1918–2018 • Věnováno Ke Stému Výročí Vzniku Republiky Náves S Hostincem Kolem Roku 1980

1918–2018 • Věnováno ke stému výročí vzniku republiky Náves s hostincem kolem roku 1980

Pohostinství Na návsi Úvod

V letošním roce si naše země připomíná velmi významnou a klíčovou událost své historie. Uplynulo již sto let od chvíle, kdy Češi společně se Slováky začali psát první řádky svojí samostatné cesty.

Citace z obecní kroniky „28. října 1918 v Paříži prohlášena svoboda našeho národa a zřízení nezávislé republiky Československé s presid. T. G. Masarykem, meškající se zatímní vládou v Paříži. Samostatnost naše je dílem československých politiků a legií. Hlavou zahraniční politiky a tvůrcem legií byl T. G. Masaryk. Pracoval se svými druhy jako diplomat a tuto práci účinně podporovaly legie zbraní na bojišti. Pracovalo se v úplné dohodě s politiky – vůdci národa a všemi uvědomělými Čechy ve vlasti. Nekrvavá revoluce, jež po 300 letech svrhla cizí vládu, zdařila se úplně.“

Za tu dlouhou dobu i v naší obci proběhla celá řada důležitých i méně důle- žitých událostí, které by určitě stály za připomenutí. Přijměte tedy pozvání a pojďme společně nahlédnout do historie posledních sta let v obci Ketkovice tak, jak se vyvíjela v různých obdobích a jak je zazna- menána v našich kronikách. Doufáme, že se vám náš výlet bude líbit.

3 Léta 1918–1938

Konec první světové války. Návrat mužů domů. Z naší vesnice jich v průběhu let 1914–1918 narukovalo devadesát, 24 jich bylo dokonce v zajetí. Devět mužů odešlo do legií. Padlo 21 spoluobčanů.

Citace z obecní kroniky (8. 11. 1918) „Byla zasazena LÍPA SVOBODY. Ze školy vyšel průvod s hudbou, ve středu jeho nesena lípa. V průvodu šly děti s praporky, představenstvo obce a občané. Upro- střed návsi z vyvýšeného místa promluvil vlasteneckou řeč J. Ješina z Rapotic. Vysvětlil význam lípy pro Slovany, vylíčil utrpení Čechů od bělohorské bitvy až do onoho dne, kdy národ vzkříšen k novému životu.“ (Lípa stojí dodnes před domem č. 60)

1920 V obecní radnici a přístavbou k ní zřízeny byly nouzové byty nákladem 10.000 Kč, umístěni v nich byli horníci… Hlinka Metoděj se nastěhoval do obecní šatlavy. Také chudobinec měl své obyvatele, nájemné zde činilo 15–20 Kč měsíčně.

1925 18. 8. položen základní kámen k nové škole 23. 8. svěceny a na věž umístěny 2 zvony (viz Příběh zvonů na straně 31)

1927 Dosavadní škola v č.85 a byt správce školy č. 43 byl předán místní školní radou obecnímu zastupitelstvu a zároveň byla převzata nová školní budova. Od 1. 3. se v ní začalo učit.

Citace z obecní kroniky „Po celou dobu stavby školy až do jejího odevzdání vedl a vyřizoval příslušná akta pan starosta Pelc František. Staral se poctivě a postavil si pomník nehynoucí slá- vy. Nemenší zásluha náleží bratru starostovu Janu Pelcovi a Hubertu Ekru, jako členům stavební komise, k níž náležel ještě správce školy Cyril Vrba – dobrý jako písař a hromosvod neshod v obci.“

Elektrifikace obce Se stavbou rozvodné sítě se začalo v listopadu 1927 a 23. prosince 1927 již byl zapnut proud a vesnice prvně osvětlena. Obec má 19 lamp na osvětlení návsi a cest. Na náklad „Omladiny“ bylo zavedeno elektrické osvětlení též v kostele.

4 1931 Mlynář Vydra dal postavit železný most přes Oslavu a podílel se na zhotovení nové cesty ke mlýnu. Pan Cyril Hudec č.4 dal postavit na svém poli „Na Nivách“ kapli, zasvěcenou vě- rozvěstům Cyrilu a Metoději, na památku svých bratrů padlých v I. světové válce.

1933 12. 11. na společné slavnostní schůzi obecního zastupitelstva, učitelského sboru, zástupců skautů, hasičů a osvětové komise bylo vzato na vědomí přijetí čestného občanství prezidenta republiky T. G. M. v naší obci.

1934 Zdejší kostel vyloupili neznámí pachatelé. V noci z 30. na 31. srpna odnesli jedno ciborium s pláštíkem a hostiemi, jeden mešní kalich silně zlacený, jeden kropáč, stříbrnou lodičku s kadidlem a třináct žárovek. Na zakoupení nových věcí bylo vybráno v Ketkovicích, Sudicích a Čučicích 2 600 Kč. „Oldskauti“ si postavili chatu na Milošově. Peníze si opatřili z výtěžku veřej- ných podniků. Každý skaut musel odpracovat 50 hodin. Chata byla otevřena při oslavě 10. výročí skautingu v obci. Nezaměstnanost v obci – počet nezaměstnaných v r. 1934 klesl z 57 na 37. Z těch žilo dvacet bez podpory. Jedenáct občanů bylo podporováno odborovou organizací průměrně 50 Kč týdně, šest občanů dostávalo stravovací lístky (stát- ní stravovací akce) – svobodní 10, ženatí 20. Ministerstvo sociální péče poskytlo pro obec Ketkovice 400 stravovacích líst- ků a 30 vánočních lístků pro děti nezaměstnaných. V Ketkovicích přenocovalo za tento rok celkem 149 cizinců hledajících za- městnání, hlavně ze Slovenska.

1935 Za přispění obce a Okresní péče o mládež v Náměšti nad Oslavou bylo provedeno dobrovolné očkování dětí proti záškrtu. Dalo se očkovat 54 dětí školních a 33 předškolních.

Citace z obecní kroniky Zajímavé – k 1. 5. 1935 bylo provedeno sčítání stromů a keřů. V Ketkovicích byly následující počty: višní 32, jabloní 767, meruněk 93, hrušní 542, švestek 3 674, vlašských ořechů 89, třešní 815, sliv 191, rybízu 1 015, angreštu 293.

1935–1936

Citace z obecní kroniky Zima byla velmi mírná, bez sněhu, jaro přišlo pozdě. Rok byl mokrý. Jetel a slámu ne- měli hospodáři kam dávat, bramborů byla veliká úroda. Ovoce hnilo na stromech.

5 1937 20. výročí bitvy u Zborova (2. 7. 1917)

Citace z obecní kroniky „Po třech stech letech habsburské nadvlády vystoupila česká armáda na bojišti a jedinečným útokem dobyla rakouských opevněných pozic u Zborova. Připomněla tak světu slávu vojsk husitských, v jejichž duchu bojovala a vzbudila úžas světa. Tam padlo přes 200 legionářů, raněných přes 900 mužů. Čs. brigáda měla asi 3000 mužů, z nichž třetina padla nebo byla zraněna. Z Ketkovic padl u Zborova Hynek Kratochvíl, syn horníka Fr. Kratochvíla. V Ketkovicích slaveno toto výročí 29. 6. Průvod s hudbou vyšel od radnice ke škole, kde se připojily školní děti a pak k pomníku padlých, kde za zvuků státní hymny byla vztyčena státní vlajka, následovaly proslovy a recitace. A písní ,Hoši od Zbo- rova‘ oslava byla zakončena. Vlajka zůstala na stožáru do 2. července a od 9 do 3 hodin odpoledne stáli střídavě stráž skauti, orli a hasiči.“

1938 Naše obec za mobilizace

Citace z obecní kroniky „V naší obci po vyhlášení mobilizace v noci 22. září ve 22 hodin 15 minut svolal velitel CPO (civilní požární ochrana) velitele čet do radnice a zařídil stálou pohotovostní službu. Členové se střídali po 24 hodinách vždy 6 členů. Skauti postavili 3 telefonní linky. Pozorovatelská hlídka byla umístěna na věži. Služba byla zrušena 3. října.“

Léta 1939–1945

Období protektorátu Čechy a Morava 1939 15. března 1939 byla naše země obsazena nacistickými vojsky Třetí říše. Naše obec se toho dne s žádnými okupanty nesetkala, ale v Oslavanech byla již v devět hodin dopoledne obsazena elektrárna i důl Kukla. Ketkovice válku zprvu pocítily politicky, protože byl donucen odstoupit z funkce starosty pan Václav Leitner z čís. 78, jelikož byl dlouholetým čle- nem právě zakázané komunistické strany. Na jeho místo byl dosazen pan Ja- roslav Mohelský z čís. 37. Avšak nejdříve se zdráhal svoji funkci převzít, pro- to jeho povinnosti krátký čas vykonával dřívější starosta pan Tomáš Smutný z čís. 109.

6 Začátkem války žilo v Ketkovicích 774 obyvatel, z toho sedm se hlásilo k ně- mecké národnosti: nadlesní Emil Hinckelmann, jeho žena rozená Krejčová a jejich dvě dcery Anna a Ericka a rodiče paní Hinckelmannové. Do domu čís. 58 se přiženil Albert Kmik, který přijal německou státní příslušnost. Existovala i města s německou správou např.: Jihlava, Brno, Třebíč či Ivančice. Všechny nápisy v Ketkovicích musely být v němčině a češtině. Po celou dobu války se v Ketkovicích poslou- chal zahraniční rozhlas z Londýna a Moskvy. Poslouchalo se hlav- ně v domě u Jaroslava Mohelského čís. 37, Vác- lava Pelce čís. 104, Václa- va Feješe čís. 106 a v hostinci u Mohelských, kde tehdy působil pan Miro- slav Salava. Našli se však v obci i lidé, které válka nesemkla, ale naopak se Poslech zahraničního rozhlasu projevil jejich charakter. Tak se stalo, že byl pan Salava udán jedním spoluobčanem. Do rukou gestapa však nepadl, úkryt našel u nadlesního Hinckelmanna, kde se nějakou dobu schovával. Lidé měli nacistům odevzdávat i zbraně, proto je schovávali a zakopávali v zemi. Spoustu knih zachránil tehdejší ředitel školy pan Cyril Vrba. Během války bylo z obce odvedeno mnoho mužů i žen na totální nasazení v Říši. Většina z nich byla narozena r. 1924. Na kopání zákopů byli totálně nasazeni František Pavliš a František Matoušek. Totálně nasazeni na práce byli např.: Antonín Daněk, Miloslav Matoušek, Ludvík Pavliš, František Klíma, Ja- roslav Endlicher, Josef Leitner, Anděla Svobodová či Růžena Nevřivá. Z nasa- zení se nevrátil pan Jaroslav Obršlík z čís. 6, který v Německu zahynul. Aby se zamezilo sabotážím v zásobování moukou, bylo nařízeno, že celá obec musí v určený den vést obilí do mlýna. Obilí vezlo 3–6 povozů pod do- hledem starosty Mohelského. Avšak starosta měl na vozech vždycky více obilí, než napsal na lístky. Přišlo-li se na to, dovedl Jaroslav Mohelský uspořádanou hostinou pro vyšetřující orgány celou věc urovnat. Roku 1942 byly armádě odevzdány naše kostelní zvony. Největší, vážící 175 kg, z roku 1753 byl ponechán na věži. Z důvodu nedostatku uhlí byly na škole vyhlašovány uhelné prázdniny. Do koncentračních táborů byli z Ketkovic odvedeni dva občané: Arnošt Ví- tězslav Harák za šíření letáků a profesor Leonard Boček. 25. 8. 1944 přeletělo nad obcí přes 300 anglických bombardérů. Proti nim

7 od Lukovan přiletěly čtyři německé stíhačky. Tři z nich byly sestřeleny, dopad- ly u Senorad, Silůvek a Střelic. Poslední se podařilo uletět. Během března 1945 pobývali v budově školy němečtí uprchlíci z východu. Učitel a kronikář Kerndl si v kronice postěžoval na ničení školního majetku „malými hitlerčíky“. O konci války si vedli záznamy pánové Alois Harák z čís. 137 a Bohuslav Matoušek z čís. 36. 15. 4. 1945 projíždějí Ketkovicemi kolony německých vojsk od Ivančic k Vel- ké Bíteši. V hostinci u Pospíšilů čís. 60 přenocovali zajatí Rusové. Vojáci noco- vali ve stodolách. 16. 4. byl slyšet kulomet až od Kounic. 17. 4. byly osvobozeny Ivančice. 18. 4. je vesnice plná německých vojáků. Němci po dobu pobytu ve vsi ob- chodovali s občany. Někteří pamětníci vzpomínali na slušné chování Němců. Přesto, když chtěli vojáci směnit zboží za koně, ujeli sedláci do lesa. Při útěku ze vsi byli Němci na cestě k Rapoticím napadeni partyzány. Němci měli dva mrtvé, z partyzánů zahynul pan František Krontorád z Čučic. Byla zastřelena i babička Jirglová z čís. 50, která tou dobou pracovala na poli. Nacisté pak v od- vetu zastřelili v Rapoticích 3 mladíky. Po dobu války působila zde partyzánská skupina nazývaná Ivo po svém vůd- ci. Bunkry měla v okolí řeky Chvojnice. 24. 4. byla vydána hasičská zbrojnice partyzánům, kteří si z ní udělali základ- nu. V obci byly zatřeny všechny německé nápisy černou barvou. 25. 4. se do vsi od Rapotic vrátilo německé vojsko s Maďary. Někteří občané prchli do polí a lesů. Partyzáni se stáhli k Oslavanům, ale v hasičce nechali mnoho zbroje. Velitel hasičů Jan Pelc z čís. 129 zbrojnici zamknul a odešel domů. Němci by mohli zbrojnici vyhodit do vzduchu, proto František Šic z čís. 4 a Květoslav Matoušek vylomili vrata a nebezpečný sklad zbraní odnesli do domu Jaromíra Rouse čís. 27. 26. a 27. 4. museli muži ve věku od 17do 50let kopat zákopy u silnice Rapo- tice–Čučice. Ve 12.30 se objevilo nad vesnicí 12 sovětských bombardérů. Strhla se asi 10minutová přestřelka mezi Sověty a Němci v zákopech. Bombardéry chrlily mnoho bomb. Po bitvě se rozezněla hasičská trubka – vesnice byla na několika místech v plamenech. Vyhořelo šest stodol a jedna kůlna na dřevo. Nejhůř do- padl dům čís. 27, na nějž dopadla čtyřkilová bomba. Nic z něj nezbylo. Majitel Jaromír Rous jako zázrakem přežil, avšak jeho žena Marie se schovala do chlé- va, kde našla smrt. Střepinou v průjezdu domu Jaroslava Klímy čís. 22 byla usmrcena paní Anastázie Šultesová (*2. 12. 1876) z Brna, která v Ketkovicích hledala úkryt před válkou. Lidé se po této zkušenosti schovávali do sklepů či hloubili úkryty u Hrázky mezi Šustrovou a Nešpůrkovou (dnes Leitnerovou) zahradou. 28. 4. Němci zapálili dům čís. 68. Hasit se kvůli střelbě ze Seřin nemohlo, dům proto celý lehl popelem.

8 1. 5. byla Marie Rousová pohřbena na své za- hradě. Do Čučic na hřbitov se totiž nesmělo. 2. 5. byla u Rousů pochována i paní Šultesová. 5. 5. byli v reakci na pražské povstání zadrženi starosta Jaroslav Mohelský a řídící učitel Eduard Selinger a byli drženi na veliteství (v domě Ferdi- nanda Drtílka) ručíce za pořádek v obci. 7. 5. byly osvobozeny Čučice. 8. 5. se celý den i noc střílí. Silná ohlušující dě- lostřelecká palba jde ze všech stran. Sověti zapo- jili i své kaťuše. Při útěku Maďaři zapálili dům Starosta a hostinský Jaroslav Mohelský Václava Skokana čís. 95. Při hašení byl starosta Mohelský zraněn na hlavě. Během noci z 8. na 9. května byly Ketkovice definitivně osvobozeny spoje- neckými vojsky. V Rudé armádě tehdy sloužily i vojačky. 9. 5. se začalo s opravou mostu přes Hrázku „u Kaštanů“, který Němci před odjezdem vyhodili do vzduchu. Německá armáda toho dne kapitulovala. Na počest „Dne vítězství“ vyvěsili Sověti u hasičské zbrojnice rudou vlajku. Nastal čas k odminování okolí, při němž přišlo o nohy mnoho mužů. Nejvíce padlých Němců bylo v Seřinech a v Lukovanské zmole. 10. 5. byl ustanoven místní národní výbor, jehož předsedou se stal Jaroslav Mohelský, avšak již o několik dní později byl, pro zakázání jeho strany (agrár- níci, živnostníci), nucen odstoupit a na jeho místo byl zvolen předválečný starosta za KSČ Václav Leitner z čís. 79. V druhé polovině května se z koncentračního táboru vrátili Arnošt Vítězslav Harák a Leonard Boček ml. Okresní národní výbor zaslal obci podporu pro postižené bombardováním, a sice 50 000 Kčs. Suma byla rozdělena mezi občany, kteří byli bombardováním poškozeni. Dále zaslali částku 2 750 Kčs svým kolegům horníci z Kukly, což byl výdělek jedné směny. Ketkovická škola byla povýšena na Měšťanskou újezdní školu pro obce Ket- kovice, Lukovany, Sudice, Čučice a Rapotice. Lukovany s dojížděním souhlasi- ly, avšak pod podmínkou, že ketkovští zbudují na svém katastru novou cestu přes Padělky. Cesta měla být šest metrů široká s příkopy. Škola byla slavnostně otevřena 17. 9. 1945. Stavba lukovanské cesty byla komplikovaná, protože někteří nespokojení rolníci vytrhávali kolíky pro její vytyčení. Cestu vytyčili Antonín (čís. 34) a Ja- roslav (čís. 130) Leitnerovi a občané zde odpracovali 162 pracovních dnů zcela zadarmo. Od 1. 11. 1945 začala platit československá koruna. Během zbytku roku 1945 bylo v obci uspořádáno mnoho sbírek na napravení válečných škod. Na opravu školy bylo vybráno 57 514 Kčs, na pomoc rodině raněného Jana Obršlíka 16 400 Kčs. Do Brna bylo zasláno mnoho potravin.

9 Léta 1946–1989

1946–1950 Poválečné období naší země je charakteristické obnovou válkou zničené- ho hospodářství. I v Ket- kovicích byl přijat v roce 1946 dvouletý plán ob- novy, který mimo jiné za- hrnoval například opravu obecních cest, zřízení te- lefonu, regulaci obecního potoka, zřízení měšťanské školy a stavbu učitelského Stará škola bytu, pořízení místního rozhlasu aj. Na dva roky vcelku hodně práce, že? Mnohé se povedlo v tak krát- ké době opravdu zrealizovat. Již v roce 1946 byly uvolněny místnosti obecního chudobince v domě č. 28 (obecní radnice), kde tou dobou pobývaly jen dvě osoby, o které bylo ná- sledně postaráno. Tyto místnosti poté posloužily jako učebny pro obecnou školu. Zřízení měšťanské školy povolila Zemská rada v Brně v lednu 1948 a to se zpětnou platností od 1. září 1946. V září 1948 však vstupuje v platnost zákon o jednotném školství, kdy dosavadní obecné školy jsou přeměněny na národní a mají 5 postupných ročníků a měšťanské školy jsou přejmeno- vány na střední a mají 4 postupné ročníky. V Ketkovicích byla tedy od 1. září 1948 jedna národní škola s pěti ročníky s ředitelem Josefem Kerndlem a jedna střední škola se čtyřmi ročníky s ředitelem Ferdinandem Chobotem. Stavba plánovaného učitelského bytu byla započata v září 1947 a dokončena ve druhé polovině roku 1948 s celkovým nákladem asi 421 000 korun. Rovněž se zdařila i plánovaná regulace potoka s nákladem asi 73 000 korun a úpravy obecních cest v hodnotě 90 000 korun. Dalším plánovaným počinem bylo zřízení tolik potřebné telefonní hovorny a tak díky občanům, kteří se podíleli na kopání jam pro telefonní kabely mnoha brigádnickými hodinami, byl 30. 11. 1948 slavnostně předán telefon veřejnosti. Hovorna byla umístěna v hostinci Jaroslava Mohelského. Zmiňovaná brigádnická činnost ketkovských občanů byla v té době velkou pomocí. Na výše zmíněných akcích týkajících se školy, učitelského bytu, tele- fonu i obecního rozhlasu, kde byly přípravné práce zahájeny v červenci 1949, odpracovali ketkovští stovky brigádnických hodin. Za zmínku také určitě sto- jí mnohé sbírky pořádané na pomoc potřebným – například tradiční vánoční sbírka pod stromem republiky. Sbírka se konala i na pomoc výše zmíněného

10 zřízení obecního rozhlasu, kde dokonce mnozí občané poskytli i finanč- ní půjčky. Pravidelné vy- sílání bylo zahájeno 29. března 1950, kdy posled- ní obecní bubeník Cyril Vilím odložil bubínek. V souladu s tehdejší politikou státu v oblasti zemědělství dochází v tomto období ke snaze o scelování pozemků Žně a postupnému vzniku JZD. Byla to pro vlastníky zemědělské půdy velmi náročná doba. Koncem roku 1950 zůstávali v Ketkovicích poslední čtyři rolníci, kteří ještě hospodaří soukromě.

Za zmínku určitě také stojí: - v prvních měsících roku 1946 se začalo s odsunem Němců z našeho pohra- ničí i ostatních míst ve vnitrozemí. Z naší obce byli vystěhováni občané, kteří se za války přihlásili k Němcům. Byli to: Hinckelmann Emil, nadlesní a jeho manželka Marie, rozená Krejčová, jejich 2 dcery Ericha a Anna a rodiče Hinc- kelmannové. - zřízení první autobusové linky Rapotice–Oslavany v roce 1947 – konec pěším túrám do práce – jak je napsáno v obecní kronice - velká vichřice v pondělí 18. srpna 1946. Z obecní kroniky: „Když se mračna nevěštící nic dobrého přiblížila, stočil se dosud západní vítr směrem severním a proměnil se v neobyčejně silnou vichřici. Těžké mraky, které již byly nad Ketkovicemi, náhle klesly až k zemi a smísily se se zdviženým prachem, takže nastala v několika okamžicích naprostá tma. Větrná bouře řádila nad zdejším krajem asi 20 minut.“ Dále se v kronice dočítáme, že bouře byla provázena silným lijákem a krupobitím a způsobila velké škody na střechách domů a vy- vrátila desítky stromů. - zakoupení nového projekčního přístroje na němý film – březen 1947 - katastrofální sucho v roce 1947, které trvalo od dubna až do listopadu. Je uváděno, že takovou suchou kalamitu nikdo nepamatuje. Země pukala – na jednom z polí byla nalezena trhlina o šířce 7,5 cm. Za období od dubna do listopadu, kdy konečně začalo pršet, spadlo pouze 73 mm srážek, přičemž průměrný celoroční úhrn se pohybuje přes 500 mm. V důsledku tohoto sucha nastal katastrofální nedostatek krmiva, obilovin a následně potravin. Na požádání naší tehdejší vlády se nám dostalo pomoci z Ruska (dříve Sovětský svaz).

11 - na jaře 1948 byly dodány do Ketkovic dva nové zvony (staré byly odevzdá- ny za doby okupace na válečné účely). Vyzdvižení zvonů proběhlo za velké účasti občanů 2. května 1948. - velmi sympatické bylo také například zřízení prvního žňového zemědělské- ho útulku v červenci a srpnu 1948. Byl to vlastně takový předvoj mateřské školy. Tento útulek byl určen pro malé děti do šesti let. Ženy, pracující během žní dlouho na poli, se tak mohly zbavit starosti o malé děti. Útulek byl umís- těn ve II. třídě národní školy (budova MNV) a bylo do něj přihlášeno 20 dětí. O zřízení mateřské školy je v kronikách zmínka až od roku 1960. - v březnu 1950 byla slavnostně otevřena veřejná prádelna JZD, která byla zbu- dována úpravou kůlny u budovy místního národního výboru (v současnosti prostory za hasičkou).

1951–1960 V návaznosti na pozadí historických událostí a politickou orientaci naší země po II. světové válce jsou tato léta charakteristická mimo jiné i snahou o scelová- ní pozemků a vytvoření jednotných zemědělských družstev. I v Ketkovicích se snažili již stávající družstevníci přesvědčovat ostatní rolníky o naléhavosti této cesty, ale ne všichni byli přesvědčení o správnosti tohoto způsobu spo- lečné práce, proto se družstvo rozbíhalo jen velmi pomalu a jeho příjmy byly zanedbatelné. V roce 1951 začali z družstva postupně vystupovat jednotliví rolníci. Družstvo mělo nedostatek stájových i skladovacích prostorů i nedostatek chlévské mrvy na hnojení. Z družstva začali vystupovat i někteří drobní zemědělci a ocitlo se i bez odborného vedení, proto bylo v říjnu 1953 zlikvi- dováno a všichni občané začali opět hospodařit soukromě. Tehdejší doba však soukromému hospodaření příliš nepřála, proto již za necelé čtyři roky – v září 1957, bylo založeno družstvo nové, do kterého vstoupilo zatím šest zemědělců a družstvo začalo hospodařit na výměře 120 ha polí. V roce 1958 se položily základy pro stavbu kravína pro ustájení 100ks hově- zího dobytka a byl oplocen hájek pro chov slepic, začalo se i se stavbou trak- torové stanice za vesnicí směrem k Vysokým Popovicím (dnes podnik pana Duroně). Obě stavby byly dokončeny v roce 1959. Za velkého nadšení všech místních občanů bylo v září 1957 započato se stavbou hřbitova. Zatím se jednalo o terénní úpravy a přípravu materiálu. Stavba byla sice v důsledku námitek dvou občanů dočasně pozastavena, ale ne nadlou- ho. V roce 1958 byl hřbitov, který se budoval svépomocí, dokončen. Díky dobré vůli místních, kteří se podíleli svou prací i finančními dary na dokončení této stavby, mohl být uskutečněn hromadný převoz zesnulých ze hřbitova z Čučic do Ketkovic. Můžeme uvést, že ještě před převozem byl jako první do započa- tého hřbitova pochován pan Jan Nevřivý a jako druhý pan Čeněk Šoukal, oba byli profesí horníci. Dne 24. dubna 1953 vešel v platnost nový školský zákon, který zasáhl do organizace škol v naší obci. Dosavadní národní škola se spojila od 1. září 1953 s dosa-

12 Stará náves – radnice, pošta a hasička vadní střední školou a vytvořily jednu střední školu pro 1.–8. postupový ročník s jedním vedením. Ředitelem nové osmiletky se stává pan Ferdinand Chobot. Název školy od 1. září 1953 zní Osmiletá střední škola v Ketkovicích. Do jejího okruhu působnosti spadají obce Čučice, Lukovany, Rapotice a Sudice.

A co ještě stojí za zmínku? - v roce 1951 došlo z rozhodnutí vlády v důsledku údajného plýtvání chlebem i ostatním pečivem ke zdražení cen mouky i všeho pečiva. Avšak vzhledem k postupné obnově poválečného hospodářství ceny potravin i spotřebního zboží během posledních let několikrát klesaly. - v důsledku měnové reformy v roce 1953 došlo po 13 letech ke zrušení lístko- vého systému a každý si mohl bez lístku koupit to, co potřebuje - do Ketkovic dojíždí od 1. února 1951 putovní kino a to 1krát měsíčně - s nebývalým ohlasem všech občanů se také setkala návštěva vesnického divadla z Prahy, které sehrálo dvě hry pro děti a dvě pro dospělé. Představení se zúčastnilo celkem 817 osob. Stalo se tak 10. a 11. ledna 1954. - zajímavá je také informace o silných mrazech, které postihly v lednu a únoru 1954 Ketkovice a okolí. Rybáři prý při prosekávání ledu naměřili sílu 85 cm a místy byla řeka zamrzlá téměř až ke korytu. - velmi zajímavý úkaz byl také pozorován 23. prosince v roce 1954, když se během sněhové vánice dvakrát jasně zablesklo, což bylo doprovázeno silným hromem.

13 - počátkem roku 1951 byla zrušena funkce nočního hlídače. Dosavadní hlídač Vavřinec Smutný č. 25 byl vyplácen měsíčně z obecního rozpočtu. Pro rok 1951 s finanční položkou pro hlídače nebylo počítáno, neboť noční hlídač prý nestřeží majetek obce, ale ostatních občanů – soukromníků a je tedy na nich, chtějí-li si na svůj náklad vydržovat nočního hlídače. Poněvadž občané nepro- jevili zájem, byla tato funkce zrušena. - 25. ledna 1953 se konal v učebně II. třídy v budově MNV za účasti rodičů první slib pionýrů. - v roce 1955 byla v Ketkovicích zřízena a otevřena první pošta.

1961–1970 Převod lesů pod vojenskou správu V lednu 1961 došlo k pře- vodu 10 ha lesa a asi 15 ha polí od lesní správy a JZD Ketkovice pod vojenskou správu, která zde má v plá- nu postavit vojenský ob- jekt, komunikaci a 4 bytové jednotky za vesnicí směrem na Rapotice. Stavba byto- vých domů byla dokončena v roce 1962 a obsazena ro- dinami příslušníků armády, čímž vzrostl počet obyvatel v obci. Škola V roce 1961 byla také částečně dokončena přístavba zdejší devítiletky, která se prováděla v akci „Z“. Ve třídách se již mohlo běžně vyučovat. Místní školu navštěvují kromě ketkovských dětí také děti z Rapotic, Sudic, Lukovan a Čučic. V tomto roce byl také zřízen ve škole vodovod a jídelna pro 100 strávníků. V roce 1964 byla rovněž dokončena stavba dílen a předána svému účelu. V roce 1961 byl z podnětu výboru žen při MNV zřízen na návsi, jako při- pomínka na II. světovou válku a bombardování naší vesnice, park a vysázen růžemi. O rok později byl na návsi zrušen rybník a počalo se z jeho zavážením. Dalším stavebním počinem tohoto desetiletí bylo v roce 1963 dokončení stavby márnice a garáže pro pohřební vůz, který byl zakoupen svépomocí míst- ních občanů. V témže roce se také započalo se stavbou mostu před Hrázku, za který obec děkuje místnímu vojenskému útvaru. Rok 1966, co se staveb týče, se honosí dostavěním budovy druhého kravína, do kterého bylo v prosinci umístěno 130 kusů dobytka. Byly také započaty úpra- vy na návsi, kde se kladly roury k uzávěru kanalizace, a tím došlo k rozšíření prostoru. Postupně se vyrovnávala silnice a stavěla nová. Tím vzniklo na návsi pěkné náměstíčko. Park, který byl vysázen v roce 1961 z podnětu výboru žen,

14 musel být odstraněn a bude znovu zřízen před místním národním výborem, kde po úpravě kanalizace vznikl výhodný prostor. V roce 1967 se pokračova- lo ve zvelebování vesnice, byla dokončena hygienická přístavba u kravína, upra- ven a rozšířen sál v hostinci, dokončena přístavba skladiště v prodejně Jedno- ta, dokončen úsek silnice ve vesnici od č. 4 k č. 12. V roce 1969 Místní národ- ní výbor ve spolupráci s TJ Sokol a SRPŠ společně zřídili na návsi kluziště pro zimní období, které i v létě může sloužit pro různé hry a jiné kulturní a zábavné podniky. V témže roce JZD dokončilo stavbu vepřína a příbytek pro slepice a došlo k vybu- dování bezprašné vozovky  Stará náves Kluziště  k lesu na cestě ke mlýnu.

15 Kulturní život obce byl poměrně bohatý. K nejaktivnějším organizacím pat- řila především TJ Sokol, která se každoročně starala o mnohá sportovní vyžití dětí, mládeže i dospělých. Pořádaly se turnaje v rozmanitých sportech i jiné zábavné akce. Bohatou činnost vyvíjel i Český svaz žen, který připravoval na- příklad oslavy MDŽ, ostatkovou zábavu s maskami, babské hody, pouťovou ka- teřinskou zábavu, zájezdy po různých místech v republice. K dalším kulturním akcím, které měly bohatou tradici patřily Havelské hody, tradiční květnový pr- vomájový průvod, oslavy osvobození i lampionový průvod. O rozvoj čtenářské gramotnosti se postarala knihovna, která byla prozatím otevřena v čp. 54. Počet vypůjčených knih občanům se každoročně navyšoval, což svědčilo o jejich na- růstajícím zájmu.

A co bychom si ještě mohli připomenout? - v roce 1961 je zaznamenána v kronice obce zpráva o epidemii příušnic a spalniček. Onemocnělo celkem 60 dětí. - celý leden a únor roku 1963 sněžilo. Mrazy dosahovaly až -28° C. Byly zruše- ny mnohé železniční i autobusové spoje, jiné nabíraly až čtyřhodinová zpož- dění. Brigádníci, kteří byli svoláváni rozhlasem na pomoc, odstraňovali sníh i v noci. Podle zápisu v kronice byla taková zima naposledy před 125 lety. Tato situace se opakovala i v lednu a únoru následujícího roku 1964. - dne 2. prosince 1963 v 7 hodin 40 minut ráno bylo zaznamenáno zemětře- sení. Záchvěv pocítili lidé v oblasti téměř celého Brněnska. Poslední zemětřesení bylo podle zpráv me- teorologického ústavu zaznamená- no v roce 1763, tedy před 200 lety. - v roce 1967 došlo k zavedení elek- trického zvonění na věži kostela

1971–1980 Stěžejními událostmi tohoto ob- dobí byla bezpochyby výstavba mateřské školy a kabin spolu s tě- locvičnou a sociálním zařízením TJ Sokol. Opominout nelze samozřej- mě ani stavbu bytovek JZD, generál- ní opravu budovy školy i zhotovení bezprašných silnic v okolí Ketkovic. Se stavbou kabin se započalo v roce 1975. Skladovací prostory na materiál propůjčilo Sokolům JZD Doubrava, jehož objekty sousedily Stavba kabin přímo se stavbou. Na stavbě bylo

16 odpracováno mnoho a mnoho brigádnických hodin. Zejména členové organizace věnovali zdár- nému dokončení stavby veškerý volný čas. Stavba, včetně tělo- cvičny a sociálního zařízení, byla předána k užívání v rámci květ- nových oslav osvobození v roce 1980. Dalším zmíněným důležitým stavebním počinem byla stavba Stavba kabin tolik potřebné mateřské školy. Výkop pro zřízení studny byl za- hájen v roce 1976 a základy byly zbudovány v roce 1977. Slavnost- ní otevření se konalo dne 30. srpna 1980. I na této stavbě se velkou měrou podíleli občané svou bri- gádnickou činností. Dobrovolně zde bylo odpracováno celkem 5 893 hodin. Jak je již výše zmíněno, v roce 1971 bylo provedeno oplocení Stavba mateřské školy školy a generální oprava škol-

17 ní budovy. V dalším roce bylo započato s ústředním topením a položením kanalizace. V roce 1977 byl zhotoven před školou betonový prostor pro skládku uhlí. Jako další byla v roce 1972 dokončena klubovna Sokola na Milošově a pracovalo se na fa- sádě prodejny Jednoty. Nezahá- leli ani zemědělci. V roce 1973 byly upraveny plochy kolem kravína, kde byly zřízeny pásy Vítání občánků zeleně a spravena jímka na siláž, o dva roky později byla vystavěna také bytovka JZD. Od 1. dubna 1972 se sloučilo JZD Ketkovice s JZD Čučice, se záměrem zajiš- tění a zvýšení hrubé tržní produkce. Sloučené družstvo hospodařilo na 593 ha zemědělské půdy a mělo v té době celkem 178 členů. K dalšímu sloučení došlo v únoru roku 1975, kdy se slučuje naše JZD s JZD Doubrava se sídlem v Nové Vsi. Do tohoto JZD patřily tyto obce: Ketkovice, Čučice, Oslavany, Padochov, Biskoupky a Nová Ves. Hospodařilo se na výměře 2 266 ha a družstvo mělo 553 členů. I nadále pracovalo v tomto období v obci Ketkovice mnoho organizací a spol- ků, jež se staraly o kulturu, sport i různé druhy vyžití ketkovských občanů. Patřil mezi ně například Český svaz žen, TJ Sokol, Český svaz požární ochrany, sbor pro občanské záležitosti, Český svaz chovatelů drobného zvířectva, Český svaz červeného kříže, Svaz československo-sovětského přátelství, Socialistic- ký svaz mládeže, sdružení rodičů a přátel školy, místní knihovna aj. SSM byl v naší obci ustaven 2. 11. 1972. Svaz měl 17 členů a ustavující schůze se konala v prostorách MNV. Sbor proobčanské záležitosti, jehož dlouholetou předsedkyní byla paní Pavla Leitnerová, pořádal několikrát do roka vítání nových občánků do života. V listopadu 1974 uspořádal první besedu s důchodci, tato tradice nám vydržela až do dnešních dní.

Věděli jste, že: - v roce 1973 v naší obci vlastnili lidé celkem 50 automobilů - v témže roce, 7. července, padaly kroupy o velikosti holubího vejce a během pěti minut bylo na zemi úplně bílo jako v zimě - v prosinci 1976 byl naměřen nejnižší tlak vzduchu za století - v březnu 1976 byla pozorována nad východním obzorem pouhým okem ko- meta Vest, která je na obloze jasnější, než planeta Venuše - dne 29. června pozorováno mezi 10. a 13. hodinou částečné prstencové za- tmění Slunce

18 - větrná bouře s lijákem v roce 1977 zatopila a zanesla bahnem celou ketkov- skou náves a zanesla hlínou mnoho sklepů - 1. dubna 1979 byl poprvé zaveden letní čas - vlivem velkých mrazů nastala v celé republice mimořádná energetická situace, v některých závodech se nepracovalo, ve školách byly vyhlášeny tzv. uhelné prázdniny, které trvaly téměř tři týdny, v provozu byla pouze školní jídelna, pololetní vysvědčení bylo vydáno 16. února a byly zrušeny jarní prázdniny - v září 1980 bylo otevřeno oddělení školní družiny - v listopadu 1980 bylo provedeno celoplošné sčítání lidu, domů a bytů – v této době měla naše obec celkem 758 obyvatel, 203 domů, 256 domácností a také například 8 barevných a 186 černobílých televizorů?

1981–1989 V těchto letech bylo například postave- no v akci „Z“ nákupní středisko, došlo také k rekonstrukci prostor staré prodejny a požární zbrojnice. Práce na výstavbě nového nákupního střediska na návsi začaly v roce 1982, prodejna byla slavnostně otevřena 28. říj- na v roce 1983 za účasti široké veřejnosti i zástupců složek tehdejší Národní fron- ty, jejíž členové opět odpracovali na stav- bě stovky brigádnických hodin.

Stavba nákupního střediska

19 V témže roce byla rovněž zahájena rekonstrukce staré prodejny. Budou zde nové prostory pro MNV, poštu, knihovnu a zasedací míst- nost. Rekonstrukce byla do- končena v roce 1985 a prv- ního července slavnostně předána do užívání. S úspěchem se zrekon- struovala i požární zbrojnice. Rekonstrukce započala v roce 1984 a 4. října 1985 byla zbrojnice otevřena. Bylo předvedeno námětové cviče- ní hasičů a lidé si mohli pro- hlédnout instalovanou výsta- vu ve společenské místnosti k 80. výročí založení sboru.

- v červnu 1984 byla prove- dena demolice domku pana Arnošta Komínka vedle ško- ly, získaný pozemek připadl Stavba nákupního střediska škole - v jarních měsících 1987 byla na počest 60. výročí zalo- žení školy za pomocí ket- kovských občanů, zejména rodičů, seškrábána stará fa- sáda na její budově a škola dostala nový vzhled - v témže roce se začalo s opravou hřbitovní zdi, kte- rá byla narušena živým plo- tem, jež byl vysázen kolem ní, akce byla dokončena Obecní úřad s poštou v první polovině roku 1989 - v roce 1987 došlo k schválení projektu vodovodu

Opomenout bychom neměli ani úspěšnou činnost místní knihovny, o kterou se dlouhá léta úspěšně starala paní Brůžová a její dcera Irena. V roce 1985 měla knihovna celkem 93 čtenářů z řad mládeže i dospělých a disponovala

20 fondem 1 395 knih. K tomu všemu ještě fungoval výměn- ný fond s knihovnou v Osla- vanech. Důstojné prostory, které knihovna získala po rekonstrukci staré prodejny, dopomohly k rozšíření její činnosti.

Věděli jste, že: - v roce 1986 byla vyloupena chata TJ Sokol na Milošo- Stará hasičská zbrojnice a stavba nové vě, byla ukradena všechna křídla z oken a poškozeny a vylomeny dveře – nebylo to bohužel poprvé ani napo- sled - v roce 1988 se u nás po dlouhé době opět konaly Havelské hody, které trvaly dva dny, po několik let byly z finančních důvodů pouze jednodenní, opětovným rozšířením programu této lidové tradice určitě nabyly Slavnostní otevření nové hasičské zbrojnice hody na atraktivitě?

21 Hody u Křenků

V listopadu 1989 bylo vlivem nové politické situace v zemi ustaveno mnoho no- vých stran, spolků a hnutí. V naší obci bylo v 27. 11. ustaveno „Občanské fórum,“ jehož zakládající členové se zúčastnili téhož dne protestní stávky v Brně.

Léta 1990–2018

1990 Po listopadových volbách v zastupitelstvu obsadila KSČM 4 křesla, OF 3 a ČSL 2. Účast ve volbách byla 90 %. Starostou byl zvolen Ing. Václav Šustr (OF). Po mnoha letech byl obnoven tradiční církevní svátek Boží tělo. Bylo postave- no 5 oltářů, které byly dlouhá léta ukrývány v domácnostech. V tomto roce bylo zorganizováno několik zájezdů do sousedního Rakouska. Všechny lákalo cestování do dříve zakázaných zemí a nákupy u nás tehdy ne- dostatkového zboží. TJ zakoupila autobus.

1991 Ketkovice se staly opět samostatnou obcí nespadající pod Městský úřad Osla- vany. V červnu dostali občané do občanských průkazů razítka s „novým“ ná- zvem místa trvalého pobytu.

22 V tomto roce končí své „fungování“ četné černé skládky odpadků a do obce byly přistaveny kontej- nery na odpad. V rámci veřejně prospěšných prací byl opraven most přes Hrázku. Při příležitosti Cyrilometodějské pouti byla vysvě- cena kaplička věrozvěstů u silnice do Rapotic. Bron- zové sochy světců zhotovil p. Pavel Hřebíček, obraz na průčelí vymalovala p. Marie Hřebíčková. Koncem roku byl otevřen první soukromý obchod – U Hamříků.

1994 V tomto roce byla ukončena činnost a uzavřen areál posádky protiletadlové ochrany v Ketkovicích.

1996 19. 1. 1996 schválila poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh obecního praporu a znaku. Zelená barva symbolizuje krásy přírody v okolí Ketkovic, zeď nám připomíná hrad Levnov, hrábě byly součástí znaku paní Elišky z Levnova. Dne 5. 3. 1996 slavnostně předal znak a pra- por obci pan Milan Uhde, předseda Poslanecké sněmovny. Dne 1. 4. 1996 navštívil pak naši obec a školu osobně. Znak obce V tomto roce byla prodána prodejna potravin a majitelkou se Ketkovice stala paní Pavlína Mahovská. Byla poprvé otevřena nová Hospoda na hřišti, vedoucím se stal pan Ivan Nekuda.

1997 V březnu začala plynofikace obce. 16.9. 1997 byl do celé sítě vpuštěn plyn. Náklady na plynofikaci obce představovaly 4,8 mil. korun. V tomto roce uplynulo 200 let od zahájení školního vyučování v obci a 70. vý- ročí výuky v současné budově školy.

1999 Byly vykáceny třešňové aleje kolem cest ke mlýnu a ke hřišti a osázeny znovu novými stromky. Obci byl navrácen historický majetek (dosud užívaný vojenskými lesy a statky).

2000 Začíná budování nejnovější ulice v Ketkovicích – Velké Příčné.

2001 5.–7. 7. proběhly oslavy 900 let od první písemné zmínky o naší obci. Konala se výstava historických předmětů v místní knihovně, výstava fotografií a prací žáků ve škole, v Bronzové uličce byla umístěna výstava pana Hřebíčka s do-

23 provodným programem loutkového divadla, v areálu TJ proběhl turnaj v malé kopané, na obecním úřadě byla instalována výstava obrazů, hasiči instalovali výstavu techniky v hasičské zbrojnici. Hlavním bodem programu oslav bylo slavnostní setkání občanů s pozvanými rodáky a promítání diapozitivů pana Bohumila Matouška. Na prostranství před pohostinstvím proběhla ukázka his- torického šermu. Třešinkou na dortu bylo vystoupení Podhoráckého kroužku pod vedením paní Danuše Endlicherové. V tomto roce se v Ketkovicích nenarodilo ani jedno dítě.

2002 V tomto roce bylo zatravněno místní fotbalové hřiště.

2003 Byl založen svazek obcí s názvem Mikroregion Ivančicko a Ketkovice jsou jedním ze zakládajících členů. Došlo ke zřízení prvních webových stránek obce. Proběhlo referendum o vstupu do EU. S výsledkem 216 pro a 83 proti. Opět ani jedno narozené dítě.

2004 Je obnovena činnost Podhoráckého kroužku pod vedení paní Libuše Obršlíkové. Na návsi bylo zbudováno nové dětské hřiště.

2005 Uskutečnil se první ročník ochut- návky ovocných pálenek. Do knihovny byla umístěna veřej- ná internetová stanice. V červnu se konaly hasičské oslavy při příležitosti 100 let od založení sboru. Součástí oslav bylo i svěcení praporu v kostele sv. Kateřiny. Hasi- či v tomto roce pomáhali mimo jiné při jarním přívalu vody, která zatopila dům pana Navrátila.

2006 Hned na samém počátku roku byla zahájena nová tradice, která se stala oblíbenou a sice společný přípitek svařákem na uvítanou nového roku. Nejdůležitější akcí tohoto roku je začátek výstavby vodovodu s celko- Košt pálenek vými náklady 11,8 mil. korun.

24 2007 Obec se stala majitelem vojenských bytových domů včetně pozemků pod domy a vojenské silnice. Podařilo se získat dotaci a opravit most přes řeku Oslavu u ketkovského mlýna. Byla obnovena tradice vítání občánků a v závěru roku se uskutečnilo setkání seniorů v pohostinství u Mohelských.

2008 Jsou dobudovány inženýrské sítě a dru- há část komunikace v lokalitě Velké Příčné. Vznikla tak plnohodnotná nová část obce. 21. 6. po padesáti letech byla obnovena tradice starobylé národopisné slavnosti Vožení krála. Obnovení této krásné tradice by nebylo možné bez práce a nadšení pro věc manželů Obršlíkových. Králem byl Jiří Mitáš a královnou Jana Střechová. Slav- nost natáčela Česká televize.

2009 Byl schválen odprodej bytů v bývalých vojenských bytovkách současným ná- jemníkům za 40% odhadní ceny. Plánovaný zisk z prodeje bytových domů činil 7 mil. Kč. Byl zakoupen víceúčelový traktor pro údržbu místních komunikací a zelených ploch a také pro službu občanům. Začalo se uvažovat o zbudování multifunkčního hřiště.

2010 Proběhly opravy na místním kostele sv. Kateřiny včetně věžních hodin, které pak byly dokončeny v roce 2013. Novou fasádu a střechu dostala také radnice.

2012 V tomto roce došlo k uzavření druhého stupně ketkovické základní školy. Finanč- ní situace nedovolovala i nadále udržovat chod školy na obou stupních při velmi nízkém počtu žáků. V posledním roce fun- gování obou stupňů se vzdělávalo v deví- ti třídách pouze 65 žáků. Žáci byli nejen místní, ale dojížděly také děti z Rapotic, Sudic, Lesního Jakubova a Čučic. Výhled

25 na zlepšení stavu počtu dětí nebyl. Toto rozhodnutí nebylo pro nikoho lehké a nikoho netěšilo. Školu pro žáky první až páté třídy se podařilo v obci udržet.

2013 V areálů TJ Sokol bylo vybudo- váno multifunkční hřiště, které přispělo dalšímu sportovnímu vyžití v Ketkovicích a doplnilo ob- čanskou vybavenost obce. Novou ředitelkou školy se stala paní Mgr. Petra Burešová. Sníh toho roku ležel až do 10. dubna. Víceúčelové hřiště

2014 Dne 3. 11. bylo uzavřeno pohostinství u Mohelských. Rodina Mohelských provozovala pohostinství v Ketkovicích více jak 150 let. Poslední hostinský byl Jiří a jeho žena Jana. Uzavřením pohostinství výrazně utrpěl společenský život obce. Poslední společenskou akcí před uzavřením pohostinství bylo každoroč- ní podzimní setkání seniorů.

2015 Po sedmi letech, tak jak velí stará tradice, se znovu v Ketkovicích 21. 6. usku- tečnilo Vožení krála. Role krále se v tomto roce zhostil Filip Matoušek a králov- nou mu byla Barbora Pevná. Pozvání na slavnost přijali i hosté – organizátoři Jízdy králů z Hluku, zástupci třebíčského muzea a starosta obce Lhánice (od- kud ketkovské Vožení krála pochází). Hasičský sbor, coby organizátor největ- ší společenské akce v Ketkovicích, byl postaven (vzhledem k uzavření pohostin- ství) před skutečnost kde a kdy uspořádat hodové oslavy. Byl vybrán termín 29. a 30. srpna a místem oslav se stalo míst- ní kluziště na návsi. Počasí hasičům přálo Vožení krála

26 Vožení krála a hody pod otevřeným nebem za teplého letního počasí se všem velmi líbily. V tomto roce děti z místní základní školy absolvovaly jazykově vzdělávací pobyt v Oxfordu, v Anglii.

2016 Zastupitelstvo rozhodlo o koupi Pohostinství u Mohelských a jeho následné rekonstrukci. Bylo zbudováno posezení a obnovena vyhlídka s názvem Zavřelovo panora- ma v lese nad řekou Oslavou. Obcí proběhla vlna odporu proti snaze o vybudování přehrady na řece Oslavě a Chvojnici a zatopení jejich krásných údolí. Občané Ketkovic přispěli svými podpisy k celkovým 25 000 podpisů na petici proti zbudování přehrady, která byla předána Parlamentu ČR. Ještě koncem tohoto roku byly přípravy přehrady zastaveny.

Hody

27 Je vysázena nová ovocná alej na místě původní cesty od kraví- na k silnici na Oslavany. Koncem května vyhořela chata na Milošově.

2017 Po dlouhých letech ukončila činnost v Ketkovicích Česká poš- ta. Poštovní služby jsou zajišťo- vány prostřednictvím projektu Pošta Partner, jehož pobočka je umístěna v prodejně Enapo. Hody 2018 V tomto roce oslavili významné život- ní jubileum manželé Marie a František Pavlišovi (čp. 60) – platinovou svatbu (1. května uplynulo 70 let od dne, kdy si řek- li své ano v čučickém kostele). Koncem července tohoto roku se ketko- vičtí dočkali znovuotevření pohostinství na návsi. Po zdařilé rekonstrukci pokra- čuje v hostinské činnosti pan Prát z Osla- van. Přejme pohostinství ať dosáhne ta- Manželé Marie a František Pavlišovi kové vyhlášenosti, jako za dob rodiny Mohelských.

Významné osobnosti Ketkovic

Bočkovi Do kulturního života naší obce se významně zapsala rodina Bočkova. Mnoho občanů jistě pamatuje sestry Bočkovy, které se zasloužily o založení Horáckého kroužku. Jejich otec pan Leonard Boček byl neméně významnou osobností. Narodil se 26. 4. 1852 v Jezerech do rodiny krejčího Jana Bočka a patřil mezi učitele užívající novějších a záživnějších metod. Do Ketkovic nastoupil po odchodu bývalého učitele Jakuba Nahodila roku 1877. Stěžoval si na způsob výchovy dětí ve zdejší obci, rodiče prý byli přehnaně přísní a k dětem chladní. O školní radě roku 1880 tvrdil: „Nesešla se ani jednou za rok, ale obstarala ochotně všechno potřebné.“

28 Roku 1890 se stal nadučitelem. Funkci vyko- nával až do roku 1912, kdy odešel do penze. Ještě za války roku 1917 se stal znovu správcem školy, kvůli lenosti jeho předchůdce, válečného invalidy Klimenta. Do penze odešel definitivně 1. 4. 1919 a užíval si jí až do své smrti 5. 7. 1939. Jeho první ženou se roku 1879 stala Karolína Mohelská, vdova o osmnáct let starší. Podruhé byl oddán roku 1902 s o třicet let mladší Marií Sestry Bočkovy Obršlíkovou (†16. 8. 1972), s ní měl dcery Ma- rii (*4. 8. 1903–†28. 2. 1990), Blaženu (*6. 5. 1909–†22. 2. 2002) a Annu (*1. 5. 1912–†2. 5. 1996). Právě Marie s Annou, obě učitelky, založily a vedly Horácký kroužek. I přes velké úspěchy byl kroužek kvůli tehdejšímu režimu zrušen. Bočkův syn Leonard ml. byl za druhé světové války v koncentračním táboře. Po válce ho prezident republiky jmenoval profesorem a bylo mu uděleno ket- kovické čestné občanství.

Cyril Vrba Narodil se 25. 3. 1885 v Lesním Jakubově. Po studiích učil v Březníku a Mohelně. Do války narukoval 1. 5. 1916. Zúčastnil se bojů o Zborov, dvou ofenziv na italské frontě a roku 1918 bitvy na řece Piavě. Z války se vrátil 12. 11. 1918. Roku 1919 se stal správcem a ředitelem školy v Ketkovicích. Během obdo- bí první republiky vedl místní knihovnu a psal kroniku. Nechal vysázet alej ovocných stromů podél silnice na Čučice. Byl velmi dobrým učitelem, zasadil se o stavbu nové školní budovy. Roku 1940 byl německými okupanty donucen odejít do důchodu, dožil ve Slavkově, kde jej po válce navštívila delegace z Ket- kovic a udělila mu čestné občanství.

Bohumír Vydra Narodil se 6. 11. 1894 do rodiny mlynáře Aloise Vy- dry. Měl 13 sourozenců, šest se nedožilo dospělos- ti. Za první světové války dělal písaře. 8. 6. 1925 byl oddán v Brně na Petrově s Marií Pospíšilovou, dce- rou hostinského z Ketkovic. Celý život prožil v údolí ve mlýně. Měl tři dcery Annu, Marii a Drahomíru. Vydra čile podporoval turismus v údolí, roku 1927 nechal udělat cestu do mlýna, roku 1931 zakoupil vy- řazený železniční most, koňmi jej rozložený dotáhl z Třebíče ke mlýnu a umožnil turistům auty přejet suchou nohou na druhý břeh řeky. Nechal také zbudovat na Oslavě splav, který je dnes bohužel zničený. V údolí u mlýna se často konaly zábavy.

29 Mlynář Vydra také moc pěkně maloval. Svá díla vystavoval v tzv. „Obrazár- ně“, jedné ze tří chat, které postavil. Dnes mnoho domácností v Ketkovicích vlastní jeho obrazy, často je dával jako svatební dary. Bohumír Vydra, poslední ketkovický mlynář, zemřel 21. ledna 1981. Lidé na něj dodnes vzpomínají jako na milého a dobrosrdečného člověka. A údolí mu vděčí za svoji oblíbenost mezi trampy i obyčejnými turisty.

Jan Polák Zapsal se do historie naší obce tragicky. Narodil se 8. 10. 1910 do rodiny koláře Jana Poláka a Jo- sefy roz. Leitnerové. Jeho otec padl v první světové válce, Jana a jeho sestru Boženu (provdaná Haráková) vychová- vala matka sama. Jan vystudoval měšťanku v Ivančicích a vyšší průmyslovou školu v Brně. Pracoval ve Škodových závodech v Brně. Po propuštění při restrikci byl obecním tajemníkem. Psal také obecní matriku. Roku 1932 nastoupil vojenskou službu. Dobrovolně se přihlásil k letectvu. Jako desátník aspirant působil u 5. letky leteckého pluku číslo 2 v Olomouci. Osudné ráno 21. srpna 1933 měl mít Polák volno, avšak vyměnil si službu s kamarádem. V 9.15 letoun A-II-139 řízený Karlem Košťálem (*15. 1. 1912) musel kvůli rozbitému motoru nouzově přistát, ale pilotovi se přistání nezda- řilo a letadlo se zřítilo na pole u Nových Bránic. Oba letci uhořeli v kokpitu. Polákova pohřbu v Čučicích se zúčastnili skauti, čestná četa, četnictvo, dů- stojníci, děti z ketkovské školy a mnoho občanů Ketkovic a Janových přátel. Účastníků bylo přes 2000. 28. 11. 1935 byl oběma letcům odhalen pomník poblíž místa nehody. V Ket- kovicích na jeho počest od r. 1934 až do války konali skauti Závod o pohár Jana Poláka. Tato tradice však nebyla po válce obnovena, a tak na Jana Poláka dnes téměř celé Ketkovice zapomněly.

Pan farář František Jelínek Narodil se roku 1900 v Budišově u Třebíče, čp. 44. Není v Čučicích, Ketkovicích a Sudicích domu, kde by nezane- chal svůj otisk. V čučické farnosti působil od roku 1943 do roku 1977, kdy 22. 4. zemřel (byl tedy nejdéle sloužícím knězem v naší farnosti). Křtil narozené, oddával zamilova- né, dával poslední pomazání, pochovával zemřelé a utěšo- val pozůstalé. Byl velmi dobrý vypravěč. Biblickým příbě- hům z jeho úst naslouchaly dítky na hodinách náboženství se zatajeným dechem. Byl velmi vzdělaný, základem jeho vzdělání bylo tře- bíčské gymnázium a poté absolvoval kněžská studia. Miloval přírodu, věnoval se včelaření a sadaření. Byl uznávanou osobou napříč společností, byl to Pan farář. Je pochován blízko svých „oveček“ na hřbitově v Čučicích.

30 Příběh zvonů

Na ketkovské věži dvanáct hodin bije… Malý dřevěný kostelíček vystavěný řádem Templářů koncem 13. století nahradil r. 1780 ny- nější kostel sv. Kateřiny. Prastarý zvon vypráví: „Jsem pamětníkem událostí v Ketkovicích od roku 1773. Vážím 175 kg, snad proto jsem přečkal všechny válečné pohromy, nepřízeň počasí a řádění přírod- ních živlů. Roku1853 jsem dostal dva sourozence, prvního vážícího 114,5 kg a druhého pouhých 9,5 kg (umíráček). Rok 1917 byl pro nás zvony osudným. Mí sourozenci byli rekvírováni (zabaveni), malý zdarma, větší 4 koruny za ki- logram. Mne při rekvírování shodili z věže, a ačkoliv je značně vysoká, nerozbil jsem se a vrátil se na své místo.“

Citace z obecní kroniky: „23. srpna 1925 svěceny a na věž umístěny byly dva zvony místo zvonů vzatých za rakouské vlády k válečným účelům. Zvony pořídila ,Lidová jednota‘ nákladem 4 470 Kč. Menší má jméno Anna a váží 30 kg, větší Marie váží 115 kg. Obnos zís- kán pořádáním divadel, zábav a sbírkou. Kmotrou byla p. M. Hinckelmannová, choť zdejšího revírníka. Darovala 500 Kč. Pravdivá jsou slova kazatelova z pro- slovu při svěcení:,Brali zvony, brali, ale požehnání jim nepřinesly‘. Obec má nové zvony a kde jsou ti, kteří je brali?“

Čas v Ketkovicích plynul dál, lidé se veselili, plakali, hladověli, pracovali… A znovu přišla válka. A mé „sestry“ Marie a Anna putovaly v roce 1942 na válečné účely. Já jsem musel dál z výšky sledovat strach občanů, ale i odhodlání bojovat proti německému nepříteli. Je po válce, i v Ketkovicích si vzala své oběti. A já už se těšil na nové sourozence. Věž bez zvonů si ketkovští stěží dokázali představit. Uspořá- dali mnoho sbírek, a tak 2. 5. 1948 byly nové zvony opět slavnostně vyzdviženy na své místo do věže. První zvon váží 198 kg – jmenuje se Maria, ladění cis2, rozpětí 694 mm a je na něm nápis: „Věnovali občané v Ketkovicích L.P. 1948“. Druhý zvon váží 70 kg, má jméno Václav, ladění gis, rozpětí 498 mm a nápis zní „Nedej zahynou- ti nám ani budoucím“ a „Věnovala mládež v Ketkovicích“. Už žádné rekvírování! Ráno, v poledne a večer vám vyzvání Maria (je elektrifikována), na mši svatou vás svolává Václav, který také oznamuje odchod vašich spoluobčanů na onen svět a mne, největší a nejstarší zvon, slyšíte při doprovodu zemřelého na hřbitov. Čas odbíjí věžní hodiny. Váš starý zvon …a já prosím, nechte zvony znít…

31 Přehledy činovníků obce Starostové a předsedové 1958–1962 Antonín Šídlo MNV od roku 1918 1962–1969 Jaroslav Pavlík –1919 Jan Pospíšil č. 11 1970 Vítězslav Kerndl 1919–1923 Tomáš Smutný, č. 109 1970–1977 Jiřina Filipová 1923–1932 František Pelc, č. 40 1978–1979 František Vogl 1932–1939 Václav Leitner, č. 79 1979–1982 Zdeněk Foral 1939–1945 Jaroslav Mohelský, č. 37 1982–2013 Ladislav Horák 1945–1950 Václav Leitner, č. 79 2013–dosud Petra Burešová 1950–1954 Jaroslav Skokan, č. 20 1954–1957 Alois Komárek, č. 112 Kněží od roku 1918: 1957–1960 Ladislav Jakš st., č. 73 1919–1943 Oldřich Hill 1960–1964 František Coufal, č. 40 1943 Josef Němec 1964–1971 Jaroslav Skokan, č. 20 1939–1943 Václav Drbola (dostal 1971–1976 František Coufal, č. 94 trest smrti v případu Ba- 1976–1981 Ladislav Jakš ml., č. 73 bice), kaplan 1981–1986 Antonín Báňa, č. 163 1943–1977 František Jelínek 1986–1990 Jaroslav Skokan, č. 41 1977–1978 Pavel Dokládal (výpo- 1990–1994 Ing. Václav Šustr, č. 209 moc z Ivančic) 1994–1996 Pavel Hřebíček, č. 46 1978 Josef Brychta 1996–2002 Vlastimil Chadim, č. 73 1978–1980 Bohumír Dominik Jirků 2002–2018 Josef Obršlík, č. 23 1980–1981 Vladislav Hub 1981–1990 Jiří Galeček Ředitelé a správci školy 1990–1991 Karel Slanina (zároveň od roku 1918: farářem v Oslavanech a Zbýšově) 1916–1919 Leonard Boček 1991–2007 Karel Obrdlík 1919–1940 Cyril Vrba 2007–2013 Petr Hošek 1940–1945 Eduard Selinger 2013–2015 Vít Rozkydal 1945–1953 Josef Kerndl (obecná) 2015–dosud Jaromír Gargoš 1945–1958 Ferdinand Chobot

Závěrem A protože jsme se již v našem putování historií přenesli až do dnešních dnů, kdy celá naše republika oslavuje stoleté výročí, chce se i naše obec k těmto osla- vám připojit vysázením lípy, uspořádáním výroční výstavy a vydáním této bro- žury. Nebylo naším cílem zachytit všechna historická fakta s precizní přesností, ale vybrat z obecních kronik střípky událostí, které ve vzpomínkách potěší. Nám již nezbývá, než popřát Ketkovicím mnoho dalších pokojných a klidných let.

32 Obsah Úvod...... 3 Léta 1918–1938...... 4 Léta 1939–1945...... 6 Léta 1946–1989...... 10 Léta 1990–2018...... 22 Významné osobnosti Ketkovic...... 28 Příběh zvonů...... 31 Přehledy činovníků obce...... 32 Fotopříloha...... 34

KETKOVICE V ZRCADLE ČASU UPLYNULÝCH 100 LET 1918–2018 Sestavil kolektiv autorů: Marie Matoušková, Lenka Foralová, Šárka Matoušková, Filip Matoušek

V roce 2018 vydala obec Ketkovice při příležitosti 100. výročí vzniku republiky Grafická úprava: BM typo, s.r.o., Slavkov u Brna

33 Fotopříloha

Velikonoce

Vostatky

34 Hasiči Práce na Panoramu

Vostatky, 2008

35 Spartakiáda – ženy, 1985

Dům Hřebíčkových Občerstvení u Leitnerových

Dětské hřiště na návsi

36 Bytovky

Josefský košt – bábovky

Kostel s pomníky

Železné hasič 2017

37 Dům Chatrných s původní fasádou

Oslavka pod Levnovem Alej ke mlýnu

Údolí s Levnovem Dovětek Až děti našich dětí budou mít děti a bude se psát rok 2118, vezmou-li do rukou tuto publikaci, kterou našli ukrytou ve starém zaprášeném kufru na půdě, dozví se, jak dnešní generace jejich prarodičů a praprarodičů oslavila sté výročí vzniku naší republiky.