p ředevším doby Pernštejn ů a z novodobé historie jsem našla nejvíce materiálu k pr ůběhu 2. sv ětové války na území Čech.

56 Snažila jsem se vyhnout hodnocení Zde ňka Bi číka, které vyplývalo z jeho deník ů. Byl pe člivý, snažil se vést pravidelné zápisy o událostech, které ho zaujaly a které prožil. Celý život zasv ětil své badatelské práci a publikování své tvorby. Ve své práci o Zde ňku Bi číkovi jsem zd ůraznila jeho činnosti v archivech, kde prožil většinu svého života.

57 7. Seznam pramen ů a literatury

Prameny: 1. Státní okresní archiv Pardubice (dále jen SOkA Pardubice), Bi čík Zden ěk, I. Životopisný materiál. 2. SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, II. Korespondence. 3. SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, III. V ědecká, odborná a literární činnost. 4. SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, IV. Písemnosti týkající se rodinných p říslušník ů a cizích osob. 5. SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, V. Ilustra ční materiál o p ůvodci fondu. 6. SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, VI. Fotografický materiál.

Literatura: 1. BI ČÍK, Zden ěk. Městský archiv v Pardubicích: Pr ůvodce po archivu Pardubice . Pardubice, 1956. 2. BI ČÍK, Zden ěk. Nálety na Pardubice 1944: Letecké nálety na Pardubice za druhé světové války. Pardubice, 1984. 3. BI ČÍK, Zden ěk. Pardubice od A do Z . 2. vydání. Pardubice, 1990. 4. BI ČÍK, Zden ěk. Lep ějovice . Pardubice, 2000. 5. BI ČÍK, Zden ěk. Pardubice m ěsto sportu . Pardubice, 1960. 6. BI ČÍK, Zden ěk. Pardubický rodák ing. Jan Kašpar první český letec (1883-1983) v dokumentech. Pardubice, 1983. 7. BI ČÍK, Zden ěk. Knihy smolné . Hradec Králové, 1969. 8. BI ČÍK, Zden ěk. Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé sv ětové válce 1939-1945 . Pardubice, 1992. 9. BI ČÍK, Zden ěk. Přehled fond ů a sbírek M ěstského archivu v Pardubicích 1960 . Pardubice, 1960. 10. BI ČÍK, Zden ěk. Deset let M ěstského archivu v Pardubicích 1948 – 1958 . Pardubice, 1958. 11. BI ČÍK, Zden ěk - VOKOLEK,Vlastimil. Bibliografie kraje Pardubického . Pardubice, 1959.

58 12. FRAJDLOVÁ, Emilie. Okresní archiv v Pardubice 1955 – 1980 . SOkA Pardubice, 1986. 13. SAKA Ř, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem . Pardubice, 1920. 14. ŠAMBERGER, Zden ěk. Studie k dějinám československého archivnictví. Praha, 2005. ISBN 80-86712-23-0 15. ŠTOURA ČOVÁ, Ji řina. Úvod do archivnictví . Brno, 2002. ISBN 80-210-2216-7. 16. VOLF, Miloslav. Popis m ěstských archiv ů v Čechách . Praha, 1947.

Periodika: 1. BENEŠ, Ctirad. Vzpomínka na Zde ňka Bi číka, historika nálet ů na Pardubice, In Pardubické noviny . Pardubice, 1994, ro č. 3, č. 195, s. 7. 2. BI ČÍK, Zden ěk. Bomby nad m ěstem. In Východní Čechy , Pardubice, 1961, s. 374–380. 3. BI ČÍK, Zden ěk. K srpnovém náletu na Pardubice. In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka , Pardubice, 1985, č. 7-8, s. 164–166. 4. BI ČÍK, Zden ěk. Kladrubská kronika o prvním náletu na Pardubice 22. 7. 1944. In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka , Pardubice, 1982, č. 11-12, s. 259–260. 5. BI ČÍK, Zden ěk. Kun ětická hora. In Pardubicko , Pardubice, 1949. 6. BI ČÍK, Zden ěk. Letadlo, které bombardovalo Pardubice. In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka, Pardubice, 1983, č. 7-8 s. 176–178. 7. BI ČÍK, Zden ěk. Letecká havárie u Dob říče. In St ředo český sborník historický , Praha, 1980, č. 15, s. 77–78. 8. BI ČÍK, Zden ěk. Letecká tragédie na Benešovsku p řed koncem druhé sv ětové války. In St ředo český sborník historický , Praha, 1979, č. 14, s. 231–235. 9. BI ČÍK, Zden ěk. Letecká válka na Teplicku. In Zprávy a studie krajského muzea v Teplicích , Teplice, 1980, č. 14, s. 93–96. 10. BI ČÍK, Zden ěk. Letecké nálety na Pardubice v roce 1944. In Východo český sborník historický , Pardubice, 1991, č. 1, s. 187–195. 11. BI ČÍK, Zden ěk. Letecké útoky na mosteckou oblast 1944 – 1945. In Věstník okresního archivu v Most ě 1977 , Most, 1977, s. 53–58. 12. BI ČÍK, Zden ěk. Letecký boj u Jind řichova Hradce – 24. srpna 1944. In Archivum trebonense : Sborník studií pracovník ů archivu a jeho badatel ů, T řebo ň, 1975, sv. 3, s. 83– 85. 13. BI ČÍK, Zden ěk. Letecký boj u Slaného dne 2. b řezna 1945. In St ředo český sborník historický , Praha, 1977, č. 12, s. 69–71.

59 14. BI ČÍK, Zden ěk. Letecký útok na Sv ětlou nad Sázavou. In Práce našich kroniká řů , Havlí čkův Brod, 1982, č. 13, s. 20–21. 15. BI ČÍK, Zden ěk. M ěstské vlastiv ědné muzeum v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 34–39. 16. BI ČÍK, Zden ěk. M ěstský archiv v Pardubicích. In Pardubicko , Pardubice, 1949, s. 39–47. 17. BI ČÍK, Zden ěk. Nálet na Kolín 24. srpna 1944. In St ředo český sborník historický , Praha, 1972, č. 7, s. 159-161. 18. BI ČÍK, Zden ěk. Pardubický 24. srpen 1944. In Sborník prací východo českých archiv ů, Zámrsk, 1975, č. 3., s. 141–192. 19. BI ČÍK, Zden ěk. Prosincový nálet na Pardubice. In Sborník prací východo českých archiv ů, Pardubice, 1990, r. 7, s. 155–166. 20. BI ČÍK, Zden ěk. P řísp ěvky k nálet ům na Mostecku. In Věstník okresního archivu v Most ě 1978 – 1979 , Most, 1980, s. 78–80. 21. BI ČÍK, Zden ěk. Smolné knihy pardubické. In Pardubicko, Pardubice, 1949, s. 26–33. 22. BI ČÍK, Zden ěk. Velkostatek Pardubice a jeho archiv. In Sborník prací východo českých archiv ů, Zámrsk, 1970, č. 1, s. 147–161. 23. BI ČÍK, Zden ěk. Z neznámé historie motocyklové výroby. In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka , Pardubice, 1981, č. 6, s. 126-129. 24. BI ČÍK, Zden ěk. Z po čátku pardubické cyklistiky (1885-1914). In Východo český sborník historický , Pardubice, 1992, č. 2, s. 191-204. 25. BI ČÍK, Zden ěk. Z po čátk ů pardubických biograf ů. In Pardubický kraj , Pardubice, 1957, č. 1, s. 73–74. 26. LADÝ Ř, Ivan. Osudový únor populárního historika Zde ňka Bi číka, In Pardubické noviny . 5. února 2005, Pardubice, 2005, ro č. 14, č. 30, s. 9. 27. LADÝ Ř, Ivan. Zden ěk Bi čík se únoru narodil i zem řel. In Pardubické noviny , 27. února 1996, Pardubice, 1996, s.8. 28. Okresní archiv v Pardubicích: Seznam fond ů. Pardubice, 1959. 29. PETRTYL, Josef - BI ČÍK , Zden ěk. Vlastiv ědná literatura Pardubického kraje 1945 – 1956. In Časopis Spole čnosti p řátel starožitností , 1957, s. 239 – 246. 30. ŠEBEK, František. Vzpomínka na Zde ňka Bi číka k jubileu jeho nedožitých osmdesátin, In Zprávy Klubu p řátel Pardubicka, Pardubice, 2006, č. 5-6, s. 154 – 158. 31. TUR ČÍN, Old řich. Vznik a vývoj okresních archiv ů východo českého kraje. In Sborník prací východo českých archiv ů 1, 1970, s. 217–249.

60 Právní p ředpisy: 1. Sm ěrnice MV ČSR č. 2/1975 Sb., o ochran ě a kategorizaci archiválií. 2. Sm ěrnice MV ČSR č. 3/ 1975 Sb., o archivech zvláštního významu. 3. Sm ěrnice MV ČSR č. 12/1975 Sb., o státních archivech. 4. Sm ěrnice MV ČSR č. 13/ 1975 Sb., o archivech národních výbor ů. 5. Vládní na řízení o archivnictví č. 29/1954 Sb., ze 7. kv ětna 1954. 6. Vyhláška MV ČSR č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech. 7. Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví ze dne 17. října 1974. 8. Zákon ČNR č. 343/1992 Sb., ze dne 29. dubna 1992, kterým se m ění a dopl ňuje zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví.

61 8. Přílohy

1. Portrét Zde ňka Bi číka, SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 387, katr. 4, sn 193, Portrét Zde ňka Bi číka 35x75 mm, 1976. 2. Portrétní fotografie Zde ňka Bi číka, SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 142, kart. 4, ff 55, Portrétní fotografie Zde ňka Bi číka (zarámovaná), 240x303 mm (178x227 mm), s. d. 3. Zden ěk Bi čík s kolegy, SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 311, kart. 4, ft 345, S kolegy na nádvo ří zámku v čele s dr. Ji řím Frajdlem, 105x73 mm, 1960. 4. Zden ěk Bi čík s kolegy, SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 312, kart. 4, ft 346, S kolegou Janem K řivohlávkem a z řejm ě s Michalem Svatošem, 95x65 mm, 1960. 5. Zden ěk Bi čík s kolegy, SOkA Pardubice, Bi čík Zden ěk, inv. č. 314, kart. 4, ft 349, S kolegy v západním traktu zámku v Zámrsku, 135x80 mm, 1960. 6. Bi čík ův rodokmen.

62

Přílohy

63

1. Zden ěk Bi čík

64

2. Zden ěk Bi čík

65

3. Zden ěk Bi čík s kolegy na nádvo ří zámku v Zámrsku v čele s dr. Ji řím Frajdlem

4. Zden ěk Bi čík s kolegou Janem K řivohlávkem a z řejm ě s Michalem Svatošem

66

5. Zden ěk Bi čík s kolegy v západním traktu zámku v Zámrsku

67 6. Rodokmen

Pospíšilová Marie

ina ř

Lautnerová Ji Lautnerová ch ě

Vojt ík Otakar č Lautner Bi

k Josef k Josef ě šíková Anna Marie šíková Anna ě T

ík Zden č Bi k Josef ě (26. února 1926 - 9. února 1926 - 1990) února (26.

k ě ík Zden č Bi ík Josef Zden ík Josef č Bi

68 9. Resumé

This work is about Mr. Zden ěk Bi čík, a historian and archivist, who dedicated his life to museum, archives and above all to history. The work describes all his life, from his birth to his unexpected death. Mr. Zden ěk Bi čík aids significantly to the development of Museum of the town Pardubice and of the Municipal archive. In the first chapter of my work I describe the origin of the Municipal archive, the historical development , the termination and the resulting origin of District archive. The second chapter is dedicated to the professional biography. I give account of his life, his birth, education, first employment and resulting research activities, family conditions and his sudden death and retirement from the unfinished research work. The greater part of my work originated from the diaries of Mr. Zden ěk Bi čík. He wrote the diaries mostly regularly. The first of them dated in the year 1941, the last terminated in 1969. According to the diaries we can compile the chronological biograpfy of the author, his descent, studies, the beginning and the course of the Second World War , his conscription, his relation to sport and above all the his love to history. They include also numerus manuscripts and a lot of photos. Mr. Zden ěk Bi čík published a number of articles and I obtained the survay about the development of the region, about culture, technics, sport, agriculture etc. Mr. Zden ěk Bi čík was very creative, the extend of his activity is over 760 titles. This is a testimony about the large documentation and research activities of this historian, who elaborated a lot of historical questions with contact to Pardubice Region and also other regions. The extensive studies deal above all with the time of Pernštejn. From the modern history I found mostly the reports about the Second World War on the territory of Bohemia. His careful comments about planes and air raids over Bohemia are worthy of remarks with exact elaboration, with crew enumeration of bombing planes and bomb dropping tonnage over Protectorate Bohemia and Moravia territory. This work is inspiration for research of other historians. The last chapter refers to the modifications of archival law during the life of Mr. Zden ěk Bi čík.

69