Cyklotrasy Chráněné Krajinné Oblasti Moravský Kras

MASARYKOVA UNIVERZITA

Pedagogická fakulta Katedra geografie

Cyklotrasy chráněné krajinné oblasti

Moravský kras

Bakalářská práce

Brno 2012

Autor práce: Vedoucí bakalářské práce: Petra Stenclová RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem bakalářkou práci zpracovala samostatně a k vypracování pouţila jen literární prameny a zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne:

………………………………………

Podpis

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za odborné vedení při zpracovávání, kontrole a zhodnocení mé bakalářské práce.

Anotace Tato práce se zabývá cyklotrasami v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Konkrétně počtem přírodních a kulturně-historických atraktivit na nich, infrastrukturou v podobě restauračních a ubytovacích zařízení, parkovišť, zajímavostmi, povrchem a náročností cyklotras. Předmětem zkoumání byly nejen cyklotrasy, ale i obce, kterými prochází. Hlavním cílem práce bylo provést analýzu cyklotras, zhodnotit jednotlivé místa a zařízení na cyklotrasách ve vztahu k cykloturistice. Pro přehlednost jsem vytvořila několik tabulek, ve kterých jsou sepsány tyto údaje, díky kterým jsem vybrala tu nejvíce atraktivní cyklotrasu ze všech hodnocených.

Abstract This dissertation deals with to picof cycleways in north part of Conservation area MoravianKarst. Especially with number of natural and culturally-historical attractivenesses on them, infrastructure in form of restaurants and accomodation, parkings, curiosities, surface and difficultyofcycleways. Subject of research wasn´t only cycleways, but also villages, which cycleways go through. Main goal of dissertation was to analyse cycleways, evaluace particular places and infrastructure in relation to cycletourism. I have made few charts for transparentness, where are written datas and in according to them I have chosen most attractive cycleway from all I have evaluated.

Klíčová slova: Chráněná krajinná oblast, cyklotrasa, cyklista, obec, přírodní atraktivita, kulturně – historická atraktivita, povrch cyklotrasy, úsek cyklotrasy, silnice II. třídy, silnice III. třídy

Key words: Conservation area, cycleway, cyclist, municipality, natural attractiveness, culturally – historical attractiveness, surface of cycleway, section of cycleway, second class road, third class road

Obsah

1. ÚVOD ...... 1

2. CÍL ...... 3

3. METODY ...... 4

4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ...... 6

5. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI MORAVSKÝ KRAS VE VZTAHU K CYKLOTURISTICE ...... 8

5. 1. Krasové jevy v CHKO ...... 9

5.1.1. Plošiny ...... 9

5.1.2. Závrty ...... 9

5.1.3. Izolované skály ...... 10

5.1.4. Skály a hřebenáče ...... 10

5.1.5. Údolí ...... 11

5.1.6. Ponory a vývěry ...... 11

5.2. Hydrologické poměry ...... 12

5.3.Významné jeskyně ...... 13

5.4. Obce ...... 14

5.4.1. Holštejn ...... 15

5.4.2. Ostrov u Macochy ...... 16

5.4.3. Petrovice ...... 17

5.4.4. Sloup ...... 17

5.4.5. Šošůvka ...... 18

5.4.6. Vilémovice ...... 19

5.4.7. Skalní mlýn ...... 19

5.4.8. Nad Macochou ...... 20

5.5. Další atraktivity ...... 20

5.5.1. Vyhlídkové můstky propasti Macocha ...... 20

5.5.2. Lanová dráha ...... 21

6. DĚLENÍ A VZNIK CYKLOTRAS ...... 22

6.1. Dělení cyklotras ...... 22

6.2. Co je to cyklotrasa ...... 23

6.3. Vznik cyklotras ...... 24

7. CYKLOTRASY ...... 25

7.1. Cyklotrasa č. 1 ...... 25

7.2. Cyklotrasa č.2 ...... 27

7.3. Cyklotrasa č. 3 ...... 30

7.4. Cyklotrasa č. 4 ...... 34

7.5. Cyklotrasa č. 5 ...... 36

7.6. Cyklotrasa č. 6 ...... 39

7.7. Cyklotrasa č. 7 ...... 40

7.8. Cyklotrasa č. 8 ...... 46

8. HODNOCENÍ ...... 49

8.1. Hodnocení obcí ...... 50

8.2. Hodnocení cyklotras ...... 58

9. VYHODNOCENÍ ...... 65

10. DISKUSE ...... 69

11. ZÁVĚR ...... 70

12. RESUMÉ ...... 71

13. SEZNAM LITERATURY ...... 72 1. ÚVOD

Cykloturistika se v poslední době stává stále více oblíbeným způsobem trávení volného času. Spojuje odpočinek na kole a poznávání nových oblastí a zvyklostí. Tento koníček nemusí být finančně náročný a také fyzickou zátěţ si můţe kaţdý zvolit podle svého uváţení, a proto se jej mohou zúčastňovat lidé všech věkových kategorii a fyzické zdatnosti. Díky tomuto trendu dochází i k rozvoji mnoha obcí, které se prostřednictvím cykloturistiky snaţí přilákat co nejvíce turistů a rozvíjet tak cestovní ruch v oblasti. Lákají cyklisty řadou atraktivit v podobě restauračních zařízení, výstav, muzeí, kulturních akcí, výstavbou hřišť pro děti a propagací zajímavých objektů a přírodních a historických atraktivit nacházející se na území obce. Cyklisté navštěvují chráněnou krajinnou oblast Moravský kras (dále jen CHKO MK) pro jeho přírodní krásy, které cyklotrasy lemují a zároveň se mohou těšit na nejrůznější lákadla v obcích, kterými cyklotrasy prochází. Tato práce by měla podat představu o cyklotrasách na severním území chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Zabývám se v ní porovnáním přírodních a kulturně - historických atraktivit, které se na daných trasách vyskytují, dále o obtíţnosti jednotlivých tras, kvalitou jejich povrchu, vybaveností v podobě odpočívadel, informačních center apod. a rázem krajiny kudy vedou. Poté jsem podala ukázku toho, jak by mohly dané cyklotrasy vypadat po úpravě, aby byly více atraktivní pro jejich uţivatele. Leč je téma práce Cyklotrasy chráněné krajinné oblasti Moravský kras, zabývám se popisem a charakteristikou cyklotras jen v její severní časti, ve které je sít cyklotras nejhustší a právě zde se nachází ty největší přírodní skvosty, které do této oblasti turisty lákají. Cyklotrasy jsou lemovány řadou krasových jevů, jakými jsou jeskyně, skály, propasti, závrty, plošiny apod., které můţeme obdivovat přímo ze sedla kola. Pokud se chceme Moravským krasem „toulat“ za pomoci mapy můţeme zjistit, ţe informace v některých z těchto map neodpovídají skutečnosti. V praxi to vypadá tak, ţe ačkoliv stojí turista podle mapy na správném místě danou atraktivitu nemusí vůbec spatřit. Tento fakt je ovlivňován například tím, ţe danou jeskyni nikdo neudrţuje. Přesto, ţe v minulosti mohla být místem intenzivního prozkoumávání,

1 v současnosti ji, z bezpečnostních důvodu a důvodu zachování krás pro další generace, speleologové a Správa CHKO MK nechala uzavřít. Rozvoj cestovního ruchu je jistě přínosný, ale v mnoha případech také v CHKO MK způsobil, ţe rozmanité a jedinečné bohatství jeskyních systému v podobě krápníkové výzdoby, stalagmitů, stalaktitů a mnoha dalších bylo nenávratně zničeno.

2. CÍL

Hlavním cílem práce je zhodnocení přitaţlivosti cyklotras s ohledem na jejich dostupnost k předpokladům cestovního ruchu.

Dílčími cíli práce jsou:

. Shromáţdění informací o cyklotrasách . Vlastní seznámení se s cyklotrasami . Pořízení fotodokumentace . Zpracování získaných dat a informací . Vyhodnotit atraktivitu jednotlivých cyklotras

3. METODY

Pro získání potřebných informací byla v první řadě stěţejní práce v terénu, kdy jsem se podrobně seznamovala s cyklotrasami v oblasti. Součástí bylo osobně se zúčastnit provozu na cyklotrasách, zaznamenávat vlastní poznatky a pořizovat fotodokumentaci, dále zjistit kvalitu povrchu a zajímavosti na cyklotrasách. V rámci této práce jsem pracovala s programem Eagle Software Cyklotrasy; verzí 2.27. Další metodou, kterou jsem pouţila pro získání informací do mé bakalářské práce je metoda individuálního rozhovoru se starosty obcí Kunice a Vavřinec, dále s odborníky RNDr. Leošem Štefkou a RNDr. Antonínem Tůmou ze Správy CHKO Moravský kras, Ing. Jaroslavem Keprtem z Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ing. Adolfem Jebavým projektantem z Alternativního dopravního studia. Pánové mi odpovídali na otázky, které jsem jim kladla, a které se týkaly vzniku cyklotras, současné situace, plánů do budoucna, údrţby cyklotras, vlastnictví apod. Tato metoda umoţňuje zúčastněným volně hovořit a vyjadřovat své názory a pocity k předmětu výzkumu. Na dané téma jsme spolu volně diskutovali. Se souhlasem dotazovaných jsem si zaznamenávala jejich odpovědi i jejich vlastí poznámky a poznatky k tématu a následně je pouţila pro svoji práci (www.augur-consulting.cz, 2012). Tyto údaje jsem doplnila díky práci s literaturou, internetem, z turistických průvodců a propagačních materiálů popisující CHKO MK vydané Správou CHKO MK se sídlem v Blansku, ze kterých jsem čerpala informace pro charakteristiku oblasti a jejich jednotlivých turistických lokalit. Vyhodnocení atraktivity cyklotras, s tím související hodnocení míst a lokalit na nich se nacházejících jsem prováděla prostřednictvím expertní analýzy. Pomocí této metody určuji, jakou váhu mají jednotlivé atraktivity, a podle toho je mezi sebou porovnávám. K tomu, aby byla prováděná metoda kvalitní, bylo nutné zjistit názory obyvatel jednotlivých obcí nacházející se na hodnocených cyklotrasách, kteří mají hodnocené místa denně na očích. Zjišťovala jsem, u kterých míst pozorují největší koncentraci cyklistů, jakými jsou např. kostel, skála, jeskyně, restaurace apod. V kaţdé obci jsem oslovila pět místních obyvatel. Vţdy jsem pouţila jednu hlavní otázku a to „Na jakých místech v obci pozorujete největší koncentraci cyklistů?“ a na toto téma jsem s nimi dále rozvíjela rozhovor, reagovala na jejich

4 poznatky, které jsem si zapisovala a pouţila jako další informace v této práci.Kritéria hodnocení jsou popsány na straně 49 v kapitole Hodnocení obcí. V případě hodnocení atraktivit a to zejména přírodních na cyklotrasách, v úsecích mezi obcemi, jsem vyuţila vlastní poznatky a konzultovala je s RNDr. Tůmou, geologem působícím na Správě CHKO Moravský kras. Vytvořila jsem seznam krasových jevů, které by se měly nacházet podél cyklotras, pomocí turistických map zaměřující se na Moravský kras. Při projíţďce na kole jsem pak zjišťovala, které z nich mohu při jízdě z cyklotrasy spatřit, které obtíţněji, a které nelze spatřit vůbec a tím pádem se stávají pro cyklistu nezajímavými. Hodnocení je blíţe popsáno v kapitole Vyhodnocení na straně 57 v kapitole Hodnocení cyklotras.

4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

Objevné dílo profesora Absolona je rozděleno do dvou svazků, z nichţ první pojednává o výzkumech a objevech vykonaných v Macoše a povodí podzemní říčky Punkvy aţ do zpřístupnění dna Macochy suchou cestou Punkevními jeskyněmi. V druhém svazku popisuje Absolon své výzkumy konané za pomoci strojů v Macoše a na podzemním toku Punkvy, které končily zpřístupněním dna Macochy vodní cestou. Popisuje dále své nové výzkumy otvíráním některých závrtů a propadání v hydrografické soustavě Punkvy a líčí poměry a výzkumy konané v druhé hydrografické soustavě Jedovnického potoka v Jedovnickém propadání a v Býčí skále. Navazující knihou na výše zmíněné dílo profesora Absolona (1970) Moravský kras je Moravský kras – Labyrint poznání Musil (1993). Podává informace o výsledcích nových výzkumů a podává mnoho nových informací, které v předchozí knize chyběly. Je popisován největší objev jeskynního systému Amatérské jeskyně. Hlavním cílem bylo shromáţdit, posoudit a zhodnotit všechny dosud rozptýlené jednotlivé poznatky a tím vytvořit určitý výchozí bod týkající se tohoto tématu, ze kterého budou moci vycházet všechny další dílčí práce. Kniha představuje kompletní soupis všech informací, které byly doposud shromáţděny a řeší geologický podklad, objevy které byly v Moravském krasu v letech 1945 – 1993 v kaţdé části Moravského krasu zvlášť, hydrologii, výskyt nerostných surovin a jejich těţbu, podnebí, bioty, vývoj osídlení, ochranu krasové krajiny a vyuţití v současnosti. Musil (2002) ve své práci Sloupsko-šošůvské jeskyně vychází z prvním publikací, originálních zápisů Salmova archivu, návštěvních knih a kronik, jejiţ studium ukázalo jak velká byla činnost badatelů, co přinesla a jak ovlivnila výzkum v Moravském krasu a následně i v jiných krasových oblastech České republiky. Popisuje spory vyplývající z osobního přivlastňování nových objevů, které se mnohdy táhnou od dob minulých aţ do současnosti. Snaţil se osvětlit význam objevů v časové řadě zařadit tak historii Sloupsko-šošůvských jeskyní do evropského kontextu v porovnání s objevy téţe doby v celých přírodních vědách. Problematikou krasových procesů a jevů v Moravském krasu popisuje v knize Kras a jeskyně Kunský (1950). Zabývá se tím, co působí na horniny při vzniku a

6 vývoji krasových tvarů a jaké procesy při tom probíhají. Dále tyto jevy postupně dopodrobna rozebírá a popisuje, kde tyto úkazy můţeme v Moravském krasu zahlédnout. Vytvořil popis významných lokalit jako je například propast Macocha a ty zařadil do jednotlivých kategorii krasových jevů. Čtenáře seznamuje s výrazy, jako jsou stalagmity, stalaktit, stalagnát, škrapy aj. autorovým záměrem bylo vzbudit zájem o krasové oblasti na území České republiky.

5. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI MORAVSKÝ KRAS VE VZTAHU K CYKLOTURISTICE

Chráněná krajinná oblast je, se svými 1 133 jeskyněmi, nejznámější a nejlépe vyvinuté krasové území v České republice, s nejširším spektrem krasových fenoménů. Leţí severně od Brna v povodí Svitavy a Svratky, v samostatné orografické jednotce Moravský kras, která je součástí Drahanské vrchoviny. Téměř plochý povrch vápencového území o průměrné nadmořské výšce kolem 500 metrů je mírně ukloněn k jihu. Je odvodňován říčkou Punkvou a Křtinským potokem do Svitavy a Říčkou do Svratky. Vodní poměry jsou v této oblasti velmi sloţité a dnes ještě ne zcela známé. Ráz krajiny Moravského krasu je dán plošinami s mnoţstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité ţleby. Na celém území je známo více neţ 1100 jeskyní, z nichţ je pět přístupných veřejnosti. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu, který však přináší značné poškozování oblasti. Nejzávaţnější je devastace krápníkové výzdoby v jeskyních. Na některých místech prokazatelně ubylo aţ 75% krápníkové výzdoby od doby, kdy byly jeskyně objeveny aţ do současnosti. Kromě turistiky se v CHKO MK rozmáhají i nové způsoby vyuţití jeskyní a to právě zdravotní metodou zvanou spleoterapie. Ročně se v jeskyních Sloupsko-šosůvských a Císařské léčí bezmála 700 dětí (Hromas a kol., 2009). Speleoterapie je soubor léčebných metod, jejichţ základem je vyuţívání mikroklimatu podzemního prostředí. Tím zpravidla bývají krasové jeskyně, případně jiné podzemní prostory splňující přísné podmínky. Začátek tohoto způsobu terapie se datuje k roku 1975 (Přibyl, 1980). Některé části veřejnosti přístupných jeskyní jsou dále vyuţívány pro svoje výborné akustické vlastnosti a pořádají se zde podzemní koncerty. Chráněnou krajinnou oblastí se Moravský kras stal v roce 1956. V současné době je rozdělen do jedenácti přírodních rezervací (PR), do kterých spadají nejcennější části území. Dále jsou zde vyčleněny čtyři národní přírodní rezervace (NPR). Velká část území Moravského krasu je pro zcela výjimečné přírodní hodnoty zařazena do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000, kam patří také například Věteřovská vrchovina, Praděd, Lednické rybníky, Rakovecké údolí a mnoho dalších (www.aopk.cz, 2012). V roce 2004 bylo území s ponory a vývěry řeky Punkvy

8 zapsáno do mezinárodní Ramsarské úmluvy o mokřadech pod názvem „Podzemní Punkva“ (Hromas a kol., 2009). A co to vlastně chráněná krajinná oblast je? Je to rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské vyuţívání těchto zón se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační vyuţití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO (www.priroda.cz, 2012).

5. 1. Krasové jevy v CHKO

Geologické, klimatické a hydrologické aspekty se podílely na vytvoření rozvinutého krasového reliéfu na tomto území (Hromas a kol., 2009).

5.1.1. Plošiny Jsou zarovnané povrchy a jsou typickým tvarem georeliéfu Moravského krasu. Jsou rozčleněny hlubokými údolími, které jsou buď bezvodé jako např. Pustý a Suchý ţleb, nebo jsou protékány povrchovými toky s průběţnými ponory vod do podzemí jako např. Křtinské údolí nebo údolí Říčky. Mezi nejznámější plošiny patří Ostrovská plošina, která leţí mezi Pustým a Suchým ţlebem. Plošinu Harbechy vymezují Laţánecký a Suchý ţleb. Další rozsáhlá plošina u Laţáneckého ţlebu je rozdělena ţlebem Křtinského potoka na dvě části a to Rudickou plošinu a Babickou plošinu (Hromas a kol., 2009).

5.1.2. Závrty Jsou dalším typickým krasovým jevem. Dochází v nich k prosakování povrchových vod do podzemí. Pro závrty je typické prohlubování a sniţování krasového reliéfu. Hlavními faktory vzniku závrtů jsou čas, koroze vápenců, svahové pohyby, vegetace a řícení a jsou většinou propojeny s podzemními dutinami. Mezi klasické řícené závrty patří propast Macocha, která vznikla zřícením stropu nad podzemní dutinou. Je hluboká 190 metrů, propojená s jeskyním systémem Amatérské jeskyně a Punkevních jeskyní. Má široce otevřený jícen osvětlený aţ na dno denním světlem. Pohled do Macochy si můţeme vychutnat z horního a dolního

9 můstku nad propastí. Další známá je Ostravská propast coţ je menší propast Moravského krasu v obci Ostrov u Macochy. Předpokládaná hloubka je 65 metrů. Vzhledem k tomu, ţe obcí prochází mnoţství cyklotras, obec se snaţí zatraktivnit propast pro turisty. Wankelův závrt u Holštejna, který vznikl 5. dubna 1855, kdy se za velkého hluku propadla partie země v Hrádském ţlebu. Pamětníci se shodují, ţe ohromnou detonaci bylo slyšet v Holštejně i Lipovci. Tento závrt má rozměry 13 metrů a hluboký je přibliţně 23 metrů. Korálový závrt mezi Pustým a Suchým ţlebem. V roce 1940 byla objevena dómovitá prostora, jejíţ stěny pokrývá unikátní výzdoba ve formě růţicových výrůstků, které připomínají mořské korály, podle kterých je závrt pojmenován (Hromas a kol., 2009).

5.1.3. Izolované skály Dalšími významnými povrchovými krasovými jevy jsou tzv. izolované skály. Do této skupiny patří skalní okna a mosty. Ve většině případů jsou to trosky starých jeskyní. Mezi ty nejznámější a pro cyklisty nejatraktivnější patří Čertův most, největší skalní most Moravského krasu se dvěma oblouky. 18 metrů vysoký je ten větší z nich. Je to troska tunelovité jeskyně. Největší skalní most Moravského krasu leţí v levé údolní stráni Suchého ţlebu nad skupinou Harbešských jeskyní. Jeskyně Čertova branka, která se nachází se na cestě Pustým ţlebem mezi Punkevními jeskyněmi a Salmovou stezkou. Tvoří skalní tunel, který je 12 metrů dlouhý, 3 metry vysoký a 4,5 metry široký (Hromas a kol., 2009).

5.1.4. Skály a hřebenáče Většinou vápencového původu dotvářejí celkový ráz území, mnoho z nich lemuje cyklotrasy, mnoho z nich stojí jako samostatné hřebenáče. Mohutná skaliska upoutávají pozornost našich zraků na mnoha místech CHKO. Mezi ty nejznámější patří vzhledem k blízkosti u cyklotrasy Hřebenáč u Sloupu, coţ je mohutné skalisko u hlavního vchodu do Sloupsko-šošůvkých jeskyní, které se nachází v obci Sloup, která podle něj byla pojmenována. Propadá se u něj do podzemí Sloupský potok. Dále menší hřebenáče Evropa, Indie a Otec, matka a syn nacházející se směrem k obci Sloup od Sloupsko-šošůvských jeskyní. Stejně jako Hřebenáč jsou i tyto skály vyuţívány k horolezeckým účelům. U obce sloup je známá Balcarova skála pod kterou se rozprostírá jeskyní systém jeskyně Balcarky. Ve skále je celá řada dalších

10 povrchových a podzemních krasových jevů. Skalní ostroţny Balcarovy skály a Vintoky jsou vyhlášeny za PR (Mackovičin a kol., 2007). Koňský spád se nachází v Pustém ţlebu. 100 metrů vysoká skalní stěna je pojmenovaná podle tragické události, která se zde stala v 19.století, kdy se do ţlebu zřítil povoz taţený koňmi (www.turistika.cz, 2007).

5.1.5. Údolí V neposlední řadě dotváří ráz krajiny Moravského krasu četná údolí tzv. žleby, která hlubokými zářezy rozdělují plošiny. Mezi vyhlášené patří Laţánecký ţleb, jeţ představuje hluboké údolí táhnoucí se z Jedovnic přes Laţánky do údolí Punkvy. Tvoří hranici mezi severní a střední částí Moravského krasu. Je zde evidováno několik menších jeskyní. Propasťovitá Sváţná studna odvodňuje horní část ţlebu do Rudického propadání. Pustý ţleb je hluboké krasové údolí mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupu a vývěrem řeky Punkvy. Punkevní ţleb je jiţní úsek Pustého ţlebu, který je veden od Punkevních jeskyní po ústí Punkvy do řeky Svitavy v Blansku. U skalního mlýna se k němu z leva připojuje Suchý ţleb, které se táhne do Holštejna. Horní část ţlebu s Holštejnským údolím a Hradským ţlebem je odvodňována tokem Bílá voda. V další část údolí, zvané Ostrovský ţleb, se nachází celá řada významných jeskyní, mezi které patří Císařská jeskyně vyuţívaná pro speleoterapii a veřejnosti přístupná Balcarka. Ve spodní převáţně kaňonovité části Suchého ţlebu, v NPR Vývěry Punkvy, jsou významné jeskyně Kalova, Zazděná a Králova, dále jeskyně Koňská jáma, Rytířská a veřejnosti přístupná Kateřinská (www.kras.unas.cz, 2012). Častým jevem vyskytující se v ţlebech jsou teplotní inverze, které jsou způsobeny tím, ţe sluneční paprsky nedopadají na jeho dno, zatímco horní okraje ţlebů jsou velmi dobře osluněny. Teplotní rozdíl pak v takovém případě můţe dosáhnout aţ 4 °C (Mackovičin a kol., 2007).

5.1.6. Ponory a vývěry Pokud se rozhodneme navštívit chráněnou krajinnou oblast Moravský kras, nedílnou součástí našeho slovníku se stanou pojmy jako ponory (propadání) a vývěry. Tyto krasové jevy tvoří rozhraní mezi povrchem a podzemím. V místě propadání se vodní tok zanořuje do podzemí a po dlouhé podzemní cestě zase spatřuje denní světlo v místě vývěru na zemský povrch. Staré skály u Sloupu, Nová

Rasovna u Holštejna či Rudické propadání patří k nejznámějším útvarům typu propadání na území CHKO MK. Typickými krasovými vývěry jsou Vývěry Punkvy, Malý výtok a vývěry Křtinského a Jedovnického potoka a Říčky (Mackovičin a kol., 2007).

5.2. Hydrologické poměry

Hlavním vodním tokem severní části Moravského krasu je řeka Punkva, jejíţ zdrojnice představuje Sloupský potok a Bílá voda. Sloupský potok se propadá do podzemí u Sloupsko-šošůvských jeskyní. Bílá voda se ztrácí v ponorech Nové Rasovny. V prostorách Amatérské jeskyně vzniká soutokem Bílé vody se Sloupským potokem Punkva. Ta protéká aţ do propasti Macocha, odkud teče Punkevními jeskyněmi aţ k vývěru. Největším jeskynním systémem severní části je Amatérská jeskyně. Společně s dalšími jeskyněmi (Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C) se pojí v jediny komplex v celkové délce více neţ 34 kilometrů a řadí se k nejrozsáhlejším jeskynním systémům ve střední Evropě (Hromas a kol., 2009). Střední část Moravského krasu odvodňuje Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok. Druhý největší jeskynní systém Moravského krasu tzv. Rudické propadání – Býčí skála je vytvářena Jedovnickým potokem. Další jeskynní systém střední části Moravského krasu je vytvořen Křtinským potokem. Potok se propadá v řadě ponorů pod Křtinami, protéká několika jeskyněmi, z nichţ nejznámější je Výpustek a vyvěrá v levé údolní stráni blízko jeskyně Býčí skála. Křtinský potok protéká Josefovským údolím a vlévá se do Svitavy v obci Adamov (Hromas a kol., 2009). Jiţní část odvodňuje Ochozský, Hádecký a Hostěnický potok. Největším jeskynním systémem je Ochozská jeskyně. Ponorné vody těchto tří potoků vytvářejí velmi sloţitou hydrografickou síť, která vyvěrá jako potok Říčka (Hromas a kol., 2009).

5.3.Významné jeskyně

1. Amatérská – jeskyni tvoří Stará Amatérská a Nová Amatérská (NPR Vývěry Punkvy) jeskyně. Její jeskyní systém je nejdelší jeskynní systém České republiky. Společně s dalšími jeskyněmi (Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C) se pojí v jediný komplex v celkové délce více neţ 34 kilometrů. V nitru Nové Amatérské jeskyně se stékají vody ponorného toku Bílá voda a Sloupského potoka a vzniká říčka Punkva, která se na denním světle poprvé objevuje v propasti Macocha (Hromas a kol., 2009). Má tři vchody – přes Cigánský závrt, Amatérskou jeskyni a jeskyní U Brouška. 2. Balcarka (dříve Ostrovská jeskyně) – veřejnosti přístupná jeskyně ve skalním ostrohu Balcarovy skály. S bohatou krápníkovou výzdobou. Délka zpřístupněné trasy je 650 metrů. Hlavní, zdaleka viditelný portál jeskyně se nachází 0,5 kilometru od obce Ostrov u Macochy (Hromas a kol., 2009). 3. Císařská jeskyně – jediná jeskyně Moravského krasu se stagnující hladinou podzemních vod. Jeskyně byla dříve otevřena veřejnosti (Hromas a kol., 2009). V součastnosti se veřejnosti otevírá jednou ročně, vţdy v květnu. Od roku 1997 je zpřístupněna pro speleoterapii, kterou organizuje dětská léčebna v Ostrově u Macochy (www.jizni-morava.cz, 2010). 4. Hladomorna – nachází se pod zříceninou hradu Holštejn, v době jeho existence slouţila jako hradní vězení . Vedla do něj přístupová chodba dlouhá 14 m. Tato chodba je dnes bohuţel bezpečně uzavřena a zasypána, takţe po ní není ani stopy. Do hladomorny se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály (www.holstejn.eu, 2009) 5. Kateřinská – veřejnosti přístupná jeskyně je částí zatím neznámého jeskynního systému mezi Suchým ţlebem a propastí Macochou. Je tvořena dvěma rozlehlými dómy se zajímavou krápníkovou výzdobou. Hlavní dóm se řadí mezi největší přirozené podzemní prostory v České republice. Délka návštěvní trasy činí 420 metrů a ročně jí projde okolo 60 000 návštěvníků. (David, 2004) 6. Kůlna – je spojena se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi umělou štolou. Kůlna je významnou světovou archeologickou a paleontologickou lokalitou a nalezištěm kosterních pozůstatků neandertálského člověka. Je součástí prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní. Její vchod je největším jeskynním portálem v ČR

(Hromas a kol., 2009). Tato jeskyně leţí mezi restaurací Broušek a vstupním areálem do Sloupsko-šošůvských jeskyní. 7. Punkevní – tyto jeskyně jsou nejdelší vývěrovou větví jeskynní soustavy ČR – soustavy Amatérské jeskyně. Vchody jeskyní leţí v patě cca 80 metrů vysokých skalních stěn levého svahu Pustého ţlebu, cca 1,5 kilometru od Skalního mlýna (Mackovičin a kol., 2007). Punkevní jeskyně jsou nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v ČR s průměrnou roční návštěvností téměř 200 000 osob. Celková délka návštěvní trasy je 1250 metrů, z toho 440 metrů tvoří Vodní plavba (Informační zpravodaj - region Broumovsko, 2011). 8. Sloupsko-Šošůvské jeskyně - umělou štolou jsou propojeny s jeskyní Kůlnou, se kterou tvoří nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyni v ČR. Část podzemí je vyuţívána také pro speleoterapii. Jeskyně jsou významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Veřejnosti je zpřístupněno 1930 metrů chodeb, dómů a propastí (Hromas a kol., 2009).

Do naprosté většiny jeskyní není vstup povolen. Z důvodů zajištění ochrany jsou vchody opatřeny uzamykatelnými uzávěrami. Jeskyně a krasové jevy jsou chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon zakazuje jejich ničení a poškozování (včetně jeskynních výplní). V jeskyních je rovněţ zakázáno táboření a rozdělávání ohňů. Tento nešvar se bohuţel vyskytuje v mnoha jeskynních portálech i v jiných částech Moravského krasu. Zákon rovněţ chrání paleontologické nálezy. Archeologické lokality jsou chráněny také podle zákona o památkové péči (www.moravskykras.ochranaprirody.cz, 2012).

5.4. Obce

Popisuji-li zde charakteristiku chráněné krajinné oblasti Moravský kras vzhledem k cykloturistice, je nezbytné nastínit zde i charakteristiku obcí, které jsou s cykloturistikou v této oblasti bezprostředně spjaty. Zákony chráněná oblast poskytuje celou řadu atraktivit lákající turisty. Pro zachování úchvatné přírody a krás Moravského krasu některé z těchto atraktivit najdeme pouze na území obcí. Jedná se o restaurační zařízení, informační střediska, obchody s potravinami a suvenýry, kulturně – historické atraktivity v podobě kostelů, muzeí a mnoho dalších zajímavostí. Do této charakteristiky zahrnuji i popis míst, která nejsou obcemi, avšak

14 slouţí turistům přijíţdějícím do Moravského krasu jako výchozí místa, odkud začínají svůj výlet a mají v mnoha ohledech stejný charakter jako obce s ohledem na to, co zde turisté mohou vyuţít.

5.4.1. Holštejn Obec Holštejn se nachází 43 kilometrů od Brna v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras, poblíţ obce Lipovec. Turistickými cíli v obci Holštejn je zřícenina hradu Holštejn z 13. století a jeskyně Hladomorna, Holštejnská a Stará a Nová Rasovna. Hrad Holštejn byl vybudován kolem roku 1270 Hartmanem z Jedovnic. V současné době jsou z hradu dochovány pouze zbytky zdí hradu ve tvaru čtyřúhelníku. Celý prostor je nyní porostlý stromy a hrad zchátral časem, protoţe se o něj nikdo nestaral a slouţil jako zdroj kamení pro stavbu vesnic v okolí. Pod hradem se nachází jeskyně Hladomorna, která slouţila jako hradní vězení v době jeho existence. Vedla do ní přístupová chodba dlouhá 14 metrů. V současnosti je chodba zasypána a do jeskyně se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály (www.holstejn.eu, 2009). Další atraktivitou v obci je Holštějnská jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobu. Tato jeskyně je veřejnosti otvírána pravidelně 2x do roka. U obce se nachází jeskyně Stará Rasovna, která není přístupná pro veřejnost, ale lze do ní vstoupit na vlastní nebezpečí za nízkého stavu vody. A jeskyně Nová Rasovna, která je opatřeny mříţemi a je veřejnosti zcela nepřístupná. U Holštejna se také nacházejí Vaňousovy skály, kterým místní obyvatelé říkají „Vaňousky“. K občerstvení nám můţe poslouţit hostinec Pod hradem s dobovou výzdobou, letní zahrádkou, krbem a dětským hřištěm. V restauraci si také můţete zakoupit tradiční sýr Niva z obce Otinoves. Velké mnoţství cyklistů obcí projíţdí do místního kempu Baldovec (www.holstejn.eu, 2009). V obci se scházejí 3 cyklotrasy. Cyklotrasa č. 5078 spojuje Holštejn se Šošůvkou a pokračuje za hranice CHKO MK. Cyklotrasu č. 5118 vyuţívají cyklisté, aby se dostali do kempu Baldovec a po cyklotrase č. 5080 projedeme kolem jeskyní Stará a Nová Rasovna směrem k obci Lipovci.

5.4.2. Ostrov u Macochy V obci Ostrov u Macochy ţije 1100 obyvatel a leţí v blízkosti turisticky nejatraktivnějších oblastí Moravského krasu. Ve spodní části obce je místní rybníček, který byl do současnosti vyuţívaný rybáři. Rybolov zde obec ale zakázala a plánuje na rybníčku zřídit přírodní koupaliště. Přístupné by mělo být do dvou let. Směrem od Vilémovic je u obce veřejnosti přístupná jeskyně Balcarka, kterou tvoří labyrint chodeb, dómů a propastí s krásnou krápníkovou výzdobou. U západního okraje obce stojí kamenný větrný mlýn holandského typu z roku 1865. Mlýn je v soukromém vlastnictví, a proto bohuţel není přístupný veřejnosti. V obci se dále nachází kostel svaté Máří Magdalény z roku 1490 v jehoţ blízkosti nalezneme Ostrovskou propast, kterou obec plánuje do budoucna zatraktivnit pro turisty, kteří obec navštíví. V roce 1980 byla v Ostrově vybudována dětská léčebna, jeţ byla v roce 1997 rozšířena o speleoterapii v Císařské jeskyni. V Ostrově se křiţuje dálková Jantarová cyklostrasa s lokálními cyklotrasami. Ať se z obce vydáme jakýmkoliv směrem dostaneme se k turisticky atraktivním cílům. Západním směrem od obce se nachází propast Macocha, Suchý ţleb s Kateřinskou jeskyní či o něco dále Pustý ţleb s Punkevními jeskyněmi. Vydáme-li se severním směrem dostaneme se do obce Holštejn a ke zřícenině stejnojmenného hradu (www.ostrovumacochy.cz, 2010). V obci můţeme vyuţít dvě pohostinství. Hostinec V Podhájí ve spodní části obce. V tomto hostinci se nevaří. V horní části obce je Hostinec U Němců, ve kterém je pro nás připravena nabídka teplých i studených jídel. Pár metrů od tohoto hostince se také nachází informační středisko, informační tabule a rozcestníky. V případě zájmu o ubytování můţeme vyuţít penzion U Balcarky, který se nachází jen pár minut chůze od jeskyně (www.ostrovumacochy.cz, 2010). Z Ostrova u Macochy se můţeme vydat po několika cyklotrasách. Cyklotrasa č. 507, na kterou se můţeme napojit za Balcarkou a směřovat k obci Krasová či v opačném směru k obci Sloup, č. 5079 také za Balcarkou do obce Senetářov, dále č. 5082, která je vedena z horní části obce, jen pár metrů za větrným mlýnem a zavede nás k Hornímu můstku propasti Macocha. Další dvě trasy jsou vedeny po silnici II. třídy č. 373. V jednom směru spojují Ostrov s obcí Holštejn a ve směru druhém se kolem Balcarovi skály dostaneme do obce Vilémovice a dále můţeme pokračovat aţ do Jedovnic.

5.4.3. Petrovice Obec Petrovice se nachází v severovýchodní části Moravského krasu přibliţně 12 kilometrů od Blanska na Drahanské vrchovině. Leţí na cestě ze Sloupu do Rájce. V obci se nachází kostel svatého Petra a Pavla, kaplička na návsi a Boţí muka. Petrovičtí také uvádějí mezi své pamětihodnosti i místní faru. V obci se můţeme občerstvit v penzionu U Hraběnky, kde si můţeme vybrat z nabídky tradičních českých a moravských jídel a v letních měsících vyuţít posezení na terásce. Dále je zde Kavárna U Sama. Mnoho cyklistů vyuţívá moţnost nákupu v potravinách coop, které se nacházejí jen pár metrů od obecního úřadu (www.oupetrovice.cz, 2008). V obci se křiţují dvě cyklotrasy a to č. 5085, která spojuje Sloup a Rájec – Jestřebí a č. 5117 spojující Blansko s Boskovicemi.

5.4.4. Sloup Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V této obci se nachází velká řada přírodních a kulturních atraktivit. Nejznámějšími a turisty nejnavštěvovanějšími jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou a hlubokou propastí. Jejich součásti je i jeskyně Kůlna, ve které byly nalezeny pozůstatky neandertálského člověka a byla s jeskyněmi propojena umělou štolou. V současné době je v rekonstrukci přístupová cesta k ní, která má propojit restauraci Broušek, Kůlnu a vstupní areál Sloupsko- šošůvských jeskyní. Dále lze v Sloupsko-šošůvských jeskyních spatřit známou Eliščinu jeskyni či krápník Svícen. U vstupu do jeskyní se nachází osamělé skalisko Hřebenáč, podle kterého byla obec pojmenována, a na kterém za symbolický poplatek místní obyvatelé předvádí své horolezecké dovednosti. Ve Sloupu kaţdoročně navštíví stovky poutníků barokní kostel Panny Marie Bolestné, který najdeme přímo na náměstí obce. U kostela se nachází také informační tabule a informační středisko pro turisty v budově úřadu naproti kostelu. Rekreační středisko Čermák, kde je zajištěn provoz hlavní budovy, zděných chat a chatek letního typu v celkové kapacitě přes 200 lůţek. Prostředí rekreačního střediska je ideální pro skupinové pobyty, soustředění sportovců, ozdravné pobyty individuální rekreace apod. Dále je zde moţnost vyuţít hřiště na malou kopanou, víceúčelové hřiště (volejbal, basketbal), antukové hřiště (volejbal), venkovní stoly na stolní tenis. K dispozici klientům jsou dvě ohniště. Dále kemp Relaxa, který se

17 nachází na kraji obce a nabízí ubytování ve stanech, karavanech nebo jen tak pod širákem a je obklopen lesy. V areálu je koupaliště a restaurace se zahrádkou. K dispozici je také velké ohniště a kuchyňka (www.camprelaxa.cz, 2012). Před obcí se nachází, u cyklistů velmi oblíbený, hotel Broušek. Tento rodinný hotel se nachází asi 100m od vstupního areálu do Sloupsko – pšovských jeskyní. Nabízí ubytování, restauraci, vlastní parkoviště a dětské hřiště s trampolínou. Za hotelem se nachází jeden ze tří vstupů do Sloupsko-šošůvských jeskyní (www.sloup.info, 2004). Dalším význačným bodem ve Slopu je hotel Stará škola, kde mimo ubytování lze vyuţít i stylovou restauraci. Lze vyuţít i moţnosti táboráku a roţnění masa. V nabídce hotelu je i zábavní centrum s dvěma bowlingovými dráhami, kulečníkem, stolním fotbálkem a otevřeným krbem (www.staraskola.cz, 2001). Cyklotrasa č. 5 spolu s cyklotrasou č. 5/5 ze Sloupu vychází buď směrem do Pustého ţlebu a nebo Ostrova u Macochy, v opačném směru jdou dlouhou cestou společně a na rozcestí u Ţďárné se rozdělují a č. 5/5 se stáčí na Suchý a č. 5 do Protivanova. Cyklotrasa č. 5085 spojuje Sloup a obcí Petrovice, odkud dále pokračuje do Rájce – Jestřebí. Východním směrem je Sloup spojen s obcí Vysočany cyklotrasou č. 5075 a s obcí Holštejn s cyklotrasou č. 5078.

5.4.5. Šošůvka Obec Šošůvka je vzdálená 36 kilometrů severozápadně od Brna v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Cyklisté projíţdějící obcí mohou spatřit několik pamětihodností jako je kaplička se studánkou uvnitř přibliţně z druhé poloviny 18. století, dále druhá kaplička nacházející se v této obci z roku 1787. Mezi své pamětihodnosti obec uvádí památkové chráněné kříţe z let 1800 a 1855. Nepřehlédnutelnou dominantou Šošůvky je kaple sv.Václava a sv.Aneţky České, která byla dokončena v roce 2002. Zajímavostí v této kapli je skleněný kříţ a obětní stůl (www.sosuvka.com, 2010). Mezi přírodní atraktivity v či okolí obce patří Helišova skála a studánka Na Troubkách, která se nachází na Šošůvské krasové plošině. Je významná mnoţstvím závrtů, ponorných toků a podzemních jeskyní. Nejbliţší ze závrtů je závrt U Trojičky, který při vyšších vodních stavech odvádí vodu ze studánky do podzemí (www.mistopisy.cz).

V obci se nachází dvě restaurace. Restaurace u Ţraloka a hospůdka U kulturáku s terasou pro letní posezení, která je spojena chodbou s kulturním domem. Cyklisté zde mohou vyuţít i turistickou ubytovnu. Zajímavostí v obci Šošůvce je rodinná farma dojných a kašmírských koz, kde si můţete zakoupit přírodní kozí sýr s příchutěmi, tvaroh, sýr eidam, korbáčiky atd. (www.sedlakkozy.cz). V Šošůvce se křiţují cyklotrasy č. 5075 a č. 5078. Můţeme si vybrat, zda se vydáme po cyklotrase č.5075 směrem na Vysočany, kde se v letních měsících můţe zchladit v lomu či po cyklotrase č. 5078 kolem studánky Na Troubkách do obce Holštejn.

5.4.6. Vilémovice Obec leţí nad levým okrajem Suchého ţlebu, 10 km východně od Blanska a 3 km severně od Jednovnic. V obci se nachází náves, která prošla v roce 2009 rekonstrukcí a nyní se zde nachází hřiště pro děti a lavečky. Podle místních obyvatel se mnoho cyklistů zastaví u místního rybníčku v hostinci Na Návsi, kde se ale nevaří, na občerstvení jsou k dostání menších pochutin v podobě utopenců, nakládaného hermelínu apod. V obci se nachází potraviny Včelka, kde můţeme zakoupit místní produkty jako kozí sýr a včelí med, a jednota. Na návsi byla vystavěna kaple sv. Petra z Ankary v roce 1725 na památku ukončení epidemie moru v roce 1715 (www.vilemovice.cz, 2008). V obci je mnoho zajímavých přírodních útvarů. Uprostřed návsi pod rybníkem je tzv. Vilémské propadání, které je propojeno systémem jeskyní s Malým výtokem v Pustém ţlebu. V okolí je řada jeskyní například Smrtní, Srnčí, Verunčina, Kravská, Kalova a další. Do majetku vesnice patří i propast Macocha. Zajímavostí obce je speleomuzeum, které láká mnoho turistů a také půjčovna koloběţek, která se stává stále více populární (David, 2009). Přesto, ţe neleţí na ţádné značené cyklotrase, bývá často milníkem mnoha cyklistů, kteří Vilémovicemi projíţdí z Jedovnic. Leţí na silnici II. třídy na cestě z Jedovnic do Holštejna a mnohem dál.

5.4.7. Skalní mlýn Tato oblast spadá pod město Blansko a je součástí území jedné z jeho částí - Těchov. Nachází se na rozcestí mezi Punkevním údolím, Pustým a Suchým ţlebem. V areálu Skalního mlýna se nachází budova stejnojmenného hotelu, ve které se

19 nachází i restaurace, stánek s rychlým občerstvením, informační centrum, prodejna vstupenek a suvenýrů. Zde lze zakoupit lístky na ekovláček, který návštěvníky zaveze ke vchodu do Punkevních jeskyní. V areálu jsou lavečky a pro cyklisty k dispozici stojany na kola. V tomto místě se nachází centrální parkoviště, kde musíte zaplatit poplatek ve výši 50 Kč za celodenní stání a odtud můţeme pokračovat k Punkevním jeskyním a dále do Pustého ţlebu nebo ke Kateřinské jeskyni a Suchého ţlebu. Ve Skalním mlýnu se můţeme napojit na cyklotrasy ve 3 směrech. První je směrem k městu Blansku podél říčky Punkvy a zároveň za hranice CHKO MK. V opačném směru máme na výběr ze dvou napojení, které nás zavedou do Suchého ţlebu kolem Kateřinské jeskyně aţ k odbočce pod propastí Macochou. Nebo se můţeme vydat k Punkevním jeskyním a dále do ţlebu Pustého.

5.4.8. Nad Macochou V tomto areálu nalezneme turistickou chatu se stoletou tradicí, která je vybudována ve stylu švýcarských chat. Součástí chaty je restaurace s venkovní terasou, kde můţeme ochutnat jedinečné místní speciality. V areálu se dále nachází informační středisko, prodejny suvenýrů, stánek rychlého občerstvení a parkoviště. Turisticky atraktivní místa zde zastupují horní a dolní můstek, které naskýtají jedinečný pohled do propasti Macocha. Dále se odtud můţeme svézt lanovku do Pustého ţlebu k Punkevním jeskyním (www.chatamacocha.cz, 2009). Od Horního můstku se můţeme napojit na cyklotrasu č. 5082, která tento areál spojuje s Ostrovem u Macochy.

5.5. Další atraktivity

5.5.1. Vyhlídkové můstky propasti Macocha Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První, který byl vybudován v roce 1882 je umístěn v nejvyšším bode nad propastí a jmenuje se Horní můstek. Ocelovou konstrukci můstku o hmotnosti 2500 kilogramů byly vyrobeny v blanenských ţelezárnách. Druhý z nich, Dolní můstek, pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad dnem propasti a je z něj velmi dobře vidět. O jeho zbudování se zaslouţil Klub českých turistů v roce 1899. V roce 2000 prošel

20 rekonstrukcí a na podzim roku 2001byl zpřístupněn jiţ opravený můstek, jak jej známe ze současnosti (www.propast-macocha.cz, 2011).

5.5.2. Lanová dráha S lanovkou překonáme převýšení 131 metrů od Punkevních jeskyní k hornímu můstku Macochy. Cesta trvá přibliţně 3 minuty a kapacita kabiny je 14 lidí. V provozu je jiţ 17 let. Od roku 1995 do roku 2005 přepravila přibliţně 1 600 000 turistů. Lanovka vznikla jako alternativa, která měla s ohledem na ekologii nahradit automobilovou a autobusovou dopravu, která byla v roce 1992 zcela vyloučena z turisticky nejfrekventovanější části CHKO MK - Pustého a Suchého ţlebu (www.punkevni-jeskyne.cz, 2007).

6. DĚLENÍ A VZNIK CYKLOTRAS

Komunikace pro cyklisty jsou všechny veřejně přístupné pozemní komunikace nebo její část, na kterých není zakázán provoz cyklistů.

Kam cyklista nesmí: dálnice, rychlostních silnice a rychlostních místních komunikací chodník, stezka pro chodce a pěších zóna (můţe být ale udělena výjimka) komunikace, na které je vjezd cyklistům zakázán dopravní značkou zakázán úsek, na kterém dopravní značka přikazuje pouţít jinou komunikaci

6.1. Dělení cyklotras

Komunikace pro cyklisty se dělí: a) podle správního zařazení silnice I. - III. třídy místní komunikace I. - IV. třídy veřejně přístupné účelové komunikace

b) podle orientačního značení cyklotrasy neznačené komunikace (všechny ostatní komunikace pro cyklisty) c) podle prostorového vedení cyklistů V obci: v hlavním dopravním prostoru (místní komunikace I. - III. třídy) v přidruţeném prostoru (součást místní komunikace MK I. - III. třídy) samostatné stezky (místní komunikace IV. třídy)

Mimo obec: na silnici (součást silnice I. - III. třídy)

mimo silnici (účelová komunikace) d) podle míry oddělení provozu oddělený provoz cyklistů společný provoz s ostatními vozidly společný provoz s chodci (Boháč, 2006)

6.2. Co je to cyklotrasa

Cyklistická trasa je trasa pro cyklisty označená orientačním dopravním značením. Z hlediska zákona o pozemních komunikacích cyklotrasa není druh komunikace - jde pouze o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty Takto označená komunikace pochopitelně musí být pro provoz cyklistů vhodná, coţ si můţe vyţádat další dopravně-organizační, popř. i stavební úpravy. Cyklotrasy jsou v systému Klubu českých turistů dále děleny do čtyř tříd a označovány jedno- aţ čtyřmístnými čísly (Boháč, 2006).

. Hlavní: I. třídy (jednociferná čísla) II. třídy (dvojciferná čísla) . Vedlejší: III. třídy (trojciferná čísla) . Doplňkové: IV. třídy (čtyřciferná čísla)

Za orientační značení pro cyklisty na cyklotrasách a cykloturistických trasách a zároveň koordinátorem cyklotras v České republice je Klub českých turistů. Při značení cyklotras či budování nových cyklostezek je největší zřetel brán na to, aby došlo k maximálnímu oddělení cyklistů od automobilové dopravy. Klub českých turistů však nezodpovídá za údrţbu cyklotras, pouze za jejich značení (www.mujicin.cz, 2005).

V CHKO bychom se měli chovat ukázněně a dodrţovat návštěvní řád.

6.3. Vznik cyklotras

Cyklotrasy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras mají svůj původ jiţ v minulosti, kdy vznikaly právě výše zmíněné místní a účelové komunikace. Páteřní cyklotrasou Moravského krasu je trasa procházející Pustým ţlebem, druhá nejvýznamnější je trasa Suchým ţlebem. Tyto dvě komunikace zde byly vybudovány v minulosti jako silnice spojující město Blansko se Sloupem a město Blansko s Ostrovem u Macochy. Zde byly vyznačeny první cyklotrasy v CHKO MK. V roce 1999 vznikl Spolek pro rozvoj venkova a Moravského krasu. Tento spolek si dal za úkol zajistit popis stavu stávajících tras a vymezit plány do budoucna týkající se rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím cykloturistiky a vznik nových cyklo a turistických tras tzv. zahušťování. Spolek oslovil projektanta jehoţ úkolem bylo navrhnout kudy nové trasy povedou, kde budou odpočinková místa v podobě posezení (lavičky) a dále informační cedule s mapami CHKO MK. Při plánování cyklotras bylo nejvíce přihlédnuto na atraktivitu území, zájmy uţivatelů cyklotras i samotných obcích, do kterých a kterými měly cyklotrasy procházet, náročnost (např. převýšení), nabídka sluţeb v okolí cyklotras (restaurační zařízení, muzea, památky aj.)

7. CYKLOTRASY

Na celém území Moravského krasu se nachází nepřeberné mnoţství cyklotras. Zde jsou popsány jen ty, které se nachází v hranicích severní části Moravského krasu. V mnoha případech jsou zde zmíněny jen nejdůleţitější úseky cyklotras do místa, kde se lze napojit na další cyklotrasy. V některých případech je jedna popisovaná cyklotrasa sloţena z více cyklotras, proto jsou cyklotrasy, dle mého značení, označeny jako Cyklotrasa č.1 aţ č. 8. Výraz oficiálně udává, pod jakým číslováním najdeme cyklotrasy v mapách. Pokud je u tohoto výrazu více cyklotras jako je tomu u cyklotrasy č. 3 jsou to cyklotrasy, po kterých je mnou vymezený úsek. Dále v jakém úseku jsou vymezeny, šipky udávají odkud kam jsou směřovány. V tomto směru je proveden i jejich popis.

7.1. Cyklotrasa č. 1

Úsek: Lom Arnoštov  Skalní mlýn Oficiálně: cyklotrasa č. 5 Délka: 3 km Převýšení : 31 m

Cyklotrasu začínáme u lomu Arnoštov v Blansku. je vedena po silnici III. třídy Punkevním údolím ke Skalnímu mlýnu. Po cestě míjíme rozlehlý areál Starohraběcí huti, prodejnu sladkovodních ryb a o pár metrů dál se dostáváme k Jakubovu jezeru, které leţí na hranici CHKO MK. Nachází se u něj penzion U Macochy. Celá cyklotrasa vede podél říčky Punkvy. Po zhruba 3 kilometrech příjemné nenáročné cesty po asfaltovém povrchu se dostaneme ke Skalnímu mlýnu. Odtud můţeme pokračovat k Punkevním jeskyním a do Pustého ţlebu či druhou trasou ke Kateřinské jeskyni v Suchém ţlebu.

Obrázek 1: PrtSc - cyklotrasa č. 1 – výřez mapy

Obrázek 2: PrtSc - cyklotras č. 1 – profil terénu

Obrázek 3: PrtSc - cyklotrasa č. 1 - itinerář

Obrázek 4: PrtSc - cyklotrasa č. 1 - statistika

Obrázek 5: Povrch cyklotrasy č. 1 autor: Petra Stenclová

7.2. Cyklotrasa č.2

Úsek: Krasovské údolí  Ostrov u Macochy  Sloup Oficiálně: cyklotrasa č. 507 Délka: 5.88 km Převýšení: 90 m

Cyklotrasa začíná na rozcestí Krasová – Balcarka na severovýchodní hranici CHKO MK. Od tohoto místa nás čeká klesání lesním údolíčkem po kamenitém povrchu. Tento úsek není nijak udrţovaný a výrazně se zde projevují svahové pochody. Dalším bodem na této trase je rozcestník, kde se č. 2 schází s cyklotrasou č. 4. Zde se napojuje na silnici II. třídy č. 373, po které pokračuje kolem Balcarky do obce Ostrov u Macochy. Jako všechny úseky silnice č. 373 je i v tomto povrch nově zbudován, takţe se můţeme připravit na příjemnou cestu po asfaltu bez výmolů. Kdyţ odbočíme u rybníka nahoru vlevo, po prudkém stoupání obcí se dostaneme ke hřbitovu. Zde se cyklotrasa napojuje na silnici III. třídy, která tvoří zkratku mezi obcemi Ostrov u Macochy a Sloupem. Podle místních obyvatel je ale vyuţívána

27 cyklisty jen minimálně, protoţe není v dobrém stavu a slouţí spíše jako účelová komunikace pro pracovníky JZD, kteří tudy jezdí na pole, mezi kterými se cesta prochází. Povrch tohoto úseku je značně poškozen erozí a je zde značné mnoţství děr s kolem rozdrolenými kusy. Cesta vede mezi poli a některé její úseky jsou znečištěny nánosy hlíny od zemědělskými stroji, které vyjíţdějí z polí. Poté se napojíme opět na silnici II. třídy a po ní klesáme k obci Sloup, kde cyklotrasa končí u hotelu Broušek. Zde se můţeme napojit na cyklotrasu procházející Pustým ţlebem, či pokračovat dál do Sloupu.

Obrázek 6: PrtSc - cyklotrasa č. 2 – výřez mapy

Obrázek 7: PrtSc - cyklotrasa č. 2 - profil terénu

Obrázek 8: PrtSc - cyklotrasa č. 2 – itinerář

Obrázek 9: PrtSc - cyklotrasa č. 2 – statistika

Obrázek 10: cyklotrasa č. 2 - současný stav cyklotrasy autor: Petra Stenclová

7.3. Cyklotrasa č. 3

Úsek: Sloup  Šošůvka  Holštejn  Ostrov u Macochy Oficiálně: cyklotrasa č. 7075, 7078, 5080 Délka: 6.91 km Převášení: 122 m

Pokud se chceme z obce Sloup dostat do Šošůvky, napojíme se naproti hotelu Stará škola na silnici III. třídy. Musíme se připravit na prudké stoupání. Přibliţně v polovině obce Šošůvky nás ukazatel navede na cyklotrasu vedoucí za obec kolem zemědělského druţstva. Jedeme po polní cestě, mezi lány zemědělsky obdělávané půdy lemované lesy. Pokračujeme po cestě, která se mírně svaţuje, a kdyţ sjedeme o pár metrů níţ, narazíme na dřevěný kříţek z roku 1973, u kterého je lavička a cyklisté si zde mohou odpočinout. Na tomto místě se nachází rozcestí. Značení cyklisty směřuje pokračovat dolů. Při průjezdu krajinou ukloněnou mírně z kopce se cyklisté mohou kochat pohledem na závrt U Trojičky, který se nachází vpravo. Na tomto úseku cyklotrasy můţeme udělat zastávku u studánky Na Troubkách, která je jen pár kroků od cyklotrasy. Jsou zde i informace o studánce a blízkém okolí. Po pár metrech se cyklotrasa svaţuje dolů lesem. Tento úsek je obzvláště nebezpečný. Nijak upravený ani udrţovaný. Musíme překonat velké balvany, které mohou být za vlhka kluzké. Doporučuji sesednout z kola a kochat se výhledem na Vaňousovy skály tzv. „Vaňousky“ a les, který lemuje cestu nad námi. Těm zdatnějším doporučuji průjezd s maximální opatrností. Kdyţ vyjedeme z lesa naskytne se nám pohled na domy v obci Holštejn, na jejichţ hranici se lesní cesta mění v asfaltovou. Ukazatele nás ihned směřují vpravo, kde před sebou vidíme úchvatný pohled na jeskyni Hladomorna, která dříve slouţil jako hradní vězení. Od tohoto okamţiku opět najíţdíme z asfaltové cesty na vyšlapanou cestu loukou před jeskyní. K jeskyni je dobrý přístup, můţeme k ní sjet i na kole. Budeme-li pokračovat po trase dále kolem jeskyně nahoru opět se dostaneme do svahu, kde doporučuji jet na co nejmenší převod a s opatrností. I zde jsou velké kameny, napadané větve a listí. Zde bohuţel cyklisté „ztrácí stopu“. Trasa se zde rozdvojuje a není jasné kudy se vydat. Pokud budeme pokračovat nahoru vyšlapaná cesta nás povede po úpatí svahu aţ na pole, kde ale končí. Pokud nad jeskyní odbočíte vlevo ukazatele vás navedou buď zpět nebo vpřed. V tom případě ale

30 cyklista musí svůj bicykl uchopit pevně do rukou a sejít kamenité schody dolů. Jen těţko se můţe přidrţovat zábradlí. Tento úsek povaţuji za nebezpečný a pro cyklisty jako zcela nevhodný a nesjízdný. Pokud ale chceme pokračovat v hranicích CHKO a napojit se na cyklotrasu č.5080, která vede kolem jeskyní Nová Rasovna, Piková dáma a Michalova jeskyně, nic jiného nám nezbývá. Za Novou Rasovnou se oddělíme od cyklotrasy č. 5080 a pokračujeme po červené do Ostrova u Macochy. Zajímavostí na této cyklotrase je farma dojných a kašmírských koz v Šošůvce, kde si můţeme zakoupit domácí mléčné výrobky. Tato farma je v jednom z rodinných domů stojící v řadě domů v bezprostřední blízkosti u silnice vedoucí obcí Šošůvka.

Obrázek 11: PrtSc - cyklotrasa č. 3 - výřez mapy

Obrázek 12: PrtSc - cyklotrasa č. 3 - profil terénu

Obrázek 13: PrtSc - cyklotrasa č. 3 - itinerář

Obrázek 14: PrtSc - cyklotrasa č. 3 - statistika

Obrázek 15: Závrt U Trojičky Autor: Petra Stenclová

Obrázek 16: Nebezpečný úsek u Holštejna Autor: Petra Stenclová

7.4. Cyklotrasa č. 4

Úsek: Krasová rozcestí  jeskyně Balcarka Oficiálně: cyklotrasa č. 5079 Délka: 1,47 km Převýšení: 50 m

Cyklotrasa začíná na severovýchodní hranici chráněné krajinné oblasti Moravský kras, kousek nad cyklotrasou č.2 a vede Krasovským údolím k jeskyni . cyklotrasa vede z Jedovnic před Kotvrdovice do Lipovce. Mezi Kotvrdovicemi a Lipovcem je vedena kolem hranice s CHKO kam zabíhá a lze se po ní dostat k jeskyni Balcarce, do Suchého ţlebu či k propasti Macocha. Na rozcestí pod lesem se na silnici II. třídy č. 373 napojuje na cyklotrasu 507. Je jen na nás, kterým směrem se vydáme. Tato cyklotrasa je dlouho pouhých 1,47 kilometrů. v průběhu jízdy nepotkáme ani ţádné přírodní atraktivit. Z tohoto faktu můţeme usuzovat, ţe cyklotrasa je místní komunikací, která vznikla v minulosti jako propojení okolních obcí a slouţila lidem z blízkých vesnic jako zkratka do větší obce Ostrov u Macochy či napojení se na silnici II. třídy 373. Posléze ji začali vyuţívat cyklisté, kteří jedou směrem od Lipovce a chtějí navštívit CHKO Moravský kras.

Obrázek 17: PrtSc - cyklotrasa č. 4 - výřez mapy

Obrázek 18: PrtSc - cyklotrasa č. 4 - profil terénu

Obrázek 19: PrtSc - cyklotrasa č. 4 - itinerář

Obrázek 20: PrtSc - cyklotrasa č. 4 - statistika

Obrázek 21: Povrch cyklotrasy č. 4 Autor: Petra Stenclová

7.5. Cyklotrasa č. 5

Úsek: Horní můstek  Ostrov u Macochy Oficiálně: cyklotrasa č. 5082 Délka: 2.1 km Převýšení: 20 m

Na cyklotrasu č.5082 se napojíme z komunikace III. třídy (příjezdové cesty, obr.č1), která se o pár metrů níţe napojuje na silnici II. třída č. 373 a vede k propasti Macocha. Na tuto cyklotrasu se můţeme napojit po pár metrech stoupání, které zahájíme, kdyţ vyjedeme ze Suchého ţlebu. Napojení na tuto cyklotrasu z jiţ zmíněné komunikace III. třídy je s pomocí mapy zřejmé. Bez ní ale můţeme jen stěţí odhadovat zdali se jedná o poţadovanou cyklotrasu. Značení není na první pohled zřejmé, , chybí také ukazatele poskytující informace kam cesta vede. Ty jsou aţ hlouběji od komunikace. Bohuţel při nich chybí číslo cyklotrasy. Pokud se touto trasou vydáme čeká nás relativně příjemná projíţďka po lesní cestě, kde ale musíme počítat ve vlhčím počasí s rozbahněnými úseky. Kdo nemá horské kolo, jen s těţí tento úsek za takových podmínek projede. Na konci lesa se před vámi otevře krajina s výhledem na lesy Drahanské vrchoviny. Cesta je příjemná porostlá zelení , na levé straně je lemována alejí nízkých stromů. Blíţe k obci Ostrov u Macochy se cesta stává více kamenitou. Poté co se blíţíme k obci můţeme pozorovat Jandourkovy závrty, které v zemědělsky obdělávané krajině vytváří zajímavé propady. V obci se napojíme na místní upravenou asfaltovou komunikaci a hned u tohoto napojení jsou ukazatele, které jasně udávají směr. Při průjezdu obcí cyklistu na první pohled zaujme stavení větrného mlýna holandského typu s bílými zdmi z vápence z roku 1865. V této obci se cyklisté mohou občerstvit v několika restauračních zařízeních, které jsou na náměstí obce, kde také mohou shlédnout mapu cyklotras v CHKO nebo vyuţít informací. Vše je dobře označeno a nepřehlédnutelné z cyklotrasy. V tomto místě cyklotrasa 5082 končí. Cyklisté si mohou vybrat zda chtějí pokračovat po trase č. 5 směrem k obci Sloup po místní komunikaci pro motorová vozidla III. třídy či se vydat na druhou stranu z kopce dolů, kde si mohou odpočnout u místního rybníka či se vydat směrem k Balcarově skále. Za ní lze pokračovat na Suchý ţleb či cyklotrasu č. 507 do Krasové nebo cyklotrasu č. 5079 na obec Senetářov.

Byť na cyklotrase nejsou ţádné geologické zajímavosti v podobě jeskyní, za kterými většina návštěvníků do Krasu zavítá, hodnotím ji z estetického hlediska jako nejkrásnější. Svojí přírodní rozmanitostí, nádherným výhledem. Cesta kolem stromové aleje a pohled na barevné domečky v obci Ostrov u Macochy před vámi je úchvatný. Dalším pozitivem je , ţe na obou koncích cyklotrasy jsou místa stojící za shlédnutí. Ať je to výhled do propasti Macocha na straně jedné s moţností občerstvení a odpočinku, či kulturní atraktivitou v podobě větrného mlýna na straně druhé.

Obrázek 22: PrtSc - cyklotrasa č. 5 - výřez mapy

Obrázek 23: PrtSc - cyklotrasa č. 5 - profil terénu

Obrázek 24: PrtSc - cyklotrasa č. 5 - itinerář

Obrázek 25: PrtSc - cyklotrasa č. 5 - statistika

Obrázek 26: Cyklotrasa 5082 - výhled na Ostrov u Macochy Autor: Petra Stenclová

7.6. Cyklotrasa č. 6

Úsek: Sloup  Petrovice Oficiálně: cyklotrasa č. 5085 Délka: 3.1 km Převýšení: 88 m

Tato cyklotrasa spojuje obec Petrovice se Sloupem a je vedena po silnici II. třídy. Na této cyklotrase se nevyskytují ţádné význačné přírodní ani kulturní atraktivity. Cyklotrasa vede po silnici II. třídy č. 377. Pokud pojedeme touto trasou musíme se připravit na 3 kilometry mírného stoupání, kdy převýšení je 88 metrů. Přesto je jízda po cyklotrasa velmi příjemná, povrch na silnici je kvalitní a při jízdě nás potěší skvostný rozhled na krajinu kolem nás.

Obrázek 27: PrtSc - Cyklotrasa č. 6 - výřez mapy

Obrázek 28: PrtSc - cyklotrasa č. 6 – profil terénu

Obrázek 29: PrtSc - cyklotrasa č. 6 - itinerář

Obrázek 30: PrtSc - cyklotrasa č. 6 - statistika

7.7. Cyklotrasa č. 7

Úsek: Skalní mlýn  Pustý žleb  Sloup Oficiálně: cyklotrasa č. 5/5 Délka: 8,35 km Převýšení: 136 m

Na cyklotrasu č. 5/5 se napojíme u obce Sloup naproti hotelu Broušek, u kterého se nachází jeden ze tří vchodů do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Na začátku cyklotrasy se mohou cyklisté zastavit u ohrady s ovcemi, která je v bezprostřední blízkosti cyklotrasy. Obzvláště děti tuto zastávku jistě uvítají. Ohrada není nijak hlídaná, takţe můţete ovečky krmit a udělat pěkná fota. Na začátku cyklotrasy se také nachází stojan s mapou a informacemi pro cyklisty. U obce Sloup je cyklotrasa opatřena závorou, motorová vozidla se nemohou na cyklotrasu dostat ani z druhé strany, takţe cyklisté mohou mít téměř 100 % jistotu, ţe na cyklotrase nepotkají auto či motorku. Slovo „téměř“ píši záměrně. Občas po této trase projíţdějí auta lesníků, proto by cyklisté měli být vţdy opatrní. Pokud zvolí svoji trasu ze Sloupu ke Skalnímu mlýnu, mohou se těšit na přibliţně 9 kilometrů klesání a jízdy téměř bez jakékoliv námahy. Zvláště v tomto případě musí být cyklisté obezřetní, aby nedošlo ke střetu s jiným cyklistou, pěšími či přistavěným autem údrţby. Pustý ţleb je opravdovým geologickým skvostem, největší mnoţství jeskyní je soustředěno právě podél této trasy. V horní části ţlebu jsou veřejnosti přístupné

Sloupsko – Šošůvské jeskyně s Kůlnou s nově vybudovanou cestou přímo k jeskyním. Zde se nachází i informace a mapka cyklotras a CHKO Moravského krasu. Ve střední části, která má ráz meandrujícího divokého kaňonu se nachází propast U Obrázku, která je známa jako zimoviště netopýrů, Novoroční jeskyně a Sedmnáctka, Vavřinecké paleoponory, jeskyně U Ţida, jeskyně U Jezevce a Vinsulka. Ve skalním amfiteátru Koňského spádu je jeskyně Řečiště a umělá štola do Amatérské jeskyně. V bezprostřední blízkosti se zde nachází jeskyně Čertova branka, dále je zde jeskyně Útulna a zřícenina hradu Blansek. Zde se také nachází veřejnosti přístupné Punkevní jeskyně, u kterých vyvěrá po velmi dlouhé podzemní cestě Amatérskou jeskyní říčka Punkva. Pro mnoho návštěvníku bude jistě atraktivní moţnost vyuţít lanovku, která se nachází u punkevních jeskyní a vyvést se k hornímu můstku, kde mohou nahlédnout do propasti Macocha, občerstvit se a popřípadě se napojit na cyklotrasu č. 5082 či sjet po pozemní komunikaci k Suchému ţlebu nebo ještě dále k Balcarově skále a k obci Ostrov u Macochy. V dolní části Ţlebu, která jiţ ztrácí meandrující charakter návštěvníci mohou nahlédnou do jeskyně Štajgrova díra. Na samém konci Ţlebu cyklisté mohou vyuţít občerstvení v hotelu a restauraci Skalní mlýn. V současné době je vybudovaná přístupová cesta Pod Salmovkou, která poskytuje jedinou moţnost dostat se z Pustého ţlebu k propasti Macocha. Druhý způsob je zaplatit poplatek a nechat se vyvézt lanovkou a vydat se k dolnímu a hornímu můstku nad propastí Macocha. Jsou vzdálené 1 km od Punkevních jeskyní a 2,5 km od Skalního mlýna. Na cyklotrase se nachází jedno odpočívadlo v podobě přístřešku a lavičky a lavička u jeskyně Čertova branka, také mnoho ukazatelů, kteří nás informují o tom, v jaké části ţlebu se právě nacházíme a jaké moţnosti máme, kdyţ se rozhodneme vydat po zeleně vyznačených turistických trasách, které se odklánějí na levou i pravou stranu ze ţlebu. V neposlední řadě cítím za důleţité zmínit, ţe kdyţ projíţdíme po této cyklotrase pociťujeme značný chlad. Přes vysoké svahy a hustý lesní porost se do údolí nedostane příliš slunečního svitu, proto se musíme připravit na značně chladné a vlhké klima ţlebu. Povrch cyklotrasy je ze stěrko-betonu a na mnoha místech je řada velkých děr, které podléhají další erozi pod kly cyklistů a rozdrolenou krajnicí. Vzhledem

41 k charakteru území se musíme připravit na spadané listí a větvě na cyklotrase, které sem padají ze svahů nad údolím. Přesto, ţe je tato trasa povaţována za páteřní, tudíţ nepropagovanější cyklotrasu vedoucí touto chráněnou krajinnou oblastí, nenabízí aţ tolik zajímavostí jako jiné cyklotrasy. Protoţe je cyklotrasa vedena po dně údolí nenaskýtá se nám rozhled do okolí, pouze na svahy tyčícími se nad našimi hlavami. Místy vykukuje skalní stěna vápenců, z mnoha jeskyní, které turističtí průvodci uvádějí se svých mapách je k zahlédnutí pouze zlomek. Pokud se rozhodneme jet po této trase například po zimě či větším dešti, musíme se připravit na značné znečištění cyklotrasy v podobě bahna, listí a větví. Coţ povaţuji jako milovník přírody za negativní. Na druhou stranu na obou koncích cyklotrasy jsou nejatraktivnější lokality Moravského krasu jak z hlediska krasových jevů, tak z hlediska lákadel v podobě restaurací, informačních středisek, pamětihodností apod. Ačkoliv se na této trase nachází mnoho přírodních atraktivit, při průjezdu na kole se můţeme pokochat jen malým mnoţstvím z nich. Nejlépe viditelné z cyklotrasy je jeskyně U Ţida a Čertova branka. Z cyklotrasy není bohuţel viditelná ani zřícenina hradu Blansek. V místě vstupu do Punkevních jeskyní a zároveň místě vývěru Punkvy nás čeká cesta po udrţované asfaltové komunikaci, která vede podél říčky Punkvy aţ ke Skalnímu mlýnu.

Obrázek 31: PrtSc - cyklotrasa č. 7 - výřez mapy

Obrázek 32: PrtSc - cyklotrasa č. 7 - profil terénu

Obrázek 33: PrtSc - cyklotrasa č. 7 - itinerář

Obrázek 34: PrtSc - cyklotrasa č. 7 - statistika

Obrázek 35: Povrch cyklotrasy č. 7 Autor: Petra Stenclová

Obrázek 36: nebezpečný úsek na cyklotrase č. 7 Autor: Petra Stenclová

7.8. Cyklotrasa č. 8

Úsek: Skalní mlýn  Suchý žleb  odbočka na Macochu Oficiálně: cyklotrasa č. 5 Délka: 3,45 km Převýšení: 94 m

Na cyklotrasu se napojíme z areálu Skalního mlýna po mostě přes říčku Punkvu. První zastávkou je vstup do Kateřinské jeskyně. Před ním je parkoviště, na které se ale nedostaneme autem, protoţe slouţí pouze pro vjezd s povolením, které poskytují pouze pro autokarové zájezdy. U vstupního areálu do jeskyně můţeme vyuţít toalety a také nám zde poskytnou některé informace o Moravského krasu. Cesta Suchým Ţlebem je stejně jako u Pustého ţlebu po relativně příjemném zpevněném povrchu, který v minulosti slouţila jako zúţená silnice ke Skalnímu mlýnu od odbočky na Macochu, Ostrova u Macochy či do Vilémovic. Od samého začátku jedeme do mírně ukloněného svahu kaňonovitého vzhledu, který postupně ztrácí svůj meandrující charakter směrem k odbočce na Macochu. Ţádné prudké stoupání nás ale nezaskočí. Cyklotrasa je vedena údolím a stejně jako v případě Pustého ţlebu nám příliš výhledů, které potěší naše oči na okolní překrásnou krajinu, nenaskytne. I zde je mnoho přírodních atraktivit, leč v porovnání s Pustým ţlebem nejsou tak početné. Také tady bývá zima a slunce mezi skalami prosvitne jen velmi zřídka. V některých úsecích cyklotrasy přetrvává led dlouho poté, co jinde uţ odtál. Mezi ty nejatraktivnější, díky své poloze u cyklotrasy, patří Čertův most a dále mnoho dalších. Také mnoho menších vstupů do jeskyněk, které ale někdy bývají sotva větší neţ 1 metr. Kravská díra, Novákova jeskyně, Jeskyně králova, Pohádková jeskyně, Koňská jáma. Všechny tyto jeskyně se nacházejí v Suchém ţlebu a jsou fascinující svými obrovskými vchody, do všech jeskyní se lze dostat, jsou bez zábran. Ve všech těchto jeskyních byla dříve krápníková výzdoba, kterou však vandalové zničili a v současnosti v nich neuvidíme nic zajímavého. Ve všech z nich nám hrozí nebezpečí a pokud se do nich rozhodneme přesto vydat musíme dbát maximální opatrnost. V suchém ţlebu se nachází veřejnosti oficiálně přístupná Kateřinská jeskyně. Povrch cyklotrasy je v porovnání s Pustým ţlebem v lepším stavu, nenachází se zde tolik erozních děr. Kdyţ vyjedeme na konci Suchého ţlebu u

46 odbočky k propasti Macocha máme na výběr dát se buď k hornímu můstku nad propastí, k cyklotrase číslo 5082 nebo na druhou stranu k Balcarce a dále k Ostrovu u Machochy a dále nebo před Balcarkou odbočit nahoru do Vilémovic po silnici II. třídy 373 do Vilémovic či na cyklotrasy č. 5079 nebo č.507.

Obrázek 37: PrtSc - cyklotrasa č. 8 - výřez mapy

Obrázek 38: PrtSc - cyklotrasa č. 8 - výřez mapy

Obrázek 39: PrtSc - cyklotrasa č. 8 - itinerář

Obrázek 40: PrtSc - cyklotrasa č. 8 - statistika

Obrázek 41: cyklotrasa č. 8 - Suchý žleb

8. HODNOCENÍ

Kdyţ se rozhodneme navštívit chráněnou krajinnou oblast Moravský kras, s největší pravděpodobností budeme chtít spatřit ty nejznámější místa této oblasti, kterými jsou zejména přírodní a kulturně-historické atraktivity. K tomuto účelu budeme vyuţívat cyklotrasy či turistické trasy, které lze také vyuţít pro jízdu na kole. My ale budeme vycházet z toho, co je pro cyklisty směrodatné a budeme se drţet pouze cyklotras. Přírodní atraktivity jsou takové, které tvoří nejvýznamnější předpoklad rozvoje cestovního ruchu v CHKO. Mezi přírodní atraktivity řadíme krasové jevy, jakými jsou údolí, závrty, plošiny, propasti, jeskyně vodní toky. Dále také flóru a faunu, kterou ale ve své práci nezmiňuji, a mnoho dalších. Chráněná území jako je Moravský kras patří mezi ty obzvláště hodnotné. Aby mohl své krásy nabídnout turistům, musí být zpřístupněny vhodnou formou, která s ohledem na zájmy ochrany přírody tyto turistické cíle umoţňuje shlédnout. Tyto poţadavky splňují především turistické a naučné stezky a cyklotrasy (Galvasová a kol., 2008). Přírodní atraktivity jsou mnohdy doplňovány kulturně-historickými atraktivitami, coţ dotváří celkový charakter území a kaţdý návštěvník si přijde na své. Jindy však tyto atraktivity dominují a zuţují se tak na zájem specifické skupiny návštěvníku. V CHKO Moravský kras převládají přírodní atraktivity a ty kulturně- historické jsou příjemným doplňkem a zpestřením. Kulturně-historické atraktivity můţeme rozdělit na: Kulturně-historické památky kam řadíme hrady, zámky, katedrály, kostely či památky technického směru jako jsou vodní stavby, rozhledny apod. Kulturní zařízení v podobě muzeí, galerií, výstav, knihoven, divadel apod. (Galvasová a kol., 2008).

Cyklisty vyhledávané oblasti jsou takové, kde se mohou kromě pohledu na výše zmíněné atraktivity, také občerstvit, zastavit a načerpat nové síly, rozšířit své znalosti, být dostatečně informován, vyuţít vybavení pro cyklisty, kde si můţe vybrat nejvhodnější povrch pro své kolo, těšit se na zajímavosti v cílech, do kterých míří aj. Zkrátka ty oblasti, kde se cítí být svým způsobem vítáni. Všechny tyto aspekty CHKO Mk cyklistům nabízí.

Díky své rozmanitosti si zde najde svůj šálek kávy opravdu kaţdý. A právě všechny tyto aspekty jsem zahrnula do vyhodnocení atraktivity jednotlivých cyklotras. Jako cyklisté budeme brát ohled na to, abychom měli svoje kolo neustále ve své blízkosti a pokud budeme chtít obdivovat krásy CHKO MK, budeme volit taková místa, která nám to umoţní. Dále s největší pravděpodobností budeme upřednostňovat místa, která se příliš neodchylují od cyklotrasy, na níţ se nacházíme. Velmi populárním způsobem zahájení výletu na kole po Moravském krasu je dopravit se autem do jedné z obcí nacházející se na území CHKO MK či v blízkosti jejich hranic např. Jedovnice, vyloţit kola z auta a odtud se vydat do CHKO MK po silnici II. či III. třídy a pak se napojit na lesní či polní cestu. Vzhledem k charakteru území, ve kterém bychom měli dodrţovat přísná pravidla, aby se zachovala rozmanitost přírody i pro další generace, není moţné na cyklotrasách najít stánky s občerstvením, toalety, informační střediska, parkoviště aj. Všechny tyto faktory se nacházejí v obcích, kterými cyklotrasy prochází. Vzhledem k faktu, ţe do jediné obce můţe proudit několik cyklotras rozhodla jsem se ve svém hodnocení udělat samostatné hodnocení obcí a samostatné hodnocení úseků cyklotras mezi obcemi, abych zabránila vypisování atraktivit na území obcí u několika cyklotras opakovaně. Výsledný počet bodů následně přičítám k bodování cyklotras. Na konec jsem vytvořila tabulku, ve které je uveden celkový počet přírodních atraktivit, architektonických památek, kulturních objektů aj. na cyklotrasách.

8.1. Hodnocení obcí

Vzhledem k tomu, ţe cyklotrasy vedou národními přírodními rezervacemi, ve kterých není moţné budovat nová stavení. Všechny architektonické památky a kulturní zařízení, restaurační a ubytovací zařízení, informační centra aj. se soustřeďují v obcích. Obce tvoří křiţovatky, a v některých se kříţí 3 i více cyklotras, které ve své práci hodnotím. Vytvořila jsem podrobný seznam atraktivit a zařízení, která se v jednotlivých obcích nachází a podle toho kde se nacházejí a jaký zájem o ně cyklisté projevují jsem jim přiřadila určitou hodnotu. Snaţila jsem se vypsat ta místa, která jsou pro cyklisty snadno viditelné a nějakým svým způsobem mohou přilákat jejich pozornost.

Pro objektivní hodnocení bylo nutné zjistit názory více lidí, nezávisle na sobě. Kdo jiný by mohl mít lepší přehled o tom, kde se v obci soustřeďuje největší mnoţství cyklistů a turistů neţ místní obyvatelé? Dotazovala jsem se tedy postupně ve všech obcích severní části CHKO MK na jejich názor. V kaţdé obci jsem oslovila 5 lidí a poloţila vţdy stejnou otázku „Na kterých místech v obci pozorujete největší koncentraci cyklistů?“ a dále jsem rozhovor rozvíjela, abych získala ty nejpřesnější informace o místech a dozvěděla se další zajímavosti o obci. Odpovědi obyvatel v jednotlivých obcích se v drtivé většině případů shodovaly. Navzájem se pouze doplňovali o vlastní poznatky a dojmy. Podle toho a spolu s jejich lokalizací v obcích jsem potom daná místa a zařízení ohodnotila příslušným počtem bodů, zaznamenala je do tabulek a sečetla jednotlivé hodnoty. Celkový počet bodů na konci kaţdé tabulky pak rozhoduje o tom, která obec je pro cyklisty nejvíce atraktivní.

U obcí hodnotím:

. přírodní atraktivity . architektonické objekty . kulturní zařízení . restaurační zařízení / občerstvení . infrastruktura . informační centra . zajímavosti . počet napojení na další cyklotrasy

5 bodů získala místa, která jsou, podle průzkumu mezi místními obyvateli, nejnavštěvovanější a registrují na nich největší koncentraci cyklistů. Většinou jsou to restaurace, přírodní atraktivity, kaple a zajímavosti, které se nachází na u cyklotrasy. 3 body mají místa, která jsou v bezprostřední blízkosti cyklotrasy, cyklisté u nich mohou zastavit např. kostely, či místa, která lákají cyklisty nějakou nabídkou občerstvení apod., muzea a výstavy, které povaţuji za příjemné zpestření na cyklotrase, netěší se ale takové pozornosti cyklistů jako místa hodnocená 5. body.

1 bod mají doplňující sluţby pro cyklisty jako jsou informační střediska, informační tabule, vybavenost pro cyklisty v podobě stojanů na kola, počet napojení na cyklotrasu v obci – kaţdá cyklotrasa 1 bod, parkoviště. Dále 1 bod získávají zajímavá místa, která se v obci vyskytují, neleţí však na cyklotrase, tím pádem nejsou patrné jako ty, které na nich leţí, a proto o ně cyklisté nejeví téměř ţádný zájem. Výjimku tvoří areál Skalního mlýna, který není obcí, ale je jedním z nejvýznamnějších míst v severní části CHKO odkud cyklisté začínají a kam směřují svoje cyklistické výpravy. Z toho důvodu jej hodnotím stejně jako obce. Do stejné kategorie řadím i areál Nad Macochou. V obou případech jsou navíc přítomny prvky, které jsou hodnoceny u obcí, jako jsou přírodní a kulturně-historické atraktivity, restaurace aj. a odkud je moţné napojit se na další cyklotrasy.

Tabulka 1: atraktivity aj. v Holštejně Obec: Holštejn Přírodní atraktivity: Jeskyně Holštejnská 1 Hladomorna 5 Stará Rasovna 1 Nová Rasovna 1 Skály Vaňousovy 3 Architektonické objekty: zřícenina Holštejn 5 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Hostinec Pod Hradem 5 Ubytovací zařízení Kemp Baldovec 5 Vybavenost 1 Informační centra 0 Počet napojení 3 Parkoviště 0 Zajímavosti 0 Celkový počet bodů: 30

Tabulka 2: Atraktivity aj. v Ostrově u Macochy Obec: Ostrov u Macochy Přírodní atraktivity: Jeskyně Balcarova 5 propast Ostrovská 1 rybník 3 Architektonické objekty: Kostel sv. Máří Magdalény 5 Větrný mlýn 3 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Hostinec V Podhájí 5 Hostinec U Němců 3 Ubytovací zařízení Penzion U Balcarky 3 Vybavenost 1 Informační centra 1 Počet napojení 6 Parkoviště 0 Zajímavosti Dětská léčebna se speleoterapií 1 Prodej místních produktů (kozí sýr, včelí med) 1 Celkový počet bodů: 38

Tabulka 3: Atraktivity aj. v Petrovicích Obec: Petrovice Přírodní atraktivity: 0 Architektonické objekty: Kostel sv. Petra a Pavla 3 Kaplička 1 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Kavárna U Sama 5 Restaurace U Hraběnky 5 Ubytovací zařízení Penzion U Hraběnky 3 Vybavenost 1 Informační centra 0 Počet napojení 1 Parkoviště 0 Zajímavosti 0 Celkový počet bodů: 19

Tabulka 4: Atraktivity aj. ve Sloupu Obec: Sloup Přírodní atraktivity: Jeskyně Sloupsko-šošůvské 5 Kůlna 5 Skály Hřebenáč 3 Evropa, Indice, Otec, matka a 5 syn Architektonické objekty: Kostel Pany Marie Bolestné 3 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Restaurace (hotel) Broušek 5 Restaurace (hotel) Stará škola 5 Ubytovací zařízení Rekreační středisko Čermák 1 Kemp Relaxa 1 Hotel Broušek 3 Hotel Stará škola 3 Vybavenost 1 Informační centra 1 Počet napojení 5 Parkoviště 1 Zajímavosti 0 Celkový počet bodů: 47

Tabulka 5: Atraktivity aj. v Šošůvce Obec: Šošůvka Přírodní atraktivity: Skály Helišova 1 Architektonické objekty: Kaple sv. Václava a sv. Anežky 5 České Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Restaurace U Žraloka 5 Hospůdka U Kulturáku 3 Ubytovací zařízení Turistická ubytovna 1 Vybavenost 1 Informační centra 0 Počet napojení 2 Parkoviště 0 Zajímavosti Rodinná farma kašmírských koz 1 Celkový počet bodů: 19

Tabulka 6: Atraktivity aj. ve Vilémovicích Obec: Vilémovice Přírodní atraktivity: Propadání Vilémské 3 rybník 3 Architektonické objekty: Kapke sv. Petra z Alkary 3 Kulturní zařízení speleomuzeum 5 Restaurační zařízení hostinec Na Návsi 5 Ubytovací zařízení

Vybavenost 1 Informační centra 0 Počet napojení 0 Parkoviště 0 Zajímavosti Půjčovna koloběžek 1 Prodej místních výrobků (ovčí sýry, včelí med) 1 Celkový počet bodů: 22

Tabulka 7: Atraktivity aj. ve Skalním mlýně Areál: Skalní mlýn Přírodní atraktivity: říčka Punkva 3 Architektonické objekty: Budova mlýna 3 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Restaurace Skalní mlýn 5 Rychlé občerstvení 5 Ubytovací zařízení Hotel Skalní mlýn 3 Vybavenost 1 Informační centra 1 Počet napojení 3 Parkoviště 1 Zajímavosti Turistický ekovláček 1 Půjčovna koloběžek 1 Celkový počet bodů: 27

Tabulka 8: Atraktivity aj. Nad Macochou Areál: Horní můstek Přírodní atraktivity: propast Macocha 5 Architektonické objekty: 0 Kulturní zařízení 0 Restaurační zařízení Restaurace Macocha 5 Rychlé občerstvení 5 Ubytovací zařízení Chata Macocha 3 Vybavenost 0 Informační centra 1 Počet napojení 1 Parkoviště 1 Zajímavosti Půjčovna koloběžek 1 Lanová dráha 1 Celkový počet bodů: 23

8.2. Hodnocení cyklotras

Při hodnocení atraktivit na samotných cyklotrasách jsem je hodnotila z pohledu cyklistů, projíţdějících kolem nich. Z vlastního pohledu s přihlédnutím na fakt, ţe jsem oděna v cyklistickém oděvu a obuvi, která není příliš pohodlná pro delší chození k turisticky atraktivním místům, dále na to, ţe chci mít své kolo neustále pod dohledem a kaţdých pár metrů nepřerušovat jízdu. Kdyţ jsem vedla rozhovory s cyklisty projíţdějících na cyklotrasách jednoznačně se shodli, ţe se na svých cestách po cyklotrasách jen neradi zastavují a to co není vidět z kola nehledají. Cyklističtí průvodci uvádějí řadu krasových útvarů, hlavně jeskyní nacházející se kolem cyklotras, ale jen zanedbatelné mnoţství z nich jde vidět tak, aby je cyklista mohl při jízdě zaznamenat. Cyklisté také uvádí fakt, ţe kdyţ uţ nějakou tu jeskyni zahlédnou je to úchvatný pohled, který je donutí alespoň přibrzdit. Potkáme ale i nadšence, kteří sesednou z kola, aby prozkoumali okolí jeskyně z blízka. Většina z nich se shodla na tom, ţe kdyţ jedou na kole, neláká je ani návštěva veřejnosti přístupných jeskyní. Ve většině případů jsou ale zastávkou, kde se občerství. Proto největší váhu v hodnocení získaly ty atraktivity, které jsou v bezprostřední blízkosti cyklotras a lze je spatřit za jízdy z kola. Je moţné se k nim dostat a prohlédnout si je s kolem po boku nebo alespoň s moţností si kolo odloţit , mít ho pod dohledem, a přesto si dobře prohlédnout dané místo. Méně bodů pak získaly jeskyně a další úkazy, které z kola můţeme vidět, ale jsou těţko přístupné i viditelné, a proto cyklista musí vyvíjet větší snahu, aby je zahlédnul, čímţ se přestává plně věnovat jízdě na kole a sledovat terén před sebou. To přináší pro cyklistu značné nebezpečí. Nejméně bodů pak získaly ta místa, která jsou zaznamenány v mapě, ale cyklista je nemá šanci zahlédnout anpokud by byla ta moţnost, znamenalo by to přestat se téměř úplně věnovat jízdě či vnímat cestu před sebou. Dále se na cyklotrasách vykytují kulturně-historické památky nejčastěji v podobě pomníků a kříţků. Ty však do svého hodnocení nezahrnují, protoţe pro většinu cyklistů nejsou nijak zajímavé. Nepovaţují za nutné se u nich zastavovat a věnovat jim pozornost, navíc je jen s velkými obtíţemi moţné dohledat informace o nich. Kulturně-historické atraktivity, které jsou pro cyklisty nějakým způsobem zajímavé jsou zahrnuty v hodnocení obcí, ve kterých se nacházejí.

Důleţitým kritériem pro výběr cyklotrasy je její povrch, v dnešní době, kdy je na trhu nepřeberné mnoţství druhů kol, vhodných na různé povrchy, bude jistě cyklista přihlíţet i k tomuto faktu. Všechny cyklotrasy by bylo moţné sjet na všech typech kol s výjimkou silničního, pokud by byl jejich povrch alespoň zčásti udrţován. Toto se ale v CHKO MK neděje. Hodnotím tedy cyklotrasy od nejkvalitnějšího povrchu, bez výmolů a děr, na kterých neleţí spadané listí a větve, a které nejsou znečištěny bahnem za vlhkých dnů. U cyklotras, na kterých se střídají různé typy povrchů provádím hodnocení tak, ţe přiřadím cyklotrase nejvyšší moţnou hodnotu dle povahy povrchu a za ty horší úseky na cyklotrase body odečítám. Přesto, ţe CHKO MK je téměř rovinou budeme podle naší fyzické zdatnosti brát na zřetel i náročnost cyklotrasy. V tomto případě je naším kritériem hodnocení převýšení. Je to však sporné, protoţe záleţí na tom, z jakého směru cyklista pojede. U kaţdé cyklotrasy na začátku uvádím z jakého směru kam je vedena a podle toho ji budu hodnotit. V tomto případě by bylo vhodné hodnotit i délku trasy, protoţe ale cyklotrasy jsou v této práci evidovány pouze v hranicích CHKO a zaznamenala jsem délku pouze z výchozího bodu leţícího v prostoru CHKO k jejím hranicím nebo naopak od hranice CHKO MK k určitému místa v ní, nebyl by tento údaj o délce cyklotrasy přesný, protoţe všechny cyklotrasy přesahují daleko za hranice CHKO MK, nezahrnuji ji do hodnocení.

Jestli je na cyklotrasách dostatek informačních tabulí, ukazatelů, rozcestníků a odpočívadel apod.? ANO! V celém areálu CHKO MK je dostatečné mnoţství ukazatelů, které nám jasně ukazují cestu kudy se vydat. Je zde i dostatek informačních tabulí s mapami CHKO MK a popisky jednotlivých zajímavých oblastí v okolí. Za to ne na všech cyklotrasách najdeme místo k posezení. Ku příkladu cyklotrasa č. 5085 nemá lavičky. Vzhledem k tomu, ţe ale patří k nejkratším hodnoceným cyklotrasám a vede do obcí či míst, které moţnosti odpočinku nabízejí, nehodnotila bych tento fakt jako zápor cyklotrasy. Navíc ihned za hranicemi CHKO MK se posezení můţe vyskytovat. Těm cyklotrasám, které ale odpočívadla poskytují přidávám za kaţdé 1 bod, jen přece to patří ke kladům cyklotrasy.

Do hodnocení cyklotras uvádím odkud kam a přes jak obce jsou vedeny a přičítám počet bodů, které tato obce (areály) získala v hodnocení obcí.

Přírodní atraktivity

5 – v bezprostřední blízkosti cyklotrasy, viditelné za jízdy 3 – viditelné za jízdy, nejsou však tak jasně znatelné jako místa s hodnocením 5. Cyklista musí na více hledat či místu věnovat větší pozornost 0 – cyklista podle mapy ví, ţe se tam atraktivita nachází, avšak nelze ji zahlédnout

Povrch

5 – upravená asfaltová cesta bez děr 3 – lesní polní cesta, jeţděná bez tendence zabahnění, pokryta zelení 1 – neupravená asfaltová cesta s děrami a poškozena erozí, tendence bahnitých úseků, nezpevněné kamenité povrchy

Náročnost 5 - cyklotrasy s převýšením od 0 – 50 m. 3 – cyklotrasy s převýšením od 50,1 – 94 m. 1 – cyklotrasy s převýšením od 94,1 – 136 m.

Mínusové body -1 – extrémně nebezpečné úseky pro jízdu na kole - 3 – chlad na cyklotrase. Ve ţlebech působením inverze ochlazení o několik stupňů - 3 – ţádný výhled - 5 – nesjízdné úseky

Jednotlivé atraktivity na cyklotrasách jsem zaznamenala do tabulek.

Tabulka 9: atraktivity aj. na cyklotrase č. 1 Cyklotrasa č.1: lom Arnoštov –> Skalní mlýn Přírodní atraktivity: Říčka Punkva 5 jezero Jakubovo 5 Kulturně-historické atraktivity: 0 Náročnost: 5 Povrch: 5 Odpočívadla: 0 Start / cíl: areál Skalní mlýn 22 Celkový počet bodů: 47

Tabulka 10: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 2 Cyklotrasa č. 2 : Krasovské údolí -> Ostrov u Macochy –> Sloup Přírodní atraktivity: 0 Kulturně-historické atraktivity: 0 Náročnost: 3 Povrch: 5 Úsek: 0,1 km -> 1 km -1 Úsek: 2,57 km -> 5,12 km -1 Odpočívadla: 0 Start / cíl: obec Ostrov u Macochy 38 obec Sloup 44 Celkový počet bodů: 91

Tabulka 11: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 3 Cyklotrasa č. 3: Sloup –> Šošůvka –> Holštejn –> Ostrov u Macochy Přírodní atraktivity: Závrt U Trojičky 3 Skála Vaňousovy 3 Studánka Na Troubkách 5 Kulturně – historické atraktivity: 0 Náročnost: 1 Povrch: 5 Úsek: 3,32 km – 3,38 km -1 Úsek: 3,86km – 4,28 km -1 Odpočívadla: 3 Start / cíl: obec Sloup 44 Šošůvka 19 Holštějn 30 Ostrov u Macochy 38 Mínusové body: Nesjízdný úsek na trase - 5 Celkový počet bodů: 147

Tabulka 12: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 4 Cyklotrasa č. 4: Krasová rozcestí –> jeskyně Balcarka Přírodní atraktivity: Jeskyně Balcarka 5 Kulturně – historické atraktivity: 0 Náročnost: 5 Povrch: 1 Odpočívadla: 0 Start / cíl: 0 Celkový počet bodů: 11

Tabulka 13: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 5 Cyklotrasa č. 5 : Nad Macochou –> Ostrov u Macochy Přírodní atraktivity: Stromová alej 1 Závrt Jandourkův 5 Kulturně – historické atraktivity: 0 Náročnost: 5 Povrch: 3 Odpočívadla: 0 Start / cíl: areál Nad Macochou 23 obec Ostrov u Macochy 38 Celkový počet bodů: 75

Tabulka 14: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 6 Cyklotrasa č. 6: Sloup -> Petrovice Přírodní atraktivity: 0 Kulturně – historické atraktivity: 0 Náročnost: 3 Povrch: 5 Odpočívadla: 0 Start / cíl: obec Sloup 44 obec Petrovice 13 Celkový počet bodů: 74

Tabulka 15: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 7 Cyklotrasa č. 7: Sloup -> Pustý žleb -> Skalní mlýn Přírodní atraktivity: Jeskyně U Žida 5 Čertova branka 5 Punkevní 5 Štajgrova díra 3 Skála Koňská spád 3 Říčka Punkva 3 Kulturně – historické atraktivity: Zřícenina Blansek 1 Náročnost: 1 Povrch: 1 Odpočívadla: 2 Start / cíl: obec Sloup 44 obec Skalní mlýn 22 Mínusové body: Chlad -3 Svahy zabraňují výhledu po krajině -3 Zajímavost: Lanová dráha 5 Ohrada s ovcemi 3 Celkový počet bodů: 105

Tabulka 16: Atraktivity aj. na cyklotrase č. 8 Cyklotrasa č. 8 : Skalní mlýn -> Suchý žleb -> odbočka na Macochu Přírodní atraktivity: Jeskyně Kateřinská 5 Čertův most 3 Kulturně – historické atraktivity: 0 Náročnost: 3 Povrch: 3 Odpočívadla: 0 Start / cíl: Skalní mlýn 22 Mínusové body: Chlad -3 Svahy zabraňují výhledu po krajině -3 Celkový počet bodů: 35

9. VYHODNOCENÍ

V hodnocení obcí se Sloup stal obcí s nejvyšším počtem bodů. Tento údaj je zcela na místě. Samozřejmě přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou, mnoho skal vyhledávaných horolezci, ale také nepřehlédnutelný kostel dominující náměstí a restaurační zařízení jako stvořené pro cyklisty, tvoří atraktivitu obce, která se právem pyšní titulem obec roku 2000. Cyklisté zde mohou vyuţít informační centra a všude je dostatek stojanů na kola. V neposlední řadě je důleţitý fakt, ţe Sloup je křiţovatkou mnoha cyklotras, které vedou na všechny světové strany. Hned za obcí Sloup se umístil Ostrov u Macochy. I v této obci je mnoho lákavých míst, které cyklisty potěší. Nejnavštěvovanějším je veřejnosti přístupná jeskyně Balcarka. Restaurační zařízení jsou dvě, ale v obou případech neposkytují tak lákavé nabídky jako restaurace v obci Sloup. Kdybychom zde chtěli strávit noc, můţeme vyuţít ubytování v jediném penzionu v obci, v penzionu U Balcarky. I tato obec tvoří křiţovatku mnoha dalších cyklotras. Třetí nejlepší hodnocení získala obec Holštejn. Kdyţ přijedeme na toto místo, máme pocit, ţe je cestovním ruchem a turisty téměř nedotčená. Samozřejmě je to dáno tím, ţe v obci se nenachází ţádná ze 4 veřejnosti přístupných jeskyní. Za to se zde ale nechází mnoţství jeskyní, které sice nejsou veřejnosti přístupné, nacházejí se ale blízko cyklotrasy, a proto je můţeme obdivovat alespoň zvenčí. Dále se zde nachází jedna ze dvou zřícenin severní části Moravského krasu, hrad Holštejn, v jehoţ bezprostřední blízkosti je cyklotrasa vedena. V obci se také nachází jedna, u cyklistů velmi oblíbená, hospůdka – Hostinec Pod Hradem. Skalní mlýn, Nad Macochou, přesto, ţe nejsou obcemi, jsou výraznými milníky na našich cestách Moravským krasem. V obou zde vše potřebné co bychom jako turisté mohli rádi uvítat. Jsou zde restaurační zařízení spojené s ubytovacím zařízením, stánek rychlého občerstvení, prodej suvenýrů, informační centra a ty nejţádanější přírodní atraktivity Moravského krasu v okolí. Obě místa jsou vybavena parkovišti, kde za celodenní stání zaplatíme 50,- Kč. Není se tedy čemu divit, ţe v hodnocení získali více bodů, neţ některé obce, ve kterých tolik sluţeb nenajdeme. Přesto, ţe obce Vilémovice a Šošůvka nás nenalákají na zástup přírodních atraktivit. Kaţdá z nich je zajímavá kulturně-historickými objekty a zajímavostmi, které v jiných obcích nenajdeme. Pro Šošůvku je typická farma kašmírských koz, kde si můţeme zakoupit tradiční mléčné výrobky a velkému zájmu se těší i místní

65 nově vybudovaná kaple. Ve Vilémovicích zase najdeme jediné speleomuzeum v této obci a nově zřízenou půjčovnu koloběţek. Nejméně bodů získala obec Petrovice, kde bohuţel nenajdeme přírodní ani ţádné jiné objekty pro cyklisty atraktivní. Cyklisté zde vyuţívají k občerstvení restauraci U Hraběnky, který je součástí penzionu. Obec se navíc nachází jen pár metrů od vyhlášeného Sloupu, který je lákavým cílem pro mnoho cyklistů.

Přehled bodů:

1. Obec Sloup – 47 bodů 2. Obec Ostrov u Macochy – 38 bodů 3. Obec Holštejn – 30 bodů 4. Areál Skalní mlýn – 27 bodů 5. Areál Nad Macochou – 23 bodů 6. Obec Vilémovice – 22 bodů 7. Obec Šošůvka – 19 bodů 8. Obec Petrovice – 19 bodů

V případě cyklotras po sečtení všech bodů byla nejvyšším číslem ohodnocena cyklotrasa č. 2. Kdyţ se ale podíváme na tabulku zjistíme, ţe příliš přírodních ani kulturně-historických atraktivit se na ní nenachází, ţe se na ní nacházejí úseky nebezpečné pro jízdu na kole a dokonce i jeden nesjízdný úsek, coţ pro cyklistu není příliš lákavé. Kdyţ jedeme ze Sloupu do Šošůvky musíme zdolat poměrně dlouhé a strmé stoupání. Na druhou stranu je cyklotrasa nejdelší ze všech hodnocených a prochází 4 obcemi, které jsou rozmístněny v poměrně malých vzdálenostech od sebe. S výjimkou obce Šošůvky jsou tyto obce nejbohatší na přírodní atraktivity. Ve sloupu a Ostrovu u Macochy jsou jeskyně oficiálně přístupné veřejnosti. v Šošůvce se nachází vyhlášená kozí farma. Jeskyně u Holštejna nejsou veřejnosti přístupné, za to jsou ale blízko cyklotrasy, takţe je můţeme obdivovat při naší cestě kolem nich a jeskyně Holštejnská se 2x ročně otevírá pro veřejnost. Na některých cyklotrasách se vyskytují jen atraktivity menšího významu a nijak turisticky lákavé jako je tomu u jeskyní nebo se dokonce nevyskytují ţádné přírodní ani kulturně-historické atraktivity, které by byly přístupné našim zrakům za jízdy po nich. Přesto získaly relativně vysoký počet bodů. Je tomu tak u cyklotrasy č.2, č.5 a

č.6. Tento fakt je dán dvěma faktory. Prvním z nich jsou významná místa či obce, z a do kterých cyklotrasy vedou a dále to stupeň náročnosti a kvalita povrchu. U některých cyklotras nastává i ten případ, ţe neprochází obcí. Jejich výchozím či cílovým bodem je pouze jedno atraktivní místo a to areál Skalního mlýna. jen s malým počtem přírodních atraktivit, za to po relativně kvalitním povrchu. To je případ cyklotras č. 1 a č. 8. Nejméně bodů získala cyklotrasa č.4, která sice má jako konečný cíl veřejnosti přístupnou jeskyni Balcaru, zde ale končí. Úsek od jejího vstupu do CHKO po jeskyni je po nekvalitním povrchu a na samotné cyklotrase se nenachází ţádné přírodní ani kulturně-historické atraktivity. Lokalita, kterou prochází také není ničím zajímavá, ve smyslu, ţe se kolem cyklotrasy nenachází ţádné přírodní ani kulturně- historické atraktivity, povrch je nekvalitní získala hodnocení nejniţší. Je tomu tak u cyklotrasy č. 4.

Přehled bodů: 1. Cyklotrasa č. 3 – 147 bodů 2. Cyklotrasa č. 7 – 105 bodů 3. Cyklotrasa č. 2 – 91 bodů 4. Cyklotrasa č. 5 – 75 bodů 5. Cyklotrasa č. 6. – 74 bodů 6. Cyklotrasa č. 1 – 47 bodů 7. Cyklotrasa č. 8 – 35 bodů 8. Cyklotrasa č. 4 – 11 bodů

Tabulka 17: celkový počet atraktivit aj. na cyklotrasách

Cyklotrasy Č. 1 Č.2 Č. 3 Č. 4 Č.5 Č. 6 Č. 7 Č. 8 Přírodní atraktivity 2 7 16 1 6 4 11 3 Architektonické objekty 1 3 5 x 2 3 3 1 Kulturní zařízení x x x x x x x x Restaurační zařízení 2 4 7 x 4 5 4 2 Ubytovací zařízení 1 5 7 x 2 5 5 1 Vybavenost pro cyklisty    x     Informační centrum 1 2 2 x 2 1 2 1 Počet napojení 3 10 15 2 7 5 7 3 Zajímavosti 2 2 3 x 4 x 4 2 Odpočívadla x x 3 x x x 2 x Parkoviště    x    

Přírodní atraktivity – jeskyně, propasti, závrty, propadání, studánky, stromová alej Architektonické objekty – kostely, kaple, kapličky, větrný mlýn, zřícenina Kulturní zařízení – muzea, výstavy Restaurační zařízení – restaurace, pohostinství, stánek rychlého občerstvení Ubytovací zařízení – hotel, penzion, chata, kemp Vybavenost pro cyklisty – stojany na kola Informační centrum – centru, kde obdrţíme všechny potřebné informace o CHKO Moravský kras a jeho okolí Počet napojení – počet cyklotras, po kterých se lze z obce vydat Zajímavosti – další zajímavé atraktivity, typické pro danou obec, jedinečná svou povahou. Kozí farma, prodej místních produktů, lanovka, ekovláček atd. Odpočívadla – místa na cyklotrasách, určená k odpočinku cyklistů a turistů na nich procházejících. Lavičky, lavečky s přístřeškem, často u informační tabule Parkoviště – speciálně vybudované místo, označené dopravní značkou, pro motorová vozidla, na kterém mohou turisté a cyklisté ponechat svá vozidla. S výjimkou Skalního mlýna a Horního můstku jsou bez poplatku.

Vysvětlivky: X – faktor cestovního ruchu se nevyskytuje - faktor cestovního ruchu se vyskytuje 1 – 16 – počet atraktivit a faktorů ovlivňující cestovní ruchu

10. DISKUSE

Při zpracování této práce bylo stěţejní seznámit se s cyklotrasami. Bylo nutné sepsat podrobný soupis všech atraktivit a zařízení, které se na nich nacházejí, avšak bylo nutné vybrat pouze ty, které jsou pro cyklistu zajímavé. A právě v okamţiku, kdy jsem se snaţila načerpat co nejvíce informací v odborné literatuře, narazila jsem na problém. Zjistila jsem, ţe na toto téma není příliš knih zpracováno. Z knih jsem tedy mohla čerpat jen informace o charakteristice Moravského krasu z hlediska geologie a hydrologie. Údaje o atraktivitách, zařízeních a zajímavostech v okolí jsem ale musela vyhledávat na internetu, v turistických průvodcích a dále je získávat vlastními poznatky, které jsem nabírala během zpracování této práce. Jako nejatraktivnější cyklotrasou z osmi hodnocených vychází cyklotrasa č. 3, kterou zahájíme v obci Sloup, přes Šošůvku, Holštejn, do Ostrova u Macochy. Přesto však můţe být toto hodnocení sporné. Řada z vás, kteří pročítáte tuto práci a cyklotrasy osobně znáte nebo vy, které tato práce motivovala vydat se do chráněné krajinné oblasti poprvé, můţete s mým hodnocením nesouhlasit. Pocity, které proţíváme na cyklotrasách se liší u kaţdého z nás. Na konec pro Vás nemusí být aţ tak důleţité kolik přírodních atraktivit se na cyklotrasách nachází, a pro jiného zase není důleţitý fakt, kolik restaurací na něj čeká aţ dojede do cíle. V kaţdém ohledu by cyklotrasy v CHKO mohly být o něco více atraktivnější pro jejich uţivatele na druhou stranu je otázka je jakou daň by musela unikátní přírodní oblast zaplatit, aby vyhověla zástupu cyklistů, kteří se dovolávají o zkvalitnění úrovně cyklotras v severní části CHKO Moravský kras. Vzhledem k tomu, ţe tato oblast podléhá zákonům o ochraně přírody lze čekat, ţe nových lákadel pro cyklisty se dočkáme spíše v obcích neţ na úsecích cyklotras mezi nimi. Toto téma je hodně diskutabilní. Přesto, ţe jsem provedla hodnocení objektivně, nemusí kaţdý s mými výsledky souhlasit. Jedno je však jisté a to fakt, ţe všechny cyklotrasy v CHKO MK jsou nějakým způsobem zajímavé a mají své kouzlo. I ty, které nejsou hlavními tepnami procházející oblastí, které jsou všude propagované a známé, v nás mohou zanechat úchvatný dojem z jízdy a budeme se na ně rádi vracet.

11. ZÁVĚR

S rozvojem cykloturistiky v 90. letech, kdy se tento sport stával stále populárnějším způsobem trávení volného času, začalo vznikat i mnoho nových cyklotras a cyklostezek. Byly nástrojem pro rozvoj cestovního ruchu mnoha obcí. Cyklotrasy, cyklostezky a turistické trasy byly značeny a zbudovány kolem přírodních a historických atraktivit a lokalit, které jsou pro turisty nějakým způsobem zajímavé a lákavé. Avšak turisticky atraktivnější lokalita bude ta, kde se cyklisté mohou také občerstvit, odpočinout si, získat zajímavé informace jak o dané lokalitě a atraktivitách v ní, tak i o blízkém okolí. V první části jsem se zabývala charakteristikou a popisem severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras ve vztahu k cykloturistice. Jsou zde popsány jednotlivé krasové jevy, s jimiţ se cyklista setkává nejen při pročítání cykloturistických map a průvodců. Dále seznamuje čtenáře s obcemi, kterými cyklotrasy procházejí a mohou si díky tomu udělat představu o tom, jaké atraktivity mohou v obci spatřit a jaká zařízení navštívit a vyuţít. A také stručně popisuje po jakých komunikacích jsou cyklotrasy vedeny, jak jsou tyto komunikace děleny, po jakých komunikacích se cyklisté nemohou pohybovat, co to vlastně cyklotrasy jsou a jaká je historie vzniku cyklotras v CHKO MK. Druhá část se zabývá popisem a hodnocením osmi cyklotras, které se nacházejí v severní části Moravského krasu. Hlavním cílem bylo provést podrobnou analýzu cyklotras a vzájemně je mezi sebou porovnat. Jsou zde hodnoceny přírodní, historické, kulturní atraktivity, dále restaurační zařízení, ubytovací zařízení, vybavenost pro cyklisty v podobě stojanů na kola, odpočívadel a informační sluţby, náročnost trasy a jejich povrch. Všechny tyto faktory lákají cyklisty do této oblasti a povaţuji je za stěţejní. Pro přehlednější hodnocení je zde odděleno hodnocení obcí, které jsou cyklotrasami křiţovány a hodnocení úseků cyklotras mezi nimi. Všechny údaje jsou zaznamenány v tabulkách, takţe si čtenář můţe udělat jasný přehled o tom, kde se vyskytují jednotlivé atraktivity, a také jaké zařízení můţe kde vyuţít. Tato práce můţe slouţit jako zdroj informací o severní části Moravského krasu především cyklistům, ale také turistům, rodinám s dětmi, učitelům základních škol jako inspirace na výlet a také všem těm lidem, kteří mají rádi relaxaci a aktivní odpočinek spojený s poznáváním krás Moravského krasu.

12. RESUMÉ

V charakteristice chráněné krajinné oblasti Moravský kras ve vztahu k cykloturistice popisuji krasové jevy, se kterými se cyklisté v CHKO MK setkávají. Popisuji hydrologické poměry oblasti, významné jeskyně a obce na území severní části CHKO MK. Další část práce je věnována dělení a vzniku samotných cyklotras, dále zejména jejich popisu a hodnocení atraktivit, zařízení aj., které ovlivňují jejich váhu v cestovním ruchu.

Summary In characteristic of conesrvation area Moravian Karst in relation to cycletourism. I describe karst phenomenons, which cyclists meet up with. I describe hydrological conditions of area and signifiant caves and villages in territory of conesrvation area Moravian Karst.

Next part is dedicated to distinguishing and delineation of origin of cycleways themself, then mainly to thein description and evaluation of attractivenesses, infrastructure and other facts, which affects thein value in tourism.

13. SEZNAM LITERATURY

BALÁK, I., FRANC, D., KOVAŘÍK, M. a kol. Průvodce naučnou stezkou Macocha – stezkou Jana Šmardy. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

BALÁK, I., KOTOUČ, L., ŠTEFKA, L., Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. 2010. ISBN: 80-239-3983-1

BOHÁČ, Š., Cyklotrasy a cyklostezky – terminologie. 2006

CSEFAY, D. Možnosti cykloturistiky v chráněné krajinné oblasti Moravský Kras – jižní část : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2005

DÖMÉNY, P. Možnosti cykloturistiky v CHKO Moravský kras : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2007. 99 s.

DAVID P., SOUKUP, V. Brno a okolí. 192 s. ISBN: 12-13-32611-7

GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J. a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1

HROMAS, J. a kol. Jeskyně – Chráněná území ČR XIV. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha a EkoCentrum Brno. 2009. 601 s. ISBN: 978-80-87051- 17-7

MORAVSKÝ KRAS - PUNKEVNÍ JESKYNĚ. Informační zpravodaj - region Broumovsko, 01/2001. s 3.

KLUMPAR, V. Turistický průvodce Rother. Okolí Brna a Moravský kras. Praha : f&b. 2002. 160 s.

MACKOVČIN, P. Brněnsko : chráněná území ČR. Vyd. 1. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny, 2007. 932 s. ISBN 978-8086-064-66-6

MUSIL, R. a kol. Moravský kras: labyrinty poznání. Adamov : Jaromír Bliţňák, GEO program, 1993. 336 s.

PŘIBYL, J. Využití jeskyní Moravského krasu pro speleoklimatickou léčbu. Brno : Geografický ústav ČSAV Brno, 1980. 88 s.

Velká cykloturistická mapa 1 : 60 000. Okolí Brna a Moravský kras. Vizovice : SHOCart, spol. s.r.o. 2011. ISBN: 978-80-7224-548-2

Turistická mapa 1 : 50 000. Okolí Brna a Moravský kras. 1. vyd. Praha : Kartografie PRAHA, a. s. 2010. ISBN: 978-80-7393-013-4

Internetové stránky

1. www.camprelaxa.cz – levné ubytování v Moravském krasu 2. www.cavemk.cz – Správa CHKO Moravský kras 3. www.holstejn.eu – Holštejn v Moravském krasu 4. www.chatamacocha.cz – ubytování a restaurace na propastí Macocha 5. www.jizni-morava.cz – centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava 6. www.kras.unas.cz – stránky cestovale Toma 7. www.mistopisy.cz – místopisný průvodce po České republice 8. www.moravskykras.ochranaprirody.cz – agentura ochrany přírody a krajiny ČR 9. www.mujicin.cz – oficiální stránky městského úřadu 10. www.ostrovumacochy.cz – oficiální web obce 11. www.oupetrovice.cz – oficiální stránky obce 12. www.priroda.cz – příroda, ekologie, ţivot 13. www.punkevní-jeskyne.cz – Punkevní jeskyně, Macocha 14. www.sedlakkozy.cz – farma dojných a kašmírských koz 15. www.sloup.info – Vesnice roku 2000

16. www.staraskola.cz – hotel Stará škola 17. www.turistika.cz – pro větší záţitek z cest i výletu