Transformace Regionu Po Roce 1989 Na Příkladu SO ORP Vítkov Se Zaměřením Na Obyvatelstvo a Sídla

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Vítkov se zaměřením na obyvatelstvo a sídla

Bakalářská práce

Tomáš Vašátko

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Brno 2018

Bibliografický záznam

Autor: Tomáš Vašátko Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Vítkov se zaměřením na obyvatelstvo a sídla Studijní program: Humánní geografie Studijní obor: Geografie Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Akademický rok: 2017/2018 Počet stran: 60+6 Klíčová slova: Transformace; Region; SO ORP Vítkov; Demografie; Obyvatelstvo; Sídla; Migrace; Vyjížďka; Dojížďka; SLDB

Bibliographic entry

Author: Tomáš Vašátko Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: The transformation of the region after 1989 using the example of microregion Vítkov with a focus on population nad settlements Degree Programme: Human geogpraphy Field of Study: Geography Supervisor: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Academic Year: 2017/2018 Number of Pages: 60+6 Keywords: Transformation; Region; SO ORP Vítkov; Demography; Population; Settlement; Migration; Departure; Commutation; Census

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá transformací SO ORP Vítkov po roce 1989 se zaměřením na vývoj a změny obyvatelstva a sídel. Hlavní data byla použita ze Sčítání lidu, domů a bytů a dalších publikací ČSÚ nebo Moravskoslezského kraje, ty byly doplněny o letecké a satelitní snímky k vývoji sídel. Po seznámení se s charakteristikou regionu a jednotlivých obcí jsem začal analyzovat současnou socioekonomickou situaci. Poté následuje zhodnocení vývoje obyvatelstva, změn v dojížďce či sídelní struktuře. Jednotlivé kapitoly jsou porovnávány s jinými územními jednotkami a doplněny tabulkami, grafy a obrázky pro lepší názornou interpretaci. Na závěr byly popsány změny v průběhu sledování a zodpovězeny dané okruhy témat k vývoji obyvatelstva a sídel SO ORP Vítkov. Tato práce může pomoci pro lepší pochopení snižování počtu obyvatel tohoto regionu a najít možnost tento proces zvrátit či zmírnit.

Abstract This bachelor thesis deals with the transformation of the SO ORP Vítkov after the year of 1989 with the aim on population and settlement. Data used in this paper comes mainly from censuses and other publications from Czech statistical office or Moravia- Silesian region. The first part of this work focuses on key characteristics of examined region and its villages together with a socio-economic analysis of this administrative district. Following chapter is about changes in population, like departure, commutation or transformation in settlement structure. Individual chapters are compared with different territorial units, supplemented by tables, graphs and pictures for better interpretation. As a result, there are described changes during a period on population and settlement in SO ORP Vítkov. This thesis can help with better understanding of population reduction and find an opportunity to reverse this process.

Rozsah

Poděkování Chtěl bych poděkovat doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi Ph.D. za odborné vedení práce a cenné rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat. Také bych chtěl poděkovat paní zastupitelce PhDr. Marii Mikulíkové za cenné informace a čas, který mi věnovala.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Podpis: V Brně dne ……………

OBSAH 1 ÚVOD ...... 9 2 CÍLE A VÝZKUMNÉ METODY PRÁCE ...... 10 3 METODIKA ...... 11 4 TEORETICKÉ ZARÁMOVÁNÍ ...... 13 5 REŠERŠE LITERATURY ...... 15 6 VYMEZENÍ A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...... 17 7 HISTORICKÝ VÝVOJ DO ROKU 1989 ...... 19 8 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ...... 22 9 AKTUALNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE ...... 27 9.1 Hospodářství ...... 27 9.2 Infrastruktura ...... 30 10 VÝVOJ OBYVATELSTVA ...... 31 10.1 Počet obyvatel ...... 31 10.2 Pohyb obyvatelstva ...... 32 10.3 Struktura obyvatelstva ...... 33 10.4 Nezaměstnanost ...... 36 11 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA OBYVATELSTVA ...... 38 11.1 Intenzita dojížďky do zaměstnání a škol ...... 38 11.2 Denní dojížďka ...... 40 11.3 Směr vyjížďky za prací ...... 41 11.4 Vymezení dojížďkového regionu ...... 42 12 VÝVOJ SÍDEL A BYTOVÁ POLITIKA ...... 44 12.1 Velikostní skupiny sídel ...... 44 12.2 Počet domů, bytů a jejich výstavba ...... 44 12.3 Neobydlené byty ...... 49 12.4 Vybavenost bytového fondu ...... 51 12.5 Územní plán města Vítkova ...... 52 13 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SE ZASTUPITELI OBCÍ ...... 53 14 ZÁVĚR ...... 54 SEZNAM LITERATURY ...... 55 SEZNAM ZKRATEK ...... 58 SEZNAM PŘÍLOH ...... 60

1 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je transformace regionu po roce 1989 se zaměřením na obyvatelstvo a sídla. Jako zájmové území je použit správní obvod obce s rozšířenou působností Vítkov. Rok 1989 přinesl mnoho změn například nabytí svobody, ale především změny v socioekonomické sféře, které následně vyústily v privatizaci a restituce majetku. Další změnou byla větší možnost cestovat, která vedla k většímu pohybu obyvatelstva v rámci Česka, ale také do zahraničí. Dopad na jednotlivé regiony byl rozdílný. Obsahem práce bude zhodnotit vývoj a dopad těchto změn na SO ORP Vítkov a porovnat je s jinými administrativními jednotkami. Stěžejní problém Vítkovska je vysoká nezaměstnanost a s tím související úbytek obyvatelstva ve většině jeho obcí, kteří se stěhují za práci mimo region. Pro analýzu těchto problémů budou použity kvantitativní data z různých dostupných registrů a databází, ale především ze Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991, 2001 a 2011. Práce je rozdělena do více částí, kde první z nich mají čtenáře seznámit s regionem, jeho pozitivními i negativními stránkami. Po tomto seznámení následuje analýza obyvatelstva a vývoj sídel. Na to navazuje zhodnocení postavené na názorech zastupitelů jednotlivých obcí. Práce je uzavřena hodnocením vývoje a prognózou do budoucnosti.

2 CÍLE A VÝZKUMNÉ METODY PRÁCE Cílem práce je analyzovat změny, které proběhly na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Vítkov. Práce je zaměřena na vývoj obyvatelstva a sídel po roce 1989, ale popíši zde také aktuální socioekonomickou situaci regionu. Část práce se budu věnovat také dojížďce a vyjížďce obyvatel jak za prací, tak do školy. Jako hlavní použiji demografické ukazatele a procesy, které pak popíši přímo na jednotlivých obcích či skupinách obcí. I přes menší počet obcí v SO ORP Vítkov se zde objevují rozdíly, a to z různých důvodů (geografická poloha, počet podniků apod.).

Okruhy výzkumných témat:  Vývoj a důvody změn počtu obyvatel v jednotlivých obcích  Intenzita a směr dojížďky a vyjížďky obyvatel do zaměstnání a školy a případná změna mezi lety 2001 a 2011  Vývoj a změny ve struktuře obyvatelstva  Počet a vývoj dokončených domů a bytů  Proměna vybavenosti domovního a bytového fondu

Předpokládám, že Vítkov je významným centrem celého zájmového území a to z hlediska pracovních příležitostí, občanské vybavenosti, dojížďkou za zaměstnáním nebo do škol.

Zdroj informací dle techniky sběru dat rozdělit do dvou skupiny. Jako první jsou primární data, která se získávají přímo z terénu, pozorování nebo dotazování. V této práci bylo použito především pozorování. Každou obec jsem navštívil a vyfotil typickou zástavbu a „centrum“ obce. K většině obcí zájmového území mám osobní vztah, jelikož jsem je v minulosti hojně navštěvoval, a tudíž mám v podvědomí různé problémy obyvatel či jejich pozitiva. Dotazování jsem použil jako další metodu k získávání primárních dat. To jsem provedl s představiteli daných obcí. Cílem bylo zjištění důvodů, které vedou obyvatele k emigraci z tohoto regionu. Pro sekundární data jsem využil sběr informací z různých databází, map nebo zápisků. Jednalo se především o Český statistický úřad. Stěžejní data byla použita ze Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991, 2001 a 2011, dále pak různé registry obyvatelstva. Následně porovnání leteckých a satelitních snímků pro zobrazení vývoje sídel.

3 METODIKA K analýze vývoje obyvatelstva a sídel pro SO ORP Vítkov bylo použito množství různých metod. Pro kapitolu „Rešerše literatury“ jsem vyhledal články či úryvky z knih, které se zabývají transformačním vývojem různých regionů Česka. Jednalo se především o aplikaci socioekonomických indikátorů, které sloužily pro kategorizaci jednotlivých regionů. Pro kapitolu „Vymezení a stručná charakteristika území“ byla použita mapa územně správního členění Moravskoslezského kraje. Zde byla určena poloha SO ORP a jeho sousedů v rámci kraje i mimo kraj. Pomocí map historického území Moravy a Slezska bylo stanoveno, které obce (případně jejich místní části) patřily do jednoho či druhého zemského zřízení. Jako poslední části humánní charakteristiky byly vybrané demografické údaje pro zájmové území, získané z ČSÚ. Ke kapitole „Charakteristika jednotlivých obcí“ byla data použita především z webových stránek jednotlivých obcí či jejich kronik. Kapitolu „Historický vývoj do roku 1989“ pak detailně popsala kniha Vítkov: z historie města (DORKO, KRAVAR, 2017), která popisuje i vývoj blízkých obcí. Data pro vývoj počtu obyvatel od roku 1869 pochází z Historického lexikonu obcí České republiky (ČSÚ, 2016). Pro zhodnocení aktuální socioekonomické situace jsem vycházel především z informací ČSÚ, kde funkce „Vše o území“ zobrazila údaje o využití území jednotlivých obcích. Absolutní čísla byla přepočítána na procentuální zastoupení v jednotlivých obcí. K porovnávání jsem vybral několik kategorií pozemků jako orná půda, trvalý travní porost a zalesněné území pro lepší zhodnocení zemědělského potenciálu. Pro zjištění největších firem, počtu zaměstnanců a ekonomickým odvětvím sloužil web HBI a také Veřejný rejstřík a Sbírka listin. Podle dat ze SLDB 2011 jsem se věnoval jednotlivým odvětvím ve službách. Data o nezaměstnanosti byla použita z Veřejné databáze v tříletém intervalu od roku 2008 do roku 2017. V průběhu těchto let došlo ke změně metodiky výpočtu podílu nezaměstnanosti. Rozdíl mezi podílem nezaměstnaných osob (PNO) a mírou nezaměstnanosti (MN) spočívá v tom, že PNO vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v rozmezí 15-64 let, kdežto MN započítává tento ukazatel pouze pro ekonomicky aktivní osoby, tudíž je celková interpretace dat obtížnější. Přechod na novou metodiku nastal začátkem ledna 2013. Pro kapitolu, která se zabývá vývojem různých demografických ukazatelů, jsou data použita především z ČSÚ, konkrétně se pak jedná o SLDB z let 1991, 2001 a 2011. Použita byla také data z různých registrů stejného zdroje a to pro pohyb, počet obyvatelstva či naději dožití pro ostatní SO ORP opavského okresu.

Pro výpočet indexu stáří byl použit vzorec:

Kapitola, která se zabývá vývojem počtu domů a bytů a jejich vybavenosti, čerpá primárně ze SLDB 2001 a 2011, v menší míře také pak z SLDB 1991 a Veřejné databáze od ČSÚ. Získaná data jsou následně porovnána, spolu se zhodnocením změn v daném období. Tato část je také doplněna o satelitní a letecké snímky Vítkova a Březové. Je zde patrné jak se proměnila zástavba v těchto obcích v průběhu 55 let. Porovnání menšího časového intervalu by nemělo smysl, jelikož v průběhu 21. století neprobíhá intenzivní výstavba v SO ORP Vítkov. Následně byl zhodnocen územní plán centrálního města1 Vítkov. Bylo zjištěno, že parcel pro výstavbu domů je v obci dostatečné množství. Kvůli nízké výstavbě bude trvat několik let, než budou tato místa vyčerpána.

1 V práci je používán pojem centrální město jako označení pro středisko resp. jádro regionu. Nejedná se tedy o oficiální, legislativně schválenou terminologii.

4 TEORETICKÉ ZARÁMOVÁNÍ Změny celkového počtu obyvatelstva jsou v dnešní době méně významné než změny probíhající v dílčích demografických strukturách. Nejvíce počet obyvatel v Evropě (včetně Česka) ovlivňuje migrace. Česká republika ze začátku 90. let byla ziskovou zemí jak z přirozeného tak i mechanické přírůstku. Ovšem v rozmezí let 1994-2002 obyvatelstvo ubývalo, to se zastavilo až v roce 2004. Maximum přírůstku bylo dosaženo v roce 2007, a to 103 tis. osob (BARTOŇOVÁ a kol. 2010). V rámci našeho zkoumaného regionu je ovšem trend jiný. Od roku 1997 s výjimkou roku 2005 soustavně jako celek obyvatele ztrácí. Co se týče naděje dožití, ta se zvyšovala (až na výjimky) v průběhu celého 20. století a tato tendence přetrvává dodnes. Díky lepší zdravotní péči pak klesá počet zemřelých, a tudíž se zvyšuje naděje dožití, to má za následek snížení počtu vdov a vdovců (RYCHTAŘÍKOVÁ, 1996). Tím lze zjistit jak je staré obyvatelstvo v daném místě, ale také relativní počet osob, které jsou ekonomicky aktivní. Index stáří se pak nejvíce používá při porovnávání v různých administrativních jednotkách podle věkové struktury obyvatelstva (LANGHAMROVÁ, 2007).

Nejčastěji se pod pojmem pohyb (mobilita) obyvatelstva rozumí určitá změna v zařazení jednice v rámci určité územní jednotky. Jedná se o dvojí mobilitu, pokud je prostorem myšlen pohyb mezi určitými územními celky tak se jedná o prostorovou mobilitu. V rámci sociálního života (např. povýšení v práci, jiná kultura) lze hovořit o sociální mobilitě obyvatelstva, která se většinou nemění v prostoru (TOUŠEK a kol., 2008).

V zásadě rozlišujeme čtyři základní typy prostorových pohybů (dle KUNC, TOUŠEK a kol., 2008):  Migrace (stěhování) obyvatelstva je tím myšleno jednorázový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště. V potaz se bere i změna bydliště v rámci jedné územní jednotky (např. obce), nejenom do jiných regionů či států.  Dočasné změny pobytu (sezonní) jsou změny bydliště na určitou dobu (většinou roční období). Při tomto pohybu se nemění trvalé bydliště jedince.  Pravidelné pohyby (periodické) jedná se zejména o dojížďku do zaměstnání či do školy. Pro tento pohyb je charakteristické relativní pravidelnost pohybu obyvatel. Lze jej označit také jako kyvadlová migrace  Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva (turbulence), jejichž účelem bývá nejčastěji cestovní ruch a rekreace. Lze sem zařadit i pohyb za nákupem či službami.

Migrace je pouze jednou z forem prostorové mobility obyvatelstva, kterou se rozumí pohyb obyvatelstva v geografickém prostoru z důvodů uspokojování potřeb v nejširším významu (DRBOHLAV, 1999). Součástí práce je rovněž problematika bydlení. V současnosti si člověk může vybírat celkem ze dvou forem. První je bydlení vlastnické, jako druhá forma je bydlení nájemní. To se změnilo oproti minulému režimu, kdy převažovalo bydlení nájemní. Vlastnické bydlení v současnosti velmi rychle roste, především díky hypotečním půjčkám, které má zhruba každá desátá domácnost (LUX, 2011). Kvalitu bydlení určuje více faktorů. Novější byty nemusejí být nutně lepší než ty starší. To závisí například na lokalitě nebo vybavenosti daného bytu. Ovšem starší byty jsou náročnější na údržbu a s vývojem nových technologií taky nutných rekonstrukcí. Jako vybavenost pak hraje roli napojení domu na kanalizaci. Pro zajímavost lze sledovat také podíl obydlených bytů. Tento faktor pak především poukazuje na spokojenost s bydlením v dané lokalitě a je využíván především pro zhodnocení atraktivity území. (PERLÍN, 2010)

5 REŠERŠE LITERATURY

BLAŽEK, J. (1995): Současné tendence regionálního vývoje v České republice. Tento článek pojednává o problematice regionálního rozvoje. V České republice má studium meziregionálních diferenciací zvláštní význam. Zaprvé, před rokem 1989 totiž nebyla možnost měřit regionální rozdíly pomocí ekonomické produktivity, jelikož zde byly stanoveny pevné (umělé) ceny. A zadruhé po roce 1989 došlo k velmi rychlému nárůstu mezioblastních rozdílů. To mělo za následek změnu životní úrovně obyvatelstva mezi regiony. Výrazným faktorem diferenciace regionálního rozvoje pak je bezpochyby geografická poloha (atraktivita) daného regionu. Mezi další faktory, které ovlivňují životní úroveň regionu, patří lidské zdroje (vzdělanost, tradice…), ekonomická struktura nebo životní prostředí. Hodnocení regionálního vývoje lze určit pomocí rozmanitých indikátorů, mezi nejčastější patří nezaměstnanost a počet malých podnikatelů (neboli objem daní zaplacených těmito podnikateli).

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Tato kniha se zabývá strukturální a vývojovou problematikou humánně-geografických systémů specifikovanou pro území Československé republiky (ČSR). V první řadě se autoři věnují dlouhodobému vývoji systému osídlení v ČSR. Jako hlavnímu bodu se pak věnují vývoji územní koncentrace obyvatelstva (vymezení dojížďkového regionu), vývoji měst, hlavních koncentračních prostorů a obecnému charakteru vývoje osídlení. V druhé řadě se pak autoři zabývají výzkumem, který je zaměřen na komplexní organizaci systému osídlení a vývojovým tendencím. Kromě vztahů, které jsou v současnosti, řeší dlouhodobé projevy regionální struktury.

HAMPL, M., MÜLLER, J. (2011): Společenská transformace a regionální diferenciace Česka: Příklad vývoje rozmístění pracovních míst a obyvatelstva. Autoři popisuje transformaci v Česku, a jaké přinesla změny ve společenské organizaci. Hovoří o začátku nového regionálního rozvojového cyklu. Díky zpracování statistik a dalších proměnných byl vyjádřen kompaktní obraz transformačního vývoje regionů. Je důležité označit zaprvé řádově vyšší územní nerovnoměrnost než sociální nerovnoměrnost a za druhé vyšší proměnlivost diferenciace sociální než územní. Ovšem oproti zmíněným rozdílům byla orientace u všech hlavních funkcí a na obou sledovaných úrovní obdobná (prohlubování diferenciace a zvyšování nerovností mezi regiony). Dle autorů se postupně zpomaluje či i

15 zastavuje územní koncentrace obyvatelstva i většiny ekonomických aktivit, ale pokračuje vztahová koncentrace a zvyšuje se dopad vlivu na regionální systém.

BLAŽEK, J. (1996): Meziregionální rozdíly v České republice v transformačním období. Autor se zabývá analýzou vývoje meziregionálních rozdílů v průběhu ekonomické a společenské transformace. Jako hlavní ukazatele použil míru nezaměstnanosti. Ovšem výsledkem bylo, že v letech 1992-1993 zde byly mezi regiony pouze nevýznamné rozdíly. Proto použil variační koeficient, který vypovídá o relativním významu průměrné odchylky od průměru. Ve srovnání s EU měla vyšší hodnoty pouze Itálie. Pro zefektivnění této studie pak použil variační koeficient míry podnikatelské aktivity obyvatelstva. V tomto případě zjistil, že meziregionální rozdíly v průměrných mzdách jsou výrazně nižší a celkové pořadí krajů podle výše mezd neodpovídá jejich ekonomické aktivitě. Budoucí vývoj meziregionálních změn bude ovlivňován jak změnami v Česku tak i se zvyšujícím se tlakem na české podniky ze strany EU.

BURCIN, B., KUČERA, T. (2004): Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003-2065). Cílem tohoto článku je uvést prognózu do budoucnosti, co se týče vývoje počtu obyvatel v Česku. Autoři jsou toho názoru, že v budoucnosti bude vyšší počet zemřelých než narozených a tím pádem bude růst úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Migrace tento trend bude pouze zmírňovat. Česko bude demograficky stárnout, tudíž jediná věková kategorie, která naroste, bude 65+ let. To bude samozřejmě umocněno zvyšující se naději dožití, takže bude čím dál více obyvatel, kteří se budou dožívat vyššího věku.

DORKO, B., KRAVAR, Z. (2017): Vítkov: z historie města. Autoři se zabývají dlouhodobě historií a současností na území okresů Bruntál a Opava. V této jejich společné knize je velká část věnována samotnému městu Vítkov a jeho místním částím, nejsou zde opomenuty ani okolní vesnice, které z velké části spadají do SO ORP Vítkov. Jedná se o druhou knihu s tematikou vítkovské historie. Tato kniha byla základem pro informace pro kapitolu „Historický vývoj do roku 1989“.

6 VYMEZENÍ A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Zkoumané území SO ORP Vítkov se nachází v regionu soudržnosti (tzv. NUTS 2) Moravskoslezsko, dále v Moravskoslezském kraji, přičemž tvoří hraniční území s Olomouckým krajem. Dále náleží do okresu Opava, kde tvoří jeho jižní část. Správní obvod tvoří hranici celkem s šesti jiným obvody dvou různých krajů (viz Obr. 1). Zajímavostí je, že celou hranici s SO ORP Olomouc tvoří vojenský újezd Libavá. Vítkovsko je jeden ze čtyř správních obvodů v okrese Opava (další jsou ORP Kravaře, Hlučín a rovněž Opava). Vítkov je zároveň jedinou obcí s pověřeným úřadem se shodným územím jako je SO ORP. Nejbližší zahraniční soused je Polsko, jehož hranice se nachází zhruba 25 km vzdušnou čarou severně od Vítkova.

Obr. 1 Administrativní dělení SO ORP Vítkov a jeho poloha v rámci kraje a České republiky Zdroj: ArcČR 500 v 3.2, vlastní tvorba Území se nachází na historickém území Slezska a částečně i Moravy (ve své jihozápadní části). Moravskému území náleží konkrétněji celé katastrální území Budišova nad Budišovkou, dále místní části Gručovice od obce Březová a jako poslední moravská exkláva Nové Vrbno (místní část Větřkovic). Pro zajímavost v roce 1950 se Vítkov stal sídlem okresního soudu, který ovšem o 18 let později zanikl připojením k opavskému okresu.

SO ORP Vítkov obsahuje celkem 12 obcí, z toho dvě mají statut města (Vítkov a Budišov nad Budišovkou). Celková rozloha činí 282,96 km2 a žije zde 13 355 obyvatel (stav k 31. 12. 2017, ČSÚ, 2017a), co se týče počtu obyvatel, tento správní obvod je nejmenší v Moravskoslezském kraji. Hustota zalidnění činí zhruba 47 obyv./km2. Největším městem obvodu je Vítkov s 5 806 obyvateli. Následuje Budišov nad Budišovkou s 2 911 obyvateli (ČSÚ, 2017b). Dále se zde nacházejí už jen vesnice, kde je největší Březová. Nejvíce obcí nalezneme ve velikostním intervalu od 200 do 499 obyvatel (celkem 6 obcí).

Přírodní podmínky nijak významně neovlivňují populační vývoj a sídelní strukturu, proto v rámci práce není zařazena fyzicko-geografická charakteristika regionu.

Obr. 2: Obecně geografické prvky charakteristiky SO ORP Vítkov Zdroj: ArcČR 500 v3.2., vlastní tvorba

7 HISTORICKÝ VÝVOJ DO ROKU 1989

První zmínkou mělo být založení vítkovského kostela v roce 959, kdy byl tento letopočet vytesán to kamene na hřbitovní zdi, ten se ovšem nedochoval. Oblast Vítkovska byla vzhledem k hustému zalesnění jen řídce osídlená. Jedinou obcí, kde byla zachována zakládající listina, byly již výše zmíněné Větřkovice v roce 1298. O ostatních obcí se neví, kdy byly přesně založeny. První zmínka o Vítkovu byla v dokument z 25. listopadu 1301, kdy olomoucký kanovník Dětřich z Fulštejna daroval svému věrnému Konrádovi „nějaký les“ ležící u středního toku potoka Kaménka pro potřebu vyklučení a založení vesnice. Samotné město bylo nejspíše založeno až v závěru druhé poloviny 13. století společně s několika okolními obcemi (například Budišovem nad Budišovkou). Složení obyvatelstva bylo velmi pestré, většinu obyvatel zde tvořili Němci a Češi, ale také polští Slezané. První zmínka o hradu Vikštejn pochází z roku 1282, kdy se jednalo o spor mezi rodem Benešoviců a klášterem Hradisko u Olomouce. Hrad Vikštejn byl založen Vítkem z Kravař, který je také považován za zakladatele města Vítkova. Tehdy hrad patřil k nejvíce fortifikačním stavbám na Opavsku. Zájmové území bylo ve středověku velmi pestře rozděleno z hlediska panství. V centrální části území se rozkládalo panství Vikštejnské, které sdružovalo Horní Ves (současná část Vítkova) a samotný Vítkov. Na východě a severu pak území spadalo do panství Hradce nad Moravicí. Malá část regionu na jihovýchodě náležela do panství Fulneku. Území Budišova nad Budišovkou náleží do historické části Moravy. Počátek 17. století je poznamenán především neutuchajícím sporem mezi katolíky a protestanty, které vyústily až ve válku, známou jako třicetiletá válka. Obce byly vesměs protestanské. Do války bylo zapojeno okolo 450 mužů z Vítkovska. Území bylo pod neustálými nájezdy nepřátel. Konkrétně se jednalo o Lisovčíky z Polska, kteří se nakonec usadili na hradě Vikštejna. Vítkov a okolní obce nemohly odolávat obléhání a tudíž se měšťané nevyhnuli rabování. V roce 1624 zde propukl mor a hodně obyvatelstvo zemřelo. Vikštejn byl v roce 1626 obsazen plukovníkem Thomasem Sigismundem von Schlammersdorfem. Roku 1647 měl být vyhozen do povětří hrad Vikštejn, kvůli svému strategickému postavení, aby nepadl do rukou Švédů, ale nestalo se tak. Díky své poloze se zde těžila břidlice a ve zdejších lesích bohatě těžilo dřevo. To vedlo k rozvoji zemědělství, které tehdy zaměstnávalo mnoho obyvatel především však v menších vesnicích. Ve větších obcích jako je Vítkov nebo Budišov nad Budišovkou byl rozvinutý textilní a dřevozpracující průmysl. Do konce 19. století byl region spíše chudší a pro lepší

19 hospodářský rozvoj se rozhodlo pro výstavbu železnice, která měla této oblasti pomoci v ekonomickém rozvoji. Ke zprovoznění došlo v roce 1891 a v provozu je do současnosti. Roku 1918 bylo na zasedání německo-rakouského Národního shromáždění ve Vídni rozhodnuto po vzoru provincie Deutschböhmen o vzniku další provincie a to Sudetenlandu. Tvořilo ji 12 okresních hejtmanství. Na zájmovém území vzniklo okresní hejtmanství Odry- Vítkov (něm. Odrau-Wigstadtl) se sídlem v Opavě. O rok později uspořádali občané Vítkova manifestaci za připojení pohraničního území k Německu, ovšem bez úspěchu. Roku 1920 z důvodu demobilizace vzrostla nezaměstnanost v regionu. V roce 1923 byly ve Vítkově a Budišově zřízeny první české školy a školky pro místní obyvatelstvo. Česká menšina výrazněji vzrostla v průběhu 20. a 30. let 20. století a to v důsledku dosazení českých úředníků a učitelů. Roku 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a nynější správní obvod Vítkov se stal součástí říšské župy Sudety. V prvních říjnových dnech roku 1938 vstoupila německá armáda na území Vítkovska. Za potlesku a jásotu byla vítána davem obyvatel se symboly říše. Veškeré české či česko- německé názvy byly odstraněny a Češi vyhnáni. Ve Vítkově bylo okamžitě zavedeno německé obecní zřízení. Starostou byl zvolen Franz Scholz, který měl de facto neomezenou moc. V průběhu války se zde vystřídalo několik starostů. Nejvíce se okupace dotkla vítkovských Židů, kteří byli nuceni nosit na prsou Davidovu hvězdu. Zprvu pracovali jako pomocné síly na opravách zdejších silnic, ale poté byly odvezeni do Terezína, kde všichni zahynuli. Nezaměstnanost obyvatel byla vyřešena tak, že osoby bez práce byly odvezeny vlakem na práci do Německa. Roku 1944 byly takřka denně pozorovány přelety amerických bombardérů podnikající nálety na průmyslové areály v Horním Slezsku. Vítkov a okolní obce byly osvobozeny 4. 5. 1945 Sovětskou armádou. Skladba obyvatel v poválečném období byla poznamenána odsunem Němců. Bylo nařízeno sepsat všechny Němce, kteří byli následně spolu se svými rodinami zavřeni v ostře hlídaném internačním táboře na okraji města. Největším zlomem v historii zájmového území bylo bezesporu odsunutí německého obyvatelstva na základě tzv. Benešových dekretů (viz Obr 3). Zatímco například ve Vítkově při sčítání roku 1930 bylo 92 % obyvatel německé národnosti. V průběhu roku 1946 bylo odsunuto jenom z Vítkova 3 395 osob. Z okolních obcí na tom byl hůře snad jen Budišov nad Budišovkou, kde byla odsunuta polovina obyvatelstva. Nejméně se odsun dotkl obcí Větřkovice a Březová, které byly z velké části osídleny českým obyvatelstvem. Území bylo osídlováno ponejvíce obyvateli z Hané, okolí Brna, ale také ze Slovenska. Tito lidé obydlovali pak především uvolněné zemědělské usedlosti.

25 000

22 500

20 000

17 500

Počet obyvatel 15 000

12 500

10 000 1 870 1 890 1 910 1 930 1 950 1 970 1 990 2 010 Rok

Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel podle SLDB v SO ORP Vítkov od roku 1869 Zdroj: ČSÚ, 2016

Po komunistickém převratu v roce 1948 režim zahájil postupnou likvidaci soukromého sektoru. Ve Vítkově bylo začleněno okolo 70 % řemeslníků do komunálního podniku s vidinou lepších výsledků práce v socialistickém sektoru. Dalším významným krokem byla kolektivizace zemědělství. Vznikla nová zemědělská družstva (JZD) v každé obci kromě Nových Lublic a Čermné ve Slezsku. Ty spadaly pod Kružberk nebo případně pod vítkovskou pobočku této státní firmy. Roku 1949 byl vytvořen nový vítkovský okres. Ten zabíral celkem rozlohu o 48 032 ha a počet obyvatel byl 22 850 ve 48 obcích. Vítkov byl stanoven okresním městem, i když se v okrese nacházelo větší město, a to Odry. Když v roce 1960 byly dosavadní okresy zrušeny a vytvořeny nové, celé území dnešního správního obvodu bylo připojeno k opavskému okresu, pod který administrativně spadá dodnes. Asi nejznámější rodák vítkovského regionu je Jan Zajíc. Student, který se 25. února 1969 upálil v Praze na protest proti tehdejší okupaci. Pohřben byl na místním hřbitově, kde má náhrobek vytvořený sochařem Olbramem Zoubkem. V 70. a 80. letech došlo ke změně bytové zástavby ve Vítkově. Byla postavena sídliště na ulicích Selská a Budišovská. V Budišově nad Budišovkou se jednalo o sídliště na ulici 9. května. V ostatních obcích výskyt velkých sídlišť neměl smysl z důvodu nízkého počtu obyvatel, proto jsou charakteristické především rodinnými či dvougeneračními domky. Zvýšený počet nových rodinných domů ve Vítkově či Budišově nad Budišovkou nastal až po sametové revoluci v roce 1989.

8 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBCÍ Budišov nad Budišovkou První zmínky o tomto městě se datují do roku 1239. Název města je nejspíše odvozen od jména opata z kláštera Hradisko u Olomouce. Největší rozkvět města přišel v 16. století zásluhou biskupů Stanislava Thurza, Marka Khuena a Stanislava Pavlovského. Budišov byl tehdy považován za jedno z předních měst na severní Moravě. Zhruba v polovině 19. století byl zavřen zdejší pivovar, počet mistrů z textilního, kovářského či kožešinného řemesla strmě klesl. To vedlo k bídě mezi zdejším obyvatelstvem. Ke konci stejného století zde byla založena tabáková továrna pro zlepšení ekonomických poměrů v regionu. Začátkem 20. století se začalo rozvíjet soukromý sektor a to vedlo k výstavbě tří cihelen, továrny na výrobu strojů či podniku na zpracování kávy (Budišov nad Budišovkou, 2018).

Ve městě se nachází muzeum o břidlici. Nachází se zde konečná zastávka železniční trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou. Budišov nad Budišovkou má tři místní části a to Guntramovice, která se k městu přičlenila v roce 1963, tři roky potom co se stala obec součástí okresu Opava. Nachází se zde jediné lyžařské centrum správního obvodu s délkou svahu okolo 600 m. Další místní části je Podlesí. Jedná se o vyhledávanou rekreační oblast především pro obyvatele Opavska. Nachází se zde mnoho chat a chalup, ale i hotel s restaurací a wellness. Poslední místní části jsou Staré Oldřůvky. V minulosti se zde těžilo stříbro a to ještě v 19. století. Nacházela se zde i obec Nové Oldřůvky, ale ty byly vlivem vzniku vojenského prostoru Libavá vesměs celé přidruženy pod vojenskou správu a od roku 1952 postupně vysídlovány (Budišov nad Budišovkou, 2018).

Březová Listiny, na kterých se obec Březová poprvé zmiňuje, pochází z roku 1492. Název Březová je odvozen od množství březových hájů, které byly pro tuto oblast typické. K osídlování přispělo založení cisterciáckého kláštera Smilheimu. Tito mniši byli oblíbení u zdejší vysoké šlechty pro své hospodářské metody a feudálové je využívali k realizaci kolonizačních záměrů. Zprvu se zde nacházely pouze chalupy, které byly roztroušeny po celém území a sloužily především pro potřeby lesnickým dělníků, kteří zásobovali potřebným materiálem blízká města. V roce 1616 byly stanoveny hranice březovského katastru. Byly zde velké spory s okolními obcemi, které završil nájezd pod vedením Gabora Bethlenema a ten zanechal za sebou zbídačenou a spálenou pustinu. Obec se podařilo znovu vybudovat a měla nést název Nová Březová, to se ovšem neuchytilo a tak zůstal původní název. Místní části Jančí,

Leskovec, Gručovice mají spíše jenom obytný charakter, nenachází se v nich nic významného, jen menší zemědělské statky místních obyvatel. Naopak místní část Lesní Albrechtice jsou na tom o něco lépe. Pro svou polohu u hlavní dopravní tepny z Opavy do Fulneku, se zde nachází motorest. Pro kulturní život v obci slouží menší kulturní dům a také obecní knihovna (Březová, 2018).

Čermná ve Slezsku Obec Čermná byla založena za vlády Přemyslovců ve 14. století. Od roku 1377 do 18. století byla začleněna celkem do tří panství a to Horního Vikštejna, Melče a jako poslední do Vítkovského panství. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů má tato obec jeden nechvalný rekord v rámci správního obvodu a to největší podíl obyvatel bez vzdělání či základního včetně neukončeného, zhruba okolo 40 % obyvatel (Čermná ve Slezsku, 2018).

Kružberk Název této obce se poprvé objevuje na listině z roku 1377. Bylo to u příležitosti rozdělení knížectví Opavského mezi syny Mikuláše II. Kružberk byl uváděn jako součást vsi Krahují, která zanikla počátkem 15. století. Samotná obec často měnila držitele, jako první byl v roce 1429 Jindřich Kosíř z Kružberku, po něm následovali Dětoch z Čochtendorfu, Dětoch z Šumvaldu. V roce 1620 byl prodán Karlovi knížeti z Lichtenštejna a připojen do knížecí komory. Po osvobození 1945 byl po odsunu německého obyvatelstva znovu osídlen. V roce 1978 byl integrován k Budišovu nad Budišovkou a až v roce 1990 se stal samostatnou obcí s místní části Staré Lublice. Největší zajímavostí této obce je bezesporu stejnojmenná vodní nádrž, jejíž voda putuje do úpravny vod v místní části Vítkova Podhradí (Kružberk, 2018).

Melč Vznik obce se datuje také do roku 1377, kdy náležena vikštejnskému panství. Melč patřila do správy panství Oderských z Lideřova a pánům z Hodic v roce 1612. Jako hlavní obživou bylo zde zemědělstvím, ovšem existoval zde i lihovar a pivovar. Nachází se tu zámek z 18. století, který v současnosti slouží jako dětský domov. Přilehlé zámecké zahrady jsou státem chráněné díky výskytu vzácných stromů a keřů. Na katastrálním území se nachází také několik osad a to Nový Dvůr a Mokřinky. Slouží především pro rekreační účely. Druhá jmenovaná osada je známa především pozůstatkům po těžbě břidlice. Opuštěné štoly a šachty slouží především jako útočiště pro chráněné živočichy jako je například netopýr (Melč, 2018).

Moravice První písemný doklad o obci je z roku 1283. Obec se jmenuje po řece, která ovšem obcí neprotéká, ale nachází se jižně od obecní zástavby. V té době zde existovala tvrz na ochranu zdejších obyvatel. V roce 1461 pak přikoupil Budivoj z Moravice od opavského knížete Arnošta také sousední panství Vikštejn spolu s jeho hradem. Obyvatelé se zde živili především v zemědělství a také dřevorubectvím, a to dalo za vznik obecnímu znaku. Při řece Moravici se nachází menší osada s chatami a také Ústřední hasičská škola pro Čechy, Moravu a Slezsko (Moravice, 2018).

Nové Lublice K založení obce došlo až v roce 1588. Název je odvozen od blízkých Starých Lublic (které jsou součástí obce Kružberk). Celou dobu existence patřila obec do opavského panství. Nové Lublice jsou ukázkovou obcí tzv. ulicového typu, kdy jednotlivé zemědělské usedlosti se záhumenky jsou stavěny kolem zdejší hlavní komunikace. I přes menší velikost obce se zde nachází vodovod, mateřská školka či obchod se smíšeným zbožím a pohostinství (Nové Lublice, 2018).

Radkov Stejně jako obce Melč a Kružberk se první zmínky o této obci objevují v roce 1377. Historicky je spjata s hradem Vikštejn, který se nachází v jižní části katastrálního území. Tento hrad stál za vznikem tehdejšího osídlení a díky němu se tato oblast mohla rozvíjet. Po roce 1776 byl hrad však opuštěn, začal chátrat a nakonec se proměnil ve zříceninu. K Radkovu jsou přičleněny dvě místní části. První z nich se jmenuje Dubová, nachází se mezi Radkovem a zříceninou hradu Vikštejn. Je zde barokní zámek, který sloužil jako sídlo rodu hrabat Razumovských, vystavěn byl v roce 1740. V současnosti zámek slouží jako dětský domov. Druhá místní část Nové Zálužné je především chatovou oblastí (Radkov, 2018).

Staré Těchanovice I tato obec byla poprvé zapsána na listině, která dělila Opavsko v roce 1377. Obec byla ve své historii v rukách mnohých vlastníků např. pána Alšíka z Těchanovic, Mníšek z Těchanovic či Dědoch z Šumvaldu. Nejprve patřila k vikštejnskému panství, ale od druhé poloviny 17. století spadala do panství Melče. Mezi hlavními profesemi obyvatel zde bylo zemědělství, práce v lese, ale hlavně pro tento region typická těžba břidlice. Součástí obce jsou také Janské Koupele, které byly známé léčivými minerálními prameny. V roce 1811 zde byl postaven první lázeňský dům. Léčila se zde onemocnění oběhového a dýchacího ústrojí,

24 choroby srdce či kožní onemocnění. Úpadek nastal v 90. letech minulého století, kdy byl provoz lázní ukončen a již neobnoven. V roce 2016 koupil pozemky zchátralých budov český tenista Tomáš Berdych společně s opavským podnikatelem Petrem Lexou, ovšem do současnosti se nic významného s podobou lázní neudělalo (Staré Těchanovice, 2018).

Svatoňovice Zmínka o této obci se podobně jako obce výše zmíněné datuje do roku 1377. Název obce je odvozen z německého slova Schwadensdorf. Podle pověsti byla obec vystavěna okolo tůňky s labutěmi. Stejně ostatní obce vystřídaly i Svatoňovice mnoho různých majitelů. V severní části obce je frekventovaná křižovatka dvou silnic II. třídy a to ve směru na Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Bruntál a Opavu. V jižní části katastrálního území poblíž řeky Budišovka se pak nachází jedna ze zbývajících těžebních oblastí na břidlice ve správním obvodu a v současnosti jediný důl v provozu s názvem Radim (Svatoňovice, 2005).

Větřkovice Tato obec je jediná ze zkoumaných, kde se zachovala zakládací listina. Ta byla sepsána v roce 1298, kdy dal probošt z Březové možnost panu Walterovi založit Větřkovice. Původně Větřkovice spadaly do proboštství benediktinského v Březové. Později však přešly pod vládu panství v Hradci nad Moravicí. Obec je od roku 1992 samostatná, když se odloučila od Vítkova. I přesto, že se jedná o malou obec, nalezneme zde velmi bohatý kulturní život. Jsou zde dodržovány tradice například oslava konce masopustu, kácení máje. Pravidelně se zde koná mezinárodní výstavu hlavolamů, hasičské sporty či Traktoriádu (soutěž podomácku vyrobených traktorů od roku 2008). Nejspíše i díky tomuto faktu se obec stala v roce 2017 Vesnicí roku Moravskoslezského kraje (Větřkovice, 2018).

Vítkov

Město Vítkov bylo založeno současně s hradem Vikštejn ve druhé polovině 13. století a to Vítkem z Kravař. V roce 1523 bylo Vítkovu uděleno právo výročního trhu a to králem Ludvíkem Jagellonským. Stejně jako u ostatních obcí tak i u Vítkova docházelo v průběhu historie k častým výměnám majitelů. Nejdelší období bez změny majitele zažil pod vládou Bírků z Násile, Planknarů z Kynšperka či Oderských z Lídeřova. Obyvatele Vítkova se zabývali zemědělství, ale také řemeslem a obchodem. Nejvíce se rozvíjelo soukenické a plátenické odvětví. Své textilní pobočky zde měly i firmy Eisenberger či Fasshold, obě z Vídně. Vyrábělo se zde především zboží z damašku a hedvábí. V místní části Podhradí pak vznikla továrna na výrobu papíru a lepenky. Od roku 1850 se Vítkov stal sídlem okresního

25 soudu, četnické stanice a berního úřadu. V roce 1868 se pak soudní okres stal součástí opavského okresu. V roce 1891 byla zprovozněna železniční trať Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, na jejíž trase Vítkov leží. Počátkem 20. století pak byla ve městě vybudovaná veškerá technická a vylepšena dopravní infrastruktura.

Vítkov má celkem sedm místních částí, které se k němu připojily v průběhu 20. století. Místní část Jelenice se nachází mimo katastrální území města Vítkova a tvoří jeho exklávu. Jedná se o zhruba dvě desítky obydlí obklopené loukami a ornicemi. Nejvýše položenou části je Klokočov, který je – podobně jako Nové Lublice – charakteristický svým uspořádaní budov podél hlavní komunikace. Nachází se zde hřebčín, kde se konala kvalifikace na mistrovství Evropy chladnokrevných koní, či léčebna pro dlouhodobě nemocné. Místní část Lhotka se nachází severozápadně od Vítkova. Je zde jeden z břidlicových dolů se jménem podle místní části Lhotka. V místní části Podhradí se nachází úpravna vody z nedaleké přehrady Kružberk, která pak zásobuje většinu Moravskoslezského kraje, ale také část Olomouckého kraje, konkrétně Hranice na Moravě. Rovněž je vodou z této úpravny zásobováno město Jastrebie Zdroj v Polsku. Pro Podhradí jsou typické kolonie chat a chalup především obyvatel Ostravy či Opavy. Zbylé místní části (Nové Těchanovice, Zálužné a Prostřední dvůr) slouží především pro obytnou funkci. V katastru se také nachází mnoho menší osad jako Nýtek či Annino údolí. Co se týče samotného města, jedná se o nejvybavenější obec SO ORP Vítkov. Jako jediná disponuje nemocnicí, státní policií, střední školou, městským koupalištěm nebo komerčními obchody jako je Lidl a Penny. Nachází se zde mnoho specializovaných prodejen. Vítkov je centrem regionu jak z hlediska vzdělávacích či zdravotních institucí tak také největší nabídkou práce na Vítkovsku (Vítkov, 2018).

9 AKTUALNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE 9.1 Hospodářství Pro primární sektor je charakteristické zemědělství, lesnictví, rybolov ale také dobývání surovin. Těžba břidlice je pro tento region typická. V současnosti jsou zde v provozu celkem dva doly. Každý důl má jiného vlastníka. Jeden z nich se nachází v údolí řeky Budišovky, konkrétně se jedná o důl Radim. Nejdéle provozovaný důl je v místní části Vítkova Lhotce, je v provozu od roku 1971 (Břidlicové doly, 2016). Břidlice se používá především pro stavební účely, přesněji pak jako obklady, dlažby či jako dekorace do zahrad. Zemědělství zde v regionu hraje významnou roli, ovšem přírodní předpoklady jsou na nižší úrovni než v ostatních SO ORP v rámci okresu Opava. Zaměstnává celkem 12,3 % ekonomicky aktivních obyvatel (vypočteno bez kategorie „Nezjištěno“, ČSÚ, 2013a), což je zhruba dvakrát více než celorepublikový průměr. V roce 1991 zaměstnávalo zemědělství dokonce 33,5 % EAO (Federální statistický úřad, 1992). Kvůli výskytu především hnědé půdy (s nízkým obsahem humusu) se zde pěstují pouze nenáročné rostliny, jako například brambory, řepka olejná či obiloviny (ječmen a pšenici).

Tab. 1 Zastoupení druhů půdy v jednotlivých obcích SO ORP Vítkov a porovnání s nadřazenými administrativními celky (%) Zastavěná Zemědělská z toho z toho z toho Lesní Vodní Územní jednotka plocha a půda orná půda zahrada TTP pozemek plocha nádvoří Březová 41,5 85,8 2,7 11,5 53,8 0,5 0,8 Budišov nad Budišovkou 46,5 22,4 1,5 76,0 42,1 2,7 0,7 Čermná ve Slezsku 60,5 84,7 1,6 13,7 33,2 0,3 0,6 Kružberk 76,4 65,2 1,8 32,7 14,1 2,3 0,9 Melč 72,3 81,2 1,7 17,2 21,5 0,7 1,0 Moravice 56,1 80,7 1,6 17,7 38,5 0,5 0,8 Nové Lublice 52,8 74,6 3,0 22,4 42,0 0,5 0,9 Staré Těchanovice 54,6 63,7 1,5 34,7 36,2 1,7 0,8 Svatoňovice 63,8 71,2 0,5 28,3 28,9 0,6 0,7 Radkov 44,8 76,9 3,1 20,1 49,1 1,6 0,9 Větřkovice 56,5 81,6 3,1 15,3 37,5 1,0 0,9 Vítkov 53,5 80,3 3,2 16,5 36,7 1,4 1,7 SO ORP Vítkov 56,6 72,4 2,1 25,5 36,1 1,2 0,9 Okres Opava 61,3 79,9 3,8 16,1 28 1,7 2 Moravskoslezský kraj 50,4 61,7 6,4 31,6 35,7 2,1 2,2 Česko 53,4 70,5 3,9 23,8 33,9 2,1 1,7 Zdroj: ČSÚ, 2018a Celková rozloha zemědělské půdy v SO ORP Vítkov činí 147,7 km2, což je zhruba 56,6 % celkové rozlohy (viz Tab. 1). Hodnoty u jednotlivých obcí se pohybují v intervalu od 40 - 60 %, pouze v obcích Kružberk a Melč se zemědělská půda rozkládá skoro

27 na třech čtvrtinách rozlohy. Pro tento region je charakteristické vysoké zalesnění, les pokrývá zhruba 36 % území. I díky tomu zde probíhá intenzivní těžba dřeva, ovšem na území se nachází pouze menší pily v Budišově nad Budišovkou, Březové a Radkově. Největší firmou, která patří do primárního sektoru, je Vítkovská zemědělská s.r.o. Tato firma působí v centrálním městě regionu Vítkově. Má celkem 39 zaměstnanců (HBI, 2018; eJustice, 2018). Zabývá se primárně provozem hřebčína. S tím souvisí chov, výcvik a následný prodej koní. Pro veřejnost je zde možnost vyjížděk na koni. Druhá největší firma zemědělského sektoru je Obchodně zemědělská společnost ZEMPOL, spol. s.r.o. I tato firma má své sídlo ve Vítkově. Zaměstnanců má o něco málo méně než předchozí podnik, konkrétně 35 (HBI, 2018; eJustice, 2018). Jejich činnost je spojená především s rostlinnou a živočišnou výrobou. Specializují se na porážku a zpracování drůbeže. Firma Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o. je největším subjektem v lesnictví. Podle jména lze poznat, že se nachází v druhém největším městě správního obvodu. Oborovou klasifikaci zahrnuje podpůrná činnost pro lesnictví, zemědělství a posklizňovou činnost, maloobchod a údržba motorových vozidel. Pracuje zde 17 zaměstnanců (HBI, 2018; eJustice, 2018).

Další hospodářský sektor je sekundární. Ten zahrnuje zpracování produktů z primárního sektoru, ale také výrobu různých výrobku. V průběhu 90. let 20. století prošla ekonomika tohoto správního obvodu zásadní změnou. Kvůli privatizaci a restrukturalizaci ekonomických činností muselo mnoho velkých podniků svou činnost ukončit. Nejcitelněji zasáhlo místní obyvatelstvo ukončení výroby v textilním podniku HEDVA, dále také ČSAD – TZZ ve Vítkově a JZD, které se ovšem transformovalo do zemědělských družstev v jednotlivých obcích. Přišel rozvoj menších a středních podniků v průmyslu a stavebnictví a v nemalém měřítku také v nevýrobní sféře. V průmyslu a stavebnictví v tomto regionu pracuje celkem 47,9 % zaměstnaných, což v porovnání s okresem Opava (56,9 %), Moravskoslezským krajem (58 %) či celým Českem (54 %), což je podstatně méně (vypočteno bez kategorie „Nezjištěno“, ČSÚ, 2013a). Jedná se především o lehký průmysl, konkrétněji pak papírenský, elektrotechnický a v menší míře i potravinářský (HBI, 2018; eJustice, 2018). V regionu se nachází pouze pár podniků, které mají více než 100 zaměstnanců. Největší průmyslový podnik Linaset a.s. se nachází v Budišově nad Budišovkou. Tento podnik byl založen v roce 1993. Podnik se specializuje na výrobu vstřikovacích a lisovacích forem, či výrobu termoplastů pro elektrotechnický a automobilový průmysl. Zaměstnává

28 celkově 577 lidí (HBI, 2018; eJustice, 2018), což je každý devátý ze všech zaměstnaných v SO ORP Vítkov (ČSÚ, 2013a). Druhou největší firmou, která se zabývá průmyslem je Lanex a.s. Tato firma má ve Vítkově pouze svojí pobočku, sídlo se nachází v nedalekých Bolaticích. Zaměstnává zhruba 120 – 150 lidí (HBI, 2018; eJustice, 2018). Do jejich produkce patří výroba lan, provazů, potravinářských vaků, ale také chemických látek a přípravků. Další podniky jsou svou kapacitou pod 100 zaměstnanců. Většina těchto podniků se nachází ve Vítkově. Jedná se především o podniky Profily s.r.o., které se zabývají výrobou vytlačovaných pryžových těsnění. Pracuje zde celkem 79 zaměstnanců (HBI, 2018; eJustice, 2018). Dále Papírny Aloisov a.s. nebo Melecky a.s., obě tyto firmy se zabývají výrobou kartonových a papírových obalů nebo palet. Rozmístění podnikatelských subjektů uvnitř SO ORP Vítkov je do značné míry shodné s rozmístěním obyvatelstva. Nejvíce firem nalezneme ve městech. V obcích do 500 obyvatel pak nalezneme menší podniky (většinou do 20 zaměstnanců), které se specializují na potravinářský průmysl (HBI, 2018; eJustice, 2018).

Poslední sektor je terciární. Ten obsahuje veškeré služby pro obyvatelstvo. Po roce 1989 byl zaznamenán v Česku strmý nárůst služeb. Tento trend se nevyhnul ani zájmovému území. Služby hrají v SO ORP Vítkov významnou roli. V terciárním sektoru pracuje celkem 1 357 obyvatel, což je zhruba 39 % zaměstnaných (vypočteno bez kategorie „Nezjištěno“, ČSÚ, 2013a), což je o zhruba 10 % bodů více než v roce 1991 (Federální statistický úřad, 1992). Největším zaměstnavatelem v rámci služeb je jednoznačně Česká pošta s. p. Pracoviště ČP ve Vítkově, dříve VAKUS (Výpočetní a kontrolní ústředna spojů) je datovým centrem tohoto státního podniku. Zpracovávají se zde mimo jiné centrální úlohy SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatelstva) a Důchodová služba. Digitalizují se poštovní poukázky, dokumenty k agendě DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva) a SIPO. Archivují tady dokumenty vzniklé na poštách v souvislosti se službou CzechPOINT. Je zde také programátorské centrum ČP. V současné době má pracoviště ČP ve Vítkově okolo 350 zaměstnanců (HBI, 2018; eJustice, 2018). Nejvíce lidí mimo ČP pak pracuje v odvětví „Doprava a skladování“ celkem 552 lidí, největší podniky jsou pak TQM – holding s.r.o. (to zajišťuje autobusovou dopravu v celém regionu), Štěpán Hutník s.r.o. ve Vítkově nebo LH Trans s.r.o. v Budišově nad Budišovkou. Poté je zde mnoho menších firem, které zajišťují služby jako odtah nebo opravy vozidel apod.

V odvětví „Ubytování, stravování a pohostinství“ pracuje pouze 114 lidí (3,3 %; ČSÚ, 2013a). Což je vzhledem k potenciálu pro cestovní ruch (Hřebčín, Přírodní park Moravice apod.) velmi málo. Území Vítkovska je charakteristické pro svoji rekreační funkci především pro obyvatele ostravské aglomerace, ale ne tak silně jako Beskydy. Proto je třeba toto území podporovat v dalším rozvoji a cestovním ruchu (SSS MSK, 2014). Avšak přímo ve Vítkově se nenachází jediné ubytovací zařízení, které by mohlo případným turistům poskytnout služby. Hotely či různé kempy se nachází až v jeho místních částech či jiných obcích. Pohostinství nebo jiné stravovací zařízení se nachází v každé obci a s vyšším počtem obyvatel úměrně roste počet těchto zařízení. Školství v tomto správním obvodu zaměstnává 349 lidí (ČSÚ, 2013a). Základní školy se nachází pouze ve větších obcích. Mateřské školy se nachází téměř v každé obci až na Kružberk, Moravici a Nové Lublice. Ve Vítkově jsou v současné době v provozu tři mateřské školky. Po jedné základní škole má Budišov nad Budišovkou, Melč, Březová a Větřkovice (ty pouze nižší stupeň). Ve Vítkově existují dvě základní školy a to ZŠ na náměstí Jana Zajíce a ZŠG Vítkov. Druhá zmíněná vznikla sloučením ZŠ na Opavské ul., Komenského ul. a gymnázia Vítkov v roce 2013, kdy gymnázium přešlo ze správy kraje do správy města. Gymnázium nabízí obory všeobecného vzdělání na 4 nebo 8 let. V budově bývalé ZŠ na Opavské ul. je střední odborná škola, která nabízí vyučení v oborech mechanik, karosář, kuchař-číšník a kadeřník. 9.2 Infrastruktura Co se týče dopravního napojení v regionu, tak je kvůli jeho poloze velmi nevýhodné resp. nedostatečné. Jediná obec, kterou prochází frekventovanější silnice je Březová. Touto obcí vede silnice I. třídy č. 57 (viz Obr. 2). Tato silnice je v rámci SO ORP Vítkov, ale i okresu Opava velmi důležitá. Nejen že spojuje Opavu s Fulnekem, ale také umožňuje dopravní napojení na dálnici D1. Silnice II. třídy jsou zde tři. Silnice č. 442 protíná region v severojižním směru, kdy vede z Bruntálu přes Vítkov až do Oder. Dále silnice č. 443, která propojuje dvě největší města regionu. A jako poslední silnice č. 462, která zajišťuje spojení mezi Vítkovem a výše zmíněnou silnicí I. třídy. Ostatní obce pak propojují pouze silnice III. třídy. Hustší dopravní síť je omezena reliéfem, ale také absencí velkých měst. Zájmovým územím prochází také železnice. Jedná se o trať č. 276, která vede z dopravního uzlu Suchdol nad Odrou až do Budišova na Budišovkou. Trať je po celou dobu jednokolejná a neelektrifikovaná s celkovou délkou 39 km. Tato železniční trať má především význam pro obce, které se nachází v blízkosti trati, obce na severu a východě SO ORP využívají spíše možnost opavské železnice. 30

10 VÝVOJ OBYVATELSTVA Obyvatelstvo v tomto regionu ovlivnilo v průběhu 20. století mnoho faktorů, které poznamenaly především jeho strukturu. Jednalo se především o změnu národnostního složení a snížení počtu obyvatel v důsledku politických rozhodnutí. V současnosti změnu struktury obyvatelstva ovlivňuje především zdejší ne příliš dobrá ekonomická situace, kvůli které množství obyvatel opouští zdejší region. 10.1 Počet obyvatel Celkový počet obyvatel v minulosti (konkrétně v koncem 19. a počátkem 20. století) byl velmi vysoký. Můžeme vidět mírný nárůst obyvatel v regionu (viz Tab. 2) až do roku 1910. Po první světové válce nastal menší útlum, ovšem ne tak výrazný jako po druhé světové válce, jelikož na zdejším území byly uplatněny tzv. Benešovy dekrety. V důsledku tohoto rozhodnutí byla odsunuta většina občanů německé národnosti z území dnešního SO ORP Vítkov (jen některé smíšené rodiny mohly zůstat). Nejméně to zasáhlo obce Větřkovice a Březová, kde tvořili většinu čeští občané. Úbytek obyvatelstva po válce byl celkem téměř dvě pětiny. Ovšem hned po konci války došlo k osídlování obcí na Vítkovsku.

Tab. 2 Počet obyvatel v obcích SO ORP Vítkov ve vybraných letech 1869-2011 Územní Rok jednotka 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1991 2001 2011 Březová 1 755 1 624 1 656 1 690 1 616 1 067 1 319 1 294 1 333 Budišov nad 5 911 6 882 7 253 6 974 6 738 3 306 3 340 3 233 2 938 Budišovkou Čermná ve 504 578 536 527 499 276 281 311 359 Slezsku Kružberk 760 686 618 602 647 417 277 296 266 Melč 1 035 997 909 845 889 643 645 618 648 Moravice 728 650 626 603 543 411 296 265 240 Nové Lublice 609 495 513 482 453 288 225 220 205 Radkov 1 002 1 078 1 089 1 013 957 574 506 508 490 Staré 479 461 433 412 382 263 136 138 155 Těchanovice Svatoňovice 606 592 544 561 553 408 292 308 286 Větřkovice 811 827 859 869 839 584 799 780 730 Vítkov 6 110 7 540 7 633 6 539 6 795 4 575 6 376 6 337 5 821 SO ORP 20 310 22 410 22 669 21 117 20 911 12 812 14 492 14 308 13 471 Vítkov Zdroj: ČSÚ, 2016

Vývoj počtu obyvatel od roku 1989 má klesající tendenci. Pouze v rozmezí let 1991-2000 populační vývoj v rámci regionu relativně stagnoval. Od roku 2001 však počet obyvatel soustavně klesá. Na počátku sledování počtu obyvatel měl SO ORP Vítkov celkem 14 815 obyvatel, na konci to už bylo jen 13 460 (viz Obr. 4). Celkový úbytek pro tento region

31 byl za 26 let 1355 obyvatel, relativně 9 % bodů. Tento vývoj lze očekávat i v budoucnosti, vzhledem k tomu, že SO ORP Vítkov je označováno za vnitřní periférii postiženou odlivem obyvatelstva z důvodu nedostatku pracovních příležitostí (SSS MSK, 2014).

15 000

14 800

14 600

14 400

14 200

14 000 Počet obyvatel 13 800

13 600

13 400 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 2016 Rok

Obr. 4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Vítkov za období 1989-2016 Zdroj: ČSÚ, 2017b

10.2 Pohyb obyvatelstva Na pohyb obyvatelstva má vliv hned několik demografických faktorů. Mezi tzv. přirozené pohyby obyvatelstva patří počet živě narozených a počet zemřelých obyvatel. Druhou skupinu známou jako mechanický pohyb obyvatelstva pak tvoří počet obyvatel, kteří se do daného regionu přistěhovali nebo vystěhovali. Součet těchto dvou pohybů pak tvoří celkový přírůstek (pokud je počet obyvatel kladný) nebo úbytek (v případě záporného počtu obyvatel) daného regionu. Co se týče přirozeného pohybu tak pro Česko v posledních letech platí, že počet živě narozených je nižší než počet zemřelých (viz Obr. 5). Toto je charakteristické i pro zájmový region. Do roku 1996 v SO ORP Vítkov vzrůstal počet obyvatelstva, nejvíce pak v roce 1990. Zlom nastal v roce 1997, kdy poprvé nastal přirozený úbytek obyvatelstva. Až na období let 2005 – 2007, kdy počet přirozeného přírůstku obyvatel byl v kladných číslech, zde byl úbytek obyvatelstva.

250 200 150 100 50 0 -50

Počet obyvatel -100 -150 -200 -250 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 2016 Rok Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek/úbytek

Obr. 5 Vývoj přirozeného přírůstku v SO ORP Vítkov Zdroj: ČSÚ, 2017b

Příčin mechanického pohybu (migrace) je mnoho. Lze předpokládat, že se jedná především ekonomické důvody. Další migrace však může být z jiných důvodů, například z rodinných důvodů (sňatek, rozvod). Migrační saldo v průběhů sledování se pohybuje vesměs v záporných číslech (viz Obr. 6), ovšem nejedná se o zvláště velká čísla většinou v řádech desítek obyvatel (dochází k mechanickému úbytku obyvatelstva).

500 400 300 200 100 0 -100

Počet obyvatel -200 -300 -400 -500 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 2016 Rok Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek/úbytek

Obr. 6 Vývoj mechanického přírůstku v SO ORP Vítkov Zdroj: ČSÚ, 2017b

10.3 Struktura obyvatelstva Jedním s důležitých demografických hodnocení je bezesporu struktura obyvatelstva podle věku. Ta se nejlépe graficky znázorní pomocí věkové pyramidy (viz Obr. 7, 8). Co se týče věkové struktury v SO ORP Vítkov, můžeme vidět, že dochází k tzv. stárnutí obyvatelstva.

Za vznikem této tendence stojí pokles úrovně porodnosti a také prodlužování naděje dožití (při porovnání věkových skupin obyvatel 80+ let). Můžeme vidět, že obyvatel ve věku 80+ narůstá, tím pádem se zvyšuje i index stáří, kvůli mírnému poklesu obyvatel dětské kategorii. Nejvíce obyvatel opouští region v mladé fázi reprodukčního období, například ubývá obyvatel v kategorii 20-24 let v roce 2001 (v SLDB 2011 totožná 30-34), což je to dáno především možností mladých lidí jít studovat do větších měst, kde nakonec zůstanou, kvůli lepším podmínkám pro život a vyšší nabídce pracovních míst. Pro obě věkové pyramidy je charakteristický tvar urny (neboli regresivní typ věkové pyramidy). Co se týče konkrétně indexu stáří ten v průběhu 10 let (v rozmezí let 2001-2011) se patrně zvýšil (viz Tab. 3). Také lze sledovat nárůst obyvatel ve věkové kategorii 65+. Tento jev je dán především zlepšující se zdravotnickou péčí a také životní úrovně. Naopak dětská složka stagnuje okolo 15 % populace. Populace v reprodukční kategorii se naopak snížila o 4 % body a tvoří tak celkem dvě třetiny obyvatel SO ORP Vítkov.

Obr. 7 Věková pyramida pro SO ORP Vítkov pro roky 2001 Zdroj: ČSÚ, 2014

Tab. 3 Struktura obyvatelstva SO ORP Vítkov podle věku 0-14 15-64 65+ Index Rok (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) stáří 2011 2 105 15,4 9 581 70,4 2 142 14,2 101,8 2014 2 039 15,2 9 137 68 2 370 16,8 116,2 2017 2 090 15,3 8 690 66,6 2 575 18,1 123,2 Zdroj: ČSÚ, 2018b

Obr. 8 Věková pyramida pro SO ORP Vítkov pro roky 2001 Zdroj: ČSÚ, 2013a

Konkrétní rozdělení obyvatelstva do kategorií podle věku v daných obcích se v rozmezí let 2011 – 2017 mírně změnilo. Lze vidět, že se zvyšuje podíl obyvatel ve věkové skupině 65 a více let (viz Příloha 1). Obyvatelstvo v dětském věku (do 14 let) se pohybuje okolo 15 % v každé obci, nejméně pak v Moravici a Nových Lublicích kde je to okolo 10 %. Nejvíce obyvatel v dětském věku nalezneme v obci Čermná ve Slezsku, kde tvoří lehce nad pětinu obyvatelstva. Co se týče obyvatelstva v produkčním věku (15-64 let) to v roce 2011 tvořilo lehce nad dvě třetiny populace SO ORP Vítkov. Ve stejném roce bylo zastoupení obyvatel v postprodukčním věku (65 a více let) přibližně 14 %, nejméně ve výše zmíněné Čermné ve Slezsku a nejvíce ve Větřkovicích a také v centrálním městě Vítkově. Průměrný věk regionu byl 40,1 let. V průběhu šesti let se struktura obyvatelstva změnila. Podíl obyvatel v dětském věku relativně stagnoval, ovšem obyvatelstvo v reprodukčním věku kleslo o 4 % body a právě o tuto hodnotu narostla složka postprodukčního obyvatelstva. Kromě Čermné ve Slezsku a Svatoňovic tvoří v ostatních obcích přibližně jednu pětinu obyvatelstvo starší 65 -ti let. Průměrný věk obyvatelstva za šest let, což je relativně krátká doba, vzrostl o dva roky na 42,1 let. Naděje dožití při narození se zvýšila ve všech sledovaných SO ORP. Ovšem co se týče SO ORP Vítkova, tak ve srovnání s ostatními obvody je zde naděje dožití nejnižší (viz Tab. 4). Muži se na začátku sledování dožívali o 7,5 roku méně než ženy, tento rozdíl se v roce 2012 snížil už jenom na 5 let. Vzhledem k vyšší životní úrovni a lepšímu zdravotnictví lze předpokládat, že naděje dožití bude růst i nadále. Nelze ovšem vyloučit i případný pokles jako tomu bylo v roce 2010, kdy průměrný věk dožití klesl, ale jenom o pár desetin roku.

Tab. 4 Naděje dožití při narození pro muže a ženy v rámci SO ORP opavského okresu Muži SO ORP 2004- 2005- 2006- 2007- 2008- 2009- 2010- 2011- 2012- 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Hlučín 72,3 72,8 72,8 72,8 73,1 73,4 73,5 73,9 74,5 Kravaře 73,1 73,3 73,7 74,4 74,8 74,7 75,2 74,8 74,6 Opava 72,2 72,5 72,8 73,3 73,9 74,3 74,3 74,9 75,1 Vítkov 70,6 71,1 70,9 71,2 71,3 72,9 73,4 73,3 73,2 Ženy SO ORP 2004- 2005- 2006- 2007- 2008- 2009- 2010- 2011- 2012- 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Hlučín 78,6 78,4 78,8 79,6 79,7 79,7 80,6 80,9 81,2 Kravaře 79,1 79,8 80,4 80,9 80,4 81,1 81,2 81,1 81,3 Opava 79,8 79,8 79,7 79,8 80,0 80,5 80,8 81,3 81,7 Vítkov 78,1 78,3 78,3 78,8 78,8 79,1 79,3 79,3 78,2 Zdroj: ČSÚ, 2018c 10.4 Nezaměstnanost Nezaměstnanost v SO ORP Vítkov je velmi vysoká. To je dáno především absencí velkých podniků, ale také špatnou dopravní dostupností do velkých měst. Můžeme vidět, že úroveň nezaměstnanosti je skoro dvakrát vyšší než v okrese Opava (viz Obr. 9). V roce 2017 byla nezaměstnanost v tomto regionu čtvrtá nejvyšší z 22 v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje (ČSÚ, 2018a). V posledních letech se nezaměstnanost snížila o více než 4 % body, což je dáno především relativní prosperitou firem v regionu, konkrétně firem Linaset a.s. nebo Lanex a.s., které nabírají stále nové zaměstnance. Nejenom místní firmy mají na snížení nezaměstnanosti podíl, v blízkých Odrách tomu pak napomáhá firma Semperflex Optimit s.r.o., v Hradci nad Moravicí firma Brano a.s. a v neposlední řadě také firmy z Opavy. Vítkov má periferní vztahy s Odrami a Opavou, jakožto města s největším počtem- dojíždějících obyvatel Vítkova (SSS MSK, 2014). Můžeme sledovat různý vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích (viz Tab. 5). Nejmenší podíl nezaměstnanosti si po celou dobu udržují obce Březová a Větřkovice. Březová má tu výhodu, že se zde nachází dobré dopravní spojení do okresního města, tudíž zde lidé mají více možností najít práci resp. dojet za ní. Nejvyšší nezaměstnanost pak mají obce Čermná ve Slezsku, která v roce 2014 dosáhla téměř 28 %, což je více než jeden nezaměstnaný na čtyři EAO. Na dalších místech je pak Kružberk a Svatoňovice. Ve stejném roce lze také evidovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných u obcí Nové Lublice - 66,7 % uchazečů, Čermná ve Slezsku - 65,3 % a Svatoňovic - 62,5 % (SSS MSK, 2014). V roce 2017 pak tyto obce zmenšily svou nezaměstnanost někdy až o 10 % bodů. Co se týče indexu změn mezi lety 2008 a 2017, můžeme vidět, že u tří čtvrtin obcí narostl podíl zaměstnaných, nejvíce pak u obcí Melč, Svatoňovice a Vítkova.

Tab. 5 Vývoj podílu nezaměstnanosti za územní celky v tříletém intervalu

Rok Index změny Územní celek (2017/2008) 2008 2011 2014 2017 Česko 4,5 6,8 7,5 3,8 0,84 Moravskoslezský 6,1 8,3 9,8 5,8 0,95 kraj Okres Opava 5,3 7,6 8,2 4,1 0,77 SO ORP Vítkov 9,6 12,3 13,2 8 0,83 v tom obce: Březová 5,3 6,2 6,6 4,7 0,88 Budišov nad 10,1 15 14,3 9,2 0,91 Budišovkou Čermná ve Slezsku 14,6 23,9 27,9 15,4 1,06 Kružberk 11,4 18,6 20,6 12,4 1,08 Melč 8,4 6,2 8,4 4,4 0,53 Moravice 7,6 14,1 12,4 6,1 0,81 Nové Lublice 11 8,1 11,5 8,6 0,78 Radkov 9,5 10 15,8 10,8 1,14 Staré Těchanovice 12,2 19,5 13,2 8,3 0,67 Svatoňovice 7,9 24 23,7 13 1,64 Větřkovice 5,5 6,4 8,7 5,3 0,96 Vítkov 10,6 12,3 13,4 7,8 0,74 Zdroj: ČSÚ, 2018a

Podíl nezaměstnaných osob (%) 5

3 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Česko Moravskoslezský kraj Rok Okres Opava SO ORP Vítkov Obr. 9 Vývoj podílu nezaměstnaných osob pro vybrané 4 územní celky. Zdroj: ČSÚ, 2018a *chybějící údaje pro SO ORP Vítkov jsou s důvodů změny metodiky ČSÚ (viz 3. Metodika)

11 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA OBYVATELSTVA Dojížďka do zaměstnání či do škol nám ukazuje pravidelné pohyby obyvatel v rámci zájmového území z dat SLDB 2001 a 2011. Zaměřím se především na množství a rozdělení osob, které vykonávají tento pohyb a jeho proměnu v rámci dvou SLDB. 11.1 Intenzita dojížďky do zaměstnání a škol Počet obyvatel, kteří vyjíždí do jednotlivých obcí SO ORP Vítkov se u každé obce liší. To závisí především na počtu EAO v dané obci, ale také na věkové struktuře či polohy obce. Počet obyvatel, kteří vyjíždějí a dojíždějících se v průběhu let 2001 a 2011 snížil a to u některých obcí i o více než polovinu (viz tab. 6). Nejvíce se pak snížil u obcí Kružberk, Svatoňovice, Čermná ve Slezsku nebo Moravice a to o dvě třetiny vyjíždějících. Co se týče dojíždějících tak ten se u některých obcí snížil až na jednotky obyvatel Můžeme vidět, že u většiny obcí převažuje počet obyvatel, kteří vyjíždějí z obce nad dojížďkou do dané obce. Jedinou obcí, která má kladné saldo pohybu za prací a vzděláním je Vítkov. To je dáno především tím, že Vítkov je brán jako centrum tohoto regionu (SSS MSK, 2014). Nachází se zde mnoho firem (pracovních pozic) a také se zde nachází nejvíce vzdělávacích institucí v rámci SO ORP Vítkov.

Tab. 6 Počet vyjíždějících a dojíždějících obyvatel v daných obcích v letech 2001 a 2011 Územní 2001 2011 jednotka Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Březová 177 415 -238 82 328 -191 Budišov nad 227 647 -420 98 52 -230 Budišovkou Čermná ve 15 159 -144 11 32 -41 Slezsku Kružberk 26 109 -83 6 95 -26 Melč 211 221 -10 84 33 -11 Moravice 19 116 -97 6 36 -27 Nové 29 77 -48 9 103 -27 Lublice Radkov 54 224 -170 24 39 -79 Staré 34 62 -28 6 50 -33 Těchanovice Svatoňovice 10 158 -148 6 178 -44 Větřkovice 41 349 -308 17 556 -161 Vítkov 1489 919 570 713 273 157 Zdroj: ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015a Podíl vyjíždějícího EAO na celkovém počtu EAO dané obce se v průběhu 10 let znatelně proměnil (viz Obr. 10). V roce 2001 můžeme vidět, velkou závislost malých obcí v okolí Vítkova nebo Budišova nad Budišovkou, ale také na severu vlivem blízké Opavy. U těchto obcí se změnil podíl vyjíždějících a to vesměs o 25% snížení. Ovšem například

Svatoňovice nebo Melč s Moravicí mají nižší počet vyjíždějících o 40 % bodů oproti roku 2001. Pouze Vítkov a Budišov nad Budišovkou zaznamenaly menší nárůst vyjíždějících osob, ale pouze v řádu desetin procenta.

Obr. 10 Podíl vyjíždějícího EAO na počet EAO dané obce pro roky 2001 a 2011 Zdroj: ArcČR 500 v 3.2; ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015a; vlastní tvorba

Obr. 11 Podíl vyjíždějících studentů na počet studentů dané obce pro roky 2001 a 2011 Zdroj: ArcČR 500 v 3.2; ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015a; vlastní tvorba

Podobný vývoj nastal také u vyjížďky žáků (viz Obr. 11). V roce 2001 byl největší podíl žáků, kteří vyjížděli za vzděláním logicky v obcích, kde se nenachází žádná základní škola. Tudíž se jedná o Čermnou ve Slezsku, Moravice, Svatoňovice, Radkov a Svatoňovice. Nejméně pak vyjíždělo z Vítkova a to jen 10 % žáků. V roce 2011 pak nastal pokles u všech obcí kromě Vítkova, tomu počet vyjíždějících žáků vzrostl zhruba o třetinu. Největší pokles zaznamenala obec Čermná ve Slezsku, kde v roce 2001 vyjíždělo celkově devět z deseti žáků, ale v SLDB 2011 to bylo už jen přes čtvrtinu. Podobný propad zaznamenala i obec Svatoňovice. Celkový počet studentů klesl zhruba o pětinu a to se projevilo na vyjížďce, která byla v roce 2011 o 28,5 % nižší než v roce 2001. 11.2 Denní dojížďka Co se týče denní, můžeme vidět, že počet obyvatel, kteří takto cestují za vzděláním nebo do zaměstnaní, se snížil skoro o polovinu (viz Tab. 7). Celkový úbytek vyjíždějících může být dán nižším počtem obyvatel v obcích, ale taky stárnutím obyvatelstva (tudíž méně vyjíždějících

Tab. 7 Počet denně vyjíždějících zaměstnanců a žáků v daných obcích v letech 2001 a 2011 2001 2011 Územní Žáci, Celková Žáci, Celková jednotka Zaměstnaní studenti, denní (%) Zaměstnaní studenti, denní (%) učni vyjížďka učni vyjížďka Březová 258 79 337 25,8 185 55 240 17,4 Budišov nad 266 121 387 12,0 148 72 220 7,2 Budišovkou Čermná ve 77 67 144 46,9 30 18 48 13,2 Slezsku Kružberk 70 23 93 31,7 13 13 26 9,6 Melč 157 25 182 29,4 71 18 89 14,1 Moravice 52 48 100 37,9 21 6 27 10,8 Nové Lublice 47 19 66 30,0 19 5 24 11,5 Radkov 130 68 198 39,0 32 55 87 17,3 Staré 31 19 50 36,5 18 12 30 20,7 Těchanovice Svatoňovice 80 59 139 46,0 32 11 43 15,0 Větřkovice 209 93 302 38,7 107 46 153 20,5 Vítkov 449 115 564 8,9 289 106 395 6,5 SO ORP 1 826 736 2 562 17,9 965 417 1 382 9,9 Vítkov Zdroj: ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015b

žáku a EAO). Z hlediska zaměstnaných obyvatel, kteří denně vyjíždí do práce můžeme vidět, že změny zasáhly všechny obce a to snížením počtu vyjíždějích, nejvíce se tato změna dotkla obce Radkov. Největší propad v počtu žáků můžeme vidět nejlépe na menších obcí jako Moravice či Nové Lublice. Nejméně pak v roce 2011 ztratil v této kategorii Vítkov, který měl pouze o 9 žáků méně než v roce 2001. Celkově Vítkov ztratil relativně nejméně vyjíždějících

40 obyvatel. Celkový pokles denní vyjížďky mezi lety 2001 a 2011 je skoro o 10 % bodů. Největší pokles zaznamenala obec Čermná ve Slezsku, která přišla o více než dvě třetiny vyjíždějících. Podobně na tom byly obce Svatoňovice, Kružberk a Nové Lublice. 11.3 Směr vyjížďky za prací Hlavní obce vyjížďky se v průběhu let 2001-2011 nějak významně nezměnily. Pro obce v okolí Vítkova a Budišova nad Budišovkou platí, že nejvíce obyvatel dojíždí do centrálního města správního obvodu (viz tab. 8). Pro obce na severu a východě SO ORP Vítkov je pak charakteristické vyjíždět do okresního města Opavy. Jedná se především o obce Březová, Melč, Moravice a Nové Lublice. Mimo Opavu také dojížděli do Hradce nad Moravicí, především kvůli podniku Brano a.s. (viz. 9.5 Nezaměstnanost). V rámci obcí s největší vyjížďkou do Vítkova (s vyjímkou Větřkovic, Nových Lublic a Radkova) také v roce 2001 platilo, že jejich druhá největší vyjížďka byla do druhého největšího města správního obvodu Budišova nad Budišovkou. Co se týká tohoto města, zde nejvíce lidí dojíždí do Vítkov, ale jako druhý hlavní směr vyjížďky je okresní město Opava. Co se týče samotného Vítkova u něj je hlavní směr vyjížďky do Opavy a jako druhý největší směr je do krajského města Ostravy. V roce 2001 první vyjížďkový směr zahrnoval celkem dvě pětiny celkového vyjíždějícího obyvatelstva. Nejvíce obyvatel v rámci jednoho směru vyjíždělo z Čermné ve Slezsku (bez Svatoňovic – v rámci okresu), nejméně pak překvapivě z centrálním městě SO ORP. Druhý směr byl o něco slabší, ovšem i tak tvořil podstatnou část vyjížďky. Trend úbytku vyjíždějících podobně jako v kapitole „Denní dojížďka“ nastal i zde. Ovšem co se týče relativních čísel ty se tak prudce nezměnila, ikdyž podle absolutních čísel se vyjížďka snížila o více než polovinu. U některých obcí nastal menší pokles ovšem v řádů jednotek procent, stejným díle pak nastal vzestup u jiných obcí. Co se týče směru vyjížďky tak první směr mírně pokles, kdežto druhý směr mírně vzrostl a to i přes menší počet obcí s druhým hlavním směrem vyjížďky.

Tab. 8 Hlavní směry vyjížďky pro obce SO ORP Vítkov 2001 2011 Obec počet počet počet počet vyjížďky 1. směr % 2. směr % 1. směr % 2. směr % obyv. obyv. obyv. obyv. Hradec n. Březová Opava 137 33,0 63 15,2 Opava 94 34,4 Vítkov 40 14,7 Moravicí Budišov n. Vítkov 231 35,7 Opava 90 13,9 Vítkov 105 32,0 Opava 44 13,4 Bud. Čermná ve Budišov n. Vítkov 116 73,0 12 7,5 Vítkov 32 61,5 - - Slezsku Bud. - Budišov n. Kružberk Vítkov 28 25,7 11 10,1 Vítkov 11 34,3 - - Bud. - Hradec n. Hradec n. Melč Opava 89 40,3 40 18,1 Opava 46 48,4 14 14,7 Moravicí Moravicí Moravice Opava 47 40,5 - - - Opava 18 54,5 - - - Nové Opava 16 20,8 Vítkov 14 18,2 Opava 16 44,4 - - - Lublice Radkov Vítkov 75 33,5 Opava 50 22,3 Vítkov 28 27,1 Opava 26 25,2 Staré v rámci 50 80,6 - - Vítkov 16 41,0 - - - Těchanovice okresu - Budišov Svatoňovice 59 37,3 Vítkov 42 26,6 Vítkov 19 38 - - - n. Bud. Větřkovice Vítkov 135 38,7 Opava 39 11,2 Vítkov 49 27,5 Opava 34 19,1 Vítkov Opava 203 22,1 Ostrava 92 10,0 Opava 148 26,6 Ostrava 75 13,5 SO ORP 1. směr 1 186 40,1 2. směr 453 15,3 1. směr 582 39,2 2. směr 233 16,8 Vítkov Zdroj: ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015a

11.4 Vymezení dojížďkového regionu Z hlediska směru vyjížďky za prací můžeme SO ORP Vítkov rozdělit na dvě části, jedna s vyjížďkou do centrálního města regionu a druhá s vyjížďkou do okresního města Opavy. Lze vidět, že pozice Opavy sílí v obcích, které se svojí geografickou polohou nachází mezi Vítkovem a právě Opavou. Jedná se především o Radkov a Nové Lublice. Vítkov lze brát jako středisko lokálního významu v rámci SO ORP Vítkov co se týče dojížďky za prací a školou. Z okolních obcí mimo SO ORP Vítkov nedojíždí do Vítkova velké množství obyvatel. Pouze z vesnic Heřmanic a Jakubčovic na Odersku a měst Odry a Fulnek či krajského města Ostrava (viz Obr. 12). Do Vítkova z těchto obcí dojížďí menší množství lidí především za vzděláním, ale také o něco v menší míře za prací. V roce 2001 dojíždělo z těchto obcí 243 obyvatel z toho 123 žáků, kdy jenom město Odry tvořilo zhruba polovinu vyjíždějícíh lidí. V roce 2011 však tento počet klesl na 116 obyvatel z toho 61 žáků (ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2015a). Lze konstatovat, že struktura dojíždějících je zhruba stejná, kdy počet zaměstaných a žáků je téměř shodný. U výše zmíněných obcí na Odersku a samotných Oder je tento vztah s Vítkovem logický, kvůli dobré dopravní dostupnosti za použití železniční tratě.

Obr. 12 Dojížďka do Vítkova z okolních obcí v roce 2011 Zdroj: ČSÚ, 2013b; ArcČR 500 v 3.2; vlastní tvorba

12 VÝVOJ SÍDEL A BYTOVÁ POLITIKA 12.1 Velikostní skupiny sídel Můžeme vidět, že ve správním obvodu nalezneme vesměs obce populačně menší (viz Tab. 9). Počet obyvatel je ve třech čtvrtinách obcí menší než 1 000, tento trend je ve všech sledovaných obdobích stejný. V současnosti nejvíce je pak zastoupena velikostní skupina s počtem obyvatel mezi 200 – 499. Pouze tři obce z SO ORP Vítkov jsou větší jak 1 000 obyvatel, ale mají mezi sebou velké rozestupy - Březová 1 389 obyvatel, Budišov nad Budišovkou 2 911 obyvatel a centrální město obvodu Vítkov s obyvatelstvem 5 806 obyvatel (ČSÚ, 2017b).

Tab. 9 Počet obcí v jednotlivých velikostních kategoriích v SO ORP Vítkov Velikostní skupiny Rok obcí 1930 1950 1991 2011

do 199 obyv. 0 0 1 1 200-499 3 6 5 6 500-999 6 3 3 2 1000-1999 1 1 1 1 2000-4999 0 1 1 1 5000-9999 2 1 1 1 Zdroj: ČSÚ, 2016 12.2 Počet domů, bytů a jejich výstavba Při SLDB v roce 2011 bylo celkem v SO ORP 3 342 domů, oproti roku 1869 vzrostl jejich počet o 21,8 % bodů (viz Příloha 2). Počet domů od prvního sčítání rostl až na malé výjimky až do roku 1930. Po 2. světové válce přišel odsun obyvatelstva a některé domy byly opuštěny a postupně zchátraly. Následné osídlení nebylo tak silné, aby zacelilo vzniklou mezeru po předchozím obyvatelstvu. Počet domů za poslední tři SLDB pak roste pouze v řádů jednotek, jen u větších obcí se toto číslo pohybuje v rámci pár desítek nových domů. Zajímavostí je například obec Moravice, která měla v roce 1869 celkem 101 domů, po válce však přišel úpadek a následný pomalý růst, až nakonec v roce 2011 (teda o 142 let později) měla obec znovu oněch 101 domů. V celé severní části SO ORP Vítkov pak v tomto intervalu klesl počet domů, nejvíce pak v obci Nové Lublice (konkrétně o 37 %), dalším obcím pak pouze jednotky procent. Dokonce i druhému největšímu městu správního obvodu klesl počet domů, ovšem jen o 5 %.

Pokud jde o růst počtu domů, tak největším přírůstkem přístavbou disponují Větřkovice, které se zvětšily skoro o 75 %. Následuje Vítkov s růstem 61 %, Březová 54 %, Čermná ve Slezsku a Melč obě obce s 20 %. Co se týče druhů jednotlivých domů, můžeme vidět pouze malé změny mezi roky 2001 a 2011 (viz Tab. 10; Příloha 3). Podíl rodinných domů je největší v menších obcí (nad 90 %). Obě města spolu s obcí Svatoňovice mají podíl bytových domů vyšší od 11 % (Svatoňovice) do 15 % (Vítkov a Budišov nad Budišovkou). V průběhu 10 -ti let se situace výrazně nezměnila. Jak počet rodinných tak bytových domů velmi mírně narostl (kromě obcí Svatoňovice a Radkov. Co se týče celého SO ORP Vítkov tak zhruba devět z deseti domů připadá na rodinné, zbytek pak tvoří bytové domy. V porovnání s ostatními SO ORP opavského okresu, pouze správní obvod Opava má vyšší podíl bytových domů (viz Příloha 4). Pro hlučínský a kravařský obvod je pak typická zástavba v podobě rodinných domů.

Tab. 10 Počet obydlených rodinných a bytových domů v jednotlivých obcích v letech 2001 a 2011 2001 2011 Index změny Územní jednotka Rodinný Bytový Rodinný Bytový Rodinný Bytový dům dům dům dům dům dům Březová 263 18 285 21 1,08 1,17 Budišov n. B. 447 79 462 80 1,03 1,01 Čermná ve Slezsku 59 5 63 6 1,07 1,20 Kružberk 64 5 71 5 1,11 1,00 Melč 140 9 146 9 1,04 1,00 Moravice 58 3 61 3 1,05 1,00 Nové Lublice 57 2 60 2 1,05 1,00 Radkov 112 5 106 6 0,95 1,20 Staré Těchanovice 35 1 47 0 1,34 0,00 Svatoňovice 56 7 53 8 0,95 1,14 Větřkovice 173 8 176 8 1,02 1,00 Vítkov 827 136 841 141 1,02 1,04 SO ORP Vítkov 2 291 278 2 371 289 1,03 1,04 SO ORP Opava 14 018 1 862 15 324 1 961 1,09 1,05 SO ORP Kravaře 4 599 78 4 758 95 1,03 1,22 SO ORP Hlučín 7 803 309 8 220 336 1,05 1,09 Zdroj: ČSÚ, 2015b; ČSÚ, 2018a Domy lze dělit, ale také podle jejich stáří. Ovšem srovnávání jednotlivých dat, lze až po roce 1970, z důvodu rozdílných intervalů období výstavby (viz Příloha 5). Od zmíněného roku až do roku 2011 jsou data v desetiletých intervalech. Z přílohy je patrné, že nejvíce domů bylo vystavěno v letech 1920-1970, ovšem například obec Čermná ve Slezsku měla v 70. letech 20. století vyšší výstavbu než za již zmíněných 50 let. Následně počet postavených domů v celém SO ORP Vítkov až na výjimky klesal. Co se týče druhu domů, nejvíce bytových domů bylo vystavěno za dob minulého režimu, který tento styl bydlení propagoval. Od roku 1991 bylo 45 vystavěno pouze 29 bytových domů, což je zhruba desetina z celkového počtu (viz Příloha 5). Podíl rodinných domů za stejné období pak byl mírně vyšší. Celkově bylo vystavěno v průměru 18,2 % za celé SO ORP Vítkov. Vzhledem k jednotlivým obcím, byla výstavba rozdílná (viz Obr. 13). Dle obrázku je patrné, že největší podíl domů vystavěných v letech 1991-2011 měly obce Březová, Čermná ve Slezsku a Staré Těchanovice. Z hlediska stáří jsou domy v severní části regionu relativně staré, podobně je na tom také západní část. U centrálního města společně s obcí Radkov pak nové domy tvoří pětinu celkového počtu. V posledních letech pak počet domů narůstal pouze mírným tempem (viz Příloha 6). V SO ORP Vítkov přibylo celkem 165 domů za 11 let, nejvíce ve Vítkově (68) a nejméně v Kružberku a Svatoňovicích (obě po 1).

Obr. 13 Podíl bytů vystavěných v letech 1991-2011 a dle druhu domu Zdroj: ČSÚ, 2018a

Největší zastoupení bytů v bytových domech najdeme logicky ve větších obcích (viz Obr. 13). Nadpoloviční většinu tvoří ve městech Vítkov a Budišov nad Budišovkou, kde se nachází jediná větší sídliště v regionu. Následuje obec Svatoňovice s podílem těsně nad dvě pětiny. U ostatních obcí je pak zastoupení výrazně nižší, nepřesahuje čtvrtinu z celkového počtu bytů. Za zmínku stojí obec Staré Těchanovice, která na svém území nemá žádné bytové domy, tudíž se zde zástavba skládá pouze z rodinných domů. Vývoj sídel v čase a jejich zobrazení lze nejlépe porovnat na leteckých a satelitních snímcích, kde můžeme vidět, výraznou změnu částí Vítkova, kde se nachází především rodinné 46 domy a v menší míře také domy bytové (viz Obr. 14). V roce 1953 se v centrální části snímku nacházela zemědělská plocha a obklopovala ji zástavba. Na následujícím snímku z roku 2010 je území již zcela zastavěné. Podobně na tom byla vítkovská část Skřivánčí pole, které je charakteristické zástavbou výhradně rodinnými domy (viz Obr. 15). Lze vidět také výstavba občanského vybavení, konkrétně koupaliště a sportovního areálu. Kromě rodinných domů je zde také vidět vybudování zahrádkářské kolonie, která se nachází pod kostelem v levém horním roku snímku. Podobný rozmachem prošla i obec Březová (viz Obr. 16). Především pak její západní část obce, kde vznikly nové bytové domy. Ve východní části pak byl vybudován rozsáhlý areál zemědělského družstava. Na jihu pak výstavba menších průmyslových podniků, zabývající se především dopravou a skaldováním.

Obr. 14 Vývoj výstavby rodinný domů a malých bytových domů ve Vítkově ulic Fučíková, Nová, Spojovací a Mladých Zdroj: Cenia, 2010; vlastní tvorba

Obr. 15 Vývoj výstavby hřiště, koupaliště a rodinných domů ve Vítkově na Skřivánčím poli. Zdroj: Cenia, 2010; vlastní tvorba

Obr. 16 Vývoj výstavby domů a zemědělského areálu v obci Březová Zdroj: Cenia, 2010; vlastní tvorba

12.3 Neobydlené byty Podíl neobydlených bytů je v každé obci mírně odlišný. Můžeme vidět, že co se týče největšího podílu neobydlených bytů, jsou na tom obce v severní části SO ORP Vítkov v rámci dlouhodobého sledování velmi (viz Obr. 17; Příloha 7). Celkový průměr neobydlených bytů klesl v období let 1991 až 2001 z 18,9 % na 17,9 %. Ovšem v následujícím období až do roku 2011 vzrostl na 20,7 %. Největší podíl neobydlených bytů byl zaznamenán v roce 1991 v obci Kružberk a Melč, kde jich bylo téměř 50 %. Tyto dvě obce byly spíše výjimkou. Většina obcí se nacházela pod hranicí 30 %. Nejméně pak bylo ve Větřkovicích, centrální městě Vítkově, Čermné ve Slezsku a v neposlední řadě ve Starých Těchanovicích. Při SLDB v 2001 je pak charakteristické celkové zlepšení situace v podílu neobydlených bytů v SO ORP Vítkov. I přes všeobecné mírné zlepšení situace se v některých obcích zvýšil podíl neobydlených bytů. Největší změna se odehrála v obci Staré Těchanovice, kterým vzrost počet neobydlených bytů z 2 na 20, což nakonec znamenalo nárůst na 33 % z původních 4 %. U dalších obcí se jednalo spíše o menší nárůst. Nejmenší počet neobydlených bytů měla obec Svatoňovice, kde nebyly obydleny pouze 3 % bytů. Následuje Vítkov, Čermná ve Slezsku a Budišov nad Budišovkou. Poslední období sledování v roce 2011 naopak přineslo mírné zhoršení v rámci celého SO ORP Vítkov a to na 20,7 %. U většiny obcí regionu narostl podíl neobydlených bytů, město Vítkov se poprvé dostalo přes hranici 10 %, konkrétně na 12,5 %, což může taky souviset s již výše zmíněným vylidňováním Vítkova a dalších obcí tohoto regionu. Pouze obce Melč, Větřkovice, Staré Těchanovice a Nové Lublice zaznamenaly mírné snížení. Město Vítkov.

Obr. 17 Podíl neobydlených bytů v obcích v letech 1991, 2001 a 2011 Zdroj: ArcČR 500 v3.2; ČSÚ, 2018a; ČSÚ, 2015b; SLDB 1991; vlastní tvorba

12.4 Vybavenost bytového fondu Kvalita bytového fondu je jedním z nejdůležitějších faktorů, podle kterých lze zhodnotit úroveň bydlení, ale také celkovou kvalitu života obyvatel. Jako hlavní faktory jsem použil počet bytů připojených na plyn, kanalizaci, se splachovacím záchodem, ale také průměrnou obytnou plochu bytu nebo počet osob na jeden byt. Data pro vybavenosti domácností plynem a splachovacím záchodem pro rok 1991 nejsou. Podobná absence informací je pro počet obytných místností nad 8 m2 za rok 2001. Podle dat lze konstatovat, že v letech 1991 - 2001 bylo více než 95 % bytů připojeno na vodovodní řád. V roce 2011 to však bylo už jen necelých 90 % (viz Příloha 8). Kanalizace se rozvíjí především v obcích Vítkov, Budišov nad Budišovkou a Březová. U ostatní obcí tomu tak není z důvodu absence obecní kanalizační sítě. V rozmezí let 2001 a 2011 lze také vidět nárůst počtu bytů napojených na plyn. Plyn je zavedený do většiny obcí kromě Starých Těchanovic, Kružberku a Nových Lublic. Hojně je rozšířen je v obou městech a vesnic Březová, Melč a Větřkovice. V ostatních obcích se vyskytuje pouze v jednotkách bytů. V uvedeném období narostl také počet splachovacích záchodů. Za obě poslední SLDB disponovalo již devět z deseti bytů záchodem. Pokud jde o charakteristiku jednotlivých bytů, tak jsem zvolil průměrný počet obyvatel a obytnou plochu na jeden byt a také počet obytných místností nad 8 m2. Počet obyvatel, kteří obývají jeden byt za 20 let sledování, klesl zhruba o 15 %. To je dáno především poklesem počtu obyvatel v regionu, jelikož počet bytů vzrostl přibližně o 240. Současně nejvíce obyvatel na jeden byt je v Čermné ve Slezsku, nejméně pak v Kružberku. Průměrná obytná plocha na jeden byt se od roku 1991 zvětšila téměř o jednu pětinu. V roce 2011 pak byty měly průměrnou rozlohu 60 m2, nejvíce ve Větřkovicích (70,1 m2) a nejméně ve Svatoňovicích (48,1 m2). Počet místností v SO ORP Vítkov s obytnou plochou větší jak 8 m2 od roku 1991 do roku 2011 vzrostl celkově o jednu čtvrtinu.

12.5 Územní plán města Vítkova Územní plán slouží jako organizování využití území do budoucna. Vymezuje plochy, které můžou být využity pro výstavbu nových domů, průmyslových objektů nebo jiných objektů pro občanskou vybavenost. Vítkov má zpracovaný plán od roku 2014 (viz Obr. 18). Můžeme vidět, že jsou zde plochy, které jsou určeny pro výstavbu nových rodinných domů. Jedná se o lokality především na jihozápadě a severu města, v menší míře také pak v jižní části. Východní část je určena především pro výstavbu nových průmyslových budov, z důvodu dobrého dopravního napojení.

Obr. 18 Územní plán města Vítkova platný od roku 2014 Zdroj: Vítkov, 2018; vlastní tvorba

13 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SE ZASTUPITELI OBCÍ

Na dotazníkové šetření, které bylo určeno pro zastupitele a starosty jednotlivých obcí SO ORP Vítkov mi odpovědělo celkem 41 představitelů skoro ze všech obcí (kromě obce Moravice). Kladl jsem důraz především na důvody migrace (viz Příloha 9). První otázky jsem zvolil pro rozdělení jednotlivých respondentů, abych zjistil, v jaké obci bydlí. Také jak dlouho, abych věděl, jak moc by mohli mít v podvědomí zdejší vývoj situace a problémů. Další otázky se pak už týkaly konkrétních problémů. Celá polovina zastupitelů se ve své obci narodila, zhruba stejný počet se pak přistěhoval z důvodů sňatku nebo získaní pracovní pozice. Menší podíl pak zvolil důvod vybrání tohoto regionu kvalitu životního prostředí (jednalo se o zastupitele z Kružberku a Nových Lublic). Podle mínění respondentů je nejdůležitější faktor, proč lidé odcházejí z Vítkovska jednoznačně nedostatek pracovních příležitostí. Tuto možnost zvolilo celkem 32 zastupitelů. Další důvod pak zvolili špatnou kvalitu zdravotní péče. Ta je v regionu problematická, jelikož místní nemocnice od roku 1999 ruší jednotlivá oddělení. První se jednalo o porodnici, následovalo dětské oddělení a chirurgie. V roce 2006 byla nemocnice sloučena s nemocnicí v Novém Jičíně, která zde provozuje pouze odborné ambulance a LDN. Další důvody už nejsou tak významné, jedná se o kvalitu a množství služeb, kulturní život nebo dostupnost školství. Jako zcela nevýznamný faktor uvádějí kvalitu životního prostředí, které je zde v dobrém stavu. Další otázka byla věnována tématu, jak obec napomáhá zlepšování životní úrovně obyvatelstva. Jako největší problém je zde již výše zmíněné zdravotnictví. Také zanedbávání zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel a bezpečnosti v obci. Podpora podnikatelů je u každé obce jiná, jelikož každá k tomuto problému přistupuje různě. Například ve Vítkově jsou podnikatelé podporování městem prodejem levných pozemků v části obce, která je určena pro výstavbu průmyslových budov (viz 12.5 Územní plán města Vítkova). Obce podle zastupitelů nejvíce napomáhají ekologickému zpracování odpadu, propagaci pro cestovní ruch a také v menší míře údržbou místních komunikací. Na otázku „Co ve Vaší obci chybí?“ byla nejčastější odpověď mnohokrát zmiňovaná lepší dostupnost zdravotnictví. Další odpovědi se týkaly především volnočasových aktivit jako sport (výstavba cyklostezek, hřišť) nebo kultura. Je zde zmíněna také problematika nepřizpůsobivého obyvatelstva, které se nejvíce nachází v obou městech a v Čermné ve Slezsku. Většina zastupitelů by se z obcí nepřestěhovala a u těch, kteří odpověděli ano, pak převládaly především pracovní či rodinné důvody.

14 ZÁVĚR

Transformace regionu zasáhla hospodářské sektory i obyvatelstvo, když se od roku 1991 změnil podíl EAO v jednotlivých sektorech. Začalo upadat zemědělství ve prospěch služeb, které v současnosti zaměstnávají většinu obyvatelstva. To se v posledních letech projevilo i na míře nezaměstnanosti, která mírně klesá, ovšem stále patří mezi jednu z nejvyšších v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje. Nezaměstnanost a malý podíl velkých podniků je v současnosti největším problémem tohoto regionu. Tento fakt potvrzují také jednotliví zastupitelé v dotazníkovém šetření. Populační vývoj a struktura obyvatelstva v SO ORP Vítkov od roku 1989 prošla řadou změn. Počet obyvatel až na výjimky klesal, zhruba stejným dílem k tomu přispívala jak přirozená tak mechanická měna obyvatelstva. Tento pohyb až na výjimky zůstává v záporných hodnotách. Dojíždějící a vyjíždějící obyvatelstvo se relativně moc nezměnilo, stále v rámci SO ORP Vítkov převládá dojížďka do centrálního města, ovšem začíná zde sílit vliv okresního města Opava, především v obcích na severu a východě regionu. Vítkovsko je charakteristické především obcemi v menších velikostních kategoriích. Domovní a bytový fond se v průběhu 20. století významně proměnil, to lze vidět i na leteckých a satelitních snímcích. Počet a bytů se od roku mírně zvýšil. Pokud jde o jejich vybavenost, nastalo zlepšení především v počtu bytů připojených k plynu a kanalizaci. Vodovod byl zaveden zhruba ve stejném počtu pro roky 1991 a 2011. Velkým problémem po sametové revoluci byl podíl neobydlených bytů, ten byl největší především v menších obcích. V současnosti se obce stabilizovaly, zatímco množství neobydlených bytů v centrálním městě pomalu roste. Územní plán města Vítkova počítá s dalším rozšiřováním jak domovní tak průmyslové zástavby. V budoucnu lze očekávat další snižování počtu obyvatel v obcích SO ORP Vítkov, dále také celkové stárnutí obyvatelstva z důvodu odlivu mladých lidí do větších měst za lepšími pracovními příležitostmi a vyšší kvalitou života. Lze také očekávat, že výstavba v regionu bude pouze mírně narůstat, tako tomu bylo v minulých letech. Na Vítkovsku narůstá podíl druhého bydlení, především v blízkosti řeky Moravice obyvatel ostravské aglomerace, která sahá až na hranice katastrálního území Březové.

SEZNAM LITERATURY

Kniha BARTOŇOVÁ, D., BURCIN, B., FIALOVÁ, L., KALIBOVÁ, K., KOCOURKOVÁ, J., KUČERA, T., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. (2010): Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993 - 2008. SLON, Praha, 238 s.

DORKO, B., KRAVAR, Z. (2017): Vítkov: z historie města. 2. vydání, město Vítkov se spolupráci se Zemským archivem v Opavě, Opava, 276 s.

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, 255 s.

LANGHAMROVÁ, J. (2007): Demografie: učební text pro předmět U017. Tribun EU, Praha, 42 s.

LUX, M., KOSTELECKÝ, T. (2011): Bytová politika. Praha: Slon, 2011. 226 s

SLDB 1991 (1992): Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Vybrané údaje za základní sídelní jednotky: Okres Opava. Federální statistický úřad, Praha, 78 s.

SCHOLZOVA, J. (1996): Základy demografie. Jihočeská univerzita, České Budějovice, 76 s.

TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 411 s.

Článek v časopise BLAŽEK, J. (1995): Současné tendence regionálního vývoje v České republice. In: Geografické rozhledy, 4, č. 5, Praha, s. 134 – 135.

BLAŽEK, J. (1996): Meziregionální rozdíly v České republice v transformačním období. In: Geografie – Sborník České geografické společnosti, Praha, s. 265 – 277 (30. 4. 2018)

BURCIN, B. – KUČERA, T. 2004. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065). In: Demografie, roč. 46, 2004, s. 100–111

DRBOHLAV, D. (1999): Geografické aspekty v rámci interdisciplinárního výzkumu migrace obyvatelstva. In: Geografie – Sborník České geografické společnosti, 104, č. 2, s. 73-88. (30. 4. 2018)

HAMPL, M., MÜLLER, J. (2011): Společenská transformace a regionální diferenciace Česka: Příklad vývoje rozmístění pracovních míst a obyvatelstva. In: Geografie, 116, č. 3, s. 211 – 230.

PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. In: Geografie, 115, č. 2, s. 161–187.

RYCHTAŘÍKOVÁ, J. (1996): Současné změny charakteru reprodukce v České republice a mezinárodní situace. In: Demografie: Revue pro výzkum populačního vývoje, roč. 38, č. 2, s. 77 –89.

Elektronické zdroje

Březová (2018): Historie obce Březová, http://www.obecbrezova.cz/informace-o-obci/historie/ (30. 4. 2018)

Břidlicové doly (2016): Důl Lhotka a Radim, http://artel-neptun.ru/bridlicovy-dul/ (30. 4. 2018)

Budišov nad Budišovkou (2018): Z historie města Budišov nad Budišovkou, http://www.budisov.eu/mesto/titulni-strana/historie/ (30. 4. 2018)

Cenia (2010): Historická a roku 2010 pořízené ortofoto mapy, https://kontaminace.cenia.cz/ (2. 5. 2018)

Čermná ve Slezsku (2016): Historie obce Čermná ve Slezsku, http://www.cermnaveslezsku.cz/historie-obce (30. 4. 2018)

ČSÚ (2005): Sčítání lidu, domů a bytů 2001, https://www.czso.cz/staticke/sldb/sldb2001.nsf/openciselnik_openform&_cz081 (5. 5. 2018)

ČSÚ (2013a): Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011, https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo-domy-byty-a-domacnosti-podle-scitani-lidu- domu-a-bytu-2011-cr-kraje-okresy-so-orp-spravni-obvody-prahy-a-mesta-sidla-so-orp-2011- egrhq6c4dz (30. 4. 2018)

ČSÚ (2013b): Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů - Moravskoslezský kraj - 2011 , https://www.czso.cz/csu/czso/dojizdka-do-zamestnani-a-skol-podle-scitani-lidu-domu-a- bytu-2011-moravskoslezsky-kraj-2011-yz87ugqp38 (30. 4. 2018)

ČSÚ (2014): Výsledky SLDB 2001 za SO ORP Vítkov, https://www.czso.cz/csu/xt/vysledky_sldb_2001_za_so_orp_vitkov (30. 4. 2018)

ČSÚ (2015a): Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezském kraji (na základě výsledků SLDB) – 2001, https://www.czso.cz/csu/xt/dojizdka-do-zamestnani-a-skol (30. 4. 2018)

ČSÚ (2015b): Sčítání lidu, domů a bytů 2001, https://www.czso.cz/csu/xt/scitani_lidu_domu_a_bytu_2001 (1. 5. 2018)

ČSÚ (2015c): Výsledky SLDB 2001 podle správních obvodů a měst MSK, https://www.czso.cz/csu/xt/vysledky_sldb_2001_podle_spravnich_obvodu_a_mest_moravsko slezskeho_kraje (4. 5. 2018)

ČSÚ (2016): Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2011, https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 (30. 4. 2018)

ČSÚ (2017a): SO ORP Vítkov, https://www.czso.cz/csu/xt/so_orp_vitkov (30. 4. 2018)

ČSÚ (2017b): Databáze demografických údajů za obce ČR, https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr (30. 4. 2018)

ČSÚ (2018a): Veřejná databáze, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ (30. 4. 2018)

ČSÚ (2018b): Věkové složení obyvatelstva v obcích Moravskoslezského kraje, https://www.czso.cz/csu/xt/vekove-slozeni-obyvatelstva-v-obcich-moravskoslezskeho-kraje (30. 4. 2018)

ČSÚ (2018c): Úmrtnostní tabulky, https://www.czso.cz/csu/czso/umrtnostni_tabulky (2. 5. 2018) eJustice (2018): Veřejný rejstřík a Sbírka listin, https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik (1. 5. 2018)

HBI (2018): Databáze firem, http://www.hbi.cz/ (1. 5. 2018)

Kružberk (2018): Informace o obci, http://www.kruzberk.cz/informace-o-obci/ (30. 4. 2018)

Melč (2018): O naší obci, http://www.obecmelc.cz/o-obci/informace-o-obci/historie/ (30. 4. 2018)

Moravice (2018): Kronika obce, http://www.obecmoravice.cz/index.php?&desktop=data&id=21&module_params= (30. 4. 2018)

SSS MSK (2014): Územní studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, https://www.msk.cz/cz/uzemni_planovani/studie-sidelni-struktury-moravskoslezskeho-kraje- 46847/ (4. 5. 2018)

Nové Lublice (2018): Historie obce Nové Lubice, http://www.novelublice.cz/informace-o- obci/historie/ (30. 4. 2018)

Radkov (2018): Historie obce Radkov, http://www.obecradkov.cz/ (30. 4. 2018)

Staré Těchanovice (2018): Historie obce Staré Těchanovice, http://www.staretechanovice.cz/informace-o-obci/historie-obec-stare-techanovice/ (30. 4. 2018)

Svatoňovice (2005): Kronika obce Svatoňovice, http://www.svatonovice.cz/word/kronika.pdf (30. 4. 2018)

Větřkovice (2018): Historie obce Větřkovice, http://www.vetrkovice.cz/informace-o- obci/historie/ (30. 4. 2018)

Vítkov (2018): Historie města Vítkov, http://www.vitkov.info/o-meste/informace-o- meste/zakladni-informace-/ (30. 4. 2018)

SEZNAM ZKRATEK

Budišov n. Bud. Budišov nad Budišovkou ČP Česká pošta s. p. ČSAD Československá státní autobusová doprava ČSÚ Český statistický úřad EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EU Evropská unie JZD Jednotné zemědělské družstvo SSS MSK Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek Nové Lubl. Nové Lublice SLDB Sčítání lidu, domů a bytů Staré Těch. Staré Těchanovice SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1. Věková struktura jednotlivých obcí pro roky 2011, 2014 a 2017 Příloha 2. Počet domů pro obce z historického hlediska Příloha 3. Podíl rodinných a bytových domů v obcích SO ORP Vítkov a ostatních SO ORP opavského okresu v letech 2001 a 2011 Příloha 4. Počet rodinných a bytových domů v SO ORP opavského okresu za tři SLDB Příloha 5. Intervaly výstavby domů v obcích SO ORP Vítkov Příloha 6. Výstavba domů v obcích SO OPR Vítkov Příloha 7. Podíl neobydlených bytů pro jednotlivé obce Příloha 8. Vybavenost bytů s obcích SO ORP pro roky 1991, 2001 a 2011 Příloha 9. Dotazníkové šetření pro bakalářskou práci

Příloha 1. Věková struktura jednotlivých obcí pro roky 2011, 2014 a 2017 Územní 2011 2014 2017 15- Průměrný 15- Průměrný 15- Průměrný jednotka 0-14 64 65+ věk 0-14 64 65+ věk 0-14 64 65+ věk Březová 17,3 70,4 12,4 38,5 17,5 68,3 14,2 39,3 17,6 65,2 17,2 40,8 Budišov nad Budišovkou 15,3 68,5 16,2 41,3 14,9 66,8 18,2 42,3 15,9 64,4 19,7 42,4 Čermná ve Slezsku 19,0 72,7 8,3 34,9 22,1 67,3 10,6 34,5 21,7 67,6 10,7 35,1 Kružberk 13,9 70,7 15,4 41,6 12,2 68,9 18,9 43,3 10,7 67,6 21,7 45,3 Melč 15,8 68,5 15,7 41,4 15,2 65,5 19,3 42,7 14,8 63,8 21,5 42,8 Moravice 10,8 73,3 15,9 42,5 8,9 70,3 20,8 44,8 10,3 71,4 18,3 43,9 Nové Lublice 12,4 71,3 16,3 43,2 11,5 69,3 19,3 44,8 13,6 66,4 20,1 45,8 Radkov 18,5 66,7 14,8 39,8 15,8 66,3 17,8 41,1 17,1 63,9 19,0 41,1 Staré Těchanovice 14,5 74,3 11,2 39,4 14,8 69,8 15,4 41,1 12,1 70,7 17,2 43,3 Svatoňovice 18,6 70,3 11,1 36,6 19,8 69,1 11,2 37,2 20,0 68,3 11,7 38,5 Větřkovice 14,9 68,8 16,3 40,8 14,9 67,1 18,0 41,8 14,8 65,1 20,1 42,9 Vítkov 14,4 69,1 16,5 41,5 14,3 67,5 18,2 42,7 15,1 64,7 20,1 43,3 SO ORP Vítkov 15,4 70,4 14,2 40,1 15,2 68,0 16,8 41,3 15,3 66,6 18,1 42,1 Zdroj: ČSÚ, 2018b

Příloha 2. Počet domů pro obce z historického hlediska Územní Počet domů jednotka 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1991 2001 2011 Březová 243 264 278 317 318 305 337 339 376 Budišov nad 727 797 1 004 1 056 1 094 967 655 675 691 Budišovkou Čermná ve 66 81 109 84 89 72 64 74 80 Slezsku Kružberk 144 121 133 134 152 146 101 111 117 Melč 158 167 166 212 187 223 182 189 194 Moravice 101 113 140 142 144 133 81 88 101 Nové Lublice 133 102 113 112 118 110 79 86 84 Radkov 156 177 191 182 198 207 143 138 154 Staré 75 75 72 84 89 84 45 57 65 Těchanovice Svatoňovice 78 82 83 82 114 77 67 67 71 Větřkovice 123 151 152 190 187 191 192 214 212 Vítkov 740 863 934 1 027 1 181 1 113 1 076 1 126 1 197 SO ORP 2 744 2 993 3 375 3 622 3 871 3 628 3 022 3 164 3 342 Zdroj: ČSÚ, 2018a

Příloha 3. Podíl rodinných a bytových domů v obcích SO ORP Vítkov a ostatních SO ORP opavského okresu v letech 2001 a 2011 2001 2011 Územní jednotka Rodinný dům Bytový dům Rodinný dům Bytový dům Březová 93,6 6,4 93,1 6,9 Budišov n. B. 85,0 15,0 85,2 14,8 Čermná ve Slezsku 92,2 7,8 91,3 8,7 Kružberk 92,8 7,2 93,4 6,6 Melč 94,0 6,0 94,2 5,8 Moravice 95,1 4,9 95,3 4,7 Nové Lublice 96,6 3,4 96,8 3,2 Radkov 95,7 4,3 94,6 5,4 Staré Těchanovice 97,2 2,8 100 0 Svatoňovice 88,9 11,1 86,9 13,1 Větřkovice 95,6 4,4 95,7 4,3 Vítkov 85,9 14,1 85,6 14,4 SO ORP Vítkov 89,2 10,8 89,1 10,9 SO ORP Opava 88,3 11,7 88,7 11,3 SO ORP Kravaře 98,3 1,7 98,0 2,0 SO ORP Hlučín 96,2 3,8 96,1 3,9 Zdroj: ČSÚ, 2015; ČSÚ, 2018a

Příloha 4. Počet rodinných a bytových domů v SO ORP opavského okresu za tři SLDB 1991 2001 2011 SO ORP Rodinný Bytový Rodinný Bytový Rodinný Bytový dům dům dům dům dům dům Vítkov 2 251 302 2 291 278 2 371 289 Opava 13 196 2 111 14 018 1 862 15 324 1 961 Kravaře 4 433 176 4 599 78 4 758 95 Hlučín 7 350 523 7 803 309 8 220 336 Zdroj: ČSÚ, 2015c; ČSÚ, 2018a

Příloha 5. Intervaly výstavby domů v obcích SO ORP Vítkov Doba výstavby domu Územní jednotka do 1919 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011 Březová 47 82 58 41 31 43 Budišov n. B. 136 199 73 51 44 39 Čermná ve Slezsku 14 15 17 5 15 3 Kružberk 7 34 12 15 4 4 Melč 40 47 29 20 14 7 Moravice 21 16 6 11 5 5 Nové Lublice 17 27 2 9 7 0 Radkov 20 34 23 12 11 11 Staré Těchanovice 4 15 7 5 9 4 Svatoňovice 13 30 2 8 4 4 Větřkovice 23 67 36 33 18 9 Vítkov 132 322 260 97 93 76 Rodinné domy 441 745 447 274 237 188 Bytové domy 24 130 74 32 16 13 Ostatní domy 9 13 4 1 2 4 SO ORP Vítkov 474 888 525 307 255 205 Zdroj: ČSÚ, 2018a

Příloha 6. Výstavba domů v obcích SO OPR Vítkov Územní 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem jednotka Březová 2 1 1 - - - 5 1 2 1 - 6 19 Budišov nad - 1 2 - 1 1 3 - 1 2 2 2 Budišovkou 15 Čermná ve 1 ------1 - - Slezsku 2 Kružberk ------1 - 1 Melč 20 3 2 - 1 - 3 - 1 1 1 2 34 Moravice - - 2 1 - 2 - - 2 - - - 7 Nové - - - - 1 - - - - 1 - - Lublice 2 Radkov - - - - 1 2 1 - 1 1 1 2 9 Staré - - 1 - - - - - 1 1 - - Těchanovice 3 Svatoňovice ------1 - 1 Větřkovice 1 1 ------1 1 4 Vítkov - 6 8 2 6 3 7 10 11 1 8 6 68 SO ORP 24 12 16 3 10 8 19 11 19 9 15 19 Vítkov 165 Zdroj: ČSÚ, 2018a

Příloha 7. Podíl neobydlených bytů pro jednotlivé obce 1991 2001 2011 Územní Počet Počet Počet Počet Počet Počet (%) jednotka bytů neob. bytů neob. bytů neob. bytů (%) neob. bytů neob. bytů (%) Březová 415 86 20,7 521 88 16,9 580 120 20,7 Budišov nad 1 111 126 11,3 1 266 168 13,3 1 307 213 16,3 Budišovkou Čermná ve 89 5 5,6 105 12 11,4 117 18 15,4 Slezsku Kružberk 83 42 50,6 140 45 32,1 155 49 31,6 Melč 198 89 44,9 256 43 16,8 276 45 16,3 Moravice 80 13 16,3 103 27 26,2 119 37 31,1 Nové 70 17 24,3 102 25 24,5 103 24 23,3 Lublice Radkov 163 31 19 199 31 15,6 218 57 26,1 Staré 45 2 4,4 60 20 33,3 69 19 27,5 Těchanovice Svatoňovice 88 13 14,8 101 3 3 114 15 13,2 Větřkovice 248 20 8,1 306 44 14,4 320 45 14,1 Vítkov 2 125 153 7,2 2 411 187 7,8 2 568 321 12,5 SO ORP 4 715 597 18,9 5 570 693 17,9 5 946 963 20,7 Vítkov Zdroj: SLDB, 1991; ČSÚ, 2015; ČSÚ, 2018a

Příloha 8. Vybavenost bytů s obcích SO ORP pro roky 1991, 2001 a 2011 v % z toho s Počet Počet Velikost Počet z toho s z toho s z toho se Obec kanalizační osob místností obytné plochy bytů plynem vodovodem záchodem přípojka na byt víc jak 8m2 na byt 2011 Březová 460 52,8 92,8 30,2 91,5 2,9 1 789 65.2 Budišov n. 34,9 92,0 47,4 91,9 2,7 3 676 57.5 Bud. 1 094 Čermná ve 37,4 82,8 0 84,8 3,6 336 51.1 Slezsku 99 Kružberk 106 10,4 88,7 0 92,5 2,5 399 59.2 Melč 231 32,9 90,5 70,1 91,8 2,8 821 56.8 Moravice 82 39,0 93,9 0 92,7 2,9 302 62.6 Nové Lubl. 79 7,6 92,4 1,3 91,1 2,6 301 63.5 Radkov 161 33,5 91,3 0 91,9 3,0 637 68.1 Staré Těch. 50 2 82 0 84 3,1 175 61.9 Svatoňovice 99 8,1 80,8 1,0 81,8 2,9 303 48.1 Větřkovice 275 78,2 97,5 0 96 2,7 1 107 70.1 Vítkov 2 247 50,6 92,9 75,0 92,7 2,6 7 583 56.5 SO ORP 4 983 44,2 92,2 50,3 92,1 2,9 17 429 60.1 Vítkov 2001 Březová 433 37,0 98,4 17,3 94,0 3,0 - 54.1 Budišov n. 14,8 98,7 41,3 94,4 2,9 - 49.7 Bud. 1 098 Čermná ve 25,8 67,7 0 92,5 3,3 - 58.5 Slezsku 93 Kružberk 95 2,1 94,7 1,1 91,6 3,1 - 56.5 Melč 213 2,8 97,2 2,3 93,4 2,9 - 54.2 Moravice 76 6,6 94,7 5,3 86,8 3,5 - 59.4 Nové Lubl. 77 0 97,4 3,9 92,2 2,9 - 61.3 Radkov 168 2,4 95,2 3,0 87,5 3,0 - 58.1 Staré Těch. 40 0 100 2,5 92,5 3,5 - 63.3 Svatoňovice 98 0 100 0 96,9 3,1 - 50.5 Větřkovice 262 77,9 97,3 1,5 95,0 3,0 - 57.4 Vítkov 2 224 42,4 98,9 69,1 96,1 2,8 - 49.7 SO ORP 4 877 31,0 97,8 42,8 94,7 3,1 - 56.1 Vítkov 1991 Březová 415 - 95,9 9,4 - 3,2 1 212 49.7 Budišov n. - 95,8 39,4 - 2,9 2 931 46.2 Bud. 1 139 Čermná ve - 94,4 0 - 3,2 243 48.5 Slezsku 89 Kružberk 83 - 96,4 1,2 - 3,3 273 56.6 Melč 198 - 87,4 1,0 - 3,3 591 50.8 Moravice 80 - 82,5 0 - 3,7 235 49.5 Nové Lubl. 70 - 91,4 8,6 - 3,2 197 51.3 Radkov 163 - 92,6 1,2 - 3,1 454 47.4 Staré Těch. 45 - 95,6 4,4 - 3 121 46.5 Svatoňovice 88 - 98,9 0 - 4,9 249 49.7 Větřkovice 248 - 97,6 0,8 - 3,2 763 53 Vítkov 2 125 - 98,4 63,0 - 3 5 837 47.3 SO ORP 4 743 - 96,4 38,8 - 3,3 13 106 49.7 Vítkov Zdroj: SLBD, 1991; ČSÚ, 2018a; ČSÚ, 2005

Příloha 9. Dotazníkové šetření pro bakalářskou práci

Výzkum důvodů migrace obyvatelstva ve Správním obvodě obce s rozšířenou působností Vítkov

1. Kde se nachází Vaše bydliště? (obec např. Vítkov)

…………………………………………………………………………………………………

2. Jak dlouho již- zde bydlíte? (prosím zaškrtněte) O od narození O více než 5 let O méně než 5 let

……………………………………………………………….………………………………… 3. Kvůli čemu jste si tuto obec vybral/a? (prosím zaškrtněte) O narodil/a jsem se zde O pracovní příležitost O dobré životní prostředí O jiné:

4. Ohodnoťte aspekty, podle kterých si myslíte, že lidé opouštějí tento region? (Klasifikace platí jako ve škole 1-5, 1 – velmi důležité, 5 – zcela nedůležité, prosím zaškrtněte) Pracovní příležitost 1 2 3 4 5 Kulturní život 1 2 3 4 5 Kvalita životního prostředí 1 2 3 4 5 Kvalita a množství služeb 1 2 3 4 5 Úroveň bydlení 1 2 3 4 5 Dostupnost školství 1 2 3 4 5 Kvalita zdravotní péče 1 2 3 4 5

5. Jak si myslíte, že dle Vás obec napomáhá zlepšovat kvalitu života v určitých odvětvích? (Klasifikace jako ve škole 1-5, 1 – velmi napomáhá, 5 – zcela zanedbává, prosím zaškrtněte) Ekologické zpracování odpadu 1 2 3 4 5 Údržba komunikací 1 2 3 4 5 Podpora podnikatelů 1 2 3 4 5 Propagace Vaší obce 1 2 3 4 5 Zvyšování vzdělanostní úrovně 1 2 3 4 5 Zdravotnictví 1 2 3 4 5 Bezpečnost v obci 1 2 3 4 5

6. Co podle Vás ve Vaší obci chybí? (prosím vypište)

…………………………………………………………………………………………………

7. Přestěhovali byste se, kdyby se ve Vaší obci dlouhou dobu nic nezlepšovalo? (pokud jste zvolil/a odpověď Ano, prosím pokročujete na otázku č. 8, pokud jste zvolil/a odpověď Ne, prosím pokračujte na otázku č. 9) O Ano O Ne

8. Kam byste se popřípadě přestěhovali a jaký by byl Váš důvod proč právě tam? (prosím zaškrtněte a odpovězte slovně na důvod, MSK = Moravskoslezský kraj) O do jiné obce SO ORP Vítkov O do jiné obce opavského okresu O do obce na území MSK kraje O do obce mimo území MSK kraje

Důvod:

….………………………………………………………………………………….……………

9. Kolik je Vám let? (prosím zaškrtněte) O 18 – 40 let O 41 – 60 let O starší 60 – ti let

10. Jaké je Vaše pohlaví? (prosím zaškrtněte) O muž O žena ….………………………………………………………………………………….…………….

11. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (prosím zaškrtněte) O základní O střední bez maturity (výuční list) O střední s maturitou O vysokoškolské ….………………………………………………………………………………….……………

12. Váš aktuální pracovní stav: (prosím zaškrtněte) O zaměstnaný O student O nezaměstnaný O senior O mateřská dovolená

Děkuji Vám za Váš čas strávený vyplňováním tohoto dotazníku.