MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
Diplomová práce
Brno 2019 Jana Beneschová MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA NÁZEV ÚSTAVU
MAKROMYCETY OLŠIN JIŽNÍ MORAVY Diplomová práce Jana Beneschová
Vedoucí práce: Mgr. Petr Hrouda, Ph. D. Konzultant: Mgr. Daniel Dvořák Brno 2019
Bibliografický záznam
Autor: Bc. Jana Beneschová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Název práce: Makromycety olšin jižní Moravy Studijní Ekologická a evoluční biologie program: Studijní obor: Botanika
Vedoucí práce: Mgr. Petr Hrouda, Ph. D.
Akademický rok: 2018/2019
Počet stran: 73+13 Klíčová slova: olšiny; makromycety; jižní Morava; druhová diverzita; rozšíření; Červený seznam
Bibliographic Entry
Author Bc. Jana Beneschová Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology Macromycetes in the alder forests of Title of Thesis: South Moravia Degree Ecological and evolutional biology programme: Field of Study: Botany
Supervisor: Mgr. Petr Hrouda, Ph. D.
Academic Year: 2018/2019 Number of 73+13 Pages: Keywords: Alder forest; marofungi; South Moravia; species diversity; distribution; Red List
ABSTRAKT
V první části předkládané diplomové práce se věnuji poznání diverzity hub a složení mykobioty olšových porostů na jižní Moravě. Terénní část prací, v níž jsem na 21 trvalých plochách pořizovala soupisy druhů a sbírala v terénu obtížně determinovatelné houby, probíhala v sezonách 2012–2013. Mikroskopicky jsem determinovala 1301 položek, jež budou uloženy herbáři Masarykovy univerzity (BRNU). Celkem zde bylo zjištěno 394 taxonů makromycet, druhově nejbohatší plocha jich hostila 104, nejchudší 48. Zaznamenala jsem zde 33 taxonů zapsaných v Červeném seznamu hub České republiky a dva zákonem chráněné, přičemž v případě nálezu Loweomyces fractipes jde o první doložený výskyt druhu na našem území. Na plochách jsem zaznamenala také druhové složení cévnatých rostlin, které spolu s klimatickými a geografickými charakteristikami prostředí byly základem pro další ekologické analýzy.
V druhé části práce jsem na základě excerpce herbářových údajů zjišťovala rozšíření čtyř ohrožených mykorizních druhů v ČR, a to Amanita friabilis, Gyrodon lividus, Lactarius lilacinus a Russula alnetorum. Ze zpracovaných dat s připojenými vlastními nálezy z první části práce byly vytvořeny mapy rozšíření druhů a porovnány s mapovým výstupem nálezové databáze AOPK ČR.
ABSTRACT
The aim of this thesis is to describe and interpret variability of fungal communities in black alder (Alnus glutinosa) forests of South Moravia. 21 permanent plots were established and searched for fungal fruitbodies in the years 2012-2013. Over 1300 specimens of macromycetes were collected and preserved for further study. These samples were microscopically analysed and will be deposited in the herbarium of the Masaryk University (BRNU). In total, 394 taxa were found. Number of fungal taxa ranged between 48 and 104 per plot. Two taxa protected by law and 33 from the Red List of Macromycetes of the Czech Republic were found. Loweomyces fractipes was documented for the very first time in the territory of the Czech Republic. The floristic data (vascular plants) were also recorded on the permanent plots. Together with the climatic and geographic characteristics of the environment they were the basis for further ecological analyzes.
The second part of the diploma thesis is based on the assessment of distribution of four endangered mycorrhizal species – Amanita friabilis, Gyrodon lividus, Lactarius lilacinus and Russula alnetorum – in the Czech Republic. Data for this purpouse were request from the Czech herbaria and supplemented with data from the first part of the thesis to create distribution maps of the species.
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mne v mé dlouhé a mnohdy nesnadné a bolestné cestě za dokončenou prací provázeli, podpořili, pomohli, či prostě jen byli a tolerovali. Jmenovitě v první řadě děkuji Danu Dvořákovi, mykologickému guruovi provázejícímu mne krásami i nástrahami tohoto oboru i práce samotné za trpělivost, rady a že to se mnou vydržel, dále Petru Hroudovi za ochotu vzít oficiálně vedení na svá bedra a závěrečné korekce, Kryštofu Chytrému za obrovskou pomoc se statistickými záludnostmi, Martinu Večeřovi za tvorbu krásných mapek, Petru Vampolovi za revizi položek, Ondru Hájkovi za vytažení dat z Atlasu podnebí Česka, všem kurátorům oslovených muzeí za poskytnutí dat, (především Miriam Kuchaříkové z Národního muzea v Praze), Terce Tejklové a Lucce Zíbarové, drahým kolegyním vždy ochotným konzultovat, podělit se o těžko sehnatelný článek, krásné fotografie a herbářové údaje nebo jen sdílet vše možné. Celému osazenstvu mykokanclu (dříve pracovny dezolátů), a to především Monči Kolényové, velice děkuju za pomoc, podporu, souznění, zapíjení i rozptylování chmur a úžasnou pracovní atmosféru. Kubovi Salašovi děkuju za všechno. V neposlední řadě chci poděkovat celému Ústavu botaniky a zoologie v čele s Milanem Chytrým za to, že mi zde bylo umožněno pracovat v důstojném a (promateřsky) přátelském prostředí. Největší dík patří mým rodičům za trpělivost, veškerou obrovskou podporu a vůbec možnost studovat a dotáhnout ke zdárnému konci tuto práci, stejně tak Jurovi a synku Ondráškovi, i že to se mnou vydrželi.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou/diplomovou/rigorózní práci vypraco-val(-a) samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 7. ledna 2019 ………………………………
Jméno Příjmení
OBSAH
ÚVOD …………………………………………………………………………………………………………..12 METODIKA ……………………………………………………………………………………14 VYMEZENÍ POJETÍ NĚKTERÝCH TAXONŮ HUB ……………………………………………….14 VÝBĚR PLOCH ……………………………………………………………………………………………….15 VYMEZENÍ PODPLOCH ……………………………………………………………………………….…16 TERÉNNÍ PRÁCE …………………………………………………………………………………………...17 ZPRACOVÁNÍ A DETERMINACE HOUBOVÉHO MATERIÁLU ……………………..….…18 ÚPRAVA DAT K ANALÝZÁM A POUŽITÝ SOFTWARE …………………………………...…20 SEZNAMY POUŽITÝCH ZKRATEK ……………………………………………………………….…..20 VÝSLEDKY …………………………………………………………………………………….21 CHARAKTERISTIKA MYKOBIOTY NA TRVALÝCH PLOCHÁCH ……………………..……21 Taxony ……………………………………………………………………………………………….……21 Trofické skupiny ………………………………………………………………………………….…..25 Výstupy analýz …………………………………………………………………………………….….29 CHARAKTERISTIKA PLOCH ………………………………………………………………….…………31 DISKUZE ……………………………………………………………………………….………56 POČTY TAXONŮ …………………………………………………………………………………..………..56 TROFICKÉ SKUPINY MAKROMYCET …………………………………………………………….….56 ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH DRUHŮ …………………………………………….…….57 METODIKA …………………………………………………………………………………………………….57 POPIS A ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH DRUHŮ ………………………………………………………58 Amanita friabilis ………………………………………………………………………………….……58 Gyrodon lividus ………………………………………………………………………………..…….…61 Lactarius lilacinus ……………………………………………………………………………..………63 Russula alnetorum ……………………………………………………………………………..…….65 SEZNAM LITERATURY ……………………………………………………………………68 PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………….……71
ÚVOD
Ačkoliv jsou houby velmi důležitou složkou ekosystémů a hrají v nich naprosto nezastupitelnou roli, úroveň jejich poznání je oproti většině ostatních skupin organismů obecně nižší. Pozornost mykologů, z nichž část se v České republice tradičně etablovala z laiků – houbařů, byla z biotopového hlediska v minulosti zaměřena častěji na „pěkné lesy“ a celkově biotopy, v nichž se dá příjemně bádat a ješte si domů odnést v košíku houbový úlovek k obědu. I v současné době se pozornost mykologického výzkumu u nás upírá povětšinou jinými směry než k biotopům nehostinným, mnohdy zarostlým vysokými ostřicemi nebo kopřivou, plným vody, bláta, a komárů – k olšinám. Olšové lesy tedy byly v České republice studovány spíše nahodile, případně důkladněji v rámci inventarizačních průzkumů. V minulosti o makromycetech olšových lesů psali např. Kubička (1958, 1960, 1983), Svrček (1960), Podláhová (1971, 1973) nebo Fellner (1980). Z novějších prací se studiem houbového složení na trvalých plochách v různých typech lesů, včetně jedné olšiny, zabývala Vašutová (2004). V rámci Evropy, především v Polsku, se studiu olšin dlouhodobě a systematicky a v mnoha článcích věnuje Anna Maria Bujakiewiz, např. v práci pospisující houbová společenstva různých typů lesů se zastoupením olše v Evropě a severní Americe ((Bujakiewiz 1999). Mykocenózy studuje na trvalých plochách v Polsku v ruzných typech olšových porostů od bažinatých jako Ribo nigi-Alnetum (Bujakiewiz 1993), Caltho-Alnetum (Bujakiewiz 2006), po společenstva vyšších poloh typu Alnetum incane (Bujakiewiz 2011). Společenstvy makromycet v různých typech lesů se zastoupením olší na území Německa studoval Witerhoff (1993).
To, že má systematičtější zkoumání těchto osobitých lesů zahalených podmanivým kouzlem lehkého tajemství smysl, dokládají mé nálezy velmi vzácných druhů makromycet. Z chorošovitých hub je to např. pórnatice Pouzarova (Rigidoporus pouzarii), druh posaný před 5 lety českými mykology Vampolou a Vlasákem (2012) čímž byla objevena teprve třetí lokalita tohoto druhu vůbec, nebo prvonález pro ČR – plstnatec různotvarý (Loweomyces fractipes), velmi vzácná houba lužních lesů.
12
Tabulka 1: Trvalé plochy
nadm. zeměpisná zeměpisná geomorfologický lokalita Zkrat. výška podcelek CHÚ délka (N) šířka (E) celek (m) Drahanská Konická Baldovec BA 504 49° 24' 36" 16° 48' 3.3" vrchovina vrchovina Božice – Dyjsko-svratecký Drnholecká BK 211 48° 49' 31.5" 16° 17' 45.5" Karlov úval pahorkatina PP Horní Karlov Dyjsko-svratecký Drnholecká Božice 1 BO1 213 48° 49' 38.4" 16° 16' 38.8" úval pahorkatina Dyjsko-svratecký Drnholecká Božice 2 BO2 212 48° 49' 39.3" 16° 16' 40.3" úval pahorkatina Ctidružický Jevišovická Bítovská CP 445 48° 59' 30.9" 15° 46' 19.2" potok pahorkatina pahorkatina Černovický Dyjsko-svratecký Pracká ČH 207 49° 9' 44.2" 16° 38' 41.2" hájek úval pahorkatina PP Černovický hájek Dyjsko-svratecký Drnholecká Dyjákovice DY 202 48° 47' 1" 16° 18' 14.8" úval pahorkatina Hornosvratecká Nedvědická Hersica HE 639 49° 28' 33.2" 16° 26' 53" vrchovina vrchovina PP Hersica Hornosvratecká Nedvědická PR Údolí Chlébského Chlébské 1 CH1 500 49° 28' 21.2" 16° 22' 44.8" vrchovina vrchovina potoka Hornosvratecká Nedvědická PR Údolí Chlébského Chlébské 2 CH2 482 49° 28' 13.5" 16° 22' 34.8" vrchovina vrchovina potoka Klaperův Jevišovická Znojemská KP 432 48° 53' 39.3" 15° 52' 14.3" potok pahorkatina pahorkatina Drahanská Konická Křtiny KŘ 445 49° 18' 47.3" 16° 44' 45.7" vrchovina vrchovina Drahanská Adamovská Lelekovice 1 L1 362 49° 17' 23.5" 16° 36' 8" vrchovina vrchovina PR Babí doly Drahanská Adamovská Lelekovice 2 L2 398 49° 17' 28.3" 16° 36' 47.3" vrchovina vrchovina Jevišovická Znojemská Obramkostel OL 363 48° 55' 46.6" 15° 55' 50.8" pahorkatina pahorkatina Hornosvratecká Nedvědická Ploník PL 658 49° 29' 21.5" 16° 26' 37.5" vrchovina vrchovina PR Ploník Oslavanská Rakšice RA 452 49° 1' 4" 16° 19' 23" Boskovická brázda brázda EVL Rakšické louky Drahanská Konická Rychtářov RY 442 49° 20' 29" 16° 53' 25.8" vrchovina vrchovina Drahanská Moravský Říčky ŘÍ 423 49° 16' 33.3" 16° 49' 32.7" vrchovina kras Drahanská Konická Vysočany 1 VY1 572 49° 26' 9.3" 16° 46' 56.2" vrchovina vrchovina Drahanská Konická Vysočany 2 VY2 565 49° 26' 4.5" 16° 46' 49" vrchovina vrchovina
13 METODIKA
VYMEZENÍ POJETÍ NĚKTERÝCH TAXONŮ HUB
Paxillus rubicundulus s.l. - bráno v širším pojetí, neboť v době terénních prací nebyly kromě nominátního druhu Paxillus rubicundulus P.D. Orton popsány další dva blízké druhy – Paxillus olivellus Moreau P. A., Chaumeton J. P., Gryta H., Jargeat P. a P. adelphus Chaumeton J. P., Gryta H., Jargeat P., Moreau P. A. (Moreau 2016)
Pleurotus ostreatus agg. – Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm. a Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.
Skeletocutis nivea s.l. – dle práce Korhohen at al. (2018) se jedná o problematický komplex dříve nerozlišovaných kryptických druhů, přičemž taxon Skeletocutis nivea (Jungh.) Jean Keller se ani nevyskytuje v Evropě.
Bisporella citrina (Batsch) Korf & S. E. Carp. – při terénním určení mohlo dojít k záměně mezi tímto druhem a Hymenoscyphus virgultorum (Oeder) W. Phillips, který jsem v době terénních prací neznala a nebyla si tedy vědoma, že je potřeba sbírat i takto „jasný druh“ k mikroskopické determinaci.
Russula alnetorum Romagn. – dle některých autorů, např. Sochy (2011), se jedná o taxon se dvěma varietami: vysokohorská Russula alnetorum var. alnetorum tvořící mykorizu s Alnus alnobetula a na Russula alnetorum var. pumila (Rouzeau & F. Massart) Socha. vázaná na Alnus glutinosa a A. incana. Jiní mykologové, jako např. Beenken (2001), toto dělení preferují na úrovni druhu. V práci používané jméno (Russula alnetorum) se dle tohoto dělení vztahuje na Russula alnetorum var. pumila. Loweomyces fractipes (Berk. & M.A. Curtis) Jülich – byť Mycobank (www2) uvádí jako platné jméno pro tento druh Abortiporus fractipes (Berk. & M.A. Curtis) Gilb. &
14 Ryvarden, přikláním se zde z důvodů, kvůli kterým Kotlaba s Pouzarem tuto houbu vyčlenili do podrodu Loweomyces (Kotlaba et Pouzar 1976), jež byl posléze Jülichem povýšen na rod, používat rodové jméno Loweomyces. Správnost tohoto jména potvrdili molekulárními metodami ve své práci i Westphalen et al. (2016).
VÝBĚR PLOCH
Obr. 1: Mapa trvalých ploch
Výběr vhodných lokalit pro umístění trvalých ploch probíhal v zimě a na jaře roku 2012. K orientačnímu vytipování vhodných porostů na jižní Moravě jsem použila především GIS Vrstvu mapování biotopů (AOPK ČR 2012), případně doporučení známých. Užší výběr probíhal vlastním terénním průzkumem, z něhož vzešlo výsledných 21 trvalých ploch (viz Úvod, Tab. 1). Původní plánovaná velikost ploch 50 × 50 m, tedy 2500 m2, doporučovaná pro založení trvalých ploch v lesních porostech (Holec 2005, Antonín et al. 2015) a dobře použitelná pro srovnání s výsledky bádání jiných mykologů (např. Běťák 2007, Vašutová 2004), však musela být zmenšena na 25 ×
15 25 m (625 m2), neboť se ukázalo, že v zájmovém území se nenachází dostatek rozlehlejších porostů, kde by tvořila dominantu olše lepkavá (Alnus glutinosa). Vnější rozměry trvalé plochy byly voleny dle porostních podmínek na lokalitách tak, aby vždy zůstala zachována plocha 625 m2 (např. v případě liniových porostů užších než 25 m, v případě, kdy do okrajových částí vstupovaly ve větší míře jiné dřeviny a Plochy byly vyměřeny pásmem a vyznačeny obarvenými kůly zaraženými v zemi, případně označením stromu, vyšel-li na něj roh plochy. Ve středu plochy byla zanamenána souřadnice GPS. Zároveň byl pořízen první seznam druhů rostlin i hub pro každou trvalou plochu.
VYMEZENÍ PODPLOCH
Pro lepší zhodnocení četnosti druhů hub na lokalitě byly jednotlivé trvalé plochy rozděleny na podplochy vytyčením sítě po vyznačených stranách plochy. Vzhledem k různým rozměrům stran ploch nebyla tato síť jednotná, ale přizpůsobena snadnějšímu vytyčení i orientaci na ploše, čímž vzniklo 6-10 podploch na každou trvalou plochu (Tab.3).
Tabulka 3: Typ sítě podploch
počet podploch podplochy plochy 6 AB/1-3 BO2, BK, ČH, DY, HE, L1, RY, ŘÍ, VY2 6 1-6 PL 8 AB/1-4 BA, CP, KP 8 1-8 CH2 9 ABC/1-3 BO1, L2, RA 10 AB/1-5 CH1, OL, KŘ, VY1
16 TERÉNNÍ PRÁCE
Sběr dat v terénu probíhal v sezonách 2012 a 2013. Každá plocha byla za tu dobu navštívena minimálně šestkrát. Roky 2012 a 2013 se v zájmovém území vyznačovaly poměrně suchými léty. Návštěvy probíhaly v nepravidelných intervalech tak, aby při každém kole návštěv, pokud možno, panovaly na všech lokalitách obdobné teplotní a srážkové podmínky. To bylo vzhledem k množství, prostorové vzdálenosti i různorodosti zkoumaných míst poměrně náročné, a ne vždy se to stoprocentně povedlo, např. když jsem ve srážkově velmi podprůměrném červenci 2013 (www1) na lokalitě Dyjákovice nenašla po důkladném prozkoumání třetiny plochy ani jednu plodnici makroskopické houby a rozhodla se tím pádem návštěvu zrušit. Stejně tak jsem se rozhodla neprovádět průzkum plochy Černovický hájek na jaře 2013, neboť na ploše se nacházel zapojený porost Allium ursinum a bez vysekání celé plochy nebyl průzkum možný. Časová náročnost jednotlivých cyklů návštěv také nedovolila větší četnost doporučovanou metodikami mykologických průzkumů (Holec 2005, Antonín et al. 2012, Antonín et al. 2015). Při každé návštěvě jsem zaznamenala případné změny na ploše a podplochy, jichž se ona změna týkala (např. rozorání divokými prasaty, rozježdění lesnickou technikou apod.). Plochy byly procházeny v pásech širokých cca 2 m a zaznamenávány všechny nalezené druhy makromycet pro každou podplochu zvlášť. V době růstu vegetace jsem průzkum prováděla podrobným prohledáváním rostlinného pokryvu pomocí hole, abych měla šanci zaznamenat i drobné druhy ukryté v něm.
Houby, které bylo třeba sebrat k pozdějšímu určení pomocí mikroskopu, jsem uložila do krabiček a ke každému sběru přiložila lístek s kódem položky. Ten byl vytvořen z čísla sběru pro ten den a plochu (např. 10), zkratky plochy (např. L2), čísla podplochy (např. A3), lomítka a data bez oddělovačů, s měsícem psaným římskými číslicemi (např. 18VII12), výsledný kód položky tak vypadal takto: 10-L2-A3/18VII12 a je pro každý sběr unikátní.
17
Zároveň jsem na každé lokalitě v rámci návštěv zapisovala cévnaté rostliny, v případě pochybností jsem je sesbírala k pozdějšímu určení.
Z návštěvy ploch Božice 1 a Božice 2 ze 17. 9. 2012 bohužel chybí ztracená část terénních zápisů, které měl ve svých záznamech konzultant Daniel Dvořák, data z těchto návštěv tedy nejsou kompletní.
ZPRACOVÁNÍ A DETERMINACE HOUBOVÉHO MATERIÁLU
Z terénu donesené plodnice hub byly buď zasušeny (případně i popsány a vyfoceny) pro pozdější determinaci nebo v případě drobných vřeckovýtrusých hub uloženy do lednice a v blízké době určovány (sezona 2013). Taxony, které jsem v terénu nedokázala spolehlivě determinovat já ani konzultant (byl-li přítomen), jsem určovala pomocí mykologických mikroskopických technik a určovací literatury. Většinu sběrů jsem určovala sama, případně s konzultantem Danem Dvořákem, rod Crepidotus určoval Jakub Salaš zabývající se trepkovitkami ve své DP (Salaš 2015), vybrané položky kritických taxonů chorošovitých hub (rod Antrodiella, Rigidoporus pouzarii, Rigidoporus ex aff. sanguinolentus, Loweomyces fractipes) byly po mém určení poslány na revizi Petru Vampolovi, přednímu českému odborníkovi na chorošovité houby. Exikáty budou opatřeny schedami a uloženy v mykologickém herbáři Masarykovy univerzity (BRNU).
Vzhledem k velkému objemu sesbíraného materiálu jsem se z časových důvodů rozhodla nezpracovávat sběry Corticiaceae s. l. dle Bernicchia & Gorjón (2010) s výjimkou v terénu dobře poznatelných druhů Byssomerulius corium, Bulbilomyces farinosus, Chondrostereum purpureum, Epithele typhae, Hymenochaete tabacina, Phlebia centrifuga, Phlebia radiata, Phlebia tremellosa, Scytinostroma portentosum, Steccherinum bourdotii, Steccherinum fimbriatum, Steccherinum ochraceoum, Stereum hirsutum, Stereum rugosum, Stereum subtomentosum a Vuilleminia alni.
18 Obdobně jsem se nevěnovala těžce determinovatelným rodům Conocybe, Clitocybe (kromě díky specifické vůni dobře poznatelných druhů Clitocybe fragrans, Clitocybe odora a Clitocybe phaeophthalma, a nezaměnitelné Clitocybe nebularis), čeledi Psathyrellaceae, z nichž jsem do analýz zařadila pouze dobře poznatelné taxony Coprinellus disseminatus, Coprinellus domesticus agg., Coprinellus micaceus, Coprinellus saccharinus, Coprinopsis romagnesiana, Psathyrella candolleana a Psathyrella typhae, heterobazidiomycetům z rodu Dacrymysec a vřeckovýtrusému rodu Scutellinia, v němž kromě obtížné determinace není dořešena taxonomie. Veškeré určené taxony, včetně těch z výše uvedených skupin, uvádím v kompletním seznamu druhů (viz Příloha), v porovnáních a analýzách s nimi však nepracuji.
Nomenklatura makromycet (není-li uvedeno jinak) byla sjednocena dle databáze Mycobank (www2).
Veškerá literatura použitá k určování makromycet je uvedena na konci práce v Seznamu určovací literatury.
Údaje o ekologii a biologii hub jsem, pokud není uvedeno jinak, čerpala ze základní české encyklopedické a atlasové mykologické literatury (Holec et al. 2012, Hagara 2014, www4) a Červeného seznamu makromycet České republiky (Holec & Beran 2006), dále jen „Červený seznam“ nebo „ČS“.
Údaje o ekologii a biologii cévnatých rostlin byly čerpány z internetové databáze Pladias (www5), stejný zdroj jsem použila ke sjednocení nomenklatury. Určovány byly pomocí Klíče ke květeně České republiky (Kubát 2002).
19 ÚPRAVA DAT K ANALÝZÁM A POUŽITÝ SOFTWARE
Z kompletního seznamu nalezených taxonů byly vyjmuty některé skupiny makromycet (viz „Zpracování a determinace houbového materiálu“) a taxony určené pouze do rodu. K jednotlivým druhům byly přiřazeny trofismy a posléze jsem je pro potřeby analýz upravila tak, že různé saprotrofní specialisty kromě lignikolních a terestrických (detrikolní, herbikolní, muscikolní, graminikolní, fruktikolní, fungikolní, cortikolní, koprofilní) jsem sloučila do velké skupiny „saprotrofní“.
Určené položky byly zapsány do databázového programu Access. Terénní data jsem přepsala a zpracovala v programu Excel.
Klimatická data pochází z Atlasu podnebí Česka (Tolasz 2007). Ekologické indikační hodnoty byly vypočteny v programu JUICE z aktualizovaných ekologických indikačních hodnot dle Ellenberga (Chytrý et al. 2018), ve stejném programu byla trovedena clusterová nalýza TWINSPAN. Data byla analyzována v programu R.
Mapu trvalých ploch (Obr. 1) jsem zhotovila pomocí mapového serveru Mapomat (www6) a upravila. Stejný zdroj jsem použila pro získání dat geomorfologického členění použitých v Tab. 1.
SEZNAMY POUŽITÝCH ZKRATEK agg. – agregát sect. – sekce s. l. – „sensu lato“ – v širším pojetí s. str. – „sesu stricto“ – v užším pojetí var. – varieta f. – forma
CHÚ – chráněné území
20 EIH – ekologické indikační hodnoty
Pro trofické skupiny makromycet v práci používám tyto zkratky a jejich kombinace (např. SP – saproparazit, St – terestrický saprotrof apod.):
ECM ektomykorizní m muscikolní S saprotrof g graminikolní P parazit k koprofilní l lignikolní s strobilikolní t terestrický fr fruktikolní d detrikolní fu fungikolní h herbikolní c cortikolní
Kategorie ohrožení makromycet založené na IUCN dle Červeného seznamu a stupně ohrožení dle zákona č. 114/1992 Sb. (zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny):
EX? vyhynulý nebo vyhubený CR kriticky ohrožený
EN ohrožený VU zranitelný NT téměř ohrožený DD o taxonu chybí údaje
§ KO kriticky ohrožený § SO silně ohrožený § O ohrožený
21 VÝSLEDKY
CHARAKTERISTIKA MYKOBIOTY NA TRVALÝCH PLOCHÁCH
Taxony
Celkový počet určených taxonů makromycet se vyšplhal na číslo 394. Kromě Grafu 1 v analýzách a grafech pracuji s pročištěným seznamem druhů (viz Metodika), který čítá 362 taxonů. Pod rukama mi krom terénních určení prošlo dohromady 1301 položek, jejichž kompletní seznam v databázovém souboru se nachází v elektronické příloze, počet přepsaných záznamů v nálezové tabulce čítá ze všech ploch a podploch dohromady 6118. Z Grafu 1 a Grafu 2 je vidět, že počet podploch neměl překvapivě vliv na počet záznamů pořízených na ploše, což potvrdil Pearsonův korelační test (p-value = 0,1565). Stejně tak není v mých datech průkazný vztah mezi počtem návštěv na plochách a počtem zjištěných taxonů (p-value = 0.7375). Počet záznamů pozitivně koreluje s počtem taxonů (p-value ˂ 0,0001). To je dáno vysokým podílem taxonů s malou četností výskytu, což dokládá Graf 3. Počet záznamů u plochy BO2 a BO1 může být ovlivněn ztátou části terénních zápisů (viz Metodika), či v případě plochy ČH malým počtem návštěv s alespoň třemi záznamy.
Graf 1: Na hlavní svislé ose jsou vyneseny celkové počty taxonů a počty záznamů k jednotlivým plochám, na vedlejší ose pak počet návštěv na ploše. Číslo u zkratek ploch vyjadřuje počet podploch.
22 Graf 2: Na svislé ose jsou vyneseny celkové počty taxonů, na vodorovné celkové počty záznamů na jednotlivých plochách. Barevnou škálou jsou odlišeny počty podploch na plochách. Grafem je proložený lineární model.
Z Grafu 3 je dobře patrné, že velké množství taxonů bylo nalezeno pouze na jedné ploše a dál klesá se zvětšujícím se počtem ploch. Toto rozložení dat se ukázalo jako sině problematické v pokusech o klastrování ploch na základě druhového složení hub.
Graf 3: Čísla na vodorovné ose ukazují, na kolika plochách se taxon vyskytoval. Na svislé ose je vynesen počet taxonů.
23 Z Grafu 4 a korelačního testu za použítí Pearsnova koeficientu (p-value = 0,5698) vyplývá, že mezi množstvím nalezených taxonů vyšších rostlin a makromycet na mých plochách není patrný žádný vztah kromě toho, že houby nad rostlinami v druhové bohatosti převažují. Jako příklad mohou posloužit plochy Ctidružický potok a Olbramkostel. První z nich hostí nejvyšší zaznamenanou druhovou diverzitu makromycet, ale zároveň druhou nejnižší cévnatých rostlin, přičemž rozdíl činí 68 taxonů. Oproti tomu na Olbramkostele je druhová bohatost takřka vyrovnaná, houby zde „vedou“ pouze o jediný taxon.
Graf 4: Na svislé ose je vynesen počet zjištěných taxonů cévnatých rostlin a makromycet na jednotlivých plochách. Pro lepší přehlednost se nad každým sloupcem nachází přesné číslo.
24 Trofické skupiny
Z hlediska trofických skupin na všech plochách dominují lignikolní houby, v celkové sumě taxonů zastávají nadpoloviční většinu (53 %). Mykorizních hub a terestrických saprotrofů se zde uplatňuje poměrně malé množství (10 % a 8 %). Tuto skutečnost si vysvětluji Graf 5: Graf vyjadřuje rozložení všech nalezených taxonů podle zastoupení v trofických skupinách. několika faktory: 1) Na všech plochách se čísla vyjadřují absolutní počty taxonů v jednotlivých skupinách. nacházel dostatek vhodného substrátu v různém stadiu rozkladu od pařezů, padlých kmenů, větví až po drobné větvičky a obzvláště na potočních plochách se vyskytovalo množství různého naplaveného dřeva. 2) Většina ploch obsahovala v rámci mikrostanovišť i taková, která jsou minimálně určitou část roku zaplavena vodou. V tomto prostředí jsou schopni růst jen specialisté vázaní na jiný než půdní substrát. 3) Vlhká místa s menším nebo dočasným vegetačním pokryvem jinak vyhovující zemním saptrofům i mykorizním houbám byla velmi často degradovaná rytím divokých prasat. Z mé zkušenosti na čerstvě zrytých místech houby fruktifikují velmi neochotně.
Graf 6 : Na svislé ose jsou vyneseny počty taxonů. Čísla po pravé straně sloupců vyjadřují přesný počet taxonů v trofických skupinách na ploše.
25 Graf 7 : Graf vyjadřuje rozložení trofických skupin makromycet v rámci trvalých ploch.
V tabulce 2 je uveden počet nalezených taxonů zařazených do Červeného seznamu v jednotlivých kategoriích ohrožení. Byly nalezeny dva druhy chráněné zákonem, a to Loweomyces fractipes (KO; ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. uveden pod jménem Spongipellis fractipes) a Russula alnetorum (O), přičemž Russula alnetorum je zároveň zařazena do ČS. Z grafu 8 je vidět, že výsledky mého pozorování mnohdy neodpovídají kategoriím, ve kterých je druh nyní zařazen v ČS. Např. Cortinarius alnetorum se navzdory poměrně vysoké kategorii ohrožení vyskytoval na více než polovině sledovaných ploch. Podobně Russula alnetorum, zákonem chráněná v kategorii „ohrožená“, byla nalezena na devíti plochách.
Tab. 2: Zastoupení nalezených taxonů ČS v jednotlivých kategoriích ohrožení. kategorie v ČS poč. taxonů CR 1 EN 15 VU 4 NT 2 DD 11 celkem 33
26 Graf 8: Graf vyjadřuje množství ploch, na nichž byl zaznamenán konkrétní taxon z Červeného seznamu anebo mající zákonnou ochranu, kategorie ohrožení je uvedena v závorce za jménem.
27 Tab. 3 : Tabulka faktorů prostředí.
roční roční altitude Chytrého indikační hodnoty plocha zkratka teplota srážky (m n. m.) (°C) (mm) světlo teplota vlhkost reakce živiny Baldovec BA 504 7 645 4,83 5,06 6,58 6,42 6,47 Božice – Karlov BK 211 9,2 477,8 5,33 5,33 7,41 6,04 6,59 Božice 1 BO1 213 9,2 477,4 5,89 5,20 7,17 5,98 6,22 Božice 2 BO2 212 9,2 477,4 5,54 5,17 7,19 6,13 6,29 Ctidružický potok CP 445 7,8 550,9 5,86 5,33 7,71 5,81 6,57 Černovický hájek ČH 207 9,1 490,6 4,98 5,12 6,86 6,28 6,56 Dyjákovice DY 202 9,3 479,6 5,00 5,24 6,36 6,24 6,52 Hersica HE 639 6,1 612,1 5,69 5,08 7,25 5,79 5,79 Chlébské 1 CH1 500 6,7 602 5,16 5,23 6,29 6,23 6,74 Chlébské 2 CH2 482 6,7 602 4,37 5,19 6,15 6,37 6,48 Klaperův potok KP 432 7,9 543,5 5,41 5,21 7,36 5,90 6,26 Křtiny KŘ 445 7,2 629,1 5,32 5,27 6,86 6,16 6,65 Lelekovice 1 L1 362 7,9 565,1 5,37 5,11 7,09 5,94 5,86 Lelekovice 2 L2 398 7,7 582,3 5,22 5,24 6,80 6,07 6,36 Obramkostel OL 363 8,2 508 5,29 5,29 6,91 6,17 6,69 Ploník PL 658 6,1 613,1 5,41 5,05 6,98 5,73 6,10 Rakšice RA 452 8,7 497,7 4,85 5,38 5,77 6,62 7,23 Rychtářov RY 442 7,4 620,3 5,00 5,06 6,53 6,29 6,18 Říčky ŘÍ 423 7,4 599,5 5,17 5,13 6,87 6,04 6,15 Vysočany 1 VY1 572 6,7 646,2 5,12 5,02 6,56 5,78 5,80 Vysočany 2 VY2 565 6,7 646,2 5,61 5,00 7,42 5,55 5,45
28 Výstupy analýz
a
b Graf. 9 (a,b) : Ordinační analýza NMDS na základě rostlinného (a) a houbového (b) složení na trvalých plochách
29 A B A B A B
A B A B
Graf 10: Porovnání skupin ploch vylišených na základě druhového složení cévnatých rostlin.
Graf 11: Porovnání skupin ploch vylišených na základě druhového složení makromycet.
30
31 CHARAKTERISTIKA PLOCH
Ploník (PL)
Tasovice, okres Blansko PR Ploník, 780 m od kaple v obci, 1,45 km od kostela v Černovicích GPS: 49° 29' 21.5" N, 16° 26' 37.5" E
Středněvěká olšina se stálým zamokřením v podrostu s Phragmites australis, Carex canescens, Carex flava, Cirsium palustre, Viola palustris apod. Jediná plocha s výskytem Menyanthes trifoliata a Sphagnum spp. V sušší východní části plochy se nachází mladý strom a padlý kmen Picea abies, v keřovém patře se lze setkat s Frangula alnus a Sorbus aucuparia. V podrostu se zde uplatňuje Carex remota, Deschampsia caespitosa, Crepis paludosa, Tussilago farfara, Daphne mezerum, Polygonatum verticillatum a jiné. Na jaře zde vykvétá velké množství Leucojum vernum. Součást PR Ploník. Ze zajímavých hub zde byla nalezena např. jarní druh čapulka bahenní (Mitrula paludosa) rostoucí na rostlinných zbytcích v silně zamokřených místech, saprotrofní helmovka jemná (Hemimycena pseudogracilis), vzácná helmovka perlovýtrusá (Mycenella lasiosperma) rozkládající detrit a silně rozložené dřevo listnáčů, zbytky holubinek a ryzců osidlující penízovka hlíznatá (Collybia tuberosa) a na olše mykorhizně striktně vázané druhy jako v olšinách hojný pavučinec americký (Cortinarius americanus) i vzácnější a ochranářsky významné pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN), pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN), ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN), holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT) a především velmi vzácná muchomůrka olšová (Amanita friabilis) (EN, v rozpracované verzi návrhu novelizace vyhlášky §KO).
32 Hersica (HE)
Bedřichov, okres Blansko PP Hersica, 2 km SZ od kostela v obci, 2 km JV od kostela v Černovicích GPS: 49° 28' 33.2" N, 16° 26' 53" E
Vzrostlá olšina v PP Hersica s vtroušeným Fraxinus excelsior, kterou ve východní části protéká potok, v západní se nachazí prameniště. Vegetační kryt na většině plochy zapojený s bohatým bylinným podrostem s Ajuga reptans, Asarum europaeum, Hepatica nobilis, Stachys sylvatica, Lysimachia nemorum, aj. Z travin zde byly nalezeny např. mokřadní Scirpus sylvaticus, Carex vesicaria, Carex pallescens, ale i hajní druhy jako Melica nutans. Hojně se zde uplatňují i kapradiny a přesličky. V jarním aspektu v podrostu dominuje Leucojum vernum. Byly zde nalezeny všechny čtyři druhy pavučinců s mykorizní vazbou na olši lepkavou: dva drobné fialové druhy pavučinec americký (Cortinarius americanus) a pavučinec hezoučký (Cortinarius lilacinopusillus) (VU) i nápadnější pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN) a z podrodu Telamonia pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN) s výraznými bílými pásy vela na třeni. Na olši je symbioticky vázaná i zde se vyskytující holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT) a ryzec nálevkovitý (Lactarius cyathuliformis) podobající se mnohem hojnějšímu a na většině ploch nalezenému ryzci olšovému (Lactarius obscuratus). Na zachovalost porostu a jeho kontinuum poukazuje nález indikátoru přirozených porostů (Holec et al. 2012) štítovky stinné (Pluteus umbrosus) (VU) na padlém kmeni olše.
33 Chlébské 1 (CH1)
Skorotice-Chlébské, okres Žďár nad Sázavou 1,2 km VSV od kaple v obci, 1,07 km Z od vrcholu Hrádky (628 m n. m.) GPS: 49° 28' 21,2" N, 16° 22' 44,8" E
Olšina v nivě Chlébského potoka s Leucojum vernum. Severovýchodní část plochy je silně podmáčená spodní vodou, JZ část plochy sušší, s jasanovým mlázím a bylinným podrostem s Colchicum autumnale, Primula elatior, Galeobdolon montanum, Pulmonaria officinalis atd. Prameništní část s hojnou Cardamine amara, Scirpus sylvaticus, Petasites albus a jinými rostlinami bývá často disturbovaná rytím divokých prasat. Nalezen zde byl na promočeném dřevě listnáčů rostoucí drobný vzácný pyrenomycet dírkoplodka ponořená (Trematosphaeria pertusa), tenčí větve listnáčů osidlující kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus), na zemi či velmi zetlelém dřevě listnáčů rostoucí kržatka rezavá (Flammulaster ferrugineus), dřevní saprotrof koroveček okrovějící (Gloeocystidiellum porosum), či v podmáčených olšinách vzácněji se vyskytující drobný pavučinec hezoučký (Cortinarius lilacinopusillus) (VU). Na podzim zde na listech olší vyrůstá paluška rudonohá (Typhula erythropus) (DD).
34 Chlébské 2 (CH2)
Skorotice-Chlébské, okres Žďár nad Sázavou 1,05 km V od kaple v obci, 1,3 km ZJZ od vrcholu Hrádky (628 m n. m.) GPS: 49° 28' 13.5" N, 16° 22' 34.8" E
Potoční olšina s Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus, Corylus avellana a Viburnum opulus na obou březích Chlébského potoka. V jarním aspektu v podrostu dominuje Leucojum vernum, Petasites albus, Mercurialis annua, Gagea lutea. V horní (severní) části plochy se nachází větší množství padlých kmenů a na ně vázané saproxylické houby, jako pevník plstnatý (Stereum subtomentosum), choroš smolonohý (Polyporus badius), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), ohňovec rezavý (Phellinus ferruginosus), pařezník pozdní (Panellus serotinus) a jiné běžné druhy. Na zbytku plochy se mrtvé dřevo vyskytuje spíše v podobě větví a drobnějších kusů dřeva v různém stadiu rozkladu osidlované např. lysohlávkou tajemnou (Psilocybe serbica) či různými druhy terčenek (Mollisia spp.). Ze zajímavějších druhů makromycet jsem zde našla např. na větvičkách listnáčů rostoucí ronivku podhorskou (Hydropus subalpinus), opad, především listy olše lepkavé, osidlující palušku rudonohou (Typhula erythropus) (DD) nebo mykorhizní na olši vázanou holubinku olšovou (Russula alnetorum) (§O, NT) či pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN).
35 Vysočany 1 (VY1)
Vysočany, okres Blansko Cca 2,2 km ZSZ od kostela v obci, 1,28 km VJV od vrchu Vlčí skála (588 m n. m.) GPS: 49° 26' 9.3" N, 16° 46' 56.2" E
Podmáčená potoční olšina na Olejnickém potoce s vtroušenou Alnus incana. Střední část sušší, v podrostu s Tussilago farfara, Primula elatior, Tephroseris crispa a dalšími bylinami, v mokrých místech se Scirpus sylvaticus, Gylceria fluitans, Lythrum salicaria, aj. Z mykobioty se zde hojně uplatňuje dřevo listnáčů i rostlinné zbytky rozkládající žebernatka maličká (Delicatula integrella), podobný substrát s výjimkou větších kusů dřeva osidlující špička Vaillantova (Marasmiellus vaillnatii), či na dřevo listnáčů vázané drobné štítovky, jako štítovka droboučká (Pluteus podospileus f. minutissimus) (DD). Štítovka žlutá (Pluteus leoninus) nebyla, stejně jako větvičky listnáčů rozkládající nehojná kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus), či saprotrofní vlhká humózní místa pod listnáči vyhledávající vláknice pavučinková (Inocybe petiginosa), nalezená na žádné jiné ploše. Z vzácnějších druhů se zde vyskytuje rozkladač olšového dřeva outkovečka olšová (Antrodiella ichnusana), pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN) nebo paluška rudonohá (Typhula erythropus) (DD). Byť byla plocha vytyčena v čisté olšině, vyskytují se na ní některé mykorhizní druhy vázané na jiné dřeviny, a to na smrkové porosty v blízkém okolí, jako ryzec smrkový (Lactarius deterrimus)
36 nebo holubinka raná (Russula nauseosa) a holubinka révová (Russula xerampelina). Přítomnost smrkových šišek zase podmiňuje výskyt penízovky smrkové (Strobilurus esculentus), které tato jarní houba rozkládá.
Vysočany 2 (VY2)
Vysočany, okres Blansko 2,4 km Z od kostela v obci, 1,17 km JV od vrchu Vlčí skála (588 m n. m.) GPS: 49° 26' 4.5" N, 16° 46' 49" E
Sušší potoční olšina na Olejnickém potoce s dominující Alnus incana a přímíšenou Alnus glutinosa. V potoce a na jeho březích roste Caltha palustris, Glyceria maxima, Veronica beccabunga a jiné vodní rostliny, v podrostu na většině plochy silně převládá Carex brizoides, místy Urtica dioica. Na olši šedé zde roste drobná vřeckovýtrusá houba prorážející borku nahloučenka olšová (Tympanis alnea), na stejném substrátu jsem zaznamenala jako na jediné ze studovaných ploch i zajímavý pyrenomycet prsnatku korovou (Rosellinia corticium). Na padlém kmeni napadeném rezavcem lesknavým (Inonotus radiatus) jsem nalezla i outkovečku Höhnelovu (Antrodiella serpula), což je pro tento druh typické (Hagara 2014). Ačkoliv se na této ploše se silně zapojeným bylinným patrem prokořeněným ostřicí třeslicovitou vyskytovalo celkově méně pozemních saprotrofů i mykorhizních hub než na většině ostatních, byla zde nalezena např. sametovka závojová (Pholiotina velata) a olšové mykorizní druhy čechratka olšová (Paxillus rubicundulus) a holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT).
37 Baldovec (BA)
Holštejn, okres Blansko 1,4 km Z od kaple v Baldovci, 1,5 km SZ od vrchu Zadky (581 m n. m.) GPS: 49° 24' 36" N, 16° 48' 3.3" E
Nevelký olšový porost v nivě Bílé vody s rozvolněným rostlinným patrem s několika keříky Daphne mezerum. Při okraji severní části plochy strouha s vlhkomilnými rostlinami jako Iris pseudacorus, Lycopus europaeus, Caltha palustris, Carex acuta a jiné. Na starých listových pochvách papratky samičí zde lze hojně nalézt zářivě růžovou drobnou helmovku kapradinovou (Mycena pterigena), na odumřelých stoncích dvouděložných rostlin drobný bazidiomycet číšoveček kápovitý (Calyptella capula). V mechu na borce živých olší jsem často nacházela helmovku červenobřitou (Mycena rubromargianata), na plochu padlý borovicový kmínek hostil bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum), houbu rozkládající borové dřevo. Ze zajímavějších druhů lze zmínit ještě čepičatku páskatou (Galerina cinctula) rozkládající opad, z drobných větví listnáčů rostoucí ronivku podhorskou (Hydropus subalpinus) a vzácnější hlívičku dvouvýtrusou (Hohenbuehelia fluxilis) (EN), či mykorhizní houby pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN) a holubinku olšovou (Russula alnetorum) (§O, NT).
38 Rychtářov (RY)
Vyškov-Rychtářov, okres Vyškov 2,5 km SZ od kostela v obci, 760 m JZ od vrchu Ošlouch (534 m n. m.) GPS: 49° 20' 29" N, 16° 53' 25.8" E
Vlhčí světlá olšina s bohatým bylinným podrostem v nivě potoka Rakovec, plochu protíná málo využívaná lesnická cesta. Ve stabilně vlhké prameništní části s hojnou Cardamine amara se zdržuje zvěř, část plochy rozrývají divoká prasata. V jarním aspektu se uplatňují geofyty jako Allium ursinum, Leucojum vernum, Anemone ranunculoides a A. nemorosa, či Convallaria majalis. V mechatých místech zde kromě hojné kalichovky obecné (Rickenella fibula) roste i vzácnější a vlhkomilnější kalichovka Swartzova (Rickenella swartzii), na starých stoncích a listech travin jsem nalezla nehojnou špičku Curreovu (Marasmius currei), vlhkou holou půdu zde mimo jiné osidluje i vzácný drobný pozemní saprotrof závojenka hlavatochlupá (Entoloma cephalotrichum). Na zpola rozloženém padlém kmeni olše byla nalezena vzácná čihovitka Ascocoryne albida ve svém imperfektním stadiu.
39 Křtiny (KŘ)
Křtiny, okres Blansko Cca 1,8 km SSV od kostela v obci, 500 m S od památníku U Zabitých GPS: 49° 18' 47.3" N, 16° 44' 45.7" E
Plocha v olšině mezi potokem Zemanův žleb a loukou. Místo přirozeného rozlivu potoka s tůňkami v době nasycení půdy vodou s Carex remota, Caltha palustris, Cardamine amara, aj. V bohatém bylinném patře se uplatňuje např. Allium ursinum, Geum rivale, Astrantia major, Trollius altissimus atd. V zimě 2012/2013 došlo k pokácení olší na okraji, které byť nezasáhlo přímo trvalou plochu, mělo za následek zmenšení „nárazníkové zóny“ z louky. Místní hospodář měl totiž ve zvyku pokosenou biomasu ponechávat k zetlení v lemu lesa (dříve na okraji plochy), od té doby i přímo na ploše. Tento vstup živin byl dobře pozorovatelný v okrajových místech plochy i jinde v okolí, neboť od kupek sena se do plochy šířila Urtica dioica, Galium aparine a jiné nitrofyty. Z mykologického hlediska tím došlo na pozorované ploše ke zmenšení plochy možného výskytu pozemních saprotrofů a mykorhizních druhů. Na zetlelém seně byl nalézán slzečník žloutkový (Bolbitius vitellinus), což je pro tento druh typické stanoviště (Hagara 2014). Z vzácnějších druhů makromycet se na lokalitě vyskytuje mykorhizní na olše striktně vázaný pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN) a ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN).
40 Lelekovice 1 (L1)
Brno-Ořešín, okres Brno-město PR Babí doly, 40 m Z od hráze rybníka Babí doly, 1,2 km SZ od vrchu Horka (410 m n. m.) v Ořešíně. GPS: 49° 17' 23.5" N, 16° 36' 8" E
Mokrá olšina pod hrází rybníka, kterou protéká Babidolský potok, součást PR Babí doly. Chudší bylinné patro vytrvalých bylin s Galeobdolon montanum, Urtica dioica, Glechoma hederacea, Deschampsia caespitosa aj. s místy velmi rozvolněným vegetačním zápojem. Na obnažených místech se více než na jiných plochách uplatňují terofyty, jako Bidens frondosus, B. tripartitus, Geranium robertianum, Impatiens parviflora, I. noli-tangere, Ranunculus sceleratus, aj. Kromě běžných druhů olšoviček1 zde byla nalezena vzácnější olšovička žlutovláknitá (Alnicola luteolofibrillosa). Taktéž zde byla nalezena dle Gulden (2008) vzácná čepičatka Galerina perplexa. Na silně zetlelém dřevě listnáčů zde byl nalezen drobný nehojný pyrenomycet chlupatka chlupatá (Lasiosphaeria hirsuta). L1 je jedna ze dvou ploch (společne s Hersicou), kde jsem nalezla všechny čtyři druhy pavučinců s mykorhizní vazbou na olši lepkavou: pavučinec americký (Cortinarius americanus), pavučinec hezoučký (Cortinarius lilacinopusillus) (VU), pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN) a pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN). Na zetlelé větvičce v potoce jsem našla vzácný askomycet bochníček potoční (Adelphella babingtonii) (EN) vyhledávající provlhloé dřevo listnáčů. Dále zde byl nalezen ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN) a holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT).
1 V českém jméně pro rod Alnicola panuje jistá nejednotnost. Dle Moreaua (2005) má v latině před jménem Naucoria (kržatka) přednost rodové jméno Alnicola (olšovička), dříve užívané jako jméno podrodu. V Číselníku jmen hub (www3) jsou ale použity oba termíny. Přikláním se tedy k tomu, v české terminologii užívat pro rod Alnicola spíše jméno olšovička, než v širokém pojetí používané jméno kržatka, jímž se označují i další rody z různých čeledí jako Tubaria, Simocybe, Phaeocollybia, Phaeomarasmius a Flammulaster.
41 Lelekovice 2 (L2)
Brno-Ořešín, okres Brno-město 760 m VSV od hráze rybníka Babí doly, 1,3 km SV od vrchu Horka (410 m n. m.) v Ořešíně. GPS: 49° 17' 28.3" N, 16° 36' 47.3" E
Vlhká olšina s vtroušeným javorem klenem, babykou, střemchou a kalinou obecnou. Mokřejší severní část plochy s Athyrium filix-femina a Carex elongata bývá rozrývána zvěří a vegetační kryt je zde oproti zapojené a floristicky relativně bohaté jižní části s Mercurialis perennis, Primula elatior, Convallaria majalis, Stachys sylvatica a jinými rostlinami rozvolněn. V jihovýchodním cípu se při ústí levostranného přítoku Babidolského potoka tvoří mokřina s dominující Scirpus sylvaticus. Kolem koryta potoka v jižní části mimo jiné hojně fruktifikují mykorhizní houby olšovička žlutovláknitá (Alnicola luteolofibrillosa), pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN), holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT) a ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN). Na rozhraní mezi mokřejší rozrývanou částí a zapojenějším porostem byla v obou sezonách nalezena vzácná a svým tmavým zbarvením a ježatým kloboukem zajímavá závojenka tmavolupenná (Entoloma dysthaloides). Naplavené dřevo zde hojně osidluje za čerstva voskovitý narůžovělý kornatec skvrnitý (Hyphoderma roseocremum). Na padlém kmeni olše lepkavé byl nalezen vzácný číšovec trubkovitý (Hennigsomyces
42 candidus). Čistotu vod potoka dokazují zajímavé nálezy ze substrátů v něm nalezených: na smrkové šišce jsem našla plátenici fialovou (Ombrophila ianthina) a především na zetlelém dřevě listnáče, pravděpodobně olše, velmi vzácný druh vřeckovýtrusé houby schránkovec potoční (Thecotheus rivicola), popsaný českým mykologem Václavem Vackem na základě sběrů z ČR.
Říčky (ŘÍ)
Olšany, okres Vyškov 2,3 km JV od kostela v Bukovince, 3,2 km Z od zámku v Račicích. GPS: 49° 16' 33.3" N, 16° 49' 32.7" E
Podmáčená olšina v nivě Říčky s několika starými odvodňovacími strouhami, kolem nichž rostou olše lepkavé. V podrostu na větši části plochy dominuje Carex acutiformis místy střídaná Scirpus sylvaticus. Sušší jihovýchodní část hostí více hájových druhů, jako Galeobdolon montanum, Glechoma hederacea, Paris quadrifolia, Primula elatior, Stellaria nemorum, aj. Roste zde i několik keříků Daphne mezerum a Knautia maxima.
43 Na jaře se zde na loňských jehnědách olše vyskytuje hojně jehnědka olšová (Ciboria amentacea), na šišticích pak na podzim drobné vřeckovýtrusé houby terčenka Mollisia amentacea a miskovička olšová (Pezizella alniella), které jsou si velmi podobné, a jehnědka zelenavohnědá (Ciboria viridifusca). V pozdním podzimu začínají na padlých olšových větvích prorážet borku apothecia kornice otrubičnaté (Encoelia furfuracea), větvě olší osidluje také vzácná oranžová kornatka Erikssonova (Peniophora erikssonii). Na zbytcích vysokých ostřic se tu vyskytuje špička močálová (Marasmius limosus), ve vlhkém substrátu si libuje i pozemní saprotrof závojenka sítinová (Entoloma juncinum) (EN). Z vzácnějších mykorhizních druhů zde roste pavučinec hezoučký (Cortinarius lilacinopusillus) (VU), pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN), holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT) a ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN). Na padlém zetlelém kmeni olše jsem našla anamorfu vzácné čihovitky Ascocoryne albida.
Černovický hájek (ČH)
Brno-Brněnské Ivanovice, okres Brno-město PR Černovický hájek, 760 m východně od Ivanovického mostu (přes čeku Svitavu), 210 m ZSZ od železničního podjezdu pod D1 GPS: 49° 9' 44.2" N, 16° 38' 41.2" E
Olšina na území PR Černovický hájek s javorem babykou, jilmem habrolistým a klenem, s více než jinde vyvinutým keřovým
44 patrem (Sambucus nigra, Viburnum opulus, Euonymus europaeus, Swida sanguinea), které místy obrůstá Humulus lupulus. V jarním aspektu je celá plocha hustě porostlá česnekem medvědím, v letním je (tím pádem) plocha téměř bez vegetačního krytu, pouze s několika nitrofilními druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Circaea lutetiana, Aegopodium podagraria, Galeobdolon montanum a Glechoma hederacea. Sušší a humózní charakter plochy dokazuje i hojný výskyt opad rozkládající špičky Wynneové (Marasmius wynneae) a především drobných bedel. Kromě hojné bedly kaštanové (Lepiota castanea) jsem zde našla vzácné druhy humózních míst: bedlu Langeovu (Lepiota jacobi) z podrodu Echinoderma vyznačujícím se ostnitými šupinkami na povrchu klobouku, zelenkavě zbarvenou bedlu Grangeovu (Lepiota grangei) a bedlu šedozelenavou (Lepiota griseovirens) (EN), bedlu Forquignonovu (Lepiota forquignonii) a bedličku poprášenou (Cystolepiota pulverulenta). Díky blízkosti krmelce bylo na ploše dostatek substrátu i pro koprofilní houby jako je brvník Lasiobolus macrotrichus a hovník Michaudův (Ascoblus michaudii). Další zajímavé druhy: saprotrofní helmovka mauretánská (Hemimycena mauretanica), jednoletý rozlitý choroš slizopórka dvoubarvá (Gloeoporus dichrous) (VU), paluška rudonohá (Typhula erythropus) (DD), mykorhizní symbiont olší ryzec nálevkovitý (Lactarius omphaliformis) (DD), lignikolní štítovka síťnatá (Pluteus phlebophorus) (EN).
45 Rakšice (RA)
Moravský Krumlov-Rakšice, okres Znojmo Cca 1,6 km ZSZ od vlakové zastávky Rakšice, 700 m V od křižovatky silnic Mor. Krumlov-Lesonice a Dobelice- Bohutice GPS: 49° 1' 4" N, 16° 19' 23" E
Mokřadní olšina s Ribes nigrum a Viburnum opulus na území EVL Rakšické louky. Plocha se nachází v nevelkém (cca 14 ha), zato velmi zachovalém, olšovém lese s množstvím mrtvého dřeva a vysokou hladinou spodní vody se soustavou odvodňovacích kanálů. Pokryvnost bylinného patra na ploše je zhruba 75 % a oproti jiným plochám je druhově chudší. Na části plochy dominuje Carex acutiformis, netvoří zde ale hustý zápoj a v podrostu se uplatňují i jiné druhy, např. Lycopus europaeus, Scutellaria galericulata, Solanum dulcamara, Scirpus sylvaticus, Iris pseudacorus, Caltha palustris, Lysimachia vulgaris, Athyrium filix-femina, Equisetum fluviatile a další. Některá místa bývají rozrývána divokými prasaty, v nich se uplatňují spíše terofyty jako Cardamine amara, Impatiens parviflora, Galium aparine, Persicaria hydropiper, aj. Z mykologického hlediska jde o velmi hodnotnou lokalitu s množstvím zajímavých a vzácných druhů hub. Na ploše bylo zjištěno 7 druhů olšoviček, což je nejvíce ze všech zkoumaných míst. Ač jsem v rámci DP systematicky
46 nezkoumala kornatcovité houby, musím zmínit nálezy několika význačných druhů: kornatec rýnský (Cristinia rhenana), vzácný druh rostoucí na listnáčích nejčastěji v luzích, neméně vzácný substrátový ubikvista kornatečka „ostrovýtrusá“ Athelia acrospora nebo pokožkovka orobincová (Epithele typhae) (CR), rostoucí v mokřadních místech na odumřelých listových pochvách travin (především Carex a Typha, méně Scirpus, Poa a jiné). Z dalších zajímavých druhů mohu jmenovat roztroušeně se v mokřadních stanovištích vyskytující šupinovku ověšenou (Pholiota connisans), vzácnou čepičatku lužní (Galerina salicicola), čepičatku nízkou (Galerina nana) a štítovku klamnou (Pluteus insidiosus). Našla jsem zde ale především velmi vzácné chorošovité houby, a to pórnatici Pouzarovu (Rigidoporus pouzarii) na padlém kmenu olše nedotýkajícím se plochou země, známou doposud jenom z NPR Ranšpurk a NPR Šúr [SK], a plstnatec různotvarý (Loweomyces fractipes) (KO), prvonález pro ČR2.
Ctidružický potok (CP)
Nové Syrovice, okres Třebíč U Sibyly, 2,9 km jižně od kostela v obci, 200 m východně od kapličky Sibyla. GPS: 48° 59' 30.9" N, 15° 46' 19.2" E
Olšina v nivě Ctidružického potoka s přiměsí Alnus incana a Fraxinus excelsior a bohatým bylinným podrostem. V jarním aspektu dominuje Leucojum vernum, vyskytují se zde jak mokřadní (Caltha palustris, Cardamine amara, Carex acutiformis, Carex elongata, Crepis paludosa, Galium uliginosum, Chrysosplenium alternifolium, Scirpus
22 Mezi kriticky ohrožené druhy, uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., byl tento druh (tehdy pod jménem Spongipellis fractipes) zařazen v době ČSFR na základě výskytu na jihozápadě Slovenska. Vzhledem k tomu, že od roku 1992 nebyl seznam druhů ve vyhlášce novelizován, byl tento druh po celou dobu veden jako kriticky ohrožený i pro Českou republiku, i když jeho výskyt na našem území nebyl do této doby doložen.
47 sylvaticus, …) tak mezičtější druhy rostlin (Brachypodium pinnatum, Daphne mezerum, Poa nemoralis, Primula elatior, Salvia glutinosa, Geum urbanum a mnoho dalších). Druhově bohatá je i mykobiota, jedná se o plochu s nejvyšším počtem zjištěných taxonů. Z drobných askomycet je to třeba zde hojně fruktifikující lignikolní zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens), loňské lodyhy bylin osidlující dlouhobrvka zdobená (Cyathicula coronata) nebo voskovička Hymenoscyphus seminis-ani, rostoucí na loňských semenech olše lepkavé. Mykorhizní olšové houby zastupuje hojný pavučinec americký (Cortinarius americanus) či vzácný pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN) a pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum) (EN) a všechny tři druhy drobných ryzců, ryzec olšový (Lactarius obscuratus), r. pohárkovitý (L. cyathuliformis) a r. kalichovkovitý (L. omphaliformis) (DD). Mezi zajímavé zde nalezené saprotrofy patří např. lignikolní drobná břichatkovitá houba hrachovec hvězdovitý (Sphaerobolus stellatus), tenčí větve listnáčů osidlující kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus), štítovka droboučká (Pluteus podospileus f. minutissimus) (DD) a štítovka síťnatá (Pluteus phlebophorus) (EN) vyhledávající rozložené dřevo listnatých stromů, vzácný pozemní saprotrof závojenka sítinová (Entoloma juncinum) (EN) a závojenka modrá (Entoloma euchroum) (EN), v rozpracované verzi návrhu novelizace vyhlášky §O), rostoucí vzácně na vlhkém zetlelém dřevě listnáčů.
Olbramkostel (OP)
Olbramkostel, okres Znojmo SZ břeh Nového rybníka, cca 1,7 km SZ od kostela v obci. GPS: 48° 55' 46,6" N, 15° 55' 50,8" E
Olšina mezi břehem rybníka a polem, místy hojně rozrývaná divokými prasaty. Na rozrýpaných místech se uplatňují jednoleté rostliny, kterým vyhovují vlhké, živinami bohaté půdy,
48 jako Bidens frondosa, Bidens tripartita, Veronica anagallis-aquatica, či Persicaria minor a další. Hojnější jsou však vytrvalé druhy, kterým vyhovuje zamokřená půda, např. Iris psaudacorus, Caltha palustris, Carex elongata, Carex acuta, C. vesicaria, C. cespitosa, Equisetum fluviatile, Peucedanum palustre a další. Z břehu rybníka sem částečně zasahuje porost Phalaris arundinacea. Zároveň se zde uplatňují i o něco suchomilnější druhy, obzvláště na SZ straně plochy směřující k poli, a to třeba Equisetum arvense, Daucus carota, Daphne mezerum, Lychnis flos-cuculi, Stellaria nemorum, Scrophularia nodosa, Trifolium repens, … Na ploše bylo nalezeno 6 taxonů pryskyřníků, např. Ranunculus lanuginosus, R. auricomus agg., … Houbově druhově nejméně početná plocha. Zajímavějšími druhy zde jsou pozemní saprotrofové úživných míst drobná pečárka červenavá (Agaricus porphyrizon), sametovka Pholiotina exannulata vyhledávající jílovité půdy, v našich zeměpisných šířkách téměř se nevyskytující teplomilná mediteránní slzivka Hebeloma porphyrosporum, či druh bahnitých substrátů a obnažených den třepenitka vlhkožijná (Hypholoma suberinaceum) (EN). Z lignikolních hub stojí za to jmenovat šířící se polokloboukatý kornatec s ostnitým hymenoforem ostnateček Bourdotův (Steccherinum bourdotii) či na rozkládajících se větvích olše nalezenou štítovku vločkatou (Pluteus podospileus) (EN).
Klaperův potok (KP)
Horní Břečkov-Čížov, okres Znojmo NP Podyjí, 1,7 km SSZ od kostela v Čížově, cca 1,1 km JV od Lusthausu. GPS: 48° 53' 39.3" N, 15° 52' 14.3" E
Olšina v nivě Klaperova potoka nad Čížovským lesním rybníkem. Spíše rozvolněný vegetační kryt tvoří směs především hájových (Paris quadrifolia, Knautia
49 drymeia, Galium odoratum, Pulmonaria officinalis, Primula elatior, Astrantia major, …), ale i vlhkomilných bylin (Chrysosplenium alternifolium, Caltha palustris, Crepis paludosa). Část plochy na pravém břehu potoka bývá rozrývána divokými prasaty. Ze zajímavějších druhů hub jsem zde na větévce listnáče nalezla nehojnou lignikolní kržatku hnědoolivovou (Simocybe centunculus), dřevo listnáčů rozkládající kornatcovitou houbu tlustěnku kafrovou (Scytinostroma portentosum) nápadnou výrazným naftalínovým pachem, zřídka nalézanou detrikolní čepičatku nízkou (Galerina nana), vzácný zemní saprotrof drobnou závojenku hlavatochlupou (Entoloma cephalotrichum) a lignikolní štítovku síťnatou (Pluteus phlebophorus) (EN). Na kořenech starého pařezu listnáče lze ve vhodný čas nalézt psivku obecnou (Mutinus caninus) (VU). Z vzácnějších mykorhizních hub byla na ploše zaznamenána olšovička Alnicola longicystis, nehojná vláknice šupinatá (Inocybe squamata), holubinka olšová (Russula alnetorum) (§O, NT), pavučinec chřapáčový (Cortinarius helvelloides) (EN), ryzec nálevkovitý (Lactarius cyathuliformis), drobný dvojník běžného ryzce olšového (Lactarius obscuratus) a ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) (EN), druh figurující v připravovaném návrhu novelizace vyhlášky mezi ohroženými druhy (§O).
Božice 1 (BO1)
Božice, okres Znojmo 970 m jižně od kostela v obci, 870 m SZ od vlakového nádraží Božice. GPS: 48° 49' 38.4" N, 16° 16' 38.8" E
Plocha se nachází v mokřadním komplexu údolí Příčního potoka. Jde o olšinu s vtroušeným jasanem se silně podmáčenými místy a periodickými tůněmi bez vegetačního krytu s řadou mokřadních rostlin jako Carex vesicaria, C. acutiformis, C. remota, Caltha palustris, Iris pseudacorus, Scrophularia umbrosa,
50 Scirpus sylvaticus, Equisetum fluviatile apod. a protékajícím potokem, v němž roste Berula erecta a Glyceria maxima. V sušších místech se po vegetaci pne Humulus lupulus a Fallopia dumetorum. Z mykologického hlediska je plocha zajímavá výskytem druhů jako roztroušeně se vyskytující čirůvka violková (Calocybe ionides) (DD), zemní saprotrof lužních, ale i jiných typů lesa, nehojný druh humózních listnatých lesů i otevřených ploch hnojník Romagnesiho (Coprinopsis romagnesiana) (DD), s různými dřevinami mykorhizní vazbu tvořící vzácná slzivka špinavá (Hebeloma subtortum), tlející kmeny olší i jiných listnáčů osidlující pyrenomycet bolinka mnohovýtrusá (Camarops polysperma), vzácná kornatcovitá houba struhák kulatovýtrusý (Radulomyces rickii), nehojný rozlitý choroš pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea), bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme) (EN) - listnáčový choroš karpatského rozšíření, drobná lignikolní helmovka vločkatá (Mycena corynephora), vzácný rozkladač zetlelého dřeva a detritu v listnatých lesích i sušších trávnících helmovka drsnovýtrusá (Mycenella trachyspora), dřevo listnáčů rozkládající drobná štítovka huňatá (Pluteus hispidulus) (VU) a štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) (EN), vzácný askomycet bochníček potoční (Adelphella babingtonii) (EN) vyhledávající provlhlou dřevní hmotu listnáčů a závojenka modrá (Entoloma euchroum) (EN, v rozpracované verzi návrhu novelizace vyhlášky §O), rozkládající dřevo olší a buku.
51 Božice 2 (BO2)
Božice, okres Znojmo 940 m JJV od kostela v obci, 840 m SZ od vlakového nádraží Božice. GPS: 48° 49' 39.3" N, 16° 16' 40.3" E
Olšina s Prunus padus subsp. padus nacházející se v luhu Příčního potoka nedaleko plochy BO1. Oproti předcházející je o něco sušší, chybí zde celoročně podmáčená místa, a má celkově homogennější charakter. Velkou část plochy tvoří porost vysokých ostřic, především Carex acutiformis se Scirpus sylvaticus, v němž lze narazit na Scutellaria galericulata, Solanum dulcamara, Lysimachia vulgaris, Equisetum fluviatile a další, vlhčí místa prozrazuje přítomnost Carex elongata a Caltha palustris, na sušší vyvýšenině roste např. Asarum europaeum, Brachypodium sylvaticum, či Glechoma hederacea. Plocha se vyznačuje výskytem šesti druhů štítovek, přičemž 5 z nich je zapsáno v červeném seznamu. Jsou to štítovka jinošská (Pluteus ephebeus), dle Ševčíkové (2015) nehojný a taxonomicky neujasněný komplex druhů, štítovka drobná (Pluteus exiguus) (DD), štítovka droboučká (Pluteus podospileus f. minutissimus) (DD), štítovka vločkatá (Pluteus podospileus) (EN), štítovka síťnatá (Pluteus phlebophorus) (EN) a štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) (EN). Na padlém kmeni olše jsem našla stářím fialovějící pórnatku purpurovou (Ceriporia purpurea), v detritu roste nehojná sametovka ošacená (Pholiotina vestita), na dřevě listnáče byl nalezen roztroušeně se vyskytující druh lužních lesů houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus), v mechatém místě na kůře živé olše jsem našla drobné plodnice vzácné (či spíše přehlížené) helmovky koromilné (Mycena pseudocorticola). Na starých listových pochvách Carex acutiformis byla sbírána křehutka orobincová (Psathyrela typhae) (EN), ohrožená houba rostoucí na stařině orobinců a rákosu, méně často ostřic a lipnicovitých.
52 Božice-Karlov (BK)
Šanov, okres Znojmo PP Horní Karlov, cca 1,8 km JV od kostela v Božicích, 650 m SZ od vlakového nádraží Božice. GPS: 48° 49' 31.5" N, 16° 17' 45.5" E
Olšina s v mokřadním komplexu nivy Příčního potoka se Salix alba, součást PP Horní Karlov. Část plochy s porostem vysokých ostřic s Carex acutiformis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, v němž po stéblech ostřic šplhá Solanum dulcamara a v sušších místech i Fallopia dumetorum, přecházející směrem k jihozápadu v hájovější charakter s druhy jako Arum cylindraceum, Asarum europaeum, Mercurialis annua, Galeobdolon montanum, a jiné. Ze zajímavých a ochranářsky významných druhů makromycet mohu jmenovat např. hnojník klamný (Coprinellus saccharrinus) podobný běžnému hnojníku třpytivému, ale bez vločkatého třeně, na větvi olše jsem našla nehojný (či přehlížený) pyrenomycet bolinku drobnovýtrusou (Camarops microspora), na vrbovém pahýlu rostla stromata sazovky Daldinia decipiens, na padlém kmeni olše lepkavé byl nalezen vzácný číšovec trubkovitý (Hennigsomyces candidus), kůru na patě olše zdobila helmovka vločkatá (Mycena corynephora). Na zemi či zbytcích zetlelého dřeva rostou vzácnější helmovky z rodu Mycenella, a to helmovka mechomilná (Mycenella bryophila) a helmovka perlovýtrusá (Mycenella lasiosperma), vzácnější zemní saprotrof je i kržatka zrnitá (Flammulaster granulosus) (DD) a na zemi či velmi zetlelém dřevě listnáčů rostoucí kržatka rezavá (Flammulaster ferrugineus). Na ploše bylo nalezeno 6 druhů štítovek, mezi nimi vzácná štítovka klamná (Pluteus insidiosus), která není
53 v českých herbářích téměř dokladována (Ševčíková 2014), štítovka huňatá (Pluteus hispidulus) (VU), štítovka vločkatá (Pluteus podospileus) (EN) a štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) (EN). Pádlý kmen olše obrůstá dříve vzácná, nyní šířící se teplomilná kornatcovitá houba žilnatka bledá (Phlebia centrifuga) (EN).
Dyjákovice (DY)
Dyjákovice, okres Znojmo Cca 1,3 km severně od kostela v obci. GPS: 48° 47' 1" N, 16° 18' 14.8" E
Plocha se nachází ve zbytcích lužního lesa kolem Černé strouhy u Dyjákovic. Jedná se o olšinu s Fraxinus excelsior a výraznějším keřovým patrem se Sambucus nigra, Frangula alnus, Ribes nigrum, Rubus idaeus a Rubus caesius. Bylinné patro je relativně bohaté a poměrně zapojené, silně se zde uplatňuje popínavý Humulus lupulus. Na poměrně homogenní ploše je zajímavá směs běžných mezofytů a nitrofytů jako Circaea lutetiana, Stellaria media, Urtica dioica, Chelidonium majus, Pulmonaria officinalis, Primula elatior, Gagea lutea, Dryopteris carthusiana apod. s vlhkomilnějšími rostlinami jako Carex acuta, Scirpus sylvaticus, Deschampsia caespitosa, Iris pseudacorus a především vzácná bažinná kapradina Thelypteris palustris (NT, §O). Tento jev lze vysvětlit velkou propustností, a tedy i snadnou vysýchavosti hlinitopísčité půdy na lokalitě v kombinaci s vyšší hladinou spodní vody kolem Černé strouhy.
54 To dokazuje i výskyt pestřece obecného (Scleroderma citrinum), který vyhledává lehčí půdy. Bohatý opad a úživnost stanoviště vyhovuje i zemním saprotrofickým bedlám – bedle namasovělé (Lepiota subincarnata) (DD) a bedle Leucoagaricus tener, vyrůstající velmi vzácně v lužních lesích, roste zde i vzácnější pečárka růžovolupenná (Agaricus comtulus) (DD), málo nacházená detrikolní čepičatka nízká (Galerina nana) a vzácná v detritu a na rozloženém dřevě rostoucí helmovka drsnovýtrusá (Mycenella trachyspora). Mezi význačnější dřevní saprotrofy této plochy mohu zařadit nehojnou drobnou houbu kržatku hnědoolivovou (Simocybe centunculus) rostoucí na zetlelém dřevě listnáčů, rozlitý choroš přirozených listnatých lesů pórnatku bledoplavou (Ceriporiopsis gilvescens) a choroš voštinovitý (Polyporus alveolaris) (EN), vzácnou teplomilnou houbu rozkládající nejčastěji drobné větve v opadu. Na kořenech polorozloženého pařezu vyrůstá psivka obecná (Mutinus caninus) (VU), dřevo stejného pařezu rozkládá i dosti vzácně nalézaná polnička pevná (Agrocybe firma) (DD). Z mykorhizních hub zde byl, kromě běžných druhů jako slzivka zimní (Hebeloma hiemale) a ryzec olšový (Lactarius obscuratus), nalezen i vzácnější ryzec kalichovkovitý (Lactarius omphaliformis) (DD), lišící se od předchozího jemně šupinkatým středem klobouku, a pouze zde jsem našla hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus) (DD) rostoucí nehojně pod listnáči na zamokřených místech.
55 DISKUZE
POČTY TAXONŮ
Ačkoliv jsem se v mé práci neprojevil vztah mezi počtem návštěv a počtem zjištěných taxonů, čímž by se dalo vysvětlit nalezení menšího množství taxonů na některých plochách, studie zabývající se tímto tématem korelující vztahy prokázaly (např. Bue´e 2011, Halme et Kotiaho 2012, Abrego 2016).
TROFICKÉ SKUPINY MAKROMYCET
Ve výzkumu trvalých ploch v Moravskoslezkých Beskydech a Vsetínských vrších Vašutové (2004) tvořily mykorizní houby v olšovém porostu téměř polovinu mykobioty. Mihál et Blanár (2014) ve své práci studovali olšové a vrbové porosty podél řeky Muránky a uvádějí podobné poměry trofických skupin, jako jsem pozorovala já. Výsledky bádání Winterhoffa (1933) v různých typech lesů se zastoupením olší ukazují pro „typické olšiny“ (Carici elongate-Alnetum) ještě vetší podíl lignikolních hub na úkor ostatních skupin (72 %), pravděpodobně proto, že na rozdíl ode mne pracuje s početnou skupinou kornatcovitých hub, mykorizní houby (8 %) a „ostatní“ (9 %) mají menší zastoupení, než terestrické (11 %), což může být způsobeno rozdílně definovánými skupinami (detrikolní řadí spolu s terestrickými mezi terestrické, já detrikolní řadím k ostatním saprotrofům). Se zvyšujícím se podílem jiných dřevin v různých typech lesů s olší roste i počet mykorizních druhů, což je dáno větším počtem možných mykorizních partnerů hub.
56 ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH DRUHŮ
METODIKA
Pro zhodnocení rožšíření ohrožených mykorizních druhů vázaných na olši v ČR byly vybrány čtyři v terénu dobře determinovatelné druhy s ujasněnou taxonomií, a to Amanita friabilis, Gyrodon lividus, Lactarius lilacinus a Russula alnetorum.
Přehled o ohrožení druhů v evropských zemích jsem získala z www9 a z národních červených seznamů dostupných z www8. V jednotlivých evropských státech se způsob klasifikace ohroženosti druhů liší, a stejná zkratka tedy numusí nutně znamenat totožné pojetí kategorií, byť je zde tendence směřování k jednotnému pojetí dle IUCN. V případě jiného pojetí a pojmenování kategoríí uvádím pro větší přehlednost v závorce odpovídající zkratku IUCN (viz Metodika předchozího oddílu). Státy s elektronicky nedostupnými červenými seznamy (např. Rakousko) nebyly do práce zařazeny z časových důvodů.
Data pro zhodnocení vzácnosti a rozšíření vybraných mykorizních druhů olšin jsem získávala v zimě a na jaře roku 2018 excerpcí herbářového materiálu. Žádost o poskytnutí údajů o nálezech zájmových druhů jsem rozeslala do hlavních českých herbářů obsahující větší počty houbových exsikátů i vybraných regionálních muzeí, a to do Prahy (PRM, PRC), Brna (BRNM), Českých Budějovic (CB), Hradce Králové (HR), Znojma (MZ), Olomouce (OLM, OL), Frýdku-Místku (FMM), Opavy (OP), Ostravy (OSM), Roztok (ROZ), Plzně (PL), Litoměřic (LIT), Jihlavy (MJ), Třebíče (ZMT), České Lípy (CELM), Chomutova (CHOM), Šumperku (SUM), Liberce (LIM), Mikulova (MMI) a Vsetína (VM). Dále jsem prošla položky v herbáři Masarykovy univerzity (BRNU), získala údaje ze soukromého herbáře Dana Dvořáka a přidala své vlastní sběry. Z herbáře Národního muzea v Praze byla zpracována pouze elektronicky přístupná data. Z celkového počtu 95 položek zájmových druhů, které PRM uchovává, tak nebylo
57 zohledněno 22, a to 3 položky Amanita friabilis a 19 položek Lactarius lilacinus. V obou případech jde o data starší roku 2006.
Výslednou tabulku vytvořenou v programu Excel s excerpovanými údaji sloužící jako zdroj dat k tvorbě map přikládám v elektronické příloze.
Mapy rozšíření druhů byly vytvořeny v programu ArcGIS (ESRI 2011).
Srovnávací mapy rozšíření pochází z Karet druhů AOPK ČR (www7).
POPIS A ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH DRUHŮ
Amanita friabilis (P.Karst.) Bas – muchomůrka olšová
Synonyma: Amanita sternbergii Velenovský, Amanita alnicola Rouzeau & F. Massart Taxonomické zařazení: třída – Agaricomycetes, řád – Agaricales, čeleď – Amanitaceae Ohrožení: - ČR: Červený seznam EN, v návrhu novelizace vyhlášky §KO. - Evropa: Slovensko VU, Německo 2/R (EN), Švýcarsko NT, Estonsko NT, Velká Británie EN, Finsko NT, Švédsko NT, Norsko VU, Chorvatsko DD. - V návrhu Global Fungal Red List IUCN
Popis: Klobouk 2,5–6 cm, v mládí polokulovitý, později ploše sklenutý až vmáčklý, tence masitý, na okraji zřetelně rýhovaný, popelavý až šedě či olivově hnědý, směrem k okraji světlejší. Pokožka klobouku za vlhka lepkavá, stříbřitě ojíněná, pokrytá nepravidelnými, pomíjivými, světle šedými vločkovitými zbytky vela. Lupeny jsou volné, husté, široce břichaté, u kraje klobouku zaoblené, bílé až bělavé, se šednoucími vločkami na nerovném ostří. Třeň 5–10 x 0,5–1,5 cm, válcovitý, těsně pod kloboukem mírně rozšířený, zprvu bělavý, pak šednoucí, po celé délce bíle, později šedohnědě tečkovaný až tygrovaný, bez prstenu, na bázi rozšířený v hlízu. Pochva je nenápadná, šedá až hnědošedá, velmi křehká, rozpadavá. Dužnina špinavě bílá nebo bílá, bez výrazné chuti
58 a vůně. Výtrusný prach bílý. Výtrusy 9,5–12 x 7,5–10 μm, neamyloidní, téměř kulovité až široce elipsoidní. Ekologie a biologie: Mykorizní symbiont olší, zejména olše lepkavé. Roste jednotlivě na vlhkých, stinných místech nejčastěji v prameništních a bažinatých olšinách a lužních lesích od nížin po hory. Fruktifikuje od června do října. Zdroje: Bieberová (2006), Hagara (2014), Holec (2006), Šebek (1980)
Rozšíření: Euroasijský druh mírného pásu s težištěm výskytu v Evropě. V celém areálu rozšíření je výskyt Amanita friabilis velmi sporadický, proto byla zařazena do vznikajícího Světového červeného seznamu hub (www10). V České republice se vyskytuje velmi vzácně, v poslední době nálezů přibývá. Je známá z 13 lokalit.
Výskyt na trvalých plochách: Mochomůrka olšová byla nalezena na ploše Ploníku.
Obr. : Amanita frabilis. Ploník 6. 7. 2012
59 Obr. : Mapa rozšíření druhu Amanita friabilis z Karty duhu AOPK ČR (www8).
Obr. : Mapa rozšíření druhu Amanita frabilis.
60 Gyrodon lividus (Bull.) Sacc. – podloubník siný
Synonyma: Boletus lividus Bull.; Uloporus lividus (Bull.) Quél. Taxonomické zařazení: třída – Agaricomycetes, řád – Boletales, čeleď – Paxillaceae Ohrožení: ČR – Červený seznam VU Evropa – Slovensko VU, Polsko R (VU), Německo 3/V (VU), Velká británie NT/VU, Maďarsko (VU), Rumunsko VU, Bulharsko CR, Makedonie VU, Chorvatsko NT.
Popis: Klobou 4–12 cm veliký, v mádí polokulovitý, nekdy s hrbolem uprostřed, později ploše klenutý, zprohýbaný, občas uprostřed vmáčklý, s podvinutým okrajem, zprvu šedavě krémový nebo světle okrový, později hnědožlutý až červenohnědý. Pokožka suchá, jemně plstnatá až vrostle vláknitá, poději olysávající, otlačením hnědnoucí, za vlhka slizká. Rourky velmi krátké, max. 5 mm Obr. : Gyrodon lividus.Polabí, Loučeň, olšina pod Knížecím vysoké, sbíhající na třeň, v mládí sírově žluté, rybníkem. 21. 8. 2012 s věkem tmavnoucí přes živě žlutou k olivové, na řezu modrající, pak hnědnoucí. Póry zprvu drobné, později mírně protáhlé až lehce labyrintické, poměrně velké, stejné barvy jako rourky, otlačením silně modrající, pak hnědnoucí. Třeň 3–10 cm široký, válcovitý, štíhlý či k bázi se zužující, někdy excentrický, barvy klobouku, jemně plstnatý, olysávající, po otlačení červenohnědý. Dužnina v klobouku světle krémová, na řezu modrající, ve třeni nahnědlá, neměnná či poněkud hnědnoucí. Vůně a chuť nevýrazná nebo lehce nakyslá. Výtrusy 5–7 × 3,5–4,5 μm velké, hladké, vejčité až téměř kulovité. Ekologie a biologie: Roste v různých typech porostů s olšemi, s nimiž tvoří mykorhizní symbiozu, v porostech s příměsemi jiných listnáčů může růst i pod nimi. Vyhledává vlhká místa s neutrální až zásaditou půdní reakcí od nížin až do hor. Fruktifikuje od června do října. Zdroje: Hagara (2014), Holec et al. (2006), Holec et al. (2012), Šutara et al. (2009)
61 Rozšíření: Cirkumpolární druh s těžištěm výskytu v Evropě. V České republice je jeho výskyt roztroušený, soustředěný víceméně do dvou areálů: Polabí a středních Čech a jižní a východní Moravy. Vyskytuje se zde tedy častěji v nížinách až pahorkatinách. Šutara et al. (2009) uvádějí, že je v posledních letech Gyrodon lividus vinou ubývajících stanovišť stále vzácnější. Mapy rozšíření druhu (Obr. a Obr. ) tento výrok potvrzují.
Výskyt na trvalých plochách: Podloubník siný nebyl zaznamenán na žádné ze studovaných ploch. V roce 2013 jsem jej ale nalezla cca 350 JZ od plochy BO1 v olšině s bezem černým a kopřivou dvoudomou na území PP Protržený rybník.
Obr. : Mapa rozšíření druhu Gyrodon lividus z Karty duhu AOPK ČR (www8).
Obr. : Mapa rozšíření druhu Gyrodon lividus.
62 Lactarius lilacinus (Lasch.) Fr. – ryzec lilákový
Taxonomické zařazení: třída – Agaricomycetes, řád – Russulales, čeleď – Russulaceae Ohrožení: ČR – Červený seznam VU, Červená kniha – potenciálně ohrožený druh, v návrhu novelizace vyhlášky §O. Evropa – Slovensko NT, Polsko R (VU), Maďarsko (EN), Chorvatsko VU, Makedonie VU.
Popis: Klobouk 2–8 cm, nejprve vyklenutý až plochý s podvinutým okrajem, později až nálevkovitý, okraj často zůstává mírně podvinutý, v dospělosti zprohýbaný, v různých odstínech růžové od špinavě šedorůžové, pleťové, likálové až po vínovou, někdy slabě pásovaný. Pokožka suchá, v mládí ojíněná, sametová Obr. : Lactarius lilacinus. Lelekovice 2. 14.10. 2013 až jemně šupinkatá. Lupeny široce připojené až sbíhavé, často se zoubkem, řídké, pleťově narůžovělé, později okrové. Třeň 3–7 × 0,5–1,5 cm, válcovitý, hladký, pleťově až okrově oranžový, křehký, v dospělosti dutý. Dužnina křehká, pleťová. Mléko řídké, bílé nebo vodnatě bílé, při zasychání šedozelenavé, lehce svíravé, po chvíli slabě palčivé. Vůně výrazně ovocná, při zasychání po koření Maggi. Chuť mírná, lehce svíravá, po chvíli slabě palčivá. Výtrusný prach bělavý. Výtrusy 7–9 × 6,5–7,5 μm, kulovité až široce elipsoidní, síťnaté. Ekologie a biologie: Ryzec lilákový tvoří ektomykorizní symbiózu s olšemi ve vlhkých až bažinatých lesích s dobře zachovaným vodním režimem, kde roste obvykle v bezprostřední blízkosti vody. Vyskytuje se od nížin do hor, preferuje těžší půdy. Plodnice výrůstají typicky ve velkých skupinách. Roste od srpna do začátku listopadu.
Zdroje: Hagara (2014), Holec et al. (2006), Holec et al. (2012), Kotlaba et al. (1995)
63 Rozšíření: Euroasijský druh s rozšířením v submeridionálním až boreálním páse. Dle přiložených map (Obr. a Obr. ) se nevyskytuje v nejnižších polohách a chybí i ve východní části České republiky. V poslední dekádě nálezů ryzce lilákového významně přibylo a je znám z více než 20 recentních lokalit. Charakter rozšíření tak lze nyní dle Holce et. al. (2006) hodnotit jako roztroušený.
Výskyt na trvalých plochách: Taxon byl nalezen na šesti plochách – KP, KŘ, L1, L2, PL, ŘÍ. Plodnice ryzce lilákového jsem nacházela vždy na velmi vlhkých až vyloženě mokrých místech, často ve větším množství (až desítky plodnic na ploše Ploník).
Obr. : Mapa rozšíření druhu Lactarius lilacinus z Karty duhu AOPK ČR (www8).
Obr. : Mapa rozšíření druhu Lactarius lilacinus.
64 Russula alnetorum Romagn. – holubinka olšinná 3
Synonyma: Russula pumila Rouzeau & F. Massart Taxonomické zařazení: třída – Agaricomycetes, řád – Russulales, čeleď – Russulaceae Ohrožení: - ČR: Červený seznam CR, Červená kniha – potenciálně ohrožený druh, §O - Evropa: Slovensko LC, Polsko R (VU), Německo 3 (VU), Norsko R (VU), Lotyšsko LC, Chorvatsko DD.
Popis: Klobouk 2–5 cm široký, vyklenutý, později plochý, na středu vmáčklý, středně masitý, velmi křehký, na okraji v dospělosti uzlinatě rýhovaný až brázditý, tmavě purpurový až tmavě vínový, směrem k okraji většinou světlejší, růžově až purpurově fialový, někdy se odbarvuje až do smetanové a světle okrové. Pokožka matná, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, téměř do poloviny slupitelná. Lupeny připojené, středně husté, křehké a Obr. : Russula alnetorum. Vysočany 2. 5. 9. 2012 tenké, bělavé, později smetanové. Třeň 2,5–5 cm dlouhý, štíhlý, válcovitý, v dolní části až kyjovitý, brzy křehnoucí, nakonec téměř dutý, povrch někdy ojíněný, zřetelně podélně vrásčitý, v mládí bělavý, pak vodnatě nažloutlý až žlutý, ve stáří a za vlhka šednoucí. Dužnina křehká, v klobouku žlutavá, ve třeni bledě šedá až nažloutlá. Vůně nevýrazná, chuť mírně palčivá, především v lupenech. Výtrusný prach bělavý.
3 Dle některých autorů, např. Sochy et al. (2011), se jedná o taxon se dvěma varietami: vysokohorská Russula alnetorum var. alnetorum tvořící mykorizu s Alnus alnobetula a na Russula alnetorum var. pumila (Rouzeau & F. Massart) Socha. vázaná na Alnus glutinosa a A. incana. Jiní mykologové, jako např. Beenken (2001), toto dělení preferují na úrovni druhu. Pro konzistenci se zdroji dat jsem v celé práci použila tradiční pojetí, kde jsou tyto taxony synonymizovány. Dle novějšího pojetí, ke kterému se přikláním jako k preferovanému, odpovídají všechny nálezy z mapy rozšíření (Obr. ) Russula alnetorum var. pumila (Rouzeau & F. Massart) Socha. Z dostupných zdrojů se mi nepodařilo zjistit, byla-li na území ČR Russula alnetorum var. alnetorum nalezena.
65 Výtrusy 8–11 × 6,5–8(8,5) μm, široce elipsoidní, s bradavkami a ostny tupě kuželovitými, vykokými až) 0,7 μm s jemnou neúplnou síťkou. Ekologie a biologie: Mykorizní symbiont olše lepkavé i olše šedé vyskytující se v mokřadních ekosystémech v nížinách i horách, zejména podél potoků a řek, v lužních lesích, na prameništích a na okrajích rašelinišť. Roste od července do počátku listopadu. Zdroje: Hagara (2014), Holec et al. (2006), Kříž (2009), Socha et al. (2011).
Rozšíření: Evropský druh mírného pásu. První záznam Russula alnetorum z ČR byl učiněn dle Borovičky (2005) až v roce 1980 Rostislavem Fellnerem, avšak z Moravského zemského muzea (BRNM) pochází položka o rok starší, a to sběr Aloise Vágnera z Rajnochovic. V době vzniku zákona č. 114/1992 Sb. a související vyhlášky č. 395/1992 Sb. bylo známo jen velmi malé množství lokalit a druh byl tedy zařazen do vyhlášky v kategorii „ohrožený druh“. Častěji začala být holubinka olšinná nalézána až po roce 1990 (viz Obr. a Obr. ), což se odrazilo v zařazení do nižších kategorií ohrožení v Červené knize (Kotlaba et al. 1995) i Červeném seznamu (Holec et al. 2006). V aktuální podobě připravované novelizace vyhlášky již druh nefiguruje. V současnosti se dá říci, že výskyt Russula alnetorum na našem území je roztroušený, bez vazby na dílčí geografické oblasti, snad s výjimkou absence v úplných nížinách. Druh může dobře sloužit jako deštníkový druh pro biotopy, v nichž se vyskytuje.
Výskyt na trvalých plochách: Taxon jsem zaznamenala na devíti plochách – BA, HE, CH2, KP, L1, L2, PL, ŘÍ, VY2. Ze svého pozorování i porovnání ekologických faktorů na plochách (Tab. ) vyvozuji, že holubinka olšinná se vyskytuje ve spíše vlhčích typech olšových porostů se stálejším prosycením půdního horizontu vodou. Nevyhovují jí vysýchavá, ale ani trvale zaplavená místa.
66
Obr. : Mapa rozšíření druhu Russula alnetorum z Karty duhu AOPK ČR (www8).
Obr. : Mapa rozšíření druhu Russula alnetorum.
67 SEZNAM LITERATURY ABREGO N., HALME P., PURHONEN J. et OVASKAINEN O. (2016): Fruit body based inventories in wood-inhabiting fungi: Should we replicate in space or time?. Fungal Ecology 20: 225−232
ANTONÍN V. ET BIEBEROVÁ Z. (1995): Chráněné houby ČR. – Praha.
ANTONÍN V., BIEBEROVÁ Z., BERAN M., BROM M., HOLEC J., KŘÍŽ M., LEPŠOVÁ A. et SLAVÍČEK J. (2015): Metodika provádění mykologického průzkumu. ČVSM, Praha, 45 p.
AOPK ČR (2011): Vrstva mapování biotopů. [elektronická georeferencovaná databáze]. Verze 2012. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [citováno 2012-2-10]. Rozšíření přírodních a přírodě blízkých stanovišť na území ČR.
BEENKEN L. (2001): Russula alnetorum Romagn. + Alnus viridis (Chaix) DC.Descriptions of ectomycorrhizae 5: 115-123.
BERNICCHIA A. et GORJÓN S. P. (2010): Corticiaceae s.l. – In: Fungi Europaei, Vol. 12, Edizioni Candusso, Alassio: 1–1008.
BIEBEROVÁ Z. (2006): Zpráva o výsledcích ověřování lokalit druhu Amanita friabilis (P.Karst.) Bas – muchomůrka olšová. [Manuscript depon. in AOPK ČR Praha].
BOROVIČKA J. (2005): Poznáváme holubinky III. Holubinka olšinná – Russula alnetorum Romagn.. Mykologický sborník 82 (1): 29–32.
BUE´E M., MAURICE J.-P., ZELLER B., ANDRIANARISOA S., RANGER J., COURTECUISSE R., MARCAIS B. et LE TACON F. (2011): Influence of tree species on richness and diversity of epigeous fungal communities in a French temperate forest stand. Fungal Ecology 4: 22−31
BUJAKIEWICZ A. (1989): Macrofungi in the alder and alluvial forests in various parts of Europe and North America. Opera Botanica 100: 29-41
BUJAKIEWICZ A. (1999): Response of macrofungi to the global arrangement of biotic microforms of the Ribes nigri-Alnetum ain the Olszyny Niezgodzkie reserve. Acta Mycologica 34 (2): 267–280.
BUJAKIEWICZ A. (2006). Macrofungi in the Caltho-Alnetum association on the northern slopes of the Babia Góra massif (West Carpathians). Polish Bot. Stud. 22: 81–93.
BUJAKIEWICZ A. (2011): Macrofungi in the Alnetum incanae association along Jaworzyna and Skawica river valleys (Western Carpathians). Polish Botanical Journal 56(2): 267–285.
68 BĚŤÁK, J. (2009): Mykofloristická a ekologická studie makromycetů v lesích západní části Chřibů. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Hrouda.
ESRI (2011): ArcGIS Desktop. Redlands, CA: Environmental Systems Research Institute.
FELLNER R. (1980): Holubinka drobná – Russula pumila nalezena v Československu. Čezká mykologie 34 (1): 35-44.
GULDEN, G. (2008): Galerina Earle. – In: KUNDSEN H. et VESTERHOLT J. [eds.] (2008): Funga Nordica. Agaricoid, boletoid, clavarioid, cyphelloid and gasteroid genera. – Nordsvamp, Copenhagen.
HAGARA L. (2014) [2015]: Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha: 1– 1152
HALME P. et KOTIAHO J. S. (2012): The importance of timing and number of surveys in fungal biodiversity research. Biodiversity Conservation 21:205–219
HOLEC, J. (2005): Mykologická inventarizace. In: KOLEKTIV AUTORŮ: Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. [cit. 2012-2-1]. Dostupné z: < http://www.nature.cz >
HOLEC J. et BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282.
HOLEC J., BIELICH A. et BERAN M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia, Praha: 1–624.
CHYTRÝ M., TICHÝ L., DŘEVOJAN P., SÁDLO J. et ZELENÝ D. (2018): Ellenberg-type indicator values for the Czech flora. – Preslia 90.
KOTLABA F. et al. (1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy. Huby. Lišajníky. Machorasty. Bratislava.
KOTLABA F. et POUZAR Z. (1976): Chorošovitá houba Plstnatec různotvarý – Spogipellis fractipes v Československu. Česká Mykologie 30: 181–192
KŘÍŽ M. (2009): Russula alnetorum – holubinka olšinná. [Manuscript depon. in AOPK ČR Praha].
KUBÁT K. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
MOREAU, P. A. (2005). A nomenclatural revision of the genus Alnicola (Cortinariaceae). Fungal Divers. 20: 121−155
69 MIHÁL I. ET BLANÁR D. (2014): Fungi and slime molds of alder and willow alluvial forests of the upper part of the Muránka river (Central Slovakia). Folia Oecologica 41: 153-172.
SALAŠ J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Petr Hrouda.
SOCHA R., HÁLEK V., BAIER J. et HÁK J. (2011): Holubinky (Russula). Academia, Praha.
ŠEBEK S. (1980): Nové nálezy muchomůrky olšové – Amanita friabilis (P.Karst.) Bas – v Čechách. Česká Mykologie 34 (1): 92-97.
ŠEVČÍKOVÁ H. (2014): Štítovka klamná – Pluteus insidiosus – vzácná a méně známá štítovka. Mykologické listy. 128: 16-22.
ŠEVČÍKOVÁ H. (2015): Štítovka jinošská – Pluteus ephebeus – a její výskyt v české republice. Acta Musei Reginaehradecensis S. A., 35 (2): 23-27.
ŠUTARA J. et al. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha.
TICHÝ, L. (2002): JUICE – software for vegetation classification. Journal of Vegetation Science 5: 451–453.
TOLASZ R. [eds.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav. Praha
VAMPOLA, P. et VLASÁK, J. (2012): Rigidoporus pouzarii, a new polypore species related to Rigidoporus crocatus. Czech Mycology. 64:3-1
VAŠUTOVÁ M. (2004): Macromycetes of permanent plots in cultural forests in the Moravskoslezské Beskydy Mts. and Vsetínské vrchy hills (Czech Republic). Czech mycology 56 (3−4): 259−260.
WESTPHALEN M. C., TOMŠOVSKÝ M., RAJCHENBERG M. et GUGLIOTTA A. M. (2016). Morphological and phylogenetic studies of two new neotropical species of Loweomyces (Polyporales, Basidiomycota). Mycological progress 15: 967–975.
WINTERHOFF W. (1993): Die Großpilzflora von Erlen- bruchwäldern – und deren Kontaktgesellschaften in der nordbadischen Oberrheinebene. Beihefte zu den Veröffentlichungen für Naturschutz und Landschaftspflege in Baden-Württemberg, Band 74.
INTERNETOVÉ ZDROJE www1 - http://portal.chmi.cz/historicka-data (16. 10. 2018) www2 - http://www.mycobank.org/ (4. 11. 2018)
70 www3 - http://www.czechmycology.org/cz/ciselnik-hub.php (4. 12. 2018) www4 - http://www.mykologie.net (4. 12. 2018) www5 - http://www.pladias.cz (4. 12. 2018) www6 - http://mapy.nature.cz (20. 12. 2018) www7 - https://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=5704 (4. 1. 2018) www8 - http://www.eccf.eu/redlists-en.ehtml (4. 1. 2018) www9 - https://www.nationalredlist.org (4. 1. 2018) www10 - http://iucn.ekoo.se/iucn/species_view/308552/ (4. 1. 2018)
URČOVACÍ LITERATURA A KLÍČE http://www.vielepilze.det/ (30. 9. 2017) ANTONÍN V. et NOORDELOOS M. E. (1997): A monograph of Marasmius, Collybia and related genera in Europe. Part 2: Collybia, Gymnopus, Rhodocollybia, Crinipellis, Chaetocalathus, and additions to Marasmiellus. Libri Botanici 17: 1–256.
ARONSEN, A. et LÆSSØE, T. (2016): The genus Mycena s. l. in The Fungi of Northern Europe, vol. 5. Copenhagen: 1–373.
BAS C., NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (1988): Flora agaricina neerlandica, vol. 1. Rotterdam.
BAS C., NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (1990): Flora agaricina neerlandica, vol. 2. Rotterdam.
BAS C., NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (1995): Flora agaricana neerlandica, vol. 3. Rotterdam.
BAS C., NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (1999): Flora agaricana neerlandica, vol. 4. Rotterdam.
BASSO M. T. (1999): Lactarius Pers. − In: Fungi Europaei, vol. 7, Alassio.
BERNICCHIA A. et GORJÓN S. P. (2010): Corticiaceae s. l. – In: Fungi Europaei, Vol. 12. Edizioni Candusso, Alassio: 1–1008.
BREITENBACH J. et KRÄNZLIN F. (1981): Pilze der Schweiz. Band 1. Ascomyceten. Verlag Mykologia, Luzern.
71 Declercq B. (2004): The genus Hymenoscyphus S.F.Gray sensu lato in Belgium. Key to the species and varieties. [Manuscript depon. in < www.ascofrance.fr/uploads/forum_file/12940.doc> ].
Declercq B. (2008): Provisional key for the genus MOLLISIA s. l.. [Manuscript depon. in < www.mollisia.de/Word_Dokumente/key.doc>].
ELLIS M. B. et ELLIS J. P. (1997): Microfungi on land plants. An identification handbook. New enlarged edition. The Richmond Publishing, Slouhg.
EKATERINA F. M. et OLGA V. M. (2009): Notes on Hemimycena from European Russia. Czech Mycology 61(1): 27–71
ERIKSSON J. et RYVARDEN L. (1973): The Corticiaceae of North Europe, vol. 2. Fungiflora, Oslo: 2:60-287
ERIKSSON J. et RYVARDEN L. (1975): The Corticiaceae of North Europe, vol. 3. Fungiflora, Oslo: 3:288-546
ERIKSSON J. et RYVARDEN L. (1976): The Corticiaceae of North Europe, vol. 4. Fungiflora, Oslo: 4:547-886
HAAN A. et WALLEYN R., (2002): Studies in Galerina - Galerinae Flandriae (1). Edizioni Candusso. Allasio
HAAN A. et WALLEYN R., (2006): Studies in Galerina – Galerinae Flandriae (2). Edizioni Candusso. Allasio
HAAN A. et WALLEYN R., (2008): Studies in Galerina – Galerinae Flandriae (3). Edizioni Candusso. Allasio
HAGARA L. (2014) [2015]: Ottova encyklopedie hub. Ottovo nakladatelství, Praha: 1– 1152.
HANSEN L. et KNUDSEN H. [eds.] (1997): Nordic macromycetes. Vol. 3. Heterobasidioid, aphyllophoroid and gasteromycetoid Basidiomycetes. Nordsvamp, Copenhagen.
HANSEN L. et KNUDSEN H. [eds.] (2000): Nordic macromycetes. Vol. 1. Ascornycetes. Nordsvamp, Copenhagen.
HENRICI A. (2008): Keys to Naucoria in Britain. Field Mycology 9: 55-62.
HOLEC J., BIELICH A.et BERAN M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia, Praha: 1–624.
72 HJORTSTAM K., LAARSON K. H., RYVARDEN L. et ERIKSSON J. (1978): The Corticiaceae of North Europe, vol. 5. Fungiflora, Oslo: 5:887-1047
HJORTSTAM K., LAARSON K. H., RYVARDEN L. et ERIKSSON J. (1981): The Corticiaceae of North Europe, vol. 6. Fungiflora, Oslo: 6:1048-1276
HJORTSTAM K., LAARSON K. H., RYVARDEN L. et ERIKSSON J. (1984): The Corticiaceae of North Europe, vol. 7. Fungiflora, Oslo: 7:1282-1449
HJORTSTAM K., LAARSON K. H., RYVARDEN L. et ERIKSSON J. (1987): The Corticiaceae of North Europe, vol. 1. Fungiflora, Oslo: 1:1-59
HJORTSTAM K., LAARSON K. H., RYVARDEN L. et ERIKSSON J. (1988): The Corticiaceae of North Europe, vol. 8. Fungiflora, Oslo: 8:1450-1631
JAKLITSCH W. (2009): European species of Hypocrea Part I. The green-spored species. Studies in Mycology 63: 1–91.
KNUDSEN H. et VESTERHOLT J. [eds.] (2008): Funga Nordica. Agaricoid, boletoid, clavarioid, cyphelloid and gasteroid genera. – Nordsvamp, Copenhagen.
MOREAU P. A., ROCHET J., BIZIO E., DEPARIS L., PEINTNER U., SENN-IRLET B. et GARDES M., (2012): Agarics of alders 1. The Alnicola badia-complex. Mycotaxon 121: 1–22.
NOORDELOOS M.E. (1992): Entoloma s.l. − In: Candusso [ed.]: Funghi Europaei, vol. 5. Saronno.
NOORDELOOS M.E. (2004): Entoloma s.l. Supplemento. − In: Candusso [ed.]: Funghi Europaei, vol. 5 b. Allasio.
NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (2001): Flora agaricina neerlandica, vol. 5. Swets & Zeitlinger B.V., Lissie.
NOORDELOOS M. E., KUYPER TH. W. et E.C. VELLINGA E.C. [eds.] (2005): Flora agaricina neerlandica, vol. 6. Taylor & Francis, London.
RYVARDEN L. et MELO I. (2014): Poroid fungi of Europe. Synopsis Fungorum 31: 1–455.
STANGL J. (1989): Die Gattung Inocybe in Bayern. Hoppea 46: 5–383.
MELZER A. (2017): Key to Psathyrella and related species, Wiedemar.
SOCHA R., HÁLEK V., BAIER J. et HÁK J. (2011): Holubinky (Russula). Academia, Praha.
ŠUTARA J. et al. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha.
VESTERHOLT J. 2005: The genus Hebeloma. – In: Fungi of Northern Europe, vol. 3, Danish mycological Society, Copenhagen.
73 PŘÍLOHY
74 CH CH CH P H VY VY B R K Ř L L R B BO BO D K O C Č taxon - cévnaté rostliny 1 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Acer campestre jl ...... 1 . . . . 1 ...... Acer campestre t1 ...... 1 . . . 1 ...... Acer pseudoplatanus jl 1 1 1 . 1 ...... 1 ...... 1 . Acer pseudoplatanus t1 . 1 ...... 1 ...... 1 . . 1 Aegopodium podagraria hl 1 . 1 . . . . 1 . 1 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . 1 1 Agrostis stolonifera hl . . . . . 1 ...... Achillea species hl ...... 1 . . Ajuga reptans hl 1 . 1 . 1 ...... 1 1 . . . . 1 . Alliaria petiolata hl ...... 1 . 1 . 1 . . . . . 1 1 . . . Allium ursinum hl ...... 1 ...... 1 Alnus glutinosa s1 . . . . . 1 ...... Alnus glutinosa t1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Alnus incana t1 . . . . . 1 1 . 1 ...... 1 . Alopecurus pratensis hl ...... 1 ...... 1 . . Anemone nemorosa hl . . . . 1 . . 1 1 1 1 1 1 . . . . 1 1 1 . . Anemone ranunculoides hl ...... 1 . 1 1 . 1 ...... Angelica sylvestris hl . . . . 1 . . . . 1 ...... 1 1 . Anthriscus sylvestris hl 1 1 1 . 1 1 1 . . . . 1 . . 1 . . 1 . 1 . . Arum cylindraceum hl ...... 1 ...... Asarum europaeum hl 1 1 1 ...... 1 . 1 . . . . . Astrantia major hl ...... 1 1 1 ...... 1 . . . Athyrium filix-femina hl 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 . 1 1 1 . 1 . 1 1 . . . Berula erecta hl ...... 1 ...... Betonica officinalis hl 1 1 1 . 1 1 1 ...... Betula pendula t1 ...... 1 . . Bidens frondosus hl ...... 1 . 1 1 1 . . . . . 1 1 . Bidens tripartitus hl ...... 1 1 ...... 1 . . Brachypodium pinnatum hl ...... 1 1 Brachypodium sylvaticum hl . . . . . 1 1 1 . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . Calamagrostis epigejos hl ...... 1 ...... Calamagrostis villosa hl . . . 1 1 . 1 ...... Callitriche species hl ...... 1 ...... Caltha palustris hl 1 1 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . 1 1 . 1 1 1 . Cardamine amara hl 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 . . . 1 . Carex acuta hl . . . . 1 . . 1 ...... 1 . 1 . . Carex acutiformis hl . . . . . 1 . . . . 1 1 . 1 1 1 1 . . . . . Carex brizoides hl . . . . . 1 1 . . . 1 . . . 1 1 . . . . 1 . Carex canescens agg. hl . . . 1 ...... Carex cespitosa hl ...... 1 . . Carex elata hl ...... 1 ...... Carex elongata hl ...... 1 . 1 1 . . . . 1 . . 1 1 . Carex flava agg. hl . . . 1 ...... Carex leporina hl ...... 1 . . Carex muricata hl ...... 1 . . Carex pallescens hl . . . . 1 1 ...... Carex panicea hl . . . . . 1 1 ...... Carex remota hl . 1 . 1 1 . 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 . . . 1 . Carex riparia hl ...... 1 ...... Carex species hl ...... 1 . . . . 1 ......
75 CH CH CH P H VY VY B R K Ř L L R B BO BO D K O C Č taxon - cévnaté rostliny 1 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Carex sylvatica hl . 1 . . 1 . . . 1 1 . 1 . . 1 1 . . 1 . . . Carex vesicaria hl . . . . 1 . 1 ...... 1 . . . 1 . . Carpinus betulus jl ...... 1 . . . Circaea lutetiana hl 1 1 1 . . . . 1 1 1 . 1 1 . 1 . . 1 1 1 . 1 Circaea x intermedia hl . 1 . . 1 ...... 1 ...... 1 . Cirsium oleraceum hl . 1 ...... 1 . Cirsium palustre hl . . . 1 . 1 . . . 1 ...... Colchicum autumnale hl 1 . 1 . 1 1 1 . 1 1 1 ...... 1 . Convallaria majalis hl ...... 1 . . 1 1 ...... Cornus sanguinea s1 ...... 1 Corydalis cava hl ...... 1 . . . . . 1 ...... Corylus avellana s1 . 1 ...... Crataegus monogyna s1 . 1 ...... Crepis paludosa hl 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . 1 . 1 . . 1 . 1 . Cystopteris fragilis hl 1 . 1 1 1 1 ...... 1 ...... Dactylis polygama hl . . . . 1 . . 1 . . 1 . . . 1 1 . . . 1 . . Daphne mezereum hl . . . 1 ...... 1 . 1 . . . . . 1 1 1 . Daphne mezereum s1 ...... 1 ...... Daucus carota hl ...... 1 . 1 ...... 1 . . Dentaria bulbifera hl . 1 ...... Deschampsia cespitosa hl . . . 1 . 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 . Dryopteris carthusiana hl . . . . . 1 . . 1 1 1 1 1 . . 1 . 1 . . . . Dryopteris dilatata hl . . . . 1 ...... Equisetum arvense hl 1 . 1 . 1 1 . . 1 ...... 1 . . Equisetum fluviatile hl . . . 1 ...... 1 . 1 . 1 1 . . 1 . . Equisetum pratense hl ...... 1 . 1 . . . . . 1 ...... Equisetum species hl ...... 1 . . . 1 . 1 . 1 . Equisetum sylvaticum hl . . . 1 1 1 1 ...... 1 . 1 . . . . Euonymus europaeus s1 ...... 1 . . 1 Euphorbia dulcis hl . . . 1 1 . . 1 . . 1 ...... Fallopia dumetorum hl ...... 1 1 ...... Festuca gigantea hl 1 1 1 . . . 1 1 1 . 1 1 1 . . 1 . 1 . 1 1 . Filipendula ulmaria hl 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 . . . 1 . Frangula alnus s1 . . . 1 1 . . . . . 1 ...... 1 . . . . Fraxinus excelsior jl 1 . 1 ...... 1 . . 1 . . . 1 1 . . 1 1 Fraxinus excelsior t1 . 1 . . 1 . . . . 1 . . . . . 1 . 1 . . 1 . Gagea lutea hl . 1 ...... 1 . . 1 . . . . Galeobdolon montanum hl 1 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . 1 . 1 1 1 1 . 1 Galeopsis species hl . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . 1 1 . 1 1 1 1 . Galium aparine agg. hl ...... 1 1 1 ...... 1 Galium aparine hl ...... 1 1 1 1 1 . . . . Galium odoratum hl ...... 1 ...... 1 . . . Galium palustre agg. hl . . . . . 1 1 . . 1 1 . . . . 1 . . . . 1 . Galium uliginosum hl ...... 1 . . . . . 1 . Geranium palustre hl ...... 1 . . 1 1 ...... Geranium robertianum hl ...... 1 . . . . 1 . 1 . 1 Geum rivale hl ...... 1 ...... Geum urbanum hl . 1 . . . . . 1 . 1 . 1 1 . 1 1 . 1 1 1 1 . Glechoma hederacea agg. hl ...... 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 . . . 1 1
76 CH CH CH P H VY VY B R K Ř L L R B BO BO D K O C Č taxon - cévnaté rostliny 1 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Glyceria fluitans agg. hl . . . . . 1 ...... Glyceria maxima hl ...... 1 ...... 1 ...... Hordelymus europaeus hl 1 . 1 ...... Humulus lupulus hl ...... 1 1 1 1 . . . 1 Hypericum maculatum hl . . . . . 1 1 ...... Chaerophyllum hirsutum agg. hl 1 1 1 1 . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . . 1 . 1 1 . Chelidonium majus hl ...... 1 . . . . Chrysosplenium alternifolium hl . . . . . 1 1 1 1 1 . 1 1 . . 1 . . 1 . 1 . Impatiens glandulifera hl 1 . 1 ...... Impatiens noli-tangere hl 1 1 1 . 1 1 . 1 1 . . 1 1 . 1 1 . . 1 . 1 . Impatiens parviflora hl 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 Iris pseudacorus hl ...... 1 . . . . . 1 . 1 . 1 . 1 . . Juncus articulatus hl . . . . . 1 ...... Juncus conglomeratus hl . . . . 1 ...... Juncus effusus hl . . . . . 1 1 ...... 1 . . . 1 1 . Knautia drymeia hl ...... 1 ...... 1 . . . Knautia maxima hl ...... 1 ...... Lamium purpureum hl ...... 1 . Leucojum vernum hl 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 ...... 1 . Ligustrum vulgare s1 ...... 1 . . 1 . . Lycopus europaeus hl . 1 . 1 . 1 . 1 1 1 1 1 1 . . . 1 1 . 1 1 . Lychnis flos-cuculi hl ...... 1 . . Lysimachia nemorum hl . 1 . . 1 . . . 1 ...... Lysimachia nummularia hl 1 . 1 . 1 1 1 . 1 1 . . . . . 1 1 . 1 1 1 . Lysimachia vulgaris hl . . . 1 . 1 . . 1 . 1 . . 1 1 1 1 . . 1 1 . Lythrum salicaria hl . . . . . 1 . 1 ...... Melica nutans hl . . . . 1 ...... Mentha aquatica hl ...... 1 . Mentha arvensis hl ...... 1 ...... Mentha longifolia hl . . . . . 1 . . 1 . . 1 ...... 1 1 . Mentha x dalmatica hl ...... 1 ...... Mentha x verticillata agg. hl . . . . . 1 1 . . 1 . 1 . . . 1 ...... Menyanthes trifoliata hl . . . 1 ...... Mercurialis annua hl . 1 ...... 1 ...... Mercurialis perennis hl ...... 1 ...... Myosotis palustris agg. hl . . . 1 . 1 1 1 1 1 1 . 1 1 . . 1 . . . 1 . Myosotis species hl 1 . 1 . 1 . . . 1 ...... 1 . 1 . . Oxalis acetosella hl . . . . 1 . 1 ...... Paris quadrifolia hl . . . . . 1 . . . . 1 . . . 1 . . . 1 . . . Persicaria hydropiper hl ...... 1 1 . 1 . . 1 1 . . . . 1 . 1 . Persicaria lapathifolia hl ...... 1 1 . . 1 . . 1 . . Persicaria minor hl ...... 1 . . Petasites albus hl 1 1 1 ...... Peucedanum palustre hl ...... 1 . . Phalaris arundinacea hl 1 . 1 ...... 1 . . . . 1 . . . . 1 . Phragmites australis hl . . . 1 ...... 1 . . Picea abies jl 1 . 1 ...... 1 . Picea abies t1 . . . 1 ...... 1 ......
77 CH CH CH P H VY VY B R K Ř L L R B BO BO D K O C Č taxon - cévnaté rostliny 1 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Plagiomnium medium hl . 1 ...... Poa nemoralis agg. hl . . . . . 1 1 1 . 1 ...... Poa nemoralis hl ...... 1 . Poa trivialis hl ...... 1 . 1 . . Polygonatum verticillatum hl . . . 1 ...... Primula elatior hl 1 1 1 . 1 1 . 1 1 . 1 1 . . . . . 1 1 . 1 . Prunus padus ssp padus jl ...... 1 Prunus padus ssp padus s1 ...... 1 1 1 ...... 1 . . Pulmonaria officinalis agg. hl 1 . 1 ...... 1 1 . . . Quercus robur jl ...... 1 . . . . . 1 ...... Ranunculus acris hl . . . . . 1 . . 1 . . . 1 ...... 1 . . Ranunculus auricomus agg. hl . . . 1 . . . . 1 ...... 1 . . Ranunculus ficaria ssp. bulbilifer hl . 1 . . . 1 . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . Ranunculus flammula agg. hl ...... 1 ...... Ranunculus flammula hl . . . . . 1 1 ...... 1 . . Ranunculus lanuginosus hl . 1 . . . 1 . . . 1 . 1 ...... 1 1 . . Ranunculus repens hl . 1 . . . 1 1 . 1 . . 1 . . . . . 1 . 1 1 . Ranunculus sceleratus hl ...... 1 ...... Ribes nigrum hl ...... Ribes nigrum s1 ...... 1 . . . . . 1 . . . 1 . 1 . . Ribes rubrum agg. hl ...... 1 . 1 . . . . . 1 Ribes rubrum agg. s1 ...... 1 . . 1 . . . 1 . . Rorippa sylvestris hl ...... 1 . Rubus caesius hl . . . . 1 . . 1 1 1 . 1 . . 1 . . 1 . . . 1 Rubus idaeus s1 1 . 1 1 . . 1 1 1 1 1 . 1 . 1 . . . . . 1 . Rubus species hl ...... 1 . 1 . . . 1 . . 1 1 1 1 1 . . Rumex crispus hl ...... 1 ...... Rumex obtusifolius hl ...... 1 1 1 . . . . 1 . . . . . 1 1 . Salix alba t1 ...... 1 ...... Salvia glutinosa hl ...... 1 . Sambucus nigra s1 ...... 1 . . . 1 1 1 . 1 1 1 . 1 Scirpus sylvaticus hl 1 . 1 . 1 1 . 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . . 1 1 . Scrophularia nodosa hl ...... 1 . . . . 1 . . Scrophularia umbrosa hl ...... 1 1 . . . . . Scutellaria galericulata hl . . . 1 . 1 . . 1 1 . . . 1 1 . 1 . . 1 1 . Senecio ovatus hl 1 1 1 . 1 . 1 1 1 1 . 1 . . . . . 1 . . 1 . Solanum dulcamara hl . 1 . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . 1 1 . Sorbus aucuparia jl . . . 1 1 ...... Sorbus aucuparia s1 . . . 1 1 1 1 ...... Stachys sylvatica hl 1 1 1 . 1 1 . 1 1 . . 1 ...... 1 1 1 . Stellaria holostea hl ...... 1 ...... Stellaria media hl ...... 1 ...... 1 . . . . Stellaria nemorum agg. hl . 1 . . 1 . . 1 1 1 1 . 1 . . . . . 1 1 1 . Symphytum officinale agg. hl ...... 1 . . 1 ...... 1 . . Symphytum officinale hl . . . . . 1 ...... Symphytum tuberosum agg. hl ...... 1 . . .
78 CH CH CH P H VY VY B R K Ř L L R B BO BO D K O C Č taxon - cévnaté rostliny 1 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Tephroseris crispa hl . . . . . 1 ...... Thelypteris palustris hl ...... 1 . . . . Trifolium repens hl ...... 1 . . Trollius europaeus hl ...... 1 ...... Tussilago farfara hl . 1 . 1 1 1 ...... Urtica dioica hl 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . 1 1 1 1 1 1 Valeriana dioica agg. hl 1 . 1 1 . . . . 1 1 1 ...... 1 . . . . Valeriana dioica hl . 1 ...... 1 . . Valeriana officinalis agg. hl . 1 . . 1 . . . . 1 1 ...... Veronica anagallis-aquatica hl ...... 1 . . Veronica beccabunga hl 1 1 1 1 1 1 1 ...... Veronica filiformis hl ...... 1 ...... Veronica montana hl . 1 ...... Veronica species hl ...... 1 ...... Viburnum opulus s1 . 1 ...... 1 . . 1 ...... 1 Viola palustris hl . . . 1 . 1 . . 1 . 1 ...... Viola species hl ...... 1 ......
79
s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Adelphella babingtonii (Berk. & Broome) Pfister, Matočec & I. Kušan a Sl ...... + . . + ...... Agaricus comtulus Fr. b St DD ...... + . . . . Agaricus dulcidulus Schulzer b St ...... + . Agaricus porphyrizon P.D. Orton b St ...... + . . Agrocybe firma (Peck) Singer b Sl DD ...... + . . . . Alnicola celluloderma (P.D. Orton) Svrcek b ECM . + ...... Alnicola dubia (Maire) Kühner b ECM . . + ...... + ...... Alnicola escharoides (Fr.) Romagn. b ECM + + + + . + + + + + + + + + + + + + . + + Alnicola inculta (Peck) Singer b ECM . . + . . . . . + . . . + . . . . + + + . Alnicola longicystis P.A. Moreau, Bizio & Deparis b ECM ...... + . . . Alnicola luteolofibrillosa Kühner b ECM ...... + + + + ...... + Alnicola scolecina (Fr.) Romagn. b ECM + + + + + . + + + + + + + + + + . + + + + Alnicola sp. n b ECM + ...... Alnicola striatula (P.D. Orton) Romagn. b ECM ...... + + + + + + . + + . Alnicola subconspersa (Kühner ex P.D. Orton) Bon b ECM + ...... + ...... Alnicola umbrina (Maire) Kühner b ECM + ...... + . . . + + . . . . . + + . Alnicola xanthophylla P.A. Moreau, Peintner & Senn-Irlet b ECM ...... + ...... Amanita friabilis (P. Karst.) Bas b ECM EN . . + ...... Antrodia sp. n b Sl + ...... Antrodiella faginea Vampola & Pouzar b Sl + + + + . . + . + + . . . . + . . + . + . Antrodiella ichnusana Bernicchia, Renvall & Arras b Sl . . . . + . . . . . + ...... Antrodiella pallescens (Pilát) Niemelä & Miettinen b Sl . . + . + ...... Antrodiella serpula (P. Karst.) Spirin & Niemelä b Sl . . . . + + . . . . + . + . . . . + . . . Armillaria cepistipes Velen. b SP . . . + ...... Armillaria gallica Marxm. b SP + . . . + . . . . . + ...... Ascobolus michaudii Boud. a Sk ...... + + ...... + Ascocoryne cylichnium (Tul.) Korf a Sl + . . + + + + + + + . . + + + . . + + + . Ascocoryne sarcoides (Jacq.) J.W. Groves & D.E. Wilson a Sl + + + + + + + + + + + + + . + . . + . + . Athelia acrospora Jülich n b Sl ...... + ...... Auricularia auricula-judae (Bull.) J. Schröt. b Sl ...... + . . . + Baeospora myosura (Fr.) Singer b Ss ...... + ...... Biscogniauxia marginata (Fr.) Pouzar a Sl + . . + ...... Bisporella citrina (Batsch) Korf & S.E. Carp. a Sl + + + + + . + + + . + + + . + . . . + + . Bjerkandera adusta (Willd.) P. Karst. b Sl + + . . + . + + + . . + + + + . + . . . . Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr. b Sd ...... + ...... + . . . . Brunnipila fuscescens (Pers.) Baral a Sd . + . . . . + ...... Bulbillomyces farinosus (Bres.) Jülich b Sl + + + + + + + + + + + + + . . . + + + + . Byssomerulius corium (Pers.) Parmasto b Sl + . . . . + . . . . . + ...... + Calocera cornea (Batsch) Fr. b Sl + + . + . + + + + . + + + . . . . . + + . Calocera viscosa (Pers.) Fr. b Sl ...... + ...... + . Calocybe carnea (Bull.) Donk b St ...... + . . . . Calocybe ionides (Bull.) Donk b St DD ...... + ...... Calyptella capula (Holmsk.) Quél. b Sh . . . . + . + . + . . . . + + + . . . + . Camarops microspora (P. Karst.) Shear a Sl + . + ...... + ...... Camarops polysperma (Mont.) J.H. Mill. a Sl ...... + ...... Ceriporia purpurea (Fr.) Donk b Sl ...... + + . . . . + Ceriporia reticulata (Hoffm.) Domański b Sl + . + ...... + ...... Ceriporiopsis gilvescens (Bres.) Domański b Sl ...... + . . . . Ciboria amentacea (Balb.) Fuckel a Sf . + + . . . . . + + ...... + + + . Ciboria viridifusca (Fuckel) Höhn. a Sf . . + + + . + + . + + + + + + + . + + . . Clitocybe fragrans (With.) P. Kumm. b Sd ...... + . . . + . . . .
80 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Clitocybe nebularis (Batsch) P. Kumm. b St ...... + . . . . Clitocybe phaeophthalma (Pers.) Kuyper b Sd . . . . . + . . . . + . + . . . + . . . + Clitopilus hobsonii (Berk. & Broome) P.D. Orton b Sl + . . + + + . + + . + + + + + + . . . + . Clitopilus scyphoides f. reductus Noordel. b Sd . . . + ...... Collybia tuberosa (Bull. ex Fr.) Kummer b Sfu . . + ...... Coniophora puteana (Schumach.) P. Karst. n b Sl ...... + ...... Conocybe macrocephala Kühner ex Singer b St ...... + . Conocybe sp. n b St ...... + Coprinellus disseminatus (Pers.) J.E. Lange b Sl ...... + + . . . . + Coprinellus domesticus (Bolton) Redhead, Vilgalys & Jacq. Johnson b Sl ...... + . . . . . + ...... Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson b Sl ...... + + Coprinellus saccharinus (Romagn.) P. Roux, Guy García & Dumas b Sk ...... + ...... Coprinellus sect. Domestici (Singer) D.J. Schafer b Sl ...... + . . . + . . . + Coprinopsis pseudocortinata (Locq. ex Cacialli, Caroti & Doveri) Doveri, Granito & Lunghini n b Sk ...... + Coprinopsis romagnesiana (Singer) Redhead, Vilgalys & Moncalvo b St DD ...... + . . . . . Coprinopsis stercorea (Fr.) Redhead, Vilgalys & Moncalvo n b Sk . . . . + ...... + + . . . . . + . Cortinarius alnetorum (Velen.) M.M. Moser b ECM EN . . + + . . + . + . . + ...... + . Cortinarius americanus A.H. Sm. b ECM + . + + + . + + + . + + + + + . . + . + + Cortinarius helvelloides (Bull.) Fr. b ECM EN + . + + + + . . . + + + + . . . . + . + . Cortinarius lilacinopusillus P.D. Orton b ECM VU . + . + . . . . . + + + ...... Coryne albida (Berk.) Korf. & Cand. a Sl ...... + . + ...... + . Crepidotus caspari Velen. b Sl ...... + . + . + + + . . + . Crepidotus cesatii (Rabenh.) Sacc. b Sl + + . + . . . . + . + ...... Crepidotus epibryus (Fr.) Quél. b Sl, Sd + ...... + ...... + . Crepidotus kubickae Pilát b Sl ...... + . . + ...... Crepidotus luteolus (Lambotte) Sacc. b Sl . . . + . . . . + ...... Crepidotus mollis (Schaeff.) Staude b Sl + ...... + ...... Crepidotus variabilis (Pers.) P. Kumm. b Sl ...... + ...... Cristinia rhenana Grosse-Brauckm. n b Sl ...... + ...... Crucibulum laeve (Huds.) Kambly b Sl, Sd + . . . . . + ...... + . Cyathicula coronata (Bull. ex Merat) de Notaris a Sh ...... + . Cyathus striatus (Huds.) Willd. b Sl, Sd + . . . . . + + ...... + . + . Cylindrobasidium evolvens (Fr.) Jülich n b Sl ...... + ...... Cystolepiota pulverulenta (Huijsman) Vellinga b St ...... + Daedaleopsis confragosa (Bolton) J. Schröt. b Sl + + + + + + . + + + . + . . + + . + + + . Daldinia concentrica (Bolton) Ces. & De Not. a Sl ...... + ...... + . . . Daldinia decipiens Wollw. & M. Stadler a Sl ...... + ...... Daldinia childiae J.D. Rogers & Y.M. Ju a Sl ...... + . . . . Dasyscyphus brevipilus Le Gal b Sl ...... + + . . . . . Datronia mollis (Sommerf.) Donk b Sl + + . . . + + + . . . + . . + . . + + . . Delicatula integrella (Pers.) Fayod b Sl, Sd + + + + + . + + . + + . + . . + . . . + + Diatrype stigma (Hoffm.) Fr. a Sl . . . . + ...... + . . . . . + . + . Diatrypella discoidea Cooke & Peck a Sl ...... + ...... + . . Diatrypella favacea (Fr.) Ces. & De Not. a Sl ...... + . . + . . . . Diatrypella placenta Rehm. a Sl . . . + ...... Diatrypella verruciformis (Ehrh.) Nitschke a Sl + . . + . . . + ...... + + . . . . + Encoelia furfuracea (Roth) P. Karst. a Sl ...... + + . . + ...... Entoloma cephalotrichum (P.D. Orton) Noordel. b St ...... + ...... + . . . Entoloma conferendum (Britzelm.) Noordel. b St . . . . . + ...... + . . . . Entoloma dysthales (Peck) Sacc. b St ...... + ...... Entoloma euchroum (Pers.) Donk b Sl EN ...... + . . . . + . Entoloma juncinum (Kühner & Romagn.) Noordel. b St EN ...... + ...... + . Entoloma sericellum (Fr.) P. Kumm. b St . . . . . + ......
81 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Entoloma sp. n b St ...... + Epichloe typhina (Pers.) Tul. & C. Tul. a Sg ...... + . Epithele typhae (Pers. ex Fr.) Pat. b Sg CR ...... + ...... Exidia plana Donk b Sl + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + . Exidia truncata Fr. b Sl . + . . + ...... + ...... + . Flammulaster ferrugineus Maire ex Watling b Sl, St + ...... + ...... Flammulaster granulosus (J.E. Lange) Watling b St DD ...... + ...... Flammulina velutipes (Curtis) Singer b Sl ...... + . . . . . + . Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst. b Sl . . . + . + + ...... + + . . . . + . Galerina cinctula P.D. Orton b Sd . . . + . . + ...... Galerina hypnorum (Schrank) Kühner b Sm . . + + + + ...... + . . . . + . + . Galerina marginata (Batsch) Kühner b Sl . . . + + . + . . + . . . + + + . + . + + Galerina nana (Petri) Kühner b Sd ...... + . . . + + . . . Galerina perplexa A.H. Sm. b Sm ...... + ...... Galerina salicicola P.D. Orton b Sl, St ...... + ...... Galerina triscopa (Fr.) Kühner b Sl ...... + . . . . . + ...... Ganoderma applanatum (Pers.) Pat. b Sl . . . + + . + + . . . . . + . . . + . . . Gloeocystidiellum porosellum Hjortstam n b Sl . + ...... + ...... Gloeophyllum sepiarium (Wulfen) P. Karst. b Sl ...... + . . . Gloeoporus dichrous (Fr.) Bres. b Sl VU ...... + Gymnopus dryophilus (Bull.) Murrill b Sd ...... + . . . . Gymnopus hariolorum (Bull.) Antonín b St . . . + ...... Hapalopilus nidulans (Fr.) P. Karst. b Sl . . . . . + + . . . + ...... Hebeloma hiemale Bres. b ECM ...... + . . . . Hebeloma porphyrosporum Maire b ECM ...... + . . Hebeloma subtortum P. Karst. b ECM ...... + + . . . . . Hemimycena crispula (Quél.) Singer b Sd ...... + . Hemimycena mauretanica (Maire) Singer b Sd ...... + Hemimycena pseudogracilis (Kühner & Maire) Singer b Sd . . + ...... Henningsomyces candidus (Pers.) Kuntze b Sl ...... + . . + ...... Hohenbuehelia fluxilis (Fr.) P.D. Orton b Sl EN ...... + ...... Hohenbuehelia mastrucata (Fr.) Singer b Sl . . . . + ...... St, Sd, Humaria hemisphaerica (F.H. Wigg.) Fuckel a Sl ...... + ...... + . . + Hyaloscypha fuckelii Nannf. a Sl ...... + ...... Hydropus subalpinus (Höhn.) Singer b Sl + . . . . . + ...... Hymenochaete tabacina (Sowerby) Lév. b Sl ...... + . + ...... + . Hymenoscyphus calyculus (Sowerby) W.Phillips a Sl ...... + ...... Hymenoscyphus caudatus (P. Karst.) Dennis a Sd ...... + ...... Hymenoscyphus fraxineus (T. Kowalski) Baral, Queloz & Hosoya a Sd + + . + . . . . + . + ...... Hymenoscyphus fructigenus (Bull.) Gray a Sfr ...... + . . . Hymenoscyphus humuli (Lasch) Dennis a Sh ...... + + + . . . . Hymenoscyphus immutabilis (Fuckel) Dennis a Sd ...... + . . . Hymenoscyphus menthae (W. Phillips) Baral a Sh . . . + + + ...... + ...... + . Hymenoscyphus repandus (W. Phillips) Dennis a Sd . . . + . . . . . + ...... + . Hymenoscyphus scutula (Pers.) W. Phillips a Sh . . + + + . . . . . + . + . . . + . . + . Hymenoscyphus seminis-alni Baral a Sf ...... + . + . . . . + . Hymenoscyphus vernus (Boud.) Dennis a Sd . . . . + . . . + + . . + ...... + . Hyphoderma argillaceum (Bres.) Donk n b Sl . . . . . + ...... Hyphoderma praetermissum (P. Karst.) J. Erikss. & Å. Strid n b Sl ...... + . . Hyphoderma roseocremeum (Bres.) Donk n b Sl ...... + ...... Hyphoderma setigerum (Fr.) Donk n b Sl . . . . . + ...... + . . . Hyphodontia arguta (Fr.) J. Erikss. n b Sl ...... + ...... Hypholoma fasciculare (Huds.) P. Kumm. b Sl ...... + . . . + . + . . . + . . .
82 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Hypholoma lateritium (Schaeff.) P. Kumm. b Sl + ...... Hypholoma subericaeum (Fr.) Kühner b St ...... + . . Hypocrea aureoviridis Plowr. & Cooke a Sl ...... + Hypocrea gelatinosa (Tode) Fr. a Sl ...... + . . + . . . . . Hypocrea sp. n a Sl ...... + . . . + . . . . Hypocrea thelephoricola P. Chaverri & Samuels a Sl ...... + ...... Hypocrea tremelloides (Schumach.) Fr. a Sl ...... + ...... + . Hypomyces aurantius (Pers.) Tul. a Sfu . . . . + ...... Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. a Sfu ...... + . . . . Hypoxylon fuscum (Pers.) Fr. a Sl + . . . + + . + + . + + + . + + . + + . . Hypoxylon howeanum Peck a Sl ...... + . + + + . . . . + . . . Hypoxylon julianii L.E. Petrini a Sl . . . . + ...... Hypoxylon macrocarpum Pouzar a Sl ...... + . . . . . + . . . . + . Hypoxylon multiforme (Fr.) Fr. a Sl + . . + + + . + + . + + + . . . . + . + + Hypoxylon perforatum (Schwein.) Fr. a Sl ...... + . . . . Hypoxylon rubiginosum (Pers.) Fr. a Sl ...... + . . . . Chlorociboria aeruginascens (Nyl.) Kanouse ex C.S. Ramamurthi, Korf & L.R. Batra a Sl . . + ...... + + . Chondrostereum purpureum (Pers.) Pouzar b Sl + ...... + + + . . . . . Infundibulicybe gibba (Pers.) Harmaja b Sd ...... + . . . . . + . + . Inocybe geophylla (Fr.) P. Kumm. b ECM ...... + . Inocybe petiginosa (Fr.) Gillet b ECM . . . . + ...... Inocybe rimosa (Bull.) P. Kumm. b ECM ...... + ...... Inocybe squamata J.E. Lange b ECM ...... + + + . . + . . . Inonotus radiatus (Sowerby) P. Karst. b Sl + + + . + + + . + + + + + + + + . . + + . Junghuhnia nitida (Pers.) Ryvarden b Sl + ...... Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Singer & A.H. Sm. b Sl . . . . + + ...... Laccaria laccata (Scop.) Cooke b ECM ...... + ...... Lactarius cyathuliformis Bon b ECM . . . + ...... + . + . Lactarius deterrimus Gröger b ECM . . . . + ...... Lactarius lilacinus (Lasch) Fr. b ECM EN . . + . . . . . + + + + . . . . . + . . . Lactarius obscuratus (Lasch) Fr. b ECM + + + + + + + + + + + + + + + . + + + + + Lactarius omphaliformis Romagn. b ECM DD . . . . . + ...... + + . . + . . + + Lachnum salicariae (Rehm) Raitv. a Sh + . + . . . + + . . + + . . . . . + . + . Lasiobolus macrotrichus Rea a Sk ...... + Lasiosphaeria ovina (Pers.) Ces. & De Not. a Sl . . . . + . . + + . . . . + + . + . . . + Lasiosphaeris hirsuta (Fr.) A.N. Mill. & Huhndorf a Sl ...... + ...... Lentinus tigrinus (Bull.) Fr. b Sl ...... + . . . . . Lepiota castanea Quél. b St ...... + Lepiota cristata (Bolton) P. Kumm. b St ...... + ...... Lepiota forquignonii Quél. b St ...... + Lepiota grangei (Eyre) Kühner b St EN ...... + Lepiota griseovirens Maire b St ...... + Lepiota jacobi Vellinga & Knudsen b St ...... + Lepiota subincarnata J.E. Lange b St DD ...... + . . . . Lepista gilva (Pers.) Pat. b Sd ...... + Lepista sordida (Schumach.) Singer b Sd ...... + . . . . Leucoagaricus tener (P.D. Orton) Bon b St ...... + . . . . Loweomyces fractipes (Berk. & M.A. Curtis) Jülich b Sl KO ...... + ...... Lycoperdon perlatum Pers. b St . . . + ...... Lycoperdon pyriforme Schaeff. b Sl . . . . . + ...... Lyomyces sambuci (Pers.) P. Karst. n b Sl + ...... + . . . + + . . . + . . . Macrotyphula fistulosa (Holmsk.) R.H. Petersen b Sl, Sd . . + + . + + . + + + + + . + + + + + + + Marasmiellus ramealis (Bull.) Singer b Sl + ...... + + ......
83 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H Sl,Sd, Marasmiellus vaillantii (Pers.: Fr.) Singer b Sg + + + + + . + + + . . + . . + ...... Marasmius bulliardii Quél. b Sl, Sd . . + + ...... Marasmius curreyi Berk. & Broome b Sg . . . . + . + + ...... Marasmius limosus Quél. b Sg . . + ...... + . . + ...... Marasmius rotula (Scop.) Fr. b Sd + + + + + + + + + + + + + + + + + . . + . Marasmius torquescens Quél. b Sl, Sd ...... + ...... Marasmius wynneae Berk. & Broome b Sd ...... + Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. & Pouzar b Sl, Sd . . . . . + . . . . . + . . . . . + . . . Melanoleuca polioleuca (Fr.) Kühner & Maire b St ...... + ...... + Merismodes anomala (Pers.) Singer b Sl . + . + ...... + ...... Mitrula paludosa Fr. a Sd . . + ...... Mollisia amenticola (Sacc.) Rehm a Sf + + + + + + + + + + + + + + + . + + + + + Mollisia cinerea (Batsch) P. Karst. a Sl + + + . + . + + . + . . + . + . . . + . + Mollisia discolor (Mont. & Fr.) W. Phillips a Sl ...... + ...... Mollisia fusca (Pers.) P. Karst. a Sl + + . + + . + . . . . + ...... + . Mollisia ligni (Desm.) P. Karst. a Sl + ...... Mollisia lividofusca (Fr.) Gillet a Sl . . + + . . . . . + + ...... + . Mollisia velenovskyi Gminder a Sl ...... + ...... Mollisia ventosa (P. Karst.) P. Karst. a Sl + + + . + + . + + + ...... + . + . Mutinus caninus (Huds.) Fr. b Sl, Sd NT ...... + . . . . Mycena abramsii (Murrill) Murrill b Sl ...... + ...... + . Mycena acicula (Schaeff.) P. Kumm. b Sd . + . + . . . + + + + + + + + + + . . + + Mycena amicta (Fr.) Quél. b Sl . . . + ...... Mycena cinerella (P.Karst.) P.Karst b Sd . . + . . + ...... + . . . . + . . . Mycena citrinomarginata Gillet b Sl, Sd ...... + . . Mycena corynephora Maas Geest. b Sl ...... + + ...... Mycena crocata (Schrad.) P. Kumm. b Sd + ...... + + . . . . + + + + + Mycena epipterygia (Scop.) Gray b Sl, Sd ...... + ...... Mycena erubescens Höhn. b Sc . . . . + . . . + + + ...... + . Mycena filopes (Bull.) P. Kumm. b Sl, Sd + + + + + + + + . . + + + + + . + + . + + Mycena flavescens Velen. b Sd ...... + ...... Mycena galericulata (Scop.) Gray b Sl + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Mycena galopus (Pers.) P. Kumm. b Sl, Sd . . . . . + + ...... + + . + . Mycena haematopus (Pers.) P. Kumm. b Sl . + . . + . . . . . + + + + + + . + . . + Mycena hiemalis (Osbeck) Quél. b Sc ...... + . + . . . . . Mycena leptocephala (Pers.) Gillet b Sl, Sd + + + + . . + + + + + + + + . + + + + + + Mycena metata (Fr.) P. Kumm. b Sl, Sd . . + + . . . + + + . + . . . + + . . . . Mycena mirata (Peck) Sacc. b Sl, Sd . . . . . + ...... + ...... + Mycena niveipes (Murrill) Murrill b Sl + ...... + + + . + + . . . . . Mycena plumipes (Kalchbr.) P.-A. Moreau b Sf . . . + ...... Mycena polyadelpha (Lasch) Kühner b Sd ...... + Mycena polygramma (Bull.) Gray b Sl . . . . . + . + . . . . . + + . + . . + + Mycena pseudocorticola Kühner b Sc EN ...... + . . . . . Mycena pterigena (Fr.) P. Kumm. b Sh + . . . . . + . . . + + + . . . . + . . . Mycena pura (Pers.) P. Kumm. b Sd . . . . . + . . . + + + . . . . + + . . . Mycena rosea Gramberg b Sd . . . + ...... Mycena rubromarginata (Fr.) P. Kumm. b Sl ...... + . . . + ...... Mycena sanguinolenta (Alb. & Schwein.) P. Kumm. b Sl, Sd + . . + ...... Mycena speirea (Fr.) Gillet b Sl, Sd + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Mycena stylobates (Pers.) P. Kumm. b Sl, Sd + . + + + . + . . + . + . . . . + + . + . Mycena vitilis (Fr.) Quél. b Sd + + + + . . + + + . + + . . + + + + + + + Mycenella bryophila (Voglino) Singer b Sl, Sd ...... + ...... Mycenella lasiosperma (Bres.) Singer b Sl, Sd . . + ...... + ......
84 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Mycenella trachyspora (Rea) Bon b Sl, Sd ...... + . + . . . . Mycetinis alliaceus (Jacq.: Fr.) Earle b Sl, Sd . + . + ...... + ...... Nectria cinnabarina (Tode) Fr. a Sl + ...... + Sl, Sd, Nectria peziza (Tode) Fr. a Sf ...... + + . . . . . Nemania serpens (Pers.) Gray a Sl ...... + ...... Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Piątek b Sl + + + + . . + + . + + + . . + . . + . + . Oligoporus tephroleucus (Fr.) Gilb. & Ryvarden b Sl . . . + . . . + ...... Ombrophila ianthina P. Karst. a Sf ...... + ...... Orbilia coccinella Fr. a Sl . . . . + . . + ...... Orbilia delicatula (P. Karst.) P. Karst. a Sl + + . + + + + . . . . . + . + . . + . . . Orbilia inflatula (P. Karst.) P. Karst. a Sl ...... + + . . . + ...... Orbilia luteorubella (Nyl.) P. Karst. a Sl ...... + . Orbilia sarraziniana Boud. a Sl . . . . + . . . + . + ...... Orbilia xanthostigma (Fr.) Fr. a Sl . . . + ...... + ...... + . Panellus mitis (Pers.) Singer b Sl ...... + . . . Panellus serotinus (Pers.) Kühner b Sl + + + + + + . + . + ...... + . + . Panellus stipticus (Bull.) P. Karst. b Sl + . . + . + . + + . . + . . + + . . + + . Paxillus rubicundulus P.D. Orton b ECM . . . . + + . . . . + + ...... + Peniophora cinerea (Pers.) Cooke n b Sl ...... + ...... Peniophora erikssonii Boidin n b Sl ...... + ...... Peniophora incarnata (Pers.) P. Karst. n b Sl ...... + . . . Peniophorella pubera (Fr.) P. Karst. n b Sl . + ...... + + . + . . . . . Pezizella alniella (Nyl.) Dennis a Sf + . + + + + + + + + + + + + + . + + + + . Phaeohelotium carneum (Fr.) Hengstm. a Sl . . . + . . + . . . + + + ...... Phaeohelotium subcarneum (Schumach.) Dennis a Sl + . + + + . + + + + . + + + + + . + . + . Phaeomarasmius erinaceus (Fr.) Scherff. ex Romagn. b Sl . + . . + ...... + . Phellinus ferruginosus (Schrad.) Pat. b Sl + ...... + Phlebia centrifuga P. Karst. b Sl EN ...... + ...... Phlebia radiata Fr. b Sl . . . + + + + + + . + + . . . + . . . . . Phlebia tremellosa (Schrad.) Nakasone & Burds. b Sl + + . . . . . + + . + . + . . + . . + . + Pholiota alnicola (Fr.) Singer b Sl + + ...... + ...... + . . . Pholiota conissans (Fr.) M.M. Moser b Sg, Sl ...... + ...... Pholiota lenta (Pers.) Singer b Sl, Sd ...... + + ...... Pholiotina arrhenii (Fr.) Singer b Sd ...... + . + + Pholiotina brunnea (J.E. Lange & Kühner ex Watling) Singer b Sd ...... + . . . Pholiotina exannulata (Kühner & Watling) Courtec. b Sd ...... + . . Pholiotina rugosa (Peck) Singer b Sd ...... + . + ...... + . . . Pholiotina sulcatipes (Peck) Bon b Sd + ...... Pholiotina velata (Velen.) Hauskn. b Sd . . . . . + . . . . + . + . . . . + + . . Pholiotina vestita (Fr.) Singer b Sd ...... + . . . . . Physisporinus vitreus (Pers.) P. Karst. b Sl ...... + ...... Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél. b Sl ...... + ...... Plicaturopsis crispa (Pers.) D.A. Reid b Sl + + + + + + + + + + + + . . + + . + . + . Pluteus cervinus (Schaeff.) P. Kumm. b Sl . . + + + . + + + . + + + + . . . + . + . Pluteus ephebeus (Fr.) Gillet b Sl ...... + + . . . . . Pluteus exiguus (Pat.) Sacc. b St, Sl DD ...... + . . . . . Pluteus hispidulus (Fr.) Gillet b Sl VU ...... + + ...... Pluteus insidiosus Vellinga & Schreurs b Sl ...... + + ...... Pluteus leoninus (Schaeff.) P. Kumm. b Sl . . . . + ...... Pluteus nanus (Pers.) P. Kumm. b Sl + + ...... + . + + + . . . + + . Pluteus phlebophorus (Ditmar) P. Kumm. b Sl EN ...... + + . + . + + Pluteus podospileus f. minutissimus (Maire) Vellinga b Sl DD + . . . + ...... + . . . + . Pluteus podospileus Sacc. & Cub. b Sl EN ...... + . + . . + . .
85 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Pluteus romellii (Britzelm.) Sacc. b Sl + ...... + . . . + . . . + . . Pluteus salicinus (Pers.) P. Kumm. b Sl ...... + + ...... Pluteus semibulbosus (Lasch) Gillet b Sl ...... + ...... Pluteus thomsonii (Berk. & Broome) Dennis b Sl EN ...... + + + . . . . . Pluteus umbrosus (Pers.) P. Kumm. b Sl VU . . . + ...... Polyporus alveolaris (DC.) Bondartsev & Singer b Sl EN ...... + . . . . Polyporus badius (Pers.) Schwein. b Sl + ...... + . . . . Polyporus brumalis (Pers.) Fr. b Sl + . . . + . + + + ...... + . . + + . Propolis farinosa (Pers.) Fr. a Sl ...... + ...... Psathyrella candolleana (Fr.) Maire b Sl, Sd + . . . . . + + + + + . . . . . + . + + . Psathyrella canoceps (Kauffman) A.H. Sm. n b Sd + ...... Psathyrella conopilus (Fr.) A. Pearson & Dennis n b Sl, Sd ...... + ...... + . Psathyrella fatua (Fr.) Konrad & Maubl. n b Sd ...... + . . . . . Psathyrella microrrhiza (Lasch) Konrad & Maubl. n b Sd ...... + ...... Psathyrella obtusata (Pers.) A.H. Sm. n b Sd ...... + ...... Psathyrella spadiceo-grisea (Schaeff.) Maire n b Sd ...... + . . . . + . . Psathyrella typhae (Kalchbr.) A. Pearson & Dennis b Sg EN ...... + . . . . . Psilocybe serbica M.M. Moser & E. Horak b Sl + . . . . + + . . . . + ...... Radulomyces confluens (Fr.) M.P. Christ. n b Sl ...... + . . . . + + . . Radulomyces rickii (Bres.) M.P. Christ. n b Sl ...... + . . + . . . Resupinatus applicatus (Batsch) Gray b Sl ...... + + ...... + Resupinatus trichotis (Pers.) Singer b Sl . . . + ...... Rhytisma acerinum (Pers.) Fr. a Sd + ...... + Rickenella fibula (Bull.) Raithelh. b Sm . . + + + . + + . + + . + + . . + + . + . Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper b Sm + . + + + . . + . + . . + + . . . + . + . Rigidoporus pouzarii Vampola & Vlasák b Sl ...... + ...... Rigidoporus sanguinolentus (Alb. & Schwein.) Donk b Sl ...... + . . . . . + . . + . . . Rigidoporus sp. n b Sl . . . . + ...... + ...... Rosellinia corticium (Schwein.) Sacc. a Sl . . . . . + ...... NT, Russula alnetorum Romagn. b ECM O + . + + . + + . . + + + . . . . . + . . . Russula nauseosa (Pers.) Fr. b ECM . . . . + ...... Russula queletii Fr. b ECM . . . . + ...... Sarcoscypha austriaca (O. Beck ex Sacc.) Boud. a Sl ...... + . . + . + + . . . + Scleroderma citrinum Pers. b ECM ...... + . . . . Scutellinia crinita (Bull.) Lambotte a Sl + + + . . + . . + . . + + + + + . . . + . Scutellinia sp. n a S . + ...... Scytinostroma portentosum (Berk. & M.A. Curtis) Donk b Sl ...... + . + + + . . . Schizophyllum amplum (Lév.) Nakasone b Sl ...... + + + . . . . + Schizophyllum commune Fr. b Sl ...... + . + + . + . . + . . . + Schizopora flavipora (Berk. & M.A. Curtis ex Cooke) Ryvarden b Sl ...... + . + . + + + + . + + Schizopora radula (Pers.) Hallenb. b Sl + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Simocybe centunculus (Fr.) P. Karst. b Sl ...... + + . . . Simocybe haustellaris (Fr.) Watling b Sl . . . . + . + ...... Skeletocutis nivea (Jungh.) Jean Keller b Sl + + + + + . . + + + + . . . + . + + + . + Sphaerobolus stellatus Tode b Sl ...... + . Steccherinum bourdotii Saliba & A. David b Sl ...... + ...... + . . Steccherinum fimbriatum (Pers.) J. Erikss. b Sl ...... + . . . + . . . Steccherinum ochraceum (Pers. ex J.F. Gmel.) Gray b Sl + + . . . . . + + . + + + + + + + . + + + Stereum hirsutum (Willd.) Pers. b Sl + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Stereum rugosum Pers. b Sl + . + . + + + + . . + + + . . + + + . . . Stereum subtomentosum Pouzar b Sl + + + + + + + . + + + . + + + + + + . + . Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer b Sf . + . . + + + ...... Strobilurus stephanocystis (Kühner & Romagn. ex Hora) Singer b Sf ...... + . . .
86 s a k C C V V B B taxon - makromycety n u ČS, H H P H Y Y B R K Ř L L R B O O D K O C Č a p trof § 2 1 L E 1 2 A Y Ř Í 2 1 A K 1 2 Y P L P H
Stropharia caerulea Kreisel b St ...... + . . . . Tapesia retincola (Rabenh.) P. Karst. a Sg . . + ...... Tarzetta cupularis (L.) Svrček a ECM . + ...... + + + . + + + . + + . . Tephrocybe platypus (Kühner) M.M. Moser b Sd ...... + . . . + + + . . . + . . . Thecotheus rivicola (Vacek) Kimbr. & Pfister a Sl ...... + ...... Thelephora terrestris Ehrh. b ECM . . + . + ...... Trametes gallica Fr. b Sl ...... + ...... Trametes gibbosa (Pers.) Fr. b Sl ...... + ...... Trametes hirsuta (Wulfen) Lloyd b Sl . . . . + ...... + + . . . . Trametes pubescens (Schumach.) Pilát b Sl ...... + . . . . + ...... Trametes versicolor (L.) Lloyd b Sl . . . . . + . . . . + . . . . . + . . . . Trematosphaeria pertusa (Pers.) Fuckel a Sl . + ...... Tremella foliacea Pers. b Sl . . . + . . . . + ...... + . . . . . Tremella mesenterica Retz. b Sl + . . + + ...... + . . + . . . + . . Trichaptum abietinum (Pers. ex J.F. Gmel.) Ryvarden b Sl . . + ...... Trichaptum biforme (Fr.) Ryvarden b Sl ...... + ...... Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden b Sl ...... + ...... Tubaria furfuracea (Pers.) Gillet b Sl + . . + + + + + . . + . + . . . + + . + + Tympanis alnea (Pers.: Fr.) Fr. a Sl . . . . . + . + ...... Typhula erythropus (Pers.) Fr. b Sd DD + + + . + ...... + Vuilleminia alni Boidin, Lanq. & Gilles b Sl + + + + + + + + + + + + + + + + . + + + + Xerocomellus ripariellus (Redeuilh) Ĺ utara b ECM DD ...... + . . . . Xerula radicata (Relhan) Dörfelt b Sl ...... + Xylaria hypoxylon (L.) Grev. a Sl + + . . . . + . . . + + . . + + . + . + . Xylaria longipes Nitschke a Sl + ...... + ...... + Xylaria sp. n a Sl . . . . + ......
87