Nejvýznamnější hotelové řetězce světa a jejich působnost ve Spojených státech amerických

Diplomová práce

Bc. Karolína Kreuzigová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: 2017-06-15 E-mail: [email protected]

Praha 2017

Master’s Dissertation

The Most Important Chains of the World and Their Coverage in the United States of America

Bc. Karolína Kreuzigová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: 2017-06-15 E-mail: [email protected]

Prague 2017

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Nejvýznamější hotelové řetězce světa a jejich působnost ve Spojených státech amerických, zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

….……………………. Bc. Karolína Kreuzigová

V Praze dne 15. 06. 2017

Abstrakt

KREUZIGOVÁ, Karolína. Nejvýznamnější hotelové řetězce světa a jejich působnost ve Spojených státech amerických. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2017. 87 stran.

Cílem této práce bylo komparovat nejvýznamnější hotelové řetězce, které působí ve Spojených státech amerických a zhodnotit jejich postavení na severoamerickém trhu. Stanovila jsem si hypotézu, že hotelový řetězec se za poslední roky nejvíce vyvíjel v počtech hotelů a pokojů, ale nakonec tato hypotéza byla vyvrácena. Teoretická část práce slouží jako vysvětlení základních pojmů: hotelový řetězec, franšízing, marketing, klasifikace a kategorizace hotelu, konkurence a dalších. Také jsem popsala historii vzniku hotelů od starověku až do současnosti.V analytické části jsem uvedla jak se vyvíjeli hotelové řetězce v posledních letech v počtech hotelů, pokojů, obratů a dalších ukazatelů. Dále jsem uvedla jaké výhody mají jednotlivé bonusové programy a zpracovala jejich umístění od nejvýhodnějších. Také jsem se zaměřila na segment LGBT, kde jsem uvedla nejvíce přátelské hotely pro tento segment. Na konci analytické části jsem zpracovala PEST analýzu na současnou situaci v hotelovém průmyslu. Poslední část je návhrová, kde jsem vycházela z výsledků, které jsem zpracovala v analalytické části, kde jsem uvedla své návrhy k větší efektivnosti jednotlivých hotelových řětězců.

Klíčová slova: franšízing, hotel, hotelový řetězec, historie, Spojené státy americké, vývoj

Abstract

KREUZIGOVÁ, Karolína. The most important hotel chains of the world and their coverage in the United States. [Master’s Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2017. 87 pages.

This study aims at comparing the most outstanding hotel brands operating in the United States and to assess their ranking on the North American market. In the very first place my hypothesis was that the brand "Best Western" is the most valuble one because of their growth-rate in and rooms. This assuption was partly disproved. The theoretical part of the thesis serves as an explanation of basic terms: hotel chain-brands, franchising, marketing, hotel classification and categorization, competition and others. I have also described the history of the hotel from antiquity to the present day. In the analytical part I have explained how hotel groups have developed in recent years in the number of hotels, rooms, revenue and other indicators. I then mentioned the benefits of individual bonus programs and their placement. I also focused on the LGBT segment, where I introduced the most attractive hotel brands for this segment. At the end of the analytical parts, I elaborated a macroeconomic PEST analysis of the current situation in the hotel industry. The last part is a snapshot, based on the results I made in the analytical section, where I gave suggestions and recommendations for individual hotel brands.

Key words: development, franchizing, hotel, Hotel Chains, history, United States of America

Chtěla bych tímto poděkovat panu Ing. Petru Studničkovi, PhD. za odborné vedení mé práce a hlavně toho, že mi věnoval svůj čas. Pokaždé si našel čas na mé dotazy a všechny je zodpověděl. Jsem ráda, že jsem měla možnost si ho vybrat za vedoucího práce a že mé očekávání splnil.

Úvod ...... 8 1. Teoreticko - metodologická část ...... 11 1.1 Základní pojmy ...... 11 1.2 Typologie účastníků cestovního ruchu ...... 12 1.3 Klasifikace a kategorizace hotelu ...... 13 1.4 Vznik a vývoj hotelnictví ...... 14 1.5 Charakteristika a fungování hotelových skupin ...... 17 1.6 Politika značky (hotelová značka) ...... 19 1.7 Kvalita ...... 20 1.8 Franchising ...... 21 1.9 Outsorcing ...... 22 1.10 Marketing ...... 23 1.11 Konkurence ...... 24 1.12 Metoda párovacího hodnocení ...... 25 1.13 PEST analýza ...... 26 2. Analytická část ...... 29 2.1 Historie vybraných hotelových řetězců ...... 29 2.2 Komparace hotelových řetězců v letech ...... 42 2.3 Vývoj hotelových řetězců v letech ...... 44 2.4 Spojení hotelových řetězců Marriott a ...... 47 2.5 Věrnostní programy hotelů ...... 48 2.6 LGBT friendly hotely ...... 53 2.7 Konečné výsledky komparace ...... 62 2.8 PEST analýza ...... 64 3. Návrhová část ...... 70 3.1 Marriott ...... 71 3.2 Hilton ...... 72 3.3 Choice ...... 73 3.4 Wyndham ...... 74 3.5 ...... 75 3.6 Starwood ...... 76 Závěr ...... 78 Literatura ...... 81 Úvod

Tato práce se zabývá identifikací nejvýznamnějších hotelových řetězců působících ve Spojených státech amerických a jejich následnou komparací. Toto téma jsem si vybrala proto, že mám ke Spojeným státům americkým blízký vztah jelikož jsem zde pracovala, a měla jsem možnost poznat tamnější kulturu. I když jsem zjistila, že tato země není pro mě místem kde bych chtěla žít, určitě ji považuji v mnoha ohledech za jednu z nejvyspělejších co se týče cestovního ruchu. Proto si myslím, že je dobré zde zmapovat nynější situaci hotelových řetězců a jejich vývoj v letech a následně je komparavat v důležitých kritériích a tím objasnit slabé a naopak silné stránky jednotlivých hotelových řetězců.

Cílem této diplomové práce je komparovat postavení nejvýznamnějších hotelových řetězců a jejich růst v průběhu deseti let ve Spojených státech amerických. Tímto obdobím jsem si stanovila rok 2006 až do roku 2015, kde jsou porovnány vybrané společné ukazatele. Následně jsou zde také porovnány dostupné ukazatele pro celý svět, a následné srovnání se Spojenými státy americkými. Jako hlavní cíl jsem si stanovila aby tato práce byla přínosem pro čtenáře z oboru, kterým doufám má práce pomůže.

V práci bude použito metody analýzy, deskripce a také komparace jednotlivých hotelových řetězců působících ve Spojených státech amerických, které budou vybrány na základě uváděných statistik.

Tato diplomová práce se skládá ze tří částí. První č ástí je teoretická část, kde budou vymezeny základní pojmy, které jsou nezbytné k pochopení daného tématu. Jako první zde patří vysvětlení pojmu turismus, který se následně dělí na příjezdový, výjezdový a domácí. Nebude opomenuto ani vysvětlení pojmu kongresový cestovní ruch, a jaká je jeho funkce. Dále bude vysvětlena typologie účastníků cestovního ruchu, do které patří pojmy jako je turista, návštěvník, jednodenní návštěvník a rezident. Jako další bude vysvětlen poslední dobou často používaný pojem v cestovním ruchu a to zelený zákazník. Poté bude vysvětleno jaký je rozdíl mezi klasifikací a kategorizací v ubytovacích zařízeních. Také tu bude popsána krátce historie hotelnictví od starověku až po současnost. Budou zde také popsány jednotlivé možnosti fungování hotelových

8 skupin a jejich následné výhody a nevýhody. Navazující bude vysvětlení druhů hotelových řetězců, a jaké jsou možnosti pro majitele ubytovacích zařízení k jejich připojení. U hotelových řetězců bude objasněno, jaký je rozdíl v uzavřených smlouvách a jaké výhody a nevýhody každá smlouva s sebou přináší. Mezi další uvedené pojmy bude patřit politka značky a vysvětlení proč je pro majitele důležitá. Dalším důležitým pojmem bude kvalita, která je dnes nezbytností v hotelu ve všech nabízených službách. Bude vysvětleno co je franšízing, a jaké výhody a nevýhody může majiteli ubytovacího zařízení, který smlouvu uzavře s hotelovým řetězcem přinést. Následovat bude vysvětlení pojmu outsorcing, který je dnes pro hotely vítanou externí službou, vysvětleno, jaké výhody i nevýhody tyto služby mají. Nezbytnou součástí bude vysvětlení marketingu, který je dnes pro hotely nezbytný. Budé zde dále vysvětlena metoda Fullerova trojúhelníku, který bude použit v analytické části. Dnes je důležité sledovat konkurenci, a proto mnou bude upozorněno na co by si hotely měli dát pozor. Jako poslední v této části bude popsána PEST analýza, kde budou vysvětleny jednotlivé body, které do ní patří.

Druhou částí této diplomové práce je Analytická část, kde budou jako první popsány vybrané hotelové řetězce na základě statistik z internetových stránek. U každého bude popsána jejich historie od vzniku až po současnost. U hotelových řetězců bude u většiny napsáno jaké podznačky jednotlivé hotelové řetězce pod sebou mají. Jako další bude uvedeno jak byli založeny. Další část práce bude zaměřena na komparaci vybraných hotelových řetězců, a bude sestavena na základě statistik z dostupných zdrojů. Dalším krokem bude jejich následná komparace na základě společných kritérií. Jako jeden z hlavních ukazatelů ke komparaci bude sloužit počet hotelů a pokojů jednotlivých řetězců. Ke komparaci bude zvoleno období v rozmezí deseti let, ve kterém budou graficky znázorněny počty pokojů a hotelů. Poté bude následovat jejich umístění od největšího počtu pokojů po nejmenší. Ke srovnání hotelových řetězců budou sloužit i další ukazatele, které budu ke konci analytické části vzájemně porovnány. Komparace bude založena na metodě Fullerova trojůhelníku, který bude vysvětlen podrobněji v teoretické části. Také budou porovnány bonusové programy každého hotelové řětezce, a následně vyhotovené jejich pořadí. V dalším kroce se bude práce zabývat spojením hotelových řetězců Marriott a Starwood, které dnes patří k jedním z největších hotelových řetězců. Bude zjištěn jejich aktuální počet po následném spojení. Jednou z dalších částí bude zpracování grafu na index spokojenosti hostů v amerických

9 hotelových řetězcích, který bude vyhotoven v rozmezí deseti let. Také zde bude zmíněn segment LGBT, který je pro hotely dnes nepostradatelný. Budou zde uvedeny jednotlivé hotelové řetezce, které byly ohodnoceny jako nejvíce přátelské. U jednotlivých hotelových řetězců bude dále uvedeno z dostupných informací na jaký segment se zaměřují, jestli na movitější klientelu a nebo naopak se snaží mít hotely pro všechny segmenty. Následně budou vybrané hotelové řetězce komparovány mezi sebou na základě získaných kritérií. Nejdůležitějším zdrojem těchto kritérií byly každoroční výroční zprávy. Poslední částí bude PEST analýza na základě zahraničních internetových zdrojů, kde budou vymezeny důležité faktory pro obor hotelnictví.

Poslední částí je návrhová, kde na základě výsledků z analytické části budou vymezeny slabé a silné stránky jednotlivých hotelových řetězců a jejich umístění v jednotlivých společných kritériích. Budou zde konkrétní návrhy v čem a jak by se mohly jednotlivé řetězce vylepšit, aby je to stálo co nejméně nákladů a dosáhly přitom co nejlepších výsledků a hlavně zisků.

V následné třetí části diplomové práce, kterou je návrhová část, jsou vymezeny návrhy, které byly stanoveny na základě provedené komparace z analytické části. Zde jsou popsány návrhy na zlepšení, které vycházejí z konečných výsledků, kdy je nejdůležitější vytyčit slabé stránky v jednotlivých hotelech a následně je pomocí návrhů eliminovat a nebo zcela odstranit.

Závěr práce obsahuje souhr všech poznatků získaných během komparování jednotlivých řetězců, ke kterým se během diplomové práce dospělo. Následně je zde zhodnoceno jak byl naplněn stanovený cíl diplomové práce.

10

1. Teoreticko - metodologická část

V této části diplomové práce budou vymezeny základní pojmy, které jsou důležité pro uvedení do daného tématu diplomové práce. Velmi stručně budou nejdříve popsáni účastníci cestovního ruchu a vysvětlení jejich typologie. Dále bude vysvětlen pojem turismus, který je nedílnou součástí daného tématu. Poté bude popsán vývoj hotelnictví od starověku až po současnost. Jako další bude uvedena charakteristika hotelového řetězce a jeho následné rozdělení podle uzavřených smluv o provozování činnosti. Nebudou zde opomenuty další důležité pojmy jako je značka, kvalita, outsorcing, franšízing, marketing a nebo konkurence. Bude zde vysvětleno k čemu slouží Fullerův trojúhelník, který bude následně sloužit ke komparaci vybraných hotelových řetězců. Nakonec bude podrobně vysvětlena PEST analýza, která bude později zpracována v analytické části.

1.1 Základní pojmy

Turismus – lze definovat mnoha způsoby, protože každý autor pohlíží na věc jinak, ale mne zaujala tato definice podle Palatkové a Zichové (2011, s. 11) kde lze turismus definovat takto : • Turismus (cestovní ruch) je činnost nějaké osoby, která opouští místo kde žije, a cestuje na místo za jiným účelem než je pracovní poměr. Doba pobytu musí být kratší než je minimální stanovená doba pobytu. Dělíme ji na dva typy, a to v domácím turismu, kdy doba nesmí přesáhnout 6 měsíců a v mezinárodním, kdy doba musí být kratší než jeden celý rok. Mezinárodním turismem je myšleno opuštění hranice státu do území jiného státu, a to do stanovené maximální doby pobytu

Dle Palatkové a Zichové (2011, s. 19) turismus dále rozdělujeme na 3 druhy: • Domácí turismus – na území daného státu, bez překročení hranic do jiného státu (cestujeme například pouze po České republice) • Výjezdový turismus – turismus na území jiného státu (například lidé z České republiky jezdí na dovolenou do Bulharska) • Příjezdový turismus – když lidé z ostatních států přijíždí do daného státu (například lidé z Německa přijíždí do České republiky)

11

Rozlišujeme různé druhy cestovního ruchu, ale v dnešní době v oboru hotelnictví je, dle mého názoru, nejdůležitější kongresový cestovní ruch, který nám ovlivňuje pozitivně tržby hotelu. Záleží samozřejmě na umístění hotelu, kde jsou vytíženější hotely v hlavních městech, kde se většinou kongresy pořádají. Účastníci na kongresech dostávájí speciální cenu za pokoj a poté je na hotelu, jestli rezervaci přijme nebo ne.

Kongresový cestovní ruch: definice podle Oriešky (2010, s. 310) je, že kongresový cestovní ruch je takový cestovní ruch, kdy se účastníci setkávají za účelem získání znalostí, informací a výměny zkušeností s odborníky z praxe.

Kongresový cestovní ruch dále plní funkci: „vědecko-informační, kulturně- poznávací a ekonomickou funkci “(Orieška, 2004, s. 8)

1.2 Typologie účastníků cestovního ruchu

Z hlediska pobytu rozlišujeme typy lidí v místě pobytu, které jsou dle Attla a Nejdla (2004, s. 14-15) následující: a) Rezident, neboli stálý obyvatel – je osoba, která trvale žije v určité zemi po dobu alespoň jednoho roku, a v domácím cestovním ruchu alespoň po dobu půl roku. b) Visitor, neboli návštěvník – je osoba, která cestuje za jiným účelem než je výdělečná činnost do jiné země, než je její trvalé bydliště, a doba pobytu nesmí přesáhnout 12 měsíců. c) Turista – jedná se o osobu, která stráví v zemi, kterou navštíví, alespoň jednu noc, buď v hromadném ubytovacím zařízení, nebo pomocí individuálního ubytování, které si může zprostředkovat sám, nebo přes agenturu. d) Jednodenní návštěvník – jedná se o osobu, která se zde neubytuje v žádném ubytovacím zařízení, která koná své výlety ve dne, a nepřespí zde ani jednu noc, ale může do ní patřit také osoba, která cestuje na výletní lodi a vrací se zpět přespat na palubu lodi.

12

Dalším pojmem, který je dnes velice probíraný je pojem „ zelený zákazník “. • Zelený zákazník – je dnes velice důležitý pojem, protože je stále více kladen důraz na ekologii. V dnešním světě se stále více lidí soustředí na to, jak být ekologičtí pro budoucí generace. Dnes je to v hotelnictví dle mého názoru velice dobrý marketingový trik, a také další výhodou „zeleného zákazníka “ v hotelech je to, že se nám snižují náklady, i když jsou prvotní investice samozřejmě vyšší. Definic je spousty, ale podle Hornera a Swarbrooka (2003, s. 86) vznikl na konci osmdesátých let a to v důsledku většího důrazu na životní prostředí. Například v Německu zákazníci kladou velký důraz na životní prostředí, takže se jim cestovní kanceláře v tomto ohledu přizpůsobují a uveřejňují seznamy ekologických hotelů. Můj názor je takový, že v dnešní době, kdy je kladen čím dál větší důraz na ekologii, je lepší postupně hotel přeměňovat na ekologický a tím zvýšit i jeho konkurenceschopnost.

1.3 Klasifikace a kategorizace hotelu

Klasifikace Podle mého názoru, měla klasifikace rozlišit chápání kvality mezi hotely a rozdělit tak jednoduše kvalitu hotelů a zde nabízených služeb. Lidé tedy mají jisté očekávání při počtu hvězdiček, a očekávají kvalitu a služby s tím spojené. Jde o zjednodušení a ulehčení výběru.

Dle Křižika a Neufuse (2014, s. 26-27) je rozdělení do tříd následující: • *Tourist – služba recepce je zde k dispozici, veřejný telefon, snídaňová nabídka, nabídka nápojů, možnost uložení cenných věcí. K vybavení patří stůl, židle, barevná televize, mýdlo, každodenní úklid • **Economy – světlo na čtení vedle postele, akceptování platebních karet, snídaně formou bufetu, poličky na prádlo. • ***Standard – recepce otevřena 14 hodin denně, ale na telefonu je dostupná celý den, personál hovoří vícejazyčně, restaurace otevřená alespoň 5 dnů v týdnu. • ****First Class – recepce otevřena 18 hodin denně, je dostupná na telefonu celý den, kosmetické produkty navíc (pilník, odličovací

13

tampony), restaurant „ a la carte“, čalouněné křeslo, ručníky a hotelové pantofle na požádání, minibar, snídaňový bufet pomocí room service. • *****Luxury – recepce je otevřena 24 hodin denně, je zde nosič zavazadel, poslíček, dveřník, trezor na pokoji, také kontroly pomocí mystery shoppingu, čištění prádla a obuvi, počítač na pokoji. • a navíc třída Superior: „ která označuje velmi vysoké bodové ohodnocení v rámci dané kategorie a třídy “ (Beránek, 2013, s.176)

Kategorizace - jedná se o jednoduché rozdělení podle umístění ubytovacího zařízení.

Kategorizace se dále dělí na: a) Hotel – je to ubytovací zařízení, ve kterém se nachází minimálně 10 ubytovacích jednotek a zároveň je dle uvedené klasifikace ohodnocen do pěti hvězdiček, ale ve světě jsou výjimky, jako je hotel Burj Al Arab ve Spojených arabských emirátech. b) Motel – je ubytovací zařízení, které se nachází především u hlavních silničních tepen a má maximálně čtyři hvězdičky. c) Botel – je ubytovací zařízení umístěné na vodní ploše. d) Penzion – jedná se o ubytovací zařízení, ve kterém se nachází minimálně 5 ubytovacích jednotek, a zároveň je ohodnoceno dle jednotné klasifikace maximálně čtyřmi hvězdičkami. Toto ubytovací zařízení se nachází především v horských oblastech nebo na venkově. e) Hotel garni – je hotel, který se liší od výše uvedené definice tím, že nabízí pouze snídaně a maximálně dle klasifikace je ohodnocen stejně jako penzion, maximálně do 4 hvězdiček.

1.4 Vznik a vývoj hotelnictví

„ Od starověku se lidé vydávali na cesty obchodní, diplomatické, studijní, na vojenská tažení, náboženské pouti nebo jen z prosté existenční nutnosti. “ (Křížek, Neufus, 2014, s. 12)

Lidé cestovali již od nepaměti. Lišili se kulturou, jazykem, zvyky, náboženstvím a rasou. Díky cestování se Evropa promíchala jak kulturně, tak i vzhledovými rysy národů. V historii se necestovalo tak komfortně a lehce jako je tomu v současnosti. Lidé 14 dříve museli absolvovat zdlouhavé a náročné, často i velmi nebezpečné cesty. Byli ohrožováni nejen proměnlivým počasím, ale mnohem horšími věcmi, jako byla divoká zvířata, ale také před samotnými lidmi. Nejhorším na tomto dřívějším cestování bylo, že lidé většinou neměli dopravní prostředky, kterými by v té době cestovali. Dalším problémem bylo najít přístřešek kde by mohli přenocovat, ale také se najíst a odpočinout si před další cestou. Cestovalo se tehdy pěšky, povozy s koňmi, na lodích, a to často mnoho měsíců i roků.

Historický vývoj ubytovacích služeb

Vznik hotelu Dle Riglové, Buriana a Vajčnerové (2011, s. 49) se hotel objevil poprvé na přelomu 18. - 19. Století. Název hotel byl převzat původně z francouzštiny, z původního názvu převzaného z latiny od slova hostinec. Hlavním důvodem rozvoje bylo hledání ubytování pro účastníky atutomobilismu a cyklistiky, které pak sestavovali seznamy dostupných hotelů. Jsou známé již od konce 19. století a můžeme je považovat za zakladní kámen pozdější klasifikace hotelů. Ve Spojených státech amerických na přelomu 19. a 20. století začali v tuto dobu vznikat první hotelové řetězce, které se začali v budoucnu seskupovat do velkých podniků.

Starověk Dle Attla a Nejdla (2004, s. 77-78) je vnímán jako nejdelší období v historii naší civilazice, který se zpravidla vymezuje od 3. tis. př. n. l. až do roku 476 n. l. Lidé již dávných dobách zaznamenávali všechny své cestami získané poznatky do map, cestopisů, tvořili atlasy, plány svých cest a mnoho dalšího. Většina z těchto záznamů se bohužel nedochovala, ale je nám známo, že v těchto dobách se hodně cestovalo. První záznamy o cestování byli v Mezopotámii. Egypťané byli velmi dobrými cestovateli. Nějvětšími cestovateli v tomto období byli Féničané, kteří se plavili na lodích a rádi objevovali nové země a kultury. Féničané vybudovali spousty známých měst jako Palma de Mallorca, a také budovali kolonie. Nejvíce poznatků lze nalézt v řecké a římské literatuře. V dnešní době se podle bájných pověstí a zkazek točí hodně filmů z tohoto období. Řekové tvořili kartografická díla a cestopisy. Co bylo asi nejdůležitější z té doby, jsou tzv. itineráře, které označují rozpracovaný harmonogram cesty v čase.

15

Dříve obsahovali infromace o kvalitách silnic, vzdáleností a dalších poznatcích cestovatelů.

Středověk Středověk byl hojným obodobím pro bohatší šlechtu, která cestovala za kutlurou, cizími krajinami, ale také za cizími chutěmi.

Dle Ohlera (2002, s. 134) o pohostinství, nejvíce svědčí zachované spisy z klášterů. V tu dobu šlo hlavně o to, aby se mniši mohli postarat o staré, nemocné, žebráky, cestující, atd.

Dle Heskové (2006, s. 40) se ve středověku jednalo v oblasti cestování hlavně o šlechtu a později o bohatší měšťany nebo kupce, kteří si mohli cesty dovolit. Cestování v tu dobu fungovalo jako příprava na jejich budoucí povolání a nebo na přepravu věcí. V té době už začínali vznikat velmi kvalitní mapy. Nejvýznamnější byla v tomto období cesta Kryštofa Kolumba, při které objevil Ameriku.

Novověk Dle Walkera (2012, s. 6) se od konce 15. století díky cestování prohloubili chutě Evropanů, pro které se z cizích kontinentů dovážela káva, koření a mnoho dalších surovin. Zkušenosti cestovatelů z Konstantinopole vedli k otevírání kaváren, kdy první otevřenou kavárnou byla v roce 1652 kavárna v Londýně.

Dle Heskové (2006, s. 41) se v 17, století první zmínky o průvodcích. Jejich úlohou byla ochrana poutníků na cestách před napadením lupiči a dalšími překážkami.

Současnost • Dle Heskové (2006, s. 44) se novodobý cestovní ruch začal formovat na přelomu 20. století kdy se zařadil do životní úrovně obyvatelstva. • Dle Walkera (2012, s. 10) se pohostinství tak rozvinulo, že získalo v angličtině svůj vlastní název hospitality industry, protože se služby v pohostinství natolik rozšířili, že zahrnovali stravovací služby a většinou i sektor pro zábavu nebo sport.

16

1.5 Charakteristika a fungování hotelových skupin

Hotelové skupiny Dle Palatkové (2011, s. 130) mají největší význam hlavně velké hotelové skupiny, které v roce 2009 přesáhli téměř 20 miliónů pokojů na celém světě. Není divu, že většina z nich je amerických (velká zeměpisná rozloha), pouze Accor je francouzský a IHG je britský. Z hotelových skupin, fungujících na bázi franchisingové smlouvy, spadá do nějvětší Wyndham Group (598 tis. Pokojů), Choice, IHG, Hilton Hotels a Best Western.

Výhody hotelových skupin: • Výhody plynoucí z nákupu zboží (výhodnější ceny od dodavatelů při větším odběru a uzavřené smlouvě pro více hotelů). • Marketingové výhody • Finanční • Technické • Manažerské

Nevýhody: • Kontrola • Náklady (z pravidla velmi vysoké jsou prvotní náklady) • Omezená kreativita • Omezené rozhodování

Dále můžeme dělit hotelové řetězce, které je následující: a) Integrovaný řetězec-Dle(http://www.scritub.com/limba/ceha- slovaca/HOTELOV-ETZCE4515162412.php) může být složený z hotelů, které vlastní a nebo můžou být na základě smlouvy, které se dělí na franchizingové smlouvy, nájemní smlouvy a smlouvy o managementu b) Dobrovolný řetězec – Dle (http://www.scritub.com/limba/ceha- slovaca/HOTELOV-ETZCE4515162412.php) vzniká na základě společného plánu o spojení více hotelů, díky domluvě o podnikání, které by si jednotně nemohli dovolit, ale díky společnému kapitálu mají větší šanci na úspěch

17

Je možné se také zapojit do hotelových řetězců, podle toho, co je pro nás výhodnější. Toto zapojení do hotelových skupin je následující: • Franchisingové smlouvy • Nájemní smlouvy • Smlouvy o managementu

Franchizingové smlouvy Jedná se o smlouvu při které platíme majiteli značky poplatek za její užívání. Získáváme tak právo na užívání značky se všemi recepty, pokyny, know-how a dalšími věcmi které k tomu náleží.

Smlouvy o managementu Dle Indrové (1996, s. 49) se již první smlouvy o management objevily ve Spojených strátech amerických v š edesátých letech, kde můžeme vidět, že rozmach byl opět ze strany Ameriky kde se business vyvíjel velmi rychle. K uzavírání smluv se začlo v osmdesátých letech, a to kvůli tomu, aby se majitelé pojistili kvůli zahraničním cenám a kvůli neznalosti tamnějšího podnikání. Jedná se většinou o písemnou formu mezi majitelem a stranou, která má o závazek zájem. Ve smlouvě se do podrobna popíše vše s tím spojené, jako je například stravování a kvalita nabízených služeb, která musí odpovídat podmínkám ve smlouvě.

Nájemní smlouvy Dle Indrové (1996, s. 51) se jedná o přenechání určitého objektu, který je vlastníkem objektu pronajímán se vším, včetně inventáře, a za předem stanovený poplatek může nájemce využívat všeho co zde je. Musí ale poté zaplatit za opotřebení, případně zničení inventáře a dalších věcí. Dnes se využívá u menších objektů, protože aplikovat ho na větší objekty, by bylo dle mého názoru neekonomické a nevýhodné z toho hlediska, že je lepší zainvestovat do vlastního objektu.

18

Každá smlouva má své pro a proti, proto jsou zde také plynoucí výhody a nevýhody z uzavřených smluv s hotelovými řetězci, které jsou následující:

Hlavní nevýhody a výhody podle Křížka a Neufuse (2011, s. 34) jsou tyto: a) Zákazník má záruku stejné kvality, jeho riziko k neuspokojení potřeb tím tedy klesá. b) Díky stejnému školení zaměstnanců, jsou nabízené služby stejné a splňují standard na který je zákazník zvyklý z ostatních hotelů v kterých se předtím ubytoval. c) Zákazník získává větší benefity díky bonusům, které jsou propojené a může je využívat všude ve světě kde se hotel nachází. d) Velikou nevýhodou je omezená tvořivost a nucení k dodržování pravidel, která jsou již zavedená v ostatních hotelech.

Dle mého názoru lidé cestovali od nepaměti, jen se to lišilo druhem cesty. Většina lidí cestovala dříve spíše za obchodem, kdežto dnes se jedná u většiny lidí více o cesty za poznáváním vzdálené kultury, za nákupy a fotografování zajímavých míst. Většina lidí nemá dnes takovou potřebu cestovat za obchodem, tak jako tomu bylo dříve. Technika se posunula rychle vpřed, a dnes mohou lidé pracovat z pohodlí svého domova, a vše kontrolovat přes internet. Co se týče oboru hotelnictví, které zaznamenalo také rychlý vývoj, zvláště v posledních letech, a lidé nyní používají aplikace pro hodnocení od jiných uživatelů. Tak sdílejí své zkušenosti s ostatními, a pomáhají jim tak najít ten správný hotel pro ně. Je tedy nyní kladen větší důraz na kvalitu služeb, jelikož lidé neustále hodnotí každou službu, a jsou více kritičtí. Také okruh uživatelů, kteří mají možnost tuto zkušenost vidět je větší.

1.6 Politika značky (hotelová značka)

Hodnota značky je něco nezměřitelného, je důležitou pro budoucnost i současnost firmy. Díky ní může být firma na trhu více a nebo méně úspěšná. Dobrá značka nám může zajistit větší a stálou klientelu, a tím může být silnou konkurenční výhodou. V dnešní době lidé dávají přednost známým a vyhlášeným značkám, ať už se jedná o restauraci, hotel, nebo například oblíbené značky kalhot. Značka je spojená s historií a kvalitou, a velmi dobrý dopad na ni může být i její jméno, které hraje velkou roli.

19

Například dobře zapamatovatelná a dohledatelná značka, může znamenat více klientů, než jiná značka i stejné kvality, ale hůře zapamatovatelná. Mně osobně, jsou určité značky příjemnější, jak z hlediska výslovnosti, tak i jejich zapamatovatelnosti. O kvalitě přemýšlím až na místě druhém. Název značky je v rozhodování klientů velice důležitý.

„American Marketing Association definuje značku jako jméno, výraz, znak, symbol nebo design či jejich kombinaci, které mají identifikovat zboží, nebo služby jednoho prodávajícího, nebo skupiny prodávajících a odlišit je od zboží konkurentů. Značka je tudíž výrobkem nebo službou a její vlastnosti ji určitým způsobem odlišují od jiných výrobků nebo služeb, které jsou určeny k uspokojování stejných potřeb. “ (Kotler, Keller, 2007, s. 312)

Mně osobně se líbí definice, která je podle mě výstižná: „Značka a balení patří k hmotným prvkům produktu a pomáhají zákazníkům rozhodnout, který produkt koupí. “ (Horner a Swarbrooke, 2003, s. 159)

1.7 Kvalita

Kvalita je něco, co nám definuje jak dobrý a kvalitní výrobek za svoje peníze dostaneme. Kvalita může být měřitelná například v procentech obsažené bavlny výrobku, a nebo počtu hvězdiček určitého hotelu. Představujeme si pod ní určitou hodnotu, která je pro nás důležitá v rozhodnutí o zaplacení určité ceny, spojené právě přímo s její kvalitou. Kvalita může být spojená i se značkou, protože pro každého zákazníka znamená pojem kvalita něco jiného, a většinou si ji spojuje se známou značkou nějaké firmy. Díky tomu je i ochoten zaplatit vyšší cenu, takže je jasné, že kvalita a značka jsou spolu vzájemně propojeny.

Dle norem ISO je kvalita definována, jako „ souhrn všech znaků produktu nebo nebo služby, které ovlivňují jejich schopnost uspokojit stanovené a předpokládané potřeby “ (Doležal a kol., 2012, s. 112)

Dle Doležala a kol., a i mého názoru (2012, s. 112-113), většina organizací nedokáže správně definovat kvalitu, protože kvalitu utváří právě sám zákazník, a tak tedy tvoří její současnou i budoucí hodnotu. Mnoho organizací také vidí kvalitu jako proces,

20 protože se stále vyvíjí a zlepšuje. Hlavním problémem je, že většina organizací dělá stále stejnou chybu a to tu, že si nedokáže správně určit svoji cílovou skupinu, a položit si tedy otázku, kdo bude konečným zákazníkem jejího produktu, a podle toho se zachovat. Je tedy na prvním místě si stanovit uživatele koncového produktu, a následně případně upravit produkt podle jeho požadavků. Také je velice důležité se při výrobě řídit směrnicemi a plánem při výrobě, ať už jde o výrobek a nebo jen službu. Pravidelně se musí provádět kontrola, která posuzuje zda bylo vše ř ádně splněno a zda kvalita odpovídá výsledným plánům. Kontrolu kvality můžeme provádět pomocí auditu speciálně školenými zaměstnanci.

Podle Palatkové (2011, s. 182) se kvalita vyvíjela a měnila podle stále se měnících potřeb zákazníků, kdy se hlavně jednalo o to, aby se splnili požadavky zákazníků. Kvalita musí splňovat požadavky zákazníka, jinak se může jednat o poškození značky.

1.8 Franchising

Franchising je obchod, který můžeme provozovat na základě licence, kterou si zakoupíme od určité firmy, a platíme procento z prodeje za její užívání. Musíme ale také dodržovat pravidla a pokyny, například při výrobě jako je dodržování receptur a jiné. Příklad franchizingu, který je velice známý je McDonalds, nebo známé hotelové řetězce jako je například Hilton Hotels.

Definice dle Řezníčkové (2009, s. 5) v současnosti neexistuje jednotná definice toho co to je franchising. Různé národy ho definují podle toho v jaké zemi se nachází, a podle jejich zákonů. Podle německé franchizingové asociace je franchizing definován takto: „

Výhody franchizingových smluv: Dle Zimákové (2011, s. 27) patří mezi výhody franchizingové smlouvy pro příjemce tyto výhody: a) Snížení rizika, které vyplývá z toho, že je již koncept zaveden a firma je úspěšná, takže máme větší jistotu úspěchu než při nezavedené značce. b) Know-how, které firma má již zavedené a přináší ho s sebou (například již vytvořené stálé menu, způsob servisu, jak se má chovat personál k zákazníkovi, rozmístění inventáře v místnosti a další věci, které firma má již zavedené).

21

c) Snížení nákladů na reklamu (například Mc Donalds, kdy z reklamy v televizi čerpají výhody všichni, ale neplatí ji). d) Využívání již zavedené značky a její image, které nám přináší vyšší zisky. e) Získání vyhodnějších cen od již prověřených dodavatelů.

U franchisingové smlouvy musíme plnit určité podmínky, které jsou následující: a) Placení poplatků, které dělíme na jednorázový vstupní poplatek a dále na pravidelný poplatek, který se platí z dosažené tržby a to zpravidla 2-10% z výnosu. b) Musíme se osobně angažovat v provozovně, a ne jen přenechat vedení na někom jiném. c) Musíme dodržovat předpisy a všechny standardy značky, a neničit tak její dobré jméno, protože kvalita musí odpovídat tomu na co jsou zákazníci zvyklí z jiných poboček.

Nevýhody plynoucí z franchizingové smlouvy: Dle Řezníčkové (2009, s. 20) jsou nevýhody pro příjemce franchizingové smlouvy následující: a) Musíme dodržovat přísně zásady a pravidla, receptury a další body uvedené ve smlouvě. b) Kapitál se nám ihned nevrátí, a musíme počítat s větší časovou prodlevou a s dalšími poplatky, které jsou na začátku vyšší (franchizingové poplatky). c) Omezení kreativity kvůli dodržování image značky. d) Kontrola naší činnosti. (t.j. dodržování veškerých standardů).

1.9 Outsorcing

Dle mého názoru je základním cílem outsorcingu snižít náklady a zodpovědnost za určitou činnost v rámci určitého podnikání. Je to činnost, kterou provádí určitá specializovaná firma za úplatu. To může být pro nás lepším řešením, a ulehčit nám správu určité firmy, ale také to tak být nemusí, jelikož se nejedná o zaměstnance naší firmy, kteří k nám nemusí být tak loajální jako naši vlastní zaměstnanci. Mohou nám tedy nenávratně poškodit reputaci, ať záměrně nebo jen omylem, a z jejich strany může jít jen o zrušení smlouvy.

22

Dle Vochozky a Mulače (2012, s. 311) je outsorcing velmi účinný nástroj dnešní doby, který získává stále více na popularitě. Přínosem outsorcingu je snížení nákladů, dále přenesení odpovědnosti určité činnosti na jiného poskytovatele. Zpravidla činnost, která nepatří k hlavní činnosti podniku. Díky tomu se podnik může zaměřit na jiné oblasti, které jsou pro něj důležitější. Hlavním důvodem je to, že většina podniků nemá ve firmě místo na provoz určité činnosti, a nebo to pro ni není výhodné.

1.10 Marketing

Dle Foreta (2012, s. 10-11 ) lze marketing definovat jako soubor nástrojů, kterým dosáhneme požadovénoho cíle, díky komunikaci se zákazníkem a jeho speciálním potřebám, které se snažíme zjistit přímo, nebo nepřímo, a snažíme se mu jeho zážitek z produktu vytvořit nezapomenutelným, ať již obsluhou, obalem, nebo samotným produktem.

Dle Kotlera a Kelera (2009, s. 45) je cíl marketingu znát potřeby zákazníka a porozumět mu, a následně tím uspokojit jeho potřeby, které vyplynou z toho, že známe to, co zákazník potřebuje, a co od výrobku očekává. Jako dobrý příklad zde uvádí švédskou firmu IKEA, která přesně reagovala na potřebu zákazníka. Týkala se pěkného designového nábytku za nízkou cenu, a prorazila do celého světa. Nebo například firma Ebay, která reagovala na poptávku lidí, kteří měli problém najít určité konkrétní věci za nižší ceny, než tomu bylo v kamenných obchodech.

Dle mého názoru je dnes velice důležité rozpoznat v první řadě potřeby zákazníka, a až poté vytvořit product, a ne naopak. Výrobků je na trhu dostatek, my musíme znát potřeby zákazníka a najít výrobek, který na trhu není, aby on o něj měl zájem. Mnoho lidí dnes přijde na trh s dobrými nápady, ale bohužel tyto nenajdou své uplatnění a firma musí z trhu odejít.

Marketing lze dělit na marketing destinace, on-line marketing a event marketing (zvláštní událost) marketing. Dle Kotíkové a Schwartzhoffových (2014, s. 110) je on-line marketing nejmodernějším marketingem. Díky on-line propojení se zákazník

23 dostane rychle a efektivně k potřebným informacím. Někdy je také nazýván jako internetový marketing.

Dále zde podle Kotíkové a Schwartzhoffových (2014, s. 120) je event marketing, vysvětlován jako akce, nebo údalost, při které se setkávají lidé, kteří mají stejné zájmy. Můžou to být například zájmy kulturní, náboženské, nebo sportovního charakteru. Mají vytvořit zážitek pomocí emocí. Eventy pomáhají image firmy, takže jsou pro firmu velice důležité hlavně z hlediska komunikace v organizaci.

1.11 Konkurence

Konkurence je jedna z nejtěžších věcí v podnikání s kterou se musí každý člověk vypořádat, a pečlivě se na ni připravit. Je velice důležité znát dobře svou konkurenci, a na základě předběžných analýz vědět, zda má podnikání v této oblasti smysl, a kdy konkurenci náš podnik neunese, nebo zda má naše konkurence slabé stránky, a my jich můžeme využít a trh obsadit. Podle Hornera a Swarbrooka (2003, s. 285) je konkurence v ubytovacích službách všeobecně silná a má dvě formy: • mezi typy ubytování – vily, hotely • mezi jednotkami stejného hotelového řetězce (například Best Western, Hilton), které si kvůli umístění konkurují, i když spadají do stejného řetězce.

Proto je zde velmi důležitá cenová diferenciace, kterou můžeme soustředit na různé skupiny zákazníků. Můžeme zde cenu stanovit na základě vybavenosti pokoje, pro rodiny s dětmi, nebo různé akce, ať už sportovní, tak i kongresové.

Spadá sem i důležítá propagace dle Hornera a Swarbooka(2003, s. 284), kde trvdí, že většina hotelů má omezené prostředky na propagaci, takže si tiskne vlastní broužury. Můj názor je takový, že u hotelových řetězců tomu takhle není a propagace zde funguje ve všech směrech, jak přes distribuční kanály třetí strany, vlastní rezervační systémy, nebo přes tištěnou formu.

24

1.12 Metoda párovacího hodnocení

Metoda je prováděna pomocí Fullerova trojůhelníku který je na obrázku č. 1. Jedná se o metodu porovnávání jednolivých kritérií mezi sebou, kdy hodnota preferencí, která je označena vícekrát jako důležitější, má nejvyšší váhu. Tato metoda tedy určí jednotlivé váhy kritérií podle stanovených preferencí, kdy se na konci všechna jednotlivá kritéria sečtou.

Obrázek č. 1 Ukázka volby preferencí

Zdroj: http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/rozhodovaci-analyzy

Následná tabulka č. 2, kde je součet všech hodnot preferencí z obrázku č. 1. Poté sečteme všechny hodnoty preferencí dohromady. Jako další výslednou sumu vydělíme počtem zakroužkovaných preferencí u každého kritéria. Získáme tím výsledný váhový koeficient pro každou prefenci, kterým vynásobíme jednotlivé body, které ukázalo jednotlivé hodnocení. Za první místo je nejvíce bodů.

25

Obrázek č. 2 Výpočet váhového koeficientu

Zdroj: http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/rozhodovaci-analyzy

1.13 PEST analýza

PEST ANALÝZA Firmy si ji vytváří, když chtějí vytvářet dlouhodobé strategie nebo nějaké investiční záměry, nebo vstoupit na nový trh, ať v rámci své země, nebo v jiné zemi, kontinentu a pod.

„ Analýza Pest vychází z bližší specifikace skutečností důležitých pro vývoj vnějšího prostředí organizace a posuzuje se při ní, jakým způsobem se tyto factory mění v reálném čase. “ (Veber a kol., 2011, s. 537)

Dle Dvořáčka, Jiřího a Petra Slunčíka( 2012, s. 9) je definována PEST analýza jako analýza makrookolí, která se označuje jako PEST analýza od 80. let a je to soubor zkratek, který je následující: politicko-legislativní faktory, ekonomické faktory, sociálně-demografické faktory.

Dle Blažkové (2007, s. 53-54) jsou rozděleny následovně: 1. Politicko-právní faktory - legislativa regulující podnikání – zákony, které spravuje vláda a různě se mění, regulují vstup a případně působení firem na daném trhu

26

- legislativa určující zdanění (podniků, jednotlivců) – určuje, jaká bude sazba daně, tím tedy motivuje nebo demotivuje podnikatele, nebo zaměstnance k výkonům, případně tím může vznikat šedá ekonomika - předpisy pro mezinárodní obchod - určuje pravidla mezi zeměmi, jedná se hlavně o ochranu výrobců - ochrana spotřebitelů – různé zákony, které zajišťují ochranu pro spotřebitele, například reklamace výrobků, kvalita zboží, kvalita ingrediencí, služeb - pracovní právo – soubor norem, které určuje prostředí na pracovišti - předpisy a regulace upravující konkurenční prostředí, monopoly – jedná se hlavně o omezení ceny z hlediska monopolu - vládní rozhodnutí, ustanovení, nařízení – zákony, které se musí dodržovat - předpisy Evropské unie, jiné mezinárodní právo či nařízení – upravuje zákony určitých států, které jsou v Evropské unii - předpisy na ochranu ochranných známek, patentů – chrání výrobce před zneužitím jeho značky - předpisy na ochranu prostředí, recyklační nařízení – předpisy o recyklaci určitých předmětů, ochrana prostředí pro budoucí generace 2. Ekonomické faktory - HDP, ekonomický růst (obecný či určitého odvětví), výdaje spotřebitelů – - monetární politika (úrokové sazby) – čím nižší úroková sazba, tím vyšší poptávka po penězích - vládní výdaje – vyšší vládní výdaje na obor cestovního ruchu znamenají větší možnosti v tomto odvětví, tím pádem větší návštěvnost destinace - politika proti nezaměstnanosti (minimální mzda, výhody v nezaměstnanosti) – snaží se motivovat obyvatele, aby byli ekonomicky aktivní - zdanění (vliv na příjem spotřebitelů, na spoření) – menší zdanění znamená více na spotřebu a více na úspory - měnové kurzy (vliv na poptávku zahraničních zákazníků, vliv na náklady importovaného zboží) – čím silnější domácí měna, tím levnější pobyt v zahraničí. Vzhledem ke kurzu měny vůči jiné měně, můžeme prodělat nebo vydělat - inflace (vliv na náklady a prodejní ceny) – každý rok je inflace, která způsobuje devalvaci měny, a tím si každý rok za stejné peníze koupíme čím dál tím méně

27

3. Sociální faktory - rozdělení příjmů – nejdůležitější je pro domácnosti, které si musí každý měsíc peníze pro její chod a spotřebu rozdělit - demografické faktory (např. věková struktura obyvatelstva, pohlaví, velikost rodiny, povolání, stárnutí obyvatelstva) – rozdělení do podksupin pro lepší analýzy - pracovní mobilita – přemisťování obyvatel s prací, nebo za prací - změny životního stylu (práce z domova - více volného času) – mění se návyky jedince a s tím i jeho životní styl - postoje k práci a volnému času – každý zaujímá jiné hledisko na čas strávený v práci a na volný čas, každý jedinec je jinak motivován k vzdělání - móda a záliby, koníčky, módní výstřelky – každý člověk je individuální a s tím i jeho potřeby, a výdaje na věci, které má rád - kulturní faktory mající vliv na způsob užití výrobku – jak jsme naučeny od dětství (například sníme jen část potraviny, v jiných zemích ji snědí úplně - neplýtvají) - regionální rozdíly – například lidé v Praze jsou jiní než v menší vesničce a utrácí za jiné věci než lidé, kteří žijí mimo hlavní města 4. Technologické faktory - vládní výdaje na výzkum – určitá suma peněz, která je uvolněna a využita na výzkumy pro lepší budoucnost - zaměření průmyslu na zlepšení technologií – neustálý vývoj technologií je důležitý pro zlepšení a zefektivňování výroby, který přinese větší užitek - nové objevy, patenty, vývoj nových technologií – musíme uvolňovat peníze na výzkumy, a podporovat nadané k dalším objevům - míra technologického opotřebení – každý stroj se opotřebovává a tedy s tím se nám zvyšují náklady, se kterými musím v budoucnu počítat - spotřeba energie a náklady na energii – další náklad, který se zvyšuje se spotřebou - vliv změn v informačních technologiích – vývoj, který se nikdy nezastaví a proto je důležité sledovat jeho vývoj a rychle se přizpůsobit - internet, satelitní komunikace – velmi důležitý nástroj v komunikaci

28

2. Analytická část

V této části mé diplomové práce bych ráda zanalyzovala hotelové řetězce a jejich vývoj v období deseti let. Tato část je stěžejní, jelikož se tato práce, již dle svého názvu, zabývá hotelovými řetězci ve Spojených státech amerických. Na základě toho v této části popíšu jednotlivé řetězce a popíšu krátce jejich historii a vývoj do současnosti v rozmezí deseti let, kde také využiji grafy. Každý hotelový řetězec je něčím specifický, takže zde poukážu na rozdílnost mezi jednotlivými hotelovými řetězci.

Stěžějní metody použité v této diplomové práci byly komparativní analýza, deskripce a rešerše odborné literatury.

2.1 Historie vybraných hotelových řetězců

V této části popíši u každého vybraného hotelového řetězce jeho historii od založení do současnosti. Vyběr hotelových řetězců jsem dělala na základě statistiky o počtech hotelů a pokojů z roku 2015. Pro popsání historie jsem se rozhodla, protože je podle mě zajímavá k pochopení toho jak řetězec vznikal, jestli za pomoci více lidí, a nebo jednotlivců, který se od vlastnictví jednoho hotelu dostal k vlastnictví druhému. Dále popíši které podznačky pod vybrané hotelové ř etězce patří. Také napíši kým byli založeny a v jakých státech, popřípadě konkrétních městech, byly hotely otevřeny.

Intercontinental Hotel Groups Jedná se o hotelový řetězec, který celkem provozuje sedm značek. Dle (https://www.ihgplc.com/en/our-brands) do něj spadá Intercontinental, , , , , a . Má svůj program odměn s názvem Priority Club Rewards. Intercontinental provozuje své hotely pomocí tří typů řízení – vlastními zdroji, manažery z vlastních pozic a franšízou.

Dle (https://www.ihgplc.com/about-us/our-history) začal v roce 1777, když si William Bass otevřel pivovar ve Velké Británii. Později se z pivovaru transformoval do hotelnictví. První InterContinental byl otevřen v Belem v Brazílii. Značka se stala prvním luxusním hotelem. V roce 1952 Kemmons Wilson otevřel tehdy první Holiday

29

Inn v Memphisu v Tennessee. Tento nápad, díky kterému se zrodil první Holiday Inn, ho napadl, když byl na rodinném výletu, kde si uvědomil, že je zapotřebí něco cenově dostupného a komfortnějšího. V roce 1983 uvedl na trh Crown Plaza, který je zaměřen na obchodní cestující. V roce 1989, kdy kvůli smluvním podmínkám ve vlastnictví jeho pivovarů, se začne zaměřovat pouze na investice do mezinárodního obchodu v hotelnictví. V roce 1991 uvedl na trh Holiday Inn Express s omezeným servisem. V roce 1995 je založen Candlewood Suites, který poprvé nabídl zdarma službu prádelny. V roce 1997 Bass zahájil Staybridge suites Holiday Inn. Bass dále v roce 2000 potvrdil svou pozici ve špičce hotelových řetězců v Asii a Tichomoří. Nakupuje společnost Bristol Hotels & Resorts Inc. V roce 2004 zahajuje svou novou značku boutigue hotel Indigo, která má odrážet kulturu místa a historii okolí v kterém se nachází. V roce 2005 prodává svůj podíl v Britvic Plc a už se soustředí výhradně jen na hotely. V roce 2008 spouští Holiday Inn Resort, který je ideální pro rodinné dovolené. V roce 2012 se otevírají velmi zajímavé hotely pod názvem EVEN, které se zaměřují na wellness a zdravé cestování. V roce 2012 dále ještě otevírá HUALUXE Hotels and Resorts, navržený speciálně pro čínskou klientelu. V roce 2013 se stává Priority Club Rewards, který byl spuštěn v roce 1983, největším a nejstarším programem na trhu pod názvem Rewards Club. V roce 2015 vytváří největší boutigue hotelový bussines. Dle (https://www.ihgplc.com/responsible-business/our-targets) si firma v roce 2013 stanovila pětileté cíle v oblasti podnikání, životního prostředí místních komunit a další. Například mezi její cíle patří poskytnout dovednosti, kde uvádí 86 procent z celkového cíle ze 40 000 účastníků. Dále zde uvádí snížení uhlíkových stop, snížení spotřeby vody za obsazený pokoj. Zde dosahuje něco málo přes 60 procent na ušteřených energiích. Dle (https://www.ihgplc.com/about-us/awards) vyhrává každý rok Intercontinental Hotel Group stovky ocenění kde také uvádí některé z nich.

Wyndham Worldwide Historie hotelového řetězce Wyndham Worldwide začala podle webové stránky (http://www.wyndhamap.com/wps/wcm/connect/Wyndham/home/about-wyndham/Our- Company/History) v roce 1980, kdy tři lidé přišli s ideou vytvořit zákazníkům lepší dovolenou. V roce 2000 expandovala firma do jížního Pacifiku. V roce 2002 se rozšířila do Austrálie s prvním účelovým areálem na Kirra Beach v Queenslandu, a vytvořila další resort na Novém Zélandu. V roce 2003 získává další resort ve státě Victoria, a letovisko ve Flynns Beach v Jižním Walesu. V roce 2004 otevřela svou vlastní

30 cestovní kancelář pod nynějším názvem Travel Club by Wyndham. V roce 2006 vylepšila svůj program odměn, který vylepšil výhody na léto pro majitele WorldMark členství. V roce 2007 společnost založila další resort v Sydney. Dle (http://www.wyndhamworldwide.com/category/our-history) otevírá hotel v Číně. Je uznáván jako jedno z nejlepších míst pro práci na Havaji. Tento rok se stává oficiálním partnerem cikrusu Cirque du Solei. V roce 2008 byla zařazena v časopisu Fortune do seznamu mezi nejobdivovanější firmy. V tomto roce se firma celkově soustředila na ekologickou stránku a tak krom různých vylepšeních představila i zelené uniformy spředené z plastů, které tak posloužili ekologické stránce celkově. Dále spustila stránky pro rezervace v čínštině, čímž si otevřela další dveře k úspěcchu. V tomto roce se poprvé přesunula do Evropy, a to do Kypru, kde otevřela svou první evropskou pobočku. V roce 2009 je společnost uznána v časopisu Hotel & Hotel management, jako největší společnost v hotelových řetězcích ve Spojených státech amerických. Dále se v tomto roce zařadila mezi top green, společnosti což vypovídá o její prospěšné aktivitě v této oblasti. Asi nejvýznamější událostí v roce 2010 bylo oznámení licenční smlouvy s Planet Hollwood International do franšízy Planet Hollywood Hotels. V roce 2011 je institutem Ethispire uznána jako jedna ze světově uznávaných etických firem za rok 2011. Wyndham se přesouvá do Severní Ameriky a otevírá zde první hotel v regionu. V roce 2012 otevřela pětistý hotel v Asii a Tichomoří a jednostý hotel v Latinské Americe. Dále otevírá první hotel v Kostarice. V roce 2013 otevírá první Tryp by Wyndham na Středním Východě. V roce 2014 má více jak 100 hotelů v Německu. V roce 2015 má v Argentině 35 hotelů. Dále v roce 2016 zavádí v Indonesii . V tomto roce slaví 25 let od zahájení standardů za jakost. Wyndham byl několikrát během let své existence jmenován jako jedna z nejlepších společností pro výkonné ženy, a má spoustu dalších ohodnocení. V dalších různých zemích běhěm let získala ohodnocení pro nejlepší pracovní místa v určité oblasti, jako bylo například v Mexiku a dalších oblastech.

Dle mého názoru tento hotelový řetězec dostal každý rok tolik ocenění, že se nemůže srovnávat s ostatními, protože se za dobu své existence snažil angažovat ve více oblastech, na rozdíl od jiných hotelových řetězců.

Dle (https://www.wyndhamhotels.com/wyndham) spadají pod tuto značku další značky , Wyndham Grand, Wyndham, Wyndham Garden, Tryp by

31 wyndham, , by Wyndham, Microtel by Wyndham, Worldwide, Baymont Inn & suites, Days Inn, , Howard Johnson, , .

Marriott International Zde se zaměřím na poslední dobou známý fakt v oboru hotelnictví, a to spojení dvou velkých hotelových řetězců, a to a Starwood Hotels & Resorts. Dle (http://www.marriott.com/about/marriott-starwood-announcement.mi) se Marriott International a Starwood Hotels & Resorts spojili a vytvořili tak přes 5500 hotelů s více než 1,1 milionu pokojů ve více než 100 zemích světa, a tím se stali největším řetězcem, a překonali tak Hilton Hotels. Stávající odměny obou řetězců Starwoodu a Marriottu by tak měli být lepší a silnější než kdy předtím, takže se lidé nemusí bát ztráty jejich stávajících odměn, ale naopak, dojde k jejich výraznému zlepšení. Firma se bude snažit vzít to nejlepší z každého program, a vytvořit tak nový a lepší koncept.

Hotelový řetězec Starwood byl odkoupen dle tohoto internetového odkazu (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1620107-slucovani-hotelovych-retezcu- marriott-bude-mit-pres-milion-pokoju) za nemalou částku 307,1 miliard korun. A to hotelovým řetězcem Marriott. Jednalo se o částku v akciích a také v hotovosti.

Dle (http://www.marriott.com/about/culture-and-values/history.mi) se začal psát příběh hotelového řetězce Marriott v roce 1927, a to stánkem s limonádou. V tomto roce se zrodil název restaurace Hot Shoppers, kde podávali i jídlo. V roce 1928 otevrřeli další dvě restaurace. V roce 1969 otevřel Marriott svůj první mezinárodní hotelový řetězec, a to v Mexiku. V roce 1972 začal Marriott spolupracovat se společností Sun Line a začali podnikat i v oblasti výletních lodí. V roce 1983 přišli na trh s hotelem Courtyard, zaměřeným na obchodní cestující, který měl veliký úspěch. V roce 1984 byl pojemenován první hotel JW Marriott ve Washingotonu, a to na počest generálního ředitele J. Willarda Marriota. V pozdních letech roku 1980 se Marriott prudce rozrůstal, a měl pod sebou mnoho značek které spadali do jeho vlastnictví. Snažil se tak ovládnout co největší území ve světě. Stal se úplnou jedničkou ve svém oboru, a začal se zaměřovat primárně na obchodní cestující, kteří mu dle všeho přinášeli větší zisk, a větší pokrytí v centrech měst. V roce 1987 přišel Marriott, díky otevření dalších podznaček Fairfield Inn a Marriott Suites, jako vůbec první značka, která mohla

32 nabídnout tak široké portfolium rozčleněné na různé segmenty zákazníků. V roce 1987 získal novou podznačku Residence Inn. V roce 1988 dochází dle mého názoru k jeho nejlepšímu úspěchu, kdy otevřel svůj pětistý hotel, a to v hlavním městě Polska ve Varšavě, díky kterému se přesunul s podnikáním do východní Evropy, a započal tak svou cestu v Evropě. V roce 1995 si dokonce přidal do svého portfolia hotelovou značku The Ritz – Carlton, která je ve světě jednou z nejznámějších, a dokonce získala tituly za kvalitu v posledních letech. V roce 1977 zdvojnásobuje svoji přítomnost v zámoří, díky získání další hotelové značky, a to Renaissance Hotel Group. Ve stejném roce zahajuje další podznačku TownePlace Suites. O rok později otevírá další podznačku, s názvem , která je dnes dle mého názoru ve světě asi jedna z nejznámnějších, již dle svého poutavého názvu. V roce 2000, spoluzakladatelka Alice Sheets, dosahuje úctyhodného věku 92 let. V roce 2004 otevřeli svůj první Hotels & Resorts (psáno nad hotelem jako - BVLGARI), který otevřeli v proslulém městě módy, a to v Miláně v Itálii. V roce 2008 Bill Marriott společně s Ian Schrager oznámí nový luxusní koncept pod jménem The EDITION, který je nejluxusnější podznačkou, kterou Marriott nabízí pro své zákazníky. V roce 2009 Marriott zahájil další luxusnější podznačku , díky tomu se dle mého názoru stále více začíná soustředit na movitější zákazníky. V roce 2011 zahájil další podznačku AC Hotel. V roce 2012 začali být více moderní a zpřístupnili pro své zákazníky mobilní check-in. Také vytvořili speciální aplikaci pod názvem Red Coat Direct. Ve stejném roce získává značku , která také spadá do luxusnějšího segmentu. V roce 2013 Marriott debutuje se značkou pod názvem Moxy Hotels, která je pouze tříhvězdičková a soustředí se na segment střední třídy lidí v Evropě. V roce 2014 Marriot se svojí značkou Protea Hotels zdvojnásobuje počet svých pokojů v Africe na více než 23 000 pokojů, a tento úspěch určitě stojí za povšimnutí vzhledem k lokalitě ve které se nachází. Dle fotky se jejich hotely propojují s duchem Afriky, ale stále v moderním nádechu. V roce 2015 získává další podznačku and Resorts, a stává se v tu dobu největším hotelovým řetězcem nabízející full-service v Kanadě, což je určitě velikým úspěchem. V roce 2016 se konečně dostáváme k významnému spojení Marriott Hotels a značky Starwood Hotels & Resorts. Díky tomuto spojení se stávají největší značkou na světě, která nabízí více než 1,1 milionů pokojů ve více než 110 zemích, a zahrnuje do sebe více než 30 podznaček, které pokrývají celý svět a vytváří ubytování pro různé segmenty zákazníků.

33

Starwood Zde popíši historii hotelového řetězce Starwood Hotels & Resorts, a na závěr je oba porovnám.

Historie započala podle (http://www.starwoodhotels.com/corporate/press/history.html) roku 1991, ale své první hotely začala značka nakupovat až roku 1993. V roce 1997 v září, oznámila značka koupi Westin Hotels & Resorts, a ve stejném roce v říjnu, firma koupila další značku ITT Sheraton Corporation, která dnes patří také ke známějším značkám v oblasti ubytování. V roce 1998 se ze značky Starwood Capital po dokončení koupě Westin Hotels & Resorts, přejmenovala na Starwood Hotels & Resorts. K tomuto roku portfolio Starwood Hotels & Resorts zahrnuje více než 650 hotelů a letovisek v sedmdesáti zemích po celém světě, a to díky spojení všech zakoupených i stávajících značek. Ve stejném roce si značka otevřela svůj první hotel, s velmi zajímavým jménem, a to pod pouze jedním velkým písmenem – W. Tento hotel W byl poprvé otevřen v New Yorku, a zahrnuje dle mého názoru jednoduchý a čistý design s nádechem luxusu. Co je velmi zajímavé, je že značka W má na svých stránkách, dle (http://europe.whotelsthestore.com/en/?___store=wheu_en ), své produkty jako je povlečení, které k ubytovaní neodmyslitelně patří, ale také například, což je zajímavější, nabízí svíčky, umělecká díla, péči o tělo a další. Například svíčka vyjde okolo 800 Kč, takže se rozhodně jedná o luxusnější sortiment, jak je znát již podle ceny. Například Hilton nabízí ve svých hotelích ponožky, medvídky pro děti, a další věci) Tento řetězec je velice zajímavý právě tímto internetovým obchodem, a širokým sortimentem. Roku 1999 dle (http://www.starwoodhotels.com/corporate/press/history.html) kupuje značku Vistana Inc., která se později stává jednou z nejvýnosnějších pro značku Starwood. Ve stejném roce značka Starwood začíná s bonusovým programem Starwood Preffered Guest, která má za úkol odměňovat časté zákazníky kteří navštěvují jejich hotely. V roce 1999 přišli s unikátním konceptem kvalitních matrací, které si zákazník může koupit na těchto stránkách. Podle (http://europe.westinstore.com/en/the-heavenly- bed.html) vyjde matrace a postel královské velikosti na 3540 dolarů. Prodávají zde nespočet věcí, včetně čajů, lůžkovin, a věcí do koupelny. Myslím si, že jde o velice dobrý koncept, kdy zákazník může spát u sebe doma jako v hotelovém pokoji. Jejich marketing je podle mě nejlepší ze všech uvedených hotelových řetězců, protože se snaží najít přání zákazníků, jeho potřeby a tužby, které díky skvělému marketingu mají veliký úspěch. V roce 2001 společnost Starwood Hotels & Resorts jmenována jako jedna

34 z nejlepších hotelových společností na udílení cen World Travel Awards. Ve stejném roce společnost zavádí speciální postýlky pro děti ve svých hotelech, nazvané the Westin Heavenly Crib, které má zpříjemnit cestování s malými dětmi, díky speciálním, krásně propracovaným postýlkám a dalšími věcmi potřebnými pro děti. Dokonce zavádí v některých svých hotelech jesličky pro malé děti. Starwood, Westin a W hotely v roce 2003 oznámili, že v jejich hotelech jsou vítání i psi, a to na celém území Kanady a Spojených států amerických. Samozřejmě, jak je zde zřejmé, jedná se o luxusnější řetězec a proto vytvořili program pro psí miláčky s názvem LTD (Love That Dog – miluj toho psa), který splní všechny požadavky páníčka a jeho psího miláčka. Progam nabízí psí postele, šaty pro psy, hračky pro psy a dokonce i masáže, které zaručí luxus jejich psím miláčkům. Jako další novinku představil řetězec Sheraton matrace s názvem Sheraton Sweet Sleeper, které jsou 11,5 palce vysoké, a jsou antialergické, včetně polštářů. Cílem těchto matrací bylo dostat značku na vrchol luxusu v hotelových řetězcích. V roce 2005 program na odměnu zákazníků, s názvem Starwood Prefered Guest, byl zvolen programem roku v celých Spojených státech amerických. V roce 2006 získává Starwood značku Le Meridien, která také patří k luxusnějším konceptům. V roce 2007 značka přichází s dlouho očekávanými koncepty a Element Hotels, které se liší od předchozích konceptů nabízenými službami a vylepšenými technologiemi, a jsou laděny s přírodou a ekologickou stránkou, s důrazem na přírodní design. Tyto hotely, Aloft a Element, firma otevírá prvně v roce 2008. V roce 2009 značka Sheraton investuje do rekonstrukce mnoha svých hotelů, ať již v exteriéru, tak i interiérů, například do postelí a dalších věcí. V tomto roce uzavírá partnerství s ekologickou neziskovou společností s názvem Conservation International, která vede k ekologické strategii, a otázkách o vlivu na životní prostředí. Díky tomu se značka opět dostává kupředu v inovacích a trendech. Hlavním cílem je snižování odpadu, snížení energií a vody. Rok 2010 byl jedním z nejvýznamějších pro hotel Sheraton, kdy otevřel svůj tisícátý hotel. Sheraton si v tomto roce dává závazek snížit spotřebu vody o celých 20 procent, a spotřebu energií o celých 30 procent. V roce 2011 se přidává na podporu vyčištění světa, díky recyklaci mýdel, šamponů a dalších věcí, které se v hotelu běžně používají, a mohou se tedy vyrábět z recyklovaných materiálů, které zlepší budoucnost světa. V roce 2011 se stal New York jediným místem kde vlaje devět vlajek hotelů spadajících pod Sheraton. Také má největší portfolio v New Yorku co se týče čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů. Ve stejném roce dosáhl počtu 200 hotelů v Asii a Tichomoří, a také opět největšího počtu hotelů s čtyřhvězdičkovými

35 a pětihvězdičkovými hotely. V roce 2012 se stal program pro zákazníky Starwoodu nejbohatším elitním programem v historii. V roce 2016 došlo ke spojení značky Starwood a Marriott, když Marriot koupil značku Starwood.

Hilton Hotels Hilton Hotels je dnes dle mého názoru asi nejznámější ve světě, nejen díky své tradici a počtu svých hotelů, ale také díky slečně Paris Hilton, která se podílela na jeho zviditelnění ve světě, ať už kladnou nebo zápornou reputací. Hotely Hilton dnes patří mezi dražší hotely od kterých dnes lidé očekávají určitou kvalitu a úroveň služeb, která je také samozřejmě započítaná v ceně.

Dle (http://hiltonworldwide.com/about/history/) sem spadají značky Waldorf Astoria, & Resorts, Canopy, Hilton Hotels & Resorts, , Doubletree, Tapestry Collection,Embassy Suites, , Hampton, Tru, Homewood Suites, Home 2 Suites a .

Hilton Hotels byl otevřen panem Conradem Hiltonem, který začal podnikat v roce 1919, a to s jeho první koupí hotelu v místní vesničce v Texaském Cisco, The Mobley. Dle (http://www.streetdirectory.com/travel_guide/210602/hotels_and_hostels/the_history_o f_hilton_hotels.html) se Conrad Hilton narodil v roce 1887. Dle (http://hiltonworldwide.com/about/history/) První hotel, který nesl jeho jméno si otevřel v Dallasu roku 1925. Vzhledem k tomu, že ještě nebyla vynalezena klimatizace, orientoval výtahy, prádelnu a dlaší zařízení na západní straně, takže pokoje pro hosty nečelili prudkému západnímu slunci. V roce 1927 si otevřel ve Waco v Texasu první hotel s klimatizací. Co je na Hilton Hotels nejzajímavější, je to, že se stal prvním hotelovým řetězcem ve Spojených státech amerických, a to roku 1943 koupí dalších hotelů Roosevelt, a Plaza v New Yorku. V roce 1947 přichází s další inovací, a stává se prvním hotelem ve světě, který instaluje televize na pokojích. V roce 1949 se dostává na obálku časopisu Time jako první hoteliér, a dostává se mu tak velikého uznání v oboru hotelnictví. Znovu se objevuje na obálce v roce 1963. V roce 1954 za 111 milonů dolarů amerických koupí Statler Hotel, který se stává v té době nějvětším realitním obchodem. V roce 1955 se posouvá dále, a zakládá svou první rezervační kancelář, kterou nazývá HILCRON, ve které lze provést rezervace telefonicky, i na další způsoby. V roce 1955 otevírá moderní hotel v Istanbulu. Průkopníci v Hilton, otevřeli nový 380-pokojový

36 letištní hotel v San Franciscu. V roce 1964 následuje syn Barron svého otce Conrada Hiltona, a stává se prezidentem Hilton Hotels Corporation. V roce 1965 Hilton příchází s novým konceptem, a to hotelem výhradně pro ženy. Tento hotel má nabízet na míru služby, právě speciálně vybavené, jen pro potřeby žen. V roce 1969 otevírá další koncept Doubletree by Hilton, a to ve Scottsdale. Později v roce 1970 kupuje hotel Flamingo Hotel a Las Vegas International v Las Vegas, který později přejmenuje na Las Vegas Hilton. V roce 1979 Conrad Hilton umírá v úctihodném věku 91 let. V roce 1982 zakládá společnost Hilton nový koncept Condrad Hotels, s cílem provozovat luxusní hotely a letoviska v největších ocbhodních a turistických metropolích světa. Dále v roce 1984 otevírá další koncept, a to první Embassy Suites v Kansasu. Ve stejném roce otevírá první Hampton Inn a to v Memphisu v Tennessee. Hilton Hotels zavádí v roce 1987 věrnostní program s názvem Hilton HHonors. V roce 1989 otevírá první Homewood Suites Hotel v Omaze ve státě Nebraska. Hampton Hotels přišel s novou taktikou v roce 1989, a jako první hotel zaručují zákazníkům slib 100% záruky spokojenosti, a tvrdí, že jestliže nebudete spokojeni nemusíte za pobyt platit. Do této záruky spokojenosti, mezi jiné, patří č isté pokoje, pohodlné prostředí a příjemná obsluha. V roce 1990 Hilton Graden Inn debutuje s jeho čtyřmi lokacemi. V roce 1994 Hilton HHonors vítězí v soutěži bonusových věrnostních program, a to díky tomu, že svým zákazníkům nabízí navíc letecké míle. V roce 1995 spouští své první webové stránky s názvem: www.Hilton.com. V roce 2007 se Christopher J. Nassetta stává prezidentem, a výkonným ředitelem . Hilton expanduje v roce 2009 do 76 zemí, a stává se tak největším hotelem s full servicem na světě. Ve stejném roce Hilton Hotels Corporation mění své logo, i název, na Hilton Worldwide, který mu zůstává dodnes. V roce 2011 přichází s posledním konceptem Home2 Suites. Ve stejném roce je Hampton Hotels oceněn jako číslo jedna ve franšízingových příležitostech v časopisu Franchise 500.

Accor Jedná se o francouzský hotelový řetězec do kterého spadají luxusnější hotely a hotely normální cenové kategorie. Dle (http://www.accorhotels.group/en/group/who-we- are/accorhotels-in-brief) se jedná o příběh dvou přátel Gérarda Pélissona a Paula Dubrule, kteří si otevřeli svůj první hotel Lille Lisquin v roce 1967, kdy ještě ostatní ve Francii nevěřili, že by to bylo možné otevřít si obchodní hotel. V roce 1972 se už dostali za hranice a otevřeli první hotel v zahraničí, a to ve Švýcarsku. V roce 1973

37 dobyli střední východ ve městě Sharjah se svou první nemovitostí. V roce 1974 otevírá ve městě Bordeaux, první ekonomický hotel. Dále si zakoupili 3 - hvězdičkový řetězec , a otevřeli si první novotel v Africe ve městě Kamerun. Stoupají stále dál a zvyšují své cíle. V roce 1980 již nakupují značku , která patří mezi klenoty francouzského hotelnictví. Dále přidávají v roce 1982 speciální schéma voucherů do restaurací na jídla pro zaměstnance. V roce 1983 dosahují 440 hotelů, 1500 restaurací a 35 000 zaměstnanců ve více než 45 zemích. V roce 1984 kupuje centrum pro thalassoterapii Quiberon, a spouští tímto krokem značku Thalassa Accor. V roce 1985 spouští akademii Accor, v tu dobu první iniverzitu ve Francii v sektoru služeb. V roce 1999 vytvoří koncepci Suitehotel, která nabízí zákazníkům 30m apartmá. V roce 2000 spouští rezervace v reálném čase on-line na stránce: accorhotels.com. V roce 2003 otevírá první Ibis v Tianjin v Číně. V roce 2006 spustil program výhod pro své zaměstnance formou poukázek CESU ve Francii, a SERVICE v Turecku. V roce 2008 otevírá osmistý hotel v Šanghaji, a zahajuje celosvětový věrnostní program Accor a tvorbu solidarity. Etap hotel koncept, který je vůdcem v dostupném cenovém hotelu, otevírá v roce 2009 svůj čtyřstý hotel v Evropě. V roce 2010 navazuje spolupráci s TripAdvisorem, díky kterému lze vidět hodnocení ubytovaných zákazníků v hotelech Accor přímo na jejich webových stránkách. V roce 2011 MGallery otevírá tehdy svůj první hotel v Londýně. V tomto roce síť hotelů Accor zveřejňuje své výsledky vlivu na životní prostředí, a stává se v tu dobu úplnou novinkou, a pousouvá se tedy směrem k ekologické stránce, a zapojuje tak nepřímo i své okolí. V roce 2012 dosáhne počtu 500 hotelů v asijsko-pacifickém regionu, díky čemuž se posouvá ke špičkám ve svém oboru. V roce 2013 vyhrává ocenění za udržitelný rozvoj v oboru hotelnictví. Dále si otevirá v tu dobu stý Novotel v Phuketu v Thajsku. V roce 2014 dosahuje společnost více než 1700 hotelů, a pokračuje tak k svému cíly. V roce 2015 se dokonce Accor stal partnerem HeForShe v podpoře za rovnost práv žen a mužů. V tomto roce dále oslavil dosažení 500 000 pokojů. V roce 2016 MGallery se stává MGallery by Sofitel a otevírá své první hotely v Izraeli a Brazílii. Díky jejich odvaze a kreativitě je dnes Accor velmi úspěšný, a sdružuje více než 4100 adres ve více než 95 zemích světa.

Best Western Tento hotelový řetězec je dnes jeden z nejznámějších a vyskytuje se i na místech, kde ostatní hotelové řetězce nepůsobí, jako je například Thajsko, Albánie apod. Dle mě je to jeden z nejlepších hotelů jak kvalitou, tak i rozmanitostí vybavení a stylu hotelů. Když

38 jsem pracovala ve Spojených státech amerických, a poté je následně procestovala, bydlela jsem převážně v hotelovém řetězci Best Western, který se v každém státě měnil vybaveností pokoje a stylem pokoje. Například v jedné zapadlé vesničce ve státě Tennesee byl hotel vybaven krbem, a celá atmosféra pokoje byla laděna v mysliveckém duchu. Tento styl si nedokážu představit u mne, v mé domácnosti, ale k tomuto místu neodmyslitelně patřil.

Dle (https://www.bestwestern.com/content/best-western/en_US/about/press-media/best- western-timeline-and-story.html) hotelový řetězec Best Western začal v roce 1946 s řadou motelů, který vybudoval pan MC Quertinem, který měl v tu dobu zkušenost 23 let v bussinesu. Řetězec začal s doporučováním ostatních hotelů pro cestující, kteří hledali navazující ubytování na své cestě. V roce 1951 v americkém magazínu Motel Magazine, Guertin hovořil o významu a důležitosti reklamních vlastností. To bylo označeno za revoluční přístup v oblasti ubytování. V roce 1961 má jako jediný rezervační službu, která pokrývá celé Spojené státy americké. V roce 1962 mění řetězec své logo, které má stejné až do roku 1974. V roce 1963 se stává Best Western největším motelovým řetězcem současného průmyslu s více jak 699 členy a 35 201 pokoji. V roce 1964 se skupina motelů východně od řeky Mississippi přejmenovala na Best Eastern Inc. Obě členství Best Western a East Western se v roce 1964 sjednotili na Best Western. Je zvoleno nové vedení, firma a Guertin v tomto roce odchází. Sídlo se přesunulo z Long Beach v Kalifornii do Phoenixu v Arizoně. To kvůli úsporám a pro budoucí rozšiřování služeb. Best western se v roce 1972 dostává prvně do zahraničí, a to na Nový Zéland a Austrálii. V roce 1982 vstupuje do rodiny motelů Itálie a Dánsko. V roce 1984 Nizozemí, Belgie a Finsko. V roce 1985 Španělsko, 1986 Portugalsko a v roce 1987 Norsko. V roce 1988 Gold Crown International Program pro časté cestovatele získal během roku více než 200 000 členů, a měl tržby přes 40 milionů dolarů. V roce 1990 se přesouvá do Řecka, dále expanduje v roce 1992 do Jižní Ameriky s jeho první nemovitostí v Brazílii, a dále také v Turecku. V roce 1993 Best Western předělává logo. Nejlepšími hotely Best Westernu se stávájí hotely v Japonsku, Rusku, Venezuele, a v Litvě. V roce 1994 se přesouvá do vzdálené Indie. V roce 1995 se přesunuje na Střední Východ, a to do Izraele. Dále expanduje do Botswany, Zimbabwe a Jihoafrické republiky, čímž se dostává úspěšně na další méně dotčená místa. V roce 2001 otevírá další hotel v Bangkoku v Thajsku. V roce 2006 slaví 60. výročí, kdy svým zákazníkům dává speciální cenu za noc ve výši 5.40 dolarů. V roce

39

2007 začíná partnerství s Harley-Davidson, a dále v tomto roce začíná využívat online průzkumy na spokojenost zákazníků, díky kterým může zdokonalovat své služby. The Crown Club Gold, který slaví v roce 2008 již 20. výročí, se přejmenovává na Best Western Rewards. V roce 2010 se rozčleňuje na Best Western, Best Western Plus, a Best Western Premier. V roce 2012 zavádí velmi pokročilé technologie v úklidu, jako jsou například UV hůlky, černá světla a speciální dálkové ovladače. V roce 2014 přichází s Premier Collection, a dále s VIB, kdy se jedná o koncept, který je zaměřený převážne na styl a moderní technologie. V roce 2015 opět vylepšuje své logo, které se táhne v modrém duchu a výrazným nápisem, a také s použitím 3D technologie.

Choice Hotel International Dle (https://www.choicehotels.com/about/corporate-history) se jedná o franšízingovou společnost, která má více než 6400 hotelů, víc než 500.000 pokojů, ve více jak 40 zemích. Je provozována pod názvem Quality Courts United.

Dle (https://www.choicehotels.com/) do této značky spadá Comfort Inn, Comfort Suites, Sleep Inn, Quality Inn, Clarion, Cambria Hotel & Suites, Suburban Extended Stay Hotel, a .

Historie této značky začala roku 1939 sedmi majiteli motelu. V roce 1940 byla průměrná cena za pokoj 3,21 dolaru. V roce 1941 začali vytvářet první hotelový řetězec v zemi. V roce 1950 byla už cena posunta z původních 3,21dolaru na 5,91 dolaru za noc. Quality Courts se stává prvním, který nabízí inovace, jako například koberec od zdi ke zdi, 24 hodinovou recepci, nebo každodenní výměnu ložního prádla. Také zavádí telefony přímo na pokoje. V roce 1960 se průměrná cena pokoje dostává na 10,81 dolaru. V roce 1969 se počet hotelů rozšířil na 24 000 pokojů, což je v té době největší sdružení v nezávislých porovozovatelích motelů ve světě. V roce 1970 se dostává na cenu 19,83 dolarů za pokoj. V roce 1972 mění svůj název na Quality Inns International, a také v tomto roce poprvé otevírá hotel v Evropě, a to v Německu. Už v roce 1980 se cena dostává na dvojnásobnou, a to 45,44 dolaru za noc. V tomto roce se Quality Inn International spojuje s Manon Care (zdravotnická firma). V roce 1981 rozděluje svůj řetězec na podznačky: Quality Royale, Comfort Inn. V roce 1993 otevírá tisící hotel v Georgii, a ve stejném roce se stává největším poskytovatelem franšízy v Kanadě. V roce 1994 vstupuje do Hondurasu. V roce 2000 opět zvedá ceny, a průměrná cena za

40 pokoj je nyní 85,89 dolarů za noc. V roce 2001 spustí zajímavou kampaň, a to poděkování Američanům za jejich cestování. V roce 2003 začíná franšízu v Austálii, Novém Zélandu, Samoe, Fidži, Nové Quinei. V roce 2005 otevírá novou podznačku Cambria Suites. V roce 2006 předčil program odměn více než 5 milionů členů. V roce 2010 zavádí nové stránky pod názvem ChoiceHotels.com. Dále v tomto roce překonává milník 10 milionů členů a končí tento rok s 12 miliony členy. V roce 2011 obdrží cenu za technologii od časopisu Hospitality Technology. V tom roce také dosahuje přes 4000 hotelů po celém světě. V roce 2012 program odměny dosahuje rekordních 15 milionů členů. V roce 2014 slaví firma své 75. výročí. Firma dále vytvořila své první aplikace na rezervace přes hands free pro automobilové vozy značky Ford. Choice Hotels se dále rozšiřuje do Č íny a Turecka a vlastní tak franšízu ve více než 35 zemích a teritoriích. Na těchto stránkách (http://www.choicehotelsdevelopment.c om/) firma uvádí možnosti franšízingové spolupráce, které jsou pro budoucí investory a veřejnost určitě zajímavé.

Home Inns Dle (http://www.hospitalitynet.org/brand/23000226.html) se jedná o čínský hotelový řetězec, který byl založen v roce 2002.

Dle (https://www.crunchbase.com/organization/home-inns#/entity) má od roku 2011 více než 400 hotelů. K jeho podřízeným hotelům patří značky , Yitel a Motel ve více než 250 městech v Číně. Dle (http://www.bthhotels.com/Event) byl v roce 2003 oceněn jako top hotel v 20 nejlepších hotelých sítích v Číně. V roce 2004 vytvořil program na vzdělávání nazvaný Home School of Hotel Management. V roce 2005 zpřístupnil platby on-line, čímž dosáhl plného pokrytí, a tím konkurenční výhody. V roce 2007 překonal počet více jak 330 hotelů a stále vzrůstal. V dubnu tohoto roku opět vyhrál prestižní soutěž v Číně pro nejlepší hotelové řetězce. V roce 2008 získal svou ochranou známku pod názvem Home. V roce 2009 Home Inns a Ctrip podepsali dohodu, která měla pomoct k expanzi hotelové sítě. V roce 2011 se podíl na trhu značky Home Inn zvýšil z 17 procent na 25 procent. V roce 2012 se dokonce dostal do časopisu Fortune, kde se umístil jako devátý v seznamu na 100 nejvíce rostoucích společností. V roce 2013 v říjnu, se dostal mezi deset nejlepších hotelových řetězců na světě, a stal se nejvlivnější značkou v Číně, což byl veliký úspěch. V květnu roku 2014 Home Hotel Group přišla s novou strategií, a novou image (podoba) hotelu ve všech jejich ubytovací

41 zařízeních. V roce 2014 se dostává do nejlepších žebříčků, například do top sledovaných společností v Číně. V roce 2015 se dostává do 100 nejcenějších značek v Číně. V roce 2016 Home Hotel Group přišla s novou značkou Home town.

Dle mého názoru jsou tyto stránky ze všech uvedených hotelových řetězců nejméně srozumitelné. Firma sice získala hodně ocenění, avšak je velice složité porozumět o jaké hodnocení se ve většině případů jedná. Celkově je problém, že stránka je v čínském jazyce a musí se překládat do anglického jazyka, což už samo o sobě, dle mého názoru, způsobí jisté problémy v porozumění. Dále si myslím, že je zde moc zbytečných informací, kterým veřejnost neporozumí. Já sama bych stránky zjednodušila a udělala zde jen důležité a přehledné milníky.

2.2 Komparace hotelových řetězců v letech

Zde budu postupně komparovat vybrané hotelové řetězce v počtech hotelů a pokojů, jejich dalších významných ukazatelů, které následně všechny porovnám. Dále zde popíšu jednotlivé bonusové programy vybraných hotelových řetězců, a jejich následné úmístění. Také zde uvedu, které hotely vyšly jako nejvíce přátelské pro segment LGBT a americký index spokojenosti v mnou vybraných hotelových řetězcích.

Komparace hotelových řetězců v počtech hotelů a pokojů v období deseti let Našla jsem data na webových stránkách od společnosti MKG Hospitality (http://mkg- consulting.com/mkg-consulting-open-minded-experts/) které jsem utřídila, a dala do tabulky. Data nebylo lehké najít a hlavně je seskupit dohromady. Jednalo o americké webové stránky, které jsem musela najít přes další internetové portály. Postupně jsem se dostávala od jedné statistiky k další. Horší bylo najít data z roku 2006, které jsem hledala nejdéle, jelikož statistiky nebyli dostupné na stejných webových stránkách. Dle (http://mkg-group.com/mkg-group-expert-hotelier/) se jedná o společnost, kterou založili dva bratři, kteří přišli z rodiny hoteliérů George Panayotis a Constantine Panayotis. Společnost založili v roce 1985 MKG, ale původně se zaměřili na produkty z vanilky a hroznů, a jejich následný prodej. Poté, díky tomu, začali realizovat své první studie pro hotelové skupiny. Jedná se o společnost, která každoročně zpracovává statistiky pro obor hotelnictví.

42

V tabulce č. 1 můžeme vidět umístění hotelových řetězců pouze ve Spojených státech amerických. Jako poslední zde skončil Accor, který je však v Evropě v počtech pokojů i hotelů na prvním místě. Jak můžeme dále vidět, kdybysme brali v úvahu následné spojení Marriottu a Starwoodu z tabulky č. součet pokojů by byl 4133, což by na první místo, bohužel nestačilo. Umístili by se tedy na místě druhém. Co se týče počtu pokojů po jejich spojení, by byl součet 743 679 a umístili by se tedy na prvním místě. Jelikož bereme však v úvahu rok 2015 před jejich spojením, bude vítězem Wyndham pro počet hotelů, a pro počet pokojů bude vítězem Hilton.

Tabulka č. 1 Počet hotelů a pokojů ve Spojených státech amerických v roce 2015 Počty hotelů Pořadí Počty pokojů Pořadí Wyndham 5582 1. místo 433 512 4. místo IHG 3840 3. místo 479 575 3. místo Hilton 3791 4. místo 561 887 1. místo Marriott 3511 5. místo 557 479 2. místo Starwood 622 6. místo 186 200 6. místo Home Inns N/A N/A N/A N/A Choice 4129 2. místo 389 661 5. místo Accor 306 7. místo 51 001 7. místo Best Western N/A N/A N/A N/A Zdroj:http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_201 5.pdf / vlastní zpracování

V tabulce č. 2 jsem zpracovala data od společnosti MKG, která vyvíjí každoročně statistiky pro vývoje v počtu hotelů a pokojů. Pro přehlednost jsem data rozdělila na počty hotelů a na počty pokojů v rozmezí deseti let. Pro počty hotelů jsem si vybrala tabulku, kde je přesně vidět, jak se v jednotlivých letech hotelové řetězce vyvíjeli v počtech hotelů. Výběr zde uvedených hotelových řetězců jsem dělala na základě statistiky (https://www.statista.com/statistics/245684/number-of-hotels-of-international- hotel-groups/) top hotelových řetězců v počtech hotelů a pokojů. Je zde hned na první pohled vidět, že společnost Wyndham, a za ní o více než tisíc hotelů méně společnost Choice, jsou nejlepšími hotelovými řetězci, jak od roku od 2006, tak i do roku 2016, kde je jasně vidět, že v tomto období hotelové řetězce zvýšili počet svých hotelů

43 o zhruba tisíc hotelů. Nejhůře se zde umístil hotelový řetězec Starwood a za ním novější čínský hotelový řetězec Home Inns, kde můžeme vidět, že předešlá data jsou z tohoto důvodu nedostupná. Do tabulky jsem Home Inns uvedla proto, že je dnes velmi významným hotelovým řetězcem ve Spojených státech amerických, a vzhledem k tomu o jak mladý hotelový řetězec se jedná, dosáhl velikého pokroku.

2.3 Vývoj hotelových řetězců v letech

Tabulka č. 2 Top hotelové řetězce působící v USA a jejich vývoj v počtech hotelů za roky 2006-2015 v celém světě Hotelový Počty hotelů v letech ve světě řetězec 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

IHG 3606 3741 3949 4186 4432 4437 4480 4602 4697 4840

Hilton 2744 2901 2967 3259 3526 3689 3843 3992 4115 4278

Marriott 2672 2775 2921 3088 3329 3446 3537 3672 3783 4177

Wyndham 6348 6473 6544 7043 7122 7152 7205 7342 7485 7645

Choice 5145 5316 5570 5827 6021 6142 6203 6198 6303 6376

Accor 4065 4121 3871 3982 4111 4229 4426 3515 3576 3717

Starwood 845 871 896 942 979 1041 1077 1121 1161 1207

Best 4195 4164 4035 4032 4048 4015 4078 4024 4046 3900 Western Home N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1426 1772 2180 2609 Inns Zdroj:http://hospitality-on.com/en/news/2015/03/25/global-hotel-ranking-2015-a- second-chinese-operator-climbs-into-the-top-10/ vlastní zpracování

44

V tabulce č. 3 je počet pokojů v rozmezí deseti let pro vybrané hotelové řětězce, které jsou srovnané od největšího počtu pokojů po nejméně pokojů. Zde je vidět, jak již zmiňovaný nový čínský hotelový řetězec zaznamenal rychlý nárůst od svého vzniku. Jako další můžeme z grafu dobře vidět, že Best Western nezaznamenal příliš velký růst, kde dokonce šel s počty pokojů dolů. Na první pozici se umístil Intercontinental, dále hned za ním Hilton, poté Marriott a nakonec Wyndham. Tyto všechny hotelové řetězce se umístili za sebou s podobnými počty hotelových pokojů. V lepším průměru se umístil Choice a hned za ním Accor. Nejhůře se umístil Home Inns, poté Best Western a nakonec Starwood.

Tabulka č. 3 Komparace hotelových řetězců v USA a ve světě Počty Pořadí Počty Pořadí Počty Pořadí Počty Pořadí hotelů hotelů pokojů pokojů USA ve USA ve světě světě Wyndham 5582 1. 7645 1. 433512 4. místo 660826 4. místo místo místo IHG 3840 3. 4840 3. 479575 3. místo 710295 1. místo místo místo Hilton 3791 4. 4278 4. 561887 1. místo 708268 2. místo místo místo Marriott 3511 5. 4177 5. 557479 2. místo 701899 3. místo místo místo Starwood 622 6. 1207 9. 186200 6. místo 346599 7. místo místo místo Home N/A N/A 2609 8. N/A N/A 296075 9. Inns místo místo Choice 4129 2. 6376 2. 389661 5. místo 504808 5. místo místo místo Accor 306 7. 3717 7. 51001 7. místo 482296 6. místo místo místo Best N/A N/A 3900 6. N/A N/A 302144 8. Western místo místo Zdroj:http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_201 5.pdf /vlastní zpracování

V grafu č. 1 je vyobrazen nárůst v počtech hotelů v célém světě v rozmezí deseti let, kde je zřetelně vidět pořadí jednotlivých hotelových řetězců.

45

Graf č. 1 Top hotelové řetězce působící v USA a jejich vývoj v počtech pokojů za roky 2006-2015

IHG

Hilton

Marrio

Wyndham

Choice

Accor

Starwood

Best Western

Home Inns

0 100000 200000 300000 400000 500000 600000 700000 800000

Home Best Starwoo Wyndha Accor Choice Marrio Hilton IHG Inns Western d m 2015 296075 302144 346599 482296 504808 660826 701899 708268 710295 2014 256555 314318 339243 461719 502663 645423 653719 678630 686873 2013 214070 311611 328055 450199 497023 627437 638793 652378 675982 2012 176562 311598 315346 531714 502460 613126 617837 633238 658348 2011 93898 307155 308700 506660 495145 612735 602056 605938 647161 2010 308477 291638 492675 487410 580876 587813 597674 643787 2009 305387 284800 478975 472526 592880 545705 544361 619851 2008 308636 274535 461698 452027 550576 521201 498174 585094 2007 315401 265596 486512 429401 543234 502089 497736 556246 2006 315875 257889 475433 418488 532669 485979 472510 537533

Zdroj: http://hospitality-on.com/en/news/2015/03/25/global-hotel-ranking-2015-a- second-chinese-operator-climbs-into-the-top-10/ vlastní zpracování

46

Největším hotelovým řetězcem po celém světě se v lednu v roce 2015 stal InterContinental (IHG) s celkovým počtem 710,295 pokojů po celém světě. V roce 2016 byl díky spojením hotelových řetězců Marriott a Starwood překonán počtem 1,108,852 pokojů. Proto zde uvedu následný graf, který nastal před a po spojení Marriottu a Starwoodu. Zde je vidět velmi rapidní nárůst, po spojení obou hotelových řetězců. Zmíněný InterContinental se nyní umístil až na 3. místě za Hiltonem.

2.4 Spojení hotelových řetězců Marriott a Starwood

Graf č. 2 Spojení hotelových řetězců Marriott a Starwood v roce 2016

1200000

1108852

1000000

Marrio + Starwood

800000 751350 Hilton Worldwide

744368 IHG

600000 678042 Wyndham Accor

554517 Choice 400000 Home Inns 507483 Best Western

200000 321802 311870

0 Rok 2016 po spojení Marriou a Starwoodu

Zdroj: http://hospitality-on.com/en/news/2016/04/08/global-hotel-ranking-top-10-what- does-the-future-hold-after-the-marriott-starwood-merger/ vlastní zpracování

Pokud budeme komparovat Spojené státy americké s celým světem v počtech hotelů a pokojů, v tabulce č.3 uvidíme, že pořadí se zde liší. Co se týče počtu hotelů v USA celkově jsou, zde až do 5. místa hotely umístěny stejně. Také stejně jsou umístěny hotely Accor a Choice na druhém a sedmém místě. Jediný rozdíl je zde

47 v hotelu Starwood, který je poté na 9. Místě, se zahrnutím hotelu Best Western a Home Inns, který by však neměl vliv na poslední místo, i kdyby byly hotely vyřazeny. Dále pokud porovnáme umístění celkově a v USA v počtech pokojů, je zde vidět, že se zde pořadí mění. Na 1. místě zůstává Wyndham a na 5. místě Accor.

2.5 Věrnostní programy hotelů

IHG odměny se dělí dle (https://www.ihg.com/rewardsclub/us/en/join/register) : • Club – možnost vybrat si sbírat body nebo letecké míle, internet zdarma, přizpůsobení pobytu na míru, exklusivní ceny pokojů pro členy klubu • Gold Elite – pro postoupení musíte splnit 10 nocí nebo 10.000 bodů, navíc prioritní check-in, navíc 10% bonus při dosažení další úrovně hranice • Platinum Elite – musíte získat 40 nocí nebo 40.000 bodů, navíc získáte 50% bodů za dosažení další úrovně hranice, zaručenost dostupnosti pokoje • Spire Elite – musíte získat 75 nocí nebo 75.000 bodů, navíc 100% bonus bodů při dosažení hranice

Hilton výhody se dělí následovně dle: • Member – stačí jen registrace, garantovaná sleva pro členy, digitální check- in(vyberete si on-line pokoj), pozdní check-out, express check-in, druhý host neplatí. • Silver – členství získáte za 4 pobyty nebo 10 nocí, navíc 15%bodů, pátá noc zdarma, plus 2 vody ve vybraných hotelích. • Gold – členství získáte za 20 pobytů nebo 40 nocí nebo 75.000 bodů, 25% bodů navíc • Diamond – členství získáte za 30 pobytů nebo 60 nocí nebo 120.000 bodů, navíc 50%.

Wyndham odměny se dělí následovně: • Blue level - 10 bodů za každý 1 utracený dolar, za 15.000 bodů zdarma 1 noc ve vybraných hotelech, zdarma wifi, • Gold level – speciální telefonní kontakt na rezervace pro členy, preferovaný pokoj, pozdní check-out • Platinum level – ranní check in, výhody pro autopůjčovny v USA a Kanadě

48

• Diamond level – pokud bude dostupný, dostanete vždy lepší pokoj než rezervovaný, zdarma občerstvení na uvítání ve formě nápoje a jídla Best Western odměny se dělí na: • Blue – jako člen získáte 10 bodů za každý utracený dolar, body nikdy nevyprší, exkluzivní rezervační linka • Gold – musíte dosáhnout 10 nocí nebo 7 pobytů nebo 10.000 bodů, 10% bodů jako bonus za pobyt, možnost dostat dárek nebo body navíc při příjezdu • Platina – musíte splnit 15 nocí nebo 10 pobytů nebo 15.000 bodů, 15% bodů jako bonus za pobyt, • Diamond – musíte splnit 30 nocí nebo 20 pobytů nebo 30.000 bodů • Diamond Select – musíte splnit 50 nocí nebo 40 pobytů nebo 50.000 bodů, jako bonus získáte 50% bodů jako bonus za pobyt

Choice odměny: • Jen jedna úroveň členství pro všechny, zlevněné noci ve vybraných hotelech, digitální dárkové karty, získat 10 bodů za 1 utracený dolar, body nikdy nevyprší.

Accor odměny se dělí na: • Classic – extra sleva 10% z ceny pokoje, online check-in, exkluzivní slevy 2 krát do roka, předprodej lístků pro show v Accor aréně, internet zdarma, 24 hodinová informační linka pro členy v 11 jazycích • Silver – navíc uvítací drink, pozdní check-out na požádání • Gold – navíc ranní check-in na požádání, garance dostupnosti pokoje, možnost dostání lepšího pokoje ve stejném standardu • Platinum – navíc přístup do speciálního salónku pokud se nachází ve vybraném hotelu

Marriott odměny se dělí na: • Member – nejnižší ceny při přímé rezervaci, možnost si zvolit jestli chceme bonusy, a nebo bonusy ve formě leteckých mil. • Silver – více leteckých mil za nákupy

49

• Gold – navíc zaručeno dostání preferovaného typu pokoje, zaručený přístup do salónku se snídaní pro dvě osoby, možnost check-outu po 16 hodině, možnost navýšení třídy pokoje zdarma • Platinum – bonus ve formě leteckých mil nebo bonusových bodů, 48 hodin zaručená dostupnost pokoje

V tabulce č. 4 je uveden přehled nejlepších bonusových programů hotelových řetězců, které jsem našla na stránce (http://travel.usnews.com/rankings/travel-rewards/hotel- rewards/) , kde je žebříček umístění, a i jejich hodnocení z celkových možných dosažených 5 bodů. Je důležité poukázat na to, že ž ádný hotelový řetězec nezískal plných 5 bodů z celkového hodnocení bonusového programu. Na prvním místě se umístil Wyndham s celkovým skóre 4,77 z 5 bodů, jeden z největších hotelových řetězců, který je jedním nejúspěšnějším v oboru. Na druhém místě se zároveň umístili Marriott a Best Western s celkovým počtem 4,64 z 5 bodů. Dále na osmém místě Hilton s 3,95 z 5 bodů a hned po něm na devétém místě IHG s 3,87 body z 5 bodů. Na jedenáctém místě se umístil Starwood s 3 body z 5 bodů. Úplně jako poslední z mnou porovnávaných řetězců se umístil, až na šestnáctém místě, Accor s celkovým skóre 1,95 z 5 bodů. Je zde také dobře vidět, ž e patnáct z celkových osmnácti umístěných řetězců vzniklo ve Spojených státech amerických. Jedná se o jeden z jejich marketingových tahů, který cílí přímo na zákazníky pomocí výhod.

Můj názor je takový, ž e dnes lidé mají více možností, a proto je stále potřeba konkurenci předhánět a vylepšovat své bonusové programy v rámci svých možností. Šťastný host je právě to, co nám zajistí v budoucnu tržby a dobrou reputaci.

50

Tabulka č. 4 Nejlepší hotelové bonusové programy v roce 2016 - 2017 Pořadí Bonusové programy Původ Hodnocení Počet hotelů 1. místo Wyndham rewards USA 4,77 z 5 více než 4000 2-3. místo Choice privileges USA 4,64 z 5 více než 4000 2-3. místo Marriott rewards USA 4,64 z 5 více než 4000 4. místo Best Western rewards USA 4,26 z 5 více než 4000 5. místo La Quinta returns USA 4,21 z 5 500-999 6. místo Club Carlson USA 4,08 z 5 1000-3999 7. místo Gold Passport USA 3,97 z 5 500-999 8. místo Hilton Hhonors USA 3,95 z 5 více než 4000 9. místo IHG rewards club BRITÁNIE 3,87 z 5 více než 4000 10. místo Leaders club USA 3,81 z 5 100-499 11. místo Starwood preferred quest USA 3,00 z 5 1000-3999 12. místo Stash hotel rewards USA 2,81 z 5 100-499 13. místo Kimpton hotels & USA 2,54 z 5 méně než 100 restaurants 14. místo Omni hotels & resorts USA 2,51 z 5 méně než 100 15. místo iPrefer USA 2,10 z 5 500-999 16. místo Le club Accor FRANCIE 1,95 z 5 1000-3999 17. místo Fairmont hotels & resorts KANADA 1,49 z 5 100-499 18. místo & resorts USA 0,96 z 5 méně než 1000 Zdroj: http://travel.usnews.com/rankings/travel-rewards/hotel-rewards/ vlastní zpracování

V následujícím grafu č. 3 zobrazím americký index spokojenosti zákazníků ve vybraných hotelových řetězcích, s kterými ve své diplomové práci pracuji. Vybrala jsem si rozmezí deseti let, kde je zřetelně vidět, jak se index spokojenosti měnil. Bohužel jsem nemohla najít data pro každý hotelový řetězec, který jsem k výzkumu potřebovala, protože tyto statistiky nebyli pro veřejnost dostupné. Získala jsem data jen za rok 2017 pro hotelové řetězce Hilton a Marriott, který si myslím, že dostatečně pro výzkum postačí. Pro hotelový řetězec Accor statistika zpracována nebyla. Myslím si, že to bylo z důvodu toho, že se jedná o francouzský hotelový řetězec. Hotel Home Inns,

51 také bohužel zpracován nebyl, jelikož se jedná o čínský hotelový řetězec. V grafu je zřetelně vidět, že se všem uvedeným hotelovým řetězcům index spokojenosti zlepšil, pouze Best Western skončil na stejném indexu na kterém začal. Nejlepší index spokojenosti získal Intercontinental s indexem 78, ale pokud vezmeme v úvahu poslední rok 2017, který je uveden na této webové stránce podle (https://www.statista.com/statistics/422112/american-customer-satisfaction-index-for- hilton-hotels/) vyjde nejlépe Hilton s indexem 81. Hned za ním by vyšel dle této stránky (https://www.statista.com/statistics/194728/customer-satisfaction-with-us-marriott- hotels-since-2008/) s indexem 80 Marriott a jako další Starwood s indexem 79. Nejhůře by dle grafu vyšel Wyndham, který mě díky tomu, že vyhrál nejlepší bonusový program a má spousty dalších výhod jako poslední v indexu spokojenosti opravdu překvapil.

Graf č. 3 Americký index spokojenosti zákazníků v hotelových řetězcích od roku 2008 do roku 2017

80 79 78 78 78 78 78 77 76 76 76 76 76 76 76 76 76 75 75 75 74 74 74 74 74 74 74 74 Skóre 73 73 72 72 72 71 71 70 70 70 70 70 70

68 68 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Best Western 76 75 76 76 76 79 74 74 75 76 Choice 71 76 74 74 76 75 74 73 74 74 Wyndham 70 70 70 73 70 72 72 68 70 71 IHG 74 75 78 76 77 78 78 76 76 78

Best Western Choice Wyndham IHG

Zdroj: https://www.statista.com/statistics/194735/customer-satisfaction-with-us-best- western-hotels-since-2008/ vlastní zpracování

52

2.6 LGBT friendly hotely

Zde bych chtěla ukázat jaké hotelové řetězce jsou dnes LGBT friendly ( přátelské hotely pro lesbičky, gaye, bisexuály a transvestity). Konkurence v podnikání je veliká a pokud máme zájem v hotelnictví podnikat, měli by jsme tento segment zákazníků brát vážně a snažit se je přilákat. Jedná se z pravidla o movitější klientelu, která si ráda za kvalitu připlatí. Je také důležité si uvědomit, že ve většině států ve Spojených státech amerických jsou dnes sňatky těchto klientů legální, takže to sem láká klientelu z celého světa.

Zde uvedu dvanáct nejlepších hotelových řetězců pro segment LGBT podle (http://www.travelandleisure.com/trip-ideas/lgbt-travel/lgbt-friendly-hotel-brands) : 1. Kimpton Hotels 2. Marriott International 3. Starwood hotels & resorts 4. Hyatt Hotels 5. Hilton International 6. MGM Resorts 7. Caesars Entertaiment Corporation 8. Sonesta Hotels 9. InterContinental Hotels Group 10. Wyndham Worldwide

Z analýzy na výše uvedené stránce vyšlo, že homosexuální a bisexuální muži preferují ubytovaní v hotelech, zatímco ženy bisexuální nebo lesbičky upřednostňují ubytovaní přes internetové portály jako je Airbnb apod. Takže je podle mě velice se v oblasti hotelnictví spíše zaměřit na muže než na ženy, a nabídku služeb zacílit právě na ně.

V grafu č. 4 byli dotazováni LGBT turisté, kteří hodnotili, jaký hotel na ně působí jako nejvíce přátelský. Graf je zpracován v procentech, ale bohužel zde není uvedeno o jak velký segment dotazovaných se zde jednalo. Vzhledem k mnoha kampaním a podpoře LGBT segmentu se jím stal na prvním místě právě Marriott, který bral tento segment jako velice důležitý a s jeho kampaní “Love Travels si získal hodně potencionálních hostů. V grafu jsou porovnány roky 2014 a 2015, kde je jasně vidět, že v roce 2014 byli

53 stejně hodnoceny jako nejlepší Marriott a Hilton. Rok poté už tomu, tak nebylo a Hilton skončil za Marriottem. V roce 2015 si od roku 2014 polepšil Hyatt a (spadá pod Starwood, nyní pod IHG). Na rozdíl od ostatních, kteří si polepšili, skončil Kimpton (spadá pod IHG) na posledním místě a ještě si naproti roku 2014 pohoršil.

Graf č. 4 Srovnání nejvíce přátelských značek podle LGBT hostů ve dvou po sobě jdoucích letech v procentech 45 41 39 40 35 35 35

30 Marrio

25 Hilton Wolrdwide 19 Hya 20 16 16 14 W Hotels 15 12 13 Kimpton hotels & restaurant 10

5

0 2014 2015

Zdroj:https://skift.com/2016/01/27/6-charts-showing-state-of-lgbt-travel-in-the-u-s/ vlastní zpracování

Co je další věcí, kterou je dobré zdůraznit, že se umístili jako nejlepší hotely por LGBT segment, dva z mých vybraných hotelových řetězců, a to mezi 5 hotelů, které po celou dobu toho než se staly sňatky pro LGBT legální, podporovali tento segment dle (https://thepointsguy.com/2015/08/hotels-with-pride/) s pýchou a hrdostí. Jednalo se konkrétně o hotel Best Western Plus – Sunset Plaza Hotel v Kalifornii, a hotel W Fort Lauderdale na Floridě, který spadá pod značku Starwood. Je tedy zřejmé, že W hotely jsou velmi přátelské pro LGBT segment, což vyplývá z grafu č. 2 i z výše uvedené stránky.

Dále co se týče provádění rezervací, vyšlo zde, že LGBT segment upřednostňuje provádět rezervace přímo přes hotelové rezervační stránky nebo mobilní aplikaci. Jako další preferují dělat rezervace přes on-line cestovní agentury jako je Hotels.com a další. Na třetím místě byly rezervace po telefonu. Co bylo zajímavé je, že zákazníky nelákají slevy za pomoci kreditních hotelových karet, kde mohou získat body. Jako další na výše

54 uvedené stránce byl zajímavý graf, kde bylo zřetelně vidět, že pro LGBT segment je na prvním místě při navštívení nového místa návštěva restaurací a hned na místě druhém kvalitní hotel, což je pro hoteliéry velmi důležité.

Můj názor na LGBT segment je takový, že se jedná o jeden z nejvýhodnějších segmentů pro hotel a to z několika důvodů. Například, to že klienti upřednostňují provádět rezervace přímo přes hotelové stránky a nebo také to, že se jedná o movitější segment hostů, kteří si vybírají kvalitní hotel a rádi si za luxus a různé speciální akce připlatí. Také jako poslední je pro hotely tento segment hodně důležitý, protože si jak zde bylo uvedeno vybírají kvalitní hotel.

V grafu č. 5 jsem uvedla nejdražší města pro průměrnou cenu za hotelový pokoj pouze ve Spojených státech amerických, kde je cena uvedena v amerických dolarech. Je zde jasně vidět, že nejdražším městem se stal Boston, ikdyž by si mnozí mohli myslet, že jako nejdražší město vyjde New York, díky vysokému cestovnímu ruchu. Co je velmi zajímavé, že jako město s nejražšími hotely ve Spojených státech amerických vyšel podle (http://money.cnn.com/2015/10/27/luxury/most-expensive-hotels-in-u-s-/) New York, kde se dokonce umístil mezi prvními Ritz-Carlton a dále Park Hyatt. Další zajímovstí je, že pro Room service vyšel jako nejdražší město pro cenu za pokoj a cenu pro room service podle statistiky (https://www.statista.com/statistics/453164/most- expensive-cities-by-hotel-and-room-service-cost/) právě New York.

55

Graf č. 5 Nejdražší města pro hotelový pokoj ve Spojených státech amerických za rok 2016 v amerických dolarech

Boston 266

New York 258

San Francisco 231

Washington 227

Los Angeles 198

New Orleans 192

Miami 190 Cena v USD San Diego 157

Tampa 129

Las Vegas 127

Orlando 114

Houston 121

Reno 100

Albuquerque 92

0 50 100 150 200 250 300

Zdroj: https://www.statista.com/statistics/214585/most-expensive-cities-in-the-us- ordered-by-hotel-prices-2010/ vlastní zpracování

Ceny hotelových pokojů se mění podle sezónnosti, takže nelze vždy s jistotou říct, který je nejdražší, ale určitě, že k nejdražším městům patří New York a Boston, dále Chicago, kde se opravdu obtížně hledá levnější pokoj a také San Francisco, které je velmi drahé. Proto se zde lidé, kteří hledají levnější ubytovaní, často ubytují v čínské čtvrti a nebo o prázdninách v prázdných školních kolejích.

Lidé se často ptají, proč je pokojová služba neboli (room-service), tak drahá a často nedostupná. Našla jsem velmi zajímavý článek, který se právě tohoto tématu týká

56

(https://thepointsguy.com/2017/03/why-is-room-service-expensive/), zde je to jednoduše vysvětleno: 1. Protože vedení hotelu neprovozuje pokojovou službu a to z několika důvodů: Musí určit další směny, které jsou z pravidla noční, takže hotelu rostou další náklady na zaměstnance. Dalším důvodem je to, že zaměstnanec musí být neustále k dispozici, což je u noční směny dost velký problém (protože lidé jsou většinou unavenější). 2. Vedení restaurace nemá pokojovou službu: Každá objednávka zabere nejméně 15 minut času číšníka, který musí objednávku vyzvednout a poté ji přinést na pokoj zákazníkovi. Většinou se jedná o stejný časový úsek služby, proto je lepší využít služeb brigádníků než brát zaměstnance na plný úvazek, který zde pak musí zůstávat více hodin. 3. Personál nemá rád pokojvou službu, protože ve většině případů nedostane sproptiné a není ani lépe ohodnocen za své služby. 4. Kuchaři nemají rádi pokojovou službu, protože vědí, že se číšníci musí věnovat přednostně objednávkám na pokoj, a tak další pokrmy, které čekají na hosty v restauraci stydnou a tím vznikají další problémy. 5. Pokojské nemají rádi pokojovou službu, protože lidé nechávají v pokojích zbytky jídel a vylité nápoje, které pak pokojské musejí uklízet a zbylé skvrny nejdou odsranit.

V tabulce č. 4 jsou uvedeny ukazatele každého hotelu, které byli volně dostupné. Nedostupná data, jsou v tabulce uvedena jako N/A. Jedná se o data, které hotelové řetězce nezvěřejňují. Hotel Best Western je soukromý, a proto své výsledky nezveřejňuje. Čínský hotelový řetězec Home Inns, který kvůli tomu, ž e působí spíše v Číně, své statistiky pro Spojené státy americké neuvádí.

Zde vysvětlím použité zkratky z tabulky č. 4 a dalších: • ADR – jedná se o ukazatel průměrné ceny za pokoj Vypočteme ho následovně: Celkový příjem / počet prodaných pokojů • RevPAR (RevP.) – ukazuje nám cenu za disponibilní pokoj v delším časovém období Vypočteme ho následovně: Průměrná cena za pokoj (ADR) x průměrná obsazenost v % (Occupancy %) 57

• Occupancy (Occ.) – jedná se o průměrnou obsazenost v hotelu za určitý rok, která se měří v procentech Vypočteme ho následovně: Cena za disponibilní pokoj (RevPAR) / průměrná cena za pokoj (ADR) • Revenue (Rev.) – jedná se o celkový výnos hotelu (není snížený o daně a další poplatky) Vypočteme ho následovně: Sečteme všechny výnosy za všechny hotely

Tabulka č. 4 Ukazatele výkonnosti hotelových řetězců ve Spojených státech amerických a jejich porovnání v letech 2006 a 2015 v amerických dolarech Hotelové ADR ADR RevP. RevP. Occ. Occ. Rev. Rev. řetězce 2006 2015 2006 2015 2006 2015 USA USA USA USA USA USA % % 2006 2015 v $ USA USA v mil. v mil. Wyndham 63,2 72,9 33,6 39,1 53,3% 53,6% N/A N/A

Marriott 152,1 179,5 110,7 134,1 72,8% 74,7% 7256 8825

Starwood 185,6 176,6 135,4 129,8 73% 73,7% 4,580 1472

Accor 132 92,4 95 58,0 68,8% 63,6% 991 481

Hilton 120,5 140,3 87,7 106,8 72,8% 76,2% N/A 4233

IHG N/A +3,1 N/A N/A N/A N/A 463 955 % Choice 97,3 120,0 61,6 78,6 63,4% 65,6% N/A N/A

Home Inns N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

Best N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Western Zdroj:http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/c/NYSE_CHH_2006 .pdf vlastní zpracování

58

V tabulce č. 5 je srovnání společných ukazatelů v celém světě. Při porovnání dat s tabulkou č. 4 jsou vidět rozdíly mezi kritérii ve Spojených státech amerických a celém světě, kde hotelové řetězce působí. Je vidět jak velký podíl mají výnosy ve Spojených státech amerických na celkovém výnosu jednotlivých řetězců. Mimo hotelového řetězce Home Inns, který je uveden v čínské měně. (RMB – v čínské měně)

Tabulka č. 5 Komparace ukazatelů hotelových řětězců ve světě – celkem v amerických dolarech ADR ADR RevP. RevP. Occ. Occ. Rev. Rev. 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 (v mil. (v mil. USD) USD) Wyndham 65,44 68,39 34,95 37,26 53,4% 54,5% 3842 5536

Marriott 152,63 178,46 111,75 132,30 73,2% 74,1% 11995 14486

Starwood 191,56 172,11 136.33 121,57 71.2% 70,6% 5979 5763

Accor N/A 89,9us N/A 61,05 N/A 68,0% 5631 7607

Hilton 124.58 141.19 90.27 106.51 72,5% 75,4% 8162 11272

IHG N/A N/A N/A 81,5 N/A N/A 960 1803

Choice 69,71 79,86 40,46 48,78 58% 61,1% 544,7 859,9

Home N/A 162RMB N/A 134RMB 93,8% 83,2% 31mil. 1029,8 Inns Best N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Western Zdroj: http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/reports/2006_10K.pdf / vlastní zpracování

59

V tabulce č. 6 jsou uvedeny hotely ve Spojených státech amerických, dle jejich formy vlastnictví. Bohužel všechna data hotelové řetězce neuvádějí, a proto jsou zde určitá čísla uvedena v procentech z celkového počtu hotelů. Pouze u hotelu Home Inns jsou čísla celosvětově.

Tabulka č. 6 Formy vlastnictví hotelů jednotlivých hotelových řetězců v roce 2015 Vlastněné Smlouva o Franšízingová managementu smlouva Wyndham N/A 43,7% 67% IHG 5 287 3548 Hilton 53 193 3544 Marriott 1% 40% 57% Starwood 43% 36% 75% Home Inns 929 1987 6 Choice N/A N/A 92% Accor 99 133 74 Zdroj:http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_201 5.pdf/ vlastní zpracování

Každý hotel má určitý segment na který se snaží zaměřit. Někdo se zaměřuje na bohatší klientelu a někdo se zase snaží obsadit trh celkově. V tabulce č. jsem se snažila vytvořit jaké třídy mají vybrané hotelové řetězce, a pokud byly dostupné, tak i jejich počet ve Spojených státech amerických. Je zde vidět, že převážne Hilton má lepší třídy ubytovaní a naopak Wyndham se snaží pokrýt celou škálu.

Zde uvedu co dané pojmy v tabulce níže znamenají: • Luxury – Obvykle nabízí první třídu ubytování a širokou škálu služeb, včetně doplňkových služeb, jako je bazén, fitness, spa a další. Dále také nabízí kyvadlovou dopravu. ADR je obvykle vyšší než 210 amerických dolarů • Upper Upscale – Obdobný první třídě, ale prostředí není tak luxusní jako v Luxury.

60

ADR je obvykle od 145$ do 210$ • Upscale – Obdobný Upper Upscale, ale nižší kvality vybavení a méně nabízených služeb. ADR je obvykle od 110$ do 145$ • Upper Midscale – Zahrbuje omezené množství rekreačních zařízení (bazén nebo fitness). ADR je obvykle od 90$ do 110$ • Midscale – Obvykle zahrnuje omezenou nabídku snídaně, vybrané obchodní služby, jedno rekreační zařízení (bazén nebo fitness) a omezené kyvadlové transporty na letiště. ADR je obvykle od 65$ do 90$ • Economy – Zahrnuje obyvkle jen klasické vybavení a omezenou nabídku snídaně. ADR je obvykle menší než 65$

V tabulce č. 7 jsou uvedeny počty jednotlivých tříd u každé hotelové značky. Bohužel všechna data nebyla dostupná.

Tabulka č. 7 Rozdělení hotelových řetězců ve Spojených státech amerických podle třídy Economy Midscale Upper Upscale Upper Luxury Midscale Upscale Wyndham 5941 1502 121 225 23 N/A IHG N/A N/A N/A N/A N/A N/A Hilton - - 2350 1629 833 55 Marriott N/A 743 263 2233 465 65 Starwood N/A N/A N/A N/A N/A N/A Home Inns N/A N/A N/A N/A N/A N/A Choice N/A N/A N/A N/A N/A N/A Accor 169 107 N/A N/A N/A 30 Zdroj: accor_drf2015_uk.pdf/ vlastní zpracování

61

2.7 Konečné výsledky komparace

V tabulce č.8 můžeme vidět umístění hotelových řetězců ve Spojených státech amerických. Jako poslední zde skončil Accor, který je však v Evropě v počtech pokojů i hotelů na prvním místě. Jak můžeme dále vidět, kdybychom brali v úvahu následné spojení Marriottu a Starwoodu z tabulky č. součet pokojů by byl 4133, což by na první místo, ale nestačilo. Umístili by se tedy na místě druhém. Co se týče počtu pokojů po jejich spojení, by byl součet pokojů 743 679, a tím by se umístili na prvním místě. Jelikož bereme však v úvahu rok 2015, před jejich spojením, bude vítězem Wyndham pro počet hotelů, a pro počet pokojů bude vítězem Hilton.

Tabulka č. 8 Počet hotelů a pokojů ve Spojených státech amerických v roce 2015 Počty hotelů Pořadí Počty pokojů Pořadí Wyndham 5582 1. místo 433 512 4. místo IHG 3840 3. místo 479 575 3. místo Hilton 3791 4. místo 561 887 1. místo Marriott 3511 5. místo 557 479 2. místo Starwood 622 6. místo 186 200 6. místo Home Inns N/A N/A N/A N/A Choice 4129 2. místo 389 661 5. místo Accor 306 7. místo 51 001 7. místo Best Western N/A N/A N/A N/A Zdroj:http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_201 5.pdf / vlastní zpracování

V tabulce č. 9 pro následující komparaci hotelových řetězců, vynechám tyto tři hotelové řetězce . Prvním je Best Western, který je soukromý, a proto svoje statistické údaje nezveřejňuje. Další je hotelový řetězce Home Inns, který je čínský a na trh ve Spojených státech amerických se nesoustředí. A posledním vynechaným je řetězec IHG, který zveřejňuje své výsledky pouze v procentech nárůstu.

62

Tabulka č. 9 Výsledky bodování hotelových řetězců Hotely Pokoje ADR RevPAR Occupancy Bonusový program Wyndham 6 4 1 1 1 6 Hilton 4 6 4 4 6 3 Marriott 3 5 6 6 5 4,5 Choice 5 3 3 3 3 4,5 Accor 1 1 2 2 2 1 Starwood 2 2 5 5 4 2 Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce č. 10 je konečné vyhodnocení hotelových řetězců a jejich pořadí od 1. místa do posledního. (Na základě techniky výpočtu pomocí Fullerova trojúhelníku).

Tabulka č. 10 Výsledky komparace jednotlivých hotelových řetězců v USA Wyndham Hilton Marriott Choice Accor Starwood Hotely 0,4 0,26 0,2 0,33 0,06 0,13 Pokoje 0,53 0,8 0,66 0,4 0,13 0,26 ADR 0,26 1,06 1,6 0,8 0,53 1,33 RevPAR 0,13 0,53 0,8 0,4 0,26 0,66 Occupancy 0,33 2 1,66 1 0,66 1,33 Bonusový 0,4 0,2 0,3 0,3 0,06 0,13 program Součet 2,05 4,85 5,22 3,23 1,7 3,84 bodů Pořadí 5. místo 2. místo 1. místo 4. místo 6. místo 3. místo Zdroj: vlastní zpracování

63

2.8 PEST analýza

Pomocí PEST analýzy získáváme odpovědi na otázky, které musejí být zodpovězeny předtím, než se pustíme do podnikání. Každý podnikatel by měl znát svoje okolí, a také jaký vliv má okolí, a nebo bude mít, na jeho podnik v budoucnu. Vycházíme z dat z minulosti, ale také z prognoz budoucnosti, které nám dohromady dávají přibližný přehled o situaci v okolí podniku, neboli jeho makrookolí. Spadají sem faktory: • politicko-legislativní • ekonomické • sociálně-demografické • technické a technoligcké

Politické a legislativní faktory - Daně: Do Spojených států amerických spadá celkem 50 států, je proto logické, že se od sebe liší sazbou daní pro jednotlivé segmenty. Částka daně je podíl ceny a nákladů na pokoj. Také se musí počítat s místní daní, která je zde zahrnuta. Daňový systém je tu jeden z nejsložitějších. V každém státu se daně liší, avšak platí pravidlo, že z vás stát daně stejně dostane. Ať již neplatíte například daň z příjmu, o to vyšší je v daném státu daň z nemovitosti. Určitě je důležité zjistit si zdanění státu ve kterém chceme podnikat. Dle (https://en.wikipedia.org/wiki/Sales_taxes_in_the_United_States) od ledna 2017 jsou osvobozeny od daně z obratu státy Aljaška, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon, naopak stát Kalifornie má nejvyšší daň 7,25 procent a dokonce na nějakých částech Kalifornie je daň až 11 procent. Díky tomu je samozřejmě ovlivňeno podnikání, které musí zahrnovat vyšší ceny pokojů a služeb. - Pracovní právo: Ve Spojených státech amerických jsou pracovní zákony které upravují podmínky pro zaměstnance podniků, a stanovují jejich práva. Jeden z pracovních zákonů, který se zabývá bezpečností při práci, dle (http://smallbusiness.chron.com/hospitality-labor-laws-65813.html), se nazývá OSHA, a kontroluje, jestli jsou například v restauracích a hotelích doržované podmínky, jako jsou například výpary ve špatně větraných prostorech. Úředníci z OHSA mohou kdykoliv zkontrolovat podmínky na pracovišti, proto je nejlepší

64

tomu předejít tím, že budeme dodržovat pracovní normy a pravidelně školit zaměstnance ohledně bezpečnosti práce na pracovišti. Mezi další patří pracovní normy pod názvem FLSA, které se zabývají přiměřenou náhradou za přesčasy zaměstnanců, i když můžou být vyšší než je minimální mzda. Poslední jsou zde práva za rovné příležitosti pro všechny, které stanuvuje speciální komise pod názvem EEOC, kdy musejí podniky v pohostinství dát stejnou šanci mužům, jako ženám. Nesmějí diskriminovat barvu pleti, ani náboženské vyznání. Také dalším pravidlem je to, že stejně vykonávaná práce musí být ohodnocena stejnou mzdou, a není možné, aby jeden recepční dostal více než druhý při stejně odpracovaných hodinách, a stejně vykonávané práci. Také je zakázáno při zvažování povýšení na lepší pozici nebo při propouštění, aby rozhodnutí bylo ovlivněno tělesným postižením, náboženstvím, rasou, pohlavím, věkem a dalšími aspekty. - Ochrana životního prostředí: Dnes se v oblasti hotelnictví začíná výrazně šetřit prostřednictvím ekologie. Hotely vyzývají k ochraně životního prostředí tím, že prosí zákazníky, aby se chovali ohleduplně k planetě a šetřili vodou. Například ručníky, které zákazník použil, má dát na podlahu, aby personál věděl, ž e se již používat nebudou. V dnešní době se to v hotelech povinně praktikuje. Například dle (http://www.hotel- online.com/News/PR2004_2nd/May04_EnvironmentalPractices.html) regulace, která byla vytvořena cestovními kancelářemi, a posuzuje vliv, jaký hotel má na životní prostředí. Dokonce organizace EIA (organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí), dle studie společnosti IHEI (program hotelového průmyslu pro ž ivotní prostředí) a hotelového řetězce Accor, vyhodnotila, že 90 procent lidí se raději ubytuje v hotelech, které se zajímají o životní prostředí. Proto je dnes, velice důležité, jak bude hotel pro jeho prosperitu k ekologii přistupovat. Ekonomické - Nezaměstanost: Jedná se o ukazatel, který nám ukazuje kolik procent lidí je nezaměstnaných v daném státě v určitém období. Dle (http://www.tradingecono mics.com/united-states/unemployment-rate) byla roku 2017 v dubnu ve Spojených státech amerických nezaměstnanost 4,4 procenta, kdy postupně klesla ze 4,5 % předešlého měsíce. Od roku 2007 to je úplně nejnižší nezaměstnanost.

65

Proto se v Americe nepřispívá takovými sociálními příspěvky jako v Evropě, je zde nezaměstnanost nižší, a proto jsou lidé více nuceni pracovat. - Inflace: Ve Spojených státech amerických se aktuální inflace v roce 2017 dle (http://www.usinflationcalculator.com/inflation/historical-inflation-rates/) pohybuje okolo 2,2 procenta. Naopak v roce 2016 byla inflace poloviční a to okolo 1,1 procent, a v roce 2015 byla dokonce okolo -0,2 procent. Podobná inflace jako v roce 2017, byla v roce 2014, a to okolo 2,0 procenta. Jak je zde vidět, jsou zde inflační skoky rok od roku. - Průměrná mzda: Ve Spojených státech amerických se dle (http://www.tradingeconomics.com/united-states/wages) průměrná mzda dostala na 21,96 USD na hodinu, a je doposud nejvyšší. V roce 2016 byla 21,68 USD na hodinu. Nejnižší sazba na hodinu byla roku 1964, a to pouze 2,50 USD na hodinu. Pokud mám mluvit z vlastní zkušenosti, každý v Americe ví, že nejlepší sazba na hodinu je v San Franciscu, kde je hodinnová sazba jednou tolik, ale zase je zde probém s tím,že je dražší ubytování. Takže se může stát, ž e se dostaneme na stejnou částku jako kdekoliv jinde. Dále je zde stanovena minimální mzda, která je dle (https://chcidoameriky.cz/minimalni-hodinova- mzda-v-usa) v roce 2017 stanovena na 7,25 USD na hodinu, a pro zaměstnance, kteří dostávají spropitné, je pouze 2,13 USD na hodinu. To je velikou výhodou pro hoteliéry, kteří zde výrazně ušetří na servírkách, odnašečů zavazadel a dalších, kteří spropitné získávají. Také je zde další výhoda, která se týká mladých lidí do 20 let, a která stanovuje, že pro prvních 90 dnů zaměstnanec dostává minimální mzdu 4,25 USD na hodinu. Podle mých zkušeností je to dohromady okolo 10 dolarů, kdy student dostává procenta ze spropitného člověka nad ním, takže se dostane na vyšší sazbu na hodinu. Například servírka dává 20 procent studentům, kteří jí pomáhají odnášet nádobí a rozlévat vodu. Sociální - Životní styl: Můj názor na životní styl v Americe je ten, že jsou zde veliké rozdíly ohledně luxusu a nabídky služeb. Amerika už tím, že do ní spadá několik států tak velkou rozlohou, že je pro ni jednodušší si najít více zákazníků v oblasti hotelnictví. Dalším důležitým aspektem je, že se jedná o nejznámější kontinent, a skoro každý jí za svůj život navštíví. Je velice důležité, aby hotel zajistil různorodé prostředí pro klientelu z celého světa. Proto můžeme najít rozdílné hotely v nabídkách i zařízení. Jelikož je Amerika více otevřenější,

66

můžeme zde najít několik resortů které jsou zaměřeny pro lidi, kteří jsou rádi nazí. Dle (https://www.thrillist.com/lifestyle/nation/the-8-best-clothing-optional- resorts-in-the-united-states) můžeme tyto resorty najít například na Floridě v Kissimmee, Coloradu v Rigway, Pensylvánii v Palmertonu, Kalifornii v Palm Springs, Tennessee v Crossville, Georgie v Dawnsoville, Kalifornii v Desert Hot Springs. Amerika je zcela odlišná a otevřená, a určitě je to další možnost podnikání, která by se měla zvažovat, protože zejména starší lidé tyto resorty upřednostňují kvůli svému zdraví. Také tu jsou například hotely, které se zaměřují speciálně na dospělé, a také tu můžeme najít hotely, které jsou pet friendly, neboli, že vaši mazlíčci jsou více než vítáni. Velmi důležité je zajistit speciální stravování a nebo náboženské místnosti pro věřící. - Úroveň vzdělání: Každý hotelový řetězec má vypracované požadavky na zaměstnance ohledně jeho vzhledu a jeho vzdělání na určitou pozici. Má vypracované normy, kterými se řídí jak má probíhat jejich výcvik. Co se týče vzdělání ve Spojených státech amerických, je zde nezpočet škol přímo zaměřených na obor hotelnictví. Dle (http://successfulstudent.org/25-best- hospitality-colleges-in-the-us/) se tyto školy řadí mezi 25 nejlepších v celé Americe. Patří sem například Cornellova univerzita, Michigenská státní univerzita, Conrada N. Hiltona univerzita, William F. Harrahova univerzita a další. Dle (https://soegjobs.com/2016/05/29/top-10-hospitality-management- schools-world/) je nejlepší školou ve světě univerzita ve Švýcarsku Ecole Hoteliere de Lousanne. Celkově zde v žebříčku top 11ti nejlepších škol vyhrává Švýcarsko s více jak polovinou, a to 6 školami. Co se týče americké univerzity, která se umístila na druhém místě, jako jediná škola v Americe, výhrala ji Cornellova univerzita. Jak z toho vyplývá pro američany, pokud chtějí být špičkou ve svém oboru a studovat na území Ameriky, je nejlepší volbou právě Cornellova univerzita. - Postoj k ekologii: Většina hotelů se dnes ekologií stále čím dál více zajímá, a to nejen z hlediska úspor, ale také kvůli tlaku veřejnosti. Dle (http://www.greenhotelier.org/) je green hotelier oficiální stránka na podporu udržitelného hotelového průmyslu. Poskytuje pravdivé informace pro hoteliéry, kteří se o ekologii zajímají. Hotely můžou být ekologické pokud mají například LED diody, používají recyklované materiály, získávají energii ze slunce, větru nebo z vodní enrgie a další. Hodně hotelů se do ekologie úplně naplno nepouští,

67

protože jsou ze začátku náklady na zavedení ekologického hotelu vyšší a doba návratnosti je delší. Hotel však může například uzavřít smlouvy s dodavateli, kteří mají ekologické produkty, a použít to jako marketingovou výhodu, kterou lze následně uvést do informací o hotelu pro zákazníky. - Stravovací zvyklosti: Američané všeobecně nemají moc rádi zdravé jídlo, i když by to nebylo vyloženě tím, že o něj nemají zájem, ale je to způsobeno více faktory. Například tím, že zdravá strava je zde o hodně dražší než nezdravá strava. Když se například rozhodnete udělat si zdravý salát, v obchodě vás vyjde zelenina, šunka a sýr na zhruba 15 dolarů, ale přitom celé menu, které obsahuje sendvič, hranolky a pití, které si můžete dle libosti dolít, na necelých 8 dolarů. Je zde tedy veliký nepoměr a většinou chudší lidé se zde stravují velice nezdravě. Dle (https://www.statista.com/statistics/327004/healthy-eating-habits-of- consumers-in-restaurants-us/) se 24 procent američanů podívá na zdravé jídlo, ale poté si objedná jídlo levnější nezdravé. Hotely samozřejmě nabízí oboje možnosti, jak zdravé stravy, tak stravy nezdravé. Technologické - Nové technologie: Obor hotelnictví se stále rok od roku vyvíjí, aby uspokojil stále náročnější zákazníky. Hotely stále více investují do toho, aby jejich wi-fi připojení bylo rychlé a bez problémů. Většina hotelů si dnes poplatky za wi-fi neúčtuje a bere ji kvůli nárokům zákazníků za samozřejmost. Dnes pro zákazníka hotel znamená místo kde přespí a může být online. Dle (http://www.aurecongroup.com/en/thinking/insights/aurecons-successful- hotels/technology-in-the-hospitality-industry-exploring-the-very-latest- trends.aspx) dnes stále více začínají být populárnější videokonference, kdy je vyhrazena speciální místnost, která je vybavena speciálním zařízením. Dalším, stále více používaným nástrojem, jsou smart klíče od pokoje, kdy host přejede mobilem přes speciální podložku na dveřích. - Nové objevy a vynálezy: Přicházejí stále nové technoglie, například v oblasti robotiky, která se zatím nejvíce rozvíjí v Japonsku, kde je dokonce první hotel, který obsluhují roboti. Další technologií budoucnosti je technologie NFC – je to technologie, která pomocí vysokofrekvenční bezdrátové komunikace umožňuje výměnu dat mezi přístroji, kdy například při přiložení karty k telefonu můžete provést bezpečný platební styk. Aby byla aplikace aktivní, musejí se oba zvolené přístroje (mobilní telefon a platební karta) vzájemně dotýkat.

68

- Rychlost techn. změn: Dnes je dle mého názoru již samozřejmostí rychlý rozvoj všech technologií ve všech odvětvích. Dnes je ovšem nejdůležitější zpětná vazba, která se v posledních letech stala prakticky samozřejmostí. Pokud dnes lidé navštíví restauraci, obvykle sdílí polohu (kde se nachází-přes telefon) a zároveň napíší komentář k restauraci. Je tedy důležité dnes i do budoucnosti se soustředit na rychlé změny a přizpůsobení poptávce, a stále kontrolovat sociální síťe a se zákazníkem včasně komunikovat.

69

3. Návrhová část

V této části mé diplomové práce bych ráda navrhla, jak se mohou ostatní hotelové řetězce vylepšit a vyrovnat se hotelovým řetězcům, které vyšli v analytické části při komparaci jako nejúspěšnější. Uvedu zde dále slabé a silné stránky vybraných hotelových řetězců. Poté navrhnu v čem by se měli vylepšit ostatní hotelové řetězce, které se neumístili na žebříčku nejlepších hotelových řetězců pro LGBT segment.

Již v průběhu práce bylo zřejmé, že mezi nejlepšími hotelovými řetězci se umístí Marriott, který na konci analytické části vyšel při komparaci s ostatními hotelovými řetězci jako nejlepší. Nyní v roce 2017 je tento hotelový řetězec spojený s hotelovým řetězcem, který se umístil na 3. místě, takže dohromady vytvořili nejsilnější hotelový řetězec. Na 2. místě se umístil hotelový řetězec Hilton, u kterého bylo také zřejmé vzhledem k ukazatelům, že se umístí mezi nejlepšími. Na 4. místě se umístil hotelový řetězec Choice, který se v kritériích umísťoval v průměru. O jedno horší, na 5. Místě, se umístil Wyndham, který kromě hotelů a pokojů vykazoval podprůměrné výsledky. Na posledním místě hodnocení je Accor, u kterého se dalo toto umístění očekávat vzhledem k tomu, že tento hotelový řetězec působí spíše v Evropě, než ve Spojených státech amerických, a na který byla komparace zaměřena. Proto tedy není divu, že se umístil na místě posledním, jelikož během výsledků v různých kritériích se skoro v každém z nich umístil bodově jako nejhorší a má tedy jasné slabiny.

Z analytické části je tedy jasné, že nejlepší hotelový řetězec je Marriott, kterému by se měli ostatní hotelové řetězce snažit vyrovnat. Hotel Starwood v analytické části vykazoval úpadky v celkových výnosech jak ve Spojených státech amerických, tak i celosvětově, proto si myslím, že následné spojení mu razantně pomůže ve výsledcích. Tím získá know-how od Marriottu a potřebný kapitál. Proto budu poukazovat na slabiny, a naopak na silné stránky jednotlivých hotelových řetězců. Navrhnu zlepšení v oblastech, ve kterých tak dobře neuspěli.

70

3.1 Marriott

Nejsilnějšími stránkami hotelového řetězce Marriott je ukazatel ADR a RevPAR, kde dosáhl nejlepších výsledků, a kde byl na druhém místě v obsazenosti, která je pro hotel jako jedna z nejdůležitějších. Dosáhl skvělého výsledku v počtech pokojů a umístil se na druhém místě. Ze všech komparovaných řetězců si vedl nejlépe.

Co se týče dalších ukazatelů, jako byl index spokojenosti, skončil pouze o jeden bod za řetězcem Hilton, a nemá, dle mého názoru, moc co vylepšovat, protože index spokojenosti se stále mění v průběhu let. O co se může snažit, je to, aby po odkoupení řetězce Starwood, kvalita služeb tohoto hotelového řetězce odpovídala stejné kvalitě jako je tomu dosud u hotelového řetězce Marriott. protože hosté budou pak negativně hodnotit nejenom Starwood, ale i Marriott. Proto bych navrhovala, aby Marriott pravidelně kontroloval, zda jsou zde dodržovány stejné strandardy služeb.

Další silnou stránkou řetězce Marriott je to, že byl ohodnocen jako nejlepší hotelový řetězec pro segment LGBT, což je určitě velikým pozitivem z hlediska toho, že se jedná z pravidla o movitější segment hostů. Je to tedy podle mě jedna z nejdůležitějších silných stránek hotelu, kterého by se měl hotel nadále držet a nenechat si své prvenství vzít.

U tohoto hotelového řetězce můžeme považovat jako slabinu počet hotelů, který byl průměrným, ale počet hotelů myslím není natolik důležitý, protože se jedná o další faktory jako je velikost hotelu, obsazenost hotelu, náklady a další. Jediná nevýhoda zde může být z hlediska pokrytí Spojených států amerických. To Marriott dohnal odkupením hotelového řetězce Starwood, a tím zaujme na trhu nyní větší možnost k úspěchu a ziskům

Také bych navrhla zlepšení, a to v bonusovém programu, kde by se hotelový řetězec mohl snažit zákazníkům nabídnout více výhod, například pomocí více bodů a nebo leteckých mil, ale až nad určitou hodnotu za pobyt, takže by nehrozilo, že se hotelu navýšení bodů nevyplatí.

71

Tím, že vyšel tento hotelový řetězec jako nejlepší, by se měli ostatní hotelové řetězce snažit napodobit jeho marketingové tahy a nabízené služby.

3.2 Hilton

Nejsilnější stránkou tohoto hotelového řetězce je obsazenost, kde dosáhal prvního místa a není zde tedy co vylepšovat. Na druhou stranu nedosáhl maxima možné obsazenosti. I když byl první, stále se může vylepšovat.

Hilton se zaměřuje velmi dobře na segment LGBT, a byl hned za hotelovým řetězcem Maariott na druhém místě nejlépe hodnocených hotelových řetězců pro tento segment. Proto bych snažila zjistit v čem je Marriott podle tohoto segmentu lepší, a to za pomoci dotazníkového šetření, který by mohli dostávat zákazníci hotelu Hilton přímo na pokojích, kdy náklady by byly skoro nulové, a kde by bylo zapotřebí zajistit, aby pokojské zanesly při úklidu dotazníky do pokojů a následně odnesli. Samozřejmě by všechny dotazníky nebyly vyplněné, ale jednalo by se o nejlevnější formu šetření, jelikož náklad na pokojské, je pro hotel stále stejný. Co by se týkalo zpracování následných návrhů, to by bylo zajištěno recepčními, které by ve volnu, například při noční směně, kdy není tolik hostů, mohli tyto dotazníky zpracovávat a vyhodnocovat odpovědi. Následné výsledky by byly předneseny na poradě a poté by bylo na vedení jestli by návrhy hostů bral v úvahu a nebo ne. Dotazník by byl krátký, aby byla větší úspěšnost toho, že ho hosté vyplní.

Dotazník by mohl vypadat následovně: 1. Z vybraných hotelových řetězců, který je pro vás nejvíce přátelský k segmentu LGBT? 1. Hilton 2. Marriott 3. Best Western 4. Wyndham 2. Jak je podle vás Hilton zapojený do akcí na podporu segment LGBT? Ohodnoťte na stupnici 1-10, kdy 1 je nejlepší a 10 je nejhorší.

72

3. Napiště svoje výhrady, nebo naopak pozitiva k hotelovému řetězci Hilton co se týče segmentu LGBT.

Jedním z nedostatků hotelového řetězce Hilton je bonusový program, který byl ohodnocen jako jeden z nejhorších z komparovaných řetězců, zde bych navrhla vylepšit výhody, kde bych například dávala za registraci do bonusového programu láhev 0,5 litru vody zdarma. Tady by stačilo, aby host přišel na recepci s již vyplněným formulářem a získal by za registraci vodu zdarma. Hotel by přišla každá voda na náklad 2Kč, a na oplátku by získal nového člena, který by byl motivován dalším pobytem. Za první uskutečněný pobyt po registraci by získal dvě 0,5 litru vody, kde by náklad činil 4Kč. Pro hotel by to nebyl vysoký náklad a zákazník by se cítil lépe, že za svůj pobyt získal něco navíc. Nyní při registaci do Hilton Honors zákazník nic nezíská.

3.3 Choice

Hotelový řetězec Choice dosahoval ve všech hodnoceních průměrných výsledků, a tady bych navrhovala velké změny, a to hlavně v povědomí lidí, jelikož tento hotelový řetězec není ničím známý ani specifický.

Jediným plusem bylo to, že hotelový řetězec má lepší bonusový program, kde se umístil na druhém místě v žebříčku 18 bonusových programů, a tím tedy získal opravdu vysoké bodové ohodnocení.

V dnešní době se bohužel snaží konkurence dohánět hotelové řetězce, které jsou něčím vyjímečné. Je proto velice těžké zůstat jedinečný a hlídat si, jestli nám konkurence naší odlišnost nezkopíruje. Každý hotelový řetězec by se měl zaměřit na určitý segment zákazníků podle toho, v jakém místě se nachází. Pokud se hotel nachází v centru města zpravidla se bude jednat o movitější klientelu, která je schopna zaplatit náklady spojené s umístěním hotelu. Další odlišností může být, z hlediska nabízených služeb, například možnost se zaměřit na segment podle vyznání.

U hotelu Choice bych navrhla, aby se stal něčím jedinečným, a tím se vryl do povědomí lidí, a získal svůj segment pravidelných zákazníků. Navrhla bych například možnost přidat košer kuchyni pro vyznavatele židovské víry. kterých není mnoho a konkurence

73 by tedy nebyla veliká. Zde by byl zapotřebí pouze 1 kuchař, který by vyšel, dle mých zkušeností, na 2000 amerických dolarů měsíčne. Náklady by tedy nebyli příliš vysoké a stačilo by oddělit kousek kuchyně, kdy je hlavní zásadou židovské kuchyně nevařit dohromady masité a mléčné výrobky.

3.4 Wyndham

Hlavní silnou stránkou hotelu je veliké portflio hotelů, kde se jak ve světě, tak i ve Spojených státech amerických, dostává s počtem hotelů na první místo. Toto kritérium však neznamená, že má i nejvyšší další ukazatele, protože například jeho obsazenost byla ze všech hotelových řetězců nejhorší.

Jednou z významných silných stránek hotelu Wyndham je bonusový program, kde se umístil na prvním místě z 18 hotelových bonusových programů. Doporučuji tedy, aby si hotel snažil svoje prvenství zachovat. Je to jeho významnou silnou stránkou, kterou je odlišen od konkurence, a také zároveň je díky tomu uveden v povědomí na trhu, a celkově tím působí v očích zákazníka lépe. Zákazník, se díky tomu, že se hotel umístil na 1. místě v tak velkém množství hotelů, pocítí, že získává za své peníze více odměn.

Jelikož se jedná o hotelový řetězec s nejhorším ADR, RevPAR a obsazeností, navrhla bych zlepšení nabízených služeb, které by mohlo přilákat více zákazníků. Možností přilákání více zákazníků a tedy tím získat i větší obraty, by byla možnost sestavení balíčku, který by zákazník získal za 3 návštěvy v libovlných hotelech řetězce Wyndham.

Balíček by mohl vypadat následovně: 1x mléčná čokoláda – náklad 10 Kč 2x láhev vody – náklad 2 Kč 1x malý ručník s logem Wyndham – náklad 30 Kč 1x obal na balíček – 5 Kč

Celkové náklady by tedy činily: 49 Kč. Tato částka, vzhledem k tomu, že by to byla odměna za 3 pobyty je zanedbatelná, a vidím to jako možný levný nástroj k tomu získat

74 více zákazníků a zvýšit tím obsazenost hotelu. Cena byla osobně zjištěna při odborné praxi v hotelu Salvator v Praze. Odkaz na hotel zde (http://www.salvator.cz/).

Další variantou, kterou bych propojila s variantou odměny formy balíčku, by byla propagace hotelu přes facebookové stránky, kde se platí dle (http://www.marketup.cz/cs/blog/13-rad-jak-propagovat-restaurace-ci-hotely-na- facebooku) za kliknutí a lze nastavit segment uživatelů, kdy bych navrhovala zacílit na segment ve věku 25-40 let, kteří mají v tomto věku finance na cestování, na rozdíl od mladších segmentů. Je zde uváděno, že částka 100 Kč vyjde obvykle na oslovení 500- 1000 osob. V propagaci by bylo uvedeno, že zákazník získá balíček, kde by byly profesionální fotografie, které by byli vytvořené fotografem, který dělá fotografie hotelu a tedy náklad by byl v rámci jedné objednávky stejný.

3.5 Accor

Hotelový řetězec Accor vyšel ze všech komparovaných nejhůře. Osobně si myslím, že to bylo na základě toho, že tento hotelový řetězec se spíše soustředí na trh evropský.

Doporučila bych rozšířit jeho portfolio hotelů ve Spojených státech amerických a začít se soutředit na odkup již existujících hotelů (zkoupit je), které zde neuspěli a nebo začít budovat nové. Toto je ovšem na hotelovém řetězci Accor, protože je těžké tvrdit, že tento hotelový řetězec usiluje o prvenství ve Spojených státech amerických. Podle statistik se umisťuje na prvním žebříčku v Evropě, v počtu hotelů.

Silnou stránkou hotelu je, že se hotel aktivně zajímá o plýtvání energiemi, ale i potravinami a dalšími ukazateli, které hodnotí ekologickou stránku hotelu. Jako jediný ze všech řetězců mapuje ve svých výročních zprávách, nejenom v grafech, ale i v číslech všechny ušetřené energie, kde vykazuje stálé zlepšení. Podle mého názoru by se ostatní hotelové řetězce měli začít chovat stejně, a více se aktivně zapojovat do šetření nejen energií, ale i potravin, protože jak jsem uváděla v analytické části, až 90 procent hostů se raději ubytuje v hotelu, který se chová ekologicky. Dnes je otázka ekologie sice stále více probírána a hotely se snaží vyzývat hosty například k šětření vodou, ale bohužel tím snažení u většiny končí. V tomto je tedy velikým plusem u řetězce Accor to, že se touto otázkou zabývá dlouhodobě, a ve všech oblastech. To mu

75 zajistí v budoucnu segment zákazníků, kteří se o ekologii zajímají. Dnes je na internet nespočet webových stránek, kde můžeme najít Bio produkty, ekologické produkty a lidé si na sociálních médiích například pomocí Facebooku sdělují své zkušenosti s výrobky, tak i s hotely. Člověk, který se aktivně zajímá o ekologii si dá práci s tím, aby si našel vhodný hotel, který splňuje jeho požadavky, a to si myslím, že právě Accor splňuje. Ostatní hotelové řetězce by si tedy měli vzít příklad, a začít do svých výročních zpráv sdělovat kolik energií, potravin a dalšího ušetřili.

Dalším opomíjeným segmentem, u většiny hotelů, je segment LGBT, kde se hotelový řetězec Accor vůbec neumístil. Navrhovala bych, proto, aby se více zapojil do různých akcí na podporu tohoto segmentu a lidé ho tak začali pozitvně vnímat.

3.6 Starwood

Pokud budeme brá v úvahu, že se hotelový řetězec Starwood a Marriott spojil, není zde tolik co narhovat, kromě toho, že se bude snažit, aby nabízel stejně kvalitní služby jako je tomu právě u Marriottu. Tady bych tedy doporučila, aby vedení napravila oblasti ve kterých hotelový řětězec nevyniká a okopírovala vše od Marriottu.

Intercontinental a Best Western Tyto hotelové řetězce bohužel nebylo možné komparovat s ostatními hotelovými řetězci, jelikož svoje výsledky nezvěřejňují.

Co lze považovat za silnou stránku je to, že se oba hotely aktivně zajímají o segment LGBT a jejich počet hotelů, hlavně u Intercontinentalu, není malý. Doporučila bych se dále soustředit na tento segment, který je pro hotel v dnešní době jako jeden z nejdůležitějších.

Slevové karty Dnes jsou slevové kupóny a slevové karty velmi důležitý nástroj k zvyšování tržeb hotelů, restaurací, kaváren a dalších. Různé bonusové programy, ze kterých si zákazník může vybírat, mu přinášejí mnohdy opravdu dobré výhody. Určitou výhodou hotelového řetězce by mohl být slevový program, kdy by zákazník dostal za každou úroveň bonusového programu daného hotelu navíc speciální kartu. Karta by

76 nefungovalo jako ostatní kreditní karty, které již na trhu jsou, ale měla by slevové výhody pro klienta hotelu. Pokud by člen bonusového programu v hotelu začínal, dostal by k jeho klasické zákaznické kartě (kde sbírá body za které si může poté vybrat různé výhody, podle úrovně které v členství dosáhal), navíc kartu slevovou. Typů slevových karet by bylo stejně jako typů karet v úrovních členství. Karta by fungovala tak, že by zákazník ve vybraných obchodech dostal navíc například dárek a nebo dvě kávy za cenu jedné. Hotelový řetězec by si tedy musel nasmlouvat obchodní partnery, kterých by stále přibývalo s úrovní členství bonusového programu. Host by tím pádem byl motivován se ve vybraném hotelovém řetězci ubytovat, protože by za to získával speciální výhody navíc. Obchodní partneři by se vyskytovali v místě hotelového řetězce, ale s postupem v úrovni v bonusových programech hotelu, by se jejich množství rozrůstalo i na pobočky mimo okolí hotelového řetězce. Seznam obchodních partnerů, a jednotlivé slevy, nebo odměny za nákup, by host dostal ve vytištěné formě, a seznam by byl dostupný na webových stránkách daného řetezce. Cena za 100 000 kusů slevových karet při odběru tohoto množství by činila 2,50Kč za kus. Za 10 000 kusů by cena činila 3,0Kč za kus. Cena byla zjištěná kontaktem firmy vyrábějící slevové karty. Odka na firmu zde (http://mcard.cz/).

Jedinečnost

V dnešní době se bohužel snaží konkurence dohánět hotelové řetězce, které jsou něčím vyjímečné. Je proto velice těžké zůstat jedinečný a hlídat si jestli nám konkurence naší odlišnost nezkopíruje. Každý hotelový řetězec by se měl zaměřit na určitý segment zákazníků podle toho v jakém místě se nachází. Pokud se hotel nachází v centru města zpravidla se bude jednat o movitější klientelu, která je schopna zaplatit náklady spojené s umístěním hotelu.

77

Závěr

Cílem této diplomové práce bylo komparovat nejvýznamnější hotelové řětezce světa, které působí ve Spojených státech amerických a následně vyhodnotit jejich současnou situaci na severoamerickém trhu. Pomocí ukazatelů z analytické části a vzorce pro výpočet bodového ohodnocení v teoretické části byly vypočítány hodnoty jednoltivých ukazatelů a jejich následné porovnání mezi sebou. Na základě výsledků z analytické části byly později vytvořeny návrhy pro jendotlivé vybrané hotelové řetězce a jejich slabé stránky. Výsledky v této práci lze využít v budoucnu pro přehled situace v hotelnictví ve Spojených státech amerických, ale i pro celou širokou veřejnost. Cíl práce byl tedy naplněn.

Hypotéza byla stanovena již v úvodu práce a to, že nejvíce rozvinutým hotelovým řetězcem v počtech pokojů a hotelů se stal hotelový řetězec Best Western. Tato hypotéza ale byla vyvrácena, protože analýzou se prokázalo, že se jednalo o jeden z hotelových ř etězců s nejmenším počtem pokojů a hotelů ve Spojených státech amerických a jeho nárůst v období deseti let nebyl nijak razantní.

V této práci bylo zjištěno jak se vyvíjí hotelový průmysl ve Spojených státech amerických s porovnáním s celým světěm, kde se jednalo o vývoj nejzvýzamnějších hotelových řětezců v období deseti let. Byly zde stanoveny základní ukazatele podle kterých se jednotlivé řetězce následně komparovaly.

Diplomová práce je složena ze tří částí. V první Teoretické části, jsou vysvětleny jednotlivé pojmy, které jsou důležité pro pochopení daného tématu. Nejdříve zde byly popsány základní pojmy, kde je vysvětleno co je to turismus, a jak se dále rozděluje. Nebyla zde opomenuta ani typologie účastníků cestovního ruchu, kde je každý vysvětlen zvlášť. Poté následovalo vysvětlení pojmů kategorizace a klasifikace, a jejich následné rozdělení. Jako další byl popsán vývoj hotelnictví od starověku až po současnost. Zde navazovalo vysvětlení hotelových skupin, kde jsou uvedeny jednotlivé výhody a nevýhody. Také zde byly popsáné možnosti zapojení se do hotelových skupin pomocí jednotlivých smluv. Vysvětleny jsou tu další základní pojmy jako je například

78 marketing, konkurence a nebo outsorcing. Také zde byl vysvětlen Fullerův trojúhelník a jeho možnosti použití. V poslední části byly popsané jednotivé body PEST analýzy.

V další části práce, kterou je analytická část, byly nejprve porovnány hotelové řetězce na základě počtu pokojů a hotelů od roku 2006 až do roku 2015, tedy v rozmezí deseti let, kdy zde byla následně provedena komparace s celým světěm. Bylo vytvořeno pořadí od největšího po nejmenší počet hotelů, tak i pokojů. Dále zde bylo znázorněno graficky spojení hotelového řetězce Starwood a Marriott, kde se jednalo o koupi Starwoodu konkurečním hotelovým řetězcem Marriott. Díky tomuto spojení vzniklo prvenství v počtu pokojů, které převýšilo ostatní konkureční hotelové řetězce. Jako další zde byly popsány jednotlivé bonusové programy, kde byla následně zpracována tabulka nejlepších bonusových programů, a jejich následné umístění. Nebylo opomenuto zmapovat jaké hotely se zabývají segmentem LGBT, který je pro hotelové řetězce jeden z nejdůležitějších, protože se zpravidla jedná o movitější klientu, která si ráda připlatí za služby navíc. Zde bylo zjištěno, že nejvíce přátelským hotelem se stal Marriott, který se aktivně zapojuje k podpoře tohoto segmentu. Není tedy divu, že vyšel jako nejlépe hodnocený právě segmentem LGBT. Co zde bylo dále graficky i slovně znázorněno, je pokojová služba (room service), která výrazně ovlivňuje tržby hotelu. Proto je cenově dražší. Dále se komparovali pomocí stanovených ukazatelů jednotlivé hotelové řetězce ve Spojených státech amerických, ale i v celém světě, kde byly vidět v uvedených tabulkách rozdíly mezi obratem, a tedy i následným podílem obratu ze Spojených států amerických. Zde bohužel nebyly všechna data dostupná, protože společnosti je ve svých výročních zprávách neuvedli, a na internetu je nebylo možné vyhledat. Poté byla vypracována tabulka na jednotlivé klasifikace každého hotelového řetězce, kde byla každá klasifikace vysvětlena, jelikož se lišila od klasifikace používané v České Republice. Následně se pomocí Fullerova trojůhelníku vyhodnotily váhy jednotlivý kritérií a spočítaly se konečné výsledky. Kritéria byla vybrána podle dostupných ukazatelů pro všechny hotelové řetězce. Hotelové ř etězce Best Western a Intercontinental nebyly do komparace zařazeny, protože Best Western je soukromý hotelový řetězec a svá data nezveřejňuje. U hotelového řetězce Intercontinental je probém v tom, že uvádí vše jen v nárůstu procent, ale není zde uvedeno základní číslo z kterého nárůst vychází. Výsledky kopmarace zbylých hotelových řetězců byly zaneseny do tabulky, kde bylo i výsledné pořadí podle toho, který hotelový řetězec byl nejlepší, a který nejhorší. Z komparace vyplynulo, že jsou zde hotelové řetězce, které

79 jsou výrazně podprůměrné a to hned v několika ukazatelích. Hotelový řetězec Wyndham měl sice nejlepší bonusový program a největší počet hotelů, ale v ostatních ukazatelích naprosto selhal. V poslední části zde byla vypracována PEST analýza na současnou situaci v oblasti hotelnictví ve Spojených státech amerických.

V návrhové části jsou uvedeny konkrétní návrhy a doporučení, která jsou zaměřena na jednotlivé hotelové řetězce a jejich silné a slabé stránky. Většina vymezených návrhů by měla vést ke zlepšení postavení a konkurenceschopnosti na trhu, které by s sebou přineslo i zvýšení zisků. U kladných stránek hotelových řetězců, které vyšly ve výsledcích nejlépe, se mohou neúspěšné hotelové řetězce inspirovat a snažit se následně vylepšit své nedostatky.

Co se týče informačních zdrojů, tak lze říci, že všeobecné informace, které jsou v práci uvedeny nebylo problémem nalézt. Velkým problémem bylo najít reálné ukazatele, kde hlavním problémem bylo, že se informace od sebe výrazně lišily. Úplně posledním problémem byla neochota hotelových řetězců poskytnout potřebná data ke komparaci. Oslovené hotelové řetězce vůbec nereagovali a nebo emailem odpověděli, že potřebné informace mají na svých stránkách, což nebylo pravda. Protože se jednalo o hotelové řetězce ve Spojených státech amerických byl problém je osobně kontaktovat a v hotelech v České Republice tyto údaje něměli.

Závěrem lze shrnout, že práce zanalyzovala největší hotelové řetězce světa, které působí ve Spojených státech amerických a následně je mezi sebou komparovala, a zjistila slabé stránky jednotlivých hotelových řetězců a naopak v č em jednotlivé hotelové řetězce vynikají a nebo se odlišují. V návrhové části diplomové práce se došlo k určitým řešením, které by mohly mít pozitivní výsledek na celkové tržby hotelu.

Doufám, že tato práce bude přínosem pro veřejnost, ale i odborníky z oboru, kterým by mohli daná čísla a výsledky z komparování pomoci při přehledu o aktuální situaci v oblasti hotelnictví.

80

Literatura

[1] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Best Western[online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194735/customer-satisfaction-with-us-best- western-hotels-since-2008/ [2] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Hilton [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/422112/american-customer-satisfaction- index-for-hilton-hotels/ [3] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Choice [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194738/customer-satisfaction-with-us-choice- hotels-since-2008/ [4] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Intercontinental [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194732/customer-satisfaction- with-us--hotels-since-2008/ [5] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Marriott [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194728/customer-satisfaction-with-us- marriott-hotels-since-2008/ [6] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Starwood [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194717/customer-satisfaction-with-us- starwood-hotels-since-2008/ [7] Americký index spokojenosti zákazníků hotelu Wydham [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/194742/customer-satisfaction-with-us- wyndham-hotels-since-2008/ [8] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-37-2. [9] ATTL, Pavel a STUDNIČKA. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. 1. vyd. Ústí nad Labem: Česká digitální tiskárna, 2014. 85 s. ISBN 978- 80-87411-63-6. [10] BERÁNEK, Jaromír. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: Mag Consulting, 2013. ISBN 978-80-86724-46-1. [11] BERÁNEK, Jaromír. Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. ISBN 978-80-86724-45-4. [12] BLAŽKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha. ISBN 978-80-247-1535-3. [13] Bonusový program hotelového řetězce Accor [online]. Dostupné z: http://www.accorhotels.com/gb/leclub/program/cards-status-benefits.shtml [14] Bonusový program hotelového řetězce Best Western [online]. Dostupné z: https://www.bestwestern.com/content/best-western/en_US/best-western- rewards.html [15] Bonusový program hotelového řetězce Hilton [online]. Dostupné z: http://hiltonhonors3.hilton.com/en/explore/benefits/index.html [16] Bonusový program hotelového řetězce Choice [online]. Dostupné z: http://www.prnewswire.com/news-releases/choice-privileges-rewards-program- unveils-new-offerings-300463066.html [17] Bonusový program hotelového řetězce IHG [online]. Dostupné z: https://www.ihg.com/rewardsclub/us/en/join/register [18] Bonusový program hotelového řetězce Marriott [online]. Dostupné z: http://www.marriott.com/marriott-rewards/member-benefits.mi

81

[19] Bonusový program hotelové řetězce Starwood [online]. Dostupné z: http://www.starwoodhotels.com/preferredguest/index.html [20] Bonusový program hotelové řetězce Wyndham [online]. Dostupné z: https://www.wyndhamrewards.com/trec/consumer/aboutMemberBenefits.action ?variant [21] Cena za reklamu na facebooku [online]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/13-rad-jak-propagovat-restaurace-ci-hotely-na- facebooku [22] Částka za kterou byl koupen Starwood [online]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1620107-slucovani-hotelovych- retezcu-marriott-bude-mit-pres-milion-pokoju [23] Daně ve Spojených státech amerických [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sales_taxes_in_the_United_States [24] Dobrovolný řetězec [online]. Dostupné z: http://www.scritub.com/limba/ceha-slovaca/HOTELOV- ETZCE4515162412.php [25] DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL a Branislav LACKO. Projektový management podle IPMA. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4275-5. [26] DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3. [27] Ekologie v hotelu [online]. Dostupné z: http://www.greenhotelier.org/ [28] FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Brno: Edika, 2012. ISBN 978- 80-266-0006-0. [29] Globální hodnocení hotelových řetězců [online]. Dostupné z: http://hospitality-on.com/en/news/2015/03/25/global-hotel-ranking-2015-a- second-chinese-operator-climbs-into-the-top-10/ [30] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné š koly a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-716-8948-3. [31] Historie hotelové řetězce Accor [online]. Dostupné z: http://www.accorhotels.group/en/group/who-we-are/accorhotels-in-brief [32] Historie hotelového řetězce Best Western [online]. Dostupné z: https://www.bestwestern.com/content/best-western/en_US/about/press- media/best-western-timeline-and-story.html [33] Historie hotelového řetězce Home Inns [online]. Dostupné z: http://www.hospitalitynet.org/brand/23000226.html [34] Historie hotelového řetězce Choice [online]. Dostupné z: https://www.choicehotels.com/about/corporate-history [35] Historie hotelu IHG [online]. Dostupné z: https://www.ihgplc.com/about-us/our-history [36] Historie hotelového řetězce Marriott [online]. Dostupné z: http://www.marriott.com/about/culture-and-values/history.mi [37] Historie hotelového řetězce Starwood [online]. Dostupné z: http://www.starwoodhotels.com/corporate/press/history.html [38] Historie společnosti MKG Hospitality [online]. Dostupné z: http://mkg-group.com/mkg-group-expert-hotelier/

82

[39] Historie hotelu Wyndham [online]. Dostupné z: http://www.wyndhamap.com/wps/wcm/connect/Wyndham/home/about- wyndham/Our-Company/History [40] HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, c2003. Expert (Grada). ISBN 80-247-0202-9. [41] Hotely podporující segment LGBT [online]. Dostupné z: https://thepointsguy.com/2015/08/hotels-with-pride/ [42] INDROVÁ, Jarmila. Hotelový management: (vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. ISBN 80-707-9775-4. [43] Inflace v USA [online]. Dostupné z: http://www.usinflationcalculator.com/inflation/historical-inflation-rates/ [44] Integrovaný hotelový řetězec [online]. Dostupné z: http://www.scritub.com/limba/ceha-slovaca/HOTELOV- ETZCE4515162412.php [45] JOHN R. WALKER. Introduction to hospitality: international edition. 6. ed., internat. ed. S.l.: Pearson, 2012. ISBN 978-013-2993-074. [46] KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Cestovní ruch a rekreace: organizace, řízení a marketing v destinaci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4430-7. [47] Kontakt na hotel Salvator [online]. Dostupné z: http://www.salvator.cz/ [48] KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5. [49] KOTLER, Philip. a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 13th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, c2009. ISBN 978-0-13- 135797-6. [50] KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů : komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci : optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku : případové studie a příklady. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3868-0. [51] KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4835-1. [52] LGBT přátelské hotely [online]. Dostupné z: http://www.travelandleisure.com/trip-ideas/lgbt-travel/lgbt-friendly-hotel-brands [53] MALÝ, Josef. Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Praha: C.H. Beck, 2002. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717- 9320-5. [54] Minimální mzda [online]. Dostupné z: https://chcidoameriky.cz/minimalni-hodinova-mzda-v-usa [55] Možnosti spolupráce s hotelovým řetězcem Choice [online]. Dostupné z: http://www.choicehotelsdevelopment.com/ [56] Možnost zakoupení matrací [online]. Dostupné z: http://europe.westinstore.com/en/the-heavenly-bed.html [57] Nabídka produktů značky W [online]. Dostupné z: http://europe.whotelsthestore.com/en/?___store=wheu_en

83

[58] Narození Conrada Hiltona [online]. Dostupné z: http://www.streetdirectory.com/travel_guide/210602/hotels_and_hostels/the_his tory_of_hilton_hotels.html [59] Nejdražší města pro pokojvou službu v USA [online]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2015/10/27/luxury/most-expensive-hotels-in-u-s-/ [60] Nejdražší města v USA pro hotelový pokoj [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/214585/most-expensive-cities-in-the-us- ordered-by-hotel-prices-2010/ [61] Nejdražší město v USA pro pokojovou službu [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/453164/most-expensive-cities-by-hotel-and- room-service-cost/ [62] Nejlepší bonusové programy [online]. Dostupné z: http://travel.usnews.com/rankings/travel-rewards/hotel-rewards/ [63] Nezaměstnanost v USA [online]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/united-states/unemployment-rate [64] Obrázky Fullerova trojůhleníku a váhového koeficientu [online]. Dostupné z: http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/rozhodovaci-analyzy [65] Oficiální stránky hotelového řetězce Hilton [online]. Dostupné z: http://www.hiltonhotels.com/ [66] Oficiální stránky hotelového řetězce Choice [online]. Dostupné z: https://www.choicehotels.com/ [67] Ochrana životního prostředí [online]. Dostupné z: http://www.hotel- online.com/News/PR2004_2nd/May04_EnvironmentalPractices.html [68] O organizaci EIA [online]. Dostupné z: https://eia-international.org/about-eia [69] ORIEŠKA, Ján. Kongresový cestovní ruch. V Praze: Idea servis, 2004. ISBN 80-859-7045-7. [70] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. V Praze: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. [71] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-859-7027-9. [72] Ocenění hotelu Home Inns [online]. Dostupné z: http://www.bthhotels.com/Event [73] Ocenění hotelu IHG [online]. Dostupné z: https://www.ihgplc.com/about-us/awards [74] OHLER, Norbert. Cestování ve středověku. Jinočany: H, 2003. ISBN 80-860- 2290-0. [75] OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku. Praha: Vyšehrad, 2002. Kulturní historie. ISBN 80-702-1510-0. [76] O společnosti MKG Hospitality [online]. Dostupné z: http://mkg-consulting.com/mkg-consulting-open-minded-experts/ [77] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3748-5.

84

[78] PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3749-2. [79] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80- 247-3750-8. [80] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7. [81] Podnikatelské cíle IHG [online]. Dostupné z: https://www.ihgplc.com/responsible-business/our-targets [82] Podznačky hotelové řetězce Hilton [online]. Dostupné z: http://hiltonworldwide.com/about/history/ [83] Podznačky hotelové řetězce IHG [online]. Dostupné z: https://www.ihgplc.com/en/our-brands [84] Podznačky hotelového řetězce Wyndham [online]. Dostupné z: https://www.wyndhamhotels.com/wyndham [85] Pracovní právo [online]. Dostupné z: http://smallbusiness.chron.com/hospitality-labor-laws-65813.html [86] Proč je pokojová služba drahá [online]. Dostupné z: https://thepointsguy.com/2017/03/why-is-room-service-expensive/ [87] Propagace přes facebookové stránky [online]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/13-rad-jak-propagovat-restaurace-ci-hotely-na- facebooku [88] Průměrná mzda [online]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/united-states/wages [89] První hotel pod jménem Hilton [online]. Dostupné z: (http://hiltonworldwide.com/about/history/ [90] První otevření hotelu v Číně značky Wyndham [online]. Dostupné z: http://www.wyndhamworldwide.com/category/our-history [91] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. [92] ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80- 7400-174-1. [93] Stažení nabídky na koupi značky Starwood [online]. Dostupné z: http://www.zet.cz/tema/nejvetsi-hotelovy-retezec-je-na-dohled-akcionari- marriotu-i-retezce-starwood-schvalili-prevzeti-8377 [94] Spojení hotelových řetězců Marriott a Starwood [online]. Dostupné z: http://www.marriott.com/about/marriott-starwood-announcement.mi [95] Srovnání LGBT přátelských hotelů [online]. Dostupné z: https://skift.com/2016/01/27/6-charts-showing-state-of-lgbt-travel-in-the-u-s/ [96] Univerzity v USA[online]. Dostupné z: https://soegjobs.com/2016/05/29/top-10-hospitality-management-schools-world/ [97] Úroveň vzdělání v USA [online]. Dostupné z: http://successfulstudent.org/25-best-hospitality-colleges-in-the-us/

85

[98] Spojení Marriottu a Starwoodu [online]. Dostupné z: http://hospitality-on.com/en/news/2016/04/08/global-hotel-ranking-top-10-what- does-the-future-hold-after-the-marriott-starwood-merger/ [99] Stravovací zvyklosti v USA [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/327004/healthy-eating-habits-of-consumers- in-restaurants-us/ [100] VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4642-5. [101] VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0. [102] Vlastní hotelová karta [online]. Dostupné z: https://www.barclaycardus.com/apply/Landing.action?campaignid=2248&cellN umber=6&referrerid=PTRBACPHP317 [103] VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. Praha: Grada, 2012. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1. [104] Výběr hotelových řetězců [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/245684/number-of-hotels-of-international- hotel-groups/ [105] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Accor [online]. Dostupné z: www.accorhotels.group/- /media/Corporate/.../ACCOR_DRF06_VGB_HD_BAT.pdf [106] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Choice [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/c/NYSE_CHH_200 6.pdf [107] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Hilton [online]. Dostupné z: http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/hilton_ar_2006.pdf [108] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce IHG [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/i/NYSE_IHG_2015 .pdf [109] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Marriott [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/m/NYSE_MAR_20 06.pdf [110] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Starwood [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/s/NYSE_HOT_200 5.pdf [111] Výroční zpráva z roku 2006 hotelového řětězce Wyndham [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_20 15.pdf / [112] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řětězce Accor [online]. Dostupné z: http://solidarity-accorhotels.com/wp- content/uploads/2016/06/ra2015_web_160602_eng.pdf [113] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řětězce Choice [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_20 15.pdf [114] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řetězce Hilton [online]. Dostupné z: http://ir.hilton.com/~/media/Files/H/Hilton-Worldwide-IR-V3/annual- report/2015-annual-report1.pdf

[115] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řětězce Marriott [online]. Dostupné z:

86

http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/m/NYSE_MAR_20 15.pdf [116] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řětězce Starwood[online]. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/316206/000156459016013371/hot- 10k_20151231.htm [117] Výroční zpráva z roku 2015 hotelového řětězceWyndham [online]. Dostupné z: http://annualreports.com/HostedData/AnnualReportArchive/w/NYSE_WYN_20 15.pdf [118] Výsledky hotelu Home Inns [online]. Dostupné z: http://www.prnewswire.com/news-releases/homeinns-hotel-group- reports-fourth-quarter-and-full-year-2015-financial-results-300237105.html [119] Vývoj hotelového řetězce Home Inss [online]. Dostupné z: https://www.crunchbase.com/organization/home-inns#/entity [120] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. ISBN 978-80-87411-28-5. [121] Životní styl v USA [online]. Dostupné z: https://www.thrillist.com/lifestyle/nation/the-8-best-clothing-optional-resorts-in- the-united-states

87