CROWDFUNDING V KONTEXTU VEŘEJNÝCH STATKŮ Crowdfunding in the Context of Public Goods

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

CROWDFUNDING V KONTEXTU VEŘEJNÝCH STATKŮ Crowdfunding in the context of public goods

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. Vojtěch KUNA Adam PAŠTÉKA

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Adam Paštéka Název bakalářské práce: Crowdfunding v contextu veřejných statků Název práce v angličtině: Crowdfunding in the context of public goods Katedra: Veřejné ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vojtěch Kuna Rok obhajoby: 2015

Anotace Cílem práce je popsat novou formu financování projektů - crowdfunding - a možnosti jejího využití v oblasti veřejných (případně veřejně poskytovaných) statků. Práce popisuje základní charakteristiky a definice crowdfundingu a jeho historický vývoj. V první části práce je dělení a vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy crowdfundingových kampaní pomocí rešerše zahraničních studií. Dále jsou představeny výhody a nevýhody, rizika spojená s crowdfundingem a motivace jednotlivých účastníků financování. Druhá polovina práce se zabývá největšími světovými crowdfundingovými platformami, jejich historií, vybranými projekty, podmínkách pro tvorbu projektu a porovnává jejich výsledky s Českými alternativami. Annotation The goal of the thesis is to describe new form of project financing – crowdfunding – and its possibilities to use to finance public (or publicly provided) goods. Thesis describes the basic characteristics and definition of crowdfunding and its historical development. The first part of the paper is division and explanation of the differences between the various types of crowdfunding campaigns using research of foreign studies. Second it present advantages and disadvantages, risks associated with crowdfunding and motivation of each financing participant. The second half of thesis is focused on world’s largest crowdfunding platforms, their history, selected projects, the conditions for creation of the project and compare their results with Czech alternatives. Klíčová slova crowdfunding, crowdsoursing, veřejné statky, porovnání, financování, platformy Keywords Crowdfunding, crowdsoursing, public goods, comparison, financing, platforms

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Crowdfunding v kontextu veřejných statků, vypracoval samostatně pod vedením Ing. Vojtěcha Kuny a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 23. dubna 2015

vlastnoruční podpis autora

OBSAH ÚVOD ...... 9 1 HISTORIE TERMÍNU CROWDFUNDING ...... 11 1.1 Původ ...... 11 1.2 Vznik ...... 11 2 DEFINICE ...... 12 3 TIPY CROWDFUNDINGOVÝCH KAMPANÍ ...... 14 3.1 Reward-based crowdfunding (komunitní financování na bázi odměn) ...... 14 3.1.1 Kickstarter ...... 14 3.2 Debt-based crowdfunding (komunitní financování na bázi půjček) ...... 15 3.2.1 Prosper, LendingClub ...... 15 3.3 Donation-based crowdfunding (komunitní financování na bázi darů) ...... 15 4 RODĚLENÍ CROWDFUNDINGOVÝCH KAMPANÍ ...... 16 5 MOTIVACE ...... 17 5.1 Motivace tvůrců projektu ...... 17 5.1.1 Levnější kapitál ...... 17 5.1.2 Více informací ...... 18 5.2 Motivace přispěvatelů (investorů) ...... 18 5.3 Motivace crowdfundingových platforem ...... 19 6 NEVÝHODY A RIZIKA ...... 20 6.1 Nevýhody a rizika pro tvůrce ...... 20 6.2 Nevýhody a rizika pro přispěvatele ...... 21 7 VEŘEJNÉ STATKY ...... 22 7.1 Definice ...... 22 7.2 Problémy veřejných statků ...... 22 8 CROWDFUNDINGOVÉ PLATFORMY ...... 23 8.1 Velká Británie ...... 23 8.1.1 Crowdcube ...... 23 8.1.2 Spacehive ...... 24 8.2 Spojené státy americké (USA) ...... 28 8.2.1 Kickstarter ...... 28 8.2.2 Největší projekty ...... 31 9 CROWDFUNDING V ČESKÉ REPIUBLICE ...... 33 9.1 Platfromy ...... 33 9.1.1 Darujme ...... 33 9.1.2 Hithit ...... 34 9.1.3 Startovač ...... 35 9.2 Právní prostředí ...... 36

10 SROVNÁNÍ ČESKÝCH A ZAHRANIČNÍCH CROWDFUNDINGOVÝCH PLATFOREM A PROJEKTŮ ...... 37 10.2 Porovnání obecných statistik ...... 39 ZÁVĚR ...... 42 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 43 SEZNAM TABULEK ...... 47 SEZNAM SCHÉMAT ...... 47 SEZNAM GRAFŮ ...... 47

ÚVOD

Bakalářská práce se pokusí představit nový fenomén – crowdfunding (česky komunitní financování), jehož obliba roste nejen v zahraničí, ale i v České republice. I když byl pojem crowdfunding poprvé použit v roce 2006, jeho princip je znám už od 19. století, kdy pomohl například s financováním podstavce pro sochu Svobody. S crowdfundingem se setkáváme čím dál častěji i v běžném životě, kde pomáhá tvůrcům získat potřebné finance pro jejich komerční a častěji také nekomerční projekty, které by jinak nemohly vzniknout. Situaci okolo crowdfundingu popisuje takřka výhradně zahraniční odborná literatura, na kterou práce naváže.

Práce představí historii a vznik pojmu crowdfunding, definici a zároveň jeho druhy a dělení (reward, debt a donation-based). Dalším tématem je motivace jednotlivých účastníků (tvůrců, uživatelů a platforem) komunitního financování a proč zrovna oni by jej měli využívat. S tím jsou samozřejmě spojené také u určité nevýhody a rizika. Následující kapitola je zaměřená na definici veřejných statků a jejich omezení. Práce se také zabývá možnostmi využití crowdfundingu při financování veřejných a veřejně poskytovaných statků. Využije k tomu zejména statistiky předních crowdfundingových platforem a přiblíží několik jejich vybraných projektů.

Praktickou část práce tvoří představení hlavních světových crowdfundingových platforem (Kickstarter (US), Crowdcube (UK), Spacehive (UK)), jejich vybraných projektů se zaměřením na veřejnou sféru a nejvýznamnějších projektů celkově. Při jejich popisu a zařazení jsou využity informace z teoretické části práce.

Předposlední kapitola je zaměřena na crowdfunding v České republice. Jak na jeho historii, tak i na představení hlavních platforem a jejich projektů a legislativy upravující jeho fungování. Práce se zaměří na servery Hithit, Darujme a Startovač. V poslední části je uvedena komparace nastavení a několika základních parametrů crowdfundingových platforem v ČR a v zahraničí. Práci zakončuje srovnání jednotlivých výsledků platforem, kterých za dobu svého působení dosáhly.

1 HISTORIE TERMÍNU CROWDFUNDING 1.1 Původ Pojem crowdfunding (česky komunitní financování) vychází z obecnějšího crowdsoursingu, který využívá komunitu více či méně anonymních lidí k získávání nápadů, zpětné vazby či řešení specifických úkolů. Termín Crowdsoursing byl poprvé použit v roce 2006 Jeffem Howe a Markem Robinsonem v internetovém magazínu WIRED (2006), avšak historie crowdsoursování sahá až do osmnáctého století, kdy bylo použito při snaze nalézt nejlepší metodu pro výpočet zeměpisné délky zaoceánských lodí (Mack, 2012). Mezi další významné využití crowsoursingu patří také tvorba Oxfordského slovníku angličtiny, při které tvůrci dostali od veřejnosti přes šest milionů příspěvků (Holden, 2013).

1.2 Vznik Za jeden z prvních a největších projektů komunitního financování se dá považovat stavba podstavce pro sochu Svobody v americkém New Yorku (BBC, 2013), při níž bylo vybráno celkem přes 101 tisíc dolarů od 160 tisíc dárců a podařilo se tak zafinancovat finální část projektu. Samotný princip crowdfundingu však přitáhl pozornost veřejnosti až v roce 2003 (Freedman, 2014) vznikem společnosti ArtistShare, která umožňovala muzikantům získávat finanční prostředky na budoucí tvorbu přímo od fanoušků. ArtistShare také nabízel odstupňované odměny dle výše příspěvku – od 9,95 dolaru až po 10 000 dolarů, kde nejštědřejší přispěvatelé byli uvedení přímo v bookletu.

Díky úspěchu ArtiSthare začaly vznikat nové crowdfundingové platformy jako Indiegogo (2008) a Kickstarter (2009). Tyto internetové servery umožnily financování nejen umění (např. hudby, filmu, fotografie), ale otevřely dveře i sociálním projektům jako zvířecí útulky, vzdělání, střediska pro lidi bez domova atd. a také vzniku nových firem úzce zaměřených na specifický produkt nebo cílovou skupinu.

2 DEFINICE „Crowdfunding je získávání finančních prostředků za pomoci internetu a to buď ve formě darů (bez odměny), nebo výměnou za produkt nebo hlasovací práva s cílem podpořit specificky zaměřené projekty" (Belleflame, 2014). Cílem crowdfundingu je tedy zajištění finančních prostředků k dosažení určitého výsledku. Pomocí internetových přispěvatelů je tak možno získat finance na projekty, které by jinak neměly naději na úspěch. Velké množství malých příspěvků tak dokáže úplně anebo alespoň částečně zajistit vznik jinak nezajímavého neziskového projektu.

Schéma 1 představuje rozdělení a koloběh základních procesů při crowdfundingu, kdy projekt hledající finanční prostředky osloví potencionální přispěvatelé, kteří pakliže shledají projekt dostatečně zajímavým, přispějí částkou dle svých možností.

Schéma 1: Základní procesy při komunitním financování (přeloženo)

Pramen: HEMER, Joachim. A snapshot on crowdfunding. Working papers firms and region [online]. 2011, s. 44 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10419/52302

Schéma 2: Komunitní financování při využití crowdfundingové platformy jako prostředníka (přeloženo)

Pramen: HEMER, Joachim. A snapshot on crowdfunding. Working papers firms and region [online]. 2011, s. 44 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10419/52302

Schéma 2 popisuje procesy při financování projektů s využitím prostředníků, takzvaných crowdfundingových platforem, kdy projekty využívají služeb prostředníků k výběru a správě finančních prostředků a uživatelé tyto platformy využívají díky určitému stupni spolehlivosti a zabezpečení. Platformy také slouží jako komunikační kanály mezi oběma stranami.

3 TIPY CROWDFUNDINGOVÝCH KAMPANÍ 3.1 Reward-based crowdfunding (komunitní financování na bázi odměn) Financování projektů pracuje na bázi odměn a stanovení si minimální částky, při které bude projekt úspěšný. Odměny jsou většinou odstupňované dle výše příspěvku, který může začínat na několika dolarech, za které dostane přispěvovatel přístup k vnitřním informacím jako například časový rozpis a předběžné datum plnění, až k několika tisícům dolarů, které mohou otevřít přístup k samotnému návrhu a testování a zároveň speciální edici výsledného produktu. Když tvůrce získá do určitého data prostředky, o které žádal, jsou finance převedeny na jeho účet. V případě nedosažení minimální částky jsou finanční prostředky vráceny přispěvovatelům (Freedman, 2015).

3.1.1 Kickstarter Kickstarter jakožto jeden největších crowdfundingových webů přispěl od září 2009 k úspěšnému financování 82 405 projektů, při nichž vybral 1 645 760 009 dolarů. Tuto částku tvoří příspěvky od 8 346 323 přispěvovatelů (takzvaných backerů). Tedy průměrně více než sto přispěvovatelů na jeden úspěšný projekt při průměrné částce 170 dolarů na osobu (Kickstarter, 2015).

Kickstarter si účtuje 5% z vybrané částky u úspěšných projektů. Jen necelých 40% projektů je úspěšných.

Tabulka 1: Statistiky serveru Kickstarter ke dni 11. 4. 2015

Počet Celkové Využité Nevyužité Aktuální Probíhající Úspěšnost projektů finance finance finance projekty1 projekty 222 222 1,65mld $ 1,42mld $ 0,19mld $ 0,03mld $ 8 093 39,48% Pramen: Stats. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/stats

1 Vybraná částka na stále aktivní kampaně 14

3.2 Debt-based crowdfunding (komunitní financování na bázi půjček) Debt-based crowfunding (nebo také Peer-to-Peer Lending) (Gerber, 2012) operuje na bázi mikro půjček,kdy se pomocí crowdfundingu sbírá kapitál, který se následně půjčuje ověřeným vypůjčovatelům za stanovený úrok. Výše úroku bývá většinou pod úrovní bankovního sektoru, díky automatizovaným systémům a menší byrokracii. Zprostředkovatelské servery si účtují procentuální poplatky od věřitele a pevně stanovený poplatek od dlužníka. Nevýhodou těchto půjček je nekrytí zástavou a je zde riziko nesplácení, proto je nutné si zájemce o půjčku prověřit, schválených půjček je tak jen okolo deseti procent (LendingClub, 2015). Po schválení je každému vypůjčovateli přiděleno rizikové kreditní skóre, které určuje výši úroku. Debt-based crowdfunding je také výrazně komplikovanější než Reward-based crowdfunding a k jeho využití ze strany investora je zapotřebí vyznat se v podstatně komplexnějším systému, kde se půjčuje jednotlivcům nebo se investuje do celých balíků půjček. Investorem, však může být kdokoliv bez bankovní licence (Freedman, 2014). V roce 2009 se kvůli finanční krizi skokově zvýšila obliba těchto serverů a přitáhla pozornost velkých investorů jako například Google, který investoval 125milionu dolaru do LendingClubu (Merced, 2013).

3.2.1 Prosper, LendingClub Prosper a LendingClub jsou největší servery ve Spojených státech Amerických zaměřené na Peer-to-Peer lending. LendingClub založen v roce 2006 celkem zprostředkoval 595 tisíc půjček v celkové výši 7 620 367 965 dolarů, tedy jedna půjčka byla průměrně 12 tisíc dolarů. Většina byla použita k refinancování stávajících závazků a splacení dluhu na kreditních kartách. Jen 22% půjček byla použita na jiné účely jako renovace obydlí a lékařské zákroky. Úroková míra se pohybovala mezi jednotkami procent u krátkodobých a desítkami procent u dlouhodobých půjček (LendingClub, 2015).

3.3 Donation-based crowdfunding (komunitní financování na bázi darů) Donation-based crowdfunding se nejvíce podobá sbírkám charitativních organizací, jen se zaměřením na jedince a menší organizace. Tvůrce tak žádá o příspěvky pomocí internetových serverů (například GoFundMe), bez jakýchkoliv odměn a minimální vybrané částky jako v případě reward-based crowdfundingu. Poplatky se pohybují okolo sedmi procent z vybrané částky a kampaň není časově omezena (GoFundMe, 2015).

4 RODĚLENÍ CROWDFUNDINGOVÝCH KAMPANÍ Hemer (2011) rozdělil crowdfundingové projekty do několika skupin, dle kritérií jako původ a komerčnost, podle kterých se dá určit cíl a zaměření projektu. 4.1 Dle komerčnosti projektu - Neziskové projekty: cílem není zisk, ale společensky významné cíle jako zdravotnictví, infrastruktura (hromadná doprava, obnovitelné energie), zahraniční humanitární pomoc, charita, programy pro sociálně slabé. - Za účelem zisku: cílem je komerční úspěšnost a generování zisku například založením nové firmy, financováním projektů již stávajícího podniku, podpora nového zboží, financování komerčního umění (film, hudba). - Smíšené: projekty u kterých není jasně zřetelný jejich původ a dlouhodobý výhled, kdy může dojít ke vstupu investora za účelem zisku, například nezávislá filmová a hudební tvorba, festivaly, koncerty a sociální sítě (Hemer, 2011) 4.2 Dle původu a směřování projektu Projekt se hodnotí na jeho počátku, jelikož se jeho cíl a charakteristiky mohou v čase měnit. Dělí se na: - Nezávislé projekty – projekty tvořené jednotlivými lidmi, bez jakékoliv organizace v pozadí - Zakotvené (původní) projekty- pocházejí ze stávající organizace, které se po naplnění stanou její součástí - Start-Up – projekty, které začínají jako nezávislé, ale od vniku směřují k založení nějakého druhu organizace (veřejné nebo soukromé), tedy projekty končící vznikem firmy, asociace nebo nadace (Hemer, 2011)

5 MOTIVACE Crowdfunding je tvořen třemi základními prvky: tvůrci projektů, přispěvateli a internetovými platformami (zprostředkovateli). 5.1 Motivace tvůrců projektu Tvůrci projektů často volí crowdfunding kvůli levnějšímu kapitálu a jednoduššímu přístupu k informacím (Agrawal, 2013). 5.1.1 Levnější kapitál Tvůrci a autoři povětšinou financují první fáze projektů pomocí vlastních úspor, bankovními půjčkami, penězi od rodiny a přátel nebo od investorů. Za určitých podmínek tak může být crowdfunding cestou k levnějšímu kapitálu a růst počtu crowdfundingových kampaní by mohl zvýšením konkurence na trhu vstupního kapitálu snížit jeho cenu na trhu. - Přesnější cílení – tvůrci se mohou zaměřit přímo na osoby se zájmem se podílet na daném projektu a díky internetu se nemusí zabývat geografickými omezeními jako polohou tvůrce. Projekt tak mohou financovat přispěvatelé vzdáleni tisíce kilometrů – průměrná vzdálenost mezi nimi a tvůrci se tak pohybuje okolo 4800 kilometrů a více než 86% přispěvovatelů je ze vzdálenosti větší než 95 kilometrů (Agrawal, 2011). - Bundling (balíčkování) – za určitých podmínek si přispěvatelé cení nepeněžní odměn (předběžný přístup k produktům, členství v komunitě okolo projektu) a jsou ochotni projekt podpořit větší částkou. Tohoto využívají crowdfundingové platformy a nabízejí tvůrcům projektů tvorbu balíčků odměn (limitované edice, poděkování atd.), tedy služeb, které by byly v samotném začátku projektu samostatně velmi špatně prodejné. - Získávání informací – pomocí crowdfundingové kampaně je možné získat obrovské množství informací (zájem investorů, nápady a vylepšení od potencionálních kupců), které mohou zvýšit zájem tvůrců o úspěšné dokončení projektu, snížit cenu kapitálu a přilákat nové investory. Tohoto efektu se samozřejmě dá dosáhnout i již prověřenými procesy jako jsou marketingové průzkumy. Nevýhodou je však získání negativních informací, které mohou cenu kapitálu naopak zvýšit.

5.1.2 Více informací Informace ovlivňují nejen cenu kapitálu, ale mohou tvůrcům přiblížit očekávaný vývoj prodeje, potřebné změny produktu a posloužit jako marketingový průzkum pro budoucí projekty. Předprodeje lze také využít jako měřítko pro poptávku po produktu po jeho uvedení na trh a ve výsledku tak zvýšit celkové prodeje. Informace pocházející z crowdfundingových kampaní také mohou poskytnou tvůrcům zpětnou vazbu k produktu (i ve fázi vývoje a designu) a zvýšit tak jeho cenu na trhu. Tvůrci se však musí vyvarovat nápadů a vylepšení, které by ocenil jen malý vzorek zákazníků (Agrawal, 2013).

5.2 Motivace přispěvatelů (investorů) Agrawal (2013) také rozdělil motivaci přispěvatelů do pěti základních kategorií: 1. Přístup k investičním příležitostem – platí pro crowdfundingové kampaně, které nabízejí za počáteční financování podíl na společnosti, tedy státně neregulovaná možnost investice do nově vznikající firmy pro jakéhokoliv investora. 2. Předčasný přístup k produktům – přispěvatelé získají ranou verzi připravovaného produktu nebo finální verzi s předstihem. 3. Být součástí komunity – pro některé přispěvatele je cílem samotné investování v crowdfundingových kampaních a následná interakce s tvůrci projektu. Cení si možností být součástí projektu, komunikovat s ostatními přispěvateli i tvůrci projektu a celkově být součástí něčeho většího. Někteří přispěvatelé mohou investovat do projektu i pro získání uznání v rámci určité komunity (Schreier 2012). 4. Podpora produktu, služby nebo myšlenky – příspěvky charitativního charakteru ziskovým i neziskových subjektům s malými nebo dokonce s žádnými odměnami. Malé procento příspěvků směřuje i jako kapitál pro nové společnosti. Více Donation- based crowdfunding. 5. Zoficiálnění kontraktů – mezi prvními přispěvateli bývají často známí a rodinní příslušníci, kteří se snaží tvůrci pomoci. Crowdfundingové platformy tak hrají úlohu prostředníků, díky kterým jsou transakce oficiální a dohledatelné. Tímto částečně chrání sociální vztahy mezi zúčastněnými při pozdějších vyrovnáních.

5.3 Motivace crowdfundingových platforem Crowdfundingové platformy jsou založeny za účelem zisku. Většina si strhává poplatek z každého úspěšného projektu ve výši okolo pěti procent z vybrané částky. Tato politika je motivací k co největšímu množství a co největší velikosti úspěšných hostovaných projektů. Je tedy potřeba přilákat velké množství jak přispěvatelů, tak i tvůrců a připravit pro ně přehledné prostřední pro vznik kvalitních projektů. Je třeba také zavést procesy vedoucí ke snížení podvodů a podvodného jednání a možnosti jednoduchého a intuitivního hledání projektů. Crowdfundingové platformy se také snaží přilákat mediálně výrazné projekty, které jim pomohou získat publicitu a následně nové uživatele a investory (Agrawal, 2013).

6 NEVÝHODY A RIZIKA 6.1 Nevýhody a rizika pro tvůrce I před velice pozitivní image, kterou má crowdfunding v dnešní době, představuje jeho použití tvůrci určitou výzvu. Největší nevýhodou je jednoznačně nutnost prezentace projektu veřejnosti a to včetně inovací a nápadů, kterými se snaží projekt odlišit od konkurence. To může vést k situaci, kdy nově vytvořený inovativní projekt je ještě před uvedením na trh okopírován nebo napodoben konkurencí, která dokázala reagovat mnohem dříve. Je tak třeba opatrnost při plánování a tvorbě a vzít v potaz všechna rizika pocházející z veřejného přestavení detailů projektu. Nevýhodou může být i fakt, že potencionální dodavatelé mohou přesně zjistit velikost rozpočtu, který má tvůrce k dispozici a využít tuto informaci při vyjednávání o ceně zhotovení. Pro tvůrce je také důležité si dát pozor na prezentaci jakékoliv nové zatím nepatentované technologie a zajistit si tak pečlivě svoje duševní vlastnictví. Další výzva spočívá ve financování pomocí komunity místo profesionálních investorů, kteří mají zkušenosti se začínajícími projekty a mohou tak lépe odhadnout jejich budoucí vývoj. Investoři také mohou přinést do projektu svoje know-how získané z mnoha předchozích investic a mají také zájem o co největší ziskovost projektu. Crowdfunding kvůli velkému množství malých investorů, které díky malým příspěvkům ani zisk tolik nezajímá, nemůže v tomto poli konkurovat. Investice do začínajících firem mohou také představovat riziko, že se tvůrce kvůli velkému počtu investorů, bude muset věnovat organizování a řešení problémů v rámci komunity a samotná finalizace projektu se dostane do pozadí. Problémy mohou nastat při nesplnění stanovených termínů nebo špatné komunikaci. Největší riziko však spočívá při financování nové firmy, kdy má velké množství malých investoru možnost hlasovat a ovlivnit běh firmy. Tento problém se snaží vyřešit platformy jako AngelList přidáním dalšího mezistupně mezi malé investory a podnik. Ve finále je tak na samotném tvůrci projektu aby zvážil rizika spojená s využitím crowdfundingu a vybral si výhodnější variantu financování (Agrawal, 2013).

6.2 Nevýhody a rizika pro přispěvatele Crowdfundingové kampaně trpí informační asymetrií mezi tvůrcem a přispěvatelem, která jen prohlubuje rizika a problémy jako podvody, tvůrčí neschopnost a riziko nových projektů (Agrawal, 2013).

- Podvody – nezkušený a důvěřivý uživatel se může nechat zmást perfektně vytvořenou prezentací projektu na crowdfundingové platformě a naletět tak podvodníkům, kteří po dosáhnutí stanovené částky přestanou komunikovat a sliby nesplní. Různým nekalým praktikám také napomáhá jednoduchost, s jakou je možné zfalšovat informace týkající se projektu a podvodníci využívají faktu, že většina uživatelů přijde jen o malý finanční obnos, který nestojí za případnou žalobu a náklady na soudní řízení. Podvodům napomáhá neexistence uživatelských hodnocení tvůrců jako například na ebay, která nutí prodejce udržovat si určitou reputaci mezi uživateli. - Tvůrčí neschopnost – tvůrci crowdfundingových projektů mívají často více či méně nesplnitelné představy o finálním produktu. Po vybrání cílené částky tak naráží na neočekávané logistické či dodavatelské problémy a přestávají plnit slíbené cíle. Za tímto fenoménem může stát neschopnost, ale i velké překročení určené částky, kdy tvůrci nejsou schopni se přizpůsobit zvýšené poptávce a výsledkem je podprůměrný produkt, který nemá všechny slíbené vlastnosti.

Další častý problém tvůrců je dodržování slíbených termínů. V kategorii technologie a design na serveru Kickstarter bylo z 247 úspěšně zafinancovaných projektů více jak 50% dodáno se zpožděním, které bylo průměrně více jak dva měsíce. Kickstarter se snaží problém vyřešit přísnějšími požadavky při přijímání projektu na server. Tyto změna však jen rizikové projekty přesunou na jiné platformy (Mollick, 2013) - Riziko nových projektů – nové projekty jsou vysoce riskantní a jsou zde situace, které tvůrce nemůže ovlivnit, a mohou vyústit až v ukončení celého projektu. Informační asymetrie mezi tvůrcem a přispěvatel tu hraje důležitou roli, kvůli rozdělení rizika, které leží z větší části na straně přispěvatele.

7 VEŘEJNÉ STATKY 7.1 Definice Peková (2008) definovala statky jako předměty sloužící k uspokojování lidských potřeb. Podmnožinou jsou statky veřejné, které jsou dle Mankiw (1999) definovány pomocí dvou kritérií. Rivality a vylučitelnosti. Rivalita znamená omezení užívání statku jednou osobou jiným uživatelem. Vylučitelnost umožňuje vyloučit některé uživatele ze spotřeby daného statku. Jako příklad veřejného statku jde uvést armáda nebo veřejné osvětlení. Statky lze tak rozdělit do čtyř kategorií: - soukromé statky – které jsou vylučitelné a rivalitní - společné zdroje – jsou rivalitní a nevylučitelné - přirozené monopoly – vylučitelné a nerivalitní - veřejné statky - jsou na rozdíl od statků soukromých nevylučitelné a nerivalitní

Tabulka 2: Rozdělení statků

Rivalitní?

Ano Ne

Ano Soukromé statky Přirozené monopoly Vylučitelné? Ne Společné zdroje Veřejné statky

Pramen: MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 978-80-7169-891-3.

7.2 Problémy veřejných statků

Subjektivnost definice veřejného statku – definice veřejného statku bývá často rozdílná u osob pocházejících z odlišných ekonomických a kulturních prostředí.

Existence „černého pasažéra“ – osoby získávající výhody a požitky ze statku, který nezaplatila. Tento problém jde vyřešit jen tehdy, když jsou celkové náklady nižší než celkový přínos (Holman, 1999).

Praktická část 8 CROWDFUNDINGOVÉ PLATFORMY 8.1 Velká Británie Z Velké Británie pochází první nezávislý internetově úspěšný projekt z roku 1997, kdy se rockové skupině Marillion podařilo od fanoušků vybrat přes 35 tisíc liber (přes 1,3 milionu korun) na jejich plánované turné po severní Americe. Dnes je ve Velké Británii několik významných crowdfundingových platforem, které vybraly desítky milionu liber. Mezi nejvýznamnější platformy patří CrowdCube. 8.1.1 Crowdcube Jedná se o společnost založenou v roce 2011, která ještě v témže roce pomohla vybrat přes jeden a půl milionu dolarů v rámci jedné kampaně (Crowdcube, 2011). Peníze byly použity společností The Rushmore Group (vlastník několika londýnských klubů) k výstavbě nového podniku v centru města. Byl to zlomový okamžik pro světovou crowdfundigovou scénu, protože vybraná částka překročila o více jak půl milionu dolarů předchozí nejúspěšnější projekt, který byl financován pomocí americké společnosti Kickstarter. CrowdCube do roku 2014 dokázal vybrat 105 milionu liber, z toho 73 milionu na úspěšné projekty – tedy necelých 70% bylo předáno tvůrcům a jen 30% bylo vráceno přispěvatelům. CrowdCube poskytuje přehled demografie svých uživatelů a další statistiky, proto je vhodným kandidátem na hlubší rozbor. Uživatelská základna Crowdcube je tvořena nejvíce lidmi mezi 29 a 48 lety (54%) a lidmi mezi 49 a 65 lety (25%). Přes 86% uživatelů je tedy starších 28 let. Mezi nejčastějšími zaměstnáními jsou finance, prodej a marketing. Většina (76%) uživatelů přispěla na jediný projekt a jen 10% jich přispělo na 4 a více projektů, kdy 63% všech plateb proběhlo mezi devátou a osmnáctou hodinou. Zajímavostí je, že se nejvíce investuje v úterý a ve středu, a úspěšnost ženami vedených projektů, která se pohybuje okolo 90% (Crowdcube, 2015)

Graf 1: Zastoupení jednotlivých věkových skupin

Procentuální zastoupení věkových skupin

6%1% 14% 18 až 28 let 25% 29 až 48 let 49 až 65 let 66 až 78 let 78 až 100 let 54%

Pramen: Overview. CrowdCube [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.crowdcube.com/infographic

8.1.2 Spacehive Spacehive je crowdfundingová platforma se sídlem v Londýně, zaměřená na občanské projekty (civic projects) jako revitalizace veřejného prostoru, financování a výstavbu parků, hřišť a veřejných Wi-Fi sítí. Od založení v roce 2012 pomohla platforma financovat projekty v hodnotě 1,8 milionu liber (Bennett, 2014) a mezi nejvýznamnější dokončené projekty patří pokrytí centra města Mansfield (UK) bezplatnou Wi-Fi, rekonstrukci nadjezdu v Liverpoolu (UK) a výstava umění v centru Londýna.

Představení vybraných projektů Spacehive

Komunitní centrum v Glyncosh Zástupce komunity Louisa Addiscott se v roce 2012 rozhodla využít crowdfunding ke kompletní rekonstrukci komutního centra v Glycosh (jižní Wales, UK) a vytvořila projekt crowdfundingový s cílem 791 433 liber. Trvání kampaně bylo nastaveno na pět týdnů během, kterých se vybralo celkem 792 021 liber od 107 dárců, mezi kterými byly místní charity, granty a příspěvky od společnosti jako Tesco. Projekt je zajímavý velikostí jednotlivých příspěvků, kdy 103 dárců přispělo jen 3,54% vybrané částky, zbylé 4 subjekty přispěly 50%, 37%, 6% a 1,5% vybrané částky (Spacehive, 2012). 24

Využití vybraných finančních prostředků Graf 2: Rozdělení výdajů projektu

Výdaje projektu

Kalkulační cena Externí práce

11% Nadzemní část stavby 21% Odtokový systém 10% Vnější zdi 4% 9% Podzemní práce 5% Střecha 7% 9% Konzultační poplatky 8% 8% 8% Dokončovací práce Přípravy Ostatní

Pramen: Glyncoch Community Centre: Spacehive [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://spacehive.com/GlyncochCC#Costs

Projekt pracoval s rozpočtem ve výši 791 433 liber. Tato částka byla kompletně využita k realizaci projektu, kdy finanční prostředky byly rozděleny rovnoměrně mezi jednotlivé fáze projektu. Přípravy projektu byly provedeny v hodnotě 32 595 liber, podzemní práce v hodnotě 59 979 liber, odtokový systém v hodnotě 68 669 liber, nadzemní část v hodnotě 74 236 liber, vnější zdi v hodnotě 64 357 liber, střecha v hodnotě 58 674 liber, externí práce v hodnotě 78 194 liber, dokončovací práce v hodnotě 42 911 liber, kalkulační cena v hodnotě 89 400 liber a konzultační oplatky ve výši 54 000 liber. Ostatní náklady jako elektrické rozvody, vnitřní vybavení, sanitární vybavení a poplatky byly ve výši 168 422 liber. Samotný server Spacehive si účtoval částku 1 050 liber. Rekonstrukce byla dokončena na začátku roku 2013, včetně vnitřního vybavení centra. Samotné centrum bylo otevřeno pro veřejnost na jaře téhož roku (The Guardian, 2013).

Bezplatná Wi-Fi v centru Mansfild Cílem projektu bylo pokrytí centra města Wi-Fi hot spoty (Fittchard, 2014), tedy bezplatným internetem pro jeho návštěvníky. Projekt tak sliboval zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti města. Cílem pětitýdenní kampaně bylo vybrání 36 363 liber. Tento cíl byl naplněn a finální vybraná částka byla 36 830 liber, od 24 dárců (Spacehive, 2012).

Využití vybraných finančních prostředků Graf 3: Rozdělení výdajů projektu

Výdaje projektu

5% 4% 8% Nákup zařízení Průzkum oblasti 14% Tisk QR kódů Marketing 69% Ostatní

Pramen: Make Mansfield YOUR hotspot!. Spacehive [online]. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://spacehive.com/mansfieldhotspot#Costs

Rozpočet byl tvořen výdaji na nákup zařízení 25 000 liber, průzkum oblasti 5 000 liber, tisk QR kódů 3 000 liber a marketing 2 000 liber. Ostatní náklady ve výši 1 363 liber tvořily poplatky. Spacehive si účtovalo 1 125 liber, tedy méně než při financování komunitního střediska, které získalo více než 20x větší finanční obnos. Projekt byl dokončen v létě roku 2013 a po stažení speciální aplikace, mohou uživatelé využívat v centru města připojení k internetu zdarma (BBC, 2013).

Výstava umění (The Line) v Londýně Cílem projektu bylo umístění třiceti různých sochařských děl podél řeky Temže ve východní části Londýna. Díla měla být vybrána komunitou a přístupná veřejnosti zcela zdarma (The Line, 2014). Projekt si dal za cíl vybrat minimálně 140 744 liber a tento cíl překročil o necelé 2 tisíce. Této crowdfundingové kampaně se zúčastnilo 272 přispěvatelů, kteří průměrně darovali 523 liber (medián je podstatně nižší kvůli několika vysokým darům) (Spacehive, 2013).

Graf 4: Využití vybraných finančních prostředků

Výdaje projektu

Projekt managment

6% 5% PR a Marketing 5% Tvorba webových stránek, fotek a 9% filmu 50% Právní náklady

25% Budoucí povolení

Ostatní

Pramen: The Line: a sculpture walk for London. Spacehive [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.spacehive.com/theline#Costs

Rozpočet byl využit k financování PR a marketingu 35 000 liber, projekt managementu (plánování, odměny, zúčastněných osob) 68 400 liber, právní náklady 10 000 liber, tvorba webových stránek, fotek a filmu 12 000 liber a budoucí povolení (k užívání veřejného prostoru, platby autorům) 7 000 liber. Ostatní náklady ve výši 8 344 liber tvořil hlavně poplatek serveru Spacehive ve výši 4 899 liber. Projekt byl dokončen v létě roku 2014 (Boyle, 2014), aktuální seznam vystavovaných uměleckých děl se nachází na http://the-line.org/.

8.2 Spojené státy americké (USA) Nejvýznamnějšími crowdfundingovými platformami v USA jsou Kickstarter, GoFundMe a IndieGoGo.

8.2.1 Kickstarter Kickstarter se stal díky jeho úspěšné historii synonymem pro reward-base crowdfunding i přesto jsou na jeho serverech hostovány projekty veřejného zaměření jako transformace nevyužitých budov na parky, vývoj a testování nových technologií či rekonstrukce zastávek městské hromadné dopravy. (Kickstarter, 2015)

Tabulka 3: Statistiky crowdfundingových kampaní na serveru Kickstarter

Kategorie Počet Vybraná Použitá Nepoužitá Aktivní Úspěšnost projektů částka ($) částka ($) částka ($) projekty (%) Zábava 16 374 339,3 mil. 300,6 mil. 35,07 mil. 627 33,59 Design 13 681 273,3 mil. 239,9 mil. 27,75 mil. 666 35,55 Film/Video 45 894 272,7 mil. 227,4 mil. 42.97 mil. 1 083 38,69 Technologie 13 140 271,1 mil. 225,6 mil. 34,56 mil. 1 051 22,18 Hudba 38 135 143,6 mil. 129,5 mil. 12,15 mil. 1 038 52,74 Gastronomie 13 856 69,96 mil. 56,98 mil. 11,42 mil. 685 28,07 Publikování 24 259 69,67 mil. 57,69 mil. 10,29 mil. 729 30,31 Móda 11 022 55,73 mil. 47,09 mil. 7,33 mil. 513 25,14 Umění 17 368 49,30 mil. 41,97 mil. 6,42 mil. 581 42,98 Komiksy 5 623 37,17 mil. 33,78 mil. 2,77 mil. 204 49,86 Divadlo 7 844 31,18 mil. 27,37 mil. 3,46 mil. 199 61,54 Fotografie 7 116 19,14 mil. 15,97 mil. 2,92 mil. 216 30,14 Tanec 2 617 8,75 mil. 8,07 mil. 600,7 tis. 83 65,79 Žurnalistika 2 429 6,32 mil. 5,30 mil. 834,3 tis. 179 24,89 Řemeslo 3 926 5,14 mil. 4,26 mil. 928,7 tis. 283 25,56 Pramen: Stats. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/stats

V tabulce č. 2 je vidět zastoupení jednotlivých kategorii projektů za dobu fungování serveru. Nejvíce projektů vzniklo v kategorii Film a Video (45 894) a jejich úspěšnost byla 38,69%. Nejúspěšnější byl projekt filmu o Veronice Mars, který získal 5 702 153 dolarů od 91 585 přispěvatelů. (Kickstarter, 2015) Další významnou kategorií je hudba kde bylo založeno 35 135 projektů s úspěšností 52,74%, tedy více jak polovina hudebních kampaní byla úspěšná. Nejvíce prostředků (1 192 793 dolarů) vybrala Amanda Palmer, na realizaci své nové desky a následného turné, od 24 883 fanoušků. Kategorií s největší procentuální úspěšností financování projektu je tanec (65,79%) s největším projektem záchrany cirkusu The Muse, který získal 61 360 dolarů od 702 přispěvatelů. (Kickstarter, 2014) Naopak kategorie s nejnižší procentuální úspěšností jsou Technologie s jen 22,18%. Nejvýraznějším projektem je hudební přehrávač Pono, který získal 6 225 354 dolarů od 18 220 přispěvatelů. 29

Nejméně projektů bylo vytvořeno v kategorii žurnalistika (2 429) s druhou nejmeněší úspěšností 24,89%. Mezi projekty s největšími vybranými prostředky patří Matter, který slíbil jeden obsáhlý nestranný článek o novinkách a dění ve světě výzkumu a technologií týdně. Na projekt přispělo 2 566 lidí celkovou částkou 140 201 dolaru. (Kickstarter, 2014) Kategorie řemeslo je na posledním místě dle vybraných prostředků s jen 5,14 miliony dolarů s největším projektem plyšové hračky Chester, který získal 151 562 dolarů od 1 708 přispěvatelů.

Představení vybraných projektů Kickstarter Podzemní park v New York City Projekt založen v roce 2012 plánoval transformaci opuštěné podzemní tramvajové zastávky na park o rozloze přes 6 000 metrů čtverečních. Součástí projektu bylo i využití solární energie k osvětlení podzemí. Cílem projektu bylo vybrat 100 000 amerických dolarů, podařilo se však během 44 dnů vybrat 155 186 dolarů od 3 300 přispěvatelů. Vzhledem k neziskovosti projektu byly odměny spíše marketingového charakteru – trička a tašky s logem projektu v případě nižších příspěvků, setkání s tvůrci a 3D model parku v případě příspěvků přes 5 000 dolarů. (Kickstarter, 2012) Projekt i přes úspěšný start nebyl dosud dokončen, byl představen prototyp osvětlení a celého ekosystému, autoři však narazili na problémy a jejich ambiciózní plán není možné s dnešní technologií zrealizovat. Založili výzkumnou společnost a díky počáteční investici pokračují s vývojem technologií, které by umožňovaly provozování městského parku v podzemí. (The LowLine, 2015)

Plavoucí bazén čistící vodu +POOL Projekt, který vznikl v roce 2013, si dal za úkol vytvořit plovoucí bazén s čistou vodou uprostřed znečištěné řeky v New Yorku. Cílová částka projektu byla 250 000 dolarů, podařilo se však vybrat o 23 000 dolarů více. Odměny pro přispěvatele byly filtrovací dlaždice, z kterých se bazén skládá, s vyrytým jménem. (Kickstarter, 2013) Projekt byl zaměřen na testování a vývoj technologií k filtrování vody a samotné otevření bazénu je naplánováno na rok 2016. (The Time, 2014)

8.2.2 Největší projekty V roce 2015 crowdfundingovou scénu překvapil neuvěřitelný zájem o novou verzi hodinek Pebble Time. Původní cíl 500 000 dolarů, projekt během měsíce překročil 40 krát a stal se tak největším crowdfundingovým projektem na platformě Kickstarter. Projekt zaujal nabídkou stylových chytrých hodinek, které mají překonat stávající konkurenci. Odměny pro přispěvatele byly nastaveny od 159 dolarů za jeden kus až po 5 000 dolarů za sadu 30 hodinek. Dle tvůrců by měly první hodinky dorazit k přispěvatelům v první polovině roku 2015. (Kickstarter, 2015a) Tento projekt je příkladem správně zorganizované a realizované kampaně a to nejspíše díky zkušenostem tvůrců z jejich první crowdfundingové kampaně kdy vybrali přes 10 milionu dolarů a splnili vše, co v kampani slíbili. Mezi další významné úspěchy patří financování karetní hry Exploding Kittens, a to ne kvůli vybrané částce, ale díky počtu přispěvatelů, který se vyšplhal až na 219 382 lidí. Cíl projektu tak byl překročen 875 krát, kdy z původního cíle 10 tisíc dolarů vzniklo 8 782 571 dolarů. Odměny byly nastaveny v rozmezí 20 dolarů za základní verzi hry až po 500 dolarů za rozšířenou edici s několika osobně malovanými kartami. (Kickstarter, 2015b) Projekt, jehož financování trvalo 30 dní, je ve stádiu balancování a testování vybranými přispěvateli. Dokončení a odeslání odměn je plánováno na druhou polovinu roku 2015. U tohoto projektu je možno pozorovat jak důležitá je osobnost autora. Na projektu spolupracuje známý ilustrátor a tvůrce úspěšných komiksů The Oatmeal, který přitáhl pozornost svých fanoušků a sociálních sítí, které napomohly obrovskému zájmu o Exploding Kittens. (Kickstarter, 2015c) Českou republiku zastupuj ena Kickstarteru projekt Kingdom Come: Deliverance od společnosti Warhose Studios sídlící v Praze 7. Projekt byl odstartován v roce 2014 a během měsíce tvůrci vybrali 1 106 371 liber od 35 384 přispěvatelů. Tvůrci však kvůli obrovskému zájmu pokračovali s výběrem finančních prostředků na svojí internetové stránce a do dnešního dne (21. 4. 2015) vybrali 2 318 746 dolarů (necelých 60 milionu korun) od 46 222 přispěvatelů. Projekt slibuje vývoj a vydání počítačové hry na hrdiny zasazené do středověké Evropy. (Kickstarter, 2014)

Kickstarter však nejsou jen úspěšné projekty. Pokusy o podvod byly na počátku velmi časté a donutily správce serveru, změnit a zpřísnit podmínky, které musí projekt žádající o financování splnit. Mezi největší podvody patří kampaň The Doom That Came To Atlantic City, kdy po vybrání 122 tisíc dolarů od 1 246 přispěvatelů a několika měsíční odmlce, tvůrci oznámili, že díky neshodám v týmu projekt ruší. Kickstarter, který za prostředky po ukončení kampaně neručí, vydal jen prohlášení, že sami uživatelé si musí hlídat, komu přispějí (Kickstarter, 2013b)

9 CROWDFUNDING V ČESKÉ REPIUBLICE První crowdfundingový server byl spuštěn v roce 2009, jednalo se o projekt Darujme zaměřený na neziskové organizace. Na konci roku 2011 vznikly první komerční crowdfundingové platformy jako nakopni.me a fondomat. Celková částka vybraná pomocí crowdfundingu v České republice byla do roku 2014 24,5 milionu korun. Nejúspěšnější byl server Hithit, který vybral 16 milionu korun následován projektem Startovač s částkou 6,5 milionu korun a Kreativcisobe s 1,01 milionu korun. Další platformy získaly menší částky pod půl milionu korun – nakopnimě (265 970 Kč), Everfund (340 000 Kč), Katalyzátor (60 587 Kč) a Vision Partners (220 000 Kč). (Zubíček, 2014)

9.1 Platfromy Tabulka 4: Výběr crowdfundingových platforem v ČR

Platforma Hithit Startovač Nakopni.mě Everfund Vybraná částka 16 000 000 Kč 6 500 000 Kč 265 970 Kč 340 000 Kč % úspěšnost 43 47,5 10 47 projektů Pramen: ZUBÍČEK, Milan a Maria STASZKIEWICZ. Crowdfunding Visegrad. Aspen Institute [online].[cit. 2015-04-21].Dostupnéz: Http://www.aspeninstitute.cz/images_upload/files/crowdfunding_visegrad_FINAL.pdf

9.1.1 Darujme Server Darujme se zaměřuje na financování neziskových organizací v České republice, jedná se tedy o Donation-based crowdfunding. Jako sprostředkovatel si server účtuje administrativní poplatek ve výši 365 korun za rok a k tomu 2% z vybraných příspěvků. (Darujme, 2013)

Tabulka 5: Statistiky serveru Darujme

Rok 2012 2013 2014 Vybraná částka 2 000 000 Kč 7 400 000 Kč 11 585 928 Kč Počet dárců 2 500 9 000 16 000 Průměrný dar 801 Kč 806 Kč 731 Kč Medián 300 Kč 400 Kč 300 Kč Pramen: Informační zdroje. Darujme [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.darujme.cz/informacni-zdroje

Výše uvedené statistiky serveru Darujme za roky 2012, až 2014 ukazují rostoucí oblibu komunitního financování, kdy se z 2 500 dárců v roce 2012 stalo 16 000 dárců v roce 2014, kteří darovali 11,5 milionu korun z původních 2 milionu korun v roce 2012. Je zde také vidět snížení průměrného daru z 801 korun za rok 2012 na 731 korun v roce 2014.

Nejvíce se daruje okolo desáté hodiny ranní a před Vánočními svátky. Následující tabulka ukazuje rozdělení plateb v dle dnů v týdnu za rok 2014, kdy jednoznačně vede úterý a středa s celkem 36% plateb oproti například víkendu kdy je uskutečněno jen 17% plateb.

Tabulka 6: Rozdělení darů dle dnů v týdnu za rok 2014

Den Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle % darů 15 18 18 17 14 8 9 Pramen: Statistiky 2014. Darujme [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.darujme.cz/wp-content/uploads/2015/03/statistiky_DARUJME_2014.pdf

9.1.2 Hithit Server Hithit byl založen na konci roku 2012 a vzorem mu byl americký Kickstarter je to tedy Reward-based crowdfundingová platforma s poplatky ve výši 9% z vybrané částky. Během prvních dvou let od vzniku server pomohl vybrat 16 milionu korun a projekty byly zafinancovány s úspěšností 43%. S projektem Hithit také spolupracuje nadace Vodafone, která podporuje veřejně prospěšné projekty na počátku částkou 10 tisíc korun na propagaci a při úspěšném vybrání finančních prostředků zdvojnásobí vybranou částku. Tímto hybridním způsobem byly financovány projekty jako reKola, Zdrojovna, a 100 houpaček pro krajinu. (Zubíček, 2014)

Vybrané projekty Nakopni Jatka! Jedná se o projekt rekonstrukce a přestavby budovy bývalých jatek na multifunkční prostory věnované hudbě, divadlu a cirkusu. Tvůrcům se podařilo vybrat 2 421 090 Kč od 1 622 přispěvatelů. Cílová částka 2 miliony korun se tak podařila překročit o 21%. (Hithit,2015a)

100 houpaček pro krajinu Cílem projektu je výstavba sta houpaček v zajímavých lokalitách České republiky. Projekt podpořilo 144 přispěvatelů celkovou částkou 69 300 korun. Odměny tvořily reklamní předměty, lahve vína, či vlastní nápis a logo na houpačce. Projekt, který získal finance v polovině roku 2014, zatím vystavěl 34 houpaček ze slibovaných 100. (Hithit, 2014a)

Naučná stezka o Československém gulagu Projekt si bere za cíl aktualizaci a renovaci naučné stezky na Jáchymovsku. Autoři vybrali 139 246 korun od 115 připěvatelů. Jako odměny byly nabídnuty reklamní předměty (trička, knihy), vstupenky na koncert a jméno podporovatele na zdi slávy. (Hithit, 2014b) reKola Projekt si dal za cíl rozmístění 100 růžových kol, které bude moci využít každý kolemjdoucí pomocí svého chytrého telefonu. Díky aplikaci najde zájemce nejbližší kolo a pomocí kódu jej odemkne a bude moci používat. Následně jej opět uzamkne na libovolném místě a pomocí aplikace oznámí jeho polohu, aby je mohli využít ostatní. Projekt byl odstartován v roce 2013 a podařilo se vybrat 158 500 korun od 156 přispěvatelů. Cílová částka 155 tisíc byla tak překonána o 3 500 korun. Jako odměny projekt nabízel reklamní předměty a možnost pojmenování kola. (Hithit, 2015b)

9.1.3 Startovač Server Startovač byl založen v roce 2013 a do roku 2015 vybral před 6,5 milionu korun. Projekty na této platformě měli úspěšnost 47,5%, celých 129 jich vybralo požadovanou částku.

Nejvýraznější projekt Trabantem napříč Tichomořím Projekt, který se zapsal do historie jako jeden z nejúspěšnějších crowdfundingových projektů v české republice, když vybral 2 814 415 korun od 3 860 přispěvatelů, kteří podpořili výpravu “Trabantem“ z Prahy do Australského Pertu. (Startovač, 2014).

9.2 Právní prostředí Crowdfunding v České republice není omezen žádným specifickým zákonem. Každý typ crowdfundingových platforem se tak řídí jednotlivými zákony o darech, sbírkách, ochranou soukromí atd. To znamená, že crowdfundingovou platformu si může založit jakákoliv právnická osoba bez speciálních licencí nebo povolení. Většina českých crowdfundingových portálů je provozována společnostmi s ručením omezeným, které se řídí předpisem č. 480/2004 sbírky (Zákon o některých službách informační společnosti). Tento zákon upravuje uzavírání smluv na dálku, pomocí telefonu či internetu a určuje podmínky firemní komunikace. (Zubíček, 2014) Některé platformy jako Everfund, který stvořila veřejně prospěšná společnost Plzeň 2015) jsou vedeny jako neziskové organizace. Problémy nastávají u komerčních projektů, kdy není přesně dána výše daní, které má tvůrce projektu platit. Nejčastěji se finanční prostředky daní dle daně z příjmů, zaleží však na specifickém nastavení projektu a následně i na finančním úřadu jak zdanění proběhne. Český crowdfunding však zatím nedosáhl takového významu, aby byl třeba regulovat speciálními zákonnými předpisy, a může fungovat za stávající legislativy.

10 SROVNÁNÍ ČESKÝCH A ZAHRANIČNÍCH CROWDFUNDINGOVÝCH PLATFOREM A PROJEKTŮ České a zahraniční crowdfundingové platformy mají mnoho společného, někteří čeští provozovatelé dokonce tvrdí, že vytvořili českou kopii úspěšného zahraničního serveru. Mezi porovnávané platformy patří americký Kickstarter, britské Crowdcube a Spacehive, český Hithit, Darujme a Startovač. Porovnávat se budou podmínky pro tvůrce projektu (poplatky, druh kampaně, jiná nastavení) a obecné statistiky jako úspěšnost projektů, vybraná částka, nejvyšší vybraná částka a počet přispěvatelů.

10.1 Porovnání podmínek pro tvůrce projektů Podmínky, které si nastavuje každý server zvlášť a často jsou předmětem konkurence, se mohou významně lišit dle zaměření platformy. Jiné nastavení má server se zaměřením na komerční projekty a jiné server zabývající se veřejně prospěšnými projekty.

Tabulka 7: Porovnání nastavení vybraných crowdfundingových platforem

Název serveru Výše poplatků Zaměření Vše nebo nic2 Trvání projektu 5% z vybrané Jen komerční Ano Maximálně 60 Kickstarter částky + 0,2 $ projekty (žádná dní (US) z každého charita) příspěvku 5% z vybrané Investiční Ano 37 dní

Crowdcube částky + 1 250 £ crowdfunding (UK) administrativní poplatek 5% z vybrané Veřejné a Ano Až jeden rok Spacehive částky sociální (UK) projekty 9% z vybrané Jakékoliv Ano 44 dní Hithit (CZ) částky projekty 2% z příspěvku Příspěvky pro Ne Není omezeno + 365Kč za rok charitativní a Darujme (CZ) + 500 Kč za neziskové registraci organizace 5%, 7% nebo Jakékoliv Ano 15, 30 a 60 dní

Startovač (CZ) 9% dle výše projekty cílové částky Prameny: Obchodní podmínky výše zmíněných serverů

Tabulka ukazuje rozdíly mezi jednotlivými platformami, dle kterých se tvůrce projektů může rozhodovat. Výše poplatků je u českých serverů mírně vyšší, hlavně u Startovače (při částce menší než 50 tisíc) a Hithit, kde dosahuje 9% z vybrané částky u úspěšného projektu. Naopak nejnižší jsou poplatky u platforem zaměřených na veřejné, sociální a neziskové projekty jako Spacehive a Darujme (5% a 2%). Darujme však využívá jiného modelu získávání příspěvků, takže se procentuální výše celkových poplatků může výrazně měnit. Projekty na serveru Kickstarter, který si účtuje 5% z úspěšně

2 (All-or-nothing) Značí, zda je třeba dosáhnout stanovené částky k převedení finančních prostředků autorovi 38

získané částky, si musí dávat pozor na poplatek 0,2 dolaru z každého příspěvku, tedy projekty s více malými přispěvateli vyberou podstatně méně finančních prostředků než projekty jen s několika vysokými příspěvky. Crowdcube navíc k 5% poplatku vybírá i administrativní poplatek ve výši 1 250 liber. Protože každá platforma se liší svým zaměřením, je důležité pro tvůrce správně kategorizovat svůj projekt. Nejvíce platforem nemá specifické zaměření (Hithit, Startovač), výjimkou je Kickstarter, který zprostředkovává většinu typů crowdfundingových projektů, kromě charity. Spacehive naproti tomu pomáhá financovat jen veřejné a sociální projekty, které mají často charitativní charakter (žádné či jen formální odměny pro přispěvatele) a server Darujme je zaměřen čistě na charitativní a neziskové organizace. U většiny crowdfundingových platforem funguje pravidlo Vše nebo nic (all-or- nothing), kdy jsou vybrané finanční prostředky platformou převedeny k tvůrci projektu až po dosažení stanoveného cíle. Při nedostatku financí, jsou peníze vráceny přispěvatelům. Jedinou výjimkou je server Darujme, kde příspěvky jdou přímo vybraným organizacím. Délka trvání projektů je další z parametrů, které se u jednotlivých platforem výrazně liší. U serveru Darujme je možnost přispívat omezena jen úhradou poplatků ze strany o vybrané organizace. Spacehive nabízí možnost až ročního trvání projektu, avšak samotní provozovatelé serveru varují před zbytečně dlouhými projekty, u kterých je nízká průměrná úspěšnost. Optimální dobou projektu je dle serveru Kickstarter jeden měsíc, nabízí však až dvojnásobek. Stejně tak i tvůrci si mohou vybrat u Startovače mezi 15, 30 a 60 dny. Jen server Hithit má pevně danou délku projektu – 44 dní.

10.2 Porovnání obecných statistik Při porovnávání jednotlivých serverů je třeba upozornit na různé druhy jejich zaměření a také na zemi, v které působí. Některé jsou i geograficky omezeny jen na určité státy.

Tabulka 8: Porovnání obecných statistik vybraných platforem

Název Úspěšnost Vybraná Nejvyšší Počet Počet částka serveru projektů vybraná přispěvatelů úspěšných částka projektů Kickstarter 39,48% 41,6 mld. Kč 508,5mil. Kč 8,41 mil. 83 179 (US) Crowdcube 24% 2,98 mld. Kč 140,6 mil. 161,5 tis. 229 (UK) Kč Spacehive 36% 63mil. Kč 30,07 mil. - 36 (UK) Kč Hithit (CZ) 43% 16 mil. Kč 2,42 mil. Kč Více než 80 592 tisíc Darujme - 21 mil. Kč - 27 500 - (CZ) Startovač 47,5% 6,5 mil. Kč 2,81 mil. Kč - 129 (CZ) Prameny: Stats. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/stats ZUBÍČEK, Milan a Maria STASZKIEWICZ. Crowdfunding Visegrad. Aspen Institute [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.aspeninstitute.cz/images_upload/files/crowdfunding_visegrad_FINAL.pdf Informační zdroje. Darujme [online]. 2015. vyd. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.darujme.cz/informacni-zdroje

U porovnání obecných statistik je na první pohled vidět obrovský rozdíl mezi českými a zahraničními platformami. Ten je dán lokálností a menším množstvím možných přispěvatelů. V úspěšnosti projektů jednoznačně vede český Startovač kde uspělo 47,5% všech autorů. Hned za ním je další český server Hithit s úspěšností projektů 43%. Americký Kickstarter i přes velké množností projektů má úspěšnost 39,48%.Britské platformy Spacehive a Crowdcube mají nejmenší úspěšnost projektů (36% a 24%), hlavně díky jejich úzkému zaměření. Vybrané částky se značně liší kvůli rozdílu ve stáří platforem a jejich zaměření. Jedna z nejstarších a nejotevřenějších platforem Kickstarter, dokázala úspěšně vybrat už 41,6 miliardy korun. Na druhém místě je server Crowdcube, který je zaměřený na financování start-upů, který od svého vzniku vybral částku 2,98 miliardy korun. České platformy Hithit (16 milionu korun), Startovač (6,5 milionu korun) a Darujme (21 milionu korun) se mohou

40 rovnat jen s britským Spacehive, který na veřejně prospěšné projekty vybral 63 milionu korun.

Nejvyšší vybranou částku jedním projektem pomohl zrealizovat server Kickstarter a to v hodnotě 508,5 milionu korun. Druhou nejvyšší částku na jeden projekt vybral server Crowdcube a to 140,3 milionu korun následován také britským Space hive (2,42 milionu korun). České platformy Hithit a Startovač získaly 2,42 respektive 2,81 milionu korun. Počet přispěvatelů se mezi jednotlivými platformami také výrazně liší. Na téměř celosvětově působícím Kickstarteru přispělo už 8,41 milionu lidí. Kdežto na čistě britském Crowdcube registrují jen 161,5 tisíc přispěvatelů. Mezi nejoblíbenější české servery patří Hithit s 80 tisíci uživateli a Darujme s 28 500 uživateli. Počet úspěšných projektů je největší u serveru Kickstarter (83 179). Ostatní platformy se pohybují mezi 36(Spacehive) až 592(Hithit) úspěšnými projekty.

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo představení nového druhu financování – crowdfundingu, jeho historie a porovnání vybraných crowdfundingových projektů a platforem v České republice a zahraničí.

Mezi největší crowdfundingové platformy patří bezesporu americký Kickstarter, internetový server, který se stal synonymem komunitního financování, založený v roce 2009, dokázal za necelých šest let pomoci s financováním 83 tisícům projektů, které získaly přes 41 miliard korun od 8,41 milionu přispěvatelů. Tímto úspěchem se nechaly inspirovat české crowdfundingové servery jako Hithit a Startovač, kvůli jejich geografickému omezení však nedosahují ani zdaleka takových výsledků jako jejich zahraniční protějšky. Je zde nejvíce znát neomezenost internetu, kdy si člověk z české republiky založí a úspěšně naplní kampaň na americkém serveru, za pomoci dárců z celého světa. Tuto možnost však české platformy nenabízí, nebo jen v omezené formě.

Na nejvýznamnějších projektech jednotlivých platforem jsou také vidět rozdíly v myšlení přispěvatelů. Největší podporu na serveru Kickstarter získal projekt chytrých hodinek, který vybral přes 500 milionu korun. Oproti tomu na českém serveru Hithit nejvíce finančních prostředků vybral projekt renovace a rekonstrukce budovy bývalých jatek na multifukční kulturní centrum v hodnotě 2,42 milionu korun. Jednotlivé platformy se také liší druhem podporovaných projektů. V České republice zatím chybí významnější portál pro investice do nově vznikajících firem, podobný anglickému Crowdcube. Tento nedostatek je zapříčiněn také nedostatečnou legislativou, kdy vzniká problém při aplikaci stávajících zákonných předpisů na crowdfundingové platformy.

Práce se také zabývala možností financování veřejných či veřejně poskytovaných statků pomocí crowdfundingu. Za nejlepší příklad využití crowdfundingu k poskytování veřejných statků je možno považovat výstavbu Wi-Fi sítě v celém centru města, přístupnou pro všechny návštěvníky. Dalšími příklady mohou být výstavba nového parku nebo rozmístění stovky kol po celém městě. Zde však nastává problém rivality statků, kdy využíváním snižujeme možnost využívání druhým.

Celkově se tak crowdfunding hodí více k financování veřejných komunálních a sociálních projektů jako výstavba komunitního centra nebo rekonstrukce škol. V budoucnu však může být crowdfunding použit i na financování ryze veřejných statků, je zde ale potřeba větší počet přispěvatelů a šanci budou mít jen velmi lokální projekty. 42

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

[1] AGRAWAL, Ajay K., Christian CATALINI a Avi GOLDFARB. The Geography of Crowdfunding [online]. 2011 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w16820

[2] AGRAWAL, Ajay K., Christian CATALINI a Avi GOLDFARB. Some Simple Economics of Crowdfunding [online]. 2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w19133 [3] Amanda Palmer: The new RECORD, ART BOOK, and TOUR. Kickstarter [online]. 2012 [cit. 2015- 04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/amandapalmer/amanda-palmer-the-new- record-art-book-and-tour [4] AngelList [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://angel.co/ [5] BBC NEWS. The Statue of Liberty and America's crowdfunding pioneer. BBC Magazine [online]. 2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/magazine-21932675 [6] BELLEFLAMME, Paul, Thomas LAMBERT a Armin SCHWIENBACHER. Crowdfunding: Tapping the Right Crowd [online]. Journal of Business Venturing, 2014, 29(5), 585-609; [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1578175 [7] BENNETT, Tony. Spacehive secures £1.3m investment. Space Hive [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://spacehive.com/Blog/Details/1086 [8] BOYLE, Danny. End of The Line: Proposed sculpture trail for East London secures funding. Now,Here, This [online]. 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://now-here- this.timeout.com/2014/04/02/end-of-the-line-proposed-sculpture-trail-for-east-london-secures-funding/ [9] Crowdfunding gold rush as London Group raises record £1 million on Crowdcube. CrowdCube blog [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://blog.crowdcube.com/2011/11/22/crowdfunding-gold- rush-as-london-group-raises-record-1-million-on-crowdcube/ [10] Don't Starve Chester Plush. Kickstarter [online]. 2013 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/731983185/dont-starve-chester-plush [11] Ebay [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.ebay.com/ [12] Exploding Kittens. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/elanlee/exploding-kittens [13] [14] FITCHARD, Kevin. Hotspot 2.0 inches its way into public Wi-Fi networks. Giagom [online]. 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://gigaom.com/2014/03/07/hotspot-2-0-inches-its-way-into-public-wi-fi- networks/ [15] FREEDMAN, David M. a Matthew R. NUTTING. A Brief History of Crowdfunding. Including Rewards, Donation, Debt, and Equity Platforms in the USA [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.freedman-chicago.com/ec4i/History-of-Crowdfunding.pdf [16] Glyncoch Community Centre: Spacehive [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://spacehive.com/GlyncochCC#Costs Crowdfunding helps community projects bridge cash shortfall. The Guardian [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/society/2013/may/28/crowdfunding-community-projects [17] HEMER, Joachim. A snapshot on crowdfunding. Working papers firms and region [online]. 2011, s. 44 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10419/52302 43

[18] HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 1999, xix, 541 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-238-1. [19] HOWE, Jeff a Mark ROBINSON. The Rise of Crowdsourcing. Wired [online]. Editor Mohammad Ilyas, Imad Mahgoub. 2006 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://archive.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html [20] HOLDEN, Richard. History of the OED. Oxford English Dictionary [online]. 2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://public.oed.com/history-of-the-oed/ [21] HOWE, Jeff a Mark ROBINSON. The Rise of Crowdsourcing. Wired [online]. Editor Mohammad Ilyas, Imad Mahgoub. 2006 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://archive.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html [22] GERBER, Elizabeth M., Julie S. HUI a Pei-Yi KUO. Crowdfunding: Why People Are Motivated to Post and Fund Projects on Crowdfunding Platforms [online]. Northwestern University, 2012 [cit. 2015- 04-14]. Dostupné z: http://www.juliehui.org/wp- content/uploads/2013/04/CSCW_Crowdfunding_Final.pdf [23] GoFundMe [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.gofundme.com/ [24] IndieGoGo [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.indiegogo.com/ [25] Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/terms-of-use [26] Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come-deliverance [27] Lending Club Statistics. LendinClub [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.lendingclub.com/info/statistics.action [28] LowLine: An Underground Park on NYC's Lower East Side. Kickstarter [online]. 2012 [cit. 2015-04- 15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/855802805/lowline-an-underground-park-on- nycs-lower-east-sid/description [29] MACK, Eric. A Brief History of Crowdsourcing. Crowdsourcing.org [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/editorial/a-brief-history-of-crowdsourcing- infographic/12532 [30] Make Mansfield YOUR hotspot!. Spacehive [online]. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://spacehive.com/mansfieldhotspot#Funders [31] MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 978-80-7169-891-3. [32] Mansfield residents and businesses to chip in for wi-fi. BBC [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/uk-england-nottinghamshire-20323275 [33] Matter. Kickstarter [online]. 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/readmatter/matter [34] MERCED, Michael J. Lending Web Site Gains a Shareholder in Google. The New York Times [online]. 2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://dealbook.nytimes.com/2013/05/02/google-to-invest- in-lending-club/?_r=0 [35] MOLLICK, Ethan R. The Dynamics of Crowdfunding: An Exploratory Study. Journal of Business Venturing [online]. 2013, č. 29 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2088298

[36] Most Funded Projects. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/discover/advanced?category_id=0&woe_id=0&sort=most_funded [37] Move The Muse Brooklyn - Circus. Kickstarter [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/363821638/move-the-muse-brooklyn-circus/ [38] Nakopni Jatka!. Hithit [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.hithit.com/cs/project/1156/nakopni-jatka [39] NAUČNÁ STEZKA O ČESKOSLOVENSKÉM GULAGU A KONCERT PRO MUKLY. Hithit [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.hithit.com/cs/project/739/naucna-stezka-o- ceskoslovenskem-gulagu-a-koncert-pro-mukly [40] Overview. CrowdCube [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.crowdcube.com/infographic [41] Pebble Time - Awesome Smartwatch. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/597507018/pebble-time-awesome-smartwatch-no- compromises?ref=most_funded [42] PEKOVÁ, Jitka: Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4, S. 37 [43] Pono Music - Where Your Soul Rediscovers Music. Kickstarter [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1003614822/ponomusic-where-your-soul- rediscovers-music [44] Prosper [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.prosper.com [45] ReKola: kola do ulic, kola pro všechny. Hithit [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.hithit.com/cs/project/223/rekola-kola-do-ulic-kola-pro-vsechny [46] Sazebník služby DARUJME.CZ. Darujme [online]. 2013. vyd. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.darujme.cz/wp-content/uploads/2013/04/sazebnik_Darujme_2013.pdf [47] SCHREIER, Jason. Crowdfunding: Kickstarter Brings Risky Game Ideas To Life. Wired [online]. 2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.wired.com/2012/02/kickstarter-blindside/ [48] Stats. Kickstarter [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/stats [49] Startovac [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.startovac.cz/ [50] Statistiky 2014. Darujme [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.darujme.cz/wp-content/uploads/2015/03/statistiky_DARUJME_2014.pdf [51] Terms of Use. Kickstarter [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/terms-of-use [52] The 25 Best Inventions of the Year 2013. Time [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://techland.time.com/2013/11/14/the-25-best-inventions-of-the-year-2013/slide/the-plus-pool/ [53] The Doom That Came To Atlantic City!. Kickstarter [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/forkingpath/the-doom-that-came-to-atlantic-city [54] The Line: a sculpture walk for London. Spacehive [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.spacehive.com/theline [55] The Oatmeal [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://theoatmeal.com/ [56] The Veronica Mars Movie Project. Kickstarter [online]. 2013 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/559914737/the-veronica-mars-movie-project

[57] Top 10 Crowdfunding Sites [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://crowdfunding.com/ [58] TheLowLine [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.thelowline.org [59] Trabantem napříč Tichomořím. Startovac [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.startovac.cz/projekty/transtrabant/ [60] Wired [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.wired.com/ [61] Zákon č. 480/2004 sbírky o některých službách informační společnosti [62] ZUBÍČEK, Milan a Maria STASZKIEWICZ. Crowdfunding Visegrad. Aspen Institute [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.aspeninstitute.cz/images_upload/files/crowdfunding_visegrad_FINAL.pdf [63] + POOL, Tile by Tile. Kickstarter [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/694835844/pool-tile-by-tile/description [64] 100 houpaček pro krajinu. Hithit [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.hithit.com/cs/project/545/100-houpacek-pro-krajinu

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Statistiky serveru Kickstarter ke dni 11. 4. 2015 ...... 14 Tabulka 2: Rozdělení statků ...... 22 Tabulka 3: Statistiky crowdfundingových kampaní na serveru Kickstarter ...... 29 Tabulka 4: Výběr crowdfundingových platforem v ČR ...... 33 Tabulka 5: Statistiky serveru Darujme ...... 33 Tabulka 6: Rozdělení darů dle dnů v týdnu za rok 2014 ...... 34 Tabulka 7: Porovnání nastavení vybraných crowdfundingových platforem ...... 38 Tabulka 8: Porovnání obecných statistik vybraných platforem ...... 40

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Základní procesy při komunitním financování (přeloženo) ...... 12 Schéma 2: Komunitní financování při využití crowdfundingové platformy jako prostředníka (přeloženo) ...... 13

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Zastoupení jednotlivých věkových skupin ...... 24 Graf 2: Rozdělení výdajů projektu ...... 25 Graf 3: Rozdělení výdajů projektu ...... 26 Graf 4: Využití vybraných finančních prostředků ...... 27