Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Bakalářská práce

2016 Štěpán Galousek Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Kabinet informačních studií

a knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Štěpán Galousek

Hodnota, přínos a rezervy bibliobusu Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Martin Krčál, Dis.

2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………………….. Podpis autora práce

Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Martinovi Krčálovi, Dis, za přínosné rady a paní Vandě Fritschové z Městské knihovny v Praze za potřebné informace, bez kterých by tato práce nevznikla.

Bibliografický záznam GALOUSEK, Štěpán. Hodnota, přínos a rezervy bibliobusu. Brno, 2016. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Martin Krčál.

Anotace Cílem bakalářské práce je zmapování situace mobilních knihoven, především bibliobusů, v České republice a také ve vybraných zemích světa. První část je teoreticky orientovaná, informuje o historii a aktuálním stavu bibliobusů, což je důležité pro pochopení dané problematiky. Druhá část se orientuje na rentabilitu bibliobusů. Zde jsou v úvodu vysvětleny pojmy spojené s danou problematikou, jako jsou návratnost investic, společenská návratnost investic, ochota platit nebo ochota přijmout, které jsou potřebné pro pochopení další části práce. Druhá polovina praktické části ukazuje praktickou aplikaci návratnosti investic na mobilním oddělení Městské knihovny v Praze.

Klíčová slova Mobilní knihovny, bibliobus, návratnost investic, historie, rentabilita bibliobusů

Annotation The goal of this bachelor thesis is to map the current state of mobile libraries, bibliobuses in the first place, in the Czech Republic and selected countries. First part is theoretical – informs of history and the current state of bibliobuses. This point is important for broader understanding of this problematics. Later it focuses on the profitability of the bibliobuses. Hereby the terms linked to this topic are discussed, for instance return on investment, return on social investment, and the willingness to pay and accept which are important for understanding of the further mentioned. In the latter part – the practical part – the practical application of return on investment is shown, on a use case of the mobile department of the Municipal library of Prague.

Keywords Mobile library, bibliobus, return on investment, profitability of bibliobuses, history

Obsah

1. Úvod ...... 8

2. Teoretická část...... 9

2.1. Definice mobilních knihoven ...... 9

2.1.1. Netradiční podoby mobilních knihoven ve světě ...... 11 2.2. Historie bibliobusů ...... 12

2.2.1. Historie na území České republiky ...... 12 2.3. Aktuální stav ...... 18

2.3.1. Česká republika ...... 19 2.3.2. Aktuální situace ve světě ...... 23 3. Praktická část...... 27

3.1. Návratnost investic (ROI – Return On Investment) ...... 27

3.2. Návratnost investic v prostředí neziskového sektoru ...... 28

3.3. Společenská návratnost investic (SROI – Social Return On Investment) ...... 29

3.4. Metodika analýzy efektivnosti knihovny ...... 29

3.5. ROI mobilních služeb Městské knihovny v Praze...... 30

3.6. Nevyčíslitelné benefity mobilních knihoven ...... 32

3.6.1. Bibliobus jako nástroj propagace ...... 32 3.6.2. Podpora čtenářství ...... 33 3.6.3. Podpora gramotnosti ...... 35 3.6.4. Lepší dostupnost knihovních služeb ...... 35 3.6.5. Kulturní vyžití a volnočasové aktivity ...... 36 3.7. Doporučení ...... 36

4. Závěr...... 39

5. Seznam použité literatury ...... 40

6. Projekt bakalářské práce...... 43

1. Úvod

Téma mobilních knihoven je v prostředí České republiky zatím řešeno minimálně. Jedná se o službu, kterou poskytují pouze dvě knihovny na našem území, a to Městská knihovna v Praze a Knihovna města Plzeň. Ovšem do budoucna se počítá se zřízením mobilní knihovny i v Ostravě. Právě malé povědomí o nabídce a významu bibliobusů jako velmi zajímavé službě veřejnosti mě vedlo k vypracování této práce. Za hlavní cíl práce jsem si proto vytýčil informovat o aktuální situaci bibliobusů a souvisejících služeb v České republice, včetně nastínění situace v zahraničí a zmínění několika zajímavých projektů, které fungují především v rozvojových zemích, kde mobilní knihovny představují velkou podporu při vzdělávání tamního obyvatelstva. Dalším cílem je zodpovězení otázky, zda se jedná o službu rentabilní. Posledním cílem je sumarizace několika rad a doporučení, které mohou přispět k efektivnímu rozhodování při pořizování bibliobusu v podmínkách naší republiky. Práce je členěna do několika větších celků a její struktura je následující: První část práce je zaměřena na definování pojmu mobilní knihovna. V této části se opírám především o příručku, která byla vydaná pro mobilní knihovny Mezinárodní federací knihovních spolků. Součástí první části je také historie bibliobusů na našem území, kde představuji knihovny, které mobilních knihoven využívaly. V neposlední řadě informuji o první mobilní knihovně, která na světě existovala. V druhé části práce se zaměřuji na rentabilitu mobilních knihoven. Začátek je věnován uvedení do problematiky, kdy jsou představeny pojmy jako ROI, SROI, WTA nebo WTP. Jejich vysvětlení je velmi důležité pro pochopení samotného výpočtu. Ten je založen na výsledcích projektu, který proběhl v Městské knihovně v Praze a poskytuje hodnoty a postupy potřebné k výpočtu rentability. Součástí je identifikování služeb, které bibliobusy poskytují svým čtenářům, ale určení reálné peněžní hodnoty by bylo obtížné. V závěru této části je zmíněno několik doporučení, která jsem během vypracovávání práce shledal jako nejdůležitější při nastavování optimálních parametrů pro efektivní fungování bibliobusu.

8

2. Teoretická část

2.1. Definice mobilních knihoven

Bibliobus, mobilní knihovna, pojízdná knihovna, bookmobile nebo také bucherbus jsou jen zlomky názvů, které se používají pro označení „veřejné knihovny popř. oddělení knihovny, která užívá speciálně upravený a vybavený dopravní prostředek na dopravu dokumentů k uživatelům v místech, kde není zřízena stálá knihovna, např. v odlehlých lokalitách a na sídlištích velkoměsta.“1 Tyto speciálně upravené dopravní prostředky v mnoha případech zastávají funkce jakékoliv jiné knihovny. Disponují rozmanitým knihovním fondem, svým čtenářům nabízejí CD nebo DVD nosiče, ve většině případů jsou k dispozici i počítače s přístupem k internetu. Ovšem u některých bibliobusů se můžeme setkat i s nabídkou stolních her, plátna a dataprojektoru k promítání, dek k pohodlnému posezení v parku a celé řady dalších věcí sloužících k zpříjemnění pobytu stráveného v okolí pojízdných knihoven. Pro lepší představu o podobě a funkcích mobilních knihoven stručně shrnu doporučení, která vznikla pod záštitou organizace IFLA2. Dle ní jsou mobilní knihovny rozděleny podle druhu použitého dopravního prostředku do 4 základních skupin. Jedná se o mobilní knihovny, které vznikly z dodávky, kamionu, autobusu nebo prodlouženého autobusu. Obecně by měla mobilní knihovna dávat již na první pohled najevo, o jakou službu se jedná a pod jakou organizaci patří. Toho by mělo být docíleno pěkným a účelným designem vozidla zvenčí. Interiér se doporučuje ladit do světlých barev, což by mělo malý prostor, kterým většinou mobilní knihovny disponují, opticky zvětšovat. Také by měly být co nejlépe adaptovány na prostředí, ve kterém budou operovat. Jelikož jsou v provozu nejčastěji celý rok, budou vystavovány sněhu, dešti nebo prudkému slunci, a všechna tato hlediska musí být zřizovatelem brána v potaz. Odhadovaná životnost mobilních knihoven se udává zhruba 10 let. Dále je v tomto dokumentu zmíněno několik klíčových vlastností, kterými by mobilní knihovny měly disponovat. V první řadě se jedná o police k uložení, respektive vystavení knih. K výrobě se doporučuje použití dřeva nebo kovu. Police by měly být nakloněny, čímž by se

1 KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003. [cit. 2016-04-20] Dostupné na: http://sigma.nkp.cz/F/4YINQMIS5BXVFL4EBLXPL64VISB23MUB527A3662QXGBXAXV7U- 30418?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliobus&adjacent=N. 2 IFLA – International Federation of Library Association 9

mělo předcházet vypadávání knih z regálů během častého cestování. Tyto police by také měly být nastavitelné. A to z důvodu lehké přizpůsobitelnosti různým velikostem knih. Nezbytnou součástí každé knihovny je knihovnický pult, který slouží jako hlavní základna pro knihovníka. Měl by být vybaven počítačem, který disponuje připojením k internetu, dále tiskárnou, čtečkou identifikačních karet a popřípadě také přihrádkou na peníze. Také by měl mít dostatek místa pro uložení rezervovaných a vrácených knih. V neposlední řadě by měl být vybaven pohodlnou a nastavitelnou židlí. Pro ušetření místa se často používají otočné židle, kdy se při otoční o 180 stupňů lehce dostanete z pozice řidiče/spolujezdce přímo za knihovnický pult. Možnosti sezení pro čtenáře v prostorách bibliobusu jsou kvůli malým prostorům, kterými bibliobus disponuje, jen omezené na několik málo míst, což se nejeví jako velký problém, protože většina čtenářů netráví v bibliobusu mnoho času, takže není potřeba disponovat mnoha místy k sezení. V dnešní době jsou tato místa nejčastěji vybavena i počítači s připojením k internetu. Velmi zajímavým doporučením jsou nástěnky. Mohou mít podobu monitoru nebo klasické nástěnky, které jsou umístěny na viditelných místech a mají za úkol informovat čtenáře o aktualitách. Aktuality by se měly týkat především knihovny a měly by informovat o nových knihách ve fondu nebo například o akcích, které knihovna pořádá. Dále je doporučeno zde uvádět informace o kulturních akcích v okolí města, nebo například důležitá rozhodnutí zastupitelstva města. Mobilní knihovny mohou mít také k dispozici dataprojektor s plátnem. Této nadstandardní výbavy může být využito k projekci filmů, dokumentů nebo i k pořádání seminářů, porad a prezentací. Některé mobilní knihovny mají k dispozici i audio vybavení, které je vhodné k poslechu CD. Poslední podstatnou věcí, uváděnou v dokumentu IFLA, je knihovní fond. Ten by měl být co nejlépe přizpůsoben potřebám čtenářů v oblasti, kterou má mobilní knihovna za úkol obsluhovat. Dobrým pomocníkem při sestavování ideálního složení knižního fondu je průzkum trhu. Ten nám poskytne jasný přehled o našich čtenářích a jejich zájmech a prioritách v oblasti čtení. Pokud pro tento krok knihovna nedisponuje dostatkem času nebo financí, obsahují směrnice IFLA návrh „univerzálního“ knižního fondu. Největší část fondu by měla být věnována beletrii pro dospělé, a to celých 25 %, literatuře faktu pro dospělé by mělo patřit 20 %, dětské beletrii, literatuře faktu pro děti a obrázkovým knihám po 10 %, literatuře pro teenagery by mělo náležet 7,5 %, cizojazyčné literatuře, audio knihám a knihám pro špatně vidící po 5 %, nejmenší část (2,5 %) by měla být zaměřena na mluvenou knihu na CD. Pokud některá z knih

10

nebyla vypůjčena po dobu 6 měsíců, měla by být vyměněna za jinou. Knihovní fond jako celek by měl být obměněn zhruba jednou za 2 roky.3 Na závěr bych rád zmínil fakt, který je z mého pohledu kardinální. Jedná se o správný výběr knihovníka do mobilní knihovny, jelikož tato osoba bude přicházet do styku se čtenáři nejčastěji a tím bude i do značné míry ovlivňovat vnímání mobilních knihoven jejími čtenáři.

2.1.1. Netradiční podoby mobilních knihoven ve světě

Nejčastěji máme možnost se setkávat s mobilními knihovnami v podobě bibliobusů nebo bibliotrucků, ovšem pokud žijeme například na Aljašce nebo v Africe, je situace jiná. Jelikož bibliobusy jsou relativně náročné na údržbu, mohou jezdit pouze po silnicích a jejich pořizovací cena se pohybuje v řádech milionů, jsou využívány i jiné, méně tradiční formy mobilních knihoven. Především v severských zemích, Thajsku, Laosu nebo na Aljašce se vyskytují tzv. library boats. Jedná se o lodě, které jsou upraveny k přepravě knihovního materiálu. Převážně obsluhují ostrovy, na kterých se zřízení kamenné knihovny nevyplatí, nebo navštěvují rybářské lodě, které tráví delší čas na moři.4 Afrika je dalším z kontinentů, kde máme možnost narazit na nevšední druh mobilních knihoven. Zejména kvůli špatné infrastruktuře napříč celou Afrikou, ale i špatné ekonomické situaci, se nejedná o místo, které by bylo pro výskyt bibliobusů ideální. Především státy jako Keňa a Zimbabwe mají možnost využívat nevšední podobu mobilních knihoven. Zde fungují tzv. camel library services. Jedná se o karavany velbloudů převážejících knihy. V případě Zimbabwe je to ještě o něco zajímavější, protože zde k těmto účelům využívají osly. Jedná se o ideální dopravní prostředek v tomto prostředí.5 Některé z těchto druhů mobilních knihoven dále rozebírám ve své práci v kapitole Aktuální situace ve světě.

3 Mobile Library Guidelines [online]. 2010 [cit. 2016-04-24]. ISBN 978-90-77897-45-4. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/123.pdf 4 HRDÁ, Libuše. Pojízdné a jinak mobilní knihovny. In: Ikaros [online]. 2003 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://ikaros.cz/pojizdne-a-jinak-mobilni-knihovny 5 TUTU, James Macharia. The Impact of Kenya National Library Services (KNLS), Kisumu Provincial Mobile Library Services On Education in Kisumu County,Kenya [online]. 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2096&context=libphilprac. University of Nebraska- Lincoln. 11

2.2. Historie bibliobusů

Následující část práce pojednává primárně o historii bibliobusů na našem území. Do kapitoly jsem také zahrnul historicky první bibliobus, který fungoval na území USA. Kapitolu jsem rozdělil částečně chronologicky, kde rozebírám bibliobusy, které zde fungovaly v minulosti a samostatně uvádím historii pražských a plzeňských bibliobusů, kterým jsem chtěl věnovat více prostoru, protože bibliobusy zde fungují i v dnešní době.

2.2.1. Historie na území České republiky

Historie pojízdných knihoven na území České republiky se začíná psát již na počátku 20. století, konkrétně v roce 1907. V této době se vedení knihovny v obci Napajedla ujal místní učitel Václav Sova, který přišel s nápadem kočovných knihoven, tedy předchůdců dnešních bibliobusů. Dle jeho návrhu byly tedy vyrobeny dvě kočovné knihovny, které byly schopny pojmout zhruba 100 svazků knih. Ty byly posléze nabídnuty obcím, které nedisponovaly knihovnou. Zájem o ně projevily obce Topolná, Halenkovice a Žlutava. Tímto nadčasovým nápadem předběhl pan Sova knihovnické trendy na území České republiky téměř o 50 let.6 V nacházejících letech se bibliobusy staly doplňkovou službou v řadě knihoven napříč naší republikou. Zaměřím se především na bibliobusy ve městech Karlovy Vary, Krnov, Tachov, Chomutov a Litoměřice, které rozdělím do dvou časových období, kdy se bibliobusům na našem území nadprůměrně dařilo. Samostatně uvádím také Prahu a Plzeň, protože na tomto území pojízdné knihovny fungují i v dnešní době. Na závěr jsem zařadil kapitolu o vývoji vůbec prvního bibliobusu ve světě, který vznikl ve Washingtonu.

Historie mezi roky 1950–1965 V těchto letech fungovaly pojízdné knihovny ve městech Karlovy Vary, Krnov a Tachov. Bohužel není mnoho informací, které by se dochovaly. Během let 1953 až 1955, tedy pouhé dva roky, fungoval bibliobus ve městě Karlovy Vary, kde byl součástí krajské lidové knihovny. Zde sloužil především k půjčování knih na území okresů Toužim, Cheb a částečně i okresu Mariánské Lázně. Celkem obsluhoval 87 obcí v kraji.7

6 Z historie knihovnictví v Napajedlích. Knihovna Napajedla [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz/old/kultura/knihovna.html 7 AUGUSTIN, Milan. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 25. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 12

Mezi roky 1955 až 1960 fungovala pojízdná knihovna také pod knihovnou ve městě Krnov. Místní knihovna si zapůjčila autobus značky Praga od krajské knihovny v Ostravě a následně jej předělala na bibliobus, který se staral o rozvoz knih v okrese Krnov po dobu pěti let. O chod a provoz tohoto bibliobusu se staral pan Josef Špejra se svojí manželkou Ludmilou. Bibliobus byl také vybaven promítacím přístrojem. To bibliobusu přidávalo na atraktivitě, jelikož bibliobus nejenže půjčoval knihy, ale také promítal krátké a celovečerní filmy. Hned v prvním roce provozu prokazoval bibliobus dobré výsledky. Měl 1 497 čtenářů, kteří si půjčili 14 117 svazků knih. Ovšem v roce 1960 byl tento bibliobus zrušen z důvodu přesunutí okresní knihovny z Krnova do Bruntálu.8 V tomto období také fungoval bibliobus v obci Tachov, a to mezi roky 1958 až 1963.9 Bibliobusy v této době byly nejen vnímány jako zdroj knih a informací, ale také představovaly spojku mezi městem a vesnicí. Knihovníci mnohdy pomáhali lidem z vesnice realizovat nákupy nebo různé administrativní úkony v pro ně vzdálených městech.

Historie mezi roky 1965–1997 V této části se zaměřím na knihovny v Chomutově a Litoměřicích. V Chomutově vyrazil první bibliobus ke svým čtenářům v roce 1968. Jeho místem působení se stalo pohraničí, které zásoboval bohatým souborem především českých knih. Jeho prvním řidičem se stal pan Jiří Mareš. Dle dochovaných informací z deníku Nástup byla tato služba oblíbená mezi obyvateli a také knihovně přinesla zájem široké veřejnosti. Jak zde píše Jaroslav Hamouz: „Vzpomínám si, jak bibliobus zastavil na návsi v Klášterecké Jeseni a lidé už na něj netrpělivě čekali. Mládež i dospělí. Odevzdávali přečtené knížky a k dalšímu čtení nacházeli v bibliobusu dostatečný výběr. Bibliobus pomáhal vykrývat bílá místa tam, kde nebývala místní veřejná knihovna. Byla to prospěšná služba, která přivážela očekávanou a potřebnou kulturní hodnotu.“10 Zdejší bibliobus fungoval dle pravidelného jízdního řádu a přes léto zajížděl i na pionýrské tábory, které zásoboval dětskou literaturou. „Během prvních deseti let sjezdil více než dvě stě tisíc

8 ROTTOVÁ, Martina. Mobilní knihovny ve světě [Mobile Libraries around the World]. Praha, 2007. 112 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Anna Stöcklová 9 PAVLOVSKÁ, Marta. Bibliobus. In: Wiki knihovna [online]. 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bibliobus 10 HAMOUZ, Jaroslav. Dlouhá cesta od založení českých knihoven. Nástup. 14(1). 13

kilometrů silnic a v roce 1976 na něj čekalo na 64 pravidelných zastávkách přes tisíc čtenářů.“11 V dubnu roku 1985 byl stávající bibliobus nahrazen novým, který byl v provozu mezi roky 1985 až 1996. S přesunem obyvatel z venkova do měst pomalu upadal i zájem o pojízdné knihovny.12 Na Litoměřicku zajišťoval rozvoz knih bibliobus „Barča“, upravený autobus značky Škoda 706 RTO, který zde začal fungovat v roce 1982. Na starost ho v této době dostal pan Stanislav Kosprd, který stál u výběru knihovního fondu a navrhování tras, po kterých bude bibliobus jezdit. Knihovní fond vznikal z knih, které byly přiváženy z rušících se vesnických knihoven. Ve většině případů se jednalo o knihy zničené, které bylo třeba očistit, zabalit do nových folií a zapsat do evidence pro pojízdnou knihovnu. Po dokončení všech nutných oprav začal bibliobus zajíždět do celkem 64 obcí, které navštěvoval od pondělí do čtvrtka, pátek sloužil pro údržbu bibliobusu. Zpočátku nebyl o tuto službu velký zájem, ovšem po „rozkřiknutí se“ mezi obyvateli a faktu, že se jednalo o službu poskytovanou zdarma, se stal bibliobus natolik oblíbeným, že mnohdy musel knihovnici vypomáhat i řidič. Díky takovému ohlasu byly v roce 1986 uvolněny finance na nákup zcela nového autobusu Karosa C 734, který byl předělán na bibliobus. Ten ve své práci pokračoval do roku 1997, kdy zřizovatel bibliobusu, tedy ONV Litoměřice rozhodl, že z nedostatku financí nebude možno tuto službu nadále provozovat.13

Historie na území města Prahy V Praze se první bibliobus objevil v roce 1939, kdy Pražská městská pojišťovna darovala autobus značky Praga v hodnotě 150 000 Kč Městské knihovně v Praze. Tímto krokem získala Městská knihovna v Praze novou službu, kterou se mohla přiblížit k západním zemím. Jednalo se také o první bibliobus na našem území. Bibliobus měl za úkol dodávat knihy do okrajových částí Prahy, kde knihovny chyběly nebo byly ve velmi špatném až nevyhovujícím stavu. Celkem zajížděl na 14 stanic, což vedlo ke zrušení celkem 5 poboček, které nevyhovovaly provozu. Fungování bibliobusu na území Prahy ovšem nemělo dlouhého trvání, již v květnu roku 1940 byl zabaven německou armádou, která ho využívala jako pojízdný lazaret. Touto událostí zmizely pojízdné knihovny z Prahy na téměř 10 let.

11 RAK, Petr. Knihovny na Chomutovsku: šest kapitol z jejich historie i současnosti. Chomutov: Pro Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov vydalo nakl. pro bibliofily a diskofily Albis international

Kristiny Kaiserové, 2004. ISBN 80-860-6793-9. 12 HAMOUZ, Jaroslav. Dlouhá cesta od založení českých knihoven. Nástup. 14(1). 13 MORAVCOVÁ, Helena. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 14

Teprve v roce 1949 se bibliobusy vrátily do pražských ulic. V provozu byly hned dva bibliobusy a obsluhovaly 18 stanic napříč celou Prahou, což vedlo ke zrušení 18 nevyhovujících a špatně financovaných malých knihovních poboček. Během 50. let 20. století došlo k vyřazení jednoho z vozidel, ale již v roce 1961 bylo plně nahrazeno. V této době také přichází knihovna se zajímavým krokem, a to rozdělení bibliobusů podle věkového zaměření. V praxi to znamená, že jeden bibliobus sloužil pro děti a mládež a druhý obsluhoval dospělé čtenáře. V roce 1968 získala knihovna další přírůstek. S narůstajícím počtem bibliobusů vzrostl i počet zastávek, kterých bylo již celkem 22. Také přicházejí ke zjištění, že model rozdělení bibliobusů podle věku čtenářů není ideální a upouštějí od něj. Co se týká organizační struktury, spadalo oddělení pojízdných knihoven pod půjčovnu pro dospělé čtenáře Ústřední knihovny. Zde si také budovali vlastní knihovní fond a měli technické zázemí pro údržbu bibliobusů. V průběhu let se počet stanic (9–24) měnil v závislosti na počtu aktivních bibliobusů (1–3) a finanční situaci knihovny. Od roku 1991 došlo ke změně a pojízdné knihovny spadají pod Obvodní knihovnu pro Prahu 10 a 15, zde mají i rezervní fond a technické zázemí.14

Historie na území města Plzeň Zde se historie bibliobusů začala psát o mnoho let později, než tomu bylo v Praze. Konkrétně v roce 1953, kdy se o této novince zmiňují i v deníku Pravda: „V posledních dnech minulého roku přidělilo ministerstvo informací a osvěty Plzeňskému kraji pojízdnou knihovnu, moderně vybavený autobus s 2 000 svazky nové, pokrokové literatury, s rozhlasovým zařízením, filmovou promítačkou a s dalšími přístroji a moderním technickým zařízením, které umožňuje posádce pojízdné knihovny pracovat úspěšně i v nejodlehlejších částech našeho pohraničí. Na své první jízdě navštívila během osmi dní na Tachovsku 28 obcí, půjčila 996 knih a získala přes 500 čtenářů.“15 Na svou dobu se tedy jednalo o dobře přizpůsobený a vybavený bibliobus, který měl na starosti obsluhu knihovních stanic především v českém pohraničí. Velkou výhodou byl ovšem program či kulturní vyžití, které bibliobus nabízel. O všem opět informuje deník Pravda: „Pojízdná knihovna pořádala pro občany navštívených obcí večerní besedy, v jejichž programu byly politické aktuality, čtení ukázek knih a promítání zvukových filmů. Nejlepším pomocníkem autobusu je rozhlasové zařízení. Hudba z gramofonových desek

14 Pojízdná knihovna – Historie. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/pojizdna-knihovna/historie/?knihovna= 15 RYCHTAŘÍKOVÁ, Aneta. Historický vývoj Knihovny města Plzně v období 1945-1989 [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4815/Bakalarska%20prace%20- %20Rychtarikova.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. 15

a hlášení přivedou ke knihovně celou obec.“16 Bibliobus fungoval od úterý do soboty, kdy pravidelně navštěvoval dané obce v okolí Plzně. V pondělí se doplňoval fond a kontroloval technický stav vozidla. Během letních prázdnin bibliobus nejezdil. Za první půl rok své existence dosáhl velké obliby v českém pohraničí, kdy získal zhruba 2 000 čtenářů a půjčil 8 112 knih. Po prázdninách byl tedy pořízen i druhý bibliobus. Nyní byly plzeňské bibliobusy schopny obsluhovat Tachovsko (27 obcí) a také okolí Horšovského Týna (28 obcí). V první polovině roku 1954 byly pojízdné knihovny zapojeny do akce Pomoc pohraničí, kdy v relativně krátké době bibliobusy navštívily 110 obcí v okresech Horšovský Týn, Tachov, Sušice a Klatovy. V druhé polovině toho roku byly přidány další dva okresy – Domažlice a Stříbro. Pochopitelné zde byly i problémy, bibliobusy trápila velká poruchovost a nedostatek žádaných knih, především se jednalo o dětskou literaturu a literaturu cizojazyčnou, jelikož se v pohraničí nacházelo mnoho obyvatel jiných národností (Maďaři, Slováci, Němci). Toto také dokládá zpráva o činnosti pojízdné knihovny: „Nutně bychom potřebovali větší počet knih českých spisovatelů, hlavně klasiků, knih pro mládež, knih dobrodružných pro dospělé, zábavnou literaturu maďarskou pro čtenáře maďarské národnosti a jednak pro Slováky, hlavně starší, kteří mají maďarské školy, mluví sice plynně slovensky, ale lépe se jim čte v maďarském jazyku. Rovněž počet německých knih v originále, hlavně historických a dobrodružných je zapotřebí zvýšit.“17 Během let 1957 a 1958 došlo k předání obou pojízdných knihoven, kdy jedna zamířila do okresu Tachov a druhá do okresu Stříbro. Tímto krokem na dlouhá léta skončilo fungování bibliobusů na území města Plzeň.18

První bibliobus na světě Při pohledu na situaci ve světě prošly tyto mobilní knihovny zajímavým vývojem. Vše začalo na území Spojených států amerických, konkrétně ve městě Washington, stát Maryland

16 tamtéž 17 tamtéž 18 RYCHTAŘÍKOVÁ, Aneta. Historický vývoj Knihovny města Plzně v období 1945–1989 [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4815/Bakalarska%20prace%20- %20Rychtarikova.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. 16

v roce 1905. Zde tamní knihovna začala pro lepší dostupnost knih využívat povoz, který byl tažený koňmi.19 S celou touto myšlenkou přišla knihovnice Mary Titcomb, která již měla předešlé zkušenosti s vlastním projektem tzv. „úložné stanice“20. Jednalo se o službu, která byla založena na doručování knih z knihoven do měst, kde knihovna nebyla zřízena. Balíky knih byly posílány a poté umístěny do úložných stanic, kde byly přichystány pro čtenáře. V této době byly knihovny pouze ve velkých městech, takže pro obyvatele malých měst nebylo snadné navštěvovat vzdálené knihovny. Jednalo se o velmi důležitý krok, jelikož knihy v této době znamenaly vzdělání. Úložné stanice se nejčastěji nacházely u pošty nebo místního obchodu, ale mohly být umístěny i na verandě domů. Pro lepší představu – v roce 1904 existovalo na 66 těchto úložných stanic, ke kterým bylo posíláno 30–40 svazků knih. Mary Titcomb zastávala myšlenku, že knihovny nemají knihy pouze vlastnit, ale především je dělat dostupnými, což do jisté míry úložné stanice umožňovaly, ale ne v dostatečné míře. A to si uvědomovala i samotná Mary Titcomb.21 Mary Titcomb také hledala způsob, jak upevnit pouto mezi čtenářem a knihovnou. Začala tedy s plánováním první pojízdné knihovny na světě. Kolem roku 1904 získala potřebné finance a svolení washingtonské knihovny a začala s realizací celého projektu. V dubnu 1905 spatřil světlo světa první bibliovagon. Jednalo se o upravený dostavník tažený koňmi. Kapacita dostavníku byla okolo 2 400 svazků knih. Část těchto knih bylo také možno vystavit, aby čtenáři měli lepší přehled. Prvním řidičem se stal veterán z občanské války Joshua Thomas. Byl zvolen pro dobrou znalost okolního prostředí a místních cest. Bohužel v srpnu roku 1910 byl dostavník i s většinou knih zničen během havárie. Hlavní nevýhodou, která byla u této mobilní knihovny často zmiňována, byl její vzhled. Dostavník byl černý a bez oken, což lidem často připomínalo pohřební vozy té doby. Ovšem i přes tato úskalí dokázal během prvních 6 měsíců svého provozu půjčit 1 008 svazků knih a uskutečnit 31 cest, přičemž každá z nich byla v průměru 30 mil dlouhá. V dnešní době se nejedná o příliš vysoká čísla, ale musíme si uvědomit, že se jedná o počátek 20. století.

19 HORECKÝ, Ondřej. Pojízdné knihovny: Celosvětová tradice. In: Epoch Times [online]. York, 2009 [cit. 2016- 04-11]. Dostupné z: http://www.epochtimes.cz/2009081410709/Pojizdne-knihovny-Celosvetova-tradice.html 20 V originále deposit stations 21 Western Maryland´s Historical Library [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.whilbr.org/bookmobile/index.aspx 17

Ani po nezdaru s prvním bibliovagonem se Mary Titcomb nevzdávala. V roce 1912 tedy vyjíždí první motorizovaná pojízdná knihovna na světě. Vozidlo bylo speciálně upraveno pro potřeby knihovny, pojalo 300 svazků knih a také disponovalo místem pro 4 úložné stanice. Tato motorizovaná pojízdná knihovna byla v provozu mezi roky 1912 až 1916, z provozu byla nejspíše vyřazena kvůli velké poruchovosti.22

2.3. Aktuální stav

V následující kapitole se zaměřuji na aktuální situaci, ve které se bibliobusy nacházejí, ať už se jedná o situaci v prostředí České republiky nebo ve světě. Zde bych rozhodně zmínil článek z deníku The Guardian, který nese zajímavý název „Is the mobile library dead?“. Na tuto otázku autor neprodleně a trefně odpovídá: „V době e-knih by nebyl odchod bibliobusů překvapením – i přesto mobilní knihovny na určitých místech vzkvétají.“23 Hlavním cílem knihovníků má být nacházení oblastí a také čtenářů, pro které by byla mobilní knihovna přínosem a mnohdy i jedinou možností vzdělání. Autor dále upozorňuje na trend posledních let, a to omezování financí v této oblasti, což dokládá faktem, kdy došlo během 13 let ke zrušení 63 mobilních knihoven na území Velké Británie.24 S ubývajícím počtem mobilních knihoven musí knihovníci řešit, jak nejefektivněji využít ty, co mají k dispozici. Vybrání a definování správné cílové skupiny je v tomto případě prvním krokem k úspěchu. Největší zájem o služby mobilních knihoven dle autora mají malé děti, senioři a lidé z odlehlých oblastí. Důležitý je vzhled mobilní knihovny, mělo by být na první pohled jasné, co se v prostorech vozidla nachází. Knihovní fond by měl být pečlivě vybrán, aby odpovídal požadavkům čtenářů. Kapitola je rozdělena na dva větší celky, první se věnuje aktuální situaci v České republice a druhá část mapuje situace ve světě.

22 First bookmobile in the country. In: Appalachian History [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.appalachianhistory.net/2013/04/first-bookmobile-in-country.html 23 HICKMAN, Leo. Is the mobile library dead? The Guardian [online]. 2010 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/books/2010/apr/07/mobile-libraries 24 tamtéž 18

2.3.1. Česká republika

Následující část popisuje situaci, ve které se aktuálně bibliobusy v České republice nacházejí. Celkově se na našem území můžeme setkat se čtyřmi aktivními bibliobusy – konkrétně ve městech Praha a Plzeň. V Praze poskytují knihovní služby tři bibliobusy, zbylý jeden potom operuje v Plzni. Do budoucna se plánuje zřízení bibliobusu v Ostravě, kde již čekají na potřebná schválení.

Aktuální stav na území města Prahy Na území hlavního města České republiky fungují bibliobusy od roku 1939 až do dnešní doby. Za tuto dobu došlo pouze k jednomu přerušení, kdy byl rozvoz knih po Praze narušen druhou světovou válkou. I přesto se může Praha pyšnit nejdelší tradicí bibliobusů. O tom svědčí i aktuální stav, kdy vlastní celkem 3 bibliobusy, které se starají o poskytování knihovních služeb i v těch méně dostupných částech Prahy. Centrem pro pražské bibliobusy se stala Hostivař, konkrétně ulice U Továren. O celkový chod mobilních služeb se stará paní Vanda Fritschová. Jak jsem již zmínil, Praha disponuje celkem třemi vozy. Dva z nich jsou označovány za velké bibliobusy, jeden, se jménem Oskar, je menší. Velké bibliobusy obsluhují primárně části Prahy, které mají kamennou pobočku daleko nebo z nějakého důvodu je pobočka dlouhodobě zavřená. Oskar se zaměřuje na části Prahy, kam se velké bibliobusy nedostanou a také na místa, jako jsou školy, školky, parky nebo domovy seniorů. Oskar má operativní plán, kdy navštěvuje různé akce nebo zajíždí na sjednané zastávky k základním školám, některé z nich se staly stálými a pravidelně navštěvovanými zastávkami. Velké bibliobusy navštěvují své pravidelné stanice jednou za dva týdny. Celkem se těchto stanic po Praze nachází 19. Jedná se především o okrajové části Prahy, nebo místa s vysokou hustotou obyvatel, kde ovšem byla pobočka zrušena. Během letních prázdnin jsou dva velké bibliobusy mimo provoz a jejich práci do jisté míry přebírá menší Oskar. Bibliobusy od roku 2008 používají plně automatizovaný systém a jsou propojeny se všemi ostatními pobočkami online. Jsou tedy schopny nabízet zcela stejné služby jako každá jiná pobočka. Velké bibliobusy mají kapacitu pro zhruba 3 000 knihovních jednotek, které čerpají ze zásobního fondu. Do menšího bibliobusu se vleze zhruba 500 knižních jednotek. Tyto knihy čerpá z vlastního fondu, který vznikl v roce 2013. Aktuálně se v něm nachází okolo 30 tisíc svazků. Ovšem knihy nejsou jedinou věcí, kterou si můžete zapůjčit. Především Oskar, který je spíše orientován na propagaci knihovny, může nabídnout mnoho dalšího. „V jeho nabídce jsou také stolní hry, DVD, hudba nebo mluvené slovo na CD. Také ukazuje

19

kolemjdoucím, jaké knihy, či kulturní programy má Městská knihovna v Praze pro své návštěvníky připravené.“25 Díky dobrému designu všech bibliobusů je i náhodným kolemjdoucím jasné, o jakou službu a knihovnu se jedná. Na závěr uvádím několik statistických údajů týkajících se pražských bibliobusů. Údaje jsou za roky 2013, 2014 a za prvních 10 měsíců roku 2015. Za toto období využilo služeb bibliobusů celkem 55 786 návštěvníků. Ti provedli dohromady 213 280 výpůjček (včetně prolongací). Co se týká nových čtenářů, celkem jich bibliobusy za toto období získaly 2 139. K počtu nově získaných čtenářů je třeba dodat, že téměř polovinu, přesněji 1 161, jich bylo registrováno skrze bibliobus Oskar. Když se podíváme do historie, průměrný roční nárůst nově registrovaných čtenářů mezi roky 2009 až 2012 byl 471 nově registrovaných čtenářů ročně. V roce 2013 byl zahájen provoz bibliobusu Oskar, který ihned zaznamenal velmi dobrá čísla v této oblasti. Mezi roky 2013 a 2015 byl průměrný počet nově registrovaných čtenářů 713. Nárůst tedy činil 51 %.26

Bibliotruck Iveco Nejstarší z aktuálně fungujících bibliobusů na území Prahy je předělaný nákladní automobil značky Iveco. Bylo by tedy vhodnější označení bibliotruck, jelikož se nejedná o předělaný autobus. Tento bibliotruck je obsluhován dvoučlennou posádkou. Do provozu byl uveden 31. 8. 2004 v Karlíně. Jeho zřízení je spojeno s náhradou vyplavené knihovny v Karlíně v roce 2002. V tomto roce byla knihovna kompletně vyplavena a zbylo pouze necelých 500 svazků knih. Pořizovací cena tohoto bibliotrucku se vyšplhala na částku 5 702 668 Kč. Tato částka byla hrazena ze státního rozpočtu, konkrétně z programu „Bibliobus, náhrada za zničenou knihovnu Karlín“.27 Bibliotruck disponuje bezbariérovým přístupem, klimatizací, nezávislým topením, toaletou a kuchyňkou. Díky speciálním bateriím je knihovna schopna fungovat po dobu 7 hodin. Kapacita biblotrucku je odhadována na zhruba 3 500 knižních svazků.

25 KRÝSLOVÁ, Melánie. Bibliobus Oskar vozí do odlehlých částí Prahy převážně beletrii. In: Generace20 [online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.generace20.cz/kultura/bibliobus-oskar-vozi-do-odlehlych- casti-prahy-prevazne-beletrii 26 FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 13. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 27 Nový bibliobus Městské knihovny v Praze. In: Bulletin SKIP [online]. 2004 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull04_304.htm 20

V biblioturcku jsou také k dispozici dvě pracovní místa vybavená počítači s přístupem na internet.28

Bibliobus Irisbus, Crossway Dalším bibliobusem, který jezdí po Praze a patří do skupiny velkých bibliobusů, je upravený autobus značky Irisbus, konkrétně model Crossway. Občanům byl slavnostně představen v říjnu roku 2008. Byl pořízen v rámci projektu JPD2 „Bibliobus do sídliště“. Náklady na jeho pořízení dosáhly sumy okolo 8 milionů korun, které poskytla Evropská unie společně s Magistrátem hlavního města Prahy a také Česká republika ze státního rozpočtu. Bibliobus je rozdělen na dvě části. Jedna slouží pro veřejnost a druhá jako zázemí pro zaměstnance, kde se nachází sociální zařízení a plně vybavená kuchyňka. V části pro veřejnost nalezneme především regály sloužící k uložení knih a periodik. Těch by se mělo do bibliobusu vměstnat více než 2 000. V zadní části jsou pak umístěny dva veřejné počítače s přístupem na internet. Bezbariérový přístup je zde samozřejmostí.29

Bibliobus Fiat Ducato (Oskar) Tento speciálně předělaný Fiat Ducato je nejmenším bibliobusem v České republice. Dle speciálních požadavků pražské knihovny jej upravil Vojenský technický ústav letectva. Do provozu byl uveden v dubnu roku 2013.30 V tomto případě se nejedná o klasický bibliobus se stálým řádem a vytyčenou trasou. Přijíždí za lidmi s „ochutnávkou“ služeb, které má pro ně knihovna k dispozici. Především cílí na děti a seniory. Nejčastěji jej tedy můžeme potkat před pražskými školami, školkami nebo domy seniorů. Kvůli omezenému prostoru je kapacita bibliobusu 500 knih. Z tohoto důvodu je knihovní fond pečlivě selektován, většinu fondu tvoří beletrie pro děti a dospělé. Obsah knižního fondu také závisí na aktuálním stanovišti, kde se bibliobus nachází. Ovšem bibliobus má pro své návštěvníky k dispozici také stolní hry, DVD, hudbu, ale i mluvené slovo na CD. Oskar také informuje o probíhajících kulturních akcích knihovny nebo o knižních novinkách. Největším bonusem jsou ale akce, které připravuje. Jedná

28 Bibliobus – pojízdná knihovna. In: Cargo design [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cargodesign.cz/?dt_portfolio=bibliobus-pojizdna-knihovna-52004 29 HANZLÍKOVÁ, Lenka. Když knihy jezdí za čtenáři. In: Ikaros [online]. 2008 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://ikaros.cz/kdyz-knihy-jezdi-za-ctenari 30 Pražské bibliobusy doplnil malokapacitní Oskar. In: Bus portál [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=10623 21

se o akce pro školky a školky, které lze domluvit přesně na míru dle požadavků dané instituce, různé druhy literárních akcí, autorská čtení, ale také multimediální pořady.31

Aktuální stav na území města Plzeň Letošní rok 2016 je pro plzeňskou knihovnu jubilejní. A to hned ze dvou důvodů. Prvním je 140 let fungování zdejší knihovny, druhým pak 20. výročí bibliobusu od jeho znovuzrození v roce 1996. Za tuto dobu se v Plzni vystřídaly dva bibliobusy. Prvním byla repasovaná Karosa, která měla nahradit malé pobočky, kde došlo ke zrušení, a také pomoci při velkém zájmu o knihy na plzeňském sídlišti. Aktuálně jezdí po Plzni nový bibliobus, který nahradil zastaralou Karosu. Ten je v aktivní službě od roku 2007. Jedná se o speciálně upravený autobus Irisbus Crossway, více o něm v následující podkapitole. Na území města Plzeň se nachází celkem 9 zastávek. Bibliobus tvoří samostatnou knihovnu s vlastním knihovním fondem, který obsahuje 13 339 knihovních jednotek. Má dva stálé zaměstnance, a to knihovnici a řidiče. Podle vedoucí Jitky Hlavničkové je tato služba oceňována hlavně staršími občany, kterým je poskytována i donášková služba. Co se týká statistik pro rok 2014, měl bibliobus celkem 387 registrovaných čtenářů, z čehož bylo 54 dětí. Celkem obsloužil 4 777 návštěvníků, kteří realizovali 22 807 výpůjček. Náklady na provoz se pohybují okolo 8 000 Kč měsíčně.32

Irisbus Crossway Jedná se o autobus Irisbus Crossway, jenž byl upraven pro specifické potřeby knihovny zlínskou firmou Zliner, která mimo jiné předělávala i pražský bibliobus. Celkové náklady na bibliobus byly vyčísleny na částku 5 350 000 Kč. Prostor samotného bibliobusu je rozdělen na dvě části, které jsou odděleny protipožární stěnou. Jedná se o část pro veřejnost a část se zázemím pro obsluhu, kde se nachází suchá toaleta, umyvadlo a lednice. Interiér bibliobusu je laděn do světlých barev, což by mělo v návštěvnících vyvolávat příjemný dojem. Úložné prostory pro knihy by měly pojmout zhruba 3 000 svazků, dále je zde také místo pro zvukové knihy, kterých v bibliobusu naleznete celkově 51. Pro periodika je v bibliobusu vyhrazen prostor v závěsných drátěných policích. Výpůjční pult disponuje ovládáním topení a dveří. Také je zde

31 Portál, Praha. Městská knihovna v Praze má nový bibliobus Oskar. In: Youtube [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=oKEEBdBunGE 32 HLAVNIČKOVÁ, Jitka. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 20. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 22

počítač s tiskárnou, jenž slouží pro realizaci výpůjčních služeb prostřednictvím knihovního systému Clavius. V bibliobusu je také přídavné topení kvůli častému otevírání dveří. Samozřejmostí je i bezbariérový přístup.33

Aktuální stav na území města Ostravy Ostravskou knihovnu jsem zařadil do své práce i přes fakt, že bibliobus zatím nevlastní. Aktuálně čekají na schválení rekonstrukce pobočky. Jedná se o pobočku Knihovny města Ostravy v Porubě, kde by během rekonstrukce došlo k vybudování zázemí pro pracovníky a mobilní služby, součástí bude také garáž pro bibliobus. Mělo by se jednat o malý bibliobus podobný Oskarovi v MKP. Pokud bude tato rekonstrukce schválena, o čemž se bude rozhodovat v průběhu léta 2016, bude zahájeno výběrové řízení na přestavbu autobusu. Jedná se tedy o dobrou zprávu a Ostrava by se mohla stát v pořadí třetím městem, kde by se čtenáři mohli těšit z přítomnosti bibliobusu.34

2.3.2. Aktuální situace ve světě

Následující text se věnuje různým pojetím mobilních knihoven ve světě. Celkem jsem se zaměřil na pět zemí, z čehož dvě jsou rozvojové, pro představu, jakým způsobem lze bibliobusy provozovat i s omezeným finančním fondem. Další dvě země, konkrétně Finsko a Německo, jsem zařadil, jelikož se jedná o země s vysokou životní úrovní. Například Finsko je jednou ze zemí, kde jsou knihovní a informační služby poskytovány na nejvyšší úrovni. Poslední zemí, kterou zde uvádím, je Slovensko. Důvodem bylo to, že jsme po několik desetiletí tvořili jeden stát, a chtěl jsem tedy znát jejich aktuální situaci ohledně bibliobusů.

Keňa Tuto zemi jsem se rozhodl zařadit do práce, jelikož pojali mobilní knihovny svým vlastním způsobem a upravili je dle svých možností. V Keni využívají tzv. camel library service, zkráceně CLS. Tento program funguje pod organizací „Kenya national library service“, zkráceně KNLS, a to od roku 1985.35 V Keni fungují tři velbloudí karavany. Každá z nich se

33 HLAVNIČKOVÁ, Jitka. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 20. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 34 SABELOVÁ, Miroslava. Re: bakalářská práce na téma bibliobusů [e-mailová komunikace]. 10. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 35 Supporting mobile libraries. In: Book Aid International [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.bookaid.org/about-us/our-work/programmes/mobile-libraries/ 23

skládá ze tří velbloudů, kteří mají za úkol přepravu 200 knih, stanu, rohožek na čtení, stolu a dvou židlí. Celá výprava je vedena zkušeným pastýřem velbloudů, knihovníkem a jeho dvěma asistenty. Potřebné knihy jsou získávány z charitativní organizace Book Aid International. Cílovou skupinou jsou nomádské pastýřské rodiny žijící v oblasti severovýchodní části Keni. Jedná se o oblast s nejvyšší mírou negramotnosti v celé Keni. Negramotností v této oblasti trpí celých 85 % populace, pro představu průměr celé Keni je 31 %. Potřeba knih, které by mohly zajistit potřebné vzdělání v oblasti, je tedy zřejmá. A jediným způsobem, jak se dostat ke knihám, je pro místní obyvatele knihovna, jelikož nemají dostatek finančních prostředků k nákupu vlastních knih. Dalším problémem této oblasti je špatná dostupnost. Zdejší silnice buď vůbec neexistují nebo jsou ve velmi špatném stavu. Využití velbloudů pro tuto práci je tedy ideální. Místní děti vnímají velbloudí knihovnu velmi pozitivně, jelikož nemají televize, mobilní telefony nebo počítače, jsou pro ně knihy nejen zdrojem informací, ale i zábavy. Pro jejich rodiče zase knihy znamenají drahocenné informace ohledně zemědělství, nemocí a života.36

Laos V Laosu funguje projekt, který zaštituje mezinárodní organizace Community Learning International (CLI). Jeho primárním cílem je vzdělávat děti na území Lao, což je oblast na území Laosu. Díky CLI na tomto území fungují dvě lodě, které navštěvují a zásobují především knihami více než sto vesnic. Každá z lodí je schopná pojmout více než 1 000 knih. Lodě vyrážejí na své cesty nejčastěji na dva až čtyři týdny. Návštěva této knižní lodě je ve vesnici doprovázena velkou radostí, jelikož knihy jsou v této části země velmi nedostatkovým zbožím. Loď většinou přijíždí do vesnice ráno a opouští ji druhý den. Během této návštěvy je přerušena výuka v místní škole a personál lodi organizuje vzdělávací hry a aktivity podporující čtenářství, také pomáhá dětem s výběrem vhodných knih. Během návštěvy zapůjčí také místní škole tzv. „book bag“. Jedná se o balík 100 knih, které průběžné putují mezi školami, a těchto balíků knih organizace vlastní okolo 100.37

36 SMITH, David. Kenya's children of the desert find that knowledge comes on the back of a camel. In: The Guardian [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2005/dec/04/davidsmith.theobserver 37 The Book Boats. In: Community Learning International [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.communitylearninginternational.org/projects/the-book-boat/ 24

Finsko Finsko patří k zemím, kde jsou knihy a knihovny zdejšími lidmi milovány. Knihovny zde nabízejí jedny z nejkvalitnějších služeb v celé Evropě. I pro bibliobusy je to země zaslíbená, jelikož jsou státem velmi dobře podporovány. Při pořizování bibliobusu mohou zdejší knihovny žádat o státní dotace ve výši 25–50 % z celkové ceny. Ovšem i přesto se počet aktivních bibliobusů každoročně snižuje.38 V roce 1999 zde existovalo 203 mobilních knihoven, o 10 let později ve Finsku fungovalo pouze 155 pojízdných knihoven a v roce 2013 s tento počet snížil na číslo 147. Pro doplnění a upřesnění přidávám několik základních statistických údajů. Aktuálně (2014) ve Finsku funguje 142 pojízdných knihoven, které obsluhují celkem 11 267 zastávek. Celkem bylo za rok 2014 ve Finsku realizováno zhruba 90 milionů knižních výpůjček, z toho 7 090 161 bylo uskutečněno díky mobilním knihovnám.39 Zdejší bibliobusy se zaměřují především na děti a seniory. Dětem nabízejí mnoho kurzů, které jim umožňují poznat knihovnu již v předškolním věku. Ve Finsku byla také provozována tzv. „boat library“. Jednalo se o knihovnu na lodi, která nejčastěji obeplouvala finské ostrovy. V průměru vypůjčila za jeden rok okolo 1 000 knih, které rozvážela na 11 pravidelných zastávek. Bohužel tato služba byla v roce 2013 zrušena.40

Německo Úvodem bych rád zmínil několik zajímavostí z minulosti německých mobilních knihoven. Vše začalo roku 1925 ve městě Worms, jedná se tedy o stát s bohatou historií mobilního knihovnictví. Mobilní knihovna, předělaná z tramvaje, jezdila také po Mnichově, a to i během 2. světové války. Německý systém knihoven je spíše decentralizovaný, tudíž jsou velké rozdíly mezi službami, které bibliobusy v Německu poskytují, a velmi špatně se také dohledávají informace o celkové situaci. Například v Berlíně funguje devět mobilních knihoven, které jsou ale řízeny šesti různými organizacemi. Nicméně je zde společný znak, který spojuje německé mobilní knihovny, a tím je velký zájem mladých lidí o tyto služby. Jedná se především o studenty ve

38 SOVIJÄRVI, Matti. Finland Reads. In: This is Finland [online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://finland.fi/life-society/finland-reads/ 39 Finnish public library statistics. In: Libraries.fi [online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://visualisointi.kirjastot.fi/tilastot/index-en.html 40 tamtéž 25

věku do 18 let. To také dokládá fakt, že „88 % mobilních knihoven má přímé zastávky ve školách.“41 Aktuálně jezdí v Německu celkem 106 bibliobusů.42 Toto číslo se během posledních 10 let moc neměnilo. V roce 2006 byl nejvyšší počet bibliobusů, a to 118. Během 4 let ubylo 8 bibliobusů a v roce 2010 tedy fungovalo 110 bibliobusů. Během následujících dvou let ubyl pouze jeden bibliobus. Tato situace se opakovala i v dalších dvou letech. Koncem roku 2014 tedy v Německu fungovalo 108 bibliobusů, které provozovalo 91 knihoven. Německé bibliobusy disponují velkou kapacitou, což také dokládají následující statistické údaje. 21 bibliobusů disponuje kapacitou 4 501–5 000 knižních jednotek. Uskladnění 4 001–4 500 knih umožňuje 25 bibliobusů, tato skupina je největší. Další početnou skupinou jsou bibliobusy, které mohou s sebou vozit 3 501–4 000 knih, těchto vozů najdeme v Německu 14. Při srovnání s Českou republikou se jedná o vysoká čísla, protože největší české bibliobusy pojmou kolem 3 500 knižních jednotek. Jedná se tedy o zemi, kde jsou bibliobusy dobře zavedeny a fungují jako podpora pro školství. Na závěr přidávám několik statistických údajů za rok 2014, které byly zveřejněny na webových stránkách fahrbibliothek, které se zaměřují na bibliobusy v Německu. Bohužel nejsou do statistik zahrnuty všechny mobilní knihovny. Celkový počet výpůjček realizovaných díky 69 mobilním knihovnám dosáhl 6 547 508. Nejvíce knih bylo vypůjčeno pěti mnichovskými bibliobusy, a to 698 470.43

Slovensko Pro srovnání jsem také zařadil prostředí slovenských bibliobusů, tedy spíše bibliobusu, jelikož se jedná o jediný fungující exemplář. Na východ od našich hranic funguje bibliobus pod Podduklianskou knihovnou ve Svidníku v Prešovském kraji, kde vznikl díky holandsko- slovenskému projektu. Na jeho počátku zde fungovaly dva bibliobusy, ovšem kvůli finančním problémům byl jeden vyřazen. Jak uvádí ředitel knihovny Kamil Beňko: „Tento region má pro

41 A Survey Of The Mobile Libraries In Germany With A Special Look On The Munich Bookmobile System. In:Bibliobuses [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.bibliobuses.com/documentos/Bibliobuses%20en%20Alemania.pdf 42 MUND, Heike. How libraries in Germany are fighting extenction - and winning. In: DW [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dw.com/en/how-libraries-in-germany-are-fighting-extinction-and-winning/a- 18478412 43 Fahrbibliotheken 2014. In: Fahrbibliothek [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://fahrbiblio.ddnetservice.com/weblog/wp-content/uploads/2015/02/fahrbibliothek2014.pdf 26

takovou formu služeb ideální podmínky, protože z hlediska územního osídlení se tady nachází hodně obcí s malým počtem obyvatelů.“44 Bibliobus zde funguje od roku 1993. Následující statistiky ohledně bibliobusu pochází z roku 2013 a uvádí: „Za 20 let své činnosti vypůjčily bibliobusy téměř dva miliony knih, tj. v průměru 100 000 výpůjček ročně. V letech 1993–2012 navštívilo bibliobusy téměř 500 000 zájemců, tedy průměrně 24 000 za rok! Za dvě desetiletí své činnosti se zde zaregistrovalo 35 000 uživatelů.“45 Co se týká samotného bibliobusu, jeho kapacita je zhruba 3 500 knih a jedná se o starý, již dosluhující autobus, což se promítá i na vysokých nákladech potřebných k jeho údržbě. Celkem obsluhuje 63 vesnic v okresech Svidník, Stropkov a Medzilaborce. Projekt je velmi kladně hodnocen jak uživateli, tak i zřizovatelem bibliobusu.46 3. Praktická část

Následující část práce je věnována rentabilitě v prostředí bibliobusů. Konkrétně se zaměřím na oddělení mobilních služeb Městské knihovny v Praze, která mi poskytla potřebná data k vypracování této práce. K vypočítání rentability použiji ROI analýzu. Této oblasti, tedy aplikaci návratu investic u neziskových organizací, se věnovala Městská knihovna v Praze. Z této studie vzešly metodické návody a postupy, které slouží k výpočtu rentability a jsou aplikovatelné na knihovny v prostředí České republiky. Tato část obsahuje seznámení s pojmy, které budou v práci použity, dále samotný výpočet ROI, který bude doplněn o benefity, které zůstávají stále nevyčíslitelné penězi. Jejich nevyčíslitelnost je z důvodu špatné měřitelnosti, nebo chybí srovnání s jinou typově podobnou službou, která se nachází na trhu.

3.1. Návratnost investic (ROI – Return On Investment)

Jedná se o pojem často používaný v tržním sektoru národního hospodářství. Ten funguje na základě vytváření zisku, kdy jsou vynakládány určité finance na generování většího zisku společnosti. Základem fungování tohoto systému je nabídka a poptávka na trhu, která určuje

44 Bibliobus. In: Prešovský kraj [online]. 2012 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.po- kraj.sk/sk/samosprava/aktuality/aktuality-2012/bibliobus.html 45 GIEBISCH, Roman. Ze světa. In: Čtenář [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/3-2014/ze-sveta-124-1667.htm 46 Bibliobus brázdi slovenské cesty s tisíckami kníh: Kde si ho môžete stopnúť? In: Nový Čas [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cas.sk/clanok/354097/bibliobus-brazdi-slovenske-cesty-s-tisickami-knih-kde- si-ho-mozete-stopnut/ 27

i aktuální cenu daného výrobku nebo služby. V případě, kdy chceme zjistit, zda se nám daná investice do produktu/služby vyplatila, je vhodné využít již zmíněnou analýzu návratnosti investic.47 Nyní se dostáváme k samotnému výpočtu, kdy musíme znát dvě základní čísla. Prvním z nich je čistý zisk, který jsme díky produktu/službě získali. Druhým podstatným číslem jsou celkové náklady, které byly na realizaci tohoto produktu/služby vynaloženy. Výsledná hodnota může být prezentována dvěma směry. Prvním je uvedení v procentech (míra efektivnosti) a druhým uvedení v poměru (míra návratnosti). Při uvádění v procentech je podstatné, zda se nacházíme v oblasti nad nebo pod 100 %. V případě, že se nacházíme nad hranicí 100 %, jedná se z našeho pohledu o investici úspěšnou. Naopak pokud je výsledná hodnota menší než 100 %, je daný produkt/služba z našeho pohledu prodělečný. Ve druhém způsobu, kdy je výsledek uveden v poměru, nám hodnota říká, kolik nám přinesla jedna investovaná koruna. Vzorec pro výpočet tedy vypadá následovně: ROI (%) = (Čistý zisk/Investice) * 100 48 Nebo E = B / C 49

3.2. Návratnost investic v prostředí neziskového sektoru

Neziskový sektor funguje na jiných principech, než je tomu v sektoru ziskovém. Tento sektor „je založen na poskytování služeb či produkci takových statků, které nejsou určeny k tržní výměně, ale jsou poskytovány k uspokojení potřeb a užitku.“50 Nefunguje tedy primárně na generaci zisku, ale soustřeďuje se na uspokojování potřeb. Dalším rozdílem je způsob financování, které funguje na základě přerozdělovacího procesu. V praxi se jedná o čerpání finančních prostředků z fondů, dotací nebo rozpočtů.

47 Výtah ze semináře 05 Ekonomika a podnikání 20091012. In: AT konzult [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://atkonzult.cz/pdf/ekonomika_5.pdf 48 Co je ROI – Return On Investment? In: Firemní slovník [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.firemnislovnik.cz/r/roi-return-investment/ 49 ŘEHÁK, Tomáš. Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-413-2. 50 Výtah ze semináře 05 Ekonomika a podnikání 20091012. In: AT konzult [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://atkonzult.cz/pdf/ekonomika_5.pdf 28

Tím se dostáváme i k důvodu, proč neziskový sektor začíná s aplikací metod typických čistě pro sektor ziskový. Peníze, které knihovny čerpají, pocházejí nejčastěji od daňových poplatníků a ti si žádají vědět, kam a proč jejich peníze putují. „Smyslem analýzy efektivnosti knihovny má být především snaha jejího managementu o získání přesvědčivých argumentů, které odůvodní existenci knihovny, resp. jí zajistí další finanční prostředky.“51 Ovšem aplikace této metody na neziskový sektor s sebou nese několik úskalí. „Jeden z největších problémů vyplývá z charakteru veřejných služeb, jejich nehmotné podobě, obtížné postižitelnosti běžnými postupy a metodami. K těmto problémům patří i obtížná měřitelnost a ocenění výstupů. To vše je třeba vnímat v kontextu veřejného sektoru, tedy té části hospodářství, kde neplatí běžné tržní zákonitosti, chybí běžně se vyskytující ceny a samočinné mechanismy.“52 Tyto problémy se snažili vyřešit v již zmiňované Městské knihovně v Praze, která na řešení spolupracovala s řadou jiných institucí. Výsledky, ke kterým došli, jsou publikovány v knize Měření hodnoty veřejných služeb.

3.3. Společenská návratnost investic (SROI – Social Return On Investment)

Společenská návratnost investic je pojem, který jsem do práce zařadil i přes fakt, že s ním nepracuji, ale v posledních letech se mu dostává značného zájmu. Hlavním přínosem této analýzy je „zohledňování společenských přínosů projektu týkajících se všech zainteresovaných stran.“53 Hlavním zájmem je tedy mapování působení daných projektů na své okolí, což je typické pro neziskový sektor.54

3.4. Metodika analýzy efektivnosti knihovny

Inspirace pro vznik unikátní metody, která odpovídá naší ekonomické situaci a spotřebitelům, pochází z řady výzkumů, jež proběhly v řadě zahraničních zemí. Jak bylo již dříve zmíněno, k výpočtu ROI je potřeba znát hodnotu služeb a náklady.

51 STEJSKAL, Jan. Měření hodnoty veřejných služeb: (na příkladu veřejných knihoven). Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-412-5. 52 tamtéž 53 Metodická příručka: Pro žadatele o dotaci k vypracování analýzy společenské návratnosti investic (SROI). In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/108270ee-0d00-4b2f-80e6-2412af3386b9/Metodicka-prirucka-SROI-analyza.pdf 54 Společenská návratnost investic [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.sroi.cz/ 29

V případě knihoven jsou náklady jasné, jedná se o celkové náklady knihovny za určité období, ovšem tyto náklady musí být očištěny o např. mimořádné projekty. Situace při výpočtu hodnoty služeb je situace značně komplikovanější, jelikož služby nabízené knihovnou jsou nejčastěji netržní. V praxi to znamená, že musel být použit jiný způsob, který by určil ceny služeb. Zde se nám nabízejí dvě možnosti. První z nich je hledání podobné služby, která je nicméně trhem oceněna. V případě absenčních půjček se může jednat o rozdíl mezi nákupem knížky a následným prodejem po jejím přečtení. Tuto metodu ale nelze aplikovat na všechny služby nabízené knihovnou. Z tohoto důvodu je využíván i další přístup, který se nazývá kontingentní oceňování. Jedná se o postup, který pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, jak by uživatelé knihoven reagovali na jejich zrušení. V této souvislosti se zjišťuje potencionální ochota lidí za danou službu platit, která se označuje jako WTP55. Druhým způsobem je zjišťování ochoty přijmout náhradu za danou službu, což se označuje WTA56. Při použití WTP pro výpočet hodnoty služeb tedy dostaneme podhodnocené číslo, protože většina lidí není zvyklá za služby knihovny platit mnoho. Naopak při použití metody WTA dostaneme hodnotu vyšší, než ve skutečnosti je. Díky výsledkům, které Městská knihovna v Praze publikovala, zjistíme, že jedna návštěva v knihovně je uživateli ceněna na částku 742 Kč, která byla stanovena za pomoci metody WTA. Hodnota byla nadále ověřena ve třech knihovnách, kde průměr činil 745 Kč. Za pomoci metody WTP se zjišťovala hodnota jedné absenční výpůjčky. Zde došli k hodnotě 66,45 Kč. V této části zmíním porovnání, kdy by čtenář musel knihu koupit a poté prodat. Průměrná cena knihy je 240 Kč, odhadovaná výkupní cena je 80 Kč, rozdíl – tedy cena jedné výpůjčky – činí 160 Kč. Nyní známe základní ohodnocení služeb a můžeme začít s výpočty.57

3.5. ROI mobilních služeb Městské knihovny v Praze

Pro srovnání vypočítám postup za použití WTA a také WTP. Postup a oceněné hodnoty služeb jsou použity z publikace Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Data potřebná k výpočtu mi poskytla paní Vanda Fritschová, vedoucí oddělení mobilních služeb.58

55 Willingness To Pay 56 Willingness To Accept 57 ŘEHÁK, Tomáš. Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-413-2. 58 FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 22. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 30

Začnu postupem, který je založený na metodě WTA. Výsledné číslo bude tedy určovat vrchní hranici hodnoty služeb. Zde budu pracovat s celkovým počtem zalogovaných návštěvníků, tedy těch, kteří se během návštěvy přihlásili do systému. Za rok 2015 byl celkový počet návštěvníků 22 197. Náklady na provoz za rok 2015 činily 3 223 453 Kč. Jedná se o náklady čistě vynaložené na tuto pobočku, takže neobsahují podíl režijních nákladů, který náleží mobilním službám. Celkovou hodnotu služeb tedy vypočítáme následovně: B59 = 22 197 x 742 = 16 470 174 Kč Nyní můžeme dosadit do vzorečku: E60 = 16 470 174 / 3 223 453 E = 5,1 Můžeme tedy říct, že míra efektivnosti bibliobusů za rok 2015 byla 510 %. Další možný způsob interpretace tohoto výsledku: každá investovaná koruna na oddělení mobilních služeb vyprodukovala užitek v hodnotě 5 korun. Druhý postup je založen na počtu absenčních výpůjček a výsledek, který vypočítáme, bude spodní míra efektivnosti. Pracuji zde s hodnotou jedné absenční výpůjčky, která byla určena na 66,45 Kč. Této hodnoty bylo dosaženo za použití metody WTP. Použiji počet absenčních výpůjček bez prolongací za rok 2015, který činil 60 637. Celkovou hodnotu služeb tedy vypočítáme následovně: B = 60 637 x 66,45 = 4 029 328 Kč Ovšem při aplikaci této metody musíme celkové náklady upravit. Použijeme pouze 70 % nákladů, které odpovídají částce vynaložené na službu absenčních výpůjček. E = 4 029 328 / (3 223 453 x 0,7) E = 1,7 Efektivnost bibliobusů za rok 2015 při použití spodní konzervativní hranice činí 170 %, nebo také jedna koruna investovaná do mobilních služeb nám vygenerovala užitek jedné koruny a sedmdesáti haléřů. Pochopitelně do výpočtů nejsou zahrnuty všechny služby a benefity, které z provozování bibliobusů plynou. I tak můžeme tvrdit, že peníze investované do mobilních knihoven jsou efektivně investovány.

59 Hodnota poskytovaných služeb 60 Efektivita 31

3.6. Nevyčíslitelné benefity mobilních knihoven

Následující část práce se zaměřuje na benefity plynoucí z mobilních knihoven, které nemají peněžní ohodnocení, ale jsou velkým přínosem jak pro knihovnu, tak i pro její čtenáře.

3.6.1. Bibliobus jako nástroj propagace

V dnešní době, kdy o naši pozornost usiluje celá řada věcí, je těžké člověka něčím upoutat nebo dokonce nadchnout. Knihovny tedy řeší nelehkou situaci, jak si udržet své stálé čtenáře, ale především jak zaujmout a přesvědčit k návštěvě knihovny nové uživatele. Jak nejlépe tedy tyto potencionální čtenáře oslovit a zaujmout? Knihovny mohou pořádat celou řadu akcí, kde mohou knihovnu prezentovat a představovat lidem, vysvětlovat, jak knihovny fungují a jaké služby od nich uživatel může očekávat. Zde vidím dvě hlavní nevýhody. První z nich je pořádání akcí v prostorách knihovny. V tomto případě již samotná myšlenka, že musíme do knihovny dojít, řadu lidí odradí. Vždyť se jedná o náš volný čas a určité vystoupení z naší komfortní zóny. Také v případě, že knihovníci dorazí za námi, například v rámci představení knihovny ve škole nebo školce, které řada knihoven pořádá, vidím jeden hlavní problém. Tím je nemožnost si službu osahat. Tím chci zdůraznit zkušenost, kdy si malé dítě může knihy vystavené v regálu prohlížet, osahat, prolistovat a v poslední řadě i vypůjčit. Ideálním řešením je tedy možnost, kdy knihovna dorazí za vámi a vy máte možnost vyzkoušení si všech jejích poskytovaných služeb. Tuto možnost nám nabízí bibliobusy. Například pražský Oskar spolupracuje se školami a školkami, kterým navíc nabízí možnost připravení přednášky dle jejich představ, takzvaně na míru. Díky velké mobilitě se můžeme s bibliobusem setkat i na místech, kde bychom jinak knihovnu neočekávali, a zaujmout tak k návštěvě i lidi, kteří by jinak do knihovny nejspíš nezavítali. Tuto přednost uvádí paní Fritschová jako hlavní důvod pořízení Oskara. Máme tedy možnost na mobilní knihovnu narazit v parku, při konání různých kulturních akcí, ale i na plovárně, kam například Oskar přes léto pravidelně zajíždí. Bibliobusy se také těší velké mediální pozornosti. Uvedení Oskara, kterého jsem v práci již několikrát zmiňoval, doprovázela celá řada novinových článků. Mediální pozornost zdůrazňuje i paní Fritschová, která o Oskarovi hovoří jako o „miláčkovi médií“. Další nespornou výhodou bibliobusů je, že se jedná o jezdící reklamu. Díky správnému designu bibliobusu každý kolemjdoucí hned pochopí, o jakou službu se jedná, nebo alespoň

32

k jaké instituci tento vůz zařadit. A je známo, že čím více je nám něco na očích, tím více se nám to vryje do paměti. Velmi podstatná je také práce s knihovním fondem – jelikož bibliobusy neposkytují mnoho místa, je nutné věnovat výběru knih velkou pozornost, jedná se o jednu z klíčových věcí. Mnoho bibliobusů také volí fond dle aktuálního místa stání. Tímto krokem mohou být ještě blíže k čtenářům, které chtějí aktuálně zaujmout a oslovit. V prostředí České republiky ale vidím rezervy v aktivitě na sociálních sítích. Řada knihoven se již prezentuje skrze sociální sítě, zatímco bibliobusy zde nedostávají dostatečný prostor a fungují v rámci svých mateřských knihoven. Když jsem zjišťoval, proč tomu tak je, bylo mi řečeno, že zkušenost s vlastním facebookovým profilem nebyla dobrá.61 Což chápu, z mé vlastní zkušenosti vnímám Facebook jako umírající síť. Sociální sítě bych ale zcela jistě nezatracoval, jelikož zde vidím opravdu velký potenciál. Navrhoval bych vyzkoušení jiných populárních sítí. Například Instagram, který se v posledních letech těší čím dál většímu zájmu a celá řada firem ho využívá k propagaci svých produktů, ale i značky jako takové. Instagram je doménou především mladých lidí, které knihovna příliš nepřitahuje. Instagram by v pojetí knihoven, potažmo bibliobusů, měl informovat o své existenci prostřednictvím zajímavých fotek pořízených na nevšedních místech nebo akcích, kterých se bibliobusy zúčastňují. Například fotka bibliobusu na plovárně s popiskem: „Přijďte si nás vyzkoušet, než vám uplaveme“. Z mého pohledu fotka zaujme více než obyčejný status na facebookové zdi. Když jsem pátral po bibliobusech na Instagramu ve světě, byl jsem mile překvapen. Nalezl jsem celou řadu fotek s bibliobusy po celém světě, ať už pocházejících přímo od knihoven, které je provozují, ale i od lidí, které prostě bibliobus zaujal a chtěli se o tuto zkušenost podělit se svými „followers“. Síla bibliobusu jako propagačního nástroje knihoven je tedy více než nesporná.

3.6.2. Podpora čtenářství

Faktem zůstává, že knihy jsou pro dnešní děti málo zajímavé, málo akční. Většina dětí raději sáhne po mobilním telefonu nebo herní konzoli, než aby šla do knihovny a vypůjčila si knihu. V této oblasti bibliobusy poskytují své služby dětem již od školky, kdy je nejlepší čas budovat vztah dětí ke knížkám. Pražský Oskar pořádá pro školky besedy, které obsahují čtení a seznámení dětí s knížkami a věcí kolem nich. Děti mají možnost prohlídky bibliobusu a při

61 FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 22. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 33

případném zájmu si knihu vypůjčit, což pro některé z nich může být nevšední zážitek. S podporou čtenářství se setkáváme i na základních školách. Zde, jak mi objasnila paní Fritschová, je situace řešena dvěma způsoby. V prvním případě se jedná o jednorázové besedy, kdy se žáci dozvědí základní informace o knihách, knihovnách a MKP. Při zjištění většího zájmu ze strany žáků je zde možnost zřízení pravidelné zastávky. Tím se dostávám k druhému způsoby, kdy vznikne pravidelná zastávka. Ta je v pravidelných intervalech navštěvována a žáci mají možnost si knihy vypůjčit a následně je i vrátit. Této oblasti se v Praze věnuje především malý bibliobus Oskar. Zájem dětí o Oskara dokládá i následující část článku, který přibližuje práci knihovníků v bibliobusu. Úryvek pojednává o Martinovi, který píše práci na téma zbraní, a knihovník se ho snaží navést správným směrem: „Knihovník mu dovezl všechno, co se k tématu dalo najít v hostivařském skladu. ,První a druhou světovou jsme ve fondu původně vůbec neměli, ale kluci o takové knížky měli zájem, tak jsme rozšířili fond,‘ říká. Přesně o to v mobilní knihovně jde. Učí děti číst. Pomocí knížek o věcech, které je zajímají.“62 Ten mimo jiné nabízí velmi zajímavý druh besedy pro základní školy, a to tzv. „Pasování na čtenáře“. Jedná se o sérii besed a úkolů pro jednu třídu, kdy dojde i k jejich vyhodnocení v závěru školního roku. Besed, které knihovna prostřednictvím bibliobusu nabízí, je celá řada. Pro první stupeň základních škol jsou připraveny besedy o poezii, dobrodružné literatuře, úvodní beseda o knihovně, knihách o zvířatech, bajkách, dějiny v literatuře pro děti a mládež, pražské pověsti nebo také knihy Astrid Lindgrenové. Beseda Všechno nejlepší, kniho například přibližuje malým čtenářům, jakým způsobem vzniká kniha. V příbězích ukrytých v knihách se dozvíme, jaký je rozdíl mezi naučnou lieraturou a fikcí. Poslední druh besedy, který zmíním pro první stupeň, nese název Co četli naši prarodiče. Zde knihovníci seznamují děti s vývojem literatury. Pro druhý stupeň základních škol má knihovna připraveny besedy na téma Jan Amos Komenský, Epos o Gilgamešovi, Homérovy zpěvy nebo Sci-fi a fantasy. Důležitost těchto besed může dokazovat i fakt, že v roce 2006 bylo dětmi půjčeno 26 % ze všech výpůjček. V roce 2015 se toto číslo dostalo na 35 %, což je nárůst téměř 10 %. Ze statistik také vyplývá, že téměř polovina všech zalogovaných návštěvníků byly děti. Tato problematika se ale netýká jen dětí, velký zájem o besedy a autorská čtení projevují i senioři. Zde je situace lehce odlišná než u dětí. Tato věková skupina má zájem především o již zmíněné besedy a předčítání, ale zřízení stálé zastávky se v prostředí domovu důchodců

62 HRDINOVÁ, Radka. Nejlepší kniha? Ta fialová. MF DNES [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ mfdnes.asp 34

neosvědčilo. Z mého pohledu mají senioři zájem o tyto aktivity, jelikož se mohou cítit osamoceni. Během besed se jim dostává potřebného kontaktu s lidmi, ať už s knihovníky nebo s ostatními seniory, které během besed potkávají. Pro potřeby seniorů bylo vytvořeno i několik variant besed, které pražský bibliobus Oskar nabízí. Konkrétně se jedná o besedy zaměřené na bajky, dějiny v literatuře, literaturu starých mimoevropských kultur a také pražské pověsti. V případě seniorů se tedy jedná spíše o udržování sociálních vztahů, což může být s přibývajícím věkem složitější.63

3.6.3. Podpora gramotnosti

Tato část se týká spíše rozvojových zemí, které jsem v práci zmiňoval. Jedná se o země s velmi nízkou mírou gramotnosti, která je důsledkem nejen nedostatku finančních prostředků ve školství. V těchto zemích fungují mobilní knihovny nejčastěji díky dotacím. Mobilní knihovny v těchto zemích mnohdy zásobují místní školy učebnicemi, psacími potřebami a dalšími věcmi, které jsou ke studiu nezbytné. V celé řadě případů jsou jedinou možností pro děti, jak přijít do kontaktu s knihami, a ty si tohoto faktu nesmírně váží. Ovšem tyto mobilní knihovny nejsou důležité jen pro děti. Díky nim se dostávají knihy i k jejich rodičům, které učí základy finanční gramotnosti, zemědělství nebo jak kvalitně trávit volný čas, s kterým v mnoha případech neumí nakládat. Zde bych ještě zmínil lublaňský bibliobus, který zajíždí i do nápravných zařízení nebo ženské věznice. Tímto krokem může umožnit řadě vězňů doplnit si vzdělání a připravit se na návrat do běžného života.64

3.6.4. Lepší dostupnost knihovních služeb

Využití bibliobusů v místech, kde by nejspíš žádná kamenná pobočka knihovny nevznikla. Tato vlastnost mobilních knihoven je nejvíce oceňována lidmi, kteří jsou vázáni na své místo bydliště. Nejčastěji se jedná o malé děti, matky na mateřské dovolené nebo seniory. Pro seniory jsou mnohdy nabízeny i donáškové služby, kdy knihovník dorazí přímo ke dveřím dané osoby a předá jim knihy. Nejedná se ovšem jen o půjčování knih, v bibliobusu je možné

63 FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 64 Mobile library. In: Ljubljana city library [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://eng.mklj.si/index.php/branches/mobile-library 35

využít celou řadu jeho služeb. Dříve fungovaly knihovny i jako spojka mezi městem a vesnicí, tato funkce se ale již vytratila.

3.6.5. Kulturní vyžití a volnočasové aktivity

Tato oblast využití bibliobusů je v České republice spíše opomíjená, ovšem najde se i výjimka. Tou je pražský Oskar. Pro své čtenáře má neustále k dispozici deskové hry, deky, omalovánky, tablety nebo různé druhy smart her. Pokud se bibliobus účastní například dětského dne, knihovníci se aktivně podílejí i na vytváření jeho programu, jak mne informovala paní Fritschová. Příkladem aktivit, které probíhají v rámci bibliobusu, je například čtení na dece. Dále zmiňuje festival Na vlnách NKP, což je největší akce, do které je bibliobus zapojen. Její náplní jsou letní autorské večery, které jsou pořádány ve spolupráci s Avoid Gallery.65 Ve světě jsou bibliobusy využívány ještě o trochu více než u nás. Ve Francii například spojili čtení s hudbou – v bibliobusu společně s knihovníkem cestovalo i pár muzikantů, kteří pořádali každý večer menší koncert. Tímto způsobem se bibliobusu podařilo projet část západní Francie.66 Další skvělý nápad pochází ze Slovinska, konkrétně z lublaňské knihovny. Zde místní bibliobus nabízí i promítání filmů na plátně.67 S touto myšlenkou jsme měli možnost se setkat i v rámci České republiky, kdy probíhala promítání filmů v rámci plzeňského bibliobusu, který zde fungoval od roku 1953. Bibliobusy mají tedy mnoho využití, nejen půjčování knih.

3.7. Doporučení

Na závěr bych shrnul hlavní body, které jsou pro bibliobus nezbytné. V první řadě je nezbytné vědět, za jakým účelem je bibliobus pořízen. Zde se nabízejí primárně dvě možnosti. První je klasický bibliobus, jehož úkolem je rozvoz knih do vzdálených oblastí, které nedisponují knihovnou. Druhý směr, kterým se pojízdná knihovna může ubírat, je propagace a cílení na nové čtenáře. V tomto případě je naším primárním záměrem dostat nové čtenáře do knihovny, nebo celkově zvýšit povědomí o knihovně. S tím je spojen i výběr skupiny lidí, na kterou chceme cílit. Doporučení, ke kterým jsem během vypracovávání došel, jsou

65 FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 66 WALTER, R. Microtours: Library buses with musical accompaniment. Bulletin des Bibliotheques de France [online]. 2014, 2014(2) [cit. 2016-04-20]. ISSN 12928399. 67 Mobile library. In: Ljubljana city library [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://eng.mklj.si/index.php/branches/mobile-library 36

aplikovatelná na obě řešení a v žádném případě se nevylučuje, že velký bibliobus, který je určen především k rozvozu knih, nemůže přilákat nové čtenáře a naopak. Začnu designem exteriéru, který by měl již na první pohled kolemjdoucí upoutat a jasně sdělit, o co se jedná. Zde si myslím, že se osvědčí vtipné a barevné motivy. S tím souvisí i pojmenování bibliobusu. K tomuto tématu jsem našel zajímavý článek „What is in a name?“. V článku autorka popisuje, jak nejlépe zvolit název, aby upoutal co největší pozornost. Navrhuje například zapojení uživatelů knihovny do vymýšlení názvu. Také poukazuje na fakt, že svým názvem bibliobus reprezentuje celou knihovnu a měl by vyjadřovat všechny služby, které zde může návštěvník očekávat. V článku mě nejvíce zaujaly názvy jako „Silver reader“ nebo „WOW“. První název je označení pro seniory se zájmem o čtení, zkratka WOW v tomto případě znamená words on wheels.68 Dalším krokem je selekce knih, které bude bibliobus nabízet. Tato fáze je velmi důležitá, jelikož bibliobus disponuje omezeným místem a musíme volit obsah fondu co nejuváženěji. Zde je opět klíčové volit knihy podle cílové skupiny. Podstatná je také aktivní práce s fondem, což v praxi může znamenat volit obsah fondu dle aktuální pozice bibliobusu. Například víme, že ráno bibliobus zajíždí primárně ke školám, fond tedy uzpůsobíme pro mladé čtenáře. Naopak odpolední hodiny tráví pojízdná knihovna před domem s pečovatelskou službou, zvolíme tedy fond, který je zajímavý pro tuto věkovou kategorii. Především by knihovní fond měl obsahovat beletrii doplněnou o literaturu faktu. Dobré je také disponovat hrami, které jsou volně k zapůjčení, nebo například dekami, které lze volně rozprostřít v parku a čtenáři je mohou využít k odpočinku. Celkově se cení každý nápad, který přispívá ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Tím se dostávám k volnočasovým aktivitám. Ty jsem již rozebíral v kapitole Kulturní vyžití a volnočasové aktivity, věnované benefitům plynoucím z pojízdných knihoven, které nejdou vyčíslit v penězích. Shrnul bych tedy hlavní body. Navštěvování neobvyklých míst, kde bychom knihovnu neočekávali. Může se jednat o parky, plovárny nebo různé kulturní akce. Důležité je v tomto případě zaujmout, být vidět a dát o sobě znát. V tomto případě nemusí ani knihovna vymýšlet složité programy, spíše nabídnout návštěvníkům možnost, jak si zpříjemnit pobyt v dané lokaci. Nyní se dostávám k poslední, ale z mého pohledu nejdůležitější části. Jelikož je bibliobus obsluhován nejčastěji pouze jedním knihovníkem, musí se jednat o spolehlivou

68 ZITIN, BRITA KATE. What's in a Name? Public Libraries [online]. 2012, 52(4), 10-11 [cit. 2016-04-20]. ISSN 01635506. 37

a aktivní osobu. Z důvodu malých prostorů, které jsou v bibliobusu k dispozici, se dostává mnohem častěji do kontaktu s lidmi, než je tomu v klasické kamenné pobočce. To mimo jiné zmiňuje i pan Stanislav Kosprd ve svých vzpomínkách na práci řidiče i knihovníka v bibliobusu. Poukazuje na velký zájem lidí z vesnic, se kterými si mnohdy vytvořil i díky této práci přátelství.69

69 KOSPRD, Stanislav. Druhá třetina života aneb vzpomínky pana správce…. Lovosice, 2009. 38

4. Závěr

Během zpracovávání této práce jsem získal jedinečnou možnost seznámení se s mnoha zajímavými projekty mobilních knihoven, které probíhají jak u nás, tak i v zahraničí. Zjistil jsem, že každá z mobilních knihoven je jiná a funguje za jiným účelem. A také, že popsání takto obsáhlé a rozmanité problematiky nelze promítnout v rámci jedné bakalářské práce. Proto bych byl rád, kdyby byla tato práce vnímána jako úvod do světa mobilních knihoven. Prvním cílem, který jsem si na začátku práce vytyčil, bylo shrnutí aktuální situace. V této části jsem se především orientoval na prostředí českých knihoven, kde seznamuji čtenáře s možnostmi mobilních knihoven na našem území. Pro možnost srovnání také popisuji situaci na území několika jiných států. Zde jsem volil státy, které jsou si odlišné, aby bylo možné vidět na první pohled, jak se úroveň mobilních knihoven ve světě liší. Zahrnul jsem státy rozvojové, kde je funkce mobilních knihoven závislá na pomoci neziskových organizací. Dále přibližuji situaci na území vyspělých států, které poskytují kvalitní služby v prostředí mobilních knihoven. Druhým cílem bylo zjištění návratnosti investic u mobilních knihoven. Zde se jedná spíše o orientační výsledky, jelikož k vypracování opravdu komplexní analýzy by bylo třeba daleko více zkušeností a prostoru a je to spíše tématem pro magisterskou či dizertační práci. I přesto jsem se dostal k jasným výsledkům a závěrům, ze kterých se jeví mobilní knihovny jako nadmíru rentabilní. Pro dosažení lepšího pochopení kontextu práce jsem zařadil i průřez historií mobilních knihoven. Zde jsem největší prostor věnoval historii na našem území. Informuji o stavu mobilních knihoven od jejich počátku až do vzniku samostatného státu České republiky. Zařadil jsem i kapitolu o historicky prvním bibliobusu, což vnímám spíše jako zajímavou vsuvku. Na závěr bych dodal, že se jedná o službu, která i v této době má smysl a přináší užitek, jak pro knihovny, tak i pro její návštěvníky.

39

5. Seznam použité literatury

1. A Survey Of The Mobile Libraries In Germany With A Special Look On The Munich Bookmobile System. In:Bibliobuses [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.bibliobuses.com/documentos/Bibliobuses%20en%20Alemania.pdf 2. AUGUSTIN, Milan. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 25. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 3. Bibliobus – pojízdná knihovna. In: Cargo design [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cargodesign.cz/?dt_portfolio=bibliobus-pojizdna-knihovna-52004 4. Bibliobus brázdi slovenské cesty s tisíckami kníh: Kde si ho môžete stopnúť? In: Nový Čas [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cas.sk/clanok/354097/bibliobus-brazdi-slovenske-cesty-s-tisickami-knih- kde-si-ho-mozete-stopnut/ 5. Bibliobus. In: Prešovský kraj [online]. 2012 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.po-kraj.sk/sk/samosprava/aktuality/aktuality-2012/bibliobus.html 6. Co je ROI – Return On Investment? In: Firemní slovník [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.firemnislovnik.cz/r/roi-return-investment/ 7. Fahrbibliotheken 2014. In: Fahrbibliothek [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://fahrbiblio.ddnetservice.com/weblog/wp- content/uploads/2015/02/fahrbibliothek2014.pdf 8. Finnish public library statistics. In: Libraries.fi [online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://visualisointi.kirjastot.fi/tilastot/index-en.html 9. First bookmobile in the country. In: Appalachian History [online]. 2013 [cit. 2016-04- 24]. Dostupné z: http://www.appalachianhistory.net/2013/04/first-bookmobile-in- country.html 10. FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 11. FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 13. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 12. FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 13. FRITSCHOVÁ, Vanda. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 22. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 14. GIEBISCH, Roman. Ze světa. In: Čtenář [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/3-2014/ze-sveta-124-1667.htm 15. HAMOUZ, Jaroslav. Dlouhá cesta od založení českých knihoven. Nástup. 14(1). 16. HANZLÍKOVÁ, Lenka. Když knihy jezdí za čtenáři. In: Ikaros [online]. 2008 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://ikaros.cz/kdyz-knihy-jezdi-za-ctenari 17. HICKMAN, Leo. Is the mobile library dead? The Guardian [online]. 2010 [cit. 2016-04- 24]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/books/2010/apr/07/mobile-libraries 18. HLAVNIČKOVÁ, Jitka. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 20. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 19. HORECKÝ, Ondřej. Pojízdné knihovny: Celosvětová tradice. In: Epoch Times [online]. York, 2009 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.epochtimes.cz/2009081410709/Pojizdne-knihovny-Celosvetova-tradice.html 40

20. HRDÁ, Libuše. Pojízdné a jinak mobilní knihovny. In: Ikaros [online]. 2003 [cit. 2016- 04-23]. Dostupné z: http://ikaros.cz/pojizdne-a-jinak-mobilni-knihovny 21. HRDINOVÁ, Radka. Nejlepší kniha? Ta fialová. MF DNES [online]. 2016 [cit. 2016- 04-20]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ mfdnes.asp 22. KOSPRD, Stanislav. Druhá třetina života aneb vzpomínky pana správce…. Lovosice, 2009. 23. KRÝSLOVÁ, Melánie. Bibliobus Oskar vozí do odlehlých částí Prahy převážně beletrii. In: Generace20[online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.generace20.cz/kultura/bibliobus-oskar-vozi-do-odlehlych-casti-prahy- prevazne-beletrii 24. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003. [cit. 2016-04-20] Dostupné na: http://sigma.nkp.cz/F/4YINQMIS5BXVFL4EBLXPL64VISB23MUB527A3662QXGB XAXV7U-30418?func=find- b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliobus&adjacent=N. 25. Metodická příručka: Pro žadatele o dotaci k vypracování analýzy společenské návratnosti investic (SROI). In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/108270ee-0d00-4b2f-80e6- 2412af3386b9/Metodicka-prirucka-SROI-analyza.pdf 26. Mobile Library Guidelines [online]. 2010 [cit. 2016-04-24]. ISBN 978-90-77897-45-4. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/123.pdf 27. Mobile library. In: Ljubljana city library [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://eng.mklj.si/index.php/branches/mobile-library 28. MORAVCOVÁ, Helena. Re: bakalářská práce – žádost o poskytnutí informací k bibliobusu [e-mailová komunikace]. 18. listopadu 2015 [cit. 2016-04-23] 29. MUND, Heike. How libraries in Germany are fighting extenction - and winning. In: DW [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dw.com/en/how- libraries-in-germany-are-fighting-extinction-and-winning/a-18478412 30. Nový bibliobus Městské knihovny v Praze. In: Bulletin SKIP [online]. 2004 [cit. 2016- 04-24]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull04_304.htm 31. PAVLOVSKÁ, Marta. Bibliobus. In: Wiki knihovna [online]. 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bibliobus 32. Pojízdná knihovna – Historie. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/pojizdna- knihovna/historie/?knihovna= 33. Portál, Praha. Městská knihovna v Praze má nový bibliobus Oskar. In: Youtube [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=oKEEBdBunGE 34. Pražské bibliobusy doplnil malokapacitní Oskar. In: Bus portál [online]. [cit. 2016-04- 24]. Dostupné z: http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=10623 35. RAK, Petr. Knihovny na Chomutovsku: šest kapitol z jejich historie i současnosti. Chomutov: Pro Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov vydalo nakl. pro bibliofily a diskofily Albis international Kristiny Kaiserové, 2004. ISBN 80-860-6793-9. 36. ROTTOVÁ, Martina. Mobilní knihovny ve světě [Mobile Libraries around the World]. Praha, 2007. 112 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,

41

Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Anna Stöcklová 37. RYCHTAŘÍKOVÁ, Aneta. Historický vývoj Knihovny města Plzně v období 1945– 1989 [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4815/Bakalarska%20prace%20- %20Rychtarikova.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. 38. ŘEHÁK, Tomáš. Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-413-2. 39. SABELOVÁ, Miroslava. Re: bakalářská práce na téma bibliobusů [e-mailová komunikace]. 10. dubna 2016 [cit. 2016-04-23] 40. SMITH, David. Kenya's children of the desert find that knowledge comes on the back of a camel. In: The Guardian [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2005/dec/04/davidsmith.theobserver 41. SOVIJÄRVI, Matti. Finland Reads. In: This is Finland [online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://finland.fi/life-society/finland-reads/ 42. Společenská návratnost investic [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.sroi.cz/ 43. STEJSKAL, Jan. Měření hodnoty veřejných služeb: (na příkladu veřejných knihoven). Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-412-5. 44. Supporting mobile libraries. In: Book Aid International [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.bookaid.org/about-us/our-work/programmes/mobile-libraries/ 45. The Book Boats. In: Community Learning International [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.communitylearninginternational.org/projects/the-book-boat/ 46. TUTU, James Macharia. The Impact of Kenya National Library Services (KNLS), Kisumu Provincial Mobile Library Services On Education in Kisumu County,Kenya [online]. 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2096&context=libphilprac. University of Nebraska-Lincoln. 47. Výtah ze semináře 05 Ekonomika a podnikání 20091012. In: AT konzult [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://atkonzult.cz/pdf/ekonomika_5.pdf 48. WALTER, R. Microtours: Library buses with musical accompaniment. Bulletin des Bibliotheques de France [online]. 2014, 2014(2) [cit. 2016-04-20]. ISSN 12928399. 49. Western Maryland´s Historical Library [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.whilbr.org/bookmobile/index.aspx 50. Z historie knihovnictví v Napajedlích. Knihovna Napajedla [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz/old/kultura/knihovna.html 51. ZITIN, BRITA KATE. What's in a Name? Public Libraries [online]. 2012, 52(4), 10-11 [cit. 2016-04-20]. ISSN 01635506.

42

6. Projekt bakalářské práce

43

Kabinet informačních studií a knihovnictví Akademický rok: 2015/2016

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Jméno a příjmením Štěpán Galousek UČO 418393 Imatrikulační ročník 2013 Kontaktní e-mail [email protected]

Název tématu:

Hodnota, přínos a rezervy bibliobusu

Název tématu anglicky:

Value, benefits and disadvantages of bibliobus

Rozpracovat osnovu (jako přílohu) 1. Popis problému, který bude v práci řešen 2. Současný stav řešené problematiky 3. Cíl diplomové práce 4. Metody zpracování diplomové práce 5. Základní odborná literatura

Vedoucí diplomové práce:

PhDr. Martin Krčál, DiS.

Vyjádření vedoucí/vedoucího práce:

Souhlasím s vedením diplomové práce.

Podpis: Datum: Podpis diplomanta:

Podpis: Datum:

44

1. Popis problému

V rámci práce se budu zabývat tématem bibliobusů. V první řadě objasním terminologii spojenou s bibliobusy. Dále se zaměřím na historii bibliobusů především na území České republiky, ale také zahrnu i pár věcí ze světa. Poté přejdu k aktuální situaci. Zde popíši situaci, ve které se momentálně bibliobusy nacházejí. Bude obsahovat knihovny, které tuto službu poskytují, kolik autobusů takto funguje, jakým způsobem k této službě přistupují. Součástí bude také náhled na situaci v zahraničí. Především severské země, USA a jižní Evropa. Všechny tyto země spojuje kladný vztah k bibliobusům. Mapování služeb poskytovaných bibliobusy bude tvořit další část práce. Zde shrnu všechny funkce, které od bibliobusů můžete očekávat. Obsahovat bude také evaluaci těchto služeb a srovnání se situací v zahraničí. Z čehož mohou vzniknout doporučení či návrhy pro tuzemské knihovny.

Druhá část bude věnována celkové užitečnosti bibliobusů. Hlavní metodou této části bude použití zjednodušené ROI (return on investment) analýzy. Základ pro tuto metodu pochází z projektu, který probíhal na MKP. Díky této metodě bych měl být schopný určit, zda jsou bibliobusy ekonomicky přínosné. Dále se v této části budu zabývat i službami poskytovanými bibliobusem, u kterých by ovšem vyčíslení do reálné peněžní hodnoty bylo obtížnější. Jedná se především o bibliobus jako marketingový nástroj, nebo také nástroj k podpoře čtenářství.

2. Současný stav řešené problematiky

Jedná se o téma, které není příliš rozšířené a diskutované v naší zemi o čemž hovoří i fakt, že bibliobusy jsou provozovány v České republice pouze dvěma knihovnami (Městská knihovna Praha a Knihovna města Plzeň), kdežto v minulosti bylo půjčování knih prostřednictvím bibliobusů mnohem rozšířenější. Dle prvotní rešerše je patrné, že ve světě, především v zemích s velkou rozlohou, nízkou hustotou zalidnění nebo naopak příliš vysokou se jedná o známou a běžně využívanou službu.

Konkrétně k tématu bibliobusů jsem bohužel žádné diplomové práce nenašel. Ovšem k části týkající se ROI jsem našel dvě práce. Obě pochází z KISKu a byly napsány v roce 2012.

První prací je ROI knihoven od Moniky Janků. V této práci autorka objasňuje pojem ROI, zde je vysvětleno co vlastně ROI je, jakým prošla tato metoda vývojem, kde se s ní můžeme setkat a v neposlední řadě i postup a metodologii, které potřebujeme k jejímu vykonání. Dále se práce zabývá aplikací ROI analýzy na akademické knihovny. V posledním části se autorka zaměřuje na projekt Lib- Value, který se zabývá vyčíslováním hodnot. Druhá práce byla napsána Eliškou Hrabalovou s názvem Return on ivestment aplikovaný na produkty a služby knihoven. Zde se v první části práce objasňuje pojem ROI, jeho terminologie, historie, metodologie a použití v prostředí knihoven. V další části je souhrn provedených ROI studií ve světě. Součástí je také několik konkrétních studií, které jsou rozebrány

45

do větší podrobnosti. V poslední řadě autorka vymezuje kvalitativní a kvantitativní ukazatele ve Městské knihovně Břeclav.

• HRABALOVÁ, Eliška. Return on investment aplikovaný na produkty a služby knihoven. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 2012. 47 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.

• JANKŮ, Monika. ROI knihoven. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 2011. 42 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ladislava Suchá

3. Cíl diplomové práce

V rámci této diplomové práce jsem si stanovil dva základní cíle, kterými jsou:

• Zpracování doporučení pro optimalizace, již fungujících bibliobusů na území České republiky

• Popularizace fungování bibliobusů v České republice

Cílem práce by tedy mělo být zhodnocení aktuální situace bibliobusů v České republice a uvedení čtenáře do kontextu. Kde by se jednalo o zmapování služeb poskytovaných bibliobusy a jejich případné vylepšení či obohacení, které by plynulo z používaní bibliobusů v zahraničí. Součástí by měla být ROI (return on investment) analýza, která by měla vypovídat o výhodnosti, či nevýhodnosti této služby. Výstupem by tedy mohlo být doporučení pro knihovny, jakým způsobem by jejich bibliobus mohl být vylepšen, pokud tedy bibliobus provozují. V opačném případě by měla sloužit jako souhrn pro a proti, proč tuto službu začlenit do knihovny.

4. Metody zpracování diplomové práce

Ve výzkumné části se zaměřím na rentabilitu bibliobusů s pomocí ROI analýzy. Zde budu vycházet z teorie z knihy Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit od Tomáše Řeháka. Pro zjednodušení bych použil již existující doporučené hodnoty, ke kterým při výzkumu došli.

Výzkumná část bude také obsahovat ohodnocení služeb, které by ovšem bylo obtížné vyčíslit v penězích. Jednalo by se především o marketing. Kde zatím vidím největší možnosti bibliobusů. Ale také oblasti jako rozvoj čtenářské či informační gramotnosti.

46

5. Základní odborná literatura

FIEDLER, Ondřej. MALÝ BIBLIOBUS JAKO VELKÝ PROPAGAČNÍ PŘEDMĔT. Sdruzeni Knihoven CR Ustredni Knihovnicka Rada: Knihovny Soucasnosti 2012 [online]. 2014, : 57-64 [cit. 2015-10-30]. ISSN 18056962

• Jedná se o jeden z nejlepších článků v českém jazyce na téma bibliobusů, na který jsem během rešerše narazil. Pochází od autora Ondřeje Fiedlera, který se zabývá touto problematikou. Hlavní výhodou tohoto článku je aktuálnost. Autor v publikaci popisuje jak historii, tak aktuální stav bibliobusů v dnešní době, tak se snaží nalézt i možná vylepšení do budoucna. Také se snaží popsat ideální parametry takového bibliobusu, nebo popisu služby, které mohou být pomocí této mobilní knihovny nabízeny čtenářům, kteří nemají do kamenné pobočky dobrý přístup. Také doufám, že bych se mohl dostat k dalším zajímavým publikacím skrze tento článek.

STEJSKAL, Jan. Měření hodnoty veřejných služeb: (na příkladu veřejných knihoven). Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 206 s. ISBN 978-80-7478-412-5

• Kniha, která velmi dobře popisuje služby a knihovnu jako celek, ale z pohledu ekonomické hodnoty. Snaží se popsat, jaké přínosy knihovna pro obyvatelstvo má a snaží se je i vyčíslit. Obsahuje mnoho případových studií ať už z Česka tak i ze zahraničí (USA, Velká Británie,…), které se pokusím aplikovat v mé práci pro výpočet návratnosti investic v prostředí mobilních knihoven (bibliobusů). Jsou zde velmi dobře popsány nejpoužívanější metody pro měření ekonomické hodnoty služeb knihoven. Z mého pohledu se jedná o jeden z klíčových materiálů k mé práci. Plusem je také aktuálnost této publikace.

ŘEHÁK, Tomáš. Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 103 s. ISBN 978-80-7478-413-2

• V této publikaci bych se rád zaměřil především na to, jakým způsobem se snažili ohodnotit služby knihoven. Jde mi o pochopení celého procesu, kdy se autor snaží popsat, jakým nejlepším způsobem přepočítat nevyčíslitelné hodnoty služeb poskytovaných knihovnou do reálných peněz. Což by mi mělo pomoci k nalezení nebo navrhnutí nejlepšího způsobu, jak to aplikovat u bibliobusů. A pomoci s vyčíslením benefitů, které plynou z těchto pojízdných knihoven, což je složité.

BARTÁK, Petr. Osvěta na kolech. Svět motorů. 2013, 2013(42): 34.

• Jedná se o článek z časopisu Svět motorů. Ve stručnosti autor popisuje bibliobus, který operuje v Plzni. Uvádí, za jakých podmínek funguje, kde a kdy ho můžeme navštívit. Poskytuje také 47

základní fakta a parametry bibliobusu. Dále se krátce zmiňuje o historii této služby v Plzni. Vše je obohaceno o názory a postřehy ze strany řidiče, který má bibliobus na starosti.

BASHAW, Diane. On the Road Again. Children [online]. 2010, 8(1): 32-35 [cit. 2015-12-02]. ISSN 15429806

• Článek pojednává o situaci bibliobusů v USA. Je zde rozebírána nejen současnost, ale i celá historie spojená s touto službou. Autorka zde popisuje, jak vypadaly první použité bibliobusy a jakým vývojem prošly až do dnešní doby. Zmiňuje také, že bibliobus nemusí fungovat pouze na silnicích. Součástí článku je i možný vývoj do budoucna.

Mobile Library Guidelines. IFLA Professional Reports [online]. 2010, (123): 1-74 [cit. 2015-12-02]. ISSN 01681931

• Jedná se o oficiální dokument od IFLA (International Federation of Library Association). Je zde popis samotných bibliobusů a možností jak mohou vypadat a čím by měly být vybaveny. Dále služby, které by měly poskytovat. Je zde vypsána řada aktivit, kterých by měl být bibliobus součástí, aby naplnil svůj potenciál.

SANTOS DE PAZ, L. The bus library: An information vehicle. Revista General de Informacion y Documentacion [online]. 2010, 20(1): 267 - 279 [cit. 2015-12-02]. ISSN 11321873

• Článek pojednávající o terminologii bibliobusů, kdy často dochází k nesrovnalostem. Mnoho zemí používá pro stejnou službu trošku jiný název. Dále popisuje základní funkce a požadavky na bibliobusy. A v čem tkví hlavní výhody bibliobusů. Článek také mapuje situaci okolo bibliobusů ve světě. Tím že se jedná o článek pocházející ze Španělska, nechybí popis situace, ve které se nyní bibliobusy na tomto území nachází.

ZITIN, BRITA KATE. What's in a Name? Public Libraries [online]. 2012, 52(4): 10-11 [cit. 2015-12- 02]. ISSN 01635506

• Cílem článku je upozornit na důležitost pojmenování bibliobusu, jelikož název může zaujmout a tím pádem i přilákat více čtenářů. Také poukazuje na zavádějící používání v podobě mobilních knihoven. V tomto případě může řada lidí očekávat spíše služby spojené s mobilními telefony.

WALTER, R. Microtours: Library buses with musical accompaniment. Bulletin des Bibliotheques de France [online]. 2014, 2014(2) [cit. 2015-12-02]. ISSN 12928399

• Článek popisuje experiment, který proběhl ve Francii. Jehož cílem bylo propojené muziky s knihovnami. Projekt spočíval v tom, že bibliobus projížděl západní Francii, ale současně

48

s knihovníky v bibliobusu cestovali také muzikanti. Cílem bylo představit muziky novým posluchačům.

Rešerši jsem vedl dvěma směry. První byl zaměřen na ROI, kdy jsem se snažil najít relevantní zdroje, kdy byla ROI použita v neziskovém sektoru především v knihovnách. V dalším kroku jsem se zaměřil na bibliobusy. Zde jsem hledal jak obecné informace týkající se bibliobusů, tak i experimenty či různé projekty, ve kterých byly bibliobusy součástí.

49