URBANISTICKÉ ST ŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava

ÚZEMNÍ PLÁN BATELOV

Datum: leden 2013 projektant: Ing. arch. Ji ří Hašek

Záznam o ú činnosti územn ě plánovací dokumentace

Název dokumentace

(ÚP, RP, ZÚP, ZRP) : Územní plán Batelov

Správní orgán (název obce) který dokumentaci vydal : Zastupitelstvo m ěstyse Batelov Datum Nabytí vydání : účinnosti : Oprávn ěná ú řední osoba po řizovatele :

Funkce :

Jméno :

Příjmení :

ÚP - územní plán ZÚP – zm ěna ÚP

RP - regula ční plán ZRP - zm ěna RP Podpis Razítko

- 1 - I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. Vymezení zastav ěného území.

2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot.

3. Urbanistická koncepce, v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě.

4. Koncepce ve řejné infrastruktury, v četn ě podmínek pro její umis ťování.

5. Koncepce uspo řádání krajiny, v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochrana p řed povodn ěmi, rekreace, dobývání nerost ů a podobn ě.

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití s ur čením převažujícího ú čelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustného využití, nep řípustného využití, pop řípad ě podmín ěně p řípustného využití t ěchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu.

7. Vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit,

8. Vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a ve řejn ě prosp ěšných opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo.

9. Vymezení ploch a koridor ů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetn ě podmínek pro jeho prov ěř ení.

10. Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lh ůty pro po řízení územní studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti.

11. Vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je po řízení a vydání regula čního plánu podmínkou pro rozhodování o zm ěnách jejich využití a zadání regula čního plánu.

12. Stanovení pořadí zm ěn v území (etapizace).

13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m ůže vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt.

14. Vymezení staveb nezp ůsobilých pro zkrácené stavební řízení.

15. Údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k n ěmu p řipojené grafické části.

- 2 - II. OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území, v četn ě souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem. 2. Údaje o spln ění zadání, v p řípad ě zpracování konceptu též údaje o spln ění pokyn ů pro zpracování návrhu. 3. Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty, v četn ě vyhodnocení předpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. 3.1. Hlavní cíle řešení územního plánu 3.2. Vymezení řešeného území 3.3. Východiska koncepce rozvoje území obce 3.4. Východiska návrhu urbanistické koncepce a systému ve řejné zelen ě 3.5. Východiska návrhu vybraných ploch s rozdílným zp ůsobem využití 3.5.1. Plochy bydlení 3.5.2. Plochy rekreace 3.5.3. Plochy ob čanského vybavení 3.5.4. Plochy výrobní – pr ůmysl a skladování 3.5.4. Plochy výrobní – zem ědělská výroba 3.6. Od ůvodn ění člen ění území obce na plochy s rozdílným zp ůsobem využití 3.7. Ochrana p řírodních, kulturních a historických hodnot území 3.7.1. P řírodní podmínky 3.7.2. Ochrana p řírody a krajiny 3.7.3. Ochrana kulturních památek 3.8. Návrh územního systému ekologické stability 3.9. Východiska návrhu koncepce dopravy 3.10. Východiska návrhu koncepce technické infrastruktury 3.10.1. Vodní hospodá řství 3.10.2. Energetika 3.10.3. Spoje a za řízení spoj ů 3.11. Koncepce nakládání s odpady 3.12. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop řípad ě zd ůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. 5. Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa. 5. 1. P řírodní podmínky pro zem ědělskou výrobu, BPEJ, t řídy ochrany zem ědělské p ůdy 5. 2. Další výchozí údaje 5. 3. P řehled, vyhodnocení a zd ůvodn ění navrhovaných lokalit pro výstavbu 5. 4. Odvody za odnímanou zem ědělskou p ůdu 5. 5. Uživatelské a vlastnické vztahy, zem ědělské organizace, soukromí zem ědělci 5. 6. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opat ření 5. 7. Celkové vyhodnocení a zd ůvodn ění záboru ZPF 5. 8. Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

Příloha č. 1: Posouzení životního prost ředí z hlediska negativních ú čink ů hluku z dopravy.

- 3 -

I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. VYMEZENÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastav ěná území jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném zn ění. Hranice zastav ěných území jsou vymezena k datu 29.2.2012. V územním plánu jsou v grafické části vymezena souvislá zastav ěná území sídel Batelov, Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov. V řešeném území jsou dále vymezena zastav ěná území samostatných výrobních, zem ědělských a skladovacích areál ů a objekt ů, zastav ěná území samot a samostatných objekt ů v krajin ě, zastav ěná území rekrea čních objekt ů a zastav ěná území objekt ů technické infrastruktury. Hranice historického intravilánu (zastav ěného území k 1. 9. 1966) městyse a místních částí jsou celé zahrnuty do vymezených zastav ěných území. Hranice zastav ěných území jsou zakresleny v grafické části územního plánu, zejména ve výkrese základního člen ění a v hlavním výkrese.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

Základní zásady koncepce

V územním plánu je navržen rozvoj jednotlivých funkcí, vycházející z významu m ěstyse a místních části p ři respektování dochovaných hodnot území. Rozvoj obytného území je navržen zejména v městysi Batelov, ale také v místních částech. V Batelov ě jsou zásadní rozvojové sm ěry bytové výstavby situovány v severozápadní části sídla (lokalita Za tratí), dále jsou navrženy rozvojové plochy v jižní části sídla (Nad Pilským rybníkem) a díl čí plochy v ostatních částech m ěstyse. V místních částech jsou rozvojové plochy pro bydlení přednostn ě navrženy u stávajících komunikací na plochách, které dopl ňují zastav ěné území místních částí a vytvá řejí ucelený obvod sídel. V Batelov ě jsou v návaznosti na obytné území vymezeny stabilizované plochy ob čanské vybavenosti a plochy pro sport. Rovn ěž v místních místech jsou vymezeny plochy pro ve řejnou ob čanskou vybavenost, zejména plochy pro sportovní a rekrea ční h řišt ě. V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy výrobního území a jsou navrženy výrobní zóny k dalšímu rozvoji. Nové zastavitelné plochy pro výrobu jsou navrženy v pr ůmyslové zón ě Jihlavská. Plochy pro zem ědělskou výrobu v Babelov ě jsou vymezeny jako stabilizované, nové plochy pro nejsou navrženy. V místních částech jsou zastoupeny především stabilizované plochy pro zem ědělskou výrobu, nové plochy pro zem ědělskou výrobu v místních částech jsou navrženy v Rácov ě.

- 4 - V územním plánu je vymezen dopravní koridor pro homogenizaci silnice II/639 procházející zastav ěnou částí Batelova a Bezd ěč ína a koridor pro homogenizaci silnice II/112, procházející zastav ěnou částí Nové Vsi. V územním plánu je vymezena územní rezerva pro jihovýchodní obchvat silnice II/134 mimo zastav ěné území m ěstyse. V řešeném území je navrženo dopln ění technické vybavenosti ve m ěstysi i místních částech, zejména dopln ění systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování Batelova místních částí a plynofikace Bezd ěč ína. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k respektování památkových hodnot m ěstyse a regulativy k ochran ě urbanistické struktury městyse a místních částí. V územní plánu jsou v celém řešeném území navržena opat ření k ochran ě a obnov ě kulturní krajiny a ke zvýšení ekologické stability území.

Hlavní cíle rozvoje

Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Navržené zm ěny v území koordinují rozvojové zájmy v území v duchu trvale udržitelného rozvoje.

Hlavní cíle řešení územního plánu jsou:

• zachování hodnotné urbanistické struktury m ěstyse a místních částí, vymezení ve řejných prostranství • vymezení ploch ob čanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci • vymezení ploch pro bytovou výstavbu • umíst ění ploch pr ůmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zem ědělskou výrobu • stanovení koncepce řešení dopravy • stanovení koncepce řešení technické vybavenosti • zachování a ochrana p řírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability • stanovení zásad pro výstavbu ve m ěstysi a v místních částech.

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

Urbanistické hodnoty

• V územním plánu jsou nové zastavitelné plochy navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajin ě nebudou navrženy nové plochy osídlení, zastavitelné plochy budou navrženy s vazbami na zastav ěná území. • Rozvoj sídel musí respektovat p řírodní podmínky území, zejména terénní reliéf, vodote če a vodní plochy. Nová zástavba musí respektovat urbanistické hodnoty sídel a krajiná řské hodnoty území. • Bude respektován historický p ůdorys zastav ění, budou chrán ěny stávající hodnoty urbanistické kompozice, nemovité kulturní památky, památky místního významu a objekty drobné architektury. • Významné architektonické a urbanistické hodnoty v Batelov ě jsou: o nám ěstí - respektovat hladinu zástavby nám ěstí jako dvoupodlažní, dopln ění kompaktnosti nám ěstí, v prostoru nám ěstí respektovat historickou stavební čáru o zástavba okolo potoka – ponechání stávajících forem a m ěř ítka zástavby

- 5 - o okolí synagogy – respektovat synagogu jako dominantní objekt o areál zámku a parku o ochrana významných pohled ů na historické jádro m ěstyse s dominantami kostela a zámku. o ochrana zeleného horizontu m ěsta na jeho jižní hranici • Významné architektonické a urbanistické hodnoty v místních částech jsou: o prostory návsí místních částí • V zastav ěném území a zastavitelných plochách nesmí být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem, ú činky provozu a použitými materiály znehodnotily uvedené architektonické a urbanistické hodnoty • V místních částech budou nové objekty v prostoru návsí a historické uli ční zástavby realizovány jako objekty architekturou srovnatelné s okolní zástavbou, zástavba nových ploch pro bydlení v rodinných domech v místních částech bude respektovat venkovský charakter zástavby. • V územním plánu je navržena ochrana urbanistické struktury sídla, historického p ůdorysu sídla a ochrana významných objekt ů pro obraz sídla. Pravidla pro ochranu urbanistické struktury jsou obsaženy v podmínkách prostorového uspo řádání.

Historické a kulturní hodnoty

• Ochrana dálkových pohled ů na historické jádro m ěstyse. V území nelze umístit zástavbu, která by negativn ě ovlivnila panorama městyse v blízkých i dálkových pohledech. • Ochrana kulturních památek - objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a zakresleny v grafické části od ůvodn ění územního plánu. V územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v úst ředním seznamu nemovitých památek ČR a respektovat ochranu prost ředí památek, tj. bezprost ředního okolí památky. Kulturní památky graficky vyjád řitelné v měř ítku územního plánu jsou zakresleny v grafické části územního plánu (koordina ční výkres od ůvodn ění územního plánu). • Ochrana památek místního významu - v řešeném území se nacházejí budovy, drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají sv ůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapli čky, kříže, kameny), tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové pé če je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, p řemis ťovat je nebo je jakkoliv upravovat či dopl ňovat. V okolí t ěchto staveb nep řipustit výstavbu a zám ěry, které by mohli nep řízniv ě ovlivnit jejich vzhled, prost ředí a estetické p ůsobení místních památek. • Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve zn ění pozd ějších předpis ů. P ři zásazích do terénu na takovém území m ůže dojít k narušení archeologických nález ů a situací. P ři veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit jemu nebo jiné oprávn ěné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. • Území s archeologickými nálezy jsou uvedena v od ůvodn ění územního plánu.

Přírodní hodnoty území

• Respektovat významné krajinné prvky (VKP) a evidované lokality ochrany p řírody (sou časn ě registrované VKP jsou zakresleny v grafické části od ůvodn ění územního plánu), respektovat ostatní významné krajinné prvky ze zákona, respektovat krajinný ráz území. • Vyhodnocení dopadu řešení územního plánu na ZPF je p ředm ětem grafické a textové části od ůvodn ění územního plánu.

- 6 - • Nezvyšovat podíl orné p ůdy na celkové rozloze ZPF. • Realizovat územní systém ekologické stability (viz samostatná kapitola textové části a hlavní výkres grafické části). • Ochrana lesa – je nutné respektovat ochranu lesa a 50 m pásmo od okraje lesa. Stavby na PUPFL a do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmín ěně p řípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy les ů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury.

Ochrana zdravých životních podmínek a životního prost ředí

• U ploch pro pr ůmyslovou výrobu a skladování, zem ědělskou výrobu, u ploch pro drobnou výrobu a řemeslnou výrobu a u ploch technického vybavení nebude stávající a navrhované využití ploch negativn ě ovliv ňovat nadlimitními hodnotami hluku a pachových emisí chrán ěné venkovní prostory a chrán ěné venkovní prostory staveb. • U p řípustných nebo podmín ěně p řípustných činností v ostatních plochách s rozdílným zp ůsobem využití, jež mohou být zdrojem hluku, nesmí negativní vlivy t ěchto činností zasahovat stávající chrán ěné venkovní prostory a chrán ěné venkovní prostory staveb. • Ve stávajících plochách s převažující funkcí bydlení (bydlení v rodinných domech, smíšené území venkovské, smíšené území centrální) jsou nep řípustné stavby a činnosti, jejichž negativní ú činky na životní prost ředí p řekra čují nad p řípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních p ředpisech (vylou čení negativních ú čink ů musí být prokázáno v rámci územního řízení) • V plochách s převažujícími neobytnými funkcemi (zejména plochy ob čanské vybavenosti) lze umístit chrán ěné prostory definované platným právním p ředpisem na úseku ochrany ve řejného zdraví po prokázání spln ění hygienických limit ů hluku. Bude prokázáno v navazujících řízeních. • V řešeném území jsou vyhlášena ochranná pásma (pásma ochrany prost ředí) ploch pro zem ědělskou výrobu p řesahující hranice zem ědělského areálu, které je t řeba respektovat. • Chov hospodá řských zví řat ve stávajících zem ědělských areálech a v navrhované ploše pro zem ědělskou výrobu je možný pouze v takové koncentraci, aby nedošlo k v ovlivn ění nejbližšího chrán ěného venkovního prostoru nadlimitními hodnotami hlukových a pachových emisí. • Plochy pro bydlení ohrožené nadlimitním hlukem ze silni ční a železni ční dopravy jsou v územním plánu ozna čeny jako podmín ěně p řípustné. Podmín ěná p řípustnost je uvedena v podmínkách využití jednotlivých ploch. Využití plochy pro bydlení je podmín ěno souladem s právními p ředpisy na úseku ochrany p řed hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. • Respektovat stávající a navrhovaná pásma ochrany prost ředí (ochranná pásma) ploch pro ČOV. V Batelov ě je vyhlášené ochranné pásmo čistírny odpadních vod rozhodnutím č. j. 935/94 ze dne 25.8.1994, vydané Obecním ú řadem Batelov – stavební ú řad , v místních částech je navrženo ochranné pásmo 50 m. • Okolo ve řejných poh řebiš ť je stanoveno ochranné pásmo v souladu se zákonem o poh řebnictví. V ochranném pásmu nelze umístit stavby, které by narušily pietu území. • Při posuzování vliv ů na prost ředí jednotlivých ploch bude posuzování provedeno sumárn ě ze všech provoz ů umíst ěných v dané ploše, pop ř. sou čtem negativních vliv ů zasahujících danou plochu.

- 7 -

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, V ČETN Ě VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH P ŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELEN Ě

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Navrhovaná urbanistická koncepce vychází z hlavních cíl ů územního plánu a lze ji formulovat do následujících bod ů.

Navrhovaná urbanistická koncepce Batelova

1. Zachování hodnotné urbanistické struktury m ěstyse, vymezení ve řejných prostranství

Městys Batelov, zejména prostor nám ěstí s dominantou kostela sv. Petra a Pavla a navazující areálem zámku a parku tvo ří urbanistickou strukturu, cennou z hlediska urbanistického výrazu staveb. Sídlo je cenné také z hlediska celistvosti a kompaktnosti prostoru nám ěstí a historických ulic. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochran ě urbanistické struktury sídla, a to jednak k regulaci zástavby vymezující hlavní ve řejná prostranství, tak k ochran ě vlastních ve řejných prostranství. Při stavební činnosti na stávajících plochách v prostoru nám ěstí bude chrán ěn historický půdorys m ěste čka, nová výstavba v prostoru nám ěstí musí být prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením p řizp ůsobena okolní zástavb ě. V prostoru nám ěstí bude respektována stávající stavební čára. Při stavební činnosti v historické uli ční zástavb ě podél hlavních komunikací (ulice Rácovská a T řeš ťská) musí být zástavba svou prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením p řizp ůsobena okolní zástavb ě. Je t řeba respektovat venkovský charakter této zástavby. Prostor nám ěstí a prostory ulic jsou vymezeny jako nezastavitelné plochy ve řejných prostranství. Je nutné respektovat ve řejná prostranství, nezastavovat vnit řní prostor ve řejných prostranství a respektovat zele ň a objekty drobné architektury ve řejných prostranstvích. Při úpravách ve řejných respektovat urbanisticky a architektonicky cenné prostory nám ěstí. Podle možností umístit na ve řejných prostranstvích plochy zelen ě.

2. Vymezení ploch ob čanské vybavenosti

Ob čanská vybavenost m ěstyse bude p řednostn ě umís ťována na plochách ob čanské vybavenosti a na plochách pro sport a t ělovýchovu. Stávající plochy pro ob čanskou vybavenost v Batelov ě jsou dostate čné, v územním plánu nejsou vymezeny nové plochy pro ob čanskou vybavenost. V územním plánu je navržena malá plocha pro sport a t ělovýchovu. Za řízení ob čanské vybavenosti lze umístit také v rámci stávajících ploch a objekt ů, a to jak v plochách ob čanské vybavenosti, tak v rámci p řípustných činností v plochách pro bydlení, plochách smíšených a dalších podle podmínek využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití.

3. Vymezení ploch pro bydlení a smíšené území obytné

Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v severní, jižní a jihovýchodní části sídla. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jako plochy pro bydlení v rodinných domech, navrhované plochy pro bytové domy v územním plánu nejsou vymezeny.

- 8 - Budou respektovány podmínky prostorového uspo řádání jednotlivých zastavitelných ploch pro bydlení. U vybraných ploch pro bydlení je stanovena nutnost zpracovat územní studii. Plochy v centrální části Batelova v návaznosti na nám ěstí jsou vymezeny jako smíšení území centrální. Nové plochy pro smíšené území centrální nejsou v územním plánu vymezeny. Stabilizované plochy zem ědělských usedlostí v místních částech jsou v územním plánu ozna čeny jako smíšené území venkovské. Jako smíšené území je dále vymezeno území bydlení se stávajícími drobnými provozovnami. V místních částech jsou vymezeny nové plochy a plochy p řestaveb pro smíšené území venkovské.

4. Stanovení koncepce rekreace

Plochy chatové rekrea ční lokality Ve Vršku jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro rodinnou rekreaci. V územním plánu je vymezeno zastav ěné území stávajících objekt ů rodinné rekreace. V návaznosti na stávající plochy jsou navrženy nové plochy pro rodinnou rekreaci. V sou časné dob ě je část domovního fondu využívána jako rekrea ční chalupy. Tyto objekty a plochy, které jsou sou částí historického domovního fondu jsou v územním plánu zakresleny jako plochy bydlení v rodinných domech nebo plochy smíšené obytné.

5. Vymezení ploch pro výrobu

V územním plánu jsou dále vymezeny stabilizované plochy pro pr ůmyslovou výrobu a skladování. Nové plochy pro pr ůmyslovou výrobu a skladování jsou navrženy v pr ůmyslové zón ě Jihlavská ve východní části m ěstyse. Zem ědělské areály v městysi jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro zem ědělskou výrobu. Nové plochy nejsou v Batelov ě navrženy. Nová výstavba na stabilizovaných i navrhovaných plochách bude realizována podle regulativ ů jednotlivých ploch s ohledem za člen ění do stávající zástavby a za člen ění do krajiny, respektování dálkových pohled ů na sídlo a respektování obrazu sídla a krajiny .

6. Stanovení koncepce pro řešení dopravy

V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci silnic II/639 a II/112. Trasy ostatních silnic a místních komunikací jsou stabilizované, nejsou navrženy nové plochy a koridory pro úpravy t ěchto komunikací. V rámci vymezených dopravních ploch a ploch ve řejných prostranství bude provedena rekonstrukce pr ůtahu silnice II/134 m ěstysem v četn ě řešení k řížení této silnice se železnicí.

7. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti

V územním plánu je navrženo dopln ění koncepce technická vyjevenosti.V rozvojových plochách budou vybudovány inženýrské sít ě. Podrobn ěji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části.

- 9 - 8. Zachování a ochrana p řírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability

Krom ě návrhu ÚSES je navrženo dopln ění krajinné zelen ě formou interak čních prvk ů, zejména podél komunikací, polních cest a vodních tok ů a také po obvodu zástavby. Dále je navržena izola ční zele ň podél zem ědělských a výrobních areál ů. Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části.

9. Stanovení zásad pro výstavbu

V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným zp ůsobem využití (funk čních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami. Ty jsou popsány v textové části územního plánu a ozna čeny v hlavním výkresu územního plánu.

Navrhovaná urbanistická koncepce místních částí

Bezd ěč ín

Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. V Bezd ěč ín ě jsou navrženy nové plochy pro bydlení v několika lokalitách. Jižn ě od sídla je navržena plocha pro čišt ění odpadních vod. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastav ěném území a zastavitelných plochách umíst ěny stavby, která by svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem, ú činky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a p řírodní charakter sídla.

Lov ětín

Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení v rodinných domech jsou vymezeny v západní části obce. Dále jsou vymezeny plochy přestaveb bývalé provozovny a bývalého zem ědělského objektu na plochy smíšené venkovské. V sídle je vymezena plocha pro čišt ění odpadních vod. Na Havlov ě kopci je vymezena plocha zm ěny v krajin ě pro umíst ěná (obnovu) rozhledny. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastav ěném území a zastavitelných plochách umíst ěny stavby, která by svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem, ú činky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a p řírodní charakter sídla.

Rácov

Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny podél stávajících komunikací v severní a severovýchodní části sídla. Dále je navržena p řestavbová plocha bývalého zem ědělského objektu na plochu smíšeného území venkovského. V severní části sídla je navržena plocha pro čišt ění odpadních vod.

- 10 - V návaznosti na stabilizovaný zem ědělský areál je vymezena plocha pro zem ědělskou výrobu Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastav ěném území a zastavitelných plochách umíst ěny stavby, která by svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem, ú činky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a p řírodní charakter sídla.

Nová Ves

Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny ve východní a severovýchodní části sídla. V síle je vymezena p řestavbová plochá části zem ědělského areálu plochu pro smíšené území venkovské. Zbylá část zem ědělského areálu je vymezena jako stabilizovaná plocha pro zem ědělskou výrobu. Na jihozápadním okraji sídla je vymezena plocha pro smíšené území venkovské. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastav ěném území a zastavitelných plochách umíst ěny stavby, která by svým architektonickým ztvárn ěním, objemovými parametry, vzhledem, ú činky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a p řírodní charakter sídla.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Vý čet jednotlivých ploch a stanovení podmínek (regulativ ů) pro jejich využití

Plocha k.ú. ÚS Etap Podmínky využití ploch

BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH - BI

Z 1 Batelov ano 0 Po dmín ěně p řípustná plocha. Za tratí Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Podél dubové aleje (RVKP) bude ponechán pruh zeleně. Západní hranice plochy zelen ě bude ve vzdálenosti minimáln ě desetinásobku pr ůměru nejv ětšího dubu od nejbližšího stromu. Dopravní napojení plochy ze stávajících místních komunikací. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha ve řejného prostranství 1000 m2, do této vým ěry se nezapo čítávají pozemní komunikace. Respektovat p řípadn ě řešit p řeložky stávajících inženýrských sítí v ploše. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s. Respektovat lokální biokoridor západn ě od plochy Z1.

Z 2 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dlouhá I Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN v četn ě ochranného pásma.

- 11 - Z 3 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dlouhá II Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.

Z 4 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dlouhá III Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.

Z 5 Batelov ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Třeš ťská I Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402

Z 6 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. U řadovek Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402 přes zastav ěné území.

Z 7 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Pod Vrškem Dopravní napojení rozší řenou místní komunikací u trafostanice.

Z 8 Batelov ano 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Rácovská I Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací a silnice II/134 bude up řesn ěno v územní studii. Respektovat stávající inženýrské sít ě v ploše. Zástavba bude sm ěř ovat k ucelování zastav ěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.

Z 9 Batelov ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Rácovská II Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze silnice II/134 a z místních komunikací. Respektovat koridory pro kanaliza ční řady v ploše. Respektovat provozní ochranné pásmo toku. Ponechat volný komunika ční koridor podél toku pro dopravní napojení pozemk ů severn ě od plochy.

Z 1 0 Batelov ano 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Lov ětínská I Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní

- 12 - a technické infrastruktury. Na plochu bude zpracována územní studie spole čná s plochou Z14.

Z 1 1 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Nad Pilským Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Rybníkem I Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury. Zástavba bude sm ěř ovat k ucelování zastav ěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.

Z 1 2 Batelov ne 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Nad Pilským Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Rybníkem II Plocha je lesním pozemkem (navrženo odn ětí) a leží v ochranném pásmu lesa. Objekty budou umíst ěny ve vzdálenosti v ětší než 25 m od okraje lesa, tedy v jižní části plochy. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury.

Z 13 Batelov ano 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Nad Pilským Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Rybníkem III Respektovat vedení VN v ploše nebo řešit p řeložku vedení. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha ve řejného prostranství 1000 m2, do této vým ěry se nezapo čítávají pozemní komunikace. Zástavba bude sm ěř ovat k ucelování zastav ěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.

Z 14 Batelov ano 0 Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Lov ětínská II Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury. Na plochu bude zpracována územní studie spole čná s plochou Z10. Zástavba bude sm ěř ovat k ucelování zastav ěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.

Z 15 Bezd ěč ín ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Zahrady na Morav ě Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.

Z 16 Bezd ěč ín ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Pod vodojemem na Morav ě Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Respektovat inženýrské sít ě v ploše.

- 13 - Z 17 Bezd ěč ín ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. U silnice na Morav ě Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy spole čným sjezdem nebo křižovatkou ze silnice II/639. Část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu.

Z 18 Lov ětín u ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Pod rybníkem Třešti Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat odtok z rybníka Vysoký.

Z 19 Lov ětín u ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. K vodojemu I Třešti Dopravní napojení ze stávající cesty k vodojemu, umožnit rozší ření cesty. Respektovat inženýrské sít ě v ploše, prov ěř it p řeliv rybníka.

Z 20 Lov ětín u ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. K vodojemu II Třešti Využití plochy pro bydlení u zem ědělského areálu je podmín ěno prokázáním, že u chrán ěných objekt ů nebudou překra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající cesty k vodojemu, umožnit rozší ření cesty. Respektovat inženýrské sít ě v ploše.

Z 21 Nová Ves ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Proluka U T řešti Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.

Z 22 Nová Ves ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Za h řišt ěm U T řešti Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN v četn ě ochranného pásma. Respektovat inženýrské sít ě v ploše.

Z 23 Nová Ves ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. U h řišt ě U T řešti Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.

Z 24 Nová Ves ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Pod silnicí U T řešti Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/134 a ze stávající místní komunikace Část plochy leží v ochranném pásmu lesa.

Z 25 Nová Ves ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Nad silnicí U T řešti Dopravní napojení spole čným sjezdem nebo sjezdy ze silnice II/134. Objekty RD budou umíst ěny v jednotné stavební čáře. Žádný budoucí stavební objekt nezasáhne blíže než 3 m od kmene jasan ů a 3,5 m od kmene lip u silnice.

- 14 - Z 26 Rácov ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. U bytovky Dopravní napojení sjezdy ze silnice III/13421. Objekty RD budou umíst ěny v jednotné stavební čáře stanovené v následných řízeních.

Z 27 Rácov ne 0 Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Pod školou Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat koridor pro kanaliza ční řad.

Z 40 Batelov ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Třeš ťská II Využití plochy pro bydlení je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou p řekra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chrán ěných objekt ů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402 Malá část plochy leží v ochranném pásmu lesa.

PLOCHY PRO RODINNOU REKREACI - RI

Z 28 Batelov ne 0 Vymezení ploch pro rodinnou rekreaci u skupiny Pod Vrškem stávajících rekrea čních chat. Výstavba chat o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury. Plochy rekrea čních chat o max. zastav ěné ploše 50 m2.

Z 29 Batelov ne 0 Vymezení ploch pro rodinnou rekreaci u skupiny Pod Vrškem stávajících rekrea čních chat. Výstavba chat o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury. Plochy rekrea čních chat o max. zastav ěné ploše 50 m2.

PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ - SV

Z 30 Nová Ves ne 0 Výstavba objekt ů o max. 1 nadzemním podlaží + U T řešti podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemk ů je nep řípustné umís ťovat stavby s výjimkou rybník ů a dopravní a technické infrastruktury.

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ - TI

Z 31 Bezd ěč ín ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. na Morav ě V následujících řízeních podle stavebního zákona bude vyhodnoceno p řípadné zasažení obytné zástavby OP za řízení pro likvidaci odpadních vod. V případ ě, že OP zasáhne obytnou zástavbu, nem ůže být tato stavba realizována.

- 15 - Plocha pro čišt ění odpadních vod v Bezd ěč ín ě v četn ě příjezdové komunikace. Respektovat provozní pásmo toku 6 m.. Respektovat vedení VN v četn ě ochranného pásma. Plocha leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu Č EPRO, a.s. Z 32 Lov ětín ne 0 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Lov ětín ě v četn ě u T řešti příjezdové komunikace. Respektovat provozní pásmo toku 6 m. Respektovat vedení VN v četn ě ochranného pásma.

Z 33 Nová Ves ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. u T řešti V následných řízeních podle stavebního zákona bude vyhodnoceno p řípadné zasažení obytné zástavby OP za řízení pro čišt ění odpadních vod. V případ ě, že OP zasáhne obytnou zástavbu, nem ůže být tato stavba realizována. Plocha pro čišt ění odpadních vod v Nové Vsi v četn ě příjezdové komunikace. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa. Respektovat provozní pásmo toku 6 m.

Z 34 Rácov ne 0 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Rácov ě v četn ě příjezdové komunikace. Respektovat vedení VN v četn ě ochranného pásma.

PR ŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - VP

Z 35 Batelov ne 0 Plocha pro pr ůmyslovou výrobu v zón ě Jihlavská. Jihlavská Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/639 nebo ze stávající ú čelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umíst ěna parkovišt ě. Respektovat plynovodní řad a jeho ochranné a bezpe čnostní pásmo. Podél východní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zelen ě. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s.

Z 36 Batelov ne 0 Plocha pro pr ůmyslovou výrobu v pr ůmyslové zón ě Jihlavská Jihlavská. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/639 nebo ze stávající ú čelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umíst ěna parkovišt ě. Respektovat vedení VN a jeho ochranné pásmo. Respektovat plynovodní řad jeho ochranné a bezpe čnostní pásmo. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s.

Z 37 Batelov ne 0 Plocha pro pr ůmyslovou výrobu v pr ůmyslové zón ě Jihlavská Jihlavská. Dopravní napojení ze stávající ú čelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umíst ěna parkovišt ě. Podél jižní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zelen ě. Část plochy leží v ochranném pásmu dráhy.

- 16 - Z 38 Batelov ne 0 Plocha pro pr ůmyslovou výrobu v pr ůmyslové zón ě Jihlavská Jihlavská. Dopravní napojení ze stávající ú čelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umíst ěna parkovišt ě. Respektovat plynovodní řad jeho ochranné a bezpe čnostní pásmo. Podél jižní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Část plochy leží v ochranném pásmu dráhy. ZEM ĚDĚLSKÁ VÝROBA – VZ

Z 39 Rácov ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Rácov Rozší ření plochy pro zem ědělskou výrobu je podmín ěno prokázáním, že pro chrán ěné objekty nebudou překra čovány hygienické limity hluku. V případ ě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu realizovat Plocha pro rozší ření zem ědělského areálu. Dopravní napojení stávající. Maximální výška staveb bude 10 m. Po obvodu areálu a západní stran ě rozvojové plochy bude vysázena izola ční zele ň.

VYMEZENÍ PLOCH P ŘESTAVEB

Vý čet jednotlivých ploch a stanovení podmínek (regulativ ů) pro jejich využití

Plocha k.ú. ÚS Etap Podmínky využití ploch

SPORT A T ĚLOVÝCHOVA - OS P 1 Batelov ne 0 Plocha pro d ětské h řišt ě v ul. U kulturního domu. U zámku Případné objekty v ploše o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. VE ŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - PV P 2 Batelov ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. U zámku Umíst ění autobusových zastávek je podmín ěno prokázáním souladu s legislativou na úseku ochrany ve řejného zdraví. Bude prokázáno v následných řízeních dle stavebního zákona. Plocha pro ve řejné prostranství v ul. U kulturního domu. PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ - SV P 3 Lovětín u ne 0 Přestavbová plocha bývalého zem ědělského objektu Lov ětín Třešti na smíšené území obytné. Výstavba objekt ů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající. P 4 Lov ětín u ne 0 Přestavbová plocha bývalého kamenosocha řství Lov ětín Třešti na smíšené území obytné. Výstavba objekt ů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající. P 5 Nová Ves ne 0 Podmín ěně p řípustná plocha. Nová Ves Třešti V případ ě p ředpokládaného umíst ění objekt ů s chrán ěnými venkovními prostory staveb bude dokladován v následujících řízeních dle stavebního zákona soulad s legislativou na úseku ochrany ve řejného zdraví v oblasti hluku. Přestavbová plocha části zem ědělského areálu. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/112.

- 17 - Výstavba objekt ů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. P 6 Rácov ne 0 Přestavbová plocha bývalého zem ědělského objektu Rácov na smíšené území obytné. Výstavba objekt ů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající.

NAVRHOVANÉ KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

DK1 – Koridor pro homogenizaci silnice II/639 DK2 – Koridor pro homogenizaci silnice II/112

Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesn ější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobn ější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu kon čí realizací stavby.

Podmínky pro využití ploch v koridorech dopravní infrastruktury

Pro všechny části ploch s rozdílným zp ůsobem využití zasahující do vymezených koridor ů dopravní infrastruktury platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky:

Hlavní: Využití pro novou pozemní komunikaci v četn ě souvisejících ploch. Přípustné: - Činnosti a d ěje a za řízení dopravní povahy, v četn ě díl čích úprav stávajících komunikací a dopravního napojení na stávající komunikace, - Účelové komunikace p ěší a cyklistické cesty související s předm ětnou komunikací. - Realizace za řízení technické infrastruktury vyvolané výstavbou komunikace, protihluková opat ření, protipovod ňová opat ření. - Plochy pro ochrannou a izola ční zele ň, ÚSES. - Nutné asana ční úpravy. Podmín ěně p řípustné: - Účelové komunikace, zem ědělské, p ěší a cyklistické cesty nesouvisející s předm ětnou komunikací, pokud podstatn ě neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru. - Realizace za řízení technické infrastruktury nesouvisející s předm ětnou komunikací, pokud podstatn ě neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru. - V případ ě vydání územního rozhodnutí na dopravní stavbu pro niž je koridor vymezen nebo zpracování podrobné dopravní studie pro tuto stavbu je dot čení koridoru podmín ěno souhlasem dot čených orgánu dopravy. Nep řípustné: - Je jakékoliv využití, podstatn ě omezující potenciální vedení dané dopravní infrastruktury ve vymezeném koridoru.

NAVRHOVANÉ KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

TK1 Koridor pro posílení vodovodu Batelov, k.ú. Rácov. TK2 Koridor pro posílení vodovodu Lov ětín, k.ú. Rácov. TK3 Koridor pro kanaliza ční řad Batelov, k.ú. Batelov. TK4 Koridor pro kanaliza ční řad Bezd ěč ín, k.ú. Bezd ěč ní na Morav ě. TK5 Koridor pro kanaliza ční řad Lov ětín, k.ú.Lov ětín u T řešti. TK6 Koridor pro kanaliza ční řad Nová Ves, k.ú. Nová Ves u T řešti.

- 18 - TK7 Koridor pro kanaliza ční řad Rácov, k.ú. Rácov. TK8 Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanice, k.ú. Batelov. TK9 Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanice, k.ú. Batelov. TK10 Koridor pro st ředotlaký plynovod, k.ú. Bezd ěč ín.

Podmínky pro využití ploch v koridorech technické infrastruktury

Pro všechny části ploch s rozdílným zp ůsobem využití zasahující do koridor ů technické vybavenosti platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky:

Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní výstavbu p ředm ětní technické infrastruktury ve vymezeném koridoru. Nep řípustné je jakékoliv využití, podstatn ě omezující potenciální vedení dané technické infrastruktury ve vymezeném koridoru.

Míra p řesnosti vymezení koridor ů je dána celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastav ěném území.

KONCEPCE SYSTÉMU VE ŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELEN Ě

V územním plánu jsou ozna čeny 2 základní kategorie (funk ční plochy) zelen ě, a to zele ň krajinná a zele ň sídelní.

Krajinná zele ň

Z hlediska ploch s rozdílným zp ůsobem využití je krajinná zele ň zastoupena v plochách přírodních (plochy chrán ěných území a biocenter) a plochách smíšených p řírodních (vlastní krajinná zele ň). V menší mí ře je pak zastoupena v plochách smíšených zem ědělských. V řešeném území je krajinná zele ň zastoupena zejména zele ň podél řeky Jihlavy a ostatních vodních tok ů a to jak podél vlastních tok ů vlastního vodního toku, tak na přilehlých svazích. Dále je krajinná zele ň zastoupena ve vyšších polohách na vrších a svazích ve form ě remízk ů a mezí a kamenic. V územním plánu je navrženo dopln ění krajinné zelen ě návrhem nových prvk ů ÚSES (lokální biocentra, lokální biokoridory) a dopln ění interak čních prvk ů ÚSES.

Sídelní zele ň

Sídelní zele ň je reprezentována p ředevším zámeckým parkem (kulturní památka) a zelení na nám ěstí. V Batelov ě je dále n ěkolik menších ploch sídelní zelen ě. Vyhrazená zele ň je reprezentována zelení h řbitov ů, zelení ob čanské vybavenosti a zelení u bytových dom ů, soukromou zele ň pak tvo ří zahrady rodinných dom ů. Liniová zele ň je situována podél komunikací i vodote čí. Zele ň bude upravována v rámci vymezených ve řejných prostranství a vymezených stávajících ploch zelen ě. V rámci navrhování a úprav ve řejných prostranství maximáln ě umís ťovat plochy zelen ě. Dále je v celém řešeném území navrženo dopln ění zelen ě formou liniové zelen ě podél komunikací, polních cest a vodote čí. Bude respektována hodnotná vzrostlá zele ň v městysi. Bude maximáln ě respektována zele ň, která je sou částí ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití.

- 19 - Z hlediska dopln ění a úprav zelen ě je třeba respektovat vhodnou skladbu d řevin a zejména používat domácí druhy d řevin.

Hlavní zásady ochrany a návrhu nových ploch zelen ě obsažené v územním plánu:

• maximáln ě respektovat stávající plochy zelen ě, udržovat, obnovovat a doplnit plochy ve řejné zelen ě, ochrana všech starých cenných strom ů v městysi a jejich individuální údržba • regenerovat kvalitu ve řejných prostranství, plochy na nám ěstí, ulic a významná ve řejná prostranstvích se shromaž ďovací funkcí plochami zelen ě. • dopln ění ploch zelen ě u ploch ob čanské vybavenosti výsadbou vhodných d řevin dopln ění zelen ě na náb řežích podél vodních tok ů • dopln ění uli ční zelen ě v zastav ěném území je doporu čené, bude up řesn ěno v podrobn ější dokumentaci • výsadba ochranné a izola ční zelen ě kolem areál ů pr ůmyslové a zem ědělské výroby • dopln ění a výsadba zelen ě podél stávajících i navrhovaných komunikací při respektování požadavk ů bezpe čnosti dopravy • dopln ění rozptýlené zelen ě ve volné krajin ě (jako interak čních prvk ů ÚSES)

Místní části

V místních částech je ve řejná zele ň zastoupena p ředevším v prostorech návsí a na ve řejných prostranstvích. Plochy zelen ě je t řeba respektovat, v rámci sadovnických úprav ploch zelen ě a ve řejných prostranství používat domácí druhy d řevin. Respektovat solitérní zele ň a stromo řadí na ve řejných prostranstvích, podél komunikací i na ostatních funk čních plochách a okraji zastav ěného území v humenních částech nemovitostí. Podél zem ědělských areál ů v místních částech bude umíst ěna izola ční zele ň.

4. KONCEPCE VE ŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, V ČETN Ě PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍS ŤOVÁNÍ

1. Dopravní infrastruktura

Silni ční doprava

V územním plánu je v souladu se ZÚR po čítáno s homogenizací silnice II/639 v celém řešeném území ve stávající trase. V územním plánu je vymezen dopravní koridor pro homogenizaci silnice o ší řce 80 m mimo zastav ěné území a o ší řce stávaného uli čního prostoru v zastav ěném území Batelova a Bezd ěč ína. V územním plánu je v souladu se ZÚR po čítáno s homogenizací silnice II/112 v celém řešeném území ve stávající trase. V ZÚR je vymezen koridor pro homogenizaci silnice o ší řce 80 m mimo zastav ěné území a o ší řce stávaného uli čního prostoru v zastav ěném území Nové Vsi. V územním plánu je na základ ě požadavku zadání vymezena územní rezerva koridoru přeložky silnice II/134 jihovýchodní trasou mimo zastav ěné území Batelova. Územní rezerva koridoru je vymezena o ší řce 80 m. Ostatní silnice v řešeném území jsou územn ě stabilizovány a není po čítáno se zm ěnami.

- 20 - Trasy nových inženýrských sítí budou v následné dokumentaci budou navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dot čení silnic a dopravních ploch a koridor ů. Zm ěny využití území obsažené v územním plánu budou respektovat silni ční sí ť v četn ě ochranných pásem silnic.

Místní komunikace a ostatní komunikace

Místní komunikace a parkovišt ě pro obsluhu území je p řípustné umístit uvnit ř zastav ěného území a na zastavitelných plochách podle podmínek jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Jednozna čně lokalizované plochy pro nové místní komunikace nejsou vymezeny. Stávající místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako ve řejná prostranství.

Ostatní dopravní plochy

Zastávky hromadné dopravy budou upravovány v rámci vymezených dopravních ploch a ve řejných prostranství. P řípustná je výstavba nových zastávek na těchto plochách. V území budou vytvá řeny podmínky pro bezpe čnou nemotorovou dopravu, cyklisty a p ěší provoz. V zastav ěném území bude podél silnic realizován alespo ň jednostranný chodník Rovn ěž bude nutné doplnit chodníky pro p řístup k novým rozvojovým plochám. V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou sou částí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Budování cyklostezek je p řípustnou činností na neurbanizovaných plochách. Parkovišt ě budou řešeny v podrobn ější dokumentaci na stabilizovaných i navrhovaných plochách.

Železni ční doprava

Řešeným územím prochází regionální tra ť Českých drah č. 245 Jihlava – Veselí nad Lužnicí. V řešeném území je umíst ěna pouze stanice Batelov. Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. Je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy včetn ě železni ční infrastruktury.

2. Technická infrastruktura

Vodní hospodá řství

Zásobování pitnou vodou

Batelov a místn části

V Batelov ě a všech místních částech je zásobování pitnou vodou zajišt ěno z ve řejných vodovod ů. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je firma FOWA Batelov, s. r. o. Stávající stav systému zásobení obyvatel pitnou vodou je vyhovující. Nové vodovodní řady budou dopln ěny v rozvojových lokalitách a také v nedostate čně napojených stabilizovaných plochách. Nové vodovodní řady budou umís ťovány zejména na ve řejných prostranstvích a také na navrhovaných zastavitelných plochách. Bude realizováno posílení vodních zdroj ů pro m ěstys Batelov. V územním plánu je vymezen koridor pro p řívodní vodovodní řady. Je t řeba respektovat ochranná pásma vodních zdroj ů. Je nutné respektovat vodohospodá řské objekty a vodovodní řady v četn ě ochranných pásem.

- 21 - Odkanalizování a čišt ění odpadních vod

Batelov

V Batelov ě je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Stávající kanalizace bude sloužit jako deš ťová. N ěkteré úseky deš ťové kanalizace bude t řeba dobudovat a rekonstruovat. Dále se p řepokládá intenzifikace ČOV. Ve výhledu se p ředpokládá, že bude pokra čovat postupná rekonstrukce kanaliza ční sít ě městyse podle zpracovaných koncep čních materiál ů. Bude provedena výstavba nových řad ů pro napojení nedostate čně napojených stabilizovaných ploch a pro napojení nov ě navržených ploch. Deš ťové vody budou v maximální mí ře likvidovány pop ř. zdrženy na pozemku investor ů (akumulace deš ťových vod, vsakování). V územním plánu jsou vymezeny koridory pro hlavní kanaliza ční řady. Je nutné respektovat kanaliza ční řady v četn ě ochranných pásem.

Místní část Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov

V místních částech Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov je navržena dostavba ve řejné kanalizace a ve všech místních částech jsou navrženy plochy pro čišt ění odpadních vod . V místních částech jsou vymezeny plochy pro čišt ění odpadních vod a jsou vymezeny koridory pro kanaliza ční řady. Toto řešení odkanalizování je částe čně v rozporu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje Vyso čina. M ěstys požádá o zm ěnu koncepce v „Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje Vyso čina“ Deš ťové vody budou v maximální mí ře likvidovány pop ř. zdrženy na pozemku investor ů (akumulace deš ťových vod, vsakování). Je nutné respektovat kanaliza ční řady v četn ě ochranných pásem.

Energetika

Zásobování zemním plynem

Městys Batelev a místní části Rácov a Lov ětín jsou komplexn ě plynofikovány. Pro rozvojové plochy se p ředpokládá prodloužení stávající plynovodní sít ě. V územním plánu je navržena plynofikace místní části Bezd ěč ín, pro plynofikaci jsou vymezeny koridory pro nové plynovodní řady. S možností plynofikace místní části Nová Ves není uvažováno. Stávající plynovodní řady budou respektovány v celé své trase v četn ě svých ochranných a bezpe čnostních pásem.

Produktovody

Řešeným územím prochází produktovod ČEPRO, a.s. V územním plánu je t řeba respektovat ochranné pásmo podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu.

Zásobování elektrickou energií

Městys a místní části jsou zásobovány elektrickou energií z kmenových linek VN 22 kV. Pro novou zástavbu jsou v územním plánu navrženy nové trafostanice v četn ě VN p řípojek k nim. V případ ě pot řeby budou navrženy p řeložky vedení VN pro novou výstavbu. Trasy

- 22 - vedení VN jsou navrženy jako koridory technické infrastruktury. Vymezení koridor ů je zakresleno v grafické části územního plánu. Je t řeba respektovat stávající vedení VN v četn ě ochranných pásem.

Spoje

Řešeným územím prochází telekomunika ční kabely a nacházejí se zde telekomunika ční za řízení. Tato za řízení budou respektována v četn ě ochranných pásem.

Technické zabezpe čení

Koncepce nakládání s odpady

Likvidace komunálních odpad ů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodá řství m ěsta, tj. svozem a ukládáním na skládku. Při nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodá řství kraje Vyso čina.

3. Ob čanské vybavení

Ob čanská vybavenost bude umís ťována na plochách ve řejné a komer ční ob čanské vybavenosti, na plochách pro sport a t ělovýchovu, na plochách smíšených obytných a v rámci přípustného využití i na jiných funk čních plochách. Nové plochy pro ob čanskou vybavenost nejsou navrženy, je navržena pouze plocha pro d ětské h řišt ě u zámku.

4. Ve řejná prostranství

Plochy ve řejných prostranství s převládající dopravních funkcí jsou zastoupeny zejména v uli čních prostorech a v centrálních částech sídel. Ve řejná prostranství jsou vymezena v grafické části a jsou nezastavitelná. U zastavitelných ploch pro bydlení, ob čanské vybavení a smíšené území obytné nad 2 ha budou v územních studiích vymezena ve řejná prostranství o vým ěř e nejmén ě 1000 m 2 na každé dva hektary zastavitelné plochy. Požadavek je uveden v podmínkách využití jednotlivých zastavitelných ploch.

5. KONCEPCE USPO ŘÁDÁNÍ KRAJINY, V ČETN Ě VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZM ĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPAT ŘENÍ, OCHRANA P ŘED POVODN ĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROST Ů A PODOBN Ě

1. Koncepce uspo řádání krajiny

Vymezení ploch v krajin ě

Územní plán vymezuje v nezastav ěném území plochy s rozdílným zp ůsobem využití: Plochy vodní a vodohospodá řské 1) Vodní plochy a vodní toky (W)

- 23 - Plochy zem ědělské 2) Plochy zem ědělské (NZ) Plochy lesní 3) Plochy les ů (NL) Plochy p řírodní 4) Plochy chrán ěných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastav ěného území 5) Plochy smíšené p řírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zem ědělské (NSz) Plochy t ěžby nerost ů 7) Krajinné zóny t ěžby (NT)

Pro takto vymezené plochy v nezastav ěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo zm ěny využití, které jsou prost ředkem pro usm ěrňování utvá ření krajiny.

Plochy zm ěn v krajin ě:

Plocha k.ú. ÚS Etap Podmínky využití ploch

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ ŘSKÉ - W

K1 Batelov ne 0 Plocha vymezená pro vodní plochu

K2 Nová ves u ne 0 Plocha vymezená pro vodní plochu Třešti PLOCHY P ŘÍRODNÍ – PLOCHY CHRÁN ĚNÝCH ÚZEMÍ A BIOCENTER – NP

K3 Štítary na Plocha vymezená pro biocentrum na stávající zem ědělské Morav ě půdě.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ – PLOCHY SMÍŠENÉ PŘÍRODNÍ - NSp

K4 Lov ětín u 0 Plocha p řípustným umíst ěním výškové stavby – rozhledny. Třešti Jedná se lokalitu, kde byla rozhledna v minulosti umíst ěna. Umíst ění rozhledny do výšky 30 m. Rozsah úpravy bude up řesn ěn v podrobn ější dokumentaci.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ – PLOCHY SMÍŠENÉ ZEM ĚDĚLSKÉ - NSz

K5 Batelov ne 0 Vymezení ploch pro protierozní zatravnění. Rozsah úpravy bude up řesn ěn v podrobn ější dokumentaci.

K6 Batelov ne 0 Vymezení ploch pro protierozní zatravnění. Rozsah úpravy bude up řesn ěn v podrobn ější dokumentaci.

ÚS = ne – zpracování územní studie není stanoveno ÚS = ano – zpracování územní studie je stanoveno Etap = 0 – není stanovena etapizace

- 24 - Opat ření k ochran ě a tvorb ě krajiny:

V územním plánu je navržena ochrana a tvorba krajiny a krajinného rázu p ředevším t ěmito opat řeními: - velká část řešeného území leží v oblasti krajinného rázu CZ0610-OB004 K řemešnicko (vymezeno v aktualizaci č.1 ZÚR Kraje Vyso čina), v oblasti neumís ťovat stavby s charakterem dominanty do horizont ů a krajinných p řed ělů a do prostor ů s dochovanými znaky p ůvodní struktury krajiny - jižní část řešeného území leží v oblasti krajinného rázu CZ0610-OB013 Javo řická vrchovina (vymezeno v aktualizaci č.1 ZÚR Kraje Vyso čina), v oblasti v ěnovat pozornost ochrann ě krajinného rázu p ři umís ťování výškových staveb p řesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu - v maximální mí ře je nutné respektovat stávající krajinnou zele ň, doprovodnou a ochrannou zele ň podél komunikací a vodních tok ů - bude dopln ěna výsadba doprovodné zelen ě podél komunikací a cest, dopln ění b řehových porost ů a revitalizace vodních tok ů (v rámci vymezených prvk ů ÚSES podél tok ů); - posílit sí ť interak čních prvk ů v krajin ě zejména obnovou polních cest a jejich jednostranným ozelen ěním d řevinnou vegetací - je nutné respektovat p řírodní dominanty a p řírodní horizonty krajiny - je p řípustné zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území, v rámci p řípustných činností na zem ědělské p ůdě je umožn ěno její zalesn ění; - je p řípustné zvýšení podíl vodních ploch v území, v rámci p řípustných činností na zem ědělské a lesní p ůdě je umožn ěn návrh vodních ploch zvyšujících ekologickou stabilitu území - u nových staveb ve stabilizovaném území a u navrhovaných zastavitelných ploch je v regulativech ploch stanovena maximální výška zástavby a jsou stanoveny základní prostorové regulativy - tyto požadavky jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch; - ve volné krajin ě nelze umístit vertikální stavby vyšší než 10 m s výjimkou staveb technické infrastruktury; - po obvodu zem ědělských areál ů a ploch pro výrobu bude vysázena izola ční a ochranná zele ň; - v výsadbám d řevinné zelen ě ve volné krajin ě by m ěly být používány výhradn ě druhy domácího p ůvodu (nap ř. založení ovocných stromo řadí)

Prostupnost krajiny:

Bude využívána stávající sí ť cest a komunikací v krajin ě. Hlavní cesty jsou v územním plánu zakresleny jako ú čelové komunikace. Dopln ění cestní sít ě je p řípustnou činností také v plochách s rozdílným zp ůsobem využití nezastav ěného území podle regulativ ů jednotlivých ploch.

2. Územní systém ekologické stability

Vymezení územního systému ekologické stability

Návrh územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) v územním plánu zahrnuje vymezení následujících skladebných částí ÚSES (p řípadn ě jejich částí):

• nadregionálního biocentra NRBC 80; • nadregionálního biokoridoru NRBK 120, který je v zájmovém území zastoupen dv ěma vloženými biocentry v lokálních parametrech NRBK 120 / LBC 17 a NRBK 120 / LBC

- 25 - 18 a dv ěma úseky nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / 1 a NRBK 120 / 2; • šestnácti lokálních biocenter LBC 1 až 16; • dvacetit ří lokálních biokoridor ů LBK 1 až 23

Míra p řesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána p ředevším celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu a rozpory mezi podkladovou mapou a skute čným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemk ům, na skute čný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodá řství a zem ědělství je tudíž možné provád ět ur čité korekce či up řesn ění pr ůběhu a vymezení ÚSES (nap ř. p ři zpracování komplexní pozemkové úpravy), a to p ři spln ění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funk čnosti ÚSES.

Přípustnost korekcí či up řesn ění pr ůběhu a vymezení ÚSES je t řeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany p řírody.

Přehled vymezených skladebných částí ÚSES

Přehled navržených biocenter

Ozna čení Funk ční typ + Příslušnost k Návaznost mimo řešené území biocentra biogeografický význam typu v ětve Návaznost v obcích Horní Dubenky, NRBC 80 Nadregionální mezofilní Řásná, Řídelov, (R ůžená). biocentrum (bu činná)

NRBK 120 / LBC Biocentrum v lokálních mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území. 17 parametrech vložené do (bu činná) trasy nadregionálního biokoridoru

NRBK 120 / LBC Biocentrum v lokálních mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území. 18 parametrech vložené do (bu činná) trasy nadregionálního biokoridoru

LBC 1 Lokální biocentrum hydrofilní Návaznost v obci Horní Cerekev

LBC 2 Lokální biocentrum hydrofilní Návaznost v obci Horní Cerekev

LBC 3 Lokální biocentrum hydrofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 4 Lokální biocentrum smíšené Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 5 Lokální biocentrum smíšené Návaznost v obcích Horní Cerekev a Rohozná

LBC 6 Lokální biocentrum hydrofilní Návaznost v obci Horní Cerekev

LBC 7 Lokální biocentrum smíšené Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci T řešt‘).

LBC 8 Lokální biocentrum smíšené Návaznost v obci Horní Ves.

LBC 9 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 10 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci Švábov).

LBC 11 Lokální biocentrum mezofilní Návaznost v obci Švábov (tento prvek je t řeba v navazujícícm území doplnit).

- 26 - Ozna čení Funk ční typ + Příslušnost k Návaznost mimo řešené území biocentra biogeografický význam typu v ětve

LBC 12 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 13 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci Švábov).

LBC 14 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 15 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

LBC 16 Lokální biocentrum mezofilní Celé vymezeno v zájmovém území.

Přehled navržených biokoridor ů

Příslušnost Ozna čení Funk ční typ + k typu Návaznost mimo řešené území biokoridoru biogeografický význam větve

NRBK 120 / díl čí úsek nadregionálního mezofilní Celý vymezen v zájmovém území. 1 biokoridoru (bu činná)

NRBK 120 / dílčí úsek nadregionálního mezofilní Celý vymezen v zájmovém území. 2 biokoridoru (bu činná)

LBK 1 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obci Dolní Cerekev.

LBK 2 biokoridor lokální hydrofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 3 biokoridor lokální hydrofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 4 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obcích Švábov a Dolní Cerekev.

LBK 5 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obcích Dolní Cerekev a Rohozná.

LBK 6 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obci Horní Cerekev.

LBK 7 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obci Horní Cerekev.

LBK 8 biokoridor lokální hydrofilní Celý vymezen v zájmovém území.

Návaznost v obcích Švábov, Horní Cerekev, LBK 9 biokoridor lokální hydrofilní Horní Ves.

LBK 10 biokoridor lokální hydrofilní Návaznost v obci Horní Ves

LBK 11 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci Horní Cerekev.

LBK 12 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 13 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 14 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci Švábov.

LBK 15 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 16 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 17 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci Horní Ves.

LBK 18 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci Švábov.

LBK 19 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci Švábov.

LBK 20 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

LBK 21 biokoridor lokální mezofilní Celý vymezen v zájmovém území.

- 27 - Příslušnost Ozna čení Funk ční typ + k typu Návaznost mimo řešené území biokoridoru biogeografický význam větve

Celý vymezen v zájmovém území (možná LBK 22 biokoridor lokální mezofilní návaznost v obci R ůžená).

LBK 23 biokoridor lokální mezofilní Návaznost v obci T řeš ť.

Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NRBK K 120

Ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru tvo ří území do vzdálenosti 2 km od vložených biocenter a úsek ů nadregionálního biokoridoru. Účelem ochranné zóny je podpora biokoridorového efektu nadregionálního biokoridoru. Všechny prvky ÚSES, významné krajinné prvky a další spole čenstva s vyšším stupn ěm ekologické stability (3, 4 a 5) nacházející se v ochranné zón ě jsou chápány jako sou část nadregionálního biokoridoru. V této zón ě nejsou dot čeny žádné další stávající a navrhované funkce v území.

Vysv ětlivky k typ ům v ětví

Cílovými ekosystémy všech skladebných částí mezofilních v ětví místního (a nadregionálního) ÚSES jsou mezofilní lesní spole čenstva, p řípadn ě náhradní nelesní porosty d řevin, s dominancí geograficky p ůvodních d řevin. Spektrum cílových ekosystém ů je v případ ě skladebných částí hydrofilních v ětví místního ÚSES pest řejší než v případ ě v ětví mezofilních – vždy jsou zastoupena spole čenstva vodní a d řevinná (lesní i nelesní), tém ěř vždy spole čenstva mok řadní a často i spole čenstva lu ční. Biocentra smíšeného typu

Podmínky pro využití ploch ÚSES

Vytvá ření ÚSES je ve řejn ě prosp ěšným opat řením (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů). Pro všechny části ploch s rozdílným zp ůsobem využití za člen ěné do vymezených skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridor ů) platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky:

- Hlavní je využití sloužící k posílení či zachování funk čnosti ÚSES. - Nep řípustné je jakékoliv využití, podstatn ě omezující aktuální či potenciální funk čnost ÚSES. - Podmín ěně p řípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným zp ůsobem využití jako hlavní, p řípustné či podmín ěně p řípustné, pokud nenaruší nevratn ě p řirozené podmínky stanovišt ě a nesníží aktuální míru ekologické stability území. Do vymezených ploch ÚSES nelze umís ťovat stavby, a to ani v zastav ěném území a v zastavitelných plochách. Výjimky tvo ří:

• stavby pro vodní hospodá řství v plochách vodních a vodohospodá řských za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funk čnost ÚSES; • stavby dopravní infrastruktury v plochách dopravy za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového st řetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funk čnost ÚSES;

- 28 - • stavby jiných komunikací, pokud jde o za řízení ve ve řejném zájmu, která nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového st řetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funk čnost ÚSES; • stavby a za řízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby a za řízení ve ve řejném zájmu, která nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového st řetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funk čnost ÚSES.

Přípustnost využití v případ ě možného negativního ovlivn ění funk čnosti ÚSES je t řeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany p řírody.

3. Protierozní opat ření

Budou preferovány všechny možnosti vsakování, akumulace a zdržení vody v krajin ě. V území budovat záchytné nádrže (rybníky, poldry). V územním plánu je jejich situování přípustnou činností na funk čních plochách krajin ě. Návrh ÚSES a pozemkové úpravy je t řeba řešit takovým zp ůsobem, aby se zmenšil odtokový sou činitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajin ě. Zem ědělské obhospoda řování pozemk ů pod řídit p ůdn ě ochranným aspekt ům (dopln ění pr ůlehy, meze, st řídání plodin apod.) V p řípad ě výsadby hospodá řských plodin se doporu čuje up řednost ňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podle možností doplnit zalesn ění a zatravn ění pozemk ů v místech výrazné eroze a nep říznivých spádových pom ěrů. V územním plánu je umožn ěno p řípustnou činností v regulativech funk čních ploch nezastav ěného území. Pro ochranu rozvojových lokalit situovaných na kontaktu s neurbanizovaným územím p řed extravilánovými vodami budou vybudovány zemní záchytné p říkopy.

4. Ochrana p řed povodn ěmi

Záplavové území významného vodního toku záplavové území VVT Jihlava stanovené rozhodnutí KÚ kraje Vysočina č. j. KUJI 15048/2006 ze dne 24. 2. 2006. Záplavové území je zakresleno v grafické části od ůvodn ění územního plánu. Záplavové území ostatních vodních tok ů v řešeném území není administrativn ě vodoprávním ú řadem stanoveno.

5. Dobývání nerost ů

Ochrana ložisek nerostných surovin

V řešeném území se nachází v k. ú. Rácov dobývací prostor 70583 a chrán ěné ložiskové území (CHLÚ). V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých t ěžeb.V řešeném území nejsou evidována sesuvná území.

- 29 - 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ S UR ČENÍM P ŘEVAŽUJÍCÍHO Ú ČELU VYUŽITÍ ( HLAVNÍ VYUŽITÍ), P ŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEP ŘÍPUSNÉHO VYUŽITÍ, POP Ř. PODMÍN ĚNĚ P ŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ T ĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍMEK PROSTOROVÉHO USPO ŘÁDÁNÍ, V ČETN Ě ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU.

V hlavním výkrese vymezuje územní plán barevn ě odlišené plochy s rozdílným zp ůsobem využití (také funk ční plochy). K nim jsou p řiřazeny v textové části p říslušné regulativy, které vymezují hlavní využití, přípustné, nep řípustné pop ř. podmín ěně p řípustné využití ploch. Takto vymezená regulace ploch omezuje využitelnost jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití. - stupe ň přípustné - optimální využití plochy, spl ňující podmínky, které jsou v území běžné, bezkolizní vztahy - stupe ň podmín ěně p řípustné - plocha je k danému ú čelu využitelná p ři spln ění podmínky zde uvedené - stupe ň nep řípustné - zakázaný, nedovolený zp ůsob využívání plochy. Jde o činnosti či děje, které nespl ňují ur čující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. U stupn ě nep ří- pustné nejsou ve vý čtu činností v regulativech ploch uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí hlavní

Plochy zm ěn a plochy p řestaveb jsou ozna čeny identifikátorem - písmennou zkratkou s číselným indexem (nap ř.Z1, P1). Jednotlivé plochy jsou od sebe odd ěleny hranicí, která odpovídá podrobnosti zpracování ÚP, m ěř ítku použitého mapového podkladu a generalizaci zákresu funk čních ploch. Tyto hranice je možno p řim ěř en ě zp řes ňovat v rámci podrobn ější dokumentace p ři zachování koncepce dané územním plánem. Vymezenému člen ění ploch musí odpovídat zp ůsob jeho využívání a zejména ú čel umis ťovaných a povolovaných staveb v četn ě jejich zm ěn a zm ěn jejich využití. Stavby a jiná opat ření, které vymezenému člen ění ploch neodpovídají nelze na tomto území umístit nebo povolit. Dosavadní zp ůsob využití území a ploch, který neodpovídá navrženému využití ploch podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje ve řejné zájmy nad p řípustnou míru.

Člen ění území obce na plochy s rozdílným zp ůsobem využití

Základní člen ění vychází z vyhlášky č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobn ěji člen ěny.

Plochy zastav ěné a zastavitelné se člení na:

Plochy bydlení 1) Bydlení v bytových domech (BH) 2) Bydlení v rodinných domech (BI) Plochy rekreace 3) Plochy pro rodinnou rekreaci (RI) 4) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy ob čanského vybavení 5) Ve řejná ob čanská vybavenost (OV) 6) Komer ční ob čanská vybavenost (OK) 7) Sport a t ělovýchova (OS)

- 30 - 8) H řbitovy (OH) Plochy ve řejných prostranství 9) Ve řejná prostranství (PV) Plochy smíšené obytné 10) Plochy smíšené m ěstské (SM) 11) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 12) Plochy silni ční dopravy (DS) 13) Plochy ú čelových komunikací (DU) 14) Plochy dopravních za řízení (DP) 15) Plochy drážní dopravy (DZ) Plochy technické infrastruktury 16) Plochy technického vybavení (TI)

Plochy výroby a skladování 17) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 18) Pr ůmyslová výroba a skladování (VP) 19) Zem ědělská výroba (VZ) Plochy zelen ě 20) Sídelní zele ň na ve řejných prostranstvích (ZV) 21) Sídelní zele ň p řírodního charakteru (ZP) 22) Zele ň soukromá a vyhrazená (ZS)

Plochy nezastav ěné se člení na:

Plochy vodní a vodohospodá řské 1) Vodní plochy a toky (W) Plochy zem ědělské 2) Plochy zem ědělské (NZ) Plochy lesní 3) Plochy les ů (NL) Plochy p řírodní 4) Plochy chrán ěných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastav ěného území 5) Plochy smíšené p řírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zem ědělské (NSz) Plochy těžby nerost ů 7) Krajinné zóny t ěžby (NT)

Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití a využití ploch hlavní, přípustné, podmín ěně p řípustné a nep řípustné.

PLOCHY BYDLENÍ

1) Bydlení v bytových domech - BH Hlavní: Plochy pro bydlení v bytových domech Přípustné: Přípustné jsou rodinné domy, objekty pro do časné ubytování, domy s pe čovatelskou službou, domovy d ůchodc ů, za řízení pro kulturu, zdravotnictví a sport sloužící pro obsluhu tohoto

- 31 - území. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny ve řejného stravování a ubytování, za řízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících. Místní komunikace pro obsluhu území, parkovišt ě, garáže, sídelní (ve řejná) zele ň, ve řejná prostranství, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch (BH) výšková hladina zástavby musí respektovat p řevládající výšku zastav ění v sídle.

2) Bydlení v rodinných domech - BI Hlavní: Plochy pro bydlení se zázemím rekrea čních a užitkových zahrad. Přípustné: Různé typy rodinných dom ů, místní komunikace pro obsluhu území, parkovišt ě, ve řejná zele ň, ve řejná prostranství, d ětská h řišt ě. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny ve řejného stravování a ubytování, za řízení zdravotnictví a sociální pé če, individuální rekreace ve stávajících domech (rekrea ční chalupy), za řízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, za řízení dopravní a technické infrastruktury. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost a chov drobného hospodá řského zví řectva, pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad p řípustnou míru. P řípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zát ěž v území. Podmín ěně p řípustné: Jako podmín ěně p řípustné jsou vymezeny nov ě navržené plochy pro bydlení v rodinných domech ohrožené nadlimitním hlukem ze silni ční a železni ční dopravy. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková hluková zát ěž plochy BI nep řekro čí hodnoty stanovených limitů hluku pro chrán ěný venkovní prostor a chrán ěné venkovní prostory staveb. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U nov ě vymezených zastavitelných ploch je maximální po čet nadzemních podlaží v podmínkách využití zastavitelných ploch (1 až 2 NP + podkroví). U stabilizovaných ploch BI výšková hladina zástavby musí respektovat p řevládající výšku zastav ění v sídle. U nové zástavby ve stabilizovaném území zohlednit p řevládající tvar stávajících st řech.

PLOCHY REKREACE

3) Plochy pro rodinnou rekreaci – RI Hlavní: Slouží pro uspokojování pot řeb rekreace jednotlivých ob čan ů na vlastních nemovitostech. Přípustné: Slouží k umíst ění individuálních rekrea čních chat, rekrea čních domk ů a chalup a staveb pot řebných pro tyto činnosti a aktivity, p řípustné jsou komunikace a parkovišt ě pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekrea ční sport, zele ň, stavby p říslušné technické infrastruktury.

- 32 - Nep řípustné: Stavby pro trvalé bydlení, výrobní činnosti a sklady, stavby nesouvisející s rekrea ční funkcí plochy, u individuálních rekrea čních chat je nep řípustný chov drobného hospodá řského zví řectva. Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí plochy rekreace p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: Pro stabilizované i zastavitelné plochy výstavba objekt ů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Rekrea ční chaty do celkové zastav ěné plochy 50 m 2.

4) Plochy pro hromadnou rekreaci – RH Hlavní: Slouží pro pot řeby rekreace a turistiky. Přípustné: Slouží k umíst ění za řízení hromadné rekreace a cestovního ruchu a staveb pot řebných pro tyto činnosti a aktivity pro obsluhu takového území. Umíst ění stravovacích a ubytovacích za řízení a sportovn ě rekrea čních za řízení. Přípustné jsou komunikace a parkovišt ě pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekrea ční sport, zele ň, stavby p říslušné technické infrastruktury, Podmín ěně p řípustné: Služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k ur čující funkci, bydlení, pokud neomezí hlavní funkci plochy. Nep řípustné Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí plochy rekreace p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým člen ěním nep řesáhne výškovou hladinu stávající zástavby v navazujícím území (max. 1 NP + podkroví). Nové plochy nejsou vymezeny.

PLOCHY OB ČANSKÉHO VYBAVENÍ

5) Ve řejná ob čanská vybavenost – OV Hlavní: Plochy převážn ě nekomer ční ob čanské vybavenosti, které jsou sou částí ve řejné infrastruktury. Přípustné: Stavby nap ř. pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociálních pé či, kulturní za řízení, správní a administrativní objekty, stavby pro obchod, ve řejné stravování a ubytování, služby nevýrobního charakteru. Byty správc ů a majitel ů, plochy pro sport, t ělovýchovu a hromadnou rekreaci, řemesla a služby nesnižující kvalitu prost ředí, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro p ěší, parkovišt ě, garáže. Ve řejná prostranství, ve řejná (sídelní) zele ň, za řízení dopravní a technické infrastruktury. Podmín ěně p řípustné Bydlení pokud daná lokalita spl ňuje požadavky na bydlení z hlediska ve řejného zdraví. Nep řípustné: Činnosti, děje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí plochy ob čanské vybavenosti p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch a ploch p řestaveb nová zástavby svým výškovým člen ěním výrazn ě nep řesáhne výškovou hladinu stávající zástavby ob čanské vybavenosti v navazujícím území.

- 33 - 6) Komer ční ob čanská vybavenost – OK Hlavní: Plochy převážn ě komer ční ob čanské vybavenosti, které nejsou ve řejnou infrastrukturou.. Přípustné: Plochy ur čené pro za řízení p řevážn ě komer čního charakteru, tj. nap ř. pro administrativu, obchodní prodej, plochy ur čené pro stravovací za řízení a ubytovací za řízení, služby, plochy ur čené pro za řízení nevýrobních služeb bez negativních ú čink ů na okolí, plochy ur čené pro za řízení výrobních služeb bez rušivých ú čink ů na okolí. Byty správc ů a majitel ů, plochy pro sport, t ělovýchovu a hromadnou rekreaci, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro p ěší, parkovišt ě, garáže. Ve řejná prostranství, ve řejná (sídelní) zele ň, za řízení dopravní a technické infrastruktury. Podmín ěně p řípustné: Bydlení pokud daná lokalita spl ňuje požadavky na bydlení z hlediska ve řejného zdraví. Nep řípustné: Využití pro bydlení v RD. Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí plochy ob čanské vybavenosti p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch nová zástavby svým výškovým člen ěním výrazn ě nep řesáhne výškovou hladinu stávající zástavby ob čanské vybavenosti v navazujícím území.

7) Sport a t ělovýchova – OS Hlavní: Slouží pro sportovní a t ělovýchovná za řízení organizované i neorganizované. Přípustné: Sportovní a rekrea ční h řišt ě a jejich vybavenost, p řípustné jsou byty správc ů, související dopravní a technická infrastruktura, parkovišt ě, ve řejná zele ň. Menší ubytovací a stravovací za řízení sloužící obsluze t ěchto území, služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k ur čující funkci. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí plochy pro sport a t ělovýchovu p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U ploch zm ěn podle podmínek využití zastavitelných ploch. Ve stabilizovaných plochách nová zástavby svým výškovým člen ěním výrazn ě nep řesáhne výškovou hladinu stávající zástavbu v navazujícím území.

8) H řbitovy – OH Hlavní: Slouží pro situování h řbitov ů. Přípustné: Pozemky staveb a za řízení ob čanského vybavení sloužící k provozování ve řejného poh řebišt ě. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ve řejných prostranství a sídelní zele ň. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí h řbitov ů p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

- 34 - PLOCHY VE ŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

9) Ve řejná prostranství - PV Hlavní: Ve řejn ě p řístupný uli ční prostor a prostor návsí a nám ěstí s převažující komunika ční funkcí. Přípustné: Plochy ve řejných prostranství s převažující komunika ční funkcí zahrnují stávající a navrhované plochy ve řejn ě p řístupných ploch v zastav ěném území, nám ěstí, návsi, ulice, chodníky. Plochy dopravní, technické infrastruktury a ob čanského vybavení slu čitelné s účelem ve řejných prostranství (nap ř.ve řejné WC, ob čerstvení, d ětská h řišt ě apod.). Díl čí plochy ve řejné, které nejsou vymezeny jako samotná plocha. Drobná architektura, m ěstský mobiliá ř, dětská h řišt ě, drobné sakrální stavby, za řízení sloužící obsluze t ěchto ploch. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují ve řejná prostranství p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

10) Plochy smíšené m ěstské - SM Hlavní: V městském prost ředí území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitel ů, nesnižující kvalitu souvisejícího území. Přípustné: Plochy smíšeného území bydlení majitel ů spole čně s umíst ěním drobných řemeslných provoz ů, služeb a obchod ů v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny ve řejného stravování a ubytování, byty, rodinné domy, za řízení zdravotnictví a sociální pé če, rekreace, za řízení dopravní a technické infrastruktury, zele ň Podmín ěně p řípustné: . Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, stavby pro skladování s nízkými nároky na skladovací plochy pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad p řípustnou míru. Podmín ěně p řípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zát ěž v území. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch SM výšková hladina zástavby musí respektovat p řevládající výšku zastav ění v sídle (max. 1-2 NP + podkroví), zohlednit p řevládající tvar stávajících st řech.

11) Plochy smíšené venkovské - SV Hlavní: Ve venkovských sídlech smíšené území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitel ů nesnižující kvalitu souvisejícího území. Přípustné: Plochy pro bydlení majitel ů a zem ědělskou malovýrobu s chovem hospodá řského zví řectva, dopln ěné plochami služeb v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov.

- 35 - Umíst ění drobných řemeslných provoz ů, služeb a obchod ů v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny ve řejného stravování a ubytování, byty, rodinné domy, za řízení zdravotnictví a sociální pé če. Rekreace ve stávajících objektech (rekrea ční chalupy), agroturistika, sportovní plochy, plochy ve řejné i soukromé zelen ě, za řízení dopravní a technické infrastruktury. Podmín ěně p řípustné: Zem ědělská výroba s chovem hospodá řského zví řectva, sklady a za řízení zem ědělské výroby pokud nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost ředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zát ěž v území. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, stavby pro skladování pokud nesnižují kvalitu prost ředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zát ěž v území. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení a stavby, které svými vlivy narušují prost ředí p římo nebo druhotn ě nad p řípustnou míru. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch SV výšková hladina zástavby musí respektovat p řevládající výšku zastav ění v sídle (1-2 NP + podkroví), respektovat venkovský charakter zástavby, zohlednit převládající tvar stávajících st řech.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

12) Plochy silni ční dopravy - DS Hlavní: Plochy silni ční dopravní infrastruktury a plochy pro dopravní obludu území. Přípustné: Plochy pozemních komunikací v četn ě souvisejících pozemk ů a objekt ů, plochy doprovodné zelen ě. Pozemky dopravní a technické infrastruktury, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy dopravních za řízení. Plochy pro ochrannou, izola ční a krajinnou zele ň, ÚSES. Plochy pro dopravu hromadnou, zem ědělskou, dopravu v klidu, dopravu p ěší a cyklistickou. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a z řízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny. 13) Plochy ú čelových komunikací - DU Hlavní: Plochy ve řejn ě p řístupných komunikací, sloužící pro obsluhu území a umož ňující pr ůchod krajinou. Přípustné: Pozemky ú čelových komunikací, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy pro dopravu p ěší a cyklistickou. Liniová technická infrastruktura a zele ň. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a z řízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

14) Plochy dopravních za řízení - DP Hlavní: Plochy dopravních za řízení, odstavných a parkovacích stání, garáží.

- 36 - Přípustné: Odstavné a parkovací plochy, řadové a hromadné garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, ve řejná prostranství a zele ň. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a z řízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

15) Plochy drážní dopravy - DZ Hlavní: Plochy železni ční dopravní infrastruktury. Přípustné: Pozemky dráhy a za řízení na dráze, stanice, zastávky nádraží, související dopravní a technická infrastruktura, zele ň. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a z řízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

16) Plochy technického vybavení - TI Hlavní: Plochy technické infrastruktury. Přípustné Plochy pro stavby a za řízení pro zásobování pitnou vodou, odvád ění odpadních a čišt ění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a telekomunikace a spoje a trubní přepravu produkt ů. V četn ě za řízení sloužící obsluze t ěchto území. Činnosti či za řízení bezprost ředn ě související s ur čující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. Pozemky související dopravní infrastruktury a zele ň. Nep řípustné Ostatní činnosti a d ěje, které nesouvisí s ur čující funkcí plochy. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

17) Drobná výroba a řemeslná výroba - VD Hlavní: Plochy ur čené pro drobnou výrobu, malovýrobu a p řidruženou výrobu, pro výrobní služby a řemeslnou výrobu. Přípustné: Plochy ur čené pro umis ťování objekt ů drobné výroby, slouží k umis ťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrob ě řemeslnické, navazující sklady a služby, p řípustné jsou za řízení obchodu, administrativa a správa, za řízení dopravní a technické infrastruktury a zele ň. Byty správc ů (pohotovostní byty), hromadné a halové garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Podmín ěně p řípustné: Navrhované plochy pro drobnou výrobu situované na kontaktu v plochami bydlení jsou vymezeny jako podmín ěně p řípustné. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková

- 37 - hluková zát ěž na hranici plochy VD nep řekro čí hodnoty stanovených limit ů hluku pro chrán ěný venkovní prostor a chrán ěné venkovní prostory staveb. Nep řípustné: Využití pro bydlení v RD nebo bytových domech, sport a t ělovýchovu, rekreace, zem ědělská výroba. Ostatní činnosti a d ěje, které nesouvisí s hlavní funkcí plochy. Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch VD je max. výška staveb stanovena na 8 m.

18) Pr ůmyslová výroba a skladování - VP Hlavní: Plocha je ur čena pro umis ťování staveb v areálech pro pr ůmyslovou výrobu a skladování, tj. za řízení pr ůmyslové výroby továrního charakteru. Přípustné: Plochy pro výrobu a skladování, stavebnictví, opravárenství, plochy služeb a činností náro čných na p řepravu zboží. P řípustná je drobná výroba, výrobní řemesla a služby, zem ědělská výroba, za řízení dopravní a technické infrastruktury, zele ň, hromadné a halové garáže, plošn ě a dopravn ě náro čné komer ční aktivity, čerpací stanice pohonných hmot. Podmín ěně p řípustné: Navrhované plochy VP situované v blízkosti ploch pro bydlení jsou vymezeny jako podmín ěně p řípustné. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková hluková zát ěž na hranici plochy VP nep řekro čí hodnoty stanovených limit ů hluku pro chrán ěný venkovní prostor a chrán ěné venkovní prostory staveb. Nep řípustné: Využití pro bydlení, ob čanskou vybavenost, sport a t ělovýchovu, rekreaci, výroba se silným negativním dopadem na prost ředí. Podmínky prostorového uspo řádání: U ploch zm ěn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch max. výška staveb stanovena na 10 m.

19) Zem ědělská výroba - VZ Hlavní: Plochy ur čené pro umíst ění zem ědělských areál ů. Přípustné: Plocha pro za řízení zem ědělské výroby, jejího technického vybavení a skladování zem ědělské produkce. Plochy pro lesnickou výrobu a rybá řství. Negativní vlivy na okolí nesmí p řekro čit limitní OP, které m ůže p řesahovat hranice areálu. P řípustná je pr ůmyslová výroba, drobná výroba, výrobní řemesla, obchod, služby, za řízení dopravní a technické infrastruktury a zele ň, hromadné a halové garáže, za řízení lesního hospodá řství a zpracování d řevní hmoty. Obchodní a komer ční aktivity, vybavenost. Byty správc ů (pohotovostní byty), situování čerpací stanice pohonných hmot. Nep řípustné jsou: Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, za řízení sportu a t ělovýchovy, za řízení pro rekreaci, výroba ze silným negativním dopadem na prost ředí. Činnosti, d ěje a za řízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspo řádání: U ploch zm ěn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch max. výška staveb stanovena na 10 m.

- 38 - PLOCHY ZELEN Ě

20) Sídelní zele ň na ve řejných prostranstvích - ZV Hlavní: Ve řejn ě p řístupný prostor s převažujícím zastoupením sídelní zelen ě, parkov ě upravené plochy zelen ě. Přípustné: Území pro ve řejnou upravenou zele ň a parky plnící funkci estetickou, rekrea ční, ekologickou, pietní i ochrannou, p řípustné jsou d ětská h řišt ě, odpo čívadla s lavi čkami, drobné sakrální stavby a za řízení sloužící obsluze t ěchto ploch. Z řizování p ěších p řípadn ě cyklistických cest, ve řejná prostranství a plochy pro p ěší, umís ťování objekt ů drobné architektury, vodních prvk ů, umis ťování mobiliá ře obce, za řízení technické infrastruktury, díl čí úpravy stávajících úsek ů místních komunikací. Revitaliza ční opat ření, opat ření ke zvýšení ekologické stability území. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratn ě znehodnocující sídelní zele ň. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

21) Sídelní zele ň p řírodního charakteru - ZP Hlavní: Plochy zelen ě udržované v přírod ě blízkém stavu. Přípustné: Pozemky zelen ě s izola ční a kompozi ční funkcí, pozemky zelen ě ur čené pro pr ůchod územního systému ekologické stability zastav ěným územím. Dětská h řišt ě, odpo čívadla s lavi čkami, drobné sakrální stavby a za řízení sloužící obsluze těchto ploch. Z řizování p ěších p řípadn ě cyklistických cest, ve řejná prostranství a plochy pro p ěší, umís ťování objekt ů drobné architektury, vodních prvk ů, za řízení technické infrastruktury, úseky místních komunikací. Revitaliza ční opat ření, opat ření ke zvýšení ekologické stability území. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratn ě znehodnocující zele ň přírodního charakteru. Podmínky prostorového uspo řádání: Nejsou stanoveny.

22) Zele ň soukromá a vyhrazená - ZS Hlavní: Plochy nezastavitelných zahrad v zastav ěném území Přípustné: Účelové stavby pro zahrádka ření charakteru drobné stavby, vedlejší stavby ke stavbám pro bydlení, zem ědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prost ředí. Nep řípustné: Činnosti, d ěje a za řízení, které narušují hlavní využití plochy Podmínky prostorového uspo řádání: U stabilizovaných ploch 1 nadzemní podlaží + podkroví.

- 39 - PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ ŘSKÉ

1) Vodní plochy a toky (W) Hlavní: Vodní ploch a toky. Přípustné: Jsou vodní toky a plochy, rybníky a ostatní vodní nádrže, které plní funkce ekologicko - stabiliza ční, rekrea ční, estetické a hospodá řské, které jsou p řírodní nebo um ěle vybudované. Vodohospodá řské stavby a za řízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), činnosti související s údržbou, chovem ryb p řípadn ě vodní dr ůbeže, p řípustné jsou revitaliza ční opat ření, opat ření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Nep řípustné Je umíst ění staveb a činností jiných funkcí a činností negativn ě ovliv ňující vodní režim v území.

PLOCHY ZEM ĚDĚLSKÉ

2) Plochy zem ědělské (NZ) Hlavní: Zem ědělská p ůda a plochy související s hospoda řením na zem ědělské p ůdě. Přípustné: Plochy zem ědělské p ůdy - orná p ůda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady, přípustné jsou zm ěny kultur. Protipovod ňová a protierozní opat ření. Revitaliza ční opat ření a opat ření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Ú čelové komunikace, komunikace pro p ěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Podmín ěně p řípustné: Zalesn ění a extenzivní vodní plochy podmín ěné souhlasem orgán ů ochrany ZPF. Umís ťování jednoduchých staveb, za řízení a dopravních ploch nezbytn ě nutných k hospoda ření na zem ědělské p ůdě a výkon myslivosti podmín ěné souhlasem ochrany ZPF. Podmín ěně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nep řípustné: Je umíst ění staveb a činností jiných funkcí.

PLOCHY LESNÍ

3) Plochy les ů (NL) Hlavní: Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa a činnosti související s touto hlavní funkcí. Přípustná Lesní a jiné pozemky, které jsou ur čeny k pln ění funkcí lesa (PUPFL), využití ploch je možné pouze v souladu se zákonem na ochranu lesa v platném zn ění. Pozemky staveb a za řízení lesního hospodá řství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, revitaliza ční opat ření, opat ření ke zvýšení ekologické stability území pro ochranu p řírody, realizace ÚSES, protipovod ňová a protierozní opat ření. Podmín ěně p řípustné: Umís ťování drobných staveb, za řízení a dopravních ploch nezbytn ě nutných k výkonu myslivosti podmín ěné souhlasem státní správy les ů. Výstavba extenzivních vodních nádrží podmín ěná souhlasem státní správy les ů. Podmín ěně p řípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nep řípustné: Je umíst ění staveb a činností jiných funkcí.

- 40 - PLOCHY P ŘÍRODNÍ

4) Plochy chrán ěných území a biocenter (NP) Hlavní: Zvlášt ě chrán ěné území a biocentra územního systému ekologické stability. Přípustné jsou: Plochy p řírodní se vymezují za ú čelem zajistit podmínky pro ochranu p řírody a krajiny. Jedná se o plochy zvlášt ě chrán ěných území, plochy biocenter. P řípustné jsou plochy zem ědělské půdy, plochy les ů a krajinné zelen ě, vodní plochy. Podmín ěně p řípustné: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podmín ěně p řípustné činnosti nesní ohrozit ur čující funkci plochy a narušit krajinný ráz území, nesmí nevratn ě narušit p řirozené podmínky lokality, snížit aktuální míru ekologické stability území. Nep řípustné: Je využití, které je v rozporu s podmínkami ochrany p řírody a krajiny dané lokality. Nep řípustné je jakékoliv využití, podstatn ě omezující aktuální či potenciální funk čnost ÚSES.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVANÉHO ÚZEMÍ

5) Plochy smíšené p řírodní (NSp) Hlavní: Plochy rozptýlené zelen ě v krajin ě, slouží k zachování a obnov ě p řírodních a krajinných hodnot území (krajinná zele ň). Přípustné jsou: Nezem ědělské a nelesní plochy zelen ě v krajin ě porostlé vegetací, p řevážn ě se zastoupením dřevin (krajinná zele ň). Extenzivní trávní porosty, d řeviny, skupinovou, rozptýlenou, solitérní a liniovou zele ň a ekologicky kvalitní rostlinná spole čenstva. P řípustné jsou opat ření ke zvýšení ekologické stability území, realizace ÚSES, za řízení a stavby pro ochranu p řírody, protipovod ňová a protierozní opat ření. Podmín ěně p řípustné: Extenzivní vodní plochy, zalesn ění, z řizování p ěších p řípadn ě cyklistických cest, plochy pro p ěší, umís ťování objekt ů drobné architektury, revitaliza ční opat ření. Výstavba za řízení liniové dopravní a technické infrastruktury, díl čí úpravy stávajících úsek ů místních komunikací. Podmín ěně p řípustné činnosti nesmí narušit krajinné hodnoty a krajinný ráz území, snížit ekologickou hodnotu území. Nep řípustné: Jsou stavby, za řízení a činnosti nevratn ě znehodnocující krajinnou zele ň.

6) Plochy smíšené zem ědělské (NSz) Hlavní: Plochy využívané p řevážn ě k zem ědělských ú čel ům s významným podílem na ekologické stabilit ě území. Přípustné jsou: Přirozené a p řírod ě blízké ekosystémy zem ědělsky využívané, extenzivní trvalé trávní porosty, menší plochy orné p ůdy, krajinná zele ň, solitérní a liniová zele ň. Protipovod ňová a protierozní opat ření. Revitaliza ční opat ření a opat ření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Ú čelové komunikace, komunikace pro p ěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Protipovod ňová a protierozní opat ření. Podmín ěně p řípustné: Zalesn ění a extenzivní vodní plochy podmín ěné souhlasem orgán ů ochrany ZPF. Umís ťování jednoduchých staveb, za řízení a dopravních ploch nezbytn ě nutných k hospoda ření

- 41 - na zem ědělské p ůdě a výkon myslivosti podmín ěné souhlasem ochrany ZPF. Podmín ěně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území a snížit ekologickou stabilitu území. Nep řípustné: Je umíst ění staveb a činností jiných funkcí

PLOCHY T ĚŽBY NEROST Ů

7) Krajinné zóny t ěžby (NT) Hlavní: Plochy t ěžby nerost ů za ú čelem zajišt ění podmínek pro hospodárné využívání nerost ů a pro ochranu životního prost ředí p ři t ěžební činnosti a úprav ě nerost ů. Přípustné jsou: Pozemky povrchových dol ů, lom ů a pískoven, pozemky pro ukládání do časn ě nevyužívaných nerost ů a odpad ů,, kterými jsou výsypky, odvaly a kališt ě, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických za řízení pro t ěžbu, pozemky za řízení souvisejících s těžební činností. Přípustné jsou pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Nep řípustné: Je umíst ění staveb a činností jiných funkcí.

7. VYMEZENÍ VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH STAVEB, VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH OPAT ŘENÍ A OPAT ŘENÍ K ZAJIŠ ŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPE ČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK ŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT.

Ve řejn ě prosp ěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, v četn ě ploch nezbytných k zajišt ění jejich výstavby a řádného využívání pro stanovený ú čel:

VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÉ STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY VYMEZENÉ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ZP ŘESN ĚNÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM. V závorce je uvedeno ozna čení podle ZÚR.

WD1(DK33) Homogenizace silnice II/639 ve vymezeném koridoru DK1

WD2(DK06) Homogenizace silnice II/112 ve vymezeném koridoru DK2

VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÉ STAVBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VYMEZENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU.

WT1 Posílení vodovodu Batelov ve vymezeném koridoru TK1 – k. ú. Rácov.

WT2 Posílení vodovodu Lov ětín ve vymezeném koridoru TK2 – k. ú. Rácov.

WT3 Kanaliza ční řad Batelov ve vymezeném koridoru TK3 – k. ú. Batelov.

WT4 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Bezd ěč ín ě – k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě. WT5 Kanaliza ční řad v Bezd ěč ín ě ve vymezeném koridoru TK4 - k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě.

WT6 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Lov ětín ě – k. ú. Lov ětín u T řešti.

- 42 -

WT7 Kanaliza ční řad v Lov ětín ě ve vymezeném koridoru TK5 - k. ú. Lov ětín u T řešti.

WT8 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Nové Vsi – k. ú. Nová Ves u T řešti.

WT9 Kanaliza ční řad v Nové Vsi ve vymezeném koridoru TK6 - k. ú. Nová Ves u T řešti.

WT10 Plocha pro čišt ění odpadních vod v Rácov ě – k. ú. Rácov.

WT11 Kanaliza ční řad v Rácov ě ve vymezeném koridoru TK7 - k. ú. Rácov.

WT12 Vedení VN 22 kV v četn ě trafostanice ve vymezeném koridoru TK8 - k. ú. Batelov.

WT13 Vedení VN 22 kV v četn ě trafostanice ve vymezeném koridoru TK9 - k. ú. Batelov.

WT14 St ředotlaký plynovod do Bezd ěč ín ve vymezeném koridoru TK10 - k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě.

VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÁ OPAT ŘENÍ VYMEZENÁ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ZP ŘESN ĚNÁ ÚZEMNÍM PLÁNEM V závorce je uvedeno ozna čení podle ZÚR.

WU1(U007) Nadregionální biokoridor NRBC 80 Pa řezitý - Roštejn.

WU1(U007) Nadregionální biokoridor s vloženými lokálními biocentry NRBK 120 Čuňkovský h řbet – Pa řezitý, Roštejn.

STAVBY A OPAT ŘENÍ K ZAJIŠ ŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPE ČNOSTI STÁTU:

Nejsou vymezeny.

ASANACE:

Nejsou vymezeny.

Vymezení ploch ve řejn ě prosp ěšných staveb je zakresleno v grafické části územního plánu.

Na výše uvedené plochy v kap.7 se vztahuje možnost p ředkupního práva podle §101 stavebního zákona, p ředkupní právo na tyto plochy však není uplatn ěno.

8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH STAVEB A VE ŘEJN Ě PROSP ĚŠNÝCH OPAT ŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT P ŘEDKUPNÍ PRÁVO.

Tyto stavby a opat ření nejsou územním plánem vymezeny.

- 43 - 9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR Ů ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, V ČETN Ě PODMÍNEK PRO JEHO PROV ĚŘ ENÍ

V územním plánu je vymezena územní rezerva pro koridor:

RDK1 – územní rezerva pro dopravní koridor p řeložky silnice II/134.

Podmínky pro využití území v plochách a koridorech územních rezerv:

Pro všechny části ploch s rozdílným zp ůsobem využití v plochách a koridorech územních rezerv platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní zp ůsob využití: Ochrana p řed zásahy, které by podstatn ě znesnad ňovaly nebo prodražovaly p řípadné budoucí využití ploch a koridor ů územních rezerv pro ú čel vymezený územním plánem.

Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní umíst ění stavby pro daný ú čel v ploše nebo koridoru územní rezervy.

Nep řípustná je realizace staveb (v četn ě staveb do časných), za řízení, opat ření a úprav krajiny (nap ř. zalesn ění, výstavba vodních ploch), jejichž realizace by podstatn ě zt ěžovala nebo prodražovala budoucí využití územních rezerv.

10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR Ů, VE KTERÝCH JE PROV ĚŘ ENÍ ZM ĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LH ŮTY PRO PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ PO ŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ ČINNOSTI.

Tyto plochy jsou uvedeny v podmínkách využití zastavitelných ploch a jsou zakresleny ve výkrese základního člen ění. Územní studie budou po řízeny a data o studiích budou vložena do evidence územn ě plánovací činnosti do p ěti let od schválení územního plánu.

11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR Ů, VE KTERÝCH JE PO ŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULA ČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZM ĚNÁCH V JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULA ČNÍHO PLÁNU

Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny.

12. STANOVENÍ PO ŘADÍ ZM ĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

Po řadí zm ěn (etapizace) není stanoveno.

- 44 - 13. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ M ŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHTEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE POUZE AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

Tyto stavby nejsou v územním plánu vymezeny.

14. VYMEZENÍ STAVEB NEZP ŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Tyto stavby nejsou územním plánem vymezeny.

15. ÚDAJE O PO ČTU LIST Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU A PO ČTU VÝKRES Ů K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

Dokumentace obsahuje:

I. Územní plán

A. Textová část územního plánu

B. Grafická část územního plánu:

1 Výkres základního člen ění 1 : 5 000 2 Hlavní výkres 1 : 5 000 3 Výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření 1 : 5 000 a asanací

II. Od ůvodn ění územního plánu

A. Textová část od ůvodn ění územního plánu

B. Grafická část od ůvodn ění územního plánu:

4 Koordina ční výkres 1 : 5 000 4c Koordina ční výkres - vý řez Batelov, Bezd ěč ín 1 : 5 000 4d Koordina ční výkres - vý řez Lov ětín 1 : 2 880 4e Koordina ční výkres - vý řez Nová Ves 1 : 2 880 4f Koordina ční výkres - vý řez Rácov 1 : 2 880 5 Výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu 1 : 5 000 6 Výkres širších vztah ů 1 : 100 000

- 45 -

II. ODŮVODN ĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ, V ČETN Ě SOULADU S ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM

Postavení m ěsta v systému osídlení

Územní plán je zpracován pro správní území m ěstyse Batelov, tedy pro katastrální území Batelov, Bezd ěč ín na Morav ě, Lov ětín u T řešti, Nová Ves u T řešti a Rácov. Řešené území se nachází v jihozápadní části kraje Vyso čina, 20 km jihovýchodn ě od krajského m ěsta Jihlavy. Městys Batelov pat ří do správního obvodu m ěsta Jihlavy, které je pro Batelov také obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP). Celková vým ěra řešeného území je 4268,5 ha. Řešené území má 2343 trvale bydlících obyvatel (údaj k 1. 1. 2010).

Širší dopravní vztahy

Silni ční doprava

Městys Batelov je na dopravní sí ť napojen silnicemi II. t říd. Nejvýznamn ější jsou silnice II/639, která zajiš ťuje dopravní spojení ve sm ěru východ - západ a také zajiš ťuje napojení přes Kostelec na město Jihlavu (ORP), silnice II/402 zajiš ťující napojení sm ěrem na m ěsto Třeš ť a silnice II/134 zajiš ťující napojení sm ěrem na Jind řich ů Hradec. Z hlediska širších vztah ů jsou významné silnice za řazené do základní páte řní sít ě kraje Vyso čina. V řešeném území je to pouze silnice II/112, která zajiš ťuje dopravní napojení na m ěsto Tel č a na Horní Cerekev. V zájmovém území jsou za řazeny do páte řní sít ě kraje silnice II/406 (napojení je možné v Kostelci vzdáleném 8 km), silnice I/23 (dopravní napojení je možné v Tel či – vzdálenost od Batelova je 15 km), silnice I/38 (dopravné napojení je možné ve Stona řov ě – 15 km). Dálnice D1 je nejblíže dostupná v Jihlav ě (cca 20 km).

Železni ční doprava

Řešeným územím prochází železni ční tra ť č. 225 Havlí čkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev - Jind řich ův Hradec - Veselí nad Lužnicí, která je za řazena do celostátních drah. V řešeném území je umíst ěna pouze železni ční stanice Batelov.

Širší vztahy cyklistické a p ěší turistiky

Řešeným územím procházejí místní cyklotrasy. V řešeném území jsou zastoupeny zna čené turistické trasy.

- 46 -

Vztah k Zásadám územního rozvoje kraje.

V sou časné dob ě jsou schváleny Zásady územního rozvoje kraje Vyso čina, jež byly vydány 16. 9. 2008 a nabyly ú činnosti dne 22. 11. 2008. V tomto materiálu není řešené území zahrnuti do žádné celostátní ani krajské rozvojové oblasti nebo osy.

V zásadách územního rozvoje jsou navrženy koridory dopravních staveb:

• koridor pro homogenizaci stávající trasy a umíst ění nových staveb na silnici II/639 o ší řce 80 m; • koridor pro homogenizaci stávající trasy a umíst ění nových staveb na silnici II/112 o ší řce 80 m;

V územním plánu byly koridory dopravních staveb v jednotlivých úsecích zp řesn ěny následovn ě:

• silnice II/639 – v územním plánu je vymezen koridor DK1 - v zastav ěném území Batelova a místní části Bezd ěč ín je koridor zp řesn ěn na ší řku stávajícího uli čního prostoru, mimo zastav ěné území je koridor je vymezen na ší řku 80 m. • silnice II/112 – v územním plánu je vymezen koridor DK2 - v zastav ěném území místní části Nová Ves je koridor zp řesn ěn na ší řku stávajícího uli čního prostoru, mimo zastav ěné území je koridor je vymezen na ší řku 80 m.

V zásadách územního rozvoje jsou vymezeny plochy a koridory nadregionálního a regionálního ÚSES:

• U007 – NRBC Pa řezitý – Roštejn • U015 – NRBK Čunkovský h řbet – Pa řezitý, Roštejn

V územním plánu byly plochy a koridory zp řesn ěny následovn ě:

Vymezení NR a R ÚSES je v územním plánu respektováno. Vymezení nadregionálního biocentra bylo zp řesn ěno zakreslením do m ěř ítka katastrální mapy. Trasa nadregionálního biokoridoru byla zp řesn ěna do m ěř ítka katastrální mapy, do trasy byla vložena 2 lokální biocentra. Podrobn ě je zp řesn ění popsáno v samostatné kapitole řešení ÚSES.

V zásadách územního rozvoje je v civiliza čních hodnotách kraje dále vymezena jako nadmístní komunika ční sí ť silnice II/639, silnice II/112 a celostátní tra ť č. 225.

Nadmístní komunika ční sí ť je v územním plánu respektována.

- 47 -

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vyso čina, která nabyla účinnosti 23.10.2012.

Řešené území je za řazeno do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB004 K řemešnicko a zalesn ěné jižní část do oblasti CZ0610-OB013 Javo řická vrchovina. Jsou respektovány zásady pro činnost v území a rozhodování o zm ěnách stanovené v aktualizaci č.1 ZÚR u t ěchto oblastí.

Vztah k dosud platné územn ě plánovací dokumentaci a územn ě plánovací podklady pro celé území městyse

Územn ě plánovací dokumentace:

- Územní plán obce Batelov bez místních částí v četn ě zm ěny č. 1 (Urbanistické st ředisko Jihlava, spol. s. r. o., 2003, zm ěna č. 1 rok 2009)

Urbanistické studie místních částí:

- Urbanistická studie sídelního útvaru Bezd ěč ín (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996). - Urbanistická studie sídelního útvaru Nová Ves (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996). - Urbanistická studie sídelního útvaru Rácov (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996).

Celé území m ěstyse dosud nem ělo zpracovaný územní plán. Místní části mají zpracované územn ě plánovací podklady - urbanistické studie, která však nebyly zaevidovány do evidence územn ě plánovací činnosti.

Vztah k ÚPD okolních obcí

Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.):

- obec Švábov (k. ú. Švábov) - město Horní Cerekev (k. ú. Horní Cerekev, T ěšenov, Řežen čice) - obec Rohozná (k. ú. Rohozná u Jihlavy) - obec Horní Ves (k. ú. Horní Ves) - obec Horní Dubenky (k. ú. Horní Dubenky) - obec Řásná (k. ú. Řásná) - obec Řídelov (k. ú. Řídelov) - obec R ůžená (k. ú. R ůžená) - město T řeš ť (k. ú. Čenkov u T řešti, Buková u T řešti) - městys Dolní Cerekev (k. ú. Dolní Cerekev, Sp ělov)

V územním plánu Brtnice je zejména koordinováno vymezení prvk ů ÚSES a inženýrských sítí.

2. ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPAD Ě ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLN ĚNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Požadavky na zpracování návrhu územního plánu byly obsaženy v zadání územního plánu a ve vyhodnocení stanovisek, p řipomínek a námitek k zadání územního plánu.

- 48 -

Návrh územního plánu respektuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Komentá ř k jednotlivým požadavk ům je uveden v v jednotlivých kapitolách od ůvodn ění územního plánu. Návrh územního plánu byl pr ůběžn ě pojednáván se zástupci m ěstyse. Řešení územního plánu bylo dále konzultováno se správci inženýrských sítí, návrh územního plánu byl konzultován s dot čeným orgánem ochrany zem ědělského p ůdního fondu.

Komentá ř k vybraným požadavk ům zadání:

1. Krajský ú řad kraje Vyso čina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor životního prost ředí – ochrana ZPF Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti za p řítomnosti zástupc ů m ěstyse Batelov konzultován na odboru ŽP z hlediska dopad ů navrženého řešení na ochranu ZPF. Požadavky a výsledky konzultace byly zapracovány do návrhu územního plánu. Etapizace zástavby nebyla navržena ani požadována. U vybraných ploch je stanovena podmínka zpracování územní studie.

2. Magistrát m ěsta Jihlavy, odbor životního prost ředí - ochrana p řírody a krajiny, ZPF, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava Požadavky na dopln ění regulativu k ochran ě vzrostné zelen ě v Nové Vsi. Požadavek návrhu izola ční zelen ě u navrhované plochy pro zem ědělskou výrobu v Rácov ě. Požadavek posouzení p řeložky II/134 v budoucí dokumentaci EIA z hlediska vlivu na krajinný ráz. Uvedené podmínky jsou do územního plánu zapracovány. Území pro p řeložku II/134 je v územním plánu vymezeno jako územní rezerva koridoru. Požadavek posouzení na krajinný ráz není tedy uveden ve výrokové části, ale je uveden v textové části od ůvodn ění.

3. Magistrát m ěsta Jihlavy, odbor životního prost ředí - lesní hospodá řství a myslivost, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava Požadavek respektování 50 m pásmo od okraje lesa. Požadavek je respektován . Stavby na PUPFL a stavby do vzdálenosti 50 m od okraje lesních pozemk ů jsou uvedeny jako podmíne čně p řípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vyzna čena v grafické části ÚP. V územním plánu je dále stanovena podmínka minimální vzdálenosti staveb 25 m od okraje lesa.

4. Krajská hygienická stanice kraje Vyso čina se sídlem v Jihlav ě, Tolstého 15, 586 01 Jihlava Požadavek na vymezení prakticky všech ploch pro bydlení v kontaktu se silnicemi jako ploch s podmín ěně p řípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. Požadavek na vymezení plochy pro bydlení u zem ědělského areálu v Lov ětín ě jako plochy s podmín ěně p řípustným využitím z hlediska hluku. Požadavek na vymezení plochy pro zem ědělskou výrobu v Rácov ě jako plochy s podmín ěně přípustným využitím z ovlivn ění okolní zástavby hlukem. Požadavek na vymezení plochy pro čistírnu odpadních vod v Nové Vsi jako plochy s podmín ěně p řípustným využitím z ovlivn ění okolní zástavby hlukem. Požadavky jsou v návrhu územního plánu respektovány. V územním plánu byly provedeny výpo čty hluku z dopravy. Výpo čty hluku ze silni ční a železni ční dopravy jsou uvedeny v samostatné p říloze územního plánu. Výpo čty hluku z dopravy mají orienta ční charakter a nelze je využít pro umíst ění staveb pro bydlení v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, popř.v regula čním plánu.

- 49 -

Výsledky výpo čtů uvád ějí ohrožení nadlimitními hladinami hluku pouze u silnice II/639, kde dojme ke kumulaci hluku ze silnice II/639 a z železni ční trat ě č. 225. Tomu odpovídají i výstupy akustické studie, která byla zpracována Akustikou Havlí čkův Brod pro p řipravovanou územní studii lokality Za Tratí – plocha Z1. (Podle zm ěny č.1 ÚPO). V územním plánu jsou plochy s podmín ěně p řípustným využitím z hlediska hluku vymezeny podle požadavk ů hygienické stanice.

5. Povodí Moravy, s.p., D řeva řská 11, 601 75 Brno Odvád ění odpadních vod z místní části Bezd ěč ín doporu čují řešit vzhledem k navrhovanému rozvoji sídla a blízkosti Batelova výstavbou splaškové kanalizace svedené na ČOV Batelov. V územním plánu je na základ ě požadavku zadání územního plánu a požadavku m ěstyse Batelov navrženo samostatné čišt ění odpadních vod v Bezd ěč ín ě. Městys požádá o zm ěnu PRVK kraje.

6. M ěstys Batelov, nám. Míru 148, 588 51 Batelov Požadavek navrhnout plochu pro pr ůmyslovou výrobu severn ě od silnice II/639 u benzinky. Po projednání se zástupci m ěstyse ochranou ZPF nebyla plocha do ÚP za řazena. D ůvodem je zejména ochrana ZPF, kde bylo dohodnuto využít nejd říve celé území mezi silnicí II/639 a železnicí.

7. Požadavky vlastník ů došlé v pr ůběhu projednání zadání. Požadavky byly zapracovány podle zp ůsobu uvedeného ve vyhodnocení p řipomínek k zadání. Zp ůsob zapracování byl konzultován s po řizovatelem a zástupci m ěstyse.

8. Další požadavky zadání Požadavek na stanovení p řípustnosti výstavby bytových dom ů ve vybraných lokalitách. Přípustnost výstavby bytových dom ů není v územním plánu uvedena. Ve vymezených zastavitelných plochách pro bydlení není vhodná výstavba samostatných objekt ů bytových dom ů. Přípustnost umíst ění byt ů je uvedena v podmínkách využití funk čních ploch. Požadavek na vymezení ploch, kde bude t řeba zpracovat územní studii. Plochy jsou vymezeny ve výkrese základního člen ění a požadavek je uveden v podmínkách využití jednotlivých ploch. Výb ěr ploch byl konzultován se zástupci m ěstyse.

3. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETN Ě VYHODNOCENÍ P ŘEPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.

3. 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Navržené zm ěny v území koordinují rozvojové zájmy v území v duchu trvale udržitelného rozvoje.

Hlavní cíle řešení územního plánu jsou:

• zachování hodnotné urbanistické struktury m ěstyse a místních částí, vymezení ve řejných prostranství;

- 50 -

• vymezení ploch ob čanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci; • vymezení ploch pro bytovou výstavbu; • umíst ění ploch pr ůmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zem ědělskou výrobu; • stanovení koncepce řešení dopravy; • stanovení koncepce řešení technické vybavenosti; • zachování a ochrana p řírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability; • stanovení zásad pro výstavbu ve m ěst ě a v místních částech;

3. 2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešeným územím územního plánu je celé území m ěstyse, tedy katastrální území Batelov, Bezd ěč ín na Morav ě, Lov ětín u T řešti, Nová Ves iu T řešti a Rácov. Řešené území je vymezeno aktuálními hranicemi uvedených katastr ů v dob ě zpracování návrhu územního plánu.

3. 3. VÝCHODISKA KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE

Územní plán vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území, který uspokojuje pot řeby sou časné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Městys Batelov leží na silnicích II. a III. t řídy. Dopravní dostupnost na nad řazenou silni ční sí ť je relativn ě dobrá. Dostupnost městyse je dále posílena železni ční tratí Havlí čkův Brod – Veseli nad Lužnicí. V Batelov ě jsou dobré podmínky pro rozvoj funkce bydlení. Je zde vybudována komplexní technická infrastruktura v četn ě zajišt ění čišt ění odpadních vod v ČOV. V městysi je vysoká úrove ň ob čanské vybavenosti, která odpovídá historickému významu m ěste čka, postavení jako st řediskové obce v mladší minulosti a je zde také vybudována nová ob čanská vybavenost. Městys má hodnotnou urbanistickou strukturu, je zde řada památkov ě chrán ěných objekt ů, m ěstys má památkový charakter. Cenné jsou zejména náměstí, hlavní uli ční prostory, areál zámku a parku. Hlavní kulturní památky v obci jsou opravené a udržované. V okolí je kvalitní krajina a bohaté zastoupení les ů. Městys vykazuje jako celek mírný nár ůst po čtu obyvatel, v řešeném území jsou zastoupeny také pracovní p říležitosti. Mobilita pracovních sil je usnadn ěna možností využít pro dojíž ďku za prací silni ční sí ť i tra ť ČD. Městys Batelov má také rekrea ční potenciál, jižní část zasahuje do území Javo řické vrchoviny , která má nadmístní rekrea ční význam. V řešeném území se nachází rekrea ční chatová lokalita Ve Vršku, část domovního fondu je využívána k rekreaci jako rekrea ční chalupy nebo ubytování pro turisty. Z výše uvedeného vyplývá, že v obci jsou dobré podmínky pro další rozvoj. V obci je fungující ve řejná infrastruktura, jsou zastoupeny pracovní p říležitosti v míst ě, je možnost dojíž ďky do vyšších center. Obec je zasazena do atraktivního krajinného prost ředí, obec je příznivým místem pro trvalé bydlení. V územním plánu jsou vymezeny nové plochy zejména pro bydlení, místní výrobu, zem ědělství a také rekreaci.

- 51 -

Demografické údaje

Retrospektivní vývoj po čtu obyvatel m ěstyse byl sledován v dopl ňujících pr ůzkumech (2011). Z údaj ů je patrný nár ůst po čtu obyvatel v Batelov ě a pokles v místních částech. Celkový po čet obyvatel na celém území m ěstyse je pak stabilizovaný až rostoucí. Demografické údaje byly p řevzaty p řevážn ě ze s čítání lidí dom ů a byt ů.

Vývoj a prognóza po čtu trvale bydlících obyvatel

Sídlo 1991 2001 2010 2011 2015 2025

BATELOV celkem 2 286 2 393 2 343 2 307 2400 2500

Batelov 1719 1868 - 1809 - -

Bezd ěč ín 120 99 - 98 - -

Lov ětín 106 107 - 106 - -

Nová Ves 207 184 - 126 - -

Rácov 132 135 - 168 - -

Prognóza nár ůstu po čtu obyvatelstva formou migra čního p řír ůstku je podmín ěna zachováním a zkvalitn ěním podmínek životního prost ředí, vybudováním technické infrastruktury a p řípravou pozemk ů pro další bytovou výstavbu.

Podle výše uvedených údaj ů bylo v městysu Batelov v roce 2010: 15,28 % obyvatel v předproduktivním v ěku 68,63 % obyvatel v produktivním v ěku 16,10 % obyvatel v poproduktivním v ěku

Pr ůměrná v ěková struktura: v ČR (2011) 14,5 % - 69,7 % - 15,9 % Kraj Vyso čina 14,6 % - 69,1 % - 16,3 %

Z údaj ů je patrná p říznivá sou časná v ěková struktura obyvatelstva, zejména menší procento obyvatel v poproduktivním v ěku.

Předpokládaný po čet pracovních p říležitostí v obci a pohyb za prací

Podle dopl ňujících pr ůzkum ů (2011) je v Batelov ě cca 630 pracovních p říležitostí, pracovní p říležitosti jsou vytvo řeny zejména ve výrob ě (II. sektoru) a v ob čanské vybavenosti a službách (III. sektoru). Nejv ětším zam ěstnavatelem je Motorpal. Většina pracujícího obyvatelstva však vyjíždí za prací mimo obec (Kostelec, T řeš ť, Jihlava). V místních částech vytvá ří pracovní p říležitosti pouze místní zem ědělství. Výjimkou je lom Rácov (cca 20 pracovních míst)

- 52 -

V územním plánu jsou vytvo řeny územní podmínky pro posílení po čtu pracovních příležitostí v městysi. Potenciální možnost nových pracovních míst by vytvo řil rozvoj pr ůmyslové zóny Jihlavská v Batelov ě, kde jsou vymezeny nové zastavitelné plochy.

3. 4. VÝCHODISKA NÁVRHU URBANISTICKÉ KONCEPCE A SYSTÉMU VE ŘEJNÉ ZELEN Ě

Sou časná urbanistická koncepce Batelova

Historická zóna Jádro historického m ěste čka tvo ří rozsáhlé nám ěstí s cennými soubory památek kostela sv. Petra a Pavla a fary na jihu nám ěstí a zámky a parkem severn ě od nám ěstí. Historická struktura m ěste čka byla narušena jen velmi málo, celistvost nám ěstí je narušena pouze uprost řed v jeho západní stran ě u cesty na Švábov, kde je proluka v kompaktní zástavb ě. Na nám ěstí bylo také vybudováno n ěkolik novodobých objekt ů, zejména kulturní dům ve východní části a hasi čská zbrojnice v severozápadní části nám ěstí. Historická uli ční zástavba je reprezentována zástavbou ulic T řeš ťská a Rácovská, pop ř. Nad potokem v jejich částech navazujících na nám ěstí.

Obytné území a území ob čanské vybavenosti Zástavba p ředm ěstí byla rozvíjena v 18. a 19. stolení severovýchodn ě od nám ěstí. Obytné území bylo nejd říve rozvíjeno dále východn ě od nám ěstí sm ěrem na T řeš ť. Pozd ěji v druhé polovin ě 20. století západn ě a jižn ě od nám ěstí, část výstavby RD byla umíst ěna také za tratí u silnice na Bezd ěč ín. Ve 20. století se zástavba rodinných dom ů soust ředila na svahu západn ě od nám ěstí, kde byla také umístěna nová ob čanská vybavenost m ěstyse (škola, mate řská škola a zdravotní st ředisko). Zde jsou také umíst ěny bytové domy. Ob čanská vybavenost je situována na nám ěstí a západn ě od nám ěstí, plochy hřiš ť jsou severozápadn ě od nám ěstí

Výrobní území Pro m ěste čko m ěla velký význam výstavba železnice, která nov ě vymezila urbanistickou koncepci m ěste čka a rozd ělila území na část p řed tratí a za tratí. Zejména m ěla význam na vymezení výrobního území obce a vznik nových ploch výroby za tratí. Výrobní území je reprezentováno dv ěma areály zem ědělské výroby severn ě a východn ě od obce, samostatnými areály škrobárny a Motorpalu. V návaznosti na zavle čovaný zem ědělský výkup a nákup (silo) vznikla výrobní zóna u nádraží (Jihlavská).

Rekreační území Rekrea ční území rodinné rekreace je soust řed ěno do chatové rekrea ční lokality Ve Vršku. Pro denní rekreaci je využívána rekrea ční zóna u parku a řeky Jihlavy.

Sou časná urbanistická koncepce místních částí

Bezd ěč ín Sídlo Bezd ěč ín leží na silnici Batelov Horní Cerekev, která prochází ve sm ěru východ západ zastav ěným územím. Zástavba obce je situována podél této silnice a po obvodu obdélníkové návsi. Jádrem sídla je náves s rybníkem, vnit řní prostor návsi je tvo řen zelení, kde je také d ětské h řišt ě. Architektonickou dominantou návsi je zvoni čka v horní části návsi.

- 53 -

Zástavba sídla je tvo řena 1-2 podlažními domy a usedlostmi. V obci je také bytový d ům, bývalý objekt školy je využíván jako kulturní a shromaž ďovací místnost. Výrobní území sídla je tvo řeno zem ědělským statkem na západním okraji sídla.

Lov ětín Sídlo Lov ětín leží na silnici Rácov – Růžená. Zástavba obce je situována prakticky pouze po obvodu a uvnit ř rozsáhlého návesního prostoru protáhlého ve sm ěru východ – západ. Zástavba po obvodu je tvo řena zem ědělskými usedlostmi, ve vnit řní části jsou menší domky. Nezastav ěné plochy uvnit ř návsi jsou tvo řeny zelení. Dominantou sídla je kapli čka Panny Marie v severní části sídla. Výrobní území je tvo řeno zem ědělským areálem, který navazuje na zem ědělské usedlosti v jižní části Lov ětína.

Rácov Rácov leží na silnici Batelov – Tel č. Zástavba obce je tvo řena kompaktní zástavbou po obvodu a uvnit ř návesního prostoru a dále jednostrannou uli ční zástavbou sm ěrem na Batelov. Vnit řní prostor návsi je tém ěř úpln ě zastav ěn, ve řejný nezastav ěný prostor je vytvo řen pouze u požární nádrže a na malé návsi s kaplí Panny Marie Bolestné. Významný ve řejný prostor je také území p řed prodejnou a bývalou školou. Výrobní území je tvo řeno zem ědělským areálem v západní časti obce a samostatnými zem ědělskými objekty sm ěrem na Lov ětín.

Nová Ves Nová Ves leží na k řižovatce silnic Batelov – Horní Dubenky a Tel č – Horní Cerekev. Zástavba p ůvodních zem ědělských objekt ů s navazujícími plužinami je situována pouze severozápadn ě od komunikace Batelov - Horní Dubenky na jako uli ční forma zástavby. Území jihovýchodn ě od této komunikace II/134 je tvo řeno skupinami domk ů a menších usedlostí. V sídle není vytvo řen návesní prostor. Jako centrální část je vnímanou území v okolí k řižovatky silnic a u zastávky. Výrobní území je tvo řeno zem ědělským areálem na jižním okraji zástavby a skládkou posyp ů na jihozápadním okraji.

Od ůvodn ění urbanistické koncepce Batelova

1. Zachování urbanistické struktury městyse vymezení ve řejných prostranství.

Rozsah historické zóny je dán historickým jádrem m ěstyse a v četn ě zámku a parku a navazujících částí ulic T řeš ťská a Rácovská. Batelov je m ěste čkem s bohatou historií a tomu odpovídá i plošný rozsah této zóny. Území historické zóny je vymezeno p řevážn ě jako smíšené území m ěstské (zástavba náměstí), ob čanská vybavenost a zele ň. Plochy nám ěstí ulic a zelen ě jsou vymezeny jako ve řejná prostranství. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochran ě urbanistické struktury sídla, a to jednak k regulaci zástavby vymezující hlavní ve řejná prostranství, tak k ochran ě vlastních ve řejných prostranství.

2. Vymezení ploch ob čanské vybavenosti.

Plochy ob čanské vybavenosti jsou vymezeny jako stabilizované, nové plochy nejsou navrženy.

- 54 -

Ob čanská vybavenost bude umís ťována na plochách ve řejné a komer ční ob čanské vybavenosti, na plochách pro sport a na plochách smíšeného území m ěstského a v rámci přípustného využití i na jiných funk čních plochách. V centrální části by m ěla být umis ťována především ob čanská vybavenost a bydlení (smíšené území m ěstské).

3. Vymezení ploch pro bydlení a smíšené území obytné

V územním plánu je v podstat ě p řevzata koncepce umíst ění ploch pro bydlení, stanovená v územním plánu obce a zm ěně č.1. Do územního plánu byly za řazeny n ěkteré lokality bytové výstavby, které byly obsaženy v původním územním plánu zm ěně č. 1. Jedná se zejména o lokalitu Z1 Za tratí, plocha je do územního plánu p řevzata s regulativy stanovenými ve zm ěně č. 1 ÚPO i s požadavkem na zpracování územní studie. Ve územním plánu je respektována koncepce redukovat rozvojové plochy na svažité a dopravn ě neodstupné plochy na jihovýchodním okraji sídla Pod Vrškem, kde jsou navrženy pouze díl čí plochy na okraji tohoto území. Do nového územního plánu jsou naopak za řazeny urbanisticky jednozna čně vhodné plochy jako proluky a enklávy mezi zastav ěným územím (nap ř. Z8), i když nejsou dlouhodob ě zastavovány. Nov ě je vymezena plocha pro bydlení na jižním okraji m ěstyse nad Pilským rybníkem (Z13). Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech, plochy pro bydlení v bytových domech nejsou vymezeny. Umíst ění byt ů je přípustné ve vybraných plochách s RZV. Pro vybrané plochy je stanoven požadavek zpracovat územní studii. Jedná se o v ětší plochy nad 2 ha a plochy, kde by výstavbou na sou časn ě dostupných plochách byla znemožn ěna další koncep ční zástavba na navazujícím území.

4. Stanovení koncepce rekreace

Plochy chatové rekrea ční lokality Ve Vršku jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro rodinnou rekreaci. V územním plánu jsou navrženy 2 plochy v návaznosti na zastav ěné území ploch rekreace, jedna plocha byla již vymezena v původním územním plánu a jeho zm ěně. Plochy pro ostatní formy rekreace (stravování, ubytování, penziony, rekrea ční h řišt ě, cyklostezky, a.j.) nejsou vymezeny, jsou však řešeny formou p řípustných činností ve vybraných plochách RZV. V sou časné dob ě je část domovního fondu využívána jako rekrea ční chalupy. Tyto objekty a plochy, které jsou sou částí historického domovního fondu jsou v územním plánu zakresleny jako plochy bydlení v rodinných domech nebo plochy smíšené obytné.

5. Vymezení ploch pro výrobu

V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy pro pr ůmyslovou výrobu a skladování a pro zem ědělskou výrobu. U ploch pro zem ědělskou výrobu jsou stanoveny regulativy umož ňující umíst ění i jiné drobné místní nezem ědělské výroby. Jako nejvhodn ější lokalita pro rozvoj výrobního území obce byla zvolena lokalita Jihlavská, kde jsou také navrženy nové zastavitelné plochy pro pr ůmyslovou výrobu a skladování.

- 55 -

6. Stanovení koncepce pro řešení dopravy

V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci silnic II/639 a II/112 a koridor pro územní rezervu II/134. Úprava (homogenizace) bude up řesn ěna v podrobn ější dokumentaci, rozsah úprav by nem ěl p řesahovat vymezený koridor. Rekonstrukce úpravy komunikací a ve řejných prostranství v zastav ěném území budou řešeny podle podrobn ější dokumentace na plochách dopravy a ve řejných prostranství.

7. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti

V územním plánu jsou navrženy plochy a koridory technická vyjevenosti. Podrobn ěji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části.

8. Zachování a ochrana p řírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability

Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části.

9. Stanovení zásad pro výstavbu

V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným zp ůsobem využití (funk čních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami.

Od ůvodn ění urbanistické koncepce místních částí.

V návrhu územního plánu je místních částech maximáln ě respektována stávající urbanistická koncepce. Na základ ě požadavku zadání jsou ve všech místních navrženy plochy pro umožn ění výstavby RD v sídle. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny převážn ě na plochách podél existujících komunikací, s alespo ň částe čně dostupnými inženýrskými sít ěmi. Plochy jsou vymezeny tak, aby dotvá řely ucelený obvod sídel. Jsou navrženy prostorové regulativy k zachování výšky zástavby (1-2 NP+ podkroví). V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochran ě urbanistické struktury (zejména návsí) sídla a ochran ě architektonických dominant (kapli ček) sídel. Prostory návsí jsou vymezeny jako ve řejná prostranství. Zem ědělské areály jsou p řevážn ě vymezeny jako stabilizované. Některé nevyužívané zem ědělské objekty, které navazují na zastav ěné území jsou navrženy k přestavb ě na smíšené území obytné. Nová plocha pro zem ědělskou výrobu je vymezena pouze v Rácov ě.

KONCEPCE SYSTÉMU VE ŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELEN Ě

V územním plánu jsou ozna čeny 2 základní kategorie (funk ční plochy) zelen ě, a to zele ň krajinná a zele ň sídelní.

Krajinná zele ň

Z hlediska ploch s rozdílným zp ůsobem využití je krajinná zele ň zastoupena zejména na plochách p řírodních (plochy chrán ěných území a biocenter) a plochách smíšených

- 56 -

přírodních (vlastní krajinná zele ň). V menší mí ře je pak zastoupena v plochách smíšených zem ědělských.

Sídelní zele ň

Z hlediska ploch s rozdílným zp ůsobem využití je sídlení zele ň zastoupena zejména na plochách zelen ě na ve řejných prostranstvích, plochách zelen ě přírodních charakteru a plochách zelen ě soukromé a vyhrazené. V Batelov ě reprezentována p ředevším obnoveným parkem (kulturní památka) a zelení na nám ěstí. Plochy zelen ěna nám ěstí a menších ve řejných plochách na vymezeny jako plochy veřejných prostranství. Plochy zelen ě u ob čanské vybavenosti jsou zakresleny jako plochy sou část ob čanské vybavenosti. Nové plochy zelen ě nejsou konkrétn ě navrženy, jsou však stanoveny regulativy umíst ění zelen ě v nových plochách pop ř. jako izola ční zele ň po obvodu ploch stávajících. V místních částech jsou plochy zelen ě vymezeny p ředevším na návsích sídel. Podél zem ědělských areál ů v místních částech bude umíst ěna izola ční zele ň. Z hlediska dopln ění a úprav zelen ě je t řeba respektovat vhodnou skladbu d řevin a zejména používat domácí druhy d řevin.

3. 5. VÝCHODISKA NÁVRHU VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ

3.5.1. Plochy bydlení

Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech. Rozvojové lokality pro bydlení jsou zakresleny v grafické části územního plánu.

Od ůvodn ění návrhu ploch pro bydlení ve vztahu k demografickému vývoji m ěsta

Prognóza pot řeby byt ů za celé území

ROK 2001 2015 2025 Po čet obyvatel 2393 2400 2500 Po čet byt ů 794 810 870 Obyvatel/byt 3,01 2,96 2,87

Lokality obytné výstavby

V městysi je navrženo n ěkolik sm ěrů rozvoje obytného území. Navrhované zastavitelné plochy pro bydlení v podstat ě vychází z ploch vymezených v minulém územním plánu obce (2003) zm ěně č.1. Nov ě je vymezená plocha je pouze v jižní části sídla. Malá část využívá stávající infrastrukturu, v ětšina lokalit však bude vyžadovat výstavbu nové dopravní i technické infrastruktury. Většina ploch využívá nezastav ěné plochy a enklávy mezi zastav ěným územím s cílem vytvo řit ucelený obvod urbanizovaného území sídla.

- 57 -

Předpokládá se, že i nadále bude pokra čovat trend využití části domovního fondu k rekreaci a tedy i úbytek trvale obydleného domovního fondu. Nová výstavba RD tedy nemusí znamenat odpovídající nár ůst po čtu trvale bydlících obyvatel v městysi. Objekty pro bydlení je možné umístit p ři spln ění daných podmínek také ve smíšeném území obytném. V územním plánu jsou zakresleny v ětší ucelené plochy pro bydlení. Doporu čená velikost parcel z hlediska ochrany ZPF mimo zastav ěné území je do 1200 m 2.

3.5.2. Plochy rekreace

Území m ěstyse Batelov má dobré p řírodní i kulturn ě-historické p ředpoklady pro rekreaci a cestovní ruch. P řevládá však individuální rekreace.

Hromadná rekreace Za řízení využitelná pro hromadnou rekreaci nejsou v řešeném území p říliš zastoupena. Ve m ěstyse jsou to ubytovací a stravovací kapacity, sportovní plochy (viz. ob čanská vybavenost). V řešeném území jsou zastoupeny penziony a d ětské tábory. Pro koupaní ve volné p řírod ě jsou využívány rybníky Pilský, Klubal ův i další. Za řízení zimní rekreace není v řešeném území zastoupeno. Pot řeby hromadné rekreace budou realizovány na plochách ob čanské vybavenosti pop ř. ve smíšeném území obytném, nové plochy hromadné rekreace nejsou navrženy .

Pěší turistika a cykloturistika V řešeném území jsou zastoupeny zna čené turistické trasy. Územím obce procházejí zna čené cyklotrasy, dálkové i místní. K pohybu cyklist ů je využívána sou časná sí ť místních komunikací, zem ědělských cest a silnic.

Individuální rekreace Individuální (rodinná) rekreace je zastoupena rekrea čními chalupami a rekrea čními chatami a rekrea čními zahradami. Rekrea ční chalupy jsou umíst ěny p řevážn ě v místních částech v historickém domovním fondu v atraktivních lokalitách, nebo pokud objekty nejsou vhodné k trvalému bydlení. V územním plánu jsou tyto plochy zakresleny jako plochy pro bydlení nebo plochy pro smíšené území obytné. V řešeném území se nachází chatová lokalita Ve Vršku jižn ě od Batelova – cca 68 chat. V územním plánu je navrženo malé rozší ření této lokality, nov ě vymezené plochy navazují na stávající plochy rekreace.

Sportovní plochy V severozápadní části městyse je situováno travnaté h řišt ě na kopanou v četn ě dalšího tréninkového h řišt ě. H řišt ě jsou také u sokolovny a školy, staré h řišt ě u motorpalu je navrženo ke zrušení. Nové plochy pro sport a t ělovýchovu nejsou navrženy. Malá h řišt ě jsou umíst ěna také v místních částech. Také v místních částech nejsou nové plochy pro h řišt ě navrženy.

3.5.3. Plochy ob čanského vybavení

Základní rozd ělení je na plochy: - plochy ob čanského vybavení - ve řejná ob čanské vybavenost; - plochy ob čanského vybavení - sport a t ělovýchova;

- 58 -

- plochy ob čanského vybavení - hřbitovy; - plochy ob čanského vybavení - komer ční vybavenost;

Základní informace o ob čanské vybavenosti m ěstyse Batelov a místních částí:

Batelov

Samospráva – úřad m ěstyse situován v objektu na nám ěstí. V objektu je také sídlo firmy FOWA a. s. Batelov, která zajiš ťuje technické služby m ěstyse (provoz vodovodu, kanalizace a lesní činnost) Školství – základní škola a školní stravovna ¨jsou situované v západní části obce. Spádovou oblast ZŠ tvo ří zejména Batelov, Lov ětín, Rácov, Nová Ves, Švábov, Bezd ěč ín a Rohozná. Mate řská škola a školní družina jsou situoványv sousedství. Spádová oblast MŠ je tvo řena zejména Batelovem, Lov ětínem, Rácovem, Novou Vsí, Švábovem, Bezd ěč ínem a Rohoznou. V budov ě MŠ je umíst ěna školní družina. Zdravotnictví – zdravotní st ředisko a lékárna jsou umíst ěny v ul. Družstevní, kde je obvodní léka ř, zubní léka ř, d ětský léka ř, gynekolog a lékárna Kultura – kulturní d ům je situován u nám ěstí, připravuje se rekonstrukce objektu. Knihovna je umíst ěna v hasi čské zbrojnici. Sport – plochy pro sport jsou soust řed ěny do sportovního reálu severozápadn ě od nám ěstí hřišt ě na kopanou). Další menší hřišt ě jsou umíst ěny u školy.. Sokolovna – v sokolov ě je t ělocvi čna a ubytovna, v návaznosti jsou umíst ěny h řišt ě. Bývalé h řišt ě u Motorpalu je navrženo ke zrušení (přes h řišt ě prochází územní rezerva přeložky silnice II/134). Dětské h řišt ě je umíst ěno u MŠ a u knihovny. Obchody – prodejny potravin a ostatní prodejny jsou situovány p ředevším v centru městyse. Stravování a ubytování – v městysi je n ěkolik restaurací a penzion ů a ubytoven Služby – jsou zastoupeny v ětšinou v objektech majitel ů v obytném území obce, v územním plánu vymezeno jako smíšení území centrální nebo obytné Ostatní ob čanská vybavenost Česká pošta Hasi čská zbrojnice - zařízení s dv ěma garážemi pro hasicí techniku, spole čenským sálem a klubovnou Hřbitov s kaplí situovaný ve východní části m ěstyse. Fara, kostel - objekty zapsané v seznamu kulturních památek. Kostel (kulturní památka) je situován na návsi a je prostorovou dominantou nám ěstí i m ěstyse. Zámek - jde o památkov ě chrán ěný areál nového a starého zámku. Areály zámku jsou vymezeny jako ob čanská vybavenost. Dům s pe čovatelskou službou – objekt s 15 byly vedle zdravotního st řediska. Čerpací stanice pohonných hmot Jde o pln ě vyhovující za řízení situované podél silnice II/639. V areálu firmy Chadim na Mýt ě je čerpací stanice LPG.

V místních částech je zastoupena pouze základní občanská vybavenost a služby, proto ob čané využívají ob čanskou vybavenost a služby p ředevším v Batelov ě.

Místní část Bezd ěč ín

V sídle je kulturní d ům (bývalá škola) a hasi čský zbrojnice. Dále je zde malé h řišt ě a d ětské hřišt ě. Ve p ůvodním statku je provozována agroturistika. Obchod v sídle není, do sídla zajíždí pojízdná prodejna. Nové plochy pro ob čanskou vybavenost vymezeny nejsou.

- 59 -

Místní část Lov ětín

V Lov ětín ě je dostate čná ob čanská vybavenost. V prostoru návsi je kulturní d ům, hasi čská zbrojnice a hospoda. Východn ě od návsi je pak tenisový kurt a dále malé h řišt ě na kopanou. Malé d ětské h řišt ě je umíst ěno na plochách zelen ě na návsi.Dominantou návsi je kapli čka. Obchod v sídle není, do sídla zajíždí pojízdná prodejna. Je zde rovn ěž provozována agroturistika. Nové plochy pro ob čanskou vybavenost vymezeny nejsou.

Místní část Nová Ves

V Nové Vsi je ob čanská vybavenost zastoupena objektem bývalé školy, kde je spole čenská místnost, knihovna a plocha pro venkovní kulturní akce. Hasi čská zbrojnice je umíst ěna u autobusové zastávky. V sídle je prodejna smíšeného zboží. Dětské h řišt ě je nov ě situováno na východním okraji sídla. Ze služeb je zastoupeno zahradnictví a klempí řství. Nové plochy pro ob čanskou vybavenost vymezeny nejsou.

Místní část Rácov

V Rácov ě je na malé návsi kulturní d ům, dominantou návsi je kapli čka. Nové h řišt ě je umíst ěno u silnice na Lov ětín. U silnice na Batelov je dále prodejna smíšeného zboží a hasi čská zbrojnice. Bývalá škola v sou časné dob ě není využívána. Nové plochy pro ob čanskou vybavenost vymezeny nejsou.

Koncepce ob čanské vybavenosti

Ob čanská vybavenost v městysi je vyhovující, budou realizovány úpravy a rekonstrukce stávajících objekt ů. Nové plochy ob čanské vybavenosti nejsou navrženy. Za řízení ob čanské vybavenosti budou umís ťovány do stávajících ploch ob čanské vybavenosti v rámci p řípustných činnosti mohou být umís ťovány v dalších funk čních plochách (viz. Podmínky využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití). V místních částech budou pro dopln ění ob čanské využívány stávající plochy ob čanské vybavenosti.

3.5.4. Plochy výrobní – pr ůmysl a skladování a drobná výroba

BATELOV

Výrobní území m ěstyse je reprezentováno výrobní zónou u nádraží (ul. Jihlavská) a dále samostatnými výrobními areály v různých částech m ěstyse.

MOTORPAL. a. s. Strojírenská výroba situovaná v areálu východn ě od obce. Motorpal je nejv ětší zam ěstnavatel v městysi. Škrobárny Pelh řimov, a. s. - za řízení, které je na k. ú. Batelova a k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě Závod vyrábí modifikované škroby. Firma vlastní i lihovar v jižní části obce u silnice na Rácov. Výkup kovového šrotu Je situovaný v objektu železni ční stanice.

- 60 -

BETOSAN, s. r. o. Jde o výrobní za řízení betonových výrobk ů, které je situováno na severním okraji sídla u silnice na Bezd ěč ín, mezi silnicí a řekou Jihlava. PLASTIKO WORD, s. r.o. Jde o lisovnu obal ů, firma je situovaná v centrální části obce u sportovního areálu. FIRMA CHADIM - činnost stavebn ě záme čnická – výroba ocelových konstrukcí, strojírenská výroba, autodoprava a spedice. Firma má dv ě provozovny – Na Mýt ě – mezi silnicí na Bezd ěč ín, řekou Jihlavou a železnicí a dále pak na nám ěstí Míru. REJOICE, s. r. o. Výroba od ěvů – konfek ční výroba, sportovní od ěvy, pokrýva čské práce. Firma má sídlo v objektu bývalé prodejny potravin u silnice na Rácov za farou. Malování na sklo Firma je v objektu zem ědělského areálu Družstva vlastník ů v severní části m ěstyse. František Viktorin Prodej uhlí, stavebn ě sypkého materiálu, písku, drceného kameniva, prodej je situovaný na Jihlavské ulici za areálem firmy Zem ědělské zásobování a nákup.

RÁCOV

Žula Rácov , s. r. o. Firma provádí t ěžbu, výrobu a prodej drceného kamene, písku apod. v jižní části katastru Rácov. Zam ěstnává cca 15 zam ěstnanc ů.

NOVÁ VES

Na jihozápadním okraji sídla se nachází plocha pro skladování posypového materiálu.

V ostatních místních částech nenacházejí žádné výrobní ani skladovací plochy.

Navrhovaná koncepce

V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro výrobu v pr ůmyslové zón ě Jihlavská. Plochy leží v návaznosti na stahávající plochy výroby, jsou dob ře dopravn ě dostupné, odd ělen\y od obytného území m ěstyse železnicí. Ostatní areály výroby jsou vymezeny jako stabilizované a nejsou navrženy nové zastavitelné plochy Rovn ěž v místních částech nejsou vymezeny nové plochy pro pr ůmyslovou nebo drobnou výrobu.

3.5.5. Plochy výrobní - zem ědělská výroba

Batelov

Družstvo vlastník ů Batelov Družstvo vlastník ů Batelov má areál pro rostlinnou a živo čišnou velkovýrobu situován na severním okraji Batelova, kde je soust řed ěno za řízení jak pro rostlinnou, tak i živo čišnou velkovýrobu. Areál má vyhlášené ochranné pásmo, které je limitem využití území. Rovn ěž družstvo vlastník ů využívá areál velkokapacitního kravína na jihovýchodním okraji obce a část zem ědělského areálu v Bezd ěč ín ě, kde není živo čišná výroba.

- 61 -

Zem ědělské zásobování a nákup v Jihlav ě. a. s. Za řízení situované v pr ůmyslové zón ě Jihlavská severn ě od trat ě ČD.

Místní části

V místních částech Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov se nachází rovn ěž areály zem ědělské výroby.

Zem ědělské družstvo Rácov

Areál Lov ětín V Lov ětín ě má družstvo zimovišt ě skotu v jižní části obce. Jedná se o dva objekty v sou časné dob ě s kapacitou 40 ks a 80 ks. Je p řipravena rekonstrukce jednoho objektu, po rekonstrukci zde bude ustájeno celkem 165 ks skotu. V areálu se rovn ěž nachází objekt skladu a dva silážní žlaby, p řičemž jeden je nevyužíván a bude zrušen.

Areál Rácov V Rácov ě má družstvo hlavní areál v západní části sídla, kde je situováno zimovišt ě skotu pro 100 ks. Dále je zde objekt bývalého prase čáku, který bude zrušen a v míst ě bude vybudována bioplynová stanice. V sou časné dob ě je p řipraven projekt. V areálu je dále objekt pro rostlinnou výrobu – sklad píce. V Rácov ě se nachází rovn ěž 2 objekty zem ědělské výroby u silnice na Lov ětín – dále od sídla je bývalý prase čák, v sou časné dob ě je zde ustájeno 10 ks plemenných býk ů, dále je zde silážní žlab, objekt skladu. Zem ědělský objekt blíže k Rácovu (nyní nevyužívaný) je navržen na p řestavbu pro smíšené území. V Rácov ě je v návaznosti na hlavní areál navržena nová zastavitelná plocha pro zem ědělskou výrobu.

Farma Nová Ves, spol. s r. o. Areál je situovaný v jižní části obce u silnice sm ěrem na Rácov, z živo čišné výroby je zde objekt kravína – 100 ks dojnic, 30 ks výkrm býci, dále pak teletník pro 50 ks. Část areálu (zahrada a bývalá zem. usedlost) je vymezena jako p řestavbová plocha pro agroturistiku.

Soukromí zem ědělci Z velkých soukromých zem ědělc ů je t řeba jmenovat farmu pana Dvo řáka, který má živo čišnou výrobu ve statku v Rácov ě (mlýn) – cca 100 ks krav, dále využívá objekt bývalé bramborárny v Batelov ě podél silnice na Jihlavu a rovn ěž hospodá řské objekty ve starém zámku. Dále jsou dva soukromí zem ědělci v místní části Nová Ves a 1 soukromý zem ědělec v Bezd ěč ín ě.

Vliv zem ědělské výroby na životní prost ředí a) vyhlášená ochranná pásma

Areál Družstva vlastník ů Batelov, situovaný na severním okraji zastav ěného území měl stanoveno ochranná pásma živo čišné výroby vyhlášené územním rozhodnutím stavebního úřadu. Ochranné pásmo mělo tvar polygonu a bylo vyhlášeno 8.2. 1983 MNV Batelov pod č.j. Výst.1037/82 – 328/1. Územním rozhodnutím stavebního ú řadu v Batelov ě bylo Ochranné pásmo pro ZD Batelov nov ě vyhlášeno dne 5.10.1990, č. j. Výst./1197/90-332/3.

- 62 -

Toto platné ochranné pásmo od areálu živočišné výroby je zakresleno v grafické části od ůvodn ění.

Velkokapacitní kravín ZD Batelov situovaný východn ě od Batelova u silnice na Sp ělov má stanovené ochranné pásmo živo čišné výroby vydané stavením ú řadem ze dne 20.9.1983 pod č. j. OP-1/83, Výst./735/83-332/3. Toto platné ochranné pásmo od velkokapacitního kravína je zakresleno v grafické části od ůvodn ění.

b) vypo čtená ochranná pásma stájí pro chov hospodá řských zví řat podle aktuálního využití ŽV

Pro posouzení nov ě navrhovaných ploch chrán ěné zástavby (zejména ploch pro bydlení) ve vztahu k aktuálním stav ům živo čišné výroby byl proveden výpo čet ochranného pásma objekt ů živo čišné výroby v sídlech Nová Ves, Lov ětín a Rácov. Vypo čtená ochranná pásma jsou zakreslena v koordina čním výkrese od ůvodn ění územního plánu, výpo četní listy jsou uvedeny v p říloze. Navržené zastavitelné plochy pro bydlení v sídlech Batelov, Bezd ěč ín, Nová Ves a Rácov jsou vymezeny mimo území ohrožené negativními vlivy živo čišné výroby. V sídle Lov ětín je vymezena zastavitelná plocha pro bydlení Z20 v blízkosti farmy ZD Rácov, kde je po čítáno s rekonstrukcí stávajícího kravína na zimovišt ě skotu s kapacitou 165 ks. Uvedená plocha je v územním plánu vymezena jako plocha s podmín ěně p řípustným využitím. Využití plochy je podmín ěno kladným posouzením z hlediska hlukových a pachových emisí ze zem ědělského areálu. Pro novou výstavbu objekt ů zem ědělské a živo čišné výroby eventueln ě rekonstrukci objekt ů živo čišné výroby uvnit ř areál ů v celém řešeném území je t řeba zám ěr nov ě posoudit z hlediska dopadu na životní prost ředí dle platné legislativy.

- 63 -

VÝPO ČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - ZD Rácov, farma Lov ětín

OBJEKT ŽIVO ČIŠNÉ VÝROBY Ř UKAZATEL 1 2 3 4 POZNÁMKA CELKEM c KAT K d STAV 165 e OŽH 500 f CŽH 82500 g T 165 h Cn 0,005 i En 0,825 j TECH -10% k PREV 0% l ZEL -10% m OST -10% n CEL -30% 70% o EKn 0,5775 1,731601732 0,5775 p Ln 170 r EKn.Ln 98,175 98,175

s LES 170 t αααn 32 u EKn.an 18,48 18,48

v αααES 32

x rPHO 0,731281579 91,3955717 y ± PHO v m = 91

- 64 -

VÝPO ČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - Farma Nová Ves, s.r.o.

OBJEKT ŽIVO ČIŠNÉ VÝROBY Ř UKAZATEL 1 2 3 4 POZNÁMKA CELKEM c KAT K VS T d STAV 100 30 50 e OŽH 500 320 120 f CŽH 50000 9600 6000 g T 100 20 50 h Cn 0,005 0,005 0,002 i En 0,5 0,1 0,1 j TECH -10% -10% 0% k PREV -7% -7% -9% l ZEL -10% -10% -10% m OST 0% 0% 0% n CEL -27% -27% -19% 73% 73% 81% o EKn 0,365 0,073 0,081 1,926782274 0,519 p Ln 185 185 220 r EKn.Ln 67,525 13,505 17,82 98,85

s LES 190,4624277 t αααn 0 0 8 u EKn.an 0 0 0,648 0,648

v αααES 1,248554913

x rPHO 0,688090234 85,99751744 y ± PHO v m = 86

- 65 -

VÝPO ČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - ZD Rácov, farma Rácov

OBJEKT ŽIVO ČIŠNÉ VÝROBY Ř UKAZATEL 1 2 3 4 POZNÁMKA CELKEM c KAT K d STAV 160 e OŽH 500 f CŽH 80000 g T 160 h Cn 0,005 i En 0,8 j TECH -10% k PREV 0% l ZEL -10% m OST -10% n CEL -30% 70% o EKn 0,56 1,785714286 0,56 p Ln 170 r EKn.Ln 95,2 95,2

s LES 170 t αααn 32 u EKn.an 17,92 17,92

v αααES 32

x rPHO 0,718566846 89,80648441 y ± PHO v m = 90

- 66 -

3.6. OD ŮVODN ĚNÍ ČLEN ĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZP ŮSOBEM VYUŽITÍ

Základní člen ění vychází vyhláška č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobn ěji člen ěny. Nov ě jsou vymezeny plochy zelen ě (sídelní zele ň na ve řejných prostranstvích, sídelní zele ň p řírodního charakteru a zele ň soukromá a vyhrazená), které nejsou v základním člen ění výše uvedené vyhlášky obsaženy.

Plochy zastav ěné a zastavitelné se člení na:

Plochy bydlení 1) Bydlení v bytových domech (BH) 2) Bydlení v rodinných domech (BI) Plochy rekreace 3) Plochy pro rodinnou rekreaci (RI) 4) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy ob čanského vybavení 5) Ve řejná ob čanská vybavenost (OV) 6) Komer ční ob čanská vybavenost (OK) 7) Sport a t ělovýchova (OS) 8) H řbitovy (OH) Plochy ve řejných prostranství 9) Ve řejná prostranství (PV) Plochy smíšené obytné 10) Plochy smíšené m ěstské (SM) 11) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 12) Plochy silni ční dopravy (DS) 13) Plochy ú čelových komunikací (DU) 14) Plochy dopravních za řízení (DP) 15) Plochy drážní dopravy (DZ) Plochy technické infrastruktury 16) Plochy technického vybavení (TI) Plochy výroby a skladování 17) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 18) Pr ůmyslová výroba a skladování (VP) 19) Zem ědělská výroba (VZ) Plochy zelen ě 20) Sídelní zele ň na ve řejných prostranstvích (ZV) 21) Sídelní zele ň p řírodního charakteru (ZP) 22) Zele ň soukromá a vyhrazená (ZS)

Plochy nezastav ěné se člení na:

Plochy vodní a vodohospodá řské 1) Vodní plochy a toky (W) Plochy zem ědělské 2) Plochy zem ědělské (NZ)

- 67 -

Plochy lesní 3) Plochy les ů (NL) Plochy p řírodní 4) Plochy chrán ěných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastav ěného území 5) Plochy smíšené p řírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zem ědělské (NSz) Plochy t ěžby nerost ů 7) Krajinné zóny t ěžby (NT)

3. 7. OCHRANA P ŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ

Přírodní podmínky

Krajinná charakteristika území

Batelov leží ve st řední části Českomoravské vyso činy v povodí řeky Jihlavy. Řešené území charakterizuje zna čně členitý terén s p řevahou svah ů orientovaných k severu a západu. Nejnižší místo je v údolí řeky Jihlavy - 540 m n. m. a nejvyšší místo v okolí Batelova je zalesn ěný kopec zvaný Vršek - 631 m n. m., situovaný jižn ě od obce. Z hlediska geomorfologického pat ří řešené území do Českomoravské vrchoviny, podcelku Javo řické vrchoviny. Řešené území má charakter zem ědělsko lesní krajiny. Zem ědělsky obhospoda řované plochy zabírají severní část řešeného území, i v této části je však patrné značné množství trvalých vegeta čních formací. Tyto segmenty zvyšují prostorovou diverzitu a vytvá řejí základní podobu krajinného rázu řešeného území. Orná p ůda je místy roz člen ěna plochami travobylinných spole čenstev (louky, nevyužívané plochy), jež jsou vázány p ředevším na drobné nivy vodních tok ů a k nim p řiléhající svahy. D řeviny jsou mimo lesní pozemky vázány zejména ke krajinným segment ům liniového charakteru. (meze, kamenice, polní cesty, vodní toky) Jižní část řešeného území je tvo řena krajinou lesní, do řešeného území zasahuje lesní komplex vrcholové části Javo řické vrchoviny, kde p řevažují lesy, osídlení je zastoupeno v nezalesn ěných enklávách lesa a v nezalesn ěném území p řevažují trvalé travní porosty. Řešené území p ředstavuje velmi hodnotnou krajinu, kde je vymezen nadregionální a regionální ÚSES, nachází se zde lokality zvláštní ochrany p řírody a krajiny, část řešeného území leží v hranicích navrhovaného P řírodního parku Javo řická vrchovina.

Osídlení krajiny

Základní osídlení je soust řed ěno do m ěstyse Batelov, místních částí Bezd ěč ín, Lov ětín, Rácov a Nová Ves. Dále je řešeném územní n ěkolik samot a mlýn ů. V blízkosti Batelova se dále nachází chatová lokalita pod Vrškem a v celém území se nacházejí rozptýlené rekrea ční objekty. V jižní části řešeného území se nachází lom Rácov, kde probíhá t ěžba stavebního kamene. V územním plánu jsou nové plochy osídlení navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajin ě nejsou navrženy nové plochy osídlení.

- 68 -

Vodní toky a plochy

Nejvýznamn ějším vodním tokem, který protéká řešeným územím od východu k západu je řeka Jihlava, území se nachází v horní části tohoto toku. Řešeným územím dále protékají Batelovský potok a Lov ětínký potok a jejich p řítoky, okrajovými částmi řešeného území protékají Hrani ční potok, Švábský potok, Hanzalka, T řeš ťský potok a další vodní toky. Vodní toky řešeného území protékají většinou v přirozených neregulovaných korytech s bohatým zastoupením břehové zelen ě v okolí tok ů. V krajin ě Batelovska jsou rybníky zastoupeny dostate čně. Nejvýznamn ější jsou na řece Jihlav ě rybníky Škrobárenský a Zámecký, na Batelovském potoce rybníky Nový a Pilský a na Lov ětínském potoce Klubal ů a Dolní lov ětínský. Velké rybníky Švábovský a Hladov jsou také v zájmovém území t ěsn ě za hranicemi katastr ů.

Lesy

Lesní p ůda se rozkládá na 37,63 % z celkové vým ěry řešeného území. Nejv ětší zastoupení lesní p ůdy je na katastrálním území Nová Ves u Třešti, a to 60,32 % z celkové vým ěry katastru. Na katastrálním území Rácov je lesní p ůda zastoupena 45,95 % z celkové rozlohy. Nejv ětší lesní komplexy se tedy nachází v jižní části řešeného území. Na katastrálním území Batelov se rozkládají dva velké lesní komplexy: Muka řka a Hanzalka. Lesy jsou tvo řeny p řevážn ě smrkovými porosty, mén ě jsou zastoupeny lesy smíšené.

Reliéf území

Řešené území je charakterizováno členitým terénem, v severní části p řevládají velké plochy zem ědělské p ůdy, člen ěné údolími vodote čí v jižní části p řevládají lesy. Reliéf terénu sm ěrem jižním stoupá. Nadmo řská výška vrch ů u Batelova je nad 600 m. n. m. (Vršek 631 m.n.m., Havl ův kopec 679 m.n.m.), v jižní části vrchy dosahují nad 700 m (Kozí h řbet 755 m.n.m.). Nadmo řská výška sídel je Batelov 546 - 586 m. n. m., Bezděč ín 584 - 594 m. n. m., Lov ětín 602 - 620 m. n. m., Nová Ves 614 - 618 m. n. m., Rácov 615 - 640 m. n. m. V místních částech jsou dálkové pohledy na sídla p ředevším z příjezdových komunikací a okolních vrch ů. Místní části nemají výraznou stavební dominantu.

Dálkové pohledy v Batelov ě

V okolní krajin ě se uplat ňuje zejména zástavba historického jádra obce. Výraznou dominantou dálkového pohledu je zejména kostel Sv. Petra a Pavla na nám ěstí a také oba zámky a základní škola. Významné pohledy jsou ze severu, severozápadu a také z vrch ů nad m ěstečkem. Z technických objekt ů se nejvýrazn ěji uplat ňuje v podhledech na městys silo u nádraží.

Ochrana p řírody a krajiny

Zvlášt ě chrán ěná území V řešeném území se nenachází.

NATURA 2000 V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani pta čí oblast.

- 69 -

Památné stromy • Batelovská lípa – e. č. 707025.1/1 • V místní části Nová Ves je návrh na zpamátn ění lípy uvnit ř obce na parcele č. 1409/1.

Významné krajinné prvky V řešeném území jsou z obecn ě vyjmenovaných významných krajinných prvk ů zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy, mok řady.

Registrované významné krajinné prvky • zámecký park v Batelov ě • dubová alej v Batelov ě • Stejnkova louka - k. ú. Batelov • U Sv. Markéty – k. ú. Nová Ves • Kotrba - k. ú. Nová Ves • Na Pekle - k. ú. Rácov • Nedv ězí - k. ú. Rácov Registrované VKP jsou zakresleny v grafické části od ůvodn ění ÚP

ÚSES Sou částí řešení územního plánu je návrh místního (lokálního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Návrh řešení ÚSES v územním plánu zpracovala v únoru 2012 firma Ageris, spol s.r.o., ÚSES je popsán v samostatné kapitole.

Přírodní park • Přírodní park Javo řická vrchovina – navrhovaná hranice je zakreslena v grafické části od ůvodn ění, hranice byla upravena

Migra ční propustnost krajiny pro velké savce (vlk, rys, medv ěd, los, jelen)

Část řešeného území náleží do migra čně významného území (MVU). Jižní částí řešeného území prochází dálkový migra ční koridor (DMK), koridor je zakreslen v grafické části od ůvodn ění. Obecným principem je nesnižovat novými zásahy do krajiny pr ůchodnost migra čního koridoru. Migra ční koridor je zakreslen v grafické části od ůvodn ění.

Geomorfologické pom ěry

Provincie : Česká vyso čina Subprovincie : Českomoravská soustava Celek : Českomoravská vrchovina Podcelek : Javo řická vrchovina Území obce je sou částí Javo řické vrchoviny, která sousedí s K řemešnickou a Humpoleckou vrchovinou.

Nerostné suroviny

V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých t ěžeb č. 2692 a 2697. Jsou zde stanovena chrán ěná ložisková území (CHLÚ) Rácov. Ve správním území je evidován dobývací prostor č. 70583 Rácov. V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerost ů nebo jejich prognózní zdroj a ani zde není evidováno sesuvné území.

- 70 -

V řešeném území se nachází lom Rácov, který je situován v jižní části řešeného území, jižn ě od sídla Rácov. T ěžbu provádí organizace Žula Rácov, s.r.o., zam ěř ená na výrobu stavebního kamene a št ěrk ů. V areálu je umíst ěn také prodej písk ů a št ěrk ů.

Ochrana kulturních památek

Nemovité kulturní památky

Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou uvedeny v textové části a vyzna čeny v grafické části územního plánu. V územním plánu budou respektovány tyto nemovité kulturní památky. V územním plánu bude respektována hranice židovského ghetta. k. ú. Batelov • 17962/7-4682 Kostel sv. Barbory + h řbitov s ohradní zdí kolem kostela • 44980/7-4681 Kostel sv. Petra a Pavla • 13807/7-4684 Synagoga • 27600/7-4693 Židovský h řbitov • 45436/7-4692 Památník Karla Havlí čka Borovského • 15408/7-4697 Boží muka u silnice do Lov ětína • 16590/7-4698 Boží muka v zahrad ě u silnice sm ěrem na Rácov • 19649/7-4702 Boží muka p ři silnici na Bezd ěč ín • 20411/7-4696 Boží muka v zahrad ě severn ě od obce • 23022/7-4703 Boží muka p ři silnici do Nové Vsi • 30130/7-4700 Boží muka severn ě od obce • 34069/7-4701 Boží muka u autobusové zastávky • 36833/7-4704 Boží muka u silnic do Švábova • 37543/7-4695 Boží muka u silnice sm ěrem do T řešti • 46987/7-4699 Boží muka p ři silnici k Sp ělovu • 68405/7-4688 Socha Immaculata p řed kostelem • 22538/7-4690 Socha sv. Jana Nepomuckého • 27015/7-4689 Sloup se sochou Panny Marie p ři silnici do T řešti • 21251/7-4705 Architektonizované socha řské dílo - Kalvárie na kopci • 41434/7-4694 Poštovní pilí ř - Novecký kopec • 68404/7-4691 Kašna na nám ěstí • 33201/7-4679 Nový zámek, starý zámek + zámecký park • 35877/7-4687 Venkovská usedlost • 31588/7-4685 Fara k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě • 47002/7-4706 Boží muka • 27634/7-4707 Pam ětní kámen k. ú. Lov ětín u T řešti • 31068/7-4977 Kaple P. Marie • 31373/7-4979 Boží muka p ři cest ě k Batelovu • 46775/7-4978 Boží muka na kopci v lese

- 71 -

k. ú. Nová Ves u T řešti • 32431/7-4828 Hrad Janštejn - zřícenina • 21585/7-5045 Boží muka p ři silnici k Batelovu • 33288/7-5046 Kříž u vsi k. ú. Rácov • 25736/7-5165 Kaple P. Marie Bolestné • 34246/7-5166 Boží muka sm ěr Batelov • 37201/7-5168 Nádrž na návsi

Území s archeologickými nálezy k. ú. Batelov • 23-41-06/2 St ředov ěké a novov ěké jádro obce Batelov • 23-41-06/4 Židovský h řbitov • 23-41-06/5 Pilský rybník k. ú. Lov ětín u T řešti • 23-41-12/1 St ředov ěké a novov ěké jádro obce Lov ětín k. ú. Nová Ves u T řešti • 23-41-11/1 Zřícenina hradu a dvora Janštejn • 23-41-11/4 Zaniklý rybník k. ú. Rácov • 23-41-11/3 St ředov ěké a novov ěké jádro obce Rácov • 23-41-11/2 ZSV Nedv ězí u Rácova

Ochrana archeologických lokalit

Sou částí kulturních a civiliza čních hodnot území jsou i archeologické památky (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Má-li se provád ět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby p řípravy stavby povinni tento zám ěr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávn ěné organizaci provést na dot čeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších p ředpis ů).

Ochrana tzv. památek místního významu

Je nezbytné respektovat kulturní urbanistické a architektonické hodnoty místního významu, objekty p řispívající ke kulturnímu d ědictví a identity obce, které nejsou památkov ě chrán ěny, ale mají sv ůj kulturní, historický a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapli čky, k říže, kameny). Tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové pé če je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemis ťovat je nebo je jakkoliv upravovat či dopl ňovat.. V územn ě analytických podkladech jsou dále vytipovány historicky významné stavby – rodný d ům Karla Mlejnka v Bezd ěč ín ě.

- 72 -

3. 8. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Návrh územního systému ekologické stability zpracovala firma Ageris, s.r.o., Je řábkova 5, 602 00 Brno, RNDr. Ji ří Kocián, Ing. Michal Ková ř.

Územní systém ekologické stability - od ůvodn ění

Podkladové dokumentace

Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou následující dokumentace: • Územn ě technický podklad regionálních a nadregionálních územních systém ů ekologické stability ČR (1 : 50 000); • Aktualizace ZUR kraje Vyso čina (2011); • Řešení ÚSES v územn ě analytických podkladech ORP Pelh řimov a Jihlava. • Řešení ÚSES v územním plánu obce Batelov (2003); • Řešení ÚSES v územn ě plánovací dokumentaci obcí navazujících na zájmové území: územní plán Horní Cerekev (2010), územní plán Horní Ves (2010), územní plán Horní Dubenky (2008), územní plán Řásná (2005), územní plán obce R ůžená (2004), územní plán sídelního útvaru T řeš ť (1998), územní plán sídelního útvaru Dolní Cerekev (2003) a územní plán obce Rohozná (2006).

Přírodov ědná východiska a koncepce ÚSES

Územní systém ekologické stability tvo ří biocentra, biokoridory a interak ční prvky (interak ční prvky je ú čelné vymezit územním plánem v návaznosti na řešení komplexních pozemkových úprav či podrobných projekt ů, z tohoto d ůvody nebyly vymezovány). Biocentrum je plocha, která svojí polohou v krajin ě a celkovou rozlohou umož ňuje vznik sukcesn ě vysp ělých a p řirozen ě stabilních (odolných) ekosystém ů tvo řených autochtonními druhy organizm ů. Biokoridor je pás území propojující biocentra a umož ňují mezi biocentry ší ření autochtonních druh ů organizm ů. Potenciální funk čnost biocenter a biokoridor ů vychází z celkové koncepce uspo řádání prvk ů v krajin ě a dodržení prostorov ě funk čních parametr ů. Významná je také poloha prvk ů vzhledem k charakteru území. Aktuální funk čnost biocenter a biokoridor ů je pak dána především stavem bioty v daném prvku a v prvcích navazujících. Soubor biocenter a biokoridor ů vymezených v příbuzných typech prost ředí tvo ří soustavu prvk ů ÚSES . Obecn ě platí, že biokoridor spolu s biocentry, která propojuje, náleží obvykle ke stejné soustav ě prvk ů a jsou tedy vymezovány v příbuzných typech prost ředí. Na území obce Batelov byly vymezeny následující soustavy prvk ů ÚSES: Hydrofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v nivních polohách v jednozna čné vazb ě na vybrané vodote če. Obligátní sou částí prvk ů t ěchto soustav jsou p říslušné vodní toky dopln ěné o nezbytné navazující biotopy niv (hydrogeobiocenózy a geobiocenózy s těžišt ěm výskytu v 5. hydrické řad ě); Minimální plocha lokálního biocentra hydrofilní soustavy je 1 ha, p ři maximální délce lokálního biokoridoru hydrofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální ší řce 20 m. V plochách prvk ů hydrofilních soustav jsou cílovým stavem d řevinné ekosystémy a ekosystémy proudících vod, které mohou být od ůvodn ěných p řípadech kombinovány s ned řevinnými ekosystémy (louky, mok řady) a ekosystémy stojatých vod (t ůně, malé vodní nádrže). Plochy je možné extenzivn ě využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druh ů

- 73 -

organizm ů (detaily týkající se využití a managementu ploch by m ěla specifikovat podrobn ější dokumentace). Mezofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v běžných mezofilních polohách (geobiocenózy s těžišt ěm výskytu ve 3. hydrické řad ě), tedy mimo nivní (a suché) polohy. Minimální plocha lokálního biocentra mezofilní soustavy jsou 3 ha, p ři maximální délce lokálního biokoridoru mezofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální ší řce 15 m (dle místních podmínek jsou však využívány ší řky 20 m). V plochách prvk ů mezofilních soustav jsou cílovým stavem d řevinné ekosystémy, které mohou být od ůvodn ěných p řípadech kombinovány s ned řevinnými ekosystémy (louky, paseky, lada). Plochy je možné extenzivn ě využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druh ů organizm ů. (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobn ější dokumentace). Nadregionální biokoridor je řešen jako tzv. složený biokoridor komponovaný z vložených biocenter v prostorových parametrech stanovených pro lokální p řípadn ě regionální biocentra a z úsek ů regionálních p řípadn ě nadregionálních biokoridor ů, propojujících tato biocentra (v maximální délce 700 m).

Přehled zastoupených v ětví

1. Mezofilní (bu činná) v ětev nadregionálního ÚSES

• Řešení nadregionálního ÚSES je koncep čně p řevzato ze Zásad územního rozvoje kraje Vyso čina a z jeho zapracování do územních plán ů obcí navazujících na zájmové území; • Nadregionální ÚSES je v zájmovém území zastoupen jedním nadregionálním biocentrem NRBC 80, dv ěma úseky nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / 1 a NRBK 120/2 a dv ěma biocentry v lokálních parametrech vloženými do trasy nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / LBC 17 a NRBK 120 / LBC 18; • Nadregionální biocentrum je vymezeno p ři jižní hranici zájmového území v souvislém lesním komplexu „Velký les“. Nadregionální biokoridor je pak vymezen p ři jihozápadní hranici jako sou část téhož lesního komplexu.

2. Hydrofilní v ětev lokálního ÚSES vedená ve vazb ě na tok Jihlavy

• Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a navazuje na vymezení ÚSES v územn ě plánovací dokumentci navazujících obcí Dolní Cerekev (2003) a Horní Cerekev (2010); • Větev je tvo řena čty řmi lokálními biocentry LBC 1 až 4 a čty řmi lokálními biokoridory LBK 1 až 4; • Větev protíná zájmové území od jeho východní hranice po hranici Západní, v centrální části zájmového území prochází zastav ěným územím Batelova; • Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě jako 10 m pásmo kolem toku Jihlavy (tedy v celkové ší ři cca 20 m), místy je jejich plocha rozší řena v případ ě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí.

3. Hydrofilní v ětev lokálního ÚSES vedená ve vazb ě na Hrani ční potok

• Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a navazuje na řešení územního plánu navazující obce Dolní Cerekev (2003); • Větev je tvo řena dv ěma lokálními biocentry LBC 5 a LBC 6 a t řemi lokálními biokoridory LBK 5 až 7;

- 74 -

• Větev prochází východní partií obce Batelov a podél její severní hranice; • Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě jako 10 m pásmo kolem Hrani čního potoka (tedy v celkové ší ři cca 20 m), místy je jejich plocha rozší řena v případ ě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí.

4. Hydrofilní v ětev lokálního ÚSES vedená ve vazb ě na potok Hanzalka

• Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003); • Větev je tvo řena lokálním biocentrem LBC 7 a lokálním biokoridorem LBK 8; • Větev prochází východní partií obce Batelov; • Biokoridor je vymezen p řevážn ě jako 10 m pásmo kolem potoka Hanzalka (tedy v celkové ší ři cca 20 m), místy je jeho plocha rozší řena v případ ě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí.

5. Hydrofilní v ětev místního ÚSES vedená ve vazb ě na Švábovský potok

• Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územních plán ů navazujících obcí Horní Cerekev (2010), Horní Ves (2010) a Horní Dubenky (2008); • Větev je tvo řena lokálním biocentrem LBC 8 a lokálními biokoridory LBK 9 a LBK; • Větev prochází podél západní hranice obce Batelov; • Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě jako 10 m pásmo kolem Švábského potoka (tedy v celkové ší ři cca 20 m).

6. Mezofilní v ětev místního ÚSES

• Protíná zájmové území od jeho severní hranice po nadregionální biocentrum NRBC 80 v jižní části zájmového území. V ětev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu navazující obce Švábov (2010) kterou krátký úsek v ětve prochází; • Větev je tvo řena lokálními biocentry LBC 4, 5, 9, a 10 až 12 a lokálními biokoridory LBK 11 až 16; • Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě v ší ři 20 m a p řednostn ě jsou vedeny p řes prvky trvalé vegetace a v lesních komplexech, v nezbytn ě nutné mí ře také p řes zem ědělsky využívané plochy.

7. Mezofilní v ětev místního ÚSES

• Protíná východní část zájmového území od jeho severovýchodní po hranici jihovýchodní. Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu sídelního útvaru navazující obce T řeš ť (1998); • Větev je tvo řena lokálními biocentry LBC 7, 14 a 15 a lokálními biokoridory LBK 20 až 23; • Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě v ší ři 20 m a p řednostn ě jsou vedeny p řes prvky trvalé vegetace a v lesních komplexech, v nezbytn ě nutné mí ře také p řes zem ědělsky využívané plochy.

8. Mezofilní v ětev místního ÚSES

• Prochází p ři západní hranici zájmového území. V ětev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu navazující obce Horní Ves (2010); • Větev je tvo řena lokálními biocentry LBC 13 a 16 a lokálními biokoridory LBK 17 až 19;

- 75 -

• Biokoridory jsou vymezeny p řevážn ě v ší ři 20 m a p řednostn ě jsou vedeny p řes prvky trvalé vegetace a v okrajových partiích souvislých lesních porost ů, v nezbytn ě nutné mí ře také p řes zem ědělsky využívané plochy.

3. 9. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVY

Širší dopravní vztahy

Silni ční sí ť - širší vztahy

Městys Batelov je na dopravní sí ť napojen silnicemi II. t říd. Nejvýznamn ější jsou silnice II/639 Kamenice nad Lipou - Horní Cerekev - Kostelec, která zajiš ťuje dopravní spojení ve sm ěru východ - západ a také zajiš ťuje napojení městyse přes Kostelec na město Jihlavu (ORP), silnice II/402 Batelov - Třešť - Nová Brtnice, zajiš ťující napojení sm ěrem na m ěsto Třeš ť a silnice II/134 Jarošov nad Nežárkou - Panské Dubénky - Batelov ve sm ěru na Jind řich ův Hradec. V blízkosti řešeného území (v zájmovém území) prochází 2 silnice I. t řídy. Dopravní napojení na silnici I/23 je možné v Tel či – vzdálenost od Batelova je 15 km, dopravní napojení na silnice I/38 je možné ve Stona řov ě – vzdálenost je cca 15 km. Dálnice D1 je nejblíže dostupná v Jihlav ě (cca 20 km).

Základní páte řní sí ť kraje Vyso čina – podle tohoto dokumentu je přímo v řešeném území za řazena do páte řní sít ě silnice II/112 Pelh řimov- Horní Cerekev - Tel č - Želetava, která zajiš ťuje dopravní napojení na m ěsto Tel č a na Horní Cerekev. V zájmovém území pak do páte řní sít ě náleží silnice II/406, silnice I/23 a silnice I/38.

Širší vztahy železni ční dopravy

Městys Batelov leží na trati č. 225 Havlí čkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev - Jind řich ův Hradec-Veselí nad Lužnicí, která je za řazena do celostátních drah. V řešeném území je umíst ěna stanice Batelov.

Širší vztahy cyklistické a p ěší turistiky

Územím procházejí dálkové a místní cyklotrasy. V řešeném území jsou zastoupeny zna čené turistické trasy.

Silni ční doprava

Řešeným územím procházejí tyto silnice: • II/112 Pelh řimov- Horní Cerekev - Tel č - Želetava • II/134 Jarošov nad Nežárkou - Panské Dubénky - Batelov • II/402 Batelov - Třeš ť - Nová Brtnice • II/639 Kamenice nad Lipou - Horní Cerekev - Kostelec • III/13421 Batelov - Rácov • III/13422 Rácov - Lov ětín • III/13423 Batelov - Švábov - Horní Cerekev • III/13424 Batelov – spojka • III/0394 Nový Sv ět - Sp ělov

- 76 -

Všechny silnice jsou majetkem kraje Vyso čina.

Silnice II/112

Silnice prochází západní částí řešeného území ve sm ěru sever – jih a prochází zastav ěným územím místní části Nová Ves, kde zajiš ťuje také p římou obsluhu objekt ů. Trasa silnice je územn ě stabilizovaná. V ZÚR kraje Vyso čina je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy této silnice o ší řce 80 m. V územním plánu Batelova je uvedený koridor zp řesn ěn následovn ě: - v zastav ěném území je koridor pro homogenizaci silnice II/112 zúžen na ší řku stávajícího uli čního prostoru (stávající dopravní plochy). - mimo zastav ěné území je koridor ponechán o ší řce podle ZÚR 80 m.

Silnice II/134

Silnice prochází zastav ěnou částí Batelova a místní části Nová Ves, kde zajiš ťuje také přímou obsluhu objekt ů. V novém územním plánu je zrušena p řeložka silnice II/134 západn ě od Batelova. V územním plánu je na základ ě požadavku zadání zakreslena územní rezerva silnice - ozna čená jako p řeložka silnice II/134 (propojení silnic II/639, II/402 a II134). V územním plánu je vymezena územní rezerva koridoru o ší řce 80 m. Do územního plánu byla p řevzata trasa podle dopravní studie (P řeložka silnice II/134 v obchvatu obce Batelov – Profi Jihlava 10/2006). Trasa je situována mimo zastav ěné území. Od ůvodn ění: Tato silnice slouží jako spojnice mezi krajem Vyso čina a Jiho českým krajem, v úseku této silnice je nadm ěrný provoz nákladních vozidel z lomu Rácov a tato nákladní doprava projíždí centrem Batelova, který není dimenzován na tuto zát ěž.

Silnice II/402

Silnice prochází zastav ěnou částí Batelova sm ěrem na T řeš ť a zajiš ťuje také p římou obsluhu objekt ů. Trasa silnice je územn ě stabilizovaná.

Silnice II/639

Silnice prochází severní částí řešeného území ve sm ěru východ – západ. Silnice prochází v soub ěhu s železnicí zastav ěnou částí Batelova a dále prochází zastav ěnou částí Bezd ěč ín, kde zajiš ťuje p římou obsluhu objekt ů. Trasa silnice je územn ě stabilizovaná. V ZÚR kraje Vyso čina je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy této silnice o ší řce 80 m. V územním plánu Batelova je uvedený koridor zp řesn ěn následovn ě: - v zastav ěném území je koridor pro homogenizaci silnice II/639 zúžen na ší řku stávajícího uli čního prostoru (stávající dopravní plochy). - mimo zastav ěné území je koridor vymezen o ší řce podle ZÚR 80 m.

Silnice III. t řídy

Silnice III. t řídy jsou územn ě stabilizovány a p řípadné úpravy se budou týkat zlepšení jejich technických parametr ů ve stávající trase.

- 77 -

Úpravy silnic mimo zástavbu p ředm ětné obce budou výhledov ě probíhat dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic” (dle schválené Kategorizace silni ční a dálni ční sít ě) v těchto kategoriích:

V zastav ěném území budou úpravy silnic provád ěny v odpovídající funk ční skupin ě a typu, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací”. Při výstavb ě inženýrských sítí bude t řeba v následné projektové dokumentaci minimalizovat dot čení silnic.

Místní komunikace

Úseky silnic procházející m ěstem a místními částmi zajiš ťují také p římou obsluhu objekt ů. Na tyto silnice navazují místní komunikace. Stávající a navrhované plochy pro místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako plochy ve řejných prostranství (stávající a navrhované). Úpravy a rekonstrukce místních komunikací budou realizovány také na stávajících plochách ve řejných prostranství. V územním plánu jsou zakresleny pouze jednozna čně lokalizované navrhované místní komunikace. Místní komunikace v rámci rozvojových ploch budou up řesn ěny v podrobn ější navazující dokumentaci. Komunika ční napojení lokalit v podrobn ější dokumentaci řešit v souladu s ČSN 736110, ČSN 736102 a ČSN 736101.

Funk ční skupiny komunikací ( ČSN 736110):

Silnice II. t řídy v základní páte řní síti kraje – B, ostatní silnice II a III. t řídy a místní komunikace - C

Mimo souvisle zastav ěné území obce bude respektováno silni ční OP silnic II. a III. t řídy ve smyslu § 30 zákona o pozemních komunikacích (15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu). Po čty vjezd ů na silni ční sí ť i po čty k řižovatek místních komunikací se silni ční sítí pro napojení rozvojových ploch na stávající dopravní infrastrukturu budou minimalizovány. Trasy nových inženýrských sítí budou navrženy tak, aby bylo minimalizováno dot čení silnic.

Zem ědělská doprava

Pro pohyb zem ědělské techniky bude využívána stávající sí ť zem ědělských cest dopln ěné o nov ě upravené a obnovené úseky cest. Definitivn ě bude řešena cestní sí ť v návrhu komplexních pozemkových úprav (KPÚ) na katastrálních územích. V řešeném území se však v sou časné dob ě KPÚ nep řipravují. Trasy zem ědělských cest v uzemním plánu vychází ze sou časné cestní sít ě a katastrální mapy. V územním plánu je umožn ěna také zm ěna cestní sít ě, v rámci p řípustných činností na zem ědělské p ůdě je možné umístit také zem ědělské cesty.

- 78 -

Cyklistické a p ěší cesty

Cyklistické trasy

Řešeným územím procházejí stávající cyklotrasy (dálkové i místní) a jsou zde navrženy nové cyklotrasy v rámci mikroregionu.

Pěší a turistické trasy

Řešeným územím procházejí stávající zna čení turistické trasy.

Chodníky

Budou v zásad ě navrženy alespo ň jednostranné podél pr ůjezdných úsek ů silnic v zastav ěném území m ěsta a místních částí. Rovn ěž bude nutné zajistit p řístup pro p ěší k novým rozvojovým plochám (navrhované pr ůmyslové zóny). V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou sou částí dopravního koridoru silnic a místních komunikací.

Doprava v klidu

Odstavné a parkovací plochy

Přehled rozhodujících parkovacích lokalit v Batelov ě

- parkovišt ě u domu s pe čovatelskou službou - parkovišt ě u hasi čské zbrojnice - parkovišt ě u zámku - parkovišt ě u bývalé spo řitelny - parkovišt ě u h řbitova - parkovišt ě u Sokolovny - parkovišt ě u kostela - parkovišt ě p řed poštou - parkovišt ě u restaurace Na Západ ě a další

Nová parkovišt ě budou vybudovány v rozvojových (zastavitelných a přestavbových) plochách. Parkovišt ě budou situovány uvnit ř t ěchto ploch, lokalizace bude stanovena v podrobn ější dokumentaci. U vybraných ploch je pot řeba umíst ění parkovišt ě stanovena v regulativu (podmínkách využití území) dané plochy. Nová parkovišt ě budou vybudována také v rámci vymezených ve řejných prostranství. Ve stabilizovaných územích je možné umíst ění parkoviš ť v rámci p řípustného využití jednotlivých funk čních ploch. V místních částech se parkuje na ve řejných prostranstvích.

Garáže

V sou časné dob ě jsou v sídle dv ě skupiny řadových garáží, a to západn ě od stadionu. Ostatní osobní vozidla jsou garážována na vlastních pozemcích.

- 79 -

Nové jednozna čně vymezené plochy garáží nejsou v územním plánu navrženy.. Výstavba garáží je p řípustná na plochách pro dopravu i na jiných funk čních plochách, je možná výstavba garáží na nových rozvojových plochách bytové výstavby (bude up řesn ěno v podrobn ější dokumentaci). V místních částech nejsou stávající řadové garáže zastoupeny.

Hromadná p řeprava osob

Batelov Hromadnou p řepravu osob zajiš ťuje autobusová doprava pravidelnými linkami, které také spojují m ěstys Batelov s jejími místními částmi. V řešeném území je několik autobusových zastávek, které budou posouzeny podle ČSN a p řípadn ě upraveny. Autobusové nádraží v Batelov ě je situováno na nám ěstí. Úpravy pop ř. p řemíst ění zastávek v rámci vymezených dopravních ploch a ve řejných prostranství bude řešeno v podrobn ější dokumentaci. Úpravy bude t řeba posoudit z také z hlediska ochrany ve řejného zdraví.

Místní části Mimo Batelov jsou zastávky jsou situovány v místních částech pop ř. dalších lokalitách. Bezd ěč ín – autobusová zastávka je situovaná u silnice II/639 v západní části sídla a na návsi. Lov ětín – autobusová zastávka je situovaná p řed kulturním domem. Nová Ves – autobusová zastávky je situovaná u silnice II/ 134. Rácov- zastávka je v centrální části sídla Rácov. V místních částech není po čítáno se zm ěnami.

Hromadnou železni ční dopravu zajiš ťují České dráhy, a.s. celostátní tratí Havlí čkův Brod – Veselí naD Lužnicí.

Železni ční doprava

Katastrálním územím Batelov prochází železni ční tra ť č. 225 Havlí čkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev - Jind řich ův Hradec-Veselí nad Lužnicí, která je za řazena do celostátních drah. V ostatních katastrálních územích železni ční tra ť neprochází. Obecn ě je t řeba respektovat obvod dráhy a ochranné pásmo dráhy 60 m ve smyslu § 4, 8 a 9 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Při umíst ění a realizaci staveb v ochranném pásmu dráhy je nutno postupovat v souladu s ustanovením zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Z hlediska zpracování územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. P ři zpracování územního plánu je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy v č. železni ční infrastruktury. V ochranném pásmu dráhy jsou situovány pouze rozvojové ploch pro pr ůmyslovou výrobu ve východní části m ěstyse. Dále je v ochranném pásmu dráhy situován koridor pro homogenizaci silnice II/639 a územní rezerva koridoru pro p řeložku silnice II/134. Jiné dot čení ochranného pásma dráhy se nep ředpokládá.

Posouzení životního prost ředí z hlediska negativních d ůsledk ů hluku z dopravy

Výpo čty hluku ze silni ční a železni ční dopravy jsou uvedeny v samostatné p říloze územního plánu. Výpo čty hluku z dopravy mají orienta ční charakter a nelze je využít pro umíst ění staveb pro bydlení v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, pop ř.v regula čním plánu.

- 80 -

V souladu s metodickým návodem pro zpracování územních plán ů podle nového stavebního zákona by hluková ochranná pásma (izofony ekvivalentních hladin hluku pro noc a den v dB) nem ěly být zakreslovány do územních plánu. Posuzování tzv. hlukových ochranných pásem by m ělo být provád ěno v následných územních řízeních pop ř. v regula čním plánu. Plochy ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy by m ěly v územním plánu být ozna čeny jako plochy podmín ěně p řípustné. V územním plánu bylo výpo čtovou metodou zjišt ěno ohrožení nadlimitními hladinami hluku u plochy Z1, kde dochází ke kumulaci ú čink ů hluku ze silni ční a železni ční dopravy. Plocha Z1 je vymezena jako podmín ěně p řípustní z hlediska hluku z dopravy. V zadání územního plánu je uveden požadavek na vymezení dalších ploch v kontaktu se silnicemi, jako ploch s podmín ěně p řípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. Tento požadavek je respektován. Využití ploch podmín ěně p řípustných je vázáno na podmínku hlukového posouzení daných lokalit z hlediska hluku a vibrací z dopravy.. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Podmínka je uvedena v regulativu p ředm ětné plochy.

3. 10. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Technická vybavenost v územním plánu

V návrhu územního plánu v četn ě od ůvodn ění jsou zakresleny pouze hlavní stávající inženýrské sít ě, zejména mimo zastav ěné území. Pro nov ě navržené inženýrské sít ě jsou v územním plánu vymezeny tzv. koridoru pro technickou vybavenost. Koridor je územím ur čené k umíst ění stavby technické infrastruktury. V rámci vymezeného koridoru je možná ur čitá variabilita umíst ění dané stavby, koridor také nebude pro danou stavbu využit celý. P ůsobnost koridoru kon čí realizací stavby. Inženýrské sít ě v zastav ěném území, uli ční řady, p řípojky aj. nejsou zahrnuty do územního plánu. Tyto inženýrské sít ě (mimo p řípojky) jsou zakresleny v pr ůzkumové části územního plánu.

3. 10. 1. Vodní hospodá řství

Vodohospodá řská za řízení

Vodní toky

Zájmové území spadá do hlavního povodí řeky Moravy, díl čího povodí řeky Jihlavy. Řešeným územím protéká od západu k východu významný vodní tok (VVT) Jihlava, do kterého se ze severu vlévají drobné vodní toky (DVT) Hrani ční potok a další bezejmenné přítoky a od jihu pak Švábovský potok, Batelovský potok, potok Hanzalka a bezejmenné přítoky. Jižní část řešeného území je odvod ňována Třeš ťským potokem, v řešené území do jeho povodí náleží Lov ětínský potok, Valchovský potok a další bezejmenné toky.

Správci vodních tok ů: VVT Jihlava ID toku 10100008 – Povodí Moravy s.p. DVT Hrani ční potok ID 10185699- Povodí Moravy s.p. DVT Hanzalka, ID 10200742 - Povodí Moravy s.p. DVT Třeš ťský potok, ID 10100189, Povodí Moravy s.p.

- 81 -

DVT Lov ětínský potok, ID 10202947 - Povodí Moravy s.p. DVT Valchovský potok, ID 10188566 Povodí Moravy s.p. Další bezejmenné vodní toky ve správ ě Povodí Moravy s.p.

Batelovský potok ID 10191398, Lesy ČR, s.p. Švábovský potok, ID 10197456, Lesy ČR, s. p. Další bezejmenné vodní toky ve správ ě Les ů ČR, s.p.

Podél drobných vodních tok ů je t řeba respektovat manipula ční pruh (provozní ochranné pásmo) v ší řce 6 m od b řehové čáry toku. U významného vodního toku Jihlava pak je t řeba respektovat manipula ční pruh o ší řce 8 m. Vodní nádrže

V řešeném území jsou zejména: k. ú. Batelov • Zámecký rybník, Rejžovský rybník, Pa řízek, Škrobárenský rybník, Pazdera ček, Pilský rybník k. ú. Bezd ěč ní na Morav ě • Parkanovský rybník, Polák ův rybník k. ú. Lov ětínu T řešti • Mlyná řský rybník, Klubal ův rybník k. ú. Nová Ves u T řešti • Nový Rybník, Kotrba k. ú. Rácov • Horní a Dolní rybník

V územním plánu jsou navrženy konkrétní vodní plochy, výstavba rybník ů je v celém neurbanizovaném území p řípustná.

Záplavové území

Záplavové území významného vodního toku Jihlava je stanoveno rozhodnutím KrÚ kraje Vyso čina čj. KUJI 15048/2006 dne 24. 2. 2006. Záplavové území ostatních drobných vodních tok ů v řešeném území není administrativn ě vodoprávním ú řadem stanoveno. Záplavové území je zakresleno v grafické části od ůvodn ění územního plánu.

Nová výstavba v záplavovém území je nežádoucí. Všechny stavby a činnosti v záplavovém území podléhají souhlasu vodoprávního ú řadu. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo stanovené záplavové území. Záplavové území však zasahuje do vymezeného zastav ěného území. Záplavové území je dot čeno pouze územní rezervou pro p řeložkou silnice II/134.

Ochranná pásma vodních zdroj ů

V řešeném území se nacházejí ochranná pásma vodních zdroj ů 1 a 2. stupn ě vodních zdroj ů pro zásobování Batelova a místních částí pitnou vodou. Ochranná pásma jsou zakreslena v grafické části od ůvodn ění územního plánu.

- 82 -

Protierozní opat ření

Extravilánovými vodami jsou ohroženy n ěkteré části na okraji zástavby. Jedná se zejména o severní okraj m ěstyse nad navrhovanými plochami pro bydlení,dále o západní okraj stávající zástavby a navrhované zástavby a částe čně i o jižní okraj zástavby Navrhují se technická a agrotechnická opat ření na zm ěnu odtokových pom ěrů - zřízení zelených pás ů p ři okraji zástavby, výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi. Celé řešené území je zranitelnou oblastí podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladovaní hnojiv a statkových hnojiv v těchto oblastech v platném zn ění.

Zásobování pitnou vodou

Stávající stav

Batelov

V Batelov ě byl v roce 1974 uveden do provozu ve řejný vodovod. Vodovod je skupinový Batelov - Bezd ěč ín. Zdrojem vody pro skupinový vodovod jsou dv ě jímací území: 1. Prameništ ě Rácov - Nová Ves o vydatnosti 3,3 - 5 l/s s celkem 16 studnami a 2 jímacími zá řezy. Jímaná voda ze studní je svedena do spole čné odkyselovací stanice s akumulací 20 m 3 (631,0 m n. m.) pomocí dvou hlavních svodných řadu (materiál PE DN 63 mm a PVC DN 110 a 160 mm). Kapacita odkyselovací stanice je 6 l/s. Z odkyselovací stanice je voda gravita čním p řívodním řadem z PVC DN 160 svedena do vodojemu Batelov 2 x 250 m 3 (609,0/606,0 m n. m.). Z vodojemu je voda dopravována hlavním p řivád ěcím řadem PVC DN 160 mm. Hlavní zásobovací řady jsou z PE DN 160 a z PVC DN 160. 2. Prameništ ě Bezd ěč ín - o vydatnosti 5,5 l/s se 2 vrty. Voda z vrt ů je čerpána výtla čným řadem PVC DN 160 mm do VDJ Bezd ěč ín 2 x 150 m 3. Z vodojemu vede do obce p řívodní řad PVC DN 160 mm. Ob ě obce mají propojeny rozvodné řady potrubím PVC DN 160 (Bezd ěč ín - Batelov).

Místní část Bezd ěč ín

V místní části Bezd ěč ín je vybudovaný ve řejný vodovod, který je sou částí skupinového vodovodu Batelov - Bezd ěč ín. Zdrojem vody je prameništ ě Bezd ěč ín - o vydatnosti 5,5 l/s se 2 vrty. Voda z vrt ů je výtla čným řadem PVC DN 160 mm čerpána do VDJ Bezd ěč ín 2 x 150 m3. Z vodojemu vede do obce p řívodní řad PVC DN 160 mm. Obec je vodou zásobena gravita čně.

Místní část Lov ětín

Místní část Lov ětín má vybudovaný ve řejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1973. Zdrojem pitné vody je jímací území se studnou S1 o vydatnosti 0,7 l/s a s povoleným odb ěrem 0,5 l/s. Voda ze studny je svedena do odkyselovací stanice. Z obytného souboru je voda svedena bu ď řadem kolem ZD rovnou do sít ě (tento je odstaven - havarijní stav), a nebo do vodojemu Lov ětín 50 m 3. Obec je vodou zásobena gravita čně. Zem ědělské družstvo je vodou zásobeno p řes rozvodnou sí ť.

- 83 -

Místní část Nová Ves

Místní část Nová Ves má vybudovaný ve řejný vodovod. Zdrojem pitné vody je jímací studna o vydatnosti 1,0 l/s. Ze studny vede gravitační svodný řad PE DN 63 mm, dl. 1468 m do vodojemu Nová Ves 100 m 3 (657,21/654,7 m n. m.). Ve vodojemu je umíst ěna odkyselovací stanice o kapacit ě 2,0 l/s. Z vodojemu vede do obce gravita ční přivád ěcí řad.

Místní část Rácov

Místní část Rácov má vybudovaný ve řejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1970. Původní vodovod sloužil pro místní zem ědělské družstvo. Zdrojem pitné vody je jímací území se studnou S1 a S2 o vydatnosti 1,2 l/s a s povoleným odb ěrem 0,4 l/s. Voda ze studní je svedena do odkyselovací stanice, kde je též dezinfikována. Z odkyselovací stanice je voda svedena do VDJ Rácov 50 m 3. Z vodojemu je voda gravita čně dopravována do rozvodné sít ě ZD a obce. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je firma FOWA Batelov, s. r. o.

Navrhovaná koncepce

Stávající stav systému zásobení obyvatel pitnou vodou je vyhovující. Nov ě navrhované rozvojové lokality budou zásobovány pitnou vodou prodloužením stávajících vodovodních řad ů. Nové vodovodní řady budou umís ťovány zejména na ve řejných prostranstvích a také na navrhovaných zastavitelných plochách. V sou časné dob ě je p řipravena projektová dokumentace na posílení vodních zdroj ů pro m ěstys. V územním plánu je vymezen koridor pro p řívodní vodovodní řady. Je nutné respektovat vodohospodá řské objekty a vodovodní řady v četn ě ochranných pásem. Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace do pr ůměru 500 mm v četn ě je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném zn ění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad pr ůměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném zn ění (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Požadované kapacity

Batelov

Pot řeba vody v sídle Batelov Pro výpo čet pot řeby vody byly použity orienta ční údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. .

Obytná výstavba: Specifickou pot řebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný po čet obyvatel: 2000 obyvatel x 120 l/ob/den = 240 000 l/den = 240,00 m 3/den.

Ob čanská a technická vybavenost: Specifickou pot řebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 2000 obyvatel x 20 l/ob/den = 40 000 l/den = 40,00 m 3/den.

Celkem obytná zástavba a ob čanská a technická vybavenost = 280 000 l/den = 3,20 l/s

- 84 -

Akumulace vody Maximální denní pot řeba vody činí 420,0 m3 ( 280,00 m3 x1,5). Doporu čená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je spole čná s Bezd ěč ínem ve vodojemu Batelov (2 x 250 m3) a Bezd ěč ín (2 x 150 m3).

Tlakové pom ěry Tlakov ě je vodovodní sí ť v Batelov ě ovládána z vodojemu Batelov 2 x 250 m 3 (609,0/606,0 m n. m.) a vodojemu Bezd ěč ín 2 x 150 m 3 (cca 610 m n. m. – ode čteno z mapy). Rozsah zástavby v Batelov ě je 546-586 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastav ěném území je 63 m minimální 20 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastav ěného území.

Voda pro požární ú čely

Požární voda je zajišt ěna z ve řejného vodovodu.

Místní část Bezd ěč ín

Pot řeba vody v sídle Bezd ěč ín Pro výpo čet pot řeby vody byly použity orienta ční údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.

Obytná výstavba: Specifickou pot řebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný po čet obyvatel: 100 obyvatel x 120 l/ob/den = 12 000 l/den = 12,00 m 3/den.

Ob čanská a technická vybavenost: Specifickou pot řebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 100 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 000 l/den = 2,00 m 3/den.

Celkem obytná zástavba a ob čanská a technická vybavenost = 14 000 l/den = 0,16 l/s

Akumulace vody Maximální denní pot řeba vody činí 21,0 m3 ( 14,00 m3 x1,5). Doporu čená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je spole čná s Batelovem ve vodojemu Batelov (2 x 250 m3) a Bezd ěč ín (2 x 150 m3).

Tlakové pom ěry Tlakov ě je vodovodní sí ť v Bezd ěč ín ě a Batelov ě je ovládána z vodojemu Batelov 2 x 250 m 3 (609,0/606,0 m n. m.) a vodojemu Bezd ěč ín 2 x 150 m 3 (cca 610 m n. m. – ode čteno z mapy). Rozsah zástavby v Bezd ěč ín ě je 584-594 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastav ěném území je 26 m minimální 16 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastav ěného území. Pro nízkopodlažní zástavbu vyhoví.

- 85 -

Voda pro požární ú čely

Požární voda je zajišt ěna z ve řejného vodovodu.

Místní část Lov ětín

Pot řeba vody v sídle Lov ětín Pro výpo čet pot řeby vody byly použity orienta ční údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.

Obytná výstavba: Specifickou pot řebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný po čet obyvatel: 100 obyvatel x 120 l/ob/den = 12 000 l/den = 12,00 m 3/den.

Ob čanská a technická vybavenost: Specifickou pot řebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 100 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 000 l/den = 2,00 m 3/den.

Celkem obytná zástavba a ob čanská a technická vybavenost = 14 000 l/den = 0,16 l/s

Akumulace vody Maximální denní pot řeba vody činí 21,0 m3 ( 14,00 m3 x1,5). Doporu čená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Lov ětín (50 m3).

Tlakové pom ěry Tlakov ě je vodovodní sí ť v Lov ětín ě ovládána z vodojemu Lov ětín 50 m 3 (630 m n. m.) Rozsah zástavby v Lov ětín ě je 602-620 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastav ěném území je 28 m minimální 10 m. Pro zástavbu ve vyšších lokalitách bude nutné posílení tlaku domovními AT stanicemi.

Voda pro požární ú čely

Požární voda je zajišt ěna z ve řejného vodovodu.

Místní část Nová Ves

Pot řeba vody v sídle Nová Ves Pro výpo čet pot řeby vody byly použity orienta ční údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.

Obytná výstavba: Specifickou pot řebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný po čet obyvatel: 130 obyvatel x 120 l/ob/den = 15 600 l/den = 15,60 m 3/den.

- 86 -

Ob čanská a technická vybavenost: Specifickou pot řebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 130 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 600 l/den = 2,60 m 3/den.

Celkem obytná zástavba a ob čanská a technická vybavenost = 18 200 l/den = 0,21 l/s

Akumulace vody Maximální denní pot řeba vody činí 27,3 m3 ( 18,20 m 3 x1,5). Doporu čená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Nová Ves (100 m3).

Tlakové pom ěry Tlakov ě je vodovodní sí ť v Nové Vsi je ovládána z vodojemu Nová Ves 100 m3 (657,1/654,7 m n. m.). Rozsah zástavby v Nové Vsi je 618-614 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastav ěném území je 43 m, minimální 36 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastav ěného území. Tlakové pom ěry vyhovují.

Voda pro požární ú čely Požární voda je zajišt ěna z ve řejného vodovodu.

Místní část Rácov

Pot řeba vody v sídle Rácov Pro výpo čet pot řeby vody byly použity orienta ční údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.

Obytná výstavba: Specifickou pot řebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný po čet obyvatel: 170 obyvatel x 120 l/ob/den = 20 400 l/den = 20,40 m 3/den.

Ob čanská a technická vybavenost: Specifickou pot řebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 170 obyvatel x 20 l/ob/den = 3 400 l/den = 3,40 m 3/den.

Celkem obytná zástavba a ob čanská a technická vybavenost = 23 800 l/den = 0,28 l/s Akumulace vody Maximální denní pot řeba vody činí 35,7 m3 ( 23,80 m3 x1,5). Doporu čená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Rácov (50m3).

Tlakové pom ěry Tlakov ě je vodovodní sí ť v Rácov ě je ovládána z vodojemu Rácov 50 m3 (674 m n. m.). Rozsah zástavby v Rácov ě je 615-640 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastav ěném území je 59 m, minimální 34 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastav ěného území. Tlakové pom ěry vyhovují.

- 87 -

Voda pro požární ú čely

Požární voda je zajišt ěna z ve řejného vodovodu.

Výroková část

Stávající koncepce zásobování pitnou vodou městyse zůstane zachována. Pro novou zástavbu bude navrženo prodloužení vodovodní sít ě. V návrhu koncepce technické vybavenosti jsou navrženy koridory pro p řívodní vodovodní řady mimo zastav ěné území. Trasy v zastav ěném území a uli ční inženýrské sít ě nejsou v územním plánu ve v ětšin ě p řípad ů zakresleny. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani p řípadné umíst ění objekt ů. Trasa musí být vždy zp řesn ěna podrobn ější dokumentací. Sm ěrné jsou rovn ěž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí ap. Tato koncepce je v souladu s Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vyso čina

Odkanalizování a čišt ění odpadních vod

Stávající stav

Batelov

V Batelov ě je vybudována jednotná kanaliza ční sí ť. Kmenová stoka odvádí deš ťové i splaškové vody na stávající ČOV, která je mechanicko-biologická s ob ěhovou aktivací, s nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Podle Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje Vyso čina se navrhuje, z důvodu nevyhovujícího technického stavu a provedení, vybudování nové splaškové kanalizace. Provozovatelem kanalizace je Fowa Batelov,a.s.

Místní část Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov

Místní části Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov mají v sou časné dob ě vybudovanou částe čnou ve řejnou kanaliza ční sí ť se zaúst ěním do místních vodote čí. Odpadní vody jsou individuáln ě zachycovány v jímkách nebo septicích. Tento stav je nevyhovující.

Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací PRVK

V Batelov ě je navržena výstavba nové splaškové kanalizace, stávající jednotná kanalizace bude využita jako deš ťová. Dále je navržena intenzifikace ČOV. V místní části Bezd ěč ín bylo uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a splašky měly být vedeny na stávající čistírnu odpadních vod v Batelov ě. V místní části Lov ětín a Nová Ves bylo uvažováno s vybudováním nové splaškové kanalizace, v místních částech m ěly být vybudovány čistírny odpadních vod. V místní části Rácov byla navržena výstavba nové splaškové kanalizace, splašky m ěly být odvád ěny do čerpací stanice a odtud čerpány výtlakem na čistírnu odpadních vod Lov ětín.

- 88 -

Navrhovaná koncepce

Batelov

V Batelov ě je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Do této kanalizace budou napojeny stávající i nové p řípojky ze všech rodinných dom ů i drobných provozoven a zárove ň by byl vybudován sb ěra č podél Batelovského potoka, který podchytí p řípojky zaúst ěné p římo do recipientu a odpadní vody p řivede na stávající čistírnu odpadních vod. Stávající kanalizace bude sloužit jako deš ťová. Některé úseky deš ťové kanalizace bude třeba dobudovat a rekonstruovat. Dále se p řepokládá intenzifikace ČOV. Ve výhledu se p ředpokládá, že bude pokra čovat postupná rekonstrukce kanaliza ční sít ě m ěsta podle zpracovaných koncep čních materiál ů. Na rekonstrukci kanalizace je zpracovaná projektová dokumentace (Profi Jihlava 2010). Tato koncepce je v souladu s PRVK. Je nutné respektovat kanaliza ční řady včetn ě ochranných pásem. Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace do pr ůměru 500 mm v četn ě je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném zn ění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad pr ůměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném zn ění (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Místní část Bezd ěčín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov

V místních částech Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov je navržena dostavba ve řejné kanalizace a ve všech místních částech jsou navrženy plochy pro čišt ění odpadních vod (ve výrokové části územního plánu není zp ůsob čišt ění specifikován, předpokládá se alternativní čišt ění odpadních vod - biologické rybníky, ko řenové čistírny). V místních částech jsou vymezeny plochy pro čišt ění odpadních vod a jsou vymezeny koridory pro kanaliza ční řady. Toto řešení odkanalizování je částe čně v rozporu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje Vyso čina. M ěstys požádá o zm ěnu koncepce v „Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje Vyso čina“

Výroková část

V Batelov ě bude vybudována oddílní kanalizace, stávající kanalizace bude sloužit jako dešová. V sídle bude dobudována deš ťová kanalizace. Navrhované kanaliza ční řady budou umis ťovány zejména na ve řejných prostranstvích a na jednotlivých navrhovaných funk čních plochách. V rozvojových lokalitách budou dopln ěny nové kanaliza ční řady. Ve výhledu je nutno po čítat s další rekonstrukcí sít ě a ČOV a výstavbou nové kanalizace v rozvojových plochách. V místních částech bude vybudována ve řejné kanalizace a bude zajišt ěno čišt ění odpadních vod. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro čišt ění odpadních vod a koridory pro kanaliza ční řady. Deš ťové vody budou v maximální mí ře likvidovány pop ř. zdrženy na pozemku investor ů (akumulace deš ťových vod, vsakování). Je nutné respektovat kanaliza ční řady v četn ě ochranných pásem.

- 89 -

3. 10. 2. Energetika

Zásobování zemním plynem

Stávající stav

Městys Batelov je komplexn ě plynofikován z odbo čky vysokotlakého plynovodu T řeš ť - Horní Dubénky - Janštejn DN 150. Z vysokotlakého plynovodu je provedena vysokotlaká přípojka s VTL regula ční stanicí Obec o výkonu 3 000 m 3/hod a VTL regula ční stanicí Motorpal o výkonu 400 m 3/hod. Vlastní plynovodní rozvody jsou st ředotlaké. Z místních částí jsou plynofikovány pouze Rácov a Lov ětín. V místní části Bezd ěč ín je plynofikace p řipravena. V místní části Nová Ves se s plynofikací neuvažuje.

Ochranná pásma plynovod ů pro řešené území dle zákona č. 458/2000 Sb.

Druh plynového za řízení Ochranné pásmo (m)

plynovody a p řípojky do pr ůměru 200 mm v četn ě 4

STL plynovody a p řípojky v zastav ěném území obce 1

technologické objekty 4

Koncepce rozvoje

Pro navrhované rozvojové plochy V Batelov ě, Lov ětín ě a Rácov ě se p ředpokládá prodloužení STL plynovodní sít ě. V územním plánu je navržena plynofikace místní části Bezd ěč ín. V územním plánu jsou vymezeny koridory pro navrhované plynovodní řady. S možností plynofikace místní části Nová Ves není uvažováno. Je nutné respektovat stávající plynárenská za řízení v četn ě jejich ochranných a bezpe čnostních pásem.

Výroková část návrhu

Stávající zp ůsob a rozsah zásobování plynem je vyhovující. Napojení rozvojových ploch bude up řesn ěno v podrobn ější dokumentaci. Pro plynofikaci místní části Bezd ěč ín jsou navrženy koridory technické vybavenosti.

Produktovody

Řešeným územím prochází produktovod ČEPRO, a.s ., D ělnická 12, č.p. 213, 170 04 Praha 7. V územním plánu je t řeba respektovat ochranné pásmo podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu, které je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. Koordina ční výkres od ůvodn ění územního plánu obsahuje zákres trasy produktovodu v četn ě jeho ochranného pásma v ší ři 300 m.

- 90 -

Omezení v OP dálkovod ů ho řlavých kapalin – uvnit ř OP je zakázáno:

1. do vzdálenosti 200 m od osy potrubí z řizovat mosty a vodní díla po sm ěru toku vody, jde-li potrubí p řes řeku 2. do vzdálenosti 150 m provád ět souvislé zastav ění m ěst a sídliš ť a budovat ostatní d ůležité objekty a železni ční trat ě podél potrubí 3. do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastav ění vesnic 4. do vzdálenost 50 m provád ět stavby menšího významu a kanaliza ční sít ě 5. do vzdálenosti 20 m z řizovat potrubí pro jiné látky než ho řlavé kapaliny I. a II. t řídy 6. do vzdálenosti 3 m provád ět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpe čnost jeho provozu, nap ř. výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování strom ů

Všechny stavby a činnosti v OP za řízení v majetku spole čnosti musí respektovat vzdálenosti stanovené platnými právními p ředpisy i ČSN 65 0204. V územním je n ěkterými plochami zm ěn okrajov ě dot čeno ochranné pásmo 300 m. Tato skute čnost je uvedena v podmínkách využití ploch. Koridory dopravní a technické infrastruktury musí respektovat OP produktovodu podle na řízení vlády č. 19/1959 Sb. a podle ČSN 65 0204 a spl ňovat podmínky k řížení s dálkovodem ho řlavých kapalin. Všechny stavby a činnosti situované v OP produktovodu musí být v rámci projektové přípravy projednány se spole čností ČEPRO, a.s.

Zásobování elektrickou energií

Stávající stav

Městys Batelov a jeho místní části jsou zásobovány ze dvou linek VN 22 kV - z odbo čky linky VN č. 176 (rozvodna BE JI9 110/22 kV Jihlava - Bed řichov) a dále z odbo čky linky VN č. 87 (rozvodna JI9 110/22 kV Jihlava - Kosov). Stávající trafostanice jsou na okrajích m ěsta v ětšinou stožárové, v centrální části m ěstyse Koskové.. Vlastní rozvod VN 22 kV a p řípojky k trafostanicím jsou provedeny vrchním vedením, pouze část rozvod ů ve vnit řním m ěst ě je kabelizována.

Seznam trafostanic 22/0,4 kV

Číslo Výkon Název Druh Vlastník trafostanice (kVA)

k. ú. BATELOV

Stávající trafostanice TS 1 ČD cizí TS 2 Benzina BTS cizí TS 3 Silo zd ěná v ěžová cizí TS 4 Frigospol BTS 400/250 E. ON TS 5 Bramborárna BTS cizí

- 91 -

Číslo Výkon Název Druh Vlastník trafostanice (kVA) TS 6 ZD PTS 400/160 E. ON TR 7 Statek BTS 400/160 E. ON TS 8 Škrobárny věžová cizí TS 9 MŠ zd ěná 1000/2x400 E. ON TS 10 Polní zd ěná 400/400 E. ON TS 11 Radiomobil BTS cizí TS 12 Rácovská zd ěná kiosková 1000/400 E. ON TS 13 Lihovar PTS cizí TS 14 Ve Vršku BTS 400/160 E.ON TS 15 Obec zd ěná v ěžová 400/400 E. ON TS 16 Obory BTS 400/400 E. ON TS 17 ČOV cizí TS 18 Motorpal 1 zd ěná cizí TS 19 Motorpal 2 zd ěná cizí TS 20 Muka řka BTS 100/50 E. ON TS 21 VKK PTS cizí Navrhované trafostanice TS 36 Navrhované trafostanice ve vymezeném koridoru TK 8 TS 37 Navrhované trafostanice ve vymezeném koridoru TK 9 k. ú. BEZD ĚČ ÍN NA MORAV Ě Stávající trafostanice

TS 22 Obec zd ěná v ěžová 250/160 E. ON

TS 23 ZD BTS cizí

TS 24 Č. mobil cizí k. ú. LOV ĚTÍN U T ŘEŠTI Stávající trafostanice TS 25 Obec BTS 250/250 E. ON TS 26 ZD PTS cizí TS 27 Kamenosocha řství BTS 160/160 E. ON k. ú. NOVÁ VES U T ŘEŠTI Stávající trafostanice

- 92 -

Číslo Výkon Název Druh Vlastník trafostanice (kVA) TS 28 Obec 1 BTS 400/400 E. ON TS 29 Obec 2 BTS 400/400 E. ON TS 30 Statek cizí k. ú. RÁCOV Stávající trafostanice TS 31 Obec BTS 250/250 E. ON TS 32 Mlýn E. ON 250/100 E. ON TS 33 Vodárna BTS 250/100 cizí TS 34 Lom 1 cizí TS 35 Lom 2 cizí

Koncepce rozvoje

Rozvody VN

Předpokládá se, že p řenos požadovaného výkonu bude ve výhledu zajiš ťován i nadále ze stávajících nadzemních vedení. Pro zajišt ění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nových trafostanic. Pro nové trafostanice a p řípojky VN jsou v územním plánu navrženy koridory.

Výroková část

V územním plánu jsou navrženy koridory pro nové rozvody VN v četn ě trafostanic. Je t řeba respektovat stávající vedení VN v četn ě ochranných pásem.

3. 10. 3. Spoje, za řízení spoj ů

Řešeným územím prochází telekomunika ční kabely a jsou zde umíst ěny telekomunika ční za řízení. Řešeným územím radioreléové trasy neprocházejí. Je nutné respektovat zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Hlavní telekomunika ční kabely a za řízení jsou zakresleny v grafické části územního plánu.

3. 11. KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Likvidace komunálních odpad ů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodá řství obce. tj. svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území obce. V územním plánu p ři návrhu nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodá řství kraje Vyso čina, který je v platnosti od 10. 8. 2004.

- 93 -

3. 12. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY a) Ochrana území p řed pr ůchodem pr ůlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Batelov vodní toky – územím m ěstyse protéká významný vodní tok Jihlava se stanoveným záplavovým územím. Vymezené záplavové území řeky Jihlavy zasahuje vymezené zastav ěné území, obytné území však pouze okrajov ě. Nové zastavitelné plochy v záplavovém území vymezeny nejsou. Dále zastav ěným územím protéká Batelovský potok, který nemá stanoveno záplavové území. V zájmovém území Batelovského potoka nejsou vymezeny novézastavitelné plochy. vodní plochy – nejv ětší vodní plochou je Pilský rybník na Batelovském potoce, dále jsou na Jihlav ě Rybníky Škrobárenský a Zámecký. Pilský rybník v případ ě zvláštní povodn ě m ůže ohrozit zastav ěné území m ěsta, pop ř. zastavitelné plochy, ohrožení bude t řeba prov ěř it v podrobn ější dokumentaci. Ostatní menší vodní plochy v případ ě zvláštní povodn ě neohrozí v případ ě zvláštní povodn ě zastav ěné území.

Bezd ěč ín vodní toky – zastav ěným územím sídla Bezd ěč ní místní vodote č, levostranný p řítok Jihlavy na kterém je návesní rybník. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. V zájmovém území toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – návesní rybník neohrožuje zástavbu zvláštní povodní

Lov ětín vodní toky – sídlem protéká málo vodná místní vodote č, na které je Vysoký rybník a požární nádrž na návsi. Jihovýchodn ě od sídla protéká Lov ětínský potok v s rybníky Klubal ův a Dolní lov ětínský. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území. V zájmovém území toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – vodní plochy mohou ohrozit zástavbu na návsi, bude t řeba posoudit.

Nová Ves vodní toky – sídlem protéká Batelovský potok, na kterém jsou v zastav ěném území 2 malé rybní čky, pod obcí pak v ětší Nový Rybník. Batelovský potok nemá stanoveno záplavové území. V blízkosti toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – malé vodní plochy a Nový rybník pod obcí neohrožují v případ ě zvláštní povodn ě zástavbu sídla. V územním plánu je navržena plocha pro nový rybník na bezejmenném p řítoku Batelovského potoka, ovlivn ění bude posouzeno v podrobn ější dokumentaci.

Rácov vodní toky – sídlem protéká pouze zatrubn ěná vodote č s požární nádrží na návsi, západn ě od Rácova pak protéká Batelovský potok s rybníky Horní a Dolní. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území. vodní plochy – sídlo Rácov není ohroženo zvláštní povodní. U Rybník ů Horní a Dolní na Batelovském potoce m ůže být ohrožena zástavba Horního a Dolního mlýna.

- 94 -

b) Vymezení zón havarijního plánování

Území m ěstyse batelova a jeho místních částí není zahrnuto do havarijního a krizového plánu kraje Vyso čina a není stanovena zóna havarijního plánování pro žádný výrobní objekt. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimo řádné události

• ukrytí se p ředpokládá v úkrytech budovaných v dob ě ohrožení • k úkryt ům budou využívány p ředevším prostory skladovací a sklepy • úkryty by m ěly být prostory zcela zapušt ěné, výjime čně částe čně zapušt ěné (ochranný sou činitel K = min. 5) • situování úkryt ů by m ělo být takové, aby bylo zajišt ěno jejich rychlé obsazení, opušt ění a p ři poškození úkryt ů možnost vyprošt ění • pot řebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m 2 plochy na osobu • kryty nutno situovat v dostupné vzdálenosti od pracoviš ť a obydlí - 100 až 500 m

Stávající úkryty

Ve městysi nejsou situovány stávající stálé kryty.

Obecné zásady situování úkrytů

• u individuální zástavby a bytových dom ů doporu čit budování suterénních prostor • u ve řejné ob čanské vybavenosti zajistit ukrytí ve školách, ú řadech atd. • u výrobních aktivit zajiš ťují ukrytí jednotlivé podniky v závislosti na po čtu zam ěstnanc ů d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Městys nemá ubytovací povinnosti p ři evakuaci ze zón havarijního plánování. Ve m ěstysi a místních částech není po čítáno s evakuací obyvatelstva mimo území m ěstyse. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Sklad bude umíst ěn v objektech a na plochách městyse. f) Vymezení a uskladn ění nebezpe čných látek mimo zastav ěné území obce

V sou časn ě zastav ěném území m ěsta a místních částí nejsou skladovány nebezpe čné látky z pohledu civilní ochrany. g) Záchranné, likvida ční a obnovovací práce pro odstran ění nebo snížení škodlivých účink ů kontaminace, vzniklých p ři mimo řádné události

Stanovišt ě vyproš ťovací techniky, umývárny a chemické odmo řování - areál technických služeb, zem ědělské areály. h) Ochrana p řed vlivy nebezpe čných látek skladovaných v území

V řešeném území nejsou z pohledu civilní ochrany skladovány nebezpe čné látky.

- 95 -

i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Území je zásobeno z ve řejných vodovod ů. V území je n ěkolik na sob ě nezávislých systém ů zásobování vodou pro m ěstys a místní části. Nouzové zásobování je možné: a) využitím zdroj ů z vlastních studní, využitím jiného vodovodního systému. b) p řípadn ě dovážkou vody (podle plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací kraje)

Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanovišt ě první pomoci, velitelské stanovišt ě).

Požární ochrana V dalších fázích územní a stavební dokumentace staveb je t řeba respektovat požadavky na zajišt ění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajišt ění dostate čného zdroje požární vody a dále zajišt ění p řístupových komunikací, případn ě nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami.

Obrana státu

U plochy K4 v k.ú. Lov ětín u T řešti (plocha pro umíst ění rozhledny) lze vydat ÚR a povolit výstavbu jen na základ ě závazného stanoviska MO, zastoupeného VUSS Pardubice.

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SPOLU S INFORMACÍ ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, POP ŘÍPAD Ě ZD ŮVODN ĚNÍ, PRO Č TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO.

V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani pta čí oblast. Krajský ú řad kraje Vyso čina, odbor životního prost ředí, jako p říslušný orgán dle § 22 písm. B) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně některých souvisejících zákon ů zákon o EIA), v platném zn ění nepožadoval zpracovat vyhodnoceni vliv ů územního plánu na životní prost ředí.

5. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA.

5. 1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY PRO ZEM ĚDĚLSKOU VÝROBU, BPEJ, TŘÍDY OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÉ PŮDY

Kraj: Vyso čina Obec: Batelov, 586862

- 96 -

Katastrální území: Batelov, 601144 Bezd ěč ín na Morav ě, 603431 Lov ětín u T řešti, 687693 Nová Ves u T řešti, 705676 Rácov, 737291

Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.):

• obec Švábov (k. ú. Švábov) • město Horní Cerekev (k. ú. Horní Cerekev, T ěšenov,) • obec Rohozná (k. ú. Rohozná u Jihlavy) • obec Horní Ves (k. ú. Horní Ves) • obec Horní Dubenky (k. ú. Horní Dubenky) • obec Řásná (k. ú. Řásná) • obec Řídelov (k. ú. Řídelov) • obec R ůžená (k. ú. R ůžená) • město T řeš ť (k. ú. Čenkov u T řešti, Buková u T řešti) • městys Dolní Cerekev (k. ú. Dolní Cerekev, Sp ělov)

Vymezení řešeného území

Územní plán je zpracován pro správní území m ěstyse Batelov, tedy pro katastrální území Batelov, Bezd ěč ín na Morav ě, Lov ětín u T řešti, Nová Ves u T řešti a Rácov. Řešené území se nachází v jihozápadní části kraje Vyso čina cca 20 km jihozápadn ě od krajského města Jihlavy. Městys Batelov pat ří do správního obvodu m ěsta Jihlavy, které je pro Batelov obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP). Celková vým ěra řešeného území je 4268,5091 ha. Řešené území má 2343 trvale bydlících obyvatel (údaj k 1. 1. 2010).

- 97 -

Bilance druh ů pozemk ů (kultur) zastoupených v katastru v procentech: k. ú. Batelov celkem

ha % zem ědělská p ůda 936,8191 69,01 z toho - orná p ůda 729,6550 53,75 - zahrada 21,8087 1,61 - ovocné sady 1,3030 0,09 - travní porosty 184,0524 13,56 nezem ědělská p ůda 420,6904 30,99 z toho - lesní pozemek 247,8019 18,25 - vodní plocha 23,4165 1,73 - zastav ěná plocha a nádvo ří 27,9936 2,06 - ostatní plochy 121,4784 8,95 CELKEM 1 357,5095 100,00

k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě celkem

ha % zem ědělská p ůda 219,7091 62,32 z toho - orná p ůda 168,3588 47,75 - zahrada 3,0938 0,88 - ovocné sady 0 0 - travní porosty 48,2565 13,69 nezem ědělská p ůda 132,8383 37,68 z toho - lesní pozemek 99,8147 28,31 - vodní plocha 8,6854 2,46 - zastav ěná plocha a nádvo ří 4,8204 1,37 - ostatní plochy 19,5178 5,54 CELKEM 352,5474 100,00

- 98 -

k. ú. Lov ětín u T řešti

celkem

ha % zem ědělská p ůda 285,9503 69,06 z toho - orná p ůda 210,3907 50,81 - zahrada 3,2117 0,78 - ovocné sady 0 0 - travní porosty 72,3479 17,47 nezem ědělská p ůda 128,0997 30,94 z toho - lesní pozemek 75,4911 18,23 - vodní plocha 4,8421 1,17 - zastav ěná plocha a nádvo ří 3,4497 0,83 - ostatní plochy 44,3168 10,71 CELKEM 414,0500 100,00 k. ú. Nová Ves u T řešti

celkem

ha % zem ědělská p ůda 464,1322 33,76 z toho - orná p ůda 331,0536 24,08 - zahrada 6,4703 0,47 - ovocné sady 0 0 - travní porosty 126,6083 9,21 nezem ědělská p ůda 910,7274 66,21 z toho - lesní pozemek 829,3903 60,32 - vodní plocha 9,9798 0,73 - zastav ěná plocha a nádvo ří 5,7199 0,42 - ostatní plochy 65,6374 4,77 CELKEM 1 374,8596 100,00

- 99 -

k. ú. Rácov

celkem

ha % zem ědělská p ůda 329,6656 42,84 z toho - orná p ůda 239,4238 31,11 - zahrada 2,8975 0,38 - ovocné sady 0 0 - travní porosty 87,3443 11,35 nezem ědělská p ůda 439,8770 57,16 z toho - lesní pozemek 353,5880 45,95 - vodní plocha 8,7542 1,14 - zastav ěná plocha a nádvo ří 4,6419 0,60 - ostatní plochy 72,8929 9,47 CELKEM 769,5426 100,00

Celé řešené území – městys Batelov

celkem

ha % zem ědělská p ůda 2 236,2763 52,39 z toho - orná p ůda 1 678,8819 39,33 - zahrada 37,4820 0,88 - ovocné sady 1,3030 0,03 - travní porosty 518,6094 12,15 nezem ědělská p ůda 2 032,2328 47,61 z toho - lesní pozemek 1 606,0860 37,63 - vodní plocha 55,6780 1,30 - zastav ěná plocha a nádvo ří 46,6255 1,09 - ostatní plochy 323,8433 7,59 CELKEM 4 268,5091 100,00

Bonitace p ůdy BPEJ - podle Katastrálního ú řadu Jihlava

Klimatické region: 7, 8, 9

- 100 -

7 - mírn ě teplý, mírn ě vlhký, pr ůměrná ro ční teplota 6 - 7°C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek; 650 - 750 mm.

8 - mírn ě chladný, vlhký, pr ůměrná ro ční teplota 5 - 6°C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek; 700 - 800 mm.

9 – chladný, vlhký, pr ůměrná ro ční teplota 5°C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek 800 mm;

Hlavní p ůdní jednotky v řešeném území: 29, 34, 35, 36, 37, 40, 50, 64, 65, 68, 69, 70, 72, 73, 74, 77;

Přehled BPEJ v řešeném území a jejich za řazení do t říd ochrany zem ědělské p ůdy

BPEJ Třída ochrany ZPF

72901 I 72904 II 72911 I 72914 III 72941 IV 72944 V 73715 V 73745 V 73755 V 74068 V 74078 V 75011 III 75014 IV 75041 V 76401 III 76411 III 76901 I 77001 V 77201 V 77769 V 83401 I 83404 II 83421 I

- 101 -

BPEJ Třída ochrany ZPF

83424 III 83431 II 83434 IV 83444 V 83454 V 83501 I 83715 V 83716 V 83745 V 83746 V 83755 V 84078 V 85001 III 85004 IV 85011 III 85014 V 86411 III 86501 IV 86901 V 87001 IV 87311 V 87313 V 87413 V 93654 V 93715 V 93745 V 93755 V 96411 III 97313 V 97343 V

- 102 -

5. 2. DALŠÍ VÝCHOZÍ ÚDAJE

1. Digitální mapy – Katastrální ú řad Jihlava 2. Hranice katastrálního území – Katastrální ú řad Jihlava 3. Hranice zastav ěného území - Zastav ěná území m ěstyse Batelov jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném zn ění. Hranice zastav ěných území jsou vymezena k datu 29. 02. 2012. V územním plánu je vymezeno n ěkolik zastav ěných území, t. j. souvislé zastav ěné území sídla Batelov, místní části Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov. Dále zastav ěná území samostatn ě stojících výrobních areál ů, rekrea čních objekt ů, samot, objekt ů technické infrastruktury. Hranice intravilánu (zastav ěného území obce k 1. 9. 1966) je do zastav ěných území celá zahrnuta. 4. Hranice BPEJ – dle územn ě analytických podklad ů 5. Údaje o pozemcích – vým ěra a kultura celých zabíraných parcel - z oficiálních internetových stránek katastrálního ú řadu. Části zabíraných parcel zm ěř eny v po číta či. 6. T řídy ochrany zem ědělské p ůdy – dle vyhlášky č. 48/2011 „O stanovení t říd ochrany“ 7. Meliorované pozemky – dle územn ě analytických podklad ů 8. Ve „Výkresu p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu jsou rovn ěž zakresleny tyto limity: • stávající pozemky ur čené k pln ění funkce lesa v četn ě vzdálenosti 50 m od lesní p ůdy • vodní plochy a toky • stávající dopravní plochy – komunikace II. III. t řídy • územní systém ekologické stability krajiny (nadregionální biocentrum, nadregionální biokoridor, lokální biocentra a lokální biokoridory) • hranice záplavového území řeky Jihlavy • lokality ochrany p řírody – registrované významné krajinné prvky, navrhovaný p řírodní park Javo řická vrchovina, • ochranná pásma I. a II. stupn ě vodních zdroj ů

5. 3. PŘEHLED LOKALIT NAVRHOVANÝCH PRO VÝSTAVBU V ČETN Ě TABULKOVÉ ČÁSTI

ZASTAVITELNÉ PLOCHY

A. PLOCHY BYDLENÍ

Z1 - plocha pro rodinné domky „Za Tratí“, k. ú. Batelov Plocha pro rodinné domky u silnice na Bezd ěč ín. Lokalita byla schválena ve zm ěně č. 1 územního plánu obce Batelov. Na lokalitu je stanovena podmínka zpracování územní studie, která je v sou časné dob ě již rozpracována a zárove ň je rozpracován projekt pro územní řízení na komunikaci a inženýrské sít ě.

Z2 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá I“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova sm ěrem na T řeš ť. Lokalita schválena ve stávajícím územním plánu. Kultura – především orná p ůda, BPEJ 72914 – III. t řída ochrany, 77201 a 83755 – ob ě V. t řída ochrany.

- 103 -

Z3 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá II“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova sm ěrem na T řeš ť v zastav ěném území obce v zahrádkové kolonii. Plocha schválena ve stávajícím územním plánu obce. Kultura – především zahrady, BPEJ 72914 – III. t řída ochrany.

Z4 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá III“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova sm ěrem na T řeš ť v zastav ěném území obce v zahrádkové kolonii. Plocha schválena ve stávajícím územním plánu obce. Kultura – zahrady, BPEJ 72914 – III. t řída ochrany.

Z5 - plocha pro rodinné domy „T řeš ťská I“, k. ú. Batelov Nová plocha ve východní části obce u silnice na T řeš ť navazující na zastav ěné území. Kultura – orná p ůda, BPEJ 83755 – V. t řída ochrany.

Z6 - plocha pro rodinné domy „U Řadovek“ , k. ú. Batelov Dostavba proluky mezi stávající zástavbou, plocha převzata ze stávajícího územního plánu. Kultura – orná p ůda, BPEJ 83755 – V. t řída ochrany.

Z7 - plocha pro rodinné domy „Pod Vrškem“, k. ú. Batelov Nov ě navržená plocha . Kultura – převážn ě orná p ůda, částe čně na ostatní nezem ědělské půdě. BPEJ 83755 – V. t řída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána krom ě komunikací, chodník ů, nutné sídelní zelen ě apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximáln ě 1 200 m 2.

Z8 - plocha pro rodinné domy „Rácovská I“, k. ú. Batelov Plocha p řevzata ze sou časn ě platného územního plánu. Kultura –orná p ůda. BPEJ 72911 – I. třída ochrany. U této lokality pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba sm ěř ovala k ucelování tvaru zastav ěného území a byla vylou čena možnost vzniku izolovaných ploch zastav ěného území a to i v pr ůběhu realizace zástavby v této lokalit ě. Rovn ěž je p ři zpracování územní studie v maximální mí ře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximáln ě 1 200 m 2.

Z9 - plocha pro rodinné domy „Rácovská II“, k. ú. Batelov Plocha byla z velké části schválena v původním územním plánu. Jedná se o volné plochy mezi stávající zástavbou. Nyní byla plocha navržena až k vodote či , tak aby nevznikl nevhodn ě obhospoda řovatelný pozemek. V regulativech této plochy je pak stanovena nutnost ponechat pruh 6 m od vodote če a zárove ň umožnit projití navrhované kanalizaci. Zbývající plochy v této části není možné zastav ět z hlediska nep řístupnosti. Není možné napojení p řes cizí pozemky. Kultura –orná p ůda, trvalý travní porost, BPEJ 72911 – I. třída ochrany a 87101 – V. t řída ochrany.

- 104 -

Z10 - plocha pro rodinné domy „Lov ětínská I“, k. ú. Batelov Kultura – především orná p ůda, částe čně ostatní nezem ědělská p ůda. BPEJ 83424 – III. t řída ochrany. Plocha je v sou časné dob ě využívána jako zahrada. Spole čně s lokalitou Z14 jde o dostavbu volných ploch mezi stávající zástavbou rodinných domk ů a stávající zástavbou pro individuální rekreaci. U této lokality pro bydlení je spole čně s lokalitou Z14 stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba sm ěř ovala k ucelování tvaru zastav ěného území a byla vylou čena možnost vzniku izolovaných ploch zastav ěného území a to i v pr ůběhu realizace zástavby v této lokalit ě. Rovn ěž je p ři zpracování územní studie v maximální mí ře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximáln ě 1 200 m 2.

Z11 - plocha pro rodinné domy „Nad Pislkým rybníkem I“, k. ú. Batelov Plocha schválená ve zm ěně č. 1 územního plánu obce. Kultura – především orná p ůda, BPEJ 83424 – III. t řída ochrany.

Z12 - plocha pro rodinné domy „Nad Pilským rybníkem II“, k. ú. Batelov Nová plocha, bez záboru zem ědělské p ůdy, zábor pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa, obecní pozemek.

Z13 - plocha pro rodinné domy „Nad Pilským rybníkem III“, k. ú. Batelov Nov ě navržená plocha. Plocha se nachází z cca ½ na ostatní nezem ědělské p ůdě a z ½ na orné půdě, BPEJ 83424 – III. t řída ochrany a 87001 – IV. t řída ochrany. U této lokality pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba sm ěř ovala k ucelování tvaru zastav ěného území a byla vylou čena možnost vzniku izolovaných ploch zastav ěného území a to i v pr ůběhu realizace zástavby v této lokalit ě. Rovn ěž je p ři zpracování územní studie v maximální mí ře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximáln ě 1 200 m 2.

Z14 - plocha pro rodinné domy „Lov ětínská II“, k. ú. Batelov Částe čně schválena ve stávajícím územním plánu. Plocha navržena až k pozemk ům ur čeným k pln ění funkce lesa tak, aby nevznikl nevhodn ě obhospoda řovatelný pozemek zem ědělské půdy. Spole čně s lokalitou Z10 jde o dostavbu volných ploch mezi stávající zástavbou rodinných domk ů a stávající zástavbou pro individuální rekreaci. U této lokality pro bydlení je spole čně s lokalitou Z10 stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba sm ěř ovala k ucelování tvaru zastav ěného území a byla vylou čena možnost vzniku izolovaných ploch zastav ěného území a to i v pr ůběhu realizace zástavby v této lokalit ě. Rovn ěž je p ři zpracování územní studie v maximální mí ře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ

- 105 -

REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximáln ě 1 200 m 2.

Z15 - plocha pro rodinné domy „Zahrady“ , k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě Kultura – především zahrady. BPEJ 85001 a 76411 – ob ě III. t řída ochrany. Plocha vhodn ě zarovnává zastav ěné území obce.

Z16 - plocha pro rodinné domy „Pod Vodojemem“ , k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě Kultura – především orná p ůda a trvalý travní porost. BPEJ 85001 – III. t řída ochrany a 86501 – IV. t řída ochrany. Plocha vhodn ě zarovnává zastav ěné území obce

Z17 - plocha pro rodinné domy „U Silnice“ , k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě Plocha v zastav ěném území obce – proluka. Kultura – trvalý travní porost, BPEJ 85011 a 86411 – III. t řída ochrany.

Z18 - plocha pro rodinné domy „Pod Rybníkem“ , k. ú. Lov ětín u T řešti Kultura – především ostatní nezem ědělská p ůda, částe čně orná p ůda, BPEJ 86901 – V. t řída ochrany a 83434 – IV. t řída ochrany.

Z19 - plocha pro rodinné domy „K Vodojemu I“ , k. ú. Lov ětín u T řešti Kultura – především orná p ůda, BPEJ 85011 – III. t řída ochrany a 83415 – V. t řída ochrany.

Z20 - plocha pro rodinné domy „K Vodojemu II“, k. ú. Lov ětín u T řešti Kultura – částe čně na ostatní nezem ědělské p ůdě, zbytek orná p ůda, BPEJ 85011 – III. t řída ochrany a 83415 – V. t řída ochrany.

Z21 - plocha pro rodinné domy „Proluka“, k. ú. Nová Ves u T řešti Proluka v zastav ěném území obce na ostatní p ůdě bez záboru zem ědělské p ůdy

Z22 - plocha pro rodinné domy „Za H řišt ěm“, k. ú. Nová Ves u T řešti Plocha p ředevším na ostatní nezem ědělské p ůdě částe čně v zastav ěném území obce. BPEJ 87413 a 83756 – ob ě V. t řída ochrany.

Z23 - plocha pro rodinné domy „U H řišt ě“ , k. ú. Nová Ves u T řešti Proluka v zastav ěném území obce na ostatní p ůdě bez záboru zem ědělské p ůdy

Z24 - plocha pro rodinné domy „Pod Silnicí“, k. ú. Nová Ves u T řešti Kultura – trvalý travní porost. Louka mezi stávající zástavbou , BPEJ p řevážn ě 83444 a 87201 – V. t řída ochrany. Minimáln ě do lokality zasahuje kvalitní zem ědělská p ůda 83421 – I. t řída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána krom ě komunikací, chodník ů, nutné sídelní zelen ě apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximáln ě 1 200 m 2.

Z25 - plocha pro rodinné domy „Nad Silnicí“, k. ú. Nová Ves u T řešti Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 83444 – V. t řída ochrany a 83421 – I. t řída ochrany.

- 106 -

U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána krom ě komunikací, chodník ů, nutné sídelní zelen ě apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximáln ě 1 200 m 2.

Z26 - plocha pro rodinné domy „U Bytovky“, k. ú. Rácov Kultura – orná p ůda. BPEJ 86411 – III. t řída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána krom ě komunikací, chodník ů, nutné sídelní zelen ě apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximáln ě 1 200 m 2.

Z27 - plocha pro rodinné domy „Pod Školou“, k. ú. Rácov Kultura – především trvalý travní porost. BPEJ 86411 – III. t řída ochrany. Kultura – orná půda, BPEJ 834444 – V. t řída ochrany

Z40 - plocha pro rodinné domy „T řeš ťská II“, k. ú. Batelov Plocha schválená v územním plánu obce v platném zn ění. Kultura – trvalý travní porost, orná půda, BPEJ 83755 – V. t řída ochrany.

B. PLOCHY REKREACE

Z28 - plocha pro individuální rekreaci „Pod Vrškem I“, k. ú. Batelov Plocha schválení ve zm ěně č. 1 stávajícího územního plánu obce.

Z29 - plocha pro individuální rekreaci „Pod vrškem II“ , k. ú. Batelov Bez záboru zem ědělské p ůdy, obecní pozemek.

C. PLOCHY OB ČANSKÉHO VYBAVENÍ

P1– Dětské h řišt ě, k. ú. Batelov Přesunutí stávajícího d ětského h řišt ě bez záboru zem ědělské p ůdy v zastav ěném území.

D. PLOCHY VE ŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

P2 - Přestavbová plocha z dětského h řišt ě na zastávku pro autobusy, k. ú. Batelov Kultura – ostatní, zahrada, BPEJ 76901 – V. t řída ochrany

E. PLOCHY SMÍŠENÉ

P3 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Lov ětín u T řešti Přestavbová plocha bývalého zem ědělského objektu na plochy smíšené obytné v zastav ěném území s minimálním záborem zem ědělské p ůdy. Kultura – ostatní, trvalý travní porost, BPEJ 83421 – I. t řída ochrany.

- 107 -

P4 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Lov ětín u T řešti V sou časné dob ě je objekt bývalého kamenosocha řství nevyužitý. Územní plán tuto plochu navrhuje jako plochu p řestavbovou pro smíšené území obytné tak, aby objekt mohl být využit jak pro bydlení, tak i drobnou výrobu. Plocha v zastav ěném území bez záboru zem ědělské půdy.

P5 – Přestavbová plocha pro agroturistiku, k. ú. Nová Ves u T řešti Jedná se p řestavbu bývalé zem ědělské usedlosti v zastav ěném území Nové Vsi u stávajícího zem ědělského areálu na plochy pro smíšené území obytné venkovského typu – agroturistiku. Kultura – ostatní, zahrada, BPEJ 83431, 83404 – II. t řída ochrany, 83421 – I. t řída ochrany a 83551 – IV. t řída ochrany.

Z30 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Nová Ves u T řešti Kultura – zahrada, BPEJ – 83716 – V. t řída ochrany a 83424 – III. t řída ochrany. Tyto plochy jsou v územním plánu navrhnuty jako plochy smíšené, vzhledem k tomu, že na parcele 110/2 a 110/4, které jsou kulturou zahrady provozují a cht ějí provozovat majitelé p řilehlého objektu (st. 160) zahradnictví. Plochy jsou navrženy do ploch smíšených z důvod ů p řípadné možnosti výstavby hospodá řského objektu, či velkých skleník ů apod. Na sousední parcele 110/1 uvažuje majitel pozemk ů s výstavbou penzionu se zázemím v návaznosti na navrhovaný rybník.

P6 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Rácov Přestavbová plocha bývalého zem ědělského objektu na plochy smíšené obytné. Kultura – cca z ½ ostatní a z ½ trvalý travní porost. BPEJ 86411 – III. t řída ochrany a 83431 – II. t řída ochrany.

F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

Z31 - Plocha pro čišt ění odpadních vod v četn ě p říjezdové komunikace, k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě Kultura – především orná p ůda, BPEJ 85001 a 86411 – ob ě III. t řída ochrany, ve řejn ě prosp ěšná stavba.

Z32 - Plocha pro čišt ění odpadních vod v četn ě p říjezdové komunikace , k. ú. Lov ětín u T řešti Kultura –trvalý travní porost, BPEJ 87201 – V. t řída ochrany , ve řejn ě prosp ěšná stavba.

Z33 - Plocha pro čišt ění odpadních vod v četn ě p říjezdové komunikace , k. ú. Nová Ves u T řešti Kultura –trvalý travní porost, BPEJ 87201 – V. t řída ochrany , ve řejn ě prosp ěšná stavba.

Z34 - Plocha pro čišt ění odpadních vod v četn ě p říjezdové komunikace , k. ú. Rácov Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 86411 – III. t řída ochrany , ve řejn ě prosp ěšná stavba.

- 108 -

G. PLOCHY VÝROBNÍ

Z35- Pr ůmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Plocha schválená ve stávajícím územním plánu, plocha navazuje na stávající výrobní areál. Kultura - orná p ůda, BPEJ 72914 – III. t řída ochrany.

Z36- Pr ůmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Proluka mezi stávajícími výrobními areály schválená ve stávajícím územním plánu. Část areálu je již využívána. V původním územním plánu byla tato část zakreslena jako zastav ěné území. Nyní je dána do návrhu, vzhledem k tomu, že kulturou jsou pozemky stále orná p ůda. Jedná se o skladové prostory (uhlí, písek, kamenivo) firmy, která se zabývá prodejem tohoto materiálu. Kultura – především orná p ůda, BPEJ 73715 – V. t řída ochrany a 72914 – III. t řída ochrany

Z37- Pr ůmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Plocha částe čně schválená ve stávajícím územním plánu, volná plocha mezi stávajícím a navrhovaným výrobním areálem a tratí ČD. Kultura – orná p ůda, BPEJ 73715 – V. t řída ochrany a 72914 – III. t řída ochrany.

Z 38- Pr ůmyslová výroba , k. ú. Batelov Plocha částe čně schválená ve stávajícím územním plánu, volná plocha mezi stávajícím a navrhovaným výrobním areálem a tratí ČD. Kultura – orná p ůda, BPEJ 72914 – III. t řída ochrany.

Z 39- Zem ědělská výroba , k. ú. Rácov Plocha pro zem ědělskou výrobu v místní části Rácov. Plocha navazuje na stávající areál zem ědělské výroby. Ve stávajícím areálu se p ředpokládá výstavba bioplynové stanice. Rovn ěž objekt živo čišné výroby sm ěrem na Lov ětín se p řepokládá ke zrušení a plocha je navržena jako p řestavbová plocha pro smíšené území obytné. Družstvo Rácov p ředpokládá v budoucnu s rozši řováním aktivit v území. Vým ěra plochy se jeví maximalisticky, ale vzhledem k tomu, že p řes celou navrhovanou plochu prochází vedení VN 22 kV s ochranným pásmem 10 m na každou stranu využitelnost plochy není tak velká. Pod tímto koridorem o ší řce 20 m nebude možné umístit objekt. Plocha kde nebude možné umístit objekt činí 0,59 ha z celkové navrhované plochy. Kultura – orná p ůda, BPEJ 73715 – V. t řída ochrany a 72914 – III. t řída ochrany.

PLOCHY ZM ĚN V KRAJIN Ě

Plochy zm ěn v krajin ě se záborem zem ědělské p ůdy Jedná se p ředevším o navrhované rybníky , dále plochy smíšené p řírodní pro lokální biocentrum. Celkový zábor pro navrhované vodní plochy se p ředpokládá menší. Zábor bude up řesn ěn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb.

K1 - rybník , k. ú.Batelov Kultura – trvalý travní porost, BPEJ 76811 – V. t řída ochrany

K2 – rybník, k. ú. Nová Ves u T řešti Kultura – trvalý travní porost, částe čně ostatní nezem ědělská p ůda, BPEJ 87413 – V. t řída ochrany.

- 109 -

K3 – Plochy p řírodní, k. ú. Batelov Plocha pro realizaci nefunk čního biocentra. Nemusí dojít k úplnému záboru zem ědělské p ůdy. Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 76701 a 76501 – V. t řída ochrany, minimáln ě pak 72904 – II. t řída ochrany.

K4 – Plochy smíšené p řírodní , k. ú. Lov ětín u T řešti Plocha pro umíst ění rozhledny na Havlov ě kopci. Zábor se p ředpokládá pouze minimální – odhad max. 0,03 ha zem ědělské p ůdy

Plochy zm ěn bez záboru zem ědělské p ůdy

K5 – Plochy smíšené zem ědělské , k. ú. Batelov Navrhované protierozní zatravn ění

K6 – Plochy smíšené zem ědělské , k. ú. Batelov Navrhované protierozní zatravn ění

NAVRHOVANÉ KORIDORY DOPRAVNÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Koridory dopravní infrastruktury DK1 - Koridor pro homogenizaci silnice II/639 DK2 - Koridor pro homogenizaci silnice II/112

Silnice II/639 a II/112 jsou územn ě stabilizovány, úpravy v zastav ěném území budou realizovány v dopravním koridoru vymezeným stávajícím uli čním prostorem, mimo zastav ěné území pak koridorem o ší řce 80 m. V tomto koridoru je možné provád ět ur čité úpravy stávající trasy a to jak ší řkové, tak sm ěrové – úpravy oblouku apod. Zábor pak bude up řesn ěn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb . P ředpokládá se minimální zábor. Oba tyto koridory jsou ve řejn ě prosp ěšnou stavbou.

Koridory technické infrastruktury TK1 - Koridor pro posílení vodovodu Batelov, k. ú. Rácov TK2 - Koridor pro posílení vodovodu Lov ěštín, k. ú. Rácov TK3 – Koridor pro kanaliza ční řad Batelov, k. ú. Batelov TK4 – Koridor pro kanaliza ční řad Bezd ěč ín, k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě TK5 – Koridor pro kanaliza ční řad Lov ětín, k. ú. Lov ětín u T řešti TK6 – Koridor pro kanaliza ční řad Nová Ves, k. ú. Nová Ves u T řešti TK7 – Koridor pro kanaliza ční řad Rácov, k. ú. Rácov TK8 – Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanici, k. ú. Batelov TK9 – Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanici, k. ú. Batelov TK10 – Koridor pro st ředotlaký plynovod, k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě

V územním plánu jsou vymezeny tyto koridory na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. P ři realizaci t ěchto staveb nedojde k trvalému odn ětí zem ědělské p ůdy. Přesn ější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobn ější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu kon čí realizací stavby. Všechny navržené koridory jsou ve řejn ě prosp ěšnou stavbou.

PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV RDK1 – Koridor územní rezervy dopravní infrastruktury – obchvat Batelova

- 110 -

Obec: BATELOV Klimatický region: 7, 8 ZASTAVITELNÉ PLOCHY + PLOCHY P ŘESTAVEB

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

A. PLOCHY BYDLENÍ Z1 RODINNÉ DOMKY ZA TRATÍ 5,160 5,160 - - 0,101 5,261 k. ú. Batelov plocha schválena ve zm ěně č. 1 z toho 72911 I 4,490 stávajícího ÚP 72941 IV 0,610 Z2 RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ I 0,382 0,328 - 0,054 - 0,382 z toho 72914 III k. ú. Batelov 77201 V schváleno ve stávajícím ÚP 83755 V k. ú. Batelov, v zast.území obce Z3 RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ II 72914 III 0,180 0,016 0,164 - - 0,180 schváleno ve stávající ÚP Z4 RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ III 0,303 - 0,303 - - 0,303 k. ú. Batelov, schváleno ve stávajícím ÚP, z toho 72914 III v zastav ěném území obce 83755 V Z5 RODINNÉ DOMKY 83755 V 0,164 0,164 - - - 0,164 k. ú. Batelov, nová plocha TŘEŠ ŤSKÁ I RODINNÉ DOMKY U k. ú. Batelov, plocha schválena Z6 83755 V 0,230 0,230 - - - 0,230 ŘADOVEK v ÚP RODINNÉ DOMKY POD Z7 83755 V 0,760 0,519 0,065 0,176 0,217 0,977 k. ú. Batelov, nová plocha VRŠKEM RODINNÉ DOMKY Z8 72911 I 1,703 1,703 - - - 1,703 k. ú. Batelov, schváleno v ÚP RÁCOVSKÁ I Z9 RODINNÉ DOMKY 1,622 1,412 - 0,210 - 1,622 k. ú. Batelov, schváleno v ÚP, upraveno až po rybník RÁCOVSKÁ II 72911 I 1,523 z toho 87101 V 0,099 Z10 RODINNÉ DOMKY 83424 III 0,262 0,262 - - 0,108 0,370 k. ú. Batelov, v ZÚ

LOV ĚTÍNSKÁ I

- 111 -

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

RODINNÉ DOMKY NAD Z11 83424 III 0,550 0,550 - - 0,097 0,647 k. ú. Batelov schváleno v ÚP obce PILSKÝM RYBNÍKEM I RODINNÉ DOMKY NAD ------0,218 0,218 k. ú. Batelov, zábor lesní p ůdy, p. č. Z12 PILSKÝM RYBNÍKEM II (PUPFL) 1640/3 Z13 RODINNÉ DOMKY NAD 2,207 2,207 - - 2,457 4,664 k. ú. Batelov, nová plocha

PILSKÝM RYBNÍKEM III 83424 III 2,188 z toho 87001 IV 0,019

Z14 RODINNÉ DOMKY 0,864 0,846 - 0,018 - 0,864 k. ú. Batelov, částe čně schváleno ve stávajícím územním plánu LOV ĚTÍNSKÁ II 83424 III 0,215 z toho 83755 V 0,389 73444 V 0,260 Z15 RODINNÉ DOMKY ZAHRADY 1,637 0,384 1,253 - 0,006 1,643 k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě

z toho 85001 III 1,151 76411 III 0,126 Z16 RODINNÉ DOMKY POD 0,647 0,625 - 0,022 0,025 0,672 k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě

VODOJEMEM 85001 III z toho 86501 IV Z17 RODINNÉ DOMKY U SILNICE 0,892 - - 0,892 0,014 0,906 k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě

z toho 85011 III 0,820 86411 III 0,072 Z18 RODINNÉ DOMKY POD 0,097 0,097 - - 0,201 0,298 k. ú. Lov ětín u T řešti

RYBNÍKEM 86901 V 0,087 z toho 83434 IV 0,010 Z19 RODINNÉ DOMKY 0,334 0,327 - 0,007 0,116 0,450 k. ú. Lov ětín u T řešti

K VODOJEMU I 85011 III 0,207 z toho 83715 V 0,127 Z20 RODINNÉ DOMKY 0,104 0,104 - - 0,096 0,200 k. ú. Lov ětín u T řešti

K VODOJEMU II 85011 III 0,089 z toho 83415 V 0,015

- 112 -

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Z21 RODINNÝ DOMEK ------0,076 0,076 k. ú. Nová Ves u T řešti, proluka PROLUKA Z22 RODINNÉ DOMKY ZA 0,096 - - 0,096 0,407 0,503 k. ú. Nová Ves u T řešti, částe čně v ZÚO HŘIŠT ĚM 87413 V 0,077 83756 V 0,019 Z23 RODINNÉ DOMKY U H ŘIŠT Ě ------0,247 0,247 k. ú. Nová Ves u T řešti, v ZÚO Z24 RODINNÉ DOMKY POD 1,049 - - 1,049 - 1,049 SILNICÍ 83421 I 0,146 k. ú. Nová Ves u T řešti z toho 83444 V 0,405 87202 V 0,108

Z25 RODINNÉ DOMKY NAD 0,705 0,106 - 0,599 0,034 0,739 k. ú. Nová Ves u T řešti SILNICÍ 83444 V 0,241 z toho 83421 I 0,464 Z26 RODINNÉ DOMKY U 86411 III 0,766 0,766 - - - 0,766 k. ú. Rácov BYTOVKY Z27 RODINNÉ DOMKY POD 86411 III 0,357 - 0,053 0,304 0,001 0,358 k. ú. Rácov ŠKOLOU Z40 RODINNÉ DOMKY 83755 V 0,575 0,211 - 0,364 - 0,575 k. ú. Batelov TŘEŠ ŤSKÁ II A. PLOCHY PRO BYDLENÍ CELKEM 21,646 16,017 1,838 3,791 4,421 26,067 B. PLOCHY REKREACE INDIVIDUÁLNÍ REKREACE Z28 83444 V 0,296 0,296 - - - 0,296 k. ú. Batelov POD VRŠKEM I INDIVIDUÁLNÍ REKREACE Z29 ------0,430 0,430 k. ú. Batelov POD VRŠKEM II B. PLOCHY PRO REKREACI CELKEM 0,296 0,296 - - 0,430 0,726

- 113 -

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

C. PLOCHY OB ČANSKÉHO VYBAVENÍ P1 DĚTSKÁ H ŘIŠT Ě ------0,079 0,079 k. ú. Batelov, v ZÚO

D. PLOCHY VE ŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ P2 ZASTÁVKA BUS 76901 V 0,118 - 0,118 - 0,088 0,206 k. ú. Batelov, v ZÚ

E. PLOCHY SMÍŠENÉ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA NA P3 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - - 0,060 - - 0,060 0,529 0,589 k. ú. Lov ětín u T řešti PŘESTAVBOVÁ PLOCHA NA P4 ------0,133 0,133 k. ú. Lov ětín u T řešti PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ 0,328 - 0,299 0,029 0,742 1,070 k. ú. Nová Ves u T řešti, (AGROTURISTIKA, 83404 II 0,009 v zastav ěném území P5 PŘESTAVBOVÁ PLOCHA 83431 II 0,287 z toho 83421 I 0,002 83551 IV 0,030 Z30 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 83716 V 0,968 0,437 0,531 - - 0,968 z hoto 83424 III 0,054 k. ú. Nová Ves u T řešti 0,914 P6 PŘESTAVBOVÁ PLOCHA 86411 III 0,248 - - 0,248 0,240 0,488 k. ú. Rácov z toho 83431 II 0,216

0,032 E. PLOCHY SMÍŠENÍ CELKEM 1,604 0,437 0,830 0,337 1,644 3,248

F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI Z31 PLOCHA PRO ČIŠT ĚNÍ OV + 0,297 0,283 - 0,014 0,006 0,303 k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE 85001 III 0,115 z toho 86411 III 0,135 Z32 PLOCHA PRO ČIŠT ĚNÍ OV + 87201 V 0,201 - - 0,201 - 0,201 k. ú. Lov ětín u T řešti PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE

- 114 -

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Z33 PLOCHA PRO ČIŠT ĚNÍ OV+ 87201 V 0,174 - - 0,174 - 0,174 k. ú. Nová Ves u T řešti PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE Z34 PLOCHA PRO ČIŠT ĚNÍ OV 86411 III 0,181 - - 0,181 - 0,181 k. ú. Rácov + P ŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI CELKEM 0,853 0,283 - 0,570 0,006 0,859

G. PLOCHY VÝROBNÍ Z35 PR ŮMYSLOVÁ VÝROBA 72914 III 0,843 0,843 - - - 0,843 k. ú. Batelov, schváleno v ÚP JIHLAVSKÁ Z36 PR ŮMYSLOVÁ VÝROBA 3,010 2,896 - 0,114 0,100 3,110 k. ú. Batelov, schváleno v ÚP JIHLAVSKÁ 73715 V 2,961 z toho 72914 III 0,049 Z37 PR ŮMYSLOVÁ VÝROBA 73715 V 1,843 1,843 - - 0,247 2,090 k. ú. Batelov, částe čně schváleno JIHLAVSKÁ 72914 III Z38 PR ŮMYSLOVÁ VÝROBA 72914 III 1,347 1,347 - - - 1,347 k. ú. Batelov, částe čně schváleno JIHLAVSKÁ Z39 ZEM ĚDĚLSKÁ VÝROBA 2,210 2,210 - - 0,034 2,244 k. ú. Rácov z toho 73715 V 2,961 72914 III 0,049 G. PLOCHY VÝROBNÍ CELKEM 9,25 3 9,139 - 0,114 0,381 9,634

- 115 -

PLOCHY ZM ĚN V KRAJIN Ě

VÝM ĚRA NAVRŽENÁ K ODN ĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNK ČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANY ZEM ĚDĚLSKÁ P ŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROST PŮDA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

K1 RYBNÍK 76811 V 1,300 - - 1,300 - 1,300 k. ú. Batelov K2 RYBNÍK 87413 V 1,591 - - 1,591 0,497 2,088 k. ú. Nová Ves u T řešti K3 PLOCHY P ŘÍRODNÍ 76701 V 3,353 0,078 - 3,275 0,041 3,394 k. ú. Batelov 76501 V minimáln ě 72904 II S minimálním záborem zem ědělské p ůdy – odhad max. 0,03 ha . Plocha s možností umíst ění rozhledny na Havlov ě K4 PLOCHY SMÍŠENÉ P ŘÍRODNÍ kopci v k. ú. Lov ětín u T řešti

K5 PLOCHY SMÍŠENÉ Bez záboru zem ědělské p ůdy. Protierozní zatravn ění v k. ú. Batelov ZEM ĚDĚLSKÉ K6 PLOCHY SMÍŠENÉ Bez záboru zem ědělské p ůdy. Protierozní zatravn ění v k. ú. Batelov ZEM ĚDĚLSKÉ

- 116 -

5. 4. ODVODY ZA ODNÍMANOU ZEM ĚDĚLSKOU P ŮDU

Od 1. 1. 2011 nabyl ú činnosti zákon č. 402/2010 Sb., který m ění výpo čet odvod ů za odn ětí zem ědělské p ůdy ze zem ědělského p ůdního fondu. Odvod za odn ětí zem ědělské p ůdy je vypo čítáván ze základní ceny v Kč/m 2 zem ědělských pozemk ů stanovené v příloze č. 22 oce ňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb. podle bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ). Základní sazba se vynásobí koeficientem snížení nebo zvýšení základní sazby (dle zákona č. 334/1992 Sb.) nebo sou čtem t ěchto koeficient ů a vynásobí se koeficientem t říd ochrany: I. třída – 9x II. třída – 6x III. třída – 4x IV. třída – 2x V. třída – 2x Část odvod ů ve výši 75 % je p říjmem státního rozpo čtu, 15 % je p říjmem rozpo čtu Státního fondu životního prost ředí České republiky a 10 % je p říjmem rozpo čtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná p ůda nachází. Dle zákona se rovn ěž v některých p řípadech odvody ze ZPF nevypisují. O tom, v kterých případech bude odvod vymezen a v jaké mí ře, či nikoli rozhoduje v jednotlivých p řípadech orgán ochrany ZPF.

5. 5. UŽIVATELSKÉ A VLASTNICKÉ VZTAHY, ZEM ĚDĚLSKÉ ORGANIZACE, SOUKROMÍ ZEM ĚDĚLCI

Batelov

Družstvo vlastník ů Batelov Družstvo vlastník ů Batelov má areál pro rostlinnou a živo čišnou velkovýrobu situován na severním okraji Batelova, kde je soust řed ěno za řízení jak pro rostlinnou, tak i živo čišnou velkovýrobu. Areál má vyhlášené ochranné pásmo. V areálu je situovaná odchovna mladého skotu – výkrm býk ů s kapacitou 160 ks, dále kravín (jalovice) – kapacita 100 ks, 2 vep říny a 1 kravín v sou časné dob ě bez využití, hala pro výkrm dr ůbeže – kapacita 28 000 ks, seník, sklady, objekt pro dosoušení – nevyužívaná stáj, garáže zem ědělských stroj ů, kancelá ře, dílna. Rovn ěž družstvo vlastník ů využívá areál velkokapacitního kravína na jihovýchodním okraji Batelova o kapacit ě cca 400 ks, v areálu se ješt ě nachází hnojišt ě, seník, sklady, senážní žlaby a pronajatý objekt – farma pro výkrm králík ů. Dále družstvo vlastník ů Batelov vlastní část zem ědělského areálu v Bezd ěč ín ě, kde není živo čišná výroba.

Zem ědělské zásobování a nákup v Jihlav ě. a. s. Za řízení situované v pr ůmyslové zón ě severn ě od trat ě ČD.

V místních částech Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves a Rácov se nachází rovn ěž areály zem ědělské výroby.

Zem ědělské družstvo Rácov

Areál Lov ětín V Lov ětín ě má družstvo zimovišt ě skotu v jižní části obce. Jedná se o dva objekty v sou časné dob ě s kapacitou 40 ks a 80 ks. Je p řipravena rekonstrukce jednoho objektu, po rekonstrukci zde bude ustájeno celkem 165 ks skotu. V areálu se rovn ěž nachází objekt skladu a dva silážní

- 117 -

žlaby, p řičemž jeden je nevyužíván a bude zrušen.

Areál Rácov V Rácov ě má družstvo rovn ěž zimovišt ě skotu pro 100 ks. Dále je zde objekt bývalého prase čáku, který bude zrušen a v míst ě bude zhotovena bioplynová stanice. V sou časné dob ě se p řipravuje projekt. V areálu je rovn ěž ješt ě jeden objekt pro rostlinnou výrobu – sklad píce. V Rácov ě se nachází rovn ěž objekty zem ědělské výroby u silnice na Lov ětín – bývalý prase čák, v sou časné dob ě je zde ustájeno 10 ks plemenných býk ů, dále je zde silážní žlab, objekt skladu.

Farma Nová Ves, spol. s r. o. Areál je situovaný v jižní části obce u silnice sm ěrem na Rácov, z živo čišné výroby je zde objekt kravína – 100 ks dojnic, 30 ks výkrm býci, dále pak teletník pro 50 ks. Část areálu (zahrada a bývalá zem. usedlost) je uvažována jako p řestavbová plocha pro agroturistiku.

Soukromí zem ědělci Z velkých soukromých zem ědělc ů je t řeba jmenovat pana Dvo řáka, který má živo čišnou výrobu na svém soukromém statku v Rácov ě (mlýn) – cca 100 ks krav, dále využívá objekt bývalé bramborárny v Batelov ě podél silnice na Jihlavu a rovn ěž hospodá řské objekty ve starém zámku.

Dále jsou dva soukromí zem ědělci v místní části Nová Ves a 1 soukromý zem ědělec v Bezd ěč ín ě.

Zem ědělskou p ůdu na katastrálním území Batelov a Bezd ěč ín na Morav ě obhospoda řuje především Družstvo vlastník ů Batelov, zem ědělskou p ůdu na katastrálním území Lov ětín u T řešti a Rácov pak p ředevším Zem ědělské družstvo Rácov a částe čně soukromý zem ědělec pan Dvo řák, na katastrálním území Nová Ves u T řešti pak zem ědělskou p ůdu obhospoda řuje především Farma Nová Ves

5. 6. POZEMKOVÉ ÚPRAVY, ÚSES, PROTIEROZNÍ OPAT ŘENÍ

Pozemkové úpravy

Pro katastrální území Batelov, Bezd ěč ín na Morav ě, Lov ětín u T řešti, Nová Ves u T řešti a Rácov nejsou zpracovány komplexních pozemkových úpravy.

Protierozní opat ření

Návrh ÚSES a p řípadn ě pak pozemkové úpravy by m ěly být řešeny takovým zp ůsobem, aby se zmenšil odtokový sou činitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajin ě. Na zm ěnu odtokových pom ěrů je nutno navrhnout technická a agrotechnická opat ření – zatravn ění exponovaných pozemk ů, dopl ňování výsadby d řevin – vegeta ční zábrany (v ětrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). P řípadn ě pak navrhnout protierozní p říkopy, p řejezdné pr ůlehy apod . Podle možností doplnit zalesn ění a zatravn ění pozemk ů v místech výrazné eroze a nep říznivých spádových pom ěrů. V územním plánu jsou n ěkterá tato opat ření navržena. Všechna tato opat ření jsou rovn ěž p řípustná na zem ědělské p ůdě. Pot řeba t ěchto úprav bude řešena a realizována p ředevším v rámci komplexních pozemkových úprav.

- 118 -

Územní systém ekologické stability

Přehled navržených biocenter

Funk ční typ + Příslušnost k ě Ozna čení biocentra biogeografický Vým ra celkem typu v ětve význam v ha

NRBC 80 nadregionální mezofilní 341,83 biocentrum NRBK 120/LBC 17 biocentrum v lokálních parametrech vložené do mezofilní 6,54 trasy nadregionálního biokoridoru NRBK 120/LBC 18 biocentrum v lokálních parametrech vložené do mezofilní 3,24 trasy nadregionálního biokoridoru LBC 1 lokální biocentrum hydrofilní 3,05 LBC 2 lokální biocentrum hydrofilní 3,88 LBC3 lokální biocentrum hydrofilní 2,89 LBC 4 lokální biocentrum smíšené 5,46 LBC 5 lokální biocentrum smíšené 4,87 LBC 6 lokální biocentrum hydrofilní 4,13 LBC 7 lokální biocentrum smíšené 8,02 LBC 8 lokální biocentrum smíšené 1,29 LBC 9 lokální biocentrum mezofilní 4,89 LBC 10 lokální biocentrum mezofilní 4,31 LBC 11 lokální biocentrum mezofilní 0,78 LBC 12 lokální biocentrum mezofilní 3,05 LBC 13 lokální biocentrum mezofilní 3,68 LBC 14 lokální biocentrum mezofilní 6,15 LBC 15 lokální biocentrum mezofilní 10,79 LBC 16 lokální biocentrum mezofilní 3,81 CELKEM 422,66 BIOCENTRA

- 119 -

Přehled navržených biokoridor ů

Funk ční typ + Příslušnost k Vým ěra celkem Ozna čení biokoridoru biogeografický význam typu v ětve v ha díl čí úsek NRBK 120/1 nadregionálního mezofilní 1,58 biokoridoru díl čí úsek NRBK 120/2 nadregionálního mezofilní 2,55 biokoridoru LBK 1 lokální biokoridor hydrofilní 2,13 LBK 2 lokální biokoridor hydrofilní 2,55 LBK 3 lokální biokoridor hydrofilní 2,61 LBK 4 lokální biokoridor hydrofilní 2,68 LBK 5 lokální biokoridor hydrofilní 5,53 LBK 6 lokální biokoridor hydrofilní 1,42 LBK 7 lokální biokoridor hydrofilní 2,08 LBK 8 lokální biokoridor hydrofilní 9,47 LBK 9 lokální biokoridor hydrofilní 1,95 LBK 10 lokální biokoridor hydrofilní 1,22 LBK 11 lokální biokoridor mezofilní 1,49 LBK 12 lokální biokoridor mezofilní 6,25 LBK 13 lokální biokoridor mezofilní 3,92 LBK 14 lokální biokoridor mezofilní 0,63 LBK 15 lokální biokoridor mezofilní 2,44 LBK 16 lokální biokoridor mezofilní 4,13 LBK 17 lokální biokoridor mezofilní 2,45 LBK 18 lokální biokoridor mezofilní 2,06 LBK 19 lokální biokoridor mezofilní 0,96 LBK 20 lokální biokoridor mezofilní 3,02 LBK 21 lokální biokoridor mezofilní 3,35 LBK 22 lokální biokoridor mezofilní 4,64 LBK 23 lokální biokoridor mezofilní 1,89 CELKEM 73,00 BIOKORIDORY

V tabulkách je vy číslena pouze celková vým ěra biocenter a biokoridor ů. U hydrofilních biocenter a biokoridor ů, které se nachází kolem vodních tok ů je nutno po čítat s tím, že louky kolem vodote čí budou dále ponechány jako trvalý travní porost. Nedojde u nich k záboru zem ědělské p ůdy.

- 120 -

U mezofilních biocenter a biokoridor ů se p ředpokládá v ětší podíl nezem ědělských pozemk ů, nemusí však dojít k úplné zm ěně využití na nezem ědělské kultury. Předpokládá se p ředevším záboru u lokálního biocentra LBC 2, které je nefunk ční. V územním plánu je tato plocha navržena jako plocha zm ěn v krajin ě K3 a déle se p ředpokládá zábor u nefunk čních biokoridor ů LBK 12 a LBK 21. Ostatní biocentra a biokoridory jsou p řevážn ě funk ční. Při realizaci nefunk čních biocenter a biokoridor ů nutno dbát na to, aby nebyla narušena organizace zem ědělského p ůdního fondu a prvky ÚSES tak nezt ěžovaly obhospoda řování zem ědělských pozemk ů - nutno zachovat prostupnost k hospoda ření okolních pozemk ů. Míra p řesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána p ředevším celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastav ěném území a rozpory mezi podkladovou mapou a skute čným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemk ům, na skute čný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodá řství a zem ědělství je tudíž možné provád ět ur čité korekce či up řesn ění pr ůběhu a vymezení ÚSES), a to p ři spln ění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funk čnosti ÚSES. P řípustnost korekcí či up řesn ění pr ůběhu a vymezení ÚSES je t řeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany p řírody.

5. 7. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ A ZD ŮVODN ĚNÍ ZÁBORU ZPF

Navržené řešení územního plánu je v souladu se schválenými zásadami územního rozvoje kraje Vyso čina. Navržené řešení bylo pr ůběžn ě projednáváno se zástupci m ěstyse a dále bylo konzultováno se správci inženýrských sítí a s dot čeným orgánem ochrany zem ědělského půdního fondu. Městys Batelov má platný „Územní plán obce Batelov“ z roku 2003 v četn ě „Zm ěny č. 1 územního plánu obce Batelov“ z roku 2009 (zpracovatel firma Urbanistické st ředisko Jihlava, spol. s. r. o.,). Územní plán obce byl zpracován pouze na zastav ěné území a nejbližší okolí Batelova. Místní čísti Bezd ěč ín, Nová Ves a Rácov mají zpracovanou pouze urbanistickou studii (zpracovatel AVM Brno, Ing. Arch. Z. Toman z roku 1996). Obec Lov ětín nemá zpracovanou žádnou územn ě plánovací dokumentaci. Vlastní sídlo Batelov vykazuje dlouhodob ě nár ůst po čtu obyvatel (1991 – 1719 obyv., 2011 - 1809 obyv.) Zájmové území vykazuje stabilizaci pop ř. mírný nár ůst po čtu obyvatel (1991 – 2286 obyv., 2011 – 2307 obyv.). Plochy pro bydlení jsou navrženy zejména v Batelov ě. V obci jsou dobré podmínky pro bydlení a zde je zájem o bydlení v rodinných domech, v sou časné dob ě v sídle nejsou volné plochy pro výstavbu RD. Rozsah navržených ploch pro bydlení odpovídá v podstat ě původnímu územnímu plánu obce (2003) a zm ěně.č.1 (2009), což je patrné i v grafické části, kde jsou plochy schválené v předcházející ÚPD znázorn ěny. Nov ě je vymezena plocha na jižním okraji Batelova nad Pilským rybníkem. V územním plánu je navrženo n ěkolik menších ploch, hlavní rozvojové plochy pro bydlení jsou však 2, a to plocha v severní části sídla Za tratí (Z1) a plocha Na Pilským rybníkem (Z13). Druhá plocha je vymezena i z důvodu zajišt ění dalších ploch pro bydlení, aby zajišt ění rozvoje obytného území bylo navržena na více lokalitách, i v případ ě komplikací se zainvestováním lokality Za Tratí. Místní části jsou samostatnými sídelními jednotkami vzdálené od Batelova n ěkolik km, jedná se o samostatná sídla se samostatným zajišt ěním sídelních funkcí v četn ě bydlení. V místních částech Batelova je patrný úbytek , pop ř. stabilizace po čtu obyvatel. V místních částech není velká nová výstavba rodinných dom ů. Nové plochy jsou vymezeny zejména z důvodu umožnit v každé místní části rozvoj ploch pro bydlení. V místních částech jsou

- 121 -

vymezeny zejména plochy podél stávajících komunikací a proluky uvnit ř zastav ěného území, které budou využívány postupn ě bez zásahu do ucelených ploch zem ědělské p ůdy. Veškerá zástavba navazuje na zastav ěná území. Navržený zábor zem ědělské p ůdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové pom ěry v území, sí ť zem ědělských účelových komunikací, objekty zem ědělské prvovýroby ani nebude zt ěžovat obhospoda řování zbylé části ZPF. U v ětších lokalit pro stavbu rodinných domk ů mimo zastav ěné území obce bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A P ŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána krom ě komunikací, chodník ů, nutné sídelní zelen ě, u v ětších lokalit pak drobných d ětských h řiš ť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximáln ě 1 200 m 2.

Územní studie U ploch Z1, Z8, Z10, Z13 a Z14 pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studie, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba sm ěř ovala k ucelování tvaru zastav ěného území a byla vylou čena možnost vzniku izolovaných ploch zastav ěného území, a to i v pr ůběhu realizace zástavby v této lokalit ě.

Etapizace výstavby Etapizace výstavby není stanovena.

Plochy na meliorované zem ědělské p ůdě Do pozemk ů s provedeným odvodn ěním zasahují tyto lokality: - Z13 (minimáln ě) – bydlení v rodinných domek , k. ú. Batelov - Z17 – bydlení v rodinných domech, k. ú. Bezd ěč ín na Morav ě - Z32 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Lov ětín u T řešti - Z33 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Nová Ves u T řešti - Z34 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Rácov - Z39 (cca z 1/2) – plocha pro zem ědělskou výrobu - koridory pro dopravní infrastrukturu DK 1 A DK2 - plochy zm ěn v krajin ě K1 a K2 – rybníky

Při projektování a realizaci této stavby nutno up řesnit plochy s provedeným odvodn ěním, zjistit stáří a funk čnost stávající meliorace a p řípadn ě zachovat její funk čnost.

- 122 -

Celkový zábor pro m ěstys Batelov činí:

Funk ční využití Celkem z toho zem ědělská p ůda

ZASTAVITELNÉ A P ŘESTAVBOVÉ PLOCHY

A. Plochy bydlení 26,067 21,646

B. Plochy rekreace 0,726 0,296

C. Plochy ob čanského vybavení 0,079 0,00

D. Plochy ve řejných prostranství 0,206 0,118

E. Plochy smíšené 3,248 1,604

F. Plochy technické vybavenosti 0,859 0,853

E. Plochy výrobní 9,634 9,253 Celkem zastavitelné a 40,819 33,77 přestavbové plochy PLOCHY ZM ĚN V KRAJIN Ě

Plochy vodní a vodohospodá řské 3,388 2,891

Plochy p řírodní 3,394 3,353

Plochy smíšené p řírodní 0,03 0,03

6,812 6,274

Vy číslení je orienta ční a slouží pouze pro pot řeby územního plánu.

5. 8. POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA

V řešeném území se nachází celkem 1 606,0860 ha lesní p ůdy, což je 37,63 % z celkové vým ěry řešeného území. Nejv ětší zastoupení lesní p ůdy je na katastrálním území Nová Ves u Třešti, a to 60,32 % z celkové vým ěry katastru. Na katastrálním území Rácov je lesní p ůda zastoupena 45,95 % z celkové rozlohy. Nejv ětší lesní komplexy se tedy nachází v jižní části řešeného území. Na katastrálním území Batelov se rozkládají dva velké lesní komplexy: Muka řka a Hanzalka. Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa jsou v řešeném území zastoupeny nad pr ůměrem

- 123 -

České republiky. Lesy jsou tvo řeny p řevážn ě smrkovými porosty, mén ě jsou zastoupeny lesy smíšené.

Lesy

Katastrální území Vým ěra celkem z toho % zalesn ění PUPFL z vým ěry katastru Batelov 1 357,51 247,80 18,25 Bezd ěč ín na Morav ě 352,55 99,81 28,31 Lov ětín u T řešti 414,05 75,49 18,23 Nová Ves u T řešti 1 374,86 829,39 60,32 Rácov 769,54 353,59 45,95 Celkem m ěstys Batelov 4 268,51 1606,08 37,63

Zábor lesní p ůdy

Zastavitelná plocha Z12 – bydlení v rodinných domech, k. ú. Batelov Parcelní číslo 1640/3 – vlastník M ěstys Batelov, celková vým ěra lesní p ůdy činí 0,218 ha

Koridory dopravní infrastruktury • DK2 – koridor pro homogenizaci silnice II/112 Silnice II/112 je územn ě stabilizovaná, úpravy v zastav ěném území budou realizovány v dopravním koridoru vymezeným stávajícím uli čním prostorem, mimo zastav ěné území pak koridorem o ší řce 80 m. V tomto koridoru je možné provádět ur čité úpravy stávající trasy a to jak ší řkové, tak sm ěrové – úpravy oblouku apod. P ři ší řkové úprav ě komunikace by mohlo dojít k záboru lesní p ůdy. Zábor pak bude up řesn ěn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb . P ředpokládá se minimální zábor. Tento koridor je ve řejn ě prosp ěšnou stavbou.

Koridory technické infrastruktury • TK1 – koridor pro posílení vodovodu Bastelov, k. ú. Rácov – dle dokumentace pro územní rozhodnutí (firma Profi Jihlava) • TK3 – koridor kanaliza ční řad v Batelov ě, k. ú. Batelov V územním plánu jsou vymezeny tyto koridory na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. P ři realizaci t ěchto staveb nedojde k trvalému odn ětí lesní p ůdy. P řesn ější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobn ější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu kon čí realizací stavby. Všechny navržené koridory jsou ve řejn ě prosp ěšnou stavbou.

Do ochranného pásma lesa zasahují tyto:

Zastavitelné plochy • Z10 – plocha pro rodinné domky , k. ú. Batelov • Z11 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov

- 124 -

• Z13 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov • Z24 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Nová Ves u T řešti • Z14 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov • Z40 – plocha pro rodinné domky – minimáln ě • Z28 – plocha pro individuální rekreaci, k. ú. Batelov • Z29 – plocha pro individuální rekreaci, k. ú. Batelov • Z30 – plochy smíšené obytné – k. ú. Nová Ves u T řešti • Z33 – plocha pro čišt ění odpadních vod, k. ú. Nová Ves u T řešti

Plochy zm ěn v krajin ě • K1 – plocha pro rybník, k. ú. Batelov • K2 – plocha pro rybník, k. ú. Nová Ves u T řešti

Koridory dopravní infrastruktury • DK2 – koridor pro homogenizaci silnice II/112

Koridory technické infrastruktury • TK2 – koridor pro posílení vodovodu Lov ětín, k. ú. Rácov – dle dokumentace pro územní rozhodnutí (firma Profi Jihlava) • TK8 – koridor pro vedení VN 22 kV a trafostanici

- 125 -

PŘÍLOHA č. 1

POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH Ú ČINK Ů

HLUKU Z DOPRAVY

Zdrojem hluku v obci Batelov a místní části Nová Ves jsou: • silnice II/112 • silnice II/134 • silnice II/402 • silnice II/639 • tra ť ČD č. 225

Podklady pro stanovení p ředpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem:

1) Údaje ze s čítání silni ční dopravy z roku 2005 a 2010. 2) Prognóza intenzit automobilové dopravy TP 225 3) Hluk v životním prost ředí. Novela metodiky pro výpo čet hluku silni ční dopravy z roku 2005. 4) Hygienické p ředpisy svazek 37 z roku 1977. Na řízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákon ů č. 272/2011) o ochran ě zdraví p řed nepříznivými ú činky hluku a vibrací. 5) Údaje od provozovatele trati ČD, železni ční stanice Jihlava.

Předpokládané výhledové intenzity dopravy od úsek ů výše uvedených silnic jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Vlastní stanovení p ředpokládaných hladin hluku v roce 2030 a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem je zakotveno v tabulce č. 2. Pásma jsou stanovena pro útlum pouhou vzdáleností. Dále je p řiloženo Stanovení p řípustných hladin hluku dle Na řízení vlády ze dne 15. b řezna 2006 o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. Sou částí tohoto posouzení je dále Posouzení životního pros ředí podél trati ČD č. 225 v obci Batelov.

- 126 -

Stanovení p řípustných hladin hluku dle Na řízení vlády ze dne 24. srpna 2011

(Sbírka zákon ů č. 272/2011) o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací

Základní hladina hluku ve venkovním prostoru ...... 50 dB (A) - Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou ú čelových komunikací a drah ...... + 5 dB (A)

- Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na t ěchto komunikacích je p řevažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy ...... + 10 dB (A)

- Stará hluková zát ěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy ...... + 20 dB (A)

- Korekce na denní dobu - den (silnice, drážní doprava) ...... ± 0 dB (A) - noc (silnice) ...... - 10 dB (A) - noc (drážní doprava) ...... - 5 dB (A) ______

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél ve řejných komunikací a denní dobu ...... 55 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu ...... 60 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde p ůsobí stará zát ěž z pozemní dopravy a denní dobu ...... 70 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél ve řejných pozemních komunikací a no ční dobu ...... 45 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro no ční dobu ...... 50 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde p ůsobí stará zát ěž a no ční dobu ...... 65 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a no ční dobu ...... 55 dB (A)

- 127 -

INTENZITY DOPRAVY TAB. č. 1 OZNA ČENÍ SILNICE SKUTE ČNÝ PO ČET SKUTE ČNÝ PO ČET ÚDAJE S ČÍTÁNÍ DOPRAVY PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA PROCENTNÍ /ÚSEK SILNICE - VOZIDEL VOZIDEL Z ROKU 2005 DOPRAVY V ROCE 2010 DOPRAVY V ROCE 2030 PODÍL KŘIŽOVATKY/ (KTERÉ PROJEDOU (KTERÝ PROJEDE TĚŽKÝCH PO KOMUNIKACI) ZA PR ŮMĚRNOU PO ČET DOPRAVNÍCH PO ČET DOPRAVNÍCH PO ČET DOPRAVNÍCH INTENZIT VOZIDEL INTENZIT ROK 2020 hod.) PROST ŘEDK Ů PROST ŘEDK Ů PROST ŘEDK Ů A ČÍSLO A INTENZITA ZA 24 hod. ZA 24 HOD. ZA 24. hod. DOPRAV ÚSEK POPIS ÚSEKU DOPRAVY DOPRAVY od 22.00 Y U ZA 24. ZA 24 hod. od 6.00 hod. - hod.- SOU Č. TĚŽKÁ OSOB. MOTO- TEŽKÁ OSOB. MOTO- TEŽKÁ OSOB. MOTO- ZA 24 DENNNÍ NO ČNÍ VÝHLED hod. do 22. 00 hod. do 6.00 STAV hod. VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA CYKLY hod.

Σ 772 65 48 8

1 SILNICE II/112 180 580 6 766 144 492 9 645 151 686 837 636 50 40 6 22,3 18,0 ÚSEK 6 - 3177 OA

136 15 8 2 NA

Σ 531 47 33 6

SILNICE II/112 2 169 489 4 662 113 334 1 448 119 459 578 424 35 26 4 25,2 20,6 OA

ÚSEK 6 - 3178 107 12 7 2 NA

Σ 834 60 52 8

SILNICE II/134 3 144 614 8 766 86 569 18 673 90 804 894 752 52 47 7 12,8 1,0 ÚSEK 6 - 3077 OA

82 8 5 1 NA

Σ 3 216 241 201 30

SILNICE II/134 4 445 1 598 21 2 064 396 2 180 40 2 616 416 3 041 3 457 2 837 204 177 25 15,1 12,0 ÚSEK 6 - 3088 OA

379 37 24 5 NA

Σ 1 411 107 88 13

SILNICE II/402 5 277 946 15 1 238 176 955 18 1 149 185 1 333 1 518 1 243 90 77 11 15,3 12,2 ÚSEK 6 - 3110 OA

168 17 11 2 NA

- 128 -

INTENZITY DOPRAVY

OZNA ČENÍ SILNICE SKUTE ČNÝ PO ČET SKUTE ČNÝ PO ČET ÚDAJE S ČÍTÁNÍ DOPRAVY PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA PROCENTNÍ /ÚSEK SILNICE - VOZIDEL VOZIDEL Z ROKU 2005 DOPRAVY V ROCE 2010 DOPRAVY V ROCE 2020 PODÍL KŘIŽOVATKY/ (KTERÉ PROJEDOU (KTERÝ PROJEDE TĚŽKÝCH PO KOMUNIKACI) ZA PR ŮMĚRNOU PO ČET DOPRAVNÍCH PO ČET DOPRAVNÍCH PO ČET DOPRAVNÍCH VOZIDEL INTENZIT ROK 2020 hod.) PROST ŘEDK Ů PROST ŘEDK Ů PROST ŘEDK Ů ČÍSLO A INTENZITA INTENZITA ZA 24 hod. ZA 24 HOD. ZA 24. hod. ÚSEK POPIS ÚSEKU DOPRAVY DOPRAVY DOPRAVY od 22.00 U ZA 24. ZA 24 hod. ZA 24 hod. od 6.00 hod. - hod.- SOU Č. TĚŽKÁ OSOB. MOTO- TEŽKÁ OSOB. MOTO- TEŽKÁ OSOB. MOTO- DENNNÍ NO ČNÍ VÝHLED hod. do 22. 00 hod. do 6.00 STAV VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA CYKLY hod.

Σ 2 144 162 134 20

SILNICE II/639 6 296 1 246 8 1 550 275 1 447 25 1 747 289 2 017 2 306 1 881 136 118 17 15,7 12,5 ÚSEK 6 - 3090 OA

263 26 16 3 NA

Σ 3 726 272 233 34

SILNICE II/639 7 504 2 267 16 2 787 405 2 585 23 3 013 425 3 573 3 998 3 339 234 209 29 13,4 10,6 ÚSEK 6 - 3100 OA

387 38 24 5 NA

- 129 -

STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokyn ů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva p řed nadm ěrným hlukem z pozemní dopravy TAB. č. 2

PŘÍPUSTNÉ HLADINY Ozna čení silnice KOREKCE HLUKU DLE NA ŘÍZENÍ OCHRANNÉ HLUKOVÉ VLÁDY ZE DNE PÁSMO v m dle

21. LEDNA 2004 Sm ěrnice CHRÁN ĚNÉ VENKOVNÍ pro ekvivalentní hladiny VÝPO ČET HODNOTY „X” PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁN ĚNÉ OSTATNÍ hluku Y VENKOVNÍ PROSTORY

1 2 3 4 1 2 3 4 FV OA v

ejných ejných ejných ř ř

Popis úseku FV NA KOEFICIENTY dB

komunikace (A)

ů ů

pozemních pozemních pozemních projedou které vozidel et ochranném pásmu č

ž z ž z drážní dopravy dopravy drážní dopravy drážní ě ě ochranném pásmu pásmu ochranném

ný po ný F1 F2 F3 X = F1.F2.F3 K1 K2 K3 č LOA pozemní dopravy na ve provozoven, hluk od vozidel na provozoven, hluk od vozidel, na provozoven, hluk vozidel,od na pozemní dopravy na ve okolíhlavních pozemních okolíhlavních pozemních

ejných komunikacích, ejných komunikacích, íslo úseku komunikace úseku íslo ř ř KORIGOVANÁ Lekv (dB) (dB) Lekv KORIGOVANÁ Č Denní doba doba Denní vozidla Druh vozovky úpravy povrchové Druh Skute za hod profilem LNA niveleta sklon Podélný Hluk z neve hlukstavebníchod stroj Hluk z komunikacích Hluk v komunikacích a v dráhy hlukováStará zát komunikacích a z Hluk z neve hlukstavebníchod stroj Hluk z komunikacích Hluk v komunikací a v dráhy hlukováStará zát komunikacích a z

6 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/112 4 % 570 850,9 742 106,17 48,6 noc noc 2 0,00212130 80,2 1,30 1 50 0 NA asf. 1 ÚSEK 6-3177 40 0,00075450 74,1 ROK 2030 OA hl. 4 % 2 648 848,9 1,30 1 3 443 503,6 55,3 den den 8 0,00223600 80,2 60 0 NA asf.

4 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/112 6 % 528 652,2 1,50 1 792 978,3 48,9 noc noc 2 0,00212130 80,2 50 0 NA asf. 2 ÚSEK 6 - 3178 26 0,00075450 74,1 ROK 20300 OA hl. 6 % 2 143 200,1 1,50 1 3 214 800,2 55,0 den den 7 0,00223600 80,2 60 0 NA asf.

7 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/134 3 % 369 822,9 1,21 1 447 485,7 46,4 50 0 noc noc 1 0,00212130 80,2 NA asf. 3a ÚSEK 6 - 3077 47 0,00075450 74,1 hl. ROK 2030 OA 3 % 2 082 190,6 1,21 1 2 519 450,6 53,9 60 0 den den 5 0,00223600 80,2 NA asf.

7 0,00082086 74,1 OA do hl. SILNICE II/134 369 822,9 1,06 1 392 012,3 45,8 50 0 noc noc 1 0,00212130 80,2 2 % NA af. 3b ÚSEK 6 - 3077 47 0,00075450 74,1 ROK 2030 OA do hl. 2 082 190,6 1,06 1 2 207 122,0 53,3 60 0 den den 5 0,00223600 80,2 2 % NA asf . Vysv ětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů A AUTOBUS Ů Y = 10.logX - 10,1 K1 - VLIV P ŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY K2 - VLIV SPOLUP ŮSOBENÍ V ĚTŠÍHO PO ČTU ZDROJ Ů HLUKU F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY K3 - VLIV ZELEN Ě - 130 -

STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokyn ů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva p řed nadm ěrným hlukem z pozemní dopravy TAB. č. 2

PŘÍPUSTNÉ HLADINY Ozna čení silnice KOREKCE HLUKU DLE NA ŘÍZENÍ OCHRANNÉ HLUKOVÉ VLÁDY ZE DNE PÁSMO v m dle

21. LEDNA 2004 Sm ěrnice CHRÁN ĚNÉ VENKOVNÍ pro ekvivalentní hladiny VÝPO ČET HODNOTY „X” PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁN ĚNÉ OSTATNÍ hluku Y VENKOVNÍ PROSTORY

1 2 3 4 1 2 3 4 FV OA v

ých ejn ejných ř ř

Popis úseku FV NA KOEFICIENTY dB

komunikace (A)

ů ů

pozemních pozemních pozemních projedou které vozidel et ochranném pásmu č

ž z ž z drážní dopravy dopravy drážní dopravy drážní ě ě ochranném pásmu pásmu ochranném

ný po ný F1 F2 F3 X = F1.F2.F3 K1 K2 K3 č LOA pozemní dopravy na ve provozoven, hluk od vozidel na provozoven, hluk od vozidel, na provozoven, hluk vozidel,od na pozemní dopravy na ve okolíhlavních pozemních okolíhlavních pozemních

ejných komunikacích, ejných komunikacích, íslo úseku komunikace úseku íslo ř ř k z KORIGOVANÁ Lekv (dB) (dB) Lekv KORIGOVANÁ Č Denní doba doba Denní vozidla Druh vozovky úpravy povrchové Druh Skute za hod profilem LNA niveleta sklon Podélný Hluk z neve hlukstavebníchod stroj Hluk z komunikacích Hluk v komunikacích a v dráhy hlukováStará zát komunikacích a z Hluk z neve hlukstavebníchod stroj Hlu komunikacích Hluk v komunikací a v dráhy hlukováStará zát komunikacích a z

25 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/134 2 % 1 638 120,7 1,13 1 1 851 076,4 52,6 noc noc 5 0,00212130 80,2 50 0 NA asf. 4 ÚSEK 6 - 3088 177 0,00075450 74,1 ROK 2030 OA hl. 2 % 9 051 984,2 1,13 1 10 228 742,2 60,0 den den 24 0,00223600 80,2 60 0 NA asf.

11 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/402 2 % 676 347,7 1,13 1 764 272,9 48,7 noc noc 2 0,00212130 80,2 50 0 NA asf. 5 ÚSEK 6 - 3110 77 0,00075450 74,1 ROK 2030 OA hl. 2 % 4 068 827,4 1,13 1 4 597 774,9 56,6 den den 11 0,00223600 80,2 60 0 NA asf.

17 0,00082086 74,1 OA hl. SILNICE II/639 2 % 1 025 071,0 1,13 1 1 157 330,2 50,5 50 0 noc noc 3 0,00212130 80,2 NA asf. 6 ÚSEK 6 - 3090 118 0,00075450 74,1 hl. ROK 2030 OA 2 % 6 034 656,2 1,13 1 6 819 161,5 58,2 60 0 den den 16 0,00223600 80,2 NA asf.

29 0,00082086 74,1 OA do hl. SILNICE II/639 1 722 518,1 1 825 869,2 52,5 50 0 noc noc 5 0,00212130 80,2 2 % 1,06 1 NA af. 7 ÚSEK 6 - 3100 209 0,00075450 74,1 ROK 2030 OA do hl. 9 672 580,5 10 252 935,3 60,0 60 0 den den 24 0,00223600 80,2 2 % 1,06 1 NA asf. Vysv ětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBIL Ů A AUTOBUS Ů Y = 10.logX - 10,1 K1 - VLIV P ŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY K2 - VLIV SPOLUP ŮSOBENÍ V ĚTŠÍHO PO ČTU ZDROJ Ů HLUKU F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY K3 - VLIV ZELEN Ě - 131 -

POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH Ú ČINK Ů HLUKU Z DOPRAVY PODÉL ŽELEZNI ČNÍ TRATI

Řešeným územím prochází železni ční tra ť ČD č. 225 Jihlava - Horní Cerekev - Jind řich ův Hradec - Veselí nad Lužnicí, která je za řazena do celostátních drah.

Podklady pro stanovení p ředpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem:

6) Údaje od provozovatele trati Českých drah - železni ční stanice Jihlava. 7) Hluk z dopravy (metodický postup pro výpo čet tlaku z provozu po železnici). 8) Hygienické p ředpisy svazek 37 z roku 1977. 9) Na řízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákon ů č. 274/2011) o ochran ě zdraví před nep říznivými ú činky hluku a vibrací.

Intenzita dopravy v no ční dob ě osobní doprava ...... 5 vlakových souprav po 4 vagónech, trakce elektrická 2 vlakové soupravy po 1 vagónu, trakce motorová nákladní doprava ...... 16 vlakových souprav po 23 vagónech, trakce elektrická 1 vlaková souprava po 9 vagónech, trakce motorová

Intenzita dopravy v denní dob ě osobní doprava ...... 37 vlakových souprav po 4 vagónech, trakce elektrická 4 vlakové soupravy po 1 vagónu, trakce motorová nákladní doprava ...... 10 vlakových souprav po 23 vagónech, trakce elektrická 2 vlakové soupravy po 9 vagónech, trakce motorová

Faktory

F4 vliv trakce - elektrická - 0,65 - motorová - 1,00

F5 faktor rychlosti - 80 km/hod - 1,7 - 60 km/hod - 1,0

F6 - faktor vyjad řující pr ůměrný po čet voz ů v souprav ě - 1 vagon = 0,54 - 4 vagóny = 0,65 - 9 vagón ů = 0,84 - 23 vagón ů = 1,36

- 132 -

m - po čet vlak ů za hodinu no ční doba - osobní p řeprava - 0,13 (rychlík, trakce elektrická) - 0,50 (osobní, trakce elektrická) - 0,25 (osobní, trakce motorová)

- nákladní p řeprava - 2,0 (trakce elektrická) - 0,13 (trakce motorová) denní doba - osobní p řeprava - 0,94 (rychlík, trakce elektrická) - 1,38 (osobní, trakce elektrická) - 0,25 (osobní, trakce motorová)

- nákladní p řeprava - 0,63 (trakce elektrická) - 0,13 (trakce motorová)

Xpro noc = 140 . F4 . F5 . F6 . m Xpro noc = 140 . 3,55 = 497,0

Ypro noc = 10 log X + 40 = 10 log 497,0 + 40 = 66,96 dB (A)

Pb - přirážka na bržd ění vlak ů cca 800 m p řed stanicí - 1,6 dB (A)

Ypro noc = 66,96 + 1,6 = 68,6 dB (A)

Xden = 140 . F4 . F5 . F6 . m Xpro den = 140 . 2,81 = 393,4

Ypro den = 10 log X + 40 = 10 log 393,4 + 40 = 65,9 dB (A) Ypro den = 65,9 + 1,6 = 67,5 db(A)

Přípustná hladina hluku dle hygienických p ředpis ů činí: - pro den ...... 60 dB(A) - pro noc ...... 55 dB(A) Pásmo hygienické ochran bude pro den - 0 m Pásmo hygienické ochrany pro noc - 0 m

- 133 -

1. Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a no ční dobu LAeq = 55 dB (A) Skute čná hladina hluku pak bude LAeq = 68,6 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 60 m.

2. Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu LAeq = 60 dB (A) Skute čná hladina hluku pak bude LAeq = 67,5 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 26 m.

3. Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde p ůsobí stará zát ěž a no ční dobu LAeq = 65 dB (A) Skute čná hladina hluku pak bude LAeq = 68,6 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 15 m.

4. Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde p ůsobí stará zát ěž a denní dobu LAeq = 70 dB (A) Skute čná hladina hluku pak bude LAeq = 67,5 dB (A) Není t řeba stanovovat hygienické hlukové pásmo.

Na zástavbu podél úseku č. 7 silnice II/639 p ůsobí negativní dopady, jak z provozu po silnici II/639, tak z provozu po trati ČD, která je vedena v soub ěhu s touto komunikací. Vzhledem k této skute čnosti je provedeno energetické se čtení obou hlukových zát ěží.

Silnice II/639 - LAeq pro noc = 52,5 dB (A) LAeq pro den = 60,0 dB (A)

Tra ť ČD - LAeq pro noc = 68,6 dB (A) LAeq pro den = 67,5 dB (A)

Výsledna LAeq pro noc úsek č. 7 68,6 dB (A) - 52,5 dB (A) = 16,1 dB (A) . L = 0,4 dB (A) LAeq pro noc = 68,6 dB (A) + 0,4 dB (A) = 69,0 dB (A) Tomu odpovídá ochranné hlukové pásmo: - pro novou zástavbu ...... 63 m - pro stávající zástavbu ...... 16 m

Výsledna LAeq pro den úsek č. 7 67,5 dB (A) - 60,0 dB (A) = 7,5 dB (A) . L = 0,75 dB (A) LAeq pro den = 67,5 dB (A) + 0,75 dB (A) = 68,25 dB (A) Tomu odpovídá ochranné hlukové pásmo: - pro novou zástavbu ...... 29 m - pro stávající zástavbu ...... 0 m

- 134 -