Možnosti Rozvoje Venkovského Mikroregionu: Případová Studie Roketnice Diplomová Práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu: případová studie Roketnice Diplomová práce

Vedoucí práce: Vypracoval: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Bc. Martin Koudelka

Brno 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci: Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu: případová studie Roketnice vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za cenné rady při odborném vedení mé diplomové práce. Též děkuji za velkou ochotu a snahu vynaloženou při řešení problémů spojených s vypracováním této práce.

ABSTRAKT

Práce se zabývá venkovskými regiony, jejich definicí, funkcemi, proměnami a vývojem v čase. Důraz je kladen na funkční vazby venkova a zemědělství. Zmíněn je i význam spolupráce venkovských obcí při čerpání dotačních prostředků. Pojednáno je o důsledcích suburbanizace na venkovské regiony. Cílem je poukázat na to, že venkov má vlastní linii vývoje a nelze na něj aplikovat městské rozvojové trendy. Důležitý je rozvoj venkova v duchu zásad trvale udržitelného rozvoje. Teoretické poznatky jsou do praxe převedeny formou analýzy území dobrovolného svazku obcí ležících v blízkosti Brna, vyhodnocení území pomocí SWOT analýzy a navrhnutí vlastní strategie rozvoje.

Klíčová slova: venkovský region, obec, suburbanizace, rozvoj, spolupráce, trvale udržitelný rozvoj, zemědělství

ABSTRACT

This work is focused on rural regions, their definitions, functions, transformations and time development. The emphases is put on relationship of countryside and agriculture. The cooperation of rural municipalities with regards to drawing the grands is also mentioned. The suburbanization consequences toward rural regions is being discussed. The main scope of this test suggests that the countryside has got own trends and it is not possible to apply city trends for. The rural development is important in sense of permanently continuing development principles. Theoretical findings are converted into practice by analyzing area of Brno´s voluntary near by municipality union and also by area evaluation through SWOT analyses and then by suggesting a self-development strategy.

Key words: rural region, municipality, suburbanization, development, cooperation, permanently continuing development, agriculture

OBSAH

1 ÚVOD ...... 9 2 CÍL ...... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ...... 11 3.1 Venkov ...... 11 3.1.1 Vymezení pojmu ...... 11 3.1.2 Funkce venkova ...... 12 3.1.3 Postavení venkova ...... 13 3.2 Vesnice ...... 14 3.2.1 Obecná charakteristika ...... 14 3.2.2 Vesnice a obec...... 14 3.2.3 Metodika vymezení ...... 16 3.3 Venkovský region ...... 17 3.3.1 Klasifikace venkovských oblastí v EU ...... 18 3.4 Teorie suburbanizace ...... 18 3.4.1 Vznik suburbanizace ...... 19 3.4.2 Komerční suburbanizace ...... 20 3.4.3 Rezidenční suburbanizace ...... 21 3.4.4 Ochrana zemědělského půdního fondu ...... 22 3.5 Spolupráce obcí ...... 22 3.5.1 Spolupráce na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ...... 23 3.5.2 Spolupráce na základě zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech ...... 23 3.5.3 Public Priváte Partnership ...... 24 3.5.4 Spolupráce na základě zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník...... 24 3.5.5 Místní akční skupina (MAS) ...... 25 3.5.6 Mikroregion ...... 26 4 MATERIÁL A METODIKA ...... 28 4.1 Obecná charakteristika oblasti ...... 28 4.2 Geografická poloha ...... 28 4.3 Dlouhodobý demografický vývoj ...... 28 4.4 Současný demografický vývoj ...... 30 4.5 Ekonomika ...... 34

4.5.1 Charakter oblasti ...... 34 4.5.2 Význam zemědělství, areály JZD ...... 34 4.5.3 Současný stav zemědělství ...... 36 4.5.4 Cementárenství ...... 37 4.5.5 Ostatní ...... 38 4.6 Technická infrastruktura ...... 39 4.6.1 Elektrická energie...... 39 4.6.2 Zemní plyn ...... 40 4.6.3 Vodovod ...... 40 4.6.4 Splašková kanalizace ...... 41 4.6.5 Silniční doprava ...... 41 4.6.6 Veřejná doprava ...... 42 4.6.7 Cyklistická doprava ...... 43 4.6.8 Ostatní ...... 44 4.7 Sociální infrastruktura ...... 45 4.8 Sociální prostředí ...... 47 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ...... 51 5.1 Analýza současné ekonomické aktivity ...... 51 5.2 Dobrovolná sdružení obcí a místní akční skupiny ...... 54 5.3 Možnosti rozvoje ...... 55 5.3.1 Primární sektor ...... 55 5.3.2 Sekundární sektor ...... 56 5.3.3 Terciérní sektor ...... 56 5.3.4 Výroba energie z obnovitelných zdrojů ...... 60 5.4 Návrh rozvojové strategie Mikroregionu Roketnice ...... 61 5.4.1 SWOT analýza ...... 61 5.4.2 Návrh strategie ...... 64 5.4.3 Alternativní strategie ...... 71 5.5 Vztah Mikroregionu Roketnice k Brnu a Šlapanicím ...... 71 5.5.1 Velikost Mikroregionu Roketnice, vzájemná poloha, doprava ...... 72 5.5.2 Historický vývoj vztahů, průmysl ...... 73 5.5.3 Občanská vybavenost ...... 75 5.5.4 Přenesená působnost ...... 77 5.5.5 Shrnutí ...... 77

6 ZÁVĚR ...... 78 POUŽITÁ LITERATURA...... 79 Tištěné zdroje ...... 79 Internetové zdroje...... 82 Publikace v elektronické podobě ...... 82 Ostatní ...... 83 SEZNAM ZKRATEK ...... 89 PŘÍLOHY ...... 90 SEZNAM PŘÍLOH ...... 109

1 ÚVOD

Diplomová práce se týká problematiky rozvoje Mikroregionu Roketnice. Jedná se o území, ve kterém žiji a se kterým jsem velmi úzce spjat, intenzivně vnímám proměny oblasti v čase. V současnosti považuji téma mojí práce za velmi aktuální, obce Mikroregionu Roketnice jsou, kromě Hostěnic (členem MAS Moravský kras), součástí MAS Slavkovské bojiště. Cílem tohoto uskupení je rozvoj zájmové oblasti. Nabízí se tedy vhodná příležitost ke zhodnocení možností a potřeb území a určení možného směru, kterým by se mohlo území v blízké budoucnosti ubírat. Na území Mikroregionu Roketnice se setkáváme s mnoha problémy českých venkovských oblastí, ať se již jedná o proces suburbanizace a s tím souvisejícího procesu „poměšťování“ vesnic, záborů zemědělské půdy nebo úpadku zemědělství. Tyto problémy mají společného jmenovatele, sousedství s Brnem. Je tedy otázkou, jak vhodně využít, v duchu trvale udržitelného rozvoje, příležitosti nabízené sousedstvím s velkým městem a přitom maximálně potlačit vzniklé negativní dopady.

2 CÍL

Cílem mojí práce je vyhodnotit rozvojové podmínky Mikroregionu Roketnice a na základě těchto podmínek navrhnout strategii rozvoje zájmové oblasti. Obsahem literárního přehledu je zhodnocení základních pojmů, které jsou dle mého názoru důležité v oblasti definice venkova a jeho rozvoje. Je nastíněna problematika základních pojmů venkov, vesnice, obec, venkovský region. Část literárního přehledu je věnována suburbanizaci, tedy procesu, který má na vývoj venkovských regionů značný vliv. Spolupráce obcí je v současnosti často viditelným jevem, proto jsou v literárním přehledu zhodnoceny i základní formy spolupráce obcí s charakteristikou a účelem jednotlivých variant spolupráce. Cílem navazující kapitoly je poskytnout čtenáři důležité informace o Mikroregionu Roketnice v základních oblastech, mezi které patří geografická poloha, demografický vývoj, ekonomika, technická a sociální infrastruktura, sociální prostředí. Úspěšné osvojení obsahu předchozích dvou částí poslouží čtenáři ke snadné orientaci v závěrečné části práce, jejímž cílem je zhodnocení současné činnosti Mikroregionu Roketnice a navržení strategie rozvoje tohoto území. Závěr kapitoly je věnován diskuzi v problematice spádovosti zájmového území. Samozřejmým doplňkem textové části je grafická a fotografická příloha vytvořená za účelem komplexnosti předložených informací.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Venkov

Venkov je českým synonymem latinského rural, jež je protikladem slovu urban (město). Potřebu rozlišit dva odlišné celky (venkov a město) lze spatřit již od dob neolitické revoluce, kdy výkonnost zemědělství vytvářela nadbytky vyprodukovaných plodin, které mohly být skladovány a následně distribuovány. Logicky tak byla populace rozdělena na dvě skupiny, na zemědělce (producenty komodit) a konzumenty (odběratele komodit). Jelikož závislost konzumentů na zemědělských komoditách byla zprostředkovaná, nebylo bezpodmínečně nutné zdržovat se v místě zemědělské výroby. Následná migrace a usazení na novém místě tak umožnilo vznik prvních sídel a tedy i vznik pevnějších vazeb obyvatel k místu, což přispělo k rychlejšímu rozvoji samotných sídelních jednotek, ze kterých se stávala jak centra světská, tak i duchovní (Pavlík, 2005). Hlavním, nikoli však jediným, rozdílem mezi venkovem a městem je menší míra zalidnění. Další rozdíly můžeme spatřit v architektonickém řešení, sociálním složení a vazbách obyvatel, způsobem obživy, kultuře. Je jasné, že venkov a město sice mohou v prvovýznamu tvořit dva protipóly, ale i přesto se bez sebe v pochopení společnosti neobejdou. Venkov je chápán jako zdroj potravin, místo pro klid a odpočinek v přírodě, město naopak je centrem obchodu, průmyslu a kultury, sídlem institucí, poskytovatelem služeb, oproti venkovu v širším měřítku (Herová, Majerová, 2009).

3.1.1 Vymezení pojmu

V teorii lze význam slova venkov vyjádřit poměrně snadno (opak městského prostředí), i když ne striktně (je nutné započíst i proměny venkova v čase). Každý člověk si dokáže vytvořit subjektivní představu o tom, jak venkov vypadá. Problém nastává v praxi, kdy je třeba venkov, venkovskou obec či venkovský region charakterizovat z různých důvodů poměrně přesně (legislativa, dotační tituly). Již z pravdivého tvrzení „venkov není jen jeden“ je jasné, že univerzální, vždy použitelná definice venkova, neexistuje (Majerová, 2003). Venkov tedy může být obecně definován jako prostor, který je řídce osídlen a velkou roli v jeho využití hraje zemědělství. Myšlenka této definice je dále upřesňována na základě oboru, ve kterém je využita. Urbanisté budou brát v potaz specifika

a charakter zástavby, sociologové styl života a demografové zase hustotu zalidnění (Maříková, 2005). V kontextu s předchozím odstavcem nabízí vcelku ucelenou definici venkova Velký sociologický slovník. “Venkov – obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem.” (Maříková, Petrusek, Vodáková, 1996, s. 1380). V úvodu kapitoly byla zmíněna rozdílnost venkova České republiky a ostatních zemí. V této souvislosti je rozdílný i původní význam slova venkov. V domácím kontextu se původní význam slova vztahuje na prostor vymezený mimo město, v jiných evropských zemích je pro změnu označován jako prostor způsobilý k zemědělskému využití (Maříková, 2007).

3.1.2 Funkce venkova

Svobodová (2011) v publikaci Synergie ve venkovském prostoru označuje za základní funkce venkova funkce produkční, rezidenční a rekreační. Produkční funkce venkova v její původní podobě (zemědělská výroba) postupem času ustupuje funkci rezidenční a rekreační, i když při vytváření venkovské krajiny hraje zemědělství stále zásadní roli. V současnosti je produkční funkce venkova nejvíce závislá na úrovni rozvoje podnikání a technické infrastruktury. Prostředí venkova je stále více ovlivňováno městským způsobem života, což způsobuje ztrátu samostatného fungování. Význam rezidenční funkce lze v současné době na venkově považovat za nejdůležitější. Tuto funkci ovlivňují podmínky pro bydlení (vhodné pozemky, kvalita technické infrastruktury, atraktivita lokality – poloha), dopravní obslužnost a dostupnost (rozsah a kvalita cestní sítě, dostupnost prostředky hromadné dopravy) a vybavenost (dostupnost služeb). Pokud je úroveň těchto faktorů dostatečná, čelí venkov procesům urbanizace. V případě, že se venkovská lokalita stane díky nedostatečné úrovni některých faktorů neatraktivní, dochází k odchodu obyvatel a k vylidňování (Svobodová, 2011). Funkce rekreační je na venkově limitována kvalitou služeb a též i rozvojem cestovního ruchu. Ne každá venkovská oblast je pro cestovní ruch vhodná, kromě již uvedených limitních faktorů musí mít oblast i určité předpoklady (poloha, atraktivita,

zachovalý venkovský ráz a funkce s přihlédnutím k historii a produkčním vazbám). Naplnění těchto předpokladů je dobrou výchozí pozicí pro realizaci venkovského cestovního ruchu (forma nenásilně podporující rozvoj venkovského regionu), který nabízí realizaci cestovního ruchu jiným způsobem (potlačení masovosti, individualita, osobní přístup). Venkovský cestovní ruch je dělen do těchto nejvýznamnějších kategorií: agroturistika, ekoturistika, vinařská turistika, hipoturistika, gastroturistika, lovecká turistika a turistika zaměřená na tradice a folklor (Stříbrná, 2005).

3.1.3 Postavení venkova

Ačkoli původní význam venkova zůstává do značné míry nezměněn (zemědělská výroba), v průběhu času přeci jen dochází ke změnám v jeho chápání. K největším změnám ve vnímání venkova došlo ve 20. století (Slepička, 1981). Názor, že venkov je protikladem města, trval prakticky až do 70. let. Bylo to způsobeno všeobecně rozšířeným názorem, využitím, ale i výzkumy, jejichž způsob byl tendenčně zaměřen na podporu tohoto názoru. Byly vytvářeny výzkumy, jejichž základem byla hustota a rozmístění obyvatel (Kocmánková, 2008). Přechodné období, které ale dostatečně nepotlačilo původní teorii protikladu venkova a města, bylo charakteristické pro 60. a 70. léta. V tomto období byla snaha vytvořit spojité, bezstrukturální vazby mezi venkovem a městem. Na venkov již nebylo nahlíženo jako na striktně podřízenou oblast, význam v chápání venkova spočíval spíše v potlačení tendenčních výzkumů a ve stanovení rozdílů mezi venkovským a městským prostředím. Hlavní rozdíly byly shledány v produkční oblasti, ve složení obyvatelstva a formě sociálních skupin a ve vazbách na přírodu (Kolektiv autorů, 1970). Jako nejpokrokovější lze označit období od 70. let, kdy dochází ke zrovnoprávnění vztahů mezi venkovem a městem. Není popírána myšlenka dominance města, ale je také zohledněn význam venkova spočívající ve zdravém životním stylu, rekreačním potenciálu, venkovské kultuře (Herová, Majerová, 2009). V současnosti je v podmínkách České republiky vcelku složité definovat vztahy mezi venkovem a městem. Především v okolí velkých měst totiž vznikají přechodná území, která se nevyznačují rurálním ani urbánním charakterem. Tento fakt je důsledkem přímé a nepřímé suburbanizace, která v těchto místech mění převážně zemědělskou půdu na plochu určenou ke vzniku satelitních městeček a přivádí nové obyvatele navyklé městskému způsobu života.

3.2 Vesnice

3.2.1 Obecná charakteristika

Vesnice, nebo také venkovská obec či venkovské sídlo je souhrnné pojmenování pro seskupení staveb plnících různý účel (obytný, hospodářský). Obecně jsou za venkovské považovány obce s počtem obyvatel do 2 000. Základní omezující faktory pro zařazení sídla jako vesnice jsou především počet obyvatel (dle zákona č. 128/2000 o obcích může být obec s více než 3 000 obyvateli prohlášena za město) a chybějící znaky města. Za znaky města je většinou považována vyšší míra plánovitosti půdorysu města, aktivnější využití ploch a též i různorodosti tvarů. Znaky města lze přičíst vyšší hustotě zalidnění a různorodější sociální struktuře složení obyvatelstva. Tyto faktory pak pochopitelně kladou odlišné požadavky na hospodárnost i samotné využití ploch. Vesnice je oproti městu charakteristická nižší hustotou zalidnění, což v kombinaci se silnějšími vazbami na přírodu a odlišnými požadavky na intenzitu využití a organizaci prostoru vede k menší plánovitosti. V současnosti to již není pravidlem, nicméně dříve byla architektura venkovských staveb velmi podobná, což bylo dáno jejich stejným účelem (zemědělské využití). Příkladem může být obec Velatice, kde lze vypozorovat většinu těchto jevů. Dle historického využití jsou zde dvě odlišné lokality, starší zemědělská náves (velké domy se shodným půdorysem, průjezdem, hospodářskými stavbami) a novější lokalita Zaosadí, ve které bydleli dělníci (malé domy bez průjezdu, absence velkých dvorů). Tvrzení, že tato pravidla již v současnosti neplatí, je dokázáno v lokalitě Hlučkova skala, kde charakter zástavby je velmi různorodý a popírá zákonitosti venkovských staveb v dřívějším smyslu (Slepička, 1981).

3.2.2 Vesnice a obec

Termín vesnice je v běžném životě často zaměňován s pojmem obec, při striktním dodržování významu však nacházíme jisté odlišnosti. Malý sociologický slovník charakterizuje obec jako sociální jednotku různé velikosti tvořenou obyvatelstvem, jež společným způsobem užívá určené území, ve kterém tráví většinu času (hospodářského, kulturního). Podle stejného zdroje považovaly v dřívějších dobách společenské vědy za obce obydlená území s právně vymezenými hranicemi, vnitřní činnost těchto území byla charakteristická hospodářskými vazbami, jež na sobě byly vzájemně závislé (Kolektiv autorů, 1970). Jelikož za obce byly považovány i politicky samosprávné

jednotky, tak po spojení těchto definovaných znaků docházíme k závěru, že pojmenování obce se vztahovalo na všechna sídla bez ohledu na jejich velikost (Herová, Majerová, 2009). Na obsah předchozího odstavce plynule navazuje legislativní definice obce. Ta je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích. Obec je definována přímo v § 1 takto: „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ (Parlament ČR, 2000 a, s. 2). Tato definice nerozlišuje sídla dle velikosti, lze je tedy všechny obecně považovat za obce. Nižší dělení a s ním související podmínky jsou obsahem § 3 zákona o obcích. Ten kromě upřesňujících podmínek pro slučování a dělení obcí uvádí, že městem může být „Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.“ (Parlament ČR, 2000 a, s. 2). Městys je v § 3 definován takto: „Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.“ (Parlament ČR, 2000 a, s. 2). V praxi je možné se setkat s městy, která nesplňují požadavky na minimální počet obyvatel. Zákon o obcích totiž umožňuje obcím, které užívaly před 17. 5. 1954 statut města či městyse, požádat předsedu Poslanecké sněmovny o opětovné udělení statutu města či městyse. Zákon o obcích v § 18 stanovuje, že „Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“ (Parlament ČR, 2000 a, s. 8). Územím je v tomto případě myšleno katastrální území obce. Aby bylo naplněno znění této části zákona, jsou do systému obcí České republiky (hlavní město, statutární města, města, městyse, obce) zařazeny i vojenské újezdy (Parlament ČR, 2000 a). Samotné členění obcí dle zmíněného systému není dostatečně podrobné a pro praktické využití nedostatečné. V praxi je často užíváno několik systémů dělení obcí dle počtu obyvatel. Běžně používané mezní hranice pro určování charakteristik obcí jsou 200, 500, 1 000 obyvatel. V případě oddělování částí měst na samostatné obce je užívána hranice 300 obyvatel, § 3 zákona o obcích aplikuje hranici 3 000 obyvatel (Herová, Majerová, 2009). Velmi důležité hranice obyvatel jsou obsahem § 68 zákona o obcích, na základě kterých je stanoveno rozmezí a minimální počet zastupitelů v zastupitelstvech obcí (Parlament ČR, 2000 a).

3.2.3 Metodika vymezení

Vzhledem k mnohdy složitým současným i historickým okolnostem vzniku a fungování venkova a venkovských obcí nemusí být úplně jednoduché je charakterizovat. Snahu o vytvoření metodiky pro správné určení venkova a venkovských obcí lze najít v publikaci Český venkov 2005 – Rozvoj venkovské společnosti. Metodika dělí charakteristické určovací prvky do tří základních kategorií, subjektivního, objektivního kvalitativního a objektivního kvantitativního vymezení. Subjektivní vymezení má za úkol zhodnotit, pocitové vnímání návštěvníka při jeho prvním kontaktu se sídlem. Výhodou je univerzálnost, neboť na každého člověka místo nějak zapůsobí. Problémem však je, že subjektivní vymezení nemá žádná pravidla a jedná se tedy o kategorizaci zcela individuální, jejíž přesnost je závislá na jedinci a též i konkrétním sídle. Zásady objektivního kvalitativního posouzení se již zakládají na všeobecných pravidlech, tato pravidla však nejsou měřitelná, a proto mohou v určitých případech nést znaky subjektivního posuzování. V této oblasti jsou posuzovány urbanistické struktury a historie sídla, architektonické znaky staveb, ekonomické znaky a též životní styl obyvatel. Objektivní kvantitativní posouzení již nemůže být při dodržení správného postupu zatíženo subjektivními chybami pozorovatele a výstupy lze tedy považovat za nejvíce věrohodné i pro případnou komparaci se sídli posuzovanými jiným pozorovatelem. Hlavními ukazateli tohoto posouzení je postavení obce v systému veřejné správy (v kontextu s historickým vývojem), statut obce, počet obyvatel a hustota zalidnění (Maříková, 2005). Počet obyvatel bývá v praxi nejvíce používaným aspektem pro vymezení hranic venkova a venkovských obcí. Obce s počtem obyvatel do 2 000 bývají označovány jako venkovské, území, které vznikne propojením těchto obcí, bývá označováno za venkov. Poměr počtu obyvatel a plochy katastrálního území vyjadřuje termín hustota zalidnění. Používání tohoto termínu je především v Evropské unii při lokalizaci venkovských oblastí. Dle tohoto kritéria tedy považujeme za venkovské obce ty, jejichž hustota zalidnění není vyšší než 150 obyvatel/km2 (dle metodiky OECD) nebo 100 obyvatel/km2 (dle Českého statistického úřadu). Hustota zalidnění dle Českého statistického úřadu je směrodatným měřítkem definujícím venkovské oblasti v ČR (Herová, Majerová, 2009).

3.3 Venkovský region

Není složité si vytvořit vlastní představu o významu slova region, přesná definice tohoto termínu však není díky širokému mezioborovému uplatnění možná. Původní význam slova lze hledat v latinském slově regio (směr, krajina, hranice, zem). Význam dělení celku na menší části pak plně vystihuje význam slova v románských jazycích, ve kterých je překládán jako oblastní či krajský. Regionem tedy můžeme nazvat vymezenou územní jednotku. Tato obecná definice pak bývá upřesněna podle toho, v jakém oboru je termín použitý. Jako příklad lze uvést biogeografický region, klimatický region, etnografický region nebo administrativní region (Bartoš, 2004). V legislativě České republiky lze nalézt definici regionu v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, který za region považuje „územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.“ (Parlament ČR, 2000 b, s. 2). Pro účely této práce bude za region v kapitolách 4 a 5 považováno území Mikroregionu Roketnice, případně jeho jednotlivých obcí. Z hlediska horizontální klasifikace územních celků můžeme považovat venkovský region za pojem nadřazený obci. Venkovský region však můžeme považovat za uměle vytvořený pojem, jehož využití se nachází především v oblastech dotačních titulů (Program rozvoje venkova), regionálních politik, rozvojových programů a sociologických výzkumů. Pro určení charakteru regionu je v Evropské unii využíváno kritérium venkovské obce dle OECD (maximální hustota zalidnění 150 obyvatel/km2). Dle podílu obyvatel žijících v takto definovaných venkovských obcí typizujeme region jako venkovský, přechodný nebo městský. Jako venkovský region (Rural region) je označován region, pokud více než polovina obyvatel žije ve venkovských obcích. Opakem venkovského regionu je městský region (Urban region). V případě, že ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, je region považován za městský. Za mezistupeň této klasifikace považujeme region přechodný (Intermediate region). V podmínkách České republiky spadá nejvíce regionů právě do této skupiny. Jelikož rozsah přechodných regionů je široký, a tudíž hlavně pro statistické účely nedostačující, je v praxi rozčleňován na tyto subtypy: převážně městský region (15–25 % obyvatel ve venkovských obcích), smíšený region (25–37,5 % obyvatel ve venkovských obcích) a převážně venkovský region (37,5–50 % obyvatel ve venkovských obcích).

Celoevropské uplatnění tohoto systému s sebou nese zásadní problém, ačkoli je systém široce použitelný, jednoduchý a jasně specifikovaný, přílišná míra generalizace metodiky způsobuje nepřesné (zkreslené) výsledky v typologicky anomálních oblastech (Herová, Majerová, 2009). Perlín (2003) vytvořil vlastní šestidílnou typologii českého venkova. Metodika dělení je založena na poznatcích z oblasti historie území, fyzicko-geografických rysů, sociálních a ekonomických podmínek.

3.3.1 Klasifikace venkovských oblastí v EU

V souvislosti s klasifikací venkovských oblastí v rámci Evropské unie se používá takzvaná typologie rurálních oblastí. V praxi nejvíce užívaná je typologie dle OECD a dle Eurostatu. Typologie dle OECD je shodná s metodikou dělení regionů (venkovský, přechodný bez dalšího dělení, městský), pouze názvosloví je jiné: oblast převážně venkovská, významně venkovská, převážně městská (Herová, Majerová, 2009). Eurostat používá třístupňovou zonaci, podmínky zařazení do jednotlivých zón vycházejí z hustoty zalidnění (míry urbanizace). Dělení: hustě osídlená zóna (skupiny obcí s hustotou zalidnění více než 500 obyvatel/km2 a minimálně 50 000 obyvateli), přechodná zóna (skupiny obcí s hustotou zalidnění 100–500 obyvatel/km2 a minimálně 50 000 obyvateli, případně s méně obyvateli, ale musí se jednat o zónu sousedící s hustě osídlenou zónou) a řídce osídlené oblasti, tedy oblasti nesplňující požadavky na klasifikaci do předchozích zón (Eurostat, 2014).

3.4 Teorie suburbanizace

Pojem suburbanizace je označení pro rozpínání městského prostoru do okolní (neměstské) krajiny a je latinskou složeninou předložky sub (vedle) a urban (město), volně lze tedy pojem přeložit jako „vedleměstí“ (Ouředníček, 2008). Projevy suburbanizace můžeme vnímat jako přímé (fyzické pronikání do krajiny či venkovského prostoru) a jako nepřímé (pronikání městského způsobu života na venkov). Výsledkem suburbanizace, tedy procesu přenosu městských obyvatel, funkcí a aktivit z města do jeho okrajových částí, je výstavba rezidenčních a komerčních objektů (dle tohoto klíče probíhá i základní dělení suburbanizace).

Suburbanizace je povážována za druhou fázi procesu vývoje městských regionů. První fází je urbanizace, jejímž charakteristickým rysem je koncentrace hospodářského i kulturního dění z venkova do jádrových měst. Následuje samotná suburbanizace a třetí fáze, kterou je deurbanizace. Tato fáze je charakteristická snížením počtu obyvatel městského regionu jako celku, protože přírůstek obyvatel suburbánní části regionu je nižší než úbytek obyvatel v jádru města. Proces vývoje je zakončen závěrečnou fází, reurbanizací. Během reurbanizace dochází k oživení jádrových částí měst, opuštěné budovy a industriální komplexy budov s historickou hodnotou jsou rekonstruovány a opětovně využívány. Nový účel využití se od toho původního liší, budovy jsou využívány jako byty, ateliéry, galerie nebo kulturní či nákupní centra (Sýkora, 2002). V současnosti tyto fáze vývoje městských regionů neprobíhají postupně v návaznostech, ale jejich průběh je souběžný.

3.4.1 Vznik suburbanizace

Výhody příměstských částí (život v obklopení přírody nedaleko od města) je znám již odpradávna, avšak působení vlivu suburbanizace v kontextu dnešního pojetí lze datovat od počátku 19. století, kdy společně s rozvojem dopravy (železnice) a průmyslu rostla rychlým tempem i města společně s příměstským okolím. Na počátku jsou vlivy urbanizace a suburbanizace patrné nejvíce v Anglii, odkud se rozšířily i do dalších států Evropy a pak následně i do Spojených států amerických (USA). Z důvodu rychlého růstu měst došlo v průběhu 19. století k expanzi zástavby (vznik předměstí) až za hranice městských hradeb, které byly postupně rušeny. Rozvojem techniky byla zjednodušena i těžba nerostných surovin, což v mnoha oblastech změnilo a poškodilo nejen charakter krajiny (vznik těžebních oblastí), ale i strukturu venkovských sídel, kdy došlo k prolínání staré a nové bytové zástavby, v mnoha případech i s industriálními objekty (Baše, 2006). Problematiku suburbanizace v USA ovlivnila dlouho přetrvávající myšlenka původního pojetí zakladatelů, tedy státu s vysokým podílem zemědělské výroby bez velkých měst a průmyslu (Marx, 1964). Postupně však docházelo ke změně a přetváření země na průmyslovou velmoc a ke vzniku masové suburbanizace formou bydlení v rodinných domech a života na venkově (Wright, 1932). Rozvoj suburbanizace podpořil i způsob řešení sociální krize ve městech, kdy se majetnější obyvatelé stěhovali do nově vznikajících předměstí. Masovost suburbanizace v USA nastala v období

po druhé světové válce, tedy v době, kdy bydlení v rodinných domech se stalo více dostupným díky výhodným půjčkám s nízkými úrokovými sazbami a nízké ceně domů. Postupně však vyvstala potřeba regulace nové výstavby, neboť rozptyl a stále větší potřeba záborů zemědělské půdy byla alarmující (Fishman, 1987). V případě komparace suburbanizace v USA a Evropě lze nalézt několik základních rozdílů. Oblast osídlování a výstavby sídel v krajině je spjata s regionálním rozvojem a podmínkou úspěšné politiky územního rozvoje je znát přání a požadavky obyvatel daného území. Dle názorových preferencí obyvatel je možná jejich kategorizace dle Amerického snu nebo Evropského snu. Americký preferuje úspěch jednotlivce, právo vlastnit majetek a kumulovat hmotné statky. Evropský sen je naopak o nalezení rovnováhy mezi pracovním životem a odpočinkem, myšlence udržitelného rozvoje, kvalitě života a míru (Minařík, 2013). Již zmíněným rozdílem byla dostupnost výstavby v USA v poválečných letech, tedy ve státě, který nebyl fyzicky poznamenán válkou. USA disponovala též dostatkem volných ploch pro souvislou suburbánní výstavbu, která je podporována i absencí sítě tradičních sídel. Naopak Evropa disponuje rozsáhlou sítí tradičních sídel a v porovnání s USA méně volnými plochami. Nová suburbánní zástavba je tedy spíše „přilepována“ k tradičním sídlům (Baše, 2006). Tento rozdíl je v případě České republiky, jako země s velmi hustou a stabilní sídelní sítí, o to znatelnější (Knopp, 1994). V mnoha případech lze nalézt i shodné rysy suburbanizace v USA a Evropě (absence architektonických a urbanistických hodnot, sociální problémy, malé parcely, absence veřejných prostor).

3.4.2 Komerční suburbanizace

Pod pojmem komerční suburbanizace rozumíme výstavbu průmyslových nebo nákupních zón, tedy souboru budov určených pro výrobu, skladování nebo obchodní či zábavní činnost v zázemí měst (Úředníček, 2008). Charakteristickými znaky komerční suburbanizace jsou vysoké požadavky na zastavěnou plochu a též na dobrou dopravní přístupnost. Proto je výstavba těchto areálů realizována většinou poblíž významných dopravních komunikací a formou výstavby „na zelené louce“ (greenfields) namísto využití opuštěných areálů (brownfields). Z environmentálního hlediska nese tato forma výstavby výrazná negativa (zábor kvalitní orné půdy, snížení infiltrační schopnosti krajiny, narušení krajinného rázu, znečištění zvýšenou intenzitou dopravy, prašnost, hluk). Jako příklad v blízkosti Brna lze uvést Černovické terasy, komerční areály

u silnice č. 430 mezi Brnem Slatinou a Podolím či BAUHAUS v Brně Ivanovicích. (Koudelka, 2014).

3.4.3 Rezidenční suburbanizace

Výsledkem rezidenční suburbanizace je výstavba obytných domů mimo jádrovou část města (v předměstích, obcích v blízkosti města). Forma i způsob výstavby je velice rozmanitý (samostatný rodinný dům nebo kolonie rodinných domů stojících samostatně nebo vedle již zastavěného území, uzavřená komunita, výstavba bytových domů). Vystavěné celky rodinných domů vytvářejí nové čtvrtě, které jsou označovány jako satelitní městečka, případně suburbia či předměstí (obr. 1 a 2). Domy v satelitních městečkách bývají často označovány jako „paneláky naležato“. Lze totiž konstatovat, že satelitní městečka plní funkci sídlišť, pouze obyvatelé bydlí v individuálních domech (často v blízkém sousedství a s minimální volnou plochou pro zahradu). Suburbia postrádají v mnoha ohledech potřebné zázemí plynoucí z nedostatku veřejných prostor a optimální dimenzace infrastrukturního zabezpečení (objekty občanské vybavenosti). Obce ztrácejí svoje urbanistické rysy, nezřídka dochází též k sociálním problémům mezi obyvateli suburbií a starousedlíky (Úředníček, 2008). S problematikou suburbií (případně i komerční suburbanizace) souvisí též pojem sídelní kaše (urban sprawl). Tímto pojmem bývají označovány části sídelních útvarů, které nepromyšleně pronikají do volné krajiny a postrádají znaky plánovitosti výstavby. Z důvodu absence strukturních vazeb na okolní zástavbu jsou obyvatelé zcela odkázáni na individuální dopravu a problematické často bývá i zabezpečení ostatní infrastruktury (Hnilička, 2005). Proto je žádoucí vznik sídelních kaší maximálně potlačit. Suburbia bývají pro své nedostatky (nedostatečné zabezpečení, závislost na jádrové části sídla) vnímána většinou negativně. Alternativou tradičního vnímání suburbií jsou takzvaná edge cities. Použití tohoto pojmu je v tuzemských podmínkách spíše v přeneseném významu s cílem odlišit suburbia s nižší závislostí na jádrovém městě nabízející pracovní příležitosti a služby, neboť původní charakteristika edge cities je značně limitující, je určena minimální prodejní a kancelářská plocha, počet pracovních míst musí převyšovat počet míst k bydlení, a jiné (Garreau, 1992).

3.4.4 Ochrana zemědělského půdního fondu

Ochrana zemědělského půdního fondu je obsažena v zákonu č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, který ji řeší na třech úrovních (administrativní nástroje, ekonomické nástroje, pokuty). Administrativní nástroje (nástroje přímého působení) jsou v praxi vykonávány formou zákazů, příkazů nebo omezení. Naopak cílem ekonomických nástrojů (nástrojů nepřímého působení) je ochrana zemědělského půdního fondu prostředky ekonomické stimulace. Ty mohou být povahy pozitivní (odměna formou dotace) a negativní (poplatek za odnětí půdy). Pokuty jsou považovány za nápravné opatření v případě, kdy se dotyčná osoba svým jednáním dopustí protiprávního jednání (nepovolené odnětí půdy, změna kultury, neplnění uložených opatření). Logickým a přirozeným posláním těchto administrativních a ekonomických opatření by měla být maximální snaha o ochranu zemědělského půdního fondu. Bohužel efektivita těchto nástrojů není dostatečná především proto, že pružně nereaguje na tržní podmínky a jejich změny (výše odvodů za odnětí půdy). Oblast ochrany zemědělského půdního fondu je limitována politickou prostupností, která často staví do popředí ekonomickou prosperitu a vlastní zájmy. Zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu by bylo možné dosáhnout například zabráněním úpadku zemědělství nebo ekonomickými nástroji tak, aby využití brownfields bylo výhodnější než greenfields (Koudelka, 2014).

3.5 Spolupráce obcí

Obce mezi sebou mohou spolupracovat z mnoha důvodů. Může se jednat například o kooperaci při řešení společného problému, realizaci zařízení s užitkem pro spolupracující obce, rozvoj turistiky a jiné. V současnosti je význam spolupráce důležitý také z pohledu využívání dotačních titulů. V mnoha případech obce spolupracují nejen mezi sebou, ale i s jinými subjekty. Jelikož ve většině případů plynou ze spolupráce společné závazky, je nutné, aby spolupráce byla vytvořena na základě a v souladu s právními předpisy České republiky. Následující část práce je zaměřena na seznámení se základními možnostmi spolupráce.

3.5.1 Spolupráce na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích

Zákon o obcích omezuje působnost spolupráce pouze na záležitosti týkající se výkonu samostatné působnosti. Tento způsob spolupráce je založen na principu dobrovolnosti spolupracujících obcí a účel vzniku spolupráce obcí značně rozšiřuje fakt, že spolupracující obce nemusí mít společné hranice. Zákon tímto také umožňuje spolupráci obcí zahraničních států, případně spolupráci se svazky obcí zahraničních států. Rozsah spolupráce je omezen na výkon činností, pro které byly svazky obcí založeny. Existují níže uvedené formy spolupráce (Parlament ČR, 2000 a).

Smlouva ke splnění konkrétního úkolu Výhodou této formy spolupráce je velmi nízká administrativní zátěž spojená se vznikem a fungováním společenství a není vymezena žádná vnitřní struktura a hierarchie řídících orgánů. Tato forma spolupráce je využívána primárně k realizaci jednotlivých úkolů, kterými může být například realizace svozu komunálního odpadu nebo plynofikace obcí (Parlament ČR, 2000 a).

Dobrovolný svazek obcí (DSO) Jak již z názvu vyplývá, členy dobrovolného svazku obcí mohou být pouze obce, které však nejsou nikterak limitovány počtem DSO, jejichž členy mohou být. Založený DSO je vnímán jako právnická osoba od chvíle, kdy je dle místní příslušnosti zapsán do rejstříku svazku obcí příslušného krajského úřadu. Předpokladem vzniku DSO je ochrana a prosazování společných zájmů, témata spolupráce jsou uvedena v § 50 zákona o obcích, nicméně jelikož se jedná o řešení problematiky v oblasti výkonu samostatné působnosti, není výčet uvedených témat úplný. Předpokladem efektivní činnosti DSO je soulad s regionální politikou daného území (Parlament ČR, 2000 a).

3.5.2 Spolupráce na základě zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech

Vznik spolupráce na základě zákona č. 90/2012 Sb. (dříve obchodního zákoníku) je možná na základě vzniku obchodní společnosti formou společnosti s ručením omezeným, případně akciové společnosti. Spolupráce obcí, tedy založení obchodních společností, se řídí specifickými podmínkami danými zákonem. Mezi hlavní podmínky

patří kapitálový vklad a forma vkladu, rezervní fond, počet společníků, název, orgány společnosti (Zákonyvkapse.cz, 2013).

3.5.3 Public Priváte Partnership

Specifickou formou spolupráce je takzvaný Public Private Partnership (PPP). Toto označení vyjadřuje výlučně smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru s vizí úspěšného a efektivního využití prostředků soukromého sektoru při realizaci cílů veřejného sektoru. Jinými slovy, že poměr vynaložených nákladů a užitku pro veřejný sektor je efektivnější při využití schopností a znalostí soukromého sektoru s výhodou spočívající v rovnoměrném rozložení rizik mezi zúčastněnými stranami. Spolupráce obcí se soukromým subjektem je v praxi realizována na základě smlouvy typu „veřejná zakázka“ nebo „koncese“ (BusinessInfo.cz, 1997–2015).

3.5.4 Spolupráce na základě zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Občanský zákoník neumožňuje vytvoření spolupráce výlučně mezi dvěma či více obcemi na základě občanského zákoníku samotného. Spolupráce obcí na základech tohoto právního předpisu je umožněna prostřednictvím členství ve spolku nebo ústavu, tedy nestátní neziskové organizace (NNO). Tato forma umožňuje navázání spolupráce jak s fyzickými, tak i právnickými osobami, což je velmi výhodné například při prosazování společných zájmů (Frank Bold, 2005–2015). Spolek, definovaný dle § 214 zákona č. 89/2012 Sb., je nástupnickou formou dřívějšího občanského sdružení, definovaného na základě zrušeného zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů (Parlament ČR, 2012). Ústav (§ 402 zákona č. 89/2012 Sb.) je nástupnickou formou dřívější obecně prospěšné společnosti (dle zrušeného zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech). Občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti byly automaticky po 1. 1. 2014 přeměněny na spolky nebo ústavy, takto změněné organizace musí (až na výjimky dle § 3042 zákona č. 89/2012 Sb.) změnit dle podmínek název (§ 216 a § 404 zákona č. 89/2015 Sb.) a provést také úpravu stanov (Zákonyvkapse.cz, 2013).

3.5.5 Místní akční skupina (MAS)

Právním základem pro místní akční skupiny je občanský zákoník a z něj vyplývající forma ústavu nebo spolku. Z účelu zakládání MAS je to zřejmé, základem je vazba na venkovské prostředí, jeho ochranu, rozvoj, zachování pro budoucí generace a s tím související kvalita života. Území a osoby, které mají být součástí MAS, musí splňovat určité požadavky a parametry. Plocha území musí splňovat požadavek geografické homogennosti s podmínkou počtu obyvatel od 10 000 do 100 000 (vyřazena jsou města s více než 25 000 obyvateli) a hustotou zalidnění do 150 osob/km2 (definice venkova dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD). Další podmínky a omezení se vztahují na samotné složení členů MAS. Pravidla jsou nastavena tak, že zástupci veřejné správy mohou tvořit maximálně 50 % účastníků MAS a zájmové skupiny nesmí tvořit více než 49 %. Optimální předpoklad složení účastníků MAS je přibližně 1/3 veřejná správa, 1/3 ziskový sektor a 1/3 neziskový sektor. MAS musí mít též vypracovanou a schválenou strategii rozvoje daného území. Organizací, která sdružuje MAS, je Národní sít Místních akčních skupin České republiky NS MAS (NSMAS České republiky, 2015). Charakteristickým typem řízení v MAS je tzv. takzvané plánování „zdola nahoru“ (Bottom-Up). Základní myšlenkou tohoto typu plánování je definice cílů a metod dosažení těchto cílů přístupem zdola nahoru. Nejdříve jsou tedy definovány podrobné cíle, které jsou postupně implementovány do nadřazených úrovní plánovacích procesů a v konečném výsledku jsou součástí výsledných strategií a plánovacích postupů. (Management Mania, 2011-2013). S fungováním MAS je do značné míry spjatý též program LEADER slovo původem z francouzštiny „Liaison Entre Actions de Développement de l'Économie Rurale“ – Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2016). Cílem programu je rozvoj venkova, jeho hodnot a zemědělství za pomoci finančních prostředků získávaných z Evropské unie nebo z národních dotačních programů. Tento program je efektivním nástrojem územního plánování, které je charakteristické myšlenkou, že vlastní problémy skupiny na úrovní obce, regionu či mikroregionu jsou nejlépe řešitelné na úrovni této skupiny a konkrétními lidmi (prostřednictvím MAS). Touto formou rozvoje je též posilována společenská soudržnost, komunikace, důvěra, společenský život i zájem o veřejné dění (Místní akční skupina Valašsko – Horní Vsacko, 2015).

3.5.6 Mikroregion

I přesto, že termín mikroregion je běžně užívaným pojmem, jeho přesná definice je problematická. Jak uvádí Pápol a Pavlas (2006), v českém právním řádu není tento pojem vůbec zmíněn. Oporou pro vymezení pojmu mikroregion může být definice regionu, která je obsahem § 2 zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Region je definován jako „územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí“ (Parlament ČR, 2000 b, s. 2). Spojením předpony mikro a vazeb na územní členění lze mikroregion definovat jako území nejnižší hierarchické úrovně, které je charakteristické společnými funkčními vazbami. Termín mikroregion je používán pro vyjádření spolupráce obcí, ať na formálních základech (vznik právnické osoby) nebo neformálních základech (souhlas zastupitelstev dotčených obcí za účelem splnění společného úkolu). Mikroregion však může vymezovat i určitou zeměpisnou oblast (povodí). V praxi se však mikroregiony častěji kategorizují dle toho, zda mají či nemají administrativní hranice (Pápol, Pavlas, 2006). Vymezení mikroregionů bez administrativních hranic nelze zobecnit, definice a parametry určení jsou individuální a specifické pro každé území a účel založení (např. dodavatelský, odbytový mikroregion). V případě definice mikroregionů s administrativními hranicemi je možné určité zobecnění, které je dáno podmínkou tvořit spojité území, nicméně i v tomto případě existují alternativy. Často je za mikroregion považován obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V případě, že založení mikroregionu je spojeno se vznikem právnické osoby, jedná se nejčastěji o spolupráci na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. V případě, že je dodržena podmínka spojitosti území, může být v tomto případě za mikroregion považováno území dobrovolného svazku obcí (Parlament ČR, 2000 a). Dalším charakteristickým znakem každého mikroregionu je hlavní (jádrová) obec, tedy zpravidla největší obec s nejrozvinutějším sortimentem nabízených služeb, ke které ostatní obce mikroregionu spádují (Risy.cz, 2012–2014 a). Tento předpoklad je v případě vymezení dle obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností teoreticky naplněn, pokud však jádrová obec chybí v případě, kdy se jedná o dobrovolný svazek obcí se spojitým územím, nejedná se o mikroregion. Pápol a Pavlas (2006) dále definuje základní cíle a předpoklady založení a též zásady fungování dobrovolných sdružení obcí.

Jako cíle pro založení například uvádí společnou problematiku v oblasti životního prostředí, zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a tak dále. Cílem je též zefektivnění a větší racionalizace při využívání zájmového území, stabilizace a usměrnění sídelní struktury, poradenství a vzájemná výměna zkušeností. Dále též možnosti v oblasti čerpání financí z dotačních titulů. Spolupracující obce musí, kromě společných cílů, vhodné strategie a stejných problémů daných podobnou charakteristikou území, plnit určité předpoklady v oblasti spolupráce a řízení. Jedná se o iniciativu vycházející z dotčených obcí (zájem zastupitelstev, participace občanů a sdružení, ochota zastupitelstev vzdát se určitých kompetencí a přenést jejich výkon na orgány mikroregionu). Jednotlivé zúčastněné obce by též měly být solidární a respektovat odlišné potřeby ostatních zúčastněných obcí. Stanovené cíle a zásady je nutné efektivně převést do praxe za pomoci určitých zásad. Mezi tyto zásady patří dobrovolnost přijetí cílů a úkolů, pružné demokratické řízení, vhodné začlenění kontrolních mechanismů do chodu mikroregionu, účelnost a věcnost plánování a přijatých opatření, jasná formulace pravidel hospodaření (Pápol, Pavlas, 2006).

4 MATERIÁL A METODIKA

4.1 Obecná charakteristika oblasti

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice (dále Mikroregion Roketnice) byl založen 16. 6. 2000 a je svazkem celkem devíti obcí (Hostěnice, Kovalovice, Mokrá-Horákov, Podolí, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice) nacházejících se východně od Brna. Celková rozloha katastrálních území dotčených obcí činí 8 171,275 ha. 41,5 % výměry území tvoří zemědělská půda (s nejvyšším podílem orné půdy tvořící 35,3 % celkové plochy území, tab. 16 a 17). Nezemědělská půda tvoří 58,5 % (lesní pozemky se rozkládají na 48,9 % celkové plochy území, tab. 16 a 18). Protože území postrádá spádovou obec, nenaplňuje podmínky pro vznik klasického mikroregionu (mikroregion je pouze součástí jména sdružení obcí). Název Mikroregion Roketnice je odvozen od potoka Roketnice, který pramení přibližně ve středu zájmové oblasti. Společenství obcí bylo založeno za účelem vzájemné pomoci, výměny informací a zkušeností, systematického rozvoje technického vybavení a také za účelem řešení problematiky v oblastech školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, životního prostředí, cestovního ruchu, veřejného pořádku a požární ochrany (Mikroregion Roketnice, 2016).

4.2 Geografická poloha

Geograficky se zájmové území nachází na pomezí Drahanské vrchoviny a Dyjsko svrateckého úvalu. Tato skutečnost se odráží v rozmanitosti přírodních podmínek. Severní část Mikroregionu Roketnice tvoří především lesní společenstva a výškově ji lze charakterizovat jako členitou hornatinu. Toto území spadá do jižní části CHKO Moravský kras, a proto se jedná o turisticky celoročně nejatraktivnější území Mikroregionu Roketnice. Charakter krajiny se postupně k jihu otevírá v členitou vrchovinu charakteristickou odlesněním a zemědělským využitím. Jižní část území (především u obce Tvarožná) je turisticky atraktivní v souvislosti s bitvou tří císařů.

4.3 Dlouhodobý demografický vývoj

Pro dlouhodobou charakteristiku demografického vývoje Mikroregionu Roketnice byla zvolena časová osa let 1869–2011 (dostupná data Českého statistického úřadu).

Grafickým výstupem je společný graf vývoje počtu obyvatel a domů (tab. 1). Při analýze dat je nutné si uvědomit, že metodika sčítání se v některých letech lišila, při vzájemné komparaci jednotlivých výsledků časových os tedy nejsou porovnávány zcela metodicky shodné údaje (sčítáno obyvatelstvo přítomné civilní, přítomné, hlášené k trvalému pobytu, hlášené k trvalému a dlouhodobému pobytu, obyvatelstvo bydlící pouze v bytech a zařízeních nebo i mimo ně). Rozdílnou metodikou jsou poznamenány i výsledky v počtu domů, do roku 1950 byly sčítány domy obydlené i neobydlené (v roce 1950 i rekreační chaty), poté do roku 1980 byly sčítány pouze trvale obydlené domy, od roku 1991 uváděny opět domy obydlené i neobydlené). Počet obyvatel Mikroregionu Roketnice se za uvedenou časovou osu téměř 1,8krát zvýšil. Pokud pomineme výsledky sčítání z roku 1921, 1991 a 2001 lze křivku znázorňující počet obyvatel označit za trvale rostoucí. Propad v počtu obyvatel z roku 1921 lze přisoudit útrapám a následkům spojených s první světovou válkou. Pro analýzu propadu počtu obyvatel ze sčítání 1991 a 2001 jsem vytvořil pomocný zdroj dat, který obsahoval migrační a přirozený přírůstek obyvatel obcí Mikroregionu Roketnice v časové ose let 1980–1994 (tab. 2). V období let 1980–1994 (kromě roku 1991) byl každý rok celkový přírůstek obyvatel záporný. Celkový přírůstek -681 obyvatel za uvažované období ovlivnil záporný migrační přírůstek (-791 obyvatel) a nízký přirozený přírůstek (110 obyvatel). Největší propad v počtu obyvatel nastal v roce 1983. Od roku 1996 dochází v porovnání s předchozím obdobím k růstu počtu obyvatel, nicméně dřívější pokles počtu obyvatel způsobil, že počet obyvatel v roce 2001 nepřekonal hodnotu z roku 1980 (překonána až v roce 2006). V rámci Mikroregionu Roketnice převzala v období mezi sčítáním v roce 1961 a 1970 obec Mokrá-Horákov od obce Pozořice pozici obce s nejvyšším počtem obyvatel. Za uvažované časové období 1869–2001 však Pozořice zůstávají obcí s nejvyšším počtem domů. Tento fakt je dán typem zástavby, jelikož rychlý růst Mokré-Horákova byl spjat s výstavbou cementárny a tím spojenou stavbou sídliště s panelovými domy, Pozořice si zachovaly tradiční typ zástavby. Celkově vzrostl za uvažované období v Mikroregionu Roketnice počet domů více než trojnásobně (Český statistický úřad, 2016 a).

4.4 Současný demografický vývoj

Podkapitolu věnovanou současnému demografickému vývoji Mikroregionu Roketnice bych rozdělil dle využitých zdrojových dat na dvě základní části. První částí je analýza demografického vývoje v časové ose let 2010–2014 zaměřená na vývoj počtu obyvatel a podílu přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku se zhodnocením obyvatelstva k 31. 12. 2014. Obsahem druhé části je analýza údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Výstupy jsou prezentovány formou grafů. Pro zvýraznění vzájemných souvislostí přírůstků byly v první části použity grafy spojnicové. V období let 2010–2014 vzrostl počet obyvatel o 614 na celkovou hodnotu 12 021 obyvatel (tab. 3). Největší celkový přírůstek obyvatel za dané období byl v Podolí (156 obyvatel). Tempo růstu křivky znázorňující vývoj počtu obyvatel by bylo možné označit za relativně rovnoměrné, byť pouze ilustrativní (přesnější hodnoty poskytují grafy přírůstků obyvatel). I přesto však stojí za povšimnutí vyšší nárůst obyvatel v roce 2011. Koncový stav obyvatelstva tohoto roku je ovšem diskutabilní, protože uváděný přírůstek obyvatel za daný rok (188 obyvatel) je o 75 obyvatel vyšší, než celkový přírůstek zjistitelný součtem přirozeného a migračního přírůstku za daný rok. Tento zdánlivý omyl je způsoben výsledky sčítání lidu, na jejichž základě provedl ČSÚ korekci. V grafech znázorňující přírůstky (tab. 4, 5 a 6) je však kalkulováno s hodnotou zjistitelnou součtem přirozeného a migračního přírůstku (113 obyvatel). Právě z těchto grafů lze odvodit další charakteristiky. I přesto, že za uvažované období byl každý rok celkový přírůstek obyvatel kladný, v roce 2012 byl přirozený přírůstek obyvatel záporný (nejméně narozených, nejvíce zemřelých). V letech 2013 a 2014 však nastal trend opačný a z důvodu snižujícího se počtu zemřelých a vyššího počtu narozených dochází ke zřetelnému nárůstu přirozeného přírůstku obyvatel (tab. 5). Opačný trend lze vyvodit v oblasti analýzy migračního přírůstku. Ačkoli počet přistěhovalých obyvatel je ve srovnání s vystěhovalými obyvateli za uvažované období vždy vyšší, lze v časovém období let 2010–2013 hovořit o shodném trendu vývoje (2010–2011 pokles, 2011–2012 mírný růst, 2012–2013 stabilizace). Znatelný pokles přistěhovalých obyvatel v období 2013–2014 však způsobil po předchozím období růstu a stabilizace pokles migračního přírůstku. Z těchto zjištění lze vytvořit hypotézu, která na základě poklesu migračního přírůstku může znamenat stabilizaci současného

obyvatelstva a na základě vývoje přirozeného přírůstku předpokládá zakládání rodin nedávno přistěhovalých obyvatel. Jak již bylo uvedeno, koncový stav obyvatelstva v obcích Mikroregionu Roketnice (tab. 7) činil na konci roku 2014 celkem 12 021 obyvatel (6 093 žen a 5 928 mužů). Z grafu složení obyvatelstva dle věku (tab. 8) byl vypočten index stáří 94,9. Na 100 dětí tedy připadá necelých 95 osob ve věku 65 let a více. Pro porovnání, index stáří za rok 2014 v Jihomoravském kraji činil 147,3, obce Mikroregionu Roketnice tedy vykazují příznivější věkové složení obyvatelstva s průměrným stářím 40,1 let. Průměrná hustota zalidnění v Mikroregionu Roketnice byla v roce 2014 147 obyvatel/km2. Při analýze dat jednotlivých obcí se ukázalo, jak ošemetná je kategorizace obcí dle hustoty zalidnění. Součástí Mikroregionu Roketnice jsou obce, jejichž hustota zalidnění (133– 147 obyvatel/km2) je dle metodiky OECD možné kategorizovat jako venkovské (Kovalovice, Pozořice, Sivice, Tvarožná). Paradoxem však je porovnání Hostěnic a Velatic. Obce, počtem obyvatel i charakterem podobné, vykazují díky rozdílným velikostem katastrálních území zcela rozdílnou hustotu zalidnění (Hostěnice 35 obyvatel/km2, Velatice 302 obyvatel/km2). V případě Mokré-Horákova je z důvodu charakteru sídla logické očekávat vyšší hustotu zalidnění (226 obyvatel/km2), v porovnání s výsledky hustoty zalidnění a charakteru obcí Podolí (223 obyvatel/km2) a Viničných Šumic (270 obyvatel/km2) lze nalézt další paradox. Výsledky sčítání lidu poskytují díky svému rozsahu široké spektrum informací o nejnižších samosprávných jednotkách, tedy o jednotlivých obcích. Z tohoto důvodu je možné výběrem dat dotčených obcí a jejich zpracováním provést analýzu i sdružení obcí, jakým je Mikroregion Roketnice. Dle výsledků sčítání lidu domů a bytů žilo v roce 2011 v zájmovém území 11 553 osob, z toho 5 834 žen a 5 719 mužů (tab. 10). U grafu znázorňujícího věkovou strukturu obyvatelstva (tab. 9) je nutné brát v potaz zkreslení spočívající v rozsahu dostupných hodnot. Problém spočívá v nejednotném odstupňování věkového rozsahu jednotlivých zjišťovaných skupin (základní diference 10 let je narušena diferencí 14 let u nejmladší složky a 4 roky ve skupinách 15–19, 60–64 a 65–69 let), které mají negativní dopad na výsledný tvar a přesnost „věkové pyramidy“. Nicméně z dostupných dat lze určit index stáří, který pro rok 2011 činil 93,2. V porovnání s rokem 2014 lze vyšší hodnotu indexu stáří za rok 2014 vysvětlit nižším počtem zemřelých obyvatel, tedy obyvatel s předpokládaným věkem vyšším než 65 let. Věková struktura obyvatelstva vykazuje přibližně do věku 59 let vyrovnaný poměr zastoupení obou

pohlaví, vyššího věku (70 a více let) se dožívá více žen, platí tedy obecně uznávaný fakt. I přes silné zastoupení dětské složky (0–14 let) bych věkovou pyramidu Mikroregionu Roketnice charakterizoval jako regresivní, vývoj je tedy shodný s trendem vývoje v České republice. I přes problematickou diferenci skupin lze dobře vypozorovat efekt takzvaných Husákových dětí, tedy obyvatelstva v nejpočetnější věkové skupině (30–39 let). Právě tato skupina způsobila opětovné rozkolísání věkové pyramidy vysokou porodností (již zmíněné silné zastoupení dětské složky). Pro analýzu obyvatelstva dle rodinného stavu byly vytvořeny výsečové grafy, jejichž základní rozdělení je dle pohlaví (tab. 11 a 12). Dle metodiky sčítání jsou uvažovány pouze právní formy soužití (soužití druha a družky zde není zohledněno). Součet obyvatel kategorizovaných dle rodinného stavu však není totožný s celkovým počtem obyvatel Mikroregionu Roketnice (rozdíl 6 obyvatel). Nejsou uváděni obyvatelé s nezjištěným stavem nebo obyvatelé žijící v registrovaném partnerství. Vyrovnanou a nejvíce zastoupenou složkou jsou v obou pohlavích osoby žijící v manželství (ženatí, vdané). Ostatní sledované položky se v případě porovnávání pohlaví již liší. U mužského pohlaví jsou po ženatých (2 760) druhou nejpočetnější skupinou svobodní muži (2 436). Rozvedených mužů je 381 a nejméně je vdovců (138). V případě žen jsou též po vdaných (2 757) druhou nejpočetnější skupinou ženy svobodné (1 989). V porovnání s muži ovšem není poměrné zastoupení tak výrazné. Již z věkové pyramidy lze usoudit, že vdov (663) bude o mnoho více, než vdovců. Vdovy dokonce početním zastoupením předstihly rozvedené ženy (423). Nejvyšší dosažené vzdělání bylo zjišťováno v oblasti obyvatelstva ve stáří 15 a více let (tab. 13). Z výsledků lze vyvodit, že nadpoloviční část zájmové části obyvatelstva (6 126) uvedlo střední vzdělání (střední bez maturity, vyučení, úplné střední s maturitou). Značná část obyvatelstva (1 690) dosáhla základního, případně nedokončilo vyšší stupeň vzdělání. Celkem 1 288 obyvatel uvedlo vysokoškolské vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské). Zbylé skupiny dosaženého vzdělání již nejsou z hlediska početnosti tak statisticky významné. V porovnání s republikovým průměrem lze za stejné období konstatovat v nejpočetnějších skupinách shodné nebo velmi podobné výsledky. Základní vzdělání včetně neukončeného (republikový průměr 17,5 %): shodné, střední vzdělání bez maturity a vyučení (republikový průměr 33 %): přibližně o 3,5 procentního bodu (PB) více, střední s maturitou (republikový průměr 27,1 %): méně o přibližně 0,1 PB, vysokoškolské vzdělání (republikový průměr 12,5 %): přibližně o 0,9 PB více).

Pro úplnost porovnání s průměrnými hodnotami Jihomoravského kraje. Základní vzdělání včetně neukončeného: méně o přibližně 0,1 PB, střední vzdělání bez maturity a vyučení: přibližně o 4,2 PB více, střední s maturitou: přibližně o 0,1 PB více, vysokoškolské vzdělání: přibližně o 1,3 PB méně (Český statistický úřad, 2016 b). Uvedení informací o náboženském vyznání obyvatel bylo dobrovolné, tato skutečnost do značné míry ovlivnila přesnost a následný rozbor dat (tab. 14). Téměř 38,5 % obyvatel zájmového území totiž neuvedlo své vyznání, lze tedy jen spekulovat, jak by se změnily výsledky šetření v případě, že by otázka byla povinná (osobně se domnívám, že by došlo k transferu především do kategorie osob bez náboženské víry). Z výsledků sčítání lidu 2011 lze tvrdit, že oblast Jižní Moravy patří, například v porovnání se severočeským regionem, mezi oblasti s nižším podílem osob bez náboženské víry. Toto tvrzení potvrzuje i Mikroregion Roketnice, v němž se jako osoby bez náboženské víry prezentovalo 26,6 % obyvatel. Příslušnost k Římskokatolické církvi uvedlo 23,6 % obyvatel a v porovnání se jedná o nejpočetněji zastoupenou náboženskou instituci v zájmovém území. Příslušnost ke všem ostatním církvím a náboženským institucím (Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Pravoslavná církev v českých zemích) totiž dohromady nepřesahuje 1% podíl (Český statistický úřad, 2016 c). Součástí domovního fondu bylo v roce 2011 celkem 3 326 budov. Převážnou většinu (97 %) tvoří rodinné domy. Bytové domy (celkem 73) jsou typické, díky podmínkám rozvoje obce, především pro obec Mokrá-Horákov (54 bytových domů, jediné sídliště v Mikroregionu Roketnice). Z celkového počtu budov bylo 89 % (2 972) obydleno. Z hlediska stáří budov (tab. 15) byly suverénně nejvíce zastoupeny budovy postavené v období let 1920–1970 (1 088 budov). Ostatní budovy jsou vcelku rovnoměrně rozděleny do ostatních kategorií. V současnosti lze, s rozmachem výstavby v obcích, předpokládat návaznost na trend zvyšování počtu domů postavených v období poslední dekády. I když hlavní výstavba probíhá v dosud nezastavěných oblastech, lze předpokládat i úbytek starších staveb (Český statistický úřad, 2016 d).

4.5 Ekonomika

4.5.1 Charakter oblasti

Základem ekonomického charakteru každého území je oblast tradiční ekonomické aktivity, většinou přímo navazující na přírodní podmínky, které nastavují možnosti využití území. Základními prvky využití území Mikroregionu Roketnice je úrodná jižní část území poskytující dobré podmínky pro zemědělství, lesnatá severní část využitelná v lesním hospodářství (tab. 18) a výskyt vápence poskytující využití v oblasti cementárenství. Rozložení současné ekonomické aktivity území dle činnosti je obsaženo v tabulce 19 přílohy (Český statistický úřad, 2016 e).

4.5.2 Význam zemědělství, areály JZD

Pro pochopení vazeb a funkce zemědělství na území Mikroregionu Roketnice poslouží návrat do minulosti, konkrétně do roku 1951, kdy bylo v Pozořicích založeno JZD 1. Máj. Do tohoto zemědělského družstva v konečné fázi spadala nejen JZD všech obcí Mikroregionu Roketnice, ale i mnohá další, například Babice nad Svitavou (Badatelna.eu, 2013-2015 b). Toto JZD mělo z ekonomického hlediska velký význam, protože kromě rostlinné a živočišné výroby provozovalo i přidruženou výrobu. Záběr přidružené výroby byl široký (výroba instantního nápoje Vitasport, stolařská dílna, pěstební školka růží, míchárna ptačího zobu, výroba elektronických součástek a mechanických dílů pro společnost RANK XEROX). JZD 1. Máj též podporovalo činnost automobilového závodníka Jiřího Mičánka. Pro porovnání dřívějšího a současného významu zemědělství v Mikroregionu Roketnice poslouží následující shrnutí jednotlivých družstev. Uvedeno bude především zaměření v oblasti živočišné výroby a další specifika, která byla v rámci JZD 1. Máj důležitá. JZD Hostěnice se specializovalo na chov ovcí a ryb. V současnosti pokračuje pouze rostlinná výroba formou obhospodařování pronajaté půdy soukromým družstvem. Ze zemědělských budov vznikla soukromá stáj pro koně. JZD Kovalovice se specializovalo na živočišnou výrobu, především na chov nosnic (ve třech halách), telat a chov jezdeckých koní. Do současnosti se zachovalo pouze ustájení koní (novým majitelem areálu) a zbylá část areálu je sídlem různých firem (dřevovýroba SAPIN, s.r.o., ZAKOVO s.r.o.). JZD Horákov se specializovalo na chov dojnic a chov

prasnic s odchovem selat. V areálu JZD bylo též uskladňováno obilí. Dnes pokračuje pouze výkrmový chov prasat (chybí vlastní odchov) a areál spadá pod společnost AGROPOD, a.s. Součástí areálu je i budova společnosti Strojní obrábění Ivo Macháček. JZD Podolí sloužilo především jako technická mechanizační základna (garáže, údržba a opravy vozidel, čerpadlo pohonných hmot), ale v areálu byl též kravín a teletník. Na činnost tohoto družstva navazuje společnost AGROPOD, a.s., která provozuje zemědělskou výrobu. V areálu bývalého JZD sídlí společně se společností CZ Assistance s.r.o. (odtahová služba, autoservis, pneuservis, silniční služba). Specializací JZD Pozořice byla automobilová doprava (čerpadlo pohonných hmot), z živočišné výroby pak chov krav a drůbeže (chov krůt a odchov brojlerů). Kromě velkého podílu přidružené výroby byla zřízena i maloobchodní prodejna drůbeže (z cizího chovu). V současnosti v areálu bývalého JZD sídlí především firma EXTERIER BETON, s.r.o. a svoje středisko zde má i dopravní společnost BDS- BUS s.r.o., která je smluvním dopravcem v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Náplní JZD Sivice byl v oblasti živočišné výroby chov krav a prasat (porodna prasnic a odchov selat). V současnosti je areál bývalého JZD (dnes AREÁL LOUČKY) s okolními prostory využíván jako odstavná plocha pro kamiony, provozovny a sklady (TRUHLÁŘSKÉ ŘEZIVO A PALUBKY Sedlecký, SIAGRO, s.r.o., AGROSOUHRN, Truhlářství Brtník, Jan Smutný kovovýroba a dřevěné polotovary, Auto-pneu servis Zikuška, ETL – Ekotherm, a.s., HP Karton, MedPharma, spol. s r.o., CORDIT, s.r.o.). Areál JZD Tvarožná tvořily tři hlavní části, část pro živočišnou výrobu (dva kravíny, výkrm prasat), část pro garážování, opravy a údržbu zemědělské techniky a administrativní část (kanceláře). Dnes slouží areál k původnímu účelu v oblasti garážování zemědělské techniky a je součástí zemědělského podniku BONAGRO, a.s. Pro veřejnost byla zprovozněna čerpací stanice (diesel). Zbytek areálu je pronajímán a slouží jako sklady, odstavné plochy pro kamiony či provozovny (ENCOFA SERVIS, Autoservis Tomanec). V sousedství byla vybudována pobočka sítě stavebnin PRO-DOMA. Hlavní náplní JZD Velatice byl chov býků na výkrm a též chov krav, který byl později nahrazen chovem prasat (porodna, odchov selat a výkrm). Jako doplňkový byl pojat chov nosnic. V současnosti z celého areálu zbyla pouze budova bývalé sušárny a přípravny obilí (dnes pekařství MAKOVEC s.r.o.) a budova pro skladování a parkování vozidel (dnes Zdeněk Severa- stolařství). Zbytek bývalého areálu byl sanován a je určen k výstavbě rodinných domů (obr. 3, 4 a 5). Specializací JZD Viničné Šumice bylo pěstování vinné révy a ovoce.

Areál družstva obsahoval dva kravíny, opravárenskou dílnu se zázemím a čistírmu s posklizňovou úpravnou obilí. V současnosti je areál, stejně jako ve Tvarožné, součástí zemědělského podniku BONAGRO, a.s. s přetrvávajícím chovem krav. K družstvům jednotlivých obcí lze ještě připočíst sušičku a výrobnu krmných směsí Jiříkovice, která krátce po uvedení do provozu spadala pod JZD Tvarožná (následně pod JZD Šlapanice). Sušička byla společná pro všechna JZD z okolí a ovlivnila rozložení plodin v osevních plánech, kdy pominula nutnost pěstování velkého množství brambor na výkrm prasat (Firmy.cz, 2016).

4.5.3 Současný stav zemědělství

V náhledu do současného složení zemědělského půdního fondu (tab. 16 a 17) nejsou změny v zemědělství za posledních 20 let příliš znatelné. Úbytek především orné půdy je v drtivé většině případů důsledkem rozrůstající se zástavby (a též fotovoltaické elektrárny). I přesto lze konstatovat, že rostlinná výroba na území Mikroregionu Roketnice zůstala co do výměry obhospodařované plochy téměř zachována, změnil se však druh pěstovaných plodin a celková orientace zemědělské výroby. Například zánik cukrovarů (Slavkov u Brna, Sokolnice) způsobil postupné snižování plochy pro pěstování řepy cukrovky. Více však osevní plány ovlivnila jiná skutečnost. Stejně jako v celé České republice lze totiž pozorovat úpadek zemědělství, který je znatelný především v úbytku živočišné výroby. Objem živočišné výroby však, v porovnání s rostlinnou, klesá mnohem rychleji. Tato skutečnost má dva důsledky, prvním důsledkem je znehodnocování produktů rostlinné výroby, které dříve zhodnocovala (dnes zanikající) živočišná výroba, například ve formě krmení. Druhým důsledkem je již zmíněná změna osevních postupů. Z důvodu absence živočišné výroby se snižuje výměra půdy určená k pěstování pícnin, které přirozeně regenerují půdu (Koudelka, 2014). Tento trend je velmi dobře pozorovatelný i v Mikroregionu Roketnice, živočišná výroba zůstala v omezeném objemu zachována pouze v Horákově a Viničných Šumicích, zaměření na rostlinnou výrobu je tedy jednoznačné. Ačkoli se význam zemědělství snižuje především v objemu poskytovaných pracovních příležitostí, jeho význam pro krajinný ráz je stále důležitý.

4.5.4 Cementárenství

Moderní závod na výrobu cementu (jeden z největších v České republice) postavený v původně zalesněném údolí mezi obcemi Mokrá-Horákov a Pozořice v letech 1961– 1968 navazuje na tradici zpracování vápence, která na území Mikroregionu Roketnice sahá až do 13. století. Přímým předchůdcem dnešního závodu v Mokré byly dvě vápenky Karla Keitha, vybudované přibližně 700 metrů nad dnešním vstupem do lomu poblíž silnice vedoucí do Hostěnic. Karel Keith započal v roce 1924 pálení vápna v tehdy moderní trojkomorové šachtové peci šestiúhelníkového půdorysu o výšce 15 metrů. Výkon pece se pohyboval v rozmezí 10–12 tun vápna denně a její provoz zaměstnával 20–30 osob. Provoz této pece byl ukončen v roce 1945, kdy byla poškozena při osvobozování obce Mokrá. Druhá pec byla uvedena do provozu v roce 1929, v porovnání s první pecí byla menší, ale proces pálení byl dokonalejší, což umožňovalo produkci kvalitnějšího vápna (denní produkce 8 tun). Umístění pece blíže k lomu snižovalo náročnost obsluhy a tím i výslednou cenu vápna. Po znárodnění v 50. letech byl provoz pece a tím i vápenky ukončen v roce 1962. Současný závod Mokrá je největším zaměstnavatelem na území Mikroregionu Roketnice a je součástí obchodní firmy Českomoravský cement a.s., která patří do nadnárodního koncernu HEIDELBERG CEMENT Group. Závod Mokrá má pouze 158 kmenových zaměstnanců, na provozu areálu se totiž výrazně podílejí externí společnosti (ostraha objektu, stravování, doprava, zajišťování oprav). Návrhová plocha dobývacích prostor lomu byla stanovena na 266 ha, v současnosti je těžbou zasažena plocha přibližně 130 ha. Areál cementárny (s lomem spojen pásovým dopravníkem) zaujímá plochu 45 ha. V roce 1997 došlo k oddělení a osamostatnění provozu vápenky, který dále sídlí v areálu cementárny, ale provoz spadá od roku 2004 pod společnost CARMEUSE CZECH REPUBLIC, s.r.o. Výstavba tak velikého areálu samozřejmě ovlivnila prostředí, ve kterém vznikla. Kromě ekonomického přínosu pro území způsobila komplikace v oblasti životního prostředí a kvality života obyvatel (vzhled krajiny, prašnost, hluk). Za posledních 20 let byl ovšem učiněn pokrok, především v oblasti snížení prašnosti a rekultivace vytěžených ploch. Českomoravský cement a.s. klade důraz udržitelnost rozvoje výroby a environmentální aspekty výroby, například pokusy v oblasti alternativního spalování a úspory fosilních paliv (spalování masokostní moučky, suchých vodárenských kalů). Na oblast spalování přirozeně navazuje i redukce škodlivin vzniklých při spalování.

Českomoravský cement a.s. se finančně a materiálně podílí na školském, kulturním, zdravotnickém i sportovním rozvoji okolních obcí (Českomoravský cement, a.s., 2008).

4.5.5 Ostatní

Cílem této části kapitoly není taxativně vyjmenovat všechny podnikající subjekty na území Mikroregionu Roketnice, ale spíše poukázat na ty, které si dle mého subjektivního názoru zákazníci spojují s místem působnosti (tradice, kvalita, jedinečnost produktu) a spolupodílí se tak na vytváření „image“ Mikroregionu Roketnice. Truhlářství Brtník ze Sivic působí v oboru od roku 1990 a specializuje se na zakázkovou výrobu eurooken, dveří, vrat a interiérů s důrazem na vysokou kvalitu svých výrobků. Kvalitu výrobků společnost zaručuje získanými certifikáty a osvědčeními (Truhlářství Brtník, 2016). Cukrářství Marie Buchtová se zabývá výrobou cukroví (zákusky, dorty, čajové pečivo, koláče), které si od roku 1993 získalo dobrou pověst díky svojí chuti a vzhledu. Zákusky jsou nabízeny ve dvou velikostech (velké a malé). Především malé zákusky se staly velmi žádané díky své netradičnosti (Cukrářství Marie Buchtová, 2016). Společnost EXTERIER BETON, s.r.o. byla založena v roce 1991, sídlí v Pozořicích a zabývá se výrobou a prodejem exteriérových betonových prvků, mezi které patří dlažba, bazénové lemy, zahradní nábytek, drobné předměty, schodiště a ztracená bednění (Exterier Beton, 2010–2016). Společnost pekařství MAKOVEC s.r.o. byla založena v roce 2006, sídlí ve Velaticích a produkuje pekařské výrobky s důrazem na kvalitu a tradiční technologické postupy (ruční výroba chleba, zvýšený obsah náplní ve výrobcích). Pekařství nabízí různé tematické výrobky vztahující se k různým svátkům (Velikonoce, Vánoce). Díky kvalitě a tradiční chuti získala společnost i ocenění Chuť jižní Moravy. Pekařství dodává své výrobky do různých obchodů s potravinami v okolí Brna, ale provozuje též i vlastní síť specializovaných prodejen, síť čítá 7 prodejen na území Brna a prodejnu ve Velaticích (Pekařství Makovec, 2013). Společnost SEBUS s.r.o. se zabývá od roku 1992 národní a mezinárodní nákladní a osobní přepravou. Společnost sídlí ve Viničných Šumicích, kde má garáže, technické zázemí a vedení. V segmentu nákladní dopravy nabízí širokou škálu přepravovaného materiálu (chladírenské návěsy, přepravníky sypkých materiálů, návěsy pro přepravu paletového zboží). V osobní dopravě poskytuje jak služby v oblasti pravidelné dopravy

(smluvní dopravce v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje), tak i v oblasti zájezdové dopravy (Sebus, 2008–2011). Stolařství Zdeněk Severa se sídlem ve Velaticích vyrábí zakázkový nábytek a prvky pro interiér i exteriér. Stolařství je známo vysokou mírou individuálního přístupu k přáním a potřebám zákazníka. Společnost vyrábí i specifické vybavení kostelů (ambony, obětní stoly, sedesy), případně vybavení obchodů nebo stravovacích zařízení (Stolařství Zdeněk Severa, 2016). Rodinné vinařství u Křížů navazuje na vinařskou tradici obce Viničné Šumice, kde také toto vinařství sídlí. Svojí činností se podílí na zachování charakteru obce (vinice) a je i zajímavým cílem z hlediska turistiky, vinařství u Křížů je od roku 2009 držitelem certifikátu vinařské turistiky (Vinařství u Křížů, 2016). Jejich produkty jsou výrazná vína podtržená tvrdostí, tedy vlastnostmi charakteristickými pro danou vinařskou oblast (MAS Za humnama, 2014).

4.6 Technická infrastruktura

4.6.1 Elektrická energie

Základem rozvodné a na ni navazující distribuční sítě elektrické energie v České republice je přenosová soustava sítě velmi vysokého napětí s linkami o napětí 400 kV a 220 kV. Toto napětí je v transformačních stanicích transformováno na vysoké napětí (110 kV). Vysoké napětí je z části distribuováno do velkých průmyslových podniků a z části transformováno na napětí 22 kV (odběratelé malé průmyslové podniky a obce). V obcích dále dochází k transformaci na nízké napětí o hodnotě 230 V nebo 400 V. Oblast Brna a jeho okolí je zásobována elektrickou energií z transformačních stanic Sokolnice (transformace napětí z 400 kV na 220 kV a 110 kV) a Čebín (transformace napětí z 400 kV na 110 kV). Působnost rozvodné a distribuční sítě má v zájmové oblasti společnost E.ON Distribuce, a.s. (Skupina ČEZ, 2016). V souvislosti s vedením elektrického napětí nejvíce ovlivňují vzhled krajiny stožáry linek velmi vysokého napětí. Územím Mikroregionu Roketnice však prochází pouze linka vedení vysokého napětí 2 x 110 kV ve směru od Líšně přes areál bývalého zemědělského družstva v Horákově a pokračuje severně od Velatic a Tvarožné přímo k silnici č. 430, kde se za Starou Poštou láme a pokračuje dále směrem na Velešovice (izolovaná provozní větev řešená příhradovými stožáry). Jediným subjektem, který odebírá v zájmové

oblasti vysoké napětí 110 kV je cementárna Mokrá (odbočka před Sivicemi v oblasti Desátkové hony a Rejdy). Zbylá část vedení vysokého napětí slouží k rozvedení elektrické energie do obcí a rozvádí nižší napětí, zpravidla 22 kV (TZB-info, 2001– 2016). Negativní vliv na vzhled krajiny mají též fotovoltaické elektrárny. Území Mikroregionu Roketnice je zatíženo jednou elektrárnou (umístěná na poli) tohoto typu, která se rozprostírá mezi areály bývalých zemědělských družstev Sivice a Pozořice na ploše přibližně 10 ha.

4.6.2 Zemní plyn

Území Mikroregionu Roketnice spadá v oblasti distribuce zemního plynu do sítě JM. Distribuční síť vysokotlakých plynovodů odebírá plyn z přepravní soustavy nebo od těžebních společností za pomoci předávacích stanic, kterých je v síti JM dohromady 10 (8 pro odběr z přepravní soustavy a 2 pro odběr od těžebních společností). V rámci sítě JM spadá území Mikroregionu Roketnice do úseku Oblast I. s provozním tlakem plynu v rozmezí 1,6–4,0 MPa. Zájmové území je součástí oblasti, jejíž distribuční síť je zásobována zemním plynem z předávacího místa Podolí. Předávací místo Podolí redukuje tlak zemního plynu z velmi vysokotlakého na vysokotlaký (distribuční tlak) a má kapacitu 340 000 m3/h (RWE, 2013–2016). Z důvodu výstavby cementárny Mokrá byl zřízen plynovod vedoucí do areálu cementárny, z tohoto důvodu byla plynofikace Tvarožné, Velatic a Mokré-Horákova provedena v porovnání s ostatními obcemi dříve. V současnosti však distribuční síť zemního plynu dostatečně zasahuje do většiny částí všech obcí Mikroregionu Roketnice.

4.6.3 Vodovod

Obce Mikroregionu Roketnice mají různé zdroje pitné vody. Kovalovice, Mokrá- Horákov, Pozořice, Sivice, Tvarožná a Viničné Šumice mají společný skupinový vodovod, jehož zdrojem pitné vody je pramen v lokalitě Říčky, na tento skupinový vodovod jsou napojeny obecní vodovody zúčastněných obcí. Obec Podolí je zásobována pitnou vodou z brněnského vodovodu, která je do obce přiváděna přes vodojem mezi Šlapanicemi a Slatinou. Provoz vodovodů vyjmenovaných obcí má na starosti Vodárenská akciová společnost, a.s., provozní středisko Pozořice. Obec

Velatice má vlastní zdroj pitné vody s odděleným vodovodem, o provoz a údržbu vodovodu se stará obec sama. Obec Hostěnice provozuje též místní vodovod ve správě obce a jako jediná obec v zájmové oblasti provozuje vlastní čistírnu odpadních vod (Vodárenská akciová společnost, a.s., 2009).

4.6.4 Splašková kanalizace

Projekt vybudování moderní splaškové kanalizace za využití finanční podpory ze zdrojů Evropské unie je cílem Svazku obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko. Členy tohoto svazku jsou kromě Hostěnic (již zmíněná vlastní čistírna odpadních vod) všechny ostatní obce Mikroregionu Roketnice. Principem projektu je vybudování sítě splaškové kanalizace, která bude odvádět veškerou odpadní vodu zúčastněných obcí do čistírny odpadních vod v Modřicích. Již ukončený projekt splaškové kanalizace je v provozu a vede současně ke zvýšení ochrany a čistoty životního prostředí a kvality života obyvatel, spočívající například v redukci zápachu (SVK Šlapanicko, 2000–2012).

4.6.5 Silniční doprava

Cestní síť Mikroregionu Roketnice můžeme v současné době díky blízkosti Brna a sídle cementárny a lomu v Mokré považovat za kvalitní co do rozsahu, rozvětvenosti a komplexnosti napojení na sousední okolí. Z hlediska kategorie komunikací ji lze rozdělit na dvě základní části. První je dálnice D1, která prochází jižní částí území po samostatném zemním tělese od západu na východ. Sjezd a nájezd na dálnici je možný na exitu 207 u motorestu Rohlenka, případně na exitu 210 u Holubic. Druhou částí je pak cestní síť tvořená silnicemi II. a III. třídy. Základ této sítě tvoří dvě silnice II. třídy. Silnice č. 430 prochází jižní částí území, kde kopíruje trasu dálnice D1. Silnice č. 383 se napojuje na silnici č. 430 u exitu 210 dálnice D1 a prochází přes Pozořice a Hostěnice dále na sever. Celková délka silnic II. třídy v zájmovém území je přibližně 19 km. Kostra tvořená těmito komunikacemi je dále zhuštěna silnicemi III. třídy, jejichž délka (mimo intravilán obcí) je přibližně 14 km. Součástí silnic III. třídy je i komunikace vybudovaná pro obsluhu cementárny Mokrá, která poskytuje přímé spojení cementárny se silnicí č. 430 a snižuje intenzitu dopravy v obci Velatice. I přesto, že úroveň cestní sítě nikterak zásadně nebrání rozvoji Mikroregionu Roketnice, negativně lze hodnotit technický stav některých úseků komunikací. Ve velmi špatném, místy až havarijním stavu je silnice II. třídy č. 383 v úseku od Pozořic po

napojení na silnici č. 430. V případě silnic III. třídy jsou ve špatném stavu tyto úseky: komunikace mezi lomem v Mokré a křižovatkou se silnicí č. 383 v Hostěnicích, komunikace vedoucí od křižovatky se silnicí č. 430 k odbočce na cementárnu a komunikace vedoucí z Viničných Šumic přes samotu Bahňák do Rousínova. Záměrně dosud nebyl uveden stav a kvalita komunikací nacházejících se v intravilánech obcí. Důvodem je rozdílné vlastnictví pozemních komunikací. Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích definuje vlastníky pozemních komunikací v § 9. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, silnic II. a III. třídy je kraj a vlastníkem místních komunikací je obec. Z toho též plynou povinnosti jednotlivých subjektů při péči a správě komunikací (Parlament ČR, 1997). Stav a úroveň komunikací ve vlastnictví obce lze tedy více ovlivnit v rámci výkonu samosprávy. O údržbu komunikací v majetku kraje se stará Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, která dle důležitosti pečuje o komunikace v pořadí silnice I. třídy, II. třídy, III. třídy.

4.6.6 Veřejná doprava

Jelikož se na území Mikroregionu Roketnice nenachází železniční trať využitelná pro veřejnou osobní dopravu (nejbližší stanice ve Šlapanicích, Blažovicích, Slavkově u Brna a Rousínově), je nutné zajišťovat obslužnost výhradně autobusovou dopravou. Dle výsledků sčítání lidu vyjíždělo za prací či škol v roce 2011 téměř 40 % obyvatel, z toho 29 % do zaměstnání a 11 % do škol. Ačkoli nelze předpokládat, že všichni vyjíždějící do zaměstnání použijí veřejnou dopravu, i přesto je nutná dostatečná dimenzace hromadné dopravy. Všechny obce zájmové oblasti jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), který vznikl 1. 1. 2004 a postupným rozšiřováním zajišťuje dopravu dnes již na území celého kraje. Základní myšlenkou a cílem IDS JMK je efektivně funkční síť hromadné dopravy, jejíž jednotlivé části vzájemně spolupracují, je zajištěna pravidelnost spojů s jednotným cenovým tarifem a přepravními podmínkami. Celé území IDS JMK je rozděleno do tarifních zón, od kterých se odvíjí výše jízdného (cestující si kupuje jízdenku podle počtu zón, přes které cestuje). V praxi je spolupráce jednotlivých trakcí realizována přestupními návaznostmi v přestupních uzlech. Řízení systému a spolupráci s najatými dopravci má na starost koordinátor, akciová společnost KORDIS JMK, která kromě zajišťování dopravní obslužnosti plánuje i rozvoj systému a jeho efektivní fungování. Dopravci jsou najímání na základě výběrového řízení na jednotlivé soubory linek, takto

nastavená spolupráce zajišťuje kvalitu přepravy (smluvně vázané stáří vozového parku, sjednocení výbavy vozidel). Protože za střed IDS JMK je považováno Brno (tarifní zóny 100 a 101), je i spádovost linek k Brnu značná (negativně pozorovatelná v obcích Kovalovice a Viničné Šumice, kde neexistuje spojení se Slavkovem u Brna a Rousínovem i přesto, že obce mají z minulosti na tato sídla vazby). Z důvodu spádovosti bude analýza dopravní obslužnosti Mikroregionu Roketnice provedena na základě dopravních uzlů v Brně, kde linky začínají a končí. Největší objem obyvatel zájmového území bezesporu přepravují linky 701 a 702, které vyjíždějí z uzlu Brno, Úzká (výhodou je blízkost Hlavního nádraží). Linka 701 zajišťuje přímou obsluhu Velatic, cementárny Mokrá, Mokré-Horákova, Hostěnic a Pozořic. Nepřímo (s přestupem) pak společně s linkou 702 zajišťují obsluhu Podolí. Linka 702 obsluhuje motorest Rohlenku, Tvarožnou, Sivice, Pozořice, Kovalovice a Viničné Šumice. Pro přímé spojení s motorestem Rohlenka nebo nepřímé spojení s Podolím lze využít linky 601 a 602, které vyjíždějí z Ústředního autobusového nádraží Zvonařka. Díky těmto linkám je vytvořeno přepravní spojení se Slavkovem u Brna (linka 601) a Rousínovem (linka 602). Pro přímé spojení do Podolí je možné využít linku 151, která má výchozí zastávku v přestupním terminálu Jírova. Pro nepřímé spojení může posloužit i trolejbusová linka 31 (vyjíždí z Hlavního nádraží), ze které je možné ve Šlapanicích přestoupit na již zmíněnou linku 151. Pro obec Hostěnice se nabízí ještě alternativní přímé dopravní spojení linkou 202. Tato linka vyjíždí z terminálu Židenice nádraží, kde je možný přestup z vlaku, jede přes Ochoz u Brna a končí v Hostěnicích (IDS JMK, 2016).

4.6.7 Cyklistická doprava

Při popisu tohoto bodu je nutné brát v potaz charakter zájmové oblasti s množstvím lesních a polních cest a též přijatelnou intenzitu dopravy po silnicích III. třídy. Z tohoto důvodu není třeba vytvářet složitou síť cyklostezek, tedy izolovaných komunikací označených příslušným dopravním značením určených buď výhradně pro provoz jízdních kol, nebo pro společné užívání komunikace cyklisty a chodci. Na území Mikroregionu Roketnice se vyskytuje pouze cyklostezka vedoucí od kruhového objezdu

u Bedřichovic do Podolí. Znaky charakterizující území tedy vybízí k využití zpevněných a nezpevněných komunikací za účelem vytvoření cyklistických tras (trasa vedená po různých druzích komunikací a značená cyklistickými značkami). V zájmovém území se vyskytují cyklotrasy vedoucí po zpevněných i nezpevněných komunikacích, poskytují tedy vyžití i při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Cílem cyklotras je vytvoření funkční a cyklisty využitelné spojnice mezi dvěma body zájmu a v tomto smyslu jsou děleny na dálkové (I. a II. třídy), regionální (III. třídy) a místní (IV. třídy). Na území Mikroregionu Roketnice se vyskytují pouze cyklotrasy místního významu číslo 5131, 5132, 5133, 5134, 5135, 5136, 5137 a 5138. Charakter tras je rozmanitý (celkové převýšení jednotlivých tras v rozsahu 175–1 147 m) a vhodným trasováním umožňuje naplnit jak funkci dopravní, rekreační a turistickou (trasy komplexně propojují přírodní, kulturní i historické zajímavosti území). Celková délka těchto osmi cyklotras (včetně úseků vedení tras mimo zájmové území) činí 74 km a je plnohodnotnou součástí kvalitní sítě cyklotras České republiky (Jihomoravský kraj, 2010–2016).

4.6.8 Ostatní

Do tohoto bodu jsem se rozhodl zařadit prvky technické infrastruktury, jejichž rozsah využitelnosti je velmi omezený, případně jejich význam s postupem času klesá. Mezi prvky s omezenou využitelností patří obslužné mechanismy cementárny. Jedná se o železniční vlečku a pásový dopravník. Železniční vlečka začíná na nádraží v Blažovicích jako třetí odbočka dvou hlavních tratí (Vlárské a trati vedoucí do Vyškova), prochází Holubicemi, tvoří rozhraní mezi Pozořicemi a Sivicemi a končí v areálu cementárny. Celková délka vlečky po vjezd do areálu cementárny je 7,5 km. Pásový dopravník byl vybudován za účelem transportu vytěžené suroviny z lomu Mokrá do cementárny, vede lesním úsekem mezi lomem a cementárnou, je tvořen dvěma na sobě nezávislými dopravníkovými pásy a jeho délka je 1,5 km. Pro úplnost technických opatření byla v areálu cementárny zřízena přehrazením potoka Roketnice vodní nádrž, která slouží jako zdroj chladícího média pro výrobní provozy. Ačkoli se v Mikroregionu Roketnice nenachází letiště, za socialismu byla část území negativně vlivy letiště zasažena. Letiště Brno Tuřany totiž bylo dříve i vojenským letištěm a hluk vojenských letounů pociťovaly obce v širším okolí.

4.7 Sociální infrastruktura

Rozložení základních prvků sociální infrastruktury v jednotlivých obcí Mikroregionu Roketnice je souhrnně obsaženo v příloze (tab. 20 a 21). Úroveň školské infrastruktury se odvíjí od velikosti obcí. Mateřské školy jsou ve všech obcích, svoji kapacitu se v rámci možností snaží přizpůsobovat aktuální poptávce. I. stupeň základních škol je již i prvním stupněm spádovosti obcí v oblasti školství. Hostěnice, Kovalovice a Velatice totiž školy nemají, žáci z Hostěnic dojíždí do škol v Pozořicích a Mokré-Horákově, kovalovičtí žáci dojíždějí hlavně do školy ve Viničných Šumicích a velatičtí žáci dojíždějí do Mokré-Horákova. Druhým stupněm spádovosti jsou školy II. stupně. Školy v Podolí, Sivicích, Tvarožné a Viničných Šumicích jsou školy vyučující pouze I. stupeň. Žáci z Podolí dojíždějí na II. stupeň do Šlapanic a žáci ze Sivic, Tvarožné a Viničných Šumic dojíždějí do Pozořic. V rámci nepovinné výuky jsou v Mokré- Horákově a Pozořicích základní umělecké školy, které vyučují hudební, taneční, výtvarné a literárně dramatické předměty (Seznamskol.cz, 2002–2016). Na oblast školství nepřímo navazují obecní knihovny. Vlastní knihovny mají všechny obce Mikroregionu Roketnice, v současnosti jsou též některé knihovny rozšířeny o možnost přístupu k veřejnému internetu. Po školství patří mezi základní prvky sociální infrastruktury také dostupnost zdravotnictví. Nejrozvinutější v poskytování zdravotnických služeb jsou dvě největší obce, Mokrá-Horákov a Pozořice, které mají vlastní zdravotní střediska a nabízejí ucelený soubor dětského, praktického, zubního, gynekologického lékaře a lékárny. V Pozořicích navíc doplněný logopedickou ordinací a možností volby mezi více praktickými a zubními lékaři. Podolí nabízí v oblasti zdravotnictví ordinaci praktického a zubního lékaře. Jednou za měsíc je též v provozu i ordinace dětského lékaře. Vybavenost obcí poštami do značné míry kopíruje vybavenost obcí školami vyučujícími I. stupeň (pouze v Sivicích chybí pošta). Mezi základní vybavení obcí patří též obchody s potravinami. Těmi jsou, až na Kovalovice, vybaveny všechny obce. Velikost, počet a sortiment zboží jednotlivých obchodů je úměrný velikosti dané obce. V Kovalovicích byla prodejna potravin zrušena k 1. 1. 2016 a další pokračování prodejny zatím není jisté. Hostinec nebo restauraci mají na svém území všechny obce zájmové oblasti. Služby v oblasti ubytování nabízí především Mokrá-Horákov (penzion a restaurace U Zajíčků a U Zbojníka). Ubytování a stravování nabízí též podniky v blízkosti dálničního

odpočívadla u Tvarožné, stavby však leží v katastrálním území Jiříkovic. Zajímavostí je Hradská restaurace ve Viničných Šumicích, jejíž součástí je i pivovar Vildenberg, který nabízí nefiltrované a nepasterované pivo světlé výčepní, světlý ležák a speciál. Na oblast restauračních zařízení navazují veřejné prostory využitelné při konání různých kulturních, společenských nebo sportovních akcí (kulturní domy, sokolovny, orlovny). Těmito prostorami disponují všechny obce Mikroregionu Roketnice. Venkovní sportovní vyžití je možné též ve všech obcích (dle velikosti a možností obcí různá úroveň sportovišť a jejich vybavení). Z duchovního hlediska byl do základní charakteristiky sociální infrastruktury zahrnut i výskyt kostelů v jednotlivých obcích. Kostely s pravidelným sloužením nedělních bohoslužeb mají obce Podolí, Pozořice a Tvarožná (obr. 6). Z hlediska spádovosti spadá Podolí pod šlapanickou farnost, Mokrá-Horákov a Velatice společně s Tvarožnou pod tvaroženskou farnost a Hostěnice, Kovalovice, Sivice a Viničné Šumice společně s Pozořicemi pod pozořickou farnost. Obce s kostely mají i hřbitovy. V této oblasti lze rozpoznat rychlý růst Mokré-Horákova v době výstavby cementárny, obec má pouze kapli. Mimo sloužení bohoslužeb se farnosti aktivně podílejí na společenském životě farníků pořádáním akcí pro všechna věková spektra farníků (duchovní cvičení, besídky, koncerty, výlety, poutě, společné dovolené). V Pozořicích a Mokré-Horákově jsou dostupné též veterinární služby, v Mokré- Horákově jsou dokonce dvě veterinární ordinace. Obce Mokrá-Horákov, Podolí a Pozořice nabízejí služby v oblasti péče o seniory. V obcích jsou zřízeny domy na bázi domu s pečovatelskou službou. Z hlediska velikosti a rozsahu poskytovaných služeb jsou významná střediska v Pozořicích a Podolí. Pozořické středisko má kapacitu 20 osob v 17 bytech (3 jsou bezbariérové). Jedná se o základní bydlení, u kterého je nabízena možnost zavedení pečovatelské služby (Pozořice, 2016 a). Integrovaný dům s chráněnými byty v Podolí (obr. 7) obsahuje 24 bytů a garsoniér různé velikosti a slouží pro bydlení obyvatel ve věku nad 65 let, případně mladších plně invalidních obyvatel, kteří jsou držiteli průkazu ZTP. Předpokladem bydlení je částečná soběstačnost obyvatel. Mimo bytů obsahuje objekt postavený v roce 2007 ordinace praktického a zubního lékaře, společenskou místnost až pro 100 lidí se zázemím, knihovnu a místnost pro služby (Obec Podolí, 2016 a). Mezi základní služby patří též kadeřnictví, která jsou kromě Hostěnic, Sivic a Velatic ve všech ostatních obcích.

Autoškola sídlí ze všech obcí Mikroregionu Roketnice pouze ve Tvarožné, tato autoškola poskytuje výuku a výcvik řízení motorových vozidel skupin AM, A1, A, B, T a též poskytuje referenční školení řidičů. V letních měsících je vyhledávanou aktivitou koupání. V obcích zájmové oblasti jsou dvě veřejné venkovní vodní plochy určené ke koupání, přírodní koupací biotop v Kovalovicích a koupaliště v Mokré-Horákově (obr. 8 a 9). Přírodní koupací biotop byl v Kovalovicích vybudován v roce 2007. Jedná se o uměle vybudovaný systém koupací (plocha 1000 m2 s hloubkou až 4,2 m) a čistících nádrží (plocha 500 m2), ve kterých jsou k čistění vody využívány rostliny. Součástí areálu je též oddělené dětské brouzdaliště (samostatně řešený biotop), hřiště na plážový volejbal, občerstvení a prostory pro doprovodné aktivity. Koupaliště v obci Mokrá-Horákov bylo vybudováno na místě původní koupací nádrže, hlavní bazén se skluzavkou má plochu 350 m2 a hloubku 1,4 m. Součástí areálu je i dětské brouzdaliště, hřiště na plážový volejbal a občerstvení (Kudy z nudy, 2015). Je zřejmé, že význam některých služeb přímo v sídle s postupem času kolísá (kvalita dopravy a tím snazší dostupnost služeb v blízkých městech). Přesto je většina služeb, především díky jejich rostoucí kvalitě a snadné dostupnosti, hojně využívaná.

4.8 Sociální prostředí

Součást zázemí a vybavenosti obcí tvoří nejen jejich hmotná základna, charakterizovaná v předchozí podkapitole, ale také duševní činnost, kterou lze obecně zahrnout pod činnost spolků a organizací působících v obcích. Všechny obce Mikroregionu Roketnice mají vlastní jednotku sboru dobrovolných hasičů, které se kromě svého hlavního poslání spočívajícího v ochraně obce účastní i soutěží v požárním sportu, pořádají sběry kovového šrotu a každoroční tradicí jsou též hasičské plesy. Z důvodu přehlednosti bude činnost dalších spolků a organizací rozdělena dle obce, ve které působí. V Hostěnicích má nejširší oblast působnosti spolek Hosten. Tento spolek sdružuje občany se zájmem o dění v obcí v oblasti společenské, kulturní, sportovní a ekologické. Pod záštitou spolku Hosten vzniklo i rodinné centrum Broučci zaměřené na ruční tvorbu, hry a pohádky. Činnost s dětmi je i hlavní náplní spolku Spirála (pořádání akcí pro děti). Na tradici skautských oddílů navazuje od roku 2009 Skaut Hostěnice svým oddílem Svišti. Sportovní vyžití v oblasti kopané zajišťuje sportovní klub Malá kopaná. Seniory v Hostěnicích sdružuje od roku 2001 Klub seniorů, kromě setkávání seniorů

klub aktivně pořádá společenské akce. Součástí Klubu seniorů je i soubor Hostěnické boubelky (Obec Hostěnice, 2016). Tradičním sdružením v Kovalovicích je T.J. Sokol Kovalovice (založen roku 1912), který provozuje hřiště a k němu přilehlou budovu s šatnami a hernami. Toto sdružení každoročně pořádá velmi oblíbený Pochod osvobození. V Kovalovicích též působí oddíl Junák a především spolky zabývající se chovatelstvím a myslivostí, místní organizace Moravského rybářského svazu, Včelaři (Obec Kovalovice, 2016). TJ Mokrá-Horákov využívá jak tělocvičnu základní školy, tak i ostatní sportoviště v obci, a proto nabízí široké možnosti sportovního vyžití (stolní tenis, tenis, nohejbal, florbal, fitness, aerobic). Tělocvična základní školy je též využívána ke cvičení rodičů s dětmi (věk 2–5 let). Klub maminek s dětmi (Klubíčko) je určen pro děti ve věku 1–3 let a je zaměřen na pohybová a rytmická cvičení, mluvení a hraní. FC Mokrá- Horákov navazuje na fotbalovou tradici, které se datuje již od roku 1933. Klub má k dispozici fotbalové hřiště v Horákově s nedávno zrekonstruovanými kabinami. Na volnočasové aktivity se zaměřuje též spolek Mokrský kotlík, který pořádá tematické kroužky a různé kulturní nebo společenské akce. Senior klub je rozdělen na dvě části, na Seniorklub Mokrá a Seniorklub Horákov. Členové obou částí se schází jedenkrát týdně. Základní organizace Českého svazu včelařů Mokrá navazuje na tradici a snaží se udržet chov včel na území Mokré, Horákova a Velatic (Obec Mokrá-Horákov, 2016). V obci Podolí se myslivostí a provozem honiteb zabývá Myslivecké sdružení Hlásnice a Honební společenstvo. Kromě chovu, lovu a ochrany zvěře pečuje Myslivecké sdružení Hlásnice i o biokoridor v polích u Podolí a každoročně pořádá tradiční Myslivecký ples. Chovem domácích zvířat se zabývá Základní organizace Českého svazu chovatelů v Podolí, kromě běžného chovu na maso se členové zabývají i šlechtěním, účastí na výstavách a pořádáním výstav. Zachování kulturních a folklorních tradic obce a jejich rozšiřování je cílem Kulturního spolku Podolák. Spolek pořádá tradiční akce (chlapské hody, beseda u cimbálu), pod záštitou spolku vznikají i nové akce (babské hody). Cílem spolku je též obnova tradičního podolského kroje, o jehož obnovu usiluje i Slovácký folklorní spolek Zpěváček Podolí. Záběr aktivit tohoto spolku je širší, cílem je spolupráce s domácími i zahraničními institucemi za účelem udržení a rozvoje Slováckého folkloru a tradic (Obec Podolí, 2016 b). Obcí s největší koncentrací spolků a organizací jsou bezesporu Pozořice. I rozsah zájmů jednotlivých spolků je velmi široký a v rámci obcí Mikroregionu Roketnice nejkomplexnější. Sportovní vyžití nabízí SK Pozořice oddíl kopané, TJ Sokol Pozořice

(volejbal, badminton, florbal, atletika, základy sebeobrany, nohejbal, turistika, cvičení žen) a Orel jednota Pozořice s širokou nabídkou trávení volnočasových aktivit. Budova orlovny poskytuje zázemí pro široké sportovní i společenské vyžití (posilovna, bowling, cvičení, plesy, hody). Náplní spolku Na Dělňáku je pořádání akcí s gastronomickou, kulturní a sportovní náplní. Mezi tradiční akce tohoto spolku patří například netradiční plesy, domácí zabijačky, pálení čarodějnic, koncerty folkových skupin. Kulturní dění v obci obohacuje taktéž Klub žen Pozořice, který kromě pořádání babských hodů nebo šibřinek zajišťuje i občasné zájezdy. Mateřské centrum Človíček se zaměřuje na maminky s dětmi, hlavní náplní jsou různé formy cvičení, tvořivé dílny a výuka Angličtiny pro děti. Pozořice mají i vlastní oddíl Junák – svaz skautů a skautek Pozořice. Společné aktivity obcí Pozořice, Viničné Šumice a Kovalovice organizuje Sdružení Pošukov. Informačně vzdělávací roli plní Český svaz ochránců přírody Pozořice, který i fyzicky realizuje své projekty (úklid, tvorba naučných stezek). V obci má sídlo též Český svaz včelařů Pozořice. Výcvikem psů a psovodů se zabývá Kynologický klub Pozořice, který ovšem v současnosti sídlí v Kovalovicích (Pozořice, 2016 b). Nejen v Mikroregionu Roketnice je velmi známá Sivická kapela, která navazuje na tradici muzikantů ze Sivic, která sahá až do roku 1884. O sportovní vyžití (florbal) se v Sivicích stará Sportovní klub Grošáci. Spolek TILIA slouží jako poradce a informátor občanů především v oblasti ekologické a environmentální problematiky. Jeho cílem je zvýšit povědomí občanů o problematice životního prostředí. Jelikož se v Sivicích od nepaměti pěstují ovocné stromy a vinná réva, není překvapením, že v obci působí klub zahrádkářů, včelařů a díky lesům i myslivecký spolek (Obec Sivice, 2016). K obci Tvarožná již neodmyslitelně patří TJ Sokol Tvarožná, který vede sportovní oddíly kopané, cvičení pro všechny, stolní tenis, florbal, futsal, volejbal, košíková, aerobic. Jednota pořádá tradiční sportovní akce (místní přebor v lehké atletice, Tvaroženská olympiáda, Předvánoční sportování). Kromě těchto sportovních akcí pořádá jednota i kulturní akce (Sokolský a dětský maškarní ples, koncerty). V obci působí i místní jednota Orel a 1. skautský oddíl Tvarožná. O zvěř a honitby pečuje Myslivecké sdružení. S farností je spojena i činnost Chrámového sboru, který v kostele doprovází především velikonoční a vánoční mše. Z Tvarožné též pochází a působí zde hudební skupiny Lehká noha a Tamburáši (Obec Tvarožná, 2006–2016). I za hranicemi regionu je velmi známý velatický Divadelní spolek DŽO, který nastudoval ve vlastním pojetí několik divadelních her a v současnosti je populární díky

svým improvizačním představením IMPRODŽOW. Spolek žen Šikulky je zaměřen na osvojení a zvládání různých výtvarných technik (Velatice, 2016). TJ Sokol Viničné Šumice provádí své aktivity ve zrekonstruované sokolovně a na přilehlých hříštích. Náplní jednoty je především sportovní činnost (především tenis, základní tělesná výchova, aerobic, volejbal, tenis kopaná, turistický oddíl), v budově sokolovny se však konají i různé společenské a kulturní akce (plesy, hody, výstavy). V obci působí místní organizace Svazu včelařů a Českého zahrádkářského svazu a Myslivecké sdružení, které sdružuje i členy z Kovalovic. Spolek Kavyl je provozovatelem Dětského lesního klubu Stromík (Obec Viničné Šumice, 2011). Stejně jako rozsah a činnost organizací v jednotlivých obcích Mikroregionu Roketnice se v průběhu času mění, dochází ke změnám i v charakteru obyvatelstva a společnosti v obcích. Největší změny lze pozorovat v obcích s rychlým rozmachem výstavby rodinných domů. Jako obyvatel Velatic mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že noví obyvatelé se velmi složitě začleňují do chodu obce a vnášejí do venkovského stylu života změny typické spíše pro městský styl života (uzavřenost, izolovanost). Postupné vnášení nových zvyků je znát například při kontaktu na ulici, kdy se vytrácí, pro obce dříve zcela obvyklý, pozdrav. Rozdílné pojetí životního stylu nových obyvatel způsobuje kontinuální život „dvou“ vesnic, původní části a suburbánní části Velatic. Mokrá-Horákov je příklad obce, kde výstavbou sídliště v části Mokrá došlo k rychlému „poměštění“ venkovské obce (městský styl života, odklon od zemědělství, zvýšená kriminalita). Tyto změny lze však s odstupem času považovat za ukončené a samotný život v Mokré za vcelku harmonický. Část Horákov si díky své poloze zachovala bez větších změn vesnický charakter společnosti. V porovnání s příklady obcí, ve kterých došlo vlivem suburbanizace ke změnám charakteru společnosti, jsou v Mikroregionu Roketnice i obce, které si více zachovaly svůj tradiční společenský ráz (Kovalovice, Sivice, Viničné Šumice).

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Strukturu této kapitoly jsem se snažil rozdělit na podkapitoly zabývající se hodnocením hlavních oblastí současného a budoucího vývoje aktivit Mikroregionu Roketnice, především v oblasti ekonomického a společenského rozvoje. Tyto podkapitoly jsem se následně snažil zhodnotit na základě rozhovorů s vedoucími představiteli jednotlivých obcí, případně lidmi z praxe. Výsledky rozhovorů nejsou publikovány formou analýzy dotazníkového šetření, mají spíše plnit funkci distribuce názorů a faktů. Problematiku zájmové oblasti jsem řešil s těmito lidmi: Eva Karásková, starostka obce Hostěnice Petr Buchta, starosta obce Tvarožná Jan Grolich, starosta obce Velatice a předseda MAS Slavkovské bojiště Lenka Dumpíková, pracovnice sekretariátu obecního úřadu ve Tvarožné, bývalá referentka stavebního úřadu v Pozořicích Iveta Zrnečková, administrativní pracovnice úřadu městyse Pozořice Oldřich Drápal, zastupitel obce Mokrá-Horákov Pavel Mokrý, řidič autobusu společnosti BDS-BUS, s.r.o.

5.1 Analýza současné ekonomické aktivity

Současná údržba, obnova a rozvoj obcí Mikroregionu Roketnice Cílem této otázky bylo zjistit směr, kterým se obce Mikroregionu Roketnice vydávají (podpora výstavby, zemědělství a firem). Je jasné, že jednotlivé obce poskytují různé podmínky pro rozvoj těchto základních směrů. Z rozhovorů s představiteli obcí jsem usoudil, že převažujícími zájmy je zlepšování zázemí a kvality života v obcích, které se projevuje podobnými investičními záměry. Z tohoto důvodu je popis každé obce rozdělen na vývoj zástavby a významné projekty realizované na území obce. V obci Hostěnice lze sledovat postupný rozvoj výstavby a zvětšování obce. K tomuto růstu dochází ve střední části obce severně i jižně od silnice č. 383. I když zástavba v jižní části obce nese znaky suburbia, díky nenápadné poloze (při jízdě po hlavní komunikaci není zástavba vidět), lze označit rozvoj obce za přirozený. Obec investuje do oprav a rozvoje staveb, nedávno byla provedena celková rekonstrukce budovy mateřské školy a obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí, byla opravena kaple svaté Anny a část budovy prodejny smíšeného zboží byla upravena na klubovnu. Život v obci je podporován příspěvky na provoz spolků a zájmových organizací.

Rozvoj obce Kovalovice lze označit za pozvolný a přirozený bez náznaku vzniku suburbií. Současným rozvojem zástavby dochází k potlačení hranic s Pozořicemi, nicméně se jedná o proces přirozený a předpokladatelný. V obci byla provedena rekonstrukce budovy mateřské školy (obr. 10), pokračuje se v rozvoji koupacího biotopu (oprava dna koupací nádrže) a byl pořízen nový obecní traktor s vybavením. V oblasti péče o zeleň obec provedla prořez stromů v parku na návsi a staré stromy byly nahrazeny vysazenými borovicemi. Obec od roku 2000 buduje biocentrum Pastvisko, které je lokálním prvkem ÚSES. Jedná se o kombinovanou výsadbu stromů, keřů a travních porostů. Výstavbu a rozvoj obce Mokrá-Horákov lze označit vzhledem k velikosti obce za plynulou a přirozenou. Na území obce dochází k investičním akcím, jejichž cílem je zkvalitnit vybavenost obce. Budova bývalé kotelny byla zrekonstruována a upravena na knihovnu a víceúčelový sál (obr. 11). Současně došlo i k úpravě prostranství před knihovnou, kde vzniklo velké parkoviště. V souvislosti s přesunem knihovny byla odstraněna původní budova knihovny u školy a na jejím místě bylo vybudováno parkoviště pro 40 osobních automobilů. V souvislosti s výstavbou nové vodárny byla v její blízkosti vybudována malá vyhlídková věž. Obec též provedla rekonstrukci Kulturního domu. Za účelem snížení množství komunálního odpadu obec pořídila štěpkovač a 550 kusů kompostérů pro svoje občany. Technickými opatřeními byla provedena stabilizace svahu u cesty z Horákova do Mokré. K bezpečnosti v obci přispívá i vybudovaný kamerový systém. V obci Podolí dochází od roku 2000 ke vzniku dvou suburbií, z nichž některé části trpí podobnými nedostatky, jako nová zástavba ve Velaticích (různá orientace a typy domů, absence společných zařízení). Velkou změnou prošla západní část území, kde se původně orná půda postupně mění na průmyslovou zónu. V celém Mikroregionu Roketnice vzbudil velký ohlas záměr starosty vybudovat v této oblasti casino. Od tohoto záměru bylo, na základě výsledků místního referenda, upuštěno. Obec se může pochlubit dvěma zajímavými projekty staveb občanské vybavenosti. Prvním je výstavba modulární nízkoenergetické budovy mateřské školy (obr. 12). Druhým projektem je pak stavba sportovní haly. Z hlediska životního prostředí došlo k výsadbě stromů a úpravě dolní části pole u osady Pindulka, které bylo trvale přemokřeno a zemědělsky nevyužitelné. Nutno zmínit i prvek ÚSES s retenční nádrží (obr. 13). Růst zástavby v Pozořicích lze též označit za plynulý a pozvolný, rozvoj zástavby je znatelný především v ulici Nová, Jezerská a U školy. Plynulost výstavby v současnosti

může narušit realizovaná výstavba třinácti rodinných domů v ulici Holubická (obr. 14). Městys realizoval dva náročné projekty, zateplení budovy základní školy, instalaci tepelných čerpadel a výměnu kotlů. Druhým projektem byla oprava areálu Dělnického domu (oprava střechy, výměna oken, zateplení, úprava vnějších ploch). Méně nákladnou činností pak byla rekonstrukce a obnova dětských hřišť. Obec Sivice se může pochlubit zrekonstruovanou návsí, kde původní hasičská nádrž byla upravena na malý rybníček (obr. 15). Obec klade důraz na svůj vzhled, v roce 2004 získala titul Vesnice roku Jihomoravského kraje. Mimo vybudování a rozvoj průmyslové zóny se obec zaměřuje na péči o památky a veřejná prostranství. Většina památek ležících v katastrálním území obce je opravena, rekonstrukcí prošla i kaple svatého Rocha na návsi. V obci byla vybudována též dvě nová dětská hřiště. V roce 2014 obec odhalila památník obětem válek a sivickému rodákovi generálu Bohumilu Bočkovi. Velmi zajímavým projektem byla rekonstrukce autobusové zastávky. V původně jednoúčelové budově zůstala zachována krytá čekárna, nově vznikl prodejní prostor a v podkroví dva obecní byty (obr. 16). Růst obce Tvarožná lze označit za přirozený, kromě výstavby domů na místě areálu bývalé cihelny probíhá výstavba rovnoměrně a nikterak masově. Hlavní projekty a investiční akce jsou zaměřeny na zkvalitnění infrastruktury a péče o majetek. Obec provedla rekonstrukci cesty k hřišti a na konci vybudovala parkoviště, v zahradě mateřské školy vznikl multifunkční areál, jehož cílem je rozvíjet motoriku a pohybové schopnosti dětí v předškolním věku. Kostel svatého Mikuláše se dočkal rekonstrukce, byla opravena střecha a vnější fasáda kostela, schody ke kostelu a plot. Rekonstrukcí prošla i budova obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí. Byla opravena střecha s fasádou a byla vyměněna okna. Obec Velatice lze označit za nejintenzivněji se rozvíjející obec z hlediska růstu zástavby. Rozvoj výstavby se negativně podepsal na charakteru severní částí obce (obr. 17 a 18). Zvýšení kapacity bylo dosaženo přístavbou a rekonstrukcí budovy mateřské školy. V současnosti byla započata rekonstrukce budovy bývalé základní školy, do které se přesune obecní úřad a knihovna, vznikne zde též nově i rodinné centrum. Ze současné kanceláře starosty vznikne klubovna hasičů a patrně by se do ostatních uvolněných prostor přesunula klubovna divadelního spolku. Obec vybudovala v nové zástavbě klidovou zónu, na jejíž podobě a realizaci se spolupodíleli sami občané. Ve spolupráci se zaměstnanci softwarové společnosti byla vysázena alej ovocných

stromů. Vybudováním malé vodní nádrže v severní části obce poblíž potoka vznikly optimální podmínky pro život obojživelníků. Ve Viničných Šumicích vzniká nová zástavba v jižní části obce u hranice s Kovalovicemi a podél cesty do Vítovic. U cesty do Vítovic je zástavba mírně roztroušená, v jižní části obce je zástavba organizovaná a i přesto, že se jedná o nové domy, díky dostatečnému prostoru pro společná zařízení působí zástavba přirozeně. V obci byla kompletně zrekonstruována budova mateřské a základní školy (modernizace zázemí a systému vytápění, výměna oken a oprava fasády). Kromě již zmíněného založení pivovaru je v obci nově zřízen stánek s čerstvým pečivem (obr. 19), který nabízí produkty nově vzniklé místní pekárny (Mikroregion Roketnice, 2014).

5.2 Dobrovolná sdružení obcí a místní akční skupiny

Prezentace Mikroregionu Roketnice Mikroeegion Roketnice je dobrovolným svazkem obcí, tato forma spolupráce by tedy měla být přínosem především pro vedoucí představitele obcí. Starostové obcí se také pravidelně čtyřikrát do roka scházejí a předávají si zkušenosti, které získali při řešení různých problémů. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že by výsledky činnosti DSO měly být v povědomí občanů zásadně hmatatelné. Jan Grolich i přesto uznal, že prezentace Mikroregionu Roketnice není optimální (neaktualizované webové stránky, v minulosti více realizovaných viditelných projektů). Důvod zdánlivého poklesu významu činnosti sdružení starosta shledává v tom, že v porovnání se současností existovalo dříve více možností, jak na realizaci cílů tohoto sdružení čerpat finance. Mikroregion Roketnice v současnosti realizuje projekty významné spíše v kontextu jednotlivých obcí. Za tímto účelem byla v roce 2014 vydána brožura Úspěšné projekty zaměřené na obnovu a rozvoj obcí v Mikroregionu Roketnice.

Fungování MAS Slavkovské bojiště, zpětná vazba při tvorbě katalogu Tuto otázku jsem zařadil, protože mě zajímalo, jak v praxi funguje spolupráce 45 obcí, které jsou jako členové MAS uskupeny do 4 DSO. Dohromady má MAS Slavkovské bojiště 43 členů (4 DSO, 24 NNO, 6 soukromých osob, 9 podnikatelských subjektů) a území bylo vymezeno na základě společných historických vazeb, zemědělského charakteru krajiny a vysoké hustoty zalidnění. Tyto společné prvky umožňují rozvoj společné regionální politiky, součástí které je i definování strategie rozvoje území.

Vypracovaná strategie rozvoje je i podmínkou pro zisk finančních prostředků z dotací. Vzhledem k velikosti území byla zvolena metoda vypracování rozvojových strategií jednotlivých obcí a nalezení společných bodů, ze kterých pak bude definována rozvojová strategie celého území. Z tohoto pohledu může být velikost zájmového území považována za komplikaci, díky rozlehlosti území se i přes společné prvky mohou některé potřeby a priority lišit. V případě čerpání prostředků z dotace je, dle Jana Grolicha, tato obtíž vynahrazena vyšší alokovanou částkou, kterou může MAS získat. Výše dotace se totiž přímo odvíjí od velikosti území. MAS Slavkovské bojiště však ještě není v takzvané „funkční“ fázi, tedy ve stavu, kdy by získala finance a přerozdělovala je. Z tohoto pohledu tedy MAS ještě nebyla podpořena a nelze hodnotit efektivitu fungování. Při tvorbě Katalogu řemeslné výroby autoři bojovali s počáteční nedůvěrou a předpokladem nejistého výsledku ze strany zúčastněných řemeslníků. Vedení MAS však kladlo důraz na kvalitní zpracování katalogu (všechny fotky foceny jedním fotografem) a díky tomu se setkali s velkým ohlasem a požadavkem na vydání druhého, či doplnění současného katalogu. Obec Hostěnice je jedinou obcí Mikroregionu Roketnice, která není členem MAS Slavkovské bojiště. Na toto téma jsem hovořil se starostkou Hostěnic. Historický vývoj Hostěnic je totiž dle názoru starostky spjat s Moravským krasem (obec tvoří jižní hranici CHKO a díky velikosti katastrálního území významně zasahuje do území CHKO). Z tohoto důvodu je obec členem MAS Moravský kras. Navíc MAS Moravský kras je v porovnání s MAS Slavkovské bojiště aktivnější. Na druhou stranu polohou intravilánu a spádově je obec více spjata se sousedními obcemi Mikroregionu Roketnice, a proto je i členem tohoto uskupení. Z praktického a funkčního hlediska nevidí starostka v členství Hostěnic v jiné MAS žádný problém.

5.3 Možnosti rozvoje

5.3.1 Primární sektor

Za primární sektor lze uvažovat v případě zájmové oblasti těžbu vápence v lomu Mokrá a zemědělskou činnost. V případě těžby vápence je intenzita těžby závislá na podmínkách a tržním prostředí ve stavebnictví. Kapacita ložiska zatím není limitujícím

faktorem. Velká část zemědělských ploch je obhospodařována velkými společnostmi a dle zástupců obcí tedy není razantní změna zemědělského využití krajiny reálná.

5.3.2 Sekundární sektor

Oblast sekundárního sektoru je dle Jana Grolicha značně závislá na možnostech jednotlivých obcí, především ve výskytu průmyslové zóny, kterými jsou většinou areály bývalých JZD. Proto se Jan Grolich domnívá, že konkrétně v případě Velatic je z důvodu nedostatku volných ploch potenciál již téměř vyčerpán. S výraznější podporou sekundárního sektoru v intravilánu nebo v jeho blízkosti lze počítat pouze v obcích Sivice a Pozořice, které disponují vhodnými volnými plochami. Především v Sivicích dochází k rozvoji průmyslové zóny Největšími možnostmi rozvoje sekundárního sektoru mimo intravilán obcí disponuje obec Podolí. Katastrální území obce má pro rozvoj sekundárního sektoru výhodnou polohu, neboť území kopíruje trasy významných komunikací (dálnice D1, dálniční přivaděč E50, silnice č. 430). Rozvoj lze očekávat, dle současného vývoje i záměrů obce, především na hranicích katastrálního území s Brnem Slatinou. Mimo intravilán obcí je též důležité zmínit zájem společnosti ABC – AMERICAN BOHEMIAN CORPORATION s.r.o. o vybudování výrobního areálu v katastrálním území Tvarožná pod čerpací stanicí pohonných hmot. Tato společnost se zabývá výrobou odvětrávacích a prosvětlovacích zařízení a výrobou nářadí pro klempíře. Dle Lenky Dumpíkové je překážkou finanční podpory rozvoje sekundárního sektoru v Mikroregionu Roketnice ze strany obcí jejich zadluženost, která plyne z realizace výstavby splaškové kanalizace.

5.3.3 Terciérní sektor

Zázemí obcí Eva Karásková nastínila priority rozvoje Hostěnic v pokračování současného trendu. Největší aktivity obce budou i nadále vyvíjeny v oblasti podpory kulturního života a činnosti spolků a zájmových skupin. Podporován bude i rozvoj služeb v obci. Dotaz směřoval i na současné a budoucí využití chátrajícího objektu bývalých vojenských kasáren u obce. V tomto případě je však snaha vedení obce zbytečná, objekt je v soukromém vlastnictví a o prodej nemá současný vlastník zájem. Areál je nepravidelně využíván Skautem Hostěnice případně Policií ČR a hasiči.

Budoucí investiční akce v Kovalovicích budou směřovat na revitalizaci koryta potoka společně s břehy v oblasti návsi. Dalším nutným opatřením bude zajištění svahu v oblasti Pastvisko. Stabilizaci pomáhá rozvíjený prvek ÚSES, aby opatření bylo dostatečné, je nutné současná opatření doplnit dalšími. I nadále bude pokračovat rozvoj areálu koupacího biotopu, mají být modernizována hřiště plážového volejbalu a zázemí služeb. V plánu je i generální oprava povrchu plochy vedle restaurace, kde probíhají hody. Povrch je křivý, popraskaný a pro tančení nevhodný. Obec Mokrá-Horákov má v plánu realizovat prvky občanské vybavenosti a ekologické stability území. Cílem je zbudování in-line dráhy pro děti v oblasti sídliště společně s celkovou úpravou parkové plochy, kde má být dráha vybudována. V plánu je úprava prostoru u vodojemu tak, aby zde bylo možné trávit volný čas (instalace laviček, vybudování ohniště). Ekologickým opatřením by mělo být vybudování biotopu v údolí u areálu koupaliště. Vedení obce si od tohoto záměru slibuje zvýšení retenční schopnosti krajiny v daném území a potenciál jeho využití občany (lavičky, vzdělávací panely). Obec by si též chtěla nechat vypracovat nový územní plán. Realizace většiny nastíněných projektů je závislá na tom, zda bude na tyto projekty schválena dotace. Ve spolupráci s obcí Sivice bylo zadáno vypracování studie o možném vybudování infrastruktury mezi obcemi pro pěší (plán komunikace vedle areálu cementárny). Cílem Podolí bude v následujícím období schválení nového územního plánu obce, který počítá s dalším rozvojem výstavby v lokalitě Nad Výhonem. Důležité je dokončení realizace projektu kruhového objezdu, který obec spolufinancuje. Dále je v plánu modernizace šaten a vybavení FK Podolí, obnova a budování hřišť, vybudování obecního kamerového systému, dobudování a modernizace veřejného osvětlení a zřízení protipovodňových opatření. Obec podporuje a hodlá i nadále podporovat činnost spolků formou obecních dotací, o které se každý rok žádá. Aktuální a budoucí činnost Pozořic jsem řešil s Ivetou Zrnečkovou. Činnost městyse bude v blízké budoucnosti navazovat na již ukončený projekt rekonstrukce náměstí a silnice č. 383 s inženýrskými sítěmi v oblasti od městečka na Jezera několika projekty. Městys hodlá dokončit úpravu veřejných prostor u zdravotního střediska a též bude realizována rekonstrukce komunikace a prostranství vedoucí k radnici. Počítá se též s dobudováním chodníku vedoucího do Sivic a výsadbou veřejné zeleně. Ožehavé téma je budoucnost stromořadí lip u cesty z náměstí ke kostelu. Kořenový systém stromů je narušený a vedení městyse se snaží zadáním znaleckých posudků a konzultacemi s odborníky zjistit, zda stromy zachovat nebo pokácet a vysadit nové.

Obec Sivice bude řešit po úspěšném dokončení projektu opravy autobusové zastávky revitalizaci koryta Pozořického potoka. Snahou obce bude usměrnění vodního toku, které by mělo být realizováno zatrubněnou větví, která by odváděla povodňové průtoky mimo intravilán obce. Průmyslová zóna poskytuje volný prostor pro investory. S Petrem Buchtou a Lenkou Dumpíkovou jsem řešil současnou i budoucí problematiku zajištění bydlení pro seniory, mladé rodiny a sociálně slabé skupiny ve Tvarožné. Obec Tvarožná nedávno odkoupila dům poblíž bývalé budovy mateřské školy a přebudovala jej na dva obecní byty. Obec měla zájem vybudovat multifunkční dům s byty pro seniory a plochou pro služby v areálu bývalé cihelny. Tento záměr však ztroskotal na nedostatku finančních prostředků. Obec nesehnala partnera, který by se na tomto projektu spolupodílel. Místo multifunkčního domu byla plocha zastavěna rodinnými domy. Dalším plánovaným projektem bylo přebudování budovy bývalé mateřské školy na sociální bydlení ve stylu azylových bytů. Od tohoto záměru bylo upuštěno ze dvou důvodů. Technický stav budovy by vyžadoval finanční investice nad rámec možností obce a též vedení obce narazilo na odpor obyvatel, kteří měli po zkušenostech z provozu podobných zařízení v jiných obcích strach ze zvýšené kriminality a dalších negativních jevů. Úsilí vedení obce Tvarožná tedy bude spíše směřovat na využití potenciálu domu Kosmák s přilehlými plochami a přebudovat jej na kvalitní sportovně kulturní centrum. Tento záměr měl být již realizován, bohužel byl, stejně jako projekt dětského hřiště, odložen z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dle Jana Grolicha bude ve Velaticích vyvinuta snaha o zpomalení a ukončení současného růstu obce a bude pokračováno ve zvyšování bezpečnosti v obci a zlepšování vybavenosti. Vyšší bezpečnost v obci má být dosažena dobudováním chodníků v místech, kde dosud chybí, budováním a modernizací veřejného osvětlení. Ve Velaticích se počítá též s rekonstrukcí vybavení sokolovny a v případě volných finančních prostředků též s přebudováním budovy bývalé váhy JZD na startovací byty pro mladé rodiny (obr. 20). Za tímto účelem již byla vypracována studie. Dalším realizovaným projektem ve Velaticích bude revitalizace nábřeží potoka v místech u kulturního domu, bývalých zahrádek a prostranství před sběrným dvorem. Ve spolupráci se studenty Fakulty architektury VUT byly vypracovány alternativní studie využití tohoto prostoru jako odpočinkové zóny. Viničné Šumice v současnosti dokončují záměr výstavby víceúčelového objektu hasičské zbrojnice, knihovny a zázemí pro technické služby (obr. 21). Náklady na výstavbu jsou 12,5 milionu Kč a jedná se pokrok ve vybavenosti obce. Zásahová

jednotka hasičů měla vybavení uskladněno v neodpovídajících pronajatých prostorách a budova bývalé knihovny se nachází již ve špatném technickém stavu. Ve výhledu obec počítá s rekonstrukcí a úpravou areálu hřišť pod sokolovnou.

Veřejná doprava S Janem Grolichem jsem hovořil na téma zavedení nočního spoje linky 701 a jeho názoru na toto opatření. Starosta uznal, že o této variantě bylo zprvu uvažováno, ale v současnosti toto téma není aktuální. Při potřebě nočního spoje vycházel z poznatků při provozu nočního spoje na lince 702, kapacita tohoto spoje totiž není příliš využívána. Dalším problémem je, že provoz tohoto spoje je celý hrazen z rozpočtu obcí, kterými linka projíždí (linka 702 je tedy spolufinancována pěti obcemi). V případě linky 701 by se na financování nočního spoje spolupodílely pouze dvě nebo tři obce (podle toho, zda by byla linka ukončena v Mokré nebo Hostěnicích), a proto by finanční zátěž na rozpočty těchto obcí byla o poznání vyšší. O objektivní a praktické zhodnocení situace jsem požádal řidiče autobusu Pavla Mokrého, který pravidelně obsluhuje linky 701 a 702 a poskytl mi tak optimální zpětnou vazbu. Zjištěné připomínky lze rozdělit do dvou oblastí, do oblasti vztahující se bezprostředně na provoz linek IDS JMK a do oblasti řešící problematiku pojetí veřejné dopravy jako služby. První oblast zpětné vazby se týká četnosti spojů, které ne zcela reflektují posun pracovní doby a objem přepravovaných cestujících. Spoje jezdí od 14.00 do 18.00 hodin v intervalu 15–30 minut a poté se interval prodlužuje na konečných 60 minut, což se v praxi projevuje plně obsazenými autobusy a sníženým komfortem cestování. Bylo by tedy vhodné vložit nové spoje tak, aby byl interval mezi spoji 30 minut do 20.00 hodin. V souvislosti na tento problém navazuje otázka zřízení nočního spoje na lince 701. Noční spoje se na linkách IDS JMK stále více rozšiřují a poskytují občanům větší možnost kulturního vyžití. Další připomínka se vztahovala k technickému řešení komunikací a zastávkových prostor (společný poznatek z rekonstruovaného náměstí v Pozořicích, pro cestující nevhodné nastupování a vystupování v zastávce Mokrá- Horákov, Horákov). V oblasti celkového pojetí veřejné dopravy se Pavel Mokrý domnívá, že ceny jízdného by měly být „zmraženy“ na současné hodnotě, aby byla veřejná doprava zajímavá a dostupná pro co nejširší skupinu obyvatelstva. V souvislosti s tímto faktem by upřednostnil vyšší preferenci vozidel hromadné dopravy (zřízení vyhrazených

jízdních pruhů) pro vyšší efektivnost tohoto druhu dopravy. Zároveň také ocenil trend zvyšování komfortu cestování, kdy plně klimatizovaná vozidla jsou již zcela běžná.

Cestovní ruch Cestovní ruch je jednou z oblastí, kterou se snaží vedení obcí Mikroregionu Roketnice rozvíjet. Dle Jana Grolicha se obce snaží rozšiřovat síť cyklotras a také zkvalitňovat orientaci turistů v obcích. Snahou starostů je, aby byla vytvořena přehledná mapa, která bude zdarma dostupná na, z hlediska cestovního ruchu, strategických místech. Tato mapa by spojovala výchozí místa jednotlivých obcí. Na výchozích místech by byly informační tabule, které by pak naváděly turisty na zajímavé cíle v rámci jednotlivých katastrálních území. S touto myšlenkou rozvoje v oblasti turismu souhlasili i ostatní dotázaní funkcionáři obcí. Z rekreačního potenciálu je velice zajímavá budoucnost bývalého vojenského areálu u kopce Stará Hora. Na toto téma jsem hovořil s Oldřichem Drápalem. V současné době sice není areál využíván. Obec Mokrá-Horákov však již v roce 2011 vypsala záměr na využití tohoto areálu. Z doručených nabídek se obec rozhodovala, jakým způsobem místo využít (developerské využití, domov pro seniory, rekreační využití). Obec vybrala z pochopitelných důvodů možnost rekreačního využití (developerské využití by znamenalo nadměrnou zátěž pro dopravní infrastrukturu, pro projekt ubytování seniorů je objekt zase příliš daleko). Od roku 2013 probíhají složitá jednání o převzetí areálu. Problém je ve vyjasnění majetkoprávních vztahů, objekt byl z důvodu vojenského využití (protivzdušná obrana Brna) veden jako tajný. Na druhou stranu obec chce mít záruky, že areál bude využit pouze jako rekreační centrum. Z tohoto důvodu chce před prodejem areálu provést změnu územního plánu, který by omezil účel využití.

5.3.4 Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Z pozice starosty Velatic a předsedy MAS Slavkovské bojiště nepovažuje Jan Grolich otázku výroby energie z obnovitelných zdrojů za příliš aktuální. Uvedl však, že v budoucnosti přichází v úvahu možnost řešení problematiky energetické soběstačnosti budov ve vlastnictví obcí (především obecních úřadů). Z rozhovorů s ostatními představiteli obcí jsem nabyl dojmu, že tento bod je spíše „moderním“ tématem, které je sice obsahem mnoha strategií, nicméně vlastní realizace není v blízké budoucnosti příliš aktuální.

5.4 Návrh rozvojové strategie Mikroregionu Roketnice

5.4.1 SWOT analýza

Silné stránky Výhodná poloha Mikroregion Roketnice nelze izolovat od dopadů souvisejících se sousedství s Brnem. Sousedství je tedy nutné pojmout jako klad, vytěžit z něj maximum možného a zároveň co nejvíce eliminovat dopad negativních faktorů.

Kvalitní půda Především v jižní oblasti Mikroregionu Roketnice převládá výskyt kvalitních a úrodných půd, které jsou předpokladem k úspěšnému fungování zemědělství.

Kvalitní zajištění veřejnou dopravou Obce Mikroregionu Roketnice jsou zahrnuty do IDS JMK, který umožňuje efektivní cestování hromadnou dopravou po celém Jihomoravském kraji. Ze všech obcí je možné se bez přestupu dostat do centra Brna.

Úroveň technické infrastruktury Technická infrastruktura neomezuje rozvoj území, ve všech obcích jsou dostupné základní prvky infrastruktury, výhodou je již dokončený projekt splaškové kanalizace.

Úroveň školství Sektor preprimárního a primárního školství je na území Mikroregionu Roketnice na vysoké úrovni. Budovy školek a škol jsou rekonstruovány a jejich vybavení průběžně modernizováno.

Rekonstrukce obecního majetku Obce zájmové oblasti úspěšně využívají dotační tituly na opravy a rekonstrukce svého majetku (rekonstrukce budov obecních úřadů).

Rozvoj šetrné likvidace odpadů Od počátku nového tisíciletí je viditelná snaha o rozvoj environmentálního odpadového hospodářství (sběrné dvory, větší počet kontejnerů na tříděný odpad, častější sběr nebezpečného odpadu). Díky těmto opatřením klesl počet černých skládek v okolí obcí.

Volnočasové aktivity Území poskytuje díky blízkosti jižní části Moravského krasu vyžití pro pěší turisty, celým územím prochází cyklotrasy. Pro návštěvníky jsou důležité vazby na bitvu tří císařů. Úroveň sportovišť v obcích je též vysoká. Působící spolky a organizace obohacují život obcí pořádáním kulturních akcí.

Slabé stránky Zábor zemědělské půdy V současnosti dochází v České republice denně k záboru 13–15 ha zemědělské půdy. I na území Mikroregionu Roketnice dochází k záborům zemědělské půdy, především z důvodu suburbanizace.

Nevhodné územní plánování V některých obcích dochází díky benevolenci regulačního plánu k ztrátě pravidel určujících podmínky výstavby nových domů. Vznikají nepravidelné a izolované části obcí (Podolí, Velatice).

Mezilidské vztahy Problémem je v určitých částech soužití starousedlíků s novými obyvateli suburbií, vnikání městského stylu života do obce, pasivita a ztráta zájmu občanů o dění v území.

Problém dostupnosti bydlení Obce nedostatečně reagují na poptávku určitých skupin obyvatel po bydlení (senioři, mladé rodiny, sociálně slabí).

Služby pro turisty Chybí distribuce základních turistických informací na nejdostupnějších místech. V současnosti jsou informace dostupné většinou pouze na obecních úřadech. Problémem jsou i chybějící propagační materiály.

Příležitosti Využití dotačních titulů V omezených rozpočtech obcí není snadné uvolnit finanční prostředky na realizaci finančně náročných projektů. Proto je účelné využití dotačních titulů, poskytovaných na různých úrovních (krajské, národní, evropské).

Podpora tradičních výrobků Území je vcelku bohaté na tradiční výrobky. Pro oblast i výrobky by bylo vhodné zařazení oblasti do Asociace regionálních značek a označení některých výrobků jako Regionálního produktu (Asociace regionálních značek, 2010–2014).

Spolupráce obcí se společnostmi Některé společnosti podporují projekty zaměřené na rozvoj různých oblastí venkova (Českomoravský cement a.s., Lesy ČR, s.p., Kentico software). Využití potenciálu této formy spolupráce je vhodné.

Zájem turistů Ačkoli celé území není mimořádně turisticky atraktivní, jisté předpoklady pro rozvoj turismu má. Je třeba vzbudit zájem potencionálních návštěvníků o návštěvu území.

Veřejně prospěšné práce Pro obce je to možnost, jak zajistit pracovní sílu na méně odborné práce. Výhodou je případné využití dotačních fondů na tuto aktivitu.

Hrozby Úpadek zemědělství Zemědělství je tradiční a nedílnou složkou oblasti, orná půda tvoří více než třetinu rozlohy území Mikroregionu Roketnice. I přes problémy zemědělství formuje krajinný ráz. Je tedy třeba zachovat tradiční funkce zemědělství.

Hospodaření zemědělců I přes potřebu zemědělství pro utváření krajinného rázu sužují území i následky současného způsobu hospodaření. Nevhodná agrotechnika způsobuje degradaci půd

(utužování, snižování podílu organické hmoty, vodní a větrná eroze). Dalším problémem je nadměrná aplikace hnojiv, která způsobují kontaminaci vod.

Konkurenční vliv Brna na místní podnikatele (úpadek podnikatelské aktivity) Ekonomická síla Brna do jisté míry způsobuje úpadek podnikatelské aktivity na území Mikroregionu Roketnice (Velatice, Mokrá-Horákov). Jev silné konkurence může brzdit v rozvoji především malé a začínající podnikatele.

Vnější znečištění (doprava, Brno) Průmysl a intenzita dopravy související s blízkostí Brna se negativně projevuje i v území Mikroregionu Roketnice v podobě hluku, zvýšené prašnosti nebo znečištění ovzduší. V blízkosti dálničních odpočívadel dochází i ke zvýšené kriminalitě.

Topení nekvalitními palivy V zimních měsících mnozí obyvatelé používají na topení nevhodné suroviny, jejichž spalováním nadměrně znečišťují ovzduší a okolí zamořují zápachem.

Zhoršení stavu silnic ve vlastnictví kraje Oddalování rekonstrukcí exponovaných komunikací ve vlastnictví kraje způsobuje jejich havarijní stav, což snižuje jejich užitnou hodnotu.

5.4.2 Návrh strategie

Vize Mikroregion Roketnice bude fungující venkovský region s ustáleným počtem obyvatel využívající výhod blízkosti Brna a dobrého dopravního spojení. Svým obyvatelům umožní kvalitní, plnohodnotný život v duchu trvale udržitelného rozvoje s vazbami na zdravou přírodu a bohatý kulturní život zajímavý i pro návštěvníky území. Rozvoj obcí bude respektovat požadavky obyvatel všech věkových kategorií a sociálních skupin. Cílem je také vytvořit stabilní a funkční místní ekonomiku orientovanou z hlediska poskytování pracovních míst i spotřeby na obyvatele území.

Mise Posláním Sdružení obcí Mikroregion Roketnice je vytvoření funkční řídící a organizační struktury území tak, aby byla účinným nástrojem rozvoje společnosti s důrazem na ochranu životního prostředí v zájmovém území. Těchto cílů má být dosaženo efektivním využitím vnějších (dotační tituly, státní politiky) i vnitřních zdrojů (potenciál obyvatelstva a podnikajících subjektů, poloha území, kvalitní půda).

Strategický cíl Rozvoj společnosti na území Mikroregionu Roketnice založený na komplexních službách, participaci občanů a podpoře podnikatelských subjektů. Respektování potřeb krajiny, zlepšení životního prostředí a vytvoření vazeb obyvatel na své území.

Financování Financování strategických záměrů bude různé a v mnoha případech kombinované či alternativní. Základní možností samotného financování jsou obecní rozpočty. Výše alokovaných částek i podporovaných opatření je omezená a rozvojová činnost pouze z tohoto zdroje by byla značně omezující. Výhodou je, že se jedná o vnitřní zdroj. Již ověřenou a funkční možností je financováním menších projektů firmami nebo jejími nadacemi. I v dalším období lze předpokládat financování některých projektů společností Českomoravský cement, a.s. O finanční prostředky bude též žádáno ze Státního fondu životního prostředí. Záměry Mikroregionu Roketnice budou též financovány z dotací. Dotačními tituly Jihomoravského kraje (oblast územního plánování, rodinná politika, péče o památky). Financování bude prováděno v případě schválení dotace i z Integrovaného regionálního operačního programu, případně z Programu rozvoje venkova.

Strategický záměr 1: Obyvatelstvo Akční plán: Školství Základním předpokladem je setrvání v oblasti preprimárního a primárního školství, jehož úroveň přípravy na sekundární stupeň vzdělání je již v současnosti vysoká. Úkolem je i nadále modernizovat vybavení škol a zvyšovat tak počet odborných učeben. Důležité je správné nastavení kapacity školských zařízení vzhledem k aktuálnímu

a předpokládanému demografickému vývoji obyvatel. V oblasti sekundárního školství je výhodné plně využít potenciál blízkých měst, především Brna.

Akční plán: Bezpečnost Dílčími prvky tohoto akčního plánu má být dosaženo vyššího komfortu a pocitu bezpečí obyvatel Mikroregionu Roketnice. Je třeba pokračovat v opravách a výstavbě chodníků v místech, kde dochází k rozrůstání zástavby. V místech vyššího pohybu dětí je vhodné oddělit chodníky od komunikace (zábradlí). Dobudování veřejného osvětlení a modernizace starého využitím LED osvětlení zlepší kvalitu zařízení a významně sníží spotřebu elektrické energie. V oblasti provozu motorových vozidel je cílem upustit při rekonstrukcích od snižování šíře jízdních pruhů (předpoklad snížení rychlosti na užší komunikaci, obr. 22 a 23). Vyšší bezpečnosti bude dosaženo instalací radarů na měření rychlosti se záznamem (realizace ve spoluprácí s ORP Šlapanice) a dalších bezpečnostních prvků (zpomalovací příčné prahy, větší dozor policie ČR). S bezpečností souvisí i údržba a opravy těchto zařízení. Dle finančních možností je nutné provádět rekonstrukce povrchu vozovek ve vlastnictví obce. V zimních obdobích je třeba zvýšit kvalitu ošetření před snížením sjízdnosti a schůdnosti a v létě udržovat dobré rozhledové vlastnosti (častější sekání vysoké trávy u cest).

Akční plán: Vybavenost Rozsah poskytovaných služeb by měl odpovídat úrovni rozvinutého venkovského regionu. Z hlediska realizace vnitřního trhu Mikroregionu Roketnice je nutné při zajištění služeb preferovat místní podnikatele. Blízkost Brna a snadná dopravní dostupnost rozšiřuje sortiment potenciálně poskytovaných služeb, nicméně v rámci zájmového území je nutné zajistit stabilní strukturu základních služeb. Cílem pro oblast zdravotnictví je udržet současný rozsah služeb a zároveň zvýšit kvalitu poskytovanou v této oblasti. Síť prodejen potravin, smíšeného zboží a ostatních komodit je stejně jako síť restauračních zařízení dostatečná. Prostor pro zlepšení je v rozsahu nabízeného sortimentu a kvalitě poskytovaných služeb. Provoz restauračních zařízení v některých obcích je třeba stabilizovat.

Akční plán: Sociální služby Vzhledem k regresnímu charakteru věkové pyramidy zájmového území je třeba posílit oblast sociálních služeb a redukovat tak míru neuspokojení potřeb obyvatel. Podporou podnikání v sociální oblasti ze stran obcí dojde k potencionálnímu zvýšení zájmu podnikatelů o tento sektor a zřízením ubytovacích kapacit pro seniory dojde ke komplexnímu uspokojení potřeb v tomto sektoru (dle počtu vdov a vdovců jsou třeba malé byty). Podporu v rozvojové strategii má i řízení sociálních bytů a startovacího bydlení pro mladé rodiny.

Akční plán: Veřejná doprava Kvalitní veřejná doprava je důležitou složkou trvale udržitelného rozvoje. Provozem veřejné dopravy má být dosaženo snížení využívání osobních automobilů. Vzhledem k počtu obyvatel vyjíždějících do Brna za prací je tento předpoklad opodstatněný. Optimální četnost spojů, respektující posun pracovní doby i zvyšující se počet obyvatel území, zajistí vyšší komfort cestování a lepší dopravní obslužnost (zavedení intervalu 30 minut mezi spoji až do 20.00, zřízení nočního spoje na lince 701). S kulturou cestování souvisí o moderní vozový park dopravců, všechna vozidla budou vybavena klimatizací salonu. Kladem nových vozidel je, kromě vyšší spolehlivosti, i plnění aktuálních emisních norem. Využívání veřejné dopravy by prospěla i vyšší dotace ze strany kraje na provoz, která by umožnila udržení současných cen jízdného. Tímto opatřením by se stala veřejná doprava více dostupná.

Strategický záměr 2: Životní prostředí Akční plán: Zemědělství a zdravá krajina s vodou Očekávaný výsledek akčního plánu bude dosažen pouze za předpokladu společného řešení oblasti zemědělství a krajiny. V krajině se negativně projevují následky nevhodné agrotechniky. S vazbou na krajinu se jedná především o rostlinnou výrobu. Problémem je udržitelnost kvality a úrodnosti půd. Půda je v současnosti podrobována negativním vlivům (nevhodná agrotechnika, utužení, větrná a vodní eroze, ztráta organické hmoty, nadměrné hnojení, ztráta retenční schopnosti). Je nutné realizovat nápravná opatření, vypracovat krajinný plán a spoluprací obcí s vlastníky, případně pronajímateli pozemků provést nápravná opatření tak, aby zemědělská půda byla

plnohodnotnou složkou zdravé krajiny. Jako prvky realizace může posloužit správná agrotechnika, protierozní opatření, založení biokoridorů a remízků. Cílem je též zlepšit stav prvků ÚSES tak, aby správně plnily svou funkci. S ohledem na předpokládaný vývoj charakteru klimatu je velkým problémem snižující se retenční schopnost krajiny. Již sucho v létě 2015 poukázalo na to, že voda bude limitujícím i degradujícím faktorem úrodnosti. Nadměrně utužená a o půdní organismy ochuzená půda není schopna absorbovat dešťovou vodu, která proto odteče. S nadměrným užitím hnojiv je spojena kontaminace zdrojů pitné vody. Například ve Velaticích došlo k razantnímu zvýšení obsahu dusičnanů ve zdroji pitné vody. Výše vyjmenovanými prvky realizace budou sníženy negativní dopady i v této oblasti.

Akční plán: Odpadové hospodářství Problematiku nakládání s odpady musí řešit každá společnost, znalost postupů vede k finančním úsporám i zvýšení šetrnosti k životnímu prostředí (obec Tvarožná díky třídění odpadů dokázala snížit v roce 2014 náklady na provoz systému svozu komunálního odpadu v porovnání s rokem 2012 o 49 000 Kč). Akční plán navazuje na vzrůstající úroveň sběrných dvorů a zvyšující se počet sběrných míst odpadů. Pozitivní je i redukce dob rozdělávání ohňů a pálení trávy díky obecně závazným vyhláškám. Ve výhledu do budoucna je třeba změnit převažující jednostranný systém nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Jednodušší variantou je podpora domácího kompostování (osvěta, finanční příspěvek na pořízení kompostéru). Komplikovanější variantou je zřízení komunitních či obecních kompostáren, které by po dosažení potřebné kvality vyprodukovaného kompostu mohly kompost i distribuovat. Tato varianta je však velmi finančně nákladná a proto pouze teoretická. Správnost podpory domácího kompostování potvrdil pokus. V letních měsících je skladba biologického odpadu odkládaného do kontejnerů ve sběrných místech vhodná k založení kompostu. Ze smotaného perforovaného gumového pásu jsem vyrobil kompostér o objemu 0,8 m3 a odkládal do něj v průběhu roku posekanou trávu (plocha 240 m2), králičí hnůj (vlastní chov), opadané listí, piliny a v zimních měsících částečně popel z krbu. Ukázalo se, že při dodržení základních technologických podmínek kompostování dochází k přeměně na kompost tak, že objem kompostéru je pro podmínky domácnosti dostatečný a umožňuje pravidelné využití kompostu při jarním hnojení zahrady.

Strategický záměr 3: Podnikatelská sféra Akční plán: Vnitřní tržní prostředí Cílem opatření je vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu. Toto opatření má podpořit odbyt a samotný rozvoj regionálních produktů. Účelem je též vytvořit vazbu mezi podnikatelskými subjekty a místem jejich činnosti. Tato vazba by mohla být realizována za pomoci doplňkového loga zastřešujícího všechny výrobky Mikroregionu Roketnice. Cílovou skupinou tohoto akčního plánu jsou malí zemědělci a podnikatelé z potravinářských oborů.

Akční plán: Podpora podnikatelů Podporou podnikatelské činnosti má být dosaženo větší ekonomické aktivity, zvýšení konkurenceschopnosti výrobků a podpoře vnitřního tržního prostředí na území Mikroregionu Roketnice. Tohoto cíle bude dosaženo přímou podporou ekonomických subjektů, nabídkou propagace a poradenské činnosti. Hlavními oblastmi podpory bude rozvoj a stabilizace zemědělské činnosti se speciální podporou ekologického zemědělství, podpora nezemědělské činnosti a služeb spojených s rozvojem turistiky.

Akční plán: Zaměstnanost I přes fakt, že velká část obyvatel vyjíždí do zaměstnání mimo území Mikroregionu Roketnice, je nutné uspokojit poptávku po pracovních místech v rámci území. Systém vnitřního tržního prostředí tak bude uzavřen. Zvýšení počtu pracovních míst bude přirozeným pokračováním předchozího opatření podpory podnikatelů.

Strategický záměr 4: Volný čas Akční plán: Participace občanů Zapojení občanů do života obce je předpokladem jejího příjemného společenského klimatu. Participací občanů má dojít k potlačení problematických mezilidských vztahů a ke zlepšení společenského klimatu v rovině zapojení současných a nově nastěhovaných obyvatel do dění v obci. Starousedlíci znají svou obec, vnímají změny v průběhu času. Noví obyvatelé přicházejí do prostředí, se kterým se musí sžít, pochopit jej a mohou dění v obci pozitivně ovlivnit (odborníci, nové nápady, regionální politická

participace). Je třeba potlačit izolaci nově vznikajících částí obcí, která je tak častá u suburbií.

Akční plán: Činnost zájmových skupin Na území působí mnoho zájmových skupin, které svojí činností samy o sobě pozitivně působí na sociální vazby ve společnosti. Úkolem Mikroregionu Roketnice v této oblasti je navázání funkčních vztahů se spolky a jejich podpora. Spolky v zájmové oblasti se potýkají s nedostatkem finančních prostředků na svoji činnost, úkolem je tedy zajistit finanční i materiální zajištění (vybavení, pronájem prostor). Podpora se projeví i v pestrosti kulturního života a četnosti společenských akcí.

Akční plán: Kulturní život Venkovské oblasti jsou bohaté na tradiční kulturní akce. Krajová specifika těchto obcí (hody, poutě) vytvářejí vazbu na určitý region, tyto vazby je nutné podporovat a využít jejich potenciálu k propagaci Mikroregionu Roketnice. Různá data konání těchto akcí navíc umožňují rovnoměrnější rozdělení v průběhu roku.

Akční plán: Sport a turistika Cílem tohoto akčního plánu je spojení obyvatel se svým územím, prodloužením pobytu v přírodě a aktivní trávením volného času. Realizací akčních plánů strategického záměru životní prostředí by mělo dojít k vyčištění a zvýšení atraktivity krajiny. Počítá se též s opravou drobných sakrálních památek v krajině a jejich spojením naučnou stezkou. V souvislosti s plánovaným zahuštěním sítě cyklotras a stabilizací sítě restauračních zařízení bude území schopno nabídnout více i návštěvníkům. Na tato opatření je třeba vhodně marketingově poukázat. Za tímto účelem budou vytvořeny propagační letáky a orientační mapky území.

Strategický záměr 5: Rozvojová činnost území Akční plán: Strategické plánování výstavby Cílem je zpomalit a stabilizovat tempo výstavby v jednotlivých obcích tak, aby došlo k přirozenějšímu začleňování nově zastavěných území i adaptaci nových obyvatel. Tímto bude dosaženo harmonického rozvoje jednotlivých obcí v duchu respektování potřeb venkovského sídla.

Akční plán: Územní plánování Územní a regulační plány jednotlivých obcí by měly nastavit jasná pravidla tak, aby pojetí nových staveb zohledňovalo tradiční architektonické zásady výstavby v obcích a byly více homogenní (orientace střech, typy domů, poloha na parcele). Důležité je též pamatovat na dostatečné zajištění společných zařízení.

Akční plán: Spolupráce Posláním tohoto plánu je zvýšit vnější i vnitřní povědomí o činnostech řídících orgánů Mikroregionu Roketnice a změnit dosud mdlou prezentaci zájmového území. Důležité je zvýšení kvality webového portálu, jehož obsah je třeba častěji aktualizovat a značně rozšířit tak, aby se jednalo o kompletního průvodce daným územím. Cílem je i zlepšení, případně vytvoření, komunikačních toků se subjekty všech sfér v území tak, aby případná pomoc či spolupráce byla co nejefektivnější, Mikroregion Roketnice by totiž rád působil i jako poradní orgán.

5.4.3 Alternativní strategie

Cílem bylo vytvořit strategii, která by rovnoměrně rozvíjela zájmové území s přiměřeným využitím vnitřních a vnějších zdrojů. Za vnější zdroje považuji především různé dotační tituly. Za vnitřní pak potenciál obcí a vlastní zdroje. Primární snahou je tedy vytvoření funkčních vazeb, které by zajistily stabilní a funkční strukturu území bez velké závislosti na vnějších zdrojích. Výhodou této strategie je též možnost realizace i v případě selhání možnosti využití dotačních titulů. Alternativní možností by bylo vytvoření rizikové SO strategie. Maximalizace silných stránek by zůstala stejná, maximalizace příležitostí by spočívala v co nejvyšším uplatnění dotačních titulů. Tato alternativa by mohla přispět k rychlejšímu „hmotnému“ rozvoji Mikroregionu Roketnice, ovšem také by na vedlejší kolej odsunula snahu o využití lidských zdrojů a vytvoření funkčně samostatného a nezávislého území. Problémem by též mohlo být zanedbání otázky problémových mezilidských vztahů.

5.5 Vztah Mikroregionu Roketnice k Brnu a Šlapanicím

Při řešení této části práce musíme vzít v potaz čtyři základní aspekty, které velkou mírou ovlivňují vazby mezi těmito subjekty. Jedná se o velikost zájmové oblasti a vzájemnou polohu, historický vývoj ve vazbách na průmysl a obchod, občanská

vybavenost a vazby v oblasti státní správy. Jelikož Mikroregion Roketnice je pouze sdružením, kde mikroregion je součástí názvu, je cílem této kapitoly naznačit vazby spádovosti mezi obcemi Mikroregionu Roketnice, Brnem a Šlapanicemi. Z pozice obyvatele Mikroregionu Roketnice jsem se snažil řešit tuto kapitolu komplexně, skloubit v ní moje osobní a teoretické předpoklady s historickými skutečnostmi, s životními poznatky a vzpomínkami mých rodičů a prarodičů. Z jejich výpovědí je patrné, že Šlapanice byly od nepaměti považovány za ukázku vyšší životní úrovně (rozdíly mezi obcí a městem), říkalo se, že ve Šlapanicích žijí „půlpáni“ (hospodyně se neúčastnily polních prací, rozdíly v odění ve všední den).

5.5.1 Velikost Mikroregionu Roketnice, vzájemná poloha, doprava

Při pohledu do mapy můžeme oblast Mikroregionu Roketnice vytyčit jako trojúhelník, jehož vrcholy tvoří obce Podolí, Viničné Šumice a Hostěnice. Délky stran jsou přibližně 8 km a Šlapanice se nacházejí nejblíže obci Podolí (přímá vzdálenost 2,3 km). Naopak vzdálenost k ostatním vrcholům pomyslného trojúhelníka je nepoměrně větší (Viničné Šumice a Hostěnice 8,5 km). Rozdíl v dopravních vzdálenostech je pak ještě markantnější (Podolí 3 km, Viničné Šumice 12,4 km, Hostěnice 10,6 km). Vzhledem k vzdálenosti obcí Kovalovice a Viničné Šumice od Šlapanic lze usuzovat, že daleko větší vliv na tyto obce mají města Rousínov a Slavkov u Brna, která jsou těmto obcím dostupnější (dříve obce spadaly i do slavkovského okresu). Z historických okolností nelze o vlivu Šlapanic na Hostěnice prakticky vůbec uvažovat, do 70. let 20. století (výstavba cementárny) totiž neexistovala pozemní komunikace mezi Mokrou a Hostěnicemi (Mapy.cz, 2015). Jelikož Mokrá tedy byla po dlouhou dobu slepou obcí, lze území dnešního mikroregionu rozdělit na základě polohy na dvě území. Velatice, Mokrá, Horákov a Podolí s vazbami na Šlapanice. Ostatní obce Mikroregionu Roketnice byly orientovány na Pozořice (centrální obec) nebo na Slavkov u Brna, případně Rousínov. Z mapy, ale i v krajině lze vypozorovat ještě jednu, na první pohled zanedbatelnou, ale přesto znatelnou hranici, kterou je dálnice D1. Území Mikroregionu Roketnice leží v severní části, zatímco Šlapanice leží v jižní části a již od doby výstavby dálnice obyvatelé blízkých obcí z legrace dělí území na „stranu od dálnice vlevo a vpravo“. Tento lidový humor však má své opodstatnění. Jak již bylo uvedeno, zájmové území je z geomorfologického pohledu velmi pestré a dálniční předěl vytváří pomyslnou hranici mezi dvěma charaktery krajin, kdy jižní část je o poznání rovinatější

a i z této skutečnosti lze odhadovat trochu odlišný vývoj a tedy menší vliv Šlapanic (Balatka, Demek, 1987). V souvislosti s dálnicí D1 stojí za zmínku ještě jedna skutečnost, která do značné míry ovlivnila vzhled krajiny i život části obyvatel Mikroregionu Roketnice. Pokud se podíváme na tvar dálnice v blízkosti obce Podolí, tak zjistíme, že dálnice je místo přímého úseku „zbytečně“ zatočena. V severní části katastru Šlapanic je totiž hliniště s cihelnou a právě z tohoto důvodu byla trasa dálnice odkloněna blíže k Podolí tak, aby nebyla narušena možnost využití této oblasti k těžbě, což negativně ovlivnilo život obyvatel Podolí a Velatic. Dosud nebyl do řešené problematiky uvažován vliv Brna. Zde je nutné si uvědomit, že díky velikosti má Brno vliv nejen na Mikroregion Roketnice, ale i na Šlapanice samotné. Vždyť kromě Podolí neexistuje přímé spojení hromadnou dopravou mezi Šlapanicemi a ostatními obcemi Mikroregionu Roketnice. Je tedy v současné době snazší a v praxi i rychlejší se dostat do okrajových částí Brna, než do Šlapanic. Tato skutečnost je však záležitostí současnosti, dříve byla situace jiná. V roce 1954 byla zprovozněna trolejová trať ze Šlapanic do Brna (Šlapanice, 2011), jízdenka na jednu cestu stála 60 haléřů a vzhledem k nedostatečné meziměstské autobusové dopravě chodili dělníci z blízkých obcí Mikroregionu Roketnice pěšky do Šlapanic na trolejbus (obyvatelé Mokré a Horákova využívali jako alternativu lesní cestu z Horákova do Líšně). Z hlediska dopravy mají Šlapanice výhodu železnice (pokud nezohledníme sivickou vlečku vybudovanou při výstavbě cementárny) s vlakovým nádražím, které bylo dříve společně s blažovickým nádražím strategickým místem. Vlaková přeprava je logicky vhodná pro přepravu těžkých a objemných nákladů, a proto byla tato nádraží distribučním centrem uhlí pro okolí (i obce Mikroregionu Roketnice). Naopak po sklizni se na nádraží vozila řepa cukrovka, která byla po železnici transportována do cukrovarů.

5.5.2 Historický vývoj vztahů, průmysl

Význam Šlapanic a vliv na okolní obce se v průběhu staletí značně lišil. Od počátku těžily z výhod blízkosti Brna. Okolím procházely kupecké cesty, význam obce rostl (středověk), tomu odpovídalo i propůjčení městských práv (právo tržní, soudní a hrdelní). Město se vyznačovalo stálé zemědělským charakterem zástavby. V průběhu staletí docházelo k vypleňování a požárům, což v kombinaci s odklonem kupeckých

cest a epidemiemi způsobilo v 17. století úpadek a ztrátu významu. V 19. století dochází k průmyslovému rozvoji regionu, ve Šlapanicích dochází k zakládání výrobních podniků, lze usuzovat, že poskytovaly možnost nabídky práce i pro dělníky z okolí (pro obyvatele dnešního Mikroregionu Roketnice se ale jednalo o zanedbatelný podíl). Většina dělníků z okolí pracovala v Brně, kde masivní rozkvět zažívaly textilní podniky, které nabízely dělníkům lepší uplatnění na trhu práce a lepší možnost obživy. Prakticky od 19. století se Šlapanice stávají tzv. spádovou obcí pro okolní obce (především pro Podolí, Bedřichovice, Kobylnice, Jiříkovice, Ponětovice) s průmyslovou výrobou navazující na Brno. Po válečných útrapách se Šlapanice dočkaly obnovy, v roce 1965 jim byl udělen statut města a později i střediskové obce. I když byla ve městě znatelná činnost průmyslové výroby (Brněnské papírny- areál kontaminován dodnes, zápach z výroby citelný až ve Velaticích, Cihelny Gustava Klimenta, n. p., Drukov, Konekta), dojíždělo již v roce 1954 za prací do Brna více než 2000 obyvatel. V souvislosti s cihelnami je vhodná zmínka, že ve Tvarožné dříve existovala také cihelna, takže i v tomto segmentu nebyly obce dnešního Mikroregionu Roketnice na Šlapanicích extrémně závislé (Šlapanice, 2011). Při analýze vztahů obcí Mikroregionu Roketnice ke Šlapanicím je nutné zmínit důležitý mezník, kterým byla výstavba cementárny a lomu v Mokré. Tato stavba přetrhala většinu vazeb na Šlapanice, neboť přispěla k masivnímu rozvoji především obce Mokrá, která byla bydlištěm dělníků při výstavbě a později i zaměstnanců (výstavba panelových domů). Cementárna samozřejmě poskytla mnoho pracovních míst jen obyvatelům obcí Mikroregionu Roketnice a v souvislosti s nutností jejich dopravy do zaměstnání došlo k výraznému zvýšení úrovně hromadné dopravy. V zemědělské výrobě a v péči o půdu vynikaly především obce Velatice a Tvarožná. Je zde kvalitní půda a zemědělství má tradici. V Kovalovicích má zemědělství též tradici, ale půda již není tak úrodná (vysoký obsah slínu) a zemědělská výroba je tedy náročnější. Obce Mokrá, Horákov a Hostěnice neměly tak kvalitní půdy (vyšší poloha, kamenitost, větší lesnatost) a jejich občané se dříve živili především lesní výrobou, povoznictvím a vápenictvím. V oblasti výroby je nutné ještě uvést zemědělskou výrobu. Vazbu se Šlapanicemi lze hledat do roku 1957 (násilná kolektivizace zemědělství). Do tohoto mezníku existovaly pro soukromé rolníky na základě velikosti hospodářství a jeho zaměření státem stanovené odvody ze zemědělské výroby (rostlinná i živočišná výroba). Za tyto povinné odvody byla vyplácena finanční náhrada, jehož výše byla centrálně stanovena pro

všechny rolníky stejně. Povinně odváděné komodity musely být svépomocí dovezeny právě do Šlapanic, kde docházelo k jejich výběru a evidenci (Šlapanice, 2011). V průběhu kolektivizace vznikla samostatná JZD, ve Šlapanicích vzniklo v roce 1949 JZD Šlapanice (později JZD Pokrok), které mělo být ukázkou „vzorového“ JZD s mnoha výhodami (osvobození od povinných odvodů na úkor soukromých rolníků), aby bylo poukázáno na vysokou úroveň a výhody společného hospodaření. JZD Pokrok v průběhu let zastřešoval JZD Šlapanice, Bedřichovice, Kobylnice a Dvorska (Badatelna.eu, 2013-2015 a). Družstvem, konfrontovaným s JZD Pokrok, bylo pozořické JZD 1. Máj, založené v roce 1951. Tato nová jednotná zemědělská družstva byla na sobě výrobně nezávislá, jelikož do JZD 1. Máj spadaly všechny obce dnešního Mikroregionu Roketnice, o funkčních vazbách na Šlapanice nelze uvažovat. I po roce 1991, kdy došlo k rozpadu jednotných zemědělských družstev, pokračovala zemědělská výroba na území Mikroregionu Roketnice s funkčními vazbami původního JZD (Badatelna.eu, 2013-2015 b).

5.5.3 Občanská vybavenost

V Oblasti školství byl v porovnání se současností dříve vyšší počet základních škol s prvním stupněm (prakticky v každé obci). Hromadná doprava nebyla tak rozvinutá a pouštět žáky samotné do jiné obce do školy nebylo bezpečné. Naopak takzvané „měšťanské“ školy (dnešní druhý stupeň) byly pouze ve větších obcích. Učitel byl na venkově přirozenou autoritou a staral se i o kulturní chod obce. Obce Mikroregionu Roketnice byly co do zastoupení škol s prvním stupněm vcelku soběstačné, problém nastával s měšťanskými školami. Žáci z Pozořic a okolních vesnic navštěvovali tamější školu, žáci z Velatic, Mokré a Horákova byli odkázáni na školu ve Šlapanicích. Škola ve Tvarožné uvažovala o rozšíření školy na měšťanskou i pro žáky z okolních obcí již v meziválečném období, nicméně k realizaci došlo až po válce. Po ukončení měšťanské školy již v obcích dnešního Mikroregionu Roketnice nebyla možnost navazujícího vzdělání (Obec Tvarožná, 2005-2015). Šlapanice provozovaly dvě školy, Hospodářskou a Živnostenskou (zrušena za protektorátu). Hospodářská škola byla provozována až do roku 1976 a jednalo se o odbornou zemědělskou školu, kde bylo vyučováno kromě zemědělství také chovatelství a vaření. Od roku 1993 je ve Šlapanicích provozováno osmileté gymnázium se všeobecným zaměřením, které poskytuje v současnosti jedinou

možnou vazbu na obce Mikroregionu Roketnice, protože v rámci tohoto sdružení jsou obce v základním rozsahu soběstačné jak v oblasti preprimárního, tak i primárního školství. Problematika lékařské péče a závislosti Mikroregionu Roketnice na Šlapanicích se dříve týkala pouze obcí Podolí, Velatice, Mokrá a Horákov, protože lékařskou péči zbylých obcí Mikroregionu Roketnice zajišťovaly Pozořice, kde byla nejen ordinace praktického a zubního lékaře, ale také lékárna. Občané Velatic chodili většinou k lékaři do Šlapanic a občané Podolí, Mokré a Horákova volili mezi alternativami Líšně nebo Šlapanic. V oblasti zdravotní péče nutno zmínit, že do začátku kolektivizace (a v průběhu pro zemědělce, kteří se neúčastnili) byla pro samostatně hospodařící rolníky zdravotní péče zpoplatněná (neexistující zdravotní pojištění). Ve Šlapanicích byly z počátku soukromé ordinace, po roce 1963 došlo ke zvyšování úrovně zdravotnické péče, kdy celkem 43 pracovníků pracovalo v obvodních, zubařských, dětských, gynekologických oddělení a pohotovosti (Šlapanice, 2011). Úroveň zdravotní péče rostla během let i v Pozořicích, a když bylo v rámci rozvoje služeb zřízeno zdravotní středisko na cementárně a později i v Mokré-Horákově, byly vazby na Šlapanice prakticky přerušeny i v oblasti zdravotnictví (Obec Tvarožná, 2005–2015). Z hlediska produkce a získávání základních životních potravin byl venkov vždy považován za soběstačný. Pro obstarání jiných komodit sloužily trhy, soukromé obchody, případně družstevní obchody nebo pohostinství. Šlapanice díky svojí velikosti poskytovaly vždy vyšší úroveň nabízených služeb (především v oblasti osobních služeb), v porovnání se službami Mikroregionu Roketnice se jednalo spíše o doplněk či rozšíření (záložnu měly Tvarožná i Pozořice, ale Šlapanice měly celkem čtyři patrně s širší nabídkou služeb). Na venkově bylo možné se setkat i s družstevními obchody, které byly zakládány různými organizacemi (Orel, Sokol). Po druhé světové válce měly při zásobování venkova velkou roli též pojízdné prodejny, i když prakticky každá obec měla v průběhu let svoji prodejnu s potravinami. Tehdy a prakticky i dnes jsou Šlapanice v porovnání s okolními obcemi v nabízeném sortimentu služeb pochopitelně nejlépe vybavené (středisko služeb pro své občany z okolí), ale růst kvality služeb ostatních obcí nelze opomenout, k čemuž nejvíce přispěla, stejně jako v případě zdravotnictví, již zmiňovaná výstavba cementárny Mokrá. V průběhu posledních dvaceti let lze pozorovat největší změnu významu Šlapanic ve službách, masivním rozvojem služeb v okrajových částech Brna dochází k odlivu zákazníků do těchto částí. Role Šlapanic se mění spíše v centrum příměstského bydlení.

5.5.4 Přenesená působnost

Systém výkonu státní správy je v České republice řešen formou takzvaného „smíšeného modelu“ (z důvodu dostupnosti občanům vykonává záležitosti v oblasti státní správy samosprávný celek) a obce v tomto modelu jsou rozděleny dle rozsahu kompetencí na následující tři kategorie: základní rozsah- obec I. stupně, rozsah pověřeného obecního úřadu- obec II. stupně a rozsah úřadu obce s rozšířenou působností- obce III. stupně (Risy.cz, 2012-2014 b). Šlapanice jsou obcí III. stupně (mezistupeň mezi krajskými a obecními úřady) a ve svém správním obvodu mají celkem 40 obcí (včetně všech obcí Mikroregionu Roketnice). Obec s rozšířenou působností Šlapanice však má pro výkon převážné většiny svých pravomocí sídlo v Brně na Opuštěné ulici, nelze tedy v této oblasti hledat zásadní fyzické vazby přímo na Šlapanice v pojetí sídla (Český statistický úřad, 2015 a).

5.5.5 Shrnutí

Vazby obcí Mikroregionu Roketnice, Šlapanic a Brna nelze z důvodu rozdílných poloh obecně definovat (vzdálenější obce Mikroregionu Roketnice mají menší vazby na Šlapanice). Historický vývoj Šlapanic a obcí Mikroregionu Roketnice lze označit jako nezávislý s vlivem Brna a rozdílným významem Šlapanic v průběhu času. V hodnocení významu Šlapanic na obce Mikroregionu Roketnice za posledních 100 let lze pozorovat postupnou ztrátu významu v oblasti dopravy a služeb. Vazby byly narušeny výstavbou cementárny v Mokré, která přispěla k rozvoji infrastruktury i vybavenosti obcí. V oblasti zemědělství se po kolektivizaci stalo JZD Šlapanice konkurentem JZD Pozořice. Výhodou Šlapanic je dříve hojně využívaná, železniční trať. Postupem času lze pozorovat stále intenzivnější vliv Brna, v tomto prostředí se Šlapanice stávají pouze orgánem výkonu přenesené působnosti státní správy, které má však sídlo v Brně.

6 ZÁVĚR V úvodní části práce byla nastíněna problematika venkova, byly vymezeny základní pojmy. Teoreticky vymezené termíny problematiky suburbanizace a spolupráce obcí byly poté aplikovány do podmínek zájmové oblasti (spolupráce obcí formou dobrovolného svazku obcí a místní akční skupiny). Následující část práce byla zaměřena na komplexní charakteristiku Mikroregionu Roketnice. Všechny obce byly charakterizovány jako venkovské i přesto, že některé překračovaly maximální hustotu zalidnění pro tuto kategorii obcí. Celkově lze zájmové území charakterizovat jako rozvinuté v oblasti technické i sociální infrastruktury. Podíl zemědělství na ekonomické činnosti území se stále snižuje. Ekonomická činnost území je ovlivněna blízkostí Brna, tato skutečnost omezuje podnikatelské aktivity obyvatel v místě bydliště. I přesto se na území nachází významné a perspektivní podniky. Závěrečná část práce byla zaměřena na současnou aktivitu Mikroregionu Roketnice a posloužila jako zdroj informací pro SWOT analýzu území. Tato analýza pak byla východiskem pro určení možné rozvojové strategie oblasti. Všechny obce Mikroregionu Roketnice mají podobné priority v oblasti zlepšování podmínek pro život občanu a vybavenosti. Rozvoj a trendy suburbanizace naznačují, že venkov v zájmové oblasti je spíše rozvíjen, než obnovován. Cílem navrhované strategie je stabilní rozvoj území s rovnoměrným rozložením „hmotného“ a „duševního“ vybavení jednotlivých obcí v duchu udržitelného rozvoje. Práce ukázala, jak je pro rozvoj nebo obnovu venkovské oblasti výhodná spolupráce obcí. Významnou roli v investičních akcích hrají dotační tituly.

POUŽITÁ LITERATURA

Tištěné zdroje

BALATKA, Břetislav a Jaromír DEMEK. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Vyd. 1. Praha: Academia, 1987, 584 s.

BARTOŠ, Josef, Jindřich SCHULZ a Miloš TRAPL. Regionální dějiny: pojetí, poslání, metodika. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 119 s. ISBN 80-244-0865-1

BAŠE, Miroslav. Sídla a stavby na venkově. Vyd. 1. Praha: Česká technika- nakladatelství ČVUT, 2006, 80 s., [20] l. příl. ISBN 80-01-03390-2.

FISHMAN, Robert. Bourgeois Utopias: the Rise and Fall of Suburbia. New York: Basic Books, 1987, 224 s.

GARREAU, Joel. Edge City: Life on the New Frontier. New York: Anchor Books, 1992, 548 s.

GROLICH, Jan. Velatice 725 let. Vyd. 1. Újezd u Brna: Kangaroo Communications s.r.o., 2013, 126 s.

HEROVÁ, Irena a Věra MAJEROVÁ. Český venkov 2008: proměny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009, 187 s. ISBN 978-80-213-1911-0.

HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: ERA, 2005, 131 s. ISBN 80-7366-028-8.

KNOPP, Alfred. Vesnice- Stavby a krajina mají svůj řád. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 1994, 211 s. ISBN 80-85124-96-3.

KOCMÁNKOVÁ, Lucie. Úloha poradenství v rozvoji venkovského prostoru, in: HEROVÁ, Irena a Věra MAJEROVÁ. Český venkov 2007: studie Jihočeského

a Ústeckého kraje. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2008, 246 s. ISBN 978-80-213-1768-0, s. 112-123.

KOLEKTIV AUTORŮ. Malý sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970, 614 s.

KOUDELKA, Martin. Analýza podmínek pro vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Brno, 2014. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Vedoucí práce Hana STŘEDOVÁ.

MARX, Leo. The machine in the garden: technology and the pastoral ideal in America. Vyd. 1. Oxford: Oxford University Press, 1964, 392 s.

MAŘÍKOVÁ, Hana, Miloslav PETRUSEK a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník: II. svazek, P-Ž. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.

MAŘÍKOVÁ, Pavlína. Obrazy venkova, in: MAJEROVÁ, Věra. Český venkov 2006: sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 127 s. ISBN 978-80-213-1631-7, s. 112-126.

MAŘÍKOVÁ, Pavlína. Venkov v České republice – teoretické vymezení, in: MAJEROVÁ, Věra. Český venkov 2005: rozvoj venkovské společnosti. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, 163 s. ISBN 80-213- 1274-2, s. 37-57.

MAJEROVÁ, Věra. Český venkov 2003 - situace před vstupem do EU. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2003, 209 s. ISBN 80-213-1121-5.

MAS Za humnama. Katalog řemeslné výroby. Vyd. 1. Brno: David Geč s.r.o., 2014, 74 s.

MIKROREGION ROKETNICE. Úspěšné projekty zaměřené na obnovu a rozvoj obcí v Mikroregionu Roketnice. Vyd. 1. Hodonín: Tiskárna Brázda, 2014, 40 s.

MINAŘÍK, Bohumil, Jana BORŮVKOVÁ a Miloš VYSTRČIL. Analýzy v regionálním rozvoji. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2013, 234 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978- 80-7431-129-1.

OUŘEDNÍČEK, Martin a kolektiv. Suburbanizace.cz. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje a Urbánní a regionální laboratoř, 2008, 96 s.

PÁPOL, Tomáš, Miroslav PAVLAS. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Vyd. 1. Hradec Králové: AMOS Typografické studio, spol. s r. o., 2006, 90 s. ISBN 80-903813-1-6.

PAVLÍK, Zdeněk. Vymezení venkovského obyvatelstva, in: MAJEROVÁ, Věra. Český venkov 2005: rozvoj venkovské společnosti. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, 163 s. ISBN 80-213-1274-2, s. 21-36.

PERLÍN, Radim. Typologie venkova, in: MAJEROVÁ, Věra. Český venkov 2003- situace před vstupem do EU. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2003, 209 s. ISBN 80-213-1121-5, s. 113- 120.

SLEPIČKA, Alois. Venkov a/nebo město: lidé / sídla / krajina. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1981, 367 s.

STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. Vyd. 1. Praha: Profi Press, 2005, 65 s. ISBN 80-86726-14-2.

SVOBODOVÁ, Hana. Synergie ve venkovském prostoru. Vyd. 1. Brno: GaREP, 2011, 113 s. ISBN 978-80-904308-8-4.

SÝKORA, Luděk. Suburbanizace: a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002, 191 s.

Internetové zdroje

Publikace v elektronické podobě

Českomoravský cement, a.s., 2008: 40 let závodu Mokrá. [cit. 2016-02-09]. Dostupné na: http://www.heidelbergcement.cz/cs/system/files_force/assets/document/4 0_let_zavodu_mokra_1968-2008.pdf?download=1

Eurostat, 2014: Eurostat regional yearbook 2014. [cit. 2016-03-13]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/5785629/KS-HA-14-001-EN.PDF

Parlament ČR, 2012: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [cit. 2015-08-10]. Dostupné na: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=89~2F2012&rpp=15#seznam

Parlament ČR, 2000 a: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). [cit. 2015-12- 23]. Dostupné na: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49296&nr=128~2F2000&rpp= 15#local-content

Parlament ČR, 2000 b: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. [cit. 2016-01-21]. Dostupné na: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=248~2F2000&rpp=15#seznam

Parlament ČR, 1997: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. [cit. 2015-11- 22]. Dostupné na: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=44836&name =z~C3~A1kon~20o~20pozemn~C3~ADch~20komunikac~C3~ADch&rpp=15#local- content

Wright F. L., 1932: The disappearing city. [cit. 2016-01-14]. Dostupné na: http://www.siteations.com/courses/edgeops2014/readings/wk9/wright_disappearing.pdf

Ostatní

Badatelna.eu: paměťová instituce on-line. Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě - Jednotné zemědělské družstvo Pokrok Šlapanice [online]. LemonBone s.r.o., © 2013-2015 a [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/117694/?q=JZD

Badatelna.eu: paměťová instituce on-line. Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě - Jednotné zemědělské družstvo 1. máj Pozořice [online]. LemonBone s.r.o., © 2013-2015 b [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/117691/?q=JZD

BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. Dotace, financování [online]. CzechTrade, © 1997-2015 [cit. 2015-08-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/public-private-partnership-ppp.html

Český statistický úřad: Internetové stránky ČSÚ. Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2015 [online]. Český statistický úřad, © 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112015

Český statistický úřad: Internetové stránky ČSÚ. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 [online]. Český statistický úřad, © 2016 a [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku- scitani-od-roku-1869

Český statistický úřad: Internetové stránky ČSÚ. Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online]. Český statistický úřad, © 2016 b [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/uroven-vzdelani-obyvatelstva-podle-vysledku-scitani- lidu-2011-xllg5xjb8q

Český statistický úřad: Internetové stránky ČSÚ. Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online]. Český statistický úřad, © 2016 c [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku- scitani-lidu-2011-61wegp46fl

Frank Bold: Řešíme problémy, pomáháme lidem. Poradna [online]. Frank Bold, © 2005-2015 [cit. 2015-08-19]. Dostupné z: http://frankbold.org/poradna/kategorie/obcanska-sdruzeni/rada/jak-se-z-obcanskeho- sdruzeni-stane-spolek

Kudy z nudy: Portál cestovního ruchu. Vodní sporty a koupání [online]. CzechTourism, © 2015 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Co-chcete-delat/Letni- sporty/Vodni-sporty-a-koupani.aspx

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy EU. Zkratky [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, © 2016 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnik-pojmu/Zkratky

Místní akční skupina Valašsko – Horní Vsacko: …potřeby území. Program Leader [online]. Místní akční skupina Valašsko-Horní Vsacko, z.s., © 2015 [cit. 2015-08-23]. Dostupné z: http://www.masvhv.cz/cz/3-program-leader.html

NSMAS České republiky: Národní síť Místních akčních skupin České republiky. O nás [online]. Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s., © 2015 [cit. 2015- 08-23]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/

Obec Podolí: Internetové stránky obce. Integrovaný dům s chráněnými byty [online]. Obec Podolí u Brna, © 2016 a [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.podoliubrna.cz/index.php?nid=4624&lid=cs&oid=774707

Risy.cz: Regionální informační servis. Krajské RIS [online]. Centrum pro regionální rozvoj České republiky, © 2012-2014 b [cit. 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj

SAGE knowledge: Social sciences digital library for students. Rural Geography [online]. SAGE Publications Ltd, © 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: https://uk.sagepub.com/en-gb/eur/rural-development/book224955#resources

Zákonyvkapse.cz: Průvodce novým právem 2014. TOP TEN: 10 nejdůležitějších změn v oblasti neziskového práva [online]. Zakonyvkapse.cz, © 2013 [cit. 2015-08-22]. Dostupné z: http://zakonyvkapse.cz/10-nejdulezitejsich-zmen-v-oblasti-neziskoveho-prava/

Vodárenská akciová společnost, a.s.: divize Brno-venkov. Přehled provozovaných obcí [online]. Vodárenská akciová společnost, a.s., © 2009 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.vodarenska.cz/divize-brno-venkov/prehled-provozovanych-obci

SEZNAM ZKRATEK

ČSÚ – Český statistický úřad DSO – Dobrovolný svazek obcí EU – Evropská unie CHKO – Chráněná krajinná oblast IDS JMK – Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje JMK – Jihomoravský kraj JZD – Jednotné zemědělské družstvo LEADER – Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova MAS – Místní akční skupina NNO – Nestátní nezisková organizace NS MAS – Národní síť Místních akčních skupin OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ORP – Obec s rozšířenou působností PB – Procentní bod PPP – Public Private Partnership USA – Spojené státy americké ÚSES – Územní systém ekologické stability ZTP – Zdravotně tělesně postižený

PŘÍLOHY

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice vývoj počtu obyvatel a domů (1869 - 2011) 12000

10000

8000

6000

4000 Počet obyvatel, domůPočet 2000

Čas [rok] Obyvatelé Domy Tab. 1 Graf dlouhodobého vývoje počtu obyvatel a domů (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice závislost přirozeného a migračního na celkovém přírůstku (1980 - 1994) 50

-50

-100

Počet obyvatel Počet -150

-200

Čas [rok] Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

Tab. 2 Graf závislosti přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice vývoj počtu obyvatel (2010 - 2014) 12 100 12 000 11 900 11 800 11 700

Počet obyvatel Počet 11 600 11 500 11 400 2010 2011 2012 2013 2014 Čas [rok]

Počet obyvatel

Tab. 3 Graf krátkodobého vývoje počtu obyvatel (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice závislost přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku (2010 - 2014)

150 130 110 90 70 50 Počet obyvatel Počet 30 10 -10 2010 2011 2012 2013 2014 Čas [rok] Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Tab. 4 Graf závislosti přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice závislost narozených a zemřelých obyvatel na přirozeném přírůstku (2010 - 2014)

150 130 110 90 70

50 Počet obyvatel Počet 30 10 -10 2010 2011 2012 2013 2014 Čas [rok] Narození obyvatelé Zemřelí obyvatelé Přirozený přírůstek Tab. 5 Graf závislosti narozených a zemřelých obyvatel na přirozeném přírůstku (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice závislost přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na přirozeném přírůstku (2010 - 2014)

360 320 280 240 200

Počet obyvatelPočet 160 120 80 2010 2011 2012 2013 2014 Čas [rok] Přistěhovalí obyvatelé Vystěhovalí obyvatelé Migrační přírůstek

Tab. 6 Graf závislosti přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na přirozeném přírůstku (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice obyvatelstvo dle pohlaví (stav k 31. 12. 2014)

Ženy Muži (6 093) (5 928)

Tab. 7 Graf složení obyvatelsva dle pohlaví (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice obyvatelstvo dle věku (stav k 31. 12. 2014) 65 let a více (1993) 15 - 64 let (7 927)

0-14 let (2 101)

Tab. 8 Graf složení obyvatelstva dle věku (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice věková struktura obyvatelstva (2011)

80 +

70 - 79

65 - 69

] 60 - 64 roky [ 50 - 59

40 - 49

30 - 39

Stáří obyvatel obyvatel Stáří 20 - 29

15 - 19

0 - 14

ženy 1100 900 700 500 300 100 100 300 500 700 900 1100 Počet obyvatel muži

Tab. 9 Graf věkové struktury obyvatel SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice složení obyvatelstva dle pohlaví (2011)

Muži Ženy (5834) (5719)

Tab. 10 Graf složení obyvatelstva dle pohlaví SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice rodinný stav- muži (2011) Rozvedení Vdovci (381) (138)

Svobodní (2436)

Ženatí (2760)

Tab. 11 Graf rodinný stav, muži SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice rodinný stav- ženy (2011)

Vdovy (663) Rozvedené (423) Svobodné (1989)

Vdané (2757) Tab. 12 Graf rodinný stav, ženy SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice složení obyvatelstva dle nejvyššího dosaženého vzdělání (2011)

Nástavbové studium (218) Úplné střední s Vyšší odborné maturitou (2603) (118) Vysokoškolské (1288) Neuvedlo (190) Bez vzdělání (18) Základní vč. Střední vč. neukončeného vyučení (bez (1690) maturity) (3523)

Tab. 13 Graf složení obyvatelstva dle vzdělání SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice složení obyvatelstva dle náboženské víry (2011)

Věřící, nehlásící Neuvedeno se k církvi (906) (4 449) Věřící, hlásící se k církvi (314)

Římskokatolická církev (2 730)

Bez náboženské Ostatní (83) víry (3 077)

Tab. 14 Graf složení obyvatelstva dle náboženské víry SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice struktura domovního fondu dle stáří (2011)

2001 - 2011

1991 - 2000

1981 - 1990

1971 - 1980 Rok výstavby Rok 1920 - 1970

1919 a dříve

0 200 400 600 800 1000 1200 Počet Domovní fond

Tab. 15 Graf struktury domovního fondu SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice plocha území dle druhu půdy (2014)

Zeměděl. půda (3 392 ha) Nezeměděl. půda (4779 ha)

Tab. 16 Graf plochy území dle druhu půdy (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice složení zemědělské půdy (2014)

Vinice (44 ha)

Zahrada (237 ha)

Ovocný sad (55 ha)

Trvalý travní porost (172 ha) Orná půda (2 884 ha)

Tab. 17 Graf složení zemědělské půdy (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice složení nezemědělské půdy (2014)

Vodní plocha (36 ha)

Zastavěná Lesní pozemek plocha a nádvoří (3 995 ha) (148 ha)

Ostatní plocha (600 ha)

Tab. 18 Graf složení nezemědělské půdy (zdroj dat: ČSÚ)

Sdružení obcí Mikroregion Roketnice Podnikající subjekty dle převažující činnosti (2015)

Ostatní činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Administrativní a podpůrné činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Peněžnictví a pojišťovnictví

Druhčinnosti Informační a komunikační činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Stavebnictví Průmysl celkem Zemědělství, lesnictví, rybářství

Podniky se zjištěnou aktivitou

Registrované podniky Počet podnikajících subjektů

Tab. 19 Graf podnikajících subjektů dle převažující činnosti (zdroj dat: ČSÚ)

Tab. 20 Zhodnocení služeb obcí Mikroregionu Roketnice (1. část) MŠ ZŠ I. ZŠ II. ZUŠ KHA LDD LP LZ LG LKA Hostěnice X - - - X - - - - - Kovalovice X - - - X - - - - - Mokrá- X X X X X X X X X X Horákov Podolí X X - - X X X X - - Pozořice X X X X X X X X X X Sivice X X - - X - - - - - Tvarožná X X - - X - X - - - Velatice X - - - X - - - - - Viničné X X - - X - - - - - Šumice

Legenda: MŠ Mateřská škola LDD Lékař pro děti a dorost ZŠ I Základní škola (I. stupeň) LP Lékař pro dospělé ZŠ II Základní škola (II. stupeň) LZ Lékař zubní ZUŠ Základní umělecká škola LG Lékař gynekologický KHA Knihovna LKA Lékárna

Tab. 21 Zhodnocení služeb obcí Mikroregionu Roketnice (2. část) P OP HR VP K VS DPS KNI A KPE Hostěnice - X X X ------Kovalovice - - X X - - - X - X Mokrá-Horákov X X X X - X X X - X Podolí X X X X X - X X - - Pozořice X X X X X X X X - - Sivice - X X X ------Tvarožná X X X X X - - X X - Velatice - X X X ------Viničné Šumice X X X X - - - X - -

Legenda: P Pošta VS Veterinární služba OP Obchod (potraviny) DPS Domovy pro seniory HR Hostinec, restaurace KNI Kadeřnictví VP Kulturní dům, sokolovna A Autoškola K Kostel KPE Koupaliště

100

Obr. 1 Velatice: severní část obce v roce 2003 (Mapy.cz, 2015)

Obr. 2 Velatice: severní část obce v roce 2014 (Mapy.cz, 2015)

101

Obr. 3 Velatice: budova bývalého areálu JZD v srpnu 2014 (foto autor)

Obr. 4 Velatice: prostranství po demolici budovy v září 2015 (foto autor)

Obr. 5 Velatice: bývalý areál JZD v roce 2016 (foto autor)

102

Obr. 6 Tvarožná: kostel svatého Mikuláše po rekonstrukci omítky (foto autor)

Obr. 7 Podolí: budova domova pro seniory (foto autor)

Obr. 8 Kovalovice: přírodní koupací biotop (foto autor)

103

Obr. 9 Mokrá-Horákov: koupaliště (foto autor)

Obr. 10 Kovalovice: rekonstruovaná budova mateřské školy (foto autor)

Obr. 11 Mokrá-Horákov: knihovna se společenským sálem (foto autor)

104

Obr. 12 Podolí: mateřská škola (foto autor)

Obr. 13 Podolí: retenční nádrž s ÚSES (foto autor)

Obr. 14 Pozořice: výstavba u ulice Holubické (foto autor)

105

Obr. 15 Sivice: náves (foto autor)

Obr. 16 Sivice: rekonstruovaná zastávka s prodejnou a byty (foto autor)

Obr. 17 Velatice: zástavba v severní části obce (foto autor)

106

Obr. 18 Velatice: architektura v severní části obce (foto autor)

Obr. 19 Viničné Šumice: stánek pekárny (foto autor)

Obr. 20 Velatice: objekt bývalé váhy (foto autor)

107

Obr. 21 Viničné Šumice: hasičská zbrojnice (foto autor)

Obr. 22 Pozořice: úzká komunikace, průjezd autobusu protisměrem (foto autor)

Obr. 23 Pozořice: zpomalovací prvek (foto autor)

108

SEZNAM PŘÍLOH

Tab. 1 Graf dlouhodobého vývoje počtu obyvatel a domů Tab. 2 Graf závislosti přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku Tab. 3 Graf krátkodobého vývoje počtu obyvatel Tab. 4 Graf závislosti přirozeného a migračního přírůstku na celkovém přírůstku Tab. 5 Graf závislosti narozených a zemřelých obyvatel na přirozeném přírůstku Tab. 6 Graf závislosti přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na přirozeném přírůstku Tab. 7 Graf složení obyvatelsva dle pohlaví Tab. 8 Graf složení obyvatelstva dle věku Tab. 9 Graf věkové struktury obyvatel SLDB 2011 Tab. 10 Graf složení obyvatelstva dle pohlaví SLDB 2011 Tab. 11 Graf rodinný stav, muži SLDB 2011 Tab. 12 Graf rodinný stav, ženy SLDB 2011 Tab. 13 Graf složení obyvatelstva dle vzdělání SLDB 2011 Tab. 14 Graf složení obyvatelstva dle náboženské víry SLDB 2011 Tab. 15 Graf struktury domovního fondu SLDB 2011 Tab. 16 Graf plochy území dle druhu půdy Tab. 17 Graf složení zemědělské půdy Tab. 18 Graf složení nezemědělské půdy Tab. 19 Graf podnikajících subjektů dle převažující činnosti Tab. 20 Zhodnocení služeb obcí Mikroregionu Roketnice (1. část) Tab. 21 Zhodnocení služeb obcí Mikroregionu Roketnice (2. část)

Obr. 1 Velatice: severní část obce v roce 2003 Obr. 2 Velatice: severní část obce v roce 2014 Obr. 3 Velatice: budova bývalého areálu JZD v průběhu demolice, srpen 2014 Obr. 4 Velatice: prostranství po demolici budovy, září 2015 Obr. 5 Velatice: bývalý areál JZD v roce 2016 Obr. 6 Tvarožná: kostel svatého Mikuláše po rekonstrukci omítky Obr. 7 Podolí: budova domova pro seniory

109

Obr. 8 Kovalovice: přírodní koupací biotop Obr. 9 Mokrá-Horákov: koupaliště Obr. 10 Kovalovice: rekonstruovaná budova mateřské školy Obr. 11 Mokrá-Horákov: knihovna se společenským sálem Obr. 12 Podolí: mateřská škola Obr. 13 Podolí: retenční nádrž s ÚSES Obr. 14 Pozořice: výstavba u ulice Holubické Obr. 15 Sivice: náves Obr. 16 Sivice: rekonstruovaná zastávka s prodejnou a byty Obr. 17 Velatice: zástavba v severní části obce Obr. 18 Velatice: architektura v severní části obce Obr. 19 Viničné Šumice: stánek pekárny Obr. 20 Velatice: objekt bývalé váhy Obr. 21 Viničné Šumice: hasičská zbrojnice Obr. 22 Pozořice: úzká komunikace, průjezd autobusu protisměrem Obr. 23 Pozořice: zpomalovací prvek

110