Analýza Dopravní Infrastruktury Na Vybrané Silnice V Ústeckém Kraji Obsah

Agentura pro analýzy, studie, projekty spol. s r. o.

Analýza dopravní infrastruktury na vybrané silnice v Ústeckém kraji Obsah

Úvod...... 5

1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...... 6

2 METODOLOGIE...... 7

2.1 Použité metody a techniky...... 7

2.1.1 Studium a analýza veřejně dostupných dokumentů a statistických údajů...... 7

2.1.2 Statisticko–matematická analýza...... 8

2.1.3 Dotazníkové šetření...... 8

2.1.4 Konzultace se zainteresovanými subjekty (municipality, zaměstnavatelé, orgány veřejné správy ze sektoru dopravy a další)...... 9

3 ANALYTICKÁ ČÁST...... 10

3.1 Analýza dokumentů v oblasti dopravy...... 10

3.1.1 Dokumenty na evropské úrovni...... 10

3.1.2 Dokumenty na národní úrovni...... 11

3.1.3 Dokumenty na krajské úrovni...... 15

3.2 Správa dopravní infrastruktury v ČR...... 17

3.2.1 Správa silnic a dálnic...... 17

3.2.2 Správa dráhy...... 18

3.2.3 Správa vodní cesty...... 18

3.3 Charakteristika Ústeckého kraje z hlediska dopravní infrastruktury...... 19

3.3.1 Silniční doprava...... 19

3.3.2 Železniční doprava...... 25

3.3.3 Vodní doprava...... 25

3.4 Dotazníkové šetření...... 27

3.4.1 Výsledky dotazníkového šetření u obcí s rozšířenou působností...... 27

3.4.2 Výsledky dotazníkového šetření u firem...... 31

2 Obsah

3.5 Vyhodnocení investic do dopravní infrastruktury za období 2007 – 2013...... 40

3.5.1 Investiční výstavba v ČR...... 40

3.5.2 Investiční výstavba v Ústeckém kraji financovaná ze zdrojů EU...... 41

3.5.3 Investiční výstavba v Ústeckém kraji nefinancovaná ze zdrojů EU ...... 47

3.6 Shrnutí analytické části...... 48

4 Návrhová část...... 50

4.1 Priority pro období 2014 – 2020...... 50

4.2 Hlavní prioritní akce v oblasti dopravy na území Ústeckého kraje pro léta 2014 - 2020...... 53

4.3 Další prioritní akce v oblasti dopravy na území Ústeckého kraje pro léta 2014 - 2020...... 72

5 Závěr...... 78

Seznam grafů, tabulek a obrázků...... 79

Seznam grafů...... 79

Seznam tabulek...... 80

Seznam obrázků...... 81

Seznam použitých zkratek...... 82

Seznam použitých zdrojů...... 83

Příloha č. 1 - Mapy tras...... 85

Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření...... 89

Úvod

Dopravní infrastruktura je jedním z významných faktorů působících na socioekonomický rozvoj regionu. Dobudování dopravní infrastruktury a na- pojení regionu na hlavní české i evropské trasy je nezbytnou podmínkou pro zlepšení konkurenceschopnosti celého Ústeckého kraje.

Analýza má za úkol specifikovat potřeby Ústecké- ho kraje v oblasti dopravní infrastruktury pro obdo- bí 2014+ a připravit argumentaci pro vyjednávání o začlenění priorit ÚK v oblasti dopravy do ERDF pomocí kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Dokument je členěn do dvou hlavních částí, analy- tické a návrhové.

Analytická část je věnována informacím o členě- Návrhová část se zabývá potřebami Ústeckého ní a správě dopravní infrastruktury v ČR i v Ústec- kraje pro další programové období. Specifikuje kém kraji. Nedílnou součástí analýzy je zmapová- akce, jejichž realizace je pro budoucnost Ústeckého ní Ústeckého kraje z hlediska současného stavu kraje z hlediska socioekonomického rozvoje prio- dopravní infrastruktury. Jednotlivé podkapitoly se ritní a identifikuje konkrétní dopady a přínosy jejich postupně věnují vztahům ve správě jednotlivých realizace. Sestavení pořadí jednotlivých akcí včet- složek dopravní infrastruktury, dále jsou prezen- ně stanovení prioritních akcí s celokrajným a re- továny analýzy současného stavu dopravní infra- publikovým dopadem a jejich analytické zdůvod- struktury a strategických dokumentů s dopadem nění je obsahem osmé kapitoly. Poslední kapitola na oblast dopravy. Důležitou podkapitolou jsou návrhové části je věnována implementaci priorit výsledky dotazníkových šetření provedených mezi do připravovaných programových dokumentů za- zástupci municipalit a zaměstnavatelů v Ústeckém měřených na období 2014+. Obsahuje zpracování kraji. Analytickou část uzavírá podkapitola zaměře- souhrnu analýz a návrhů jako podklad k začlenění ná na rozbor již provedených investic do dopravní priorit Ústeckého kraje v oblasti dopravy do ERDF. infrastruktury v předchozích letech, a to se zamě- řením na problematiku financování dopravních staveb ze zdrojů Evropské unie.

5 Základní identifikační údaje

1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Zadavatel: Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

Zpracovatel: Agentura pro analýzy, studie, projekty spol. s r. o. Nábřeží 754/9 779 00 Olomouc

Dokument zpracován k datu: 30. listopadu 2011.

6 Metodologie

2 METODOLOGIE

Smyslem této kapitoly je především seznámení uživatele dokumentu s postupy a metodami, které byly v průběhu sběru a zpracování dat využity. Rovněž jsou v potřebném rozsahu představeny zdroje následně interpretovaných dat.

2.1 Použité metody a techniky

Zpracovatelský tým vycházel při přípravě tohoto Data, která bylo nezbytné přesně kvantifikovat, dokumentu ze základní teze: „Kvalita každé ana- vychází ze statistických dat, která jsou dostupná lýzy vychází z kvality získaných dat“. Tato nosná na různých zkoumaných úrovních. Na místech myšlenka se prolíná celým textem dokumentu. Pro analýzy, kde to bylo vhodné, jsou analyzovaná zajištění kvalitních dat je nezbytné zvolit správné data prezentována nejprve na úrovni celé České procedury. Metody zvolené pro zpracování tohoto republiky (případně ve vztahu k EU), dále jsou pro- dokumentu jsou v základním přehledu rozpracová- vedeny výstupy za celý Ústecký kraj a následně ny v následující kapitole. uskutečněn též pohled do jednotlivých okresů regionu. Pro účely této analýzy není relevantní pro- V dokumentu dochází ke kombinaci kvalitativního vádět zkoumání na úrovni obcí. a kvantitativního přístupu, čemuž jsou přizpůsobe- ny i zvolené techniky. Jedná se o:

1. Studium a analýza veřejně dostupných do- kumentů a statistických údajů. 2. Statisticko–matematická analýza. 3. Dotazníkové šetření. 4. Konzultace se zainteresovanými subjekty (municipality, zaměstnavatelé, orgány veřej- né správy ze sektoru dopravy a další).

2.1.1 Studium a analýza veřejně dostupných dokumentů a statistických údajů

Tato technika spočívá v analýze stávajících zdro- Prakticky všemi kapitolami tohoto dokumentu se jů informací k dané tematice – tedy problematice tak prolínají poznatky z těchto dokumentů: dopravní infrastruktury na úrovni Evropské unie, České republiky a Ústeckého kraje. Prostřednictvím BÍLÁ KNIHA - Plán jednotného evropského této techniky byly provedeny rešerše možný zdro- dopravní prostoru - vytvoření konkurence- jů informací a jejich následná analýza. Byly studo- schopného dopravního systému účinně vy- vány zejména nejrůznější rozvojové, strategické či užívajícího zdroje. jiné tematické dokumenty na úrovni nadnárodní, EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní národní i regionální. a udržitelný růst podporující začlenění.

7 Metodologie

Obnovená strategie udržitelného rozvoje Ev- Dalším důležitým informačním zdrojem byla rele- ropské unie. vantní statistická data. Ta byla získávána především Národní program reforem České republiky z internetových prezentací následujících subjektů: 2011, Příspěvek ČR ke Strategii Evropa 2020. Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013. Český statistický úřad, Generální plán rozvoje dopravní infrastruktu- Ministerstvo dopravy, ry (GEPARDI). Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní strategický referenční rámec ČR Ředitelství silnic a dálnic, 2007 – 2013. Státní fond dopravní infrastruktury, Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Správa železniční dopravní cesty, Politika územního rozvoje České republiky Ředitelství vodních cest České republiky, 2008. Ústecký kraj. Národní kosmický plán. Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – Takto získaná statistická data byla dále podrobena 2013. bližší statisticko–matematické analýze, o které blí- Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého že hovoří následující podkapitola. kraje 2006 – 2020. Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústec- kého kraje. Další tematicky zaměřené dokumenty.

2.1.2 Statisticko–matematická analýza

Ke sběru dat byl použit pozitivistický přístup, který Z důvodu náročnosti získání některých především spočívá zejména v kvantitativních metodách. Dů- kvantifikovatelných dat byl zvolen jednotný sys- raz je přitom kladen na systematičnost a interpre- tém v rámci celého profilu. Řešená problematika taci získaných dat. V souladu s tím bylo pracováno tak byla i z hlediska interpretace statistických dat se dvěma typy statistických dat: rozdělena (na místech, kde je to relevantní) do tří základních úrovní: národní – regionální – okres- Primární data (data sebrána pro konkrétní ní. Pokud to bylo vhodné, byla navíc zařazena též potřebu tohoto dokumentu – např. dotazní- data za Evropskou unii. kové šetření, viz dále). Sekundární data (data známá před hodno- Výsledky provedených statisticko-matematic- cením, především statistická data volně do- kých analýz jsou zaznamenány v těle dokumentu stupná, viz přehled v předchozí kapitole). v přehledných grafech. Doprovodně jsou vybraná zdrojová data pro přehled a úplnost zaznamenána v přílohách dokumentu.

2.1.3 Dotazníkové šetření

Jedním z klíčových podkladů pro zpracování přísluš- dopravní infrastruktury, její hustotu a též shroma- ných částí této analýzy jsou provedená dotazníko- žďovány podněty a návrhy na vhodné doplnění či vá šetření. V rámci zjišťování názorů klíčových akté- zkvalitnění dopravní infrastruktury v regionu. rů života regionu byly zjišťovány názory na kvalitu

8 Metodologie

Provedena tak byla dvě dotazníková šetření: schůzky vyplnili s respondenty připravený dotaz- ník. Ve výjimečných případech byl dotazník zaslán Dotazníkové šetření mezi municipalitami Ús- e-mailem nebo vyplněn prostřednictvím telefonic- teckého kraje. kého rozhovoru. Tímto způsobem bylo osloveno Dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli více než 500 podnikatelských subjektů z Ústecké- Ústeckého kraje. ho kraje. Nakonec bylo získáno 365 vyplněných dotazníků. Jejich analýzou byly zjištěny názory Komunikace se zástupci obcí s rozšířenou působ- na stávající hustotu a technickou kvalitu dopravní ností (z odboru územního plánování) probíhala infrastruktury v regionu. Zároveň byla provedena formou osobního rozhovoru. Smyslem osobní- detailnější analýza u odpovědí definující určitý vý- ho setkání (případně telefonického rozhovoru) znamně problematický prvek, a to na úrovni jed- bylo definování hlavních potřeb v oblasti dopravy notlivých okresů. na území daného města. Výstupem dotazníkového šetření (či spíše řízeného rozhovoru) byly návrhy Získaná data byla přenesena z „papírové“ podoby vhodných investičních akcí, které by dle názorů do formy elektronické analytické tabulky. Pomocí respondentů nejvíce přispěly ke zlepšení dopravní tohoto interaktivního nástroje pak byla tato data infrastruktury dané oblasti. zpracována efektivněji a s maximální přesností. Dotazníková šetření byla uskutečněna v měsících Pro účely druhého dotazníkového šetření byli říjen a listopad 2011. proškoleni dotazovatelé, kteří na základě osobní

2.1.4 Konzultace se zainteresovanými subjekty (municipality, zaměstnavatelé, orgány veřejné správy ze sektoru dopravy a další)

V rámci navázané komunikace při realizovaném Za pozitivní přístup náleží všem zúčastněným sub- dotazníkovém šetření proběhly s vybranými sub- jektům poděkování zpracovatelského týmu. Rov- jekty také neformální konzultace ohledně zaměření něž patří dík za ochotu při poskytování informací celého dokumentu. Díky řadě zajímavých podnětů pracovníkům všech dotčených institucí ze sektoru přímo z „terénu“ byl zpracovatelský tým upozor- dopravy (MD ČR, MMR ČR, ŘSD ČR, SŽDC, ŘVC ČR, něn na řadu regionálních aspektů, které byly ná- Ústecký kraj). sledně zapracovány do textu dokumentu.

V průběhu zpracování analýzy zároveň probíhaly konzultace zpracovatelského týmu s příslušnými představiteli Ústeckého kraje.

9 Analytická část

3 ANALYTICKÁ ČÁST

3.1 Analýza dokumentů v oblasti dopravy

Problematika dopravy je řešena v rámci strategických dokumentů, které jsou zpracovávány na úrovni nadnárodní (evropské), národní a regionální. Nadnárodní a národní strategické dokumenty mapují potřeby v dopravní infrastruktuře a zároveň vymezují možnosti k jejímu řešení. Strategické dokumenty na úrovni regionu pak definují potřeby daného území a opatření k jejich dosažení.

Zde uvádíme stručný přehled těchto strategických dokumentů:

3.1.1 Dokumenty na evropské úrovni

BÍLÁ KNIHA - Plán jednotného evropského do- EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udrži- pravní prostoru - vytvoření konkurence schop- telný růst podporující začlenění ného dopravního systému účinně využívajícího zdroje Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority: Dokument popisuje přípravu evropského dopravní- ho prostoru na budoucnost, stanovuje vize konku- 1. Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založe- renceschopného a udržitelného dopravního systé- nou na znalostech a inovacích. mu, vymezuje 10 základních cílů a strategii k jejich 2. Udržitelný růst: podporovat konkurence- dosažení. schopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Cíle 3. Růst podporující začlenění, podporovat eko- Bylo stanoveno 10 cílů ve třech následujících klíčo- nomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vých oblastech: vyznačovat sociální a územní soudržností.

1. Vývoj a využívání nových a udržitelných paliv Dokument stanovuje cíle do roku 2020 a opatře- a pohonných systémů. ní k jejich dosažení. Jedna z kapitol definuje rámec 2. Optimalizace výkonu multimodálních logis- pro lepší řízení, jež je nezbytné pro uskutečnění tických řetězců, mj. větším využitím energe- transformačních změn. V závěru dokumentu jsou ticky účinnějších druhů dopravy. navržena rozhodnutí, která byla přijata Evropskou 3. Zvyšování účinnosti dopravy a využívání in- radou na zasedání na jaře 2010. Smyslem doku- frastruktury prostřednictvím informačních mentu je nalezení instrumentů pro efektivní nale- systémů a tržně orientovaných stimulů. zení cesty z hospodářské krize. Problematika dopravy je řešena zejména prostřednictvím priority Zdroj „Udržitelný růst“. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ. do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:PDF

10 Analytická část

Cíle bude Evropská unie účinněji řídit svým dlouho- Je navrženo pět měřitelných cílů EU na období dobým závazkem za účelem splnění stanovených do roku 2020, které budou převedeny do vnitro- úkolů a cílů udržitelného rozvoje. Potvrzuje potře- státních cílů v následujících oblastech: bu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včet- Zaměstnanost. ně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít Výzkum a inovace. na globální udržitelný rozvoj značný vliv. Změna klimatu a energie. Vzdělávání. Cíle Boj proti chudobě. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, Zdroj jež Evropské unii umožní dosáhnout trvalého zvy- http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf šování kvality života pro současné i budoucí gene- race prostřednictvím rozumného využívání zdrojů Obnovená strategie udržitelného rozvoje Evrop- i potenciálu hospodářství k ekologickým a sociál- ské unie ním inovacím.

Obnovená strategie udržitelného rozvoje pro rozší- Zdroj řenou Evropu byla přijata Evropskou radou v roce http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/ 2006 a vychází z předchozí strategie přijaté v roce MZPMSFHD4PB3/$FILE/st_ur_eu_cs06.pdf 2001. Obsahuje soudržnou strategii toho, jak se

3.1.2 Dokumenty na národní úrovni

Národní program reforem České republiky 2011, 4. Nedostatečná diverzifikace ekonomiky ply- Příspěvek ČR ke Strategii Evropa 2020 noucí z chybějící podpory její inovační kapacity a podnikového výzkumu a vývoje. Národní program reforem představuje příspěvek 5. Nízká produktivita práce v důsledku nedo- České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020, statečné úrovně znalostí a dovedností. které si stanovily státy Evropské Unie nad rámec 6. Nedostatečná síť páteřní dopravní unijních kompetencí v oblasti dobrovolné koordi- infrastruktury. nace hospodářských politik. Členění kapitol Ná- rodního programu reforem vychází ze stěžejních Cíle oblastí pro podporu konkurenceschopnosti, a to při Při stanovování vlastních národních priorit a celko- zohlednění překážek ekonomického růstu v České vé podoby národních programů reforem členské republice identifikovaných Radou pro hospodářské státy zohledňují i integrované hlavní směry a jejich a finanční záležitosti EU na jejím zasedání 8. června doporučení: 2010: 1. Zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných 1. Vysoké strukturální deficity a dlouhodobá financí. udržitelnost veřejných financí. 2. Vyřešit makroekonomické nerovnováhy. 2. Přetrvávající strukturální nedostatky na trhu 3. Snižovat nerovnováhy v eurozóně. práce. 4. Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje 3. Trvající překážky podnikatelského prostře- a inovací, posílit znalostní trojúhelník a rozvi- dí a nedostatečná efektivita veřejné správy nout potenciál digitální ekonomiky. a právního rámce. 5. Zlepšit účinnost zdrojů a snížit emise sklení- kových plynů.

11 Analytická část

6. Zlepšit prostředí pro podnikatele a spo- Cíle třebitele a zmodernizovat průmyslovou V kapitole 4 jsou stanoveny specifické cíle doprav- základnu. ní politiky podle následujících priorit: 7. Zvýšit účast na trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost. 1. Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi 8. Vytvořit dovednostmi vybavenou a odborně druhy dopravy zajištěním rovných podmínek připravenou pracovní sílu, která bude odpo- na dopravním trhu. vídat potřebám trhu práce, podporovat kvali- 2. Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury. tu pracovních míst a celoživotní učení. 3. Zajištění financování v sektoru dopravy. 9. Zlepšit výkonnost systémů vzdělávání a od- 4. Zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti borné přípravy na všech úrovních. dopravy. 5. Podpora rozvoje dopravy v regionech. Zdroj http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/ Zdroj narodni-program-reforem-uvod/1000502/61599/ http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/652F57DA-5359-4AC6- -AC42-95388FED4032/0/MDCR_DPCR20052013_UZweb. Dopravní politika ČR pro léta 2005 - 2013 pdf

Základní témata, kterými se Dopravní politika Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury v rámci dosažení svých cílů především zabývá, jsou: (GEPARDI)

Harmonizace podmínek na přepravním trhu. GEPARDI je návazná sektorová strategie, jejímž Modernizace, rozvoj a oživení železniční do- cílem je rozpracování opatření stanovených v Do- pravy. pravní politice České republiky pro léta 2005 - 2013 Zlepšení kvality silniční dopravy. a navržení strategie k naplnění dílčích opatření Omezení vlivů dopravy na životní prostředí z jednotlivých specifických cílů. GEPARDI předsta- a veřejné zdraví. vuje strategický rámec, který má pomoci efektivně Provozní a technická interoperabilita evrop- řídit rozvoj dopravní infrastruktury v České repub- ského železničního systému. lice. Definuje vize, globální cíle, priority a specific- Rozvoj panevropské dopravní sítě včetně ké cíle priorit. Čtvrtá kapitola tohoto dokumentu prioritních projektů EU. je věnována financování dopravní infrastruktury Zvýšení bezpečnosti dopravy. do roku 2015. V kapitole následující je uvedena Výkonové zpoplatnění dopravy. alokace financí na celé období 2007-2013 pro Práva a povinnosti uživatelů dopravních slu- 3 variantní rozpočtové scénáře. žeb. Podpora multimodálních přepravních systé- Cíle mů. Vize: Zkvalitnit mobilitu osob a zboží tak, aby vý- Rozvoj městské, příměstské a regionální hro- znamně pomáhala přiblížit ČR ekonomické úrovni madné dopravy v rámci IDS. hospodářsky rozvinutějších zemí EU. Zaměření výzkumu na bezpečnou, provoz- ně spolehlivou a environmentálně šetrnou Globální cíl: Zajistit optimální dopravní spojení ČR dopravu včetně využití nejmodernějších do- s okolními státy, kvalitní napojení všech regionů stupných technologií a globálních navigač- na transevropské dopravní sítě a infrastrukturu pro ních družicových systémů (GNSS). vnitřní dopravní vazby v regionech s cílem pokrýt ekonomické a sociální potřeby při dosažení maxi- V kapitole 5 jsou stanoveny hlavní úkoly Dopravní málního pozitivního rozdílu mezi celospolečenský- politiky a nástroje její realizace. V závěru je popsán mi přínosy a náklady. monitorovací systém dopravní politiky.

12 Analytická část

Priority: Strategické cíle:

1. Stanovit optimální priority rozvoje dopravní I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká infrastruktury ve střednědobém horizontu. ekonomika. 2. Stabilizovat potřebné zdroje a vytvořit efek- II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudrž- tivní rámec financování rozvoje dopravní ná společnost. infrastruktury. III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí. IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území. Zdroj http://cenadalnic.oziveni.cz/documents/md-gepardi.pdf Zdroj http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/197f55c7-ffeb- Národní strategický referenční rámec ČR 2007 -4f5c-ab81-26237ef6eaf1/Narodni-strategicky-referencni- - 2013 -ramec-CR-2007%E2%80%942013-

Východiskem pro zpracování návrhu Národní- Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR ho strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky. Analytická část Úlohou Strategického rámce udržitelného rozvoje Národního strategického referenčního rámce se České republiky je vytvořit konsensuální rámec pro zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek zpracování dalších materiálů koncepčního charak- České republiky pro posilování její konkurence- teru (sektorových politik či akčních programů) a být schopnosti, stejně tak jako problematických míst tak důležitým východiskem pro strategické rozho- a slabých stránek, které mohou stát v cestě udrži- dování v rámci jednotlivých resortů i pro mezire- telnému růstu ekonomiky i společnosti. sortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupi- nami. Jedná se o aktualizaci Strategie udržitelného Strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické rozvoje ČR z roku 2004. Strategie udržitelného roz- obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie voje se navzájem doplňuje s obnovenou Lisabon- udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růs- skou strategií, která zásadním způsobem přispívá tu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007- k zastřešujícímu cíli udržitelného rozvoje tím, že se 2013 a další platné resortní a regionální strategie) soustředí především na činnosti a opatření zaměře- strategické dokumenty. né na zvýšení konkurenceschopnosti a hospodář- ského růstu a podporu vytváření pracovních míst. Národní strategický referenční rámec udává sys- tém operačních programů politiky hospodářské K realizaci kroků, které přispějí k naplňování ob- a sociální soudržnosti 2007–2013, jejichž prostřed- novené Lisabonské strategie, byly zpracovány nictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. na úrovni členských států, tedy i ČR, národní lisa- bonské programy – tzv. národní programy reforem Cíle (NPR). Strategický rámec udržitelného rozvoje má Globálním cílem je přeměna socioekonomické- nadresortní průřezový charakter obdobně jako např. ho prostředí ČR v souladu s principy udržitelného Národní program reforem ČR 2008 – 2010 nebo rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013, realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřed- které jsou s aktualizovanou SUR ČR v souladu. Roz- nictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti díl je v podstatně dlouhodobějším a tím obecnějším bude dosahováno udržitelného růstu s cílem do- pojetí tohoto dokumentu. SRUR informuje vládní sáhnout hospodářské úrovně EU-25. ČR bude usi- orgány a shrnuje na obecné úrovni klíčová témata, lovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmo- problémy a možná řešení. Jejím cílem není ukládat nický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování konkrétní opatření nebo nahradit resortní nebo prů- úrovně kvality života obyvatelstva. řezové strategie, nýbrž podpořit jejich dlouhodobou orientaci a vzájemnou provázanost.

13 Analytická část

Cíle Podle místních podmínek vytvářet předpo- Priority a cíle udržitelného rozvoje jsou řazeny klady pro lepší dostupnost území a zkvalitně- do následujících pěti prioritních os: ní dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví dopravní a technické infrastruktury zachovat Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah Prioritní osa 3: Rozvoj území fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledi- Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodi- sek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. verzita Nepřípustné je vytváření nových úzkých hr- Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společ- del na trasách dálnic, rychlostních silnic a ka- nost pacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly Zdroj v dostatečném odstupu od obytné zástavby http://www.mpo.cz/dokument71639.html hlavních center osídlení. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostup- Politika územního rozvoje České republiky 2008 nosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potře- Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj by veřejné dopravy a požadavky ochrany ve- územního plánování, který slouží zejména pro řejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni oblastí a rozvojových os. Možnosti nové a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, a současně jako zdroj důležitých argumentů při jaké vyvolá nároky na změny veřejné do- prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje pravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vy- Evropské unie. tvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti Dokument Politika územního rozvoje ČR určuje po- obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před žadavky na konkretizaci úkolů územního plánování hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v republikových, mezinárodních, nadregionálních v území podmínky pro environmentální šetr- a přeshraničních souvislostech, určuje strategii né formy dopravy. a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního pláno- Zdroj vání pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Po- http://www.mmr.cz/getdoc/873d1a09- litice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti -3b9d-4a12-9924-e42eb641a0ad/ se zvýšenými požadavky na změny v území, které III--Navrh-PUR-CR-2008 svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými Národní kosmický plán hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro Národní kosmický plán je základním dokumentem vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují ČR pro podporu jejích mezinárodních i národních kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech kosmických aktivit. Vymezuje jejich rozsah a spe- změn v jejich využití. cifikuje záměry a doporučení směřující k maxima- lizaci návratnosti vložených veřejných prostřed- Cíle ků. Národní kosmický plán je určen zejména pro Republikové priority stanovené tímto dokumen- práci příslušných orgánů státní správy, ale vzhle- tem pro oblast dopravy je možné definovat zejmé- dem k tomu, že bude určovat kosmické aktivity na prostřednictvím následujících bodů: ČR v nejbližším období, představuje také důležité vodítko pro akademickou a průmyslovou sféru činnou v kosmickém sektoru. V neposlední řadě

14 Analytická část

slouží i jako zdroj souhrnných informací pro nejširší Odborně využívá vesmírné zdroje a infra- veřejnost. strukturu u příslušných produktů a služeb (pozorování Země, navigace atd.). Výzkum, vývoj a inovace v oblasti kosmonautiky mají velký význam pro zvyšování konkurence- K zajištění toho, že ČR stále směřuje k naplnění schopnosti českého průmyslu. Národní kosmic- výše uvedené vize, je nezbytné do roku 2016 do- ký plán proto klade důraz především na návrat- sáhnout následujících střednědobých cílů: nost investic, participaci malých a středních podniků a na podporu vytváření a využití dušev- České investice do kosmických aktivit mají ního vlastnictví. odpovídající návratnost. ČR disponuje potřebnými schopnostmi (prů- Cíle myslovými, akademickými, projektového ří- Dlouhodobá vize ČR by měla zahrnovat několik zení) a infrastrukturou, která bude schopna dlouhodobých cílů zajišťujících, že ČR: pomoci k naplnění dlouhodobé vize. Existuje dobře vyvážená interakce mezi aka- Se těší výbornému mezinárodnímu průmys- demickou sférou a průmyslem. lovému a vědeckému renomé. ČR má k dispozici výkonné a účinné mecha- Disponuje hospodářstvím schopným přiná- nismy pro koordinaci v oblasti kosmických šet vysokou přidanou hodnotu. aktivit a uznává kosmické aktivity jako stra- Je konkurenceschopná a inovační. tegický prvek národní politiky. Je schopna absorbovat a udržet duševní ka- pitál, který vytváří. Zdroj Je ukázkou řádné spolupráce mezi průmys- http://www.mpo.cz/dokument76689.html lem a akademickou sférou a jejich vzájemné komplementarity.

3.1.3 Dokumenty na krajské úrovni

Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 - 2013 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 - 2020 Program rozvoje Ústeckého kraje obsahuje analy- tický profil kraje a navrhuje cíle, priority a opatření Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje budoucího rozvoje kraje do roku 2013. Realizací rozebírá základní teze vyplývající z dílčích ana- předmětných projektových záměrů dojde k napl- lytických částí pro Ústecký kraj a SWOT analýzy nění cílů priority 1 - Rozvoj dopravy. udržitelného rozvoje Ústeckého kraje. Tyto teze a analýzy jsou rozvedeny v několika dalších pod- Cíle kapitolách. V návaznosti jsou stanoveny priority, Jedním z cílů je zastavení, resp. zvrácení úbytku strategické cíle, opatření, odůvodnění a programo- cestujících ze systému veřejné dopravy, dále zlep- vé indikátory udržitelného rozvoje. šení bezpečnosti a kvality dopravy. K dosažení cíle budou realizována opatření - Zkvalitnění dopravní Cíle sítě a Rozvoj dopravní obslužnosti. Níže uvedené body definuje cíle Strategie v eko- nomické oblasti, která zahrnuje taktéž problém Zdroj dopravy: http://www2.kr-ustecky.cz/soubory/450018/080414_pruk_ zuk.pdf

15 Analytická část

A - rozvoj nových a stávajících malých Cíle a středních podniků s růstovým a inovativ- Čtyři hlavní cíle (priority) Strategie jsou definovány ním potenciálem a se sídlem v Ústeckém následujícími body: kraji, B - ekonomické oživení a zvýšení konkurence Priorita číslo 1 - Vznik nových pracovních schopnosti Ústeckého kraje s podporou exis- příležitostí: klade si za cíl zvýšení nabídky tujících stabilizovaných podniků a s novými pracovních příležitostí ve VO podporu MSP, investicemi zejména do zavádění moderních začínajících podnikatelů a OSVČ. environmentálně šetrných technologií, Priorita číslo 2 - Dostupnost a obslužnost VO, C - rozvojem tradičních odvětví primárního dopravní a technická infrastruktura: má za cíl sektoru v Ústeckém kraji (zemědělství, les- zlepšení dostupnosti a dopravní obslužnos- nictví, rybolov), zajištujících udržitelné vy- ti VO a zajištění podmiňující infrastruktury užívání krajiny, umožnit rozvoj následného nezbytné jak pro rozvoj ekonomiky, bydlení zpracovatelského průmyslu ve venkovských a zlepšení sociálních podmínek života ven- oblastech kraje tak, aby výsledné produkty kovského obyvatelstva, tak pro rozvoj ces- určené k místní spotřebě i k exportu měly co tovního ruchu. největší přidanou hodnotu, Priorita číslo 3 - Vzhled obcí a krajiny: cílem D - Omezovat dopravní potřeby přímo je podpora projektů a opatření, která přispějí u zdroje (snižováním přepravních nároků ke zvýšení celkové kvality venkovského pro- vznikajících v důsledku vynucené mobili- středí cestou obnovy a využití opuštěných ty související s neudržitelným strategickým a zchátralých budov pro kulturní a spole- a územním plánováním), čenské účely, cestou revitalizace a ochra- E - Vytvoření a rozvoj základní i doplňkové ny krajiny a přírodních hodnot území, a tím infrastruktury cestovního ruchu včetně desti- i ke zvýšení jeho atraktivity pro rekreaci načního managementu a příslušných služeb. a venkovskou turistiku. Dané cíle jsou dále rozpracovány. Priorita číslo 4 - Vzdělání, kvalifikace, vol- nočasové aktivity: má za cíl podporu aktivit, Zdroj které zajistí nezbytné předpoklady a otevřou www.integranet.cz/dokumenty/10-soubor-75-Brozura%20 možnosti ke vzdělávání pro všechny skupi- CZ.pdf ny venkovské populace, aktivit zaměřených na zvyšování pracovní kvalifikace podle spe- Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého cifických potřeb pracovního trhu a aktivit za- kraje měřených na rozvoj partnerství, komunikace, spolkové činnosti a zvyšování úrovně spole- Strategie nabízí analytický a strategický pohled čenského života na venkově. na venkovské oblasti regionu. V analytické čás- ti je provedeno komplexní představení venkov- Zdroj ských oblastí, provedena je rovněž SWOT analýza. http://www2.kr-ustecky.cz/soubory/450018/usti_venkov.pdf Ve strategické části jsou definovány čtyři rozvojové priority.

16 Analytická část

3.2 Správa dopravní infrastruktury v ČR

3.2.1 Správa silnic a dálnic

Ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, se pozemní komunikace dělí na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Podle § 5 zákona se silnice dělí podle svého určení a dopravního významu do tříd.

Podle § 9 zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy, tedy i rychlost- ních silnic, stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se tyto silnice nacházejí. Vlast- níkem místních komunikací jsou obce, na jejichž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací jsou právnické nebo fyzické osoby. Tento zákon stanovuje mj. práva a povinnosti vlastníka v péči o pozemní komunikace. Pro- váděcí vyhláška Ministerstva dopravy ČR k zákonu Výkon vlastnických práv kraje k silnicím II. a III. třídy, pak vymezuje podrobnosti k péči vlastníka o dál- včetně jejich součástí a příslušenství v rámci své nice, silnice a místní komunikace a způsob jejich územní působnosti zajišťuje Správa a údržba silnic evidence. V rámci tzv. majetkové správy pozem- Ústeckého kraje, příspěvková organizace. ních komunikací je jejich vlastník povinen zajišťo- vat evidenci komunikací, pravidelné a mimořádné Státní správu ve věcech dálnic, silnic, místních a ve- prohlídky komunikací, jejich mostů a tunelů, údrž- řejně přístupných komunikací vykonávají dle záko- bu a opravy komunikací i zajišťovat jejich výstavbu na o pozemních komunikacích silniční správní úřa- a rekonstrukce. dy, kterými jsou Ministerstvo dopravy ČR, krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností a celní Zajištění výkonu práv a povinností v péči o pozem- úřady. Ministerstvo dopravy ČR mj. vykonává pů- ní komunikace ve vlastnictví státu patří do působ- sobnost silničního správního úřadu a speciálního nosti Ministerstva dopravy ČR. To si k zabezpečení stavebního úřadu ve věcech dálnic a rychlostních práv a povinností státu v péči o dálnice a silnice silnic a uplatňuje stanoviska k územně plánovací I. třídy (vč. rychlostních silnic) zřídilo státní pří- dokumentaci a závazná stanoviska v územních ří- spěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic zeních z hlediska řešení dálnic, rychlostních silnic ČR (dále jen ŘSD ČR). To má své správy ve všech a ostatních silnic I. třídy. Krajský úřad mj. vykonává krajích za účelem optimalizace nákladů při výko- působnost silničního správního úřadu a speciálního nu majetkové správy komunikací v majetku státu stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjim- i umožnění dobré spolupráce s kraji. kou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy ČR.

17 Analytická část

3.2.2 Správa dráhy

Funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu plní Sprá- va železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC). SŽDC zajišťuje ve smyslu Zákona o dráhách provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu, jejich provozuschopnost a modernizaci a rozvoj v rozsahu nezbytném pro zajiště- ní dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti.

Na území Ústeckého kraje zajišťuje provozuschopnost železniční dopravní cesty SDC Ústí nad Labem, která je výkonnou jednotkou Správy železniční do- pravní cesty s. o.

3.2.3 Správa vodní cesty

Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC ČR) zabezpečení správy, údržby a oprav nově zří- bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR zených součástí vodních cest a dalšího ma- 1. dubna 1998 a je organizační složkou státu zří- jetku, nutného pro provoz na nich a pro jejich zenou Ministerstvem dopravy. Základním předmě- správu a údržbu, tem činnosti organizace je zejména: výkon vlastnických práv státu k nemovitos- tem tvořícím nově zřizované součásti vod- zabezpečení přípravy a realizace výstavby ních cest, a modernizace součástí dopravně význam- zabezpečování podkladů pro stanovení kon- ných vodních cest a dalších staveb nutných cepcí v oblasti vodních cest a jejich součástí, pro provoz na vodních cestách a pro jejich koordinace provádění velkých oprav s re- správu a údržbu a pořizování dalšího majetku konstrukcemi a modernizacemi součástí nutného pro správu a údržbu vodních cest, vodních cest.

Jedinými splavnými úseky řek naší republiky jsou Labsko-vltavská vodní cesta a Baťův kanál na Mo- ravě. Celková délka splavných úseků činí 355 km a do dalšího rozvoje Ředitelství vodních cest ČR ročně investuje miliony korun.

18 Analytická část

3.3 Charakteristika Ústeckého kraje z hlediska dopravní infrastruktury

Ústecký kraj leží v koridoru dálkových doprav- Pozn.: Mapa trasy (Wien) – Brno - Praha - ních tahů vedených radiálním směrem od Prahy Děčín – (Dresden - Berlin - Hamburg – Kiel) ve směrech na Drážďany (D8, I/8 - E 55, I. tranzit- viz příloha č. 1 ní železniční koridor, labská vodní cesta). V mezi- národních souvislostech je právě nejvýznamnější labská vodní cesta, připravovaná v příhra- tah Praha - Drážďany, který je součástí IV. transe- ničním úseku k úpravě plavebních podmínek vropského multimodálního koridoru Berlín - Praha podle požadavků dohody AGN o hlavních - Brno - Břeclav - Bratislava - Budapešť - Sofie - vnitrozemských vodních cestách mezinárod- Istanbul. Tah váže tři dopravní komunikace: ního významu.

postupně budovaná dálnice D8 Praha - Ústí Pozn.: Mapa Labské vodní cesty viz příloha č. 1 nad Labem - Krásný Les/Breitenau - Dráž- ďany - Berlin - Hamburg, jež nahrazuje stá- Pro vnitrostátní dopravu má význam podkrušno- vající silnici I/8 (E55), vedoucí v trase přes horský tah Děčín - Ústí nad Labem – Chomutov Teplice a hraniční přechod Cínovec/Alten- (Karlovy Vary), realizovány silnicí I/13 (E442) berg (dokončena s výjimkou úseku přes Čes- a železnicemi 090/130/140. Zmíněné tahy jsou ké Středohoří), doplněny dalšími dopravními sítěmi, tj. silnicemi I. třídy č. 6 (E48), 15, 27, 28, 30, v regionální Pozn.: Mapa trasy Praha – Hamburg viz pří- a místní úrovni sítí silnic II. a III. třídy, hustou sítí že- loha č. 1 lezničních tratí celostátního a regionálního význa- mu, dopravně využitelnou vodní cestou řeky Ohře železniční trať č. 090/815, součást dokon- v úseku Terezín - soutok s Labem, sítí veřejných čeného I. tranzitního železničního koridoru vnitrostátních a neveřejných letišť využívaných pro (Wien) – Brno - Praha - Děčín – (Dresden - sportovní létání a hospodářskou činnost, a postup- Berlin - Hamburg – Kiel) pro rychlost do 160 ně vymezovanými cyklistickými trasami. km/h, v dlouhodobém výhledu stopa koridoru sledovaná jako vysokorychlostní trať, Pozn.: Mapa trasy Děčín – Karlovy Vary viz příloha č. 1

3.3.1 Silniční doprava

Z hlediska hustoty pokrytí lze považovat stávající mem je taktéž současný stavebně technický stav silniční síť Ústeckého kraje za dostatečnou a srov- komunikací, zejména silnic II. a III. třídy. natelnou s ostatními regiony České republiky. Vý- jimku tvoří pouze problematický Šluknovský výbě- Nejvýznamnější silniční komunikace vedou v radi- žek, kde je s ohledem na nepříznivou polohu státní álním směru z Prahy na Teplice – Drážďany (D8, hranice a okrajový charakter oblasti hustota a pro- I/8) a Chomutov - Chemnitz (R7, I/7), okrajově pojení sídel silniční infrastrukturou na nižší úrovni. i Karlovy Vary - Cheb - Bayreuth (R6, I/6). Komu- nikace jsou doplněny tangenciálním propojením Méně vyhovující je pak také propojení silniční sítě podkrušnohorských měst silnicí I/13 Karlovy Vary Ústeckého kraje s okolními regiony, a především - Chomutov - Teplice - Ústí nad Labem - Děčín, čás- pak se Spolkovou republikou Německo. Problé- tečně realizovanou ve čtyřpruhovém profilu.

19 Analytická část

Přestože lze stávající silniční propojení jednotlivých 3.3.1.1 Silniční a dálniční síť v Ústec- sídel regionu považovat za dostatečné, je nutné kém kraji i v tomto ohledu nahlížet na problematiku v dlou- hodobém horizontu. A to nejen s ohledem na po- V národním porovnání se Ústecký kraj podílí na cel- třebu kvalitativního zlepšení stavebně technického kovém silničním pokrytí České republiky ze 7,5 % stavu komunikací, ale též prizmatem zkapacitnění (celková délka silniční sítě ČR činí 55 756,6 km). nejvíce zatížených tahů. Do průměru tohoto rámce spadá délka dálnic (7,1 % z délky dálnic České republiky se nachá- Jak totiž ukazují výstupy posledních provedených zí na území Ústeckého kraje), i délka silnic I. třídy komplexních výzkumů (2000 – 2005), došlo v po- (8,2 %), II. třídy (6,1 %) a III. třídy (8,1 %). Urči- rovnání s předchozím obdobím prakticky na všech tý výraznější výkyv je patrný u rychlostních silnic. úsecích silnic kategorie I. třídy a kategorií vyšších Jejich podíl v Ústeckém kraji se na celkové délce k nárůstu počtu průjezdů v řádech desítek procent! komunikací této kategorie v ČR podílí jen 2,9 %. Nejzatíženější komunikací je zcela v souladu s předpoklady dálnice D8 (včetně nedokončené Základní přehled o hustotě a kvalitě silniční infra- části v Českém středohoří). Vysokou intenzitu vy- struktury v Ústeckém kraji dává pohled na délku kazují také úseky v centrech největších sídel v kraji. a poměrové zastoupení jednotlivých typů silnic. Průměrná denní intenzita dopravy v těchto úsecích Na konci 1. pololetí roku 2011 činila délka dálniční dosahuje úrovně 17 – 25 tisíc vozidel denně. sítě regionu přesně 52,6 km, což se rovná délce

Graf č. 1: Délka silniční sítě v České republice (v km, k 1. 7. 2011)

6000,0

5000,0

4000,0

dálnice

3000,0 rychlostní silnice

I.třídy

2000,0 II.třídy III.třídy

1000,0

0,0

Zdroj: ŘSD ČR, Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR

20 Analytická část

dálnice D8 od hranic se Středočeským krajem až jejichž cílem je zkapacitnění tohoto silničního tahu po státní hranici se Spolkovou republikou Němec- ve směru do Saska. Do kategorie rychlostních silnic ko. Ve výstavbě je zbývajících 16,5 km mezi Lo- je řazen také 7kilometrový úsek, který tvoří část vosicemi a Řehlovicemi, po jejichž dokončení se spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem. Per- délka dálniční sítě v kraji o tuto vzdálenost zvýší. spektivou této komunikace je její koncepční zařa- Zároveň dojde k plnohodnotnému dálničnímu pro- zení jako dálničního přivaděče k mezinárodnímu pojení Prahy se SRN přes Ústecký kraj. Ústecký kraj tahu Praha-Drážďany (D8), a to po dokončení za- tak bude zároveň přímo napojen na evropskou dál- tím chybějící části dálnice D8 v Českém středohoří. niční síť. Síť silnic I. a nižších tříd je v Ústeckém kraji z hle- V kategorii rychlostních silnic bylo ve stejném ob- diska jejich délky rozvržena rovnoměrně. Nejdelší dobí v ústeckém regionu v provozu 12,3 km komu- úseky silnic I. třídy se nacházejí v okresech Lou- nikací. Jedná se o již vybudovaný úsek rychlostní ny a Děčín. Tyto vyšší hodnoty jsou dány zejména silnice R7 na trase Praha - Slaný – Louny – Chomu- rozlohou obou okresů a také skutečností, že přes tov. Na této trase je v současnosti ve výstavbě více jejich území vedou důležité spojnice mezi většími než 6 kilometrový úsek mezi Droužkovicemi a No- sídly vně i mimo území těchto okresů. Statisticky vými Spořicemi a úsek měřící 9,4 km mezi Vysoča- nižší pokrytí silnicemi I. třídy okresu Ústí nad Labem ny a Droužkovicemi. V přípravě jsou i další stavby je přirozeně dáno přítomností hlavního dálničního na trase Praha – Chomutov – Hora Sv. Šebestiána,

Graf č. 2: Délka silniční sítě v Ústeckém kraji (v km, k 1. 7. 2011)

700,0

600,0

500,0

400,0 dálnice rychlostní silnice

I.třídy 300,0 II.třídy

III.třídy 200,0

100,0

0,0 Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

Zdroj: ŘSD ČR, Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR – kraj Ústecký

21 Analytická část tahu, který na území okresu absorbuje významný 3.3.1.2 Mosty podíl zejména tranzitní dopravy. Důležitou součástí prakticky každé pozemní silnič- Nejdelší síť silnic II. a III. tříd v Ústeckém kraji je ní komunikace jsou mosty a estakády. Nejen jejich zaznamenána v okresech Litoměřice a Louny, což četnost a délka, ale především technický stav, jsou je znovu dáno větší rozlohou obou okresů a také jedním z důležitých aspektů stávající kvality silnič- jejich venkovským charakterem. ní sítě. Zároveň je pohled na technický stav most- ních konstrukcí základním vodítkem pro plánová- Z krajského pohledu tak tvoří délka dálnic přibližně ní investic do obnovy této důležité části dopravní 1,25 % a délka rychlostních silnic 0,29 % z celkové infrastruktury. krajské silniční sítě. Silnice I. třídy tvoří 11,4 % cel- kového podílu, silnice II. třídy pak 21 %. Zbývající Z hlediska kvantity je na silničních komunikacích dvě třetiny celkové délky silniční sítě regionu pak všech kategorií v ústeckém regionu rozmístěno představují silnice III. třídy. Celkově je Ústecký kraj celkem 1299 mostů. Jejich celková délka tvo- obsluhován silniční sítí v délce 4197,1 km. ří 42,7 km. Více než jedna třetina z celkové dél- ky mostních konstrukcí je součástí dálnice D8 v okresech Litoměřice (2,8 km) a Ústí nad Labem (12,1 km). Přibližně stejnou délku mají mosty na silnicích I. třídy, a to napříč okresy regionu. Zbý-

Graf č. 3: Silniční mosty v Ústeckém kraji

stav 5 (špatný); 220 mostů; 17%

stav 6 (velmi špatný); 81 mostů; 6% stav 4 (uspokojivý); stav 7 (havarijní); 366 mostů; 28% 5 mostů; 1%

stav 1 (bezvadný) ; 195 mostů; 15%

stav 3 (dobrý); stav 2 (velmi dobrý); 230 mostů; 18% 194 mostů; 15%

Zdroj: ŘSD ČR, Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR – kraj Ústecký

22 Analytická část

vající třetina celkové délky mostů je rozvržena ze- Ukazatel délky silnic na počet obyvatel vypovídá jména mezi silnice II. a III. třídy. o tom, že nejvíce „metrů silnic na obyvatele“ vyka- zují v Ústeckém kraji rozlehlé okresy Louny (10,8 m Celkově je v České republice 17 327 mostů o cel- silnic/obyv.) a Litoměřice (8,1). Na opačném pólu kové délce 377,8 km. V porovnání s ostatními re- žebříčku se ocitají hustě zalidněné průmyslové giony lze tedy konstatovat, že se v Ústeckém kraji okresy Most (2,3), Teplice (3,0) a Ústí nad Labem nachází nadprůměrný počet mostů. Mosty Ústec- (3,3). Z celkového pohledu se Ústecký kraj (5,0) kého kraje se na celkové délce českých mostů ale zásadně nevymyká republikovému průměru podílejí z 12,6 %. (5,3). Při bližší analýze je však patrné, že ve vztahu počtu obyvatel k délce dálnic a rychlostních Kvalitativní složku stavu silničních mostů v Ústec- silnic vykazuje region podprůměrné hodnoty. kém kraji prezentuje přiložený graf. Z provedeného průzkumu technického stavu mostních konstrukcí Větší relevanci budou mít výsledky v případě pře- vyplývá, že přibližně jen u 15 % mostů lze kon- počtu délky silnic k rozloze jednotlivých okresů. statovat bezvadný technický stav. Velmi dobrý, Na čtvereční kilometr tak připadá nejhustější síť případně dobrý stav vykazuje třetina mostních silnic v okrese Ústí nad Labem, který je přiroze- konstrukcí. Problémy závažnějšího rázu, vyžadující ným centrem regionu i důležitým tranzitním uzlem již v blízkém časovém horizontu investiční zásah, (0,99 km silnic/km2). Vysokých hodnot ale pře- byl zaznamenán na 28 % mostů. Zásadní akutní kvapivě dosahuje také rozlehlý ale méně osídlený problémy byly identifikovány u zbývajících 24 % okres Litoměřice (0,92). Obdobně hustou silniční mostních konstrukcí. V havarijním či velmi špat- síť mají také okresy Teplice a Louny. Naopak nej- ném stavu tak v současné době je 7 % objektů, což méně hustou silniční síť mají okresy Most a Cho- je řečí čísel 86 mostů. mutov. Oprávněně se lze domnívat, že důvodem je zde rozvinutá těžba (přetržení bývalých silničních spojení, zánik řady obcí, koncentrace obyvatelstva 3.3.1.3 Hustota silniční sítě do větších sídel) a horský charakter části území těchto okresů. V průměru tak v Ústeckém kra- Základní zjištění prezentovaná v předcházející ka- ji připadá na km2 přibližně 0,79 km silnic, což je pitole konkretizuje tato část analýzy, která dává v národním porovnání mírně nadprůměrná hod- absolutní hodnoty ukazující na délku silniční sítě nosta (0,71). Problematické ovšem je, že tuto v regionu do korelace s dalšími relevantními uka- nadprůměrnou hodnotu tvoří zejména silnice zateli. Jedná se zejména o klíčové ukazatele demo- nižších tříd. Ve srovnání s národním průměrem je grafické a geografické. tak například hustota dálnic a rychlostních silnic na km2 mírně pod průměrem ČR. Klíčové hledisko definující hustotu silniční sítě Ús- teckého kraje je vytvořeno zkoumáním vztahu Oba předchozí pohledy kombinuje poslední srov- délky silniční sítě a hustoty zalidnění zkoumaného nání. Ve vztahu k míře zalidnění (počet obyv./km2) území. Tato metoda tak v sobě s potřebnou přes- lze konstatovat, že nejhustěji na jednoho oby- ností zahrnuje měřítko počtu obyvatel i rozlohy vatele je silniční sítí pokryto území okresu Louny území. (hustota zalidnění 78 obyv./km2 při délce silniční sítě 934,2 km). Obdobné charakteristiky vykazuje Celkově v České republice připadá na 1 obyvatele také okres Litoměřice. Lze proto konstatovat, že průměrně 0,0053 km silnic. Průměrná hustota sil- ve vztahu k hustotě zalidnění vykazují tyto roz- nic v České republice ve vztahu k rozloze území lehlejší a méně zalidněné okresy poměrně hustou činí 0,71 km/km2. silniční síť.

23 Analytická část

3.3.1.4 Intenzita silniční dopravy nutnosti v nejkratším možném termínu dokončit na klíčových komunikacích propojení Litoměřic s Ústím nad Labem budovanou dálnicí D8. Bližší analýza dále identifikuje nejpřetí- Důležité informace o aktuálním stavu silniční sítě ženější část této komunikace. Je jí okolí Litoměřic Ústeckého kraje nabízí srovnání jednotlivých ko- a Lovosic, kde denně projíždí v průměru 16 tisíc munikací dle hustoty dopravy. Následující tabulka vozidel, přičemž nákladní vozidla se na této hodno- uvádí průměrnou denní hustotu dopravy na klíčo- tě podílejí přibližně z jedné třetiny. Tyto skutečnosti vých silničních tazích regionu. dále podporují nutnost realizovat projekty spočí- vající v zajištění bezpečného a přímého napojení na okolní průmyslové zóny a zároveň v odklonění Tabulka č. 1: Vývoj silniční dopravní infra- dopravy z nejvíce exponovaných míst. struktury v ČR 2005 - 2010 (v km) Pomineme-li vysokou intenzitu na dostatečně Průměrná denní hustota provozu na kapacitních úsecích dálnice D8, patří k dalším mi- nejfrekventovanějších komunikacích mořádně exponovaným komunikacím regionu silnice I/13. Nejvíce přetížená je přitom tato silnice Označení Průměrná hustota na území města Děčín, kde se na nejvíce expono- komunikace provozu vaných úsecích pohybuje během jediného dne až 20 tisíc vozidel. D8 13 525,70

I/6 6 054,25 Část osobní i nákladní dopravy mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem (Teplicemi) odvádí na místo I/7, R/7 8 035,21 nedokončené dálnice D8 též silnice I/8. Průměrně I/8 9 348,88 zde denně projede necelých 10 tisíc vozidel, v nej- zatíženějších úsecích ale až 18 tisíc (v zaústění I/9 3 898,17 do R63 mezi Teplicemi a Ústím nad Labem). I/13 11 913,77 Taktéž další jmenované silniční tahy vykazují vyso- I/15 8 364,86 kou frekvenci dopravy. Z hlediska hustoty dopravy u nich lze spatřovat největší problémy na úrovni I/27 8 137,33 křížení či napojení s jinými frekventovanými komu- I/28 5 962,56 nikacemi, především pak ve větších obcích a měs- tech. Stávající průtahy městy (např. Chomutov, Ústí I/30 13 837,33 nad Labem, Bílina, Žatec, Lubenec, Česká Kameni- I/62 9 602,07 ce a další) jsou značně přetížené osobní i nákladní dopravou. Úvahy o realizaci různých obchvatů či R63 8 813,00 zkapacitnění průtahů stávajících jsou proto zcela na místě. Toto ovšem platí i pro průtahy menšími Zdroj: ŘSD ČR, Celostátní sčítání dopravy 2010 městy a obcemi, kterých je v současné době v Ús- teckém kraji postiženo nadměrnou tranzitní dopra- Z hlediska intenzity dopravy je jako nejfrekven- vou několik desítek. tovanější komunikace vyhodnocena silnice I/30 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem. Jedná se Poznatky o intenzitě silniční dopravy v jednotlivých tedy o úsek, který v nedostatečném profilu přebírá úsecích Ústeckého kraje jsou promítnuty do níže prakticky veškerou tranzitní dopravu na nedokon- uvedených návrhů priorit a konkrétních investič- čené trase dálnice D8. Alarmující vysoká hodnota ních akcí pro následující období. (kapitola 4.1 Ná- frekvence dopravy (téměř 14 tisíc vozidel denně vrhové části dokumentu) na této komunikaci je jednoznačným dokladem

24 Analytická část

3.3.2 Železniční doprava

Páteřním mezinárodním tahem je celostátní že- leznice č. 090/815 – I. tranzitní železniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česka Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodální- ho koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Jako uzemní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlin – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Ví- deň – Ostrava – Katovice – Varšava. Koridor VRT je územně fixován ve stopě probíhající rozhraním okresů Ústí nad Labem a Teplice. Na dokončený koridor navazuje nově zrekonstruovaná železniční stanice Děčín. něna jako plnohodnotný systém do celkové inte- grované přepravní struktury pro osobní i nákladní Významnou investiční stavbou v poslední době dopravu s působností překračující hranice. V sou- byla také elektrifikace úseku Kadaň – Karlovy Vary, časné době v Ústeckém kraji dosud chybí jednotný čímž bylo dokončeno souvislé elektrifikované že- integrovaný systém veřejné dopravy. lezniční spojení na podkrušnohorské železniční trati 130/140 Ústí nad Labem - Cheb. V letech 1994–2004 existovala na trase Lovosice – Drážďany (železniční trať č. 090/815) kombino- Ostatní hlavní a nejzatíženější tratě jsou zpravidla vaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosi- dvoukolejné a elektrifikované, vedlejší tratě jsou ce a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody jednokolejné s motorovým provozem, často v za- na železnici sloužilo logistické centrum Děčín. nedbaném stavu a málo vytížené. Od roku 2006 funguje kombinovaná doprava silnice-železnice znovu, operátorem v ČR je Bohemia Železniční síť a infrastruktura vyžadují zásadní pře- kombi, s.r.o. Vlaky přepravují nákladní kontejnery stavbu a modernizaci jednotlivých tratí, včetně a kamionové návěsy z Lovosic do řady míst v Ně- koncepčního přehodnocení využitelnosti některých mecku (Duisburg, Hamburg, Ludwigshafen), Belgii, regionálních tratí tak, aby dráha mohla být začle- Nizozemsku, Francii, Švédsku a dalších zemích.

3.3.3 Vodní doprava

Ústeckým krajem protékají řeky Labe a Ohře, obě a do významných přímořských přístavů. Pro ná- zařazené v koncepci dopravních sítí ČR jako do- kladní a rekreační osobní dopravu provozovanou pravně využitelné vodní cesty. Ohře je sledována na území ČR v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí pouze jako potenciálně využitelný tok, a to v úseku nad Labem – Hřensko – státní hranice slouží říční Terezín – soutok s řekou Labe. Labská vodní cesta, přístavy Ústí nad Labem, Děčín (Rozbělesy, Křešice, jež je součástí IV. Transevropského multimodálního Loubí), Hřensko (pouze pro rekreační a vyhlídko- koridoru, je pro ČR a Ústecký kraj jedinou spojnicí vou plavbu) a překladiště Ústí nad Labem (Vaňov, se sítí západoevropských vodních cest umožňují- Větruše) a Děčín – Loubí. Výraznějšímu zvýšení ob- cí přístup do SRN, států Beneluxu, severní Francie jemu zvláště mezinárodní nákladní dopravy brání

25 Analytická část

ních podmínek podle evropské dohody AGN musí být vodní cesta upravena tak, aby byly zachová- ny plavební podmínky ekonomických ponorů lodí po dobu 345 dnů v běžném roce. Podle současné koncepce MDS ČR (04/99) je pro splnění evrop- ských požadavků sledováno tzv. úsporné řešení, které znamená kombinaci etapové výstavby dvou pohyblivých plavebních stupňů, tj. v 1. etapě Pro- středního Žlebu, ve 2. etapě Malého Března s úpra- vou koryta s částečnou prohrábkou dna řeky, cílo- vě s dobudováním plavebního stupně Malé Březno a s plnou prohrábkou říčního dna pro zajištění mi- nimální plavební hloubky dle mezinárodní klasifi- kace vodních cest V b – VI b. Výstavba plavebních stupňů na Labi se může stát zásadním impulzem nedostatečné plavební podmínky ve středním úse- pro rozvoj vodní dopravy, na druhé straně může ku toku od Střekova přes Děčín po Magdeburg. narušit krajinný ráz a některé složky životního pro- středí ve svém nejbližším okolí. Významnými impulzy pro rozvoj Ústeckého kraje je výhledové zkvalitnění podmínek celoroční splav- Pro Ústecký kraj mohou mít v oblasti vodní dopra- nosti Labské vodní cesty podmiňující současně vy v oblastech podél Labe, kde se nenachází mos- možný razantnější rozvoj a využití přístavů Děčín, ty, určitý význam také přívozy. Jejich potenciál je Ústí nad Labem a Lovosice. Pro dosažení plaveb- však v současné době nepříliš doceněný.

26 Analytická část

3.4 Dotazníkové šetření

V rámci realizace zakázky byla zpracovatelským týmem uskutečněna dvě dotazníková šetření. První bylo zaměřeno na cílovou skupinu obcí s rozšířenou působností, druhé na zjišťování názorů zaměstnavatelů v Ústeckém kraji. Společným jmenovatelem obou dotazníkových šetření byla problematika dostupnosti a technického stavu místní dopravní infrastruktury. Metodologie dotazníkových šetření je blíže předsta- vena v kapitole 2.

3.4.1 Výsledky dotazníkového šetření u obcí s rozšířenou působností

Obce s rozšířenou působností hrají významnou roli v problematice dopravy. Do jejich kompetencí pa- 3.4.1.1 Návrhy projektů v oblasti tří správa dopravy a pozemních komunikací v je- dopravní infrastruktury: jich správním obvodu a vedení dopravně správních Děčín agend (evidence vozidel, evidence řidičů a další). Na základě územního plánu města Děčín bylo Obce s rozšířenou působností jsou jedním z orgánů definováno pět klíčových investičních akcí, které územního plánování. Obec s rozšířenou působností, by do budoucna nejefektivněji vyřešily stávající mimo jiné, pořizuje územní plán, územně plánovací problémy v oblasti dopravní infrastruktury. Vedle podklady, je dotčeným orgánem v územním řízení nezbytných rekonstrukcí mostů poškozených po- z hlediska uplatňování záměrů územního rozhod- vodněmi či dlouhodobým užíváním byly definová- nutí, pokud nevydává územní rozhodnutí, dále je ny akce zvyšující plynulost a bezpečnost dopravy dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního práv- ve městě (zklidnění dopravy, odlehčení přetíženým ního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách komunikacím). v území, podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti a další. Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: Děčín Během měsíce listopadu 2011 bylo provedeno do- Přeložka I/13, která přivede dálnici D8 tazníkové šetření formou osobního rozhovoru, je- do Děčína. Její význam spočívá v odlehčení hož cílem bylo zjistit, které komunikace v obcích hlavní tepny – Teplické ulice. s rozšířenou působností jsou zaneseny v územních Obchvat Folknářská spojka je důležitý pro plánech a jsou z hlediska dopravní situace zařazeny odlehčení ulice Kamenická. mezi priority. Bylo osloveno sedm obcí s rozšíře- Pro silnici II/62 (ulice Litoměřická přecházející nou působností: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Lou- v ulici Vítězství) je navrženo její zkapacitnění. ny, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Níže uvádíme Přeložka II/261 (Staré město – Křesice) – abecední seznam měst s vyjmenovanými akcemi. stávající komunikace vyžaduje rekonstrukci Výčet jednotlivých akcí není seřazen podle priorit. kvůli nevyhovujícím parametrům. Jsou plánovány také mnohé rekonstrukce mostů, které byly poškozeny při povodních, nebo je jejich stav nevyhovující vzhledem k jejich stáří.

27 Analytická část

3.4.1.2 Návrhy projektů v oblasti Rekonstrukce křižovatky Lipská/Kostelní – dopravní infrastruktury: zvýšení bezpečnosti. Chomutov Rekonstrukce bývalé silnice I/13 u napojení Jirkova u Černého mostu na novou silnici I/13 Územní plán města Chomutova zahrnuje mimo - zvýšení bezpečnosti. jiné sedm rozvojových projektů pro oblast doprav- ní infrastruktury. Tyto záměry lze rozdělit do dvou základních tematických okruhů. První řeší situaci 3.4.1.3 Návrhy projektů v oblasti související s budováním rychlostní silnice R7 (trasa dopravní infrastruktury: Praha – Chomutov, státní hranice se SRN, na okraji Litoměřice Chomutova křížení s hlavním podkrušnohorským tahem na trase SRN – Cheb – Karlovy Vary – Most – V územním plánu města Litoměřice byly navrženy Ústí nad Labem). Jedná se o akce spočívající ve vy- následující projekty pro zkvalitnění dopravní infra- budování jihovýchodního obchvatu Chomutova, struktury. Ve všech případech se jedná o vybudo- odklonění hlavního náporu dopravy z obce Otvice vání konkrétních úseků obchvatu města. Z těchto a rekonstrukce a zkapacitnění klíčových komunika- projektů budou vedle města Litoměřice těžit také cí v Chomutově, které by byly při ponechání v sou- například obce Želetice a Mlékojedy, v nichž dojde časném stavu po napojení na R7 výrazně přetíženy. v důsledku realizace projektů k výraznému utlu- mení tranzitní dopravy. Odklon dopravy z hustě Druhý tematický okruh navržených záměrů spočí- obydlených oblastí Litoměřic je průřezovým cílem vá v rekonstrukcích klíčových komunikací a křižo- všech definovaných investičních akcí. V souvislosti vatek. Smyslem těchto projektů je zklidnění dopra- s plánem na vybudování části západního obchva- vy a především zvýšení bezpečnosti pro účastníky tu Litoměřic zároveň dojde k vytvoření dostatečně silničního provozu. kapacitního přivaděče do průmyslové zóny Pro- smyky. Tím projekt přispěje i k rozvoji podnikatel- Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: ské infrastruktury v regionu. Chomutov Jihovýchodní obchvat Chomutova, který by Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: byl zároveň obchvatem obce Údlice. Litoměřice Napojení na výše zmíněný obchvat – přelož- Západní obchvat = Koridor silnice II/247 - při- ka silnice III. tř. 00732 – dojde k odklonění vaděč průmyslové zóny Prosmyky. dopravy z města a odlehčení od dopravního Přeložka 1/15 z Třeboutické ulice = Koridor zatížení v obci Otvice. silnice I/15 - jihovýchodní obchvat měs- Rekonstrukce a dobudování komunikace ta - ve výkresu značeno jako D3 - jedná se k průmyslové oblasti mezi ulicemi Spořická o zkapacitnění Nádražní ulice, které povede -Beethovenova - Dolní – kapacita stávají- k odlehčení a odklonu dopravy z hustě oby- cích komunikací uvnitř města nebude stačit dlené oblasti. po vybudování mimoúrovňové křižovatky Obchvat sídel Želetice a Mlékojedy = Koridor u Spořic v souvislosti s výstavbou silnice R7, silnice I/15 - jižní obchvat města - ve výkresu dojde k odlehčení centru města. značeno jako D6 – jedná se o alternativní na- Rozšíření ulice Dukelská – kapacita stávající pojení na přivaděč k dálnici D8, který umožní komunikace je nedostatečná, dojde ke zvý- dopravu směřovanou směrem na Velké Žer- šení bezpečnosti dopravy. noseky odklonit od centra města Litoměřice Rekonstrukce křižovatky Březenecká/Ka- a části Želetice a obce Mlékojedy. menná – zvýšení bezpečnosti.

28 Analytická část

3.4.1.4 Návrhy projektů v oblasti systém města a řešení v nových zastavitel- dopravní infrastruktury: ných plochách pro bydlení. Louny Komunikační napojení výrobních ploch Lou- ny západ VD 1, VP 2, Louny východ VD 2, 3, Pro zlepšení dopravní infrastruktury města Louny 4, VP 3, 4 – nové komunikace jsou napojeny byly navrženy takové stavby, které zvýší dopravní na stávající komunikace sjezdy a budou řešit plynulost, bezpečnost uvnitř města, a dále zajistí vnitřní napojení jednotlivých objektů v prů- odvedení těžké nákladní dopravy z města. Rovněž myslových zónách. je nutné vybudovat zpřístupnění zastavitelných ploch pro bydlení a občanskou vybavenost a ko- munikační napojení výrobních ploch. 3.4.1.5 Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: Most Louny Zkapacitnění silnice I/7 (R7) na čtyřpruh Projekty v územním plánu Mostu směřují do dvou a zařazení do kategorie rychlostních silnic - základních oblastí. První oblast řeší problematiku úsek je veden na ŘSD ČR, správa Chomutov zklidnění dopravy v intravilánu města lepším na- jako R7 Louny, obchvat zkapacitnění v délce pojením silnice I/13 na rozvojovou zónu Lajsník. 6,9 km – zvýšení dopravní plynulosti a do- Realizací projektu dojde k odklonu části dopravy budování trasy silnice R7 – Praha – Slaný – z města. Obdobné dopady budou mít práce na pá- Louny – Chomutov – hranice SRN, Louny jsou teřní komunikaci v lokalitě Na Sadech, která vyve- na R7 napojeny třemi MÚK. de dopravu z obytné a komerční zóny. Přeložka silnice II/246 (Louny-Libochovice- -Roudnice) včetně okružní křižovatky v místě Druhá tematická oblast navržených projektů spo- napojení přeložky - vymístění těžké nákladní čívá ve vybudování přístupových a místních komu- dopravy z východní části města, zvýšení ply- nikací v budovaných rekreačních zónách v okra- nulosti dopravy. jových částech Mostu. Tento cíl má též projekt Silnice I/28 - úprava mimoúrovňového při- vybudování komunikace mezi Mostem a Marián- pojení na R7, MÚK Louny západ, včetně skými Radčicemi, která bude vystavěna na původ- okružní křižovatky se sjezdem a dopravním ní trase mezi oběma sídly. Dojde tak v tomto pří- napojením zastavitelné plochy pro služby padě k obnově spojení, jež bylo přerušeno těžební pro motoristy činností. Obnovená komunikace vytvoří spojnici Tři okružní křižovatky na průtahu stávající sil- k plánovanému jezeru Most. nice II/246 městem - u Kauflandu, Komen- ského náměstí, Suzdalské náměstí – zvýšení Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: bezpečnosti a plynulosti provozu uvnitř měs- Most ta. Napojení silnice V Luhu na silnici I/13, čímž Prodloužení Tomanovy ulice do plochy O2 bude zajištěno dopravní napojení rozvojové pro nové obchodní centrum – jedno z hlav- zóny Lajsník bez průjezdu městem. ních zpřístupnění zastavitelných ploch pro Páteřní komunikace v lokalitě Na Sadech bydlení a občanskou vybavenost na západ- včetně okružní křižovatky s ulicí Pražská ním okraji města. – dojde k vyvedení dopravy z obytné a ko- Komunikační napojení nových zastavitelných merční zóny. ploch pro bydlení na západním, východním Vybudování komunikací v rámci lokality jeze- a jižním okraji města - BI 3a, b, c, BI 21 a, b, ra Most – jedná se o přístupové komunikace a O2 a BI 1a, 1b, BI 11, 12, 13, BI 5, 6, 7 - z města do rekreační a obytné lokality. nové komunikace navazují na síť stávajících Vybudování přístupové komunikace k rekre- místních komunikací a doplní tak dopravní ační zóně Most – Velebudice.

29 Analytická část

Vybudování obslužných komunikací pro bu- Tunelové řešení ulice I/30 (Sociální péče). doucí rekreační zónu Matylda. Úsek mezi ulicemi Petrovická a Špálova Vybudování komunikace Most – Mariánské v městské části Severní terasa. Důvodem Radčice – obnova původní komunikace – pří- návrhu je zklidnění prostoru u nemocnice. stup k budoucímu jezeru Most. Propojení ulice U Trati se silnicí II/613 (Žižko- va). Přemostění nádraží je navrženo z důvo- du zklidnění městského centra. 3.4.1.6 Návrhy projektů v oblasti Přeložka silnice II/528 západně od obce dopravní infrastruktury: Strážky. Obchvat je navržen z důvodu zklid- Teplice nění obce Strážky, kde stávající silnice II. třídy nemá vyhovující parametry. Pro území města Teplice byly navrženy zástupci to- Rekonstrukce propojení ulice Neštěmická hoto města tři klíčové projekty. Dva jsou zaměřené s ulicí Pod Úvozem v městské části Neštěmice. na částečný odklon nákladní dopravy z doposud Jedná se o rekonstrukci stávající komunikace frekventovaných míst města do méně exponova- z důvodu nevyhovujících šířkových poměrů. ných částí tak, aby došlo k výraznému zklidnění Návrh mimoúrovňové křižovatky Podhorský dopravy, a to zejména v lázeňském centru. Jeden park na D8. Tato křižovatka bude řešena až navržený projekt řeší vybudování kruhových ob- v návaznosti na rozvoj oblasti Podhorského jezdů v Jateční ulici, přičemž cílem je zajištění ply- parku. nulejšího provozu v okolních částech města. Návrh obslužných komunikací v Podhorském parku v prostoru bývalého dolu A. Zápotocký. Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: Budou součástí rozvoje zóny Podhorský park. Teplice Rekonstrukce podjezdu na silnici II/261 – uli- Obchvat Trnovany I/30 (pokračování Ná- ce Litoměřická a Železničářská. Důvodem kladní a Riegrovy ulice) – jeho vybudování pro rekonstrukci jsou nevyhovující parametry odlehčí zejména od nákladní dopravy Masa- stávajícího podjezdu. rykově třídě a centru města. Rekonstrukce silnice II/261 v městské čás- Kruhové objezdy v Jateční ulici u sklárny pro ti Brná – rekonstrukce stávajícího podjezdu zajištění plynulého provozu a eliminaci tvoří- pod železniční tratí z důvodů nevyhovujících cích se kolon. parametrů. Prosetická spojka spojující Prosetice a Trno- Rekonstrukce podjezdu na ulici Majakovské- vany odlehčí lázeňskému centru. ho (II/253) pod železniční tratí včetně úpravy koryta Ždírnického potoka, rovněž z důvodů nevyhovujících parametrů. 3.4.1.7 Návrhy projektů v oblasti Jako územní rezerva je v ÚP zakreslen polo- dopravní infrastruktury: okružní dopravní systém, v trase Bukov (Ma- Ústí nad Labem sarykova x Všebořická) - tunelové propojení do ulice Textilní, mostní úsek do křižovatky V územním plánu města Ústí nad Labem, jsou navr- s ulicí Žižkova, tunelový úsek do křižovat- ženy dopravní stavby, jejichž přínosem bude zklid- ky s ulicí Pražskou ve Vaňově, kde navazuje nění provozu různých částí města, jako např. okolí mostní objekt na Střekov a dále tunelovou nemocnice, centra města nebo obce Strážky. Další trasou do městské části Olšinky do křižovatky akce je nutné realizovat z důvodů nevyhovujících s ulicí Vítězná a mostním objektem do křižo- technických parametrů stávajících komunikací. vatky s ulicí Přístavní. Cílem tohoto dopravní- ho řešení je odlehčení od dopravy městského Návrhy projektů v oblasti dopravní infrastruktury: centra a zajištění nových dopravních propoje- Ústí nad Labem ní přes Labe (pro motoristickou i nemotoris- tickou dopravu).

30 Analytická část

3.4.2 Výsledky dotazníkového šetření u firem

V měsíci říjnu 2011 bylo provedeno rozsáhlé do- přitom kladen na rovnoměrné rozmístění sídla tazníkové šetření mezi podnikatelskými subjekty respondentů v Ústeckém kraji, oslovení podniků v Ústeckém kraji. Jeho cílem bylo získat základní všech velikostí (dle počtu zaměstnanců) i různého vhled do problematiky vnímání stávající kvality sil- zaměření (podnikatelská činnost). Geografické roz- niční a železniční infrastruktury regionu, a to očima místění respondentů představuje následující graf. firem. Celkem byla navázána efektivní komunikace s 365 firmami, které byly ochotny poskytnout od- Druhou klíčovou charakteristikou při výběru re- povědi na jednoduché otázky týkající se předmětu spondentů byla velikost podniku, tedy hledisko šetření. počtu zaměstnanců. Největší počet oslovených subjektů spadal přirozeně do oblasti drobných a malých podniků. Byla ovšem vyvinuta snaha o co 3.4.2.1 Vzorek respondentů, možná nejširší zapojení velkých podniků. Tyto fir- metoda sběru dat my jsou totiž na kvalitě místní silniční infrastruktury závislé velmi výrazně z důvodu nutnosti každoden- Respondenti byli voleni tak, aby byl vytvořen re- ního řešení logistických problémů a zaměstnávání prezentativní vzorek dotazovaných. Důraz byl velkého počtu zaměstnanců.

Graf č. 4: Složení respondentů (dle sídla)

12 % 15 %

9 %

Děčín

Chomutov

18 % Litoměřice Louny

Most

16 % Teplice

Ústí nad Labem

9 % 21 %

31 Analytická část

Z hlediska metody sběru dat byla preferována možnost korespondenčního zodpovězení polože- ných dotazů. Otázky byly voleny velmi jednodu- še, a to formou zaškrtávacích možností. Žádosti o dovysvětlení či jiné nejasnosti se tak prakticky nevyskytovaly.

Respondentům byly položeny následující otázky:

1. Považujete stávající dopravní infrastrukturu ve vztahu k sídlu či výrobnímu závodu, pro- vozovně v Ústeckém kraji, za dostačující? a) Silniční kapacita b) Železniční kapacita

Respondenti měli k dispozici třístupňovou škálu odpovědí: dostačující – částečně dostačující – zcela nedostačující.

2. Vyhovuje/ nevyhovuje Vám kapacita nebo stav dané dopravní infrastruktury? a) Kapacita silniční infrastruktury b) Stav silniční infrastruktury c) Kapacita železniční infrastruktury d) Stav silniční infrastruktury

Zde představovala třístupňová škála odpovědí tyto možnosti: vyhovující – vyhovující částečně – zcela nevyhovující.

Další dotaz spočíval ve zjištění, které dopravní stavby považují dotazovaní za prioritní z hlediska socio-ekonomického rozvoje regionu. Odpověďmi na tuto otázku se podrobně zabývá Návrhová část tohoto dokumentu.

32 Analytická část

3.4.2.2 Vyhodnocení otázky č. 1a): Považujete stávající dopravní infrastrukturu ve vztahu k sídlu či výrobnímu závodu, provozovně v Ústeckém kraji, za dostačující – silniční kapacita?

První otázka zkoumala vnímání kapacity silniční V okresech Chomutov, Teplice a Louny vyjadřuje infrastruktury v Ústeckém kraji ve vztahu k ak- svou naprostou nespokojenost s kapacitou silnič- tuálním potřebám zaměstnavatelů. V celkovém ní dopravní sítě v okolí své provozovny méně než pohledu lze obecně konstatovat relativní spokoje- 10 % oslovených. Naopak v okrese Děčín je mezi nost s hustotou stávající silniční sítě. Jen s drob- podnikateli vnímána kapacita (hustota sítě) okol- nými či dokonce žádnými výhradami si vystačilo ních komunikací a navázání na klíčová sídla v re- celkem 40 % respondentů. Určité obtíže nikoli zá- gionu i vně něj výrazně negativně. Plných 29 % sadního charakteru zaznamenává při své činnosti z oslovených podnikatelů na Děčínsku totiž hod- 43 % respondentů. Nikoli nevýznamný 13% vzo- notí kapacitu okolních silničních komunikací jako rek respondentů ovšem považuje kapacitu silniční zcela nedostačující. Výrazná nespokojenost panuje infrastruktury v místě sídla či provozovny za zcela z hlediska kapacity silnic také v okrese Litoměřice nedostačující. (19 %).

Nezbytný je bližší pohled do jednotlivých okre- sů. Zde jsou totiž pozorovány významné rozdíly.

Graf č. 5: Hodnocení kapacity silniční dopravní sítě Ústeckého kraje v místě podnikání

4 %

13 %

40 %

Dostačující

Částečně dostačující

Zcela nedostačující

Bez vyjádření

43 %

33 Analytická část

3.4.2.3 Vyhodnocení otázky č. 1b): Považujete stávající dopravní infrastrukturu ve vztahu k sídlu či výrobnímu závodu, provozovně v Ústeckém kraji, za dostačující – železniční kapacita?

Na základě analogického klíče byla zadána otáz- Bližší analýza zcela nespokojených zástupců pod- ka zkoumající požadavky podnikatelských subjek- nikatelského sektoru vypovídá o tom, že s kapaci- tů na kapacitu železniční dopravní infrastruktury tou železniční sítě v místě podnikání jsou výrazně- v okolí místa podnikání. Již na první pohled je patr- ji nespokojené zejména subjekty z okresů Louny né, že podnikatelské subjekty jsou se stávající ka- (16 %) a Litoměřice (12 %). Toto zjištění je možné pacitou železniční sítě výrazně spokojenější, než je dát do přímé souvislosti s nižší hustotou železnic tomu u sítě silniční. Bez výhrad se ve vztahu k že- v obou okresech, případně s problematickým na- lezniční síti vyjádřila více než polovina oslovených. pojením na hlavní železniční tahy. Naopak subjekty Částečné výhrady byly zaznamenány u 35 % do- z okresu Ústí nad Labem neoznačily možnost „zce- tázaných. Jednoznačně nespokojených je jen 7 % la nedostačující“ ani jednou. firem.

Graf č. 6: Hodnocení kapacity železniční dopravní sítě Ústeckého kraje v místě podnikání

7 %

Dostačující

51 % Částečně dostačující

Zcela nedostačující

Bez vyjádření

35 %

34 Analytická část

3.4.2.4 Vyhodnocení otázky č. 2a): Vyhovuje/nevyhovuje Vám kapacita dané dopravní infrastruktury – silniční?

Tato otázka rozvíjí a konkretizuje poznatky z první- 41 % dotázaných firem. Zcela nespokojeno je 16 % ho tematického okruhu. Rozdíl spočívá v zaměření dotázaných. otázky na území celého Ústeckého kraje. Přesto je nutné konstatovat, že u respondentů patrně pře- Rovněž bližší pohled mezi subjekty deklarující vý- važuje přímé subjektivní vnímání situace v bezpro- raznou nespokojenost nabízí podobné výsledky, středním okolí dané provozovny. Výsledky se totiž jaké byly získány z otázky č. 1. Určitý výkyv lze prakticky dokonale kryjí s výstupy první otázky. pozorovat jen u respondentů se sídlem v okrese Litoměřice, kteří vykazují nespokojenost ve 31 % Jako plně vyhovující označuje stávající silniční síť případů, což je výrazně více než u otázky č. 1. Dů- v Ústeckém kraji 39 % respondentů. Částečně vodem může být zejména problematické napojení současná silniční infrastruktura regionu vyhovuje oblasti na páteřní silniční síť regionu.

Graf č. 7: Hodnocení kapacity silniční sítě v Ústeckém kraji obecně

4 %

16 %

39 %

Vyhovující

Vyhovující částečně

Zcela nevyhovující

Bez vyjádření

41 %

35 Analytická část

3.4.2.5 Vyhodnocení otázky č. 2b): Vyhovuje/nevyhovuje Vám stav dané dopravní infrastruktury – silniční?

Pravděpodobně klíčové pro celé vyznění provede- zde totiž byly identifikovány zcela zásadní rozdíly ného dotazníkového šetření jsou výstupy otázky ve vnímání kvality technického stavu komunikací. čtvrté. Ta již přímo směřovala ke zjištění, jakým Zatímco v okrese Chomutov hodnotí stav silnic jako způsobem vnímají respondenti aktuální technický zcela nevyhovující „jen“ 9 % dotázaných, v okrese stav silniční sítě v Ústeckém kraji. Za zcela vyhovu- Děčín je to plných 49 % z oslovených subjektů! jící jej považuje jen čtvrtina dotázaných. Dílčí nedo- Více než třetina podnikatelů je také zcela nespo- statky konstatuje téměř polovina a plných 22 % je kojená s technickým stavem v okrese Litoměřice. hodnotí jako zcela nevyhovující. Zbývající okresy se pohybují v rozmezí 13 – 17% podílu naprosté nespokojenosti s technickým sta- Bližší rozbor odpovědí je opět proveden v seg- vem silnic. mentu nejméně spokojených respondentů. Opět

Graf č. 8: Hodnocení technického stavu silniční sítě v Ústeckém kraji obecně

5 %

28 % 22 %

Vyhovující

Vyhovující částečně

Zcela nevyhovující

Bez vyjádření

45 %

36 Analytická část

3.4.2.6 Vyhodnocení otázky č. 2c): Vyhovuje/nevyhovuje Vám kapacita dané dopravní infrastruktury – železniční?

O globální pohled na současnou kapacitu doprav- Pro úplnost byla provedena analýza nespokoje- ní infrastruktury byli respondenti požádáni také ných subjektů i zde. Přes menší zkoumaný vzorek ve vztahu k železniční dopravě. V souladu s výsled- lze konstatovat, že podnikatelé v okresech Louny ky prezentovanými v rámci vyhodnocení k otázce a Děčín pravděpodobně vnímají kapacitu stávající č. 2 lze konstatovat, že stávající kapacitu (hustotu) sítě (s ohledem na dominantní vnímání místních železniční sítě v Ústeckém kraji vnímají podnika- podmínek) v horším světle, než zbytek regionu. telé mimořádně příznivě. Zcela bez připomínek je V těchto dvou okresech se totiž zcela negativní necelá polovina dotázaných. Dílčí nedostatky shle- odpověď vyskytovala opakovaně (13 % na Děčín- dávají dvě pětiny respondentů. Nespokojenost je sku, 16 % na Lounsku). Naopak zbývající okresy se patrna jen u 4 % oslovených subjektů. na odpovědi „zcela nevyhovující“ téměř nepodílely.

Graf č. 9: Hodnocení kapacity železniční sítě v Ústeckém kraji obecně

8 %

4 %

Vyhovující 48 % Vyhovující částečně

Zcela nevyhovující

Bez vyjádření

40 %

37 Analytická část

3.4.2.7 Vyhodnocení otázky č. 2d): Vyhovuje/nevyhovuje Vám stav dané dopravní infrastruktury – železniční?

Obecně dobré vnímání železniční infrastruktury Ačkoli jsou negativní ohlasy na kvalitu technického podnikateli Ústeckého kraje potvrzuje i poslední stavu železnic v Ústeckém kraji v minoritě, je mož- otázka provedeného průzkumu. Technický stav to- né i zde vypozorovat mezi jednotlivými okresy ur- tiž považuje za dobrý naprostá většina dotázaných. čité výkyvy. Negativně se tak například k technic- Celkem 38 % oslovených podniků neshledává kému stavu železniční sítě vyjadřuje plných 25 % žádné připomínky, dílčí problémy vidí 45 % firem. oslovených firem z okresu Chomutov. Nadprůměr- Naopak 7 % dotázaných považuje technický stav ný podíl negativních odpovědí byl zaznamenán železnic v Ústeckém kraji za zcela nevyhovující. rovněž na Litoměřicku (12 %) a Lounsku (13 %).

Graf č. 10: Hodnocení technického stavu železniční sítě v Ústeckém kraji obecně

10 %

7 %

38 %

Vyhovující

Vyhovující částečně

Zcela nevyhovující

Bez vyjádření

45 %

38 Analytická část

3.4.2.8 Závěry vyplývající z dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty Ústeckého kraje

Realizované dotazníkové šetření mezi 365 podni- klarovala jen čtvrtina dotázaných. Přibližně stejný katelskými subjekty Ústeckého kraje poskytlo vy- podíl dotázaných hodnotí technický stav silnic jako povídající odraz názorů místních zaměstnavatelů zcela nedostatečný. Nejpalčivěji je tento problém na hustotu a technickou kvalitu silniční a železniční vnímán v okresech Děčín a Litoměřice. Podrobné infrastruktury regionu. Zatímco železniční infra- výsledky šetření jsou uvedeny v příloze č. 2. strukturu lze obecně považovat z pohledu pod- nikatelů za vyhovující (s dílčími výhradami např. Pro zvýšení ekonomické výkonnosti a podporu v okresech Děčín a Louny), u silniční sítě byly shle- zaměstnanosti obyvatel Ústeckého kraje, je zcela dány poměrně zásadní nedostatky. nezbytné vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání, obchodu a průmyslu. K těmto podmínkám neod- Kapacita, tedy hustota silniční sítě, byla responden- myslitelně patří kvalitní dopravní spojení s dalšími ty vnímána ještě poměrně pozitivně, když zcela regiony v rámci celé České republiky i s Němec- zásadní nedostatky byly spatřovány „jen“ v 16 % kem, sousedícím s Ústeckým krajem na jeho sever- případů. Nezbytné je ale upozornit na poměrně ní hranici. Tato spolupráce úzce souvisí se stavem značné regionální rozdíly. Velmi výrazněji byla to- silniční a železniční sítě. Proto je zcela nezbytné tiž negativní odpověď identifikována v okrajovém i v dalším období pečlivě volit vhodné investice okrese Děčín a taktéž v okrese Litoměřice. do rozvoje dopravní infrastruktury. Výsledky pro- vedeného dotazníkového šetření mezi zástupci Za klíčový problém na úrovni silniční infrastruktu- podnikatelského sektoru tuto tezi zcela jednoznač- ry je nutné považovat technický stav komunikací. ně potvrzují. Plnou spokojenost se současným stavem totiž de-

39 Analytická část

3.5 Vyhodnocení investic do dopravní infrastruktury za období 2007 – 2013

V průběhu programovacího období Evropské unie mezi lety 2007 – 2013 byl pro oblast dopravní infrastruktury vyhlášen Operační program Doprava. V rámci tohoto programu bylo pro účely zkvalitnění do- pravní infrastruktury v České republice alokováno přibližně 150 mld. Kč.

Na budování nové a rekonstrukce stávající doprav- Vedle těchto dotačních zdrojů byly realizovány in- ní infrastruktury nižších tříd byly alokovány další vestice do dopravní infrastruktury též z prostřed- prostředky z jednotlivých regionálních operačních ků státního rozpočtu ČR (Ředitelství silnic a dálnic, programů na úrovni NUTS II. V rámci Regionálního Státní fond dopravní infrastruktury, Správa želez- operačního programu Severozápad (Prioritní osa niční dopravní cesty), rozpočtů jednotlivých krajů 3 – Zlepšení dopravní obslužnosti) bylo na projekty a přirozeně též obcí. v dopravě alokováno přibližně 5 mld. Kč, a to pro území Ústeckého a Karlovarského kraje.

3.5.1 Investiční výstavba v ČR

Na úrovni České republiky byly v uplynulých le- tříd a jejich převádění do kvalitativně vyšších tříd tech provedeny významné investice do dopravní tak délka sítě silnic II. a III. třídy v předchozích le- infrastruktury. Z hlediska základní kvantifikace tak tech stagnovala či dokonce klesala. například od roku 2005 do roku 2010 mohou češ- tí řidiči užívat 170 km nových dálnic, rychlostních Z tabulky je jednoznačně patrné, že hlavní inves- komunikací přibylo během stejného období přes- tiční akce uskutečněné v předchozích letech smě- ně 100 kilometrů. Nárůst je patrný i u silnic I. tří- řovaly do budování dálniční sítě a dalšího zkvalit- dy, jejichž síť se rozrostla rovněž o 100 kilometrů. ňování a rozšiřování sítě rychlostních komunikací S ohledem na postupnou modernizaci silnic nižších a silnic I. třídy. Klíčovým zdrojem financování pro

Tabulka č. 2: Vývoj silniční dopravní infrastruktury v ČR 2005 - 2010 (v km)

Typ komunikace 2005 2010 Rozdíl

Délka silnic a dálnic celkem 55 509,8 55 718,5 208,7

Dálnice v provozu 564,4 733,9 169,5

Rychlostní komunikace 322,3 422,3 100

Silnice I. třídy 6 153,8 6 254,6 100,8

Silnice II. třídy 14 667,6 14 634,8 -32,8

Silnice III. třídy 34 124,1 34 128,6 4,5

Zdroj: MD ČR, Ročenka dopravy 2010

40 Analytická část

tyto strategické dopravní akce byl již zmíněný jekty týkající se výstavby a modernizace dálnic již Operační program Doprava. Do konce roku 2010 bylo do konce listopadu 2011 vyplaceno více než bylo v tomto programu schváleno 127 projektů, 28 mld. Kč. V rámci modernizace silnic I. tříd bylo přičemž 68 jich bylo stavebně ukončeno. Na pro- ve stejném období vyplaceno více než 20 mld. Kč.

3.5.2 Investiční výstavba v Ústeckém kraji financovaná ze zdrojů EU

Investice do dopravní infrastruktury plynoucí do České republiky ze zdrojů Evropské unie jsou 3.5.2.2 Operační program Doprava – v programovacím období 2007 – 2013 provádě- investice do silniční sítě ny prostřednictvím Operačního programu Doprava a dále na úrovni regionů NUTS II prostřednictvím Největší objem finančních prostředků byl v rámci příslušných Regionálních operačních programů. Operačního programu Doprava alokován na roz- Pro jednotlivé typy dopravy stanovují tyto operač- voj silniční sítě. V rámci investic do rozvoje silniční ní programy samostatná opatření, ze kterých jsou sítě jsou klíčová opatření 2.1 (Modernizace a roz- realizovány klíčové infrastrukturní investice. Tato voj dálnic a silnic sítě TEN-T) a 4.1 (Rekonstrukce kapitola se proto věnuje problematice investiční a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T). výstavby do dopravní infrastruktury z pohledu cel- Pro celou Českou republiku bylo na tato opatře- kových nákladů, podílu evropských fondů na rea- ní alokováno přibližně 75 mld. korun. Nicméně lizaci a dále též analýze samotných realizovaných s ohledem na velký zájem o realizaci projektů to- investičních akcí. hoto typu byla v průběhu programovacího období celková alokace po dohodě řídicího orgánu a SFDI navýšena (SFDI se zavázal pokrýt požadované 3.5.2.1 Operační program Doprava prostředky nad rámec celkové alokace).

Operační program Doprava se problematice vý- Do března roku 2011 bylo v oblasti podpory 2.1 stavby a modernizace dopravní infrastruktury vě- podpořeno celkem 10 velkých investičních pro- nuje v následujících prioritních osách: jektů do výstavby a modernizace dálniční a silnič- ní sítě TEN-T. Skutečné čerpání zde dosáhlo více Prioritní osa 2 je zaměřena na dálniční a sil- než 72 mld. Kč. V Ústeckém kraji byl schválen je- niční síť zařazenou do transevropské sítě. den projekt v hodnotě 13,8 mld. Kč. Konkrétně se Prioritní osa 4 je určena pro financování ak- jedná o vybudování chybějícího úseku dálnice D8 tivit na rychlostních silnicích a ostatních silni- mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. cích I. třídy mimo transevropskou síť. Prioritní osa 1 je zaměřena na železniční tra- V rámci oblasti podpory 4.1 bylo ve stejném obdo- tě zahrnuté do transevropské sítě. bí podpořeno v celé republice 41 projektů na mo- Prioritní osa 3 řeší projekty na ostatních že- dernizaci a výstavbu silnic I. třídy mimo síť TEN-T. lezničních sítích. Celkové čerpání na tyto projekty činilo 33,9 mld. Kč. Prioritní osa 6 je pak zaměřena na rozvoj V Ústeckém kraji bylo schváleno celkem 9 projek- vnitrozemské vodní dopravy (opatření 6.2). tů v hodnotě 10,5 mld. Kč.

41 Analytická část

Tabulka č. 3: Údaje o projektech a čerpání - dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy (FS a národní zdroje, CZK)

Celková alokace Oblast 2007 - 2013 na ob- Skutečné čerpání Dopravní infrastruktura OP podpory last podpory (mil. Kč) (mil. Kč)

Dálniční a silniční sítě TEN-T OPD 2.I 43 977,00 10 72 098,60

Ústecký kraj 1 13 836,16

Silnice I. třídy mimo TEN-T OPD 4.I 30 690,20 41 33 858,40

Ústecký kraj 9 10 539,40

Pozn.: Skutečnost, že celkové prostředky překračují celkovou alokaci na danou oblast podpory o více než 60 % je dána dohodou mezi řídicím orgánem OP Doprava a Státním fondem dopravní infrastruktury, který se zavázal pokrýt prostředky kryté Rozhodnu- tím nad rámec celkové alokace tohoto OP.

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

Objemově největší investicí v oblasti podpory 4.1 tohoto projektu činí 6,9 ml. Kč. Specifikaci zbývají- je výstavba rychlostní silnice R7 v úseku Vysoča- cích osmi menších projektů obdobného zaměření ny – Droužkovice – Nové Spořice. Celkové náklady prezentuje přiložená tabulka.

Tabulka č. 4: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji – silniční infrastruktura

Celkové náklady Oblast Název projektu projektu podpory (mil. Kč)

4.1 R7 MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice 6 863,11

Rychlostní silnice R7 MÚK Bitozeves - MÚK Vysočany 793,04

Rychlostní silnice R7 Sulec - obchvat 715,20

Silnice I/28 Dobroměřice - Odolice 487,32

Silnice I/13 Děčín, most ev. č. 13-085, pravobřežní estakáda 596,23

Silnice I/13 Komořany - Most 219,11

Rychlostní silnice R7 MÚK Vysočany 321,45

Silnice I/15 Sedlec, most ev. č. 15-025a 88,35

Silnice I/13 MÚK Třebušice, 1. etapa - most ev.č. 13-041 přes trať ČD 455,59

42 Analytická část

Celkové náklady Oblast Název projektu projektu podpory (mil. Kč)

Celkem za Oblast podpory 4.1 10 539,40

2.1 Dálnice D8, úsek 805 Lovosice - Řehlovice 13 836,16

Celkem za Oblast podpory 2.1 13 836,16

Celkem čerpání z OP Doprava na silniční infrastrukturu v Ústeckém kraji 24 375,56

Zdroj: Operační program doprava, Databáze projektů schválených řídícím orgánem OP Doprava, http://www.opd.cz/Modules/Opd- Project/Pages/ProjectList.aspx

V případě zdárného dokončení všech výše uvede- opatření vyčerpal téměř čtvrtinu všech prostředků ných rozpracovaných projektů získá Ústecký kraj určených pro celou Českou republiku. prostřednictvím Operačního programu Doprava 49,02 km nových silnic. Nové dálnice a rychlostní silnice zařazené do TEN-T se budou podílet 16,41 3.5.2.3 OP Doprava – investice kilometry, přičemž delší úseky budou v programo- do železniční sítě vacím období vybudovány pouze v Jihočeském a Karlovarském kraji. Ústecký kraj pak rovněž získá Zatímco v oblasti rozvoje silniční infrastruktury zís- 32,61 km nových silnic mimo síť TEN-T. kal Ústecký kraj velmi podstatnou část alokova- ných prostředků, na úrovni železniční sítě je situ- Z pohledu získaných prostředků čerpal Ústecký kraj ace zcela odlišná. V klíčových oblastech podpory na modernizaci silniční sítě z Operačního programu 1.1 a 3.1 totiž nebyl realizován žádný relevantní Doprava 24,4 mld. Kč, což představuje 23 % z cel- projekt. Důvody spočívají především ve skuteč- kové alokované částky. Ústecký kraj tak na tato nosti, že hlavní železniční tahy byly v potřebném rozsahu modernizovány již v předchozím období.

Tabulka č. 5: Údaje o projektech a čerpání - železniční doprava (FS a národní zdroje, Kč)

Celková alokace Oblast 2007 - 2013 na ob- Skutečné čerpání Dopravní infrastruktura OP podpory last podpory (mil. Kč) (mil. Kč)

Železniční tratě TEN-T OPD 1.1 60 456,0 21 49 283,1

Ústecký kraj 0 0

Železniční tratě mimo TEN-T OPD 3.1 11 364,10 12 4 263,60

Ústecký kraj 0 0

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

43 Analytická část

Jediným záměrem uskutečněným z prostředků interoperabilitu a rozvoj telematických systémů). Operačního programu Doprava tak byl projekt te- Jednalo se o projekt „GSM-R Děčín – Všetaty – Ko- maticky spadající pod oblast podpory 1.2 (Zajištění lín“ s celkovými náklady 438 mil. Kč. Nejednalo se interoperability na stávajících železničních tratích, tedy o projekt přímo rozšiřující nebo zkvalitňující zajištění souladu s Technickými specifikacemi pro železnici v užším smyslu slova.

Tabulka č. 6: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji – železniční infrastruktura

Oblast Celkové náklady Název projektu podpory (mil. Kč)

1.2 GSM-R Děčín - Všetaty - Kolín 438,42

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

3.5.2.4 OP Doprava – investice se jednalo zejména o projekty zkvalitňující vodní do vnitrozemské dopravní dopravní infrastrukturu na Vltavě a Labi. cesty S ohledem na skutečnost, že územím Ústeckého V rámci Operačního programu doprava byly reali- kraje protéká řeka Labe a na jeho severní hranici zovány rovněž projekty zkvalitňující vnitrozemské Českou republiku opouští, byly v regionu realizová- vodní dopravní cesty. Do příslušné osy 6.2 bylo ny dva projekty z OPD zaměřené právě na rozvoj k podpoře zařazeno do března 2011 celkem 13 vodní dopravní cesty. Celková hodnota realizova- projektů v celkové hodnotě 3,5 mld. Kč, čímž došlo ných projektů dosáhla 158 mil. Kč. k vyčerpání původně plánované alokace. Obecně

Tabulka č. 7: Údaje o projektech a čerpání - vnitrozemská vodní doprava (ERDF a národní zdroje, CZK)

Celková alokace Oblast 2007 - 2013 na ob- Skutečné čerpání Dopravní infrastruktura OP podpory last podpory (mil. Kč) (mil. Kč)

Vnitrozemská vodní doprava OPD 6.2 3 076,40 13 3 495,60

Ústecký kraj 2 157,72

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

44 Analytická část

Konkrétně se jedná o projekty uvedené v tabulce nu ochranného zimního přístavu Děčín – Rozbělesy. níže. V Přístavu Děčín byla modernizována původní Předmětem druhého projektu byla modernizace kamenná přístavní zeď v prostoru přístavního bazé- překladní hrany v přístavu Ústí nad Labem – Vaňov.

Tabulka č. 8: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji - vnitrozemská vodní doprava

Oblast Celkové náklady Název projektu podpory (mil. Kč)

6.2 Přístav Děčín - Rozbělesy, modernizace přístavní zdi 27,26

Veřejný přístav Ústí n. L.-Vaňov, modernizace překladní hrany 130,46 s povodňovou ochranou plavidel

Celkem čerpání z OP Doprava na infrastrukturu 157,72 vnitrozemské vodní dopravy v Ústeckém kraji

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

3.5.2.5 Regionální operační program na příslušná opatření v této oblasti v jednotlivých Severozápad regionálních operačních programech činila pro období 2007 – 2013 přibližně 35 mld. Kč. Regio- Regionální operační programy (pro jednotlivé NUTS nální operační program Severozápad (Karlovarský II) jsou již svým zaměřením určeny v oblasti infra- a Ústecký kraj) alokoval pro tyto účely necelých struktury zejména na realizaci projektů řešících 5 mld. Kč. silniční komunikace II. a III. třídy. Celková alokace

Tabulka č. 9: Údaje o projektech a čerpání - silnice II. a III. třídy (ERDF a národní zdroje, CZK)

Celková alokace Oblast 2007 - 2013 na ob- Skutečné čerpání Dopravní infrastruktura OP podpory last podpory (mil. Kč) (mil. Kč)

Silnice II. a III. třídy ROP SZ 3.1 4 964,00 11 3 020,74

Ústecký kraj 9 2 196,75

Silnice II. a III. třídy celkem v rámci ROP v ČR 34 927,10 331 21 991,10

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

45 Analytická část

Celkem byla na úrovni regionálních operačních Podbořany a Petrohradem v objemu 601 mil. Kč. programů v České republice do března 2011 při- Většina získaných prostředků byla získána pro re- znána podpora 331 projektům o celkovém objemu alizaci projektů v okrese Chomutov, nicméně byly 22 mld. Kč. V Ústeckém kraji bylo z Regionálního uskutečněny významné aktivity v okresech Děčín, operačního programu Severozápad realizováno 9 Teplice a Louny. Žadatelem projektů byla Správa projektů o celkové hodnotě 2,2 mld. Kč. a údržba silnic Ústeckého kraje, p.o. (Rekonstrukce silnice II/263 Česká Kamenice – Rumburk – Jirkov) Největším projektem, z hlediska investovaných ná- a Ústecký kraj (ostatní projekty). kladů byla realizace rekonstrukce úseku silnice mezi

Tabulka č. 10: Projekty realizované v Ústeckém kraji z Regionálního operačního programu Severozápad

Celkové náklady Oblast Název projektu projektu podpory (Kč)

3.1 Rekonstrukce silnice II/263 Česká Kamenice – Rumburk – Jirkov 352 836 601

ÚK TP, Rekonstrukce v ús. I/13 – Duchcov – Teplice – II/254, I/13 170 268 772 Hostomice – Kostomlaty – II/258

Ústecký kraj, Chomutov, Most, Rekonstrukce v úseku I/13 – Jirkov – 141 095 809 Otvice – Havraň, silnice II251

Ústecký kraj, Chomutov, Rekonstrukce úseku I/13, Klášterec, Hradiště, 134 508 068 Rusová, silnice II/224

Ústecký kraj, Chomutov, Rekonstrukce v ús. I/7 – Údlice - Kadaň 267 350 874

Ústecký kraj, Chomutov, Rekonstrukce v úseku I/13 – Perštejn – Vejprty, 154 353 832 silnice II/219, III/22310

Ústecký kraj, Louny, Rekonstrukce úseku I/7 – Louny – Ročov- hranice 273 037 429 kraje, silnice II/229

Ústecký kraj, Teplice, Rekonstrukce v úseku I/13 – Bílina – Kozly – 101 840 882 kr. I/15, silnice II/257

Ústecký kraj, Chomutov, Louny, Rekonstrukce úseku I/13 – Podbořany – 601 280 207 Petrohrad, silnice II/224 (I. etapa)

Celkem 2 196 572 473

Pozn.: Zbývající dva realizované projekty v rámci Regionálního operačního programu Severozápad byly uskutečněny v Karlovar- ském kraji.

Zdroj: Regionální operační program Severozápad, Podpořené projekty 2007 – 2010, http://www.nuts2severozapad.cz/wp con- tent/uploads/2010/11/ROP_brozura_Prehled_projektu.pdf

46 Analytická část

3.5.2.6 Naplňování indikátorů U tohoto indikátoru se prozatím příjemce zavázal na úrovni Regionálního k rekonstrukcím 173,16 km silnic příslušné kate- operačního programu gorie. V době zpracování tohoto dokumentu bylo Severozápad realizováno 129,73 km. Celkový závazek tak byl 2,5 roku před koncem plánovacího období splněn Vhodným doplněním k výše prezentovaným úda- ze 75 %. jům o realizaci projektů v regionálních operačních programech je pohled na problematiku naplňo- Monitorovací indikátor „Délka nových silnic II. a III. vání stanovených monitorovacích indikátorů. Pro třídy“ byl z hlediska závazků příjemců z Ústeckého Ústecký kraj je klíčovým monitorovacím indikáto- kraje relevantní jen zcela okrajově. rem „Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy“.

Tabulka č. 11: Vybrané indikátory regionálních OP - silnice II. a III. třídy

Měrná Cílová Závazek Dosažená Kód Úplný název indikátoru jednotka. hodnota příjemce hodnota

610100 Délka nových a rekonstruovaných km 1 345,50 1 269,88 852,61 silnic II. a III. třídy celkem

Ústecký kraj 173,46 129,73

610101 Délka nových silnic II. a III. třídy km 99,50 33,61 19,71

Ústecký kraj 0,30 0,00

610102 Délka rekonstruovaných silnic km 976,00 899,47 543,15 II. a III. třídy

Ústecký kraj 173,16 129,73

Zdroj: MMR ČR, Dopravní infrastruktura v rámci SF/FS a národních zdrojů – únor 2011

3.5.3 Investiční výstavba v Ústeckém kraji nefinancovaná ze zdrojů EU

Ze zdrojů Ústeckého kraje byly v uplynulých pěti letech akce za stovky milionů korun. Výše investic 3.5.3.1 Investiční výdaje v průběhu let poměrně kolísaly s ohledem na sta- na akce ŘSD ČR novené priority kraje, možnosti rozpočtu a stav rozpracovanosti dlouhodobějších projektů. V roce Investice do rozvoje dopravní infrastruktury usku- 2010 bylo investováno do zkvalitňování dopravní tečňuje také Ředitelství silnic a dálnic České re- infrastruktury přibližně 489 mil. Kč. Objemově nej- publiky. Z prostředků ŘSD jsou financovány aktivity větší investice byly provedeny v roce 2008, kdy zaměřené na zkvalitnění sítě dálnic, silnic I. třídy celková výše vynaložených prostředků dosáhla té- a rychlostních komunikací. V posledním sledova- měř 800 mil. Kč. ném roce 2010 dosáhla celková investice ze strany ŘSD více než 4 mld. Kč.

47 Analytická část

3.6 Shrnutí analytické části

Jak vyplývá z představení současného stavu silniční infrastruktury v Ústeckém kraji, lze konstatovat, že silniční infrastruktura vykazuje prakticky ve všech relevantních ukazatelích ve srovnání s průměrem České republiky podprůměrné hodnoty.

Při přepočtu délky silnic příslušné kategorie na cel- K dalším mimořádně exponovaným komunika- kový počet silnic v regionu disponuje Ústecký kraj cím regionu patří silnice I/13. Nejvíce přetížená je v porovnání se zbytkem republiky nižším podílem přitom tato silnice na území města Děčín, kde se dálnic (republikový průměr činí 1,33 % dálnic z cel- na nejvíce exponovaných úsecích pohybuje bě- kové délky silnic). Kraj výrazně zaostává v délce hem jediného dne až 20 tisíc vozidel. rychlostních silnic (0,77 %). Délka silnic I. třídy od- povídá republikovému průměru (10,4 %). Část osobní i nákladní dopravy mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem (Teplicemi) odvádí na místo Z pohledu samotné délky silnic jednotlivých kate- nedokončené dálnice D8 též silnice I/8. Průměrně gorií je nutné konstatovat, že Ústecký kraj v sou- zde denně projede necelých 10 tisíc vozidel, v nej- časné době patří k regionům s nejméně hustou sítí zatíženějších úsecích ale až 18 tisíc (v zaústění dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy v celé České do R63 mezi Teplicemi a Ústím nad Labem). republice. Hustota dálnic a rychlostních silnic vykazuje v Ústeckém kraji podprůměrné hodnoty jak při Stávající průtahy městy (např. Chomutov, Ústí nad přepočtu na km2 (0,006 km/km2 v ÚK, 0,007 km/ Labem, Bílina, Žatec, Lubenec, Česká Kamenice km2 v ČR). Ještě výrazněji lze vnímat menší hustotu a další) jsou značně přetížené osobní i nákladní silniční sítě při přepočtu na počet obyvatel (0,036 dopravou. Toto ovšem platí i pro průtahy menšími km/tis. obyv. v ÚK, 0,053 km/tis. obyv. v ČR. městy a obcemi, kterých je v současné době v Ús- teckém kraji postiženo nadměrnou tranzitní dopra- Důležitou součástí prakticky každé pozemní silniční vou několik desítek. komunikace jsou mosty a estakády. V ústeckém regionu je rozmístěno celkem 1 299 mostů ze 17 327 Pro zvýšení ekonomické výkonnosti a podporu za- v celé ČR. Jejich celková délka tvoří 42,7 km, což je městnanosti obyvatel Ústeckého kraje, je zcela ne- 12,6 % podíl na celkové délce českých mostů. zbytné vytvářet podmínky pro hospodářský rozvoj daného území. K těmto podmínkám neodmyslitel- Bezvadný technický stav lze konstatovat přibližně ně patří kvalitní dopravní spojení s dalšími regiony jen u 15 % mostů. Velmi dobrý, případně dobrý v rámci celé České republiky i s Německem, sou- stav vykazuje třetina mostních konstrukcí. Problé- sedícím s Ústeckým krajem na jeho severní hranici. my závažnějšího rázu byly zaznamenány na 28 % Přeprava zboží a osob je jedním z klíčových faktorů mostů, zásadní akutní problémy u 24 % mostních působících na konkurenceschopnost každého re- konstrukcí a 7 % objektů je dokonce v havarijním gionu. Proto je zcela nezbytné i v dalším období či velmi špatném stavu. pečlivě volit vhodné investice do rozvoje dopravní infrastruktury. Výsledky provedeného dotazníko- Z hlediska intenzity dopravy je jako nejfrekvento- vého šetření mezi zástupci podnikatelského sekto- vanější komunikace vyhodnocena silnice I/30 mezi ru tuto tezi zcela jednoznačně potvrzují. Lovosicemi a Ústím nad Labem. Alarmující vysoká hodnota frekvence dopravy (téměř 14 tisíc vozi- Zatímco železniční infrastrukturu lze obecně pova- del denně) na této komunikaci je jednoznačným žovat z pohledu podnikatelů za vyhovující (s dílčími dokladem nutnosti v nejkratším možném termínu výhradami např. v okresech Děčín a Louny), u sil- dokončit propojení Litoměřic s Ústím nad Labem niční sítě byly shledány poměrně zásadní nedo- budovanou dálnicí D8. statky. Kapacita, tedy hustota silniční sítě, byla re-

48 Analytická část

spondenty vnímána ještě poměrně pozitivně, když Investice z rozpočtu kraje byly díky nutnému ko- zcela zásadní nedostatky byly spatřovány „jen“ financování projektů ze zdrojů EU omezeny, i přes v 16 % případů. to Kraj do zkvalitnění dopravní infrastruktury in- vestoval stovky milionů korun. Objemově největší Za klíčový problém na úrovni silniční infrastruktu- investice byly provedeny v roce 2008, kdy celko- ry je nutné považovat technický stav komunikací. vá výše vynaložených prostředků dosáhla téměř Plnou spokojenost se současným stavem totiž de- 800 mil. Kč. V roce 2010 tak bylo proinvestováno klarovala jen čtvrtina dotázaných. Přibližně stejný necelých 500 mil. Kč. podíl dotázaných hodnotí technický stav silnic jako zcela nedostatečný. Nejpalčivěji je tento problém Přestože byly v regionu v uplynulých letech pro- vnímán v okresech Děčín a Litoměřice. vedeny velmi významné investice do rozvoje do- pravní infrastruktury (téměř dokončené napoje- Rovněž z dotazníkového šetření mezi vybranými ní na dálniční síť, zklidnění provozu v řadě měst, obcemi s rozšířenou působností vyplynula celá zkvalitnění technického stavu komunikací, zvýšení řada potřeb v oblasti dopravní infrastruktury, kte- bezpečnosti provozu, elektrifikace klíčových želez- ré je nutné do budoucna realizovat. Jejich přínosy ničních koridorů, vybudování obchvatů měst), pro- spočívají zejména v odlehčení dopravy z měst- blémů zůstává stále mnoho. To ostatně dokazují ských center, zvýšení plynulosti dopravy a vyve- i prezentované názory zástupců municipalit a pod- dení nákladní dopravy z měst, což zamezí tvorbě nikatelského sektoru. kolon a s tím souvisejícího zhoršení ovzduší, hluč- nosti a bezpečnosti. V souvislosti s bezpečností je Přepravní potřeby rostou a je potřeba zajistit odpo- nutné realizovat řadu opatření, neboť stávající ko- vídající dopravní infrastrukturu, neboť společnost munikace nesplňují technické parametry. Respon- vyžaduje větší mobilitu osob i zboží v návaznosti denti zmiňují i dopravní stavby, které jsou důležité na rozšiřování možných trhů. pro napojení obytných, výrobních nebo rekreač- ních zón. I nadále je proto nutné při plánování rozpočtů na obecní, krajské, národní i evropské úrovni vel- Na území celé České republiky byly uskutečněny mi pečlivě zvažovat, do kterých aktivit budou in- investice v řádech stovek miliard korun. Investič- vestice směřovány. Přímé dopady zkvalitnění do- ní prostředky byly uvolňovány z celé řady zdrojů. pravní infrastruktury na životní prostředí, dopravní Z hlediska objemu finančních prostředků byl nejdů- obslužnost obcí a mobilitu pracovní síly, bezpeč- ležitější Operační program Doprava. Z pohledu zís- nost účastníků silniční dopravy a v neposlední řadě kaných prostředků čerpal Ústecký kraj na moder- na rozvoj podnikatelského prostředí zcela jasně nizaci silniční sítě z tohoto programu 24,4 mld. Kč, hovoří o tom, že investice do dopravy by nemě- což představuje 23 % z celkové alokované částky. ly být ani v následujících letech v žádném případě Ústecký kraj tak na tato opatření vyčerpal téměř utlumovány. čtvrtinu všech prostředků určených pro celou Čes- kou republiku. V porovnání s ostatními regiony lze konstatovat, že rozvoj dopravní infrastruktury byl v Ústecký kraj Na úrovni regionálních operačních programů byla v minulých letech ze strany státu podporován. Pro celkem v České republice do března 2011 přizná- řešení strukturálních problémů Ústeckého kraje je na podpora 331 projektům o celkovém objemu nezbytně nutné pokračovat v dalších investicích 22 mld. Kč. V Ústeckém kraji bylo z Regionálního do dopravní infrastruktury, neboť úroveň rozvoje operačního programu Severozápad realizováno 9 této oblasti velmi úzce souvisí s rozvojem podniká- projektů o celkové hodnotě 2,5 mld. Kč. ní, s mírou zaměstnanosti, atraktivitou regionu pro investory, podporou exportu a dalšími socioekono- mickými faktory.

49 Návrhová část

4 Návrhová část

Návrhová část tohoto dokumentu vychází z výše uvedených údajů Analytické části (rozbor strategických dokumentů, statistiky, dotazníková šetření atd.). Vyústěním těchto klíčových informací o stavu a perspek- tivách dopravní infrastruktury Ústeckého kraje je srozumitelné a jednoznačné definování nejvíce potřeb- ných strategických investičních akcí v následujícím období.

V předchozích kapitolách bylo jednoznačně pro- částí Evropy. Ústecký kraj má oproti ostatním kra- kázáno, že i přes významné investice do dopravní jům v ČR nejvíce obcí s počtem nad 50 tisíc oby- infrastruktury v uplynulém období zůstávají v Ús- vatel. Dopravní spojení s těmito městy je důležité teckém kraji stále velké rezervy, které brání so- z hlediska mobility pracovní síly. Nelze opomenout cioekonomickému rozvoji regionu. Ústecký kraj má také význam z hlediska dostupnosti vzdělání, ať už nežádoucí prvenství v míře nezaměstnanosti, nízké jde o vzdělání primární nebo rekvalifikační kurzy, vzdělanostní struktuře a nízkém očekávaném věku které mohou nezaměstnaným otevřít dveře k no- dožití obyvatel. Zastavení investic do dopravní in- vým pracovním příležitostem. frastruktury do strukturálně postiženého regionu by znamenalo další prohloubení meziregionálních Východiska Analytické části jsou proto v této Ná- rozdílů, snížení konkurenceschopnosti kraje a odliv vrhové (strategické) části rozpracovány do podoby investic do sousedních regionů či států. strategické vize, operačních cílů a prioritních opat- ření. V souladu s těmito základními tezemi byly Doprava má také význam z hlediska udržování následně definovány konkrétní prioritní rozvojové mezinárodních vztahů a podpory exportu a Ústec- investiční akce. ký kraj je klíčovou oblastí pro spojení se západní

4.1 Priority pro období 2014 – 2020

Období let 2014 – 2020 bude pro Ústecký kraj šancí navázat na již realizované investiční záměry, které pomohly přiblížit jeden ze strukturálně nejpostiženějších regionů České republiky národnímu průměru. Přes řadu úspěšně realizovaných aktivit, nevyjímaje rozvoj dopravní infrastruktury, vyžaduje Ústecký kraj s ohledem na svůj okrajový charakter, stále komplikované napojení na ostatní regiony České republiky i zahraničí či špatný stavebně technický stav značné části dopravní infrastruktury nadále koncentrovanou podporu. Investice do rozvoje dopravní infrastruktury přitom musí mít vysoký stupeň priority, neboť bez kvalitního, bezpečného a snadného transportu osob a zboží nemohou mít ostatní snahy směřující ke zvý- šení kvality života v dlouhodobě těžce zkoušeném regionu patřičný efekt.

Pro období let 2014 – 2020 lze proto na úrovní akceptování na úrovni národní, regionální i obecní Ústeckého kraje doporučit hierarchii cílů a opatření, umožní úspěšnou a vzájemně provázanou realizaci které při svém naplňování a vhodné implementaci konkrétních investičních aktivit (projektů). do podoby úspěšně realizovaných projektů zcela jednoznačně přispějí k akceleraci všestranného Vize dopravy v Ústeckém kraji v roce 2020: Ús- rozvoje regionu. Systém cílů a opatření vytváří tecký kraj bude disponovat dostatečně hustou sítí v souladu s prokazatelně definovanými potřebami silniční a železniční dopravní infrastruktury. Oba logickou strukturu základních tezí, jejichž současné klíčové způsoby přepravy osob a zboží se budou

50 Návrhová část

vhodně doplňovat. Silniční doprava v intravilánech efektivní právě v kombinaci s rekonstrukcemi úse- měst a obcích bude zklidněna díky vybudová- ků v problematickém technickém stavu, kde je na- ní vhodně umístěných obchvatů. Doprava uvnitř víc vykazována nadměrná hustota provozu. Typic- měst bude dále zklidňována instalací a výstavbou ky se jedná o zvýšení počtu pruhů. Toto opatření vhodných dopravních opatření. Stávající dopravní vytvoří také lepší podmínky pro nákladní dopravu infrastruktura bude průběžně rekonstruována, při- a přispěje tak ke zklidnění provozu a zvýšení bez- čemž důraz bude kladen na rekonstrukce mostů. pečnosti na silnicích. Nejvíce zatížené komunikace budou prostřednic- tvím vhodných opatření zkapacitněny. Při realiza- Prioritní opatření 1.2: Opatření pro zvýšení ply- ci veškerých stavebních prací bude kladen důraz nulosti a bezpečnosti dopravy na ekologii a hospodárnost. Doprava v Ústeckém Druhé opatření v tomto operačním cíli je zaměřeno kraji tak bude v roce 2020 bezpečnější, plynulejší spíše na realizaci opatření v konkrétních problema- a šetrnější k člověku i životnímu prostředí. tických bodech. Cílem investic tohoto typu je zajiš- tění plynulejší a bezpečnější dopravy, a to přede- Operační cíl 1: Rekonstrukce a zkapacitnění stá- vším v důsledku jejího zpomalení, zpřehlednění či vajících komunikací, opatření pro zvýšení plynu- zklidnění. Příkladem může být budování okružních losti a bezpečnosti dopravy křižovatek nebo nové koncepční řešení křižovatek. Operační cíl 1 vychází z kontinuální potřeby zajis- Realizací toho opatření se zamezí rovněž tvorbě tit na území Ústeckého kraje dobrou dopravní do- kolon a tím zvýšené produkci emisí. stupnost po již existujících silničních komunikacích. Nejen klimatické vlivy a opotřebení v průběhu Operační cíl 2: Snížení intenzity nákladní a osobní času snižují efektivitu a bezpečnost přepravy. Také dopravy v intravilánu obcí s ohledem na vyšší intenzitu dopravy je nezbytné Nadměrná intenzita tranzitní dopravy je jedním vedle prostých rekonstrukcí uvažovat ve vhodných z faktorů výrazně snižujícím kvalitu života v obci. případech rovněž o zkapacitnění vybraných komu- Trend zvyšujícího se počtu dopravních prostředků nikací. Stejně tak je nezbytné investovat na úse- přetrvává. Zkušenosti z měst a obcí, z jejichž cen- cích, které jsou již v provozu, a uvažovat o budo- ter byla odvedena většina nákladní dopravy, hovo- vání nebo instalaci takových dopravních opatření, ří zcela jednoznačně o nutnosti nadále investovat jež v souladu s nejnovějšími poznatky přispívají právě do projektů tohoto typu. Pozitivní dopady ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. je nutné očekávat v oblasti zdraví obyvatelstva, zvýšení bezpečnosti provozu či zvýšení atraktivi- Prioritní opatření 1.1: Rekonstrukce a zkapacit- ty místa pro život, neboť hluk a četnost dopravy nění stávajících komunikací ovlivňuje rozhodování lidí z hlediska stěhování Náplní tohoto prioritního opatření jsou zejména a výstavby. stavební zásahy do stávajících komunikací, jejichž stavebně technický stav narušuje či v dohledném Prioritní opatření 2.1: Budování obchvatů měst časovém horizontu hrozí narušením bezpečnosti, a obcí plynulosti či komfortu přepravy. Typově se jedná Budování obchvatů měst a obcí lze považovat zejména o rekonstrukce mostů či výměnu povrchu za klíčové prioritní opatření, které by mělo být silnic. v následujícím období z hlediska počtu realizova- ných projektů i vynaložených prostředků akcen- Určitou nadstavbou prostých rekonstrukcí je reali- továno. Pozitivní dopady opatření tohoto typu lze zace akcí směřujících ke zvýšení kapacity stávají- v mimořádně silné míře sledovat bezprostředně cích komunikací. Projekty tohoto typu se jeví jako po úspěšném ukončení investiční akce.

51 Návrhová část

Prioritní opatření 2.2: Kvalitnější napojení rozvo- regiony vzájemné kontakty ztěžovány nedostaču- jových a průmyslových zón na páteřní silniční síť jící spojující silniční infrastrukturou. Historický vývoj Typově doplňující prioritní opatření tohoto operač- zpřetrhal nejen vazby mezi lidmi, ale také fyzické ního cíle tvoří budování vhodných a dostatečně ka- spojení mezi nimi. Řada doslova sousedících obcí pacitních komunikací, které odkloní část nákladní tak například stále postrádá potřebný hraniční pře- dopravy z center měst a nasměrují je přímo do roz- chod pro umožnění širší spolupráce či rozvoj spo- vojových a průmyslových zón. Stávajícím silně pře- lečného podnikání či vzdělávacích a kulturních akcí. tíženým místním komunikacím (mnohdy v obytné Nejvíce patrný je tento problém zejména na Šluk- zástavbě) se tak citelně uleví od nákladní dopravy novsku a v dalších periferních či jinak odtržených směřující právě do průmyslových zón a navíc bu- částech regionu. Náplní opatření je tyto překáž- dou podpořeny ekonomické aktivity regionu. ky odstraňovat, a to zejména budováním nových propojení silničních sítí na české a německé stra- Operační cíl 3: Nové komunikace, propojení silnič- ně, případně zkapacitněním stávajících hraničních ní infrastruktury přechodů. Podobně jako projekty spadající pod Operační cíl 2, i záměry v Operačním cíli 3 směřují k budová- Prioritní opatření 3.2: Budování nových komu- ní nových komunikací. Smyslem je ovšem vytvá- nikací za účelem lepšího dopravního spojení ření vhodného chybějícího dopravního napojení na úrovni regionu a sousedních krajů částí Ústeckého kraje na silniční síť regionu, dobré V Ústeckém kraji se nachází řada obcí, jejichž na- dopravní spojení mezi městy a případně je takto pojení na okolní dopravní infrastrukturu je velmi řešeno chybějící propojení na přilehlé příhraniční špatné (z hlediska délky trasy k ostatním sídlům či regiony Spolkové republiky Německo. Z hlediska s ohledem na konstrukční řešení silnic nebo jejich funkčního se typově jedná o budování, případně technický stav). Příčinou může být také přerušení zkapacitnění silnic II. a III. tříd (obce, kraj). historických spojení v důsledku těžební či průmy- slové činnosti. Tato skutečnost pak tvoří zásadní Prioritní opatření 3.1: Budování nových komuni- limity rozvoje periferních obcí i jejich okolí. Snahou kací za účelem lepšího dopravního spojení se SRN pro další období proto musí být rovněž podpora Přes geografickou blízkost Ústeckého kraje s při- projektů řešících takto definované dlouhodobě ne- lehlými oblastmi Saska jsou i přes kontinuální ná- řešené problémy. růst úrovně spolupráce mezi oběma sousedícími

52 Návrhová část

4.2 Hlavní prioritní akce v oblasti dopravy na území Ústeckého kraje pro léta 2014 - 2020 F R O D S N v R K o A R k í V U ± ř i B J M U 7 R

± 9 ³ 7 «

! «

a Obrázek č. 1: Zákres hlavních prioritních akcí p v í o L

n á k 3 2 n u l 1 s 1

Š do mapy Ústeckého kraje « á «

r !

! K 2 1 e « ! e c i c i v n o e š á m l a u k K i

. 2 M Č 1

! « 2 1

0 ! « 1 3 « ! ! 1 « í 4

! c i « n

! č u 2 o k l 1 ě P t

« 3 . š í 2 t n 1 Ú

4 ě 1 t

« v

± ³ Š

! o

± ! « 2

6 š ± ³ !

e ±

n 5 N 1 e Í . B Č

n ³ ±

D ±

2 E 6 C I N D 8 U « O é v R ! E o l í C I J Ř Ě n í M z e O r

! T e I T L 5 . L 1

. ! « n

Í 1

³ ± 3 0

3 « ±

e S

3 c

« i Ú s 2 ³ ±

± « o

e 8 v !

i o D

v L ± ³ o ± h 8 c o D b i

1 ! L 9 2

! « « 6 ! «

« 2 ³ ± ³ ± ! ±

± ! A 3 «

3 K 1 6 P E U C

! I 3 R L K 2 P « E í T b u

D y

± ± 8 ³ n a ť 0 š 2 A o « N K

! I L Í 9 B 1 v « Y

± c ³ N ± 8 h 2 U k c e O u s L D e O 4 c i 2 n r « ! m y t b o r í L O ř p T o V o l b S i O o y t z r O N s t Í e o M e V M P T

I m

± ± 7 ³ o 2 l

i k

± ³ 4 H ±

3 1 0 C E 2 T 2 V 1 A « 0 Ž O

1 ! ! « K R I J 5 « 0

! V O T 0 U M O 0

± 27 ³ C 5 2 2 6 2 « « 1

! 5 y

! «

! 2 n

! « a ř o b d Ň o .

P ±

7 ³ O

D . ³ ± ± A n

3 K 1 C E R E T

Á ³ ± L ±

6 K y t r p j 0 e V 0 0

0 0 0

1 : 1

53 ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Návrhová část Mikulášovice Jiříkov

Důslednou analýzou klíčových strategických a rozvojových dokumentů, interpretací statistických dat «12 RUMBURK a ověřením na provedeném dotazníkovém šetření byly definovány prioritní investiční akce pro oblast ! dopravy v Ústeckém kraji. Následující přehled definuje hlavní prioritní akce a uvádí jejich klíčová specifi- ka. Zároveň je definován odhadovaný rozpočet akce, případně je zmíněno, v jaké fázi rozpracovanosti se Krásná Lípa «17 nachází projektová dokumentace. Akce nejsou seřazeny dle věcné priority, základní priorita všech akcí ! uvedených v této kapitole je rovnocenná. VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7 Hlavní prioritní akce 1 D8-II/247 přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky II. část, 2. etapa 8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí Č. Kamenice

± ± 62 ³ Geografické vymezeníDubí Jihovýchodní část ÚK, jižně od měst Litoměřice a Lovosice «12 ! «18 ! KRUPKA Vazba vynaložených nákladů ! «Odlehčení21 výrazně přetížené oblasti od nákladní i osobní silniční dopravy. ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří na potřebyKoš ťregionuany a ČR Zkvalitnění podnikatelské infrastruktury - zlepšení přístupu nákladní

± 13 ³ !dopravy k důležitému průmyslovému sídlu: UK-Lovochemie, a.s., Osek ! «19 TEPLICE C A R D A & spol., TRCZ s.r.o., Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o.,

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom KOVOBEL a.s. «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! Obrázek č. 2: Zákres hlavní prioritní akce č. 1 «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 54 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ± Návrhová část 2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Hlavní prioritní akce 2 II/246 Budyně - Koštice + most Břežany ! CHOMUTOV ! CharakterOb akcernice Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí «10 «12

«4 ! !

± 5 Úštěk ±

³ «

Geografické vymezení Jižní část ÚK, západně od obce Libochovice 3 ± ±

1 «3 15 ³ ! LITOMĚŘICE «12 KLÁŠTEREC n.O. Vazba vynaložených nákladů Důležité spojení přes řeku Ohře. «12 ! ± Lovosice ! Šluknov na potřeby regionu a ČR ! KADAŇ Terezín

Mikulášovice

D8 ± Jiříkov

³ ± «1

³ ± 8 ±

RUMBURK 22 ! «23 «12 « ! ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 Krásná Lípa «17 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí ! LOUNY

24 ROUDNICE n.L. VARNSDORF « 9

! ³±±

³ ± 2 ± ! «23 6 «8 «22 ! ! «7 «25 ! «15 ! ! 8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13 Podbořany Č. Kamenice

! ± ± Obrázek č. 3: Zákres hlavní prioritní akce č. 2 ³ 62 «25 Dubí «12 ! «18 ! 2 Hlavní prioritní akce K3RUPKA! II/247, Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky, II. část 7 «21 ³±± ! Benešov n. Ploučnicí «13 Meziboří Košťany

Charakter akce Nové komunikace, propojení silniční infrastruktury ±

± «16 13 ³ ! 6 ! Osek ! ±³± Geografické«19 vymezeníTEPLICE Jihovýchodní část ÚK, severně od měst Litoměřice a Lovosice

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

Vazba vynaložených nákladů Zlepšení přístupu kamionové dopravy k důležitému průmyslovému sídlu: ± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

na potřeby regionu a ČR UK-Lovochemie,3 a.s., C A R D A & spol., TRCZ s.r.o., Aoyama Automotive ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ±

Fasteners³ ± Czech, s.r.o., KOVOBEL a.s. Dále odlehčení velmi husté silniční

2 dopravě. 0 0 0 0 ³±7 0 0 1:1 000 000 13 H kilometry

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 ! Obrázek č. 4: Zákres hlavní prioritní akce č. 3 «11 «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. 55 ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry Návrhová část

Hlavní prioritní akce 4 II/266 Lobendava – Langburkersdorf (hraniční přechod)

Charakter akce Nové komunikace, propojení silniční infrastruktury

Geografické vymezení Nejsevernější výběžek ÚK, severozápadně od města Lobendava ! Vazba vynaložených nákladů Spojení se sousedním Německem - pracovní příležitosti, zlepšení «10 «12 ! na potřeby regionu a ČR spolupráce s německými subjekty v oblasti obchodu, služeb, vzdělávání. «4 ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

! Mikulášovice «10 «12 Jiříkov «4 ! ! «12 «12 RUMBURK «12 ! ± ! ! Šluknov

Mikulášovice Krásná Lípa «17 Jiříkov ! VARNSDORF

³±±9

³ ± ± ! 12 RUMBURK 2 « 6 Obrázek č. 5: Zákres hlavní prioritní akce č.! 4 ! «7 Krásná Lípa «17 8 Jílové ³±± «13 ! DĚČÍN ! «13

Hlavní prioritní akce 5 Jihovýchodní obchvat Chomutova VARNSDORF Č. Kamenice

9 ± ±

³±± 62 ³

³ ± Charakter akce ± Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí Dubí 12 2 ! « ! 6 «18 ! KRUPKA ! «21 Geografické vymezení Severozápadní část ÚK, u města Chomutov ! Benešov n. Ploučnicí «13

! «M7eziboří Košťany

± Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní 13 ³ 8± Jílové «13 ! ³± ! Osek ! na potřeby regionu a ČR DĚČÍN dopravy«13 - snížení zatížení komunikací v intravilánu obce, zvýšení «19 TEPLICE

Č. Kamenice

bezpečnosti a plynulosti provozu. LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

2 ³ Lom «12 6

± Duchcov ³ Dubí Vejprty ±

12 0 7 « ! ! «20

3 18 ± ! 63 ± « ³± ³ ± KRUPKA! 21 D8 ± « ³ ± ! Benešov n. Ploučnicí «13 Meziboří Košťany

7 ±

± 13 ³ ! ³± Osek ! 19 TEPLICE 13 H

« JIRKOV ± BÍLINA ±

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L. ³ MOST

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0 CHOMUTOV 3 ! ± 63 ± ³± ³ ± Obrnice

D8 ± ³ ±

± 5 Úštěk ± ³ «

2 3 ± ± 1 5 ³ ³±7 «3 1 ! LITOMĚŘICE 13 H KLÁŠTEREC n.O.

JIRKOV ± BÍLINA Lovosice ± ³ MOST ! KADAŇ Terezín

D8 ±

CHOMUTOV! ³ ± «1 Obrnice

³ ±

Obrázek č. 6: Zákres hlavní prioritní akce č. 5 8 ± 2

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE «22 ! «23 Lovosice 56 ! «24 ! ! KADAŇ «11 «9 Terezín !

! Postoloprty «2 «14 D8 ± ! Libochovice !

³ ± «1 !

ŽATEC Štětí

³ ± ± LOUNY ROUDNICE n.L. 8 2 «24 ! «22 ! «23 «23 «8 ! «24 «22 ! ! «11 «9 «25 ! ! «15 ! Postoloprty «2 «!14 ! ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY ROUDNICE nP.oLd.bořany «24 ! ! «25 «23 «8 2 «22 ! ³±±7 «25 ! «15 ! ! «16 6 ! ±³± Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 0 0 0 0 0 0 ! 6 ± kilometry ³± 1:1 000 000

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Návrhová část Jiříkov

«12 RUMBURK Hlavní prioritní akce 6 Jihozápadní obchvat Chabařovic !

Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí Krásná Lípa «17 Geografické vymezení Severní část ÚK, východně od Teplic, u města Chabařovice ! VARNSDORF

Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní ³±±9

³ ± na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánu obce, zvýšení 2 ± ! 6 bezpečnosti a plynulosti provozu. ! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 Obrázek č. 7: Zákres hlavní prioritní akce č. 6 13 H !

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST «10 «12 Hlavní prioritní akce 7 ! ! Obchvat obce Jiřetín pod Jedlovou CHOMUTOV «4 ! Obrnice

Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí

± 5 12 Úštěk ±

³ « «

3 ! ± ± 1 12 ± ³ « 5 Geografické vymezení ! Severovýchodní Ščástlukn ÚK,ov jižně od města«3 Varnsdorf, obec Jiřetín pod Jedlovou 1 KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality Lovzdušíovosice uvnitř obce, odklonění nákladní Mikulášovice Jiř!íkov KADAŇ na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánuTerez obce,ín zvýšení

bezpečnosti a plynulosti provozu.D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ± RUMBURK 2 «12 ! «22 ! «23 ! «24 Krásná Lípa ! «17 «11 «9 ! ! ! Postoloprty «2 VARNSDORF «14 !

! Libochovice !

ŽATEC 9 Štětí

LOUNY ³±± ³ ± ± ROUDNICE n.L. ! «24 2 6 ! «23 ! «7 «8 «22 ! 8³±± Jílové «13 «25 ! DĚČÍN ! «13 «15

! Č. Kamenice !

± ± 62 ³ Dubí Podbořany «12 ! ! «18 ! KRUPKA ! «2«521 ! Benešov n. Ploučnicí «13 Meziboří Košťany Obrázek č. 8: Zákres hlavní prioritní akce č. 7

7 ±

± 13 ³ ! ³±± Osek ! «19 TEPLICE «16

LITVÍNOV ! «6 57

6 ! ÚSTÍ n.L.

Lom ±³± «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA 0 0 0 0 0 0 ± 1:1³ 000M O0ST00 kilometry

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12 !

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0 «10

3 ± 63 ± 12 ³ ± « ³± ! !

D8 ± «4 ³ ±

2 ³±7 «12 «12 ! ± 13 H ! Šluknov

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Návrhová část Mikulášovice Jiříkov

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ « Hlavní prioritní akce 8 Obchvat silnic II/240 a II/246 v Roudnici nad Labem ( JV část)

3 ± ±

1 «3 15 ³ «12 RUMBURK ! KLÁŠTEREC n.O. Charakter akce LITOMSníženíĚŘICE intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí ! Lovosice Geografické vymezení ! Jihovýchodní část ÚK, jižně od obce Roudnice nad Labem KADAŇ Terezín Krásná Lípa «17

D8 ± !

Vazba vynaložených nákladů³ ± «1 Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní

VARNSDORF ³ ± ± na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánu obce, zvýšení 8

2 bezpečnosti a plynulosti provozu. ³±± ³ ± 2 ± ! «22 ! «23 6 ! «24 ! «7 «11 ! «9 ! ! Postoloprty 8 «14 Jílové 13 «2 ³±± « ! Libochovice ! ! ! DĚČÍN «13 ŽATEC Štětí Č. Kamenice

LOUNY ROUDNICE n.L.

± ± «24 2 ³ ! 6 Dubí «12 ! «18 ! 23 KRU«PK8A « ! «21 ! ! Benešov n. Ploučnicí «13 «22 Meziboří Košťany

25 !

« ± ± «15 3 ³ ! ! 1 ! Osek ! «19 TEPLICE

Podbořany LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

! Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± «25 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± 2 ³ ± ³±±7 2 Obrázek č. 9: Zákres hlavní prioritní akce č. 8 «16 ³±7 ! 13 H 6 ±

³± JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Hlavní prioritní akce 9 Obchvat silnice II/246 v Libochovicích

CHOMUTOV

! CharakterO bakcernice Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí

± 5 Úštěk ± ³ « Geografické vymezení Jihovýchodní část ÚK, nad obcí Libochovice

3 ± ±

1 «3 15 ³ 0 0 0 0 0 0 ! LITOMĚŘICE KLÁŠTEREC n.O. kilometry Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní 1:1 000 000 na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikacíLovosic ev intravilánu obce, zvýšení ! KADAŇ bezpečnosti a plynulosti provozu. Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! Obrázek č. 10: Zákres hlavní prioritní akce č. 9 «25

2 ³±±7 58 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov Návrhová část

Mikulášovice Jiříkov

Hlavní prioritní akce 10 Obnova silnice Lobendava - st. hranice «12 RUMBURK Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení ! plynulosti a bezpečnosti dopravy Geografické vymezení Nejsevernější výběžek ÚK, severozápadně od města Lobendava Krásná Lípa «17 až k státním hranicím ! VARNSDORF

Vazba vynaložených nákladů Kvalitnější a přímější spojení se sousedním Německem - pracovní ³±±9

³ ± na potřeby regionu a ČR příležitosti, zlepšení spolupráce s německými subjekty v oblasti 2 ± ! 6 obchodu, služeb, vzdělávání. ! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

! Č. Kamenice

± ± «10 2 ³ «12 6 4 ! ! Dubí «12 « ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13 «12 Meziboří Košťany

«12 ! ± ±

± ! ³ Šluknov 13 ! Osek ! «19 TEPLICE

Mikulášovice LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

LomJiříkov «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± «12 RUMBURK ³ ± ! 2 Obrázek č. 11: Zákres hlavní prioritní akce č.³±7 10 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± K³ rásná LípaMOS«1T7 Hlavní prioritní akce 11 Okružní křižovatky na silnici I/27 v Žatci ! VARNSDORF Charakter akce CHORekonstrukceMUTOV! a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení

9 Obrnice

plynulosti a bezpečnosti dopravy ³±±

³ ±

2 ± !

± 5 Úštěk ± ³ «

6 3 ± ±

Geografické 1vymezení Jihozápadní část ÚK, severně od města Žatec «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! «7 ! LITOMĚŘICE Vazba vynaložených nákladů Snížení rizika vážných dopravních nehod na dlouhodobě problematických Lovosice 8± Jílové «13 ! ³± na potřeby regionu a ČR ! místech, eliminace častých kolon, zvýšení plynulosti dopravy. KADAŇDĚČÍN «13 Terezín Č. Kamenice

D8 ±

³ ± 1

± « ±

62 ³ ³ ± Dubí 12 8 ± « 2 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13 !

Meziboří Košťany «22 «23

± !

± 13 ³ «24 ! ! Osek ! «11 «9 «19 TEPLICE ! ! Postoloprty «2 «14 LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L. ! Libochovice !

Lom «12 ŽATEC ! Štětí

LOUNY ± Duchcov ³ Vejprty ± ROUDNICE n.L. 7 !«20 0 «24 3 ± 63 ± ! ³± ³ ±

D8 ± ³ ± «23 «8 2 ! ³±7 «22 25 ! 13 H « «15 ! !

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST PodbořanObrázeky č. 12: Zákres hlavní prioritní akce č. 11 CHOMUTOV! !

Obrnice «25

± 5 Úštěk ±

³ «

2 3 ± ±

1 «3 15 ³ ³±±7 59 KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice «16 ! 6 ! KADAŇ Terezín±³±

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

! «22 «23 0 0 0 0 0 0 ! «24 «11 ! 1:1 0«090 000 kilometry ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry Návrhová část

Hlavní prioritní akce 12 REKO II/262,II/265,II/26 a II/267 v úseku Starý Šachov - Děčín, Krásná Lípa - Velký Šenov, Rumburk - Lipová, Severní/Lobendava - Dolní Poustevna

Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy

Geografické vymezení Severovýchodní část ÚK, od Děčína přes Benešov nad Ploučnicí až hranice kraje, od Krásné Lípy - Mikulášovice - Lobendava a okolí města Šluknov

Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu pozitivního dopadu realizace projektu: A-Zitta s.r.o., Constellium Extrusions Děčín s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s., SCA Packaging Česká Republika, s.r.o., BRONSWERK HEAT TRANSFER s.r.o., HOCO BAUELEMENTE, spol. s r.o., DAYMOON, a.s., Pila Šluknov S.r.o., veterinární kliniky, nemocnice, celní úřad v Děčíně, okresní soud v Děčíně, muzea a kulturní domy.

! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ±

³ ± Obrázek č. 13: Zákres hlavní prioritní akce č. 12

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA 60 ± ³ MOST

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry Návrhová část

Hlavní prioritní akce 13 REKO silnic III/26229, III/26223, III/26325 Folknáře - Ludvíkovice, Dolní Habartice - Markvartice, Rybniště - Horní Chřibská

Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy

Geografické vymezení Severovýchodní část ÚK, východně od Děčína, severovýchodně od města Benešov nad Ploučnicí, jihozápadně od města Varnsdorf

Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu pozitivního dopadu realizace projektu: Sates s.r.o., Pila Srbská Kamenice s.r.o., Pila Ploučnice! s.r.o., UHELNÉ SKLADY ČESKÁ KAMENICE, Interkov spol.s r.o.,«1 0RS Aqua«12 servis Rudolf Suchý Česká Kamenice, Uhelný Sklad Masopust«4 ! ! A Skurčák, Prodex AZ s.r.o., Stavební Firma, Autodoprava Bonitrans - Nikl Vratislav, Prokop A Syn s.r.o., Agathon Děčín s.r.o. Lepší dostupnost lékařské péče či turistických«12 atraktivit regionu (např.: zámky «12 ! ± Česká Kamenice! a Benešov nad Ploučnicí,Šlukno vmuzea).

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Obrázek č. 14: Zákres hlavní prioritní akce č. 13

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice 61 ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek Návrhová část ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± Hlavní³ ± prioritní akce 14 Rekonstrukce mostu 26119-1 přes Labe ve Štětí

D8 ± ³ ±

2 Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení 7 ³± plynulosti a bezpečnosti dopravy 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Geografické vymezení Jihovýchodní část ÚK, obec Štětí východně od Roudnice nad Labem

Vazba vynaložených nákladů Rekonstrukce jediného mostu přes Labe v blízkém okolí, nejkratší spojení CHOMUTOV! Obrnice na potřeby regionu a ČR s komunikací ve směru na Roudnici nad Labem. Most je v problematickém

stavebně technickém stavu. ± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 Obrázek č. 15: Zákres hlavní prioritní akce č. 14 a č. 15 «16 6 ! ±³± Hlavní prioritní akce 15 Rekonstrukce úseku D8 - Bříza - hranice Středočeského kraje, silnice II/240 - 1., 2. část

Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy 0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry Geografické vymezení Jihovýchodní část ÚK, jihozápadně od města Roudnice nad Labem Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu pozitivního dopadu realizace projektu: Stavební Juko s.r.o., SM Sever, s.r.o., Feromont cz s.r.o., Ekofarma Karel Tachecí, M - Eurosystém s.r.o., BUST spol. s r.o., SEGNOR spol. s r.o., Lázně Mšené a.s., spojení na Slaný, Kralupy nad Vltavou.

62 ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 Návrhová část «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

Hlavní prioritní akce 16 Rekonstrukce úseku I/13 – Podbořany – Petrohrad, silnice II/224 - 2. etapa

D8 ±

³ ± «1

³ ± Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení ± 8 plynulosti a bezpečnosti dopravy 2 ! Geografické vymezení Jihozápadní část ÚK,«22 jižně od obce Podbořany «23 ! «24 ! Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti«11 a zvyšování «9 ! ! Postoloprty «2 «14 na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí pozitivního dopadu realizace projektu: uhelné sklady, Josef Dvořák - LOUNY «24 ROUDNICE n.L. IZOPOL, Hutní materiál Podbořany - METALL FOX TRADE s.r.o., ! Zemědělská Společnost Blšany s.r.o. Kvalitnější a rychlejší napojení «8 na nemocnice a lékařskou nebo veterinární péči. «23 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

Obrázek č. 16: Zákres hlavní prioritní akce č. 16

Hlavní prioritní akce 17 Rekonstrukce úseku II/2650 Varsndorf0 0 - Krásná0 Lípa 0 0 1:1 00Charakter0 00 akce0 Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšeníkilome try plynulosti a bezpečnosti dopravy. ! Geografické vymezení «10 «12Severovýchodní část ÚK, mezi městy Varnsdorf a Krásná Lípa «4 ! ! Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti«12 regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu «12 pozitivního! dopadu realizace projektu:± ELITE a. s., VELVETA a.s., ! K W L, s. r. o., NOPROSUŠluknov s.r.o., Důležitá komunikace pro zajištění rychlé lékařské a veterinární péče a dobrý přístup ke kulturnímu vyžití Ma produktůmikulášovice cestovního ruchu (např.Jiř íDůmkov Českého Švýcarska).

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7 Obrázek č. 17: Zákres hlavní prioritní akce č. 17 8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ 63 Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry Návrhová část ! «10 «12 ! ! Hlavní prioritní akce 18 Rekonstrukce úseku Krupka - Přestanov - Chabařovice «4 Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení «12 «12 ! ± plynulosti a bezpečnosti dopravy ! Šluknov Geografické vymezení Severní část ÚK, východně od Teplic, mezi městy Krupka a Chabařovice Mikulášovice Jiříkov Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu pozitivního dopadu realizace projektu: SRE Gamma s.r.o., Pila Union s.r.o., «12 RUMBURK Agro - Sever s.r.o., Dřevostavby Vanžura s.r.o., Japis s.r.o., Zemědělský ! Servis Václav Rous, ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o., WEVE, spol. s r.o., Metallplast - Recykling, spol. s r.o., Stezi Plus s.r.o. Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV ! Obrnice

Obrázek č. 18: Zákres hlavní prioritní akce č. 18 a č. 19

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Hlavní prioritní akce 19 Severní obchvat silnice II/254 v DuchcověLovosice ! KADAŇ Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánuTe obcírezín

D8 ±

³ ± «1

Geografické vymezení Severní část ÚK, mezi městy Litvínov a Teplice, u obce Duchcov ³ ± 8 ±

2 Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní «22 na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánu! «23 obce, zvýšení ! «24 bezpečnosti a plynulosti provozu. «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 64 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! 10 Návrhová část « «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± Hlavní prioritní akce 20 Severní obchvat silnice II/254 v Duchcově (II. etapa) ! Šluknov

Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí Mikulášovice Jiříkov Geografické vymezení Severní část ÚK, mezi městy Litvínov a Teplice, u obce Duchcov

Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění nákladní na potřeby regionu a ČR dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánu obce, zvýšení «12 RUMBURK ! bezpečnosti a plynulosti provozu. Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST

CHOMUTOV ! Obrnice

Obrázek č. 19: Zákres hlavní prioritní akce č. 20 a č. 21

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Hlavní prioritní akce 21 Úprava křižovatky I/13 a II/253 v PřestanověLovosice ! KADAŇ Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatřeníTerezí npro zvýšení

D8 ±

plynulosti a bezpečnosti dopravy ³ ± «1

³ ± 8 ± Geografické vymezení 2 Severní část ÚK, severovýchodně od města Teplice «22 Vazba vynaložených nákladů Snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř! «2 obce,3 odklonění nákladní ! na potřeby regionu a ČR«24 dopravy - snížení zatížení komunikací v intravilánu obce, zvýšení ! «11 bezpečnosti a plynulosti provozu.«9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! ! 65 Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

Návrhová část ! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± Hlavní prioritní akce 22 Ústecký kraj, Louny, Chomutov, Rekonstrukce v úseku Hranice 62 ³ středočeského kraje - Žatec - křižovatka s II/224, silnice II/227, II/225Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení ! Benešov n. Ploučnicí «13 Meziboří Košťany

plynulosti a bezpečnosti dopravy ±

± 13 ³ ! Osek ! Geografické vymezení Jihozápadní část ÚK, začátek jižně od obce Kadaň okolo «Žatce19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6

a jižně až k hranici kraje ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± Vazba 7vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování!«2 0 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní zaměstnavatelé v okruhu D8 ± ³ ± pozitivního dopadu realizace projektu: AGRIMA Žatec s.r.o., CHMELAŘSTVÍ, 2 družstvo Žatec, S E L L I s.r.o., Hunter³±7 Douglas Kadaň s.r.o., JT consulting s.r.o., Jeyes s.r.o., 1Oiles3 H Czech Manufacturing s.r.o., TIRPAXstav s.r.o.,

JIRKOV ± BÍLINA ± PETROM STAVBY, s.r.o. Důležitá³ komunikaceMOST pro dobrý přístup ke kulturnímu vyžití a produktům cestovního ruchu (např. historická CHOMUTOV ! centra měst Kadaň a Žatec, muzea) a dáleO bprorni crychlýe přístup k lékařské

a veterinární péči.

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³± Obrázek č. 20: Zákres hlavní prioritní akce č. 22

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry

66 ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! Návrhová část 6 ! «7

8³±± Jílové «13 Hlavní prioritní akce 23 Rekonstrukce v úseku I/7-Toužetín-Libochovice-D8-Lukavec, silnice DĚČÍN ! «13 Č. Kamenice

III/23739, II/237, II/246, II/247

± ± 62 ³ Dubí «12 Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení ! «18 ! KRUPKA plynulosti a bezpečnosti! «2 dopravy1 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± ± Geografické vymezení Jižní část ÚK, jižně³ od Lovosic přes Libochovice pokračuje jihozápadně 13 ! Osek pod Libochovicemi ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Vazba vynaloženýchLom nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování «12

± Duchcov ³ Vejprty na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu. Významní± zaměstnavatelé v okruhu 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± pozitivního dopadu³ ± realizace projektu: C A R D A & spol., TRCZ s.r.o.,

D8 ± Lovochemie, a.s., Raeder & Falge³ ± s.r.o., Stama a.s., Aoyama Automotive 2 ³±7 Fasteners Czech, s.r.o., JEPHARMA, s.r.o., BUNEK s.r.o., COLORSTAV s.r.o., 13 H DK-beton,s.r.o., JURIS LTM s.r.o., KOVOBEL a.s., KOS WIRE EUROPE s.r.o.,

JIRKOV ± BÍLINA ± ³ MOST Chládek & Tintěra, a.s., Energo-stavby, s.r.o., Gerhard Horejsek a spol. s r.o. Důležitá komunikace pro zajištění rychlé lékařské a veterinární péče.

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 Obrázek č. 21: Zákres hlavní prioritní akce č. 23 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry

67 ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± Návrhová část ± 2 ! 6

! «7

Hlavní prioritní akce 24 Ústecký kraj, Louny, Rekonstrukce v úseku Žatec-I/7-Postoloprty-Raná,8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Dobroměřice, silnice II/225, III/22535, III/2501, II/255, II/250, III/25011,

Č. Kamenice

III/25013 ± ± 62 ³ Dubí «12 ! Charakter akce Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících komunikací, opatření pro zvýšení «18 ! KRUPKA plynulosti a bezpečnosti dopravy ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± Geografické vymezení Jihozápadní část ÚK, západně od Loun až k Žatci 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE Vazba vynaložených nákladů Důležité dopravní spojení z hlediska zaměstnanosti a zvyšování

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

na potřeby regionu a ČR konkurenceschopnosti regionu.Lo Významním zaměstnavatelé v okruhu «12

± Duchcov ³ Vejprty ±

pozitivního dopadu realizace projektu: STAVUM, spol. s r.o., Forad 0 7 !«20

3 ± 63 ± ³± Consult, s.r.o., FUJIKOKI CZECH s.r.o., LN - AUDIT s.r.o., M2 Solar s.r.o., ³ ±

D8 ± 1. Lounská agentura práce s.r.o., SEKO Aerospace, a.s., AGRIMA Žatec s.r.o., ³ ± 2 CHMELAŘSTVÍ, družstvo³±7 Žatec, S E L L I s.r.o. Důležitá komunikace pro zajištění13 rychlé H lékařské (poliklinika, nemocnice) a veterinární péče

JIRKOV ± BÍLINA ± a dobrý přístup³ ke kulturnímuMOST vyžití a produktům cestovního ruchu (muzea, divadla, kina).

CHOMUTOV

! Obrnice

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

1 «3 15 ³ KLÁŠTEREC n.O. ! LITOMĚŘICE Lovosice ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 Obrázek č. 22: Zákres hlavní prioritní akce č. 24 «16 6 ! ±³±

0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry

68 ! «10 «12 «4 ! ! «12 «12 ! ± ! Šluknov

Mikulášovice Jiříkov

«12 RUMBURK !

Krásná Lípa «17 ! VARNSDORF

³±±9

³ ± 2 ± ! 6

! «7

8³±± Jílové «13 DĚČÍN ! «13

Č. Kamenice

± ± 62 ³ Dubí «12 ! «18 ! KRUPKA ! «21 ! Benešov n. Ploučnicí «13

Meziboří Košťany

± 13 ³ ! Osek ! «19 TEPLICE

LITVÍNOV ! «6 ÚSTÍ n.L.

Lom «12

± Duchcov ³ Vejprty ± 7 !«20 0

3 ± 63 ± ³± ³ ±

Návrhová část D8 ± ³ ±

2 ³±7 13 H

JIRKOV ± BÍLINA ± Hlavní prioritní akce 25 Západní obchvat Podbořan ³ MOST Charakter akce Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy v intravilánu obcí CHOMUTOV ! Obrnice

Geografické vymezení Jihozápadní část ÚK, v okolí města Podbořany

± 5 Úštěk ± ³ «

3 ± ±

Vazba vynaložených nákladů Snížení1 hluku, zlepšení kvality ovzduší uvnitř obce, odklonění kamionové «3 15 ³ ! LITOMĚŘICE na potřeby regionu a ČR KLÁŠTERdopravyEC n.O. - snížení opotřebení komunikací obce, nižší riziko dopravních Lovosice nehod. ! KADAŇ Terezín

D8 ±

³ ± «1

³ ± 8 ±

«22 ! «23 ! «24 «11 ! «9 ! ! Postoloprty «2 «14 ! Libochovice ! ŽATEC ! Štětí LOUNY «24 ROUDNICE n.L. ! «23 «8 «22 ! «25 ! «15 ! !

Podbořany ! «25

2 ³±±7 «16 6 ! ±³±

Obrázek č. 23: Zákres hlavní prioritní akce č. 25 0 0 0 0 0 0 1:1 000 000 kilometry

69 Návrhová část

Tabulka č. 12: Připravenost a náklady na realizaci hlavních prioritních projektů

Připravenost Plánovaný Č. Název akce projektové rozpočet Okres dokumentace (mil. Kč)

1 D8-II/247 přivaděč k průmyslové zóně DSP + DZS 974,10 Litoměřice Prosmyky II.část, 2.etapa

2 II/246 Budyně - Koštice + most Litoměřice, Louny Břežany

3 II/247, Přivaděč k průmyslové zóně DSP + DZS 212,90 Litoměřice Prosmyky, II.část

4 II/266 Lobendava – Langburkersdorf Děčín (hraniční přechod)

5 Jihovýchodní obchvat Chomutova DSP + DZS 305,10 Chomutov

6 Jihozápadní obchvat Chabařovic DSP 34,1 Ústí nad Labem

7 Obchvat obce Jiřetín pod Jedlovou DSP + DZS 48,4 Děčín

8 Obchvat silnic II/240 a II/246 DSP + DZS 139,50 Litoměřice v Roudnici nad Labem ( JV část)

9 Obchvat silnice II/246 v Libochovicích DSP + DZS 166,70 Litoměřice

10 Obnova silnice Lobendava - st. hranice DZS 24,5 Děčín

11 Okružní křižovatky na silnici I/27 Louny v Žatci

12 REKO II/262,II/265,II/26 a II/267 N/A N/A Děčín v úseku Starý Šachov - Děčín, Krásná Lípa - Velký Šenov, Rumburk - Lipová, Severní/Lobendava - Dolní Poustevna

13 REKO silnic III/26229, III/26223, N/A N/A Děčín III/26325 Folknáře - Ludvíkovice, Dolní Habartice - Markvartice, Rybniště - Horní Chřibská

14 Rekonstrukce mostu 26119-1 přes DSP + DZS 127,40 Litoměřice Labe ve Štětí

15 Rekonstrukce úseku D8 - Bříza - Hr. N/A N/A Litoměřice Středočeského kraje, silnice II/240 - 1.,2. část

16 Rekonstrukce úseku I/13 – Podbořany – N/A N/A Louny Petrohrad , silnice II/224 - 2. etapa.

70 Návrhová část

Připravenost Plánovaný Č. Název akce projektové rozpočet Okres dokumentace (mil. Kč)

17 Rekonstrukce úseku II/265 Varsndorf - N/A N/A Děčín Krásná Lípa

18 Rekonstrukce úseku Krupka - N/A N/A Teplice Přestanov - Chabařovice

19 Severní obchvat silnice II/254 DSP + DZS 77,60 Teplice v Duchcově

20 Severní obchvat silnice II/254 DSP + DZS 244,9 Teplice v Duchcově (II. etapa)

21 Úprava křižovatky I/13 a II/253 DSP 28,60 Ústí nad Labem v Přestanově

22 Ústecký kraj, Louny, Chomutov, N/A N/A Louny, Chomutov Rekonstrukce v úseku Hranice středočeského kraje - Žatec - křižovatka s II/224, silnice II/227, II/225

23 Ústecký kraj, Louny, Litoměřice, N/A N/A Louny, Litoměřice Rekonstrukce v úseku I/7-Toužetín- Libochovice-D8-Lukavec, silnice III/23739, II/237, II/246, II/247

24 Ústecký kraj, Louny, Rekonstrukce N/A N/A Louny v úseku Žatec-I/7-Postoloprty-Raná, Dobroměřice, silnice II/225, III/22535, III/2501, II/255, II/250, III/25011, III/25013

25 Západní obchvat Podbořan DSP + DZS 106,90 Louny

71 Návrhová část - Charakter akce Charakter Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Děčín Louny Okres Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice - 45 1200 87,30 43,40 počet počet 146,23 112,40 104,50 (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace N/A DSP + DZS DSP + DZS N/A DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS 2 2 2 2 2 2 2 Připravenost a náklady na realizaci dalších prioritních projektů a náklady na realizaci Připravenost Priorita Tabulka č. 13: Tabulka Název akce Název Další prioritní akce v oblasti dopravy na území na území dopravy v oblasti Další prioritní akce Ústeckého kraje pro léta 2014 - 2020 léta pro kraje Ústeckého Přeložka silnice III/24712 - obchvat III/24712 - obchvat silnice Přeložka Lukavce Folknářská spojka nad Ohří (západní obchvat) nad Ohří (východní obchvat) nad Ohří (severní obchvat) nad Ohří (severní Obchvat silnic II/118 a II/246 v Budyni Obchvat Obchvat silnic II/118 a II/246 v Budyni Obchvat Obchvat silnic II/118 a II/246 v Budyni Obchvat v Košticích a Štětí Severní obchvat silnice II/246 silnice obchvat Severní nad Labem Silniční spojení Roudnice prioritní investiční akce. Jejich priorita je s ohledem na poměr vynaložených prostředků k očekávaným přímým efektům, aktuální připrave efektům, přímým k očekávaným Jejich prostředků priorita je s ohledem na poměr vynaložených akce. prioritní investiční nosti projektové dokumentace či složitosti nejvhodnějšího realizačního řešení, stanovena na nižší stanovena Na základě řešení, nejvhodnějšího priorit úrovni. realizačního či složitosti stanovených dokumentace projektové nosti žádoucí. vysoce prioritu rovněž tak byly vytvořeny dva dílčí podokruhy vhodných investičních projektů. Jejich realizace v následujícím nižší období je i přes Jejich projektů. realizace deklarovanou investičních vhodných dílčí podokruhy dva vytvořeny tak byly Vedle výše uvedených hlavních prioritních akcí byly na území Ústeckého kraje analogickým způsobem jako u předchozích definovány další definovány u předchozích způsobem jako analogickým kraje Ústeckého na území byly akcí prioritních hlavních uvedených výše Vedle 4.3

72 Návrhová část Charakter akce Charakter Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce dopravy obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy dopravy dopravy dopravy stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Most Most Most Děčín Děčín Děčín Louny Louny Okres Teplice - 7,5 149 37,6 48,3 58,85 34,13 počet počet 245,40 354,30 215,60 (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace DSP + DZS DSP + DZS DZS DZS DSP + DZS DZS DZS DSP + DZS DSP + DZS 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Priorita Název akce Název Jihovýchodní obchvat silnice II/246 silnice obchvat Jihovýchodní Žatce Jižní obchvat Nouzové silniční spojení Litvínov Nouzové Homogenizace silnice IIl/2658 Staré IIl/2658 Staré silnice Homogenizace Homogenizace silnice IIl/2657 Brtníky - silnice Homogenizace Křečany - Šluknov Křečany Homogenizace silnice III/25120 silnice Homogenizace Homogenizace silnice II/255 v úseku silnice Homogenizace Doubravská spojka Doubravská Homogenizace IIl/25857 Hřensko IIl/25857 Hřensko Homogenizace I/27 - Volevčice (I/7) I/27 - Volevčice v Lounech Staré Křečany - Dolní Křečany Křečany Staré – Meziboří – Janov

73 Návrhová část Charakter akce Charakter dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Okres Chomutov Chomutov Chomutov Litoměřice Ústí nad Labem Ústí - 98 306 43,6 24,3 26,32 137,2 117,4 92,80 76,60 počet počet 344,70 157,40 147,10 226,70 (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP DSP DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Priorita Název akce Název nad Labem (SZ část) Obchvat silnic II/240 a II/246 v Roudnici silnic II/240 a II/246 v Roudnici Obchvat Obchvat obce Rybniště obce Obchvat Obchvat silnice II/528 kolem obce obce II/528 kolem silnice Obchvat Obchvat města Varnsdorf Obchvat Obchvat města Šluknov Obchvat Obchvat města Rumburk (SZ města Rumburk obchvat) Obchvat Obchvat města Rumburk (II. města Rumburk etapa) Obchvat města Rumburk Obchvat Obchvat města Krásná Lípa (přeložka) města Krásná Obchvat Lípa města Krásná Obchvat Obchvat Kadaně II. etapa Obchvat Kadaně III. etapa Obchvat Obchvat Kadaně I. etapa Obchvat (Rumburk-Valdek) ( obchvat) jihovýchodní Strážky

74 Návrhová část Charakter akce Charakter Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Most Most Děčín Děčín Děčín Děčín Louny Okres Teplice Teplice Chomutov Litoměřice Litoměřice Litoměřice - 370 53,3 6,60 7,60 44,45 78,30 83,20 67,50 78,40 18,30 počet počet 295,71 294,50 206,50 (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace DSP + DZS DSP DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Priorita Název akce Název Přeložka silnice II/264 ve Varnsdorfu silnice Přeložka Přeložka silnice II/262 Děčín – Březiny silnice Přeložka Přeložka silnice II/253 v Dubí silnice Přeložka II/254 v Teplicích silnice Přeložka II/255 v Mostě silnice Přeložka II/261 Děčín – Křešice silnice Přeložka Přeložka silnice II/246 v Dubanech silnice Přeložka Přeložka silnice II/224 ve Vejprtech silnice Přeložka Přeložka komunikace III/26510 komunikace Přeložka Přeložka IIl/24049 ve Štětí (přemostění IIl/24049 ve Štětí Přeložka Prodloužení III/2546 v úseku Hora Sv. Sv. III/2546 v úseku Hora Prodloužení IIl/24049 ve Štětí Přeložka Kateřiny - Nová Ves v Horách Ves - Nová Kateřiny nádraží Hněvice) nádraží Obchvat silnice II/568 kolem Března II/568 kolem silnice Obchvat v Mikulášovicích (Hořanský koridor)

75 Návrhová část Charakter akce Charakter Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury Nové komunikace, propojení silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury silniční propojení komunikace, Nové infrastruktury Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce dopravy dopravy dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy dopravy v intravilánu obce v intravilánu dopravy stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Snížení intenzity nákladní a osobní intenzity Snížení Most Děčín Děčín Louny Louny Okres Teplice Litoměřice Ústí nad Labem Ústí Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí - 70 N/A 58,7 19,35 58,70 34,50 24,10 počet počet 146,40 156,30 (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace DZS N/A N/A DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS DSP + DZS 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Priorita Název akce Název Přemostění silnice II/250 přes železniční železniční II/250 přes silnice Přemostění Přeložka silnice IIl/24622 v Dobříni silnice Přeložka Rozšíření silnice III/26518 Velký Šenov - Šenov III/26518 Velký silnice Rozšíření Přeložka silnice II/266 Lobendava - II/266 Lobendava silnice Přeložka tratě v Žatci tratě a Povrlů (IIl/2611) silnice II/266 silnice Spojka Kopisty - Mariánské Radčice - Mariánské Spojka Kopisty Srbická spojka Severní obchvat obce Břvany obce obchvat Severní Silniční propojení Malého Března MaléhoSilniční propojení Března – Trmice Roudníky Silniční propojení - Ceřeniště Silniční spojení Tašov Anenský vrch

76 Návrhová část Charakter akce Charakter Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce Rekonstrukce a zkapacitnění Rekonstrukce dopravy dopravy dopravy stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení stávajících komunikací, opatření pro pro opatření komunikací, stávajících zvýšení plynulosti a bezpečnosti a bezpečnosti plynulosti zvýšení Most Okres Ústí nad Labem Ústí Ústí nad Labem Ústí - N/A N/A 11,1 počet počet (mil. Kč) Plánovaný roz Plánovaný projektové projektové Připravenost Připravenost dokumentace N/A N/A DZS 3 3 3 Priorita Název akce Název Úprava směrového vedení II/261 vedení směrového Úprava Úprava křižovatky II/260 a II/261 křižovatky Úprava Úprava křižovatky II/256 a III/2538 křižovatky Úprava ve Valtířově v Malém Březně v Braňanech Pozn.: U projektů s nevyplněnými poli u stupně zpracování projektové dokumentace či předpokládaného rozpočtu značí, že tyto dokumenty zatím nebyly zpracovány. Tudíž Tudíž zpracovány. nebyly zatím dokumenty tyto značí, že rozpočtu či předpokládaného dokumentace projektové zpracování poli u stupně s nevyplněnými U projektů Pozn.: není znám ani odhadovaný rozpočet. není znám ani odhadovaný

77 Závěr

5 Závěr

Ústecký kraj patří mezi strukturálně nejpostiženější regiony, a to nejen na úrovni České republiky. Dlouho- době velmi vysoká nezaměstnanost, podprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva, přítomnost sociálně exkludovaných lokalit či životní prostředí poškozené masivní povrchovou těžbou a těžkým průmyslem. To je výčet disparit, se kterými se musí Ústecký kraj vyrovnávat.

Rozvoj dopravní infrastruktury je třeba chápat Priority pro oblast dopravy byly touto analýzou zře- komplexně. Dotýká se celé řady oblastí a řady pro- telně definovány ve třech následujících oblastech: vázaných úkolů. Nelze předpokládat, že se situace může zlepšovat bez významných investic do celé 1. Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících škály opatření zahrnujících sociální a vzdělávací komunikací, opatření pro zvýšení plynulosti programy či programy na podporu zaměstnanosti a bezpečnosti dopravy v regionu. Stejně tak nelze opomenout ani nezbyt- 2. Snížení intenzity nákladní a osobní dopravy nost provedení významných investic do infrastruk- v intravilánu obcí tury obecně, přičemž dopravní infrastrukturu nelze 3. Nové komunikace, propojení silniční v žádném případě opomenout. infrastruktury

Předchozí dekáda byla v Ústeckém kraji ve zna- K těmto operačním cílům byla přiřazena dílčí opat- mení významných investic do všech jmenova- ření, jejichž naplnění bude realizováno prostřed- ných oblastí. Mimořádné a zcela zjevné efekty je nictvím konkrétních investičních akcí do dopravní možné spatřovat například v rozvoji celé řady prů- infrastruktury na území Ústeckého kraje. Tyto na- myslových zón, které dokázaly absorbovat velké vrhované projekty musí být realizovány v koordi- množství kvalifikované pracovní síly, jež postupně naci všech složek veřejné správy (stát – kraj – obce). opouštěla utlumovaná odvětví těžkého průmyslu a těžby. Rovněž v oblasti vzdělávání, zdravotnictví Je nepochybné, že následující období bude z hle- či životního prostředí byla realizována škála úspěš- diska zajišťování financování jakékoli investiční ných projektů. akce mimořádně složité. Stejně tak je patrné, že definované prioritní investiční akce v oblasti do- Přesto zůstává Ústecký kraj z hlediska klíčových pravní infrastruktury v Ústeckém kraji vyžadují ukazatelů na spodních příčkách pomyslného žeb- značné finanční prostředky. Zajištění finančního říčku českých regionů. Na dosahování strategic- krytí pro maximální počet prioritních projektů proto kých cílů ovšem není možné v žádném případě musí být jedním z hlavních úkolů zodpovědných rezignovat. orgánů a osob na úrovni ČR, Ústeckého kraje i jed- notlivých obcí.

78 Seznam grafů, tabulek a obrázků

Seznam grafů, tabulek a obrázků

Seznam grafů

Graf č. 1: Délka silniční sítě v České republice (v km, k 1. 7. 2011)...... 18

Graf č. 2: Délka silniční sítě v Ústeckém kraji (v km, k 1. 7. 2011)...... 19

Graf č. 3: Silniční mosty v Ústeckém kraji...... 20

Graf č. 4: Složení respondentů (dle sídla)...... 29

Graf č. 5: Hodnocení kapacity silniční dopravní sítě Ústeckého kraje v místě podnikání...... 31

Graf č. 6: Hodnocení kapacity železniční dopravní sítě Ústeckého kraje v místě podnikání...... 32

Graf č. 7: Hodnocení kapacity silniční sítě v Ústeckém kraji obecně...... 33

Graf č. 8: Hodnocení technického stavu silniční sítě v Ústeckém kraji obecně...... 34

Graf č. 9: Hodnocení kapacity železniční sítě v Ústeckém kraji obecně...... 35

Graf č. 10: Hodnocení technického stavu železniční sítě v Ústeckém kraji obecně...... 36

79 Seznam grafů, tabulek a obrázků

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Vývoj silniční dopravní infrastruktury v ČR 2005 - 2010 (v km)...... 24

Tabulka č. 2: Vývoj silniční dopravní infrastruktury v ČR 2005 - 2010 (v km)...... 40

Tabulka č. 3: Údaje o projektech a čerpání - dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy (FS a národní zdroje, CZK).... 42

Tabulka č. 4: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji – silniční infrastruktura...... 42

Tabulka č. 5: Údaje o projektech a čerpání - železniční doprava (FS a národní zdroje, Kč)...... 43

Tabulka č. 6: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji – železniční infrastruktura...... 44

Tabulka č. 7: Údaje o projektech a čerpání - vnitrozemská vodní doprava (ERDF a národní zdroje, CZK)..... 44

Tabulka č. 8: Projekty realizované z OPD v Ústeckém kraji - vnitrozemská vodní doprava...... 45

Tabulka č. 9: Údaje o projektech a čerpání - silnice II. a III. třídy (ERDF a národní zdroje, CZK)...... 45

Tabulka č. 10: Projekty realizované v Ústeckém kraji z Regionálního operačního programu Severozápad...... 46

Tabulka č. 11: Vybrané indikátory regionálních OP - silnice II. a III. třídy...... 47

Tabulka č. 12: Připravenost a náklady na realizaci hlavních prioritních projektů...... 70

Tabulka č. 13: Připravenost a náklady na realizaci dalších prioritních projektů...... 72

80 Seznam grafů, tabulek a obrázků

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Zákres hlavních prioritních akcí do mapy Ústeckého kraje...... 53

Obrázek č. 2: Zákres hlavní prioritní akce č. 1...... 54

Obrázek č. 3: Zákres hlavní prioritní akce č. 2...... 55

Obrázek č. 4: Zákres hlavní prioritní akce č. 3...... 55

Obrázek č. 5: Zákres hlavní prioritní akce č. 4...... 56

Obrázek č. 6: Zákres hlavní prioritní akce č. 5...... 56

Obrázek č. 7: Zákres hlavní prioritní akce č. 6...... 57

Obrázek č. 8: Zákres hlavní prioritní akce č. 7...... 57

Obrázek č. 9: Zákres hlavní prioritní akce č. 8...... 58

Obrázek č. 10: Zákres hlavní prioritní akce č. 9...... 58

Obrázek č. 11: Zákres hlavní prioritní akce č. 10...... 59

Obrázek č. 12: Zákres hlavní prioritní akce č. 11...... 59

Obrázek č. 13: Zákres hlavní prioritní akce č. 12...... 60

Obrázek č. 14: Zákres hlavní prioritní akce č. 13...... 61

Obrázek č. 15: Zákres hlavní prioritní akce č. 14 a č. 15...... 62

Obrázek č. 16: Zákres hlavní prioritní akce č. 16...... 63

Obrázek č. 17: Zákres hlavní prioritní akce č. 17...... 63

Obrázek č. 18: Zákres hlavní prioritní akce č. 18 a č. 19...... 64

Obrázek č. 19: Zákres hlavní prioritní akce č. 20 a č. 21...... 65

Obrázek č. 20: Zákres hlavní prioritní akce č. 22...... 66

Obrázek č. 21: Zákres hlavní prioritní akce č. 23...... 67

Obrázek č. 22: Zákres hlavní prioritní akce č. 24...... 68

Obrázek č. 23: Zákres hlavní prioritní akce č. 25...... 69

81 Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek

AGN – Evropská dohoda o důležitých vodních cestách mezinárodního významu

ČD – České dráhy

DSP – dokumentace ke stavebnímu povolení

DÚR – dokumentace k územnímu řízení

DZS – dokumentace pro zadání stavby

ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje

FS – Fond soudržnosti

GSM – Globální systém pro mobilní komunikaci

MDČR – Ministerstvo dopravy České republiky

MDS ČR – Ministerstvo dopravy a spojů České republiky

MÚK – mimoúrovňová křižovatka

NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek

OP – operační program

OPD – Operační program Doprava

RO-LA – Rollende Landstrasse – pohybující se silnice

ROP SZ – Regionální operační program Severozápad

ŘSD ČR – Ředitelství silnic a dálnic České republiky

ŘVC ČR – Ředitelství vodních cest České republiky

SRN – Spolková republika Německo

SÚS ÚK – Správa a údržba silnic Ústeckého kraje

SŽDC – Správa železniční dopravní cesty

TEN-T – Transevropská dopravní síť

VRT – vysokorychlostní trať

82 Seznam použitých zdrojů

Seznam použitých zdrojů

1. Ministerstvo dopravy ČR. Ročenka dopravy 2010. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

2. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dopravní infrastruktura spolufinancovaná ze SF/FS a národních zdro- jů. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

3. Operační program Doprava. Databáze projektů schválených řídícím orgánem OP Doprava. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

4. Regionální operační program Severozápad. Podpořené projekty 2007 - 2010. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

5. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Výroční zprávy ŘSD ČR 2007-2010. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

6. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Publikace Silnice a dálnice v České republice 2011. [online], [2011-11- 25]. Dostupné z

7. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Publikace Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR. [online], [2011-11- 25]. Dostupné z

8. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evrop- ské unie, Ústecký kraj k 11/2008. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

9. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Přehledy staveb. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

10. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Celostátní sčítání dopravy. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

11. Ředitelství vodních cest ČR. Obecné informace. [online], [2011-11-25]. Dostupné z < http://www. rvccr.cz/?s=1&m=1>

12. Ředitelství vodních cest ČR. Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR k 1. 7. 2011. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

13. Ředitelství vodních cest ČR. Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR – Ústecký kraj k 1. 7. 2011. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

83 Seznam použitých zdrojů

14. Správy železniční dopravní cesty. Obecné informace. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

15. Správy železniční dopravní cesty. Výroční zpráva 2010. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

16. Správy železniční dopravní cesty. Přehled staveb. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

17. Ústecký kraj. Program rozvoje Ústeckého kraje. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

18. Ústecký kraj. Strategie udržitelného rozvoje. [online], [2011-11-25]. Dostupné z

84 Příloha č. 1 - Mapy tras

Příloha č. 1 - Mapy tras

Praha – Drážďany (silnice)

Praha – Hamburg (silnice)

85 Příloha č. 1 - Mapy tras

Děčín – Karlovy Vary (silnice)

Chomutov – Chemnitz (silnice)

86 Příloha č. 1 - Mapy tras

Karlovy Vary – Cheb – Bayreuth (silnice)

Tranzitní železniční koridory

87 Příloha č. 1 - Mapy tras

Vodní cesty ČR

Labská vodní cesta

88 Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření

Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření

1. Považujete stávající dopravní infrastrukturu ve vztahu k sídlu či výrobnímu zá- vodu, provozovně v Ústeckém kraji, za dostačující (z hlediska kapacity)?

1a) Hodnocení silniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 144

Částečně dostačující 156

Zcela nedostačující 48

Bez vyjádření 15

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografi ckého hlediska (okresy):

Otázka č. 1a

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 13 28,9

Chomutov 32 2 6,3

Litoměřice 59 11 18,6

Louny 31 3 9,7

Most 77 8 10,4

Teplice 67 5 7,5

Ústí nad Labem 54 7 13,0

89 Příloha č. 2 - Výsledky Příloha č. 1 - Mapy tras dotazníkového šetření

1b) Hodnocení železniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 183

Částečně dostačující 128

Zcela nedostačující 26

Bez vyjádření 26

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografického hlediska (okresy):

Otázka č. 1b

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 4 8,9

Chomutov 32 4 12,5

Litoměřice 59 7 11,9

Louny 31 5 16,1

Most 77 1 1,3

Teplice 67 5 7,5

Ústí nad Labem 54 0 0,0

2. Vyhovuje/nevyhovuje Vám kapacita nebo stav dané dopravní infrastruktury?

2a) Kapacita silniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 140

Částečně dostačující 150

Zcela nedostačující 59

Bez vyjádření 14

90 Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografického hlediska (okresy):

Otázka č. 2a

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 12 26,7

Chomutov 32 4 12,5

Litoměřice 59 18 30,5

Louny 31 4 12,9

Most 77 8 10,4

Teplice 67 6 9,0

Ústí nad Labem 54 7 13,0

2b) Stav silniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 100

Částečně dostačující 165

Zcela nedostačující 79

Bez vyjádření 19

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografického hlediska (okresy):

Otázka č. 2b

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 22 48,9

Chomutov 32 3 9,4

Litoměřice 59 20 33,9

Louny 31 5 16,1

Most 77 13 16,9

Teplice 67 9 13,4

Ústí nad Labem 54 9 16,7

91 Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření

2c) Kapacita železniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 173

Částečně dostačující 144

Zcela nedostačující 16

Bez vyjádření 30

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografického hlediska (okresy):

Otázka č. 2c

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 1 2,2

Chomutov 32 4 12,5

Litoměřice 59 0 0,0

Louny 31 5 16,1

Most 77 4 5,2

Teplice 67 2 3,0

Ústí nad Labem 54 0 0,0

2d) Stavu železniční sítě:

Odpověď Počet odpovědí

Dostačující 138

Částečně dostačující 165

Zcela nedostačující 25

Bez vyjádření 35

92 Příloha č. 2 - Výsledky dotazníkového šetření

Bližší analýza odpovědi „zcela nedostačující“ z geografického hlediska (okresy):

Otázka č. 2d

Celkový počet Četnost negativní odpovědi Okres respondentů Absolutně v %

Děčín 45 1 2,2

Chomutov 32 8 25,0

Litoměřice 59 7 11,9

Louny 31 4 12,9

Most 77 0 0,0

Teplice 67 4 6,0

Ústí nad Labem 54 1 1,9

93 Agentura pro Nábřeží 754/9, Olomouc 779 00 analýzy, studie, projekty [email protected] spol. s r. o. www.aasp.cz