ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

SPRÁVNÍHO OBVODU

ORP TIŠNOV

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE

TEXTOVÁ ČÁST

Obsah dokumentace:

TEXTOVÁ ČÁST ÚVOD A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK – VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ D) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH JEDNOTEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST OBYVATEL E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

GRAFICKÁ ČÁST 1 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ 1 : 27 000 2 VÝKRES LIIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 : 27 000 3 VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 1 : 27 000 4 VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD 1 : 27 000

OBSAH

ÚVOD ...... 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 7

USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ...... 7

PODKLADY ...... 8

A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ...... 13 A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ ...... 13

A)1.1 Vymezení řešeného území ...... 13

A)1.2 Širší vztahy ...... 13

A)1.3 Základní charakteristika ORP ...... 13

A)2 HODNOTY ÚZEMÍ ...... 14

A)2.1 Kulturní hodnoty ...... 14

A)2.2 Přírodní hodnoty ...... 15

A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...... 16

A)3.1 Ochrana kulturního dědictví ...... 16

A)3.2 Ochrana přírody ...... 26

A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu...... 28

A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury ...... 31

A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ...... 32

A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR) ...... 33

A)4.2 Záměry kraje ...... 33

A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace ...... 35

A)4.4 Jiné záměry ...... 35

B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB ...... 37

I. PROSTŘEDÍ ...... 37 B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ ...... 37

B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry...... 37

B)1.2 Těžba nerostných surovin ...... 39

B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území ...... 39

B)2 VODNÍ REŽIM ...... 41

B)2.1 Vodní režim v krajině ...... 42

B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...... 42

B)2.3 Vodní eroze, extravilánové vody ...... 42

B)2.4 Záplavová území ...... 42

B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...... 44

B)3.1 Klimatické poměry ...... 44

B)3.2 Ovzduší ...... 44

B)3.3 Voda ...... 45

B)3.4 Půda ...... 46

B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu ...... 46

B)3.6 Nakládání s odpady ...... 46

B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ...... 47

B)4.1 Zvláště chráněná území...... 48

B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu ...... 48

B)4.3 Územní systém ekologické stability ...... 49

B)4.4 Natura 2000 – Evropsky významné lokality ...... 49

B)4.5 Biogeografické členění: ...... 49

B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...... 50

II. SPOLEČNOST ...... 55 B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ...... 55

B)6.1 Železniční doprava ...... 56

B)6.2 Silniční doprava ...... 56

B)6.3 Veřejná doprava ...... 57

B)6.4 Doprava v klidu ...... 57

B)6.5 Pěší a cyklistická doprava ...... 57

B)6.6 Letecká doprava ...... 58

B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 59

B)7.1 Zásobování vodou ...... 59

B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod ...... 60

B)7.3 Zásobování plynem ...... 61

B)7.4 Zvláštní inženýrské sítě ...... 62

B)7.5 Zásobování elektrickou energií ...... 62

B)7.6 Zásobování teplem ...... 63

B)7.7 Spoje, telekomunikace ...... 63

B)8 OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ...... 64

B)8.1 Veřejná vybavenost, služby ...... 64

B)8.2 Veřejná vybavenost - sport ...... 66

B)8.3 Veřejná pohřebiště ...... 66

B)8.4 Speciální občanská vybavenost ...... 66

B)9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ...... 67

B)9.1 Sídelní struktura, sociodemografická analýza...... 67

B)9.2 Vývoj počtu obyvatel ...... 71

B)9.3 Věková struktura obyvatel ...... 72

B)9.4 Vzdělanostní struktura ...... 73

B)10 BYDLENÍ ...... 75

B)10.1 Základní údaje o bytovém a domovním fondu ...... 75

B)10.2 Vývoj bytové výstavby ...... 76

B)11 REKREACE ...... 77

B)11.1 Turistická atraktivita ...... 77

B)11.2 Rekreace ...... 78

III. HOSPODÁŘSTVÍ ...... 79 B)12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ...... 79

B)12.1 Pracovní příležitosti ...... 79

B)12.2 Ekonomická aktivita ...... 82

B)12.3 Vyjížďka za prací ...... 83

B)12.4 Nezaměstnanost ...... 84

B)12.5 Cestovní ruch ...... 85

C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK – VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 88 C)1 Zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 88

C)2 Jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu...... 88

C)3 Interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu ...... 88

C)4 Indikátory udržitelného rozvoje území ...... 96

D) VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 102 D)1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL V ÚZEMÍ ...... 102

D)1.1 PŘÍRODNÍ PILÍŘ...... 102

D)1.2 SOCIÁLNÍ PILÍŘ ...... 104

D)1.3 HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ ...... 106

D)1.4 Odstranění nedostatků, využití příležitostí ...... 107

D)2 Dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí ...... 110

E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ ...... 112 E)1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 112

E)1.1 Prostředí ...... 112

E)1.2 Společnost ...... 113

E)1.3 Hospodářství ...... 114

E)2 ZÁVADY ...... 114

E)2.1 Urbanistické závady ...... 114

E)2.2 Dopravní závady ...... 115

E)2.3 Hygienické závady ...... 115

E)2.4 Ostatní závady ...... 115

E)2.5 Ohrožení území ...... 115

E)3 STŘETY ...... 134

ÚAP ORP Tišnov Úvod

ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tišnov byla vypracována v období 2015/2016.

USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU

ČÁST A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ:  stav a vývoj území  hodnoty území, jejich základní charakteristika a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu  limity využití území – výčet jevů s legislativní ochranou zasahujících do ORP  záměry na změnu využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení (záměry státu, kraje, širších vztahů), záměry vyplývající z platné ÚPD a jiné záměry (záměry z rozpracované ÚPD a další dokumentace, záměry vyplývající z požadavků obce) ČÁST B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ:  environmentálního pilíře (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa) + SWOT analýzy  sociálního pilíře (veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy  ekonomického pilíře (hospodářské podmínky, veřejná dopravní a technická infrastruktura, rozložení ekonomických subjektů, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy ČÁST C: VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK  zařazení každé obce do jedné z osmi kategorií  jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu  interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu  indikátory udržitelného rozvoje území ČÁST D: VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ  vyhodnocení - vzájemná vyváženost tří pilířů  dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí ČÁST E: OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

7 ÚAP ORP Tišnov Úvod

PODKLADY

Mapové podklady

název zdroj datum poznámky

Poskytovatelé dle 2015 - Data od poskytovatelů zákona č. 183/2006 2016 Sb. Politika územního rozvoje

název zhotovitel datum poznámky

Politika územního rozvoje České schváleno usnesením vlády MMR ČR republiky 2008 20. 7. 2009 ČR č. 929 Podklady kraje

název zhotovitel datum poznámky

USB, s.r.o., 2015, ÚAP Jihomoravského kraje Arch.Design, s.r.o. 2013, 2011

Územně plánovací dokumentace obcí (stav k 30. 11. 2016)

OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Běleč - ÚP Běleč - Křeptov 2011 Křeptov Borač ÚP Borač 2010 Borovník ÚP Borovník 2014/2016 Braníškov ÚPO Braníškov 2002 schválené zadání/červenec 2014 Brumov ÚP Brumov 2013 Březina ÚP Březina 2014 Bukovice ÚP Bukovice 2011 Černvír ÚPO Černvír 2005 opakované veřejné projednávání návrhu ÚP/leden 2014 Deblín ÚP Deblín 2016 Dolní Loučky ÚP Dolní Loučky 2013 Doubravník ÚP Doubravník 2013 Drahonín ÚP Drahonín 2010 Drásov ÚP Drásov/3 2009/2010/2013

Heroltice ÚP Heroltice 2013 Hluboké Dvory ÚP Hluboké Dvory 2013 Horní Loučky ÚP Horní Loučky 2008 Hradčany ÚPO Hradčany/5 2000/2003/2004/ schvál. opak. zadaní - duben 2012/ upr. zadání 2008/2010 leden 2013 Kaly ÚP Kaly 2008 Katov ÚP Katov 2010 Křižínkov ÚP Křižínkov 2009 Kuřimská Nová ÚP Kuřimská Nová Ves 2011 Ves Kuřimské ÚP Kuřimské Jestřabí 2011 Jestřabí

8 ÚAP ORP Tišnov Úvod

OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Lažánky ÚPO Lažánky /1 2000/2006 schválené zadání/květen 2013 Lomnice ÚPO Lomnice/1 2006/2011 schválené zadání / duben 2013 Lomnička ÚPNSÚ Lomnička/2 1998/2004/2006

Lubné ÚP Lubné 2010 Malhostovice ÚP Malhostovice-Nuzířov/1 2008/2011 Maršov ÚP Maršov 2011 Nedvědice ÚP Nedvědice 2015 Nelepeč - společné jednání o návrhu ÚP /červen 2011 Žernůvka Níhov ÚP Nihov 2008 Ochoz u ÚP Ochoz u Tišnova 2010 Tišnova Olší ÚP Olší/1 2009/2012 Osiky ÚP Osiky 2014 Pernštejnské ÚP Pernštejnské Jestřabí/1 2010/2013 Jestřabí Předklášteří ÚPNSÚ Předklášteří /2 1998/2002/ 2004 společné jednání o návrhu ÚP/ červenec 2011

Rašov ÚPO Rašov 2006 Rohozec ÚP Rohozec 2013 Rojetín schválené zadání /červen 2011 Řikonín ÚP Řikonín 2010 Sentice ÚP Sentice 2016 Skalička ÚP Skalička 2016

Skryje ÚP Skryje 2014 Strhaře ÚPO Strhaře 2002 Svatoslav ÚP Svatoslav 2013 Synalov ÚP Synalov 2008 Šerkovice ÚP Šerkovice 2008 Štěpánovice ÚP Štěpánovice 2011 Tišnov ÚP Tišnov 2016 Tišnovská 2015 Nová Ves Újezd u ÚP Újezd u Tišnova/ZoÚ 2009/2014 zpráva o uplatňování ÚP Tišnova Unín ÚP Unín 2012 Úsuší ÚP Úsuší 2009 Vohančice ÚP Vohančice 2014 Vratislávka ÚP Vratislávka 2010 Všechovice ÚP Všechovice 2016 Zhoř ÚPO Zhoř /1 2003/2008 schválené zadání/květen 2013 Žďárec ÚP Žďárec/ 1 2009/ 2013 Železné ÚP Železné 2012

9 ÚAP ORP Tišnov Úvod

Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb.) a jejich umístění v textové a grafické části dokumentace (x – jev zahrnutý v ÚAP; 0 – jev nezískaný; - - jev, který se nevyskytuje na území ORP Tišnov) číslo existence sledovaný jev jevu jevu

1 zastavěné území x 2 plochy výroby x 3 plochy občanského vybavení x 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území x 5 památková rezervace včetně ochranného pásma - 6 památková zóna včetně ochranného pásma x 7 krajinná památková zóna - 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma x 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma x 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma - 11 urbanistické hodnoty x 12 region lidové architektury x 13 historicky významná stavba, soubor x 14 architektonicky cenná stavba, soubor x 15 významná stavební dominanta x 16 území s archeologickými nálezy x 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 0 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 0 19 místo významné události x 20 významný vyhlídkový bod x 21 územní systém ekologické stability x 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou x 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou x 24 přechodně chráněná plocha 0 25 národní park včetně zón a ochranného pásma - 26 chráněná krajinná oblast včetně zón - 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma - 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma x 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma - 30 přírodní park x 31 přírodní památka včetně ochranného pásma x 32 památný strom včetně ochranného pásma x 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO - 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita x 35 NATURA 2000 - ptačí oblast - 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem x 37 lesy ochranné x 38 les zvláštního určení x 39 lesy hospodářské x 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa x 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka x 42 hranice biochor x

10 ÚAP ORP Tišnov Úvod

číslo existence sledovaný jev jevu jevu

43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti x 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma x 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod - 46 zranitelná oblast x 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod x 48 vodní nádrž 0 49 povodí vodního toku, rozvodnice x 50 záplavové území x 51 aktivní zóna záplavového území x 52 území určené k rozlivům povodní 0 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem x 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany x 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - 57 dobývací prostor x 58 chráněné ložiskové území x 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 0 60 ložisko nerostných surovin x 61 poddolované území x 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik x 63 staré důlní dílo x 64 staré zátěže území a kontaminované plochy x 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší x 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 0 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma x 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma x 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma x 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma x 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma x 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma x 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma x 74 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma - 77 ropovod včetně ochranného pásma - 78 produktovod včetně ochranného pásma - 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 0 80 teplovod včetně ochranného pásma x 81 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma x 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma x 83 jaderné zařízení - 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami - 85 skládka včetně ochranného pásma 0 86 spalovna včetně ochranného pásma - 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma -

11 ÚAP ORP Tišnov Úvod

číslo existence sledovaný jev jevu jevu

88 dálnice včetně ochranného pásma - 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 0 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 0 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma x 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma x 93 místní a účelové komunikace 0 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma1 x 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma x 96 koridor vysokorychlostní železniční trati - 97 vlečka včetně ochranného pásma x 98 lanová dráha včetně ochranného pásma - 99 speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) 0 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma - 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma - 102 letiště včetně ochranných pásem x 103 letecká stavba včetně ochranných pásem x 104 vodní cesta - 105 hraniční přechod - 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka x 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma x 108 vojenský újezd 0 109 vymezené zóny havarijního plánování 0 110 objekt civilní ochrany - 111 objekt požární ochrany x 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky x 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria x 114 jiná ochranná pásma 0 115 ostatní veřejná infrastruktura 0 116 počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku x 117 zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) x 118 jiné záměry 0 další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena 119 0 zemědělské půdy apod.)

12 ÚAP ORP Tišnov Část B

A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A)1.1 Vymezení řešeného území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP, řešené území) zahrnuje 59 obcí: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč - Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Žďárec, Zhoř, Železné.

A)1.2 Širší vztahy

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov, má ve struktuře Jihomoravského kraje okrajovou polohu. Nachází se na jeho severozápadním okraji, na rozhraní s krajem Vysočina. Na severozápadě sousedí s ORP Bystřice nad Pernštejnem, na západě s ORP Velké Meziříčí. Severovýchodní hranici sdílí s ORP Boskovice, východní s ORP Blansko, jihovýchodní s ORP Kuřim a jižní s ORP Rosice. ORP Tišnov spáduje do Brna - sídla Jihomoravského kraje. Dojížďková vzdálenost z Tišnova do krajského města Brna je cca 25 km. Vzhledem k této malé vzdálenosti je vazba na krajské město Brno velmi intenzivní a projevuje se vysokou vyjížďkou za pracovními příležitostmi a vyšší občanskou vybaveností. Řešeným územím prochází intenzivní silniční tah – silnice II/385 Brno – Tišnov, pokračující severozápadním směrem jako silnice II/387, která se u Bystřice nad Pernštejnem napojuje na silnici I/19. Význam tohoto dopravního tahu je klíčový pro napojení odlehlé části Vysočiny na dálnici D1 Praha – Brno. Dalším důležitým dopravním koridorem je regionální železniční trať č. 250 Brno – Praha a č. 251 Tišnov – Žďár nad Sázavou, která dotváří hlavní dopravní kostru řešeného území a je využívaná i o víkendech a speciálních společensko-kulturních akcích, organizovaných historickým spolkem Tišnova, Nedvědice a Bystřice nad Pernštejnem. Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov je tradiční rekreační oblastí a zájmovým územím města Brna. Je vyhledávaným místem pro kvalitní bydlení ve zdravém nenarušeném životním prostředí a hojně navštěvované turisty. S nově vybudovanými cyklostezkami je přitažlivý pro cykloturistiku.

A)1.3 Základní charakteristika ORP

Území správního obvodu Tišnov (dále jen ORP, řešené území) o rozloze 34 240 ha je tvořené 59 obcemi s 30 553 obyvateli (stav k 31. 12. 2015). Je nazýváno bránou Vysočiny. Jedná se o region, jehož jihovýchodní oblast přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny. Podíl nezaměstnaných osob (dosažitelných uchazečů) k 31. 12. 2015 činil 6,1%. V roce 2015 SO Tišnov zaznamenal přirozený přírůstek (tj. rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období) 75 osob. Migrační saldo (tj. rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období) je výrazně kladné – dosahuje počtu 230 osob. Celkový přírůstek obyvatel správního obvodu ORP Tišnov činí 305 osob. Řešené území má přirozené funkční regionální středisko – město Tišnov, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení v rámci celého Jihomoravského kraje (dvanácté největší město v kraji). Město je zařazeno do souboru středisek, která byla v roce 2003 vybrána jako pověřené obce III. stupně. Město Tišnov, nacházející se v jihovýchodní části ORP,

13 ÚAP ORP Tišnov Část B má ve vztahu k okolním obcím správního území mírně excentrickou polohu. Tuto disproporci částečně vyvažuje městys Nedvědice, situovaný v severním cípu ORP. Sídla řešeného území patří velikostí k menším, mají venkovský charakter, který je dán jejich polohou v krajině. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých obcí. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a malebnosti krajiny roste zájem o rekreační bydlení, rekreační a sportovní aktivity. V rámci řešeného území se nachází několik sídel, které jsou perspektivní pro budoucí rozvoj a posílení sídelní struktury řešeného území (např. Lomnice, Doubravník, Drásov). Krajina Tišnovska má harmonický charakter a typická pro ni je zejména její členitost vytvořená údolími vodních toků a lesnatými celky na vrcholech kopců. Kopcovitému terénu této oblasti dominuje hora Květnice, významná mineralogická lokalita a přírodní památka s teplomilnými druhy rostlin, hora Klucanina, na níž byla nově postavena rozhledna a vrchol Sýkoř v severní části řešeného území. Páteří území je řeka Svratka – výrazný tok procházející územím od severozápadu směrem k jihovýchodu. Zemědělsky využívané plochy orné půdy jsou zastoupeny především na rovinatějších plochách, navazujících na zastavěná území města a obcí regionu a tvoří 48 % celkové plochy ORP Tišnov. Lesní plochy tvoří 43 % z celkové plochy ORP.

A)2 HODNOTY ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1: Výkres hodnot území.

A)2.1 Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty jsou v řešeném území prezentované hodnotami památkově chráněnými, z nichž jsou nejvýznamnější: národní kulturní památka hrad Pernštejn, národní kulturní památka areál cisterciáckého kláštera Porta coeli v Předklášteří (stavebně nejcennější část románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie) a památkové zóny v Doubravníku a Lomnici (viz kap. A)3 Limity využití území).

V řešeném území se nachází řada kulturních hodnot, které nejsou chráněny legislativou – např.: historické jádro města Tišnova a další církevní stavby a objekty, které jsou nedílnou součástí kulturního dědictví.

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, hodnoty území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.

urbanistické hodnoty území s historicky i esteticky o prostor historického jádra obcí – např.: Tišnov - náměstí cennou urbanistickou kompozicí obklopené historickou zástavbou s plošným výskytem 11 zahrnující části sídel, rozptýlené archeologických nálezů a situací ze 13. – 16. století zástavby nebo urbanizované o prostory původních návsí s okolní zástavbou… krajiny

region lidové architektury území se zvýšeným výskytem o oblast leží na pomezí horácké lidové architektury – její formy 12 dochovaných objektů lidové (lokální dyjsko-oslavská a dyjsko-svratecká) lze najít na celém architektury ve svém původním sledovaném území umístění a urbanistické skladbě

historicky významná stavba, soubor o drobná architektura – kříže, boží muka, smírčí kameny, … budova nebo soubor staveb o kapličky a kostely… významné svou minulostí; např. 13 o pomníky… spojené s narozením či pobytem o pomníky padlým… známé osobnosti nebo jako dějiště historické události

14 ÚAP ORP Tišnov Část B

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, hodnoty území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. architektonicky cenná stavba, o areál kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova (zároveň i soubor historicky významná) jedinečné stavby a jejich o hrad Pernštejn (zároveň i historicky významná) soubory zapsané do ÚSKP o historické jádro Lomnice a Doubravníku v rozsahu MPZ 14 (např. stavby významných o historické jádro v Černvíru architektů, slohově čisté budovy, o barokní budovy v Tišnově dochované stavby lidového o funkcionalistické domy jihovýchodně od Tišnovské Nové Vsi stavitelství o … o hrad Pernštejn významná stavební dominanta o areál kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova stavby a jejich soubory, jejichž o kostel Sv. Václava v Tišnově umístění v terénu či charakter je o kostel Korunování P. Marie v Předklášteří u Tišnova 15 činí výrazně viditelné a do velké o Sýkořský vysílač míry ovlivňující vizuální o železniční viadukt Dolní Loučky charakter sídla i krajiny o kostel Černvír, Doubravník, ... o kostely, kapličky, morové sloupy, ... významný vyhlídkový bod veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo o rozhledny (Klucanina, Křivoš,...) 20 v rámci stavby (rozhledna, věž) o vyhlídky (vrcholy kopců, ...) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území

A)2.2 Přírodní hodnoty

Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz kap. A)3 Limity využití území) jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty:

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, hodnoty území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.

územní systém ekologické stability nadregionální – vymezuje o nadregionální biokoridory a biocentra (údolí Hodonínky…) 21 MŽP o regionální biokoridory a biocentra (Jahodná, Květnice, ...) regionální – vymezují krajské o lokální biokoridory a biocentra (Za Hamrem, Lhoty,...) úřady lokální – vymezují úřady ORP

o Bobrůvka, Dobrá studně, Doubravník – kostel, Květnice, NATURA 2000 – EVL Malhostovické kopečky, Prudká, Rojetínský hadec, Sokolí skála, 34 eviduje AOPK v ÚSOP Trenckova rokle, Údolí Chlébského potoka, Výrovy skály, Zlobice

lesy ochranné 37 o zařazení rozhoduje krajský úřad o na celém území ORP Tišnov

les zvláštního určení 38 o zařazení rozhoduje krajský úřad

15 ÚAP ORP Tišnov Část B

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, hodnoty území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.

lesy hospodářské lesy, které nejsou zařazeny do 39 kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení

Další přírodní hodnoty:  Vodní toky: Svratka, Bobrůvka, Besánek  Přírodní dominanty: Květnice, Sýkoř, Klucanina  Významná solitérní zeleň: vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území - lípy, javory, jírovce, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí

Dále jsou v grafické části vymezeny přírodní hodnoty dané legislativou, viz kap. A)3 Limity využití území.

A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2: Výkres limitů využití území.

A)3.1 Ochrana kulturního dědictví

A)3.1.1 Památkové zóny

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.

o MPZ Doubravník – vyhláška MK č. 250 / 1995 Sb. ze dne 22. 9. památková zóna včetně 1995 o prohlášení území historických jader vybraných měst a ochranného pásma jejich částí za památkové zóny 6 prohlašuje MK; rozhodnutí o o MPZ Lomnice u Tišnova - vyhláška Jihomoravského KNV ze OP vydává úřad ORP dne 20. 11. 1990 o prohlášení historických jader měst za památkové zóny

A)3.1.2 Nemovité kulturní památky

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.

nemovitá kulturní památka, o viz Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP popřípadě soubor, včetně o OP kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie a ochranného pásma 8 dřevěného krytého mostu v Černvíru (Okresní úřad ve Žďáře n. prohlašuje MK, rozhodnutí o Sázavou, č. j. 311 / 29. 12. 1993) OP vydává úřad ORP

16 ÚAP ORP Tišnov Část B

Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP

reg. číslo název kulturní památky katastrální území MonumNet

30392/7-3952 Boží muka Borač 22863/7-3951 Kaple Borač 10514/7-8613 Zvonička Borovník 104781 Krucifix z roku 1846 Březina 104775 Krucifix z roku 1841 Březina 30514/7-665 Boží muka Březina 27863/7-3991 Most přes Svratku (lávka) Černvír 25066/7-3990 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Černvír 12350/7-8784 Venkovská usedlost č. p. 2 Černvír 26312/7-669 Kříž z r. 1807 v lese na silnici Deblín – Vohančice Čížky 37352/7-8079 Empírová myslivna Deblín 46814/7-668 Farní kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí a branou Deblín 37927/7-4010 Farní kostel sv. Martina Dolní Loučky 30916/7-4009 Zřícenina hradu Lúčka zv Střemchov Dolní Loučky 101028 Dům č. p. 24, venkovská usedlost Doubravník 28445/7-4021 Socha sv. Jana nepomuckého Doubravník 34167/7-4022 Socha sv. Šebestiána Doubravník 29110/7-4023 Kaple na Bozince Doubravník 29675/7-4025 Mlýn č. 41 (vodní mlýn) Doubravník 15837/7-4024 Kaplička sv. Anny Doubravník 34766/7-4018 Kostel Nalezení sv. Kříže Doubravník 17446/7-4020 Stará škola Doubravník 50103/7-8861 Měšťanský dům Doubravník 50836/7-8959 Měšťanský dům – bývalá pošta č. p. 72 Doubravník 28860/7-4019 Proboštství Doubravník 36841/7-7161 Obytný dům č. p. 87- venkovská usedlost Doubravník 102009 Venkovská usedlost, s omezením, bez včelínu Doubravník 11465/7-8606 Dřevěný mostek Doubravník 34655/7-4026 Zřícenina hradu Košíkov Drahonín 30057/7-701 Farní kostel Povýšení sv. Kříže Drásov 50013/7-8847 Komplex mlýna č. p. 42 a 82 Drásov 29004/7-448 Zřícenina hradu Trmačov Hluboké Dvory 17635/7-729 Kaple Starohorská Ivančice 29285/7-4355 Zvonička Jilmoví 21221/7-4131 Zvonička Kaly 28224/7-4175 Kaple sv. Anny Křižínkov 21862/7-4177 Venkovská usedlost Křížovice 0 Kříž Kuřimské Jestřabí 27534/7-4186 Kaplička Kuřimské Jestřabí 22590/7-788 Boží muka - při silnici směrem k Maršovu Lažánky 32903/7-787 farní kostel Nejsvětější Trojice s ohradní zdí Lažánky 45820/7-4200 Hostinec Litava 100476 Kašna Lomnice

17 ÚAP ORP Tišnov Část B

reg. číslo název kulturní památky katastrální území MonumNet

89321/37-1301 Panský dům – čtyři znaky nad hl. vchodem Lomnice 28909/7-530 Morový sloup se sochami na náměstí Lomnice 42190/7-531 Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice do Řepky Lomnice 45015/7-532 Židovský hřbitov Lomnice 18531/7-528 Radnice - č. p. 32 Lomnice 32061/7-526 Synagoga Lomnice 45305/7-527 Kaple sv. Antonína na hřbitově s ohradní zdí Lomnice 46516/7-529 Fara - č. p. 73 Lomnice 18957/7-519 Zámek - č. p. 35 Lomnice 100491 Dům č. p. 72 Lomnice Farní kostel Navštívení P. Marie, + socha sv. Jana 23129/7-525 Křtitele- socha sv. Vavřince, socha sv. Jana Lomnice Nepomuckého- část ohradní zdi s branou 100477 Kaple na Novém světě Lomnice 101194 Židovská škola Lomnice 101302 Sýpka Lomnice 89320/37-1302 Socha Gambrina v pivovaru Lomnice 101501 Měšťanský dům č. p. 62 Lomnice 104806 Dům č. p. 22 Lomnice 35372/7-799 Boží muka - na kopci Čimperka Lomnička 51109/7-9004 Soubor staveb usedlosti č. p. 4 Lomnička 16768/7-798 Kaplička sv. Bedřicha - na návsi Lomnička 18350/7-4201 Kaple Lubné 46109/7-808 Filiální kostel sv. Vavřince Malhostovice 25779/7-809 Hřbitůvek - na Vobůrce Maršov 22887/7-4243 Kostel sv. Kunhuty Nedvědice 103978 Dům č. p. 35 Nedvědice 103913 Smírčí kámen Nuzířov 25399/7-842 Kříž z r. 1853 Nelepeč – Žernůvka 25748/7-841 Kříž z r. 1832 Nelepeč - Žernůvka 46262/7-4329 Farní kostel sv. Jiří Olší 16954/7-565 Zřícenina hradu Levnov Osiky (Synalov) 105693 Kostel sv. Stanislava Osiky 34978/7-884 Kříž Pejškov 25198/7-885 Rychta Pejškov 27097/7-4230 Areál hradu Pernštejn Pernštejn 27538/7-4246 Most (lávka) přes Nedvědičku / Pernštejn Pernštejn 42223/7-4354 Kaplička Pernštejnské Jestřabí 45820/7-4200 Hospoda Pernštejnské Jestřabí Cisterciácký klášter Porta Coeli - osada Předklášteří 28276/7-1045 Předklášteří s ohradní zdí a sýpkou 21798/7-1049 Kostel Nejsvětější Trojice Předklášteří Socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého 45823/7-969 Sentice v zahradě domu č. 80 31673/7-4428 Zřícenina hradu Rysov Skryje 105019 Buchalův vodní mlýn Skryje 26735/7-989 Farní kostel Nanebevzetí P. Marie Svatoslav

18 ÚAP ORP Tišnov Část B

reg. číslo název kulturní památky katastrální území MonumNet

46962/7-990 Rudný důl - zbytek štoly za obcí Svatoslav 19782/7-7081 Sušírna ovoce Šerkovice 49647/7-8826 Boží muka Štěpánovice 14867/7-1010 Smírčí kámen na obecním kopci Štěpánovice 30468/7-1011 Smírčí kámen u Bednářova lesa Štěpánovice 49646/7-8832 Kaple sv. Cyrila a Metoděje Štěpánovice 12321/7-8517 Kaplička sv. Anny Štěpánovice 18484/7-1041 Kašna, nám. Míru Tišnov 42107/7-1043 Boží muka u silnice do Lomničky Tišnov 22543/7-1042 Boží muka u silnice do Železného Tišnov 17985/7-1039 Sloup P. Marie na náměstí Tišnov 16316/7-1040 Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice k Deblínu Tišnov 22755/7-1044 Hraniční kámen Tišnov 33983/7-1034 Dům č. 103- (Dolní nám.) č. 103 Komenského nám. Tišnov Dům č. p. 80 - dům u „Müllerů“- Jungmannova čp. 42226/7-1038 Tišnov 80 22503/7-8090 Budova spořitelny - Komenského nám. 124 Tišnov 33392/7-1032 Farní kostel sv. Václava Tišnov 36437/7-8092 Vila zv. Franke, 281 - Riegrova Tišnov 14618/7-6991 Dům č. 82, Jungmannova ul. – “Peklo“ Tišnov 24456/7-8094 Vila, (Gottwaldova) 324 - Riegrova Tišnov 21650/7-8093 Vila, (Gottwaldova) č. 9, č. p. 323 - Riegrova Tišnov 19615/7-1033 Radnice Tišnov 37799/7-8097 Rodinná vila- Riegrova 340 Tišnov 17288/7-8096 Rodinná vila- Riegrova 425 Tišnov 22930/7-8095 Rodinná vila- Riegrova 331 Tišnov 21049/7-1036 Dům č. 184, „Na Humpolce“- Brněnská ul. Tišnov 33983/7-1034 Měšťanský dům Tišnov 22624/7-4478 Kříž z r. 1846 Tišnovská Nová Ves 22431/7-4506 Kostel sv. Jiljí Újezd u Tišnova 29099/7-620 Farní kostel sv. Petra a Pavla Unín 39584/7-4604 Hrad, zřícenina Víckov 17875/7-4605 Krucifix Víckov 46244/7-1081 Zámek Vohančice 26827/7-1096 Boží muka u silnice do Skaličky Všechovice 37733/7-4673 farní kostel sv. Petra a Pavla Žďárec

19 ÚAP ORP Tišnov Část B

A)3.1.3 Nemovité národní kulturní památky

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, o viz seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP včetně ochranného pásma 9 o OP národní kulturní památky hradu Pernštejna (vyhlášeno 15. prohlašuje vláda nařízením, 10. 1966 ONV ve Žďáře n. Sázavou rozhodnutí o OP vydává obecní úřad ORP Seznam nemovitých národních kulturních památek zapsaných v ÚSKP

reg. číslo katastrální název památky vyhlášení MonumNet území

Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení 27097/7-4230 Pernštejn hrad Pernštejn některých kulturních památek za národní kulturní památky

Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 8. 2. 2010 cisterciácký klášter 28276/7-1045 Předklášteří o prohlášení některých kulturních památek za Porta coeli národní kulturní památky

20 ÚAP ORP Tišnov Část B

A)3.1.4 Archeologie

Území archeologického zájmu:

Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů.

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. území s archeologickými nálezy 16 prohlašuje krajský úřad o viz seznam významných archeologických lokalit vydáním plánu území s archeologickými nálezy

Seznam území s archeologickými nálezy:

katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy

Běleč u Lomnice 24-14-16/3 2 Středověké a novověké jádro obce Křeptov 24-14-11/8 2 Středověké a novověké jádro obce Brumov u Lomnice 24-14-12/1 2 Středověké a novověké jádro obce Brusná 24-14-22/3 1 Trať Lhotky Veselí u Lomnice 24-14-16/4 2 Středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory 24-14-23/3 2 Středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory 24-14-23/4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Lomnice u Tišnova 24-14-17/4 1 Židovský hřbitov Lomnice u Tišnova 24-14-17/3 1 Zámek-středověké a novověké jádro obce Ochoz u Tišnova 24-14-16/2 2 Středověké a novověké jádro obce Osiky 24-14-11/10 1 ZSV Přibyslavice Osiky 24-14-12/2 2 Středověké a novověké jádro obce Osiky 24-14-12/5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Rašov 24-14-17/2 2 Středověké a novověké jádro obce Rohozec u Tišnova 24-14-23/1 2 Středověké a novověké jádro obce Strhaře 24-14-12/3 2 Středověké a novověké jádro obce Strhaře 24-14-12/5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov 24-14-12/5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov 24-14-17/1 2 Středověké a novověké jádro obce Unín 24-14-23/2 2 Středověké a novověké jádro obce Unín 24-14-23/4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Zhoř u Rohozce 24-14-18/1 2 Středověké a novověké jádro obce Braníškov 24-32-11/4 2 Středověké a novověké jádro obce Březina u Tišnova 24-32-07/9 1 "Polodíly k ostrovům"- Hradiska Březina u Tišnova 24-32-07/10 1 Intravilán Deblín 24-32-06/9 1 Historický intravilán Deblín 24-32-06/4 1 Kostel sv. Mikuláše Deblín 24-32-06/3 1 Zmizelý hrad v roztroušené zástavbě Deblín 24-32-06/5 2 ZSV Žďárce Drásov 24-32-03/4 1 "Keblány" Drásov 24-32-03/5 1 "Díly pod Horkami" Drásov 24-32-03/3 1 "Horky" Drásov 24-32-03/6 1 J od trati "Díly pod Horkami"

21 ÚAP ORP Tišnov Část B

katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy

Drásov 24-32-03/7 1 JV od trati "Díly pod Horkami" Drásov 24-32-02/4 1 Klučanské Drásov 24-32-03/8 1 S od trati "Trávnice" Drásov 24-32-03/10 1 JZ od trati "Trávnické" Drásov 24-32-03/9 1 "Trávnické" Drásov 24-32-03/13 1 "U Bučků" Drásov 24-32-03/11 1 "U boží muky" Drásov 24-32-08/17 2 Středověké a novověké jádro obce Drásov 24-32-03/12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Drásov 24-32-08/1 1 Mezi tratěmi Čebínské dolní a Čebínské horní Heroltice u Tišnova 24-32-07/10 1 Intravilán Heroltice u Tišnova 24-32-07/11 2 Horka Hradčany u Tišnova 24-32-07/8 1 "Pod horkou" Hradčany u Tišnova 24-32-07/2 1 "Hůrka" Hradčany u Tišnova 24-32-07/3 1 Na valech Hradčany u Tišnova 24-32-07/13 1 "Padělky u vinohrádku" Hradčany u Tišnova 24-32-07/1 1 K Čebínu Hradčany u Tišnova 24-32-07/4 1 "Sokolí"- "Velké klínky pod Sokolím" Holasice u Veverské 24-32-12/5 1 ZSV Ceblovice Bítýšky Holasice u Veverské 24-32-12/8 2 Středověké a novověké jádro obce Bítýšky Lažánky u Veverské 24-32-06/1 1 Hradiště U hráze - U čertovy hráze Bítýšky Lažánky u Veverské 24-32-11/3 1 Tábor Bítýšky Lažánky u Veverské 24-32-12/5 1 ZSV Ceblovice Bítýšky Lažánky u Veverské 24-32-11/1 1 Středověké a novověké jádro obce Bítýšky Lažánky u Veverské 24-32-11/2 2 Šmelcovna Bítýšky Lomnička u Tišnova 24-32-02/10 1 Květnice Malhostovice 24-32-03/21 1 J od obce Skalička- "Paní hora Malhostovská"?? Malhostovice 24-32-03/18 1 "U Pluštaru", "Na Posedkách" Malhostovice 24-32-03/25 1 "U Nuzířova" Malhostovice 24-32-03/1 1 Malhostovice - Nuzířov Malhostovice 24-32-03/12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Malhostovice 24-32-03/16 1 "U Brabinky" Malhostovice 24-32-03/27 1 S obce Malhostovice 24-32-08/18 2 Středověké a novověké jádro obce Malhostovice 24-32-03/14 1 Z od trati "U bílého kamene"- "Žalvíř" Malhostovice 24-32-03/15 1 "U bílého kamene" Malhostovice 24-32-08/6 1 "U bílého kamene" Malhostovice 24-32-08/5 1 "Díly nad humny" Malhostovice 24-32-09/1 1 "Na Jezerách nad Koudelkami" Malhostovice 24-32-09/3 1 "Jezera" Malhostovice 24-32-08/4 1 "Na díle" Mezi polohami Na Jezerách nad Koudelkami a Malhostovice 24-32-09/2 1 Jezera Malhostovice 24-32-08/8 1 "Padělky pod kříbem"- "Zlámaniny" Malhostovice 24-32-08/7 1 "Jezera" Malhostovice 24-32-09/5 1 "Pod Zlobicí" Malhostovice 24-32-09/4 1 "Polovy žleby"

22 ÚAP ORP Tišnov Část B

katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy

Malhostovice 24-32-08/9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí" Nuzířov 24-32-03/20 1 "Kopaniny" Nuzířov 24-32-03/19 1 "Bezkoutský", "Paní hora Nuzířovská"- "Kouty" Nuzířov 24-32-03/31 2 Středověké a novověké jádro obce Nuzířov 24-32-04/12 1 U silnice Nuzířov 24-32-03/26 1 J obce Nuzířov Maršov u Veverské 24-32-11/5 2 Středověké a novověké jádro obce Bítýšky Nelepeč 24-32-01/4 2 Středověké a novověké jádro obce Žernůvka 24-32-01/6 2 Středověké a novověké jádro obce Předklášteří 24-32-02/11 1 Besének Předklášteří 24-32-01/9 1 Drobná fortifikace "Čepička" Předklášteří 24-32-02/12 1 Výšina Kozí brada Sentice 24-32-07/1 1 K Čebínu Sentice 24-32-07/4 1 "Sokolí" Sentice 24-32-07/5 1 Intravilán Sentice 24-32-07/7 1 Pod Sokolím Sentice 24-32-07/6 1 Úzké u rybníka Skalička u Tišnova 24-32-03/23 1 "Obecníky" Skalička u Tišnova 24-32-03/22 1 S od obce Skalička Skalička u Tišnova 24-32-03/24 1 "Ohrazdy" Skalička u Tišnova 24-32-03/30 2 Středověké a novověké jádro obce Svatoslav u Tišnova 24-31-10/2 1 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Šerkovice 24-14-22/1 2 Středověké a novověké jádro obce Šerkovice 24-14-22/2 1 ZSV Tisová Štěpánovice u Tišnova 24-14-21/7 2 Středověké a novověké jádro obce Hájek u Tišnova 24-32-03/17 1 "Stanovisko" Pejškov u Tišnova 24-32-06/7 1 Ludvíkov Pejškov u Tišnova 24-32-06/8 2 Středověké a novověké jádro obce Tišnov 24-32-02/3 1 Středověké a novověké jádro města Tišnov 24-32-02/10 1 Květnice Tišnov 24-32-02/6 1 Cihelny Tišnov 24-32-02/5 1 Mlýnsko Tišnov 24-32-02/8 1 Mlýnisko Tišnov 24-32-02/9 1 Pod Klucaninou Tišnov 24-32-02/10 1 Květnice Čížky 24-32-06/2 2 Středověké a novověké jádro obce Úsuší 24-32-01/5 2 Středověké a novověké jádro obce Vohančice 24-32-06/6 1 Tvrz, intravilán Vohančice 24-32-06/7 1 Ludvíkov Všechovice u Tišnova 24-32-03/29 2 Středověké a novověké jádro obce Všechovice u Tišnova 24-32-03/2 1 Rybníky Všechovice u Tišnova 24-32-03/28 1 "Pod Humny" Všechovice u Tišnova 24-32-03/3 1 "Horky" Železné 24-32-02/2 1 Hradisko Železné 24-32-02/1 1 Intravilán obce Železné 24-32-02/7 1 U lípy Tišnov 24-32-02/7 1 U lípy Hájek u Tišnova 24-32-03/17 1 "Stanovisko" Blahoňov 24-31-05/7 2 Středověké a novověké jádro obce Borač 24-14-21/5 2 Středověké a novověké jádro obce Podolí u Borače 24-14-21/6 2 Středověké a novověké jádro obce Borovník 24-31-04/2 2 Středověké a novověké jádro obce

23 ÚAP ORP Tišnov Část B

katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy

Černvír 24-14-11/1 1 Hradisko-kostel Nanebevzetí P.Marie- tvrz Černvír 24-14-11/2 2 Středověké a novověké jádro obce Dolní Loučky 24-32-01/2 1 Kostel sv. Martina Dolní Loučky 24-32-01/1 2 Středověké a novověké jádro obce Dolní Loučky 24-32-01/8 1 Zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Dolní Loučky 24-32-01/7 1 ZSV Chvališov- Chytálky Střemchoví 24-32-01/3 2 Středověké a novověké jádro obce Střemchoví 24-32-01/1 2 Středověké a novověké jádro obce Střemchoví 24-32-01/8 1 Zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Drahonín 24-13-20/6 2 Středověké a novověké jádro obce Drahonín 24-13-20/7 2 Kopaniny Drahonín 24-13-25/9 1 Zřícenina hradu Košíkov Drahonín 24-13-25/10 2 ZSV Nevěřín Horní Loučky 24-14-21/2 2 Středověké a novověké jádro obce Horní Loučky 24-14-21/3 2 Středověké a novověké jádro obce Kaly 24-14-21/2 2 Středověké a novověké jádro obce Zahrada 24-14-21/2 2 Středověké a novověké jádro obce Zahrada 24-14-21/4 2 Středověké a novověké jádro obce Křížovice 24-14-11/5 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves 24-31-05/4 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves 24-31-05/8 1 Borky - ZSV Bory Kuřimské Jestřabí 24-32-01/7 1 ZSV Chvališov Kuřimské Jestřabí 24-31-05/5 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimské Jestřabí 24-31-05/7 2 Středověké a novověké jádro obce Lubné 24-31-05/6 2 Středověké a novověké jádro obce Lubné 24-31-05/8 1 Borky - ZSV Bory Nedvědice pod 24-14-11/9 2 Středověké a novověké jádro obce Pernštejnem Nedvědice pod 24-14-11/4 1 Klečany - ZSV a tvrz Pernštejnem Pernštejn 24-13-15/1 1 Hrad Pernštejn Pernštejn 24-13-15/7 2 Pernštejn-bývalý hospodářský dvůr Klokočí u Olší 24-13-20/2 2 Středověké a novověké jádro obce Klokočí u Olší 24-13-20/3 2 Středověké a novověké jádro obce Litava 24-13-20/3 2 Středověké a novověké jádro obce Olší u Tišnova 24-13-20/1 1 Kostel sv. Jiří Rakové 24-13-20/5 2 Středověké a novověké jádro obce Husle 24-14-21/1 2 Středověké a novověké jádro obce Jilmoví 24-13-25/6 2 Středověké a novověké jádro obce Maňová 24-14-16/5 2 Středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí 24-13-20/3 2 Středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí 24-13-20/4 2 Středověké a novověké jádro obce Prosatín 24-31-10/1 1 Intravilán Rojetín 24-13-24/6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Rojetín 24-31-04/3 2 Středověké a novověké jádro obce Řikonín 24-31-05/2 2 Středověké a novověké jádro obce Skryje 24-13-25/9 1 Zřícenina hradu Košíkov Skryje 24-13-25/4 2 Středověké a novověké jádro obce Skryje 24-13-25/5 1 Hrádek- zřícenina hrádku Skryje 24-13-25/11 1 Zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves 24-13-25/10 2 ZSV Nevěřín Tišnovská Nová Ves 24-13-25/11 1 Zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves 24-13-25/3 2 Středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova 24-13-25/13 1 Hrádek

24 ÚAP ORP Tišnov Část B

katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy

Újezd u Tišnova 24-31-05/1 2 Středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova 24-32-01/7 1 ZSV Chvališov- Chytálky Katov 24-31-05/8 1 Borky - ZSV Bory Katov 24-31-05/3 2 Středověké a novověké jádro obce Níhov 24-31-04/4 2 Středověké a novověké jádro obce Vratislávka 24-13-24/2 2 Středověké a novověké jádro obce Žďárec 24-13-25/12 2 Středověké a novověké jádro obce Ostrov Víckov 24-13-24/4 2 Středověké a novověké jádro obce Víckov 24-13-25/7 1 Na hradě - zřícenina hradu Žďárec 24-13-25/8 1 Havlov Žďárec 24-13-25/1 2 Středověké a novověké jádro obce Žďárec 24-13-24/6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Žďárec 24-13-25/2 2 Středověké a novověké jádro části Podežďárec Doubravník 24-14-16/1 1 Středověké a novověké jádro obce Malhostovice 24-32-08/9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí"

25 ÚAP ORP Tišnov Část B

A)3.2 Ochrana přírody sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. o Bažinka pod Sokolím o Pod Čudánkou o Bílá skála o Pod dlouhými padělky o Braníškovská horka o Pod Doubravou o Braníškovské žleby o Pod Drančem o Březinský močál o Pod horkou o Čimperská lada o Pod horou o Dálnice o Pod novou silnicí o Deblínská pastvina o Pod Ochůzkou o Deblínský rybník o Pod Petrovem o Díly o Pod skalou o Dranč o Pod Strážnou o Drásovská studánka o Pod Svobodnicí o Hamerský o Pod Špilberkem o Hankovecký potok o Pod Vinohradem o Heroltická Horka o Pod Výrovkou o Heroltický potok o Pod Zhoří o Hlinky o Pod Železným o Homole o Podskalky o Horka o Prostřední hony o Hradisko o Přední hakenské strže o Hřbítek o Při žlebech o Jamenská rokle o Příčky o Jezera o Rašovská lada o Jezírko o Rokle v hájku o Jižní svahy o Sádek o K Hradčanské zastávce o Samotínská lada o Kláda o Sekery o Klucanina - Zmoly o Skála významný krajinný o Kolbabkův kopeček o Skalky prvek registrovaný 22 o Kosová o Stanovisko registrují je pověřené o Kotouloska o Strejčkov obecní úřady o Krajiny o Suchá loučka o Kručínková stráň o Svatoslavská kamenice o Křížíky o Svatoslavská lada o Lada nad nivou o Svobodnice – Janouškova zmola o Lada nad sídlištěm o Sychrák – Kolbábka o Lada pod Dřínovou o Šafranice o Lažánecké zmoly o Šerkovické padělky o Lícha o Šerkovický rybníček o Lipová alej na Hrádku o Tišnovská vodárna o Lipová alej v Zamlýně o U Bucků o Loučka v Baňkovech o U cesty o Louka nad Sečemi o U dálnice o Louka nad Stanovisky o U Drásovského mostu o Louky pod Čepičkou o U Hálova mlýna o Luh pod Dřínovou o U Hradčanské zástávky o Malý Petrov o U Jezírka o Maršovské sady o U koupaliště o Maršovský žleb o U staré vápenky o Meandry Lubě o U Šmělcovny o Meze na dílech o U tabule o Mezi zelami o U tratě o Mlýnisko o U věže o Mokřad o U závisti o Na Padělcích o Údolí Lomničky o Na příčníkách o Úsušská rokle I o Na širokém o Úsušská rokle II o Nad Homolí o Úsušský remízek o Nad nivkami o Úvoz nad Žernůvkou o Nad roklí o V Dílech

26 ÚAP ORP Tišnov Část B

sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. o Nad řekou o Velká Dřínová o Nad sady o Vidové o Nad starou tratí o Vinohrad o Nad studánkou o Výšinky o Nad širokým o Za Horkou významný krajinný o Nad vinohradem o Za Žlebci prvek registrovaný o Nad zahradami o Za Žlíbkami 22 o registrují je pověřené Nivky o Zadní díly o obecní úřady Olšičky o Zářez u tratě o Ovčárna o Zmole o Ožlabský o Ždanecký potok o Pastviska o Žlíbek o Pískovna o Pod Březím

o mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky významný krajinný v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky – jsou vyjádřeny 23 prvek ze zákona jinou položkou (PUPFL, vodní plochy a toky)

přírodní rezervace včetně ochranného o Hrádky o Nad horou pásma 28 o Pod Sýkořskou myslivnou náleží mezi zvláště o Slunná chráněná území, o Sokolí skála eviduje AOPK v ÚSOP

přírodní park o Údolí Bílého potoka 30 zřizuje se k ochraně o Svratecká hornatina krajinného rázu o Lysicko

o Dobrá studně o Pláně o Horní Židovka o Rojetínský hadec o Hrušín o Svídovec přírodní památka o Klášterce o Svratka včetně ochranného o Krkatá bába o Sýkoř pásma o Květnice o Synalovské kopaniny 31 náleží mezi zvláště o Luzichová o Trenckova rokle o Malhostovické kopečky o Údolí Chlébského potoka chráněná území, o Míchovec o Veselská lada eviduje AOPK v ÚSOP o Na kutinách o Veselský chlum o Padělky o Zámecký les v Lomnici o Pilský rybníček o Zlobice

27 ÚAP ORP Tišnov Část B

sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. o Bohunčina lípa o Lípa u školy o Borovice u vily Franke o Lípa u vodárny o Buk v Rozkopalové zmole o Lípa u Železného o Červený buk v zámecké zahradě o Lípa velkolistá o Drásovská mlýnská hruštička o Lipové stromořadí Na Hrádku o Dub letní v areálu nemocnice o Lipové stromořadí v Tišnově o Hrušeň v Předklášteří o Lípy srdčité o Humpolíčkova Lípa o Lípy u křížku památné stromy o Javor klen v Lomnici o Lípy u sv. Jana v Tišnově o o vyhlašují je pověřené Jeníkova hruška Lípy v Předklášteří 32 o Jeřáb břek u staré vápenky o Obecní lípa za kostelem obecní úřady, eviduje o Jubileum o Obecní lípa AOPK v ÚSOP o Kalovská lípa o Platan u Besénku o Lípa o Pod kaštany o Lípa na kopečku o Skupina líp v klášteře Porta coeli o Lípa republiky o Skupiny dvou líp o Lípa srdčitá o Tis červený o Lípa srdčitá v Lomnici o Tis obecný červený o Lípa Svobody o Unínské lípy o Lípa u Brněnského kříže o Vrba u Krbu o Lípa u kapličky pod kostelem

o Bobrůvka o Dobrá studně o Doubravník - kostel o Květnice NATURA 2000 - o Malhostovické kopečky evropsky významná 34 o Prudká lokalita o Rojetínský hadec eviduje AOPK v ÚSOP o Sokolí skála o Trenckova rokle o Údolí Chlébského potoka o Výrovy skály o Zlobice

A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. lesy ochranné 37 o zařazení rozhoduje krajský úřad les zvláštního určení 38 o zařazení rozhoduje krajský úřad o na celém území ORP Tišnov lesy hospodářské lesy, které nejsou 39 zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení vzdálenost 50m od okraje lesa

k dotčení pozemků do o Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na vzdálenosti 50 m od 40 pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější okraje je třeba souhlas dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být příslušného orgánu obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku státní správy lesů

28 ÚAP ORP Tišnov Část B

sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. bonitovaná půdně ekologická jednotka o Celostátní databáze BPEJ (zajišťuje MZe prostřednictvím odborné 41 Informace o kvalitě organizace) půdy investice do půdy za o Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu účelem zlepšení 43 a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků půdní úrodnosti o ochranná pásma – vymezována s ohledem na ochranu vydatnosti, vodní zdroj jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových povrchové, podzemní vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou 3 vody včetně s průměrným odběrem více než 10 000 m za rok. Jsou stanovována 44 ochranného pásma vodoprávním úřadem zdroje, které jsou nebo o ochranná pásma I. stupně (ochrana vodního zdroje v bezprostředním mohou být využívány okolí jímacího nebo odběrného místa) pro potřeby člověka o ochranná pásma II. stupně (ochrana vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem) vodní útvar podzemních vod o Boskovická brázda – jižní a severní část 47 vymezené soustředění o Krystalinikum v povodí Svratky – střední a západní část podzemní vody o Kuřimská kotlina v příslušném kolektoru povodí vodního toku, o povodí I. řádu – Dunaj rozvodnice o povodí II. řádu – Dunaj povodí je území, ze o povodí III. řádu – Svitava, Svratka kterého veškerý povrchový odtok o povodí IV. řádu – Bedřichovský potok, Besének, Bílý potok, 49 odtéká sítí vodních Blahoňůvka, Bobrůvka, Boračský potok, Březinka, Býkovka, Čebínský toku k určitému místu potok, Hadůvka, Halda, Chlébský potok, Kozlí potok, Křeptovský potok, Křížovský potok, Kuřimka, Lažánka, Libochovka, Lomnička, Lubě, vodního toku; povodí je Maršovský potok, Nedvědička, Pejškovský potok, Podhorka, ohraničeno rozvodnicí Přibyslavický potok, Rakovec, Svratka, Závistka, Žlébský potok

záplavové území administrativně určené o návrhová záplavová čára návrhové povodně s periodicitou 5, 20 a 100 50 území, které může být let (Q5, Q20, Q100) při výskytu povodně o vodní toky: Bobrůvka, Svratka zaplaveno vodou aktivní zóna záplavového území hranice aktivní zóny záplavového území 51 ohraničující území o vodní toky: Bobrůvka, Svratka v zast. územích obcí, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku území zvláštní povodně pod vodním dílem 53 o zvláštní povodeň pod vodním dílem Vír vymezení území ohroženého zvl. povodněmi dobývací prostor stanoví obvodní o Lažánky 57 báňský úřad, prostor o Předklášteří I. s dočasnou změnou o Předklášteří u Tišnova území a jeho ochrana

29 ÚAP ORP Tišnov Část B

sledovaný jev dle číslo Přílohy 1, vyhlášky č. limity využití území jevu 500 / 2006 Sb. chráněné ložiskové území o Březina ochrana výhradního o Černvír o Lažánky 58 ložiska proti o Malhostovice znemožnění nebo o Rašov stížení jeho dobývání; o Smrček stanoví MŽP ložisko nerostných o výhradní ložisko – Březina – Bačkovec, Lažánky, Malhostovice, surovin Nedvědice – Sejřek, Předklášteří, Předklášteří – Dřínová, Rašov, 60 Smrček osvědčení o výhradním o prognózní zdroje – Strhaře - Kozárov ložisku vydává MŽP lokality plošné o Deblín o Drahonín o Heroltice u Tišnova o Holasice u Veverské Bítýšky o Javůrek o Klokočí u Olší o Křižínkov o Lažánky u Veverské Bítýšky o Litava o Maršov u Veverské Bítýšky o Maršov u Veverské Bítýšky – Lažánky o Pernštejn o Předklášteří – Závistka poddolované území o Předklášteří – Kozí brada území se zvlášť o Smrček 61 nepříznivými o Svatoslav u Tišnova inženýrsko- o Tišnov – Květnice geologickými poměry o Tišnov – Květnička lokality bodové o Březina u Tišnova o Deblín o Dolní Loučky – štola u tunelu o Doubravník o Hájek u Tišnova o Kaly o Kuřimské Jestřabí o Maršov u Veverské Bítýšky – propad o Maršov u Veverské Bítýšky o Rašov o Strhaře o Svatoslav u Tišnova o Zhoř u Rohozce 62 sesuvné území a o Hajánky území jiných o Hradčany u Tišnova o Malhostovice geologických rizik o Nelepeč např. sesuvy, o Lomnice radiometrické anomálie o Rohozec

30 ÚAP ORP Tišnov Část B

A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. o technologický objekt zásobování vodou - vodojem technologický objekt zásobování 67 o technologický objekt zásobování vodou - čerpací stanice vodou včetně ochranného pásma o technologický objekt zásobování vodou - úpravna vody

vodovodní síť včetně ochranného pásma 68 o vodovodní síť pitné vody zejména přiváděcí řády do úpravny vody a z úpravny vody

technologický objekt odvádění a o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod – čistírna čištění odpadních vod včetně odpadních vod o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - ochranného pásma 69 přečerpávací stanice o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - ostatní zařízení síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 70 o síť kanalizačních stok zejména přiváděcí stoky k čistírně odpadních vod výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 71 o výrobna elektřiny (fotovoltaické elektrárny) výrobna elektřiny (elektrárna) nad 1 MW elektrická stanice včetně ochranného pásma o elektrická stanice (rozvodna – transformovna, stožárová 72 elektrická stanice (rozvodna, trafostanice, zděná trafostanice) trafostanice) ZVN / VVN, VVN / VN, VN / NN nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma o nadzemní a podzemní vedení NN, VN 73 zahrnuje: o nadzemní vedení VVN, ZVN - nadzemí vedení ZVN, VVN, VN, NN -podzemní kabelové vedení VVN, VN, NN technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a o technologický objekt zásobování plynem (regulační/ měřící stanice bezpečnostního pásma STL a VVTL, regulátor distribuční STL, stanice katodické ochrany) 74 zásobník plynu, plynojem, regulační, o ochranné a bezpečnostní pásmo technologického objektu předávací, kompresorová stanice a zásobování plynem další vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma zahrnuje: - velmi vysokotlaký a tranzitní o VTL, STL a NTL plynovod 75 plynovod a anodové uzemnění o ochranné a bezpečnostní pásmo VTL, STL a NTL plynovodu - vysokotlaký plynovod a anodové uzemnění - hlavní středotlaký plynovod a anodové uzemnění technologický objekt zásobování 79 teplem včetně ochranného pásma o kotelna (Tišnov) jedná se např. o výrobny tepla,

31 ÚAP ORP Tišnov Část B

číslo sledovaný jev dle Přílohy 1, limity využití území jevu vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. předávací stanice, výměníkové stanice apod. teplovod včetně ochranného pásma zahrnuje: 80 - dálkový teplovod a jeho anodové o teplovod - Teplo T (Tišnov) uzemnění - primární teplovod a jeho anodové uzemnění elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma o EKZ – České radiokomunikace, Vodafone, T-Mobile, SŽDC, O2 - EKZ veřejné komunikační sítě jako 81 Czech Republic ústředna o ochranné pásmo EKZ - EKZ neveřejné komunikační sítě - rádiová zařízení (např. vysílače) komunikační vedení včetně ochranného pásma - komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi EKZ veřejné o komunikační vedení – ČD – Telematika, E.ON, České radiokomunikace, itself, O2 Czech Republic, Energetika Kuřim, 82 komunikační sítě RWE GasNet, SŽDC, T - mobile, Teplo T - komunikační vedení neveřejné o ochranné pásmo komunikačního vedení komunikační sítě mezi EKZ neveřejné komunikační sítě - rádiové směrové spoje Staré zátěže v území a o Šroubárna Zetor Předklášteří, TKO Tišnov – Trnec, Cihelna – kontaminované plochy Lomnice, SEM, s.r.o. závod Drásov, Horní Loučky, Maršov, 64 Propadlí, skládky – Sentice, Deblín, Drahonín, Lažánky, Olší, Předklášteří, Tišnov silnice II. třídy včetně ochranného 91 o silnice II. třídy včetně ochranného pásma pásma silnice III. třídy včetně ochranného 92 o silnice III. třídy včetně ochranného pásma pásma železniční dráha celostátní včetně o železniční dráha č. 250, 251 94 ochranného pásma o ochranné pásmo železniční dráhy 97 vlečka včetně ochranného pásma o vlečka včetně ochranného pásma objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma o např. čerpací stanice, mosty, nemocnice, atd. 107 za objekty odpovídají ministerstva a o ochranná pásma objektů jiné ústřední správní úřady objekt požární ochrany o požární stanice HZS Tišnov, školicí středisko Tišnov, výcvikový 111 - sklady a zařízení MV – GŘ HZS ČR prostor Březina u Tišnova, sklady - požární stanice a zařízení HZS kraje objekt důležitý pro plnění úkolů 112 o policejní stanice Policie ČR ochranné pásmo hřbitova, 113 krematoria o ochranné pásmo veřejných pohřebišť OP činí nejméně 100 m

A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V grafické části viz výkres č. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území.

32 ÚAP ORP Tišnov Část B

A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR)

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008

Rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ jsou vymezeny v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. OB3 Rozvojová oblast Brno Území ORP Tišnov je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o území s velmi silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními komunikacemi, tak i tranzitním železničním koridorem. Sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Pro řešení ÚPD Tišnova a obcí v tomto území vyplývá úkol: a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1 v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih. b) vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna.

OS9 Rozvojová osa Brno – Svitavy (Moravská Třebová) Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260 (Brno – Česká Třebová). P10 – koridor pro VVTL plynovodu DN 700 PN 63 Koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu vedoucího z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji.

A)4.2 Záměry kraje

Dopravní infrastruktura:

 rychlostní silnice R43 – varianty D4 – A, D4 – B, D4 – D, D3 – C/Z  přestavba krajských tahů – ÚAP JMK předkládají záměr na přestavbu krajského tahu, který se týká koridoru D37 II/385 Hradčany – Čebín. Šířka koridoru je 150 m, zasahuje se obcí – Hradčany, Sentice, Tišnov  územní rezervy – ÚAP JMK vymezují územní rezervy pro prověření možnosti budoucího využití a umístění ploch a koridorů silniční dopravy nadmístního významu: o DR16 II/387 napřímení Štěpánovice o DR11 II/379 napřímení Nelepeč – Žernůvka o DR43 III/3795 Kuřimské Jestřabí – Dolní Loučky, přeložka  cyklistické koridory - ÚAP JMK vymezují vedení mezinárodní a krajské sítě cyklistických koridorů: o mezinárodní cyklistický koridor prochází obcemi: Běleč, Březina, Doubravník, Lomnice, Předklášteří, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Šerkovice, Tišnov o krajský cyklistický koridor prochází obcemi Borač, Březina, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Heroltice, Hradčany, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Maršov, Nedvědice, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Tišnov

 optimalizace železniční tratě č. 250 Tišnov - Brno, Řečkovice

Technická infrastruktura:

 vedení VVN 400 kV včetně rozvoden – ÚAP JMK vymezují koridory pro vedení VVN 400 kV včetně rozvoden. Řešeného území se týká koridor TE3 procházející obcemi Hradčany a Sentice, šířka koridoru je 400 m.  rozvodna VVN 400 kV – ÚAP JMK vymezují plochu TE6 pro Rozvodnu 400 kV Čebín – rekonstrukce a rozšíření. Plocha o rozloze 10 ha je vymezena na území obce Hradčany.

33 ÚAP ORP Tišnov Část B

 VVTL plynovod Kralice – Bezměrov - poskytovatel NET4GAS zpřesňuje koridor TE34 VVTL plynovodu DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna, vymezený v PÚR ČR 2008. Vedení koridoru zasahuje na území obcí Malhostovice a Sentice. Šířka koridoru je 400 m. ÚSES ÚAP JMK vymezují plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability:  nadregionální biocentra: o NRBC01 Údolí Hodonínky (Nedvědice, Osiky)  nadregionální biokoridor: o NRBK 01 (Běleč, Borač, Černvír, Doubravník, Kaly, Lomnice, Nedvědice, Březina, Dolní Loučky, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Nelepeč - Žernůvka, Ochoz u Tišnova, Osiky, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Synalov, Tišnov)  regionální biocentra: o RBC017 U Krkaté báby (Hluboké Dvory) o RBC018 U Tabule (Rašov, Šerkovice, Tišnov o RBC019 Jahodná (Borač, Lomnice, Lomnička, Štěpánovice) o RBC020 Žďárná (Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC021 Sýkoř (Osiky, Synalov) o RBC023 Pernštejn (Nedvědice) o RBC024 Sokolí skála (Borač, Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC025 Havlov (Drahonín, Žďárec) o RBC026 Vrbka (Horní Loučky, Pernštejnské Jestřabí, Lomnička, Předklášteří) o RBC027 Květnice (Tišnov) o RBC028 Loučky (Dolní Loučky) o RBC029 Slunečná (Braníškov, Heroltice, Lažánky, Maršov, Tišnov) o RBC032 Hamerská (Maršov, Svatoslav) o RBC033 Červená (Svatoslav) o RBC034 Zlobice (Malhostovice) o RBC185 Nad horou (Černvír, Nedvědice) o RBC186 Doubravník (Doubravník) o RBC187 Štěpánovice (Borač, Štěpánovice) o RBC188 Březina (Březina, Hradčany, Sentice) o RBC031 Ostrá (Lažánky) o RBC030 Výří skály (Sentice)  regionální biokoridory: o RBK004 (Brumov, Osiky, Lomnice, Synalov) o RBK006 (Bukovice, Hluboké Dvory, Rohovec, Šerkovice, Tišnov, Unín) o RBK022 (Drahonín) o RBK023 (Horní Loučky, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Žďárec) o RBK024 (Dolní Loučky, Horní Loučky, Kaly, Pernštejnské Jestřabí, Štěpánovice) o RBK025 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK026 (Dolní Loučky, Předklášteří) o RBK030 (Lažánky, Maršov, Svatoslav) o RBK031 (Svatoslav) o RBK123 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK124 (Doubravník) o RBK125 (Borač, Lomnice, Doubravník, Ochoz u Tišnova, Štěpánovice) o RBK126 (Březina, Hradčany, Předklášteří, Štěpánovice, Tišnov) o RBK127 (Březina, Heroltice, Hradčany, Lažánky, Sentice) o RBK005 (Synalov, Strhaře, Rašov, Lomnice, Šerkovice) o RBK029 (Lažánky) o RBK028 (Malhostovice) o RBK027 (Malhostovice) Vodní hospodářství:

 LAPV - ÚAP JMK zpřesňují plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro pověření

34 ÚAP ORP Tišnov Část B

budoucího využití a umístění plochy LAR3 – Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí).  Opatření na vodním toku - ZÚR JMK vymezují plochu POP07 Opatření na vodním toku Bobrůvka (Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova)  Poldr Malhostovice na vodním toku Lubě - ZÚR JMK vymezují plochu POT01 Poldr Malhostovice na vodním toku Lubě pro protipovodňová opatření (Drásov, Malhostovice, Všechovice, Skalička)

 Poldr Skryje na vodním toku Loučka - ZÚR JMK vymezují plochu POT02 Poldr Skryje na vodním toku Loučka pro protipovodňová opatření (Skryje, Tišnovská Nová Ves, Olší, Drahonín)

A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace

V řešeném území jsou v platné ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití: o hranice – zastavitelné území, zastavitelné plochy zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) (převzato z platné ÚPD) 117 vymezuje se v územním plánu o plochy – funkční plochy, plochy s rozdílným způsobem využití (viz přehled ploch)

A)4.4 Jiné záměry jiné záměry o plochy rezerv z platné a rozpracované ÚPD – viz 118 veřejné i soukromé záměry změn v území přehled ploch rezerv – příloha č. 2

Na základě dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíce května roku 2016 v rámci ORP Tišnov, byly definovány další záměry jednotlivých obcí. Tyto záměry zatím nejsou součástí územně plánovacích dokumentací a mají pouze informativní charakter. Informativní záměry jsou graficky znázorněny ve výkrese problémů k řešení v ÚPD ve formě bodů, linií a ploch. Index označení s názvy a popisy je uveden v následujících tabulkách.

Informativní záměry znázorněné bodově Označení Název Obec Katastrální území Popis ZB01 Požární zbrojnice Běleč Běleč Plánovaná výstavba požární zbrojnice ZB02 Plocha pro občanskou vybavenost Dolní Loučky Dolní Loučky Plocha pro občanskou vybavenost ZB03 Výstavba lávky přes řeku Dolní Loučky Dolní Loučky Nový most ZB04 Rozšíření MŠ Dolní Loučky Dolní Loučky Rozšíření MŠ ZB05 Budování sítí Doubravník Doubravník Budování sítí v jižní části obce ZB06 Revitalizace areálu ZD Doubravník Doubravník ZB07 Modernizace stávající hřiště, kabin a kurtů Hradčany Hradčany

ZB08 Vybudování veřejného hřiště pro děti Hradčany Hradčany ZB09 Rozšíření MŠ Lomnice Lomnice ZB10 Intenzifikace ČOV Lomnice Lomnice Intenzifikace ČOV a dešťové zdrže ZB11 Obnova náměstí Lomnice Lomnice Obnova náměstí ZB12 Dětské hřiště Pernštejnské Jestřabí Maňová Záměr vybudovat dětské hřiště ZB13 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Pernštejnské Jestřabí Úprava veřejného prostranství ZB14 Sportovní areál Pernštejnské Jestřabí Pernštejnské Jestřabí ZB15 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Husle Úprava veřejného prostranství ZB16 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Jilmoví Úprava veřejného prostranství Rekonstrukce bývalé školy (kulturní dům, ZB18 Rekonstrukce bývalé školy Svatoslav Svatoslav tělocvična, klubovny, obchod) Výstavba kulturního domu a veřejného ZB17 Výstavba KD a veřejného prostranství Řikonín Řikonín prostranství pro setkávání občanů

35 ÚAP ORP Tišnov Část B

Označení Název Obec Katastrální území Popis ZB19 Oprava jezu Štěpánovice Štěpánovice Oprava jezu na Svratce ZB20 Protipovodňová opatření Úsuší Čížky Protipovodňová opatření ZB21 Protipovodňová opatření Úsuší Čížky Protipovodňová opatření ZB22 Protipovodňová opatření Úsuší Úsuší Protipovodňová opatření ZB23 Protipovodňová opatření Úsuší Úsuší Protipovodňová opatření ZB24 Revitalizace budovy bývalé školy Všechovice Všechovice Revitalizace budovy bývalé školy (č.p. 50) Vybudování komunikačního centra ZB25 Vybudování komunikačního centra Všechovice Všechovice se společenským sálem

Informativní záměry znázorněné liniově Označení Název Obec Katastrální území Popis ZL01 Komunikace Běleč - Křeptov Křeptov Rekonstrukce místní komunikace ZL02 Komunikace Borovník Borovník Záměr vybudovat novou komunikaci ZL03 Chodník a plynovod Borovník Borovník Záměr vybudovat chodník a plynovod ZL04 Chodník Černvír Černvír Záměr vybudovat chodník ZL05 Chodník Černvír Černvír Záměr vybudovat chodník ZL06 Protipovodňové opatření Dolní Loučky Dolní Loučky Záměr vybudování protipovodňového opatření ZL07 Záměr vybudování cyklostezsky Doubravník Doubravník Cyklotrasa Borač - Doubravník - Černvír ZL08 Záměr vybudování chodníku Doubravník Doubravník Záměr vybudování chodníku ZL09 Záměr vybudování chodníku Doubravník Doubravník Záměr vybudování chodníku ZL10 Vybudování cyklostezky Hradčany Hradčany Ve spolupráci s kú Sentice a Čebín ZL11 Záměr propojení místních komunikací Kuřimské Jestřabí Kuřimské Jestřabí Záměr propojení místních komunikací ZL12 Chodník Maršov Maršov Záměr vybudování chodníku ZL13 Chodník Maršov Maršov Záměr vybudování chodníku ZL14 Propojení vodovodu Osiky Osiky Propojení vodovodu ZL15 Záměr opravy místních komunikací Osiky Osiky Záměr opravy místních komunikací ZL16 Cyklostezka Předklášteří - Štěpánovice Předklášteří Předklášteří Vybudování cyklostezky ZL17 Vybudování místní komunikace Strhaře Strhaře Vybudování místní komunikace ZL18 Rekonstrukce kanalizace Svatoslav Svatoslav Rekonstrukce stávající jednotné kanalizace ZL19 Rozšíření veřejného osvětlení Svatoslav Svatoslav Rozšíření veřejného osvětlení ZL20 Rozšíření kanalizace Svatoslav Svatoslav Rozšíření kanalizace ZL21 Záměr vybudování chodníku Újezd u Tišnova Újezd u Tišnova Záměr vybudování chodníku podél komunikace ZL22 Záměr opravy místní vozovky Úsuší Úsuší Záměr opravy místní vozovky ZL23 Záměr opravy místní vozovky Úsuší Čížky Záměr opravy místní vozovky ZL24 Rekonstrukce místních komunikací Všechovice Všechovice Rekonstrukce místních komunikací ZL25 Rekonstrukce místních komunikací Všechovice Všechovice Rekonstrukce místních komunikací

Informativní záměry znázorněné plošně Označení Název Obec Katastrální území Popis ZP01 Výstavba RD Borovník Borovník Nová lokalita pro výstavbu RD ZP02 Lehký průmysl Borovník Borovník Nová plocha pro lehký průmysl ZP03 Výstavba RD Dolní Loučky Dolní Loučky plocha pro bydlení ZP04 Lokalita pro výstavbu sportoviště Drásov Drásov Lokalita pro výstavbu sportoviště ZP05 Nová lokalita pro výstavbu RD Kuřimská Nová Ves Kuřimská Nová Ves plocha pro bydlení ZP06 Výstavba bytových domů Lomnice Lomnice Výstavba 11 nových bytových domů ZP07 Plocha pro výstavbu RD Předklášteří Předklášteří Plocha pro výstavbu RD Úprava stávajícího ÚP (doplnění ploch sídelní zeleně ZP08 Úprava stávajícího ÚP Řikonín Řikonín a dopravního napojení + přerozdělení ploch rod. bydlení a zahrad a sadů ZP09 Nová lokalita pro výstavbu RD Sentice Sentice Nová lokalita pro výstavbu RD ZP10 Vybudování parku Tišnov Tišnov Vybudování parku

36 ÚAP ORP Tišnov Část B

B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

I. PROSTŘEDÍ

Zpracovaná témata:

 Horninové prostředí a geologie  Vodní režim  Hygiena životního prostředí  Ochrana přírody a krajiny  Zemědělský půdní fond  Pozemky určené k plnění funkce lesa B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Nalézá se zde několik geologických jednotek: strážecké moldanubikum, svratecké krystalinikum, moravikum, brněnský masív a boskovická brázda. Geologickou stavbu komplikují četné zlomy. Největší část regionu je tvořena horninami ze svratecké klenby moravika. Svratecká klenba má stavbu vrásového příkrovu. Tektonicky se dělí na spodní autochtonní, resp. paraautochtonní jednotku a příkrovovou jednotku. Autochtonní jednotku tvoří předdevonské krystalinikum a devonský obal (devon – útvar starších prvohor 395 – 345 mil. let). Předdevonská deblínská skupina má ve svém základu ve spodní části feldspatizované ruly a svory s polohami metabazitů a aplitických granitoidů, ve svrchní části pak převládají horniny svorového a fylitového typu. V nadloží deblínské skupiny spočívá paleontologicky doložený devon ve dvou vývojích – závistském a květnickém. V závistském vývoji převládají na bázi kvarcity a konglomeráty, jež jsou do nadloží vystřídány karbonátovým souvrstvím. V květnickém vývoji převládají různé typy vápenců. V příkrovové jednotce – v morávním příkrovu – se od podloží do nadloží objevují tyto skupiny: skupina Bílého potoka, skupina bítešská a skupina olešnická. Skupina Bílého potoka obsahuje grafitické fylity, kvarcity, kataklastické žuly a metabazity, na styku s bítešskou skupinou je vyvinut výrazný karbonátový horizont. Bítešská skupina zahrnuje řadu nejrůznějších variant tzv. bítešských rul s vložkami amfibolických rul, amfibolitů a vzácněji i karbonátových hornin. Olešnická skupina začíná výraznou polohou dvojslídných svorů, pokračuje mocným souvrstvím grafitických fylitů, svorů a vápenců, svrchní část pak obsahuje jemnozrnné biotické a dvojslídné pararuly s polohami krystalických vápenců a různých typů metabazitů. Na západě se moravikum stýká se strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Strážecké moldanubikum náleží skupině moldanubika. Je tvořeno komplexem biotických a sillimaniticko- biotických pararul s různým stupněm migmatitizace, světlými gföhhlskými ortorulami, vložkami amfibolitů, krystalických vápenců, erlanů a skarnů, tělesy granulitů, serpentinitů a granosyenitů, četné jsou výskyty pegmatitových žil. Svratecké krystalinikum tvoří klín mezi horninami moldanubika a moravika v oblasti mezi Štěpánovem, Dolními loučkami a Rožnou. Na jeho stavbě se podílejí dvojslídné ruly, migmatity a ortoruly, v jižní části jsou to pak hojné metabazity, granulity, krystalické vápence (nedvědické mramory) a skarny. Na východě je moravikum ohraničeno boskovickou brázdou. Jedná se o jednostranný tektonický příkop směru SSV – JJZ vyplněný permokarbonskými sedimenty: slepenci, brekciemi, pískovci, arkózami, prachovci a jílovci. Většina těchto hornin má červenou až červenohnědou barvu, která zvýrazňuje průběh boskovické brázdy v terénu.

37 ÚAP ORP Tišnov Část B

Na východ od boskovické brázdy se rozkládá brněnský masív. Na stavbě tohoto masivu předdevonského stáří se podílejí magmatity a enklávy metamorfovaných hornin. Magmatity jsou zastoupeny celou škálou granitoidních hornin od granitů přes granodiority až k dioritům, popřípadě i bazičtějším typům. Enklávy tvoří ruly, migmatity, amfibolity, erlány, kvarcity a metabazity. Horniny brněnského masívu byly intenzivně deformačně postiženy, místy silně kontaminovány a metasomaticky přeměněny. Při západním okraji brněnského masivu se vyskytují izolované ostrůvky devonských vápenců Malhostovice, Čebín, Chudčice, Veveří. V oblasti Babího lomu se na horninách brněnského masívu uchovala kra červenofialových spodnodevonských slepenců facie old-red. Mladší platformní pokryvy jsou zastoupeny mořskými miocenními usazeninami (písky, štěrky, jíly) v Brněnské a Tišnovské kotlině a v přilehlých depresích, v oblasti Lažánek též sladkovodním miocénem (miocén – útvar mladších třetihor 25 – 5 mil. let). V pleistocénu (starších čtvrtohorách) pak došlo ve sníženinách a na závětrných svazích k ukládání spraší (Lacina, Schneider, 2001).

Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) se řešené území řadí do provincie České vysočiny, subprovincie Česko - moravské soustavy. Tišnovsko je součástí dvou oblastí geomorfologického členění. Jihovýchodní oblast ORP Tišnov přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny.

Zařazení do geomorfologické jednotky ČR (ČÚZK, 1996) systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina subprovincie: Českomoravská oblast: Českomoravská vrchovina oblast: Brněnská vrchovina celek: Boskovická brázda

Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí, a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území ORP je existence dusičnanů, železa, manganu a radonu v podzemní vodě. Charakteristika hydrogeologických poměrů Jihomoravského kraje vychází z Hydrologické rajonizace České republiky. SO ORP Tišnov zahrnuje toto členění:

Boskovická brázda severní část (rajon 5221) a jižní část (rajon 5222) Boskovická brázda je nesouměrná tektonická pánev. Její výplň tvoří horniny permokarbonu – jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Na permokarbonu se jako denudační zbytky uchovaly křídové horniny a v jejich nadloží i neogenní sedimenty. Tvoří Kuřimskou kotlinu, která rozděluje Boskovickou brázdu na severní a jižní část. Permokarbonská výplň pánve je slabě puklinově propustná – s koeficientem filtrace n.10- 7 m.s-1.

Krystalinikum v povodí Svratky (rajon 6560) Převážnou část rajonu pokrývají horniny svratecké klenby: fylity, svory, kataklastické žuly s metabazity, kvarcity a krystalické vápence. V těchto horninách se vytvořil nespojitý kolektor podzemních vod v přípovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Z hlediska tvorby odtoku jsou podzemní vody odtékající ze zvětralin obvykle významnější než výrony z rozevřených puklin. Odvodňování se děje nejčastěji skrytými výrony do údolních niv případně přímo do vodotečí.

Kuřimská kotlina (rajon 2242)

38 ÚAP ORP Tišnov Část B

V tektonickém prolomu Boskovické brázdy se nad karbonskými horninami uchovaly ve formě denudačních zbytků křídové sedimenty, pískovce, slepence, slínovce a jíly a dále i neogenní sedimenty: jíly a jílovce nad bází tvořenou písky, štěrky a slepenci. Koeficient filtrace křídových sedimentů se pohybuje od n.10-4 až n.10- 6 m.s-1, u neogenních bazálních písků od n.10-6 až n.10-7 m.s–1.

B)1.2 Těžba nerostných surovin

V ORP Tišnov tvoří těžba nerostných surovin významnou složku ve využívání území. Pestrost zastoupených nerostů, které jsou předmětem těžby, je velká. V severní části území byly dobývány rudy uranu, dopady do území jsou zejména ve formě poddolovaných území, odvalů, výsypek a existence povrchových areálů zajišťujících těžbu. V jihovýchodní části území existovaly lokality historické těžby rud. Posledním významným prvkem těžby nerostných surovin je stavební kámen a kámen pro kamenickou výrobu. Činné jsou dva lomy v Předklášteří (severně a severozápadně od Tišnova) a jeden v Lažánkách. Doposud netěženo je ložisko polodrahokamů Rašov.

Obr. 1: Těžba na území SO ORP Tišnov

B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území

Na území jsou evidována Českou geologickou službou – Geofondem ČR plošné i bodové lokality historické důlní činnosti - poddolovaná území i lokality sesuvů. Nejvíce zatíženo důsledky důlní činnosti, je území na jihu a na severozápadní hranici území. Jižní část, v katastrech obcí Svatoslav, Lažánky, Křižínkov, Heroltice, kde je dopadem část zastavěného území obcí v poddolovaném území. V těchto lokalitách se jedná o historická důlní díla. V severní části území jsou důlní činností dotčena zastavěná území obcí Drahonín, Olší a Tišnovská Nová Ves. V této lokalitě se jedná o důsledky těžby jižní části revíru dobývání uranu Dolní Rožínka. Na zbývajícím území ORP Tišnov nemá poddolování nebo sesuvu na zastavěná území významný vliv.

39 ÚAP ORP Tišnov Část B

Obr. 2: Sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Tišnov

SWOT analýza

Silné stránky  výskyt ložisek nerostných surovin a jejich ochrana (Lažánky, Předklášteří, Březina, Rašov, Malhostovice)  pestrost nerostných surovin  mineralogicky významná lokalita Květnice (u Tišnova) a jiné geologicky významné lokality území Slabé stránky  zvýšená prašnost z provozu lomů (Předklášteří, Lažánky)  vysoký podíl poddolovaných území (Drahonín, Olší, Maršov, Lažánky, Svatoslav)  povrchové důsledky těžby (zejména lokalita u Drahonína) Příležitosti  zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů  následné využití ploch po těžbě - rekultivace (rekreace, různé formy zeleně, vodní plochy) Hrozby  výstavba v nevhodných územích (poddolovaná území a území ohrožená sesuvem)  likvidace následků těžby uranu Problémy k řešení

40 ÚAP ORP Tišnov Část B

 řešení využití ploch nevhodných pro zástavbu  revitalizace ploch po těžbě

B)2 VODNÍ REŽIM

Vodní režim území ORP Tišnov zasahuje do povodí Moravy. Hlavními toky na území ORP jsou Svratka, Besének (levostranný přítok Svratky - Předklášteří), Bobrůvka (pravostranný přítok Svratky – Předklášteří), Lubě (levostranný přítok Svratky – Březina) a Libochovka (pravostranný přítok Bobrůvky – Dolní Loučky). Na území ORP se nenachází žádné významnější vodní plochy. Do území ORP nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Generel (území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území) 2011 Mze ČR vymezuje plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro prověření budoucího využití a umístění. SO ORP Tišnov se týká lokalita LAR3 – Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí)

Obr. 3: Vodstvo ve správním obvodu ORP Tišnov

41 ÚAP ORP Tišnov Část B

B)2.1 Vodní režim v krajině

Krajina má schopnost akumulovat a zpomalovat odtok velkého množství převážně povrchové vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7° - pak dochází ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod

Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečišťování vod podílí také zemědělská výroba. Stav povrchových vod na území správního obvodu Tišnov je z hlediska čistoty nevyhovující.

B)2.3 Vodní eroze, extravilánové vody

Vodní eroze

Vodní eroze je jev, na jehož vzniku a průběhu se podílí celá řada faktorů např.: délka a sklon svahu, ochranný vliv vegetace, odolnost půdy proti destrukční činnosti vody (obsah humusu, složení a vlhkost půdy), protierozní opatření. V zemědělsky využívané části krajiny řešeného území převládá intenzivní zemědělská činnost s velkovýrobními způsoby obhospodařování a s nimi spojené negativní zásahy do krajiny (meliorace, rušení rybníků, mezí, mokřadů, regulace a zatrubňování vodních toků). Zemědělská půda tak vykazuje nízké procento zeleně a malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim – rychlý odtok, vodní eroze, splachy půdy, zanášení vodních toků a svodnic. Problém vodní eroze se v řešeném území vyskytuje:  na velkých nečleněných blocích zemědělské půdy  na nadměrně sklonitých pozemcích s ornou půdou Extravilánové vody, lokální záplavy

Problém s extravilánovými vodami a přívalovými dešti se vyskytuje zejména: na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace apod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem, kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků, svodnic.

B)2.4 Záplavová území

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně. V řešeném území je stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území na toku:  Svratka a na návrh správce vodního toku vymezil vodoprávní úřad na základě nebezpečnosti povodňových průtoků aktivní zónu záplavového území, Q100, Q20 a Q5 na toku:  Bobrůvka SWOT analýza

Silné stránky  území má vysokou retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty)

42 ÚAP ORP Tišnov Část B

 výskyt údolních niv kolem říček a potoků  vymezení a ochrana území s příznivými přírodními podmínkami pro akumulaci povrchových vod (LAPV)  využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou Slabé stránky  velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny - malá retenční schopnost zemědělské krajiny  narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem  nízké zastoupení vodních ploch v krajině  znečištění vodních toků v důsledku vodní eroze  urbanizace záplavových území  nedostatečná zabezpečenost ochrany obcí před povodněmi Příležitosti  podpora zpracování pozemkových úprav - řešení protierozních opatření  uplatnění protipovodňových opatření  hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území  prověřit možnost vymezení nových vodních ploch Hrozby  ohrožení území záplavami  lokální záplavy způsobené extravilánovými vodami při extrémních srážkách  neprovádění údržby a čištění vodních toků  postupné snižování kvality půdy vlivem vodní a větrné eroze, vlivem neřešení odkanalizování obcí Problémy k řešení

 identifikovat pozemky s rizikovým sklonem a navrhnout protierozní opatření – celé území ORP (mimo jihovýchodu)  umožnění návratu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, solitární stromy, mokřady, zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků)  řešení opatření na eliminaci extravilánových vod v ÚPD navržením např. záchytných příkopů po obvodu zastavěných částí sídel, poldrů,..  doplnění vodních ploch v krajině

43 ÚAP ORP Tišnov Část B

B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

B)3.1 Klimatické poměry

Řešené území leží v mírně teplých klimatických oblastech vymezených klimatologem E. Quittem. V jižní části a na jihozápadě území převažuje oblast MT 11, na severovýchodě ORP převažuje klimatická oblast MT 3, na východě MT 7. Severozápad zaujímá klimatická oblast MT 9 a na západě území zasahuje MT 5 (dle QUITT, 1975).

Obr. 4: Vymezení klimatických oblastí v SO ORP Tišnov

B)3.2 Ovzduší

Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Na území správního obvodu ORP Tišnov nebyla v nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění, ani ve věstníku MŽP (12/2004) vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tišnov proto není zařazen mezi prioritní a zřejmě nebude zařazen mezi prioritní ani na základě hodnocení imisních dat za následující roky. Podíl stacionárních zdrojů kategorie REZZO1 a 2 na území správního obvodu Tišnov na celkových krajských emisích znečišťujících látek je zanedbatelný. Majoritním zdrojem tuhých emisí jsou v oblasti ORP Tišnov malé zdroje REZZO3. Druhým největším zdrojem tuhých látek je doprava REZZO4.

Sledují se zejména tyto složky znečištění - oxidy dusíku (NOx, zvláště NO a NO2) - oxid siřičitý (SO2) - polétavý prach

- přízemní ozón (O3)

44 ÚAP ORP Tišnov Část B

Znečištění ovzduší  Stacionární zdroje znečištění ovzduší – velké REZZO1:

Provozovatel Lokalizace zdroje znečištění KORAL spol. s. r. o. Tišnov - výroba zboží z plastů MEZ Nedvědice Nedvědice - elektromontážní strojírenský závod  Stacionární zdroje znečištění ovzduší – střední REZZO2:

Provozovatel Lokalizace zdroje znečištění František Matlák František Matlák – kamenolom Lažánky – drobné provozovny situované v rámci zastavěného území - nejsou známy překročení hygienických limitů – areály živočišné výroby – některé z areálů svými negativními vlivy zasahují do zastavěného území sídel  Stacionární zdroje znečištění ovzduší – malé REZZO3:

– znečištění ovzduší z domácností – obec Lomnice – TZL - 4,78 – řešené území je převážně plynofikováno. Problémem jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy – znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky) – kotelny sídlištní panelové výstavby Znečištění ovzduší dopravou

Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zejména na silnici II/385. Hluk – území v dosahu významných zdrojů (železnice, silnice II. a III. třídy, těžba) jsou zasažena zvýšenou hladinou hluku. Železniční doprava – řešeným územím prochází elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno – Havlíčkův Brod – Kolín – Praha a neelektrifikovaná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Tišnov. Negativní ovlivnění zástavby hlukem se dotýká zejména obcí, kterými prochází trať č. 250, kde dochází k zatížení hlukem až na hranici 70 dB. K bezprostřednímu ohrožení obytné zástavby zde nedochází, v průběhu let se podél tratě rozšířily průmyslové zóny. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy).  silnice II/385 a II/387 (hlavní silniční tah severozápad – jihovýchod) - stále se zvyšující intenzita dopravy obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. V ÚPD kraje a obcí jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury pro dílčí úpravy a případné přeložky za účelem zlepšení napojení na silniční síť vyššího řádu a tím i zlepšení hlukových poměrů v průběhu zástavbou (Hradčany, Drásov, Malhostovice)  zejména intenzita dopravy do centra Tišnova z obcí severně od města obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. Z hlediska ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy vyplývá, že je nutné v co největší míře zajistit plynulost dopravních tras a zkvalitnit povrch komunikací (rozšíření silničních profilů, okružní křižovatky apod.)

B)3.3 Voda

Srážkové poměry: Průměrné roční srážky činí přibližně 500 - 550 mm srážek. Odtokové poměry: Přímým recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Svratka, která vtéká do Dyje.

45 ÚAP ORP Tišnov Část B

Jakost povrchových vod: Znečištění vodních toků je dáno převážně zemědělskou činností.

B)3.4 Půda

Zatížení půd cizorodými látkami: V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek. V území se nachází staré ekologické zátěže – jedná se především o skládky.

B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu

Dle map radonového indexu převažuje v území riziko střední, v místech s dostatečným překryvem čtvrtohorních sedimentů riziko nízké až přechodné. Vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží se na území ORP Tišnov nachází v okolí Tišnovské Nové Vsi, Řikonína a Žďárce.

B)3.6 Nakládání s odpady

Na území ORP Tišnov je prováděna separace odpadů. Firma KTS, s.r.o. odváží pravidelně směsný domovní odpad, separovaný odpad a nebezpečný odpad na určená místa řízených skládek, do Spalovny odpadů Brno a dalších míst, určených k recyklaci. V obcích jsou umístěny kontejnery, v Tišnově se nachází sběrný dvůr. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce areálu sběrného dvora. Cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. Silné stránky  dlouhodobě vysoká kvalita životního prostředí  emise ze stacionárních zdrojů jsou zanedbatelné ve srovnání s krajskými hodnotami  převážná část obcí řešeného území je plynofikována  fungující veřejný dopravní systém  vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu Slabé stránky  zátěž z tranzitní dopravy - hluk, vibrace, exhalace na silnicích II/385, II/387, II/379, II/377  hluk podél silnic II. a III. třídy, procházejících zastavěným územím obcí, zasahuje i do ploch bydlení (zasahuje objekty bydlení a chráněný venkovní prostor)  okolí výrobních areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou  výskyt inverzních situací v zastavěném území v zimním období  negativní vlivy zemědělských areálů  nejsou vyhlášena PHO kolem objektů živočišné výroby Příležitosti  snížení negativních účinků dopravy na hygienu prostředí - podporou nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy  výstavba obchvatů a páteřních komunikací mimo zastavěnou část obcí  národní program snižování emisí (06/2007) – např. nové emisní parametry na spalovací zdroje – výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel environmentálně šetrnějších, osvěta týkající se dopadů na zdraví  zájem města Tišnova řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu

46 ÚAP ORP Tišnov Část B

 plánovaná likvidace starých ekologických zátěží  řešit PHO kolem objektů živočišné výroby  využití obnovitelných zdrojů energie  výstavba ČOV Hrozby  trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže  riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby  lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpady v důsledku zdražování plynu a elektřiny  výskyt starých ekologických zátěží  zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace  znečišťování povrchových i podpovrchových vod splaškovými vodami  nárůst automobilové dopravy  problémy s prosazováním obchvatů

Problémy k řešení

 minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy (např. přeložky silnic, protihluková opatření…)  v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a zemědělských areálů  nové rozvojové plochy (chráněný venkovní prostor) neumisťovat v územích negativních vlivů na životní prostředí (hluku, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházející se ve vazbě na negativní vlivy hluku řešit protihluková opatření  zajistit plochy a koridory technické infrastruktury především v sídlech se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistit plochy pro výsadbu zeleně různých forem za účelem zachycení prašnosti, hluku (např. podél komunikací, areálů výroby, na návětrných stranách)  zajistit plochy pro fungující odpadové hospodářství (skládkovací kapacity, plochy pro sběr, třídění a recyklaci odpadů, kompostárny, bioplynové stanice,..)  řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu  rozvojové plochy pro výrobu a řešení odpadového hospodářství umisťovat přednostně ke kapacitním komunikacím a železnici

B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Řešené území je charakteristické vysokým podílem lesních porostů. Pro oblast Tišnovska je charakteristická harmonie přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturně - historických hodnot. Ty dokreslují přírodní hodnoty dané přírodnímu horizontu vysokým podílem přirozených vodních toků. Na území se nachází zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy. O přírodních hodnotách území svědčí vyhlášení tří přírodních parků - Údolí Bílého potoka, Svratecká hornatina a Lysicko. Plocha přírodních parků zahrnuje třetinu výměry SO ORP Tišnov, dále se zde objevuje regionální a lokální ÚSES, který reprezentuje základní typy stanovišť v území. Pestrost je dána geologickou rozmanitostí a historickým využíváním krajiny.

47 ÚAP ORP Tišnov Část B

B)4.1 Zvláště chráněná území

Vyhlášeny jsou v této kategorii na území ORP Tišnov přírodní památky a přírodní rezervace. Zahrnují především zbytky přirozených lesních porostů v severní a severovýchodní části území. Přírodní rezervace jsou rozmístěny převážně v severní části správního obvodu ORP Tišnov, kde jsou vymezeny přírodní rezervace: Hrádky, Nad horou, Pod Sýkořskou myslivnou a Sokolí skála. Na jihu správního obvodu v katastru obce Lažánky se nachází přírodní rezervace Slunná. Přírodních památek se nachází na území správního obvodu Tišnov celkem 21 a to: Dobrá studně, Horní Židovka, Hrušín, Klášterce, Květnice, Luzichová, Malhostovické kopečky, Míchovec, Na Kutinách, Padělky, Pilský rybníček, Pláně, Rojetínský hadec, Svídovec, Sýkoř, Synalovské kopaniny, Trenckova rokle, Veselská lada, Veselský chlum, Zámecký les v Lomnici a Zlobice.

Obr. 4: Vymezení přírodních rezervací a přírodních památek v SO ORP Tišnov

B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu

V řešeném území nejsou vymezeny.

48 ÚAP ORP Tišnov Část B

B)4.3 Územní systém ekologické stability

Koncepce územního systému ekologické stability vychází z územně technického podkladu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj – Regionální a nadregionální ÚSES ČR, z roku 1996. Na lokální úroveň byl podklad dopracován oborovými dokumentacemi - generely lokálního ÚSES. Koordinační dokumentace vymezení lokálního ÚSES vznikaly pod správou jednotlivých Okresních úřadů. Koordinace proběhla v roce 2003 na krajské úrovni, řešeny byly skladebné části regionální a nadregionální úrovně. Regionální a nadregionální systémy Zastoupen je nadregionálními a regionálními biocentry a biokoridory, které na území ORP zasahují. Koordinace vymezení byla na regionální úrovni provedena v rámci zpracování konceptu Velkého územního celku Kraje Vysočina. Místní (lokální) systém Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny generelem ÚSES. Dokumentace je zpracována v měřítku 1:10 000, v rámci zpracování územních plánů obcí je nutné ji respektovat, podrobnější vymezení pak koordinovat.

B)4.4 Natura 2000 – Evropsky významné lokality

V rámci evropsky významných lokalit jsou chráněny evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy. V řešeném území je vymezeno 12 evropsky významných lokalit: Bobrůvka, Dobrá studně, Doubravník - kostel, Květnice, Malhostovické kopečky, Prudká, Rojetínský hadec, Sokolí skála, Trenckova rokle, Údolí Chlébského potoka, Výrovy skály, Zlobice.

B)4.5 Biogeografické členění:

Na území lze vymezit celkem tři bioregiony (Culek, 2002). 1.24 Brněnský bioregion – jihovýchodní část území Typická část bioregionu je tvořena střídáním hřbetů na krystaliniku s dubohabrovými háji, ostrovy subxerofilních doubrav a květnatých bučin, prolomů, vyplněných živnými sedimenty s dubohabrovými háji, a skalnatých průlomových údolí se suťovými lesy, dubohabřinami i subxerofilními a acidofilními doubravami, velmi vzácně i s reliktními bory. 1.50 Velkomeziříčský bioregion – jihozápadní část území Typická část bioregionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané povrchy na rulách, bez výskytu teplomilné bioty, s jednotvárnými plochami bikových bučin, na členitějších místech s ostrovy květnatých bučin. Nereprezentativní části tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, nižší, teplejší, sušší, s převahou acidofilních doubrav, v údolích větších toků i s dubohabrovými háji. 1.51 Sýkořský bioregion – severní a severozápadní část území Typická část bioregionu má pestré geologické složení s převahou rul a příměsí krystalických vápenců, je tvořena sítí hlubokých skalnatých údolí, ostře řezaných kopců a plošších hřbetů. Vegetačními jednotkami v údolích jsou dubohabrové háje a acidofilní doubravy, výše převažují květnaté bučiny. Hřbety zabírají květnaté, méně bikové bučiny. Nereprezentativní části bioregionu jsou tvořeny zbytky plochých zarovnaných povrchů. SWOT analýza Silné stránky  vysoký podíl stabilních krajinných formací  pestrost a členitost ploch s přírodním potenciálem (vody, lesy, remízy, liniové polní prvky, atp.)  přítomnost přírodních lokalit jedinečného  přítomnost přírodě blízkých lesních společenstev listnatých lesů

49 ÚAP ORP Tišnov Část B

 vysoký podíl existujících a skladebních částí A  existující hierarchická koncepce vymezení ÚSES jako aktivního krajinotvorného prvku Slabé stránky  negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace)  upřesnění a koordinace prvků ÚSES v územně plánovací dokumentaci obcí  nefunkční současný stav některých biokoridorů a biocenter  málo probádané území z hlediska biodiverzity  masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél velkých řek Příležitosti  vyhledání a zvýšení legislativní ochrany dalších cenných přírodních ploch  realizace prvků ÚSES  oživení intenzivně zemědělsky využívaných partií krajiny liniovými či solitérními výsadbami dřevin  vysoký rekreační potenciál Hrozby  geometrizace krajiny  riziko snížené prostupnosti krajiny  převaha ekonomických zájmů nad ochranou přírody  expandující rekreace může narušit biotopy v údolí vodních toků  nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje Problémy k řešení

 koordinace skladebních částí zejména na lokální úrovni

B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Pedologické poměry

V řešeném území se na vývoji půd podílí kyselé horniny moldanubika překryté hlinitými kvarterními sedimenty. V jihovýchodní a jižní části území se na vývoji zemědělských půd podílí jako matečný materiál sprašový překryv hornin brněnského masívu. Zastoupení zemědělských půd v I. nebo II. třídě ochrany je rovnoměrné na celém území ORP s výjimkou severní části území, kde jsou půdy I. a II. třídy slaběji zastoupené. V území s členitým terénem se negativně projevuje eroze půd. Speciální zemědělské kultury Speciální zemědělské kultury - vinice, chmelnice se na území SO ORP Tišnov nevyskytují. Ochrana zemědělského půdního fondu Podkladem pro posouzení kvality půd a s tím související ochranou zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pomocí kódu určeného vyhláškou č.327/1998 Sb. se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy I. až V. V řešeném území jsou zastoupeny jednotlivé třídy takto: I. - 10,9 %, II. - 6,8 %, III. - 10,5 %, IV. - 5,0 %, V. - 22,6 %. Investice do půdy V řešeném území je vybudováno odvodnění (investice do půdy) zejména v západní a jižní části území.

50 ÚAP ORP Tišnov Část B

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území ORP Tišnov je velmi vysoký podíl lesních pozemků, které pokrývají přibližně 43 % rozlohy správního obvodu Tišnov. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení jsou na území správního obvodu zastoupeny minimálně. Převládají zde lesy hospodářské, které jsou rovnoměrně rozloženy po celém území správního obvodu Tišnov. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásah do jejich struktury.

Využití půdy v SO ORP Tišnov

Graf č. 1: Přehled využití půdy v SO ORP Tišnov

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních, mezi které patří lesní půda, vodní plochy, trvalé travní porosty, zahrady, ovocné sady, a nestabilních krajinotvorných prvků (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability jsou pak jednotlivá území klasifikována následovně:

0,10 < KES < 0,30 - území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy

0,30 < KES < 1,00 - území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

1,00 < KES < 3,00 - vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů

KES > 3,00 - přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Pro většinu obcí ze správního obvodu ORP Tišnov vychází hodnota KES v intervalu 1,00 – 3,00, která odpovídá vyvážené krajině s dochovanými přírodními strukturami. Celkově dosahuje správní obvod hodnoty 1,32. Nejvyšší hodnoty koeficientu dosáhla obec Nelepeč – Žernůvka, což značí, že se zde objevuje nejvíce přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Dalšími obcemi s vysokou hodnotou koeficientu a přírodě blízkou krajinou jsou Osiky, Černvír, Synalov a Běleč.

51 ÚAP ORP Tišnov Část B

Naopak nejnižšího koeficientu ekologické stability dosáhla obec Křižínkov s hodnotou 0,16 indikující nadprůměrně využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur. Velmi nízké hodnoty koeficientu se vyskytují také u obcí Borovník, Hradčany, Katov a Drásov.

Graf č. 2: Obce podle hodnoty koeficientu ekologické stability

52 ÚAP ORP Tišnov Část B Využití půdy v jednotlivých obcích SO ORP Tišnov

Trvalé Celková Orná Ovocné Lesní Vodní Ostatní Koeficient Zahrady travní Zastavěné Struktura ZPF výměra půda sady půda plochy plochy ekologické (ha) porosty plochy (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) stability (ha)

Běleč 403,3 58,7 11,5 1,5 118,0 174,1 1,3 3,0 35,4 3,16 Borač 591,3 105,7 12,6 18,9 52,1 320,8 13,8 5,7 61,7 2,42 Borovník 271,8 196,8 4,4 0,3 27,2 26,3 1,7 3,0 12,1 0,28 Braníškov 366,5 116,0 8,7 6,1 10,6 213,2 0,2 3,5 8,3 1,87 Brumov 284,2 151,2 10,2 0,4 33,5 55,0 1,0 3,8 29,1 0,54 Březina 319,5 179,2 9,4 1,4 20,9 73,0 8,7 6,6 20,4 0,55 Bukovice 317,8 149,4 8,4 22,4 16,0 92,1 4,1 2,7 2,7 0,92 Černvír 136,6 13,7 5,7 4,1 30,8 66,1 3,0 2,5 10,8 4,07 Deblín 1 487,9 607,7 33,7 8,6 40,1 727,4 4,1 16,3 50,1 1,21 Dolní Loučky 813,7 230,1 28,4 15,4 53,1 373,7 17,7 16,5 78,7 1,50 Doubravník 1 147,6 165,0 24,1 8,5 172,6 600,1 20,7 13,0 143,7 2,57 Drahonín 668,7 238,6 6,8 2,0 99,4 246,9 2,7 5,5 67,0 1,15 Drásov 1 069,8 608,2 36,2 8,5 9,0 309,8 8,2 25,2 64,9 0,53 Heroltice 341,8 114,9 10,2 1,0 48,7 134,2 4,6 4,9 23,3 1,39 Hluboké Dvory 437,3 135,5 6,7 2,2 37,2 211,7 0,1 3,0 40,8 1,44 Horní Loučky 418,0 140,3 9,1 40,2 32,9 149,5 7,4 5,9 32,7 1,34 Hradčany 306,0 168,3 18,1 2,5 19,5 43,9 4,1 8,9 40,7 0,40 Kaly 430,8 159,7 11,7 17,9 48,6 156,4 1,1 4,5 30,9 1,21 Katov 300,3 180,5 5,3 0,0 36,9 48,9 2,6 5,6 20,6 0,45 Křižínkov 289,5 226,8 7,3 3,5 21,1 5,9 2,1 4,5 18,4 0,16 Kuřimská N. Ves 487,9 246,3 8,6 2,3 30,7 161,3 1,5 4,8 32,2 0,72 Kuřimské Jestřabí 524,8 208,8 8,3 1,7 46,0 223,4 2,0 4,6 30,0 1,16 Lažánky 1 394,4 368,4 20,4 28,1 65,3 836,2 6,4 13,5 56,1 2,18 Lomnice 1 455,9 378,3 36,7 19,5 212,9 685,7 6,9 21,9 94,1 1,95 Lomnička 633,1 317,3 13,0 6,0 24,3 212,8 7,8 8,8 43,1 0,71 Lubné 301,7 114,1 4,7 0,8 35,8 118,9 2,1 2,3 23,2 1,16 Malhostovice 1 151,3 471,7 30,9 5,0 80,4 482,5 14,1 15,6 51,1 1,14 Maršov 748,7 320,2 23,3 17,0 45,1 291,1 2,6 8,3 41,2 1,03

Nedvědice 653,3 47,9 50,3 7,3 68,0 347,3 12,4 19,9 100,1 2,89 Nelepeč-Žernůvka 393,0 43,3 4,7 4,9 43,4 275,8 1,4 1,9 17,6 5,26 Obec Níhov 494,5 238,7 6,5 0,8 25,0 164,4 21,8 5,3 32,1 0,79 Ochoz u Tišnova 381,6 92,8 7,3 0,4 52,0 211,2 0,7 2,3 14,8 2,47 Olší 873,0 357,9 12,9 4,3 134,0 298,1 1,0 7,4 57,5 1,07 Osiky 756,4 109,5 8,6 0,0 50,1 565,5 0,1 3,3 19,2 4,73 Pern. Jestřabí 750,9 333,8 12,4 5,9 100,9 257,0 0,2 5,0 36,0 1,00 Předklášteří 726,0 79,9 33,0 48,1 65,5 349,1 11,0 27,2 112,3 2,31 Rašov 956,5 319,8 20,7 16,4 63,9 477,6 1,2 5,6 51,3 1,54 Rohozec 528,9 151,3 13,1 25,6 52,1 242,7 1,3 3,9 39,0 1,72 Rojetín 427,7 240,7 5,4 1,2 50,2 104,4 1,4 3,3 21,2 0,61 Řikonín 259,3 48,6 2,5 0,4 60,2 113,4 3,3 1,8 29,1 2,26 Sentice 928,5 243,4 24,7 4,8 35,9 569,2 6,5 10,7 33,2 2,23 Skalička 161,2 54,7 6,1 2,4 10,2 69,4 2,9 3,0 12,6 1,30 Skryje 220,8 39,1 4,7 1,9 51,9 87,4 7,6 2,3 26,1 2,27 Strhaře 531,7 117,5 10,0 0,6 50,3 326,7 1,5 3,8 21,4 2,73 Svatoslav 847,5 477,4 21,8 2,1 27,8 260,4 4,6 11,3 42,1 0,60 Synalov 693,5 130,5 8,3 4,8 90,0 431,9 0,6 3,2 24,3 3,39 Šerkovice 487,0 139,8 10,3 5,5 17,9 279,8 7,4 4,4 21,9 1,93 Štěpánovice 502,9 153,3 14,0 9,8 12,4 258,0 17,4 8,1 29,8 1,63 Tišnov 1 712,6 496,3 72,1 24,4 154,9 666,4 14,5 67,5 216,6 1,19 Tišnovská N. Ves 427,0 155,9 5,0 1,4 56,5 189,0 1,4 3,4 14,6 1,46 Újezd u Tišnova 359,4 100,9 6,8 0,3 54,5 154,0 4,2 3,2 35,6 1,57 Unín 335,1 161,0 6,9 5,0 14,8 133,2 0,0 3,4 10,7 0,91 Úsuší 284,9 118,8 7,7 2,5 36,7 94,8 0,5 2,9 21,1 1,00 Vohančice 339,5 101,1 5,6 6,3 11,9 188,7 0,8 3,8 21,3 1,69 Vratislávka 349,6 182,9 6,8 0,7 61,2 77,3 1,3 3,0 16,3 0,73 Všechovice 509,0 187,5 11,2 2,4 24,3 255,0 1,2 6,6 21,0 1,37 Zhoř 209,4 110,5 3,6 1,9 18,2 62,7 0,2 1,5 10,8 0,71 Žďárec 803,6 360,7 17,4 2,3 104,5 224,3 10,3 10,8 73,4 0,81 Železné 235,6 111,8 10,7 4,5 21,5 58,2 1,1 6,4 21,5 0,69 SO ORP Tišnov 34 240,0 11 878,3 845,7 430,9 3 089,4 14 833,6 292,0 470,2 2 367,6 1,32

53

ÚAP ORP Tišnov Část B

SWOT analýza

Silné stránky  vysoký podíl lesních porostů - kompaktní celky  vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů  výskyt BPEJ I. a II. třídy ochrany  severní část území vhodná pro pastevní chov hospodářských zvířat  na většině území vyvážená krajina s dochovanými přírodními strukturami Slabé stránky  zemědělská půda - vodní eroze, plochy s nedostatkem zeleně  nízká úrodnost některých zemědělských půd  malý zájem o zemědělskou produkci  na některých k. ú. nebyly doposud zahájeny komplexní pozemkové úpravy  problém prostupnosti krajiny Příležitosti  specializovat zemědělskou výrobu v některých oblastech na pastevní chov hospodářských zvířat a ekologické zemědělství  rozvíjení agroturistiky  zahájit komplexní pozemkové úpravy ve vybraných k. ú.  využívat krajinotvorné programy pro udržení kulturního stavu krajiny – rekonstrukce sadů, alejí apod.  ochrana nivních půd před vodní erozí  intenzivně obdělávanou krajinu doplnit zelení navržením interakčních prvků  výsadba liniové a izolační zeleně podél silnic, komunikací, cest a toků s doplněním břehových porostů Hrozby  riziko eroze půd – vodní i větrné  nízká konkurenceschopnost zemědělství  splavování úrodné vrstvy orné půdy nevhodným hospodařením Problémy k řešení

 ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělských půd  řešení projevů eroze půdy  ochrana lokálních údolnic před erozí a soustředěným odtokem  komplexní pozemkové úpravy

54 ÚAP ORP Tišnov Část B

II. SPOLEČNOST

Zpracovaná témata:

 Dopravní infrastruktura  Technická infrastruktura  Občanské vybavení  Sociodemografické podmínky  Bydlení  Rekreace

B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Obr. 5: Dopravní infrastruktura v SO ORP Tišnov

55 ÚAP ORP Tišnov Část B

B)6.1 Železniční doprava

Územím ORP Tišnov prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno – Havlíčkův Brod – Kolín – Praha, která má celostátní význam. Do stanice Tišnov ze severu zaúsťuje regionální jednokolejná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Tišnov, na které je trakce dieselová. Řešené území je obsluhováno ze stávajících železničních stanic a zastávek. Železniční zastávky se nachází v obcích: Tišnov, Hradčany, Dolní Loučky, Řikonín, Níhov, Nedvědice, Doubravník, Borač a Štěpánovice. Trať je začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JmK). Ze stanice Tišnov odbočuje vlečka do Čebína, která je využívaná pouze pro rozvodnu Čebín. Také další stávající vlečky v návaznosti na železniční stanici zůstanou zachovány, přestože jsou využívány minimálně. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě.

B)6.2 Silniční doprava

Řešeným územím neprochází silnice z nadřazené silniční sítě. Chybí napojení ORP na dálniční síť. Silnice II/385, procházející západním okrajem Tišnova, zajišťuje plynulé propojení Tišnovska s krajským městem Brnem. Hlavní komunikační systém je tvořen stávajícími silnicemi II. a III. třídy, které mají v zastavěném území sídel charakter sběrných komunikací. Základní silniční síť řešeného území tvoří tyto silnice:  II/385 Nové Město na Moravě - Tišnov - Česká  II/387 Vír - Štěpánov nad Svratkou - Nedvědice - Tišnov  II/379 Velká Bíteš - Tišnov - Lipůvka (přivaděč na D1)  II/391 Křižanov - Žďárec (Předklášteří - Velké Meziříčí - přivaděč na D1)  II/390 Nedvědice - Osová Bítýška - Budišov  II/377 Tišnov - Černá Hora - Rájec-Jestřebí - Sloup - Drahany - Plumlov - Prostějov  II/389 Moravec - Strážek - Žďárec - Dolní Loučky

Silnice II/387 je pokračováním hlavního dopravního tahu na severozápad a je hlavním spojením obcí ORP s Tišnovem a Brnem. Silnice II/385 je nejvýznamnější komunikací v řešeném území. Silnice je důležitou spojkou mezi městem Brnem a Českomoravskou vrchovinou. Prochází jihozápadní částí města Tišnova, na křižovatce se silnicí II/379 je vybudována okružní křižovatka, která pozitivně ovlivňuje dopravní provoz v dané lokalitě (odbočení do města, snížení rychlosti vozidel, přechod pěších), upravována bude ve stávající vyhovující trase, v jižním okraji katastrálního území Tišnova je uvažováno s přeložkou silnice ve směru ke Kuřimi, silnice bude sloužit jako přivaděč na výhledovou trasu rychlostní komunikace R-43. Silnice II/379, prochází od západu ORP k východu (od Velké Bíteše na Drásov). Komunikace má v Tišnově obslužný charakter, ale také sběrný, bude upravována ve stávající trase. Silnice II/391 Předklášteří – Velké Meziříčí má strategický význam pro spojení s dálnicí D1. Rychlostní silnice R43 PÚR ČR (2008) zpřesňuje koridor kapacitní silnice R43 Brno – Svitavy / Moravská Třebová v rozvojové ose OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová.

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje; Souhrn návrhů generelu krajských silnic, byl schválen Radou Jihomoravského kraje v roce 2006 a přeschválen v roce 2008. Generel doporučuje výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnice II/379 Nelepeč – Žernůvka a obchvat Deblína.

56 ÚAP ORP Tišnov Část B B)6.3 Veřejná doprava

Integrovaný dopravní systém (IDS) - dopravní politika ČR definuje integraci (propojení) systémů veřejné dopravy - železnice, regionální autobusy, městská hromadná doprava (dále MHD), jako jednu ze svých priorit. Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou, které jsou začleněny do IDS JmK. V Tišnově sídlí společnost ČSAD Tišnov, která provozuje veřejnou autobusovou dopravu na území správního obvodu. Hlavní dopravní přestupní uzel veřejné dopravy je v Tišnově u železničního nádraží, ve vazbě na nově vybudované autobusové nádraží. Další důležitý přestupní uzel je v Nedvědici a slouží provázání železniční a autobusové dopravy v severní části řešeného území. Hlavní obsluha veřejnou dopravou řešeného území je zajišťována linkovými spoji autobusové dopravy příměstskými i dálkovými. Autobusové napojení je u většiny obcí hodnoceno jako průměrné. Problémem je stav autobusových zastávek v jednotlivých obcích, který je považován za nevyhovující.

B)6.4 Doprava v klidu

Plochy pro odstavení vozidel se nacházejí ve větších sídlech - v Tišnově, kde je v centru města vymezena zóna s parkováním. Zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra města bylo docíleno organizací dopravy formou jednosměrných komunikací - parkování po obou stranách komunikace, problém ale není vyřešen. V ostatních sídlech jsou plochy pro veřejné parkování součástí uličních prostorů, náměstí a návsí. Nová parkoviště jsou v Tišnově zřízena u nových průmyslových objektů a supermarketů – jsou vyhrazena pro zaměstnance a návštěvníky. V roce 2015 bylo vybudováno parkoviště s kapacitou 103 míst v lokalitě Na Loukách. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou však stále nedostatečné - řešení dopravy v klidu v poměru s nárůstem stupně automobilizace. Kumulace obyvatel, dojíždějících a návštěvníků vyvolává problémy s parkováním, nejen v Tišnově, ale i v dalších sídlech.

B)6.5 Pěší a cyklistická doprava

V Tišnově je nejdůležitější pěší trasa vedena jako spojnice železniční stanice a autobusového nádraží s centrem města. Stávající samostatná pěší trasa vede od hostince Na Humpolce podél hřbitova ke kostelu. Územím prochází řada turistických značených tras a tematických naučných stezek (např. naučná stezka na Květnici). Přes řešené území jsou směrovány cyklistické trasy: Samostatná cyklostezka v řešeném území je vybudována podél silnice II/377 od odbočky ke hřbitovu ve směru na Železné, další od Trnce k železniční zastávce Hradčany. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. třídy a účelových komunikacích. Územím ORP Tišnov vede nadregionální dálková cyklotrasa č. 1 zvaná Pražská stezka, trasována je po stávajících silnicích, od Prahy, v regionu přes Nedvědice – Doubravník – Lomnice – Lomnička – Tišnov, městem prochází přes náměstí Míru a po silně dopravně zatížené ulici Brněnské, dále přes Drásov do Brna a Vídně. Částečně vede v souběhu s místní cyklotrasou č. 5172 Tišnov – Drásov – Veverská Bítýška. V řešeném území procházejí místní cyklotrasy č. 4025, 5086, 5130, 5143, 5171, 5197. Přes řešené území jsou připravovány cykloturistické trasy dle „Studie cyklistických tras v Tišnově s vazbou na sousední mikroregiony“, důležité je především vybudování samostatné cyklostezky v souběhu se zatíženou ulicí Brněnskou, propojení účelových komunikací u sportoviště a křížení silnice II/385 ve směru ke koupališti. Přes řešené území jsou vedeny značené turistické trasy, např.:  Naučná stezka kolem Tišnova – přes Květnici, Lomničku, Šerkovice, Jamné, Hájek, Stanoviska, Klucaninu, Tišnov  údolím Svratky od Vírské přehrady až k Brněnské přehradě  údolím Loučky a údolím Besénku

57 ÚAP ORP Tišnov Část B B)6.6 Letecká doprava

Plocha pro ultralehká letadla se nachází v Borovníku (LKBORO), je postavena jako rozšířená součást silnice Borovník - Rojetín s příslušným zázemím. SWOT analýza

Silné stránky  zavedený integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JmK)  terminál – nové autobusové nádraží v návaznosti na vlakové nádraží v Tišnově  železniční spojení města Tišnova s významnými městy v ČR  dobré dopravní napojení na krajské město Brno  připravené řešení silnice II/385 jako přivaděče na plánovanou trasu R43  vyznačená cyklistická trasa č. 1 – Pražská trasa (Praha – Vídeň)  dobrá prostupnost krajinou, připravené trasy pro cyklisty

Slabé stránky  železniční mosty přes silnici II/379 – limitován podjezdný profil pro silniční dopravu (most u Penny marketu Tišnov)  kolizní střety cyklistických tras s intenzivní motorovou dopravou, nejsou vybudovány samostatné cyklistické stezky  nedostatečná obslužnost obcí mimo pracovní dny  problémy s parkováním motorových vozidel v centru Tišnova  silniční tranzitní doprava je vedena obytným územím  nevyhovující stavební a dopravně technický stav některých úseků silnic II. a III. třídy Příležitosti  napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu České republiky - na plánovanou silnici R43  podpora nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy  omezení tranzitní a nákladní dopravy v centru Tišnova Hrozby  trvalý nárůst osobní i nákladní automobilové dopravy, zejména nákladové tranzitní  nedostatek vhodných ploch v okolí centra Tišnova pro návrh parkovišť  snižování počtu spojů veřejné dopravy Problémy k řešení

 navrhnout dopravní trasy a úpravy silničního a železničního skeletu s ohledem na zpracované a schválené záměry kraje  místní úpravy dopravního skeletu (obchvaty, hluková opatření, zastávky IDS) ponechat na řešení ÚPD jednotlivých obcích  řešit nedostatek ploch pro parkování a odstavení vozidel ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity) především v Tišnově  řešit dopravní závady na silnicích II. a III. třídy  řešit rychlostní silnice k zajištění rychlé a bezkolizní dopravy do krajského města Brna

58 ÚAP ORP Tišnov Část B B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje území. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Lze konstatovat, že stav technické infrastruktury, s výjimkou odkanalizování, by neměl být bariérou rozvoje většiny sídel řešeného území. Pro ÚAP ORP je sledováno:  zásobování vodou  odkanalizování a čištění odpadních vod  zásobování plynem  zásobování elektrickou energií  zásobování teplem  spoje

B)7.1 Zásobování vodou

Pro zpracování této kapitoly byla využita zejména studie „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“ (PRVK) zpracovaná firmou Aquatis Brno v roce 2004 a její průběžná aktualizace a data u ÚP jednotlivých obcí. Ze studie PRVK vyplývá skutečnost, že v převážné míře je v jednotlivých obcích ORP Tišnov zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod dosahuje 76,1 % (za okres Brno - venkov). Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP je: Vodárenská akciová společnost, divize Brno – venkov, divize Žďár nad Sázavou a divize Boskovice. Hlavní zdroj vody: JÚ Březová II, vodárenská nádrž Vír (odbočka z přivaděče Březová II – VDJ Čebín – Palackého vrch) JÚ Heroltice, Rohozec – Železné, Lomnička, Čebín - Podhájí, Tišnov - Předklášteří Hlavní skupinový vodovod: vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV), SV Tišnov.

Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody (napojení na vodárenskou soustavu Březová, VOV) i výstavba nových zařízení. Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVK Jihomoravského kraje.

SWOT analýza

Silné stránky  příznivá situace zásobování vodou - dostatečné zdroje pitné vody, dostatečná akumulace vody  vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu  stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy)

59 ÚAP ORP Tišnov Část B

Slabé stránky  zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě  v některých případech technický stav vodovodní sítě Příležitosti  doplnění vodovodních systémů  propojení stávajících systémů Hrozby  kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody Problémy k řešení

 propojení VOV se stávajícími vodovodními systémy  řešit chybějící vodovodní systémy a propojení stávajících systémů

B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod

V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obce nad 2000 obyvatel (Tišnov a Předklášteří) mají k dispozici kanalizaci, která odvádí odpadní vody na ČOV Tišnov (Březina). Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Vlastní ČOV mají vybudovány obce:  Nedvědice (Nedvědice, Černvír)  Sentice  Březina (Tišnov, Březina, Heroltice, Hradčany, Vohančice, Železné)  Dolní Loučky (Dolní Loučky, Újezd u Tišnova, Horní Loučky)  Doubravník  Lomnička (Lomnička, Šerkovice)  Lomnice  Deblín  Malhostovice - Drásov  Svatoslav