Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích

Bakalářská práce

Štěpánka Drahoňovská

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Hotelnictví

Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Sylva Skupinová

Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-20

Datum obhajoby bakalářské práce:

E-mail: s.drahonovska@email

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

The rate analysis of the tickets to the choosen destinations

Štěpánka Drahoňovská

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of economics and economy

Major: Hotel Management

Thesis Advisor: Dr. Ing. Sylva Skupinová

Date of Submission: 2014-11-20

Date of Thesis Defence:

E-mail: s.drahonovska@email

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………………………………

jméno a příjmení autora

V Praze dne 20. 11. 2014

Velice ráda bych poděkovala Dr. Ing. Sylvě Skupinové, za cenné rady a odborné vedení bakalářské práce. Abstrakt

DRAHOŇOVSKÁ, Štěpánka. Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 76

Cílem práce je cenová analýza letenek na pravidelných linkách Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy. Z analýzy je patrné, nakolik je letecká přeprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná. V teoreticko- metodologické části je popsána obecná charakteristika letecké dopravy a letectví jako takového. Jsou zde představeny České aerolinie a jednotlivá mezinárodní letiště v České republice a na Slovensku, která byla pro analýzu vybrána. V České republice se jedná o mezinárodní letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a na Slovensku pak o letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači. Není zde opomenuta ani stručná historie statistiky. V praktické části je použita komparativní analýza, inspirovaná základními principy tzv. kvantitativní obsahové analýzy. Data vyplývající z analýzy jsou utříděna pomocí statistických metod, které jsou v této části podrobně popsány. Výběrový soubor dat je rozdělen z hlediska dopravy na dopravu leteckou, vlakovou a autobusovou a z hlediska času na období dvanácti měsíců (říjen 2014 – září 2015) Závěr praktické části obsahuje statistické výpočty, ze kterých je patrné, nakolik je z finančního hlediska letecká doprava na linkách Praha – Bratislava a Praha Košice výhodná. V návrhové části jsou popsány možnosti jak zvýšit zájem o využívání letecké dopravy mezi Českou republikou a Slovenskem. V Závěru práce jsou shrnuty všechny informace, které byly z analýzy získány.

Klíčová slova: analýza, cena, Česká republika, data, doprava, letenka, Slovensko, statistika

Abstract

DRAHOŇOVSKÁ, Štěpánka. The rate analysis of the tickets to the choosen destinations. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Total number of pages: 76

The purpose of my thesis is the rate analysis of tickets on regular lines between Czech Republic and Slovakia, in connection with possibility of train and bus transportation. The analysis shows, how could be the air transport lucrative by comparing with the other types of transportation. Theoretical and methodological parts are general characteristic of air transportation and aviation as such. Czech Airlines and international airports in Czech Republic and Slovakia are introduced in this part. It means international airports which were chosen for the analysis. The airports in the Czech Republic are in Prague, Brno, Ostrava, Karlovy Vary and Pardubice. The airports in the Slovakia are in Bratislava, Košice, Žilina, Poprad and Sliač. There is a brief history of statistic in here. In practical part is used the comparative analysis inspired by basic principles of quantitative content analysis. Data resulting from the analysis are sorted by statistical methods, which are descried in detail in this part. The sample data is divided in terms of transport on the air, train and bus transport, and in terms of time on the twelve months period (October 2014 – September 2015). The end of practical part contains statistical calculations, which show, if the air transports on the regular lines Prague – Bratislava and Prague – Košice are financially favourable or not. In the proposal part are describe the possibilities how to increase interest in the use of air transport between Czech Republic and Slovakia. The conclusion summarizes all the information that has been obtained from the analysis.

Key words: analysis, Czech Republic, data, price, ticket, transport, Slovakia, statistics

Obsah

Úvod ...... 12

TEORETICKÁ ČÁST ...... 14

1. Letecké doprava a její charakteristika ...... 14

1.1 Doprava ...... 14

1.2 Letecká doprava ...... 15

1.3 Stručná historie letectví ...... 16

1.4 České aerolinie ...... 17

2. Letiště v České republice ...... 18

2.1 Mezinárodní letiště Václava Havla Praha ...... 18

2.2 Letiště Brno - Tuřany ...... 20

2.3 Letiště Leoše Janáčka Ostrava ...... 22

2.4 Letiště Karlovy Vary ...... 23

2.5 Letiště Pardubice ...... 24

3. Letiště na Slovensku ...... 25

3.1 Mezinárodní letiště Milana Rastislava Štefánika Bratislava ...... 25

3.2 Letiště Košice ...... 27

3.3 Mezinárodní letiště Poprad - Tatry ...... 28

3.4 Letiště Piešťany ...... 30

3.5 Letiště Sliač ...... 30

3.6 Letiště Žilina – Dolní Hričov ...... 31

PRAKTICKÁ ČÁST ...... 32

4. Cenová analýza letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy ...... 32

4.1 Problematika analýzy dat ...... 32

4.2 Definice objektů analýzy dat ...... 32

4.3 Cíl analýzy dat ...... 34

4.4 Výzkumné otázky ...... 34 4.5 Kritéria analýzy dat ...... 35

4.6 Výzkumná metoda ...... 35

4.7 Statistické zpracování dat ...... 36

4.7.1 Stručná historie statistiky ...... 36

4.7.2 Metodika výpočtů ...... 37

4.8 Výběrový soubor ...... 39

4.9 Porovnání dat ...... 39

4.10 Shrnutí výsledků analýzy dat a možná řešení ...... 70

Závěr ...... 73

Literatura a zdroje ...... 74

Seznam grafů a tabulek

Grafy:

Graf 1 Počty odbavených cestujících na letišti Brno Tuřany

Graf 2 Počty přepravených cestujících na letišti Poprad – Tatry v letech 2008 až 2013

Graf 3 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy

Graf 4 Průměrné ceny letenek linek Praha - Bratislava a Praha - Košice

Graf 5 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

Graf 6 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Graf 7 Srovnání objemu času dle jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

Graf 8 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Tabulky:

Tab. 1 Počty odbavených cestujících na letišti Košice v letech 2005 až 2009

Tab. 2 Analyzované vlakové a autobusové spoje mezi Českou republikou a Slovenskem

Tab. 3 Přehled leteckých, autobusových a vlakových dopravců

Tab. 4 Vlaková spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku

Tab. 5 Autobusová spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku

Tab. 6 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy

Tab. 7 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – říjen

Tab. 8 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – říjen

Tab. 9 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – listopad

Tab. 10 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – listopad Tab. 11 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – prosinec

Tab. 12 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – prosinec

Tab. 13 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – leden – září 2015

Tab. 14 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – leden – září 2015

Tab. 15 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – říjen

Tab. 16 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – říjen

Tab. 17 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – listopad

Tab. 18 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – listopad

Tab. 19 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – prosinec

Tab. 20 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – prosinec

Tab. 21 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – leden – září

Tab. 22 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – leden – září 2015

Tab. 23 Porovnání aritmetických průměrů cen letenek v jednotlivých destinacích a měsících.

Tab. 24 Porovnání cen vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Tab. 25 Porovnání cen autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Tab. 26 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

Tab. 27 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Tab. 28 Porovnání objemu času vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy) Tab. 29 Porovnání objemu času autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Tab. 30 Porovnání objemu času letecké dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoj s mezipřistáním)

Tab. 31 Porovnání objemu času vynaloženého na dopravu z výchozí stanice Praha

Tab. 32 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy Úvod

Předkládaná bakalářská práce se zabývá cenovou analýzou letenek ve vybraných destinacích. Jako stěžejní destinace jsem zvolila Českou republiku a analýza se týká pravidelných leteckých linek z největších českých mezinárodních letišť na Slovensko. Státy Česká republika a Slovensko jsem pro potřeby bakalářské práce vybrala proto, neboť jsou tyto země vzájemně velmi blízké, mají společnou historii i podobnou ekonomickou úroveň. Obě země jsou ovšem svou rozlohou z hlediska letecké dopravy velmi malé, a tak se na jejich území realizují pouze dva vnitrostátní lety (Praha – Ostrava a Bratislava – Košice). Ani mezi oběma zeměmi nelétá spojů o mnoho více. Létat lze pouze mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi. Počet leteckých linek neodpovídá tomu, abych mohla realizovat smysluplnou cenovou analýzu, a tak jsem porovnala ceny pravidelných leteckých linek a obohatila celou analýzu o možnosti vlakové a autobusové dopravy.

Práci jsem rozdělila do dvou stěžejních částí – teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje krátkou charakteristiku oblasti dopravy, letecké dopravy, stručnou historii letectví, informace o Českých aeroliniích a podrobnější data o jednotlivých letištích v České republice a na Slovensku. Mezi česká letiště jsem zařadila mezinárodní letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a mezi slovenská letiště pak letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači.

V praktické části jsem realizovala cenovou analýzu letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy a to na základě dvou stěžejních kritérií – ceny a objemu času vynaloženého na dopravu. Mezi další kritéria jsem pak zařadila i počty a názvy dopravců, počty měst, mezi kterými je doprava realizována, a počty přestupů. Účelem cenové a časové analýzy různých druhů dopravy a jednotlivých leteckých, autobusových a vlakových linek je zhodnotit, jaké výhody letecká doprava ve srovnání s jinými druhy dopravy cestujícím přináší, a zda se jim vyplatí leteckou dopravu mezi Českou republikou a Slovenskem využívat.

Cílem práce je stručně popsat leteckou dopravu s důrazem na česká a slovenská letiště a posoudit, zda je letecká přeprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná a cestujícím se ji vyplatí využívat, případně jaké další výhody či nevýhody letecká doprava na

12

uvedených trasách sebou přináší. Na závěr práce jsem zařadila i návrhy změn a opatření, která by musela být přijata, aby se situace alespoň částečně změnila.

13

TEORETICKÁ ČÁST

1. Letecké doprava a její charakteristika

1.1 Doprava

Doprava představuje velmi rozsáhlou sféru ekonomiky a v národním hospodářství je její význam srovnatelný s takovými oblastmi, jako je průmysl či zemědělství. Doprava umožňuje společenskou a geografickou dělbu práce a to ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku. Dopravu charakterizuje Brinke jako „záměrné a organizované přemístění věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách.“1 Důležitými složkami dopravy jsou: 2  Dopravní prostředky (letadla, vlaky, autobusy, automobily, lodě).  Dopravní cesty (vzdušný prostor, pevninský prostor – silnice, železnice, řeky, moře).  Dopravní zařízení (letiště, vlaková a autobusová nádraží, přístavy).

Dopravní cesty a dopravní zařízení představují dopravní síť, která je jednou ze základních podmínek rozvoje daného území. Rozvojový potenciál regionů roste s kvalitou technického vybavení a hustotou dopravní sítě území.3

Kromě základní funkce dopravy, která spočívá v přemisťování zboží a osob, plní doprava i mnoho dalších funkcí. Mezi ně například patří: 4

 Sociálně – stabilizační funkce – doprava má i sociálně politickou dimenzi. V situaci, kdy dojde k poruše v dopravním systému, může být porušena i stabilita ekonomiky a celé společnosti.

1 Brinke, J. Úvod do geografie dopravy, s. 4. 2 Brinke, J. Úvod do geografie dopravy, s. 4. 3 Wokoun, R. Ekonomika v prostoru - svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR, s. 115. 4 Eisler, J. Ekonomika dopravních služeb a podnikání v dopravě, s. 27. 14

 Stimulační funkce - investice do dopravní infrastruktury představují stimul a oživení ekonomiky státu.  Substituční funkce – doprava může nahrazovat skladování, regulovat množství obyvatel ve městech, ovlivňovat strukturu spotřeby a její objem.

Doprava se člení do několika odvětví. Jedná se o dopravu železniční, automobilovou, vodní vnitrozemskou, námořní a leteckou. Dopravu lze také dělit na nákladní a osobní.

1.2 Letecká doprava

Letecká doprava je charakteristická vysokou rychlostí a přepravou na velké vzdálenosti. Jedná se o nejrychlejší a nejbezpečnější způsob přepravy. Odvětví letecké dopravy navíc poskytuje i velké množství pracovních příležitostí. V poslední době zaznamenala letecká doprava díky rychlému růstu životní úrovně obyvatel po celém světě výrazný nárůst a to v oblasti osobní i nákladní letecké dopravy. Tento nárůst objemu letecké dopravy má příčinu v prudkém technickém a technologickém rozvoji, liberalizaci ekonomického prostředí, růstu konkurence mezi leteckými dopravci či ve výrazném poklesu cen letenek. Přínosem mezinárodní letecké přepravy je i podpora rozvoje mezinárodních vztahů a vzájemné spolupráce států na hospodářské, společensko-politické a kulturní úrovni.5

Z provozního hlediska lze v systému letecké dopravy identifikovat následující prvky letecké infrastruktury: 6

 Letiště.  Letecké navigační služby (podniky řízení letového provozu).  Letecké dopravce (provozovatele letecké dopravy).  Regulátory a regulační systém (státní orgány, zákony a předpisy, mezinárodní dohody a úmluvy).

5 Pruša, J. Svět letecké dopravy, s. 25. 6 Žihla, Z. Provozování podniků letecké dopravy a letišť, s. 12. 15

V rámci letecké dopravy plní letiště mnoho funkcí. Zejména jsou počátečním a konečným bodem leteckého přepravního procesu, představují transfer mezi pozemní a leteckou dopravou a v neposlední řadě slouží jako bod pro mezipřistání linek (tranzit) a přestup či překlad mezi leteckými linkami (transfer).7

Letiště lze členit na základě jejich velikosti, důležitosti pro daný region a zejména výkonnosti. Existují tak hlavní letiště (main hub), národní letiště (national, secondary hub), velká regionální letiště (regional airports), malá letiště (small regional airports) a letiště (small airports). 8 V České republice se letiště rozlišují na mezinárodní letiště s přístrojovým provozem a ostatní letiště. V ČR se nacházejí tato mezinárodní letiště: Praha Ruzyně (Letiště Václava Havla), Brno – Tuřany, Ostrava Mošnov (Letiště Leoše Janáčka Ostrava), Karlovy Vary a Pardubice.

1.3 Stručná historie letectví

Létání je jedním z nejmladších způsobů dopravy a jeho počátky se datují až na konec 18. století, konkrétně do roku 1783. V tomto roce poprvé vzlétl horkovzdušný balón, který byl sestrojen bratry Montgolfierovými. První let letadlem, pak byl uskutečněn až na počátku 20. století, roku 1903 bratry Wrightovými. Velký pokrok zaznamenalo letectví během 30. let 20. století.

I letectví v České republice má svou historii. Jeho počátek je spojován s dnes již legendárním inženýrem Kašparem a jeho letem z Prahy do Pardubic, který se uskutečnil 4. června 1910. Velký rozvoj zažilo letectví na českém území během obou světových válek, ale o moderní letecké dopravě v České republice se dá mluvit teprve až od konce 60. let 20. století.

7 Pruša, J. Svět letecké dopravy, s. 31. 8 Žihla, Z. Provozování podniků letecké dopravy a letišť, s. 13.

16

1.4 České aerolinie

Národním leteckým dopravcem jsou České aerolinie. Dají se zařadit mezi pět nejstarších leteckých společností v Evropě. Aerolinky byly založeny již roku 1923, tehdy ještě jako Československé aerolinie. První let pod jejich záštitou byl z Prahy do Bratislavy a uskutečnil se 29. října téhož roku. V roce 1929 se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců - IATA. První mezinárodní let se uskutečnil roku 1930 na trase z Prahy do Záhřebu. Roku 1937 se začalo létat z nově otevřeného letiště v Ruzyni. Postupně ČSA zprovozňovaly linky po celé Evropě a dále i do celého světa. Za dobu svého působení v oboru se České aerolinie staly moderní leteckou společností, která získala mnoho ocenění za kvalitu svých služeb. Jsou také držitelem řady certifikátů, dokazujících zaměření společnosti na například bezpečnostní standardy nebo ochranu životního prostředí. Ve své flotile má ČSA 23 moderních letounů. Na dálkové lety jsou využívány letouny typu Airbus. České Aerolinky jsou také členem aliance SkyTeam, což je mezinárodní aliance, v současnosti devatenácti leteckých společností, která zajišťuje přístup do tisíce destinací s komplexními službami. Využívání služeb leteckých společností, které jsou členy aliance SkyTeam, přináší mnoho výhod spojených s věrnostním programem, který je vskutku do detailu propracovaný, a dokáže tak usnadnit a zpříjemnit cestování.

V současné době se České aerolinie bohužel potýkají s finančními problémy a plánují propouštění svých zaměstnanců. Důvodem je velká konkurence v oboru, snižování nákladů, restrukturalizace firmy a v současnosti i ukrajinská krize, která vedla k významnému meziročnímu propadu počtu rezervací i přepravených cestujících z Ruské federace a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 9

9 ČSA chystají masivní propouštění, půjdou piloti i stevardi. Novinky.cz. 23.9.2014. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.novinky.cz/ekonomika/348531-csa-chystaji-masivni-propousteni-pujdou- piloti-i-stevardi.html

17

2. Letiště v České republice

V České republice je dnes 91 civilních letišť, které je možné rozdělit do tří skupin. Letiště celostátního významu, regionální letiště většího významu a regionální letiště menšího významu, tzv. aeroklubová a sportovní letiště.

První významné letiště na našem území vzniklo již v roce 1918. Toto letiště se nachází v pražské čtvrti Praha – Kbely a jednalo se o první plnohodnotné letiště založené po první světové válce na českém území. Před ním bylo v provozu jen letiště v Chebu pocházející ještě z dob habsburské monarchie a dále letiště, které se rozkládalo na polích v blízkosti Strašnic. Letiště Praha – Kbely se postupně stalo centrem rozvoje československého letectví. Takto sloužilo až do roku 1937, kdy bylo založeno letiště Praha – Ruzyně. Na začátku druhé světové války bylo letiště Praha – Kbely mezi prvními obsazenými objekty v Čechách a všechna letadla byla zabrána německými vojsky. Nacisté přeměnili letiště na dílny, částečně letiště sloužilo i dopravě. Na konci války bylo zcela v rukou Luftwaffe. Po válce a rekonstrukci bylo přeměněno na vojenské dopravní letiště, které je určeno k soukromým účelům letectva Armády České republiky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o civilní letiště, není do analýzy zahrnuto.

2.1 Mezinárodní letiště Václava Havla Praha

Mezinárodní letiště Václava Havla Praha, původním názvem Letiště Praha Ruzyně, je největším letištěm na území České republiky a využívá ho většina zahraniční klientely. Jak už název napovídá je určené pro mezinárodní, ale také pro vnitrostátní lety. Letiště se nachází 17 km od centra Prahy, na severozápadním okraji města. Cesta do centra Prahy trvá zhruba 30 minut autem a 1 hodinu Pražskou integrovanou dopravou.

Letiště bylo založeno v roce 1933 a dokončeno bylo v roce 1937. Hlavním architektem byl Adolf Beneš a doprovodné budovy navrhl architekt Kamil Roškot. Jedná se o část dnes označovanou jako terminál Jih 1. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937 příletem letounu z Piešťan. Původní rozloha byla 80 ha. Vlivem prudkého technického pokroku však bylo nutno během krátkého časového období letiště zvětšit na čtyřnásobek své původní velikosti. První úpravy byly na letišti prováděny po válce, mezi lety 1947 – 1956. 18

V této době bylo vylepšeno především jeho technické zázemí. V letech 1960 – 1968 byla přistavěna další část, dnes označovaná jako Sever, tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vystavěna, dle návrhů architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, nová odbavovací hala, hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah. Při té příležitosti byla rozloha letiště zvětšena na 800 ha. V roce 1989 byla zahájena rekonstrukce severní odbavovací budovy, tentokrát podle návrhů architektů Petra Franty a Michala Brixe. Zároveň byly rekonstruovány i vzletové a přistávací dráhy. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1993. V této době byl vypracován i plán na rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever, který byl uskutečněn v roce 1995. Součástí tohoto prostoru je i terminál Sever 2, který byl otevřen 17. ledna 2006, a navržen byl týmem architektů Nikodem a Partner spol. s r.o. a Mansfeld IDC s.r.o. V roce 1997 byl v jižní části letiště vybudován nový terminál, který byl pojmenován Jih 2.

V dnešní době (k roku 2013) je letiště plně vybaveno pro nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Dráhový systém je složen ze tří vzletových a přistávacích drah a čtyřech míst pro přistávání vrtulníků, tzv. heliportů. Na letišti se nachází čtyři terminály. Budova nového letiště je označena jako Terminál Sever a obsahuje terminály T1 a T2. Terminál T1 se využívá pro lety mimo schengenský prostor a terminál T2 naopak pro lety v schengenském prostoru. Na těchto terminálech je plocha vybavená 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. Poblíž této plochy se nachází také nákladní terminál. Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih a obsahuje terminály T3 a T4. Terminál T3 slouží k soukromým a charterovým letům a terminál T4 se využívá především k VIP letům a státním návštěvám. Z Prahy je možné se dostat přímými i nepřímými lety až do 130 světových destinací. Lety jsou zprostředkovávány 51 leteckými společnostmi. Ročně letiště odbaví přes 11 milionů cestujících.10, 11, 12, 13, 14

10 Václav Havel Airport Prague. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.prg.aero 11 Slot Coordination Czech Republic. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.slot-czech.cz 12 Petr Franta Architekti, s.r.o. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://petrfranta.eu 13 Czech.cz . [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.czech.cz, 14 Vítejte na zemi. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.vitejtenazemi.cenia.cz 19

2.2 Letiště Brno - Tuřany

Letiště Brno – Tuřany je druhým největším mezinárodním letištěm na území České republiky. Nachází se jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště, což hrálo později při vybírání nové podoby letiště významnou roli. Hned vedle letiště vede dálnice D1 ve směru na Olomouc, čímž je letiště ideálně situováno do trojúhelníku dálničních křižovatek. S napojením na železniční dopravu má výborné předpoklady stát se významným dopravním uzlem. Z architektonického hlediska je původní zástavba letiště řešena čistě účelově. Hlavní dominantou je zde věž řízení letového provozu.

Historie letecké dopravy v Brně sahá až k roku 1923. O výstavbě letiště v lokalitě Tuřany, která je od centra Brna vzdálena pouhých 8 km, se však rozhodlo až v roce 1946. Výstavba nového letiště však začala až v roce 1950. Dokončeno a uvedeno do provozu bylo v roce 1954 jako státní letiště s civilním provozem. Pro civilní lety se začalo využívat až o čtyři roky později v roce 1958.

Vzhledem k neuspokojivému stavu pozemní dopravy dosahovala letecká doprava v Brně mezi lety 1968 a 1970 v pravidelné vnitrostátní dopravě největších výkonů. Československé aerolinie zajišťovaly lety nejen do Prahy, Ostravy a Karlových Varů, ale také do Košic, Sliače, Bratislavy a dalších. V této době byla také vystavěna nová odbavovací hala a celá odbavovací budova byla rozšířena ještě v roce 1986. V 80. letech patřilo letiště pod správu Ministerstva obrany. V této éře zde byly civilní lety uskutečňovány pouze v období veletrhů. Vojenský provoz byl v Tuřanech ukončen až v roce 1991. O rok později přebrala letiště od Ministerstva obrany Česká správa letišť a Brno-Tuřany konečně obdrželo statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Hranice 100 000 odbavených cestujících za rok byla v Tuřanech poprvé od 70. let překročena až v roce 1995. O rok později byla částečně rekonstruována odbavovací hala a dostavěna hasičská stanice.

První letecký den v novodobé historii letiště se konal v květnu roku 1997. Při této příležitosti na brněnském letišti přistál první Boeing 747. V roce 2000 zde byla zřízena pravidelná linka Brno – Praha. V provozu však byla pouhý jeden rok, a provoz této linky byl ukončen 30. března 2001. O necelý rok později se stala provozovatelem letiště

20

společnost Letiště Brno a.s. Tato společnost byla založena nejen za účelem provozování letiště Brno - Tuřany, ale především aby se zasadila o jeho rozvoj. Mezi její další povinnosti patří samozřejmě dlouhodobé zajištění provozu letiště a služeb s ním spojených. Pod vedením této společnosti byla v roce 2005 zřízena pravidelná linka Brno – Londýn, zřizovaná společností Ryanair. Tato linka je stále v provozu. Ve stejném roce byl položen základní kámen pro novou odbavovací halu, která se v roce 2007 stala stavbou roku. Celý tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií. Dle statistických údajů bylo na letišti Brno - Tuřany nejvíce odbavených cestujících na pravidelných i nepravidelných linkách v roce 2011 a to 557.952.15, 16

Graf 1 Počty odbavených cestujících na letišti Brno Tuřany

Zdroj: Brno Airport. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.brno-airport.cz

15 Brno Airport. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.brno-airport.cz 16 Archiweb. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.archiweb.cz 21

2.3 Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Veřejné mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je oficiální název ostravského letiště, platný od roku 2006. Do té doby se používal dodnes zažitý název Letiště Ostrava – Mošnov. Toto letiště se považuje se za třetí možné spojení s Evropou, hned po Praze a Brně. Nachází se, jak původní název napovídá, u obce Mošnov, která je od centra Ostravy vzdálena 20 km. Letiště bylo otevřeno v roce 1959. Jeho historie však sahá až k roku 1914, kdy zde jistí bratři Žurovcové prováděli první letecké pokusy. Jejich činnost však přerušila 1. světová válka a následně ukončil nedostatek financí. Poprvé však bylo toto místo k letištnímu provozu doopravdy využito až německou Luftwaffe, po okupaci Československa. V roce 1939 zde bylo vybudováno polní letiště k útoku na Polsko. V roce 1945 bylo letiště využíváno první Československou smíšenou leteckou divizí a v roce 1968 bylo obsazeno sovětským bombardovacím a tankovým plukem. Poté bylo letiště zrušeno a půda se opět začala využívat k zemědělským účelům. Letiště, tak jak ho dnes známe, začalo vznikat až v roce 1956. Prvoplánově bylo stavěno pro armádní potřeby. Civilní provoz byl na letišti Ostrava – Mošnov zahájen roku 1959 a to 16. října, kdy sem byl převeden veškerý provoz ze stávajícího, již nevyhovujícího letiště Ostrava – Hrabůvka. Letový provoz zde zajišťovala společnost ČSA a orientovala se nejen na vnitrostátní lety, ale také na nepravidelné zahraniční lety. V roce 1993 ukončila armádní část letiště svou činnost a veškerá odpovědnost přešla na Českou správu letišť. Ta měla letiště ve vlastnictví až do roku 2004. V tomto roce přešlo letiště do vlastnictví Moravskoslezského kraje a provozovatelem se stala společnost Letiště Ostrava a.s.. Letiště Ostrava – Mošnov je od té doby důležitým článkem pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje a zároveň velice dynamicky se rozvíjejícím objektem. Disponuje krásnou moderní halou, která byla dokončena v roce 2006 a stála téměř 320 milionů Kč. Dotována byla krajem za přispění Evropské unie. Můžeme zde nalézt letouny různých dopravců z celého světa i letouny domácích společností. Hlavním dopravcem působícím na Mošnovském letišti je ČSA zajišťující několikrát denně lety do Prahy. Doprava na a z letiště je zajištěna buď autobusovou linkou přímo od příletové haly, nebo taxi službou. K dispozici je i pronájem automobilu. Poněkud komplikovanější varianta nabízí dopravu speciálním mikrobusem do Studénky a odtud do Ostravy vlakem. 17, 18

17 Letiště Ostrava Mošnov. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.ostravaletiste.cz 22

2.4 Letiště Karlovy Vary

Letiště Karlovy Vary má stejně jako ostatní zmíněná letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Nachází se 4 km jihovýchodně od centra Karlových Varů. Je čtvrtým největším letištěm v České republice a ročně odbaví přibližně 100.000 cestujících. Karlovarské letiště bylo založeno roku 1929. O výstavbě se však uvažovalo už o 4 roky dříve. Nebylo však jasné, kde přesně letiště vystavět, zda v Karlových Varech nebo v Mariánských lázních. Nakonec bylo zřízeno v obou lázeňských městech, ale v Mariánských Lázních stavba postupovala rychleji, a tak již v roce 1926 mohla být zahájena doprava mezi Mariánskými lázněmi a Prahou. V Karlových Varech se teprve o rok později rozhodlo, kde bude vůbec letiště stát. Volba padla na obec Olšová Vrata. Plocha o velikosti 40 ha byla odvodněna, zrekultivována a následně zatravněna. Vznikla tak holá lichoběžníková letištní plocha, bez jakýchkoli letištních objektů. Po odmítnutí návrhů hangárů z roku 1930, byla zrealizována výstavba dle projektů firmy ing. Jana Blažka. Nové objekty byly uvedeny do provozu až v roce 1933. Hlavní odbavovací budova a přilehlé objekty se pyšnily dokonalou architekturou, která je hodna obdivu i v dnešní době. Letecký provoz byl započat již v květnu roku 1931, ovšem v dosti provizorních podmínkách, na trase Praha – Mariánské Lázně – Karlovy Vary. Provoz letiště se dále nadějně vyvíjel. V roce 1936 bylo zařazeno do sítě evropských letišť s návazností na spoje z Prahy do Amsterodamu, Vídně, Berlína, Bělehradu, Budapešti a dalších měst. Mezi lety 1938 a 1939 mělo Letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata spojení s 11 městy v Čechách a na Moravě. I na tomto letišti se bohužel podepsalo dění 2. světové války. Jako již předešlá letiště, i toto bylo obsazeno Luftwaffe. Díky válečným událostem bylo letiště v Karlových Varech vážně poškozeno. Hned po válce bylo opraveno a v roce 1946 bylo znovu uvedeno do provozu. Provoz byl však omezen pouze na sezónní linku Praha – Karlovy Vary – Praha.

Nová éra zahrnující revitalizaci Karlovarského letiště, při které byly vystavěny nové dráhy, odbavovací prostory byly rozšířeny a staré poškozené objekty kompletně opraveny, započala v roce 1952. Kompletní provoz mohl být obnoven v roce 1960. Letiště mělo spojení s Brnem, Ostravou, Košicemi, Berlínem a nepravidelnými linkami s Vídní. Od roku 1965 byl dokonce obnoven celoroční provoz. Největšího rozmachu se letiště dočkalo

18 Leoš Janáček Ostrava Airport. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.airport-ostrava.cz, 23

roku 1978. V následujících letech však došlo k výraznému zdražení letenek, což mělo za následek výrazné snížení zájmu o leteckou dopravu. V Karlových Varech klesl provoz o 74% a nakonec byl úplně zastaven. Od roku 1981 byl opět obnoven sezónní provoz a to na lince Karlovy Vary – Praha. O osm let později letiště získalo zpět statut mezinárodního letiště a postupně se začalo pracovat na jeho širším využití. 19, 20

2.5 Letiště Pardubice

Regionální letiště Pardubice je veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním i vojenským provozem. Leží na jihozápadním okraji Pardubic a od centra je vzdálené 4 km. Na letiště i z letiště se dá pohodlně dopravit pravidelnou autobusovou dopravou. Díky tomu, že je letiště situováno do středu východních Čech, je pohodlně dostupné pro celý východočeský region. Historie tohoto letiště není příliš bohatá. O Pardubicích jako o civilním letišti se poprvé dá mluvit až od roku 1995. Zasadila se o to společnost East Bohemian Airport a.s., která vznikla v roce 1993 a o rok později nechala zpracovat studii o využitelnosti letiště. Do té doby byly Pardubice letištěm striktně vojenským. Po vypracování studie byly ještě v roce 1994 povolovány lety civilních letadel jen výjimečně, ale o rok později nastal zásadní zlom, kdy Ministerstvo obrany České republiky vydalo společnosti East Bohemian Airport a.s. povolení pro civilní využití. Ještě téhož roku dostala tato společnost od Úřadu pro civilní letectví oprávnění k provozování civilního letiště a v roce 2002 se 100% vlastníkem této společnosti stalo město Pardubice. Letiště Pardubice je od roku 2000 využíváno pro charterové lety do Evropy (Řecko, Kréta, Mallorka) a od roku 2005 i do Afriky (Tunis, Djerba).21

19 International Airport Karlovy Vary. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.airport-k-vary.cz 20 LKKV Info. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: http://www.lkkv.info 21 Letiště Pardubice. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: http://www.airport-pardubice.cz/ 24

3. Letiště na Slovensku

V roce 2012 bylo na Slovensku 37 letišť, z toho 19 se zpevněnou přistávací plochou. Významná mezinárodní letiště se nacházejí v Bratislavě a v Košicích. Další známá slovenská letiště můžeme najít v Popradu, Trenčíně, Žilině, Piešťanech a v Sliači.

Mezinárodní dopravě slouží letiště v Bratislavě, Košicích, Popradu, Piešťanech, Sliači a Žilině. Největším letištěm je Mezinárodní letiště Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě, na kterém rok od roku velmi prudce stoupá počet přepravených cestujících. Poslední dobou získávají největší podíl na tomto růstu především nízkonákladové letecké společnosti.

3.1 Mezinárodní letiště Milana Rastislava Štefánika Bratislava

Počátky pravidelné letecké dopravy v Bratislavě a okolí jsou spojovány s první linkou Československých aerolinií z Prahy do Bratislavy. Jak už bylo zmíněno výše, tento let se uskutečnil v říjnu roku 1923, kdy dvojplošník AERO A-14 přistál na letišti Vajnory s jediným cestujícím na palubě. V poválečném období se však ukázalo, že vzhledem k blízkosti pohoří Malé Karpaty, bude další rozvoj letecké dopravy právě na tomto letišti velice komplikovaný. Proto se v roce 1946 začalo s budováním největšího slovenského letiště v katastrálním území obce Ivanka nedaleko Dunaje. Od tohoto roku se datuje historie současného letiště Milana Rastislava Štěfánika.

První etapa výstavby letiště začala vybudováním dvou na sebe kolmých drah (04 – 22 a 13 – 31), které dodnes umožňují letadlům přistání v Bratislavě téměř za každého počasí. Pravidelný provoz byl na letišti, vzdáleném pouhých 9 km severovýchodně od centra hlavního města, zahájen již v roce 1951. Skutečnosti, jako rychle se měnící letecký park, stoupající nároky na přepravu cestujících a zboží a v neposlední řadě nároky na pozemní zabezpečovací zařízení vyžadovaly průběžné investice. V druhé etapě výstavby byl vybudován odletový terminál pro cestující s novým komunikačním systémem a doplňkovými energetickými zařízeními. Zároveň se rozšířila odbavovací plocha a přibyly prostory pro potřeby letky ministerstva vnitra. V 80. letech byly v rámci rekonstrukce dráhového systému prodlouženy i úplně první přistávací dráhy 04 – 22 na délku 2900 metrů (z původních 1900 m) a 13 – 31 na délku 3190 metrů (z původních 1500 m). Cílem 25

třetí etapy výstavby v 90. letech bylo vertikálně oddělit proudy cestujících u příletů a odletů. Proto byl v roce 1994 dostavěn terminál speciálně určený pro přílety cestujících. Rozvoj letiště pokračoval i v následujících letech. Roku 1995 došlo k vybudování moderní hasičské zbrojnice u vzletovo - přistávacích drah, což umožnilo přistávání velkokapacitních letadel. Významným milníkem v historii letiště byl rok 2004, kdy Slovensko vstoupilo do Evropské unie. Letiště se totiž pustilo do plnění kritérií souvisejících s jeho začleněním do vzdušného schengenského prostoru. Tyto přípravy vyvrcholily v roce 2007 a proces vstupu do schengenského vzdušného prostoru byl završen v roce 2008. Proces obsahoval rozsáhlé výstavby a přestavby celého letiště včetně kontrolních věží či terminálů. Nosným projektem pro rok 2009 a 2010 byla výstavba zcela nového terminálu, jež byla dokončena v červnu roku 2012. Představuje strategicky, kapacitně a investičně nejvýznamnější projekt v oblasti civilního letectví na Slovensku za posledních několik desetiletí. Stavba byla od začátku rozdělena na dvě etapy a probíhala za plného provozu letiště. První etapa trvala 16 měsíců a zahrnovala výstavbu odletového terminálu, který byl slavnostně otevřen 9. června 2010. Koncem roku se začalo s demolicí původního odletového terminálu, na jehož místě v následujících dvou letech v rámci druhé etapy výstavby vyrostla druhá část nové odbavovací budovy.

V současné době má Mezinárodní letiště Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě tři terminály. Jejich kapacita je 9,9 milionů cestujících ročně. Dráhový systém je tvořen ze dvou na sobě kolmých, výše zmiňovaných, vzletových a přistávacích drah, které v současnosti umožňují přistání všech běžných typů letadel. Na letišti sídlí mimo jiné slovenské aerolinie AirExplore, Go2Sky, Travel Service Slovakia a Danube Wings. Dnes tvoří největší část provozu lety irské společnosti Ryanair, která zde buduje svoji základnu. Letiště je rovněž jednou z destinací ČSA. Spojení na mezinárodní letiště v Bratislavě zajišťují pravidelné linky městské hromadné dopravy, které jsou svými trasami zároveň propojeny přes centrum s bratislavským hlavním nádražím a nejlidnatější částí města Petržalkou. 22, 23

22 BTS Aero. Bratislava Airport. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.bts.aero/o- spolocnosti/kontakty/letisko-bratislava/ 23 Letiště Bratislava. Wikipedia. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Bratislava

26

3.2 Letiště Košice

Mezinárodní letiště v Košicích je druhým největším letištěm na Slovensku, a to z hlediska přepravených pasažérů i z hlediska počtu pravidelných linek. Nachází se v městské části Barca, která je vzdálena pouhých 6 km jižně od centra Košic. Kapacita letiště činí 700 tisíc pasažérů ročně, což představuje 1000 pasažérů na hodinu.

Základy Letiště Košice byly položeny na vojenské základně. Dlouhá léta bylo využíváno pro účely vojenské, osobní a sportovní letecké přepravy. Vybudováno bylo mezi lety 1950 – 1955. V té době byl zahájen provoz letecké linky do Prahy. Terminál byl rozšířen v polovině 60. let. Mezi lety 1974 – 1977 došlo k prodloužení přistávací a vzletové dráhy o 1100 metrů na současných 3100 metrů. Dále byl vylepšen systém osvětlení a elektrického vedení. Armáda Slovenské republiky přestala letiště využívat v roce 2004. V tomto roce byla také převzata do užívání nová budova terminálu pro cestující. Kvůli krachu letecké společnosti SkyEurope Airlines v roce 2009, jež měla na letišti největší podíl přepravených cestujících, musely být navýšeny letištní poplatky. Z tohoto důvodu přestala letecká společnost Danube Airlines zavádět nové linky z Košic a zaměřila se na jiná letiště. V roce 2010 dokonce společnost Danube Airlines jednu linku z Košic zrušila a přesunula ji do Bratislavy. Všechny tyto skutečnosti měly samozřejmě na košické letiště významný dopad, který spočíval v celkovém meziročním propadu počtu pasažérů za rok 2009 - 40%. 24

Tab. 1 Počty odbavených cestujících na letišti Košice v letech 2005 až 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Počet pasažérů 269885 343818 443448 590919 352460

Změna --- 27,00% 29,00% 33,00% -40,00%

Zdroj: Letiště Košice. Wikipedia. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Ko%C5%A1ice

24 Košice International Airport. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airportkosice.sk/prevadzkovatel/historia/ 27

3.3 Mezinárodní letiště Poprad - Tatry

Roku 1938 v rámci obranných opatření před 2. světovou válkou vzniklo západně od obce Vel'kej (dnes součást Popradu) polní letiště. K pravidelné civilní dopravě se začalo využívat až o pět let později a to roku 1943 pravidelnou linkou Bratislava – Sliač – Poprad – Prešov. Vzletová a přistávací dráha zde byla pouze travnatá a tak v roce 1970 u příležitosti mistrovství světa v klasickém lyžování byla slavnostně otevřena a dána do provozu dráha nová, již betonová. Zároveň s ní byla otevřena i nová administrativní budova. V období bývalého Československa bylo letiště jedním ze tří mezinárodních letišť v zemi. V této době pravidelně létala z Popradu letadla společností ČSA a Interflug. Kromě pravidelných letů leteckých společností z celé Evropy zde fungovaly i lety charterové.

V roce 2005 byl úspěšně realizován přechod z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Zároveň byl tento rok „prvním rokem zabezpečování výkonu osobní kontroly a kontroly přepravovaných věcí a osob zúčastněných na letecké dopravě“.25 Další vývoj letiště Poprad – Tatry se odvíjel od znovuzavedení celoročního provozu na pravidelných linkách a zároveň od zvýšeného počtu cestujících na charterových letech a letech všeobecného letectví. První celoroční pravidelnou linkou byla linka Poprad – Londýn, zavedená koncem rok 2005. Obsazenost sedadel na této lince se většinou blížila k maximu. Postupně se k cestujícím, kteří cestovali do Velké Británie za prací přidali i turisté z Velké Británie, kteří cestovali do Nízkých i Vysokých Tater. V roce 2007 došlo k rozsáhlé rekonstrukci letiště. V rámci rekonstrukce interiéru terminálu byla vytvořena nová pracoviště detekční kontroly a celý areál letiště byl oplocen. To celé se dělo v rámci přísných bezpečnostních kritérií uvedených v schengenském akčním plánu Slovenské republiky. Protože je letiště Poprad – Tatry určené jako mezinárodní letiště schengenského typu, problematice bezpečnosti zde byla věnována mimořádná pozornost. Všechny prostory letiště jsou monitorovány a zrekonstruováno bylo i osvětlení odbavovací plochy. Od března do prosince téhož roku se podařilo obnovit pravidelnou linku Poprad – Sliač – Praha, která byla provozována leteckou společností ČSA. Po čase však tato linka opět zanikla. V roce 2008 byl realizován projekt „Rekonštrukcia svetelnej približovacej sústavy dráhy 27“. Díky tomu bylo možné udržet provozuschopnost letiště i v nočních hodinách a

25 Medzinárodné letisko Poprad – Tatry. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport- poprad.sk/informacie-pre-pilotov.php?lang=sk

28

za špatné viditelnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní terminál nebyl z hlediska kapacity dostačující, byl vystavěn též nový příletový terminál. Rok 2009 znamenal pro letiště Poprad – Tatry zásadní rok pro rozšiřování leteckých spojení. Do letního letového řádu byly zavedeny linky do Bratislavy, Boloně a linka do Splitu. Naopak v zimním letovém řádu se objevily linky do Bazileje, Bruselu a Varšavy. Snahu letiště neustále rozšiřovat nabídku služeb ohrozil již výše zmiňovaný krach letecké společnosti SkyEurope Airlines, a.s., která provozovala právě oblíbenou linku Poprad – Londýn. Po náročných jednáních byla ale linka opět obnovena a dokonce se podařilo rozšířit nabídku o nové destinace, jako je Manchester a Dublin.

Letiště Poprad – Tatry leží na západním okraji města Poprad, 5 km od jeho centra. Okolí letiště je velice působivé, neboť po obou stranách ranveje se nachází rozlehlé pohoří - Vysoké Tatry na severní straně a Nízké Tatry na straně jižní.V okolí jsou také čtyři národní parky. Vzhledem k tomu, že letiště leží v údolí, má dobré povětrnostní podmínky a většinou je nad hranicí mlhy. Nadmořská výška letiště je 718 m nad mořem, což z něj dělá nejvýše položené letiště pro dopravní letadla ve střední Evropě.26

Graf 2 Počty přepravených cestujících na letišti Poprad – Tatry v letech 2008 až 2013

Zdroj: Medzinárodné letisko Poprad – Tatry. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport- poprad.sk/o-letisku.php?lang=sk

26 Medzinárodné letisko Poprad – Tatry. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport- poprad.sk/informacie-pre-pilotov.php?lang=sk

29

3.4 Letiště Piešťany

Piešťanské letiště se řadí mezi letiště mezinárodní, má však spíše regionální význam. Nachází se v severní části města Piešťany a má pouze jednu vzletovou a přistávací dráhu, dlouhou 2000 metrů. Letiště bylo založeno v roce 1926 a sloužilo jako letiště vojenské. Přebudováno na letiště civilní bylo až později, v roce 1992. Jedná se o malé regionální letiště. K další rekonstrukci došlo až v roce 2008 těsně před summitem Visegrádské čtyřky v Piešťanech. Prvním hostem, který prošel novým terminálem, byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus s manželkou Livií. V dnešní době slouží letiště především k charterovým letům z Německa, z Berlína (Lufthansa a Air Berlin). Nachází se zde Vojenské historické muzeum a také se tu pořádají Národní letecké dny, letecké srazy a koncerty. 27

3.5 Letiště Sliač

Letiště Sliač se nachází v obci Sliač na území Středního Slovenska ve strategicky ideální poloze. Je umístěno přímo ve středu mezi dvěma metropolemi regionu Zvolenem a Banskou Bystricí. Letiště dotváří komplex dopravní infrastruktury Středoslovenského regionu. Mezinárodní letiště Sliač je také známé pod historickým názvem z druhé světové války „Tri Duby“. Bylo nejdůležitějším povstaleckým letištěm během Slovenského národního povstání. Jeho historie však sahá až do meziválečného období. Pravidelný civilní letecký provoz zde byl zaveden roku 1947. V roce 1991 letiště splnilo všechny podmínky pro udělení statutu mezinárodního letiště. To napomohlo Středoslovenskému regionu k jeho všestrannému rozvoji a růstu, ale především region přímo spojilo se zahraničím. Vzhledem k technickým parametrům letiště, zde mohou přistávat téměř všechny typy letadel používané v civilním letectví, dokonce i za nepříznivých meteorologických podmínek a v noci. Letiště se zaměřuje především na turistický cestovní ruch. V létě se využívá k přepravě turistů do přímořských letovisek, jako je Bulharsko a Turecko, a v zimě naopak k dovozu zahraničních turistů do okolních zimních sportovních středisek. Orientace rozvoje letiště Sliač a služeb spojených s jeho provozem je závislá na

27Letisko Piešťany. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport-piestany.sk/

30

potřebách regionu. Důležité zde je udržování komplexní dopravní infrastruktury. Hlavním posláním letiště je zejména přispívat k rozvoji ekonomiky, turistiky a ostatních aktivit spojených s rozvojem kulturně-historických slovenských regionů.

Vzletová a přistávací dráha letiště je dlouhá 2400 metrů. Pravidelná přeprava cestujících je zajišťována leteckou společností ČSA na pravidelné lince do Prahy. V současnosti je letiště využíváno i 1. leteckou základnou generála Otty Smika.28

3.6 Letiště Žilina – Dolní Hričov

Letiště Žilina – Dolní Hričov se nachází, jak název napovídá, v obci Dolní Hričov, který leží 10 km západně od města Žilina. Slouží k mezinárodním i vnitrostátním účelům, dále se také využívá pro soukromé, sportovní, ambulantní a jiné speciální lety. S výstavbou letiště se začalo v 70. letech 20. století a otevřeno bylo v roce 1972. Nahradilo tak původní letiště Brezovský Majer. Na místě původního letiště je nyní bytová zástavba. První let z letiště Žilina – Dolní Hričov se uskutečnil 4. května 1972, ale o devět let později v roce 1981 byla pravidelná letecká doprava na letišti zastavena. Obnovena byla až v roce 2005 díky spoji společnosti ČSA ve směru Žilina – Praha. Pravidelné spoje ze Žiliny na mezinárodní letiště Václava Havla Praha společností ČSA létají dodnes, každý den kromě soboty. Lety jsou provozovány jednou za den letounem ATR 42.

28 Airport Sliač. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z:http://airportsliac.eu/ 31

PRAKTICKÁ ČÁST

4. Cenová analýza letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy

4.1 Problematika analýzy dat

Základem praktické části práce je cenová analýza letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko. Pro účely porovnání dat jsem vybrala pět největších letišť České republiky - mezinárodní letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a slovenská letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači. Kromě údajů ohledně cenové hladiny letenek obsahuje analýza i porovnání ostatních dat, která se vztahují k letecké, autobusové a vlakové dopravě. Jedná se nejen o ceny jednotlivých druhů dopravy, ale také časovou náročnost, která je s tímto druhem cestování spojena, případně nutnost a frekvence přestupů. Účelem cenové a časové analýzy různých druhů dopravy a jednotlivých leteckých, autobusových a vlakových linek je posoudit, jaké výhody letecká doprava ve srovnání s jinými druhy dopravy cestujícím přináší, a zda se vůbec vyplatí leteckou dopravu mezi Českou republikou a Slovenskem využívat. Závěr praktické části práce obsahuje i návrhy změn a opatření, která by musela být přijata, aby se situace změnila.

4.2 Definice objektů analýzy dat

V rámci realizované analýzy dat budu porovnávat tři druhy dopravy – letecká, vlaková a autobusová. Komparace dat bude provedena z finančního a časového hlediska.

Dopravu budu posuzovat mezi českými a slovenskými městy, v nichž se nachází letiště. V České republice se jedná o Prahu, Brno, Ostravu, Karlovy Vary a v Pardubice a na Slovensku pak o Bratislavu, Košice, Žilinu, Poprad a Sliač.

32

Co se týče letecké dopravy, existuje mezi Českou republikou a Slovenskem přímé letecké spojení mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi. Na lince Praha - Košice je také možné cestovat i s jedním mezipřistáním v Bratislavě. Mezi jinými českými a slovenskými městy přímé letecké linky neexistují a většina tras s přestupy je z ekonomického i časového hlediska zcela nepřijatelná.

Jiná situace je v oblasti autobusové a vlakové přepravy, kde je množství spojů logicky mnohem vyšší a možné přestupy, jež spoje provází, nejsou pro cestující tak náročné. Navíc ani cestování výrazně finančně neprodražují.

U vlakových a autobusových spojení jsem analyzovala spoje uvedené v následující tabulce.

Tab. 2 Analyzované vlakové a autobusové spoje mezi Českou republikou a Slovenskem

Spoje z Prahy Spoje z Ostravy Spoje z Karlových Spoje z Brna Spoje z Pardubic Varů

Praha - Ostrava - Karlovy Vary – Brno - Pardubice - Bratislava Bratislava Bratislava Bratislava Bratislava

Praha - Košice Ostrava - Košice Karlovy Vary – Košice Brno - Košice Pardubice - Košice

Praha - Poprad Ostrava - Poprad Karlovy Vary – Poprad Brno - Poprad Pardubice - Poprad

Praha - Žilina Ostrava - Žilina Karlovy Vary – Žilina Brno - Žilina Pardubice - Žilina

Praha - Sliač Ostrava - Sliač Karlovy Vary – Sliač Brno - Sliač Pardubice - Sliač

33

4.3 Cíl analýzy dat

Cílem praktické části práce, která obsahuje cenovou analýzu letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy, je zjistit, nakolik je letecká přeprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná a cestujícím se ji vyplatí využívat. Hlavním cílem realizované analýzy dat tedy bude skutečnost, zda letecká doprava kromě časové úspory může za určitých okolností poskytovat i úsporu finanční a jaké další výhody či nevýhody může ještě přinášet. Na základě výsledků analýzy dat pak posoudím výhodnost leteckých, vlakových a autobusových spojů mezi Českou republikou a Slovenskem a uvedu možnosti, jak situaci ve prospěch letecké dopravy změnit.

4.4 Výzkumné otázky

V analýze dat jsem formulovala následující výzkumné otázky.

Výzkumné otázky:

 VO1 Je letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem pro cestující z finančního hlediska ve srovnání s autobusovou a vlakovou dopravou výhodná? V jaké míře?

 VO2 Je letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem pro cestující z časového hlediska ve srovnání s autobusovou a vlakovou dopravou výhodná? V jaké míře?

 VO3 Jaké další výhody a nevýhody letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem cestujícím přináší? Vyplatí se cestujícím leteckou dopravu mezi Českou republikou a Slovenskem využívat? Proč?

34

4.5 Kritéria analýzy dat

Pro účely analýzy dat jsem stanovila kritéria, dle kterých jsem jejich porovnání uskutečnila. Kritéria jsou uvedena níže:

 počet a názvy dopravců,

 počet měst, mezi kterými je doprava realizována,

 cena letenek či jízdenek (v EUR),

 celkový objem času vynaložený na dopravu (včetně přestupů),

 počet přestupů.

4.6 Výzkumná metoda

Pro účely realizované analýzy dat použiji metodu srovnávací (komparativní) analýzy, která se bude inspirovat základními principy tzv. kvantitativní obsahové analýzy. Obsahová analýza se dle Dismana může týkat sdělení jakéhokoliv druhu a bývá uváděna ve skupině metod určených k analýze produktů. Disman definuje obsahovou analýzu jako „kvantitativní, objektivní analýzu sdělení jakéhokoliv druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.“29 Dle Surynka má tato metoda velmi široké uplatnění, neboť se používá k vyhodnocování obsahu komunikace všeobecně. „V obsahové analýze jde v zásadě o prozkoumání obsahu prostřednictvím vytvořené soustavy kategorií (v našem případě kritérií), ve kterých je zjednodušeně vyjádřen předmět obsahové analýzy a určené jednotky měření.“30 Materiály určené k obsahové analýze mají nejčastěji slovní či tištěnou podobu, ovšem vyloučena nejsou ani obrazová a akustická sdělení a jejich kombinace. V případě předkládané analýzy dat budou předmětem analýzy data z internetových vyhledávačů vlakových, autobusových a leteckých spojení, případně přímé informace konkrétních dopravců o cenách jejich služeb.

29 Disman, Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 168. 30 Surynek, A., Komárková, R. a Kašparová, E. Základy sociologického výzkumu, s. 132. 35

Obsahová analýza je vnímána jako objektivní a relativně jednoduchá metoda výzkumu. Před realizací výzkumu je však třeba vymezit kategorie – kritéria, dle kterých bude analýza realizována (v tomto případě cena letenek či jízdenek v eurech, počty měst, mezi kterými je spojení realizováno, počty a názvy dopravců, celkový objem času vynaložený na dopravu, počet přestupů).

4.7 Statistické zpracování dat

V předcházející kapitole jsem popsala použitou výzkumnou metodu. Data, která z analýzy vyplynou, je však nutné nějakým způsobem utřídit a vyhodnotit. K tomuto účelu existují statistické metody zpracování dat. V této kapitole pro úplnost ve zkratce zmíním charakteristiku a historii statistiky a dále konkrétní metodiku výpočtů použitou pro mnou realizovanou analýzu dat.

4.7.1 Stručná historie statistiky

Statistika nás v našem životě provází doslova na každém kroku. Umožňuje nám plánovat a organizovat moderní společnost. Znalosti nejdůležitějších zásad statistiky nám také mohou pomoci pochopit dění kolem nás.

Slovo statistika pochází z latinského status ve významu stát, který byl původně používán pro označení vědy zabývající se sběrem informací o státu, jeho ekonomice, počtu obyvatel apod.

Statistika jako věda prošla několika vývojovými fázemi, z nichž první byla právě etapa popisu státu v dobách starověku. Ve středověku se statistické šetření omezovalo na soupisy majetku a novověk přinesl již první záznamy v církevních matrikách, které fungovaly jako prvotní zdroje o struktuře tehdejšího obyvatelstva. S příchodem merkantilismu a osvíceneckého absolutismu se propojuje hospodářská věda a teorie státu s matematikou, což je odborníky označováno jako počátek dějin statistiky.31 Slovo statistika začal jako

31 Reiterová, Eva. Přehled historického vývoje statistiky, její význam v současné době a využití v psychologii, s. 76. 36

první ve větší míře používat německý profesor Gottfried Aschenwall, který toto označení používal pro vědu o tzv. státních pozoruhodnostech, tj. o skutečnostech, určujících sílu tehdejších států. V 18. století byly položeny základy teorie pravděpodobnosti, v 19. století se prudce rozvíjela matematická statistika, na přelomu 19. a 20. století pak přichází na řadu testování hypotéz, o které se zasloužili zejména Karl Pearson (Chí-kvadrát) a W. S. Gosset (t-test). Moderní matematickou statistiku pak založil britský biolog Ronald Fisher (Fisherův F-test).

V současnosti pod pojmem statistika rozumíme číselné údaje o hromadných jevech včetně jejich praktického opatřování, ale také teoretickou disciplínu, jež se zabývá metodami zkoumání stavu a vývoje kvantitativní stránky hromadných jevů, které jsou všude kolem nás.32

4.7.2 Metodika výpočtů

Pro účely zhodnocení cenových hladin letenek, případně vlakových a autobusových spojů použiji tzv. statistické metody zpracování dat, konkrétně míry ústřední tendence (míry polohy), jež zahrnují zejména aritmetický průměr, medián a modus, a míry variability (charakteristiky rozptýlení), jako je variační rozpětí, průměrná odchylka, standardní (směrodatná) odchylka, rozptyl a variační koeficient.

Aritmetický průměr nemusí za každých okolností být hodnotou, která dostatečně vypovídá o vlastnostech výběrového souboru. Není totiž dostatečně citlivý k tzv. extrémním hodnotám, jež se od ostatních odchylují. Proto použiji i další střední hodnoty, jako je medián (prostřední hodnota, jež rozděluje soubor na dvě stejné části) a modus (hodnota s největší četností).

Některé výběrové soubory, které mají stejné aritmetické průměry, se mohou od sebe jinak výrazně lišit. To znamená, že např. průměrná hodnota cen letenek může být stejná, avšak jednotlivé ceny mohou být zcela jiné, buď rovnoměrně, nebo nerovnoměrně zastoupené. V některém souboru mohou být hodnoty více rozptýleny kolem průměru, jinde mohou mít

32 Reiterová, Eva. Přehled historického vývoje statistiky, její význam v současné době a využití v psychologii, s. 80.

37

větší rozptyl. Nejhrubší míra rozptýlenosti je variační rozpětí, což je rozdíl mezi oběma krajními naměřenými hodnotami. Tento rozdíl však může být dán i náhodnými vlivy. Proto bude použita i průměrná odchylka, která je aritmetickým průměrem absolutních hodnot odchylek hodnot proměnné od jejich aritmetického průměru, a rozptyl (variance). Z něj pak bude vypočítána standardní (směrodatná) odchylka, která více zohledňuje velké odchylky. Rozptyl představuje aritmetický průměr čtverců odchylek od aritmetického průměru. Poslední mírou je variační koeficient, jenž udává, z kolika procent se podílí směrodatná odchylka na aritmetickém průměru.

Vzorce jednotlivých měr variability:

Variační rozpětí R = xmax - xmin

n  x i  x Průměrná odchylka d  i1 n

n 2  x i  x Rozptyl s2  i1 . n

Standardní (směrodatná) odchylka druhá odmocnina z rozptylu

100.s Variační koeficient V  x

Jelikož ceny jednotlivých letenek se liší v závislosti na dopravci a termínu, ve kterém je cesta uskutečněna (tarifní třída, den v týdnu, všední den, svátek, měsíc v roce apod.), uspořádala jsem data, která se vztahují k cenám, do tabulek četností. U letecké dopravy jsem na rozdíl od autobusové a vlakové dopravy nalezla velké množství cenových položek, které jsem navíc rozdělila do čtyř souborů dle sledovaných měsíců, případně období (říjen, listopad, prosinec 2014, leden až září 2015). Ze získaných dat jsem vypočítala míry ústřední tendence (charakteristiky polohy) a vybrané míry variability. Tyto jsem mezi

38

sebou vzájemně porovnala. Podobný postup jsem použila i k porovnání objemu času vynaloženého na dopravu u vlakové a autobusové přepravy. Další kritéria jako počty přestupů, počty a názvy dopravců či počty měst, mezi kterými je doprava realizována, jsem jednoduše porovnala mezi sebou.

4.8 Výběrový soubor

Výběrový soubor realizované analýzy dat je ohraničen z hlediska druhů dopravy na dopravu leteckou, vlakovou a autobusovou. Z hlediska času na období dvanácti měsíců (od října roku 2014 do září roku 2015), z místního hlediska na dopravní spojení mezi Českou republikou a Slovenskem. U letecké dopravy se jedná o linky Praha – Bratislava a Praha – Košice, u vlakové a autobusové dopravy na spoje mezi českými městy Prahou, Ostravou, Karlovými Vary, Brnem a Pardubicemi a slovenskými městy Bratislavou, Košicemi, Žilinou, Popradem a Sliačem. V některých případech se však nejedná o přímá spojení, nýbrž o spoje s přestupy.

4.9 Porovnání dat

Kapitola obsahuje porovnání dat postupně dle jednotlivých kritérií.

 počet a názvy dopravců

U letecké dopravy jsem nalezla dva stěžejní dopravce – letecké společnosti Czech Airlines (ČSA) a Smart Wings.

U vlakové dopravy poskytují přepravu mezi Českou republikou a Slovenskem dopravci České dráhy a. s. (ČD) a RegioJet a.s. (v rámci společnosti Student Agency).

Autobusová doprava je mezi Českou republikou a Slovenskem zajištěna velkým množstvím dopravců. Jedná se o společnosti Student Agency a.s., EL Touring Bohemia, SAD Zvolen, Group Comp. - EOOD, ARDA-TOUR, TourBus, SAD Prešov a.s., Eurobus

39

a.s., Nobleslines s.r.o., SAD Humenné, CK Eurotours, A-Express s.r.o., Viliam Turan- TURANCAR či REGA & R spol. s r.o.. V případě přestupních spojů zde figurují ještě další společnosti.

Přehled jednotlivých dopravců obsahuje níže uvedená tabulka.

Tab. 3 Přehled leteckých, autobusových a vlakových dopravců

Druh dopravy Letecká doprava Autobusová doprava Vlaková doprava

Dopravci Czech Airlines (ČSA) Student Agency a.s. České dráhy a.s.

Smart Wings EL Touring Bohemia RegioJet a.s.

SAD Zvolen

Group Comp. - EOOD

ARDA-TOUR

TourBus

SAD Prešov a.s

Eurobus a.s.,

Nobleslines s.r.o.,

SAD Humenné

CK Eurotours,

A-Express s.r.o.

Viliam Turan- TURANCAR

REGA & R spol. s r.o.

40

 počet měst, mezi kterými je doprava realizována

 počet přestupů

Letecká doprava

ČR – 1 město (Praha)

Slovensko – 2 města (Bratislava, Košice)

Celkem 2 přímé letecké linky. 1 letecká linka s mezipřistáním.

Přímé linky jsou realizovány pouze mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi (obojí ČSA a Smart Wings). Letecká linka s mezipřistáním je mezi Prahou a Košicemi s mezipřistáním v Bratislavě.

Vlaková doprava

Vlakové spojení existuje mezi všemi zmiňovanými českými a slovenskými městy (ČR - Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Pardubice a Slovensko - Bratislava, Košice, Žilina, Poprad a Sliač).

ČR – 5 měst

Slovensko – 5 měst

Celkem 18 přímých linek a 7 nepřímých linek s přestupy (jeden přestup).

Přímé spojení (bez přestupů) je mezi Prahou a všemi vybranými slovenskými městy (Praha – Bratislava, Praha – Košice, Praha – Žilina, Praha – Poprad, Praha – Sliač), dále mezi Ostravou a všemi slovenskými městy (Ostrava – Bratislava, Ostrava – Košice, Ostrava – Žilina, Ostrava – Poprad, Ostrava – Sliač) a mezi Pardubicemi a všemi slovenskými městy (Pardubice – Bratislava, Pardubice – Košice, Pardubice – Žilina, Pardubice – Poprad, Pardubice – Sliač). Karlovy Vary mají přímé spojení pouze s Košicemi a Popradem. Do Žiliny, Sliače a Bratislavy je nutné přestupovat v Praze. Brno má přímé spojení pouze

41

s Bratislavou. Z Brna do Košic a z Brna do Popradu je nutné přestupovat v České Třebové. Z Brna do Žiliny a z Brna do Sliače musí cestující přestupovat v Bohumíně či v Hranicích.

Tab. 4 Vlaková spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku

Výchozí stanice Trasa

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava

Praha – Košice

Praha – Žilina

Praha – Poprad

Praha – Sliač

Ostrava Ostrava – Bratislava

Ostrava – Košice

Ostrava – Žilina

Ostrava – Poprad

Ostrava – Sliač

Pardubice Pardubice – Bratislava

Pardubice – Košice

Pardubice – Žilina

Pardubice – Poprad

Pardubice – Sliač

Karlovy Vary Karlovy Vary – Košice

Karlovy Vary - Poprad

Brno Brno - Bratislava

Spojení nepřímá (s přestupy) Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – Bratislava

Karlovy Vary – Praha – Žilina

Karlovy Vary – Praha – Sliač

42

Brno Brno – Česká Třebová – Košice

Brno – Česká Třebová – Poprad

Brno – Bohumín (Hranice) - Žilina

Brno – Bohumín - Sliač

Autobusová doprava

Autobusové spojení existuje mezi všemi zmiňovanými městy (ČR - Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Pardubice a Slovensko - Bratislava, Košice, Žilina, Poprad a Sliač).

ČR – 5 měst

Slovensko – 5 měst

Celkem 12 přímých linek a 13 nepřímých linek s přestupy. Z toho 9 s jedním přestupem a 4 se dvěma přestupy.

Z Prahy se lze přímou autobusovou linkou dostat do čtyř vybraných slovenských měst (Bratislavy, Košic, Žiliny a Popradu), do Sliače je nutné přestupovat ve Zvolenu. Z Ostravy je možné přímo cestovat do Bratislavy a do Žiliny. Z Ostravy do Košic je nutné přestupovat v Lučenci, do Popradu v Banské Bystrici a do Sliače ve Zvolenu. Z Karlových Varů lze přímo cestovat pouze do Popradu. Do Bratislavy a Košic je nutné přestupovat v Praze, do Žiliny v Praze a Bratislavě a do Sliače v Praze a ve Zvolenu. Z Brna lze přímo cestovat do Bratislavy, Košic, Popradu a Žiliny, jen do Sliače je třeba přestupovat ve Zvolenu. Jediné přímé spojení z Pardubic je do Košic. Do Žiliny a Bratislavy je třeba jednou přestupovat, do Popradu a Sliače dokonce dvakrát.

43

Tab. 5 Autobusová spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku

Výchozí stanice Trasa

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava

Praha – Košice

Praha – Žilina

Praha – Poprad

Ostrava Ostrava – Bratislava

Ostrava – Žilina

Pardubice Pardubice – Košice

Karlovy Vary Karlovy Vary - Poprad

Brno Brno - Bratislava

Brno – Košice

Brno – Poprad

Brno – Žilina

Spojení nepřímá (s přestupy) Praha Praha – Zvolen – Sliač

Ostrava Ostrava – Lučenec - Košice

Ostrava – Banská Bystrica - Poprad

Ostrava – Zvolen - Sliač

Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – Bratislava

Karlovy Vary – Praha – Košice

Karlovy Vary – Praha – Bratislava - Žilina

Karlovy Vary – Praha – Zvolen – Sliač

Brno Brno – Zvolen - Sliač

Pardubice Pardubice – Brno - Bratislava

44

Pardubice – Brno – Banská Bystrica - Poprad

Pardubice – Trnava - Žilina

Pardubice – Brno – Zvolen - Sliač

Srovnání počtu spojení dle jednotlivých druhů dopravy obsahuje následující tabulka. U letecké dopravy jsem nezjišťovala nepřímá spojení s více přestupy, která jsou ve většině případů časově a ekonomicky zcela nevýhodná.

Tab. 6 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy

Přímá spojení Nepřímá spojení Nepřímá Celkem – 1 přestup spojení – 2 (mezipřistání) přestupy

Letecká doprava 2 1 Nezjišťováno 3

Vlaková doprava 18 7 _ 25

Autobusová 12 9 4 25 doprava

Grafické znázornění počtů spojení obsahuje graf 3.

45

Graf 3 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy

 cena letenek a jízdenek (v EUR)

Letecká doprava

Ceny letecké přepravy bývají charakteristické tím, že mohou klesat, pokud jsou letenky zakoupeny dostatečně dopředu. Jedná se většinou o dobu jednoho až dvou či tří měsíců v závislosti na ročním období. V období Vánoc a konce roku toto však nemusí vždy platit.

České aerolinie mají zaveden systém rozdělení letenek do pěti kategorií – promo, standard, plus, flexi a business. Kategorie se liší zejména cenou, podmínkami a výhodami, které zakoupení letenky a samotný let provází. Mezi podmínky a výhody patří možnost refundace letenky, změna rezervace před odletem, občerstvení, speciální jídlo, hmotnost zapsaných a kabinových zavazadel, prioritní odbavení / fast track / nástup do letadla, salonek, dětská sleva, placený upgrade, výhody věrnostního programu OK Plus apod. S termínem odletu bývají zpravidla nejlevnější kategorie letenek vyprodány a v nabídce se nacházejí většinou dražší verze.

46

Analýzu dat jsem realizovala v září a počátkem října roku 2014 a ceny letenek jsem zařadila celkem do čtyř období:

 říjen 2014,

 listopad 2014,

 prosinec 2014,

 leden až září 2015.

U posledního období (leden až září 2015) jsou ceny letenek napříč jednotlivými měsíci již vesměs konstantní, neboť se jedná o rezervace učiněné v dostatečném předstihu.

Ceny za letenky v jednotlivých obdobích jsem pak zařadila do tabulek četností a z nich jsem vypočítala míry polohy: aritmetický průměr, modus a medián a míry variability: variační rozpětí, průměrná odchylka, rozptyl standardní (směrodatná) odchylka a variační koeficient.

Tab. 7 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – říjen

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

64,940 4 4 259,76 -12,80645833 -51,22583333 656,0215002

65,600 4 8 262,4 -12,14645833 -48,58583333 590,1458002

65,670 4 12 262,68 -12,07645833 -48,30583333 583,3633835

66,320 6 18 397,92 -11,42645833 -68,55875 783,3837003

70,210 7 25 491,47 -7,536458333 -52,75520833 397,5874295

72,110 6 31 432,66 -5,636458333 -33,81875 190,6179753

75,100 5 36 375,5 -2,646458333 -13,23229167 35,01870855

83,950 4 40 335,8 6,203541667 24,81416667 153,9357168

106,320 4 44 425,28 28,57354167 114,2941667 3265,789134

122,090 4 48 488,36 44,34354167 177,3741667 7865,39875

47

Tab. 8 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – říjen

Průměr 77,75

Průměrná odchylka - d 13,19

Relativní průměrná odchylka - rd 16,96%

Rozptyl - S² 302,53

Standartní směrodatná odchylka - S 17,39

Variační koeficient - V 22,37

Variační rozpětí - R 57,15

Modus 70,210

Medián 93,515

Tab. 9 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – listopad

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

65,990 3 3 197,97 -16,47727273 -49,43181818 814,5015496

68,050 4 7 272,2 -14,41727273 -57,66909091 831,4310116

72,290 5 12 361,45 -10,17727273 -50,88636364 517,8844008

72,440 6 18 434,64 -10,02727273 -60,16363636 603,2771901

73,160 5 23 365,8 -9,307272727 -46,53636364 433,1266281

85,970 8 31 687,76 3,502727273 28,02181818 98,15278678

86,470 3 34 259,41 4,002727273 12,00818182 48,06547686

92,700 3 37 278,1 10,23272727 30,69818182 314,1261223

93,810 3 40 281,43 11,34272727 34,02818182 385,972386

122,450 4 44 489,8 39,98272727 159,9309091 6394,473921

48

Tab. 10 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – listopad

Průměr 82,47

Průměrná odchylka - d 12,03

Relativní průměrná odchylka - rd 14,59%

Rozptyl - S² 237,30

Standartní směrodatná odchylka - S 15,40

Variační koeficient - V 18,68

Variační rozpětí - R 56,46

Modus 94,22

Medián 85,970

Tab. 11 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – prosinec

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

65,560 1 1 65,56 -16,473 -16,473 271,359729

65,990 2 3 131,98 -16,043 -32,086 514,755698

66,680 2 5 133,36 -15,353 -30,706 471,429218

71,250 3 8 213,75 -10,783 -32,349 348,819267

72,290 4 12 289,16 -9,743 -38,972 379,704196

72,440 5 17 362,2 -9,593 -47,965 460,128245

73,160 5 22 365,8 -8,873 -44,365 393,650645

76,930 3 25 230,79 -5,103 -15,309 78,121827

122,450 3 28 367,35 40,417 121,251 4900,601667

150,520 2 30 301,04 68,487 136,974 9380,938338

49

Tab. 12 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – prosinec

Průměr 82,03

Průměrná odchylka - d 17,22

Relativní průměrná odchylka - rd 20,99%

Rozptyl - S² 573,32

Standartní směrodatná odchylka - S 23,94

Variační koeficient - V 29,19

Variační rozpětí - R 84,96

Modus 108,04

Medián 72,44 ; 73,16

Tab. 13 Tabulka četností ceny letenek Praha – Bratislava – leden – září 2015

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

66,160 46 46 3043,36 -13,09796296 -602,5062963 7891,605154

66,450 80 126 5316 -12,80796296 -1024,637037 13123,51322

67,540 42 168 2836,68 -11,71796296 -492,1544444 5767,047552

123,410 48 216 5923,68 44,15203704 2119,297778 93571,31398

50

Tab. 14 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Bratislava – leden – září 2015

Průměr 79,26

Průměrná odchylka - d 19,62

Relativní průměrná odchylka - rd 24,76%

Rozptyl - S² 557,19

Standartní směrodatná odchylka - S 23,60

Variační koeficient - V 29,78

Variační rozpětí - R 57,25

Modus 66,45

Medián 94,15

Tab. 15 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – říjen

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

78,440 2 2 156,88 -23,03759259 -46,07518519 1061,461345

87,430 4 6 349,72 -14,04759259 -56,19037037 789,3394306

90,390 2 8 180,78 -11,08759259 -22,17518519 245,869419

91,150 7 15 638,05 -10,32759259 -72,29314815 746,6141813

96,550 9 24 868,95 -4,927592593 -44,34833333 218,5305188

100,290 10 34 1002,9 -1,187592593 -11,87592593 14,10376166

106,320 8 42 850,56 4,842407407 38,73925926 187,591276

115,300 7 49 807,1 13,82240741 96,75685185 1337,412626

122,090 4 53 488,36 20,61240741 82,44962963 1699,485357

136,490 1 54 136,49 35,01240741 35,01240741 1225,868672

51

Tab. 16 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – říjen

Průměr 101,48

Průměrná odchylka - d 9,37

Relativní průměrná odchylka 9,23% - rd Rozptyl - S² 139,38

Standartní směrodatná 11,81 odchylka - S Variační koeficient - V 11,63

Variační rozpětí - R 58,05

Modus 100,29

Medián (pro liché n) 107,465

Tab. 17 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – listopad

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

80,680 2 2 161,36 -19,77489796 -39,54979592 782,0931786

81,180 2 4 162,36 -19,27489796 -38,54979592 743,0433827

81,430 3 7 244,29 -19,02489796 -57,07469388 1085,840227

91,150 5 12 455,75 -9,304897959 -46,5244898 432,9056302

98,960 8 20 791,68 -1,494897959 -11,95918367 17,87775927

100,540 10 30 1005,4 0,085102041 0,851020408 0,072423574

101,040 6 36 606,24 0,585102041 3,510612245 2,054066389

106,770 8 44 854,16 6,315102041 50,52081633 319,0441103

122,450 3 47 367,35 21,99510204 65,98530612 1451,353541

136,850 2 49 273,7 36,39510204 72,79020408 2649,206905

52

Tab. 18 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – listopad

Průměr 100,45

Průměrná odchylka - d 7,90

Relativní průměrná odchylka - rd 7,87%

Rozptyl - S² 152,72

Standartní směrodatná odchylka - S 12,36

Variační koeficient - V 12,30

Variační rozpětí - R 56,17

Modus 100,54

Medián 108,765

Tab. 19 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – prosinec

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

80,710 2 2 161,42 -34,70681818 -69,41363636 2409,126457

80,750 3 5 242,25 -34,66681818 -104,0004545 3605,364849

91,150 2 7 182,3 -24,26681818 -48,53363636 1177,756929

96,550 3 10 289,65 -18,86681818 -56,60045455 1067,870485

98,960 6 16 593,76 -16,45681818 -98,74090909 1624,961188

101,040 7 23 707,28 -14,37681818 -100,6377273 1446,850307

115,650 8 31 925,2 0,233181818 1,865454545 0,434990083

150,560 4 35 602,24 35,14318182 140,5727273 4940,172913

152,320 6 41 913,92 36,90318182 221,4190909 8171,06897

153,440 3 44 460,32 38,02318182 114,0695455 4337,287067

53

Tab. 20 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – prosinec

Průměr 115,42

Průměrná odchylka - d 21,72

Relativní průměrná odchylka - rd 18,82%

Rozptyl - S² 654,11

Standartní směrodatná odchylka - S 25,58

Variační koeficient - V 22,16

Variační rozpětí - R 72,73

Modus 115,650

Medián 117,075

Tab. 21 Tabulka četností ceny letenek Praha – Košice – leden – září

xi ni Kumulativní xi . ni četnost 2 |xi - x| |xi - x| . ni i - . ni |x x |

81,340 121 121 9842,14 -16,56126543 -2003,913117 33187,33704

81,930 134 255 10978,62 -15,97126543 -2140,149568 34180,89681

91,160 141 396 12853,56 -6,741265432 -950,5184259 6407,697007

95,940 120 516 11512,8 -1,961265432 -235,3518519 461,5874514

101,670 78 594 7930,26 3,768734568 293,9612963 1107,862099

191,160 54 648 10322,64 93,25873457 5035,971667 469648,345

54

Tab. 22 Míry polohy a variability ceny letenek Praha – Košice – leden – září 2015

Průměr 97,90

Průměrná odchylka - d 16,45

Relativní průměrná odchylka - rd 16,80%

Rozptyl - S² 841,04

Standartní směrodatná odchylka - S 29,00

Variační koeficient - V 29,62

Variační rozpětí - R 109,82

Modus 91,160

Medián 136,25

Jednotlivé aritmetické průměry cen letenek lze porovnat i mezi sebou, viz následující tabulka 23 a graf 4.

Tab. 23 Porovnání aritmetických průměrů cen letenek v jednotlivých destinacích a měsících.

Ceny letenek v EUR Praha – Bratislava Praha – Košice (včetně letenek s mezipřistáním)

Říjen 77,75 101,48

Listopad 82,47 100,45

Prosinec 82,03 115,42

Leden- září 2015 79,26 97,90

Průměrná cena letenky říjen 83,38 103,81 2014 – září 2015

55

Graf 4 Průměrné ceny letenek linek Praha - Bratislava a Praha - Košice

Vlaková doprava

Ceny vlakové dopravy jsou ve srovnání s leteckou dopravou konstantní a u většiny linek je možné počítat s jednou cenou. Níže uvedená tabulka obsahuje porovnání cen v jednotlivých destinacích.

56

Tab. 24 Porovnání cen vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Výchozí stanice Trasa cena v EUR

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava 15,33

Praha – Košice 22,49

Praha – Žilina 16,34

Praha – Poprad 20,44

Praha – Sliač 20,44 Ostrava Ostrava – Bratislava 11,23

Ostrava – Košice 15,33

Ostrava – Žilina 7,87 Ostrava – Poprad 13,28

Ostrava – Sliač 13,28 Pardubice Pardubice – Bratislava 14,29

Pardubice – Košice 19,43

Pardubice – Žilina 13,28

Pardubice – Poprad 17,38

Pardubice – Sliač 29,65

Karlovy Vary Karlovy Vary – Košice 25,55

Karlovy Vary - Poprad 23,50

Brno Brno - Bratislava 7,16

Spojení nepřímá Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – Bratislava 20,44 (s přestupy)

57

Karlovy Vary – Praha – Žilina 19,43

Karlovy Vary – Praha – Sliač 35,66

Brno Brno – Česká Třebová – Košice 19,43

Brno – Česká Třebová – Poprad 17,38

Brno – Bohumín (Hranice) - Žilina 13,28

Brno – Bohumín - Sliač 29,65

Autobusová doprava

U autobusové dopravy jsem u některých spojů nalezla více alternativních cen (od dvou do šesti položek). Z těchto cen jsem pak vypočítala aritmetické průměry. Porovnání cen autobusové dopravy je k nalezení v následující tabulce.

Tab. 25 Porovnání cen autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Výchozí stanice Trasa cena v EUR

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava 11,66

Praha – Košice 24,53 Praha – Žilina 15,24 Praha – Poprad 18,93 Ostrava Ostrava – Bratislava 13,67

Ostrava – Žilina 5,58

58

Pardubice Pardubice – Košice 21,23

Karlovy Vary Karlovy Vary - Poprad 24,83

Brno Brno - Bratislava 7,45 Brno – Košice 17,18 Brno – Poprad 16,28 Brno – Žilina 11,51 Spojení Praha Praha – Zvolen – Sliač 17,39 nepřímá (s přestupy) Ostrava Ostrava – Lučenec - Košice 20,87

Ostrava – Banská Bystrica - Poprad 13,87

Ostrava – Zvolen - Sliač 10,62

Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – Bratislava 18,12

Karlovy Vary – Praha – Košice 27,71

Karlovy Vary – Praha – Bratislava - Žilina 24,75

Karlovy Vary – Praha – Zvolen – Sliač 23,39

Brno Brno – Zvolen - Sliač 11,34

Pardubice Pardubice – Brno - Bratislava 15,83

Pardubice – Brno – Banská Bystrica - 22,96 Poprad

Pardubice – Trnava - Žilina 18,64

Pardubice – Brno – Zvolen - Sliač 17,45

59

Porovnání cen autobusové, vlakové a letecké dopravy

Pro porovnání cen všech druhů dopravy, tedy letecké, autobusové a vlakové navzájem, jsem vybrala pouze výchozí stanici Prahu, neboť letecká doprava se uskutečňuje pouze mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi.

Tab. 26 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

Ceny v EUR letecká doprava autobusová doprava vlaková doprava Praha - Bratislava 83,38 11,66 15,33 Praha - Košice 103,81 24,53 22,49 Praha - Poprad - 18,93 20,44 Praha Žilina - 15,24 16,34 Praha Sliač - 17,39 20,44

Graf 5 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

60

Zajímavou možnost porovnání cen ještě skýtají spoje u autobusové a vlakové dopravy. Zde jsem vzhledem k vekému množství spojů s přestupy porovnávala pouze přímá spojení. Viz tabulka 27 a graf 6.

Tab. 27 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Výchozí Trasa Autobusová doprava Vlaková doprava stanice

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava 11,66 15,33

Praha – Košice 24,53 22,49

Praha – Žilina 15,242 16,34

Praha – Poprad 18,928 20,44

Praha - Sliač - 20,44

Ostrava Ostrava – Bratislava 13,67 11,23

Ostrava - Košice - 15,33

Ostrava - Žilina 5,58 7,87

Ostrava - Poprad - 13,28

Ostrava - Sliač - 13,28

Pardubice Pardubice - Bratislava - 14,29

Pardubice – Košice 21,23 19,43

Pardubice - Žílina - 13,28

Pardubice - Poprad - 17,38

Pardubice – Sliač - 29,65

Karlovy Vary Karlovy Vary - Poprad 24,83 23,50

Karlovy Vary - Košice - 25,55

Brno Brno - Bratislava 7,448 7,16

61

Brno – Košice 17,18 -

Brno – Poprad 16,28 -

Brno – Žilina 11,51 -

Graf 6 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

62

 celkový objem času vynaložený na dopravu

U objemu času vynaloženého na dopravu se jedná o čistý čas věnovaný dopravě. V případě přestupů u autobusové a vlakové dopravy je samozřejmě nutné počítat i s časem mezi jednotlivými spoji a v případě letecké dopravy i časem potřebným pro odbavení cestujících a jejich zavazadel. Tyto časy navíc však do dat započítány nebyly.

Vlaková doprava

Níže uvedená tabulka obsahuje objemy času vynaložené na dopravu u všech vlakových spojů, tedy přímých i přestupních.

Tab. 28 Porovnání objemu času vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Výchozí Trasa Čas - minuty Čas - hodiny stanice

Přímá Praha Praha – Bratislava 251 4 hod 11 min spojení Praha – Košice 501 8 hod 21 min

Praha – Žilina 327 5 hod 27 min

Praha – Poprad 428 7 hod 08 min

Praha – Sliač 495 8 hod 15 min

Ostrava Ostrava – Bratislava 169 2 hod 49 min

Ostrava – Košice 335 5 hod 35 min

Ostrava – Žilina 120 2 hod 49 min

Ostrava – Poprad 273 4 hod 33 min

Ostrava – Sliač 422 7 hod 02 min

Pardubice Pardubice – Bratislava 231 3 hod 51 min

63

Pardubice – Košice 435 7 hod 15 min

Pardubice – Žilina 251 4 hod 11 min

Pardubice – Poprad 362 6 hod 2 min

Pardubice – Sliač 449 7 hod 29 min

Karlovy Vary Karlovy Vary – Košice 887 14 hod 47 min

Karlovy Vary - Poprad 810 13 hod 30 min

Brno Brno - Bratislava 88 1 hod 28 min

Spojení Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – 525 8 hod 45 min nepřímá Bratislava (s přestupy) Karlovy Vary – Praha – 563 9 hod 23 min Žilina

Karlovy Vary – Praha – 816 13 hod 36 min Sliač

Brno Brno – Česká Třebová – 473 7 hod 53 min Košice

Brno – Česká Třebová – 400 6 hod 40 min Poprad

Brno – Bohumín (Hranice) - 276 4 hod 36 min Žilina

Brno – Bohumín - Sliač 579 9 hod 39 min

Autobusová doprava

Objemy času u autobusových spojů jsou uvedeny v následující tabulce. Vzhledem ke skutečnosti, že objemy časů vynaložené na autobusovou dopravu se v některých případech liší dle dopravců, jsou v tabulce uvedeny průměrné hodnoty objemu času na konkrétní trase.

64

Tab. 29 Porovnání objemu času autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Výchozí stanice Trasa Čas - minuty Čas - hodiny

Přímá Praha Praha – Bratislava 278 4 hod 38 min spojení Praha – Košice 608 10 hod 8 min Praha – Žilina 362 6 hod 2 min Praha – Poprad 496 8 hod 16 min Ostrava Ostrava – Bratislava 345 5 hod 45 min

Ostrava – Žilina 137 2 hod 17 min Pardubice Pardubice – Košice 730 12 hod 10 min

Karlovy Vary Karlovy Vary - Poprad 643 10 hod 43 min

Brno Brno - Bratislava 98 1 hod 38 min Brno – Košice 543 9 hod 3 min Brno – Poprad 338 5 hod 38 min Brno – Žilina 630 10 hod 30 min Spojení Praha Praha – Zvolen – Sliač 481 8 hod 1 min nepřímá (s přestupy) Ostrava Ostrava – Lučenec - 530 8 hod 50 min Košice Ostrava – Banská 505 8 hod 25 min Bystrica - Poprad Ostrava – Zvolen - Sliač 329 5 hod 29 min

Karlovy Vary Karlovy Vary – Praha – 435 7 hod 15 min Bratislava

Karlovy Vary – Praha – 720 12 hod 10 min Košice Karlovy Vary – Praha – 630 10 hod 30 min Bratislava - Žilina

Karlovy Vary – Praha – 664 11 hod 4 min Zvolen – Sliač

Brno Brno – Zvolen - Sliač 356 5 hod 56 min

65

Pardubice Pardubice – Brno - 310 5 hod 10 min Bratislava Pardubice – Brno – 785 13 hod 5 min Banská Bystrica - Poprad

Pardubice – Trnava - 570 9 hod 30 min Žilina Pardubice – Brno – 568 9 hod 28 min Zvolen - Sliač

Letecká doprava

U letecké dopravy jsem porovnala časy u dvou existujících spojů mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi a spojem mezi Prahou a Košicemi s mezipřistáním.

Tab. 30 Porovnání objemu času letecké dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoj s mezipřistáním)

Spojení Čas – minuty Čas – hodiny Praha - Bratislava 60 1 hod Praha - Košice 90 1 hod 30 min Praha - Košice s mezipřistáním v Bratislavě 150 2 hod 30 min

Pro přehlednost uvádím ještě porovnání objemu času vynaloženého na dopravu, a to z výchozí stanice Praha, odkud se jako jediná uskutečňuje letecká doprava. Údaje jsou uvedeny v tabulce 31 a grafu 7.

Tab. 31 Porovnání objemu času vynaloženého na dopravu z výchozí stanice Praha

ČAS letecká doprava autobusová doprava vlaková doprava Praha - Bratislava 60 278 251 Praha - Košice 90 (150) 608 501 Praha - Poprad 0 496 428 Praha Žilina 0 362 327 Praha Sliač 0 481 495

66

Graf 7 Srovnání objemu času dle jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha

Nakonec ještě porovnám objemy času vynaložené na dopravu u přímých spojů autobusové a vlakové dopravy. Údaje jsou uvedeny v tabulce 32 a grafu 8.

Tab. 32 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Výchozí Trasa Autobusová doprava Vlaková doprava stanice

Přímá spojení Praha Praha – Bratislava 278 251

Praha – Košice 608 501

Praha – Žilina 362 327

Praha – Poprad 496 428

67

Praha Sliač - 495

Ostrava Ostrava – Bratislava 345 169

Ostrava - Košice - 335

Ostrava - Žilina 137 120

Ostrava - Poprad - 273

Ostrava - Sliač - 422

Pardubice Pardubice - Bratislava - 231

Pardubice – Košice 730 435

Pardubice - Žílina - 251

Pardubice - Poprad - 362

Pardubice – Sliač - 449

Karlovy Vary Karlovy Vary - Poprad 643 810

Karlovy Vary - Košice - 887

Brno Brno - Bratislava 98 88

Brno – Košice 543 -

Brno – Poprad 338 -

Brno – Žilina 630 -

68

Graf 8 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

69

4.10 Shrnutí výsledků analýzy dat a možná řešení

V předchozí kapitole jsem uvedla, analyzovala a porovnávala získaná data. Na tomto místě se pokusím data shrnout, vysvětlit a uvést možná řešení. Shrnutí bude provedeno prostřednictvím odpovědí na výzkumné otázky.

První výzkumná otázka zněla následovně:

 VO1 Je letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem pro cestující z finančního hlediska ve srovnání s autobusovou a vlakovou dopravou výhodná? V jaké míře?

Na tuto výzkumnou otázku mohu jednoznačně odpovědět, že letecká doprava pro cestující z finančního hlediska ve srovnání s autobusovou a vlakovou dopravou výhodná není. Letenka na trase Praha – Bratislava stojí v průměru více jak 80 EUR, autobusová jízdenka necelých 12 EUR a vlaková jízdenka cca 15 EUR. To znamená, že letecká doprava je na této trase cca sedmkrát dražší než doprava autobusová a pětkrát dražší než doprava vlaková. Finanční rozdíl v jednotlivých druzích dopravy je zde opravdu zásadní. Je však třeba podotknout, že finanční nevýhodnost letecké dopravy klesá s narůstající vzdáleností mezi destinacemi. Letenka z Prahy do Košic stojí zhruba 104 EUR, přestože vzdálenost mezi Prahou a Košicemi je přibližně dvakrát tak větší než mezi Prahou a Bratislavou. Autobusová doprava z Prahy do Košic stojí cca 25 EUR, vlak 22 EUR. Letecká doprava je tedy na této trase pouze čtyřikrát dražší.

Druhá výzkumná otázka se týkala objemu času vynaloženého na dopravu a zněla:

 VO2 Je letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem pro cestující z časového hlediska ve srovnání s autobusovou a vlakovou dopravou výhodná? V jaké míře?

Letecká doprava je samozřejmě z hlediska času pro cestující velmi výhodná. Trasa Praha - Bratislava zabere z hlediska čistého času pouze 60 minut, na rozdíl od autobusové dopravy, která si žádá v průměru čtyři a půl hodiny (od 4 hodin 15 minut do zhruba 5 hodin dle dopravce) a vlakové dopravy, s dobou jízdy něco málo přes čtyři hodiny.

70

Trasa Praha - Košice letadlem zabere hodinu a půl (s mezipřistáním dvě hodiny a půl), zatímco vlakem je třeba počítat s osmi hodinami a dvaceti minutami a autobusem s něco více jak deseti hodinami (od 8 hodin 45 minut do 11 hodin 30 minut dle dopravce a trasy). Z pohledu čistého času je letecká doprava na trase Praha - Bratislava cca čtyřikrát rychlejší než vlaková a autobusová doprava a na trase Praha - Košice dokonce skoro sedmkrát rychlejší než autobusová doprava a pětkrát rychlejší než doprava vlaková. Je však třeba dodat, že u letecké dopravy cestující musí počítat zhruba s hodinou až hodinou a půl času navíc na odbavení (50 minut před odletem končí odbavení zavazadel, zhruba 30 minut před odletem je nástup do letadla), případně vyzvednutí zavazadel v cílové destinaci. I s tímto časem navíc je však letecká doprava z hlediska času na kratší trase Praha – Bratislava stále nejméně dvakrát rychlejší a na delší trase Praha – Košice dokonce zhruba třikrát rychlejší než doprava autobusová či vlaková.

Třetí výzkumná otázka se soustředila na další výhody a nevýhody letecké dopravy a zněla:

 VO3 Jaké další výhody a nevýhody letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem cestujícím přináší? Vyplatí se cestujícím leteckou dopravu mezi Českou republikou a Slovenskem využívat? Proč?

Jako výhoda letecké dopravy bývá velmi často uváděn vysoký komfort cestujících. V současné době však s větší konkurencí vlakových a autobusových dopravců stoupá úroveň cestování i ve vlacích a autobusech. I zde již pracují stewardi a stewardky, cestující si mohou zakoupit občerstvení, denní tisk a časopisy, mají k dispozici wi-fi připojení apod. Některé společnosti v rámci konkurenčního boje poskytují mnohé služby již v ceně jízdenky (např. občerstvení či noviny). To znamená, že komfort cestujících bývá zajištěn i v mnohých autobusech a vlacích. Navíc na trase Praha – Bratislava a Praha – Košice létají vrtulová letadla, která jsou značně hlučná, což k pohodlí cestujících jistě nepřispívá. Nespornou výhodou letecké dopravy je úspora času, která ovšem s nižší vzdáleností destinací díky nutnosti odbavení cestujících klesá. Dalším kladem je vysoká bezpečnost srovnání s pozemní dopravou. Nevýhodou letecké dopravy je ve srovnání s ostatními druhy dopravy velmi vysoká cena. Z toho vyplývá i za jakých okolností se cestujícím vyplatí leteckou dopravu používat. Jedná se o situace, které vyžadují úsporu času. Leteckou dopravu tedy často využívají byznysmeni či manažeři, jejichž čas je drahý a 71

dopravu jim hradí firma, které se to přesto vyplatí. Je však škoda, že v důsledku vysoké ceny není letecká doprava mezi Českou republikou a Slovenskem dostupná většímu počtu cestujících, kteří v současné době raději volí jiné varianty cestování, tedy vlak, autobus anebo osobní automobil. Možností řešení by bylo alespoň částečné zlevnění letenek, výměna letadel na uvedených linkách, zlepšení doprovodných služeb a zejména efektivní komunikační kampaň Českých aerolinií propagující leteckou dopravu mezi ČR a Slovenskem s důrazem na její výhody a bonusy.

72

Závěr

Letecká doprava je jednou z nejpohodlnějších, nejbezpečnějších a zároveň nejrychlejších forem dopravy. Navíc je významnou součástí ekonomiky, podílí se na dalším hospodářském rozvoji regionů, přispívá k mezinárodní spolupráci a podporuje cestovní ruch a obchod. Přes určité výkyvy je možné očekávat její další nárůst a to jak v evropském, tak celosvětovém měřítku. Výhody osobní letecké dopravy se násobí se stoupající vzdáleností, kde se stává pro většinu obyvatel již běžnou samozřejmostí. V případě kratších vzdáleností je však třeba zvážit, zda se ještě pro samotné cestující finančně a časově vůbec vyplatí. Takovou situaci je možné zaznamenat i v osobní letecké dopravě mezi Českou republikou a Slovenskem a v případě vnitrostátních letů těchto zemí.

Práci jsem zaměřila na cenovou analýzu letenek pravidelných linek Česká republika – Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy. V teoretické části práce jsem uvedla stručnou charakteristiku letecké dopravy a zabývala jsem se jednotlivými letišti v České republice a na Slovensku. V ČR jsem zmínila letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a na Slovensku pak letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači. Praktická část obsahovala zmíněnou analýzu dat, kterou jsem realizovala na základě ceny a objemu času vynaloženého na dopravu. U autobusové a vlakové dopravy jsem pak sledovala i další kritéria jako je počet a názvy dopravců, počet měst, mezi kterými je doprava realizována, a počet přestupů v případě nepřímých spojení. Cílem mé práce bylo ve stručnosti popsat leteckou dopravu a vybraná letiště v České republice a na Slovensku a zjistit, nakolik je osobní letecká doprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná. Zda se ji cestujícím vyplatí využívat, a jaké další klady a zápory sebou nese. Z práce vyplynulo, že letecká doprava je z hlediska ceny na tyto kratší vzdálenosti nevýhodná. Ceny letenek totiž výrazně převyšují ceny autobusových a vlakových jízdenek. Tato nevýhodnost však klesá s narůstající vzdáleností. Ceny letenek mezi Prahou a Košicemi jsou tak o něco výhodnější vůči autobusům a vlakům než ceny letenek mezi Prahou a Bratislavou. Naopak z hlediska času letecká doprava výhodná je, její časová výhodnost se však znovu zvyšuje se stoupající vzdáleností. Letecká doprava však skýtá mnoho dalších pozitiv, ať už se jedná o vysokou bezpečnost či pohodlí cestujících. I na tyto faktory by se měly letecké společnosti zaměřit při propagaci letů na krátké vzdálenosti.

73

Literatura a zdroje:

BÍNA, Ladislav, ŠOUREK, David a ŽIHLA, Zdeněk. Letecká doprava II. 1. vyd. V Praze: Vysoká škola obchodní, 2007. 157 s. ISBN 978-80-86841-07-6.

BRINKE, Josef. Úvod do geografie dopravy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 112 s. ISBN 80-7184-923-5.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.

EISLER, Jan. Ekonomika dopravních služeb a podnikání v dopravě: cvičebnice a pracovní sešit. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2010. 107 s. ISBN 978-80-245-1641-7.

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80- 85931-79-6.

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 265 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1369-4.

CHRÁSKA, Miroslav. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 168 s. Skripta. ISBN 80-244-1367-1.

KERNER, Libor, SÝKORA, Viktor a KULČÁK, Ludvík. Provozní aspekty letišť. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 270 s. ISBN 80-01-02841-0.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 184 s. Sociologie. ISBN 978-80-247-3006-6.

PRUŠA, Jiří a kol. Svět letecké dopravy. Vyd. 1. Praha: Galileo CEE Service ČR, 2007. 315 s. ISBN 978-80-239-9206-9.

SURYNEK, Alois, KOMÁRKOVÁ, Růžena a KAŠPAROVÁ, Eva. Základy sociologického výzkumu. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261- 038-4.

TOUŠEK, Radek. Management dopravy. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7394-172-7. 74

WOKOUN, René et al. Ekonomika v prostoru - svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha: Linde, 2008. 189 s. ISBN 978-80-7201-698-3.

ŽIHLA, Zdeněk a kol. Provozování leteckých podniků a letišť. 1. vyd. V Praze: Vysoká škola obchodní, 2008. 185 s. ISBN 978-80-86841-08-3.

Elektronické zdroje:

Airport Sliač. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://airportsliac.eu/

Archiweb. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.archiweb.cz

Brno Airport. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.brno-airport.cz

BTS Aero. Bratislava Airport. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.bts.aero/o- spolocnosti/kontakty/letisko-bratislava/

Czech.cz . [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.czech.cz

ČSA. CzechAirlines. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.csa.cz/cs/portal/homepage/cz_homepage.htm

ČSA chystají masivní propouštění, půjdou piloti i stevardi. Novinky.cz. 23.9.2014. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.novinky.cz/ekonomika/348531-csa- chystaji-masivni-propousteni-pujdou-piloti-i-stevardi.html

International Airport Karlovy Vary. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.airport-k- vary.cz

Košice International Airport. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airportkosice.sk/prevadzkovatel/historia/

Leoš Janáček Ostrava Airport. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.airport- ostrava.cz

Letisko Piešťany. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport-piestany.sk/

75

Letiště Bratislava. Wikipedia. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Bratislava

Letiště Ostrava Mošnov. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.ostravaletiste.cz

Letiště Pardubice. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: http://www.airport-pardubice.cz/

LKKV Info. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: http://www.lkkv.info

Medzinárodné letisko Poprad – Tatry. [online]. [cit. 14.11.2014]. Přístup z: http://www.airport-poprad.sk/informacie-pre-pilotov.php?lang=sk

Petr Franta Architekti, s.r.o. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://petrfranta.eu

REITEROVÁ, Eva. Přehled historického vývoje statistiky, její význam v současné době a využití v psychologii, s. 76. ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHIC. Psychologica 32, 1998. Varia Psychologica VIII. S. 74-86. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/psychol8/psychol8- 6.pdf

Skyscanner. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.skyscanner.cz/

Slot Coordination Czech Republic. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.slot- czech.cz

Václav Havel Airport Prague. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.prg.aero

Vítejte na zemi. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.vitejtenazemi.cenia.cz

76