SOUBORNÉ INFORMACE
Ročník 2003
Informace o regionech, městech a obcích Praha Počet výtisků: 80 říjen 2003 Kód publikace: 13-1122-03 Č.j.: 1101/2003
Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Praha 11
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský
Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected]
Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha
2003 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:
www.czso.cz
Population and Housing Census 2001 – Prague 11
Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 11) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.
ISBN 80-250-0448-1
© Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003
2 SLDB 2001 – PRAHA 11 PŘEDMLUVA
Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.
SLDB 2001 – PRAHA 11 3 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 11“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.
Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky.
Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).
Publikované údaje jsou definitivní.
4 SLDB 2001 – PRAHA 11 OBSAH
Předmluva...... 3 Metodické vysvětlivky ...... 10 Jak se dělí Praha?...... 15 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 11 ...... 19 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Prahy 11 ...... 20
1 Charakteristika ...... 21 1.1 Městská část Praha 11...... 21 1.2 Městská část Praha-Šeberov ...... 23 1.3 Městská část Praha-Újezd ...... 24 1.4 Městská část Praha-Křeslice...... 25
2 Obyvatelstvo...... 26 2.1 Obyvatelstvo - městská část Praha 11 ...... 26 2.1.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 26 2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 28 2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 29 2.1.4 Národnostní složení a státní občanství...... 29 2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození...... 30 2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva...... 30 2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 31 2.1.8 Shrnutí...... 32 2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Šeberov...... 32 2.2.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 32 2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 34 2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 34 2.2.4 Národnostní složení a státní občanství...... 35 2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození...... 35 2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva...... 35 2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 36 2.2.8 Shrnutí...... 37 2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Újezd ...... 37 2.3.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 37 2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 39 2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 39 2.3.4 Národnostní složení a státní občanství...... 40 2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození...... 40 2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva...... 41 2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 41 2.3.8 Shrnutí...... 42 2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Křeslice ...... 42 2.4.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 42 2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 44 2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 44 2.4.4 Národnostní složení a státní občanství...... 45 2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození...... 45 2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva...... 45 2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 45 2.4.8 Shrnutí...... 46
3 Ekonomická aktivita obyvatelstva ...... 46 3.1 Ekonomická aktivita - městská část Praha 11 ...... 47 3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 47 3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku ...... 48 3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 48 3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 49 3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 50 3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol ...... 51 3.1.7 Shrnutí...... 52 3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Šeberov...... 52
SLDB 2001 – PRAHA 11 5 3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 52 3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 52 3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 53 3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 54 3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 55 3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol ...... 56 3.2.7 Shrnutí ...... 56 3.3 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Újezd ...... 56 3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 56 3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 57 3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 58 3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 58 3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 60 3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol ...... 60 3.3.7 Shrnutí ...... 61 3.4 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Křeslice...... 61 3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 61 3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 62 3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 62 3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 63 3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 64 3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol ...... 64 3.4.7 Shrnutí ...... 65
4 Domácnosti...... 65 4.1 Domácnosti - městská část Praha 11...... 65 4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 65 4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 66 4.1.3 Cenzové domácnosti...... 66 4.1.4 Vybavení domácností...... 68 4.1.5 Shrnutí ...... 69 4.2 Domácnosti - městská část Praha-Šeberov...... 69 4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 69 4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 70 4.2.3 Cenzové domácnosti...... 70 4.2.4 Vybavení domácností...... 72 4.2.5 Shrnutí ...... 72 4.3 Domácnosti - městská část Praha-Újezd ...... 73 4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 73 4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 73 4.3.3 Cenzové domácnosti...... 74 4.3.4 Vybavení domácností...... 75 4.3.5 Shrnutí ...... 76 4.4 Domácnosti - městská část Praha-Křeslice...... 76 4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností ...... 76 4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 76 4.4.3 Cenzové domácnosti...... 77 4.4.4 Vybavení domácností...... 78 4.4.5 Shrnutí ...... 79
5 Domy a byty...... 79 5.1 Domy a byty - městská část Praha 11...... 80 5.1.1 Domovní fond...... 80 5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů ...... 81 5.1.3 Bytový fond...... 83 5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 85 5.1.5 Úroveň bydlení ...... 87 5.1.6 Shrnutí ...... 87 5.2 Domy a byty - městská část Praha-Šeberov...... 88 5.2.1 Domovní fond...... 88 5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů ...... 88 5.2.3 Bytový fond...... 90 5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 92 5.2.5 Úroveň bydlení ...... 93
6 SLDB 2001 – PRAHA 11 5.2.6 Shrnutí...... 94 5.3 Domy a byty - městská část Praha-Újezd...... 94 5.3.1 Domovní fond...... 94 5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů ...... 95 5.3.3 Bytový fond...... 96 5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 98 5.3.5 Úroveň bydlení ...... 99 5.3.6 Shrnutí...... 100 5.4 Domy a byty - městská část Praha-Křeslice ...... 100 5.4.1 Domovní fond...... 100 5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů ...... 101 5.4.3 Bytový fond...... 101 5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 102 5.4.5 Úroveň bydlení ...... 103 5.4.6 Shrnutí...... 104
6 Závěr ...... 104
Přílohová část
Seznam tabulek
A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001...... 108 A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...... 110 A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví..... 111 A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ...... 111 A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku ...... 112 A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin...... 113 A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti...... 114 A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...... 115 A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ...... 116 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání...... 117 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin...... 118 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu ...... 119 1) A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví ...... 120 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví ...... 121 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti ...... 122 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání ...... 123 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví ...... 124 A.19. Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin ...... 125 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin ...... 126 1) A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin A.22. Základní údaje o domácnostech ...... 126 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti...... 127 A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti ...... 127 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti...... 128 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti ...... 129 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy...... 130 A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě,131 velikosti bytu a typu domácnosti ...... 130 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností 131 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností ...... 132 1) A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí A.32. Domovní a bytový fond ...... 133 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu ...... 133 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví...... 134 A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí...... 134 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví ...... 135 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení ...... 136 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu ...... 137 1) A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí
SLDB 2001 – PRAHA 11 7 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...... 138 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...... 139 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení...... 140 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ...... 141 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení...... 142 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ...... 143 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti...... 144 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě 2 a podle obytné plochy v m na osobu ...... 145 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě ...... 146 1) A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí
B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí ...... 147 B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí...... 147 B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí ...... 147 B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí ...... 147 B. 5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí ...... 148 B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí...... 148 B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí...... 148 B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí ...... 148 B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí ...... 149 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí ...... 149 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí...... 149 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí ...... 149 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ...... 150
C. 1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ...... 151
D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin...... 152 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin...... 152 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání...... 153 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti...... 153 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání...... 153 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů ...... 154 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti ...... 154 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu...... 154 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 155 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti ...... 156 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů ...... 156
E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů...... 157 E. 2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů...... 159 E. 2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí...... 168 E. 3. Vybrané údaje o České republice ...... 192
Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ...... 193 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ...... 194 3. Složení obyvatel podle národností ...... 194 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 ...... 195 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ...... 195 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání ...... 196 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR... 197 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001 . 197
8 SLDB 2001 – PRAHA 11 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR ...... 198 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin...... 198 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin...... 199 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ...... 199 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR...... 200 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR ...... 201 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001...... 201 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 ...... 202 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001 ...... 202 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ...... 203 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze...... 203 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a ČR...... 204 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001 ...... 204 22. Byty podle kategorie a velikosti...... 205
Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 - 2001...... 206 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let...... 206 3. Podíl věřícího obyvatelstva ...... 207 4. Průměrné stáří domovního fondu...... 207 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001 ...... 208 6. Podíl neobydlených bytů ...... 208
1) tabulka se v Praze nezpracovává
SLDB 2001 – PRAHA 11 9 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY
Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí.
Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém
10 SLDB 2001 – PRAHA 11 prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně.
Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.
SLDB 2001 – PRAHA 11 11 Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list.
Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník -
12 SLDB 2001 – PRAHA 11 kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů.
Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 2 12 m . V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.
SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.
SLDB 2001 – PRAHA 11 13 Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. 2 Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m . Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší 2 odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).
14 SLDB 2001 – PRAHA 11 Jak se dělí Praha?
Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská – Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí.
1922 – městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Vinohrady Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území.
1923 – správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní. Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území.
1947 – správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14. Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.
SLDB 2001 – PRAHA 11 15 1949 – správní obvody Praha 1 – 16 Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla.
1960 – správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území. Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu.
V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km2 a 67 280 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km2 a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků.
K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části.
1990 – 56 městských částí Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území.
První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57.
1992 – 57 městských částí Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.
16 SLDB 2001 – PRAHA 11 1994 – správní obvody Praha 1 – 15 Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4 Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice
Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné.
2001 – správní obvody Praha 1 – 22 Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9 Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, Praha 16 – MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence Praha 17 – MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín Praha 18 – MČ Praha 18 Praha 19 – MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 20 – MČ Praha 20 Praha 21 – MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje Praha 22 – MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice
SLDB 2001 – PRAHA 11 17 Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části.
Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních.
Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí.
Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel.
Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.
18 SLDB 2001 – PRAHA 11
SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA
VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001
V PRAZE 11
SLDB 2001 – PRAHA 11 19
MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 11
Březiněves Dolní Chabry Ďáblice Čakovice Suchdol
Lysolaje PRAHA 8 Letňany Vinoř Přední Kopanina PRAHA 9 Nebušice Troja Praha 8 Kbely Satalice PRAHA 7 PRAHA 6 Praha 7 Praha 9 Horní Počernice Praha 6 Praha 14 PRAHA 1 Praha 1 PRAHA 3 PRAHA 14 Řepy Praha 3 Zličín Dolní PRAHA 2 Počernice Klánovice Praha 2 PRAHA 10 Běchovice PRAHA 13 Praha 10 Štěrboholy Praha 13 Praha 5 Újezd nad Lesy Dolní Dubeč Měcholupy Koloděje Řeporyje PRAHA 5 PRAHA 4 Praha 15 Praha 4 Praha 11 PRAHA 15 Slivenec Petrovice Velká PRAHA 11 Uhříněves Královice Chuchle Kunratice Lochkov Újezd Křeslice Šeberov PRAHA 12 Benice Nedvězí Radotín Kolovraty Libuš Praha 12 Zbraslav Lipence HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 11
20 SLDB 2001 – PRAHA 11 1 CHARAKTERISTIKA
Správní obvod Praha 11
Během uplynulých deseti let se ve správním členění hlavního města Prahy udála řada územních změn, jež se Prahy 11 zřetelně dotkly. Správní obvod Praha 11 je od roku 1990 tvořen čtyřmi městskými částmi, a to MČ Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd a Praha-Křeslice. Obce městské části Prahy 11 - Chodov a Háje - byly k Praze připojeny již v roce 1968. Obce Šeberov a Újezd se staly součástí Prahy v roce 1974. Všechna uvedená území náležela do roku 1994 ke správnímu obvodu Prahy 4. Poslední obec, Křeslice, byla od roku 1974 součástí správního obvodu Prahy 10. Na základě vyhlášky č.38/1994 hl.m. Prahy vznikly vedle městských částí Praha 1 – 10 i městské části Praha 11 – 15. A tak, od komunálních voleb v listopadu 1994, byl vytvořen i správní obvod Praha 11.
1.1 Městská část Praha 11
Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 11
katastrální území Chodov Háje
Spořilov I B
Horní Roztyly Chodovec Rybníky
V Hájku
Michelský U tvrze Chodov- les B východ U lesa Háje-střed Hostivařská Jižní Město- pláž Dolní Opatov Chodov- Jižní Město- západ Jižní Město- Háje Horní Opatov Milíčov Chodov- Jižní Město- Jižní Město- U Chodova jih Na Hlinkách Na Větrníku Jižní Město- Na jelenách Nad Šeberovem
hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů 0 0,6 1,2 1,8 2,4 3,0 km název urbanistického obvodu
Městská část Praha 11 zahrnuje dvě katastrální území. Větším z nich je katastrální území Chodov o rozloze 743 ha, menším katastrální území Háje, rozkládající se jen na třetinové ploše (236 ha). Krátce po připojení obou obcí k hlavnímu městu, zhruba od roku 1971, zde vyrostlo největší sídliště v České republice nazývané Jižní Město. Původní koncepce předpokládala sídliště soběstačné, včetně vyšší občanské vybavenosti a dostatečného počtu pracovních míst. Nakonec však finanční prostředky stačily pouze na výstavbu bytů a objektů základní vybavenosti. Původně navrhovaná architektonická a urbanistická koncepce se změnila v monotónní zástavbu převážně osmi a dvanáctipodlažních panelových domů. Proto dnes Jižní Město patří k nejhustěji obydleným sídlům, vyznačuje se nedostatkem parkovacích ploch a nepostačující občanskou vybaveností. Rozloha MČ Praha 11 je 979 ha. Nejvýše položené místo je v nadmořské výšce 320 m n. m., nejníže 2 položené místo je ve 240 m n. m.. Hustota obyvatel činí 8 299 osob na km . V MČ Praha 11 ke dni sčítání žilo 81 245 obyvatel.
SLDB 2001 – PRAHA 11 21 Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 11
Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001
Háje 5 236 25 903 23 105 9 790 Chodov 17 743 60 522 58 140 7 825 MČ Praha 11 celkem 22 979 86 425 81 245 8 299
Obytný charakter městské části Prahy 11 je dán již jeho vznikem. Mezi malými obcemi Chodov a Háje, ve kterých do 70. let chyběla kanalizace a přípojky na vodovodní řad, vyrostla panelová zástavba převážně pro mladé rodiny. Chyběly však obchody, školky a jesle, do základních škol chodily děti na směny. Přeplněné autobusy vozily zablácené obyvatele (protože kromě školek chyběly také chodníky!) Jižního Města do vnitřní Prahy do škol a za prací. Život obyvatel Jižního Města se zjednodušil poté, co byl 7.11.1980 zahájen provoz metra na druhém úseku trasy C. Po dalším přílivu mladých obyvatel koncem minulého století se také začaly stavět obchody, školy, školky, vysazovaly se okrasné stromy, vznikala hřiště pro děti. V blízkosti Jižního Města vyrostla síť hypermarketů, začíná se s regenerací panelové zástavby. K návštěvě lákají tři lesoparky. Ovšem způsob osidlování Jižního Města v podstatě jednou generací, přinesl paradox. To, co dříve tolik chybělo, totiž ztratilo využití. A tak se dětské jesle a školky přeměnily na úřady městské části nebo zdravotnická či sociální zařízení. Základní školy se postupně stávaly školami středními. Historickou dominantou katastrálního území Chodova je Chodovská vodní tvrz kruhového půdorysu, která se v letech 1984 – 1988 dočkala zásadní rekonstrukce a proměnila se na kulturní centrum městské části Praha 11. V tvrzi se pořádají koncerty vážné hudby, svatby, vítání občánků, část slouží jako galerie. MČ Praha 11 leží v jihovýchodní části Prahy. Se správním obvodem Praha 12 hraničí ze západu katastrálním územím Kunratice a přes Kunratický les plynule přechází do lesa Milíčovského. Ze severu má krátkou hranici se Záběhlicemi MČ Praha 10. Na východě hraničí s katastrálním územím Hostivař a Petrovice městské části Praha 15. Z jihu pak sousedí s MČ Praha-Šeberov a Praha-Újezd. Na rozloze hlavního města se MČ Praha 11 podílí téměř 2%, což jí zajišťuje sedmnáctou příčku. Počtem obyvatel je s podílem 6,95% z celkového počtu obyvatel Prahy na pátém místě. Hustotou obyvatel se řadí na třetí místo za správními obvody Praha 2 a Praha 3, ta však v důsledku úbytku obyvatel a stěhování z panelových domů klesá. Výsledky sčítání prokázaly, že se některé tendence, které platily při minulých sčítáních, narušily. Oproti domovnímu a bytovému fondu, kde byly zaznamenány přírůstky, se podíl obyvatel snížil.
22 SLDB 2001 – PRAHA 11 1.2 Městská část Praha-Šeberov
Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Šeberov
0 0,4 0,8 1,2 km
Lada Šeberov V černém rybníce
Nad rybníčky B U Hrnčířů
Hrnčíře
hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu
Pozn. na území MČ Praha-Šeberov se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ
Městská část Praha-Šeberov je tvořena jedním katastrálním územím. Dnešní Šeberov tvoří dvě historická území Šeberov a Hrnčíře (první písemná zmínka je z roku 1382, kdy obec náležela kunratickým majetkům). V roce 1974 se obec stala součástí aglomerace hl. m. Prahy, v roce 1990 získala postavení městské části a až v roce 1994 se stala součástí správního obvodu Praha 11. Rozloha MČ Praha-Šeberov je 499 ha. Nejvýše položené místo je v nadmořské výšce 315 m n. m., nejníže 2 položené místo je ve 285 m n. m.. Hustota obyvatel činí 329 osob na km . V městské části ke dni sčítání žilo 1 644 obyvatel.
Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Šeberov
Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001
Šeberov 6 499 1 2401 644 329 MČ Praha-Šeberov celkem 6 499 1 2401 644 329
Ještě před několika lety se jednalo o typicky okrajovou vesnickou část Prahy, ale v poslední době se vzhled obce naprosto změnil, přibylo technické vybavení (městský vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, kabelová televize), vyrostly nové rodinné domky a Církev bratrská začala za velké pomoci občanů stavět nový kostel. Zastavěná plocha katastru Šeberov má pouze 16 ha, převážná část území zabírá zemědělská půda (410 ha) a rybníky (18 ha). MČ Praha-Šeberov je okrajová část Prahy ležící na jihovýchodě. Ze západu hraničí s katastrálním územím Kunratice, ze severu má krátkou hranici s MČ Praha 11 a na severovýchodě hraničí s MČ Praha-Újezd.
SLDB 2001 – PRAHA 11 23 Ve srovnání s ostatními městskými částmi je MČ Praha-Šeberov co do rozlohy na 39. místě, počtem obyvatel zaujímá v Praze 42. příčku a hustotou obyvatel se řadí na 35. místo.
1.3 Městská část Praha-Újezd
Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Újezd
0 0,4 0,8 1,2 km
Milíčovský les Kateřinky
Na Formance
Újezd hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu
Pozn. na území MČ Praha-Újezd se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr (Újezd u Průhonic), který byl územně shodný s příslušnou MČ
Součástí MČ Praha-Újezd jsou osady Kateřinky a Milíčov. K hl. m. Praze byly přičleněny v roce 1974, ke správnímu obvodu Praha 11 pak v listopadu 1994. Vzhled městské části se stejně jako u Šeberova naprosto změnil, typické vesnické domky nyní obklopují nové vily a honosné rodinné domy. Katastrální území Újezd u Průhonic působí jako oáza zeleně. Z celkového počtu 370 ha je zalesněno 81 ha, 189 ha je zemědělská půda, na 14 ha jsou rybníky a potoky a jen 10 ha je zastavěných. Nejvýše položené místo je v nadmořské výšce 300 m n. m., nejníže položené místo je ve 270 m n. m. Hustota obyvatel činí 2 483 osob na km . V městské části ke dni sčítání žilo 1 788 obyvatel.
Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Újezd
Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001
Újezd 4 370494 1 788 483 MČ Praha-Újezd celkem 4 370494 1 788 483
MČ Praha-Újezd leží na jihovýchodním okraji Prahy. Ze západu sousedí s katastrálním územím Šeberov, z východu s Křeslicemi, ze severu hraničí s územím MČ Praha11. Ve srovnání s ostatními pražskými částmi
24 SLDB 2001 – PRAHA 11 je MČ Praha-Újezd svoji rozlohou na 46. místě, počtem obyvatel na 38. místě a jejich hustota ji řadí na 30. místo.
1.4 Městská část Praha-Křeslice
Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Křeslice
katastrální území
Křeslice
Pitkovice (část) Křeslice
Ke Křeslicům C
Štít A
hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů 0 0,5 1,0 1,5 km název urbanistického obvodu
Městská část Praha-Křeslice zahrnuje 2 katastrální území. KÚ Pitkovice o rozloze menší než půl ha, tvoří zanedbatelnou část městské části. V roce 1991 na tomto území nebyl sečten ani jeden obyvatel, o 10 let později 3 lidé. KÚ Křeslice bylo připojeno v roce 1974 k obvodu Prahy 10. V roce 1990 získalo postavení městské části, součástí správního obvodu Praha 11 se stalo v roce 1994. Rozloha MČ Praha-Křeslice je 335 ha. Nejvýše položené místo je v nadmořské výšce 292 m n. m., nejníže 2 položené místo je ve 255 m n. m. Hustota obyvatel činí 102 osob na km . V městské části ke dni sčítání žilo 343 obyvatel.
Tab.1.4.1 Katastrální území MČ Praha-Křeslice
Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001
Křeslice 2 335 235 340101 Pitkovice 1 0 - 3 0 MČ Praha-Křeslice celkem 3 335 235 343 102
SLDB 2001 – PRAHA 11 25 2 OBYVATELSTVO
Ačkoli v metodických základech pravidelných cenzů je usilováno o kontinuitu, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
2.1 Obyvatelstvo - městská část Praha 11
2.1.1 Vývoj počtu obyvatel
K 1. 3. 2001 v městské části Praha 11 bylo 81 245 obyvatel, z toho 39 100 mužů a 42 145 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 80 016 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 1 229. V MČ Praha 11 bylo sečteno 533 osob s krátkodobým pobytem. Základní tendencí ve vývoji počtu obyvatel Prahy 11 byl od roku 1970 jeho prudký růst. Ale při posledním sčítání v roce 2001 se celkový počet obyvatel naopak snížil o 5 180.
Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 11
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000 Počet obyvatel 30 000
20 000
10 000
0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Ještě v roce 1970 měla tato MČ pouze 5 111 obyvatel, rozsáhlou panelovou výstavbou se tento stav změnil za 21 let o 1 591%. Po roce 1991 se vytvořila movitější část obyvatelstva a ti se z panelových bytů začínají stěhovat. Za posledních 10 let ubylo 6% obyvatel Jižního Města oproti roku 1991.
Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 11
Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %
1961 5 310 x x 1970 5 111 -199 -3,7 1980 59 625 54 514 1 066,6 1991 86 425 26 800 44,9 2001 81 245 -5 180 -6,0
26 SLDB 2001 – PRAHA 11 Pro větší přehlednost uvádíme ke grafu také tabulku ze sčítání od roku 1961 až do posledního sčítání v roce 2001. V posledním sloupci si povšimneme obzvlášť velkého procentního navýšení mezi roky 1970 a 1980.
Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 11
Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991-2001
Háje - střed 83 8 150 7 419 -731 Hostivařská pláž 24 - - - Milíčov 48 4 485 3 892 -593 Jižní Město - Háje 35 6 968 6 136 -832 Jižní Město - Na Větrníku 46 6 300 5 658 -642 Háje 5 UO 236 25 903 23 105 -2 798 Michelský les 42 - - - Spořilov I 2 101 91 -10 Horní Roztyly 29 - 4 4 Chodovec 98 1 138 1 675 537 Chodov-východ 37 1 702 1 708 6 Chodov-jih 39 982 912 -70 Chodov-západ 63 1 808 1 830 22 U Chodova 57 8 000 7 194 -806 J.Město-Nad Šeberovem 54 10 431 9 495 -936 J.Město-Na Hlinkách 27 6 844 6 216 -628 J.Město-Hoření Opatov 37 5 576 4 892 -684 J.Město-Dolení Opatov 30 7 323 6 532 -791 V Hájku 52 928 3 188 2 260 Ulesa 35 7 735 7 287 -448 Rybníky 26 - - - U tvrze 55 7 948 7 110 -838 Na jelenách 60 6 6 - Chodov 17 UO 743 60 522 58 140 -2 382 MČ Praha 11 celkem 22 UO 979 86 425 81 245 -5 180
Oproti minulým letům zaznamenal počet obyvatel MČ Praha 11 v 90. letech 20. století pokles, hustota populace však zůstala v některých urbanistických obvodech extrémně vysoká. Např. UO J.Město - Nad 2 2 Šeberovem se hustotou z 19 317 obyvatel na km v roce 1991 snížil na 17 583 obyvatel na km v roce 2001, 2 2 UO J.Město-Na Hlinkách z 25 348 obyvatel na km v roce 1991 na 23 022 obyvatel na km v roce 2001, 2 2 UO Dolní Opatov z 24 410 obyvatel na km v roce 1991 na 21 773 obyvatel na km v roce 2001 a takových urbanistických obvodů je v této městské části více. Trend snižování počtu obyvatel způsobila v posledním desetiletí také pasivní bilance v přirozené měně tzn., že více lidí zemřelo, než se narodilo. Tyto přirozené úbytky obyvatel však nikdy nepřevyšovaly úbytky obyvatel migrací. Mechanický pohyb, tedy stěhování, měl v posledním desetiletí na pokles počtu populace v této městské části větší vliv.
SLDB 2001 – PRAHA 11 27 Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha 11
Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek
1992 646 568 78 2 186 2 431 -245 -167 1993 665 556 109 2 421 2 598 -177 -68 1994 641 562 79 2 084 2 373 -289 -210 1995 594 630 -36 2 419 2 447 -28 -64 1996 557 597 -40 1 996 2 418 -422 -462 1997 553 596 -43 2 214 2 408 -194 -237 1998 553 595 -42 1 901 2 484 -583 -625 1999 559 626 -67 2 258 2 830 -572 -639 2000 571 619 -48 1 829 2 262 -433 -481 2001 625 599 26 2 234 3 023 -789 -763
Pokud nenastane změna v poměru vystěhovalých a přistěhovalých (jež je podmíněna výstavbou domů určených k bydlení), lze předpokládat, že v následujících letech je třeba i nadále počítat s dalším ubýváním počtu obyvatel. Extrémní pokles natality se projevuje v posledních letech nejen v hlavním městě, které se již tradičně vyznačuje nízkou porodností, ale v celé České republice. V MČ Praha 11 je navíc generační problém, dnešní padesátníci zůstávají v panelových domech a jejich děti odcházejí bydlet do jiných městských částí nebo i do blízkého okolí Prahy. Protože se v 70. letech do bytů na sídlištích stěhovali převážně mladí lidé, úmrtnost v těchto částech Prahy není nikterak veliká.
2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
V MČ Praha 11 žije o něco více žen, k 1.3.2001 tvořily 51,9% populace. Na 1 000 mužů připadalo 1 078 žen. Tento téměř vyrovnaný podíl mužů a žen vypovídá o tom, že Jižní Město obývali převážně mladší lidé, průměrný věk dosahuje pouze 39 let. Tomu nasvědčuje SLDB 1991, kdy průměrný věk i podíl žen byl ještě nižší (pouze 51,7% žen). Zvýšená feminita populace souvisí s věkovou strukturou. Tam, kde je v průměru starší obyvatelstvo, je feminita vyšší, protože ženy se dožívají vyššího věku než muži. Převaha mužské populace je vždy v nižších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem Prahy 11 ve věku do 14 let chlapci mírně převažovali nad dívkami, dále pak převažují muži mírně nad ženami ve věkových skupinách 25 - 29 a 35 – 39 let. Výraznější rozdíly v početní převaze žen nad muži začínají ve vyšších věkových skupinách.
Tab.2.1.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 11
Věková skupina Počet Průměrný žen na Celkem Muži Ženy muži ženy věk 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-54 55 a více mužů
1991 celkem 86 425 41 742 44 683 10 864 27 297 3 581 10 326 27 762 6 595 . . v % 100,0 48,3 51,7 26,0 65,4 8,6 23,1 62,1 14,8 x x
2001 celkem 81 245 39 100 42 145 5 175 29 118 4 807 4 815 27 882 9 448 39,0 1 078 v % 100,0 48,1 51,9 13,2 74,5 12,3 11,4 66,2 22,4 x x
Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 11 se oproti roku 1991 částečně proměnilo. Tak, jak původně mladé osazenstvo Jižního Města stárne, podíl dětské složky populace se podstatně snižuje. U hochů z 26% na 13,2%, u dívek z 23,1% na 11,4%. Na druhé straně se zvýšil podíl seniorů: u mužů z 8,6% na 12,3%, u žen ze 14,8% na 22,4%. Rovněž zastoupení osob v produktivním věku rostlo: u mužů z 65,4% na 74,5% a u žen z 62,1% na 66,2%.
28 SLDB 2001 – PRAHA 11 Věková skladba obyvatel MČ Praha 11 je dosud příznivá. I při sčítání v roce 1991 byl podíl obyvatel v poproduktivním věku nižší v porovnání s věkovou skupinou 0-14letých - u žen dvojnásobně, u mužů dokonce více než trojnásobně. Tento příznivý stav, tj. malý počet seniorů, se při sčítání v roce 2001 podstatně zhoršil a dokonce se u seniorek obrátil v neprospěch dětí (tzn. – děti z 23,1% v roce 1991 na 11,4% v roce 2001 a seniorky ze 14,8% v roce 1991 na 22,4% v roce 2001). V třídění podle pětiletých věkových skupin je patrné, že nejpočetnější jsou ročníky ve věkové skupině 45 - 49 a 50 – 54 let, které představovaly 10,9% a 11,5% z celé populace. Je zřejmé, že se jedná o první obyvatele panelových bytů a jejich děti - a i ty jsou velmi početnou skupinou v rozmezí 20 – 24 let (11,1%).
2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva
Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku.
Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 11
Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ celkem svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí vdané vdané
2001 muži 39 100 16 445 18 543 3 024 748 340 42,1 47,4 7,7 1,9
ženy 42 145 14 215 18 744 5 209 3 599 378 33,7 44,5 12,4 8,5
Podíl svobodných osob v MČ Praha 11 je nejvyšší ve věkové skupině 20 – 24 let, naproti tomu poklesl jak počet, tak i podíl osob žijících v manželství. Tomu odpovídá i značný pokles podílu dětí ve věku 3 – 4 roky (1,2%) a pětiletých na 0,6% z celkového počtu obyvatel MČ Prahy 11. Pro populační vývoj je poměrně důležitá zejména skutečnost, že roste podíl mužů i žen ve věkových skupinách 20 - 24 a 25 – 29 let, kteří neuzavírají sňatek, nezakládají rodiny a i důsledkem toho neustále klesá porodnost. Z celkového počtu 8 233 rozvedených je mužů 36,7%, žen 63,3%. Nižší podíl rozvedených mužů lze vysvětlit tím, že muži častěji než ženy uzavírají po rozvodu další sňatek. V souvislosti se snižováním počtu obyvatel nejstarších věkových kategorií klesají i počty a podíly vdov a vdovců. Významná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že stále ještě jsou uzavírána manželství, kde žena je mladší než muž a je větší pravděpodobnost, že svého manžela přežije. V Praze 11 bylo celkově 748 vdovců a 3 599 vdov.
2.1.4 Národnostní složení a státní občanství
Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Každý občan uvádí národnost podle vlastního přesvědčení a rozhodnutí. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se k této národnosti. Nejvíce obyvatel MČ Praha 11 se přihlásilo k národnosti české - celkem 75 947 tj., 93,5%. Pokles počtu obyvatel české národnosti lze vysvětlit tím, že výrazně stoupl počet osob, u nichž nebyla národnost zjištěna. Pokud sečteme osoby s nezjištěnou národností s obyvateli s národností českou, je jejich podíl v této městské části 95,5%. Oproti roku 1991 klesl počet osob hlásících se k moravské a slezské národnosti. Podíl osob slovenské národnosti je také nižší, i když je procentně na druhém místě za českou národností. K romské národnosti se přihlásilo jen 17 spoluobčanů oproti 119 ze sčítání roku 1991. Významně vzrostl podíl národnosti ruské a ukrajinské a to z 57 na 566 obyvatel.
SLDB 2001 – PRAHA 11 29 Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 11
1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 86 425 100,0 81 245 100,0 v tom národnost: česká 82 072 95,0 75 947 93,5 moravská, slezská 983 1,1 229 0,3 slovenská 1 951 2,3 1 372 1,7 romská 119 0,1 17 0,0 polská 94 0,1 147 0,2 německá 91 0,1 91 0,1 ruská, ukrajinská 57 0,1 566 0,7 vietnamská - - 322 0,4 1) ostatní 1 058 1,2 921 1,1 nezjištěno - - 1 633 2,0
1) v roce 1991 je v kategorii ostatní zahrnuto i nezjištěno
Lze předpokládat, že v budoucnu po vstupu ČR do EU se částečně bude měnit i národnostní složení obyvatel, což se zatím nijak výrazně neprojevuje. Osob s cizí státní příslušností na území MČ Praha 11 bylo sečteno 2 422, z toho 1 229 jich bylo s dlouhodobým pobytem a 1 193 s trvalým pobytem. Ze zemí EU bylo sečteno 91 cizinců,
2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození
Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V MČ Praha 11 tak v roce 2001 žilo 50 053 rodilých Pražanů, což tvoří 61,6%. Rodilých Pražanek je přitom o 201 více než mužů.
2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva
Poprvé od roku 1950 se při sčítání v roce 1991 zjišťovalo náboženské vyznání obyvatelstva. Tuto otázku občané nemuseli zodpovědět. Při SLDB 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.
Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 11
Počet obyvatel Složení v % 1991 2001 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 86 425 41 742 44 683 81 245 39 100 42 145 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 22 066 9 580 12 486 15 728 6 606 9 122 25,5 23,0 27,9 19,4 16,9 21,6 v tom církve: římskokatolická 18 405 8 031 10 374 11 274 4 613 6 661 83,4 83,8 83,1 71,7 69,8 73,0 čs. husitská 1 575 637 938 861 312 549 7,1 6,6 7,5 5,5 4,7 6,0 evangelické 1 463 604 859 837 336 501 6,6 6,3 6,9 5,3 5,1 5,5 pravoslavná 122 55 67 357 181 176 0,6 0,6 0,5 2,3 2,7 1,9 ostatní 501 253 248 2 399 1 164 1 235 2,3 2,6 2,0 15,3 17,6 13,5 bez vyznání 48 166 23 957 24 209 59 183 29 409 29 774 55,7 57,4 54,2 72,8 75,2 70,6 nezjištěno 16 193 8 205 7 988 6 334 3 085 3 249 18,7 19,7 17,9 7,8 7,9 7,7
30 SLDB 2001 – PRAHA 11 Z celkového počtu obyvatel Prahy 11 se k náboženskému vyznání přihlásilo 15 728, tj. 19,4% obyvatel. Bez vyznání bylo sečteno 72,8% a zbytek občanů, tj. 7,8% údaj o vyznání nevyplnil. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. Index růstu 2001/1991 zde byl 123. Podíl věřících se oproti roku 1991 snížil, zde je tento index 71. Mezi věřícími většinou převažují ženy. Jedním z důvodů této skutečnosti je i to, že mezi ženami je více osob starších věkových skupin, u kterých je náboženská víra poněkud častější. Výjimku tvoří pouze náboženství pravoslavné, což souvisí s růstem počtu Ukrajinců a Rusů. Nejvíce věřících se přihlásilo k římským katolíkům (13,9% z úhrnu veškerého obyvatelstva Prahy 11 a 71,7% z počtu nábožensky založených). Římskokatolická církev však oproti roku 1991 oslabila, tehdy registrovala 83,4% ze všech věřících MČ Praha 11. Za stejné období značně stoupl počet osob bez vyznání. Osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím oproti roku 1991 vzrostl o 13 procentních bodů. Mezi věřícími těchto církví převládají osoby mladší. Poklesl také počet těch, kteří odmítli na tuto otázku odpovědět. Při posledním cenzu na tuto otázku občané reagovali patrně méně emotivně než v roce 1991 bezprostředně po změně společenského systému a můžeme předpokládat, že zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení. Dalším faktorem, který v tomto ohledu mohl sehrát určitou roli, je pochopení dané otázky. Mohlo se stát, že v roce 1991 odpovídali ano všichni, kteří byli pokřtěni a v roce 2001 jen ti, kteří se nějakým aktivním způsobem podíleli na životě dané církve.
2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let včetně.
Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 11
Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 29 266 16 113 35 354 18 398 4 420 2 896 v % 36,3 38,4 43,8 43,9 5,5 6,9 2001 počet 10 362 6 353 21 155 9 626 26 223 15 655 v % 14,5 17,0 29,7 25,8 36,8 41,9
dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 10 624 4 057 996 491 80 660 41 955 v % 13,2 9,7 1,2 1,2 100,0 100,0 2001 počet 12 249 5 078 1 266 618 71 255 37 330 v % 17,2 13,6 1,8 1,7 100,0 100,0
Základní stavba vzdělanosti se od sčítání v roce 1991 zcela změnila. V roce 1991 mělo střední s maturitou a vyšší odborné vzdělání jen 5,5% a zaujímalo poslední místo v žebříčku vzdělanosti v této MČ. O 10 let později se tato skupina dostala na první místo s 36,8% za MČ a na třetí místo za 57 MČ hl. m. Prahy. Tento neobyčejný úkaz lze vysvětlit tak, že mládež ve věku 15 až 19 let před deseti lety studovala na středních školách a tedy uváděla vzdělání základní. (Nezapomeňme, že v 70. letech se na JM stěhovaly mladé rodiny s malými dětmi, nebo se děti teprve rodily.) O 4 procentní body se zvýšil i podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Každý šestý (při minulém sčítání každý osmý) obyvatel má v MČ Praha 11 vysokoškolský diplom a MČ Praha 11 se tím dostala na 21. místo vysokoškolsky vzdělaných lidí za 57 MČ Prahy. Podstatně klesaly podíly obyvatel s nižším vzděláním, vyučení a střední bez maturity klesly z 43,3% na 29,7%, podíl dětí základních škol z 36,3% na 14,5%. Naproti tomu mírně vzrostl počet obyvatel bez
SLDB 2001 – PRAHA 11 31 vzdělání včetně nezjištěno – z 1,2% na 1,8%. Ve všech kategoriích vzdělání mají procentní převahu ženy nad muži, pouze u VŠ je tomu obráceně.
Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha 11
20 MČ Praha 11 Hl. m. Praha 18,8 17,2 15 16,0
13,2 10 %
5
0 1991 2001 Rok
V MČ Praha 11 měla k 1. 3. 2003 vysokoškolské vzdělání téměř pětina ze všech obyvatel ve věku 15 let a více (17,2%) a tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil o 4 procentní body a přibližuje se tak celopražskému průměru. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v MČ Praha 11 stále mírná převaha mužů (58,5%), ale od roku 1991 se opětovně rozdíl mezi pohlavími zmenšil. Tehdy zde bylo mezi vysokoškoláky 61,8% mužů.
2.1.8 Shrnutí
Počet obyvatel MČ Praha 11 od roku 1961 do dalšího sčítání v roce 1970 klesl o 3,7%, pak do sčítání v roce 1991 prudce vzrostl – neuvěřitelných 1 591% za 21 let. Ve srovnání s minulým sčítáním se počet obyvatel snížil o 6%. V posledních letech se změnila věková struktura populace. Zvýšil se podstatně podíl osob ve středním věku, podíl dětské složky naopak poklesl. Počtem věřících byla MČ Prahy 11 na 48. místě z 57 MČ hlavního města. Oproti roku 1991 vzrostl počet i podíl ateistů. Vzdělanostní úroveň se výrazně zlepšila.
2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Šeberov
2.2.1 Vývoj počtu obyvatel
K 1. 3. 2001 v městské části Praha-Šeberov bylo sečteno 1 644 obyvatel, z toho 816 mužů a 828 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 1 583 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 61. V Praze- Šeberově byly sečteny 2 osoby s krátkodobým pobytem.
32 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Šeberov
1 800
1 600
1 400
1 200
1 000
800
Počet obyvatel 600
400
200
0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Od roku 1869 byl základní tendencí ve vývoji počtu obyvatel Prahy-Šeberova jeho dlouhodobý růst. V posledním desetiletí dokonce o 32,6%. Pokles byl zaznamenám pouze mezi lety 1910 – 1921.
Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Šeberov
Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %
1961 1 071 x x 1970 1 148 77 7,2 1980 1 233 85 7,4 1991 1 240 7 0,6 2001 1 644 404 32,6
Pro větší přehlednost uvádíme ke grafu také tabulku ze sčítání od roku 1961 až do posledního sčítání v roce 2001. Nárůst za poslední cenzus, 404 obyvatel, ukazuje na výstavbu nových domků hlavně v oblasti Šeberova a Hrnčířů a tím i příliv nových obyvatel.
Tab.2.2.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Šeberov
Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991-2001
Hrnčíře 44 579 800 221 Šeberov 79 661 843 182 Nad rybníčky 31 - - - U Hrnčířů 248 - 1 1 V černém rybníce 44 - - - Lada 53 - - - Šeberov 6 UO 499 1 240 1 644 404 MČ Praha-Šeberov celkem 6 UO 499 1 240 1 644 404
Z šesti urbanistických obvodů se přírůstek obyvatel projevil jen v UO Hrnčíře a Šeberov.
SLDB 2001 – PRAHA 11 33 Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Šeberov
Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek
1992 79 39 40 221 212 9 49 1993 29 17 12 72 189 -117 -105 1994 11 15 -4 54 80 -26 -30 1995 9 17 -8 57 28 29 21 1996 11 14 -3 47 27 20 17 1997 10 13 -3 64 36 28 25 1998 12 21 -9 55 43 12 3 1999 6 17 -11 116 39 77 66 2000 15 7 8 141 44 97 105 2001 17 22 -5 166 52 114 109
Počty narozených převyšovaly v letech 1992 – 1993 počty zemřelých a od roku 1994 do roku 2001, s výjimkou roku 2000 tomu bylo obráceně. Proto veškeré přírůstky obyvatel byly vázány na migraci, kterou charakterizuje převaha přistěhovalých nad vystěhovalými nejmarkantněji v letech 1999 – 2001.
2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
Jen mírnou převahu obyvatel v MČ Praha-Šeberov představovaly ženy. K 1. 3. 2001 bylo žen 50,4% populace. Na 1 000 mužů by připadalo 1 015 žen. Průměrný věk dosahuje pouze 38,2 let.
Tab.2.2.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Šeberov
Věková skupina Počet Průměrný žen na Celkem Muži Ženy muži ženy věk 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů
1991 celkem 1 240 599 641 138 371 90 127 359 155 . . v % 100,0 48,3 51,7 23,0 61,9 15,0 19,8 56,0 24,2 x x
2001 celkem 1 644 816 828 127 582 107 120 519 189 38,2 1 015 v % 100,0 49,6 50,4 15,6 71,3 13,1 14,5 62,7 22,8 x x
Mírně zvýšená feminita populace souvisí s věkovou strukturou. V seniorském věku je feminita vyšší, což souvisí se skutečností, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Převaha mužské populace je vždy v nižších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem Šeberova je tomu tak i v produktivním věku. Výraznější rozdíly v početní převaze žen nad muži začínají ve vyšších věkových skupinách. Seniorky jsou zastoupeny 22,8% z celkového počtu žen, senioři pouze 13,1% z celkového počtu mužů.
2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva
Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku.
34 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Šeberov
Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ celkem svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí vdané vdané
2001 muži 816 325 409 48 20 14 39,8 50,1 5,9 2,5
ženy 828 274 417 36 96 5 33,1 50,4 4,3 11,6
Osob žijících v manželství je 50,2%. Ve srovnání s celopražským průměrem je to téměř o 6% více, v počtu svobodných však je rozdíl minimální (36,4% k celopražským 36,2%). Více než o polovinu pod průměrem celé Prahy (10,4%) jsou rozvedení Šeberova – jen 5,1%. Pětkrát vyšší procento ovdovělých žen oproti mužům, svědčí o tom, že se ženy dožívají vyššího věku.
2.2.4 Národnostní složení a státní občanství
Občané žijící v těchto malých městských částech se v naprosté většině hlásili k české národnosti (92,2%), z cizinců byli výrazněji zastoupeni Slováci – 20 osob. Od roku 1991 přibylo 35 vietnamských občanů. Další národnostní složení ukazuje následující tabulka.
Tab.2.2.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Šeberov
1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 240 100,0 1 644 100,0 v tom národnost: česká 1 212 97,7 1 515 92,2 moravská, slezská 7 0,6 1 0,1 slovenská 15 1,2 20 1,2 polská 1 0,1 1 0,1 ruská . . 70,4 ukrajinská . . 4 0,2 vietnamská . . 35 2,1 1) ostatní 5 0,4 17 1,0 nezjištěno . . 44 2,7
1) v roce 1991 je v kategorii ostatní zahrnuto i nezjištěno
2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození
Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze. Rodilých Pražanů tedy žije v Šeberově 1 098, z toho 560 mužů.
2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva
Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Tuto otázku občané nemuseli zodpovědět. Při SLDB 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.
SLDB 2001 – PRAHA 11 35 Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Šeberov
Počet obyvatel Složení v % 1991 2001 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 240 599 641 1 644 816 828 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 467 209 258 390 174 216 37,7 34,9 40,2 23,7 21,3 26,1 v tom církve: římskokatolická 419 186 233 301 126 175 89,7 89,0 90,3 77,2 72,4 81,0 čs. husitská 24 14 10 11 5 6 5,1 6,7 3,9 2,8 2,9 2,8 evangelické 20 6 14 13 5 8 4,3 2,9 5,4 3,3 2,9 3,7 pravoslavná 2 1 1 3 2 1 0,4 0,5 0,4 0,8 1,1 0,5 ostatní 2 2 - 62 36 26 0,4 1,0 - 15,9 20,7 12,0 bez vyznání 529 267 262 1 073 547 526 42,7 44,6 40,9 65,3 67,0 63,5 nezjištěno 244 123 121 181 95 86 19,7 20,5 18,9 11,0 11,6 10,4
Většina obyvatel MČ Šeberova se deklarovala jako bez náboženského vyznání, celkem 65,3%. Mezi věřícími většinou převažují ženy. Jedním z důvodů této skutečnosti je i to, že mezi ženami je více osob starších věkových skupin, u kterých je náboženská víra poněkud častější. Výjimku tvoří pouze náboženství pravoslavné. Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků, 18,3% z úhrnu obyvatelstva a 77,2% z počtu věřících. Podíl věřících hlásících se k této nejrozšířenější církvi se od roku 1991 snížil, tehdy římskokatolická církev v Šeberově představovala 89,7% ze všech věřících. Poklesl počet osob, které na otázku víry odmítli odpovědět.
2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let včetně.
Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Šeberov
Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 469 275 565 266 34 25 v % 40,2 45,3 48,5 43,8 2,9 4,1 2001 počet 229 156 502 204 395 240 v % 16,4 22,0 35,9 28,8 28,3 33,9
dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 78 29 20 12 1 166 607 v % 6,7 4,8 1,7 2,0 100,0 100,0 2001 počet 226 93 45 15 1 397 708 v % 16,2 13,1 3,2 2,1 100,0 100,0
36 SLDB 2001 – PRAHA 11 Stavba vzdělanosti Šeberova se svým vysvětlením neliší od MČ Prahy 11. I zde se v roce 1991 sečetlo střední s maturitou a vyšší odborné jen 2,9% a zaujímalo poslední místo v žebříčku vzdělanosti za MČ Praha-Šeberov. O 10 let později se tato skupina dostala na druhé místo s 28,3%. O deset procentních bodů se zvýšil i podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podstatně klesaly podíly obyvatel s nižším vzděláním, vyučení a střední bez maturity klesly z 48,5% na 35,9%. podíly děti základních škol z 40,2% na 16,4%. Naproti tomu o více než polovinu vzrostl počet obyvatel bez vzdělání a počet obyvatel, u kterých vzdělání nebylo zjištěno. Ti tvoří pouze 3,2% obyvatelstva nad 15 let včetně.
Graf 2.2.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Šeberov
20 MČ Praha Šeberov Hl. m. Praha 18,8 15 16,0 16,2
10 %
5 6,7
0 1991 2001 Rok
Podíl vysokoškoláků se rok od roku přibližuje celopražskému průměru. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v MČ Praha-Šeberov stále převaha mužů (68,8%), ale od roku 1991 se opětovně rozdíl mezi pohlavími zmenšil.
2.2.8 Shrnutí
Počet obyvatel Prahy-Šeberova od roku 1961 do dalšího sčítání v roce 1980 plynule narůstal po více než sedmi procentech, potom do sčítání v roce 1991 vzrostl jen mírně (0,6%), V SLDB 2001 se počet obyvatel navýšil o 32,6%, V posledních letech se změnila věková struktura populace. Zvýšil se podstatně podíl osob ve středním věku, podíl dětské složky se naopak snížil. Oproti roku 1991 se zvýšil téměř dvojnásobně podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání. Vzdělanostní úroveň Šeberova se výrazně zlepšila.
2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Újezd
2.3.1 Vývoj počtu obyvatel
K 1. 3. 2001 v městské části Praha-Újezd bylo sečteno 1 788 obyvatel, z toho 900 mužů a 888 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 1 670 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 118. Během SLDB 2001 v Praze-Újezdě krátkodobě pobývalo 6 osob.
SLDB 2001 – PRAHA 11 37 Graf 2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Újezd
2 000
1 800
1 600
1 400
1 200
1 000
800 Počet obyvatel 600
400
200
0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Graf znázorňuje postupné velice mírné přírůstky obyvatel od roku 1961 do roku 1991 a v posledním desetiletí strmý růst – téměř 262%.
Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Újezd
Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %
1961 394 x x 1970 427 33 8,4 1980 435 8 1,9 1991 494 59 13,6 2001 1 788 1 294 261,9
Pro větší přehlednost uvádíme ke grafu také tabulku ze sčítání od roku 1961 až do posledního sčítání v roce 2001. Nárůst za poslední cenzus 1 294 obyvatel ukazuje na výstavbu nových domků hlavně v oblasti obce Kateřinky, která je v nejtěsnější blízkosti panelových domů MČ Prahy 11, a tudíž lehce dostupná MHD včetně metra.
Tab.2.3.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Újezd
Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991-2001
Kateřinky 34 328 1 423 1 095 Újezd 32 164 365 201 Milíčovský les 152 2 - -2 Na Formance 152 - - - Újezd 4 UO 370 494 1 788 1 294 MČ Praha-Újezd celkem 4 UO 370 494 1 788 1 294
Ze čtyř urbanistických obvodů se přírůstek obyvatel projevil jen v UO Kateřinky a Újezd. Zbývající dva UO nejsou osídlené a tvoří je zeleň a rybníky.
38 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Újezd
Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek
1992616-10 13133222 1993 3 6 -3 - - 15 12 1994 15 9 6 353 353 19 25 1995 27 17 10 287 287 38 48 1996 27 7 20 152 31 121 141 1997 30 6 24 168 37 131 155 1998 20 5 15 129 42 87 102 1999 17 4 13 107 47 60 73 2000198116065-5 6 20012581795653047
Počty zemřelých převyšovaly počty narozených pouze v letech 1992 – 1993. Od roku 1994 do 2001 docházelo k mírným pozitivním saldům přirozeného přírůstku, přesto veškeré přírůstky obyvatel byly vázány na migraci, kterou charakterizuje převaha přistěhovalých nad vystěhovalými nejmarkantněji v letech 1996 – 1997.
2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
Jen mírnou převahu obyvatel v MČ Praha-Újezd představují ženy. K 1.3.2001 bylo žen 50,3% populace. Na 1 000 mužů by připadalo 1 014 žen. V Újezdě bydlí převážně mladí lidé, průměrný věk dosahuje pouze 34,2 let.
Tab.2.3.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Újezd
Věková skupina Počet Průměrný žen na Celkem Muži Ženy muži ženy věk 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů
1991 celkem 494 249 245 57 157 35 41 131 73 . . v % 100,0 46,3 53,7 22,9 63,1 14,1 16,7 53,5 29,8 x x
2001 celkem 1 788 888 900 199 597 92 186 572 142 34,2 1 014 v % 100,0 49,7 50,3 22,4 67,2 10,4 20,7 63,6 15,8 x x
Převaha mužské populace je vždy v nižších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem Újezda je tomu tak i v produktivním věku. Výraznější rozdíly v početní převaze žen nad muži začínají ve vyšších věkových skupinách. Ženy ve věkové skupině 60 a více let jsou zastoupeny 15,8% z celkového počtu žen, muži pouze 10,4% z celkového počtu mužů.
2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva
Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku.
SLDB 2001 – PRAHA 11 39 Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Újezd
Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ celkem svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí vdané vdané
2001 muži 689 188 429 56 8 8 27,3 62,3 8,1 1,2
ženy 714 146 423 76 56 13 20,4 59,2 10,6 7,8
Osob žijících v manželství je 47,7% z celkového počtu obyvatel Újezda. Ve srovnání s celopražským průměrem je to o 3 procentní body více. Zastoupení svobodných je v MČ Praha-Újezd (40,2%) o 4 procentní body vyšší než je celopražský průměr. Pod průměrem hl. m. Praha (10,4%) jsou rozvedení Újezda – jen 7,4%. Téměř 7x vyšší procento ovdovělých žen oproti mužům, svědčí o tom, že se ženy dožívají vyššího věku.
2.3.4 Národnostní složení a státní občanství
Občané v malých městských částech hl. m. Prahy jsou v naprosté většině české národnosti. Platí to i pro MČ Praha-Újezd - 86,0%. Dále jsou zastoupeni Moravané a Slezané – 30 osob, Slováci – 28 osob. Od posledního cenzu přibyli ruští a ukrajinští občané (40 osob) a dále občané vietnamští. Další národnostní složení ukazuje následující tabulka.
Tab.2.3.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Újezd
1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 494 100,0 1 788 100,0 v tom národnost: česká 475 96,2 1 53886,0 moravská, slezská 12 2,4 30 1,7 slovenská 9 1,8 28 1,6 německá . x 2 0,1 ruská, ukrajinská . x 40 2,2 maďarská 2 0,4 - - vietnamská . x 20 1,1 1) ostatní 51,0784,4 nezjištěno . x 80 4,5
1) v roce 1991 je v kategorii ostatní zahrnuto i nezjištěno
Při hodnocení jednotlivých národností je třeba mít na zřeteli to, že v takto malé populaci má každý jedinec mnohem větší význam v procentním vyjádření.
2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození
Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze. Toto pravidlo splňuje v Újezdě 1 083 osob, z toho 574 mužů.
40 SLDB 2001 – PRAHA 11 2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva
Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Tuto otázku občané nemuseli zodpovědět. Při SLDB 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.
Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Újezd
Počet obyvatel Složení v % 1991 2001 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 494 249 245 1 788 888 900 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 171 79 92 338 154 184 34,6 31,7 37,6 18,9 17,3 20,4 v tom církve: římskokatolická 150 68 82 251 112 139 87,7 86,1 89,1 74,3 72,7 75,5 čs. husitská 16 7 9 10 5 5 9,4 8,9 9,8 3,0 3,2 2,7 evangelické 4 3 1 13 8 5 2,3 3,8 1,1 3,8 5,2 2,7 pravoslavná 1 1 - 14 7 7 0,6 1,3 - 4,1 4,5 3,8 ostatní - - - 50 22 28 - - - 14,8 14,3 15,2 bez vyznání 210 111 99 1 233 634 599 42,5 44,6 40,4 69,0 71,4 66,6 nezjištěno 113 59 54 217 100 117 22,9 23,7 22,0 12,1 11,3 13,0
Většina obyvatel MČ Praha-Újezd se deklarovala jako bez náboženského vyznání, celkem 69,0%. V porovnání nevěřících za 57 MČ Prahy je na 8. místě. Mezi věřícími převažují ženy. Jedním z důvodů této skutečnosti je i to, že mezi ženami je více osob starších věkových skupin, u kterých je náboženská víra poněkud častější, další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků, 14,0% z úhrnu obyvatelstva a 74,3% z počtu věřících. Podíl věřících hlásících se k této nejrozšířenější církvi se od roku 1991 fakticky snížil, tehdy římskokatolická církev v MČ Praha-Újezd představovala 87,7% ze všech věřících a 30,4% z celkového počtu obyvatel. Poklesl počet osob, které na otázku víry odmítli odpovědět - při tak velkém nárůstu obyvatel, je to dobře vidět v procentuálním vyjádření, z 22,9% na 12,1%.
2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let včetně.
Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Újezd
Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 205 120 204 89 9 5 v % 44,7 51,9 44,4 38,5 2,0 2,2 2001 počet 198 120 337 148 465 273 v % 14,1 16,8 24,0 20,7 33,1 38,2
SLDB 2001 – PRAHA 11 41 dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 30 11 11 6 459 231 v % 6,5 4,8 2,4 2,6 100,0 100,0 2001 počet 356 151 47 22 1 403 714 v % 25,4 21,1 3,3 3,1 100,0 100,0
Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Újezd je střední s maturitou a vyšší odborné – 33,1%, následuje vysokoškolské vzdělání s 25,4%. Počtem vysokoškoláků je Újezd na třetím místě z 57 MČ hl. m. Prahy. Před 10ti lety byla tato skupina na předposledním místě vzdělanosti a to svědčí o tom, že do nových domků se stěhovali převážně lidé VŠ a středoškolsky vzdělaní. Tento předpoklad se dá vysvětlit tím, že za posledních 10 let se počet obyvatel MČ Újezd zvýšil téměř čtyřnásobně, přičemž přirozený přírůstek nebyl nikterak veliký. Podstatně klesaly podíly obyvatel s nižším vzděláním, vyučení a střední bez maturity z 44,4% na 24,0%, základní a neukončené z 44,7% na 14,1%.
Graf 2.3.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Újezd
30 MČ Praha Újezd
25 Hl. m. Praha 25,4 20 18,8 15 % 16,0 10
5 6,5
0 1991 2001 Rok
Podíl vysokoškoláků daleko převyšuje celopražský průměr. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v MČ Praha-Újezd mírná převaha mužů (57,3).
2.3.8 Shrnutí
Počet obyvatel MČ Praha-Újezd od roku 1961 do sčítání v roce 1991 mírně plynule narůstal. V SLDB 2001 se počet obyvatel prudce navýšil o 281,9%. Díky prudkému nárůstu obyvatel MČ Praha-Újezd lze ukazatele srovnávat jen v procentuálním vyjádření. Zvýšil se podíl osob ve středním věku i podíl dětské složky. Naopak se snížil podíl obyvatel starších 60ti let. Oproti roku 1991 se zvýšil podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání – z 42,5% na 69,0%. Vzdělanostní úroveň se výrazně zlepšila.
2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Křeslice
2.4.1 Vývoj počtu obyvatel
Nejmenší MČ správního obvodu Prahy 11 je MČ Praha-Křeslice. K 1. 3. 2001 zde bylo sečteno 343 obyvatel, z toho 180 mužů a 163 žen. Osob s trvalým pobytem bylo v této MČ 337 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 6. Během SLDB 2001 v Praze-Křeslicích krátkodobě pobývala 1 osoba.
42 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Křeslice
400
350
300
250
200
150 Počet obyvatel
100
50
0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Graf znázorňuje postupné přírůstky a úbytky obyvatel od roku 1961 do roku 1991 a v posledním desetiletí výrazný růst.
Tab.2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Křeslice
Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %
1961 234 x x 1970 184 -50 -21,4 1980 214 30 16,3 1991 235 21 9,8 2001 343 108 46,0
Pro větší přehlednost uvádíme ke grafu také tabulku ze sčítání od roku 1961 až do posledního sčítání v roce 2001. Nárůst za poslední cenzus o 46,0% ukazuje na výstavbu nových domků a tím pádem i příliv obyvatel do této oblasti.
Tab.2.4.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Křeslice
Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991-2001
Křeslice 26 235 285 50 Štít 309 - 55 55 Křeslice 2 UO 335 235 340 105 Ke Křeslicům C 0 - 3 3 Pitkovice 1 UO 0 - 3 3 MČ Praha-Křeslice celkem 3 OU 335 235 343 108
SLDB 2001 – PRAHA 11 43 Ve všech třech urbanistických obvodech došlo k přírůstku obyvatel nejvíce v UO Křeslice a Štít. Část katastrálního území Pitkovic, rozlohou menší než půl ha, je pro MČ zanedbatelná. V roce 1991 tady nikdo nežil a při SLDB 2001 se tu sečetli tři lidé.
Tab.2.4.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Křeslice
Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek
1992 5 1 4 4 15 -11 -7 1993 3 4 -1 11 14 -3 -4 1994 - 2 -2 11 6 5 3 1995 1 2 -1 11 2 9 8 1996 1 6 -5 14 4 10 5 1997 1 4 -3 12 5 7 4 1998 1 - 1 13 - 13 14 1999 6 - 6 13 5 8 14 2000 3 3 - 25 7 18 18 2001 2 2 - 23 8 15 15
Počty zemřelých převyšovaly počty narozených a to pouze v letech 1993 – 1997. Veškeré přírůstky obyvatel byly vázány na migraci, kterou charakterizuje převaha přistěhovalých nad vystěhovalými nejmarkantněji v letech 1998 – 2001.
2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
Proti všem pravidlům mírnou převahu obyvatel v MČ Praha-Křeslice představují muži. K 1. 3. 2001 bylo žen jen 46,7% populace. Statistický ukazatel určuje počet žen na 1000 mužů, pak by v této MČ bylo na 1 000 mužů pouze 906 žen. I v Křeslicích bydlí převážně mladí lidé, průměrný věk dosahuje pouze 36,7 let.
Tab.2.4.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Křeslice
Věková skupina Počet Průměrný žen na Celkem Muži Ženy muži ženy věk 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů
1991 celkem 235 119 116 27 75 17 28 63 25 . . v % 100,0 46,3 53,7 22,7 63,0 14,3 24,1 54,3 21,6 x x
2001 celkem 343 180 163 32 123 25 29 100 34 36,7 906 v % 100,0 46,7 53,3 17,8 68,3 13,9 17,8 61,3 20,9 x x
Převaha ženské populace je pouze ve vyšší věkové skupině tj. 60 a více let.
2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva
Osob žijících v manželství je 65,6% z celkového počtu obyvatel starších 14ti let. Svobodných je v Křeslicích 21,3%, rozvedených 7,4% a ovdovělých 3,9% Ovdovělých žen je dvakrát více než mužů a to svědčí o tom, že je u žen stále vyšší střední délka života a pak tím, že jsou uzavírána manželství, kde je žena mladší a svého muže přežije.
44 SLDB 2001 – PRAHA 11 2.4.4 Národnostní složení a státní občanství
Občané v malých městských částech hl. m. Prahy jsou v naprosté většině české národnosti, platí to i pro MČ Praha-Křeslice - 93,3%. Pět občanů Křeslic se hlásí ke slovenské národnosti, tři k ruské a čtyři k vietnamské. U 11 občanů nebyla národnost zjištěna.
2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození
Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze. Toto pravidlo splňuje v Křeslicích 237 osob, z toho 121 mužů.
2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva
Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Tuto otázku občané nemuseli zodpovědět. Při SLDB 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Většinu obyvatel MČ Křeslic se deklarovala jako bez náboženského vyznání, celkem 65,0%. Mezi věřícími většinou převažují ženy 25,2%, muži 21,1%. Jedním z důvodů této skutečnosti je i to, že mezi ženami je více osob starších věkových skupin, u kterých je náboženská víra poněkud častější Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků 84,8%, následuje církev československá husitská s 7,6% a s 1,3% pravoslavná církev. 12% obyvatel Křeslic na otázku víry odmítlo odpovědět.
2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let včetně.
Tab.2.4.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Křeslice
Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 91 54 104 42 1 1 v % 41,6 50,0 47,5 38,9 0,5 0,9 2001 počet 55 34 112 39 72 44 v % 19,5 25,4 39,7 29,1 25,5 32,8
dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy
1991 počet 18 7 5 4 219 108 v % 8,2 6,5 2,3 3,7 100,0 100,0 2001 počet 37 15 6 2 282 134 v % 13,1 11,2 2,1 1,5 100,0 100,0
Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Křeslice je učňovské a střední bez maturity – 39,7%. Obdobná situace byla i v roce 1991. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů než u žen. Více než 25% obyvatel ve věku nad 15 let má středoškolské vzdělání s maturitou. Podíl obyvatel s tímto vzděláním oproti roku 1991 vzrostl. Základní vzdělání bylo častěji zjištěno u ženské části populace.
SLDB 2001 – PRAHA 11 45 Vysokoškolské vzdělání mělo 13,1% všech obyvatel starších 15 let, častěji muži. Vzdělanostní úroveň obyvatel Křeslic se od roku 1991 zlepšila.
Graf 2.4.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Křeslice
20 MČ Praha Křeslice Hl. m. Praha 18,8 15 16,0
13,1 10 % 10,0
5
0 1991 2001 Rok
Podíl vysokoškoláků nedosahuje celopražský průměr. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v MČ Praha-Křeslice mírná převaha mužů (59,5%).
2.4.8 Shrnutí
Počet obyvatel MČ Praha-Křeslice byl od roku 1869 do sčítání v roce 1991 v mírně sinusoidě. Výrazněji narůstal v posledním desetiletí - o 46,0%. Není tak obvyklé, aby bylo sečteno více mužů než žen a MČ Křeslice tak činí určitou výjimku. Přeměnila se věková populace, zmenšil se podíl dětské složky, naopak vzrostl počet osob v produktivním věku. Oproti roku 1991 se zvýšil podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání. Vzdělanostní úroveň se výrazně zlepšila, stále však je ze všech městských částí správního obvodu Prahy 11 nejhorší.
3 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA
Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické.
46 SLDB 2001 – PRAHA 11 Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr ekonomického chování obyvatel.
3.1 Ekonomická aktivita - městská část Praha 11
3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Z celkového počtu 81 245 trvale bydlících obyvatel v MČ Praze 11 bylo ke dni sčítání 49 025,tj. 60,3% ekonomicky aktivních obyvatel obvodu (což značí druhé místo za celé hl. m. Praha). Ve srovnání s rokem 1991 se celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel zvýšil o 466 osob tj. o 0,9%. I když došlo k celkovému úbytku počtu obyvatel obvodu o 5 180 osob, lze navýšení počtu aktivních obyvatel MČ Prahy 11 vysvětlit stárnutím dětí mladých rodin, které se v 70. letech přistěhovaly. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 54,2% z celkové populace. Oproti roku 1991 tento podíl vzrostl, tehdy byl 49,9%. Podíl pracujících důchodců v roce 1991 i v roce 2001 zůstal téměř na stejné úrovni. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malé procento a nelze je srovnávat s předchozím sčítáním, neboť došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Ti stojí v MČ Praha 11 na pomyslné 12. příčce z 57 MČ hlavního města. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Prahy 11 představovali nezaměstnaní 3,1% z celkové populace, v Praze celkem to bylo 5,3%.
Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 11
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 48 559 49 025 23 583 56,2 60,3 56,0 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 43 113 44 005 20 810 49,9 54,2 49,4 pracující důchodci 1 960 1 977 1 022 2,3 2,4 2,4 ženy na mateřské dovolené 2 300 533 533 2,7 0,7 1,3 nezaměstnaní 1 186 2 510 1 218 1,4 3,1 2,9 Ekonomicky neaktivní 37 271 31 336 18 151 43,1 38,6 43,1 v tom: nepracující důchodci 9 048 12 082 7 834 10,5 14,9 18,6 ostat. s vlast. zdrojem obživy 1 048 816 703 1,2 1,0 1,7 žáci, studenti, učni 20 470 13 793 6 728 23,7 17,0 16,0 osoby v domácnosti 928 1 204 1 203 1,1 1,5 2,9 ostatní závislé osoby 5 777 3 441 1 683 6,7 4,2 4,0 Nezjištěná ekonomická aktivita 595 884 411 0,7 1,1 1,0 Celkový počet obyvatel 86 425 81 245 42 145 100,0 100,0 100,0
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celkové populaci poklesl. V roce 1991 to bylo 43,1%, v roce 2001 již jen 38,6%. Nejpočetnější skupinou byli žáci, studenti a učni s 44% a nepracující důchodci, kteří tvořili 38,6% z neaktivního obyvatelstva. Další významnou složkou byly tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu představovaly děti do 6 let. V MČ Praha 11 bylo v roce 2001 v této skupině 3 441 osob. Ve srovnání s rokem 1991 byl zaznamenán nárůst nepracujících důchodců o 3 034 osob. Významně ubylo i studujících včetně žáků základních škol. Zvýšil se počet žen v domácnosti. V roce 1991 bylo těchto žen 2,5% z celkového počtu ekonomicky neaktivních osob a v roce 2001 tento podíl stoupl na 3,8%. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (patří sem osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 v MČ Praha 11 čítala 1 048 žen, se v roce 2001 snížila na 816 osob.
SLDB 2001 – PRAHA 11 47 3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku
Ekonomicky aktivní populace početně navazuje na celkové složení obyvatel. Tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha 11 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná situace byla i v celém hlavním městě. Toto rozložení se v podstatě nezměnilo ani při sčítání v roce 1991. Za pozornost stojí věková skupina 65 let a více, kdy ekonomicky aktivní jsou převážně ženy.
Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 11
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 14,8 13,9 15,6 25 - 34 18,8 17,5 20,1 35 - 44 19,1 21,4 17,0 45 - 54 34,4 37,6 31,4 55 - 59 9,0 7,1 10,8 60 - 64 2,4 1,7 3,1 65 a více včetně nezjištěno 1,5 0,9 2,0
U jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami podstatný rozdíl. U obou pohlaví byla nejsilnější věková skupina 45 - 54 let, přičemž v mužské části byla tato převaha vyšší než v ženské části ekonomicky aktivních osob. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha 11 jich podle SLDB 2001 bylo sečteno 2 510, z toho 1 292 mužů a 1 218 žen. Podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných ve skupině 45 - 54 a to 615 což představuje 24,5% ze všech nezaměstnaných. Ve věkové skupině 25-34 byl počet nezaměstnaných 576, tj. 22,3%. Podle pohlaví mají mírnou převahu nezaměstnaní muži.
3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity
Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) byla v roce 2001 jen 688 osob. Nevyšší míra ekonomické aktivity byla zaznamenána ve věkových skupinách 45 - 54 let věku, a to jak u mužů tak i u žen. Ve věkových skupinách nad 55 let se projevilo prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu a zájem uplatnit své schopnosti při aktivním zaměstnání.
Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 11
Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 71 255 33 925 37 330 z toho: 15 - 24 487 518 455 25 - 34 866 943 787 35 - 44 923 962 892 45 - 54 926 950 905 55 - 59 704 875 532 60 - 64 381 504 256 65 a více 92 159 46 Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 688 750 632
48 SLDB 2001 – PRAHA 11 Ve všech věkových kategoriích je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Jelikož nejsou k dispozici data ze SLDB 1991 tříděné na jednotlivé městské části, nelze provést srovnání s rokem 2001.
Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 11
100 96,2 94,3 95,0 90 Muž i 89,2 90,5 87,5 80 Ženy 78,7 70 Celkem 60 51,8 50 50,4 % 45,5 53,2 40 30 20 25,6 15,5 10 4,5 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+
Věková skupina
Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví nad 55 let u žen a nad 60 let u mužů.
3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti je v MČ Praha 11 podobná jako je rozložení pro Prahu celkem.
Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 11
Ženy 7000 Muž i 6000 Rovné zastoupení 5000
4000
Počet 3000
2000 1000
0 Stavebnictví Průmysl celkem Nezjištěné odvětví činnosti služby rybolov zabezpečení Pohostinství a ubytování a Pohostinství Peněžnictvía pojišťovnictví Veřejná správa, Veřejná obrana, soc. Školství,zdravotnictví, sociální pro podniky, výzkum a vývoj Doprava, pošty telekomunikace a Ostatnía osobnísociální veřejné, Zemědělství, myslivost lesnictvía a Obchodopravy a spotřebního zboží Činnost v oblasti nemovitostí,v služby Činnost oblasti
SLDB 2001 – PRAHA 11 49 Nejsilněji zastoupené odvětví zahrnuje činnost v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, následuje oblast pro průmysl a činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj. I v Praze úhrnem je největší podíl ekonomicky aktivních osob zaměstnán v obchodu a průmyslu. Teprve potom následují odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkum a vývoj a odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti. V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži byli v MČ Praha 11 nejčastěji zaměstnáni v odvětví průmyslu, obchodu a stavebnictví. V hl. m. Praze úhrnem bylo pořadí zaměstnání obdobné, s tím rozdílem, že oblast obchodu a stavebnictví má opačné pořadí. Stejné pořadí u žen platí jak pro MČ Praha 11, tak i pro Prahu hl. m.. Ženy jsou nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, dále v obchodě a v oblasti nemovitostí. Kromě školství a zdravotnictví pracovalo v MČ Praha 11 více žen než mužů ještě v peněžnictví, pojišťovnictví a ve veřejné správě. Nejvýraznější převaha mužů je ve stavebnictví. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.
Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 11
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,5 0,4 Průmysl celkem 12,4 15,0 9,7 Stavebnictví 8,1 13,0 2,7 Obchod a opravy spotřebního zboží 14,4 13,6 15,2 Pohostinství a ubytování 5,0 4,7 5,3 Doprava, pošty a telekomunikace 9,3 11,8 6,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,6 3,4 7,9 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 11,1 11,2 11,0 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 8,0 7,3 8,6 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 10,5 4,6 16,8 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,9 7,1 8,7 Nezjištěné odvětví 7,3 7,6 7,1
Srovnání s předchozími sčítáními je v tomto směru problematické a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, které byly nutné pro srovnatelnost v rámci EU.
3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání
Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ Praha 11 odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Ve srovnání s celopražským úhrnem rozložení v MČ Praha 11 odpovídá rozložení v Praze celkem.
Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 11
v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 49 025 25 442 23 583 48,1 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 1 703 1 196 507 29,8 3,5 4,7 2,1 zaměstnanci 37 917 18 362 19 555 51,6 77,3 72,2 82,9 samostatně činní 6 978 4 663 2 315 33,2 14,2 18,3 9,8 členové družstev 35 18 17 48,6 0,1 0,1 0,1 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 2 392 1 203 1 189 49,7 4,9 4,7 5,0
50 SLDB 2001 – PRAHA 11 Ze všech ekonomicky aktivních mužů v MČ Praha 11 bylo 31,4% ve věku 45 – 54 let a žen 37,6% v témže věkovém rozmezí. V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl zaměstnavatelů a samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Třídění podle postavení v zaměstnání a podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se častěji vyskytuje u osob středního věku. V tomto věku byl též zvýšený podíl osob samostatně činných. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových kategoriích je v postavení zaměstnanců.
Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 11
z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15-24 3 966 3 273 34 10 3 053 2 734 389 184 25-34 5 109 4 126 198 86 3 651 3 307 1 008 427 35-44 4 319 5 046 330 134 2 867 4 059 991 665 45-54 7 985 8 857 454 227 5 693 7 518 1 602 828 55-59 2 753 1 665 133 40 2 155 1 442 395 135 60-64 795 397 36 6 595 331 148 43 65+ 494 212 10 4 339 160 124 31
Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání je i v hl. m. Praze celkem.
3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol
V rámci sčítání se sleduje vyjížďka či docházka osob do zaměstnání a škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Vyjížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní vyjížďky byla sledována vyjížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tzv. vyjíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas vyjížďky resp. docházky. Sledován byl i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.
Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 11
Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící Muži Ženy Celkem % celkem v % Vyjíždějící celkem 21 406 20 347 41 753 100,0 14 039 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 11 1 271 3 015 4 286 10,3 6 056 43,1 v rámci hl. m. Prahy 17 881 16 289 34 170 81,8 7 375 52,5 do ostatních krajů 1 404 723 2 127 5,1 433 3,1 Vyjíždějící mimo Prahu denně 1 023 556 1 579 3,8 184 1,3
Ze základních údajů víme, že v MČ Praha 11 má pracoviště mimo své bydliště 85,2% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 10,3% navštěvuje pracoviště, které se v této městské části nebo správním obvodu nachází. Dalších 81,8% má pracoviště na území hlavního města a cca 5% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků asi dvě třetiny vyjíždějí mimo Prahu denně. Speciálně v Praze (i v některých dalších velkých městech) byla sledována vyjížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie, o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu, budeme informovat v specializované publikaci.
SLDB 2001 – PRAHA 11 51 3.1.7 Shrnutí
V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z nejvýraznějších změn je pokles míry ekonomické aktivity u osob produktivního věku. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Z ekonomicky aktivních obyvatel bydlících v MČ Praha 11 je nejvíce zaměstnáno v odvětví zahrnující činnost v oblasti průmyslu a obchodu. U žen je nejsilněji zastoupeným odvětvím školství a zdravotnictví. Výsledky o struktuře ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání budou základem pro srovnání v dalších letech.
3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Šeberov
3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Z celkového počtu 1 644 trvale bydlících obyvatel v MČ Praha-Šeberov bylo ke dni sčítání 927 tj. 56,4% ekonomicky aktivních. Ženy tvoří 45,2% všech ekonomicky aktivních obyvatel MČ. Ve srovnání s rokem 1991 se celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel zvýšil o 261 osob, tj. o více než čtvrtinu. Od posledního cenzu se do Šeberova přistěhovalo 404 osob, z nichž téměř 65% bylo ekonomicky aktivních. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 90% ze všech ekonomicky aktivních, druhé místo zaujímali nezaměstnaní (5,4%) a pracující důchodci (2,9%). Nezaměstnaní v Šeberově stojí na 14. místě v nezaměstnaných souhrnem za celou Prahu. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malé procento a nelze je srovnávat s předchozím sčítáním, neboť došlo ke změnám ve vymezení této kategorie.
Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Šeberov
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 666 927 419 53,7 56,4 50,6 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 577 834 355 46,5 50,7 42,9 pracující důchodci 43 27 13 3,5 1,6 1,6 ženy na mateřské dovolené 34 16 16 2,7 1,0 1,9 nezaměstnaní 12 50 35 1,0 3,0 4,2 Ekonomicky neaktivní 574 694 402 46,3 42,2 48,6 v tom: nepracující důchodci 222 272 172 17,9 16,5 20,8 ostat. s vlast. zdrojem obživy 22 11 8 1,8 0,7 1,0 žáci, studenti, učni 244 285 137 19,7 17,3 16,5 osoby v domácnosti 12 40 40 1,0 2,4 4,8 ostatní závislé osoby 74 86 45 6,0 5,2 5,4 Nezjištěná ekonomická aktivita 23 7 0,0 1,4 0,8 Celkový počet obyvatel 1 240 1 644 828 100,0 100,0 100,0
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celkové populaci poklesl. V roce 1991 to bylo 46,3%, v roce 2001 již jen 42,2%. Nejpočetnější skupinou ze všech ekonomicky neaktivních jsou žáci, studenti a učni s 41% a dále nepracující důchodci s 39%.
3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku
Ekonomicky aktivní populace početně navazuje na celkové složení obyvatel. Tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v Praze-Šeberově jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná situace byla i v celém hlavním městě. Toto rozložení se v podstatě nezměnilo ani od sčítání v roce 1991. Za pozornost stojí věková skupina 65 let a více, kdy ekonomicky aktivní jsou převážně ženy.
52 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.3.2.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Šeberov
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 14,6 13,8 15,2 25 - 34 21,0 22,2 20,1 35 - 44 23,6 24,3 23,0 45 - 54 28,8 32,7 25,6 55 - 59 8,6 5,3 11,4 60 - 64 1,9 1,2 2,6 65 a více včetně nezjištěno 1,4 0,5 2,2
3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity
Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) je v roce 2001 664 osob. Nevyšší míra ekonomické aktivity byla zaznamenána ve věkových skupinách 35 - 44 let věku, u mužů však výrazněji. U žen byla nejvyšší míra ekonomické aktivity nejvýraznější ve věkové kategorii 45 – 54 let. Ve věkových skupinách nad 55 let se projevilo prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu a zájem uplatnit své schopnosti při aktivním zaměstnání.
Tab.3.2.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Šeberov
Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 1 397 689 708 z toho: 15 - 24 500 542 453 25 - 34 863 936 795 35 - 44 909 959 857 45 - 54 902 922 884 55 - 59 656 853 407 60 - 64 286 371 179 65 a více 73 153 19 Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 664 737 592
Ve všech věkových kategoriích je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Jelikož nejsou k dispozici data ze SLDB 1991 tříděné na jednotlivé městské části, nelze provést srovnání s rokem 2001.
SLDB 2001 – PRAHA 11 53 Graf 3.2.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Šeberov
100 95,9 93,6 92,2 90 Muž i 85,3 80 85,7 88,4 Ženy 79,5 70 Celkem 60 54,2 50 % 45,3 40 40,7 37,1 30 20 17,9 15,5 10 0 1,9 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+
Věková skupina
Pokles míry ekonomické aktivity je i v Praze-Šeberově s narůstajícím věkem normálním jevem a byl zaznamenán u věkových skupin nad 55 let u žen a nad 60 let u mužů.
3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti je na MČ Praha-Šeberov podobná jako je rozložení pro Prahu celkem. Nejsilněji zastoupené odvětví zahrnuje činnost v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, následuje oblast pro průmysl. I v Praze úhrnem je největší podíl ekonomicky aktivních osob zaměstnán v obchodu a průmyslu. Teprve potom následují odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkum a vývoj a odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti.
Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Šeberov
180 Ženy
150 Muž i Rovné zastoupení 120
90 Počet 60
30
0 Stavebnictví Průmysl celkem Průmysl Nezjištěné odvětvíNezjištěné činnosti služby zabezpečení rybolov Pohostinstvíubytování a Peněžnictvípojišťovnictví a Veřejná správa, obrana, soc. Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkumvývoj a Ostatníosobní a veřejné, sociální Doprava, poštya telekomunikace Zemědělství, myslivost a lesnictví a lesnictví a myslivost Zemědělství, Obchod opravy a spotřebního zboží Činnost v oblasti nemovitostí,služby v Činnost oblasti
54 SLDB 2001 – PRAHA 11 V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži byli v Praze-Šeberově nejčastěji zaměstnáni v odvětví obchodu, průmyslu a stavebnictví. V hl. m. Praze úhrnem bylo pořadí zaměstnání obdobné, s tím rozdílem, že oblast obchodu a stavebnictví má opačné pořadí. Malé rozdíly v pořadí zaměstnání platí ve srovnání s Prahou hl. m. i pro ženy. Ženy v Šeberově jsou nejčastěji zaměstnány v obchodě, pak ve školství, zdravotnictví a sociálních službách a činnosti v oblasti nemovitostí, zatím co průměr zaměstnaných žen za hl. m. Prahu vykazoval prvenství v oblasti školství, zdravotnictví a soc. službách.
Tab.3.2.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Šeberov
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 1,0 1,4 0,5 Průmysl celkem 13,6 15,0 11,9 Stavebnictví 9,2 14,0 3,3 Obchod a opravy spotřebního zboží 18,4 18,5 18,4 Pohostinství a ubytování 2,7 2,2 3,3 Doprava, pošty a telekomunikace 8,1 10,6 5,0 Peněžnictví a pojišťovnictví 3,9 2,0 6,2 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 12,8 12,2 13,6 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 4,1 4,1 4,1 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 7,8 3,1 13,4 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9,0 7,3 11,0 Nezjištěné odvětví 9,5 9,6 9,3
Srovnání s předchozími sčítáními je v tomto směru problematické a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, které byly nutné pro srovnatelnost v rámci EU.
3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání
Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné.
Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Šeberov
v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 927 508 419 45,2 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 52 33 19 36,5 5,6 6,5 4,5 zaměstnanci 585 298 287 49,1 63,1 58,7 68,5 samostatně činní 224 140 84 37,5 24,2 27,6 20,0 členové družstev ------ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 66 37 29 43,9 7,1 7,3 6,9
Ze všech ekonomicky aktivních mužů i žen v MČ Šeberov jich bylo nejvíce ve věkové skupině 45 – 54 let. V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl zaměstnavatelů a samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců.
SLDB 2001 – PRAHA 11 55 Tab.3.2.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Šeberov
z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15-2477581 - 544885 25-34 102 93 - 2 75 67 23 17 35-44 117 102 12 7 53 62 40 23 45-54 130 137 12 9 68 90 49 32 55-5958226 13415165 60-641351 - 9322 65+1121 - 522 -
Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání je i v hl. m. Praze celkem.
3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol
V rámci sčítání se sleduje vyjížďka či docházka osob do zaměstnání a škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Vyjížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní vyjížďky byla sledována vyjížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tzv. vyjíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas vyjížďky resp. docházky. Sledován byl i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.
Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Šeberov
Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 392 313 705 100,0 278 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 11 29 51 80 11,3 116 41,7 v rámci hl. m. Prahy 313 228 541 76,7 149 53,6 do ostatních krajů 32 23 55 7,8 8 2,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 29 21 50 7,1 3 1,1
Ze základních údajů víme, že v Praze-Šeberově má pracoviště mimo své bydliště 76% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 11,3% navštěvuje pracoviště, které se v rámci správního obvodu i nachází. Dalších 76,7% má pracoviště na území hlavního města a cca 8% pracuje mimo Prahu. Žáci a studenti téměř z poloviny docházeli do škol na území Šeberova. Pouze 1% jich dojíždělo denně mimo území Prahy.
3.2.7 Shrnutí
Oproti minulému cenzu se celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob zvýšilo, snížil se ale podíl a počet pracujících důchodců. Jen o málo narostl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. V odvětvové ekonomice se prosadilo odvětví obchodu a průmyslu. Podle postavení v zaměstnání naprostou většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnanci.
3.3 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Újezd
3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Z celkového počtu 1 670 trvale bydlících obyvatel v MČ Praha-Újezd bylo ke dni sčítání 955 tj. 57,2% ekonomicky aktivních. Ženy tvoří 46,7% všech ekonomicky aktivních obyvatel MČ. Ve srovnání s rokem
56 SLDB 2001 – PRAHA 11 1991 se celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel zvýšil o více než trojnásobek. Od posledního cenzu se do Újezda přistěhovalo 1 294, z nichž téměř polovina bylo ekonomicky aktivních. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 92,2% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malé procento a nelze je srovnávat s předchozím sčítáním, neboť došlo ke změnám ve vymezení této kategorie
Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Újezd
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 271 955 446 54,9 53,4 49,6 v tom: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 218 881 391 44,1 49,3 43,4 pracující důchodci 23 27 13 4,7 1,5 1,4 ženy na mateřské dovolené 22 19 19 4,5 1,1 2,1 nezaměstnaní 8 28 23 1,6 1,6 2,6 Ekonomicky neaktivní 223 791 432 45,1 44,2 48,0 v tom: nepracující důchodci 97 200 121 19,6 11,2 13,4 ostat. s vlast. zdrojem obživy 10 31 23 2,0 1,7 2,6 žáci, studenti, učni 77 369 170 15,6 20,6 18,9 osoby v domácnosti 4 39 39 0,8 2,2 4,3 ostatní závislé osoby 35 152 79 7,1 8,5 8,8 Nezjištěná ekonomická aktivita - 42 22 - 2,3 2,4 Celkový počet obyvatel 494 1 788 900 100,0 100,0 100,0
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva, přes velký nárůst počtu obyvatel v MČ Újezd, nenarostl tak dramaticky (z 223 osob v roce 1991 na 791 osob v roce 2001). V procentuálním vyjádření k počtu osob v daném roce je to dokonce obráceně - v roce 1991 to bylo 45,1%, v roce 2001 již jen 44,2%. Nejpočetnější skupinou všech ekonomicky neaktivních jsou žáci, studenti a učni s 46,6% a nepracující důchodci s 25,3%. Újezd má velmi málo nezaměstnaných a v podílu nezaměstnaných k ekonomicky aktivním za celou Prahu mu patří čtvrté místo z 57 MČ.
3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku
Ekonomicky aktivní populace početně navazuje na celkové složení obyvatel. 80% ekonomicky aktivních v Praze-Újezdě jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná situace byla i v celém hlavním městě. Ve věkové skupině 65 let a více jsou ekonomicky aktivní převážně ženy.
SLDB 2001 – PRAHA 11 57 Tab.3.3.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Újezd
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 9,5 9,6 9,4 25 - 34 27,1 28,9 25,5 35 - 44 30,4 33,4 27,7 45 - 54 24,2 21,7 26,3 55 - 59 5,4 3,8 6,9 60 - 64 2,4 1,8 2,9 65 a více včetně nezjištěno 0,9 0,7 1,2
Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví v roce 2001 představovaly ženy 46,7% ze všech ekonomicky aktivních.
3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity
Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let je v roce 2001 625 osob. Nevyšší míry ekonomické aktivity byla zaznamenán ve věkových skupinách 35 - 44 let věku. Ve věkových skupinách nad 55 let se projevilo prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu a zájem uplatnit své schopnosti při aktivním zaměstnání.
Tab.3.3.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Újezd
Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 1 403 689 714 z toho: 15 - 24 391 393 387 25 - 34 817 909 741 35 - 44 912 959 871 45 - 54 888 931 836 55 - 59 667 854 459 60 - 64 442 500 364 65 a více 62 97 36 Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 681 739 625
Ve všech věkových kategoriích je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Jelikož nejsou k dispozici data ze SLDB 1991 tříděné na jednotlivé městské části, nelze provést srovnání s rokem 2001.
3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti je na MČ Praha-Újezd podobná jako v Praze celkem. Nejsilněji zastoupené odvětví zahrnuje činnost v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, následuje činnost v oblasti průmyslu a dále činnost v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky a výzkum. Teprve potom následují odvětví činnosti v oblasti průmyslu a stavebnictví.
58 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Újezd
200 Ženy Muži 150 Rov né zastoupení
100 Počet
50
0 Stavebnictví Průmysl celkem Průmysl Nezjištěné odvětvíNezjištěné činnosti služby zabezpečení rybolov Pohostinstvíubytování a Peněžnictvípojišťovnictví a Veřejná správa, obrana, soc. Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkumvývoj a Ostatníosobní a veřejné, sociální Doprava, poštya telekomunikace Zemědělství, myslivost a lesnictví a lesnictví a myslivost Zemědělství, Obchod opravy a spotřebního zboží Činnost v oblasti nemovitostí,služby v Činnost oblasti
V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži byli v Praze-Újezdě nejčastěji zaměstnáni v odvětví v obchodě a opravě mot. vozidel, celkem 21% ze všech ekonom. aktivních mužů v Újezdě. V hl. m. Praze úhrnem to byla oblast průmyslu a stavebnictví. Stejně jako muži byly i ženy v Újezdě nejčastěji zaměstnány v obchodě, pak ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. V hlavním městě převládá zaměstnání žen ve školství a zdravotnictví.
Tab.3.3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Újezd
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 1,3 1,8 0,7 Průmysl celkem 12,0 14,1 9,6 Stavebnictví 10,9 17,1 3,8 Obchod a opravy spotřebního zboží 20,1 21,0 19,1 Pohostinství a ubytování4,43,1 5,8 Doprava, pošty a telekomunikace 6,68,84,0 Peněžnictví a pojišťovnictví6,0 3,58,7 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 11,7 11,2 12,3 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení4,0 2,95,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,23,1 13,9 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,96,37,6 Nezjištěné odvětví8,0 6,99,2
Srovnání s předchozími sčítáními je v tomto směru problematické a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, které byly nutné pro srovnatelnost v rámci EU.
SLDB 2001 – PRAHA 11 59 3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání
Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v Praze-Újezdě odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné.
Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Újezd
v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 955 509 446 46,7 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 79 57 22 27,8 8,3 11,2 4,9 zaměstnanci 635 322 313 49,3 66,5 63,3 70,2 samostatně činní 198 116 82 41,4 20,7 22,8 18,4 členové družstev 1 1 - - 0,1 0,2 - ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 42 13 29 69,0 4,4 2,6 6,5
V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl zaměstnavatelů a samostatně činných. Třídění podle postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se častěji vyskytuje u osob středního věku. V tomto věku byl též zvýšený podíl osob samostatně činných.
Tab.3.3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Újezd
z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15-24 48 43 - - 36 32 8 5 25-34 130 129 15 4 83 89 30 24 35-44 141 149 20 7 78 102 41 33 45-54 134 97 18 9 85 66 26 18 55-59 35 17 - 2 26 14 8 1 60-64 15 8 4 - 9 8 2 - 65+63 - - 5211
Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání je i v hl. m. Praze celkem.
3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol
V rámci sčítání se sleduje vyjížďka či docházka osob do zaměstnání a škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Vyjížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní vyjížďky byla sledována vyjížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tzv. vyjíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas vyjížďky resp. docházky. Sledován byl i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.
60 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Újezd
Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 433 353 786 100,0 331 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 11 20 46 66 8,4 194 58,6 v rámci hl. m. Prahy 337 277 614 78,1 120 36,3 do ostatních krajů 50 21 71 9,0 12 3,6 Vyjíždějící mimo Prahu denně 42 18 60 7,6 5 1,5
Ze základních údajů víme, že v Praze-Újezdě má pracoviště mimo své bydliště 82,3% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 8,4% navštěvuje pracoviště, které se ve správním obvodu Praha 11 nachází. Dalších 78% má pracoviště na území hlavního města a cca 9% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků 85% zaměstnanců vyjíždějí mimo Prahu denně.
3.3.7 Shrnutí
V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z nejvýraznějších změn je pokles míry ekonomické aktivity u osob produktivního věku. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Z ekonomicky aktivních obyvatel bydlících v Praze-Újezdě je nejvíce zaměstnáno v odvětví zahrnující činnost v oblasti obchodu.
3.4 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Křeslice
3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Nejmenší MČ ze správního obvodu Prahy 11 má pouze 337 trvale bydlících obyvatel. Z toho bylo ke dni sčítání 198 tj. 58,8% ekonomicky aktivních z trvale bydlících obyvatel MČ. Ve srovnání s rokem 1991 se celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel zvýšil o 5%. Od posledního cenzu se do Křeslic přistěhovalo 108 obyvatel, z nichž 69,4% bylo ekonomicky aktivních. Většinu tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev.
Tab.3.4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Křeslice
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 123 198 83 52,3 57,7 50,9 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 106 176 71 45,1 51,3 43,6 pracující důchodci 8 10 4 3,4 2,9 2,5 ženy na mateřské dovolené 6 4 4 2,6 1,2 2,5 nezaměstnaní 3 8 4 1,3 2,3 2,5 Ekonomicky neaktivní 112 139 78 47,7 40,5 47,9 Nezjištěná ekonomická aktivita - 6 2 - 1,7 1,2 Celkový počet obyvatel 235 343 163 100,0 100,0 100,0
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva, přes nárůst počtu obyvatel v MČ Křeslice, nerostl tak dramaticky (ze 112 osob v roce 1991 na 139 osob v roce 2001). V procentuálním vyjádření k počtu osob v daném roce je to dokonce obráceně – v roce 1991 to bylo 47,7%, v roce 2001 již jen 40,5%. Kvůli nízkému počtu obyvatel Křeslic nejsou uváděny jednotlivé kategorie ekonomicky neaktivních, protože by už šlo o individuální údaje.
SLDB 2001 – PRAHA 11 61 3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku
Ekonomicky aktivní populace početně navazuje na celkové složení obyvatel. Přes 70% ekonomicky aktivních v Praze-Křeslicích jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná situace byla i v celém hlavním městě. Ve věkové skupině 65 let a více jsou ekonomicky aktivní převážně muži.
Tab.3.4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Křeslice
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 15,7 14,5 16,5 25 - 34 18,7 15,7 20,9 35 - 44 29,8 36,1 25,2 45 - 54 22,7 22,9 22,6 55 - 59 7,1 7,2 7,0 60 - 64 4,0 2,4 5,2 65 a více včetně nezjištěno 2,0 1,2 2,6
Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví v roce 2001 představovaly ženy 41,9% ze všech ekonomicky aktivních.
3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity
I když MČ Křeslice nedosahuje počtu 1 000 ekonomicky aktivních osob (což je jeden ze statistických údajů), hypoteticky platí, že intenzita ekonomické aktivity tj. podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let, byla v roce 2001 v průměru 702 osob. Nevyšší míry ekonomické aktivity byla zaznamenán ve věkových skupinách 35 – 44 let věku, kde v případě mužů byli ekonomicky aktivní všichni muži této věkové kategorie. Ve věkových skupinách nad 55 let se projevilo prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu a zájem uplatnit své schopnosti při aktivním zaměstnání.
Tab.3.4.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Křeslice
Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkemmuži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 282 148 134 z toho: 15 - 24 608 655 545 25 - 34 804 923 650 35 - 44 922 1 000 857 45 - 54 849 867 826 55 - 59 778 889 667 60 - 64 421 667 200 65 a více 129 188 67 Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 702 777 619
Ve všech věkových kategoriích byla vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Nejpočetněji zastoupená skupina intenzity ekonomické aktivity je u obou pohlaví věk mezi 35 – 45 lety, u mužů je intenzita ekonomické aktivity dokonce 100%. Jelikož nejsou k dispozici data ze SLDB 1991 tříděné na jednotlivé městské části, nelze provést srovnání s rokem 2001.
62 SLDB 2001 – PRAHA 11 3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v Křeslicích není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje početně výrazně vyšší váhu.
Graf 3.4.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Křeslice
30 Ženy
25 Muži Rovné zastoupení 20
15 Počet 10
5
0 Stavebnictví Průmysl celkem Průmysl Nezjištěné odvětvíNezjištěné činnosti služby zabezpečení rybolov Pohostinstvíubytování a Peněžnictvípojišťovnictví a Veřejná správa, obrana, soc. Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkumvývoj a Doprava, poštya telekomunikace Ostatníosobní a veřejné, sociální Zemědělství, myslivost a lesnictví a lesnictví a myslivost Zemědělství, Obchod opravy a spotřebního zboží Činnost v oblasti nemovitostí,služby v Činnost oblasti
Muži byli v Praze-Křeslicích nejčastěji zaměstnaní v odvětví průmyslu, stavebnictví a dopravy, ženy v obchodě, pohostinství a průmyslu.
Tab.3.4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Křeslice
Celkem Muži Ženy
Ekonomicky aktivní celkem 100,1 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 3,0 3,52,4 Průmysl celkem 15,2 18,3 10,8 Stavebnictví 11,6 16,54,8 Obchod a opravy spotřebního zboží 12,1 7,0 19,3 Pohostinství a ubytování9,66,1 14,5 Doprava, pošty a telekomunikace 9,1 12,24,8 Peněžnictví a pojišťovnictví2,0 1,72,4 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 9,6 11,37,2 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení6,66,1 7,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 5,6 1,7 10,8 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 5,67,0 3,6 Nezjištěné odvětví 10,1 8,7 12,0
SLDB 2001 – PRAHA 11 63 Srovnání s předchozími sčítáními je v tomto směru problematické, a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, které byly nutné pro srovnatelnost v rámci EU.
3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání
Většinu ekonomicky aktivních v Praze-Křeslicích tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné.
Tab.3.4.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Křeslice
v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 198 115 83 41,9 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 5 4 1 20,0 2,5 3,5 1,2 zaměstnanci 147 79 68 46,3 74,2 68,7 81,9 samostatně činní 33 25 8 24,2 16,7 21,7 9,6 členové družstev 1 1 - - 0,5 0,9 - ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 12 6 6 50,0 6,1 5,2 7,2
V třídění podle pohlaví není mezi muži a ženami zásadní rozdíl, tzn. že opět převládá kategorie zaměstnanců následovaná samostatně činnými.
3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol
V rámci sčítání se sleduje vyjížďka či docházka osob do zaměstnání a škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Vyjížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní vyjížďky byla sledována vyjížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tzv. vyjíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas vyjížďky resp. docházky. Sledován byl i používaný dopravní prostředek. Vůbec tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.
Tab.3.4.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Křeslice
Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 101 72 173 100,0 54 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 11 5 9 14 8,1 18 33,3 v rámci hl. m. Prahy 80 49 129 74,6 32 59,3 do ostatních krajů 16 12 28 16,2 3 5,6 Vyjíždějící mimo Prahu denně 13 8 21 12,1 3 5,6
Ze základních údajů víme, že v Praze-Křeslicích má pracoviště mimo své bydliště 87,4% ekonomicky aktivních osob. Jen 8% navštěvuje pracoviště, které se v rámci správního obvodu i nachází. Dalších 74.6% má pracoviště na území hlavního města a cca 16% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků 75% zaměstnanců vyjíždějí mimo Prahu denně. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 33,3% navštěvuje základní školu v obci, dalších téměř 60% mají školu na území hlavního města.
64 SLDB 2001 – PRAHA 11 3.4.7 Shrnutí
Počet ekonomicky aktivních osob se za poslední desetiletí zvýšil o 5,4 procentních bodů, větší zastoupení tvořily ženy – 50,9%. Mužská část populace nejčastěji pracovala v průmyslu a stavebnictví, u žen byl nejčastěji zastoupeným odvětvím obchod a pohostinství. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří zaměstnanci naprostou většinu. Přes 40% všech obyvatel Křeslic tvoří ekonomicky neaktivní skupinu, kde nejsilnější zastoupení mají děti školního věku a dále nepracující důchodci.
4 DOMÁCNOSTI
Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti eventuálně vybavení a způsobu soužití rodin a domácností, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítáních lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD vůbec osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby, které prohlásily, že společně hospodaří, tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech.
4.1 Domácnosti – městská část Praha 11
4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností
V MČ Praha 11 se během let 1991–2001 zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností, přičemž se počet obyvatel v MČ Praha 11 snížil o 5 180 tj. o 6%. Ze všech tří typů domácností došlo k největšímu přírůstku u domácností hospodařících, celkově o 1 545, tj. 4,6%. Pokles počtu obyvatel a současně zvýšení všech tří typů domácností souvisí s průměrným počtem členů domácností. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují a průměrný počet členů domácností se snižuje. Výjimku tvoří pouze hospodařící domácnosti se 2 a více CD, kde průměrný počet osob v domácnosti dosahuje čísla 4,56 a oproti roku 1991 je to téměř o jednoho člena domácnosti navíc.
Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 11
Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Bytové domácnosti celkem 31 379 31 840 100,0 100,0 2,74 2,51 v tom: s 1 CD 29 154 29 048 92,9 91,2 2,68 2,40 se 2 a více CD 2 225 2 792 7,1 8,8 3,56 3,64 Hospodařící domácnosti celkem 33 299 34 844 100,0 100,0 2,59 2,31 v tom: s 1 CD 32 875 34 610 98,7 99,3 2,57 2,30 se 2 a více CD 424 234 1,3 0,7 3,52 4,56 Cenzové domácnosti celkem 33 737 35 084 100,0 100,0 2,55 2,30 v tom: úplné rodiny 19 736 17 076 58,5 48,7 3,27 3,06 bez závislých dětí 6 313 9 534 32,0 55,8 2,25 2,55 se závislými dětmi 13 423 7 542 68,0 44,2 3,74 3,70 neúplné rodiny 5 264 6 554 15,6 18,7 2,44 2,41 bez závislých dětí 1 370 2 752 26,0 42,0 2,12 2,25 se závislými dětmi 3 894 3 802 74,0 58,0 2,55 2,53 vícečlenné nerodinné domácnosti 109 1 059 0,3 3,0 2,03 2,10 domácnosti jednotlivců 8 628 10 395 25,6 29,6 1,00 1,00
SLDB 2001 – PRAHA 11 65 V MČ Praha 11 mají převahu domácnosti rodinného typu. Tuto tendenci potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. U bytových domácností se minimálně snížil podíl těch, v nichž bydlí pouze jedna cenzová domácnost (tj. ta, která hospodaří samostatně) a současně se zvýšil podíl domácností, které nehospodařily společně, ale bydlely v jednom bytě. U hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. V roce 2001 v MČ Praha 11 téměř 100% hospodařících domácností (bez 0,7%) tvořila samostatná cenzová domácnost. Obdobná situace je i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností představovaly v MČ Praha 11 většinu úplné rodiny (48,7%), z nich pak většinu představují rodiny bezdětné – 55,8%. Dále následují domácnosti jednotlivců s 29,6%. V této městské části byla stejná skladba domácností i v roce 1991, kdy také převládaly úplné rodiny. V Praze celkem v době cenzu převládaly rovněž domácnosti úplných rodin (43,2%) a hned po nich následují rodiny jednotlivců (36,8%). Zvyšující se podíl domácností jednotlivců je typický zvláště pro vnitřní pražské čtvrti. Velkou měrou narostl počet vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. Patří sem i soužití cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří své rodinné vazby realizují případně ve své vlasti.
4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností
V základním rozdělení domácností podle počtu členů v této městské části, stejně jako i v roce 1991, jsou u všech kategorií nejčastější domácnosti úplných rodin. Jejich zastoupení klesá na úkor rodin jednotlivců. Podíl domácností s více členy trvale klesá. V téměř 29% bytů bydlí jen dvě osoby, dalších 24,5% bytů obývají tři osoby, následují bytové domácnosti jednotlivců s 23,7% a jen 4,5% obývá pět či více osob. U hospodařících domácností narůstá dominance domácností jednotlivců nejvýrazněji, jejich podíl se již blíží třetině všech hospodařících domácností. U cenzových domácností dominují 2 osoby v domácnosti.
Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 11
Domácnosti s počtem členů v % 12345 a více Bytové domácnosti 1991 20,2 23,8 23,9 26,4 5,7 2001 23,7 29,0 24,5 18,3 4,5 Hospodařící domácnosti 1991 24,7 24,5 22,7 23,9 4,3 2001 29,8 29,5 22,7 15,4 2,5 Cenzové domácnosti 1991 25,6 24,8 22,3 23,4 3,9 2001 29,6 30,3 22,9 15,1 2,2
Velikost domácností v MČ Praha 11 se stále zmenšuje, varující je trvalý nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Podíl cenzových domácností jednotlivců je téměř 30%, což je však o 8 procentních bodů méně než celopražský průměr.
4.1.3 Cenzové domácnosti
Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci městské části. Nejčastějším typem cenzové domácnosti v MČ Praha 11 byla úplná rodina (bez dětí 27,2%, s dětmi 21,5%), následují domácností jednotlivců. Totéž složení platí také pro hl. m. Prahu s tím rozdílem, že podíly úplných rodin jsou zde nižší a naopak podíl rodin jednotlivců je vyšší než v MČ Praha 11.
66 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 11 a Hl. m. Praze
24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8
Hl.m. Praha
MČ Praha 11
27,2 21,5 7,8 10,8 3,0 29,6
0% 25% 50% 75% 100%
Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců
Graf znázorňuje velký podíl domácností jednotlivců, který je typický pro velkoměstské osídlení. Zvláště v centru hlavního města jsou tyto domácnosti časté. Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi sčítáními proměnilo. Z hlediska způsobu bydlení se zvýšil podíl domácností jednotlivců, a to se promítlo i do okrajových částí Prahy. Osoby bydlící pohromadě s jinou CD ( v MČ Praha 11 se to týká 3%), což může v praxi zahrnovat případy od dvou společně bydlících, nebo samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků byly již v roce 1991 řídké a v posledních letech jejich počet ještě poklesl. Pro sociální situaci je také podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým nebo dospělým). Úplné rodiny představovaly v MČ Praha 11 v roce 2001 většinu. Bylo to 72% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi většinu představují rodiny bez závislých dětí. Bylo jich zde mezi rodinnými domácnostmi (úplnými i neúplnými) 52%.
Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 11
Úplné Neúplné 1991 2001 1991 2001 Rodiny celkem počet 19 736 17 076 5 264 6 554 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 6 313 9 534 1 370 2 752 podíl v % 32,0 55,8 26,0 42,0 s 1 dítětem počet 5 758 4 021 2 489 2 678 podíl v % 29,2 23,5 47,3 40,9 se 2 dětmi počet 6 755 3 157 1 227 1 011 podíl v % 34,2 18,5 23,3 15,4 se třemi a více dětmi počet 910 364 178 113 podíl v % 4,6 2,1 3,4 1,7
Teprve potom následují rodiny se závislými dětmi, kterých zde v roce 2001 bylo 48% ze všech rodinných domácností. Při minulém sčítání rodiny se závislými dětmi převažovaly (skoro 70%), ty nejčastější byly se 2 dětmi. V roce 2001 to byly rodiny s 1 dítětem. Mezi rodinami s dětmi bylo nejvíce úplných rodin, a to
SLDB 2001 – PRAHA 11 67 skoro 68%, ze všech rodin s dětmi. U úplných rodin se 2 dětmi došlo k poklesu, a to o 3 598 rodin, počet úplných rodin s jedním dítětem se snížil o 1 737 rodin. V celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností v Praze činil 28%. V této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Rodiny se závislými dětmi v Praze 11 představovaly 58% ze všech neúplných rodin. V těchto rodinách jsou také nejčastější rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 došlo i zde k úbytku. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti.
Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 11
1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 8 628 100,0 10 395 100,0 v tom: bydlící samostatně 7 212 83,6 7 592 73,0 spolubydlící s jinou CD 1 239 14,4 2 576 24,8 podnájemníci 177 2,1 227 2,2
Podle složení domácností jednotlivců lze usuzovat, že procentuální podíl osob bydlících samostatně klesá, ale přesto je MČ Praha 11 na 26. místě v žebříčku podílu domácností jednotlivců za 57 městských částí Prahy celkem.
4.1.4 Vybavení domácností
Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností a jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.
Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 11
z toho podíl domácnosti vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilnim na internet
MČ Praha 11 31 840 16 608 2 359 14 884 1 430 12 879 8 132 3 783 12 905 3 708
Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha 11 v % 100,0 52,2 7,4 46,7 4,5 40,4 25,5 11,9 40,5 11,6 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8
68 SLDB 2001 – PRAHA 11 Z tohoto přehledu vidíme srovnání vybavenosti domácností v MČ Praha 11 s celopražským průměrem. Ve všech typech vybavení je MČ Praha 11 nad celopražským průměrem. Výjimkou je pouze telefon s pevnou linkou a mobilní telefon. U rekreačních objektů vybavenost domácností v MČ Praha 11 odpovídá celopražskému průměru. Téměř 12% domácností v MČ Praha 11 má plnou vybavenost (tzn., že je vybaveno automobilem, telefonem, počítačem a vlastním rekreačním objektem). Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. V roce 1991 v Praze 11 využívalo vlastní rekreační objekt 26,5% domácností oproti 40,5% v roce 2001, z čehož je zřejmé, že zde došlo ke značnému nárůstu podílu domácností s touto možností. Na počátku devadesátých let existoval spíše názor o utlumení tzv. chalupářského zájmu, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že tento naopak roste. Tato tendence se projevila i v Praze celkem. Vzrostl i podíl domácností, které měly k dispozici osobní automobil. V MČ Praha 11 byl nárůst o 1,1 procentních bodů (v roce 2001 počítáme dohromady domácnosti s jedním i více automobily) a v Praze celkem byl nárůst ještě výraznější (o 9,1 procentních bodů).
4.1.5 Shrnutí
Základním rysem ve složení domácností MČ Praha 11 je vysoké zastoupení domácnosti rodinného typu. V posledním desetiletí šlo o zvýšení počtu domácností jednotlivých osob v produktivním věku. Na druhé straně klesly v průběhu devadesátých let počty i podíly domácností osob ve věku důchodovém. Zastoupení rodin se závislými dětmi se v MČ Praha 11 mírně snížilo. Klesá i průměrný počet závislých dětí připadající na 1 domácnost a nejčastější jsou stále rodiny s 1 dítětem. Oproti roku 1991 pokleslo zastoupení bytů v nichž bydlí více cenzových domácností. V MČ Praha 11 skoro v jedné třetině bytů bydlí jedna osoba. Výjimkou je i společné hospodaření dvou či více cenzových domácností. Vybavenost domácností v MČ Praha 11 je o něco málo vyšší než je celopražský průměr.
4.2 Domácnosti – městská část Praha-Šeberov
4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností
V Praze-Šeberově během let 1991–2001 narostl počet všech tří základních kategorií domácností, přičemž se počet obyvatel v MČ Praha-Šeberov zvýšil o 404 a to v malé městské části znamená zvýšení o 32,6%. O MČ Praha-Šeberov lze říci, že je to městská část rodinného typu.
Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Šeberov
Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Bytové domácnosti celkem 407 571 100,0 100,0 2,98 2,79 v tom: s 1 CD 341 491 83,8 86,0 2,76 2,56 se 2 a více CD 66 80 16,2 14,0 4,12 4,18 Hospodařící domácnosti celkem 457 657 100,0 100,0 2,70 2,47 v tom: s 1 CD 437 642 95,6 97,7 2,64 2,42 se 2 a více CD 20 15 4,4 2,3 3,85 4,73 Cenzové domácnosti celkem 477 672 100,0 100,0 2,59 2,43 v tom: úplné rodiny 298 359 62,5 53,4 3,21 3,17 bez závislých dětí 136 187 45,6 52,1 2,32 2,59 se závislými dětmi 162 172 54,4 47,9 3,96 3,81 neúplné rodiny 68 100 14,3 14,9 2,40 2,56 bez závislých dětí 25 34 36,8 34,0 2,16 2,38 se závislými dětmi 43 66 63,2 66,0 2,53 2,65 vícečlenné nerodinné domácnosti 3 19 0,6 2,8 2,00 2,37 domácnosti jednotlivců 108 194 22,6 28,9 1,00 1,00
SLDB 2001 – PRAHA 11 69 U bytových domácností se zvýšil podíl těch, v nichž bydlí pouze jedna cenzová domácnost. Naopak u domácností, které nehospodařily společně v jednom bytě se podíl během 10 let snížil téměř o 2 procentní body. Totéž platí i pro hospodařící domácnosti. V roce 2001 v Praze-Šeberově téměř 98% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Obdobná situace je i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností představovaly v Praze-Šeberově většinu úplné rodiny (53,4%), z nich pak většinu představují rodiny bezdětné – 52,1%. Dále následují domácnosti jednotlivců s 28,9%. V této městské části byla stejná skladba domácností i v roce 1991, kdy také převládaly úplné rodiny. V Praze celkem dlouhodobě převládaly domácnosti rodinné, následovaly rodiny jednotlivců. Tato situace přetrvala i v roce 2001, kdy se podíl domácností jednotlivců zvýšil. Velkou měrou narostl počet vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří.
4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností
V základním rozdělení domácností podle počtu členů v této městské části, stejně jako i v roce 1991, jsou u všech kategorií nejčastější domácnosti úplných rodin. Jejich zastoupení klesá na úkor rodin jednotlivců. Podíl domácností s více členy trvale klesá.
Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Šeberov
Domácnosti s počtem členů v % 12345 a více Bytové domácnosti 1991 16,0 24,1 20,4 25,3 14,3 2001 22,1 23,1 21,2 21,2 12,4 Hospodařící domácnosti 1991 21,0 28,7 18,8 22,8 8,8 2001 29,5 25,1 20,7 17,7 7,0 Cenzové domácnosti 1991 22,6 31,4 17,6 21,2 7,1 2001 28,9 26,9 21,7 17,1 5,4
V 23% bytových domácností žijí jen dvě osoby, následují bytové domácnosti jednotlivců s 22,1%. Po 21,2% bytů mají shodně tři a čtyři osoby a na pět či více osob zbývá 12,4%. U hospodařících domácností narůstá dominance domácností jednotlivců nejvýrazněji. Jejich podíl se již blíží třetině všech hospodařících domácností. U cenzových domácností dominují 2 osoby v domácnosti.
4.2.3 Cenzové domácnosti
Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci městské části. Zvyšuje se všeobecně počet rodin bez závislých dětí. Souvisí to s poklesem porodnosti a také s tím, že populačně silné ročníky osob narozených koncem 70. let dospívají, takže opouštějí kategorii závislých dětí. Mezi rodinnými domácnostmi v MČ Praha-Šeberov rodiny bez závislých dětí v roce 2001 představovaly více než polovinu všech úplných rodin (52,1%).
70 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Šeberov a Hl. m. Praze
24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8
Hl.m. Praha
MČ Praha Šeberov
27,8 25,6 5,1 9,8 2,8 28,9
0% 25% 50% 75% 100%
Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců
Nejčastějším typem cenzové domácnosti v Praze-Šeberově byla domácnost jednotlivců, následovaná domácností úplných rodin bez dětí 27,8% a s dětmi 25,6%. Pro sociální situaci je také podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým nebo dospělým). Úplné rodiny představovaly v Praze-Šeberově v roce 2001 většinu. Bylo to 53,4% ze všech cenzových domácností.
Tab.4.2.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Šeberov
Úplné Neúplné 1991 2001 1991 2001 Rodiny celkem počet 298 359 68 100 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 136 187 25 34 podíl v % 45,6 52,1 36,8 34,0 s 1 dítětem počet 63 93 28 40 podíl v % 21,1 25,9 41,2 40,0 se 2 dětmi počet 82 68 14 22 podíl v % 27,5 18,9 20,6 22,0 se třemi a více dětmi počet 17 11 1 4 podíl v % 5,7 3,1 1,5 4,0
Stejně jako v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (25,9%). V cenzu roku 1991 byl podíl rodin se dvěma dětmi hned za bezdětnými rodinami. Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností v Praze činil 28%. V této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Rodiny se závislými dětmi v Praze-Šeberově představovaly nejčastější rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 došlo i zde k úbytku v procentních bodech. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti.
SLDB 2001 – PRAHA 11 71 Tab.4.2.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Šeberov
1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 108 100,0 194 100,0 v tom: bydlící samostatně 71 65,7 128 66,0 spolubydlící s jinou CD 31 28,7 60 30,9 podnájemníci 6 5,6 6 3,1
V domácnostech jednotlivců vedou osoby bydlící samostatně – 66%, oproti roku 1991 se zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD.
4.2.4 Vybavení domácností
Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.
Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Šeberov
z toho podíl domácnosti vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilnim na internet
MČ Praha-Šeberov 571 377 93 209 41 249 170 97 118 42
Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Šeberov v % 100,0 66,0 16,3 36,6 7,2 43,6 29,8 17,0 20,7 7,4 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8
Z tohoto přehledu vidíme srovnání vybavenosti domácností Praze-Šeberově s celopražským průměrem. Ve všech typech vybavení je MČ Praha-Šeberov nad celopražským průměrem. Protože domovní fond tvoří hlavně rodinné domky, vybavenost domácností rekreačními objekty je hluboko pod celopražským průměrem.
4.2.5 Shrnutí
Základním rysem ve složení domácností pro MČ Prahy-Šeberov jsou domácnosti úplných rodin (celkem 53,4%), následuje vysoké zastoupení domácností jednotlivců. V posledním desetiletí šlo zejména o zvýšení počtu domácností jednotlivých osob v produktivním věku. Na druhé straně klesly v průběhu devadesátých let počty i podíly domácností osob ve věku důchodovém. Úplná vybavenost domácností v MČ Praha-Šeberov je o 2,4 procentních bodů pod celopražským průměrem díky neexistenci rekreačních budov.
72 SLDB 2001 – PRAHA 11 4.3 Domácnosti – městská část Praha-Újezd
4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností
V Praze-Újezdě během let 1991–2001 se zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností na základě vysokého přírůstku obyvatel (1 294 osob tj. 262%). Rovněž Újezd je městskou částí rodinného typu.
Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Újezd
Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Bytové domácnosti celkem 149 670 100,0 100,0 3,20 2,59 v tom: s 1 CD 113 619 75,8 92,4 2,88 2,45 se 2 a více CD 36 51 24,2 7,6 4,19 4,27 Hospodařící domácnosti celkem 183 733 100,0 100,0 2,68 2,42 v tom: s 1 CD 175 726 95,6 99,0 2,62 2,40 se 2 a více CD 8 7 4,4 1,0 4,00 4,71 Cenzové domácnosti celkem 191 740 100,0 100,0 2,57 2,40 v tom: úplné rodiny 126 379 66,0 51,2 3,15 3,15 bez závislých dětí 61 156 48,4 41,2 2,36 2,44 se závislými dětmi 65 223 51,6 58,8 3,89 3,65 neúplné rodiny 23 133 12,0 18,0 2,26 2,52 bez závislých dětí 13 27 56,5 20,3 2,00 2,37 se závislými dětmi 10 106 43,5 79,7 2,60 2,56 vícečlenné nerodinné domácnosti 0 15 0,0 2,0 0,00 2,47 domácnosti jednotlivců 42 213 22,0 28,8 1,00 1,00
U bytových domácností se zvýšil podíl těch, v nichž bydlí pouze jedna hospodařící domácnost (ze 75,8% na 92,4%). Zatímco v roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě téměř 24,2% domácností, které nehospodařily společně, v roce 2001 to bylo jen 7,6%. Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. V roce 2001 v Praze- Újezdě téměř 100% hospodařících domácností (bez 1%) tvořila samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly v Praze-Újezdě většinu úplné rodiny (51,2%), z nich pak většinu představují rodiny se závislými dětmi – 58,8%. Dále následují domácnosti jednotlivců s 28,8%.
4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností
V základním rozdělení domácností podle počtu členů v této městské části, stejně jako i v roce 1991, byly u všech kategorií nejčastější domácnosti úplných rodin. Jejich zastoupení klesá na úkor rodin jednotlivců. Podíl domácností s více členy trvale klesá.
Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Újezd
Domácnosti s počtem členů v % 12345 a více Bytové domácnosti 1991 10,1 24,8 21,5 22,1 21,5 2001 25,5 24,5 21,8 21,6 6,6 Hospodařící domácnosti 1991 18,0 32,8 20,8 19,7 8,7 2001 29,1 26,1 22,0 19,8 3,1 Cenzové domácnosti 1991 22,0 31,4 19,9 20,9 5,8 2001 28,8 26,9 22,0 19,7 2,6
SLDB 2001 – PRAHA 11 73 V téměř 25,5% bytových domácností žije jen jedna osoba, dalších 24,5% bytů obývají dvě osoby, následují bytové domácnosti tříčlenné a vícečlenné. U hospodařících domácností narůstá dominance domácností jednotlivců nejvýrazněji, jejich podíl se již blíží třetině všech hospodařících domácností. U cenzových domácností jsou na prvním místě rovněž jednotlivci. Velikost domácností v Praze-Újezdě se stále zmenšuje, varující je trvalý nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Podíl cenzových domácností jednotlivců je téměř 30%, což je o 8% méně než celopražský průměr.
4.3.3 Cenzové domácnosti
Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci městské části.
Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Újezd a Hl. m. Praze
24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8
Hl.m. Praha
MČ Praha Újezd
21,1 30,1 3,6 14,3 2,0 28,8
0% 25% 50% 75% 100%
Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců
Nejčastějším typem cenzové domácnosti v Praze-Újezdě byla úplná rodina (bez dětí 27,2% s dětmi 21,5%), následuje domácnost jednotlivce.
Tab.4.3.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Újezd
Úplné Neúplné 1991 2001 1991 2001 Rodiny celkem počet 126 379 23 133 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 61 156 13 27 podíl v % 48,4 41,2 56,5 20,3 s 1 dítětem počet 24 110 6 67 podíl v % 19,0 29,0 26,1 50,4 se 2 dětmi počet 39 105 4 32 podíl v % 31,0 27,7 17,4 24,1 se třemi a více dětmi počet 2 8 - 7 podíl v % 1,6 2,1 - 5,3
74 SLDB 2001 – PRAHA 11 Pro sociální situaci je také podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým nebo dospělým). Úplné rodiny bez dětí představovaly v Praze-Újezdě v roce 2001 většinu, tj. 41,2%. V procentuálním vyjádření složení rodin kopíruje rok 1991, kdy rovněž převládaly rodiny bez dětí. Teprve potom následovaly rodiny se závislými dětmi. Při minulém sčítání rodiny se dvěma závislými dětmi, v roce 2001 to byly rodiny s 1 dítětem. Mezi rodinami s dětmi bylo nejvíce úplných rodin, a to skoro 52%, ze všech rodin s dětmi. V roce 2001 se tento podíl zvýšil na skoro 59%.
Tab.4.3.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Újezd
1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 42 100,0 213 100,0 v tom: bydlící samostatně 25 59,5 176 82,6 spolubydlící s jinou CD 13 31,0 31 14,6 podnájemníci 4 9,5 6 2,8
Podle složení domácností jednotlivců lze usuzovat, že procentuální podíl osob bydlících samostatně stoupá.
4.3.4 Vybavení domácností
Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností a jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.
Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Újezd
z toho podíl domácnosti vybavených osobním Bytové telefonem osobním počítačem automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilnim na internet
MČ Praha-Újezd 670 440 81 258 20 338 230 133 253 108
Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Újezd v % 100,0 65,7 12,1 38,5 3,0 50,4 34,3 19,9 37,8 16,1 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8
Z tohoto přehledu vidíme srovnání vybavenosti domácností v Praze-Újezdě s celopražským průměrem. Ve všech typech vybavení je MČ Praha-Újezd nad celopražským průměrem. Výjimkou je pouze telefon s pevnou linkou a mobilní telefon. I u rekreačních objektů vybavenost domácností v Praze 11 odpovídá celopražskému průměru. Více než 16% domácností v Praze-Újezdě má plnou vybavenost (tzn., že je vybaveno automobilem, telefonem, počítačem a vlastním rekreačním objektem) a to je více než 6 procentních bodů nad celopražským průměrem.
SLDB 2001 – PRAHA 11 75 4.3.5 Shrnutí
Základním rysem ve složení domácností pro MČ Prahy-Újezd 11 je vysoké zastoupení úplných rodin se závislými dětmi, následují domácností jednotlivců. Je to jeden z pozitivních jevů k porovnání s hl. m. Prahou, kdy více než třetinu domácností zastupují rodiny jednotlivců. Vybavenost domácností v MČ Prahy-Šeberov je o něco málo vyšší než je celopražský průměr.
4.4 Domácnosti – městská část Praha-Křeslice
4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností
I v Praze-Křeslicích, jako v nejmenší MČ správního obvodu Prahy 11, se během let 1991–2001 zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností, přičemž se počet obyvatel v MČ Praha-Křeslic zvýšil o 108 osob tj. o 46%. U bytových domácností se snížil procentní podíl těch, v nichž bydlí pouze jedna hospodařící domácnost. Domácností, které nehospodařily společně a bydlelo v jednom bytě se zvýšily o jeden procentní bod. U hospodařících domácností podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více jednotek společně, je mizivý.
Tab.4.4.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Křeslice
Domácnosti Průměrný počet členů Struktura domácností v % celkem domácnosti 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Bytové domácnosti celkem 83 110 100,0 100,0 2,78 3,03 v tom: s 1 CD 74 97 89,2 88,2 2,61 2,82 se 2 a více CD 9 13 10,8 11,8 4,22 4,54 Hospodařící domácnosti celkem 93 120 100,0 100,0 2,51 2,83 v tom: s 1 CD 93 116 100,0 96,7 2,51 2,77 se 2 a více CD 0 4 0,0 3,3 0,00 4,50 Cenzové domácnosti celkem 93 124 100,0 100,0 2,51 2,75 v tom: úplné rodiny 60 89 64,5 71,8 3,13 3,25 bez závislých dětí 28 44 46,7 49,4 2,36 2,57 se závislými dětmi 324553,350,63,813,91 neúplné rodiny 9 12 9,7 9,7 2,33 2,42 bez závislých dětí 2 5 22,2 41,7 2,00 2,80 se závislými dětmi 7 777,858,32,432,14 vícečlenné nerodinné domácnosti 0 0,0 0,00 domácnosti jednotlivců 24 23 25,8 18,5 1,00 1,00
Ve struktuře cenzových domácností představovaly v Praze-Újezdě většinu úplné rodiny (71,8%), z nich pak nejvíce rodiny se závislými dětmi – 50,6%. Dále následují domácnosti jednotlivců s 18,5%. V této městské části byla stejná skladba domácností i v roce 1991, kdy také převládaly úplné rodiny.
4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností
V Praze-Křeslicích u bytových a hospodařících domácností převládají domácnosti se čtyřmi členy, pouze u cenzových domácností dominují 2 osoby. Při předchozím cenzu v roce 1991 u všech tří typů domácností převládaly domácnosti dvoučlenné.
76 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.4.4.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Křeslice
Domácnosti s počtem členů v % 12345 a více Bytové domácnosti 1991 21,7 22,9 22,9 20,5 12,0 2001 16,4 21,8 19,1 28,2 14,5 Hospodařící domácnosti 1991 25,8 28,0 22,6 17,2 6,5 2001 19,2 25,0 18,3 29,2 8,3 Cenzové domácnosti 1991 25,8 28,0 22,6 17,2 6,5 2001 18,5 29,0 17,7 28,2 6,5
Podíl cenzových domácností je menší než v Praze celkem a je zřejmé, že v okrajových částech hlavního města jsou cenzové domácnosti méně časté.
4.4.3 Cenzové domácnosti
Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci městské části.
Graf 4.4.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Křeslice a Hl. m. Praze
24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8
Hl.m. Praha
MČ Praha Křeslice
35,5 36,3 4,0 5,6 18,5 0,0
0% 25% 50% 75% 100%
Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné domácnosti se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců
Nejčastějším typem cenzové domácnosti v Praze-Křeslicích byla úplná rodina (bez dětí 35,5%, s dětmi 36,3%), následuje domácnost jednotlivce.
SLDB 2001 – PRAHA 11 77 Tab.4.4.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Křeslice
Úplné Neúplné 1991 2001 1991 2001 Rodiny celkem počet 60 89 9 12 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 28 44 2 5 podíl v % 46,7 49,4 22,2 41,7 s 1 dítětem počet 13 23 4 7 podíl v % 21,7 25,8 44,4 58,3 se 2 dětmi počet 15 18 3 - podíl v % 25,0 20,2 33,3 - se třemi a více dětmi počet 4 4 - - podíl v % 6,7 4,5 - -
V celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Totéž platí i pro MČ Praha-Křeslice při sčítání v roce 1991 i 2001. V roce 1991 následují rodiny se dvěma dětmi, o deset let později rodiny jen s jedním dítětem.
Tab.4.4.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Křeslice
1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 24 100,0 23 100,0 v tom: bydlící samostatně 20 83,3 19 82,6 spolubydlící s jinou CD 4 16,7 4 17,4 podnájemníci - - - -
Většina osob v domácnosti jednotlivců bydlí samostatně, podnájemníci v malé MČ vůbec nejsou.
4.4.4 Vybavení domácností
Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.
78 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.4.4.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Křeslice
z toho podíl domácnosti vybavených osobním Bytové telefonem osobním počítačem automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilnim na internet
MČ Praha-Křeslice 110 73 15 48 7 39 23 12 17 5
Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Křeslice v % 100,0 66,4 13,6 43,6 6,4 35,5 20,9 10,9 15,5 4,5 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8
Z tohoto přehledu vidíme srovnání vybavenosti domácností Prahy-Křeslic s celopražským průměrem. Ve všech typech vybavení je MČ Praha-Křeslice srovnatelná s Prahou celkem. Pouze u rekreačních objektů je hluboko pod celopražským průměrem, z toho důvodu, že domovní fond tvoří převážně rodinné domky a potřeba rekreace tak odpadá.
4.4.5 Shrnutí
Základním rysem ve složení domácností pro MČ Prahy-Křeslic je vysoké zastoupení domácností se závislými dětmi, následují domácností jednotlivců. Je to jeden z pozitivních jevů v porovnání s hl. m. Prahou, kdy více než třetinu domácností zastupují rodiny jednotlivců. Vybavenost domácností v MČ Prahy-Křeslice je srovnatelné s celopražským průměrem.
5 DOMY A BYTY
V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy.
Domy • mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty vůbec domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt (byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů - rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), - bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), - ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty). Domy z hlediska obydlenosti dělíme na - obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, - neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního
SLDB 2001 – PRAHA 11 79 fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce.
Byty • vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je-li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s touto metodikou se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu – v roce 2001 byly do obytné plochy 2 bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 – 7,9 m , které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné z důvodu metodických změn údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů – v roce 2001 byly vůbec druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty, sem zahrnujeme - nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod., - rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.
5.1 Domy a byty – městská část Praha 11
5.1.1 Domovní fond
Podle výsledků SLDB v MČ Praha 11 bylo 2 770 domů určených k bydlení a z toho 2 629 jich bylo trvale obydlených. V MČ Praha 11 tvoří většinu obytného fondu rodinné domy. Bytových domů bylo 44,3%, čili méně než polovina z domovního fondu, ale v roce 2001 se v nich nacházelo téměř 95% všech bytů této městské části. V celopražském žebříčku z 57 MČ Prahy je MČ Praha 11 na prvním místě v počtu panelových domů. 53,3% domovního fondu tvoří rodinné domy, ve kterých bylo 5,2% bytů. Jen nepatrnou část představovaly tzv. ostatní domy. Složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této nejrozsáhlejší panelové výstavby v hlavním městě.
Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 11
v tom trvale obydlené neobydlené Domy celkem v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 2 528 2 447 1 263 51,6 1 119 45,7 65 2,7 81 3,2 2001 2 770 2 629 1 402 53,3 1 165 44,3 62 2,4 141 5,1 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 242 182 139 x 46 x -3 x 60 x
80 SLDB 2001 – PRAHA 11 Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby zvýšil o 139 rodinných domů a o 46 bytových domů. Počet neobydlených domů určených k bydlení se zvýšil téměř o dvojnásobek. Počet trvale obydlených bytových domů se celkově zvýšil o 46 domů, ale podíl na domech celkem se snížil o 1,4 procentního bodu. Rodinných domů v obou ukazatelích naopak mírně přibylo. Z důvodů změny metodického vymezení rodinného domu mohly některé větší rodinné domy přejít z původního určení bytový 2 dům do domů rodinných (v roce 1991 byl rodinný dům vymezen maximální celkovou plochou 150 m a v roce 2001 toto omezení bylo nahrazeno jinými charakteristikami – viz. Metodika), i zde je možno hledat jeden z důvodů nárůstu počtu rodinných domů. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.
Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 11
Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených obydlených (část) trvale obvodu domů Celkem rodinných bytových domů obydlených k 3.3.1991 domů domů 1991 - 2001 domů
Háje - střed 454 532 494 368 121 40 Hostivařská pláž ------Milíčov 108 111 109 33 73 1 Jižní Město - Háje 89 90 90 - 85 1 Jižní Město - Na Větrníku 88 88 88 - 85 0 Háje 5 UO 739 821 781 401 364 42 Michelský les ------Spořilov I 28 31 29 28 1 1 Horní Roztyly - 3 1 1 - 1 Chodovec 36 53 53 16 34 17 Chodov-východ 356 411 375 362 10 19 Chodov-jih 22 19 19 1 16 -3 Chodov-západ 508 557 509 504 2 1 U Chodova 115 113 113 - 109 -2 J.Město-Nad Šeberovem 140 137 136 - 130 -4 J.Město-Na Hlinkách 89 87 86 - 81 -3 J.Město-Hoření Opatov 61 59 59 - 55 -2 J.Město-Dolení Opatov 76 76 75 - 71 -1 V Hájku 28 156 148 70 76 120 U lesa 121 117 117 - 112 -4 Rybníky ------U tvrze 126 128 126 17 104 0 Na jelenách 2 2 2 2 - 0 Chodov 17 UO 1 708 1 949 1 848 1 001 801 140 MČ Praha 11 celkem 22 UO 2 447 2 770 2 629 1 402 1 165 182
Z celkového přírůstku 182 domů se nejvíce bytových i rodinných domů nachází v urbanistickém obvodu V Hájku – 120 a Háje-střed – 40 domů. 1402 rodinných domů tvoří tradiční vesnické domky původních obcí Chodova a Hájů a táhlé soubory řadových domků, jimiž je lemována panelová zástavba této městské části.
5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů
Ke změnám v základních charakteristikách domovního fondu v MČ Praha 11 dochází jen minimálně. V Praze 11 převládá zástavba osmi až dvanácti podlažních panelových domů. Největší podíl těchto domů je zde ze 70. – 80. let dvacátého století. V období po 1. světové válce stálo na území dnešní MČ Praha 11 jen 10 domů, do roku 1945 to bylo 379 domů a do cenzu roku 1980 již 1198 domů.
SLDB 2001 – PRAHA 11 81 V základním technickém vybavení domů nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť má 98,8%, vodovod 99,5% a plyn trvale 89,7% domů. Nedostatky v technickém vybavení se týkají původní zástavby Prahy 11. Ústřední topení mělo v roce 2001 přes 93% domů. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v rozdělení podle vlastnictví.
Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 11
Počet domů Podíl v % z toho z toho celkemrodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy
Trvale obydlené domy 2 770 1 530 1 167 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 1 367 1 358 9 49,4 88,8 0,8 obec, stát 475 5 419 17,1 0,3 35,9 stavební bytové družstvo 365 1 364 13,2 0,1 31,2 ostatní vlastníci 403 24 369 14,5 1,6 31,6 nezjištěno 160 142 6 5,8 9,3 0,5
Většinu trvale obydlených rodinných domů podléhajících sčítání v roce 2001 v MČ Praha 11 vlastnily soukromé fyzické osoby, jen 2% měly jiného vlastníka. Bytové domy byly z 36% ve vlastnictví státu, větší část domovního fondu patřila bytovým družstvům a ostatním vlastníkům. Probíhající privatizace domů ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách – právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Dohromady oba tyto typy vlastnictví představují větší podíl než vlastnictví obce respektive státu.
Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 11 a Hl. m. Praze
100
80
60 % 40
20
0 MČ Praha 11 Hl.m. Praha MČ Praha 11 Hl.m. Praha
rodinné domy bytové domy
soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno
Pokud ze srovnání vyloučíme rodinné domy, které v Praze celkem představovaly 63% všech sečtených domů a jsou z 96% ve vlastnictví soukromých fyzických osob (v MČ Praha 11 je to 98%) a soustředíme se na domy bytové, zjistíme, že v celopražském průměru je rozdělení podle vlastníků bytových domů rozdílné od MČ Praha 11. Soukromé fyzické osoby i v rámci celé Prahy vlastní cca stejný podíl bytových domů jako obce resp. stát. Oproti tomu v MČ Praha 11 je 36% bytových domů ve vlastnictví obce resp. státu, následují ostatní vlastníci a vlastníci družstevní – oba přes 31%. Vlastnictví soukromé je u bytových domů v MČ Praha 11 mizivé a nedosahuje ani 1%. Toto srovnání je uváděno pouze pro ilustraci, protože i celopražský průměr je ovlivněn rozsáhlými sídlištními komplexy.
82 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 11
Podíl v % Průměrný počet Počet domů bytů bytů na 1 dům domů bytů 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Trvale obydlené domy 2 629 31 840 100,0 100,0 100,0 100,0 12,64 12,11 z toho: rodinné domy 1 402 1 653 50,0 53,3 4,8 5,2 1,22 1,18 bytové domy 1 165 30 118 44,3 44,3 94,8 94,6 27,07 25,85
Co do velikosti trvale obydlených domů a podle počtu bytů připadajících na dům, bylo složení domovního fondu v MČ Praha 11 stabilní. Stejně jako v roce 1991 měly cca 4 pětiny rodinných domů jeden byt a zbytek byty dva. Naprostá většina bytů se nachází v domech bytových. Od roku 1991 se mírně snížil průměrný počet bytů na jeden dům.
5.1.3 Bytový fond
Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení, lze zatím získat výhradně ze sčítání. V MČ Praha 11 bylo v roce 2001 sečteno 33 013 bytů, z nichž bylo 31 840 trvale obydlených a 1 173 neobydlených. Naprostá většina bytů se v Praze 11 nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 95% všech bytů. Ve srovnání let 1980 – 2001 zůstává procento trvale obydlených bytů téměř na stejné úrovni. Naopak u rodinných domů vzrostl v souladu s nárůstem jejich počtu i počet bytů v nich.
Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 11
trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních v trvale v ne- celkem celkem domech domech domech celkem obydlených obydlených počet v % počet v % počet v % domech domech 1991 31 947 31 379 1 469 4,7 29 796 95,0 114 0,4 568 568 - 2001 33 013 31 840 1 653 5,2 30 118 94,6 69 0,2 1 173 1 012 161
Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 1 066 461 184 x 322 x -45 x 605 444 161 v % 3,3 1,5 12,5 x 1,1 x -39,5 x 106,5 78,2 x
Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Nicméně automaticky to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Vzhledem ke skutečnosti, že část bytů vlastní soukromé subjekty, kde je pronajímání bytů v jejich kompetenci, je zde tato situace složitá. Srovnání s minulým cenzem není tedy možné.
SLDB 2001 – PRAHA 11 83 Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v Praze 11 a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha MČ Praha 11 celkem počet podíl počet podíl bytů v % bytů v %
Neobydlené byty 161 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 51 31,7 19 594 42,3 změna uživatele - - 2 147 4,6 slouží k rekreaci 8 5,0 105 0,2 přestavba bytu 14 8,7 2 998 6,5 dosud neobydlen po kolaudaci - - 2 169 4,7 pozůstalostní, soudní řízení - - 1 745 3,8 nezpůsobilý k bydlení 5 3,1 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 83 51,6 16 419 35,4
V hlavních rysech je struktura neobydlených bytů podle důvodů neobydlenosti v MČ Praha 11 velmi podobná situaci typické pro celé hlavní město.
Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 11 a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha
48,5% 31,7% 42,3% obydleny přechodně 51,6% slouží k rekreaci 5,0% MČ Praha 11 přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení 3,1% 8,7% ostatní důvody
0,2% 6,5% 2,6%
Pokud porovnáme MČ Praha 11 s hlavním městem vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je zde nižší než v Praze celkem. Z jiných či nezjištěných důvodů zde bylo neobydleno 51,6%, což je více než celopražský průměr. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukáže následující přehled.
84 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 11
Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 Celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných
Háje - střed 2 891 2 995 2 897 98 6 Hostivařská pláž - - - - - Milíčov 1 570 1 592 1 529 63 -41 Jižní Město - Háje 2 541 2 557 2 499 58 -42 Jižní Město - Na Větrníku 2 428 2 456 2 391 65 -37 Háje 5 UO 9 430 9 600 9 316 284 -114 Michelský les - - - - - Spořilov I 48 50 45 5 -3 Horní Roztyly - 1 1 - 1 Chodovec 387 597 544 53 157 Chodov-východ 567 573 555 18 -12 Chodov-jih 442 448 425 23 -17 Chodov-západ 646 668 653 15 7 U Chodova 2 793 2 800 2 711 89 -82 J.Město-Nad Šeberovem 3 732 3 770 3 721 49 -11 J.Město-Na Hlinkách 2 419 2 454 2 414 40 -5 J.Město-Hoření Opatov 2 127 2 158 2 063 95 -64 J.Město-Dolení Opatov 2 647 2 672 2 613 59 -34 V Hájku 392 1 254 1 206 48 814 U lesa 2 700 2 720 2 646 74 -54 Rybníky - - - - - U tvrze 3 047 3 085 2 925 160 -122 Na jelenách 222- - Chodov 17 UO 21 949 23 252 22 524 728 575 MČ Praha 11 celkem 22 UO 31 379 32 852 31 840 1 012 461
Za poslední desetiletí v MČ Praha 11 přibylo 461 bytů. Nárůst prokazuje pouze katastrální území Chodov – 575 bytů, v KÚ Háje došlo k celkovému úbytku 114 trvale obydlených bytů. Z celkových 22 urbanistických obvodů MČ Prahy 11 došlo u třinácti k úbytku, (nejvýrazněji v UO „U tvrze“ o 122 bytů), k přírůstku pouze u pěti OU (nejvýrazněji „V Hájku“ o 114 bytů).
5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů
Stáří bytového fondu v MČ Praha 11 navazuje na stáří domovního fondu, a v průběhu let se především z důvodů omezení staveb v této části hlavního města, mění jen minimálně. Největší podíl bytů je v domech z let 1947 – 1980, kterých je 46%. Významný podíl bytů, skoro 30%, bylo postaveno v letech 1981 – 1991. Co se týká technického vybavení bytů, v původní zástavbě se zvýšil podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou – z 13,8% bytů III. a IV. kategorie v roce 1991 na 1,2% v roce 2001. Vůbec byty v bytových domech byly postaveny v I.kategorii.
SLDB 2001 – PRAHA 11 85 Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 11
Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech
Byty celkem 31 379 100,0 31 840 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 30 952 56,8 31 498 98,9 99,3 92,3 98,6 II. kategorie 346 29,4 148 0,5 0,2 4,4 1,4 III. kategorie 43 8,0 19 0,1 0,0 1,0 - IV. kategorie 38 5,8 5 0,0 0,0 0,2 -
O zlepšené kvalitě trvale obydlených bytů můžeme mluvit pouze u necelých 400 bytů, které tvořily původní vesnické domky. S modernizací bytů souvisí i velikostní struktura bytového fondu. Celkově se průměrná 2 2 velikost bytu v MČ Praha 11 zvýšila o necelé 3 m . V roce 1991 připadalo na 1 byt 38,4 m , v roce 2001 2 to bylo 41,4 m obytné plochy. Na tomto zvýšení má podíl výstavba rodinných a řadových domů. Průměrná plocha bytu je v MČ Praha 11 srovnatelná s celopražským průměrem.
Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 11
1 60% 50% 40% 30%
5 a více 20% 2
10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech
4 3
Velikostní struktura bytů v bytových a rodinných domech je rozdílná. 53,3% rodinných domů ze všech domů 2 MČ Prahy 11 tvoří jen 5,2% bytů MČ Prahy 11. Tyto byty jsou v průměru o 25 m větší než byty v bytových domech a nejčastěji byly o 5 místnostech – 32%. V bytových domech bylo nejvíce třípokojových bytů – 52%, následují byty dvoupokojové – 25%. Byty s 1 obytnou místností představovaly 13% ze všech bytů.
Tab.5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 11
1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 31 379 100,0 31 840 100,0 z toho: 1 obytná místnost 4 922 15,7 4 223 13,3 2 pokoje 8 063 25,7 7 943 24,9 3 pokoje 15 112 48,2 16 011 50,3 4 pokoje 2 794 8,9 2 799 8,8 5 a více pokojů 488 1,6 623 2,0
86 SLDB 2001 – PRAHA 11 Také v rámci celé Prahy došlo, co do počtu obytných místností připadajících na byt, za uplynulých deset let k významným změnám. Podíl bytů s 1 místností se zde snížil. Také dvoupokojových bytů byl v Praze celkem nižší podíl (32%), třípokojové byty byly v Praze celkem zastoupeny nejsilněji (34%). Byty s více pokoji se v Praze celkem objevovaly také častěji a tvořily necelých 11%. Velmi důležitou charakteristikou bytu je právní důvod užívání. Většina bytů byla v roce 2001 v MČ Praha 11 nájemních, bylo jich 45% ze všech trvale obydlených bytů, 10,4% bytů je v osobním vlastnictvím a 36,6% bytů družstevních. Byt ve vlastním domě užívalo 1 399 vlastníků, to je 4,4% bytů. V hl. m. Praze je situace odlišná. Nejčastěji jsou i zde frekventovány nájemní byty, ale není jich ani polovina (47,2%), čtvrtinu představuje některá z forem družstevního vlastnictví a po desetině byty ve vlastním domě a v osobním vlastnictví.
5.1.5 Úroveň bydlení
Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v MČ Prahy 11 se postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se naopak snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel MČ Praha 11 má pro sebe téměř 2 1 celou obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 16 m .
Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 11
Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m
Domy úhrnem 1991 38,4 2,55 13,9 1,08 2001 41,1 2,62 16,1 0,97 Index 2001/1991 107,03 102,75 115,83 89,81
Ve srovnání s celopražským průměrem je ve většině ukazatelů MČ Praha 11 pod tímto průměrem. Na nižší 2 úrovni je i obytná plocha v m na 1 osobu. Byty v Praze 11 mají menší obytnou plochu a i co do počtu obytných místností jsou menší. V jednom bytě v MČ Praha 11 bydlí v průměru 2,53 osob, v Praze celkem to bylo 2,33 osob na byt. Na výši těchto průměrných ukazatelů úrovně bydlení má výrazný vliv i složení bytového a domovního fondu podle druhu domu. Tyto průměry se značně liší u bytů v domech bytových a domech rodinných. V rodinných domech jsou byty s větší plochou, více obytnými místnostmi. Oproti roku 1991 se zvýšil počet bytů celkem.
5.1.6 Shrnutí
Počet domů podléhajících SLDB 2001 se od roku 1991 zvýšil. V MČ Praha 11 je ze sčítacích domů větší podíl domů rodinných, většina bytů se však nachází v domech bytových. Většinu domů v této městské části tvoří domy s nájemnými byty. Vlastníkem domů je obec, včetně státního vlastnictví, následují domy s vlastnictvím družstevním. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené. Podle zjištění ze sčítání 37,7% z nich bylo obydleno přechodně. Stáří bytového fondu navazuje na stáří fondu domovního. Výrazně se zlepšila úroveň bydlení, převážná většina bytů jsou byty I. kategorie, nejčastějším typem je byt třípokojový.
SLDB 2001 – PRAHA 11 87 5.2 Domy a byty – městská část Praha-Šeberov
5.2.1 Domovní fond
Podle výsledků SLDB v Praze-Šeberově bylo 554 domů určených k bydlení a z toho 472 jich bylo trvale obydlených. V Praze-Šeberově tvoří většinu obytného fondu rodinné domy a jen 3,6% bytové domy. Nepatrnou část představují tzv. ostatní domy, pouze 1,5%. Toto složení obytného domovního fondu je dáno charakterem okrajové zástavby hlavního města.
Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Šeberov
v tom trvale obydlené neobydlené Domy celkem v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 425 360 354 98,3 6 1,7 - - 65 15,3 2001 554 472 448 94,9 17 3,6 7 1,5 82 14,8 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 129 112 94 x 11 x 7 x 17 x
Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby zvýšil o 94 rodinných domů a o 11 bytových domů. Počet neobydlených domů určených k bydlení byl téměř 15%. V roce 1991 nebyly sečteny žádné ostatní domy. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.
Tab.5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Šeberov
Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených obydlených (část) trvale obvodu domů Celkem rodinných bytových domů obydlených k 3.3.1991 domů domů 1991 - 2001 domů
Hrnčíře 170 287 239 235 3 69 Šeberov 190 266 232 212 14 42 Nad rybníčky ------U Hrnčířů - 1 1 1 - 1 V černém rybníce ------Lada ------Šeberov 6 UO 360 554 472 448 17 112 MČ Praha-Šeberov celkem 6 UO 360 554 472 448 17 112
Z celkového přírůstku 112 domů se většina rodinných i bytových domů nachází v urbanistickém obvodu Hrnčíře a Šeberov. Tradiční vesnické domky obcí Hrnčířů a Šeberova lemuje 94 nových rodinných domů a 17 nízkých bytových domů tak, aby nerušily ráz krajiny.
5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů
Ke změnám v základních charakteristikách domovního fondu v Praze-Šeberově téměř nedochází. Nejrozsáhlejší výstavba v MČ Šeberov proběhla mezi roky 1946-1980, kdy zde bylo 153 rodinných domků a pouze 3 bytové domy. Druhý stavební boom nastal od cenzu 1991 do 2001. V základním technickém vybavení domů nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť má 81%, vodovod 97,7% (dokonce 5,5% nemá vlastní splachovací WC a 5% koupelnu nebo sprchový kout).
88 SLDB 2001 – PRAHA 11 Plyn má trvale 64,6% domů. Nedostatky v technickém vybavení se týkají původní zástavby Prahy-Šeberova. Ústřední topení mělo v roce 2001 téměř 85% domů. Ani v domovním fondu nedošlo v rozdělení podle vlastnictví k významným změnám.
Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Šeberov
Počet domů Podíl v % z toho z toho celkemrodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy
Trvale obydlené domy 472 448 17 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 432 426 2 91,5 95,1 11,8 obec, stát 5 3 2 1,1 0,7 11,8 stavební bytové družstvo ------ostatní vlastrníci 29 15 13 6,1 3,3 76,5 nezjištěno 6 4 - 1,3 0,9 -
Většinu trvale obydlených rodinných domů podléhajících sčítání v roce 2001 v Praze-Šeberově vlastnily soukromé fyzické osoby, necelých 5% mělo jiného vlastníka. Bytové domy byly pouze z 12% ve vlastnictví státu, větší část domovního fondu patřila soukromé osobě a ostatním vlastníkům.
Graf 5.2.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Šeberov a Hl. m. Praze
100
80
60 % 40
20
0 MČ Pr aha Hl.m. Praha MČ Praha Hl.m. Praha Šeberov Šeberov
rodinné domy bytové domy
soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno
Pokud ze srovnání vyloučíme rodinné domy, které v Praze celkem představovaly 63% všech sečtených domů a jsou z 96% ve vlastnictví soukromých fyzických osob (v Praze-Šeberově je to 95%) a soustředíme se na domy bytové, zjistíme, že v Praze celkem a MČ Praha-Šeberov se projevila u dvou ze čtyř vlastníků určitá zvláštnost. Soukromé fyzické osoby jak v Praze-Šeberově tak i v rámci celé Prahy vlastní cca stejný podíl bytových domů jako obce resp. stát. Rozdíl je pouze v procentuálním podílu, v MČ Praha-Šeberov je to po 11,8% a v hl. l. Praze po 25%. Dalších 76,5% bytových domů v Šeberově vlastní ostatní vlastníci, družstevní vlastnictví v Šeberově vůbec není.
SLDB 2001 – PRAHA 11 89 Tab.5.2.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Šeberov
Podíl v % Průměrný počet Počet domů bytů bytů na 1 dům domů bytů 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Trvale obydlené domy 472 571 100,0 100,0 100,0 100,0 1,34 1,21 z toho: rodinné domy 448 469 98,9 94,9 95,0 82,1 1,28 1,05 bytové domy 17 68 1,7 3,6 5,0 11,9 4,00 4,00
Co do velikosti trvale obydlených domů podle počtu bytů připadajících na dům je složení domovního fondu v Praze-Šeberově stabilní. Tak jako i v roce 1991 byla i při SLDB 2001 převážná většina rodinných domů s jedním bytem. V rodinných domech se také nachází naprostá většina bytů. Sedmnáct bytových domů v průměru o 4 bytových jednotkách tvoří jen necelých 12% z trvale obydlených bytů.
5.2.3 Bytový fond
Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V MČ Praha-Šeberov bylo v roce 2001 celkem sečteno 698 všech bytů, 571 jich bylo trvale obydlených a 127 neobydlených. V bytových domech se zde nacházelo 11,9% trvale obydlených bytů, v rodinných domech 86,9% a jen minimální podíl bytů byl v domech ostatních. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 45,1%, ale počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 40,3%.
Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Šeberov
trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních v trvale v ne- celkem celkem domech domech domech celkem obydlených obydlených počet v % počet v % počet v % domech domech 1991 481 407 385 94,6 22 5,4 - - 74 74 - 2001 698 571 496 86,9 68 11,9 7 1,2 127 45 82
Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 217 164 111 x 46 x 7 x 53 -29 82 v % 45,1 40,3 28,8 x 209,1 x x x 71,6 -39,2 x
Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Nicméně automaticky to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené. Srovnání s minulým cenzem není tedy možné.
90 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.2.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Šeberov a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha MČ Praha-Šeberov celkem počet podíl počet podíl bytů v % bytů v %
Neobydlené byty 45 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 16 35,6 19 594 42,3 slouží k rekreaci - - 105 0,2 přestavba bytu - - 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 1 2,2 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 28 62,2 22 480 48,5
V hlavních rysech je struktura neobydlených bytů podle důvodů neobydlenosti v Praze-Šeberově velmi podobná situaci typické pro celé hlavní město.
Graf 5.2.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Šeberov a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha
48,5% 35,6% 42,3% obydleny přechodně MČ Praha Šeberov slouží k rekreaci přestavba bytu 62,2% 2,2% nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody
0,2% 6,5% 2,6%
Pokud porovnáme Prahu-Šeberov s hlavním městem vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je zde nižší než v Praze celkem. Z jiných či nezjištěných důvodů zde bylo neobydleno 62,2%, což je více než celopražský průměr. Jedním z důvodů neobydlených bytů může být ten fakt, že do nově postavených domů se dosud nenastěhovali jejich majitelé. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukáže následující přehled.
SLDB 2001 – PRAHA 11 91 Tab.5.2.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Šeberov
Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 Celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných
Hrnčíře 187 266 263 3 76 Šeberov 220 349 307 42 87 Nad rybníčky - - - - - U Hrnčířů - 1 1 - 1 V černém rybníce - - - - - Lada - - - - - Šeberov 6 UO 407 616 571 45 164 MČ Praha-Šeberov celkem 6 UO 407 616 571 45 164
Za poslední desetiletí přibylo v MČ Praha-Šeberov 164 bytů. Výraznější nárůst prokazuje katastrální území Šeberov a Hrnčíře. K úbytku trvale obydlených bytů nedošlo ani v jednom UO MČ Praha-Šeberova. Největší podíl neobydlených bytů nacházíme v UO Šeberov činí téměř 93% z celkového počtu všech neobydlených bytů této MČ.
5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů
Stáří bytového fondu navazuje na stáří domovního fondu. Co se týká technického vybavení bytů, v původní zástavbě se zvýšil podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou, z 13,8% bytů III. a IV. kategorie v roce 1991 na 2,6% v roce 2001.
Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Šeberov
Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech
Byty celkem 407 100,0 571 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 283 56,8 501 87,7 91,2 88,1 28,6 II. kategorie 90 29,4 42 7,4 2,9 8,1 . III. kategorie 10 8,0 11 1,9 2,9 1,8 . IV. kategorie 24 5,8 4 0,7 1,5 0,6 .
O zlepšené kvalitě trvale obydlených bytů můžeme mluvit pouze u původních vesnických domků. S modernizací bytů souvisí i velikostní struktura bytového fondu. Celkově se průměrná velikost bytu v Praze- 2 2 2 Šeberově zvýšila o téměř 14 m . V roce 1991 připadalo na 1 byt 60,6 m , v roce 2001 to bylo 74,4 m obytné plochy. Na tomto zvýšení má podíl výstavba rodinných a řadových domů. Ve srovnání s celopražským průměrem je v Praze-Šeberov průměrná plocha bytu vyšší.
92 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 5.2.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Šeberov
1 40%
30%
20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech
4 3
Nejčastějším typem bytu byl byt o 5 pokojích v rodinných domech, jen o 1,5% méně bylo bytů třípokojových v bytových domech.
Tab.5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Šeberov
1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 407 100,0 571 100,0 z toho: 1 obytná místnost 18 4,4 26 4,6 2 pokoje 84 20,6 87 15,2 3 pokoje 139 34,2 152 26,6 4 pokoje 89 21,9 133 23,3 5 a více pokojů 77 18,9 155 27,1
Tak jako v rámci celé Prahy došlo i v Praze-Šeberově k určitým změnám V Praze celkem jsou nejsilněji zastoupeny třípokojové byty (34%), následují byty se dvěma pokoji (32%). V Praze-Šeberově jsou nejčastěji zastoupeny pětipokojové byty (27%), následují byty o 3 pokojích (téměř 27%). Před 10 lety to byly byty třípokojové (34%) a čtyřpokojové (22%). Velmi důležitou charakteristikou bytu je právní důvod užívání. Většina bytů byla v roce 2001 v Praze- Šeberově ve vlastním domě, bylo jich 73,6% ze všech trvale obydlených bytů, 7,7% bytů je v osobním vlastnictvím a 5,6% je bytů nájemních.
5.2.5 Úroveň bydlení
Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v Praze-Šeberově se postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se naopak snižuje.
SLDB 2001 – PRAHA 11 93 Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Šeberov
Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m
Domy úhrnem 1991 60,6 3,37 19,9 0,90 2001 74,4 3,73 25,2 0,79 Index 2001/1991 122,77 110,68 126,63 87,78
Ve srovnání s celopražským průměrem je ve většině ukazatelů Praha-Šeberov nad tímto průměrem. Byty v Praze-Šeberov mají větší obytnou plochu a i co do počtu obytných místností jsou větší. V jednom bytě v Praze-Šeberově bydlí v průměru 2,86 osob a v Praze celkem to bylo 2,33 osob na byt.
5.2.6 Shrnutí
Počet domů podléhajících SLDB 2001 se od roku 1991 zvýšil. V Praze-Šeberově je větší podíl domů rodinných, kde je i většina bytů. Naprostou většinou v této městské části tvoří domy v osobních vlastnictvím. Vlastníkem nájemních domů je obec, domy s vlastnictvím družstevním v této MČ nejsou. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené, ty jsou z části obydleny přechodně. Stáří bytového fondu navazuje na stáří fondu domovního. Výrazně se zlepšila úroveň bydlení, 87,7% bytů jsou byty I. kategorie, nejčastějším typem je byt pětipokojový.
5.3 Domy a byty - městská část Praha-Újezd
5.3.1 Domovní fond
Z výsledků SLDB 2001 víme, že v Praze-Újezdě bylo 359 domů určených k bydlení a z toho 302 jich bylo trvale obydlených a 57 neobydlených. V Praze-Újezdě 86,4% tvoří domy rodinné a 13,2% domy bytové. Ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem tvoří 0,3% a je to pouze 1 dům.
Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Újezd
v tom trvale obydlené neobydlené Domy celkem v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 168 149 145 97,3 2 1,3 2 1,3 19 11,3 2001 359 302 261 86,4 40 13,2 1 0,3 57 15,9 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 191 153 116 x 38 x -1 x 38 x
Během 10 let od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, zvýšil o 191 domů, z nich bylo 153 trvale obydlených. Počet domů neobydlených vzrostl celkem o 38 domů. V roce 1991 to bylo 11,3% neobydlených domů, v roce 2001 jich bylo již 15,9%. Na 13,2% se zvýšil počet bytových domů. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů – dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.
94 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Újezd
Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených obydlených (část) trvale obvodu domů Celkem rodinných bytových domů obydlených k 3.3.1991 domů domů 1991 - 2001 domů
Kateřinky 100 238 192 151 40 92 Újezd 49 121 110 110 - 61 Milíčovský les ------Na Formance ------Újezd 4 UO 149 359 302 261 40 153 MČ Praha-Újezd celkem 4 UO 149 359 302 261 40 153
Celkový přírůstek 153 domů jak bytových tak rodinných se nachází v urbanistických obvodech Kateřinky a Újezd. Tvoří je tradiční vesnické domky, které jsou lemovány novou zástavbou rodinných domů.
5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů
Stavební boom v této MČ vypuknul až v letech 1991 – 2001, kdy přibylo 42,6% z celkového počtu domů. V základním technickém vybavení domů nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť má 98,8%, vodovod 99,5% a plyn má trvale kolem 89,7% domů. Nedostatky v technickém vybavení se týkají původní zástavby Prahy-Újezda. Ústřední topení mělo v roce 2001 přes 93% domů. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v rozdělení podle vlastnictví.
Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Újezd
Počet domů Podíl v % z toho z toho celkemrodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy
Trvale obydlené domy 359 316 41 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 259 258 - 72,1 81,6 - obec, stát stavební bytové družstvo 37 - 37 10,3 - 90,2 ostatní vlastrníci 5 2 3 1,4 0,6 7,3 nezjištěno 58 56 1 16,2 17,7 2,4
Většinu trvale obydlených rodinných domů podléhajících sčítání v roce 2001 v Praze-Újezdě vlastnily soukromé fyzické osoby, jen 0,6% měly jiného vlastníka. Bytové domy byly z 90,2% ve vlastnictví bytových družstev a 7,3% domů patřilo ostatním vlastníkům. Do skupiny nezjištěno jsou zahrnuty domy s dalšími typy vlastnictví.
SLDB 2001 – PRAHA 11 95 Graf 5.3.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Újezd a Hl. m. Praze
100
80
60 % 40
20
0 MČ Praha Újezd Hl.m. Praha MČ Praha Újezd Hl.m. Praha
rodinné domy bytové domy
soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno
Pokud srovnáme rodinné domy, které v Praze celkem představovaly 63% všech sečtených domů a jsou z 96% ve vlastnictví soukromých fyzických osob, je v Praze-Újezdě je tento podíl nižší, ale jen proto, že 17,7% bylo udáváno jako nezjištěno. Pokud se soustředíme na domy bytové, zjistíme, že v celopražském průměru je rozdělení podle vlastníků bytových domů naprosto odlišné. Soukromé fyzické osoby v rámci celé Prahy vlastní cca stejný podíl bytových domů jako obce resp. stát a činí pro oba vlastníky po 25%. Oproti tomu v Praze-Újezdě přes 90% bytových domů je ve vlastnictví bytových družstev a obec resp. stát v této MČ nevlastní ani jeden bytový dům.
Tab.5.3.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Újezd
Podíl v % Průměrný počet Počet domů bytů bytů na 1 dům domů bytů 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Trvale obydlené domy 302 670 100,0 100,0 100,0 100,0 1,11 2,22 z toho: rodinné domy 261 277 97,3 86,4 97,6 41,3 1,12 1,06 bytové domy 40 392 1,3 13,2 1,2 58,5 1,00 9,80
V oblasti UO Kateřinky se od roku 2001 do SLDB 2001 vystavělo 40 bytových domů s průměrným počtem 10 bytů na 1 dům, a tak se oproti roku 1991 obrátil podíl bytů v rodinných domech ve prospěch domů bytových.
5.3.3 Bytový fond
V MČ Praha-Újezd bylo při SLDB 2001 celkem 858 bytů, z toho 670 obydlených trvale a 188 neobydlených. V bytových domech se nachází 58,5% trvale obydlených bytů, v rodinných domech 41,3% a pouze 1 byt, tj. 0,1%, byl v domech ostatních.
96 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Újezd
trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních v trvale v ne- celkem celkem domech domech domech celkem obydlených obydlených počet v % počet v % počet v % domech domech 1991 166 149 145 97,3 2 1,3 2 1,3 17 17 - 2001 858 670 277 41,3 392 58,5 1 0,1 188 131 57
Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 692 521 132 x 390 x -1 x 171 114 57 v % 416,9 349,7 91,0 x 19 500,0 x -50,0 x 1 005,9 670,6 x
Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Nicméně automaticky to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde.
Tab.5.3.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Újezd a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha Praha-Újezd celkem počet podíl počet podíl bytů v % bytů v %
Neobydlené byty 131 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 80 61,1 19 594 42,3 slouží k rekreaci - - 1050,2 přestavba bytu 3 2,3 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení - - 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 48 36,6 22 480 48,5
V hlavních rysech je struktura neobydlených bytů podle důvodů neobydlenosti v Praze-Újezdě velmi podobná situaci typické pro celé hlavní město.
Graf 5.3.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Újezd a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha
48,5% 42,3% 36,6% obydleny přechodně MČ Praha Újezd slouží k rekreaci přestavba bytu 61,1% 2,3% nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody
0,2% 6,5% 2,6%
SLDB 2001 – PRAHA 11 97 Pokud porovnáme Prahu-Újezd s hlavním městem vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je zde vyšší než v Praze celkem. Z jiných či nezjištěných důvodů zde bylo neobydleno 36,6%, což je méně než celopražský průměr. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukáže následující přehled.
Tab.5.3.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Újezd
Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 Celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných
Kateřinky 100 682 551 131 451 Újezd 49 119 119 - 70 Milíčovský les - - - - - Na Formance - - - - - Újezd 4 UO 149 801 670 131 521 MČ Praha-Újezd celkem 4 UO 149 801 670 131 521
Za poslední desetiletí přibylo v MČ Praha-Újezd 521 bytů. Výraznější nárůst prokazuje katastrální území Kateřinky – téměř 7x vyšší oproti KÚ Újezd. Trvale neobydlené byty se nachází pouze v UO Kateřinky.
5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů
Stáří bytového fondu v Praze-Újezdě navazuje na stáří domovního fondu. Největší nárůst bytů byl v domech z let 1991 – 2001. Co se týká technického vybavení bytů, k zlepšení došlo pouze v původní zástavbě, kde se zvýšil podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou, a to z 13,8% bytů III. a IV. kategorie v roce 1991 na 1,1% v roce 2001. Byty v bytových domech byly postaveny všechny v I.kategorii.
Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Újezd
Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech
Byty celkem 149 100,0 670 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 74 56,8 618 92,2 98,2 84,1 - II. kategorie 57 29,4 30 4,5 0,3 10,1 100,0 III. kategorie 10 8,0 5 0,7 - 1,8 - IV. kategorie 8 5,8 3 0,4 - 1,1 -
O zlepšené kvalitě trvale obydlených bytů můžeme mluvit pouze u cca 40 bytů, které tvořily původní vesnické domky. S modernizací bytů souvisí i velikostní struktura bytového fondu.
98 SLDB 2001 – PRAHA 11 Graf 5.3.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Újezd
1 60% 50% 40% 30%
5 a více 20% 2
10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech
4 3
Nejčastějším typem bytu byl byt se 3 pokoji, dalším frekventovaným typem bytu byl byt se dvěma pokoji.
Tab.5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Újezd
1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 149 100,0 670 100,0 z toho: 1 obytná místnost 2 1,3 22 3,3 2 pokoje 35 23,5 172 25,7 3 pokoje 35 23,5 254 37,9 4 pokoje 39 26,2 105 15,7 5 a více pokojů 38 25,5 97 14,5
V rozmezí posledních 10ti let vzrostly podíly bytů s jednou místností až třemi pokoji a naopak až po 10ti procentních bodech klesly podíly bytů se 4 a 5 pokoji. V roce 1991 převládaly byty o 4 a 5 pokojích, o deset let později lidé žili v bytech s menším počtem místností.
5.3.5 Úroveň bydlení
Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, např. obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. 2 Zmenšila se průměrná obytná plocha na 1 byt téměř o 5 m snížil se počet obytných místností. Pozitivní je, 2 že na 1 osobu připadá o 2,5 m více.
SLDB 2001 – PRAHA 11 99 Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Újezd
Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 66,3 3,61 20,1 0,91 2001 61,8 3,22 22,7 0,85 Index 2001/1991 93,21 89,20 112,94 93,41
Ve srovnání s celopražským průměrem je ve většině ukazatelů Praha-Újezd nad tímto průměrem. Byty 2 v Praze-Újezdě mají větší obytnou plochu (v hl. m. Praze 18,3 m ) a i co do počtu obytných místností jsou větší. V jednom bytě v Praze-Újezdě bydlí v průměru 2,65 osob a v Praze celkem to bylo 2,33 osob na byt. Na výši těchto průměrných ukazatelů úrovně bydlení má výrazný vliv i složení bytového a domovního fondu podle druhu domu. Tyto průměry se značně liší u bytů v domech bytových a domech rodinných. V rodinných domech jsou byty s větší plochou, více obytnými místnostmi. Oproti roku 1991 se zde výrazně zvýšil počet bytů celkem.
5.3.6 Shrnutí
Počet domů podléhajících SLDB 2001 se od roku 1991 zvýšil. V Praze-Újezdě je ze sčítaných domů větší podíl domů rodinných, většina bytů se však nachází v domech bytových. Naprostou většinu domů v této městské části tvoří domy v soukromém nebo družstevním vlastnictví. Domy, kdy vlastníkem je obec, včetně státního vlastnictví, v MČ Praha-Újezd neexistují. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené. Podle zjištění ze sčítání, nejvíce neobydlených bytů bylo obydleno přechodně. Stáří bytového fondu navazuje na stáří fondu domovního. Výrazně se zlepšila úroveň bydlení, převážná většina bytů jsou byty I.kategorie, nejčastějším typem je byt třípokojový.
5.4 Domy a byty - městská část Praha-Křeslice
5.4.1 Domovní fond
Podle výsledků SLDB v Praze-Křeslicích bylo 115 domů určených k bydlení a z toho 95 jich bylo trvale obydlených. V Křeslicích tvoří obytný fond rodinné domy a pouze dva bytové domy, což činí 2,1% domů s byty. Od posledního sčítání přibylo sice 26 domů tj. 22,6% z celkového domovního fondu roku 2001. Struktura domovního fondu se za posledních 10 let nezměnila.
Tab.5.4.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Křeslice
v tom trvale obydlené neobydlené Domy celkem v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 89 72 70 97,2 2 2,8 - - 17 19,1 2001 115 95 92 96,8 2 2,1 1 1,1 20 17,4 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 26 23 22 x - x 1 x 3 x
Počet trvale obydlených bytových domů se celkově zvýšil o 23 domů, ale v procentuálním vyjádřeni se tento údaj snížil o 0,4 procentního bodu na úkor neobydlených domů, kterých bylo sečteno o tři víc. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.
100 SLDB 2001 – PRAHA 11 Tab.5.4.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Křeslice
Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených obydlených (část) trvale obvodu domů Celkem rodinných bytových domů obydlených k 3.3.1991 domů domů 1991 - 2001 domů
Křeslice 72 97 79 77 1 25 Štít - 16 14 13 1 16 Křeslice 2 UO 72 113 93 90 2 41 Ke Křeslicům - 2 2 2 - 2 Pitkovice 1 UO - 2 2 2 - 2 MČ Praha-Křeslice celkem 3 UO 72 115 95 92 2 43
Z celkového přírůstku 43 domů je nejvíce rodinných domů v urbanistickém obvodu Křeslice - 25 a Štít - 16 rodinných domů, v UO Pitkovice byly postaveny 2 rodinné domy.
5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů
Pokud jde o stáří domovního fondu v této MČ, přibývaly domy průběžně a rovnoměrně od počátku 20. století do současnosti. Nejvíce domů přibylo v období let 1946 –1980 (celkem 41 domů), následují roky 1991 – 2001, kdy bylo postaveno 17 domů.
Tab.5.4.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Křeslice
Počet domů Podíl v % z toho z toho celkemrodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy
Trvale obydlené domy 95 92 2 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 82 80 1 86,3 87,0 50,0 obec, stát 11 10 1 11,6 10,9 50,0 stavební bytové družstvo ------ostatní vlastrníci 1 1 - 1,1 1,1 nezjištěno 1 1 - 1,1 1,1 -
Většinu trvale obydlených rodinných domů podléhajících sčítání v roce 2001 v Praze-Křeslicích vlastnily soukromé fyzické osoby, 11,6% vlastnila obec (potažmo stát) a 2,2% měly jiného vlastníka. Bytové domy byly jen dva, jeden v soukromém vlastnictví a jeden státní.
5.4.3 Bytový fond
Ucelené informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů i úrovni bydlení lze získat výhradně ze sčítání. V této městské části bylo v roce 2001 sečteno 110 trvale obydlených bytů a 24 neobydlených , z nich pouze jeden je v trvale obydlených domech. Oproti roku 1991 se počet bytů zvýšil.
SLDB 2001 – PRAHA 11 101 Tab.5.4.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Křeslice
trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních v trvale v ne- celkem celkem domech domech domech celkem obydlených obydlených počet v % počet v % počet v % domech domech 1991 112 83 78 94,0 5 6 - - 29 29 - 2001 134 110 103 93,6 5 5 2 1,8 24 1 23
Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 22 27 25 x - x 2 x -5 -28 23 v % 19,6 32,5 32,1 x - x x x -17,2 -96,6 x
Během 10 let v období 1991 – 2001 přibylo 27 trvale obydlených bytů. Pro malý počet bytů nelze provést základní srovnání. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním srovnání nám ukazuje následný přehled.
Tab.5.4.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Křeslice
Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 Celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných
Křeslice 83 92 91 1 8 Štít - 17 17 - 17 Křeslice 2 UO 83 109 108 1 25 Ke Křeslicům - 2 2 - 2 Pitkovice 1 UO - 2 2 - 2 MČ Praha-Křeslice celkem 3 UO 83 111 110 1 27
V urbanistických obvodech, které tvoří městskou část Křeslice, došlo k nárůstů bytů o 27, a to v návaznosti na zvýšení počtu rodinných domů z nové výstavby.
5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů
Stáří bytového fondu v Praze-Křeslicích navazuje na stáří domovního fondu. Tak, jak byly průběžně od počátku 20. století až do současnosti stavěny domy, stejně tak rovnoměrně přibývalo i bytů. Co se týká technického vybavení bytů, v původní zástavbě se zvýšil podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou, z podílu 13,8% bytů III. a IV. kategorie v roce 1991 na 0,9% v roce 2001. Byty v obou bytových domech jsou v I.kategorii.
Tab.5.4.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Křeslice
Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech
Byty celkem 83 100,0 110 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 32 56,8 92 83,6 80,0 83,5 100,0 II. kategorie 36 29,4 13 11,8 . 12,6 . III. kategorie 2 8,0 1 0,9 . 1,0 . IV. kategorie 13 5,8 . . . . .
102 SLDB 2001 – PRAHA 11 S modernizací bytů souvisí i velikostní struktura bytového fondu. Celkově se průměrná velikost bytu v Praze- 2 2 2 Křeslicích zvýšila o 17,2 m . V roce 1991 připadalo na 1 byt 60,1 m , v roce 2001 to bylo 77,3 m obytné plochy. Na tomto zvýšení má podíl výstavba rodinných domů. Ve srovnání s celopražským průměrem je v Praze-Křeslicích průměrná plocha bytu srovnatelně vyšší. Ke změnám došlo i v počtu obytných místností.
Tab.5.4.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Křeslice
1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 83 100,0 110 100,0 z toho: 1 obytná místnost 11 13,3 3 2,7 2 pokoje 23 27,7 11 10,0 3 pokoje 19 22,9 35 31,8 4 pokoje 14 16,9 23 20,9 5 a více pokojů 16 19,3 33 30,0
Nejčastějším typem bytu v roce 2001 byl byt se třemi pokoji, jen o 1% méně měly byty s 5 pokoji, následují byty čtyřpokojové. Za uplynulé desetiletí došlo v tomto ohledu ke zlepšení. Celkově se průměrný počet místností připadajících na 1 byt od roku 1991 zvýšil z 3,11 na 3,93 obytných místností v roce 2001.
5.4.5 Úroveň bydlení
Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v Praze-Křeslicích se postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou 2 místnost se naopak snižuje. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 23,7 m .
Tab.5.4.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Křeslice
Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m
Domy úhrnem 1991 60,1 3,11 21,2 0,91 2001 77,3 3,93 23,7 0,83 Index 2001/1991 128,62 126,37 111,79 91,21
Ve srovnání s celopražským průměrem je ve většině ukazatelů Praha-Křeslice nad tímto průměrem. Na 2 vyšší úrovni je i obytná plocha v m na 1 osobu. Byty v Praze-Křeslicích mají větší obytnou plochu (dokonce 2 o 24 m ) a i co do počtu obytných místností jsou větší. V jednom bytě v Praze-Šeberově bydlí v průměru více osob a to 3,11, kdežto v Praze celkem to bylo 2,33 osob na byt. Na výši těchto průměrných ukazatelů úrovně bydlení má výrazný vliv i složení bytového a domovního fondu podle druhu domu. Oproti roku 1991 se zvýšil počet bytů celkem.
SLDB 2001 – PRAHA 11 103 5.4.6 Shrnutí
MČ Praha-Křeslice je co do počtu obyvatel, domů a bytů nejmenší městskou částí správního obvodu Prahy 11. Počet domů podléhající SLDB 2001 se od roku 1991 zvýšil, převládají byty typu – rodinné domy, bytové domy jsou v Křeslicích pouze dva. Málo přes 10% domů vlastní stát, převážná část přes 80% domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Oproti roku 1991 se zvýšil počet bytů a zlepšila se i úroveň bydlení.
6 ZÁVĚR
Informace ze SLDB o stavu i struktuře obyvatelstva, jeho ekonomické aktivitě, úrovni bydlení, ale i struktuře a vybavení domácností byly v dosavadní části publikace zaměřeny hlavně na jednotlivé městské části správního obvodu Praha 11. Právě orientace na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené samosprávní celky hlavního města jsou zřejmě pro prezentaci výsledků veřejnosti nejpřínosnější. Ještě tedy alespoň v závěru předkládáme stručný pohled na celý správní obvod z hlediska stavu a změn událostí, jež jsou předmětem sčítání lidu domů a bytů. Správní obvod Praha 11, je administrativně tvořený z již zmiňovaných 4 městských částí (Praha 11, Praha- Šeberov, Praha-Újezd a Praha-Křeslice). Trend vývoje obvodu udává samozřejmě největší a nejlidnatější MČ Praha 11, zbývající ze jmenovaných městských částí zaujímají jižní, okrajovou územní oblast nejen obvodu, ale i hl. m. Prahy. Tyto MČ mají z pohledu výsledků SLDB mnoho společných rysů: · V rámci obvodu dochází od 70. let 20. století k trvalému přírůstku obyvatel, v posledním desetiletí hlavně převažujícím vlivem kladného salda migrace, souvisejícího s novou zástavbou. · Populace obvodu, vlivem poklesu dětské složky a nárůstu podílu nejstarší skupiny obyvatelstva, poměrně výrazně stárne. Přesto je věkový průměr 37,7 let nad celopražským průměrem, „nejmladším“ obyvatelstvem obvodu je osídleno území MČ Praha-Újezd s věkovým průměrem 34,2 let. Jako ve většině pražských obvodů je i zde výrazná převaha ženské části populace. · 46% obyvatel odpovídajícího věku žije v manželském svazku. Z hlediska národnostního složení obývají území obvodu z 93% Češi, druhou největší skupinou jsou obyvatelé národnosti slovenské – téměř 2%, k národnosti romské se přihlásilo pouhých 17 obyvatel správního obvodu. Přes 19,4% obyvatelstva se přihlásilo k náboženskému vyznání, z toho 70% k církvi římskokatolické. Jako v celé Praze a ČR, roste i zde rapidně úroveň vzdělání obyvatelstva. Střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání jsou nejčastější vzdělanostní stupně populace. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je více než 17%. · Podíl ekonomicky aktivních se od minulého cenzu 1991 mírně zvýšil na 60,1% z obyvatel správního obvodu, v roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) v obvodu Praha 11 hodnoty 681, přičemž ekvivalent v celopražském vyjádření je 627. Z městských částí obvodu je tento ukazatel daleko nejvyšší s 702 body v Křeslicích, kde je zajímavostí i stoprocentní míra ekonomické aktivity ve věkové skupině 35 - 44 let, byť se absolutně jedná pouze o 29 mužů. Ve všech věkových skupinách je ekonomická aktivita vyšší v mužské části populace. V rámci ekonomicky aktivních bylo ale ve správním obvodě Praha 11 zaznamenáno i 3,1% nezaměstnaných. · Největší část ekonomicky aktivního obyvatelstva je zaměstnána v obchodu a službách, prioritou zaměstnání žen je i zde velmi frekventované školství a zdravotnictví. Pracoviště přímo na uzemí správního obvodu Praha 11 mělo 8,6% ekonomicky aktivních, 69,3% bylo zaměstnáno na území hl. m. Prahy. · V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. Nejvýraznějším rysem byl další nárůst v zastoupení domácností jednotlivců, které představovaly v roce 2001 již 29,5% ze všech cenzových domácností. Právě zde se však uplatňuje dominantní vliv MČ Praha 11. Jedná se hlavně o domácnosti osob v produktivním věku. · V rámci bytových domácností vzrostl v průměru podíl společně hospodařících domácností, kde jsou zastoupeny dvě nebo více domácnosti cenzové. Snížil se počet i podíl domácností se závislými dětmi, bezdětné rodiny byly nejčastějším typem úplných rodin - 32%. Z rodin s dětmi vedly ty s jedním dítětem. · I když se z hlediska vybavení a rekreačních možností domácností situace od roku 1991 neustále zlepšuje, lze z tohoto pohledu správní obvod Praha 11 charakterizovat - spíše mírně nad celopražským průměrem. · Proti stavu v roce 1991 došlo celkově v obvodu ke zvýšení počtu domů a bytů celkem. Na přírůstku domů se podílela výstavba rodinných domů hlavně v menších městských částech obvodu. Výrazně stoupl počet neobydlených bytů. · Všechny charakteristiky úrovně bydlení se od posledního sčítání zlepšily. Markantní změny se projevily opět hlavně ve třech menších městských částech správního obvodu, kde jsou v domovním fondu daleko 2 větším podílem zastoupeny rodinné domy. Průměrná obytná plocha na byt se zvýšila na 42,2 m (Praha
104 SLDB 2001 – PRAHA 11 2 43 m ), zvýšil se i počet obytných místností připadajících na 1 byt, takže v průměru na jednoho 2 obyvatele bytu připadalo 16,5 m v roce 2001. Ve správním obvodu je 98,5% bytů zařazeno do I. kategorie, což je vyšší hodnota než činí za celé hlavní město. Bytů II. kategorie jsou necelá 0,7%, byty zařazené do III. a IV. kategorie prakticky vymizely. · Ve správním obvodu bylo v bytových domech již pouze necelých 43% bytů nájemních, což signalizuje postupující privatizaci domovního fondu v majetku MČ. Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů i bytů je zde na velmi dobré úrovni a stále se zlepšuje. Ve srovnání s hodnotami za celé hlavní město, je ve správním obvodu větší podíl domů připojených na kanalizační síť a vodovodní řad, rovněž podíl domů a bytů vytápěných ústředním topením je zde vyšší než v celé Praze.
SLDB 2001 – PRAHA 11 105
106 SLDB 2001 – PRAHA 11
PŘÍLOHOVÁ ČÁST
TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001
Popis tabulek:
Tabulky A…. - Údaje za správní obvod Praha 8 Tabulky B…. - Údaje za správní obvod Praha 8 a jeho městské části Tabulka C.1. - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 8 Tabulky D…. - Vybrané údaje za hl. m. Prahu Tabulka E.1. - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR Tabulka E.2a - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) Tabulka E.2b - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí
SLDB 2001 – PRAHA 11 107 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001
Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha) . ... 2 183 Počet obcí . ... 1 z toho se statutem města . ... 1 podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel . ...- s 200 - 999 obyvateli . ...- s 1 000 - 4 999 obyvateli . ...- s 5 000 a více obyvateli 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí . ... 6 Počet základních sídelních jednotek . ... 35 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) . ... 3 895 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 7 009 6 870 61 507 88 394 85 020 muži 3 400 3 328 30 110 42 709 40 984 ženy 3 609 3 542 31 397 45 685 44 036 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 21,5 17,8 32,7 24,4 12,6 15 - 59 let 3) 63,2 55,1 58,2 65,3 73,8 60 a více let včetně nezjištěného věku 3) 15,3 27,1 9,1 10,3 13,7 Průměrný věk . . . . 38,9 Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká . 97,8 96,7 95,0 93,3 moravská . 1) . 1) . 1) 1,1 0,3 slezská . 1) . 1) . 1) 0,1 0,0 slovenská . 1,5 2,4 2,2 1,7 polská . 0,0 0,1 0,1 0,2 německá . 0,1 0,1 0,1 0,1 romská . 2) . 2) . 2) 0,1 0,0 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem . . . 25,8 19,4 bez vyznání . . . 55,4 72,6 nezjištěno . . . 18,8 8,0 Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) . 49,3 24,4 21,5 14,6 střední odborné bez maturity (včetně vyučených) . 35,1 33,9 30,3 29,7 úplné střední s maturitou . 11,5 27,1 30,6 36,5 vysokoškolské . 2,7 13,5 16,1 16,1
Ekonomicky aktivní celkem . 3 453 32 992 49 619 51 105 muži . 1 908 17 007 24 801 26 574 z toho pracující důchodci . . . 995 989 ženy . 1 545 15 985 24 818 24 531 z toho pracující důchodci . . . 1 039 1 052
1) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně 3) rok 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001
108 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Domácnosti Bytové domácnosti 2 048 2 085 20 548 32 018 33 191 Hospodařící domácnosti . 2 499 21 556 34 032 36 354 Cenzové domácnosti 2 487 2 622 21 748 34 498 36 620 podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi . . . 39,7 21,8 úplné rodiny bez dětí . . . 19,0 27,1 neúplné rodiny s dětmi . . . 11,5 10,9 neúplné rodiny bez dětí . . . 4,1 7,7 domácnosti jednotlivců . 19,7 18,6 25,5 29,6 Průměrný počet členů cenzové domácnosti . . . 2,56 2,31 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 121 125 106 108 110 Domy Domy úhrnem . 1 608 2 387 3 210 3 798 trvale obydlené 1 481 1 562 2 247 3 028 3 498 z toho rodinné 1 405 . . 1 832 2 203 neobydlené . 46 140 182 300 z toho sloužící k rekreaci . . . 13 13 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě . . . . 81,3 veřejným vodovodem . . . . 96,5 přípojkou na kanalizaci . . . . 92,2 Byty Byty úhrnem . 2 112 . 32 706 34 724 trvale obydlené 2 048 2 085 20 548 32 018 33 191 neobydlené . 27 . 688 1 533 z toho: obydlené přechodně . . . . 713 sloužící k rekreaci . . . 14 17 nezpůsobilé k bydlení . . . . 14 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,42 3,29 2,99 2,76 2,54 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) . 1,48 1,18 1,07 0,97 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 10,0 12,4 12,5 14,1 16,5 Obytná plocha v m2 na 1 byt 34,3 41,0 37,4 38,8 42,2 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt . 2,23 2,53 2,57 2,65
4) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk
SLDB 2001 – PRAHA 11 109 A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví
Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem přítomný dočasně nepřítomný
Obyvatelstvo celkem Celkem 85 020 76 025 8 995 z toho: České republiky 82 791 74 130 8 661 z toho s dvojím občanstvím 276 214 62 Slovenské republiky 251 210 41 Polské republiky 120 112 8 Spolkové republiky Německo 30 26 4 Rakouské republiky 5 4 1 Maďarské republiky 17 16 1 Ukrajiny 276 250 26 Ruské federace 279 255 24 ostatních evropských států 408 354 54 Spojených států amerických 32 28 4 Čínské lidové republiky 79 76 3 Vietnamské socialistické republiky 419 381 38 ostatních států 168 143 25 Muži Celkem 40 984 36 239 4 745 z toho: České republiky 39 750 35 191 4 559 z toho s dvojím občanstvím 136 104 32 Slovenské republiky 116 95 21 Polské republiky 53 49 4 Spolkové republiky Německo 21 19 2 Rakouské republiky 4 3 1 Maďarské republiky 8 8 - Ukrajiny 147 133 14 Ruské federace 131 120 11 ostatních evropských států 261 225 36 Spojených států amerických 22 19 3 Čínské lidové republiky 46 45 1 Vietnamské socialistické republiky 241 219 22 ostatních států 110 92 18 Ženy Celkem 44 036 39 786 4 250 z toho: České republiky 43 041 38 939 4 102 z toho s dvojím občanstvím 140 110 30 Slovenské republiky 135 115 20 Polské republiky 67 63 4 Spolkové republiky Německo 9 7 2 Rakouské republiky 1 1 - Maďarské republiky 9 8 1 Ukrajiny 129 117 12 Ruské federace 148 135 13 ostatních evropských států 147 129 18 Spojených států amerických 10 9 1 Čínské lidové republiky 33 31 2 Vietnamské socialistické republiky 178 162 16 ostatních států 58 51 7
110 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví
Bydliště matky v době narození v ČR v zahraničí Obyvatelstvo v tom z toho ve celkem v obci v jiném okrese nezjištěno celkem v jiné obci celkem Slovenské trvalého okresu stejného v jiném republice pobytu kraje kraji
Obyvatelstvo celkem Celkem 85 020 78 573 52 471 - - 26 102 4 313 2 169 2 134 0 - 14 10 683 10 257 9 676 - - 581 209 29 217 15 - 29 22 350 21 109 17 043 - - 4 066 761 306 480 30 - 44 15 077 13 486 7 852 - - 5 634 1 133 477 458 45 - 59 25 295 23 456 13 311 - - 10 145 1 252 803 587 60 a více 11 531 10 235 4 565 - - 5 670 946 553 350 nezjištěno 84 30 24 - - 6 12 1 42 Muži Celkem 40 984 37 795 26 181 - - 11 614 2 073 968 1 116 0 - 14 5 533 5 318 4 996 - - 322 100 15 115 15 - 29 11 571 10 922 8 908 - - 2 014 398 145 251 30 - 44 6 866 6 048 3 710 - - 2 338 562 191 256 45 - 59 11 983 11 069 6 527 - - 4 542 566 343 348 60 a více 4 984 4 420 2 027 - - 2 393 437 274 127 nezjištěno 47 18 13 - - 5 10 - 19 Ženy Celkem 44 036 40 778 26 290 - - 14 488 2 240 1 201 1 018 0 - 14 5 150 4 939 4 680 - - 259 109 14 102 15 - 29 10 779 10 187 8 135 - - 2 052 363 161 229 30 - 44 8 211 7 438 4 142 - - 3 296 571 286 202 45 - 59 13 312 12 387 6 784 - - 5 603 686 460 239 60 a více 6 547 5 815 2 538 - - 3 277 509 279 223 nezjištěno 37 12 11 - - 1 2 1 23
A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin
1991 2001 celkem v tom celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy
Počet obyvatel celkem 88 394 100,0 42 709 45 685 85 020 100,0 40 984 44 036 v tom ve věku: 0 - 4 4 776 5,4 2 514 2 262 2 777 3,3 1 409 1 368 5 - 9 6 286 7,2 3 165 3 121 3 285 3,9 1 654 1 631 10 - 14 10 546 11,9 5 407 5 139 4 621 5,4 2 470 2 151 15 - 19 8 214 9,3 4 228 3 986 6 079 7,2 3 085 2 994 20 - 24 4 110 4,6 2 003 2 107 9 326 11,0 4 870 4 456 25 - 29 4 723 5,3 2 098 2 625 6 945 8,2 3 616 3 329 30 - 34 5 990 6,8 2 638 3 352 4 304 5,1 2 077 2 227 35 - 39 10 053 11,4 4 498 5 555 4 989 5,9 2 221 2 768 40 - 44 10 615 12,1 5 223 5 392 5 784 6,8 2 568 3 216 45 - 49 7 250 8,2 3 733 3 517 9 192 10,8 4 077 5 115 50 - 54 3 731 4,2 1 950 1 781 9 610 11,3 4 642 4 968 55 - 59 3 028 3,4 1 529 1 499 6 493 7,6 3 264 3 229 60 - 64 3 047 3,4 1 476 1 571 3 263 3,8 1 650 1 613 65 - 69 2 516 2,8 1 072 1 444 2 525 3,0 1 181 1 344 70 - 74 1 239 1,4 490 749 2 441 2,9 1 061 1 380 75 - 79 1) 2 270 2,6 685 1 585 1 835 2,2 668 1 167 80 - 84 . . . . 743 0,9 241 502 85 - 89 . . . . 521 0,6 136 385 90 - 94 . . . . 177 0,2 40 137 95 a více . . . . 26 0,0 7 19 nezjištěno . . . . 840,14737 Průměrný věk .x.. 39x3840
1) v roce 1991 75 let a více SLDB 2001 – PRAHA 11 111 A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku
Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy
Obyvatelstvo celkem 85 020 40 984 44 036 0 563 288 275 51 1 818 877 941 1 551 280 271 52 1 830 875 955 2 559 286 273 53 2 024 964 1 060 3 519 263 256 54 1 977 988 989 4 585 292 293 55 1 551 732 819 5 541 264 277 56 1 528 743 785 6 552 277 275 57 1 451 766 685 7 665 349 316 58 1 120 581 539 8 714 374 340 59 843 442 401 9 813 390 423 60 830 427 403 10 833 457 376 61 712 373 339 11 814 411 403 62 616 320 296 12 995 535 460 63 567 273 294 13 1 007 532 475 64 538 257 281 14 972 535 437 65 479 239 240 15 1 096 585 511 66 506 240 266 16 1 193 616 577 67 499 235 264 17 1 197 582 615 68 528 235 293 18 1 248 603 645 69 513 232 281 19 1 345 699 646 70 556 250 306 20 1 440 716 724 71 495 210 285 21 1 850 1 010 840 72 514 229 285 22 1 967 1 043 924 73 441 199 242 23 2 110 1 097 1 013 74 435 173 262 24 1 959 1 004 955 75 411 159 252 25 1 850 948 902 76 405 146 259 26 1 556 806 750 77 377 151 226 27 1 415 751 664 78 334 110 224 28 1 106 587 519 79 308 102 206 29 1 018 524 494 80 279 99 180 30 983 491 492 81 209 67 142 31 831 408 423 82 90 28 62 32 806 387 419 83 77 26 51 33 849 404 445 84 88 21 67 34 835 387 448 85 117 33 84 35 972 449 523 86 106 23 83 36 1 087 492 595 87 117 36 81 37 1 076 452 624 88 98 24 74 38 923 411 512 89 83 20 63 39 931 417 514 90 57 10 47 40 905 448 457 91 46 9 37 41 1 023 477 546 92 35 13 22 42 1 081 466 615 93 26 6 20 43 1 305 572 733 94 13 2 11 44 1 470 605 865 95 10 2 8 45 1 627 704 923 96 3 2 1 46 1 731 749 982 97 6 2 4 47 1 812 814 998 98 2 - 2 48 1 960 869 1 091 99 3 - 3 49 2 062 941 1 121 100 a více 211 50 1 961 938 1 023 nezjištěno 84 47 37
112 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin
1991 2001 ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané vdané Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let . 42 464 . . . 21 416 39 150 8 470 4 538 763 v tom: 15 - 19 . 156 . . . 6 036 16 1 - 26 20 - 24 . 1 526 . . . 8 352 784 64 5 121 25 - 29 . 3 501 . . . 3 940 2 525 370 8 102 30 - 34 . 4 948 . . . 942 2 737 525 28 72 35 - 39 . 8 267 . . . 473 3 634 779 39 64 40 - 44 . 8 535 . . . 329 4 327 994 81 53 45 - 49 . 5 675 . . . 361 6 904 1 636 208 83 50 - 54 . 2 857 . . . 340 7 213 1 606 371 80 55 - 59 . 2 230 . . . 229 4 683 1 107 434 40 60 - 64 . 2 088 . . . 133 2 301 467 343 19 65 - 69 . 1 468 . . . 70 1 619 330 487 19 70 - 74 . 599 . . . 75 1 344 304 696 22 75 - 79 1) . 614 . . . 63 765 190 800 17 80 a více . . . . . 46 275 95 1 035 16 nezjištěno . . . . . 27 23 2 3 29 Muži Muži ve věku 15 a více let . 21 051 . . . 11 694 19 474 3 137 780 366 v tom: 15 - 19 . 34 . . . 3 071 4 - - 10 20 - 24 . 485 . . . 4 542 255 13 - 60 25 - 29 . 1 396 . . . 2 359 1 055 147 2 53 30 - 34 . 2 168 . . . 615 1 215 209 1 37 35 - 39 . 3 780 . . . 295 1 622 265 4 35 40 - 44 . 4 382 . . . 186 1 979 366 10 27 45 - 49 . 3 105 . . . 199 3 217 590 30 41 50 - 54 . 1 610 . . . 161 3 738 614 85 44 55 - 59 . 1 256 . . . 106 2 617 443 82 16 60 - 64 . 1 218 . . . 67 1 321 202 51 9 65 - 69 . 837 . . . 26 938 128 85 4 70 - 74 . 374 . . . 26 802 96 129 8 75 - 79 1) . 406 . . . 19 487 44 115 3 80 a více . . . . . 5 208 19 186 6 nezjištěno . . . . . 17 16 1 - 13 Ženy Ženy ve věku 15 a více let . 21 413 . . . 9 722 19 676 5 333 3 758 397 v tom: 15 - 19 . 122 . . . 2 965 12 1 - 16 20 - 24 . 1 041 . . . 3 810 529 51 5 61 25 - 29 . 2 105 . . . 1 581 1 470 223 6 49 30 - 34 . 2 780 . . . 327 1 522 316 27 35 35 - 39 . 4 487 . . . 178 2 012 514 35 29 40 - 44 . 4 153 . . . 143 2 348 628 71 26 45 - 49 . 2 570 . . . 162 3 687 1 046 178 42 50 - 54 . 1 247 . . . 179 3 475 992 286 36 55 - 59 . 974 . . . 123 2 066 664 352 24 60 - 64 . 870 . . . 66 980 265 292 10 65 - 69 . 631 . . . 44 681 202 402 15 70 - 74 . 225 . . . 49 542 208 567 14 75 - 79 1) . 208 . . . 44 278 146 685 14 80 a více..... 41677684910 nezjištěno..... 1071316
1) v roce 1991 75 let a více
SLDB 2001 – PRAHA 11 113 A.7. Obyvatelstvo podle národnosti
1970 1980 1991 2001 počet v % počet v % počet v % počet v %
Obyvatelstvo celkem 6 870 100,0 61 507 100,0 88 394 100,0 85 020 100,0 v tom národnost: česká 1) 6 721 97,8 59 504 96,7 83 987 95,0 79 320 93,3 moravská 1) . . . . 956 1,1 215 0,3 slezská 1) . . . . 37 0,0 17 0,0 slovenská 103 1,5 1 447 2,4 1 979 2,2 1 425 1,7 romská 2) . . . . 119 0,1 17 0,0 polská 2 0,0 78 0,1 95 0,1 148 0,2 německá 8 0,1 38 0,0 91 0,1 93 0,1 ruská 3) ...... 369 0,4 ukrajinská 2) . . . . 58 0,1 251 0,3 řecká 3) ...... 27 0,0 maďarská 1 0,0 56 0,1 117 0,1 111 0,1 rumunská 3) ...... 50,0 vietnamská 3) ...... 381 0,4 ostatní 35 0,5 384 0,6 955 1,1 875 1,0 nezjištěno 3) ...... 1 766 2,1
1) ve sčítání 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítání 1970 a 1980 nebyla romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťována 3) ve sčítání 1970, 1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti
114 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání
1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 88 394 42 709 45 685 85 020 40 984 44 036 v tom: věřící 22 786 9 904 12 882 16 535 6 972 9 563 z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) ... 431 Bratrská jednota baptistů . . . 24 13 11 Církev Adventistů sedmého dne . . . 70 30 40 Církev bratrská . . . 90 37 53 Církev československá husitská 1 615 658 957 888 325 563 Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) . . . 27 16 11 Církev řeckokatolická 87 41 46 117 44 73 Církev římskokatolická 19 055 8 320 10 735 11 893 4 884 7 009 1) Českobratrská církev evangelická 1 488 614 874 863 349 514 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR . . . 44 14 30 Evangelická církev metodistická ... 22913 Federace židovských obcí v ČR . . . 41 24 17 Jednota bratrská ... 1459 Křesťanské sbory . . . 1064264 Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR ... 431 Náboženská společnost českých unitářů ... 1055 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ... 18583102 Novoapoštolská církev v ČR . . . 2 1 1 Pravoslavná církev v českých zemích 125 57 68 375 190 185 Slezská církev evangelická augsburského vyznání ... 211 Starokatolická církev v ČR ... 18135 Církev sjednocení (moonisté) ...--- Scientologická církev ...--- Křesťanská společenství . . . 63 31 32 Anglikánská církev ... 11- islám . . . 92 61 31 buddhismus . . . 1016437 hinduismus ... 17134 hnutí Hare Kršna ... 532 2) ostatní a nepřesně určené 416 214 202 1 457 708 749 podíl věřícího obyvatelstva v % 26 23 28 19 17 22 bez vyznání 49 005 24 386 24 619 61 712 30 709 31 003 nezjištěno 16 603 8 419 8 184 6 773 3 303 3 470
1) v roce 1991 evangelické církve celkem 2) v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně
SLDB 2001 – PRAHA 11 115 A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví
z toho Věřící Celkem Církev Církev Nezjištěno zemích Bez vyznání Jehovovi Svědkové čsl. husitská Pravoslavná sedmého dne Českobratrská církev evangel. římskokatolická církev v českých Církev Adventistů Náboženská spol. Obyvatelstvo celkem Celkem 85 020 16 535 11 893 888 863 375 185 70 61 712 6 773 0 - 14 10 683 983 673 21 36 57 12 6 8 568 1 132 15 - 19 6 079 592 379 5 21 14 15 6 5 106 381 20 - 24 9 326 1 011 587 30 47 34 12 9 7 603 712 25 - 29 6 945 889 548 20 31 26 20 6 5 489 567 30 - 34 4 304 575 344 8 23 37 7 1 3 344 385 35 - 39 4 989 633 386 16 24 36 12 4 3 947 409 40 - 44 5 784 801 543 26 33 26 12 6 4 512 471 45 - 49 9 192 1 307 915 47 58 46 22 10 7 224 661 50 - 54 9 610 2 035 1 510 115 115 24 18 9 6 802 773 55 - 59 6 493 2 159 1 671 124 146 15 24 3 3 823 511 60 - 64 3 263 1 488 1 185 88 89 19 8 - 1 563 212 65 - 69 2 525 1 218 976 98 62 10 6 2 1 136 171 70 - 74 2 441 1 149 898 123 59 12 6 2 1 145 147 75 - 79 1 835 914 679 93 61 12 9 3 823 98 80 a více 1 467 774 594 74 58 5 2 3 590 103 nezjištěno 84 7 5 - - 2 - - 37 40 Muži Celkem 40 984 6 972 4 884 325 349 190 83 30 30 709 3 303 0 - 14 5 533 504 341 12 18 30 8 4 4 464 565 15 - 19 3 085 304 192 3 9 6 9 4 2 600 181 20 - 24 4 870 498 269 16 18 19 6 2 3 994 378 25 - 29 3 616 442 260 10 15 11 11 2 2 872 302 30 - 34 2 077 292 174 3 11 17 2 1 1 593 192 35 - 39 2 221 265 154 7 11 15 3 2 1 757 199 40 - 44 2 568 329 218 10 10 14 6 3 2 015 224 45 - 49 4 077 480 315 19 22 25 10 1 3 291 306 50 - 54 4 642 851 617 47 51 14 5 6 3 436 355 55 - 59 3 264 938 725 51 56 9 11 2 2 066 260 60 - 64 1 650 674 527 32 42 12 5 - 857 119 65 - 69 1 181 502 401 37 30 5 5 - 601 78 70 - 74 1 061 415 328 42 18 5 1 1 577 69 75 - 79 668 298 224 25 26 4 1 1 343 27 80 a více 424 176 136 11 12 3 - 1 220 28 nezjištěno 47 4 3 - - 1 - - 23 20 Ženy Celkem 44 036 9 563 7 009 563 514 185 102 40 31 003 3 470 0 - 14 5 150 479 332 9 18 27 4 2 4 104 567 15 - 19 2 994 288 187 2 12 8 6 2 2 506 200 20 - 24 4 456 513 318 14 29 15 6 7 3 609 334 25 - 29 3 329 447 288 10 16 15 9 4 2 617 265 30 - 34 2 227 283 170 5 12 20 5 - 1 751 193 35 - 39 2 768 368 232 9 13 21 9 2 2 190 210 40 - 44 3 216 472 325 16 23 12 6 3 2 497 247 45 - 49 5 115 827 600 28 36 21 12 9 3 933 355 50 - 54 4 968 1 184 893 68 64 10 13 3 3 366 418 55 - 59 3 229 1 221 946 73 90 6 13 1 1 757 251 60 - 64 1 613 814 658 56 47 7 3 - 706 93 65 - 69 1 344 716 575 61 32 5 1 2 535 93 70 - 74 1 380 734 570 81 41 7 5 1 568 78 75 - 79 1 167 616 455 68 35 8 8 2 480 71 80 a více 1 043 598 458 63 46 2 2 2 370 75 nezjištěno 37 3 2 - - 1 - - 14 20
116 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání
1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy Počet Obyvatelstvo celkem 66 786 31 623 35 163 74 337 35 451 38 886 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 14 313 5 489 8 824 10 844 4 181 6 663 vyučení bez maturity 16 930 10 031 6 899 11 526 6 760 4 766 střední odborné bez maturity 3 313 875 2 438 10 580 5 329 5 251 vyučení s maturitou . . . 1 337 809 528 úplné střední všeobecné s maturitou 4 343 1 472 2 871 5 577 1 968 3 609 úplné střední odborné s maturitou 1) 15 984 6 526 9 458 16 510 6 806 9 704 nástavbové studium . . . 2 224 681 1 543 vyšší odborné 121 65 56 1 507 679 828 vysokoškolské 10 750 6 646 4 104 11 937 6 818 5 119 v tom: univerzitní 4 163 1 924 2 239 4 192 1 801 2 391 technické 3 497 2 889 608 3 338 2 741 597 ekonomické 2 057 1 105 952 2 718 1 381 1 337 zemědělské a veterinární 424 255 169 281 148 133 umělecké . . . 250 135 115 ostatní 609 473 136 1 158 612 546 z toho bakalářské . . . 772 375 397 vědecká příprava . . . 931 713 218 bez vzdělání 73 23 50 86 42 44 nezjištěno 959 496 463 1 278 665 613 v % Obyvatelstvo celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 21,4 17,4 25,1 14,6 11,8 17,1 vyučení bez maturity 25,4 31,7 19,6 15,5 19,1 12,3 střední odborné bez maturity 5,0 2,8 6,9 14,2 15,0 13,5 vyučení s maturitou . . . 1,8 2,3 1,4 úplné střední všeobecné s maturitou 6,5 4,7 8,2 7,5 5,6 9,3 úplné střední odborné s maturitou 1) 23,9 20,6 26,9 22,2 19,2 25,0 nástavbové studium . . . 3,0 1,9 4,0 vyšší odborné 0,2 0,2 0,2 2,0 1,9 2,1 vysokoškolské 16,1 21,0 11,7 16,1 19,2 13,2 v tom: univerzitní 38,7 28,9 54,6 35,1 26,4 46,7 technické 32,5 43,5 14,8 28,0 40,2 11,7 ekonomické 19,1 16,6 23,2 22,8 20,3 26,1 zemědělské a veterinární 3,9 3,8 4,1 2,4 2,2 2,6 umělecké . . . 2,1 2,0 2,2 ostatní 5,7 7,1 3,3 9,7 9,0 10,7 z toho bakalářské . . . 1,0 1,1 1,0 vědecká příprava . . . 1,3 2,0 0,6 bez vzdělání 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 nezjištěno 1,4 1,6 1,3 1,7 1,9 1,6
1) ve sčítání 1991 včetně vyučení s maturitou
SLDB 2001 – PRAHA 11 117 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin
Nejvyšší ukončené vzdělání Celkem maturity základní nezjištěno s maturitou odborné bez bez vzdělání úplné střední vyšší odborné vyuč. a střední vysokoškolské vč. nástavbového vč. neukončeného
Obyvatelstvo celkem Celkem 74 337 10 844 22 106 25 648 1 507 12 868 86 1 278 15 - 19 6 079 5 017 416 555 - - 5 86 20 - 24 9 326 560 2 400 5 340 331 492 11 192 25 - 29 6 945 358 2 352 2 825 156 1 097 16 141 30 - 34 4 304 231 1 244 1 757 41 912 7 112 35 - 39 4 989 214 1 277 2 046 55 1 276 5 116 40 - 44 5 784 335 1 736 2 057 87 1 461 8 100 45 - 49 9 192 638 3 040 3 155 114 2 096 3 146 50 - 54 9 610 731 3 263 3 261 166 2 054 6 129 55 - 59 6 493 573 2 141 2 084 177 1 446 9 63 60 - 64 3 263 370 1 102 927 125 708 1 30 65 - 69 2 525 445 841 594 94 520 2 29 70 - 74 2 441 429 999 475 69 433 4 32 75 - 79 1 835 408 729 339 57 269 3 30 80 a více 1 467 526 553 225 34 101 6 22 nezjištěno 84 9 13 8 1 3 - 50 Muži Celkem 35 451 4 181 12 089 10 264 679 7 531 42 665 15 - 19 3 085 2 570 254 218 - - 3 40 20 - 24 4 870 317 1 514 2 581 113 242 6 97 25 - 29 3 616 202 1 432 1 279 63 550 10 80 30 - 34 2 077 114 710 715 19 455 5 59 35 - 39 2 221 85 686 714 23 647 1 65 40 - 44 2 568 95 884 755 32 744 4 54 45 - 49 4 077 151 1 634 1 021 42 1 148 2 79 50 - 54 4 642 193 1 849 1 126 79 1 314 4 77 55 - 59 3 264 118 1 286 820 92 912 5 31 60 - 64 1 650 82 632 366 64 487 1 18 65 - 69 1 181 64 414 237 52 401 1 12 70 - 74 1 061 77 368 216 41 343 - 16 75 - 79 668 47 235 135 38 206 - 7 80 a více 424 61 182 75 20 80 - 6 nezjištěno4759612-24 Ženy Celkem 38 886 6 663 10 017 15 384 828 5 337 44 613 15 - 19 2 994 2 447 162 337 - - 2 46 20 - 24 4 456 243 886 2 759 218 250 5 95 25 - 29 3 329 156 920 1 546 93 547 6 61 30 - 34 2 227 117 534 1 042 22 457 2 53 35 - 39 2 768 129 591 1 332 32 629 4 51 40 - 44 3 216 240 852 1 302 55 717 4 46 45 - 49 5 115 487 1 406 2 134 72 948 1 67 50 - 54 4 968 538 1 414 2 135 87 740 2 52 55 - 59 3 229 455 855 1 264 85 534 4 32 60 - 64 1 613 288 470 561 61 221 - 12 65 - 69 1 344 381 427 357 42 119 1 17 70 - 74 1 380 352 631 259 28 90 4 16 75 - 79 1 167 361 494 204 19 63 3 23 80 a více 1 043 465 371 150 14 21 6 16 nezjištěno 37 4 4 2 - 1 - 26
118 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu
z toho s počtem živě narozených dětí Ženy podle počtu narozených dětí v % Průměrný Ženy počet živě celkem 4 4 narozených 0123 0123 a více a více dětí Svobodné Celkem 9 722 7 433 499 79 9 2 76,5 5,1 0,8 0,1 0,0 0,09 v tom ve věku: 15 - 19 2 965 2 418 12 - - - 81,6 0,4 - - - 0,00 20 - 24 3 810 3 045 106 15 - - 79,9 2,8 0,4 - - 0,04 25 - 29 1 581 1 130 129 19 5 - 71,5 8,2 1,2 0,3 - 0,14 30 - 34 327 195 68 9 - - 59,6 20,8 2,8 - - 0,32 35 - 39 178 108 39 6 1 - 60,7 21,9 3,4 0,6 - 0,35 40 - 44 143 95 32 2 1 2 66,4 22,4 1,4 0,7 1,4 0,39 45 - 49 162 96 36 10 - - 59,3 22,2 6,2 - - 0,39 50 a více 546 344 77 17 2 - 63,0 14,1 3,1 0,4 - 0,27 nezjištěno 10 2 - 1 - - 20,0 - 10,0 - - 0,67 Vdané Celkem 19 676 1 344 5 150 10 526 1 903 351 6,8 26,2 53,5 9,7 1,8 1,73 v tom ve věku: 15 - 19 12 7 4 - - - 58,3 33,3 - - - 0,36 20 - 24 529 180 255 48 1 1 34,0 48,2 9,1 0,2 0,2 0,74 25 - 29 1 470 368 654 342 34 4 25,0 44,5 23,3 2,3 0,3 1,04 30 - 34 1 522 132 543 739 73 12 8,7 35,7 48,6 4,8 0,8 1,53 35 - 39 2 012 68 509 1 192 182 29 3,4 25,3 59,2 9,0 1,4 1,80 40 - 44 2 348 89 509 1 435 247 37 3,8 21,7 61,1 10,5 1,6 1,84 45 - 49 3 687 129 666 2 324 432 77 3,5 18,1 63,0 11,7 2,1 1,91 50 a více 8 089 370 2 008 4 446 934 190 4,6 24,8 55,0 11,5 2,3 1,83 nezjištěno 7 1 2 - - 1 14,3 28,6 - - 14,3 1,50 Rozvedené Celkem 5 333 346 1 796 2 430 534 119 6,5 33,7 45,6 10,0 2,2 1,68 v tom ve věku: 15 - 19 1 1 - - - - 100,0 - - - - - 20 - 24 51 22 18 4 2 - 43,1 35,3 7,8 3,9 - 0,70 25 - 29 223 48 128 30 5 - 21,5 57,4 13,5 2,2 - 0,96 30 - 34 316 30 151 107 17 3 9,5 47,8 33,9 5,4 0,9 1,39 35 - 39 514 29 212 208 48 9 5,6 41,2 40,5 9,3 1,8 1,61 40 - 44 628 33 188 336 52 11 5,3 29,9 53,5 8,3 1,8 1,71 45 - 49 1 046 33 274 587 115 25 3,2 26,2 56,1 11,0 2,4 1,84 50 a více 2 553 150 825 1 157 295 71 5,9 32,3 45,3 11,6 2,8 1,73 nezjištěno 1 - - 1 - - - - 100,0 - - 2,00 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem Celkem 4 155 308 1 101 1 704 494 170 7,4 26,5 41,0 11,9 4,1 1,79 v tom ve věku: 15 - 19 16 1 - - - - 6,3 - - - - - 20 - 24 66 10 6 - - - 15,2 9,1 - - - 0,38 25 - 29 55 6 7 2 - - 10,9 12,7 3,6 - - 0,73 30 - 34 62 2 18 10 3 - 3,2 29,0 16,1 4,8 - 1,42 35 - 39 64 - 16 17 6 - - 25,0 26,6 9,4 - 1,74 40 - 44 97 7 21 44 5 1 7,2 21,6 45,4 5,2 1,0 1,64 45 - 49 220 10 43 107 20 9 4,5 19,5 48,6 9,1 4,1 1,89 50 a více 3 556 272 988 1 523 459 160 7,6 27,8 42,8 12,9 4,5 1,80 nezjištěno 19 - 2 1 1 - - 10,5 5,3 5,3 - 1,75
SLDB 2001 – PRAHA 11 119 A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví
v tom z toho Ekono- zaměstnané osoby Ekono- ostatní Ne- micky micky nepra- s žáci, osoby zjištěná z toho neza- aktivní pracující ženy na neaktivní cující vlastním studenti, v domác- ekonom. celkem pracující městnaní celkem studenti mateřské celkem důchodci zdrojem učni nosti aktivita důchodci a učni dovolené obživy Obyvatelstvo celkem Celkem 51 105 48 509 2 041 760 572 2 596 32 960 12 597 864 14 500 1 294 955 z toho: 15 - 19 753 591 - 173 9 162 5 280 - 10 5 263 7 46 20 - 24 6 743 6 066 14 430 113 677 2 420 56 168 2 057 139 163 25 - 29 6 020 5 638 12 150 252 382 794 72 285 192 245 131 30 - 34 3 706 3 488 15 7 134 218 500 52 176 - 272 98 35 - 39 4 534 4 337 16 - 48 197 360 76 79 - 205 95 40 - 44 5 399 5 187 15 - 16 212 309 116 36 - 157 76 45 - 49 8 626 8 310 47 - - 316 449 266 42 - 141 117 50 - 54 8 759 8 443 71 - - 316 747 597 46 - 104 104 55 - 59 4 564 4 451 467 - - 113 1 882 1 843 18 - 21 47 60 - 64 1 241 1 239 712 - - 2 1 998 1 993 2 - 3 24 65 - 69 480 480 436 - - - 2 028 2 026 2 - - 17 70 a více 252 252 236 - - - 5 491 5 491 - - - - Muži Celkem 26 574 25 258 989 413 - 1 316 13 897 4 446 124 7 440 1 513 z toho: 15 - 19 418 311 - 94 - 107 2 646 - 2 2 644 - 21 20 - 24 3 692 3 272 5 227 - 420 1 088 35 15 1 038 - 90 25 - 29 3 385 3 193 7 88 - 192 162 42 15 105 - 69 30 - 34 1 980 1 884 10 4 - 96 42 23 19 - - 55 35 - 39 2 128 2 064 9 - - 64 41 28 12 - 1 52 40 - 44 2 478 2 394 6 - - 84 50 46 4 - - 40 45 - 49 3 900 3 783 23 - - 117 111 91 20 - - 66 50 - 54 4 375 4 229 34 - - 146 205 181 24 - - 62 55 - 59 2 854 2 766 73 - - 88 385 373 12 - - 25 60 - 64 829 827 355 - - 2 809 808 1 - - 12 65 - 69 330 330 295 - - - 846 846 - - - 5 70 a více 184 184 172 - - - 1 969 1 969 - - - - Ženy Celkem 24 531 23 251 1 052 347 572 1 280 19 063 8 151 740 7 060 1 293 442 z toho: 15 - 19 335 280 - 79 9 55 2 634 - 8 2 619 7 25 20 - 24 3 051 2 794 9 203 113 257 1 332 21 153 1 019 139 73 25 - 29 2 635 2 445 5 62 252 190 632 30 270 87 245 62 30 - 34 1 726 1 604 5 3 134 122 458 29 157 - 272 43 35 - 39 2 406 2 273 7 - 48 133 319 48 67 - 204 43 40 - 44 2 921 2 793 9 - 16 128 259 70 32 - 157 36 45 - 49 4 726 4 527 24 - - 199 338 175 22 - 141 51 50 - 54 4 384 4 214 37 - - 170 542 416 22 - 104 42 55 - 59 1 710 1 685 394 - - 25 1 497 1 470 6 - 21 22 60 - 64 412 412 357 - - - 1 189 1 185 1 - 3 12 65 - 69 150 150 141 - - - 1 182 1 180 2 - - 12 70 a více 68 68 64 - - - 3 522 3 522 - - - -
120 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví
v tom vyučení úplné vysokoškolské bez Ekonomicky základní a střední střední vzdělání aktivní vč. vyšší odborné s maturitou včetně celkem neukonč. odborné z toho bez včetně celkem nezjiště- vzdělání bakalářské maturity nástavb. ného
Ekonomicky aktivní Celkem 51 105 3 058 16 275 19 645 1 079 10 797 492 251 v tom: zaměstnavatelé 1 839 41 392 624 24 757 26 1 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 37 366 1 970 11 677 15 034 772 7 823 315 90 z toho nezaměstnaní 1 096 121 465 386 22 99 6 3 ostatní zaměstnanci 1 918 250 674 664 59 266 48 5 z toho nezaměstnaní 102 26 31 34 3 6 - 2 samostatně činní 7 433 328 2 616 2 603 170 1 694 77 22 členové produkčních družstev 372 2110- 4- - z toho nezaměstnaní1-- 1---- pomáhající rodinní příslušníci 18925458233034 nezjištěno 2 323 442 850 628 51 223 23 129 Muži Celkem 26 574 1 279 10 008 8 236 488 6 404 252 159 v tom: zaměstnavatelé 1 290 25 297 430 17 520 19 1 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 18 119 687 6 809 5 778 310 4 485 160 50 z toho nezaměstnaní 501 64 239 144 10 41 - 3 ostatní zaměstnanci 942 104 381 270 28 156 16 3 z toho nezaměstnaní 40 10 17 8 1 3 - 1 samostatně činní 4 944 206 2 050 1 461 109 1 104 48 14 členové produkčních družstev 20 - 13 3 - 4 - - z toho nezaměstnaní1-- 1---- pomáhající rodinní příslušníci 58 17 15 15 - 8 1 3 nezjištěno 1 201 240 443 279 24 127 8 88 Ženy Celkem 24 531 1 779 6 267 11 409 591 4 393 240 92 v tom: zaměstnavatelé 549 16 95 194 7 237 7 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 19 247 1 283 4 868 9 256 462 3 338 155 40 z toho nezaměstnaní 595 57 226 242 12 58 6 - ostatní zaměstnanci 976 146 293 394 31 110 32 2 z toho nezaměstnaní 62 16 14 26 2 3 - 1 samostatně činní 2 489 122 566 1 142 61 590 29 8 členové produkčních družstev 17287---- z toho nezaměstnaní------pomáhající rodinní příslušníci 1318306732221 nezjištěno 1 122 202 407 349 27 96 15 41
SLDB 2001 – PRAHA 11 121 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti
Ekonomicky aktivní Ekonomicky aktivní ve věku z toho ženy celkem15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více počet v %
Celkem 51 105 24 531 48,0 13 516 8 240 14 025 13 323 1 973 Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství 251 99 39,4 47 37 58 82 27 zemědělství, myslivost 216 88 40,7 39 35 50 72 20 lesnictví, těžba dřeva 35 11 31,4 8 2 8 10 7 Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti 11 5 45,5 1 2 6 2 - Průmysl celkem 6 354 2 379 37,4 1 446 914 1 871 1 900 218 Dobývání nerostných surovin 33 9 27,3 3 9 6 11 4 dobývání uhlí a rašeliny 13 4 30,8 - 5 2 5 1 dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů 20 5 25,0 3 4 4 6 3 Zpracovatelský průmysl 5 398 2 111 39,1 1 305 786 1 572 1 542 189 výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl 861 403 46,8 369 135 203 139 15 textilní průmysl 189 150 79,4 47 37 66 38 1 oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 124 108 87,1 29 28 47 19 1 činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 43 19 44,2 10 5 15 10 3 dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku 230 28 12,2 95 48 39 43 5 výroba vlákniny, papíru a lepenky 585 260 44,4 142 76 185 165 17 vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek 583 329 56,4 146 95 176 143 23 koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin 3133,3-- 12- výroba chemických výrobků 518 284 54,8 107 78 173 144 16 výroba pryžových a plastových výrobků 70 24 34,3 13 8 20 27 2 výroba ostat.nekovových minerál. výrobků 74 34 45,9 20 15 21 15 3 výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 455 90 19,8 75 51 139 161 28 výroba strojů a zařízení pro další výrobu 725 142 19,6 82 80 213 310 40 výroba elektrických a optických přístrojů 380 93 24,5 70 47 103 144 15 výroba dopravních prostředků 191 26 13,6 31 31 62 64 2 ostatní zpracovatelský průmysl 367 120 32,7 69 52 109 118 18 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 923 259 28,1 138 119 293 347 25 Stavebnictví 4 166 678 16,3 790 627 1 278 1 314 157 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 7 440 3 774 50,7 2 562 1 424 2 047 1 255 147 prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot 901 156 17,3 353 158 239 134 17 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 2 079 883 42,5 651 415 572 380 60 maloobchod, opravy spotřebního zboží 4 460 2 735 61,3 1 558 851 1 236 741 70 Pohostinství a ubytování 2 541 1 302 51,2 1 029 423 640 418 31 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 4 717 1 597 33,9 1 085 677 1 242 1 571 142 pozemní doprava, potrubní přeprava 2 438 466 19,1 402 330 692 937 77 vodní doprava 41 10 24,4 9 8 4 16 4 letecká doprava 186 70 37,6 60 30 39 49 8 vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří 548 302 55,1 174 94 124 133 23 činnost poštovní a telekomunikační 1 504 749 49,8 440 215 383 436 30 Peněžnictví a pojišťovnictví 2 835 1 929 68,0 708 510 885 695 37 peněžnictví 1 992 1 380 69,3 545 372 596 460 19 pojišťovnictví a činnosti související 843 549 65,1 163 138 289 235 18 Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj 5 698 2 713 47,6 1 586 981 1 516 1 311 303 činnosti v oblasti nemovitostí 378 176 46,6 77 71 119 90 21 pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti 35 14 40,0 14 8 5 7 1 zpracování dat a související činnosti 853 302 35,4 323 156 207 154 13 výzkum a vývoj 455 164 36,0 103 62 87 147 56 služby převážně pro podniky 3 977 2 057 51,7 1 069 684 1 098 913 212 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 3 989 2 078 52,1 671 539 1 172 1 406 199 Školství 2 377 1 772 74,5 300 389 697 754 237 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2 920 2 323 79,6 612 442 885 840 141 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 4 019 2 129 53,0 1 057 685 1 021 1 039 216 Nezjištěno 3 787 1 753 46,3 1 622 590 707 736 118
122 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání
Ekonomicky aktivní Z ekonomicky aktivních z toho ženy nezaměstnaní celkem počet v % počet v %
Celkem 51 105 24 531 48,0 2 596 5,1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 3 445 1 042 30,2 54 1,6 zákonodárci a vyšší státní úředníci 68 23 33,8 0 0,0 vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací 49 14 28,6 3 6,1 vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností 3 328 1 005 30,2 51 1,5 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 7 402 3 703 50,0 85 1,1 vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) 1 907 445 23,3 20 1,0 vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 761 438 57,6 7 0,9 odborní pedagogičtí pracovníci 1 476 1 067 72,3 16 1,1 ostatní vědci a odborní duševní pracovníci 3 258 1 753 53,8 42 1,3 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci 15 425 9 123 59,1 351 2,3 technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech 3 676 739 20,1 74 2,0 techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci 1 514 1 431 94,5 29 1,9 pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy 309 246 79,6 4 1,3 jiní pomocní odborní pracovníci 9 926 6 707 67,6 244 2,5 Nižší administrativní pracovníci 4 614 3 343 72,5 191 4,1 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 3 010 2 044 67,9 130 4,3 úředníci ve službách a obchodě 1 604 1 299 81,0 61 3,8 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6 758 3 962 58,6 430 6,4 obsluhující pracovníci 3 427 1 689 49,3 194 5,7 prodavači, manekýni a předváděči zboží 3 331 2 273 68,2 236 7,1 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech 136 58 42,6 3 2,2 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh 127 56 44,1 3 2,4 pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) 9 2 22,2 0 0,0 Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři 5 669 591 10,4 163 2,9 horníci při dobývání surovin a stavební dělníci 2 079 19 0,9 64 3,1 kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 2 679 122 4,6 66 2,5 výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové 377 176 46,7 13 3,4 ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci 534 274 51,3 20 3,7 Obsluha strojů a zařízení 2 705 271 10,0 91 3,4 obsluha průmyslových zařízení 228 46 20,2 6 2,6 obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 535 178 33,3 22 4,1 řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 942 47 2,4 63 3,2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 316 1 409 60,8 105 4,5 pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby 1 820 1 225 67,3 78 4,3 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 15 3 20,0 0 0,0 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě 481 181 37,6 27 5,6 Příslušníci armády 412 9 2,2 5 1,2 Nezaměstnaní absolventi škol 254 90 35,4 254 100,0 Nezjištěné zaměstnání 1 969 930 47,2 864 43,9
SLDB 2001 – PRAHA 11 123 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví
v tom věková skupina Celkem 15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem Ekonomicky aktivní celkem 51 105 13 516 8 240 14 025 13 323 1 973 28 v tom: zaměstnavatelé 1 839184 418 667 507 62 1 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 37 366 9 919 5 687 10 262 10 297 1 189 12 ostatní zaměstnanci 1 918 732 199 315 382 289 1 samostatně činní 7 433 1 452 1 534 2 346 1 736 357 8 členové produkčních družstev 37 4 3 11 17 2 - pomáhající rodinní příslušníci 189 48 41 44 42 13 1 nezjištěné postavení v zaměstnání 2 323 1 177 358 380 342 61 5 Muži Ekonomicky aktivní celkem 26 574 7 495 4 108 6 378 7 229 1 343 21 v tom: zaměstnavatelé 1 290132 301 438 366 52 1 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 18 119 5 295 2 587 4 187 5 233 809 8 ostatní zaměstnanci 942 373 92 139 176 161 1 samostatně činní 4 944 1 018 961 1 435 1 245 279 6 členové produkčních družstev 20 - 1 3 14 2 - pomáhající rodinní příslušníci 58 21 11 10 9 6 1 nezjištěné postavení v zaměstnání 1 201 656 155 166 186 34 4 Ženy Ekonomicky aktivní celkem 24 531 6 021 4 132 7 647 6 094 630 7 v tom: zaměstnavatelé 549 52 117 229 141 10 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 19 247 4 624 3 100 6 075 5 064 380 4 ostatní zaměstnanci 976 359 107 176 206 128 - samostatně činní 2 489 434 573 911 491 78 2 členové produkčních družstev 174283-- pomáhající rodinní příslušníci 131 27 30 34 33 7 - nezjištěné postavení v zaměstnání 1 122 521 203 214 156 27 1 na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny Ekonomicky aktivní celkem 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 v tom: zaměstnavatelé 36 14 51 48 38 31 36 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 731 734 690 732 773 603 429 ostatní zaměstnanci 38 54 24 22 29 146 36 samostatně činní 145 107 186 167 130 181 286 členové produkčních družstev 100111- pomáhající rodinní příslušníci 44533736 nezjištěné postavení v zaměstnání 45 87 43 27 26 31 179
124 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin
Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy ekonomicky aktivní Ženy s dětmi celkem 9 445 558 123 693 192 3 196 947 2 845 891 z toho věk ženy: do 24 185 80 36 41 22 3 3 - - 25 - 29 783 234 36 194 69 143 107 - - 30 - 34 1 255 159 28 215 45 567 224 9 8 35 - 44 4 037 78 22 223 51 1 950 454 931 328 45 a více 3 184 7 1 19 5 533 159 1 905 555 ženy s 1 dítětem 5 560 305 85 305 114 1 281 596 2 124 750 z toho věk ženy: do 24 161 64 31 39 21 3 3 - - 25 - 29 578 143 27 138 56 114 100 - - 30 - 34 609 64 17 67 19 265 160 9 8 35 - 44 1 801 29 10 51 14 594 224 621 258 45 a více 2 410 5 - 9 4 305 109 1 494 484 ženy se 2 dětmi 3 552 206 29 339 62 1 757 323 698 138 z toho věk ženy: do 24 22 15 4 2 1 - - - - 25 - 29 188 80 8 54 11 28 7 - - 30 - 34 597 79 8 137 23 289 61 - - 35 - 44 2 032 30 8 139 26 1 244 213 304 68 45 a více 713 2 1 7 1 196 42 394 70 ženy se 3 a více dětmi 333 47 9 49 16 158 28 23 3 z toho věk ženy: do 24 211------25 - 29 17 11 1 2 2 1 - - - 30 - 34 49 16 3 11 3 13 3 - - 35 - 44 204 19 4 33 11 112 17 6 2 45 a více 61 - - 3 - 32 8 17 1 z toho nezaměstnané Ženy s dětmi celkem 470 19 9 73 43 126 88 65 47 z toho věk ženy: do 24 22 1 3 7 8 1 2 - - 25 - 29 92 8 3 27 18 13 23 - - 30 - 34 82 5 - 17 7 27 25 - 1 35 - 44 176 5 2 21 8 65 29 25 21 45 a více 98 - 1 1 2 20 9 40 25 ženy s 1 dítětem 277 10 4 31 22 62 59 50 39 z toho věk ženy: do 24 19 - 2 7 7 1 2 - - 25 - 29 65 6 2 16 11 9 21 - - 30 - 34 43 3 - 3 1 16 19 - 1 35 - 44 72 1 - 4 2 23 12 16 14 45 a více 78 - - 1 1 13 5 34 24 ženy se 2 dětmi 173 5 4 38 17 59 27 15 8 z toho věk ženy: do 24 3 1 1 - 1 - - - - 25 - 29 23 1 - 11 5 4 2 - - 30 - 34 35 - - 13 6 10 6 - - 35 - 44 94 3 2 14 4 39 16 9 7 45 a více 18 - 1 - 1 6 3 6 1 ženy se 3 a více dětmi 20 4 1 4 4 5 2 - - z toho věk ženy: do 24 ------25 - 29 4 1 1 - 2 - - - - 30 - 34 4 2 - 1 - 1 - - - 35 - 44 10 1 - 3 2 3 1 - - 45 a více 2 - - - - 1 1 - -
SLDB 2001 – PRAHA 11 125 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin
Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy s dětmi celkem 1 927 681 147 284 61 371 90 233 60 z toho věk ženy: do 24 222 123 56 27 14 2 - - - 25 - 29 468 282 51 79 22 20 14 - - 30 - 34 425 182 23 110 13 75 22 - - 35 - 44 491 87 17 65 12 194 39 61 16 45 a více 320 7 - 3 - 80 14 172 44 ženy s 1 dítětem 1 049 354 97 106 39 146 62 192 53 z toho věk ženy: do 24 184 100 46 25 11 2 - - - 25 - 29 275 160 31 40 18 12 14 - - 30 - 34 157 62 12 28 6 35 14 - - 35 - 44 183 29 8 12 4 53 23 41 13 45 a více 249 3 - 1 - 44 10 151 40 ženy se 2 dětmi 712 263 35 139 16 191 22 40 6 z toho věk ženy: do 24 36 22 9 2 3 - - - - 25 - 29 169 106 16 36 3 8 - - - 30 - 34 219 91 7 74 3 37 7 - - 35 - 44 230 41 3 26 7 117 13 20 3 45 a více 58 3 - 1 - 29 2 20 3 ženy se 3 a více dětmi 166 64 15 39 6 34 6 1 1 z toho věk ženy: do 24 211------25 - 29 24 16 4 3 1 - - - - 30 - 34 49 29 4 8 4 3 1 - - 35 - 44 78 17 6 27 1 24 3 - - 45 a více 131- 1- 7211
A.22. Základní údaje o domácnostech
Domácnosti Průměrný počet Struktura domácností v % celkem členů domácnosti 1991 2001 1970 1980 1991 2001 1991 2001
Bytové domácnosti celkem 32 018 33 191 100,0 100,0 100,0 100,0 2,76 2,54 v tom: 1 cenzová domácnost 29 682 30 255 . . 92,7 91,2 . 2,41 2 a více cenzových domácností 2 336 2 936 . . 7,3 8,8 . 3,84
Hospodařící domácnosti celkem 34 032 36 354 100,0 100,0 100,0 100,0 2,59 2,33 v tom: s 1 cenzovou domácností 33 580 36 094 . . 98,7 99,3 . 2,31 se 2 a více cenz. domácnostmi 452 260 . . 1,3 0,7 . 4,85
Cenzové domácnosti celkem 1) 34 498 36 620 100,0 100,0 100,0 100,0 2,56 2,31 v tom: úplné rodiny 20 220 17 903 71,0 69,5 58,6 48,9 . 3,07 bez závislých dětí 6 538 9 921 . . 19,0 27,1 . 2,55 se závislými dětmi 13 682 7 982 . . 39,7 21,8 . 3,72 neúplné rodiny 5 364 6 799 7,9 10,6 15,5 18,6 . 2,42 bez závislých dětí 1 410 2 818 . . 4,1 7,7 . 2,25 se závislými dětmi 3 954 3 981 . . 11,5 10,9 . 2,53 vícečlenné nerodinné domácnosti 112 1 093 1,3 1,3 0,3 3,0 . 2,13 domácnosti jednotlivců 8 802 10 825 19,7 18,6 25,5 29,6 . 1,00 z toho bydlící samostatně 6 421 7 915 . . 18,6 21,6 . 1,00
1) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk
126 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti
v tom počet členů domácnosti Průměrný Celkem 123456 a vícepočet členů
Cenzové domácnosti celkem 36 620 10 825 11 044 8 348 5 585 707 111 2,31 v tom: úplné rodiny 17 903 x 5 681 6 190 5 260 672 100 3,07 bez závislých dětí 9 921 x 5 681 3 134 1 04062 4 2,55 se závislými dětmi 7 982 x x 3 056 4 220 610 96 3,72 1 závislé dítě 4 247 x x 3 056 1 079 104 83,31 2 závislé děti3 348xxx3 141 191 16 4,07 3 a více závislých dětí 387 x x x x 315 72 5,24 neúplné rodiny 6 799 x 4 364 2 084 312 31 8 2,42 bez závislých dětí 2 818 x 2 171 591 53 3 - 2,25 se závislými dětmi 3 981 x 2 193 1 493 259 28 8 2,53 1 závislé dítě 2 792 x 2 193 529 66 2 2 2,24 2 závislé děti1 065xx964 91 8 2 3,11 3 a více závislých dětí 124 xxx 1021844,23 vícečlenné nerodinné domácnosti1 093x99974 13 4 32,13 domácnosti jednotlivců 10 825 10 825 x x x x x 1,00
A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti
Cenzové domácnosti celkem v tom počet domácností bydlících v bytě počet v % 1 2 3 a více
Cenzové domácnosti celkem 36 408 100,0 30 255 5 394 759 v tom: úplné rodiny 17 877 49,1 16 179 1 545 153 bez závislých dětí 9 905 27,2 8 775 1 031 99 se závislými dětmi 7 972 21,9 7 404 514 54 1 závislé dítě 4 242 11,7 3 859 354 29 2 závislé děti 3 343 9,2 3 178 141 24 3 a více závislých dětí 387 1,1 367 19 1 neúplné rodiny 6 759 18,6 5 215 1 377 167 bez závislých dětí 2 813 7,7 2 434 347 32 se závislými dětmi 3 946 10,8 2 781 1 030 135 1 závislé dítě 2 771 7,6 1 929 739 103 2 závislé děti 1 052 2,9 757 267 28 3 a více závislých dětí 123 0,3 95 24 4 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 088 3,0 1 004 66 18 domácnosti jednotlivců 10 684 29,3 7 857 2 406 421 v tom bydlící: samostatně v bytě 7 857 21,6 7 857 x x jako spolubydlící 2 599 7,1 x 2 256 343 jako podnájemník 228 0,6 x 150 78
SLDB 2001 – PRAHA 11 127 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti
Průměrný počet Domácnosti s počtem závislých dětí závislých dětí Celkem v rodinách v rodinách 01234 a více celkem s dětmi
Cenzové domácnosti rodinné 2001 24 702 12 739 7 039 4 413 446 65 0,71 1,46 1991 25 584 7 948 8 385 8 139 980 132 . . rozdíl -882 4 791 -1 346 -3 726 -534 -67 . . v % -3,4 60,3 -16,1 -45,8 -54,5 -50,8 x x v tom: úplné rodiny 17 903 9 921 4 247 3 348 336 51 0,68 1,52 z toho s ekonomicky aktivní ženou 12 932 6 236 3 638 2 797 232 29 0,78 1,50 v % 72,2 62,9 85,7 83,5 69,0 56,9 x x neúplné rodiny 6 799 2 818 2 792 1 065 110 14 0,78 1,33
Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou ekonomicky aktivní 19 873 8 835 6 385 4 191 405 57 0,82 1,47 v tom: zaměstnanec 14 197 6 483 4 513 2 883 279 39 0,79 1,46 zaměstnavatel 1 066 405 353 271 34 3 0,95 1,53 samostatně činný 3 603 1 515 1 151 859 66 12 0,86 1,49 člen produkčního družstva 19 13 3 3 - - 0,47 1,50 nezaměstnaný 648 266 250 111 19 2 0,83 1,41 ostatní ekonomicky aktivní a nezj. 340 153 115 64 7 1 0,79 1,43 ekonomicky neaktivní 4 604 3 795 574 191 36 8 0,24 1,36 z toho nepracující důchodce 4 006 3 735 221 41 8 1 0,08 1,23 ekonomická aktivita nezjištěna 225 109 80 31 5 - 0,70 1,35
128 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti
Vícečlenné z toho 1) Úplné Neúplné Domácnosti nerodinné ženatí, rodiny rodiny jednotlivců svobodní rozvedení ovdovělí domácnosti vdané
Cenzové domácnosti celkem 17 903 6 799 1 093 10 825 3 175 1 816 3 393 2 092 v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 2 9 19 92 81 5 - - 20 - 24 142 250 120 827 694 89 10 2 25 - 29 726 547 134 1 166 761 287 76 3 30 - 34 997 539 44 689 320 209 128 3 35 - 39 1 456 673 22 660 215 191 213 2 40 - 49 4 862 2 273 61 1 762 412 407 840 42 50 - 59 6 075 1 812 81 2 434 395 417 1 245 309 60 - 69 2 172 344 109 1 358 159 141 527 511 70 a více vč. nezj. věku 1 471 352 503 1 837 138 70 354 1 220
Cenzové domácnosti v čele s muži 17 903 1 218 377 5 105 1 684 1 126 1 726 366 v tom podle věku muže: 15 - 19 2 - 9 49 44 2 - - 20 - 24 142 14 64 392 338 38 2 - 25 - 29 726 27 85 668 436 158 47 2 30 - 34 997 28 32 467 204 151 91 1 35 - 39 1 456 66 15 452 138 143 144 2 40 - 49 4 862 426 40 1 039 228 261 502 8 50 - 59 6 075 467 35 1 157 185 247 618 63 60 - 69 2 172 114 24 462 73 86 214 79 70 a více vč. nezj. věku 1 471 76 73 419 38 40 108 211
Cenzové domácnosti v čele se ženami x5 581 716 5 720 1 491 690 1 667 1 726 v tom podle věku ženy: 15 - 19 x 9 10 43 37 3 - - 20 - 24 x 236 56 435 356 51 8 2 25 - 29 x 520 49 498 325 129 29 1 30 - 34 x 511 12 222 116 58 37 2 35 - 39 x 607 7 208 77 48 69 - 40 - 49 x 1 847 21 723 184 146 338 34 50 - 59 x 1 345 46 1 277 210 170 627 246 60 - 69 x 230 85 896 86 55 313 432 70 a více vč. nezj. věku x 276 430 1 418 100 30 246 1 009
1) bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem
SLDB 2001 – PRAHA 11 129 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy
Úplné rodiny s počtem závislých dětí Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)
0123 a více0123 a více
Cenzové domácnosti rodinné 2001 9 921 4 247 3 348 387 2 818 2 792 1 065 124 1991 6 538 5 858 6 891 933 1 410 2 527 1 248 179 Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 43---9-- 20 - 24 160 129 28 3 1 217 30 2 25 - 29 287 445 258 30 3 428 105 11 30 - 34 118 449 646 75 2 338 175 24 35 - 39 127 510 1 059 149 21 320 285 47 40 - 44 525 838 746 73 178 419 245 23 45 - 49 1 833 1 086 470 38 628 604 162 14 50 - 54 2 588 617 127 18 808 311 48 3 55 - 59 1 810 145 13 - 513 117 12 - 60 a více vč. nezjištěného věku 2 469 25 1 1 664 29 3 -
1) v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže
A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti
v tom s počtem domácností v bytě
1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností Celkem v tom s počtem obytných v tom s počtem obytných celkem místností bytu celkem místností bytu 1 2 3 4 a více 1 2 3 4 a více Cenzové domácnosti bydlící v bytech 36 408 30 255 4 080 7 613 14 886 3 676 6 153 407 1 234 3 271 1 241 v tom: úplné rodiny 17 877 16 179 716 3 030 9 951 2 482 1 698 50 241 920 487 bez závislých dětí 9 905 8 775 500 1 955 5 151 1 169 1 130 32 164 630 304 se závislými dětmi 7 972 7 404 216 1 075 4 800 1 313 568 18 77 290 183 1 závislé dítě 4 242 3 859 134 626 2 476 623 383 15 52 204 112 2 závislé děti 3 343 3 178 67 419 2 107 585 165 2 22 77 64 3 a více závisl. dětí 387 367 15 30 217 105 20 1 3 9 7
neúplné rodiny 6 759 5 215 468 1 303 2 794 650 1 544 63 274 915 292 bez závislých dětí 2 813 2 434 210 652 1 313 259 379 10 62 231 76 se závislými dětmi 3 946 2 781 258 651 1 481 391 1 165 53 212 684 216 1 závislé dítě 2 771 1 929 197 497 1 006 229 842 42 157 484 159 2 závislé děti 1 052 757 54 136 428 139 295 9 47 187 52 3 a více závisl. dětí 123 95 7 18 47 23 28 2 8 13 5 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 088 1 004 273 381 277 73 84 6 20 35 23 domácnosti jednotlivců 10 684 7 857 2 623 2 899 1 864 471 2 827 288 699 1 401 439 v tom bydlící: samostatně v bytě 7 857 7 857 2 623 2 899 1 864 471 x x x x x jako spolubydlící 2 599 x x x x x 2 599 258 650 1 302 389 jako podnájemník 228 x x x x x 228 30 49 99 50
130 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností
Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet počet v % 1 2 3 4 5 6 a více členů
Bytové domácnosti celkem 33 191 100,0 7 857 9 542 8 101 6 113 1 175 403 2,54 v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 30 501 91,9 7 857 9 043 7 323 5 371 764 143 2,43 1 cenzová domácnost 30 255 91,2 7 857 9 043 7 323 5 265 667 100 2,41 2 a více cenzových domácností 246 0,7x x x 106 97 43 4,84 se 2 a více hospodařícími domácnostmi 2 690 8,1 x 499 778 742 411 260 3,75 Hospodařící domácnosti celkem 36 354 100,0 10 825 10 680 8 225 5 664 803 157 2,33 v tom: tvořené 1 cenzovou domácností 36 094 99,3 10 825 10 680 8 225 5 552 702 110 2,31 úplné rodiny 17 601 48,4 x 5 505 6 097 5 230 669 100 3,08 bez závislých dětí 9 69726,7 x 5 505 3 090 1 036 62 4 2,55 se závislými dětmi 7 904 21,7 x x 3 007 4 194 607 96 3,72 neúplné rodiny 6 585 18,1 x 4 185 2 055 309 29 72,42 bez závislých dětí 2 788 7,7 x 2 145 587 53 3 - 2,25 se závislými dětmi 3 797 10,4 x 2 040 1 468 256 26 7 2,55 vícečlenné nerodinné domácnosti 1 083 3,0 x 990 73 13 4 3 2,13 domácnosti jednotlivců 10 825 29,8 10 825 x x x x x 1,00 tvořené 2 cenzovými domácnostmi 254 0,7x x x 112 101 41 4,79 rodina rodičů a rodina dětí 246 0,7x x x 109 98 39 4,77 ostatní případy 8 0,0 x x x 3 3 2 5,25 tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi 6 0,0 x x x x x 6 7,67
SLDB 2001 – PRAHA 11 131 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností
z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem telefonem možností osobním počítačem Celkem pevnou užívat z toho z toho pevnou pouze celkem linkou rekreační celkem s připojením 2 a více linkou mobilním i mobilním objekt na internet
Bytové domácnosti celkem 33 191 17 498 2 548 15 399 1 498 13 505 13 293 8 555 4 025 v tom:
v bytě 1 cenzová domácnost 30 255 15 955 2 226 14 114 1 316 12 273 12 246 7 851 3 701 s počtem osob 1 7 857 2 088 141 4 150 528 1 847 2 173 982 480 2 9 043 4 676 399 4 808 345 3 251 3 809 1 660 721 3 - 4 12 588 8 664 1 591 4 878 414 6 755 5 948 4 867 2 364 5 a více 767 527 95 278 29 420 316 342 136 s počtem závislých dětí 1 5 788 3 595 538 2 173 239 3 069 2 460 2 420 1 156 2 3 935 2 677 375 1 388 117 2 265 1 775 1 890 919 3 a více 462 282 44 178 25 231 169 208 86
podle věku uživatele bytu do 29 2 373 950 74 683 276 1 090 653 543 307 30 - 39 3 964 2 222 276 1 390 234 1 995 1 253 1 319 692 40 - 49 7 647 4 575 750 2 996 287 3 795 3 156 2 874 1 378 50 - 59 9 017 5 404 902 4 317 286 3 797 4 255 2 396 1 077 60 a více 7 254 2 804 224 4 728 233 1 596 2 929 719 247
v bytě 2 a více cenzových domácností 2 936 1 543 322 1 285 182 1 232 1 047 704 324 rodina rodičů a rodina dětí 468 324 92 189 18 231 214 113 46 jeden z rodičů a rodina dětí 1 381 728 141 567 85 641 494 394 178 ostatní případy 1 087 491 89 529 79 360 339 197 100 v tom s počtem osob v bytě: 2 - 4 2 125 1 011 159 973 131 844 759 474 214 5 a více 811 532 163 312 51 388 288 230 110
132 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.32. Domovní a bytový fond
Byty v trvale obydlených Průměrný Domy Byty Neobyd- domech počet bytů v neobyd- lené v tom v tom na 1 trvale lených byty obydlený celkem trvale ne- celkem trvale ne- domech celkem obydlené obydlené obydlené obydlené dům
Domy celkem 2001 3 798 3 498 300 34 380 33 191 1 189 9,83 344 1 533 1991 3 210 3 028 182 . 32 018 . . . 688 rozdíl 588 470 118 x 1 173 x x x 845 v % 18,3 15,5 64,8 x 3,7 x x x 122,8 v tom: rodinné domy 2001 2 485 2 203 282 2 595 2 529 66 1,18 306 372 1991 1 989 1 832 157 . 2 077 . . . 184 rozdíl 496 371 125 x 452 x x x 188 v % 24,9 20,3 79,6 x 21,8 x x x 102,2
bytové domy 2001 1 229 1 224 5 31 706 30 583 1 123 25,90 23 1 146 1991 1 140 1 129 11 . 29 825 . . . 500 rozdíl 89 95 -6 x 758 x x x 646 v % 7,8 8,4 -54,5 x 2,5 x x x 129,2
ostatní domy 2001 84 71 13 79 79 - 1,11 15 15 1991 81 67 14 . 116 . . . 4 rozdíl 3 4 -1 x -37 x x x 11 v % 3,7 6,0 -7,1 x -31,9 x x x 275,0
A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu
v tom Domy celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %
Neobydlené domy 300 100,0 282 100,0 5 100,0 13 100,0 v tom z důvodu: dům obydlen přechodně 90 30,0 84 29,8 1 20,0 5 38,5 změna uživatele 5 1,7 3 1,1 1 20,0 1 7,7 slouží k rekreaci 13 4,3 13 4,6 - - - - přestavba domu 26 8,7 25 8,9 - - 1 7,7 dosud neobydlen po kolaudaci 28 9,3 27 9,6 1 20,0 - - pozůstalostní nebo soudní řízení 15 5,0 15 5,3 - - - - nezpůsobilý k bydlení 9 3,0 7 2,5 - - 2 15,4 jiný důvod vč. nezjištěno 114 38,0 108 38,3 2 40,0 4 30,8
Neobydlené byty celkem 1 533 100,0 372 100,0 1 146 100,0 15 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 713 46,5 121 32,5 586 51,1 6 40,0 změna uživatele 71 4,6 4 1,1 66 5,8 1 6,7 slouží k rekreaci 17 1,1 16 4,3 1 0,1 - - přestavba bytu 57 3,7 27 7,3 29 2,5 1 6,7 dosud neobydlen po kolaudaci 38 2,5 33 8,9 5 0,4 - - pozůstalostní nebo soudní řízení 70 4,6 19 5,1 51 4,5 - - nezpůsobilý k bydlení 14 0,9 10 2,7 2 0,2 2 13,3 jiný důvod vč. nezjištěno 553 36,1 142 38,2 406 35,4 5 33,3
Neobydlené byty v trv. obydl. domech 1 189 100,0 66 100,0 1 123 100,0 - - v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 607 51,1 27 40,9 580 51,6 - - změna uživatele 62 5,2 1 1,5 61 5,4 - - slouží k rekreaci 1 0,1 - - 1 0,1 - - přestavba bytu 30 2,5 1 1,5 29 2,6 - - dosud neobydlen po kolaudaci 6 0,5 3 4,5 3 0,3 - - pozůstalostní nebo soudní řízení 54 4,5 3 4,5 51 4,5 - - nezpůsobilý k bydlení 5 0,4 3 4,5 2 0,2 - - jiný důvod vč. nezjištěno 424 35,7 28 42,4 396 35,3 - -
SLDB 2001 – PRAHA 11 133 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví
Trvale obydlené domy v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %
Trvale obydlené domy 3 498 100,0 2 203 100,0 1 224 100,0 71 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 2 140 61,2 2 122 96,3 12 1,0 6 8,5 obec, stát 491 14,0 18 0,8 422 34,5 51 71,8 stavební bytové družstvo 402 11,5 1 0,0 401 32,8 - - zahraniční vlastník 1 0,0 1 0,0 - - - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 170 4,9 1 0,0 168 13,7 1 1,4 jiná právnická osoba 73 2,1 21 1,0 42 3,4 10 14,1 kombinace vlastníků 194 5,5 19 0,9 175 14,3 - - nezjištěno 27 0,8 20 0,9 4 0,3 3 4,2
Trvale obydlené byty 33 191 100,0 2 529 100,0 30 583 100,0 79 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 2 648 8,0 2 440 96,5 201 0,7 7 8,9 obec, stát 12 288 37,0 24 0,9 12 207 39,9 57 72,2 stavební bytové družstvo 8 917 26,9 1 0,0 8 916 29,2 - - zahraniční vlastník 2 0,0 2 0,1 - - - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 5 022 15,1 1 0,0 5 020 16,4 1 1,3 jiná právnická osoba 712 2,1 22 0,9 679 2,2 11 13,9 kombinace vlastníků 3 499 10,5 19 0,8 3 480 11,4 - - nezjištěno 103 0,3 20 0,8 80 0,3 3 3,8
A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí
Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno
Trvale obydlené domy 3 498 2 203 1 224 57 505 1 468 879 537 52 v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky 1 713 1 674 29 14 402 593 292 403 9 kámen 10 10 - 6 1 1 - - 2 kámen a cihly 215 212 1 35 95 62 15 7 1 stěnové panely 1 305 60 1 194 - - 709 497 96 3 nepálené cihly 55--5---- dřevo 1616- - -718 - jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno 234226- 2 2 96742337
134 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví
Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno
Trvale obydlené domy 3 498 2 203 1 224 57 505 1 468 879 537 52 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 2 140 2 122 12 55 494 743 386 432 30 obec, stát 491 18 422 1 3 291 178 16 2 stavební bytové družstvo 402 1 401 - - 145 217 39 1 zahraniční vlastník 11----- 1- právnická osoba založená za účelem privatizace domu 170 1 168 - - 132 31 7 - jiná právnická osoba 732142- 1273015- kombinace vlastníků 194 19 175 - 6 125 37 25 1 nezjištěno 27204115- 218
SLDB 2001 – PRAHA 11 135 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení
Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno
Trvale obydlené domy 3 498 2 203 1 224 57 505 1 468 879 537 52 s počtem bytů: 1 1 897 1 836 2 50 386 647 366 402 46 2 352 342 - 7 107 137 54 46 1 3 2525-- 99151 4 12-12- 26121 5 - 9 131 - 131 - 1 65 38 27 - 10 - 19 304 - 304 - - 98 167 39 - 20 - 49 701 - 701 - - 436 248 15 2 50 a více 74 - 74 - - 70 3 - 1 s počtem nadzemních podlaží: 1 526 507 3 45 156 211 47 62 5 2 1 477 1 438 5 7 328 546 320 264 12 3 244 206 29 2 9 34 57 141 1 4 198 - 197 - - 106 58 34 - 5 57 - 55 - - 19 32 6 - 6 - 8 477 - 473 - - 205 244 28 - 9 - 12 399 - 399 - - 291 105 1 2 13 a více 65 - 63 - - 50 14 - 1 Technické vybavení trvale obydlených domů
vodovod: v domě - z veřejné sítě 3 374 2 082 1 224 50 475 1 426 866 529 28 v domě - domácí 99 98 - 7 28 42 13 7 2 vodovod mimo dům 11-- 1---- bez vodovodu 11-- 1----
kanalizace: přípoj na kanalizační síť 3 225 1 936 1 221 34 458 1 365 844 499 25 domácí čistička odpadních vod66- 1122-- žumpa, jímka 243 239 3 22 46 100 33 37 5 bez kanalizace a jímky ------
plyn: z veřejné sítě 2 844 1 792 999 32 420 1 292 678 397 25 z domovního zásobníku 2424- 2214231 bez plynu 592 353 223 23 78 156 196 136 3
ústřední topení: dálkové topení 1 184 18 1 117 - 3 687 440 48 6 z toho na pevná paliva 434 11 405 - 1 209 206 14 4 bloková kotelna 71 8 58 1 2 12 39 17 - z toho na pevná paliva541-23-- - kotelna v domě 1 945 1 896 35 40 382 705 383 419 16 z toho na pevná paliva1561523 8297825133 na plyn 1 660 1 615 32 29 340 581 336 361 13 bez dálkového a ústředního topení 245 232 12 14 106 58 16 47 4
výtah:
výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími 990 - 983 - - 548 401 39 2
136 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu
Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1920 1946 1981 1991 ne- celkemv % 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno
Domy celkem 3 498 x 57 505 1 468 879 537 52 v % x 100,0 1,6 14,4 42,0 25,1 15,4 1,5 v nich trvale obydlené byty celkem 33 191 100,0 63 625 20 467 10 426 1 403 207 v tom byty s počtem obytných místností 1 4 274 12,9 9 36 2 889 1 233 77 30 2 8 213 24,720186 5 421 2 244 28062 3 16 45249,617185 10 181 5 498 505 66 4 3 060 9,2111231 541 1 131 239 15 5 a více 908 2,7 587280251280 5 nezjištěno2840,9 1 8 155 69 22 29 v tom: rodinné domy 2 203 x 55 498 761 395 449 45 v %x100,02,5 22,634,5 17,9 20,42,0 v nich trvale obydlené byty celkem 2 529 100,061608890438 48448 v tom byty s počtem obytných místností 1 823,2 9 31 33 5 22 2 424 16,8 19 183 146 33 36 7 3 598 23,617179 232 85 80 5 4 55221,8 11 122 237 93 863 5 a více 814 32,2 587232217269 4 nezjištěno 59 2,3 - 610 5 11 27 bytové domy 1 224 x - 3 675 458 84 4 v %x100,0 - 0,2 55,137,46,9 0,3 v nich trvale obydlené byty celkem 30 583100,0 - 13 19 5389 961 915 156 v tom byty s počtem obytných místností 14 18713,7 - 42 855 1 227 73 28 27 76025,4 - 3 5 256 2 202 244 55 315 823 51,7 -59 933 5 400 424 61 42 502 8,2 - 11 3021 035 15212 5 a více 920,3 -- 48 33 11 - nezjištěno219 0,7 -- 144 64 11 - ostatní domy 71 x 2 4 32 26 4 3 v %x100,02,8 5,645,136,6 5,64,2 v nich trvale obydlené byty celkem 79 100,02439 2743
SLDB 2001 – PRAHA 11 137 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti
Trvale obydlené byty celkem v % v roce 2001 podle kategorie 1991 2001 1991 2001 I. II. III. IV. nezjištěno Byty v domech postavených v období: 1) do roku 1899 87 26 0,3 0,1 13 10 2 - 1 1900 - 1919 83 37 0,2 0,1 26 7 2 1 1 1920 - 1945 927 625 2,9 1,9 536 56 18 6 9 1946 - 1970 2 719 584 8,5 1,8 534 36 7 1 6 1971 - 1980 17 801 19 883 55,6 59,9 19 719 60 3 1 100 1981 - 1990 10 401 10 426 32,5 31,4 10 349 30 3 1 43 1991 - 2001 . 1 403 . 4,2 1 359 27 1 2 14 nezjištěno . 207 . 0,6 173 7 - - 27 Podle velikosti bytu Byty v domech celkem 32 018 33 191 100,0 100,0 32 709 233 36 12 201 v tom: 1 obytná místnost 4 953 4 274 15,5 12,9 4 228 23 5 3 15 2 pokoje 8 205 8 213 25,6 24,7 8 105 78 15 7 8 3 pokoje 15 305 16 452 47,8 49,6 16 334 76 14 - 28 4 pokoje 2 936 3 060 9,2 9,2 3 020 32 1 1 6 5 pokojů a více 619 908 1,9 2,7 887 19 1 1 - nezjištěno - 284 - 0,9 135 5 - - 144 v rodinných domech 2 077 2 529 100,0 100,0 2 282 153 31 10 53 v tom: 1 obytná místnost 98 82 4,7 3,2 64 10 4 1 3 2 pokoje 435 424 20,9 16,8 350 51 14 7 2 3 pokoje 525 598 25,3 23,6 536 43 11 - 8 4 pokoje 445 552 21,4 21,8 519 26 1 1 5 5 pokojů a více 574 814 27,6 32,2 793 19 1 1 - nezjištěno - 59 - 2,3 20 4 - - 35 v bytových domech 29 825 30 583 100,0 100,0 30 355 78 5 2 143 v tom: 1 obytná místnost 4 809 4 187 16,1 13,7 4 160 12 1 2 12 2 pokoje 7 739 7 760 25,9 25,4 7 726 27 1 - 6 3 pokoje 14 750 15 823 49,5 51,7 15 768 33 3 - 19 4 pokoje 2 482 2 502 8,3 8,2 2 495 6 - - 1 5 pokojů a více 45 92 0,2 0,3 92 - - - - nezjištěno - 219 - 0,7 114 - - - 105 v ostatních domech 116 79 100,0 100,0 72 2 -- 5 v tom: 1 obytná místnost 46 5 39,7 6,3 4 1 - - - 2 pokoje 31 29 26,7 36,7 29 - - - - 3 pokoje 30 31 25,9 39,2 30 - - - 1 4 pokoje 9 6 7,7 7,6 6 - - - - 5 pokojů a více - 2 - 2,5 2 - - - - nezjištěno - 6 - 7,6 1 1 - - 4
1) ve sčítání 1991 včetně nezjištěného období
138 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu
Počet osob Obytná Obytné Obytná Cenzové Trvale Osoby Cenzové na na obyt. plocha místnosti plocha 2 domác- obydlené bydlící 2 domác- 1 trvale místnost v m 8 m bytů 2 nosti byty v bytech 2 nosti obydlený na a větší v tis. m 8 m na 1 byt byt a větší 1 osobu Byty v domech postavených v období: do roku 1899 26 61 76 2 30 2,35 0,80 26,0 1,15 1900 - 1919 37 94 96 2 42 2,54 0,98 18,1 1,14 1920 - 1945 625 1 719 1 938 36 731 2,75 0,89 21,0 1,17 1946 - 1970 584 1 651 1 818 33 690 2,83 0,91 20,2 1,18 1971 - 1980 19 883 49 033 50 111 768 21 915 2,47 0,98 15,7 1,10 1981 - 1990 10 426 27 479 28 077 450 11 258 2,64 0,98 16,4 1,08 1991 - 2001 1 403 3 717 4 716 90 1 513 2,65 0,79 24,1 1,08 nezjištěno 207 465 441 7 229 2,25 1,05 15,5 1,11 Podle kategorie bytu Byty v domech celkem 33 191 84 219 87 273 1 387 36 408 2,54 0,97 16,5 1,10 v tom: I. kategorie 32 709 83 078 86 375 1 371 35 858 2,54 0,96 16,5 1,10 II. kategorie 233 626 647 12 269 2,69 0,97 19,7 1,15 III. kategorie 36 77 86 2 40 2,14 0,90 20,1 1,11 IV. kategorie 12 30 26 1 15 2,50 1,15 20,9 1,25 nezjištěno 201 408 139 2 226 2,03 2,94 5,8 1,12 v rodinných domech 2 529 7 275 9 429 188 2 946 2,88 0,77 25,9 1,16 v tom: I. kategorie 2 282 6 635 8 823 176 2 660 2,91 0,75 26,6 1,17 II. kategorie 153 432 457 9 183 2,82 0,95 21,4 1,20 III. kategorie 31 66 74 1 35 2,13 0,89 20,0 1,13 IV. kategorie 10 27 24 1 13 2,70 1,13 21,8 1,30 nezjištěno 53 115 51 1 55 2,17 2,25 8,2 1,04 v bytových domech 30 583 76 692 77 653 1 196 33 365 2,51 0,99 15,6 1,09 v tom: I. kategorie 30 355 76 212 77 365 1 191 33 111 2,51 0,99 15,6 1,09 II. kategorie 78 191 189 3 84 2,45 1,01 16,1 1,08 III. kategorie 5 11 12 0 5 2,20 0,92 20,8 1,00 IV. kategorie 2 3 2 0 2 1,50 1,50 12,7 1,00 nezjištěno 143 275 85 1 163 1,92 3,24 5,0 1,14 v ostatních domech 79 252 191 3 97 3,19 1,32 12,9 1,23 Podle velikosti bytu Byty v domech celkem 33 191 84 219 87 273 1 387 36 408 2,54 0,97 16,5 1,10 v tom: 1 obytná místnost 4 274 6 651 4 274 91 4 487 1,56 1,56 13,7 1,05 2 pokoje 8 213 17 069 16 426 269 8 847 2,08 1,04 15,7 1,08 3 pokoje 16 452 47 101 49 356 747 18 157 2,86 0,95 15,9 1,10 4 pokoje 3 060 9 761 12 240 185 3 492 3,19 0,80 18,9 1,14 5 pokojů a více 908 3 033 4 977 95 1 104 3,34 0,61 31,5 1,22 nezjištěno 284 604 - - 321 2,13 x - 1,13
SLDB 2001 – PRAHA 11 139 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení
Počet obytných Plocha bytů v tis. m2 Na jeden byt místností s plochou Průměrné počet stáří celková obytná obytných 8 m2 domů celková obytná 4 - 7,9 m2 plocha plocha místností a větší v letech v m2 v m2 s plochou 8 m2 a větší
Trvale obydlené byty celkem 2001 2 152 1 387 3 087 87 273 65,4 42,2 2,65 29,7 1991 1 974 1 243 . 82 282 61,7 38,8 2,57 . rozdíl 178 144 x 4 991 3,7 3,4 0,08 x v % 9,0 11,6 x 6,1 6,0 8,7 3,2 x v tom: v rodinných domech 2001 289 188 580 9 429 116,8 76,2 3,82 34,9 1991 198 134 . 7 354 95,3 64,4 3,54 . rozdíl 91 54 x 2 075 21,5 11,8 0,28 x v % 45,8 40,7 x 28,2 22,6 18,4 7,8 x v bytových domech 2001 1 858 1 196 2 484 77 653 61,2 39,4 2,56 20,8 1991 1 771 1 105 . 74 694 59,4 37,1 2,50 . rozdíl 88 91 x 2 959 1,8 2,3 0,06 x v % 5,0 8,2 x 4,0 3,0 6,2 2,3 x v ostatních domech 2001 5 3 23 191 67,4 44,4 2,62 25,8 1991 5 4 . 234 45,9 33,2 2,02 . rozdíl -0 -1 x -43 21,5 11,2 0,60 x v % -7,6 -15,8 x -18,4 46,7 33,9 29,5 x
140 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení
Trvale obydlené byty Podíl vybavených bytů v % z toho Obyvatelé 2001 celkem v rodinných v bytových v bytech 1991 z toho v domech celkem domech domech rodinných bytových
Úhrn trvale obydlených bytů 33 191 2 529 30 583 84 219 100,0 100,0 100,0 100,0
Plyn: zaveden do bytu 22 621 1 964 20 615 60 993 74,4 68,2 77,7 67,4 z toho ze sítě 22 612 1 955 20 615 60 960 74,4 68,1 77,3 67,4
Vodovod: v bytě 33 037 2 490 30 472 83 907 99,8 99,5 98,5 99,6 v domě mimo byt 8 4 4 14 - 0,0 0,2 0,0
Kanalizace: přípojka na kanalizační síť 32 890 2 243 30 571 83 353 97,7 99,1 88,7 100,0 domácí čistička odpadních vod 7 7 - 18 . 0,0 0,3 - žumpa, jímka 270 257 12 802 2,2 0,8 10,2 0,0
Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) 29 977 16 29 918 75 321 . 90,3 0,6 97,8 elektrický ohřívač 2) 1 165 1 077 80 3 398 . 3,5 42,6 0,3 plynový ohřívač 1 380 1 184 180 3 856 . 4,2 46,8 0,6 jiný nebo kombinovaný zdroj 423 171 246 1 143 . 1,3 6,8 0,8
Způsob vytápění: ústřední topení 32 200 1 907 30 226 81 744 95,8 97,0 75,4 98,8 z toho dálkové 29 279 4 29 225 73 594 . 88,2 0,2 95,6 etážové topení 462 298 158 1 178 2,5 1,4 11,8 0,5 kamna 227 207 19 587 1,4 0,7 8,2 0,1
3 Energie používaná k vytápění ): uhlí 248 215 31 698 . 0,7 8,5 0,1 dřevo 27 25 1 81 . 0,1 1,0 0,0 elektřina 257 231 26 786 . 0,8 9,1 0,1 plyn 2 442 1 994 429 6 784 . 7,4 78,8 1,4
Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní 32 953 2 427 30 453 83 717 99,5 99,3 96,0 99,6 v domě společná 34 33 1 92 0,1 0,1 1,3 0,0
Záchod: splachovací vlastní 32 956 2 437 30 444 83 710 99,5 99,3 96,4 99,5 splachovací společný 33 26 7 80 0,2 0,1 1,0 0,0 bez splachování 28 22 6 69 - 0,1 0,9 0,0
1) v roce 1991 ze zdroje mimo byt 2) v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení 3) bez dálkového vytápění
SLDB 2001 – PRAHA 11 141 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení
Trvale obydlené byty z toho právní důvod užívání bytu ostatní byty členů ve vlastním v osobním nájemní byty členů celkem v % bezplatné družstva domě vlastnictví byty SBD užívání nájemců
Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem 33 191 x 2 139 3 358 178 14 416 7 961 3 983 podíl v % x 100,0 6,4 10,1 0,5 43,4 24,0 12,0 v tom kategorie bytu: I. kategorie 32 709 98,5 1 958 3 338 161 14 331 7 926 3 967 II. kategorie 233 0,7 120 9 12 48 14 10 III. kategorie 36 0,1 23 1 4 6 - - IV. kategorie 12 0,0 9 1 - 2 - - nezjištěno 201 0,6 29 9 1 29 21 6 Počet bytů v rodinných domech 2 529 x 2 129 - 175 101 1 - podíl v %x100,0 84,2 - 6,9 4,0 0,0 - v tom kategorie bytu: I. kategorie 2 282 90,2 1 952 - 159 89 1 - II. kategorie 153 6,0 118 - 11 9 - - III. kategorie 31 1,2 23 - 4 2 - - IV. kategorie 10 0,4 9 - - 1 - - nezjištěno 53 2,1 27 - 1 - - - Počet bytů v bytových domech 30 583 x 6 3 358 2 14 285 7 960 3 983 podíl v %x100,0 0,0 11,0 0,0 46,7 26,0 13,0 v tom kategorie bytu: I. kategorie 30 355 99,3 5 3 338 1 14 214 7 925 3 967 II. kategorie 78 0,3 1 9 1 39 14 10 III. kategorie 5 0,0 - 1 - 4 - - IV. kategorie 2 0,0 - 1 - 1 - - nezjištěno 143 0,5 - 9 - 27 21 6 Počet bytů v ostatních domech 79 x 4 - 1 30- - podíl v %x100,0 5,1 - 1,3 38,0 - - Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 Počet osob bydlících v bytech 84 219 x 6 172 7 845 440 36 629 20 180 10 093 na 1 byt 2,54 x 2,89 2,34 2,47 2,54 2,53 2,53 na 1 obytnou místnost 0,97 x 0,75 0,87 0,85 1,05 0,93 1,00 Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,65 x 3,91 2,69 2,95 2,44 2,75 2,54 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,10 x 1,16 1,08 1,15 1,10 1,08 1,09 2 Obytná plocha v m na 1 byt 42,2 x 77,9 40,9 58,9 38,2 42,0 38,5 na 1 osobu 16,5 x 26,7 17,4 23,4 14,9 16,5 15,2 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991 Počet osob bydlících v bytech 88 291 x ...... na 1 byt 2,76 x ...... na 1 obytnou místnost 1,07 x ...... Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,57 x ...... Počet cenzových domácností na 1 byt 1,08 x ...... 2 Obytná plocha v m na 1 byt 38,8 x ...... na 1 osobu 14,1 x ......
142 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu
Uživatel bytu ekonomicky aktivní Trvale Uživatel bytu Ostatní z toho obydlené ekonomicky uživatelé byty celkem celkem zaměst- zaměst- samostatně neaktivní a nezjištěno nanci navatelé činní
Byty v domech celkem 33 191 24 474 18 158 1 231 4 304 8 236 481 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 4 274 2 431 1 913 57 328 1 759 84 2 pokoje 8 213 5 202 3 965 173 853 2 877 134 3 pokoje 16 452 13 419 9 962 690 2 429 2 840 193 4 pokoje 3 060 2 530 1 799 199 476 507 23 5 pokojů a více 908 715 413 104 176 188 5 nezjištěno 284 177 106 8 42 65 42 Byty v rodinných domech 2 529 1 714 1 028 180 446 787 28 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 82 44 25 8 11 37 1 2 pokoje 424 232 151 6 61 188 4 3 pokoje 598 381 237 20 113 213 4 4 pokoje 552 388 240 47 92 162 2 5 pokojů a více 814 634 359 97 158 176 4 nezjištěno 59 35 16 2 11 11 13 Byty v bytových domech 30 583 22 694 17 078 1 047 3 848 7 439 450 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 4 187 2 384 1 885 49 317 1 720 83 2 pokoje 7 760 4 944 3 792 166 789 2 686 130 3 pokoje 15 823 13 010 9 703 668 2 312 2 624 189 4 pokoje 2 502 2 136 1 555 152 382 345 21 5 pokojů a více 92 79 53 6 18 12 1 nezjištěno 219 141 90 6 30 52 26 Byty v domech celkem 33 191 24 474 18 158 1 231 4 304 8 236 481 v tom kategorie bytu: I. kategorie 32 709 24 186 17 977 1 214 4 234 8 077 446 II. kategorie 233 152 103 7 34 78 3 III. kategorie361473422- IV. kategorie1272225- nezjištěno 201 115 69 5 30 54 32 Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě 2 139 1 456 865 154 388 665 18 v osobním vlastnictví 3 358 2 527 1 836 169 463 809 22 ostatní bezplatné užívání 178 100 66 10 21 78 - nájemní 14 416 10 389 7 810 435 1 764 3 855 172 členů staveb. bytového družstva 7 961 6 291 4 803 291 1 022 1 520 150 členů družstva nájemců 3 983 2 877 2 193 130 486 1 046 60 ostatní vč. nezjištěného 1 156 834 585 42 160 263 59 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,54 2,74 2,70 2,98 2,90 1,96 1,94 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 0,97 1,00 1,00 0,96 1,02 0,84 0,89 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,10 1,10 1,09 1,09 1,11 1,09 1,10 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 16,515,915,817,515,718,917,5 2 Obytná plocha v m na 1 byt 42,243,943,052,546,037,337,2 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,65 2,76 2,73 3,13 2,86 2,34 2,39
SLDB 2001 – PRAHA 11 143 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti
Průměrná Byty celkem v tom velikost bytu Počet osob obytná na 1 obytnou plocha 1 obyt. počet pokojů místnost na 1 osobu počet v % míst- 2 2 8 m a více nost 234 5 a více v m
Bytové domácnosti celkem 33 191 100,0 4 274 8 213 16 452 3 060 908 16,5 0,97 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 30 255 91,2 4 080 7 613 14 886 2 677 745 17,1 0,93 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 8 775 26,4 500 1 955 5 151 889 245 17,0 0,91 úplná rodina se závislými dětmi 7 404 22,3 216 1 075 4 800 1 006 267 12,7 1,24 neúplná rodina 5 215 15,7 468 1 303 2 794 474 134 17,7 0,90 vícečlenná nerodinná domácnost 1 004 3,0 273 381 277 50 12 16,1 0,99 domácnost jednotlivce 7 857 23,7 2 623 2 899 1 864 258 87 32,3 0,51 se 2 cenzovými domácnostmi 2 697 8,1 181 570 1 441 342 137 12,5 1,29 v tom: 2 rodiny 761 2,3 19 102 429 129 78 10,8 1,52 rodina dětí a 1 z rodičů 1 372 4,1 63 273 796 179 52 12,8 1,24 2 domácnosti jednotlivců 499 1,5 95 175 187 26 5 18,2 0,88 ostatní případy 65 0,2 4 20 29 8 2 11,1 1,54 se 3 a více cenzovými domácnostmi 239 0,7 13 30 125 41 26 9,7 1,68 Bytové domácnosti v rodinných domech celkem 2 529 100,0 82 424 598 552 814 25,9 0,77 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 2 171 85,8 72 385 529 469 664 28,4 0,70 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 738 29,2 23 113 177 197 221 28,2 0,70 úplná rodina se závislými dětmi 566 22,4 5 65 129 124 234 21,2 0,96 neúplná rodina 321 12,7 7 41 80 65 118 30,3 0,66 vícečlenná nerodinná domácnost 63 2,5 2 18 17 13 11 28,5 0,69 domácnost jednotlivce 483 19,1 35 148 126 70 80 59,2 0,34 se 2 cenzovými domácnostmi 315 12,5 8 34 66 72 128 18,1 1,09 v tom: 2 rodiny 146 5,8 2 10 27 30 75 16,4 1,19 rodina dětí a 1 z rodičů 136 5,4 4 13 34 36 47 20,4 0,97 2 domácnosti jednotlivců 24 0,9 2 8 4 4 4 29,1 0,72 ostatní případy 9 0,4 - 3 1 2 2 10,3 2,14 se 3 a více cenzovými domácnostmi 43 1,7 2 5 3 11 22 13,9 1,40 Bytové domácnosti v bytových domech celkem 30 583 100,0 4 187 7 760 15 823 2 502 92 15,6 0,99 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 28 019 91,6 4 003 7 204 14 332 2 203 80 16,2 0,95 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 8 016 26,2 476 1 835 4 964 690 24 16,0 0,94 úplná rodina se závislými dětmi 6 816 22,3 211 1 004 4 659 880 33 12,0 1,28 neúplná rodina 4 882 16,0 460 1 255 2 712 408 16 16,8 0,92 vícečlenná nerodinná domácnost 941 3,1 271 363 260 37 1 15,2 1,02 domácnost jednotlivce 7 364 24,1 2 585 2 747 1 737 188 6 30,5 0,52 se 2 cenzovými domácnostmi 2 371 7,8 173 532 1 370 269 8 11,7 1,32 v tom: 2 rodiny 612 2,0 17 90 401 99 3 9,3 1,64 rodina dětí a 1 z rodičů 1 228 4,0 59 258 758 142 4 11,9 1,29 2 domácnosti jednotlivců 475 1,6 93 167 183 22 1 17,6 0,89 ostatní případy 56 0,2 4 17 28 6 - 11,4 1,42 se 3 a více cenzovými domácnostmi 193 0,6 11 24 121 30 4 8,6 1,75
144 SLDB 2001 – PRAHA 11 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m2 na osobu
Trvale obydlené byty z toho v tom v rodinných domech v bytových domech se 2 a více se 2 a více se 2 a více celkem s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi
Byty celkem 33 191 30 255 2 936 2 171 358 28 019 2 564 v tom s počtem osob v bytě: 1 7 857 7 857 x 483 x 7 364 x 2 9 542 9 043 499 647 24 8 382 475 3 8 101 7 323 778 485 65 6 819 710 4 6 113 5 265 848 440 92 4 806 752 5 1 175 667 508 93 87 571 418 6 277 79 198 18 57 61 138 7 a více 126 21 105 5 33 16 71 Byty celkem podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 3 390 2 507 883 58 43 2 441 834 10,0 - 13,9 7 487 6 553 934 156 59 6 378 872 14,0 - 17,9 6 530 5 953 577 211 72 5 731 502 18,0 - 21,9 5 788 5 531 257 251 67 5 273 189 22,0 - 25,9 2 838 2 702 136 228 41 2 467 95 26,0 - 29,9 2 319 2 262 57 171 32 2 090 25 30,0 a více 4 555 4 493 62 1 044 37 3 442 25 nezjištěno 284 254 30 52 7 197 22 Struktura bytů v % Podle počtu osob v bytě: 1 23,7 26,0 x 22,2 x 26,3 x 2 28,7 29,9 17,0 29,8 6,7 29,9 18,5 3 24,4 24,2 26,5 22,3 18,2 24,3 27,7 4 18,4 17,4 28,9 20,3 25,7 17,2 29,3 5 3,5 2,2 17,3 4,3 24,3 2,0 16,3 6 0,8 0,3 6,7 0,8 15,9 0,2 5,4 7 a více 0,4 0,1 3,6 0,2 9,2 0,1 2,8 Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,2 8,3 30,1 2,7 12,0 8,7 32,5 10,0 - 13,9 22,6 21,7 31,8 7,2 16,5 22,8 34,0 14,0 - 17,9 19,7 19,7 19,7 9,7 20,1 20,5 19,6 18,0 - 21,9 17,4 18,3 8,8 11,6 18,7 18,8 7,4 22,0 - 25,9 8,6 8,9 4,6 10,5 11,5 8,8 3,7 26,0 - 29,9 7,0 7,5 1,9 7,9 8,9 7,5 1,0 30,0 a více 13,7 14,9 2,1 48,1 10,3 12,3 1,0 nezjištěno 0,9 0,8 1,0 2,4 2,0 0,7 0,9
SLDB 2001 – PRAHA 11 145 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě
v tom Byty celkem v rodinných v ostatních v bytových domech domech domech
1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001
Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie 98,0 98,5 70,3 90,2 99,8 99,3 97,4 91,1 II. kategorie 1,6 0,7 23,3 6,0 0,1 0,3 0,9 2,5 III. kategorie 0,2 0,1 3,0 1,2 - 0,0 0,9 - IV. kategorie 0,1 0,0 3,4 0,4 0,1 0,0 0,9 - nezjištěno - 0,6 - 2,1 - 0,5 - 6,3 Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 . 5,9 . 0,8 . 6,3 . - 20,0 - 29,9 . 17,0 . 3,2 . 18,2 . 7,6 30,0 - 39,9 . 19,0 . 8,1 . 19,9 . 30,4 40,0 - 49,9 . 36,9 . 12,4 . 38,9 . 29,1 50,0 - 59,9 . 10,7 . 10,0 . 10,7 . 12,7 60,0 - 69,9 . 4,0 . 10,1 . 3,5 . 5,1 70,0 - 79,9 . 2,0 . 10,1 . 1,3 . 5,1 80,0 - 99,9 . 2,1 . 22,0 . 0,5 . 2,5 100,0 - 119,9 . 0,9 . 11,4 . 0,1 . - 120,0 a více . 0,8 . 9,5 . 0,0 . - nezjištěno .0,9.2,3.0,7.7,6 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 byt celkem 2,76 2,54 2,92 2,88 2,74 2,51 3,06 3,19 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,41 . 2,58 . 2,40 . 2,86 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 3,84 . 4,66 . 3,72 . 4,71 Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem 1,07 0,97 0,82 0,77 1,10 0,99 1,52 1,32 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 0,93 . 0,70 . 0,95 . 1,21 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 1,32 . 1,13 . 1,36 . 1,78 Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem 2,57 2,65 3,54 3,82 2,50 2,56 2,02 2,62 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,62 . 3,75 . 2,54 . 2,57 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 2,94 . 4,20 . 2,76 . 2,85 Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem 38,8 42,2 64,4 76,2 37,1 39,4 33,2 44,4 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 41,7 . 75,1 . 39,1 . 44,0 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 47,5 . 82,7 . 42,6 . 46,3 Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem 14,1 16,5 22,0 25,9 13,5 15,6 10,9 12,9 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 17,1 . 28,4 . 16,2 . 14,2 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 12,2 . 17,4 . 11,3 . 9,1
146 SLDB 2001 – PRAHA 11 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí
Počet trvale bydlících obyvatel z toho narození cizinci Výměra v dočasně v obci s dlouho- ha 1961 1970 1980 1991 20011) nepřítom- součas- dobým ní ného pobytem bydliště
Okres Praha 11 2 183 7 009 6 870 61 507 88 394 85 020 1 412 8 995 52 471 Městská část Praha 11 979 5 310 5 111 59 625 86 425 81 245 1 227 8 647 50 053 Městská část Praha-Šeberov 499 1 071 1 148 1 233 1 240 1 644 61 157 1 098 Městská část Praha-Újezd 370 394 427 435 494 1 788 118 167 1 083 Městská část Praha-Křeslice 335 234 184 214 235 343 6 24 237
1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem
B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí
Obyvatelstvo Věková skupina obyvatelstvo celkem z toho ženy Průměrný z toho celkem 60 a více 60 a více věk ženy 0 - 14 15 - 59 0 - 14 15 - 59 vč. nezj. vč. nezj.
Okres Praha 11 85 020 44 036 10 683 62 722 11 615 5 150 32 302 6 584 38,9 Městská část Praha 11 81 245 42 145 9 990 60 129 11 126 4 815 31 011 6 319 39,0 Městská část Praha-Šeberov 1 644 828 247 1 155 242 120 573 135 38,2 Městská část Praha-Újezd 1 788 900 385 1 206 197 186 609 105 34,2 Městská část Praha-Křeslice 343 163 61 232 50 29 109 25 36,7
B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí
Obyva- v tom národnost telstvo nezjiš- česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní celkem těná
Okres Praha 11 85 020 79 320 215 17 1 425 17 148 93 2 019 1 766 Městská část Praha 11 81 245 75 947 212 17 1 372 17 147 91 1 809 1 633 Městská část Praha-Šeberov 1 644 1 515 1 - 20 - 1 - 63 44 Městská část Praha-Újezd 1 788 1 538 2 - 28 - - 2 138 80 Městská část Praha-Křeslice 343 320 - - 5 - - - 9 9
B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí
v tom z toho celkem věřící Obyvatelstvo nezjištěno Církev Církev bez vyznání husitská Jehovovi Náboženská Českobratrská římskokatolická československá v českých zemích církev evangelická Pravoslavná církev společnost Svědkové Okres Praha 11 85 020 16 535 11 893 888 863 375 185 61 712 6 773 Městská část Praha 11 81 245 15 728 11 274 861 837 357 182 59 183 6 334 Městská část Praha-Šeberov 1 644 390 301 11 13 3 1 1 073 181 Městská část Praha-Újezd1 788 338 251 10 13 14 2 1 233 217 Městská část Praha-Křeslice 343 79 67 6 - 1 - 223 41
SLDB 2001 – PRAHA 11 147 B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí
v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem vyučení přípravy základní nezjištěno s maturitou vč. vědecké bez maturity bez vzdělání úplné střední a nástavbové vyšší odborné a neukončené vysokoškolské a střední odborné Okres Praha 11 74 337 10 844 22 106 23 424 3 731 12 868 86 1 278 Městská část Praha 11 71 255 10 362 21 155 22 619 3 604 12 249 76 1 190 Městská část Praha-Šeberov 1 397 229 502 333 62 226 9 36 Městská část Praha-Újezd 1 403 198337 408 57 356 1 46 Městská část Praha-Křeslice 282 55 112 64 8 37 - 6
B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí
v tom z toho
Ekonomicky z toho Ekonomicky žáci, aktivní neza- neaktivní nepracující zaměstnaní ženy na studenti celkem pracující městnaní celkem důchodci mateřské a učni důchodci dovolené
Okres Praha 11 51 105 48 509 2 041 572 2 596 32 960 12 597 14 500 Městská část Praha 11 49 025 46 515 1 977 533 2 510 31 336 12 082 13 793 Městská část Praha-Šeberov 927 877 27 16 50 694 272 285 Městská část Praha-Újezd955 927 27 19 28 791 200 369 Městská část Praha-Křeslice 198 190 10 4 8 139 43 53
B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí
v tom podle odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní zemědělství, doprava, staveb- obchod ostatní nezjiš- z toho lesnictví průmysl telekomu- celkem nictví a opravy odvětví těno ženy a rybolov nikace
Okres Praha 11 51 105 24 531 262 6 354 4 166 7 440 4 717 24 379 3 787 Městská část Praha 11 49 025 23 583 235 6 083 3 954 7 053 4 561 23 536 3 603 Městská část Praha-Šeberov 927 419 9 126 85 171 75 373 88 Městská část Praha-Újezd955 446 12 115 104 192 63 393 76 Městská část Praha-Křeslice 198 83 6 30 23 24 18 77 20
B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí
Pracující vyjíždějící Žáci, studenti a učni z toho denně z obce za prací vyjíždějící do škol v % s dobou cesty v % v % z vyjíždě- ze žáků, celkem z pracujících celkem celkem jících do 29 30 - 59 60 minut studentů celkem celkem minut minut a více a učňů
Okres Praha 11 2 524 5,3 1 710 67,7 732 683 281 596 3,9 Městská část Praha 11 2 364 5,2 1 579 66,8 637 653 275 566 3,9 Městská část Praha-Šeberov 57 6,6 50 87,7 39 8 3 11 3,7 Městská část Praha-Újezd 75 8,1 60 80,0 40 17 3 16 4,3 Městská část Praha-Křeslice 28 15,0 21 75,0 16 5 - 3 5,4
148 SLDB 2001 – PRAHA 11 B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí
Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho průměrné z toho rodinné domy stáří 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící domu k rekreaci počet v % v letech
Okres Praha 11 1 562 2 247 3 028 3 498 2 203 63,0 29,7 300 13 Městská část Praha 11 1 098 1 719 2 447 2 629 1 402 53,3 29,3 141 5 Městská část Praha-Šeberov 303 342 360 472 92 96,8 33,2 20 2 Městská část Praha-Újezd 106 125 149 302 448 94,9 34,4 82 5 Městská část Praha-Křeslice 55 61 72 95 261 86,4 24,7 57 1
B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí
Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných z toho domech 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící obydlené počet v % k rekreaci přechodně
Okres Praha 11 . 20 548 32 018 33 191 2 529 7,6 1 533 17 713 Městská část Praha 11 . 19 926 31 379 31 840 1 653 5,2 1 173 9 561 Městská část Praha-Šeberov . 408 407 571 496 86,9 142 5 34 Městská část Praha-Újezd . 148 149670 277 41,3 194 1 109 Městská část Praha-Křeslice . 66 83 110 103 93,6 24 2 9
B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí
Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 se 4 do roku se 2 se 3 1920 1946 1981 1991 obytnou a více 1919 pokoji pokoji - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 místností pokoji vč. nezj.
Okres Praha 11 4 274 8 213 16 452 3 968 270 625 20 467 10 426 1 403 Městská část Praha 11 4 223 7 943 16 011 3 422 195 483 20 152 10 243 767 Městská část Praha-Šeberov 26 87 152 288 45 101 184 76 165 Městská část Praha-Újezd22 172 254 202 20 25 80 91 454 Městská část Praha-Křeslice 3 11 35 56 10 16 51 16 17
B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí
Trvale obydlené byty vybavené Domácnosti Počet bytů koupelnou splachova- ústředním připojením se 2 a více vodo- nebo sprch. cím nebo hospo- na plyn bytové cenzové cenz. do- vodem koutem záchodem etážovým dařící ze sítě mácnostmi v bytě v bytě topením
Okres Praha 11 33 037 22 612 32 935 32 907 32 662 33 191 36 142 36 408 2 936 Městská část Praha 11 31 712 22 096 31 642 31 623 31 476 31 840 34 649 34 889 2 792 Městská část Praha-Šeberov 558 367 539 538 483 571 650 665 80 Městská část Praha-Újezd660 134 650 641 617 670 724 731 51 Městská část Praha-Křeslice 107 15 104 105 86 110 119 123 13
SLDB 2001 – PRAHA 11 149 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí
Plocha trvale Počet Na 1 trvale obydlený byt připadá obydlených bytů obytných Počet obytných 2 m2 v m místností osob místností cenzových obytné osob s plochou v bytech s plochou domácností 2 plochy celková obytná 8 a více m 8 a více m2
Okres Praha 11 2 151 937 1 387 436 87 273 84 219 42,2 2,65 2,54 1,10 Městská část Praha 11 2 016 294 1 297 994 82 705 80 472 41,1 2,62 2,53 1,10 Městská část Praha-Šeberov 61 822 41 147 2 061 1 631 74,4 3,73 2,86 1,16 Městská část Praha-Újezd 61 890 40 182 2 094 1 774 61,8 3,22 2,65 1,09 Městská část Praha-Křeslice 11 931 8 113 413 342 77,3 3,93 3,11 1,12
150 SLDB 2001 – PRAHA 11 C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ
Počet obyvatel Domy Byty Okres, Obyva- ve věku Ekonomic- z toho městská část, ÚTJ, telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 základní sídelní jednotka celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené
Praha 11 85 020 44 036 10 683 11 615 51 105 3 798 3 498 34 724 33 191 v tom: Městská část Praha 11 81 245 42 145 9 990 11 126 49 025 2 770 2 629 33 013 31 840 Chodov 58 140 30 319 7 656 7 816 34 662 1 949 1 848 23 368 22 524 Spořilov I B 914713294531295545 Horní Roztyly 4 1 2- 2313 1 Chodovec 1 675 835 343 66 1 010 53 53 597 544 Chodov-východ 1 708 924 192 472 832 411 375 615 555 Chodov-jih 912 498 107 214 459 19 19 448 425 Chodov-západ 1 830 917 251 418 951 557 509 719 653 U Chodova 7 194 3 709 849 726 4 329 113 113 2 800 2 711 U lesa 7 287 3 781 1 405 587 4 179 117 117 2 720 2 646 Jižní Město-Nad Šeberovem 9 495 5 069 1 032 1 546 5 732 137 136 3 771 3 721 Jižní Město-Na Hlinkách 6 216 3 221 649 859 3 903 87 86 2 455 2 414 Jižní Město-Hoření Opatov 4 892 2 551 433 737 3 166 59 59 2 158 2 063 Jižní Město-Dolení Opatov 6 532 3 381 788 937 3 971 76 75 2 673 2 613 V Hájku 3 188 1 675 785 294 1 707 156 148 1 264 1 206 Rybníky ------Michelský les B ------U tvrze 7 110 3 706 807 931 4 371 128 126 3 088 2 925 Na jelenách 6 4-- 5222 2 Háje 23 105 11 826 2 334 3 310 14 363 821 781 9 645 9 316 Háje-střed 7 419 3 762 828 895 4 637 532 494 3 038 2 897 Hostivařská pláž ------Milíčov 3 892 2 023 313 706 2 441 111 109 1 594 1 529 Jižní Město-Háje 6 136 3 162 630 987 3 661 90 90 2 557 2 499 Jižní Město-Na Větrníku 5 658 2 879 563 722 3 624 88 88 2 456 2 391 Městská část Praha-Šeberov 1 644 828 247 242 927 554 472 713 571 Šeberov 1 644 828 247 242 927 554 472 713 571 Hrnčíře 800 407 102 113 470 287 239 320 263 Šeberov 843 421 145 129 456 266 232 392 307 Nad rybníčky B ------U Hrnčířů 1 - - - 1 1 1 1 1 V černém rybníce ------Lada ------Městská část Praha-Újezd 1 788 900 385 197 955 359 302 864 670 Újezd u Průhonic 1 788 900 385 197 955 359 302 864 670 Kateřinky 1 423 726 334 132 758 238 192 729 551 Újezd 365 174 51 65 197 121 110 135 119 Milíčovský les ------Na Formance ------Městská část Praha-Křeslice 343 163 61 50 198 115 95 134 110 Křeslice 340 161 61 50 196 113 93 132 108 Křeslice 285 138 46 47 161 97 79 113 91 Štít A 55 23 15 3 35 16 14 19 17 Pitkovice-Křeslice 3 2 - - 2 2 2 2 2 Ke Křeslicům C 3 2 - - 2 2 2 2 2
SLDB 2001 – PRAHA 11 151 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991 2001 obyvatelstvo celkem v tom obyvatelstvo celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy
Obyvatelstvo celkem 1 214 174 100,0 570 247 643 927 1 169 106 100,0 554 382 614 724 v tom ve věku: 0 - 14 224 597 18,5 115 270 109 327 156 702 13,4 80 441 76 261 15 - 59 731 893 60,3 354 620 377 273 768 758 65,8 376 412 392 346 60 a více vč. nezj. věku 257 684 21,2 100 357 157 327 243 646 20,8 97 529 146 117 Obyvatelstvo podle věkových skupin 0 - 4 64 636 5,3 33 426 31 210 42 363 3,6 21 796 20 567 5 - 9 69 333 5,7 35 288 34 045 51 617 4,4 26 315 25 302 10 -14 90 628 7,5 46 556 44 072 62 722 5,4 32 330 30 392 15 - 19 89 871 7,4 45 779 44 092 69 009 5,9 35 007 34 002 20 - 24 70 047 5,8 34 391 35 656 93 454 8,0 47 426 46 028 25 - 29 77 040 6,3 37 213 39 827 96 872 8,3 48 480 48 392 30 - 34 73 667 6,1 35 628 38 039 76 718 6,6 37 843 38 875 35 - 39 96 844 8,0 46 596 50 248 78 874 6,7 38 827 40 047 40 - 44 106 769 8,8 51 433 55 336 73 085 6,3 35 521 37 564 45 - 49 93 677 7,7 45 353 48 324 93 500 8,0 44 725 48 775 50 - 54 61 025 5,0 29 366 31 659 101 050 8,6 47 776 53 274 55 - 59 62 953 5,2 28 861 34 092 86 196 7,4 40 807 45 389 60 - 64 71 296 5,9 31 849 39 447 53 770 4,6 24 952 28 818 65 - 69 70 590 5,8 29 542 41 048 52 032 4,5 22 420 29 612 70 - 74 37 591 3,1 14 441 23 150 53 644 4,6 21 826 31 818 75 - 79 39 827 3,3 13 560 26 267 45 775 3,9 16 664 29 111 80 - 84 26 389 2,2 8 025 18 364 19 321 1,7 6 168 13 153 85 - 89 9 639 0,8 2 459 7 180 12 691 1,1 3 421 9 270 90 - 94 2 099 0,2 433 1 666 4 146 0,4 973 3 173 95 a více 231 0,0 40 191 570 0,0 98 472 nezjištěno 22 0,0 8 14 1 697 0,1 1 007 690
Průměrný věk 38,8 x 36,8 40,7 41,1 x 39,2 42,8
D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem ženatí, svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané
Obyvatelstvo celkem 1 169 106 422 768 521 520 121 456 92 344 11 018 v % 100,0 36,2 44,6 10,4 7,9 0,9 v tom: muži 554 382 225 647 260 389 48 106 14 495 5 745 v % 100,0 40,7 47,0 8,7 2,6 1,0 ženy 614 724 197 121 261 131 73 350 77 849 5 273 v % 100,0 32,1 42,5 11,9 12,7 0,9 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 93 454 83 308 8 369 604 24 1 149 25 - 29 96 872 52 918 37 487 5 038 108 1 321 30 - 34 76 718 18 197 47 669 9 463 269 1 120 35 - 39 78 874 10 743 54 307 12 239 530 1 055 40 - 44 73 085 7 134 50 766 13 405 970 810 45 - 49 93 500 6 784 65 164 18 555 2 043 954 50 - 54 101 050 5 842 70 498 19 649 4 130 931 55 - 59 86 196 3 812 60 473 15 062 6 134 715 60 - 64 53 770 2 054 36 762 7 889 6 698 367 65 - 69 52 032 1 716 32 880 6 524 10 569 343 70 - 74 53 644 1 698 29 420 5 884 16 270 372 75 a více 82 503 3 066 27 080 7 053 44 549 755
152 SLDB 2001 – PRAHA 11 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy celkem v % muži ženy počet v % počet v %
Celkem 1 012 404 100,0 473 941 538 463 335 161 100,0 299 944 100,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného 146 511 14,5 53 304 93 207 16 828 5,0 21 341 7,1 vyučení bez maturity 149 885 14,8 85 488 64 397 62 578 18,7 32 664 10,9 střední odborné bez maturity 142 144 14,0 66 561 75 58354 13316,2 38 251 12,8 učební obor s maturitou 16 746 1,7 10 469 6 277 9 348 2,8 4 683 1,6 úplné střední všeobecné s mat. 77 699 7,7 27 274 50 425 16 696 5,0 27 757 9,3 úplné střední odborné s mat. 214 711 21,2 89 121 125 590 70 870 21,1 90 111 30,0 nástavbové studium 29 722 2,9 9 589 20 133 7 714 2,3 14 913 5,0 vyšší odborné 22 9932,310 582 12 411 6 440 1,9 7 655 2,6 vysokoškolské 174 347 17,2 97 925 76 422 79 382 23,7 58 543 19,5 z toho bakalářské 10 808 1,1 5 346 5 462 3 880 1,2 3 324 1,1 vědecká příprava 16 026 1,6 12 192 3 834 9 219 2,8 2 798 0,9 bez vzdělání 1 465 0,1 687 778 287 0,1 185 0,1 nezjištěno 20 155 2,0 10 749 9 406 1 666 0,5 1 0430,3
D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Podíl žen Celkem v odvětví muži ženy celkem muži ženy v %
Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 100,0 100,0 100,0 47,2 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov 3 657 2 185 1 472 0,6 0,7 0,5 40,3 průmysl 77 734 48 857 28 877 12,2 14,6 9,6 37,1 stavebnictví 52 167 43 394 8 773 8,2 12,9 2,9 16,8 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 81 109 41 543 39 566 12,8 12,4 13,2 48,8 pohostinství a ubytování 30 430 15 438 14 992 4,8 4,6 5,0 49,3 doprava, pošty a telekomunikace 54 459 36 279 18 180 8,6 10,8 6,1 33,4 peněžnictví a pojišťovnictví 29 02410 113 18 911 4,6 3,0 6,3 65,2 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum 74 959 39 826 35 133 11,8 11,9 11,7 46,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení 46 323 22 477 23 846 7,3 6,7 8,0 51,5 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 74 900 18 856 56 044 11,8 5,6 18,7 74,8 ostatní veřejné a osobní služby 59 199 29 157 30 042 9,3 8,7 10,0 50,7 nezjištěné odvětví 51 144 27 036 24 108 8,1 8,1 8,0 47,1
D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Celkem ženy muži celkem mužiženy počet v %
Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 47,2 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 25 833 18 690 7 143 27,7 4,1 5,6 2,4 zaměstnanci v prac. poměru 447 005 219 547 227 458 50,9 70,4 65,5 75,8 ostatní zaměstnanci24 831 12 132 12 699 51,1 3,9 3,6 4,2 samostatně činní 101 500 67 030 34 470 34,0 16,0 20,0 11,5 členové produkčních družstev 625 355 270 43,2 0,1 0,1 0,1 pomáhající rodinní příslušníci 2 610 732 1 878 72,0 0,4 0,2 0,6 nezjištěno 32 701 16 675 16 026 49,0 5,1 5,0 5,3
SLDB 2001 – PRAHA 11 153 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % 1 2 3 4 5 a více počet členů
Hospodařící domácnosti celkem 544 577 100,0 201 335 164 067 99 550 66 761 12 864 2,13 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 541 394 99,4 201 335 164 067 99 550 65 259 11 183 2,12 2 a více cenzovými domácnostmi 3 183 0,6 x x x 1 502 1 681 4,82 Cenzové domácnosti celkem 547 811 100,0 201 335 168 581 100 959 65 690 11 246 2,12 v tom: úplné rodiny 236 980 43,3 x 91 386 73 438 61 563 10 593 2,97 bez závislých dětí 136 524 24,9 x 91 386 34 675 9 606 857 2,41 se závislými dětmi 100 456 18,3 x x 38 763 51 957 9 736 3,73 neúplné rodiny 89 614 16,4 x 58 972 26 113 3 928 601 2,40 bez závislých dětí 37 453 6,8x 30 426 6 428 554 45 2,20 se závislými dětmi 52 161 9,5 x 28 546 19 685 3 374 556 2,54 vícečlenné nerodinné domácnosti 19 882 3,6 x 18 223 1 408 199 52 2,10 domácnosti jednotlivců 201 335 36,8201 335 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně 154 011 28,1 154 011 x x x x 1,00
D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností osob. automobilem telefonem osobním počítačem možností Celkem pevnou z toho z toho pevnou pouze využívat celkem linkou celkem s připojením 2 a více linkou mobilním rekr.objekt i mobilním na internet Bytové domácnosti celkem 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 191 213 112 463 55 194 v tom: v bytě 1 cenzová domácnost 452 850 216 417 27 452 221 744 22 424 162 657 174 656 102 474 50 453 s počtem osob 1 153 036 38 281 2 676 81 965 10 249 33 093 41 679 18 143 9 411 2 141 265 70 569 5 639 78 057 5 964 46 830 61 394 23 833 10 776 3 - 4 148 317 100 549 17 672 58 142 5 702 77 334 67 388 55 875 27 904 5 a více 10 232 7 018 1 465 3 580 509 5 400 4 195 4 623 2 362 v bytě 2 a více cenzové domácnosti 44 090 22 481 4 725 20 115 2 442 17 412 16 557 9 989 4 741 s počtem osob v bytě 2 - 4 32 547 14 749 2 378 15 632 1 828 11 780 11 900 6 459 3 007 5 a více 11 543 7 732 2 347 4 483 614 5 632 4 657 3 530 1 734
D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha Domy v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy
Trvale obydlené domy 82 160 50 258 29 659 2 243 Trvale obydlené byty 496 940 63 642 430 234 3 064 v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 64 735 5 121 58 775 839 1920 - 1945 123 529 26 443 96 484 602 1946 - 1970 98 732 9 288 89 060 384 1971 - 1990 169 000 14 300 154 094 606 1991 - 2001 34 658 7 527 26 699 432 nezjištěno 6 286 963 5 122 201 Průměrné stáří domů v letech 50,8 48,9 54,1 50,8 Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy 43,0 66,1 39,6 46,8 obytných místností s plochou 8 a více m2 2,37 3,35 2,22 2,28
154 SLDB 2001 – PRAHA 11 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha
Trvale obydlené byty v tom podle kategorie
počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty celkem 496 940 100,0 467 367 18 052 5 015 1 204 5 302 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 115 089 23,2 102 527 7 708 3 113 731 1 010 2 pokoje 157 036 31,6 149 010 5 715 1 316 307 688 3 pokoje 167 036 33,6 163 147 3 055 322 96 416 4 a více pokojů 52 363 10,5 50 607 1 413 127 39 177 nezjištěno 5 416 1,1 2 076 161 137 31 3 011 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě 55 893 11,2 50 912 3 340 716 305 620 byt v osobním vlastnictví 54 796 11,053 661 773 40 11 311 jiné bezplatné užívání bytu 6 3401,3 5 604488 163 43 42 byt nájemní (vč. bytů LBD) 234 599 47,2 215 821 11 771 3 755 743 2 509 byt člena stavebního bytového družstva 64 737 13,064 368 222 - - 147 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 60 646 12,2 59 785 579 61 7 214 byt domovnický, služební 3 4700,73 267 130 33 4 36 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 16 459 3,3 13 949 749 247 91 1 423
Obyvatelstvo bydlící v bytech 1 157 802 100,0 1 101 082 36 907 8 482 2 091 9 240 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 185 061 16,0 165 654 12 228 4 584 1 131 1 464 2 pokoje 331 556 28,6 315 209 12 027 2 489 596 1 235 3 pokoje 464 357 40,1 454 366 8 049 789 216 937 4 a více pokojů 166 972 14,4 161 718 4 295 382 89 488 nezjištěno 9 856 0,9 4 135 308 238 59 5 116 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě 152 079 13,1 140 671 8 078 1 460 560 1 310 byt v osobním vlastnictví 116 556 10,1 114 505 1 442 65 19 525 jiné bezplatné užívání bytu 13 612 1,2 12 244 952 27065 81 byt nájemní (vč. bytů LBD) 532 729 46,0498 513 22 785 6 079 1 257 4 095 byt člena stavebního bytového družstva 153 987 13,3 153 169 548 - - 270 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 143 654 12,4 142 029 1 175 90 15 345 byt domovnický, služební 9 155 0,8 8 711 316 61 9 58 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 36 030 3,1 31 240 1 611 457 166 2 556
SLDB 2001 – PRAHA 11 155 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha
Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty
počet v % počet v %
Veřejný vodovod 79 096 96,3 Vodovod v bytě 492 659 99,1 Přípojka na kanalizační síť 70 203 85,4 Plyn zaveden do bytu 367 164 73,9 Plyn ze sítě 65 467 79,7 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 241 092 48,5 Ústřední topení celkem 58 891 71,7 Způsob vytápění kotelna mimo dům 13 893 16,9 ústřední topení 327 278 65,9 kotelna v domě 44 998 54,8 etážové topení 45 799 9,2 kamna 111 826 22,5 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 49 706 60,5 pevná paliva 12 082 2,4 3 - 4 4 786 5,8 elektřina 30 033 6,0 5 - 9 7 312 8,9 plyn 205 666 41,4 10 - 19 11 742 14,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě 480 607 96,7 20 - 49 7 790 9,5 Splachovací záchod v bytě 478 552 96,3 50 a více 521 0,6 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 37 672 7,6 Vlastník domu 20,0 - 39,9 194 875 39,2 fyzická osoba 55 781 67,9 40,0 - 49,9 121 983 24,5 obec, stát 8 630 10,5 50,0 - 59,9 58 655 11,8 stavební bytové družstvo 4 319 5,3 60,0 - 79,9 49 659 10,0 ostatní právnické osoby 7 454 9,1 80,0 - 99,9 17 068 3,4 kombinace vlastníků 4 988 6,1 100,0 a více 11 611 2,3
1) bez dálkového vytápění
D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo Obyvatelstvo v domech v bytech
počet v % počet v %
Veřejný vodovod 1 157 089 99,1 Vodovod v bytě 1 150 633 99,4 Přípojka na kanalizační síť 1 124 825 96,3 Plyn zaveden do bytu 864 144 74,6 Plyn ze sítě 967 245 82,9 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 575 212 49,7 Ústřední topení celkem 833 826 71,4 Způsob vytápění kotelna mimo dům 600 743 51,5 ústřední topení 792 324 68,4 kotelna v domě 233 083 20,0 etážové topení 118 156 10,2 kamna 223 093 19,3 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 164 987 14,1 pevná paliva 28 369 2,5 3 - 4 32 390 2,8 elektřina 65 451 5,7 5 - 9 110 565 9,5 plyn 470 007 40,6 10 - 19 341 667 29,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě 1 129 723 97,6 20 - 49 433 034 37,1 Splachovací záchod v bytě 1 123 660 97,1 50 a více 80 170 6,9 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 55 091 4,8 Vlastník domu 20,0 - 39,9 373 944 32,3 fyzická osoba 309 159 26,5 40,0 - 49,9 322 107 27,8 obec, stát 297 264 25,5 50,0 - 59,9 161 591 14,0 stavební bytové družstvo 171 351 14,7 60,0 - 79,9 143 253 12,4 ostatní právnické osoby 241 128 20,7 80,0 - 99,9 53 056 4,6 kombinace vlastníků 136 876 11,7 100,0 a více 38 902 3,4
1) bez dálkového vytápění
156 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů
Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené
Česká republika 10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 Hlavní město Praha 1 169 106 614 724 156 702 243 646 635 105 88 200 82 160 551 243 496 940 Středočeský kraj 1 122 473 572 646 179 109 211 436 584 628 307 120 239 553 498 271 413 060 Benešov 93 156 47 320 14 865 17 906 47 758 26 980 19 784 41 837 33 212 Beroun 75 684 38 532 11 926 14 573 39 443 21 289 16 873 33 399 27 799 Kladno 150 198 77 030 23 805 28 211 78 932 31 430 26 513 64 156 56 837 Kolín 95 700 49 062 14 692 19 135 49 342 28 857 22 173 43 893 35 853 Kutná Hora 73 628 37 544 11 870 14 474 36 553 22 296 16 566 33 683 26 830 Mělník 94 677 48 347 15 612 16 978 50 086 23 341 18 342 41 539 35 230 Mladá Boleslav 114 325 57 944 18 305 20 271 61 621 27 323 21 380 50 286 42 153 Nymburk 84 132 43 253 13 153 16 620 43 495 27 017 20 616 39 265 31 506 Praha - východ 96 061 49 012 15 082 17 983 51 094 28 401 23 017 41 347 34 698 Praha - západ 83 089 42 407 13 556 15 245 44 212 27 486 21 945 36 362 29 481 Příbram 107 739 54 671 17 571 19 754 54 911 26 261 20 087 47 788 39 708 Rakovník 54 084 27 524 8 672 10 286 27 181 16 439 12 257 24 716 19 753 Jihočeský kraj 625 267 318 229 103 831 113 080 320 546 147 970 111 544 279 892 231 281 České Budějovice 178 201 91 077 29 345 31 420 92 642 35 454 28 608 77 709 67 309 Český Krumlov 59 569 29 871 10 697 8 814 32 105 11 692 9 579 24 846 21 405 Jindřichův Hradec 92 887 47 439 15 748 16 848 46 792 25 566 18 836 41 100 32 941 Písek 70 550 36 071 11 293 14 048 35 638 18 631 13 040 34 362 27 025 Prachatice 51 369 25 750 8 943 8 502 26 019 12 938 8 952 23 433 18 590 Strakonice 69 863 35 595 11 296 13 401 35 171 18 863 13 622 32 525 25 887 Tábor 102 828 52 426 16 509 20 047 52 179 24 826 18 907 45 917 38 124 Plzeňský kraj 550 688 280 868 86 467 105 292 285 674 120 279 95 538 244 476 208 992 Domažlice 58 844 29 770 9 704 10 518 30 853 15 149 12 245 25 494 21 711 Klatovy 88 043 44 836 13 828 17 212 44 107 24 305 17 802 40 742 32 543 Plzeň - město 165 259 85 736 23 258 33 575 87 065 14 700 13 732 73 792 68 092 Plzeň - jih 68 100 34 300 10 830 13 564 34 492 21 784 16 641 31 376 25 181 Plzeň - sever 73 215 37 073 12 274 13 530 38 253 20 886 16 377 32 017 26 501 Rokycany 45 788 23 314 7 253 9 275 23 337 13 188 9 869 20 976 16 951 Tachov 51 439 25 839 9 320 7 618 27 567 10 267 8 872 20 079 18 013 Karlovarský kraj 304 343 155 132 50 970 50 856 162 347 39 866 35 666 125 486 115 913 Cheb 88 738 45 435 14 436 14 611 47 891 12 241 11 156 36 235 33 421 Karlovy Vary 121 998 62 493 19 339 22 357 65 156 16 697 14 645 51 206 46 871 Sokolov 93 607 47 204 17 195 13 888 49 300 10 928 9 865 38 045 35 621 Ústecký kraj 820 219 418 420 138 864 137 184 426 599 124 567 105 241 358 491 321 928 Děčín 133 887 68 149 22 744 22 184 69 721 23 860 20 100 56 311 50 065 Chomutov 124 979 63 360 22 117 18 622 65 524 13 755 12 229 52 725 48 975 Litoměřice 114 259 57 959 18 551 20 634 58 751 27 274 21 699 50 228 43 000 Louny 86 020 43 677 14 642 14 874 44 514 21 233 15 910 39 509 32 668 Most 117 196 59 930 20 201 19 219 61 331 9 390 8 553 51 217 47 910 Teplice 126 098 64 698 20 755 21 968 64 634 16 928 15 469 57 298 51 776 Ústí nad Labem 117 780 60 647 19 854 19 683 62 124 12 127 11 281 51 203 47 534
SLDB 2001 – PRAHA 11 157 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené
Liberecký kraj 428 184 219 765 72 177 73 187 225 154 84 883 66 347 189 241 161 830 Česká Lípa 105 669 53 732 19 311 15 159 56 035 18 963 15 085 43 923 38 598 Jablonec nad Nisou 88 154 45 712 14 276 15 456 45 650 16 217 12 934 39 677 34 259 Liberec 159 006 81 808 25 922 27 863 84 766 26 133 22 392 68 408 61 128 Semily 75 355 38 513 12 668 14 709 38 703 23 570 15 936 37 233 27 845 Královéhradecký kraj 550 724 282 593 89 738 105 075 279 064 128 770 101 662 241 699 204 529 Hradec Králové 160 558 82 861 24 803 32 099 82 294 31 270 26 032 67 963 60 031 Jičín 77 761 39 669 12 542 15 381 39 532 25 582 17 973 37 643 28 549 Náchod 112 714 58 013 19 248 21 395 56 281 26 916 21 213 49 843 41 915 Rychnov nad Kněžnou 78 914 40 238 13 397 14 538 39 331 20 725 16 179 34 459 28 694 Trutnov 120 777 61 812 19 748 21 662 61 626 24 277 20 265 51 791 45 340 Pardubický kraj 508 281 259 346 85 559 94 242 255 709 118 714 96 680 213 069 182 943 Chrudim 105 240 53 569 18 119 20 006 51 391 28 801 22 319 44 688 36 929 Pardubice 160 987 82 823 24 828 31 846 83 116 30 529 25 903 68 192 60 596 Svitavy 102 667 52 052 17 925 17 993 51 025 26 579 21 638 42 221 35 846 Ústí nad Orlicí 139 387 70 902 24 687 24 397 70 177 32 805 26 820 57 968 49 572 Vysočina 519 211 262 700 89 728 95 737 256 686 129 165 103 556 212 687 179 784 Havlíčkův Brod 95 040 48 032 15 860 18 168 47 025 25 800 20 423 39 714 33 135 Jihlava 108 413 55 075 18 191 19 861 55 767 22 723 19 214 43 790 38 566 Pelhřimov 72 984 37 001 11 888 14 686 36 514 19 929 15 074 31 904 25 927 Třebíč 117 367 59 426 20 843 21 099 57 704 29 357 24 162 47 016 40 292 Žďár nad Sázavou 125 407 63 166 22 946 21 923 59 676 31 356 24 683 50 263 41 864 Jihomoravský kraj 1 127 718 580 900 180 138 213 978 568 315 237 514 205 293 454 406 404 876 Blansko 107 702 54 916 17 945 20 379 52 779 27 409 22 536 43 069 37 094 Brno - město 376 172 197 992 54 008 77 289 194 436 37 051 34 359 165 366 151 724 Brno - venkov 159 169 81 158 26 341 30 665 78 292 43 822 37 998 61 550 54 331 Břeclav 124 274 63 348 20 828 21 098 63 325 34 095 29 960 46 276 41 263 Hodonín 159 886 81 434 26 698 28 683 78 470 40 060 34 869 58 154 51 797 Vyškov 86 467 44 033 14 466 16 178 43 848 25 044 20 447 35 305 29 993 Znojmo 114 048 58 019 19 852 19 686 57 165 30 033 25 124 44 686 38 674 Olomoucký kraj 639 369 328 350 105 384 116 270 324 278 126 825 110 568 257 457 230 561 Jeseník 42 413 21 466 7 496 6 764 21 765 8 613 7 524 16 164 14 530 Olomouc 224 613 116 003 36 056 40 982 116 408 39 371 35 239 90 627 82 168 Prostějov 109 890 56 639 17 436 21 490 53 816 27 763 23 035 46 602 40 028 Přerov 135 886 69 841 22 737 24 962 68 625 25 949 22 800 54 732 49 534 Šumperk 126 567 64 401 21 659 22 072 63 664 25 129 21 970 49 332 44 301 Zlínský kraj 595 010 304 949 98 415 109 835 298 616 133 402 114 576 231 247 204 806 Kroměříž 108 053 55 548 17 716 20 108 53 587 26 663 22 712 43 722 38 234 Uherské Hradiště 144 517 74 052 23 822 27 270 71 068 37 513 31 989 54 790 47 902 Vsetín 147 064 74 969 25 376 25 580 73 991 29 770 25 039 56 836 50 212 Zlín 195 376 100 380 31 501 36 877 99 970 39 456 34 836 75 899 68 458 Moravskoslezský kraj 1 269 467 649 367 217 780 217 448 630 679 181 743 162 321 508 628 470 235 Bruntál 105 139 53 376 19 021 16 026 53 298 19 651 15 534 42 479 37 035 Frýdek - Místek 226 818 115 682 39 208 40 272 110 003 43 878 38 304 88 297 79 383 Karviná 279 436 142 203 48 044 47 101 136 307 28 757 26 897 109 848 105 167 Nový Jičín 159 925 81 497 28 663 26 055 80 186 29 833 26 443 62 755 56 965 Opava 181 405 92 883 31 001 32 266 90 675 35 775 32 662 69 337 63 297 Ostrava - město 316 744 163 726 51 843 55 728 160 210 23 849 22 481 135 912 128 388
158 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů
v tom správní obvody
Praha 1Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 3 230 3 538 5 614 1 050 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 1467441110144 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 94 80 83 24 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 6 287 12 173 11 206 4 244 2 238 1 955 3 977 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 137 067 79 164 109 741 41 755 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -9 962 526 -8 136 -5 274 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -6,8 0,7 -6,9 -11,2 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 72 801 41 724 58 259 22 347 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,1 12,3 14,9 12,0 12,0 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,9 66,4 60,5 64,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 26,8 18,7 27,5 23,7 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,6 39,8 43,8 42,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 93,7 92,4 92,1 93,4 moravské 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,6 1,7 1,7 1,4 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,1 64,0 64,9 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,4 27,9 27,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,3 19,8 19,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 1,7 1,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,1 1,4 1,7 2,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 8,2 7,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,5 37,9 34,1 35,8 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,1 46,0 40,4 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,6 10,3 9,4 12,5 ovdovělí 7,9 9,2 9,3 9,8 9,2 7,4 9,7 10,2 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 60,5 63,4 62,6 61,3 63,4 60,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,1 14,9 13,0 14,9 12,6 14,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,3 24,2 28,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,8 30,2 30,6 30,3 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,4 5,5 5,4 vysokoškolské 18,8 24,2 21,1 18,3 20,6 20,6 25,2 18,9
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 159 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1 v tom správní obvody
Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 3 739 1 298 1 854 2 183 2 858 2 310 1 964 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 14612796785 Počet základních sídelních jednotek 903 75 39 60 35 61 45 38 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 2 891 3 225 5 858 3 895 2 195 2 371 1 962 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 107 41 863 108 609 85 020 62 721 54 767 38 529 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -9 622 -2 841 -12 146 -3 374 -3 997 16 661 12 285 v % -3,7 -8,2 -6,4 -10,1 -3,8 -6,0 43,7 46,8 z toho ženy 614 724 56 741 22 068 58 508 44 036 32 192 28 233 19 718 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 12,2 12,6 11,1 12,6 13,5 20,7 19,4 15 - 59- 15 65,867,764,459,573,873,470,767,0 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,1 23,1 29,4 13,7 13,1 8,5 13,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,6 42,5 44,9 38,9 38,0 33,7 35,7 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,193,893,694,793,393,590,492,4 moravské 0,20,20,20,20,30,20,20,2 slezské 0,00,00,00,00,00,00,00,0 slovenské 1,61,81,61,41,71,82,11,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): be z vyznáníbez 67,369,267,464,472,673,173,372,7 věřící 24,5 23,2 25,0 27,9 19,4 19,2 18,2 19,9 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,9 18,6 20,3 14,0 13,8 12,2 14,2 Českobratrská církev evangel. 1,41,31,41,81,00,90,70,9 Církev čsl. husitská 1,51,41,42,01,01,00,60,8 nezjištěno 8,27,67,67,68,07,78,57,5 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,4 33,3 32,6 37,8 38,7 42,4 39,8 ženatí, vdané 44,6 45,2 45,8 44,7 46,0 46,0 44,1 44,7 rozvedení 10,4 10,8 11,5 11,3 10,0 9,4 8,9 9,5 ovdovělí 7,98,08,510,85,35,23,64,9 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 62,1 60,4 62,3 61,7 61,3 60,1 62,4 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,3 14,2 14,2 14,6 15,9 16,4 16,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 31,2 33,0 30,0 29,7 30,2 25,9 32,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,8 30,3 30,2 31,5 31,2 30,4 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,2 5,0 5,6 5,0 4,7 4,8 4,1 vysokoškolské 18,8 16,9 15,8 18,3 17,3 16,2 20,1 14,1
1) narozen v hl. m. Praze
160 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 2 v tom správní obvody
Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 2 827 3 610 1 007 561 2 595 1 695 2 662 3 372 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 14677416148 Počet základních sídelních jednotek 903 43 40 18 9 30 17 20 24 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 1 326 5202 6102 545 546 769 453 215 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 37 491 18 789 26 283 14 275 14 163 13 036 12 064 7 238 přírůstek proti roku 1991 -45 068 1 077 744 3 499 -157 687 874 1 345 709 v % -3,7 3,04,1 15,4 -1,1 5,1 7,2 12,5 10,9 z toho ženy 614 724 19 217 9 615 13 504 7 191 7 365 6 661 6 125 3 720 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 15,8 17,6 13,8 14,6 17,4 15,3 15,9 15 - 59 65,8 71,4 65,3 71,8 73,2 63,9 68,068,1 65,9 60 a více vč. nezj. věku 20,8 12,8 19,0 10,5 13,1 21,5 14,6 16,6 18,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 37,3 39,5 35,5 37,8 40,6 36,9 38,7 39,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,2 93,6 91,093,2 94,2 95,5 94,7 94,7 moravské 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 0,4 0,2 0,1 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,5 1,5 2,3 2,01,8 1,7 1,5 1,5 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 73,3 69,1 72,5 76,069,7 72,5 68,8 67,7 věřící 24,5 19,3 23,1 17,9 17,022,021,9 23,025,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 14,016,8 12,4 12,6 16,5 15,5 17,019,0 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,9 1,2 0,8 0,7 0,9 1,1 1,3 1,8 Církev čsl. husitská 1,5 1,0 2,1 0,7 0,7 0,9 1,1 0,9 1,2 nezjištěno 8,2 7,3 7,8 9,6 7,08,3 5,6 8,2 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 38,7 36,041,1 37,9 34,4 38,036,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 46,6 48,1 44,046,3 48,5 48,9 50,3 47,7 rozvedení 10,4 9,1 7,8 9,3 10,4 8,0 7,1 6,7 7,2 ovdovělí 7,9 5,07,4 4,3 4,7 8,6 5,5 5,9 8,0 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 64,062,4 58,3 58,1 61,9 60,2 61,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 16,1 15,5 16,3 16,9 19,3 17,1 15,8 19,1 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,6 33,2 28,3 35,9 36,8 29,6 30,1 39,7 úplné střední s maturitou 30,5 31,6 29,9 30,9 29,3 27,2 33,3 31,5 24,5 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,9 4,7 4,4 4,04,3 4,8 3,3 vysokoškolské 18,8 15,7 14,9 17,1 11,5 11,2 13,7 15,6 10,2
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 161 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 v tom správní obvody
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 70 834 42 771 55 652 22 157 z toho: zaměstnaní 601 031 17 609 25 607 35 598 67 228 40 370 53 237 20 676 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 606 2 401 2 415 1 481 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,5 73,1 73,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,2 4,3 4,6 4,2 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,9 16,7 17,0 17,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 64 752 35 236 52 959 19 031 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 55,2 43,1 53,0 53,1 závislé osoby50,2 47,0 45,4 43,6 42,5 54,5 44,8 44,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 50,7 53,1 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 60,0 57,3 60,4 ženy48,8 47,4 47,2 46,4 45,5 48,7 44,9 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,6 0,7 0,7 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,9 9,5 11,5 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,8 7,5 7,1 obchod a opravy12,8 9,7 10,0 12,0 12,9 12,3 11,7 11,0 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 4,6 5,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,6 4,3 4,1 4,2 4,0 4,4 4,3 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 67 898 36 679 51 334 20 963 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 68 199 36 912 51 639 21 053 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 35,1 36,3 34,8 41,5 41,8 43,7 36,0 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,5 22,1 27,3 21,2 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,9 19,7 16,4 14,7 neúplné rodiny16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 17,0 15,7 16,9 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,7 7,1 7,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,5 10,3 8,6 9,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 4,3 5,3 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,0 38,0 36,3 41,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,18 2,07 2,18 2,33 2,29 2,13 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 110 110 108 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 214 2 957 10 294 6 625 11 474 1 666 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 9 659 6 203 10 698 1 612 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 193 204 159 25 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 2,0 3,4 1,5 1,6 neobydlené domy 6 040 59 26 58 635 422 776 54 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 59,7 55,7 65,8 12,6 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 89,1 85,7 68,5 51,0 55,9 55,2 76,1 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,2 0,3 7,0 11,9 8,8 6,4 1,6 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 92,2 75,4 83,1 86,2 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 98,9 99,2 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 90,0 88,0 89,0 96,0
162 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 4 v tom správní obvody
Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 61 426 23 111 54 837 51 105 37 223 30 685 21 096 z toho: zaměstnaní 601 031 57 979 21 724 52 069 48 509 35 174 29 122 19 782 nezaměstnaní 34 074 3 447 1 387 2 768 2 596 2 049 1 563 1 314 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,4 76,5 74,9 76,9 75,2 75,8 74,9 zaměstnavatelé 4,1 3,6 3,2 4,0 3,6 3,7 3,9 3,4 samostatně činní 16,0 14,7 14,4 16,1 14,5 15,6 14,8 14,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 45 709 18 330 52 783 32 960 24 830 23 224 16 942 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,0 54,7 59,8 38,2 35,3 22,4 33,3 závislé osoby50,2 47,4 42,7 38,1 59,2 62,4 74,7 63,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,8 55,2 50,5 60,1 59,3 56,0 54,8 muži 60,5 63,2 62,0 57,9 64,8 63,6 59,9 59,0 ženy48,8 51,0 49,1 44,2 55,7 55,3 52,3 50,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 průmysl 12,2 11,9 13,5 12,2 12,4 14,1 11,1 16,1 stavebnictví 8,2 8,5 9,7 8,3 8,2 8,9 7,8 7,8 obchod a opravy12,8 13,3 12,6 13,0 14,6 13,0 13,6 13,5 pohostinství a ubytování 4,8 5,4 4,9 5,0 5,0 4,1 4,2 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,2 4,2 4,1 4,7 4,1 4,0 3,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 Hospodařící domácnosti 544 577 50 869 20 958 54 818 36 354 26 449 22 224 16 111 Cenzové domácnosti 547 811 51 276 21 039 55 036 36 620 26 629 22 367 16 259 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 43,2 41,8 39,8 48,9 50,1 50,2 49,7 bez závislých dětí 24,9 27,2 27,5 26,3 27,1 25,0 18,8 23,3 se závislými dětmi 18,3 16,0 14,3 13,4 21,8 25,0 31,4 26,4 neúplné rodiny16,4 16,5 14,8 15,6 18,6 17,1 18,2 17,4 bez závislých dětí 6,8 7,4 6,7 7,2 7,7 6,5 5,1 5,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 8,1 8,4 10,9 10,6 13,0 11,7 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 3,4 3,6 4,4 3,0 2,4 2,2 2,8 domácnosti jednotlivců 36,8 36,9 39,8 40,3 29,6 30,4 29,4 30,1 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,33 2,16 2,14 2,54 2,61 2,69 2,58 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 112 110 109 110 111 110 111 Domy Domy celkem 88 200 7 344 2 078 6 786 3 798 4 325 2 940 3 391 trvale obydlené domy 82 160 6 938 1 948 6 495 3 498 4 006 2 635 3 127 přírůstek proti roku 1991 3 183 112 -35 -280 470 201 614 341 (v %) 4,0 1,6 -1,8 -4,1 15,5 5,3 30,4 12,2 neobydlené domy 6 040 406 130 291 300 319 305 264 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8 64,6 76,2 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 49,2 50,0 56,3 29,7 39,5 32,5 42,0 Podíl panelových domů (v %) 12,7 15,9 28,3 13,5 37,3 22,0 33,2 15,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 85,0 82,8 92,1 82,0 82,1 52,4 64,2 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,8 99,8 99,3 98,9 99,1 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 96,8 92,1 98,3 92,2 73,8 67,8 82,5
SLDB 2001 – PRAHA 11 163 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 5 v tom správní obvody
Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 21 594 10 174 14 878 8 679 7 516 7 158 6 555 3 835 z toho: zaměstnaní 601 031 20 593 9 745 14 112 8 115 7 077 6 783 6 277 3 645 nezaměstnaní 34 074 1 001 429 766 564 439 375 278 190 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,1 73,7 77,2 81,4 73,9 75,4 71,2 73,6 zaměstnavatelé 4,1 4,0 4,6 3,6 2,3 3,8 3,5 4,9 4,5 samostatně činní 16,0 15,0 16,7 13,5 11,3 15,9 14,7 18,0 15,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 15 538 8 450 10 888 5 451 6 549 5 703 5 345 3 275 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 33,8 43,7 27,5 38,0 49,2 36,5 39,9 45,1 závislé osoby50,2 63,8 53,8 70,2 59,3 48,9 61,0 57,4 52,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 57,6 54,1 56,6 60,8 53,1 54,9 54,3 53,0 muži 60,5 62,0 60,2 60,7 64,8 60,6 60,0 60,2 60,2 ženy48,8 53,4 48,4 52,7 56,8 46,1 50,1 48,6 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,9 0,5 0,5 0,7 1,2 1,2 3,4 průmysl 12,2 17,3 15,3 11,2 23,2 20,1 14,6 14,8 16,2 stavebnictví 8,2 8,6 11,3 7,5 6,0 7,4 7,9 8,7 10,5 obchod a opravy12,8 13,8 14,2 12,3 14,2 15,0 14,7 14,6 14,7 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,5 5,2 4,3 3,9 3,2 3,4 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 5,1 4,8 5,4 6,0 5,2 5,4 7,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 Hospodařící domácnosti 544 577 15 778 7 956 10 808 6 027 6 142 5 183 4 838 3 030 Cenzové domácnosti 547 811 15 844 8 030 10 879 6 069 6 188 5 223 4 896 3 070 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 50,9 51,8 49,2 51,1 51,3 57,0 56,6 52,6 bez závislých dětí 24,9 24,8 28,3 20,9 28,1 29,8 27,8 30,7 29,3 se závislými dětmi 18,3 26,1 23,6 28,3 23,0 21,5 29,2 25,9 23,3 neúplné rodiny16,4 17,2 14,8 17,7 17,5 13,7 15,5 15,8 15,7 bez závislých dětí 6,8 6,0 6,0 5,3 7,5 5,4 5,6 5,5 6,4 se závislými dětmi 9,5 11,3 8,8 12,4 10,0 8,3 9,9 10,3 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,0 2,5 2,7 2,5 3,9 1,8 1,8 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,9 30,8 30,3 28,9 31,0 25,8 25,8 29,0 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 110 114 111 112 115 115 114 116 Domy Domy celkem 88 200 3 355 3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 407 2 070 trvale obydlené domy 82 160 3 068 3 564 1 454 570 2 753 2 074 2 958 1 788 přírůstek proti roku 1991 3 183 251 141 158 23 -33 -4 538 182 (v %) 4,0 8,9 4,1 12,2 4,2 -1,2 -0,2 22,2 11,3 neobydlené domy 6 040 287 426 110 16 220 205 449 282 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 78,8 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3 94,4 92,3 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 38,1 48,0 35,1 39,0 47,8 46,3 35,9 47,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 18,5 4,4 28,9 33,2 2,8 7,0 4,2 2,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 86,0 42,6 72,2 71,6 72,3 69,5 77,8 64,3 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,1 98,8 99,6 98,6 98,7 98,1 98,9 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,6 53,8 92,8 96,1 78,5 54,5 70,5 65,5
164 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 6 v tom správní obvody
Praha 1Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 70 139 38 569 52 447 21 666 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 8 487 5 410 11 322 328 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 přírůstek proti roku 1991 1 136 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -2 165 -1 564 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 -4,4 -7,5 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 7 539 4 689 9 954 281 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 5 412 2 237 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 446 1 667 1 856 711 sloužícírekreacik 410312131921305 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 86,0 61,0 82,3 77,4 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 99,2 98,8 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,7 64,1 73,4 44,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 97,8 94,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,7 98,6 94,3 98,2 95,9 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,7 88,1 94,8 89,1 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,6 3,2 6,7 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,6 2,9 0,8 1,9 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 0,2 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 2,5 2,1 2,7 10,7 12,4 18,1 2,2 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,2 8,7 12,3 8,5 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 34,8 59,9 45,9 75,3 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,3 8,3 2,1 členů družstva nájemců 12,2 3,2 4,6 8,1 19,6 0,9 7,8 7,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,18 2,07 2,18 2,33 2,29 2,13 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 0,99 0,97 1,13 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,2 19,2 19,8 19,0 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,6 44,8 45,4 40,6 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,87 2,23 2,35 2,36 1,89 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,7 40,1 42,5 36,2 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 6,1 6,8 7,0 4,7 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,5 45,9 51,8 49,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,9 5,2 3,6 5,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,9 36,9 36,1 33,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 13,4 11,9 9,3 10,3 12,5 12,5 10,0 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,8 11,6 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 24,8 20,8 23,2 21,8 jinou možností rekreace 16,1 15,9 16,8 16,7 16,9 16,4 16,6 17,2
SLDB 2001 – PRAHA 11 165 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 7 v tom správní obvody
Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 50 808 20 954 55 860 34 724 25 825 22 729 16 461 z toho v rodinných domech 72 122 6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 2 390 3 285 Trvale obydlené byty 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 přírůstek proti roku 1991 1 136 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 7 440 4 811 (v %) 0,2 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 57,6 49,0 z toho v rodinných domech 63 642 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 2 027 2 919 Neobydlené byty 54 303 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 2 370 1 822 přechodně obydlené 21 646 1 888 780 2 342 713 771 1 274 893 sloužící k rekreaci 410 26 9 9 17 22 25 29 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 68,1 83,9 90,2 68,2 70,4 45,0 45,5 vodovodem v bytě 99,1 99,5 99,5 99,7 99,5 99,5 99,5 99,2 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,6 79,9 73,7 98,4 96,1 97,8 94,5 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 97,6 98,0 98,2 99,3 98,9 99,0 98,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,3 98,9 99,2 99,3 99,1 99,0 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,5 96,5 96,3 98,5 97,6 97,9 96,2 II. kategorie 3,6 2,9 2,2 2,8 0,7 1,4 1,1 2,1 III. kategorie 1,0 0,9 0,5 0,5 0,1 0,3 0,3 0,5 IV. kategorie 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 10,4 5,0 7,4 6,4 12,5 8,5 16,8 v osobním vlastnictví 11,0 10,5 14,0 13,9 10,1 12,0 9,9 9,9 nájemní 47,2 39,7 38,8 46,2 43,4 21,9 38,7 38,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 14,7 25,1 11,6 24,0 17,1 28,7 19,6 členů družstva nájemců 12,2 20,5 12,3 16,4 12,0 30,5 9,6 8,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,33 2,16 2,14 2,54 2,61 2,69 2,58 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,98 0,99 1,01 0,97 1,00 0,98 0,99 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 17,6 16,8 17,9 16,5 16,8 16,9 17,3 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 41,1 36,5 38,5 41,8 43,9 45,4 44,6 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,36 2,19 2,12 2,63 2,61 2,75 2,62 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 41,6 40,3 39,2 45,0 46,5 45,3 43,7 2 a více osobními automobily 6,5 6,3 4,6 5,2 7,7 8,6 6,5 6,5 telefonem - pevná linka 48,7 49,4 50,8 53,1 46,4 46,7 42,8 46,0 mobilním telefonem 5,0 5,3 5,6 4,7 4,5 4,6 5,0 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 35,3 33,2 33,6 40,7 40,4 43,1 36,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,9 8,2 9,4 12,1 11,9 14,1 10,6 bez napojení na internet 11,5 10,9 9,2 9,9 13,6 14,7 15,0 11,4 vlastním rekreačním objektem 22,4 22,3 22,3 25,2 23,8 22,2 17,0 17,0 jinou možností rekreace 16,1 15,8 16,2 17,5 16,2 15,1 16,0 15,1
166 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení v tom správní obvody
Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 15 321 7 928 10 618 5 610 5 876 4 943 4 889 3 020 z toho v rodinných domech 72 122 3 196 4 388 1 386 359 3 226 2 412 3 654 2 198 Trvale obydlené byty 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 přírůstek proti roku 1991 1 136 1 132 384 1 589 312 297 448 697 284 (v %) 0,2 8,6 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 19,5 12,0 z toho v rodinných domech 63 642 2 853 3 822 1 224 330 2 950 2 169 3 125 1 891 Neobydlené byty 54 303 982 906 815 169 503 383 610 378 přechodně obydlené 21 646 396 320 519 83 156 116 174 101 sloužící k rekreaci 41022542 015163724 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 77,0 22,5 42,3 64,0 54,7 32,7 74,0 51,1 vodovodem v bytě 99,1 99,6 98,6 99,3 99,5 98,5 98,8 98,2 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,9 80,8 96,7 96,7 86,3 91,4 88,9 77,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,8 96,0 98,7 99,0 96,2 96,7 96,5 94,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,8 96,7 98,9 99,0 96,3 96,7 96,6 93,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,8 88,4 97,1 97,9 90,4 92,5 91,4 82,6 II. kategorie 3,6 2,0 8,0 1,4 1,2 5,8 4,4 5,3 11,3 III. kategorie 1,0 0,5 1,6 0,3 0,2 1,7 1,5 1,0 2,5 IV. kategorie 0,2 0,1 0,8 0,1 0,2 0,8 0,6 0,8 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 17,3 45,8 10,0 5,1 46,3 40,5 62,4 59,8 v osobním vlastnictví 11,0 8,4 5,0 4,4 12,7 9,3 6,7 2,1 2,6 nájemní 47,2 28,1 24,8 55,1 61,7 24,9 21,7 21,2 19,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 30,7 6,5 22,6 9,1 2,6 4,3 3,6 3,4 členů družstva nájemců 12,2 10,3 7,6 2,7 8,0 7,4 16,2 0,2 4,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,97 0,91 1,00 1,04 0,92 0,96 0,81 0,90 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 17,4 20,4 16,3 15,2 20,0 18,5 23,8 21,3 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 45,3 53,9 43,6 39,6 51,6 53,1 66,2 57,5 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,69 2,89 2,67 2,49 2,81 2,99 3,46 3,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 46,8 47,0 45,3 46,6 46,6 50,9 50,4 45,1 2 a více osobními automobily 6,5 8,7 9,7 7,2 7,1 9,0 10,3 13,5 12,5 telefonem - pevná linka 48,7 46,3 46,4 44,7 45,5 46,7 45,7 44,8 45,6 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,9 4,6 7,1 6,6 5,9 5,9 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,2 35,8 41,4 35,5 32,3 38,6 39,7 32,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 12,4 11,6 13,7 9,3 9,9 12,1 15,0 10,2 bez napojení na internet 11,5 13,6 12,0 13,7 12,9 10,2 13,0 13,2 9,8 vlastním rekreačním objektem 22,4 21,7 14,2 18,6 20,1 15,2 17,3 14,7 12,3 jinou možností rekreace 16,1 15,8 10,8 15,0 15,0 11,4 11,3 9,6 8,4
SLDB 2001 – PRAHA 11 167 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí
v tom městské části
Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 2 419 2 783 821 272 Počet obcí 1...... z toho se statutem města1...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 7 4 4 10 8 1 1 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 81 71 3 4 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 6 287 12 173 11 206 5 440 2 773 186 214 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 131 597 77 170 1 531 582 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -12 111 402 226 17 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -8,4 0,5 17,3 3,0 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 69 974 40 724 768 312 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,1 12,1 15,0 17,1 15,3 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,6 66,3 66,1 62,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 27,3 18,7 16,8 22,3 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,9 39,8 38,5 41,4 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 94,1 92,3 96,2 96,6 moravské 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 - 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 - - slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,4 1,7 0,5 1,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,0 68,8 68,4 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,5 21,0 22,5 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,4 15,7 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 0,5 0,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,1 1,4 2,5 1,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 10,3 9,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,2 38,0 36,2 35,2 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,0 48,8 46,9 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,8 10,4 7,1 7,4 ovdovělí 7,9 9,2 9,3 9,8 9,4 7,4 6,9 10,5 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 60,5 63,4 62,6 61,2 63,1 74,7 73,2 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,1 14,9 13,0 14,8 17,9 23,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,0 39,7 41,2 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,6 30,3 27,3 22,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,5 3,6 4,1 vysokoškolské 18,8 24,2 21,1 18,3 20,7 20,8 9,5 8,5
1) narozen v hl. m. Praze
168 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 1
Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 929 755 603 985 4 094 248 368 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 2 2 2 9 1 1 Počet základních sídelních jednotek 903 10 9 11 12 63 4 4 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 763 264 290 796 2 466 327 618 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 089 1 994 1 749 7 838 100 945 810 2 276 přírůstek proti roku 1991 -45 068 36 124 157 308 -8 888 41 427 v % -3,7 0,5 6,6 9,9 4,1 -8,1 5,3 23,1 z toho ženy 614 724 3 652 1 000 881 4 002 53 788 422 1 155 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 16,5 13,4 13,7 15,3 11,6 14,9 19,7 15 - 59 65,8 63,7 67,0 64,4 66,9 60,3 64,1 63,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 19,8 19,6 22,0 17,7 28,1 21,0 16,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,5 40,8 41,4 39,1 44,1 40,6 37,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 93,3 95,6 91,0 93,7 92,3 93,6 80,5 moravské 0,20,30,20,30,40,2- 0,1 slezské 0,0 - - 0,1 0,0 0,0 - - slovenské 1,61,31,21,51,91,82,40,8 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 70,7 70,0 64,0 68,8 64,1 58,4 62,0 věřící 24,5 22,5 21,1 28,7 22,9 28,0 28,5 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,1 16,5 21,7 16,5 20,0 20,7 17,1 Českobratrská církev evangel. 1,41,40,51,01,21,71,70,7 Církev čsl. husitská 1,51,91,31,92,41,81,70,7 nezjištěno 8,26,88,97,38,38,013,110,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,7 35,6 35,1 36,6 34,0 34,9 37,1 ženatí, vdané 44,6 47,7 49,0 48,6 48,3 45,6 47,8 50,5 rozvedení 10,47,86,57,28,09,78,55,3 ovdovělí 7,97,98,78,36,69,98,06,6 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 61,8 72,6 64,4 59,2 60,5 66,1 61,9 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 15,4 19,6 13,6 15,1 12,5 16,4 13,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,6 37,4 31,5 30,6 23,8 30,5 33,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,9 25,2 30,9 30,7 30,8 25,5 26,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 3,4 4,8 5,5 5,6 3,3 4,4 vysokoškolské 18,8 13,9 13,2 16,6 16,8 25,5 22,6 20,4
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 169 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 2
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 327 577 712 338 2 181 338 721 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 2 3 1 9 1 1 Počet základních sídelních jednotek 903 2 10 20 4 58 3 9 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 134 914 5 736 271 4 712 197 305 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 438 5 272 40 839 916 102 761 667 2 196 přírůstek proti roku 1991 -45 068 119 165 -5 385 111 -10 029 110 83 v % -3,7 37,3 3,2 -11,6 13,8 -8,9 19,7 3,9 z toho ženy 614 724 217 2 677 21 892 455 54 018 342 1 113 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 20,3 14,1 12,0 13,3 12,0 15,9 15,6 15 - 59 65,8 66,0 63,6 64,3 65,5 67,9 67,8 62,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 13,7 22,3 23,7 21,2 20,1 16,3 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,9 41,4 42,8 41,0 41,7 38,1 40,9 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 84,5 92,9 93,6 87,0 93,7 95,8 94,3 moravské 0,2 - 0,1 0,2 - 0,2 - 0,2 slezské 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 - 0,1 slovenské 1,6 1,1 1,1 1,4 2,8 1,8 1,5 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 65,8 64,2 65,1 59,6 69,0 72,4 71,8 věřící 24,5 26,0 26,1 27,2 31,2 23,3 16,0 23,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 18,5 17,5 19,4 23,1 17,0 12,7 15,7 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,2 1,4 1,5 1,6 1,3 0,5 2,0 Církev čsl. husitská 1,5 0,5 1,4 2,0 0,9 1,4 0,9 1,7 nezjištěno 8,2 8,2 9,7 7,7 9,2 7,7 11,5 4,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,6 34,7 35,8 32,6 35,4 36,7 33,7 ženatí, vdané 44,6 46,8 50,8 40,1 52,6 44,9 52,0 51,4 rozvedení 10,4 6,6 5,7 12,7 6,0 11,1 5,9 6,5 ovdovělí 7,9 5,9 7,8 10,3 6,6 8,0 5,1 8,4 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 64,4 64,9 65,0 63,7 61,8 65,1 70,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 19,8 13,3 14,5 11,8 14,1 19,6 19,2 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 27,5 28,8 21,8 31,0 39,4 34,6 úplné střední s maturitou 30,5 25,8 29,4 30,3 28,2 30,8 27,1 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 4,2 5,4 5,7 5,2 2,5 4,2 vysokoškolské 18,8 14,9 23,4 18,7 28,6 17,2 10,9 11,6
1) narozen v hl. m. Praze
170 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 3
Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 499 1 298 1 018 598 561 380 599 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 7 3 1 1 1 1 Počet základních sídelních jednotek 903 5 39 14 9 9 4 3 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 498 3 225 558 768 2 545 355 424 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 2 483 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542 přírůstek proti roku 1991 -45 068 214 -2 841 120 -77 -157 -47 691 v % -3,7 9,4 -6,4 2,2 -1,6 -1,1 -3,4 37,3 z toho ženy 614 724 1 268 22 068 2 956 2 401 7 191 701 1 307 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 12,6 14,8 13,0 13,8 14,5 17,3 15 - 59 65,8 63,8 64,4 64,4 61,0 73,2 64,5 67,6 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,4 23,1 20,8 25,9 13,1 21,0 15,1 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,8 42,5 40,3 42,6 37,8 41,3 37,1 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 95,1 93,6 94,9 93,3 93,2 94,7 94,1 moravské 0,20,10,20,10,30,30,10,4 slezské 0,0 - 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 slovenské 1,6 0,8 1,6 2,1 1,5 2,0 1,6 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,0 67,4 70,9 70,2 76,0 65,1 68,8 věřící 24,5 22,4 25,0 21,3 22,4 17,0 25,4 21,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 17,2 18,6 16,0 16,2 12,6 19,7 16,8 Českobratrská církev evangel. 1,40,71,41,20,70,71,70,4 Církev čsl. husitská 1,50,91,40,71,30,70,70,9 nezjištěno 8,23,67,67,97,57,09,510,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,4 33,3 34,8 32,9 37,9 34,0 36,8 ženatí, vdané 44,6 49,8 45,8 47,0 49,4 46,3 48,5 50,2 rozvedení 10,4 5,9 11,5 8,7 7,7 10,4 8,1 6,9 ovdovělí 7,97,78,58,99,74,79,25,7 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 68,5 60,4 63,4 61,3 58,1 67,5 56,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,7 14,2 20,1 18,0 16,9 21,5 18,6 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 33,0 39,8 35,3 35,9 36,3 33,0 úplné střední s maturitou 30,5 31,8 30,3 26,3 29,2 29,3 26,7 25,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,7 5,0 3,7 4,5 4,4 4,2 4,0 vysokoškolské 18,8 13,2 15,8 8,3 12,0 11,5 10,1 17,4
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 171 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 4
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 1 854 979 499 370 335 2 332 811 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 9 2 1 1 2 5 1 Počet základních sídelních jednotek 903 60 22 6 4 3 42 13 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 5 858 8 299 329 483 102 2 352 674 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 609 81 245 1 644 1 788 343 54 856 5 470 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -12 146 -5 180 404 1 294 108 -4 984 2 149 v % -3,7 -10,1 -6,0 32,6 261,9 46,0 -8,3 64,7 z toho ženy 614 724 58 508 42 145 828 900 163 28 225 2 827 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,1 12,3 15,0 21,5 17,8 12,7 16,8 15 - 59 65,8 59,5 74,0 70,3 67,4 67,6 73,7 68,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 29,4 13,7 14,7 11,0 14,6 13,6 14,9 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 44,9 39,0 38,2 34,2 36,7 38,4 36,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,7 93,5 92,2 86,0 93,3 93,6 84,4 moravské 0,2 0,2 0,3 0,1 0,1 - 0,2 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 - - - 0,0 - slovenské 1,6 1,4 1,7 1,2 1,6 1,5 1,9 6,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 64,4 72,9 65,3 69,0 65,0 73,0 65,5 věřící 24,5 27,9 19,4 23,7 18,9 23,0 19,2 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,3 13,9 18,3 14,0 19,5 13,9 19,6 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,0 0,8 0,7 0,0 1,0 1,3 Církev čsl. husitská 1,5 2,0 1,1 0,7 0,6 1,8 1,0 1,3 nezjištěno 8,2 7,6 7,8 11,0 12,1 12,0 7,9 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 32,6 37,7 36,4 40,2 35,3 38,5 41,2 ženatí, vdané 44,6 44,7 45,9 50,2 47,7 53,9 45,8 45,6 rozvedení 10,4 11,3 10,1 5,1 7,4 6,1 9,7 6,9 ovdovělí 7,9 10,8 5,4 7,1 3,6 3,2 5,4 5,5 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 62,3 61,6 66,8 60,6 69,1 61,3 64,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,2 14,5 16,4 14,1 19,5 15,8 10,9 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,0 29,7 35,9 24,0 39,7 30,4 26,6 úplné střední s maturitou 30,5 30,2 31,7 23,8 29,1 22,7 31,4 36,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,6 5,1 4,4 4,1 2,8 4,8 4,8 vysokoškolské 18,8 18,3 17,2 16,2 25,4 13,1 16,0 19,7
1) narozen v hl. m. Praze
172 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 5
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 526 1 294 1 016 681 326 1 388 683 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 2 4 4 3 1 4 1 Počet základních sídelních jednotek 903 19 34 11 11 7 31 7 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 1 495 4 054 227 445 7 133 2 650 225 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 865 52 457 2 310 3 031 23 252 36 778 1 538 přírůstek proti roku 1991 -45 068 987 16 540 121 -22 3 521 12 314 -67 v % -3,7 14,4 46,1 5,5 -0,7 17,8 50,3 -4,2 z toho ženy 614 724 3 967 27 081 1 152 1 544 11 960 18 831 800 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 18,7 21,0 15,1 14,2 18,1 19,7 14,6 15 - 59 65,8 71,1 70,9 67,4 70,0 72,1 67,2 63,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 10,2 8,2 17,4 15,8 9,8 13,2 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,2 33,4 39,8 38,4 35,1 35,4 41,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 92,9 90,2 94,5 93,8 90,7 92,2 94,0 moravské 0,20,40,20,10,10,30,2- slezské 0,0 0,0 0,0 - - 0,0 0,0 - slovenské 1,61,42,21,11,42,41,81,2 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,2 73,5 69,6 73,2 72,4 72,9 66,1 věřící 24,5 19,5 17,9 25,2 18,1 17,9 19,5 24,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 13,5 11,9 19,5 13,5 12,3 13,9 16,1 Českobratrská církev evangel. 1,40,90,70,40,70,90,91,8 Církev čsl. husitská 1,50,90,60,90,70,70,81,0 nezjištěno 8,26,38,65,28,79,77,69,6 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,2 42,7 34,9 37,3 41,7 40,1 32,3 ženatí, vdané 44,6 47,8 43,8 49,8 47,3 43,5 44,5 51,8 rozvedení 10,47,79,16,18,79,49,66,4 ovdovělí 7,93,83,48,65,64,14,89,0 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 61,6 59,5 72,0 62,4 57,8 61,8 66,8 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,0 16,3 18,3 15,5 16,4 16,8 17,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 29,4 25,3 38,7 35,5 27,3 32,6 37,6 úplné střední s maturitou 30,5 29,8 30,7 24,6 29,8 31,0 30,1 28,4 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,9 4,8 4,1 4,0 4,9 4,1 4,1 vysokoškolské 18,8 18,1 20,5 12,2 12,7 17,7 14,1 10,6
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 173 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 6
Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 576 1 695 590 375 1 014 1 025 277 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 1 1 1 1 2 1 Počet základních sídelních jednotek 903 7 17 5 3 5 21 3 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 304 769 437 222 702 2 674 129 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 751 13 036 2 578 832 7 116 27 410 358 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -29 874 239 204 969 -44 102 v % -3,7 -1,6 7,2 10,2 32,5 15,8 -0,2 39,8 z toho ženy 614 724 887 6 661 1 339 421 3 565 14 081 184 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 140- 13,413,817,415,916,815,114,516,8 15 - 59 65,863,868,063,464,971,272,368,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,4 14,6 20,8 18,3 13,7 13,2 14,5 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,7 36,9 40,2 39,0 37,6 37,9 38,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 96,6 95,5 95,5 97,094,3 94,4 93,6 moravské 0,2 0,1 0,4 0,2 0,5 0,2 0,2 - slezské 0,0 0,1 0,0 - - 0,1 0,0 - slovenské 1,6 0,7 1,7 1,1 1,2 1,7 1,6 0,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 67,1 72,5 62,8 70,0 71,5 73,1 75,4 věřící 24,5 27,9 21,9 28,026,4 20,6 19,9 18,7 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,5 15,5 21,1 21,0 15,2 14,7 14,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,5 1,1 2,1 1,01,00,91,4 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 1,1 1,2 0,5 0,8 1,0 0,0 nezjištěno 8,2 5,05,6 9,3 3,6 8,07,05,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 34,5 38,036,5 35,1 37,2 38,4 33,8 ženatí, vdané 44,6 50,7 48,9 49,4 52,3 50,2 46,2 55,3 rozvedení 10,4 6,5 7,1 6,5 5,8 6,9 9,6 4,2 ovdovělí 7,9 7,9 5,5 6,5 6,9 4,9 5,2 6,4 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 73,4 60,2 61,7 69,1 59,8 63,5 64,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,4 17,1 12,9 17,3 16,3 15,9 19,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,0 29,6 26,6 41,2 28,5 30,8 40,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,6 33,3 31,9 25,7 32,7 31,9 22,8 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,3 6,7 3,2 4,5 4,6 2,4 vysokoškolské 18,8 13,5 13,7 19,012,015,9 15,2 12,8
1) narozen v hl. m. Praze
174 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 7
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha lupy Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 476 850 648 496 381 179 297 1 570 Počet obcí 1...... z toho se statutem města 1...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 14612211113 Poč et základníchsídelníchjednotek903745334710Počet 2 Hustota obyvatelstva (osoby/km ) 2 358 242 235 271 53 61 3 346 316 295 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 154 1 997 1 756 263 232 5 990 940 4 629 přírůstek proti roku 1991 -45 068 141 154 305 -27 14 685 141 315 v % -3,7 13,9 8,4 21,0-9,3 6,4 12,9 17,6 7,3 z toho ženy 614 724 574 1 015 900 129 121 3 080 467 2 386 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 14,1 15,6 17,3 8,7 10,8 22,2 14,6 16,0 15 - 59 65,8 67,7 67,065,070,772,8 69,6 69,6 65,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 18,2 17,4 17,7 20,5 16,4 8,2 15,9 18,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 40,1 38,9 38,1 43,2 40,2 33,3 39,3 39,5 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,7 95,7 94,8 93,9 93,1 93,6 90,9 94,8 moravské 0,2 0,1 0,2 0,2 - - 0,3 0,3 0,1 slezské 0,0------slovenské 1,6 2,01,1 1,2 3,4 0,41,3 2,1 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 71,1 71,7 69,7 61,2 62,1 75,3 73,7 67,0 věřící 24,5 25,023,5 24,5 30,024,1 14,021,5 25,6 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 12,7 16,4 18,6 21,7 15,5 10,1 16,2 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,40,81,41,31,90,90,71,02,0 Církev čsl. husitská 1,52,31,21,31,93,50,91,11,1 nezjištěno 8,2 4,04,8 5,8 8,8 13,8 10,6 4,8 7,4 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,1 36,3 36,7 35,4 35,3 41,8 35,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 50,9 48,7 49,7 45,6 44,4 45,7 53,1 46,6 rozvedení 10,4 6,8 7,0 6,3 6,5 9,9 8,8 6,0 7,7 ovdovělí 7,9 6,9 7,2 7,012,2 9,9 3,0 5,6 8,2 Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště 61,8 67,7 72,1 64,7 65,4 61,6 62,1 67,8 65,3 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,5 17,6 16,8 24,6 21,3 16,1 17,7 19,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 35,9 38,4 38,047,5 36,2 25,9 28,4 40,1 úplné střední s maturitou 30,5 27,8 27,5 26,9 17,1 28,0 32,2 32,8 24,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,03,1 3,4 1,7 1,9 4,05,5 3,6 vysokoškolské 18,8 14,9 11,9 13,5 8,3 7,3 19,6 15,2 9,1
1) narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 11 175 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 v tom městské části
Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 68 057 41 680 807 311 z toho: zaměstnaní 601 031 17 609 25 607 35 598 64 599 39 334 769 301 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 458 2 346 38 10 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,9 73,2 66,7 76,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,1 4,3 5,8 4,5 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,7 16,7 20,4 16,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 62 106 34 336 709 271 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 56,2 42,9 41,9 49,4 závislé osoby50,2 47,0 45,4 43,6 41,5 54,6 56,1 47,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 52,7 53,4 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 59,9 57,4 60,7 ženy48,8 47,4 47,2 46,4 45,6 48,7 48,0 47,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 1,7 2,3 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,8 15,0 15,1 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,7 13,9 12,2 obchod a opravy12,8 9,7 10,0 12,0 12,8 12,3 17,8 15,4 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 5,0 5,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,6 4,3 4,1 4,2 4,0 5,9 4,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516 213 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 65 630 35 874 621 246 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 65 906 36 104 631 254 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 35,1 36,3 34,8 41,2 41,5 52,8 49,6 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,6 21,9 29,0 31,9 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,6 19,6 23,8 17,7 neúplné rodiny16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 16,9 17,6 18,5 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,6 6,2 8,3 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,4 10,3 11,4 10,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 2,1 3,5 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,2 38,3 27,6 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,18 2,07 2,16 2,32 2,87 2,70 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 109 122 119 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 214 2 957 9 070 5 909 531 194 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 8 598 5 583 433 169 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 36 158 43 5 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 0,4 2,9 11,0 3,0 neobydlené domy 6 040 59 26 58 472 326 98 25 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 55,8 50,9 98,8 97,6 Průměrné stáří domu 50,8 89,1 85,7 68,5 53,1 57,9 42,5 48,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,2 0,3 7,0 12,8 9,7 1,4 0,0 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 94,0 83,2 37,9 4,1 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 99,0 97,0 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 98,5 96,5 68,4 1,2
176 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 9
Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 3 722 1 091 968 4 366 51 043 422 1 166 z toho: zaměstnaní 601 031 3 576 1 036 923 4 176 48 784 401 1 118 nezaměstnaní 34 074 146 55 45 190 2 259 21 48 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 71,2 66,9 75,4 73,5 72,7 69,9 zaměstnavatelé 4,1 4,4 6,2 5,3 4,3 4,5 4,3 6,1 samostatně činní 16,0 16,1 18,1 18,9 16,0 17,1 15,4 16,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 296 900 758 3 416 48 862 381 1 088 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,2 47,2 49,5 41,8 53,9 42,0 33,3 závislé osoby50,2 53,6 51,1 48,8 55,1 44,0 54,1 63,4 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,5 54,7 55,4 55,7 50,6 52,1 51,2 muži 60,5 59,3 61,8 61,4 61,3 57,2 59,3 60,0 ženy48,8 46,1 47,7 49,4 50,3 44,7 45,5 42,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 2,6 1,5 1,0 0,7 1,4 1,0 průmysl 12,2 18,7 13,2 12,7 13,1 9,4 7,4 12,4 stavebnictví 8,2 11,3 11,4 8,1 11,4 7,4 8,1 9,5 obchod a opravy12,8 14,4 12,2 13,6 13,5 11,6 13,5 14,3 pohostinství a ubytování 4,8 4,5 5,1 4,2 4,5 4,7 6,4 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,35,02,94,65,34,33,55,5 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 Hospodařící domácnosti 544 577 3 009 805 757 3 323 47 779 315 891 Cenzové domácnosti 547 811 3 032 808 765 3 348 48 041 318 898 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 51,6 55,8 50,1 52,4 42,9 55,3 58,0 bez závislých dětí 24,9 27,1 30,8 30,7 28,3 27,1 31,1 28,1 se závislými dětmi 18,3 24,5 25,0 19,3 24,2 15,8 24,2 30,0 neúplné rodiny16,4 14,5 17,7 12,8 14,8 15,7 16,7 14,9 bez závislých dětí 6,8 6,3 9,3 4,4 5,9 7,1 8,2 6,7 se závislými dětmi 9,5 8,1 8,4 8,4 9,0 8,6 8,5 8,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,9 0,9 2,5 2,2 4,4 3,5 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 31,0 25,6 34,6 30,5 37,0 24,5 25,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 117 116 114 110 109 110 Domy Domy celkem 88 200 1 368 716 458 1 439 9 027 224 753 trvale obydlené domy 82 160 1 254 620 410 1 298 8 553 198 639 přírůstek proti roku 1991 3 183 47 46 11 35 22 4 127 (v %) 4,0 3,9 8,0 2,8 2,8 0,3 2,1 24,8 neobydlené domy 6 040 114 96 48 141 474 26 114 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 86,8 99,2 89,0 84,1 58,7 89,4 97,7 Průměrné stáří domu 50,8 48,9 37,9 54,6 46,9 57,6 54,8 34,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 4,0 1,0 2,7 7,0 7,3 0,0 2,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 26,2 5,0 62,4 58,8 89,8 85,9 69,8 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,4 98,5 99,5 99,1 100,0 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 38,7 11,1 83,9 60,8 95,9 29,8 64,8
SLDB 2001 – PRAHA 11 177 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 10
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 223 2 798 21 664 493 58 660 370 1 099 z toho: zaměstnaní 601 031 215 2 719 20 208 468 55 335 359 1 042 nezaměstnaní 34 074 8 79 1 456 25 3 325 11 57 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 71,3 74,3 71,6 66,7 76,7 71,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 7,6 5,1 4,1 7,7 3,6 3,5 3,8 samostatně činní 16,0 17,9 15,2 17,0 19,1 14,5 22,7 20,4 Ekonomicky neaktivní 519 242 214 2 414 18 635 396 43 136 296 1 096 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 30,4 46,5 53,3 42,9 50,2 42,9 47,6 závislé osoby50,2 65,9 50,6 44,4 53,3 47,1 53,7 50,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,9 53,1 53,1 53,8 57,1 55,5 50,1 muži 60,5 55,7 57,6 60,4 61,4 63,5 66,5 57,2 ženy48,8 46,1 48,7 46,7 46,2 51,3 45,0 43,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 2,7 1,2 0,6 2,4 0,5 1,9 1,6 průmysl 12,2 13,5 9,3 11,4 13,2 11,8 11,6 13,9 stavebnictví 8,2 12,1 7,8 7,0 9,5 8,4 13,5 10,7 obchod a opravy12,8 15,7 13,0 11,0 8,9 13,1 14,3 16,4 pohostinství a ubytování 4,8 4,9 3,2 5,3 4,9 5,4 5,7 5,0 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,311,25,34,33,64,14,74,1 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 Hospodařící domácnosti 544 577 172 2 177 20 566 397 48 670 265 910 Cenzové domácnosti 547 811 176 2 206 20 643 410 49 059 267 917 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 51,7 54,4 35,7 51,2 42,7 56,6 56,2 bez závislých dětí 24,9 18,8 32,0 21,0 31,2 27,0 31,1 32,3 se závislými dětmi 18,3 33,0 22,3 14,6 20,0 15,7 25,5 23,9 neúplné rodiny16,4 17,0 16,1 17,0 12,0 16,5 14,2 15,8 bez závislých dětí 6,8 4,5 6,9 7,8 2,9 7,4 5,6 6,5 se závislými dětmi 9,5 12,5 9,2 9,2 9,0 9,1 8,6 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 1,8 5,3 2,0 3,5 1,9 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,0 27,7 42,0 34,9 37,3 27,3 26,4 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,91 2,62 2,13 2,46 2,31 2,90 2,76 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 122 112 108 116 112 116 116 Domy Domy celkem 88 200 132 1 338 1 418 248 5 701 201 628 trvale obydlené domy 82 160 116 1 192 1 394 218 5 465 185 572 přírůstek proti roku 1991 3 183 21 -15 4 21 28 41 8 (v %) 4,0 22,1 -1,2 0,3 10,7 0,5 28,5 1,4 neobydlené domy 6 040 16 146 24 30 236 16 56 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,6 92,9 1,1 85,8 51,3 96,8 94,6 Průměrné stáří domu 50,8 40,4 50,6 79,5 54,3 50,3 32,6 50,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,9 3,5 1,2 4,1 19,7 1,1 1,9 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 7,8 49,3 89,9 62,8 85,0 85,4 85,1 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,2 99,7 97,7 99,6 98,9 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 90,5 62,3 99,4 73,9 97,6 97,3 96,0
178 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 11
Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 1 297 23 111 3 054 2 362 8 679 698 1 402 z toho: zaměstnaní 601 031 1 243 21 724 2 861 2 242 8 115 651 1 323 nezaměstnaní 34 074 54 1 387 193 120 564 47 79 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 70,9 76,5 74,6 75,3 81,4 69,1 72,5 zaměstnavatelé 4,1 5,8 3,2 3,6 4,1 2,3 4,7 3,6 samostatně činní 16,0 18,9 14,4 15,1 16,0 11,3 17,3 17,0 Ekonomicky neaktivní 519 242 1 181 18 330 2 575 2 205 5 451 647 1 122 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 45,5 54,7 50,1 54,7 38,0 49,1 36,5 závislé osoby50,2 52,5 42,7 48,5 42,9 59,3 49,6 61,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,2 55,2 53,8 51,4 60,8 51,8 55,2 muži 60,5 59,4 62,0 61,6 58,6 64,8 61,1 61,6 ženy48,8 45,3 49,1 46,5 44,9 56,8 43,2 49,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 0,5 0,6 1,4 průmysl 12,2 12,1 13,5 20,5 21,0 23,2 21,5 17,1 stavebnictví 8,2 11,1 9,7 7,4 7,3 6,0 10,3 6,1 obchod a opravy12,8 18,2 12,6 16,2 13,5 14,2 13,6 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,3 4,9 5,2 3,2 4,3 3,9 2,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,35,34,26,54,35,46,17,9 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 Hospodařící domácnosti 544 577 1 024 20 958 2 512 2 015 6 027 584 1 031 Cenzové domácnosti 547 811 1 033 21 039 2 531 2 032 6 069 587 1 038 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 54,2 41,8 49,8 50,5 51,1 50,4 56,8 bez závislých dětí 24,9 29,7 27,5 29,6 31,4 28,1 28,6 27,6 se závislými dětmi 18,3 24,5 14,3 20,2 19,1 23,0 21,8 29,2 neúplné rodiny16,4 16,4 14,8 14,9 12,6 17,5 14,5 12,6 bez závislých dětí 6,8 6,5 6,7 6,1 4,8 7,5 6,6 4,3 se závislými dětmi 9,5 9,9 8,1 8,8 7,9 10,0 7,8 8,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,8 3,6 4,3 5,3 2,5 1,5 1,8 domácnosti jednotlivců 36,8 27,6 39,8 31,0 31,5 28,9 33,6 28,7 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,73 2,16 2,57 2,47 2,59 2,65 2,77 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 116 110 115 115 112 118 113 Domy Domy celkem 88 200 814 2 078 1 099 869 586 393 612 trvale obydlené domy 82 160 716 1 948 1 020 813 570 363 557 přírůstek proti roku 1991 3 183 35 -35 -17 -59 23 -16 59 (v %) 4,0 5,1 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 -4,2 11,8 neobydlené domy 6 040 98 130 79 56 16 30 55 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 98,7 45,5 85,1 81,8 46,7 92,0 90,8 Průměrné stáří domu 50,8 44,0 50,0 50,5 49,2 39,0 48,6 40,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,5 28,3 2,9 0,5 33,2 1,7 6,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,6 82,8 60,7 86,0 71,6 76,3 70,9 veřejným vodovodem 99,2 99,0 98,8 98,7 98,4 99,6 99,4 98,2 přípojkou na kanalizaci 85,4 91,1 92,1 63,7 89,7 96,1 88,4 82,6
SLDB 2001 – PRAHA 11 179 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 12
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 54 837 49 025 927 955 198 32 769 2 777 z toho: zaměstnaní 601 031 52 069 46 515 877 927 190 30 951 2 629 nezaměstnaní 34 074 2 768 2 510 50 28 8 1 818 148 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 77,3 63,1 66,5 74,2 75,9 66,0 zaměstnavatelé 4,1 4,0 3,5 5,6 8,3 2,5 3,6 5,9 samostatně činní 16,0 16,1 14,2 24,2 20,7 16,7 15,1 20,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 52 783 31 336 694 791 139 21 498 2 646 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 59,8 38,6 39,2 25,3 30,9 36,7 31,6 závislé osoby50,2 38,1 58,8 59,2 70,8 64,7 61,0 65,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,5 60,3 56,4 53,4 57,7 59,7 50,8 muži 60,5 57,9 65,1 62,3 57,3 63,9 64,1 58,5 ženy48,8 44,2 56,0 50,6 49,6 50,9 55,6 43,5 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,0 1,3 3,0 0,5 1,3 průmysl 12,2 12,2 12,4 13,6 12,0 15,2 14,1 12,1 stavebnictví 8,2 8,3 8,1 9,2 10,9 11,6 8,4 9,1 obchod a opravy12,8 13,0 14,4 18,5 20,1 12,1 12,9 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,0 5,0 2,7 4,4 9,6 4,1 3,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 4,6 6,3 7,7 14,7 4,0 4,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 50 367 31 840 571 670 110 21 168 1 899 Hospodařící domácnosti 544 577 54 818 34 844 657 733 120 23 373 2 268 Cenzové domácnosti 547 811 55 036 35 084 672 740 124 23 533 2 293 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 39,8 48,7 53,4 51,2 71,8 49,3 49,4 bez závislých dětí 24,9 26,3 27,2 27,8 21,1 35,5 25,4 25,9 se závislými dětmi 18,3 13,4 21,5 25,6 30,1 36,3 23,9 23,5 neúplné rodiny16,4 15,6 18,7 14,9 18,0 9,7 17,3 15,0 bez závislých dětí 6,8 7,2 7,8 5,1 3,6 4,0 6,7 4,7 se závislými dětmi 9,5 8,4 10,8 9,8 14,3 5,6 10,6 10,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 4,4 3,0 2,8 2,0 0,0 2,5 2,0 domácnosti jednotlivců 36,8 40,3 29,6 28,9 28,8 18,5 30,9 33,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,14 2,53 2,86 2,65 3,11 2,58 2,66 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 109 110 118 110 113 111 121 Domy Domy celkem 88 200 6 786 2 770 554 359 115 3 222 1 224 trvale obydlené domy 82 160 6 495 2 629 472 302 95 3 017 1 061 přírůstek proti roku 1991 3 183 -280 182 112 153 23 72 157 (v %) 4,0 -4,1 7,4 31,1 102,7 31,9 2,4 17,4 neobydlené domy 6 040 291 141 82 57 20 205 163 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 50,2 53,3 94,9 86,4 96,8 69,2 91,0 Průměrné stáří domu 50,8 56,3 29,3 34,4 24,7 33,2 39,9 34,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 13,5 47,2 1,9 15,6 7,4 25,6 4,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 92,1 89,7 72,9 47,7 24,2 81,5 77,4 veřejným vodovodem 99,2 99,8 99,5 98,7 98,7 98,9 98,8 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 98,3 98,8 80,1 58,9 74,7 74,5 20,7
180 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 13
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 4 454 29 419 1 266 1 721 13 157 20 186 794 z toho: zaměstnaní 601 031 4 223 27 919 1 203 1 644 12 468 18 915 757 nezaměstnaní 34 074 231 1 500 63 77 689 1 271 37 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,6 76,1 68,2 75,1 77,5 75,2 68,3 zaměstnavatelé 4,1 4,4 3,8 6,0 3,9 3,5 3,3 3,5 samostatně činní 16,0 19,6 14,6 20,0 15,6 13,2 14,3 19,6 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 332 22 198 1 026 1 251 9 637 16 107 726 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 26,4 21,4 44,9 40,2 25,8 32,4 51,1 závislé osoby50,2 71,4 75,7 52,9 57,4 71,8 64,6 44,8 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,6 56,1 54,8 56,8 56,6 54,9 51,6 muži 60,5 60,2 59,9 60,1 62,3 60,5 59,0 59,5 ženy48,8 53,1 52,5 49,5 51,5 52,8 50,9 44,4 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,7 0,8 0,5 0,5 1,6 průmysl 12,2 14,0 11,0 12,6 11,0 11,2 16,1 15,5 stavebnictví 8,2 12,4 7,6 13,2 11,6 7,0 7,8 10,0 obchod a opravy12,8 13,9 13,5 15,7 13,9 12,1 13,5 17,1 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,3 3,6 4,8 5,3 4,5 3,9 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,34,54,05,68,24,43,84,0 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 740 19 516 843 1 100 8 703 13 994 560 Hospodařící domácnosti 544 577 3 076 21 261 963 1 251 9 557 15 394 652 Cenzové domácnosti 547 811 3 096 21 391 976 1 271 9 608 15 525 658 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 55,8 50,1 53,3 52,4 48,8 49,4 55,6 bez závislých dětí 24,9 22,4 18,3 29,5 29,7 19,8 22,8 32,8 se závislými dětmi 18,3 33,5 31,8 23,8 22,7 29,0 26,7 22,8 neúplné rodiny16,4 16,0 18,3 15,3 17,2 17,8 17,6 14,0 bez závislých dětí 6,8 4,8 5,1 6,5 7,5 5,0 5,7 5,8 se závislými dětmi 9,5 11,1 13,2 8,8 9,8 12,7 11,9 8,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,1 2,2 3,7 2,8 2,7 2,9 2,1 domácnosti jednotlivců 36,8 26,1 29,4 27,8 27,5 30,7 30,1 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 116 116 110 111 118 Domy Domy celkem 88 200 1 103 2 215 725 471 1 093 2 764 492 trvale obydlené domy 82 160 989 1 984 651 432 1 022 2 590 441 přírůstek proti roku 1991 3 183 129 558 56 11 147 359 -4 (v %) 4,0 15,0 39,1 9,4 2,6 16,8 16,1 -0,9 neobydlené domy 6 040 114 231 74 39 71 174 51 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 88,0 54,2 96,5 80,3 58,4 72,0 95,7 Průměrné stáří domu 50,8 38,1 27,8 47,0 38,5 33,7 40,9 45,9 Podíl panelových domů (v %) 12,7 11,0 43,9 0,5 13,4 35,4 18,1 1,1 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,0 68,0 4,9 65,0 75,2 64,9 76,0 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,3 98,5 98,4 99,0 99,3 96,8 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,7 88,5 4,8 80,6 98,0 83,5 82,3
SLDB 2001 – PRAHA 11 181 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 14
Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl m. Praha
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 910 7 158 1 294 441 4 026 16 006 198 z toho: zaměstnaní 601 031 867 6 783 1 239 427 3 854 15 230 192 nezaměstnaní 34 074 43 375 55 14 172 776 6 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,0 75,4 66,1 66,0 73,9 77,0 71,7 zaměstnavatelé 4,1 4,9 3,5 6,9 6,3 4,3 3,5 7,1 samostatně činní 16,0 18,9 14,7 21,1 20,4 16,3 14,4 16,2 Ekonomicky neaktivní 519 242 835 5 703 1 238 388 2 993 11 147 157 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 49,5 36,5 43,5 43,3 35,2 35,5 41,4 závislé osoby50,2 47,5 61,0 54,0 54,9 62,1 62,2 56,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,0 54,9 50,2 53,0 56,6 58,4 55,3 muži 60,5 58,4 60,0 57,9 61,1 61,1 62,8 64,4 ženy48,8 45,7 50,1 43,1 45,1 52,0 54,2 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 1,8 1,2 1,3 1,1 1,0 0,6 0,5 průmysl 12,2 16,5 14,6 12,8 16,8 15,2 17,9 21,7 stavebnictví 8,2 7,5 7,9 9,3 9,3 8,2 8,3 10,6 obchod a opravy12,8 11,7 14,7 14,4 15,7 14,1 13,3 16,2 pohostinství a ubytování 4,8 3,6 3,2 4,3 3,9 3,0 4,0 2,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 3,6 5,2 4,7 5,6 5,8 4,1 16,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691 135 Hospodařící domácnosti 544 577 717 5 183 1 049 325 2 812 11 713 147 Cenzové domácnosti 547 811 734 5 223 1 066 327 2 845 11 750 147 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 55,6 57,0 53,4 59,0 57,8 49,8 64,6 bez závislých dětí 24,9 33,9 27,8 30,9 32,7 29,9 25,3 36,1 se závislými dětmi 18,3 21,7 29,2 22,5 26,3 27,9 24,5 28,6 neúplné rodiny16,4 14,0 15,5 16,5 14,7 16,1 17,7 6,8 bez závislých dětí 6,8 5,9 5,6 5,7 4,9 5,4 6,3 2,0 se závislými dětmi 9,5 8,2 9,9 10,8 9,8 10,7 11,4 4,8 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,9 1,8 2,2 2,8 1,4 2,1 2,7 domácnosti jednotlivců 36,8 28,5 25,8 28,0 23,5 24,7 30,4 25,9 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 114 115 116 110 114 110 109 Domy Domy celkem 88 200 627 2 279 799 313 1 803 1 651 144 trvale obydlené domy 82 160 537 2 074 684 271 1 562 1 553 113 přírůstek proti roku 1991 3 183 -18 -4 95 65 382 56 34 (v %) 4,0 -3,2 -0,2 16,1 31,6 32,4 3,7 43,0 neobydlené domy 6 040 90 205 115 42 241 98 31 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 65,5 97,3 Průměrné stáří domu 50,8 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 38,9 33,5 Podíl panelových domů (v %) 12,7 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7 28,3 1,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 60,9 69,5 88,6 8,9 85,5 88,4 77,0 veřejným vodovodem 99,2 98,1 98,7 99,4 98,9 97,8 99,5 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 77,5 54,5 61,7 94,1 66,8 91,5 94,7
182 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 15
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl m. Praha lupy Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 636 1 111 924 156 131 3 320 521 2 426 z toho: zaměstnaní 601 031 622 1 046 882 152 125 3 190 505 2 294 nezaměstnaní 34 074 14 65 42 4 6 130 16 132 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,5 70,8 68,2 82,7 69,5 76,9 63,5 75,5 zaměstnavatelé 4,1 7,2 5,4 6,5 1,9 6,9 4,5 8,4 3,5 samostatně činní 16,0 18,1 17,6 19,0 12,2 17,6 14,9 24,8 14,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 514 870 818 106 92 2 588 419 2 102 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,4 41,4 41,3 52,8 46,7 20,6 40,6 46,4 závislé osoby50,2 52,5 56,8 56,0 46,2 53,3 76,9 55,1 51,5 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 55,1 55,6 52,6 59,3 56,5 55,4 55,4 52,4 muži 60,5 62,1 62,5 60,9 65,7 64,9 58,1 61,3 59,1 ženy48,8 48,1 49,0 44,8 52,7 48,8 52,9 49,5 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,7 2,4 9,6 6,1 0,5 0,4 3,5 průmysl 12,2 14,6 20,7 14,9 16,7 18,3 14,3 14,8 16,1 stavebnictví 8,2 10,2 9,9 9,5 12,2 14,5 9,0 12,5 10,5 obchod a opravy12,8 18,7 13,7 15,5 16,0 9,2 14,3 21,9 14,5 pohostinství a ubytování 4,8 4,4 5,2 4,2 4,5 7,6 3,6 4,2 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 2,9 4,0 8,0 8,6 13,6 4,5 2,4 6,6 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 408 698 605 105 82 2 217 325 1 715 Hospodařící domácnosti 544 577 474 798 688 118 103 2 415 378 1 974 Cenzové domácnosti 547 811 480 806 702 118 105 2 424 384 1 998 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny43,3 54,6 56,5 57,0 47,5 46,7 52,5 57,0 50,9 bez závislých dětí 24,9 28,8 30,4 28,6 29,7 29,5 18,6 31,0 29,1 se závislými dětmi 18,3 25,8 26,1 28,3 17,8 17,1 33,9 26,0 21,8 neúplné rodiny16,4 15,6 13,3 15,1 15,3 13,3 17,6 13,3 16,8 bez závislých dětí 6,8 7,3 5,1 5,6 7,6 3,8 4,7 4,7 7,2 se závislými dětmi 9,5 8,3 8,2 9,5 7,6 9,5 12,9 8,6 9,6 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 3,5 2,6 2,5 4,8 0,9 1,3 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 27,5 26,8 25,4 34,7 35,2 29,0 28,4 29,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,83 2,86 2,90 2,47 2,83 2,70 2,89 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 118 115 116 112 128 109 118 117 Domy Domy celkem 88 200 374 620 634 102 77 383 327 1 113 trvale obydlené domy 82 160 330 549 539 83 63 354 282 990 přírůstek proti roku 1991 3 183 24 64 88 -1 - 61 46 61 (v %) 4,0 7,8 13,2 19,5 -1,2 - 20,8 19,5 6,6 neobydlené domy 6 040 44 71 95 19 14 29 45 123 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 97,3 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 97,9 87,9 Průměrné stáří domu 50,8 42,7 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 31,0 52,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,8 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4 4,6 3,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 75,4 69,8 2,4 3,2 88,7 80,9 69,0 veřejným vodovodem 99,2 99,4 97,3 98,3 100,0 98,4 99,2 99,6 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 44,8 10,6 82,9 89,2 87,3 93,2 85,5 49,4
SLDB 2001 – PRAHA 11 183 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 16 v tom městské části
Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 67 532 37 770 638 245 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 7 192 4 634 617 229 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516 213 přírůstek proti roku 1991 1 136 -2 537 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 84 14 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 19,4 7,0 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 6 417 4 019 503 200 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 6 926 4 795 122 32 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 281 1 632 36 5 sloužící k rekreaci 410 3 12 13 15 8 23 10 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 87,1 62,2 30,0 0,9 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 96,1 99,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,1 63,9 72,7 75,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 91,3 93,9 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,7 98,7 94,3 91,9 93,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,8 88,3 77,5 77,9 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,4 13,4 14,6 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,5 3,0 3,5 4,2 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 3,5 2,8 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 2,5 2,1 2,7 9,4 10,9 79,7 78,4 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,4 8,8 0,0 0,0 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 35,3 61,0 5,4 8,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,5 0,0 0,0 členů družstva nájemců 12,2 3,2 4,6 8,1 20,2 0,9 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,18 2,07 2,16 2,32 2,87 2,70 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 1,00 0,85 0,90 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,0 19,1 23,2 21,5 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,4 45,2 67,5 58,4 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,87 2,23 2,37 3,42 3,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,4 39,9 52,1 44,6 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 5,9 6,6 12,2 8,0 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,9 45,8 43,2 50,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,8 5,2 7,8 7,0 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,7 36,9 33,3 29,6 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 13,4 11,9 9,3 10,2 12,5 10,3 9,9 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,7 11,0 10,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 25,0 21,0 14,5 7,5 jinou možností rekreace 16,1 15,9 16,8 16,7 17,0 16,5 5,2 3,8
184 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 17
Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 2 953 799 734 3 358 48 711 330 956 z toho v rodinných domech 72 122 1 460 776 537 1 545 8 437 262 890 Trvale obydlené byty 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 přírůstek proti roku 1991 1 136 27 54 40 219 -2 422 -10 158 (v %) 0,2 1,0 8,5 6,5 8,0 -5,2 -3,3 24,1 z toho v rodinných domech 63 642 1 305 670 479 1 335 7 433 233 757 Neobydlené byty 54 303 267 108 75 410 4 903 39 142 přechodně obydlené 21 646 107 35 25 147 1 704 8 46 sloužící k rekreaci 410 9 13 1 11 17 2 3 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 12,7 1,9 43,2 26,9 85,1 81,1 55,3 vodovodem v bytě 99,1 99,1 98,1 97,9 98,8 99,2 99,3 99,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,8 74,7 76,3 84,5 72,6 82,1 86,4 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,5 93,8 93,6 96,9 97,9 93,1 95,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,1 94,4 96,7 97,5 98,4 90,4 96,3 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 89,1 78,7 85,1 91,1 95,2 85,2 90,8 II. kategorie 3,6 8,1 15,2 10,8 5,9 2,9 8,9 6,0 III. kategorie 1,0 1,3 2,0 2,0 1,4 0,7 3,8 1,5 IV. kategorie 0,2 0,7 2,5 0,9 0,4 0,1 1,7 0,9 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 42,5 84,2 60,7 37,3 14,7 64,6 69,7 v osobním vlastnictví 11,0 7,1 0,0 0,9 5,3 13,0 0,7 0,0 nájemní 47,2 26,8 6,7 22,3 28,0 48,5 5,8 12,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,3 0,0 2,1 4,6 8,2 17,2 2,8 členů družstva nájemců 12,2 4,7 0,0 0,0 13,8 8,2 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,92 0,80 0,89 0,93 0,98 0,90 0,77 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 19,9 24,8 21,7 20,0 19,5 21,1 26,5 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 52,3 71,5 56,1 53,4 44,7 58,9 75,4 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,87 3,62 2,90 2,88 2,33 3,09 3,67 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,3 49,6 47,6 48,6 42,1 48,8 48,6 2 a více osobními automobily 6,5 9,0 14,3 10,5 9,8 6,7 10,0 15,2 telefonem - pevná linka 48,7 47,2 49,9 46,3 46,0 52,1 52,6 46,6 mobilním telefonem 5,0 5,0 3,2 6,8 6,1 3,5 4,8 4,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,5 38,5 36,0 36,0 36,1 31,6 39,8 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 12,0 14,5 11,2 11,7 12,3 13,4 22,2 bez napojení na internet 11,5 11,6 12,7 10,0 13,1 11,6 8,2 9,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 12,8 12,9 16,1 15,4 23,8 12,7 12,3 jinou možností rekreace 16,1 11,3 8,8 9,1 12,1 16,9 11,7 9,6
SLDB 2001 – PRAHA 11 185 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 18
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 164 2 286 21 232 434 48 640 250 887 z toho v rodinných domech 72 122 160 1 573 27 301 4 191 225 717 Trvale obydlené byty 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 přírůstek proti roku 1991 1 136 35 74 -1 597 33 -1 658 48 - (v %) 0,2 32,1 3,9 -7,7 10,3 -3,6 26,4 - z toho v rodinných domech 63 642 140 1 391 20 261 3 753 206 651 Neobydlené byty 54 303 20 308 2 156 81 4 676 20 94 přechodně obydlené 21 646 7 91 665 46 1 811 11 33 slou žící k rekreacisloužícík 41008501406 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 2,8 38,6 78,0 44,5 67,8 72,6 72,0 vodovodem v bytě 99,1 98,6 99,0 98,8 98,3 99,6 98,7 98,4 ústředním (etážovým) topením 65,9 68,8 84,8 43,9 83,6 79,3 92,2 79,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 94,4 96,7 94,4 96,3 97,7 97,8 94,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 94,4 96,5 95,9 96,6 98,4 97,8 95,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 80,6 90,7 89,1 89,0 95,7 93,9 88,5 II. kategorie 3,6 14,6 5,8 6,7 6,8 2,8 3,0 6,2 III. kategorie 1,0 2,1 1,9 1,9 0,6 0,8 1,3 2,5 IV. kategorie 0,2 2,1 0,8 0,4 1,7 0,2 0,4 2,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 78,5 60,3 1,2 58,6 7,5 76,1 71,4 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 3,2 8,5 7,4 10,9 0,9 0,3 nájemní 47,2 7,6 11,8 76,3 20,1 41,0 8,7 14,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,0 11,6 2,2 0,3 15,3 0,9 0,4 členů družstva nájemců 12,2 0,0 3,2 7,9 0,0 21,3 0,0 4,4 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,91 2,62 2,13 2,46 2,31 2,90 2,76 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,89 0,86 1,14 0,82 0,99 0,78 0,90 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 24,0 21,5 18,9 26,7 17,4 24,2 21,9 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 71,4 56,9 40,6 67,3 40,4 70,1 60,7 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 3,35 3,10 1,89 3,08 2,34 3,73 3,09 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 43,8 49,3 36,0 49,9 41,2 51,3 45,4 2 a více osobními automobily 6,5 18,1 8,7 4,5 14,2 6,1 14,3 11,9 telefonem - pevná linka 48,7 45,8 49,0 49,9 41,9 49,4 46,5 49,2 mobilním telefonem 5,0 3,5 5,5 5,3 5,4 5,4 7,4 3,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,8 36,1 33,1 41,4 35,3 35,7 34,9 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 18,8 13,5 9,8 22,1 9,8 13,5 11,7 bez napojení na internet 11,5 10,4 13,0 10,6 11,9 10,9 10,9 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 5,6 18,4 21,9 16,4 22,6 13,0 15,8 jinou možností rekreace 16,1 3,5 12,9 17,3 13,9 16,0 12,2 10,2
186 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 19
Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 1 031 20 954 2 379 1 911 5 610 545 1 041 z toho v rodinných domech 72 122 995 1 352 1 179 910 359 460 677 Trvale obydlené byty 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 přírůstek proti roku 1991 1 136 31 -160 82 -33 312 -17 265 (v %) 0,2 3,6 -0,8 3,9 -1,8 6,1 -3,3 40,7 z toho v rodinných domech 63 642 867 1 159 1 076 847 330 416 611 Neobydlené byty 54 303 139 1 786 181 149 169 48 125 přechodně obydlené 21 646 33 780 57 37 83 9 53 slou žící k rekreacisloužícík 4106961008 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 74,7 83,9 36,4 79,4 64,0 62,2 47,1 vodovodem v bytě 99,1 98,9 99,5 98,8 98,6 99,5 98,0 98,3 ústředním (etážovým) topením 65,9 87,6 79,9 87,3 87,9 96,7 80,3 84,3 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 95,6 98,0 96,8 95,9 99,0 93,2 96,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,5 98,9 96,2 96,3 99,0 95,6 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,4 96,5 90,5 92,5 97,9 85,5 89,1 II. kategorie 3,6 4,9 2,2 6,4 3,9 1,2 7,8 6,9 III. kategorie 1,0 2,8 0,5 1,4 1,9 0,2 3,0 1,0 IV. kategorie 0,2 0,6 0,1 0,5 0,7 0,2 2,2 1,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 82,5 5,0 41,6 41,8 5,1 63,2 56,9 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 14,0 12,4 7,7 12,7 0,0 10,4 nájemní 47,2 4,4 38,8 25,8 27,4 61,7 21,3 20,0 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,1 25,1 5,7 0,6 9,1 0,2 0,1 členů družstva nájemců 12,2 0,4 12,3 6,1 14,8 8,0 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,73 2,16 2,57 2,47 2,59 2,65 2,77 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,85 0,99 0,95 0,92 1,04 0,89 0,88 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 22,4 16,8 19,2 20,3 15,2 22,1 20,2 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 61,8 36,5 50,1 50,7 39,6 59,0 57,1 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 3,22 2,19 2,75 2,73 2,49 2,99 3,22 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 53,1 40,3 45,4 46,8 46,6 42,1 51,7 2 a více osobními automobily 6,5 10,1 4,6 7,7 8,9 7,1 12,1 10,6 telefonem - pevná linka 48,7 50,8 50,8 44,8 49,3 45,5 52,1 43,7 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,6 8,4 6,5 7,1 4,2 3,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 34,9 33,2 30,5 31,3 35,5 27,8 41,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 13,2 8,2 9,0 9,3 9,3 10,1 13,1 bez napojení na internet 11,5 10,8 9,2 9,8 9,6 12,9 9,3 12,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 17,0 22,3 16,2 17,1 20,1 11,5 11,0 jinou možností rekreace 16,1 10,8 16,2 11,4 13,0 15,0 9,5 9,4
SLDB 2001 – PRAHA 11 187 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 20
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 55 860 33 013 713 864 134 22 646 2 607 z toho v rodinných domech 72 122 4 727 1 840 593 341 127 2 772 1 295 Trvale obydlené byty 496 940 50 367 31 840 571 670 110 21 168 1 899 přírůstek proti roku 1991 1 136 -3 169 461 164 521 27 -296 746 (v %) 0,2 -5,9 1,5 40,3 349,7 32,5 -1,4 64,7 z toho v rodinných domech 63 642 4 263 1 653 496 277 103 2 508 1 122 Neobydlené byty 54 303 5 493 1 173 142 194 24 1 478 708 přechodně obydlené 21 646 2 342 561 34 109 9 614 165 slou žící k rekreacisloužícík 41099512194 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 90,2 69,4 64,6 20,7 14,5 71,5 48,8 vodovodem v bytě 99,1 99,7 99,6 97,7 98,5 97,3 99,6 98,7 ústředním (etážovým) topením 65,9 73,7 98,9 84,6 92,1 78,2 96,3 90,8 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,2 99,4 94,9 97,6 94,5 99,0 97,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 99,2 99,5 94,4 96,6 95,5 99,2 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,3 98,9 87,7 92,2 83,6 97,9 93,3 II. kategorie 3,6 2,8 0,5 7,4 4,5 11,8 1,3 3,5 III. kategorie 1,0 0,5 0,1 1,9 0,7 0,9 0,3 1,2 IV. kategorie 0,2 0,1 0,0 0,7 0,4 0,0 0,1 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 7,4 4,4 73,6 36,9 66,4 10,1 52,3 v osobním vlastnictví 11,0 13,9 10,4 7,7 0,1 0,0 12,1 9,6 nájemní 47,2 46,2 45,0 5,6 7,8 16,4 20,5 18,6 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,6 24,1 0,2 44,6 0,0 18,8 11,0 členů družstva nájemců 12,2 16,4 12,5 0,0 0,3 0,0 32,7 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,14 2,53 2,86 2,65 3,11 2,58 2,66 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,01 0,97 0,79 0,85 0,83 1,01 0,86 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 17,9 16,1 25,2 22,7 23,7 16,5 22,6 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 38,5 41,1 74,4 61,8 77,3 43,0 61,2 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 2,12 2,62 3,73 3,22 3,93 2,57 3,14 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 39,2 44,8 49,7 53,6 52,7 45,8 49,3 2 a více osobními automobily 6,5 5,2 7,4 16,3 12,1 13,6 8,3 13,0 telefonem - pevná linka 48,7 53,1 46,7 36,6 38,5 43,6 47,3 39,7 mobilním telefonem 5,0 4,7 4,5 7,2 3,0 6,4 4,6 9,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 33,6 40,4 43,6 50,4 35,5 40,0 40,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,4 11,9 17,0 19,9 10,9 11,6 15,0 bez napojení na internet 11,5 9,9 13,7 12,8 14,5 10,0 14,4 12,2 vlastním rekreačním objektem 22,4 25,2 24,2 12,8 16,9 10,0 22,4 16,6 jinou možností rekreace 16,1 17,5 16,3 7,9 20,9 5,5 15,3 11,3
188 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 21
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 3 179 21 765 964 1 191 9 427 15 698 625 z toho v rodinných domech 72 122 1 141 1 518 872 470 916 2 607 546 Trvale obydlené byty 496 940 2 740 19 516 843 1 100 8 703 13 994 560 přírůstek proti roku 1991 1 136 412 7 391 49 56 1 533 4 840 28 (v %) 0,2 17,7 61,0 6,2 5,4 21,4 52,9 5,3 z toho v rodinných domech 63 642 1 000 1 257 770 420 804 2 331 484 Neobydlené byty 54 303 439 2 249 121 91 724 1 704 65 přechodně obydlené 21 646 157 1 227 47 45 474 856 18 slou žící k rekreacisloužícík 410322320136 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 61,6 46,8 3,0 61,0 40,0 45,3 63,2 vodovodem v bytě 99,1 99,3 99,6 97,3 99,3 99,3 99,3 97,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,3 98,7 76,9 92,5 97,2 95,3 79,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,0 99,3 93,6 98,2 98,7 98,5 95,0 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,7 99,3 90,2 98,4 99,0 98,8 94,6 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,4 98,7 80,3 93,3 97,6 97,0 85,5 II. kategorie 3,6 2,6 0,6 11,9 4,6 1,0 1,7 8,9 III. kategorie 1,0 1,0 0,2 4,4 0,8 0,2 0,4 1,3 IV. kategorie 0,2 0,3 0,0 2,7 0,5 0,0 0,1 1,6 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 31,6 5,5 76,9 30,8 7,4 13,9 69,6 v osobním vlastnictví 11,0 11,3 10,3 0,0 1,8 4,7 10,3 0,2 nájemní 47,2 32,8 40,0 9,1 38,7 57,2 39,7 14,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,5 30,0 0,0 17,5 23,2 20,4 0,4 členů družstva nájemců 12,2 13,3 10,0 0,0 1,6 2,8 9,2 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,95 0,98 0,87 0,96 1,00 0,99 0,85 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 18,8 16,7 22,8 18,9 16,0 17,0 22,3 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 53,9 45,0 62,5 52,0 43,1 44,5 61,9 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 3,03 2,75 3,16 2,85 2,68 2,62 3,25 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 51,5 45,3 45,4 48,5 44,9 43,7 49,5 2 a více osobními automobily 6,5 11,4 6,1 15,8 9,5 6,9 6,1 11,1 telefonem - pevná linka 48,7 42,6 42,7 45,9 47,4 44,4 45,6 51,3 mobilním telefonem 5,0 5,2 5,0 5,6 4,6 4,6 7,4 5,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 43,8 43,4 35,8 39,2 41,6 36,3 32,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 13,9 14,1 13,2 11,8 13,9 10,6 9,5 bez napojení na internet 11,5 16,9 15,2 10,9 12,1 13,9 11,5 10,9 vlastním rekreačním objektem 22,4 20,1 17,1 13,2 18,4 18,6 17,0 14,5 jinou možností rekreace 16,1 14,0 16,3 9,6 12,9 15,3 15,3 9,8
SLDB 2001 – PRAHA 11 189 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 22
Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha
Byty Byty celkem 551 243 763 4 943 1 068 364 2 832 11 302 166 z toho v rodinných domech 72 122 678 2 412 861 331 1 916 1 401 154 Trvale obydlené byty 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691 135 přírůstek proti roku 1991 1 136 -29 448 90 83 496 586 36 (v %) 0,2 -4,3 10,9 10,9 39,0 24,7 5,8 36,4 z toho v rodinných domech 63 642 588 2 169 726 286 1 629 1 252 125 Neobydlené byty 54 303 118 383 149 68 328 611 31 přechodně obydlené 21 646 37 116 37 17 102 262 9 sloužící k rekreaci 410 16 16 11 1 19 5 3 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 49,6 32,7 72,7 6,1 84,9 78,2 72,6 vodovodem v bytě 99,1 97,2 98,8 99,2 98,6 98,0 99,8 98,5 ústředním (etážovým) topením 65,9 75,8 91,4 91,4 74,0 92,0 95,4 88,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 92,2 96,7 97,5 97,6 96,3 99,2 98,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,1 96,7 98,3 97,0 96,4 99,4 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 79,7 92,5 94,2 78,7 93,1 97,7 90,4 II. kategorie 3,6 11,3 4,4 4,4 18,9 3,3 1,5 8,1 III. kategorie 1,0 3,4 1,5 0,7 0,3 1,1 0,3 0,0 IV. kategorie 0,2 1,7 0,6 0,2 1,4 0,7 0,1 0,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 79,2 40,5 68,4 86,1 55,8 9,7 82,2 v osobním vlastnictví 11,0 0,6 6,7 0,1 0,7 3,4 10,9 0,0 nájemní 47,2 5,4 21,7 8,4 3,4 29,6 34,5 5,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,2 4,3 12,7 0,0 1,3 30,5 0,7 členů družstva nájemců 12,2 0,0 16,2 0,0 0,0 0,3 9,1 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,86 0,96 0,76 0,74 0,82 1,00 0,78 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 22,1 18,5 27,1 28,5 22,4 16,6 28,8 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 60,7 53,1 75,7 80,2 63,9 42,6 77,5 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 3,19 2,99 3,67 3,81 3,48 2,57 3,46 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,0 50,9 47,4 53,4 51,4 45,9 49,6 2 a více osobními automobily 6,5 14,4 10,3 15,3 14,9 13,2 8,0 18,5 telefonem - pevná linka 48,7 55,2 45,7 46,8 44,3 42,7 46,7 41,5 mobilním telefonem 5,0 3,6 5,9 5,0 7,8 6,0 4,6 8,1 pevným i mobilním telefonem 36,2 30,5 38,6 40,9 40,2 40,9 40,5 36,3 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 11,5 12,1 18,9 14,2 14,9 11,6 9,6 bez napojení na internet 11,5 8,7 13,0 11,8 13,9 14,2 13,5 9,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,2 17,3 13,7 10,8 15,5 22,8 11,1 jinou možností rekreace 16,1 9,9 11,3 7,7 9,1 10,3 16,4 4,4
190 SLDB 2001 – PRAHA 11 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí dokončení
Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha lupy Byty Byty celkem 551 243 466 779 717 131 96 2 401 373 1 910 z toho v rodinných domech 72 122 420 681 683 120 86 335 359 1 155 Trvale obydlené byty 496 940 408 698 605 105 82 2 217 325 1 715 přírůstek proti roku 1991 1 136 50 108 129 12 1 333 55 106 (v %) 0,2 14,0 18,3 27,1 12,9 1,2 17,7 20,4 6,6 z toho v rodinných domech 63 642 375 611 579 96 72 301 314 1 019 Neobydlené byty 54 303 58 81 112 26 14 184 48 195 přechodně obydlené 21 646 19 22 33 10 3 88 5 46 sloužícírekreacik 4101125101315 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 82,1 63,6 64,1 0,0 1,2 74,1 78,8 50,3 vodovodem v bytě 99,1 99,0 97,1 97,9 99,0 97,6 99,6 99,7 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 88,7 85,0 76,0 70,5 59,8 97,6 88,3 78,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,3 95,0 95,5 92,4 93,9 99,3 96,9 93,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,3 91,1 94,7 91,4 95,1 99,4 97,5 93,1 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,2 85,4 85,3 61,0 72,0 98,1 91,4 82,8 II. kategorie 3,6 5,4 8,3 8,8 33,3 22,0 1,1 6,2 10,6 III. kategorie 1,0 2,2 3,0 1,7 1,0 4,9 0,1 1,2 3,0 IV. kategorie 0,2 0,0 1,1 1,5 3,8 1,2 0,0 1,2 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 11,2 80,1 78,8 80,5 71,4 72,0 12,4 86,8 49,4 v osobním vlastnictví 11,0 4,2 0,0 0,5 0,0 0,0 1,1 0,0 3,9 nájemní 47,2 4,7 11,5 5,0 19,0 19,5 10,4 3,7 25,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,0 0,7 0,2 0,0 0,0 50,9 0,3 5,2 členů družstva nájemců 12,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,8 0,0 6,2 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,332,832,862,902,472,832,702,892,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,82 0,85 0,85 0,86 0,87 0,96 0,76 0,94 2 Obytná plocha v m na 1 osobu 18,3 24,6 22,0 22,5 22,3 22,8 16,6 25,8 20,1 2 Obytná plocha v m na 1 byt 43,0 69,8 63,8 66,9 55,4 64,6 45,2 74,7 54,1 Počet obytných místností 2 (8 a více m ) na 1 byt 2,37 3,46 3,41 3,51 2,89 3,26 2,82 3,78 2,88 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 49,8 50,0 47,3 43,8 37,8 48,6 52,6 44,4 2 a více osobními automobily 6,5 15,7 16,3 14,9 6,7 13,4 7,2 17,8 11,4 telefonem - pevná linka 48,7 43,6 49,3 41,7 48,6 43,9 43,8 47,4 47,2 mobilním telefonem 5,0 4,2 4,4 7,4 6,7 6,1 4,0 7,1 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,4 36,8 37,0 24,8 36,6 46,2 39,7 30,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 12,7 12,6 14,5 2,9 14,6 15,2 18,8 8,9 bez napojení na internet 11,5 11,8 10,9 13,7 4,8 12,2 15,3 12,9 8,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,9 14,3 10,1 15,2 6,1 19,8 17,8 13,2 jinou možností rekreace 16,1 10,3 8,9 8,8 1,9 3,7 16,8 10,8 9,2
SLDB 2001 – PRAHA 11 191 E.3. Vybrané údaje o České republice
Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060 muži 4 640 631 4 749 511 4 988 095 4 999 935 4 982 071 ženy 4 930 900 5 058 186 5 303 832 5 302 280 5 247 989 Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 25,4 21,2 23,4 21,0 16,2 15 - 59 59,7 60,4 59,6 61,1 65,4 60 a více vč. nezjištěného věku 14,9 18,4 17,0 17,9 18,4 Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká 94,3 94,5 94,6 81,2 90,4 moravská . 1) . 1) . 1) 13,2 3,7 romská . 2) . 2) . 2) 0,3 0,1 slezská . 1) . 1) . 1) 0,4 0,1 slovenská 2,9 3,3 3,5 3,1 1,9 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání . . . 39,9 59,0 věřících . . . 43,9 32,1 nezjištěno . . . 16,2 8,8 Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským 2,2 3,4 5,0 7,2 8,9 úplným středním s maturitou 9,0 13,5 17,0 22,9 24,9 Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 4 695 264 4 983 767 5 363 945 5 421 102 5 253 400 z toho ženy 2 017 900 2 287 820 2 534 136 2 582 445 2 379 878 Ekonomicky neaktivní 4 876 267 4 823 930 4 927 982 4 881 113 4 976 660 z toho nepracující důchodci 1 165 234 1 720 004 1 763 551 1 985 604 2 244 482 Domácnosti Hospodařící domácnosti . 3 365 407 3 790 977 3 983 858 4 216 085 z toho domácnosti s 1 členem . 668 589 897 447 1 047 221 1 276 176 Průměrný počet členů hospodařící domácnosti . 2,89 2,70 2,57 2,41 Cenzové domácnosti 3 214 263 3 502 718 3 875 681 4 051 583 4 270 717 z toho: úplné rodiny 2 405 404 2 487 530 2 556 778 2 512 893 2 333 592 průměrný počet členů 3,41 3,30 3,27 3,21 3,12 neúplné rodiny 249 604 306 676 325 085 434 385 576 421 průměrný počet členů 2,55 2,51 2,49 2,44 2,46 domácnosti jednolivců 514 653 668 589 938 815 1 089 647 1 276 176 Domy, byty Domy celkem . 1 765 088 1 830 891 1 868 541 1 969 018 z toho trvale obydlené 1 615 958 1 627 663 1 634 304 1 597 076 1 630 705 Byty celkem . 3 216 631 3 781 411 4 077 193 4 366 293 trvale obydlené 2 845 145 3 088 841 3 494 846 3 705 681 3 827 678 z toho v rodinných domech 1 776 244 1 652 786 1 604 843 1 525 389 1 632 131 neobydlené . 127 790 286 565 371 512 538 615 z toho: obydlené přechodně . . . . 117 247 sloužící k rekreaci . 26 105 108 867 129 199 175 225 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,31 3,15 2,90 2,76 2,64 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 10,5 12,4 14,5 16,6 18,6 Obytná plocha v m2 na 1 byt 35,3 39,1 42,7 45,9 49,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 1,77 2,10 2,41 2,66 2,69 Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem 24,1 35,6 42,9 50,0 64,1 vodovodem v bytě 56,6 81,4 92,4 96,9 98,5 ústředním (etážovým) topením 8,9 31,9 58,4 77,6 81,7
1) v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou 2) v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována
192 SLDB 2001 – PRAHA 11
SLDB 2001 – PRAHA 11 193 Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 11 a hl. m. Praze Počet obyvatel
1 400 000
1 182 186 1 169 106 1 200 000 1 214 174 1 132 936 1 140 795 1 000 000
800 000
600 000
400 000
200 000 88 394 85 020 7 009 6 870 61 507 0 1961 1970 1980 1991 2001
obvod Praha 11 hl. m. Praha
Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 11
moravská slovenská 0,25% česká 1,68% romská 93,30% 0,02% zbývající slezská 1,03% 0,02% polská 0,17% německá 0,11% nezjištěno 2,08% ruská 0,43% ostatní 2,85% ukrajinská 0,30%
řecká 0,03%
maďarská 0,13%
rumunská 0,01%
vietnamská 0,45%
194 SLDB 2001 – PRAHA 11
Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 11 v letech 1991 a 2001
3. 3. 1991 1. 3. 2001
10,30% 13,66% 12,57% 24,40%
65,30% 73,77%
0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let
Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 11
1. 3. 2001
28,81% 1,03% 6,10%
11,39%
52,67%
svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno
SLDB 2001 – PRAHA 11 195
Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 11
Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,02% nezjištěno ČR Bratrská jednota baptistů 8,82% 0,15% OBVOD Církev Adventistů sedmého dne 0,42% 7,57% Církev bratrská 0,54% 23,24% 69,20% Církev Ježíše Krista Svatých bez vyznání posl. dnů (mormoni) 0,16% 59,04% Církev řeckokatolická 0,71% věřící Evangelická církev 32,14% augsburského vyznání v ČR 0,27% Evangelická církev metodistická 0,13% Federace židovských obcí zbývající a nepřesně 0,25% určené Jednota bratrská 8,81% 0,08% Českobratrská církev Křesťanské sbory 0,64% evangelická Luterská evangelická církev 5,22% augsburského v. v ČR 0,02% Náboženská společnost českých unitářů 0,06% Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Ostatní 1,12% 8,67% Novoapoštolská církev v ČR 0,01%
Pravoslavná církev v českých zemích 2,27%
Slezská církev evangelická augsburského vyznání Církev římskokatolická Církev československá 0,01% husitská 82,99% Starokatolická církev v ČR 5,37% 0,11% Církev sjednocení (moonisté) nebo G7 0,00% Scientologická církev 0,00% Křesťanská společenství 0,38% Anglikánská církev 0,01% islám 0,56% buddhismus 0,61% hinduismus 0,10% hnutí Hare Kršna 0,03%
196 SLDB 2001 – PRAHA 11
Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 11 a ČR
16,84% 7,57% 3. 3. 1991 50,99% 69,20% 1. 3. 2001
ČR ČR 23,24%
16,17% 32,17% 8,82% 39,92%
32,14% 59,04% 43,91% bez vyznání věřící nezjištěno
Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 11 v letech 1991 a 2001
ženy
muži
ženy 1991 2001 muži
0% 20% 40% 60% 80% 100%
základní a neukončené vzdělání vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské bez vzdělání a nezjištěno
SLDB 2001 – PRAHA 11 197 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 11 a ČR
v %
18,00
16,00 16,10 14,00 16,06 13,50 12,00
10,00
8,00 8,51
6,00 7,16 2,70 4,99 4,00 3,42
2,00
0,00 obvod 1970 1980 ČR 1991 2001
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 11
12 000
11 000 zaměstnavatelé, zam. pracující pracující ženy na mateřské neza- osoby, samostat. činní důchodci studenti a učni dovolené městnaní 10 000
9 000
8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
9 9 9 9 9 9 1 2 3 4 5 6 15- 20-24 25- 30-34 35- 40-44 45- 50-54 55- 60-64 65- Věk
198 SLDB 2001 – PRAHA 11
Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 11
10 000 nepra- ostatní žáci, osoby 9 000 cující s vlastním studenti, v domác- důchodci zdrojem učni nosti obživy 8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
9 9 9 9 9 9 1 2 3 4 5 6 5- 0-24 5- 0-34 5- 0-44 5- 0-54 5- 0-64 5- 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 Věk
Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 11 Věk
60-64
55-59
50-54
45-49
40-44
35-39
30-34
25-29
20-24
15-19 muži ženy
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 Osoby
SLDB 2001 – PRAHA 11 199
Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 11 a ČR (ze zjištěných odvětví)
ČR G F 11,45% H 9,37% 4,07% E I 2,15% 7,23% J 2,24% K 5,65%
L D 6,63% 28,02% M 5,74% N C 6,01% 1,25% B A O 0,05% 4,69% 5,44%
Zemědělství, myslivost a Ostatní veřejné, sociální a lesní hospodářství (A) Činnosti v oblasti osobní služby (O) 0,53% nemovitostí, pronajímání 8,49% Rybolov, chov ryb, movitostí, služby pro přidružené činnosti (B) podniky, Veřejná správa, obrana, 0,02% výzkum a vývoj (K) soc. zabezpečení (L) 12,04% 8,43% Dobývání nerostných surovin (C) 0,07%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 1,95% Ostatní 25,13% Pohostinství a ubytování (H) 5,37%
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) Peněžnictví a pojišťovnictví 9,97% Stavebnictví (F) 8,80% (J) 5,99% Zpracovatelský průmysl (D) Obchod, opravy motorových 11,41% vozidel a spotřebního zboží (G) Školství (M) 15,72% 5,02%
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 6,17%
200 SLDB 2001 – PRAHA 11
Struktura domácností ve správním obvodu Praha 11 a ČR
Česká republika správ. obvod Praha 11
29,88% 29,56%
48,89% 54,64% 1,98% 2,98%
13,50% 18,57%
úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců
Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 11
2,98
48,89 18,57 29,56 2001
0,30
1991 58,60 15,50 25,50
1,30
69,50 10,60 18,60 1980
1,30
1970 71,00 7,90 19,70
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců
SLDB 2001 – PRAHA 11 201
Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 11 v letech 1991 a 2001
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000 Počet rodinných domácností 980 2 000 132
1991 0 446 65 2001 0 1 2 3 Počet závislých dětí 4 a více
Trvale obydlené domy Rok ve správním obvodu Praha 11 v letech 1991 a 2001
2001
rodinné domy bytové domy ostatní domy
1991
0 1 000 2 000 3 000 4 000
202 SLDB 2001 – PRAHA 11
Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 11
pozůstalostní nebo soudní řízení jiný důvod vč. nezjištěno 36,1% 4,6% slouží k rekreaci 1,1%
přestavba bytu 3,7% Ostatní 8,2% dosud neobydlen po kolaudaci změna uživatele 2,5% 4,6%
nezpůsobilý k bydlení 0,9% byt obydlen přechodně 46,5%
Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 Rok ve správním obvodu Praha 11 a hl. m. Praze
3,50 2001
3,03 1991
2,25 1980
1,56 1970
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 Tisíce
hl. m. Praha obvod Praha 11
SLDB 2001 – PRAHA 11 203
Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 11 a ČR
4,00 3,37 3,18 3,50 2,94 2,78 3,00 2,67 2,50 obvod 2,00 ČR Osoby 3,42 1,50 3,29 2,99 2,76 2,54 1,00 0,50 0,00 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 11 v letech 1991 a 2001
2001 2 529 30 583 79
1991 2 077 29 825 116
0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Byty v trvale obydlených domech
rodinné domy bytové domy ostatní domy
204 SLDB 2001 – PRAHA 11
Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 11
17 500 kategorie I. II. III. IV.
15 000
12 500
10 000
7 500
5 000
2 500
0 1 obytná 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a místnost více
SLDB 2001 – PRAHA 11 205
206 SLDB 2001 – PRAHA 11
SLDB 2001 – PRAHA 11 207
208 SLDB 2001 – PRAHA 11