OOP Verměřovice

Nabylo účinnosti:

Zodp. projektant: Ing. arch. D. Vaníčková Ing. arch. D. Vaníčková Doprava: Ing. R. Michlík Zeleň: Ing. Z.Baladová Aloise Hanuše 182 Techn. Infrastruktura: V.Kašpar JABLONNÉ NAD ORLICÍ Investor: OÚ Verměřovice Datum: květen 2014 měřítko: ÚZEMNÍ PLÁN VERMĚŘOVICE A.1

T E X T O V Á Č Á S T Opatření obecné povahy č.1 /2014

Zastupitelstvo obce Verměřovice, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

V Y D Á V Á

ÚZEMNÍ PLÁN VERMĚŘOVICE

usnesením zastupitelstva obce č. 4/2014 ze dne 24. 4. 2014

Pořizovatel:

Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Masarykovo náměstí 166 564 01 Žamberk

Zpracovatel:

Ing. arch. Dagmar Vaníčková Autorizovaný architekt pro obor územní plánování Aloise Hanuše 182 561 64 Jablonné nad Orlicí ČKA 02 661

2 A1. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU VERMĚŘOVICE Obsah textové části Územního plánu Verměřovice : 1. Vymezení zastavěného území 4 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2.1 Zásady celkové koncepce rozvoje obce 4 2.2 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot v území 5 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3.1 Urbanistická koncepce 7 3.2 Vymezení zastavitelných ploch 8 3.3 Vymezení ploch přestavby 14 3.4 Vymezení systému sídelní zeleně 14 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 4.1 Koncepce občanského vybavení 15 4.2 Koncepce dopravy 16 4.3 Koncepce vodního hospodářství 16 4.4 Koncepce zásobování el.energií 16 4.5 Koncepce zásobování teplem 17 5. Koncepce uspořádání krajiny,včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin, a podobně 5.1 Koncepce uspořádání krajiny 17 5.2 Územní systém ekologické stability 18 5.3 Prostupnost krajiny 20 5.4 Ochrana před povodněmi 20 5.5 Ochrana ložisek nerostných surovin 20 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 21 s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, 38 staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro 38 které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst. 1 katastrálního zákona 9. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního 38 zákona 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území 38 podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti 11. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného 39 budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření 12. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené 39 grafické části 3 1. Vymezení zastavěného území

Řešeným územím Územního plánu Verměřovice je katastrální území Verměřovice s kódem 780081 a výměrou 599 ha.

Hranice zastavěného území byla stanovena v souladu s §58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Nově zastavěné pozemky byly aktualizovány k období zpracování návrhu územního plánu - tzn. 15. květen 2013. Hranice zastavěného území je zakreslena ve výkrese základního členění území, dále pak v hlavním a koordinačním výkrese. Je také součástí výkresu předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu.

2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

2.1 Zásady celkové koncepce rozvoje obce

V rámci územního plánu jsou navržena následující koncepční opatření, která vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj území :

A. Příznivé životní prostředí- environmentální pilíř udržitelného rozvoje

- územní systém ekologické stability - zpřesnění vymezení jednotlivých prvků - návrh doplnění nefunkčních prvků systému- zvýšení ekologické stability území - vymezení interakčních prvků v rámci ploch doprovodné zeleně (index X) -rozšíření ploch zeleně a přírodních ploch - rozšíření prvků územního systému ekologické stability (index NP, ZP) - návrh protierozních opatření - vymezení ploch s trvalým zatravněním – plochy smíšené nezastavěného území (index NS) - rozšíření distribuce el. energie a plynu - doplnění zásobování v nových zastavitelných plochách - rozšíření systému zásobování vodou a - doplnění systému v nových zastavitelných plochách, odkanalizování území odkanalizování pak v celé východní části zastavěného území

B. Hospodářský rozvoj – ekonomický pilíř udržitelného rozvoje

- podpora podnikání v území, zvýšení - návrh nových ploch pro výrobu a skladování (index VD a počtu pracovních míst VZ)

-zvýšení počtu ekonomicky aktivního - návrh ploch pro bydlení v rodinných domech (index BI, obyvatelstva BV), zamezení migrace obyvatelstva z obce, možnost přílivu mladých rodin z jiných sídel

4 C. Soudržnost společenství obyvatel území- sociální pilíř udržitelného rozvoje

-vytvoření podmínek pro snížení vystěhování - plochy bydlení městského typu (index BI) obyvatelstva prostřednictvím nabídky - plochy bydlení venkovského typu (index BV) zastavitelných ploch pro bydlení různých forem - plochy smíšené obytné – venkovské (index SV) -rozšíření služeb občanského vybavení, - možnost umístění občanského vybavení v rámci ploch rekreace a relaxace obyvatelstva bydlení venkovského typu, smíšeného obytného území venkovského (indexy BV a SV) - rozvoj rekreace na plochách přírodního charakteru (index RN) - doplnění dopravní infrastruktury - návrh nových místních komunikací – zpřístupnění nových zastavitelných ploch (index DS) - návrh druhého propojení pravobřežní a levobřežní zástavby v obci (index DS)

2.2 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

2.2.1 Ochrana přírodních hodnot v území Památný strom Dub letní (Quercus robur) -u obytné zástavby na ppč. 782/24 - obvod kmene 630 cm, stáří cca 380 let

Evropsky významná lokalita Tichá Orlice (kód CZ 053331) -zahrnuje tok Tiché Orlice, ochrana mihule potoční

Přírodní park Přírodní park Orlice - park byl zřízen v roce 1996 na území okresů Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou podél toků Divoké a Tiché Orlice. Jeho délka je cca 200 km. Je územím, které v estetickém krajinném rámci jedinečným způsobem kumuluje hodnoty přírodovědné i rekreační, aniž by ochrana výrazněji omezovala hospodářský potenciál oblasti. V řešeném území zahrnuje vedle vlastního toku Tiché Orlice a související doprovodné zeleně v severovýchodní části a jihozápadní části území také rozsáhlou nivu tohoto toku

Přírodní rezervace

Sutice - nachází se v lesních porostech na pravém břehu Tiché Orlice v severovýchodní části Verměřovic. Byla vyhlášena v roce 1950 a zaujímá rozlohu 5,90 ha. Předmětem ochrany je opuková stráň s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin. Na vápenitých jílovcích a slínovcích roste bukový porost s příměsí dubu. V nižší poloze je smíšený porost s převahou lípy a jasanů. Z chráněné květeny se zde vyskytuje např. střevíčník pantoflíček, sleziníky a břečťan popínavý. Žije zde poměrně vzácný ledňáček říční a plž zemoun skalní

5 2.2.2 Ochrana urbanistických a kulturních hodnot v území Pohledová dominanta věž kostela sv. Jana Křtitele - při umisťování nových stavebních objektů v navrhovaných rozvojových lokalitách respektovat uvedenou pohledovou dominantu v území

Urbanistické hodnoty Víceúčelový objekt občanského vybavení - centrum občanského vybavení obce s parčíkem v centru obce - kvalitně architektonicky řešená stavba doplněná udržovanou veřejnou zelení a parkovacími prostory - nenarušit charakter stavby nevhodnými stavebními úpravami (např. přístavby) - v rámci parteru doplnit lavičky Prostor původní obytné zástavby v lokalitě Na - dobře dochovaný prostor nejstarší obytné Dvořisku zástavby obce v jižní části zastavěného území - volné řazení venkovských chalup podél komunikačního prostoru - dochovány roubené stavby - při zahušťování zástavby zachovat volné řazení objektů v prostoru - přizpůsobit hmotové řešení nových objektů stávající zástavbě (obdélný půdorys, sedlová střecha) Zástavba Na Poříčí – severní část - pravidelná uliční zástavba z 1. pol 20. století, veřejný prostor v celé své délce členěn na motorovou komunikaci, zelený pás a chodník, stanovena jednotná stavební čára, obytné objekty jsou štítově orientovány do veřejného prostoru - v prostoru zachovat výše popsané regulační prvky

Nemovitá kulturní památka kamenný silniční most přes Tichou Orlicí – - technická památka r.č. 46603/6-4092

Archeologické dědictví – naleziště II. kategorie Verměřovice – obec - v rámci každého objektu, který předpokládá realizaci zemních prací, je nutno postupovat ve smyslu zákona o státní památkové péči, v platném znění

Památné objekty Kostel sv. Jana Křtitele - nepřipouštějí se architektonické změny objektů, naopak žádoucí je zachování a rehabilitace dochované historické Kříž u kostela datovaný rokem 1839 podoby. U drobných sakrálních staveb je nepřípustná změna jejich lokalizace a umístění zařízení, případně podpor Kříž na jižním okraji zastavěného území u liniových staveb technické infrastruktury v jejich krajské silnice bezprostředním sousedství. Kříž u kamenného mostu Sloup se sochou P.Marie v jihovýchodní části nezastavěného území

6 Kříž na hřbitově

2.2.3 Ochrana civilizačních hodnot Ochrana veřejného zdraví Negativní vliv areálu zemědělské výroby – - ve vymezeném prostoru nebudou umisťovány živočišné výroby objekty hygienické ochrany, např. obytné, rekreační, školské, tělovýchovné, potravinářské, zdravotnické

3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

3.1 Urbanistická koncepce

Plošné uspořádání území - z hlediska funkčního využití rozvíjet v obci zejména plochy bydlení různých forem:

A)bydlení v rodinných domech – městské - stabilizované území – jižní část zástavby Na Poříčí, lokalita za zastávkou ČD, řadová zástavba nad obecním úřadem, střední část prostoru Na Skalách - rozvojové plochy – Na Skalách – lokalita Z2/BI

B) bydlení v rodinných domech – venkovské - stabilizované území – severní část prostoru Na Poříčí, levobřežní část zastavěného území obce podél krajské silnice - rozvojové plochy- jižní část prostoru Na Skalách – lokalita Z3/BV, východní okraj zastavěného území obce – lokality Z7/BV a Z9/BV - přestavbové plochy – změna využití areálu bývalé mateřské školy Na Poříčí – lokalita P1

C) plochy smíšené obytné – venkovské - stabilizované území – jižní okraj zastavěného území obce v sousedství výrobních ploch

- umožnit územní rozvoj výrobních ploch:

A)výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba - stabilizované území – areál VVS Verměřovice na severozápadním okraji zastavěného území obce, areál truhlářství u krajské silnice na jižním okraji zastavěného území obce - rozvojové plochy – rozvoj obou výše uvedených areálů – lokality Z5a/VD, Z5b/VD a Z13/VD; nově navržena plocha v prostoru mezi areálem zemědělské výroby a obytnou zástavbou obce v jižní části řešeného území u krajské silnice – lokalita Z14/VD B)výroba a skladování – zemědělská výroba - stabilizované území – prostor u zastávky ČD na severním okraji zastavěného území obce, v současné době v areálu není provozována žádná živočišná výroba, vzhledem k blízkosti obytného území tuto absenci zachovat i nadále; areál v prostoru Pustina na jižním okraji obce - rozvojové plochy – rozvoj areálu v jižní části obce směrem od obytné zástavby – lokality Z12a/VZ a Z12b/VZ C)výroba a skladování – lehký průmysl - stabilizované území – do jižní části obce zasahuje areál situovaný převážně ve správním území obce Dolní Čermná

7 - rozvojové plochy – rozvoj firmy Formplast Bystřec na katastr Verměřovic na severovýchodním okraji řešeného území – lokalita Z16/VL

D)výroba a skladování – se specifickým využitím – fotovoltaické elektrárny - rozvojové plochy – lokalita Na Kubovském Z6/VX na okraji zastavěného území, ale mimo hlavních komunikačních prostorů a pohledových scenérií v obci

- stabilizovat plochy občanského vybavení: A) občanské vybavení – veřejná infrastruktura - stabilizované území –původní centrum obce u kostela a víceúčelového objektu obecního úřadu; areál základní a mateřské školy na jihovýchodním okraji zastavěného území obce

B)občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - stabilizované území – plocha zahradnictví s prodejnou u zástavby Na Poříčí - rozvojové plochy – vrámci zpracované územní studie zastavitelné plochy Z2/BI byly vymezeny plochy pro umístění občanského vybavení komerčního charakteru

C)občanské výbavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - stabilizované území – sportovní areál v lokalitě Na Poříčí; dětská hřiště v lokalitě Na Poříčí a Na Dvořisku

- rozšířit možnosti rekreačních aktivit v území: A) rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci - stabilizované území – pouze menší plochy – 2 objekty u místní komunikace do Mistrovic, 1 objekt u účelové komunikace ke Kunčicím

B) rekreace – na plochách přírodního charakteru - rozvojové plochy – realizace veřejného tábořiště a paintballového hřiště na jižním okraji řešeného území u Dolní Čermné – lokality K1/RN a K2 /RN

Prostorové uspořádání území - v maximální možné míře zachovat přírodní charakter toku Tiché Orlice včetně doprovodné zeleně, respektovat pásmo pro údržbu toku a neumisťovat do tohoto prostoru nové stavby - u prostorově výrazné obytné skupiny Na Skalách dodržet plochy studií vymezených veřejných prostranství a zajistit propojení lokality s okolním přírodním prostředím - při zahušťování zástavby ve stabilizovaném území přizpůsobit nový objekt okolní zástavbě – (umístěním vůči veřejnému prostoru, hmotovým řešením) - u souvisejících funkčních celků je třeba používat jednotnou barvu střešní krytiny (např. původní zemědělská usedlost, areál zemědělské výroby) - nové obytné objekty na plochách sousedících s krajskými silnicemi umisťovat ve vzdálenosti minimálně 10 m od těchto komunikací - zachovat pohledovou dominantu v území – věž kostela sv. Jana Křtitele; dle provozních možností odstranit nevhodnou dominantu skladovacího objektu v areálu VVS - ve stávajících i navrhovaných plochách pro výrobu a skladování je nepřípustné umístění nových výškových objektů (např. skladovací objekty zemědělské výroby)

3.2 Vymezení zastavitelných ploch

V návrhu územního plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy:

Číslo lokality: Z1/ DS Název lokality: Obytná zástavba Na Skalách – zastavěné území obce

Stávající funkční využití: plochy zemědělské (NZ), zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) 8 Navrhované funkční využití: dopravní infrastruktura – silniční – chodník (DS)

Specifické podmínky: - nejsou Výměra lokality: 0,15 ha

Číslo lokality: Z2/BI Název lokality: Na Skalách

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : bydlení – v rodinných domech – městské (BI)

Specifické podmínky: -v severovýchodní části lokality respektovat ochranné pásmo lesa - respektovat průběh vedení technické infrastruktury včetně jejich ochranných pásem (vrchní el. vedení 22kV, vodovod, středotlaký plynovod, komunikační vedení) Poznámka: Navrhovaná změna ve využití území byla řešena podrobněji v Územní studii Verměřovice – Na Skalách (zpracovatel ing. arch. Karel Blank, Ústí nad Orlicí, duben 2013) Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající krajské silnice III. třídy Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází předmětnou lokalitou Odvádění odpadních vod: napojení na veřejnou kanalizaci s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 1338, v případě potřeby navrhována realizace nové TS – T3 Výměra lokalit: 15,83 ha

Číslo lokality: Z3/BV Název lokality: U Rousů

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ) ), zeleň soukromá a vyhrazená (ZS)

Navrhované funkční využití : bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV)

Specifické podmínky: - respektovat průběh vrchního el. vedení 22 kV včetně jeho ochranného pásma Poznámka: Územní studie Verměřovice – Na Skalách (zpracovatel ing. arch. Karel Blank, Ústí nad Orlicí, duben 2013) využívá část předmětného prostoru pro vedení místní komunikace zpřístupňující lokalitu Na Skalách. Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající krajské silnice III. třídy Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází severně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně, dle platných právních předpisů, v budoucnosti navrhována realizace veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 1338 9 Výměra lokalit: 1,82 ha

Číslo lokality: Z4/ DS Název lokality: Parkoviště u hřbitova

Stávající funkční využití: plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití: dopravní infrastruktura – silniční – parkoviště (DS)

Specifické podmínky: - lokalita leží v ochranném pásmu lesa Výměra lokality: 0,10 ha

Číslo lokality: Z5a/ VD, Z5b/VD Název lokality: U VVS

Stávající funkční využití : zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS), plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD)

Specifické podmínky: - při umisťování staveb respektovat ochranné pásmo dráhy, ochranné pásmo lesa a komunikačního vedení, včetně jeho ochranného pásma

- dle vyjádření orgánu státní správy lesů k návrhu územního plánu požaduje v lokalitě Z5b/VD dodržet vzdálenost stavby od lesa minimálně 20 m

Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající místní komunikace vedené po hranici Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází severně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně, dle platných právních předpisů, v budoucnosti navrhována realizace veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 335, v případě potřeby navrhována realizace nové TS – T1 Výměra lokality: 1,45 ha

Číslo lokality: Z6/VX Název lokality: Na Kubovském

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : výroba a skladování se specifickým využitím – fotovoltaické elektrárny (VX) Specifické podmínky: - při realizaci stavby je třeba respektovat ochranné pásmo lesa a průběh komunikačního vedení předmětnou lokalitou - je třeba zachovat doprovodnou zeleň podél přístupové komunikace - fotovoltaické panely budou v zastavitelné ploše umístěny tak, aby ochranné pásmo výrobny el.

10 energie nezasahovalo vně vymezené plochy

Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající účelové komunikace na ppř. 922 Zásobení el. energií: připojení bude řešeno dle stanoviska ČEZ Distribuce, a.s. vydaného na základě podané žádosti o připojení výrobny el. energie (fotovoltaický systém) k distribuční soustavě; stávající linka primerního vedení 22 kV je vedena západně od lokality – viz stanovisko správce sítě ke Změně č. 3 ÚPO Verměřovice, jejímž předmětem byla výše uvedená změna ve využití území. Předpokladem je napojení na VN systémem přes vlastní el. stanici T2. Výměra lokality:0,85ha

Číslo lokality: Z7/BV Název lokality: U Sklenářů

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : bydlení- v rodinných domech –venkovské (BV)

Specifické podmínky: - při umisťování objektů bude respektováno vrchní el. vedení 22 kV v západní části lokality včetně jeho ochranného pásma Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: po stávající účelové komunikace vedené podél severní hranice lokality Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází západně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně dle platných právních předpisů, v budoucnosti uvažováno v předmětném prostoru s realizací veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 334 Výměra lokality: 0,42ha

Číslo lokality: Z8/TI Název lokality: Na Dvořisku

Stávající funkční využití : plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití : technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

Specifické podmínky: - při umístění stavby bude respektováno ochranné pásmo lesa - plocha se nachází v záplavovém území Tiché Orlice, technologické zařízení ČOV bude osazeno nad hladinu stoleté vody Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající účelové komunikace, vedené podél severozápadní hranice lokality Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází severně od lokality Zásobení el. energií: ze stávající TS1266 Výměra lokality: 0,27 ha

11 Číslo lokality: Z9/BV Název lokality: Za obecním úřadem

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : bydlení- v rodinných domech –venkovské (BV)

Specifické podmínky: - při umisťování objektů bude respektováno vrchní el. vedení 22 kV v západní části lokality včetně jeho ochranného pásma - na jihovýchodním okraji lokality bude respektováno ochranné pásmo lesa Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávající místní komunikace vedené západně od lokality Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází západně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně dle platných právních předpisů, v budoucnosti uvažováno v předmětném prostoru s realizací veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 334 Výměra lokality:1,73ha

Číslo lokality: Z10/OS – na základě projednání návrhu vypuštěna z důvodu polohy v záplavovém území Tiché Orlice.

Číslo lokality: Z11/ DS Název lokality: U zemědělského areálu

Stávající funkční využití: plochy smíšené nezastavěného území (NS), zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Navrhované funkční využití: dopravní infrastruktura – silniční – místní komunikace (DS)

Specifické podmínky: - nejsou Výměra lokality: 0,31 ha

Číslo lokality: Z12a/VZ, 12b/VZ Název lokality: Podorlické a.s.

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ), plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití : výroba a skladování – zemědělská výroba

Specifické podmínky: - při umisťování konkrétních staveb bude respektováno vrchní el. vedení 22 kV včetně jeho ochranného pásma, případně bude toto vedení přeloženo jižním směrem mimo zastavitelnou plochu Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: ze stávajících účelových komunikací vedených v areálu Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, stávající areál již napojen

12 Odvádění odpadních vod: individuálně dle platných právních předpisů Zásobení el. energií: ze stávající TS 336 Výměra lokality: 1,46 ha

Číslo lokality: Z13/VD Název lokality: U firmy Format

Stávající funkční využití : plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití : výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD)

Specifické podmínky: - plocha se nachází v přírodním parku Orlice, v dalším stupni řízení je třeba požádat orgán ochrany přírody o závazné stanovisko ke konkrétnímu záměru Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: z krajské silnice, navrhována je realizace nové místní komunikace v předmětném území Z15/DS Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází severně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně, dle platných právních předpisů, v budoucnosti navrhována realizace veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 1266 Výměra lokality: 0,21 ha

Číslo lokality: Z14/VD Název lokality: Nad zemědělským areálem

Stávající funkční využití : plochy zemědělské (NZ))

Navrhované funkční využití : výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD)

Specifické podmínky: - při umisťování konkrétních staveb bude respektováno vrchní el. vedení 22 kV včetně jeho ochranného pásma v jihovýchodní části lokality

Zajištění veřejné infrastruktury: Dopravní napojení: navrhována je realizace nové místní komunikace v předmětném území Z11/DS Zásobování vodou: z veřejného vodovodu, zásobovací řad prochází západně od lokality Odvádění odpadních vod: individuálně, dle platných právních předpisů, v budoucnosti navrhována realizace veřejné kanalizace s odváděním odpadních vod na obecní ČOV Zásobení el. energií: ze stávající TS 336 Výměra lokality: 2,25 ha

Číslo lokality: Z15/ DS Název lokality: Jižní okraj obce

Stávající funkční využití: plochy smíšené nezastavěného území (NS)

13 Navrhované funkční využití: dopravní infrastruktura – silniční – místní komunikace (DS)

Specifické podmínky: - z důvodu hojného výskytu mihule potoční v daném úseku toku je nutné realizovat přemostění bez středového pilíře, tedy bez zásahu do koryta řeky Výměra lokality: 0,36 ha

Číslo lokality: Z16/VL Název lokality: Bystříčko – Formplast Purkert

Stávající funkční využití : plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití : výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

Specifické podmínky: - při umisťování konkrétních staveb bude respektovat ochranné pásmo lesa a průběh lokálního biokoridoru podél Bystřeckého potoka

Zajištění veřejné infrastruktury: Lokalita bude napojena na veřejnou infrastrukturu obce Bystřec. Výměra lokality: 0,24 ha

3.3 Vymezení ploch přestavby

Číslo lokality: P1 Název lokality: Poříčí – ubytovna resp. mateřská škola

Stávající využití lokality: občanské vybavení – veřejná infrastruktura

Navrhované funkční využití : bydlení - v rodinných domech – venkovské (BV)

Podrobnější popis: - přestavba plochy využívané původně pro mateřskou školu, následně pro ubytování na bydlení (sociální byty, startovací bydlení) Výměra lokality: 0,22 ha

3.4 Vymezení systému sídelní zeleně

- plochy systému sídelní zeleně jsou členěny podle způsobu využití na následující plochy s rozdílným způsobem využití: a) zeleň - soukromá a vyhrazená (ZS) – plochy zahrad a ovocných sadů většího rozsahu v zastavěném území nebo jeho sousedství, v současné době obtížněji dostupné z hlediska veřejné infrastruktury nebo v důsledku zákonných omezení nevhodné pro výstavbu b) zeleň – ochranná a izolační (ZO)– plochy zeleně plnící hygienickou funkci např. v ochranných pásmech areálů zemědělské výroby

14 c)zeleň – přírodního charakteru (ZP)- plochy prvků územního systému ekologické stability v zastavěném území

- podmínky pro využití výše uvedených ploch jsou stanoveny v kapitole č. 6 této textové části - další vhodná opatření v zastavěném území z hlediska systému sídelní zeleně: a) na nových zastavitelných plochách a v jejich kontaktním okolí pokud možno zachovat vzrostlé dřeviny jako dělící, ochranné a krajinotvorné prvky a zajistit jejich ochranu před poškozením během stavebních prací b) ve vhodných částech nových zastavitelných ploch realizovat výsadbu dřevin nových, stanovištně příslušných

- v územním plánu jsou navrhovány následující nové plochy sídelní zeleně:

Číslo lokality: Z17/ZS Název lokality: Pod školou

Stávající využití lokality: plochy zemědělské (NZ)

Navrhované funkční využití : zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS)

Podrobnější popis: - doplnění soukromé zeleně u stávajícího obytného objektu – v současné době již z velké části využíváno Výměra lokality: 0,28 ha

Číslo lokality: Z18/ZS Název lokality: Ke Kunčicím

Stávající využití lokality: plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Navrhované funkční využití : zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS)

Podrobnější popis: - zahrada a ovocný sad v nezastavěném území – v současné době již využíváno Specifické podmínky: - plocha se nachází v přírodním parku Orlice, v dalším stupni řízení je třeba požádat orgán ochrany přírody o závazné stanovisko ke konkrétnímu záměru Výměra lokality: 0,13 ha

4.Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

4.1 Koncepce občanského vybavení - zajistit zachování základního občanského vybavení v obci (veřejná správa, mateřská a základní škola, veřejné stravování, maloobchodní prodej potravin, sportovní aktivity) - v nově vznikající obytné skupině Na Skalách vymezit v rámci územní studie plochy v sousedství krajské silnice, které umožní rozvoj občanského vybavení pro potřeby obyvatel tohoto území (maloobchodní prodej, nevýrobní služby)

15 4.2 Koncepce dopravy - řešit dopravně závadné křížení silnic III. tříd v obci (malý úhel křížení, vadné rozhledové poměry, velká plocha křižovatky) zmenšením plochy křižovatky a jejím usměrněním (kolmé křížení) - z důvodu odlehčení nevhodného zatížení průtahu silnice III/3141 zemědělskou mechanizací realizovat novou komunikační propojkou v jižní části obce s východním napojením na silnici III/3141 a novým přemostěním Tiché Orlice v prodloužení stávající účelové komunikace od areálu ZD (lokalita Z15/DS) - při průtazích silnic III. třídy obcí chybějí chodníky, tyto je navrženo postupně dobudovat; prioritou je úsek v sousedství nově vznikající obytné skupiny Na Skalách (lokalita Z1/DS) - realizovat parkovací plochy v sousedství hřbitova (lokalita Z4/DS) - stavebně upravit a rozšířit místní komunikaci v jihovýchodní části obce z důvodu zpřístupnění navržených výrobních ploch (lokalita Z11/DS)

4.3 Koncepce vodního hospodářství

- celková vydatnost vodních zdrojů skupinového vodovodu i stávající akumulace je dostatečná pro uvažovaný rozvoj obce - navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru, navrhovat zaokruhované zásobovací řady - pro odběry požárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udržovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a požárních nádrží - pro potřeby zásobování vodou nové obytné skupiny Na Skalách bude realizována v území ATS

- vobci bude rozvíjen systém veřejné kanalizace a odvádění odpadních vod na obecní ČOV. Pravobřežní zástavba bude i nadále odkanalizována stávající jednotnou stokovou soustavou. V jižní části zástavby budou splaškové vody odděleny od balastních vod a přečerpány výtlačným potrubím do splaškové kanalizace levobřežní části. Levobřežní část zástavby bude odkanalizována oddílnou kanalizační soustavou. Splašková kanalizace bude realizována nová v plném rozsahu. Dešťová kanalizace zůstane zachována. Odpadní splaškové vody budou z obou částí zástavby svedeny k navržené centrální čistírně odpadních vod na jižním okraji zástavby u Tiché Orlice - v místech nově navržených zastavitelných ploch, kde to je technicky možné a ekonomicky únosné, jsou navrženy nové splaškové kanalizační řady, napojené do nově budovaného soustavného kanalizačního systému obce - v okrajových lokalitách obce je vzhledem k rozptýlené zástavbě neekonomické budovat soustavnou kanalizační síť. Likvidace odpadních vod bude řešena ve stávajících jímkách na vyvážení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV - plochy určené pro výrobu a skladování řešit samostatnými ČOV dle druhu provozu - odvádění dešťových vod z nově zastavěného území do toků bude řešeno tak, aby nedošlo ke změně odtokových poměrů a byl zachován stávající odtokový koeficient z návrhových ploch. Při likvidaci dešťových vod budou využity všechny možnosti pro vsakování, akumulaci a zdržení vody v krajině 4.4 Koncepce zásobování el. energií

- je třeba územně chránit koridor pro výhledovou trasu nadzemního vedení VVN TR Žamberk – TR Jablonné n. Orlicí - zásobovaní obce el. energií zůstane nezměněno tj. systémem 22 kV z vedení VN 262. Předmětné vedení, které je výkonově zajištěno z TR 110/22 kV Jablonné n. Orlicí plně vyhovuje výhledovým výkonovým požadavkům řešeného území - u stávajícího systému VN, který se bezprostředně podílí na zásobování řešeného území, je nutné při umisťování konkrétních staveb dodržet ochranné pásmo od vedení VN u rozvojových ploch Z2/BI, Z7/BV, Z9/BV a Z14/VD

16 - u navrhovaného rozšíření zemědělského areálu (Z12b/VZ) rozvojovou plochou prochází vedení VN, které výrazně omezuje předpokládané rozšíření. Pro uvolnění plochy k plnému využití je navrhována realizace přeložky nadzemního vedeni VN v délce cca 450 m - je třeba územně chránit plochy pro umístění nově navrhovaných TS – T1, T2 a T3, včetně jejich přívodního vedení - vsouladu s postupujícími nároky rozvojových lokalit provést u stávajících TS výměnu transformátorů za výkonově vyšší jednotky - rozvodný systém NN u soustředěné bytové výstavby bude řešen zemním kabelovým vedením

4.5 Koncepce zásobování teplem - objekty (stávající i navrhované) vytápět ekologickým palivem - zemní plyn, el. energie, propan, propan - butan, dřevní odpad, biomasa, tepelná čerpadla, ap. - omezit využívání fosilních paliv s velkým obsahem síry a nespalitelných látek, které při provozu zdrojů tepla znečišťují ovzduší a zhoršují životní prostředí

5. Koncepce uspořádání krajiny,včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin, a podobně

5.1 Koncepce uspořádání krajiny

- plochy nezastavěného území jsou členěny podle způsobu využití na následující plochy s rozdílným způsobem využití: a) plochy krajinné zeleně: a1) plochy lesní (NL) – plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci a2) plochy zemědělské (NZ) – plochy intenzivně zemědělsky obhospodařované a3) plochy přírodní (NP) – plochy s nejvyšším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků a4) plochy smíšené nezastavěného území (NS) – plochy funkčně jednoznačně nevyhraněné, v řešeném území se jedná zejména o plochy přírodní a zemědělské a5) plochy specifické – plochy doprovodné zeleně(X)- plochy zapojující liniové plochy dopravní infrastruktury do krajiny b)plochy vodní a vodohospodářské (W) – plochy s vodohospodářskou funkcí (řeky, potoky, rybníky) c)rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN)- plochy veřejných tábořišť, rekreačních luk, přírodních koupališť apod., na kterých je možné umisťovat pouze stavby příslušné do nezastavěného území

Podmínky pro využití výše uvedených ploch jsou stanoveny v kapitole č. 6 této textové části.

Další vhodná opatření v krajině:  obnovení tradice solitérních stromů v krajině (zviditelnění rozcestí, soutoků, hranic pozemků apod., vhodné dlouhověké dřeviny - lípa,dub), přitom budou respektovány stávající významné stromy a skupiny stromů, které spoluvytvářejí charakter krajiny  doplnění liniové zeleně podél komunikačních systémů včetně účelových cest (stávajících i navržených); v územním plánu navržené plochy doplnění jsou označeny jako lokality K5/X  doplnění mimolesní zeleně ve formě remízků (na hůře využitelné plochy v rozcestí, u vodotečí, na vyvýšené kóty nad obcí, keřové k patám stožárů elektrického vedení apod.,  pro ozelenění jsou vhodné domácí druhy dřevin včetně keřového patra Všechna doporučená opatření je nutné provádět na základě zpracovaného projektu. 17 V územním plánu jsou navrhovány následující dvě plochy pro rozvoj rekreace – na plochách přírodního charakteru

Číslo lokality: K1/RN Název lokality: Junák – veřejné tábořiště

Stávající funkční využití: plochy smíšené nezastavěného území

Navrhované funkční využití: rekreace na plochách přírodního charakteru

Výměra lokality: 2,19 ha

Číslo lokality: K2/RN Název lokality: Paintballové hřiště – zázemí

Stávající funkční využití: plochy smíšené nezastavěného území

Navrhované funkční využití: rekreace na plochách přírodního charakteru

Výměra lokality: 0,42 ha

5.2 Územní systém ekologické stability

Územní plán vymezil s upřesněním skladebné prvky ÚSES– plochy biocenter a trasy biokoridorů, které budou respektovány.

V řešeném území se jedná o následující prvky: a) prvky regionálního systému ekologické stability - vseverozápadní části řešeného území prochází lesními porosty nad tokem Tiché Orlice regionální biokoridor RBK 871 – Sutice – Les u Hrklice v severní části zakončený regionálním biocentrem RBC 1924 – Sutice b) prvky lokálního systému ekologické stability - v západní části řešeného území je na výše uvedeném regionálním biokoridoru vloženo lokální biocentrum LBC 6- Naproti Hůře - podél toku Tiché Orlice v celém řešeném území je veden lokální biokoridor LBK 4 – Tichá Orlice, také tento biokoridor prochází regionálním biocentrem Sutice a lokálním biocentrem Naproti Hůře - lesními masivy u severovýchodní hranice řešeného území je veden lokální biokoridor LBK 5 - Na Skalách svloženým biocentrem LBC 2 - Pod Studeneckým kopcem a LBC 3 - Studenec, který z tohoto biocentra pokračuje jižním směrem přes drobné lesíky jako LBK 12- Moravcův kopec zakončený v jižní části LBC 10 - Pod Moravcovým kopcem. Z tohoto biocentra pak na sousední území obce Dolní Čermná vychází lokální biokoridor LBK 11- Od Farského lesa - ze sousední obce Petrovice zasahuje na západní hranici obce lokální biokoridor LBK 9 - Čermná, vedený podél toku Čermenského potoka - severovýchodním okrajem Verměřovic prochází další vodní lokální biokoridor – LBK 13- Bystřecký potok, tentokrát vedený především v obci Bystřec podél Bystřeckého potoka

18 Podrobnější popis prvků územního systému ekologické stability, které je třeba nově založit: délka charakteristika označení charakter funkčnost šířka navrhovaná opatření Spojuje lesnaté svahy podél údolí Tiché funkční – 1,3 Orlice, jedná se km převážně o smíšené, nefunkční – 0,3 někdy i etážové lesní km porosty s přirozenou dřevinnou skladbou na krátkých prudkých svazích, někdy částečně RBK 871 lesní min. 40 m skalnatých. funkční V nefunkčním úseku založit pruh o šířce 40 m s trvalou travní plochou nebo pásmem dřevin. Železniční trať, oplocená zahrada a silnice zůstanou trvalou bariérou. Lokální biokoridor funkční – 0,20 spojující lesní komplex km v údolí Moravské nefunkční – Sázavy s lesními 0,13 km porosty na svazích podél Tiché Orlice. Prochází menšími lesíky i většími lesními komplexy v severních částech k. ú. Nepomuky, Horní Čermná, Dolní Čermná a Verměřovice. Pouze LBK 11 v několika úsecích je Od částečně přerušen tím, že lesoluční min. 15 m farského funkční přechází zemědělské lesa pozemky nebo podél mezí a cest a nedosahuje požadovaných parametrů – šířky alespoň 15m. V nefunkčních úsecích založit porosty dřevin, včetně keřového patra. V lesních porostech hospodařit běžným způsobem s preferováním domácích zpevňujících a melioračních dřevin. LBK 12 částečně Biokoridor prochází lesoluční min. 15 m Moravcův funkční funkční – 1,43 přes drobné lesíky

19 km kolem Moravcova nefunkční – kopce, v nejužších 0,56 km místech přechází zemědělské pozemky. V nefunkčních úsecích založit trvalé travní porosty, případně kopec doplnit porosty dřevin, včetně keřového patra. V lesních porostech hospodařit běžným způsobem s preferováním domácích zpevňujících a melioračních dřevin.

 plochy změn v krajině, které představují doplnění prvků územního systému ekologické stability, jsou vgrafické části označeny jako K3a - 3d/NP (doplnění lokálního biokoridoru) a K4/NP (doplnění regionálního biokoridoru) Interakční prvky  budou respektovány interakční prvky v podobě liniových prvků v území (drobné vodoteče, meze apod.). Plochy prvků ÚSES vymezené tímto územním plánem jsou nezastavitelné. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutno vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny.

5.3 Prostupnost krajiny - regulativy ploch s rozdílným způsobem využití nezastavěného území umožňují trasovat cesty téměř kdekoli v krajině, čímž umožňuje vytvářet varianty podle konkrétních potřeb území - novou komunikaci v území je vhodné doplnit doprovodnou zelení a zajistit tak zapojení prvků dopravní infrastruktury do krajiny

5.4 Ochrana před povodněmi - Okresní úřad Ústí nad Orlicí, referát životního prostředí stanovil dne 21.1.2002 pod č.j. ŽP/9351/2001/231-Go „ Zátopové území recipientu Tichá Orlice v ř.km 68,721 – 92,507“. Jeho rozsah byl stanoven pro předpokládaný průtok Q 100 - v ploše záplavového území jsou územním plánem navrhovány nezbytné plochy pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury v území (obecní čistírna odpadních vod, místní komunikace), jejichž realizaci vodní zákon v záplavovém území připouští - v rámci návrhu územního plánu do záplavového území Tiché Orlice okrajově zasahuje zastavitelná plocha Z18/ZS. Konkrétní stavby budou situovány na pozemku v místě, kam záplavové území nezasahuje - při zahušťování zástavby v zastavěném území obce musí být splněna podmínka, že nové stavby budou umisťovány mimo plochy záplavového území

5.5 Ochrana ložisek nerostných surovin - do jihovýchodní části řešeného území zasahuje netěžené výhradní ložisko štěrkopísků Horní Čermná č. 3220200 s chráněným ložiskovým územím 22020000 Dolní Čermná – štěrkopísky. Územní plán svým návrhem neohrožuje vytěžitelnost těchto zásob

20 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

6.1 Na území obce jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití:

1. Plochy bydlení 1.A - bydlení - v rodinných domech – městské - BI 1.B – bydlení – v rodinných domech – venkovské - BV

2. Plochy smíšené obytné 2. A – plochy smíšené obytné – venkovské - SV

3. Plochy občanského vybavení 3.A – občanské vybavení - veřejná infrastruktura - OV 3.B - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední- OM 3.C - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - OS 3.D - občanské vybavení – hřbitovy – OH

4. Plochy rekreace 4.A – rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekraci (RI) 4.B – rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN)

5. Plochy výroby a skladování 5.A – výroba a skladování – zemědělská výroba - VZ 5.B – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba - VD 5.C – výroba a skladování – lehký průmysl - VL 5.D – výroba a skladování – se specifickým využitím – fotovoltaické elektrárny- VX

6. Plochy dopravní infrastruktury 6.A – dopravní infrastruktura – silniční – DS 6.B – dopravní infrastruktura –železniční - DZ

7. Plochy technické infrastruktury 7.A – technická infrastruktura – inženýrské sítě- TI

8. Plochy sídelní zeleně

(Doplnění tohoto druhu plochy bylo nezbytné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č. 7, část I, odst. 1, písm. c vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 8.A – zeleň – soukromá a vyhrazená – ZS 8.B – zeleň – přírodního charakteru – ZP 8.C – zeleň – ochranná a izolační - ZO

21 9.Plochy krajinné zeleně 9.A – plochy lesní – NL 9.B – plochy zemědělské - NZ 9.C – plochy přírodní – NP 9.D - plochy specifické – plochy doprovodné zeleně – X 9.E – plochy smíšené nezastavěného území – NS

10. Plochy vodní a vodohospodářské 11.A – plochy vodní a vodohospodářské - W

6.2 Stanovené funkční využití jednotlivých ploch je následující:

Poznámka: pokud záměr není uveden v hlavním, přípustném, nepřípustném ani podmíněně přípustném využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska jeho slučitelnosti s hlavní funkcí.

1. PLOCHY BYDLENÍ

1.A – BYDLENÍ – V RODINNÝCH DOMECH – MĚSTSKÉ - BI

Hlavní využití: - rodinné domy (izolované, řadové)

Přípustné využití: - soukromá zeleň (oplocené zahrady s funkcí okrasnou a rekreační včetně vodních prvků) - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura - inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - doplňkové stavby k rodinnému domu, které musí prostorově splňovat podmínky dané platným právním předpisem – garáže, přístřešky pro auta, zimní zahrady, bazény, kůlny, skleníky; ; kůlny lze umisťovat pouze mimo pohledově exponovaný prostor pozemku - integrované prostory pro podnikání v oboru nevýrobních služeb, soukromé zdravotnické praxe (praktická, stomatologická, veterinární – pro drobná zvířata), apod. - veřejná prostranství - bytové domy, pokud splňují podmínky prostorové regulace - domy s pečovatelskou službou pro seniory a zdravotně postižené, pokud splňují podmínky prostorové regulace - dětská hřiště, jejich umístěním nesmí být narušena kvalita obytného prostředí sousedních pozemků – realizovat oplocení, výsadba izolační zeleně - zařízení občanského vybavení, které je slučitelné s funkcí bydlení a slouží především obyvatelům předmětné obytné plochy

Nepřípustné využití: - stavby pro výrobu a skladování včetně řemeslných dílen - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, kapacitní parkoviště- více jak 20 parkovacích míst) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí) - objekty pro školství a kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem - zařízení veřejného stravování a ubytování nad 10 osob a hostinská činnost - další stavby a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a nejsou s bydlením slučitelné

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace –maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví 22 - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 30% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 30%

1. B - BYDLENÍ – V RODINNÝCH DOMECH – VENKOVSKÉ - BV

Hlavní využití: - rodinné domy (izolované, řadové) - stávající venkovské chalupy a zemědělské usedlosti s hospodářským zázemím v rozsahu pro samozásobení nebo pro provozování agroturistické činnosti

Přípustné využití: - soukromá zeleň (oplocené i neoplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační i užitkovou včetně vodních prvků, ovocné sady) - doplňkové stavby k rodinnému domu, které musí prostorově splňovat podmínky dané platným právním předpisem – garáže, přístřešky pro auta, zimní zahrady, bazény, kůlny, skleníky, stavby pro chovatelství; kůlny a stavby pro chovatelství lze umisťovat pouze mimo pohledově exponovaný prostor pozemku. - stavby určené pro skladování produktů zemědělské výroby – stodoly(do výměry 250m2) - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura- inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - stavby pro rodinnou rekreaci (pouze ve formě rekreačních domků a rekreačních chalup) - cyklostezky, cyklotrasy - stavby pro veřejné ubytování do 10 osob - stavby pro podnikatelskou činnost v oboru nevýrobních služeb - veřejná prostranství - vodní toky a plochy - bytové domy, pokud splňují podmínky prostorové regulace - domy s pečovatelskou službou pro seniory a zdravotně postižené, pokud splňují podmínky prostorové regulace - hřiště pro rekreační tělesnou výchovu, dětská hřiště; jejich umístěním nesmí být narušena kvalita obytného prostředí sousedních pozemků – realizovat oplocení, výsadbu izolační zeleně

Podmíněně přípustné využití: - stavby pro podnikatelskou činnost v oboru výrobních a opravárenských služeb do výměry 250m2, za podmínky, že svým provozem nesníží kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a nezvyšují nároky na nákladní dopravu ve vymezené ploše - stavby pro chovatelství za podmínky, že ochranné pásmo provozované živočišné výroby nezasáhne pozemky, které nejsou ve vlastnictví investora stavby - zařízení maloobchodního prodeje, pokud jsou umístěny v takovém místě funkční plochy (nejlépe na jejím okraji u páteřní komunikace), aby jejich provozem nedocházelo k navýšení dopravní zátěže v předmětném území (zásobování)

Nepřípustné využití: - výrobní a skladovací objekty neslučitelné s bydlením - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, kapacitní parkoviště- více jak 20 parkovacích míst) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí) - objekty pro školství a kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem - zařízení veřejného stravování a ubytování nad 10 osob a hostinská činnost - další stavby a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a nejsou s bydlením slučitelné

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví 23 - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 30% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 40%

2. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

2. A PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – VENKOVSKÉ - SV

Hlavní využití: -stavby pro bydlení smíšené s obslužnou sférou a nerušícími výrobními činnostmi, a to zejména: - stavby pro bydlení - stavby pro podnikatelskou činnost v oboru nevýrobních a opravárenských služeb - zařízení občanského vybavení komerčního charakteru

Přípustné využití: - soukromá zeleň (oplocené i neoplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační i užitkovou včetně vodních prvků, ovocné sady) - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura- inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - stavby určené pro skladování produktů zemědělské výroby – stodoly - doplňkové stavby ke stavbě pro bydlení, které musí prostorově splňovat podmínky dané platným právním předpisem – garáže, přístřešky pro auta, zimní zahrady, bazény, kůlny, skleníky; kůlny a stavby pro chovatelství lze umisťovat pouze mimo pohledově exponovaný prostor pozemku. - veřejná prostranství - vodní toky a plochy - cyklostezky a cyklotrasy - rekreační sportoviště, dětská hřiště (jejich umístěním nesmí být narušena kvalita obytného prostředí sousedních pozemků – realizovat oplocení, výsadbu izolační zeleně)

Podmíněně přípustné využití:

- stavby pro podnikatelskou činnost v oboru drobné výroby a výrobních služeb do výměry 250m2 V případě umístění výroby s negativním dopadem na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) bude k územnímu řízení stavby doloženo, že tento vliv nepřekročí hranice pozemku investora stavby. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu a v rámci kolaudačního řízení bude doložena účinnost provedených opatření.

Nepřípustné využití: - výrobní a skladovací objekty neslučitelné s bydlením - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, kapacitní parkoviště- více jak 20 parkovacích míst) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí) - objekty pro školství a kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem - další stavby a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a nejsou s bydlením slučitelné

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 35% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 30%

24 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

3. A OBČANSKÉ VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - OV

Hlavní využití: - stavby pro veřejnou infrastrukturu, a to zejména :

- stavby pro vzdělávání a výchovu - stavby pro kulturu - stavby pro zdravotnictví, sociální péči a péči o rodinu - stavby pro veřejnou správu - stavby pro ochranu obyvatelstva

Přípustné využití: - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura –inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - plochy vyhrazené zeleně - veřejná prostranství - integrované prostory pro veřejné stravování nebo maloobchod (např. v kulturních zařízeních) - stavby pro veřejnou administrativu (peněžní ústavy, poradenská střediska) - sportovní haly - služební byty a byty majitelů provozovaných zařízení - cyklostezky a cyklotrasy - stavby pro bydlení s integrovanou občanskou vybaveností - stavby pro veřejné stravování a veřejné ubytování - stavby pro nevýrobní služby - Podmíněně přípustné využití: - rekreační sportoviště, dětská hřiště Jejich umístěním nesmí být narušena kvalita prostředí a pohoda užívání sousedních pozemků – realizovat oplocení, výsadbu izolační zeleně.

Nepřípustné využití: - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, kapacitní parkoviště- více jak 20 parkovacích míst) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí) - stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí (škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací, zastínění, apod.) by snižovaly pohodu užívání staveb, uvedených v hlavním využití - nové samostatné objekty pro bydlení - nové objekty pro rekreaci

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – optimálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, v případě vytváření pohledové dominanty bude stavba prověřena zákresem v dálkových pohledech - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25%

3. B OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ - OM

Hlavní využití:

- stavby občanského vybavení komerčního charakteru, a to zejména: 25 - stavby pro veřejnou administrativu - stavby pro obchodní prodej - stavby pro nevýrobní a opravárenské služby - stavby pro veřejné stravování a ubytování

Podmíněně přípustné využití: - stavby pro podnikatelskou činnost v oboru drobné výroby a výrobních služeb do výměry 250m2 V případě umístění výroby s negativním dopadem na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) bude k územnímu řízení stavby doloženo, že tento vliv nepřekročí hranice pozemku investora stavby. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu a v rámci kolaudačního řízení bude doložena účinnost provedených opatření.

Nepřípustné využití: - stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí (škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací, zastínění, apod.) by snižovaly pohodu užívání staveb, uvedených v hlavním využití - nové samostatné objekty pro bydlení - nové objekty pro rekreaci

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – optimálně dvě nadzemní podlaží + podkroví, v případě vytváření pohledové dominanty bude prověřeno zákresem v dálkových pohledech - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25%

3. C – OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ - OS

Hlavní využití:

- stavby a zařízení pro tělovýchovu a sport, a to zejména:

- hřiště - sportovní haly - fitnesscentra - koupaliště - hipocentra - klubovny a šatny

26 Přípustné využití: - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura – inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - vyhrazená a veřejná zeleň - stavby pro veřejné ubytování a stravování - služební byty a byty majitelů provozovaných zařízení - stavby pro maloobchodní prodej - areály zdraví - veřejná tábořiště - venkovní scény, taneční parkety - cyklostezky a cyklotrasy

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – optimálně přízemní objekty, výška dle potřeb sportovního odvětví - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25%

3. D – OBČANSKÉ VYBAVENÍ – HŘBITOVY - OH

Hlavní využití: - veřejná pohřebiště - smuteční síně

Nepřípustné využití: - stavby a činnosti, jejichž účinky by negativně ovlivňovaly pietu prostředí - výrobní a skladovací objekty - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, dálnice a rychlostní silnice) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí)

4.PLOCHY REKREACE

4. A REKREACE – PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI - Ri

Hlavní využití: - stavby pro rodinnou rekreaci, tzn. rekreační chalupy, rekreační domky a rekreační chaty

Přípustné využití: - soukromá zeleň (zahrady s okrasnou, rekreační i užitkovou funkcí) - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) 27 - související technická infrastruktura (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - veřejná prostranství - stavby pro veřejné ubytování pokud splňují podmínky prostorové regulace - stavby, které vhodně doplňují rekreační účel hlavní stavby - terasy, pergoly, otevřená ohniště, vodní prvky - soukromá sportovní zařízení (bazény, tenisové kurty), pokud jsou umístěny tak, že nenaruší kvalitu rekreačního prostředí sousedních rekreačních objektů - cyklostezky a cyklotrasy

Nepřípustné využití: - výrobní a skladovací objekty - dopravní infrastruktura nadmístního významu (hlavní sběrné komunikace, dálnice a rychlostní silnice) - zařízení a liniové stavby technického vybavení regionálního významu (např. vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí) - objekty pro školství a kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – maximálně dvě nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 30% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 50%

4. B REKREACE – NA PLOCHÁCH PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU

Hlavní využití: - plochy pro hromadnou rekreaci se stavbami, přípustnými pro rekreaci v nezastavěném území dle příslušného paragrafu stavebního zákona

Přípustné využití: - veřejná tábořiště - přírodní koupaliště - rekreační louky - paintballová hřiště - dopravní a technická infrastruktura- inženýrské sítě

Nepřípustné využití: - stavby a opatření nesouvisející s uvedeným hlavní a přípustným využitím - stavby pro zemědělství - stavby a zařízení pro těžbu nerostů - stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu – nakládání s odpady - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu o výměře větší jak 1 000 m2 (netýká se liniových prvků – cyklostezek, hipostezek, apod.)

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – stavby do výměry 30m 2 a výšky 4m

5. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

5. A – VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA - VZ

Hlavní využití: - stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, a to zejména:

28 - velkokapacitní objekty živočišné výroby (kravín, teletník, odchovna mladých dojnic, vepřín, porodna prasnic, drůbežárna, atp.) - objekty pro skladování a zpracování zemědělské produkce - sklady zemědělských strojů - opravárenské dílny - administrativní objekty provozovatelů zemědělské výroby

Podmínky využití funkční plochy: - v případě umístění výroby s negativním dopadem na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) bude k územnímu řízení stavby doloženo, že tento vliv nepřekročí hranice příslušné funkční plochy. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu a v rámci kolaudačního řízení bude doložena účinnost provedených opatření.

Nepřípustné využití: - obytné objekty a objekty pro rekreaci - zařízení pro školství, zdravotnictví a kulturu

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – optimálně přízemní objekty, výškovou hladinu přizpůsobit stávajícím objektům, nepřípustné je vytváření pohledových dominant umisťováním výškových skladovacích objektů v území - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 40%; hmotové řešení novostaveb a změn staveb bude omezeno hmotovým řešením stávajících staveb v areálu - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 30%

5. B VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – DROBNÁ A ŘEMESLNÁ VÝROBA - VD

Hlavní využití: - provozovny výrobních služeb - provozovny opravárenských služeb

Přípustné využití: - skladovací objekty potřebné pro provoz předmětné výroby - vyhrazená a izolační zeleň - související dopravní infrastruktura (přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných odstavných a parkovacích míst) - související technická infrastruktura – inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - zařízení maloobchodu a veřejného stravování - byty provozovatelů zařízení

29 Nepřípustné využití: - objekty pro rekreaci - objekty pro školství, zdravotnictví a kulturu - objekty živočišné výroby

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – max. dvě nadzemní podlaží, celková výška max. 10 m - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50%, plocha jednoho objektu- max 1000m2 - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25%

5.C – VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL -VL

Hlavní využití: - výrobní haly

Podmínky využití funkční plochy: - v případě umístění výroby s negativním dopadem na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod) bude k územnímu řízení stavby doloženo, že tento vliv nepřekročí hranice příslušné funkční plochy. V opačném případě budou navržena a realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu, jejichž účinnost bude prověřena v rámci kolaudačního řízení.

Přípustné využití : - stavby pro skladování - stavby pro správu a řízení podniků - stavby hygienického zázemí pracovníků závodu, zařízení společného stravování - doprovodná a izolační zeleň - související dopravní a technická infrastruktura - zdravotnická zařízení pro pracovníky - provozovny opravárenských služeb - čerpací stanice PHM - zařízení maloobchodu a veřejného stravování

Nepřípustné využití: - samostatné stavby bydlení a rodinnou rekreaci - stavby pro vzdělávání a výchovu, sociální péči, zdravotnictví a kulturu - objekty živočišné výroby

Podmínky prostorové regulace: - výšková regulace – optimálně přízemní objekty, maximální výška 15m - intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 45% - intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25%

5.D – VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – SE SPECIFICKÝM VYUŽITÍM – FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY

Hlavní využití: - výroba energie prostřednictvím fotovoltaických panelů

Přípustné využití : - související dopravní a technická infrastruktura - izolační zeleň

Nepřípustné využití: - stavby a zařízení nesouvisející s hlavním a přípustným využitím

30 6. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

6. A – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ - DS

Hlavní využití:

- plochy pro silniční dopravu, a to zejména:

- státní a krajské silnice - místní a účelové komunikace - komunikace pro pěší - cyklostezky - veřejné odstavné a parkovací plochy - zastávky autobusů a jejich točny

Přípustné využití: - doprovodná zeleň - čerpací stanice pohonných hmot - objekty řadových a hromadných garáží - liniové stavby sítí technického vybavení - zařízení služeb motoristům - objekty maloobchodu a veřejného stravování

Nepřípustné využití: - objekty pro bydlení a rekreaci - stavby pro školství, kulturu a zdravotnictví

6.B – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – ŽELEZNIČNÍ (DZ)

Hlavní využití :

- plochy pro železniční dopravu, a to zejména:

- železniční stanice pro osobní a nákladní dopravu - železniční zastávka - železniční trať s veškerým vybavením - výhybny - vlečky s veškerým vybavením - železniční přechody a přejezdy, podjezdy a nadjezdy

Přípustné využití : - liniové stavby sítí technického vybavení - související plochy dopravní infrastruktury – silniční - doprovodná zeleň - objekty maloobchodu a veřejného stravování

Podmíněně přípustné využití : - využití strážních domků pro rodinnou rekreaci |Podmínkou využití je : a) zajištění hygienických limitů příslušných pro funkci rekreace (protihluková opatření) b) zajištění přístupu ke stavbě mimo pozemky dráhy po veřejné komunikaci

Nepřípustné využití: - objekty pro bydlení a rekreaci - stavby pro školství, kulturu a zdravotnictví 31 7. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

7. A – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ (TI)

Hlavní využití :

- plochy pro technickou infrastrukturu, a to zejména:

- transformovny, rozvodny el. energie - čistírny odpadních vod - přečerpávací stanice - vodní zdroje, vodojemy, automatické tlakové stanice, odkyselovací stanice - pozemky základnových stanic telefonních operátorů - regulační stanice plynu

Přípustné využití : - související doprovodná a izolační zeleň - související dopravní infrastruktura

Nepřípustné využití: - samostatné stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci - stavby pro vzdělávání a výchovu, sociální péči, zdravotnictví a kulturu - výrobní objekty - stavby pro chov hospodářských zvířat - stavby čerpacích stanic pohonných hmot

8. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ

8. A – ZELEŇ - SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ - ZS

Hlavní využití: - soukromé zahrady - oplocené i neoplocené

Přípustné využití: - ovocné sady - vyhrazená zeleň u občanského vybavení – volně nepřístupná - plochy volně přístupných sadovnických úprav, zejména před občanským vybavením - ochranná zeleň mezi jednotlivými funkčními plochami - zahradní domek do 25 m2, sloužící k úschově nářadí a ukrytí osob před nepříznivým počasím, ne k trvalému bydlení - vodní toky a plochy - související technická infrastruktura – inženýrské sítě (objekty a liniové stavby inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území) - související dopravní infrastruktura – potřebná pro funkci daného území

Podmíněně přípustné využití: - parkovací plochy - otevřená rekreační hřiště

Podmíněně přípustná plocha nesmí svým rozsahem tvořit víc jak 25% celkové plochy dotčené lokality.

Nepřípustné využití: - umisťování staveb pro výrobu, občanské vybavení, bydlení i rekreaci

32 8. B – ZELEŇ - OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ - ZO Poznámka: v grafické části jsou tyto plochy vyznačeny jako součást funkční plochy, která důvod ochrany nebo izolace vyvolává.

Hlavní využití: - pás stromů a keřů mezi jednotlivými funkčními plochami - pás stromů a keřů podél dopravně zatížených komunikací Poznámka: - rozsah plochy v grafické části je vyznačen pouze orientačně. Přesný rozsah bude stanoven v závislosti na způsobu využití základní plochy a potřeby eliminace negativních vlivů konkrétního funkčního využití - projekt ochranné a izolační zeleně bude zpracován odborníkem na danou problematiku

Přípustné využití: - liniové stavby technického vybavení- inženýrských sítí, které jsou potřebné pro funkci daného území

Nepřípustné využití: - umisťování staveb pro výrobu, občanské vybavení, bydlení i rekreaci

8.C – ZELEŇ – PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU - ZP

Hlavní využití: -plochy prvků územního systému ekologické stability v zastavěném území

Přípustné využití: - zeleň přírodního charakteru - stávající stavební objekty, nové již neumisťovat

Podmíněně přípustné využití:

- objekty a zařízení dopravní a technické infrastruktury (inženýrských sítí) potřebné pro funkci daného území - v souladu s charakterem území realizace protipovodňových a protierozních opatření (např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry) - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. cyklostezky, hipostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra)

Umístění je možné pouze v případě, že by jejich situování mimo plochy přírodní zeleně kladlo mimořádné finanční nároky.

Nepřípustné využití: - oplocování pozemků v předmětné ploše - využití, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

9. PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ

9. A – PLOCHY LESNÍ - NL

Hlavní využití: - pozemky určené k plnění funkcí lesa (plochy pro zakládání, obnovu a výchovu porostů v souladu s příslušným zákonem o lesích)

Přípustné využití: - myslivecká zařízení - stavby lesnických zařízení (svážnice, lanovky) 33 - související trvalé travní porosty - vodní toky a plochy - v souladu s charakterem území realizace protipovodňových a protierozních opatření (např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry) - stavby pro chov včelstev - účelové komunikace (pokud nebyly již vyznačeny v plochách silniční dopravy) - liniové stavby technické infrastruktury- inženýrské sítě - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu ruchu o výměře menší jak 1 000 m2 (např. cyklostezky, hipostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra)

Nepřípustné využití: - stavby a opatření nesouvisející s uvedeným hlavní a přípustným využitím - stavby pro zemědělství, vyjma staveb nezbytných pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. ohradníky, letní salaše) - stavby a zařízení pro těžbu nerostů - stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu – nakládání s odpady - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu o výměře větší jak 1 000 m2 (netýká se liniových prvků – cyklostezek, hipostezek, apod.)

9.B – PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – NZ

Hlavní využití:

- pozemky zemědělského půdního fondu, a to zejména: - orná půda - trvalé travní porosty - půda dočasně neobdělávaná

Přípustné využití: - zemědělské účelové komunikace a jejich doprovodná zeleň (pokud nejsou vyznačeny v plochách silniční dopravy) - stavby nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. ohradníky, letní salaše, apod.) - v souladu s charakterem území realizace protipovodňových a protierozních opatření (např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry) - doprovodná zeleň zemědělských komunikací - vodní toky a plochy a jejich doprovodná břehová zeleň - nelesní dřevinné porosty v krajině - stavby pro chov včelstev - liniové stavby technické infrastruktury- inženýrské sítě - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu ruchu o výměře menší jak 1 000 m2 (např. cyklostezky, hipostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra)

Podmíněně přípustné využití: - ve vhodných lokalitách bude možná změna kultury na les Umístěním podmíněně přípustné plochy nesmí být vytvořen nový limit pro plochy zastavěného ani zastavitelného území; tzn. že lesní porosty mohou být nově vysazovány ve vzdálenosti minimálně 50 m od hranice zastavěného území a také minimálně 50 m od hranice zastavitelných ploch.

Nepřípustné využití: - objekty příslušné do zastavěného území obce a také stavby pro zemědělství neuvedené v druhé odrážce přípustného využití (tzn. objekty pro trvalé ustájení zvířat, pro umístění zemědělské techniky, apod.) - stavby a zařízení pro těžbu nerostů 34 - stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu – nakládání s odpady - odstraňování odpadů, které nemají původ v daném území - provádět činnosti, které nenávratně poškozují půdní povrch - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu o výměře větší jak 1 000 m2 (netýká se liniových prvků – cyklostezek, hipostezek, apod.)

9. C – PLOCHY PŘÍRODNÍ – NP

Hlavní využití: - plochy prvků územního systému ekologické stability v nezastavěném území

Přípustné využití: - zeleň s převažující přírodní funkcí - objekty a liniové stavby technického infrastruktury- inženýrské sítě - v souladu s charakterem území realizace protipovodňových a protierozních opatření (např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry) - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu ruchu o výměře menší jak 1 000 m2 (např. cyklostezky, hipostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra)

Nepřípustné využití: - využití, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím - stavby pro zemědělství - stavby a zařízení pro těžbu nerostů - stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu – nakládání s odpady - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu o výměře větší jak 1 000 m2 (netýká se liniových prvků – cyklostezek, hipostezek, apod.) - intenzivní formy hospodaření - rozšiřování nepůvodních druhů rostlina a živočichů - terénní úpravy většího rozsahu, těžba nerostných surovin, nakládání s odpady, především skladování a zneškodňování - 9.D – PLOCHY SPECIFICKÉ – PLOCHY DOPROVODNÉ ZELENĚ – X

Hlavní využití: - liniová výsadba stromů a keřů podél komunikací a při vodních tocích – aleje a stromořadí

Přípustné využití: - skupiny stromů a keřů v krajině - porosty na svazích terénních zlomů a erozních rýh - liniové stavby technického vybavení- inženýrské sítě

Nepřípustné využití: - využití, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím

9.E PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – PLOCHY PŘÍRODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ - NS:

Hlavní využití: - plochy nezastavěného území funkčně nevyhraněné, v daném případě kombinace přírodního a zemědělského využití

Přípustné využití: - plochy zeleně s převažující přírodní funkcí mimo prvků ÚSES (rozptýlená zeleň v krajině, remízky, lada) 35 - plochy zemědělské produkce na zemědělském půdním fondu, s preferencí extenzivní produkce, nevyžadující zornění (trvalé travní porosty) - účelové komunikace a jejich doprovodná zeleň (pokud nejsou vyznačeny v plochách silniční dopravy) - objekty a liniové stavby technické infrastruktury- inženýrské sítě - vodní toky a plochy - v souladu s charakterem území realizace protipovodňových a protierozních opatření (např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry) - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu ruchu o výměře menší jak 1 000 m2 (např. cyklostezky, hipostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra)

Nepřípustné využití: - stavby a opatření nesouvisející s uvedeným hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím - stavby pro zemědělství (vyjma staveb nezbytných pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. - tzn. ohradníky, letní salaše) - stavby a zařízení pro těžbu nerostů - stavby, které zlepší podmínky pro využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu o výměře větší jak 1 000 m2 (netýká se liniových prvků – cyklostezek, hipostezek, apod.) - stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu – nakládání s odpady

10. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ

10.A PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ-W

Hlavní využití: - vodní toky (řeky, potoky, vodoteče povrchových vod tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku) - vodní plochy s ekologicky stabilizační, retenční nebo rybochovnou funkcí

Přípustné využití: - břehová zeleň - komunikační propojení – mosty, lávky pro pěší - liniové stavby technické infrastruktury- inženýrské sítě - související vodohospodářské stavby – hráze, jezy a zdrže - stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu

Nepřípustné využití: - neodůvodněné zpevňování břehů a napřimování trasy koryta - realizace staveb nesouvisejících s hlavním nebo přípustným využitím

36 6.3 Výklad pojmů použitých při vymezení funkčních ploch: nevýrobní služby – holičství, kadeřnictví, čistírna, mandlování, kosmetické provozovny, pedikúra, úklidové služby, sauny, zakázkové šití oděvů (výrobní služba, která je však charakterem provozu bližší nevýrobním službám), apod. výrobní služby – truhlářství, tesařství, zámečnictví, klempířství, sklenářství, kamenictví, autoopravny, opravny obuvi, apod. hřiště pro rekreační tělesnou výchovu – tzn. volně přístupné, jeho dostupnost není podmíněna členstvím ve sportovní organizaci (tzn. organizovaná tělesná výchova) nebo návštěvou školského zařízení (tzn. školská tělovýchova) otevřená hřiště – hřiště, které je vybudováno ve volném prostoru, nechráněno další stavbou a tedy vykazující větší hlukovou zátěž na okolní prostředí liniová stavba technického vybavení – stavba technického vybavení, jejíž délkový rozměr převyšuje šířkový takovým způsobem, že bude její znázornění mít ve výkresové části územního plánu tvar ne plochy, ale přímky nebo křivky (vodovodní řady, kanalizační sběrače, plynovodní vedení, telekomunikační vedení, apod.) veřejné ubytování – hotely, motely, ubytovací hostince, penziony, turistické ubytovny, domovy mládeže (internáty) veřejné stravování – pohostinství, restaurace, bufety, veřejné jídelny, apod. stavba (zařízení) pro maloobchod – prodejna potravin, drogerie, prodejna obuvi a kožené galanterie, prodejna textilu, a galanterie, prodejna oděvů, prodejna elektrospotřebičů, prodejna knih a zvukových nosičů, zlatnictví a hodinářství, prodejna domácích potřeb kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem – klubová zařízení, diskotéky, letní kina a venkovní scény, v nichž je provozována produkce (především hudební), která svou úrovní přesahuje hygienické normy stanovené pro obytné území veřejné pohřebiště – prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky a jejich kombinace vyhrazená zeleň – plochy sadovnických úprav okolo občanského vybavení přístupné pouze klientům daného zařízení stavby pro chovatelství – stavby pro chov drobného hospodářského zvířectva o jednom nadzemním podlaží a zastavěné ploše do 16m2 a do 5m výšky rekreační domek (novostavba), rekreační chalupa (stavební úpravy objektu původně trvalého bydlení nebo hospodářského využití) – jedná se o objekty individuální rekreace, hmotově odpovídající rodinnému domu), velikost zastavěné plochy objektu není omezena, objekty je možno podsklepit, mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno podzemní podlaží a obytné podkroví rekreační chata - zastavěná plocha včetně verand, vstupů a podsklepených teras nebývá větší než 25 m2, smějí se podsklepit a smějí mít jedno nadzemní podlaží a podkroví, obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nepřekračuje 110m3. koeficient zastavění – podíl plochy zastavěné budovami k celkové ploše regulovaného pozemku koeficient zeleně – podíl ploch zeleně na regulovaném pozemku k celkové ploše tohoto pozemku rodinná farma - zemědělský hospodářský soubor spolu s obydlím v sousedství zemědělské půdy, kterou obhospodařuje jedna rodina někdy ještě s námezdními silami. V turisticky atraktivních oblastech může rodinná farma sloužit také pro ubytování hostů.

37 7.Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Kód Charakteristika

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Dopravní infrastruktura WD1 Chodník z obytné skupiny Na Skalách Technická infrastruktura VT1 Trasa el. vedení VVN TR Žamberk – TR Jablonné nad Orlicí

8.Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst. 1 katastrálního zákona

Kód Charakteristika Dotčené pozemky v katastru nemovitostí

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Dopravní infrastruktura WD1 Chodník z obytné skupiny Na Skalách 17/1, 26, 27/2

Předkupní právo se stanoví ve prospěch – Obce Verměřovice – IČO 00279706.

Pozemek 17/3, jehož se stavba také dotýká, je již ve vlastnictví Obce Verměřovice.

9.Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

Kompenzační opatření nebyla stanovena, územní plán nemá významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. 10.Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

38 Výčet ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití území studií podmínkou pro rozhodování:

číslo Výčet Funkční využití plochy územní zastavitelných ploch studie studií dotčených Zadání územní studie

Č. 1 Z2/BI - bydlení – v rodinných domech – městské

- zpracování územní studie bylo požadováno již Změnou č. 2 ÚPO Verměřovice. V současné době je již k dispozici Územní studie Verměřovice – Na Skalách ( zpracovatel ing. arch. K. Blank, Ústí nad Orlicí – datum zpracování duben 2013

Poznámka: - druhé komunikační napojení lokality z krajské silnice je řešeno mimo tuto lokalitu, přes zastavitelnou ploch Z3/BV, která již neměla být předmětem řešení studie. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku s vedením této komunikace, bude třeba výše uvedenou studii upravit tak, aby v zastavitelné ploše Z2/BI byly situovány oba vjezdy z krajské silnice

11.Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

R1(VD) - územní rezerva ploch pro rozvoj výroby a skladování – drobné a řemeslné výroby na jižním okraji obce, zajištění kompaktnosti zastavěného území v daném prostoru

Při prosazování zásad územního plánu je třeba zajistit, aby nebyla dále ztěžována možnost využití předmětné plochy pro výstavbu, např. realizací tras regionálních vedení technické infrastruktury; při rekonstrukci stávajících tras prověřit možnost jejich přemístění do okrajových částí území. Bez provedení změny územního plánu nelze plochy územních rezerv pro uvažované budoucí využití využívat.

12. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

Počet listů textové části územního plánu:39

Počet výkresů grafické části:

A.2.1. Výkres základního členění území M 1 : 5 000 – 2 listy A.2.2. Hlavní výkres M 1 : 5 000 - 2 listy A.2.3. Výkres koncepce technické infrastruktury M 1 : 5 000 – 2 listy A.2.4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací M 1 : 5 000 - 2 listy

39 B1. TEXTOVÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Obsah textové části- odůvodnění územního plánu :

1. Postup pořízení územního plánu 41 2. Přezkoumání souladu spolitikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

2.1 Soulad s politikou územního rozvoje 42 2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 43 3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 44

4. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního 45 plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 5. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona 46 a jeho prováděcích předpisů 6. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s požadavky zvláštních 46 právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 7. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 7.1 Zdůvodnění urbanistického řešení 49 7.2 Zdůvodnění koncepce dopravy 51 7.3 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 55 7.4 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií 58 7.5 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability 61 7.6 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany 65 8. Vyhodnocení splnění požadavků zadání 66 (popřípadě vyhodnocení souladu 1. se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona 2. s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona 3. s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona 4. s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona) 9. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby 68 vymezení zastavitelných ploch

10. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní 69 informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

11. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona 70

12. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona 70 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách 70 územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení

14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský 70 půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 15. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 77 16. Vyhodnocení připomínek 77

40 1. Postup pořízení územního plánu

Zahájení prací: O pořízení nového územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce Verměřovice usnesením č. 4/2012 dne 26.4.2013 a současně obec požádala MěÚ Žamberk, odbor regionálního rozvoje a územního plánování o pořízení nového územního plánu. Zastupitelstvo obce usnesením č. 6/2012 ze dne 28.6.2012 určilo člena zastupitelstva pro spolupráci s pořizovatelem p. starostku V. Vackovou. V dalším období probíhaly přípravné práce, sběr požadavků a návrhů na využití území. Zhotovitelem územně plánovací dokumentace byla ing. arch. Dagmar Vaníčková. Byl proveden vlastní podrobný průzkum v daném území. Pro zpracování návrhu zadání bylo dále využito stávající platné územně plánovací dokumentace – Územní plán Verměřovice.

Zadání: V souladu s § 46 stavebního zákona pořizovatel převzal návrhy na pořízení, posoudil je a postoupil je se svým stanoviskem zastupitelstvu obce k rozhodnutí. V listopadu 2012 byl vypracován návrh zadání změny, který byl veřejně projednán – oznámení na úředních deskách pořizovatele i obce od 3.12.2012 do 3.1.2013. V průběhu projednávání měly možnost dotčené orgány a krajský úřad uplatnit své požadavky na obsah změny územního plánu. Ve stejné lhůtě mohly uplatňovat své podněty sousední obce. K předloženému návrhu bylo podáno stanovisko KrÚ Pardubice, odboru životního prostředí a zemědělství, ve kterém bylo vyloučeno, že předložená koncepce nemůže mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a z tohoto důvodu je nutné koncepci posoudit autorizovanou osobou. Návrh zadání byl upraven a doplněn dle požadavků dotčených orgánů a předložen zastupitelstvu ke schválení. Zadání bylo schváleno v ZO Verměřovice 10.1.2013 usnesením č. 1/2013.

Návrh - společné jednání: Projednávání návrhu územního plánu bylo zahájeno od 15.8.2013 do 2. 10. 2013. Společné jednání bylo vypsáno 2. 9.2013 od 13.00 hodin na MěÚ v Žamberku. Do doby společného jednání nebyl podán požadavek o prodloužení lhůty pro podání stanoviska. V průběhu projednávání návrhu byly podány připomínky, které byly na jednání na ObÚ Verměřovice dne 16. 10. 2013 řešeny a v textové i grafické části pak dle výsledku projednání opraveny a doplněny. Jelikož byl vydán souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF ve smyslu ustanovení § 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb., ještě před podanými připomínkami, které vyvolaly úpravu grafické části a záborů ZPF, bylo pořizovatelem požádáno o vydání nového souhlasu s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF. Autorizovaná projektantka předložila nový návrh na vyhodnocení, ke kterému byl vydán souhlas 30. 10. 2013 č.j. KrÚ 74425/2013/OŽPZ/Bo. Stanoviska připomínky sousedních obcí a veřejnosti po společném jednání o návrhu ÚP Verměřovice byly vyhodnoceny pořizovatelem a 18. 11. 2013 byl požádán krajský úřad o stanovisko z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje kraje. Krajský úřad na základě posouzení konstatoval, že byly naplněny požadavky na zajištění koordinace využívání území a byl zajištěn soulad územního plánu s PÚR a ZÚR.

Návrh - veřejné řízení: Projednávání návrhu pro veřejné řízení bylo oznámeno veřejnou vyhláškou a oznámeno dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím 8.1.2014 s termínem veřejného projednání návrhu územního plánu 20. 2. 2014 od 16:00 hodin na Obecním úřadu ve Verměřovicích. Od 20. 1 . 2014 do 27. 2. 2014 mohl každý uplatnit své připomínky. Námitky mohou uplatnit vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti nejpozději do 7 dnů ode dne konání veřejného jednání.

K měněným částem návrhu Územního plánu Verměřovice (lokalita Z10/OS byla ze záplavového území vypuštěna a lokalita Z13/VD byla zmenšena) se vyjádřil krajský úřad – dokumentace pro veřejné jednání nebyla měněna z hlediska záměrů dotýkající se nadřazené územně plánovací dokumentace či širších územních vztahů. Odbor ŽP krajského úřadu po konzultaci s projektantkou o textové části 4.2. Koncepce dopravy a týkající se lokality Z15/DS vydal nové stanovisko ke koncepci – koncepce nemůže mít významný vliv na PO a EVL s tím, že k vlastnímu projektu stavby 41 přemostění toku a jejímu technickému řešení bude nutné požádat orgán ochrany přírody o vydání stanoviska, neboť se jedná o místo s bohatým výskytem mihule potoční a z tohoto důvodu bude nutné realizovat přemostění bez středového pilíře a bez zásahu do koryta řeky.

Z důvodu úpravy lokalit Z10 a Z13 byl pořizovatelem požádán krajský úřad, odbor životního prostředí o nové stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlasné stanovisko k novým podkladům v návrhu, s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF byl vydán 14. 2.2014. Ve lhůtě byly obdrženy další stanoviska od ČR – Státní energetická inspekce, Hasičského záchranného sboru Pk a Obvodního báňského úřadu.

Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, byly vyzvány dotčené orgány a krajský úřad k uplatnění stanovisek k návrhu vyhodnocení připomínek a námitek. Tyto žádné uplatněny nebyly.

Pořizovatel předložil dne 23. 4. 2014 zastupitelstvu obce Verměřovice návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací kraje nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo se stanoviskem krajského úřadu.

2. Přezkoumání souladu spolitikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

2.1 Soulad s politikou územního rozvoje

Dle platné Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR 2008“), která byla schválena Vládou České republiky usnesením Vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009, je řešené území Územního plánu Verměřovice situováno mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti, koridory a plochy technické infrastruktury. Obec leží ve vymezeném koridoru kombinované dopravy KD1 – C59 Miedzylesie – Lichkov- Ústí nad Orlicí. Elektrifikovaná železniční trať č. 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov je zařazena do kategorie dráhy celostátní , do evropského železničního systému a do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy TERFN. Územní plán Verměřovice je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažených v čl. 14 až 32 PÚR ČR 2008, zejména: - s prioritou č. 14, která požaduje ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území – viz kapitola č.2.2 Textové části - s prioritou č. 16, která požaduje při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných stanovisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území - s prioritou č.17 – v územním plánu je lokalizováno šest nových ploch,které umožňují vytvoření nových pracovních příležitostí - s prioritou č. 20 – respektuje lokalitu soustavy Natura, návrh je řešen tak, aby předmětné území nezasahoval - s prioritou č. 23, která požaduje vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny – viz kapitola 4.2-4.5 Textové části; jsou navrženy 4 lokality pro rozvoj dopravní infrastruktury a jedna pro rozvoj technické infrastruktury - s prioritou č.26 – vzáplavovém území nejsou nově navrhovány nové rozvojové plochy, zastavitelné plochy zasahující do záplavového území jsou převzaty z platného územního plánu a týkají se zejména nezbytné veřejné infrastruktury - s prioritou č.28 - jsou zohledněny nároky dalšího rozvoje území v potřebných dlouhodobých souvislostech, je vymezen koridor pro trasu el. vedení VVN TR Žamberk a TR Jablonné nad Orlicí

42 - s prioritou č. 31- je navržena jedna lokalita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Obec Verměřovice je součástí řešení Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (dále jen „ZÚR Pk“), které byly vydány Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 29.04.2010 a nabyly účinnosti dne 15.06.2010. Dle vydaných ZÚR Pk zasahují do řešeného území Územního plánu Verměřovice následující prvky: a) požadavek na vymezení a zpřesnění regionálního biocentra RBC 1924 Sutice Zapracování do územního plánu : - v územním plánu byl splněn úkol stanovený ZÚR Pk, tzn. regionální biocentrum bylo vymezeno v souladu s aktualizovanými prvky regionálního systému ekologické stability a upřesněno dle konkrétních podmínek v území b) požadavek na vymezení a zpřesnění regionálního biokoridoru RBK 871 Zapracování do územního plánu : - koridor byl vymezen dle konkrétních podmínek v šířce min 40 m a byla prověřena jeho návaznost na katastry sousedních obcí, byla vymezena plocha určená k založení tak, aby byl tento biokoridor funkční v celém řešeném území c)požadavek na vymezení a zpřesnění koridoru technické infrastruktury nadzemního vedení 2x110 KV TR Vamberk – TR Jablonné nad Orlicí, který je zároveň veřejně prospěšnou stavbou EO2 Zapracování do územního plánu : - v ZÚR Pk je pro tuto stavbu vymezen koridor o šířce 400m, v rámci tohoto koridoru byla v předkládaném územním plánu dle konkrétních podmínek vymezena zpřesňující trasa, v grafické části územního plánu je vyznačena vrozsahu šířky ochranného pásma vedení. Trasa byla přibližně vedena ve střední části koridoru ze ZUR až na výjimku v části jižní řešeného území, kde koridor ZUR Pk zasahoval zastavěné území obce, konkrétně perspektivní areál zemědělské výroby. Z důvodu ochrany tohoto území a umožnění rozvoje výrobních ploch v předmětném prostoru, byla trasa posunuta do jižní části vymezeného koridoru, upřesněná trasa byla konzultována s výhledovým provozovatelem trasy- ČEZ Distribuce a.s. Byla prověřena návaznost trasy na území sousedních obcí (Letohrad – změna č. 4, Bystřec - územní plán) e) respektovat zásadu, že v záplavových územích je možné vymezovat zastavitelné plochy a umisťovat veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech Zapracování do územního plánu : - viz kapitola 5.4 Textové části

V územním plánu Verměřovice jsou respektovány priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a to zejména: - je posílena ekologicko – stabilizační funkce krajiny (je navrhováno doplnění nefunkčních prvků ÚSES) - návrh zastavitelných ploch citlivě doplňuje výraz sídla, s cílem nenarušovat cenné urbanistické struktury a architektonické a přírodní dominanty nevhodnou zástavbou (součástí územního plánu je vymezení přírodních, urbanistických a architektonických hodnot, jsou stanoveny požadavky na prostorové uspořádání území) - návrh rozvíjí systém dopravní obsluhy a technické vybavenosti území

Územní plán Verměřovice respektuje zásady usměrňování územního rozvoje a úkoly pro územní plánování, které jsou stanovené pro lesozemědělskou krajinu v ZÚR Pk. Zastavitelné plochy mimo zastavěná území jsou navrhovány pouze v nezbytně nutné míře při zohlednění krajinných hodnot v území (v předmětném územním plánu se jedná o plochu soukromé zeleně Z18/ZS, která je v současné době již prakticky využívána). Zastavitelné plochy nejsou vymezovány na úkor ploch lesa. V územním plánu je zvyšována pestrost krajiny doplňováním doprovodné zeleně podél komunikací v krajině. .

43 3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Obec Verměřovice leží ve východní části Pardubického kraje, severně od města Lanškroun, jihovýchodně od města Letohrad a jihozápadně od města Jablonné nad Orlicí. Všechna tři města jsou dobře dopravně dostupná a mají význam pro rozšíření nabídky občanského vybavení a pracovních příležitostí pro obyvatele Verměřovic. I v samotném sídle je k dispozici široká nabídka zařízení občanského vybavení, některá z nich mají i nadmístní význam (zejména kulturní dům a nabídka sportovního vyžití). Doprava - území je obsluhováno jak silniční, tak železniční dopravou. Verměřovicemi procházejí poměrně značně dopravně zatížené silnice III. třídy: Letohrad - Blahotínec Verměřovice - Jablonné n.O. V obci je železniční zastávka na trati Ústí n.O. - Letohrad – Jablonné n.O. Zásobování vodou – obec je členem skupinového vodovodu Jablonné n.O., jednoho z největších skupinových vodovodů v regionu Odvádění a čištění odpadních vod – vsoustředěné zástavbě realizována jednotná kanalizace, v současné době probíhá projekční příprava realizace oddílné kanalizace zakončené obecní čistírnou odpadních vod Zásobování el. energií - zásobování el. energií je řešeno z vedení VN 262 systémem 22 kV z TR 110/22 kV Jablonné n.Orl., případně z TR 110/22 kV Lanškroun Zásobování plynem - středotlaký plynovod je veden v celém zastavěném území Verměřovic

Územní systém ekologické stability - v území se nacházejí regionálního a lokálního systému ekologické stability

Navrhované řešení územního plánu z pohledu širších vztahů

Obec Verměřovice sousedí s městy Jablonné nad Orlicí a Letohrad, městysem Dolní Čermná a obcemi Bystřec a Mistrovice.

Funkční plochy: - v návrhu územního plánu je řešena jedna zastavitelná plocha situovaná na hranici se sousední obcí Bystřec. Plocha je navržena s cílem zajistit územní rozvoj již fungujícího výrobního areálu firmy Formplast Purkert a.s. Požadavek na územní rozvoj v předmětném prostoru byl vznesen i k územně plánovací dokumentaci obce Bystřec - v sousedství katastrálního území Dolní Čermná jsou navrhovány dvě změny ve využití nezastavěného území – rozvoj rekreace na plochách přírodního charakteru. V předmětném prostoru by mělo být realizováno veřejné tábořiště a zázemí paintballového hřiště - v sousedství hranic s ostatními sídelními jednotkami nejsou nové zastavitelné plochy předkládaným územním plánem navrhovány, obce budou sousedit nezastavěným územím

Dopravní infrastruktura - navrhovaný rozvoj dopravní infrastruktury se nedotkne sousedních správních území

Technická infrastruktura - do návrhu je zařazen koridor pro vedení trasy technické infrastruktury – el. vedení VVN 2x110 kV TR Žamberk – TR Jablonné nad Orlicí, trasa byla zpřesněna dle konkrétních územních podmínek a byla prověřena návaznost vedení této trasy na území sousedních sídel – města Letohradu a obce Bystřec. V rámci uvažované změny č. 1 ÚP Bystřec bude třeba provést drobnou korekci trasy tak, aby minimálně zasahovala lesní porosty - zásobování vodou je řešeno ze skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí, pro navrhovaný rozvoj obce je kapacita stávajících zařízení dostačující, doplňována je pouze automatická tlaková stanice pro potřeby obytné zástavby Na Skalách, bude umístěna na katastru Verměřovice

44 - systém odvádění a čištění odpadních vod je řešen v rámci správního území obce Verměřovice

Územní systém ekologické stability

Při upřesnění vedení prvků ÚSES byla řešena návaznost na systém ekologické stability sousedních obcí následujícím způsobem:

- regionální biokoridor RBK 871 navazuje na severozápadním okraji řešeného území na regionální biokoridor stejného označení ve správním území města Letohrad - regionální biocentrum RBC 1924 v severní části řešeného území navazuje částí své plochy také ve správním území obce Mistrovice - lokální biokoridor LBK 4 vedený podél toku Tiché Orlice pokračuje podél tohoto toku ve správním území města Letohradu jako lokální biokoridor LBK 1, stejné označení má také jeho pokračování ve správním území obce Mistrovice - lokální biokoridor LBK 11, vedený v jižní části obce, pokračuje ve správním území městysu Dolní Čermná jako lokální biokoridor LBK 13; lokální biokoridor LBK 9, vedený v severní části Dolní Čermné ústí do lokálního biocentra LBC 10 na území obce Verměřovice - podél toku Čermné na západním okraji Verměřovic je vymezen lokální biokoridor LBK 9, který se stejným označením pokračuje ve správním území obce Petrovice - na severovýchodním okraji podél toku Bystřeckého potoka je veden lokální biokoridor LBK 13, jeho trasa je již upravena tak, aby navazovala na úpravu navazujícího biokoridoru LBK 5, prováděného Změnou č. 1 ÚP Bystřec

4. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s cíli územního plánování Návrh územního plánu je v souladu s cíli územního plánování ve smyslu ustanovení § 18 stavebního zákona, neboť: - vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích - zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území - jsou koordinovány veřejné a soukromé záměry změn v území, výstavba a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a je konkretizována ochrana veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů - jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - je chráněna krajina jako podstatná složka prostředí života obyvatel - jsou určeny podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištěna ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků, zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s úkoly územního plánování Návrh územního plánu je v souladu s úkoly územního plánování ve smyslu ustanovení § 19 stavebního zákona, neboť: - zjišťuje a posuzuje stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty - stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území 45 - prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání - stanovuje urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb - stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území - stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení - vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů - uplatňuje poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

5. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. 6. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Projednání návrhu územního plánu Verměřovice bylo provedeno dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a oznámeno jednotlivě dotčeným orgánům 12. 8. 2013 s lhůtou vyvěšení od 15. 8. 2013 do 2. 10. 2013. Společné projednávání s dotčenými orgány se uskutečnilo 2. 9. 2013 u pořizovatele - MěÚ v Žamberku. Lhůta pro uplatnění stanovisek a připomínek byla stanovena do 2. 10. 2013. Žádný z dotčených orgánů nepředložil důvody pro prodloužení lhůty o 30 dnů.

Do 30 dnů ode dne společného projednání mohly dotčené orgány uplatnit svá stanoviska; sousední obce mohly ve stejné lhůtě uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území. Ve stanovené lhůtě sousední obce neuplatnily připomínky.

Dotčené orgány se vyjádřily takto:

Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Královéhradecký a Pardubický kraj, č.j. 3772/13/52.104/Št z 26.9.2013 – souhlasí se zpracovaným řešením návrhu a neuplatňují žádné námitky proti jeho schválení. Bez vyhodnocení

Ministerstvo životního prostředí ČR, čj.1300/550/13-Hd/57287/ENV/13 z 16. 8. 2013 - ve svodném, v jeho jižní hranici, přesahuje výhradní ložisko štěrkopísků Horní Čermná. Bylo zde stanoveno chráněné ložiskové území Dolní Čermná. Vyhodnocení: Jedná se o omezení vydaná správním rozhodnutím, která jsou územně analytickými daty o území a tudíž jsou obsažena v grafické části UP.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, čj. 34817/2013/31100 z 16. 8. 2013 – bez připomínek, protože dokumentace akceptuje problematiku ochrany a využití nerostného bohatství v řešeném území. Bez vyhodnocení

46 Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, čj. SBS 24321/2013/OBÚ-09/1 z 20. 8. 2013 – podle evidence OBÚ není v katastru obce Verměřovice stanoven dobývací prostor. Podle dostupných informací bylo na části obce stanoveno chráněné ložiskové území Dolní Čermná. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v CHLÚ, které nesouvisí s dobýváním, může příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti (19 odst. 1 cit. zákona). Vyhodnocení: V územně plánovací dokumentaci se nenavrhují stavby a zařízení v území CHLÚ.

ČR – Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, čj. 5976/23480-ÚP/2013-1420 z 12. 8. 2013 – vřešeném území se nachází ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení zahrnuté do jevu 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma viz. pasport č. 115/2012. Za vymezené území se v tomto případě považuje zakreslené území – viz příloha pasportních listů. Vydání závazného stanoviska podléhá výstavba vyjmenovaná v části – VYMEZENÁ ÚZEMÍ – celé správní území. V řešeném území se nachází ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení zahrnuté do jevu 81 – elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma. Za vymezené území se považuje zakreslené zemí – viz příloha pasportního listu č. 114/2012.Vydání závazného stanoviska VUSS Pardubice podléhá výstavby vyjmenovaná v části VYMEZENÁ ÚZEMÍ – celé správní území.

Tyto regulativy požadujeme zapracovat do textové i grafické části návrhu územního plánu. Vyhodnocení: Požadavkem je zahrnutí omezujících limitu území – tyto jsou součástí průzkumů a rozborů. Omezující limity jsou součástí koordinačního výkresu.

Hasičský záchranný sbor Pk, Ústí n. O. čj. HSPA-6-595/2013 z 28. 8. 2013 – souhlasné stanovisko z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva bez podmínek. Bez vyhodnocení

Městský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství Žamberk, čj. 18191/2013/ZPZE/POKM/SOU/149 z 2. 9. 2013 Orgán státní správy lesů: Je třeba respektovat ochranné pásmo lesa a dodržet vzdálenost stavby od lesa ve vzdálenosti minimálně 20 m. Případné dotčení OP je možné jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů na základě individuální žádosti. Vyhodnocení: OP lesa je respektováno. V případě dotčení OP lesa bude požádán příslušný orgán státní správy lesů o samostatný souhlas.

Vodoprávní úřad: a) Upozornění na skutečnost, že lokality Z10/OS (naproti ZŠ) a Z13/VD (U firmy Format) jsou navrhovány jako zastavitelné plochy, přestože se nachází v záplavovém území významného vodního toku Tichá Orlice, které bylo stanoveno přípisem Okresního úřadu Ústí nad Orlicí. Využití lokalit je z tohoto důvodu jako nevhodné. b) Textová část A.1. v kapitole 4.3. je zavádějící, neboť v případě oddílné- splaškové kanalizace či oddílné – dešťové kanalizace nebude uvažováno o odlehčení. Rovněž tak nutnost navrhovat i dešťovou kanalizaci není zcela na místě, pokud se uváží závaznost požadavků na vymezování a využívání pozemků uvedených v ustanovení § 20 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. c) Text v kapitole 7.3.2. není zcela správný, neboť v případě vypouštění odpadních vod do vod podzemních je nutné mimo jiné naplnit nařízení vlády č.416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypuštění odpadních vod do vod podzemních.

Vyhodnocení: Dále bude vymezována jako zastavitelná plocha pouze ta část lokality Z13/VD, která neleží v záplavovém území. Zbývající část bude převedena do rezervy a bude využita v případě, že na základě realizovaných protipovodňových opatření bude upraven rozsah záplavového území. Zastavitelná plocha Z10/OS bude z návrhu vypuštěna.

47 Text nebyl správně pochopen, požadavek upozornit na nutnost budování obou systémů (v případě oddílné kanalizace) vzešel od správce povodí. Vzhledem k podrobnému popisu odkanalizování obce v odstavci o tři odrážky výše, bude uvedený text vypuštěn

Text bude doplněn následujícím způsobem: „ U staveb pro bydlení, rekreaci a staveb pro poskytování služeb lze využít také individuelní čištění v souladu s vládním nařízením č. 416/2010 Sb., s možností vypouštění odpadních vod do vod podzemních. “.

Orgán ochrany přírody:čj. MUZBK-21568/2013/UPZE/DIVJ/Vy.042 z 23. 9. 2013 Bez připomínek za podmínky respektování zákonač.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Pozemky p. č. 804/4 a 351/1 se nachází na území přírodního parku Orlice a v případě zásahu mimo zastavěné území obce, je nutný souhlas- závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Vyhodnocení: Zákon o ochraně přírody je respektován. Při dotčení pozemků v přírodním parku Orlice mimo zastavěné území bude požádán v dalším stupni řízení orgán ochrany přírody o závazné stanovisko.

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, pracoviště Ústí nad Orlicí, čj.KHSPA 12197/2013/HOK-UO z 30. 9. 2013 - svyužitím navrhovaných lokalit souhlasí bez stanovení podmínek. Bez vyhodnocení

Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, čj. KrÚ56904/2013/OŽPZ/Se z 26. 9. 2013: Orgán ochrany ovzduší – nejsou další požadavky k předloženému záměru nad rámec požadavků vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Pk a ÚAP. Orgán ochrany přírody – není zásadních námitek Orgán ochrany ZPF – vydává souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF.

Předložené vyhodnocení důsledků na OZPF vyžaduje 28,2600 ha, z toho: Lokality: Z02/BI, Z03/BI, Z07/BV, Z09/BV - rozloha 19 5300 ha. Využití je možné pro bydlení. Lokalita: Z08/TI - rozloha 0,2700 ha. Využití je možné pro ČOV. Lokality: Z01/DS, Z04/DS, Z11/DS, Z15/DS - rozloha 0 7200 ha. Využití je možné pro dopravu. Lokalita: Z10/OS - rozloha 0,1200 ha. Využití je možné pro občanské vybavení. Lokality: Z05a+b/VD, Z06/VX, Z12a+b/VZ, Z13/VD, Z14/VD, Z16/VL – rozloha 7,2400 ha. Využití je možné pro výrobu a skladování. Lokality: Z17/ZS, Z18/ZS - rozloha 0,3800 ha. Využití je možné pro zeleň.

Orgán státní správy lesů – bez připomínek. Bude dotčeno OP lesa u lokalit Z2/BI, Z5b/VD, Z6/VX, Z9/BV, Z8/TI, Z9/BV, Z10/OS, Z16/VL a Z4/DS Vyhodnocení: V případě dotčení OP lesa bude požádán příslušný orgán státní správy lesů (MěÚ Žamberk) o výjimku).

Na základě připomínek podaných orgánem vodního hospodářství MěÚ v Žamberku byla část lokality Z13/VD převedena do rezervy a plocha Z10/OS vypuštěna. Došlo tímto ke změně (zmenšení) výměr záborů ZPF. Proto pořizovatel požádal dne 23. 10. 2013 orgán ZPF KrÚ o nový souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF v ÚP Verměřovice. Nový souhlas byl zaevidován 30.10.2013.

7. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

48 7.1 Zdůvodnění urbanistického řešení

7.1.1Vymezení hranice zastavěného území

Hranice zastavěného území byla stanovena v souladu s §58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Nově zastavěné pozemky byly aktualizovány k období zpracování návrhu - tzn. 15. května 2013. Rozšíření zastavěného území oproti intravilánu bylo vymezeno v souladu s aktuálním stavem využití pozemků po hranici parcel, ve výjimečných případech po spojnicích lomových bodů těchto hranic nebo bodů na těchto hranicích. Poslední aktualizace hranice zastavěného území proběhla v rámci zpracování změny č. 3 ÚPO Verměrovice . Od této poslední úpravy jsou v předkládaném územním plánu provedeny následující korekce hranic zastavěného území: a) do zastavěného území byla zahrnuta parcela ppč. 625/2 – zahrada, která funkčně souvisí se stavbou nového rodinného domu realizovaného na parcele ppč. 187/1 b) do zastavěného území byla zahrnuta část PK 500/1, kterou vydal stavební úřad stavební povolení v červenci 2011, resp. červenci 2012 (další etapa), v současné době již stavba před dokončením c) hranice zastavěného území byla zmenšena v prostoru zahradnictví, do zastavěného území byla zahrnuta pouze zastavěná část zařízení (prodejní objekt, technické zázemí, skleníky), pozemek vedený jako orná půda bez oplocení byl ze zastavěného území vyjmut

7.1.2 Zdůvodnění urbanistické koncepce

Výrazným přírodním prvkem a osou sídelní struktury obce Verměřovice je tok Tiché Orlice, který probíhá zastavěným územím od severu k jihu. Po obou březích paralelně s tokem vedou dvě hlavní obslužné komunikace - silnice III. třídy Letohrad - Blahotínec a místní komunikace Na Poříčí. Obě jsou oboustranně obestavěny obytnou zástavbou. Jestliže na levém břehu je dosud dochována starší zástavba doplněná hospodářskými objekty, převažují na pravém břehu izolované rodinné domy vystavěné až ve 20. století. Základní občanské vybavení ( obecní úřad, prodejna, pošta, pohostinství, základní a mateřská škola) je soustředěno do jednoho prostoru v jihovýchodní části obce. Nevýhodou tohoto umístění je skutečnost, že se nachází mimo trasu hlavního pěšího tahu: zastávka ČD - obytná skupina Na Poříčí. Obdobně tomu bude i ve vztahu k nově vznikající obytné skupině Na Skalách. V rámci územní studie zpracované pro tuto lokalitu byly vymezeny plochy pro případné umístění nových zařízení základního občanského vybavení. V sousedství obytné skupiny Poříčí vznikl sportovní areál, u kterého je však další rozvoj prostorově omezen. Rozhodující úlohu v ekonomickém životě obce hraje zemědělská výroba - hospodařící a.s. Podorlicko má v obci 2 velké areály. Oba se nacházejí na okrajích zastavěného území (severozápad a jihovýchod), obytnou pohodu v obci narušují v současné době nejvíce průjezdnou dopravou z jednoho areálu do druhého. V severozápadním areálu již není provozována živočišná výroba, tato skutečnost by měla být zachována i do budoucna, vzhledem k blízkosti obytného území. Část původního zemědělského areálu je v současné době využívána společností VVS Verměřovice a.s Tato společnost se zabývá výrobou doplňkových krmných směsí a premixů. Využití areálu má spíše charakter drobné výroby. Společnost uvažuje s dalším územním rozvojem jižním směrem. Pro vlastní zemědělskou výrobu zůstává stěžejním areál na jihovýchodním okraji obce. Také u tohoto areálu je uvažováno s územním rozvojem. Prostorovým omezením je stávající vrchní el. vedení 22 kV (východní okraj) a výhledové el. vedení VVN 2x 110kV Žamberk – Jablonné n.O.(jižní okraj). S ohledem na záplavovou činnost Tiché Orlice v posledním období nelze již v územním plánu počítat s doplněním stavebních proluk ve stávající obytné zástavbě podél jejího toku – parcelace naproti objektu školy. Zájem o výstavbu v tomto prostoru oproti minulosti opadl. Perspektivní možnost rozvoje obytné zástavby ve Verměřovicích byla stanovena v severní části obce, v prostoru Na Skalách, na výhodně orientovaném jižním svahu u silnice III. třídy do Jablonného n.O. Další, menší plochy pro rozvoj obytné zástavby byly navrženy za kulturním domem. 49 Stavební rozvoj na jižním okraji řešeného území je omezen na výstavbu drobných provozoven - řemeslných dílen. Do jižního sektoru obce je směřováno i technické vybavení obce, byla zde realizována regulační stanice plynu, navrhováno je umístění obecní čistírny odpadních vod. Nově navrhovaná místní komunikace spojující výrobní areály v severní a jihovýchodní části obce, by měla v budoucnu snížit negativní dopad tranzitní dopravy na obytnou zástavbu u krajské silnice a také by měla tvořit hranici zastavitelného území obce. Za touto hranicí by se již v údolní nivě rozvíjel vyhlášený Přírodní park Orlice. Další výstavba jižním směrem by neměla být povolována. 7.1.3 Zdůvodnění návrhu veřejných prostranství

V souladu s §7 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, je třeba v územním plánu pro každé dva hektary zastavitelné plochy pro bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšené obytné vymezit související plochu veřejného prostranství o výměře 1000m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. V řešeném území se tento požadavek týká zastavitelné plochy Z2/BI, jejíž výměra je 15,83 ha. Pro tuto zastavitelnou plochy již byla zpracována územní studie, které vymezuje plochy veřejných prostranství v severní části této lokality, využívá zejména prostor, zasažený ochranným pásmem lesa, kde je možnost výstavby omezena.

7.1.4 Posouzení vazby na zastavitelné plochy, vymezené v platném Územním plánu obce Verměřovice a jeho změnách

- lokalita 1 – území smíšeného bydlení – lokalita již využita - lokalita 2 – území čistého bydlení – lokalita z části využita, realizována I. etapa zástavby, nerealizovaná část ponechána v návrhu jako zastavitelná plocha Z2/BI - lokalita 3 – území smíšeného bydlení – v rámci změny č. 2 ÚPO provedena změna funkčního využití, lokalita zařazena do návrhu jako zastavitelná plocha Z3/BV - lokalita 4 – plochy silniční dopravy- záměr nerealizován, ponechán v návrhu jako zastavitelná plocha Z4/DS - lokalita 5 – území drobné výroby – záměr dosud nerealizován, na základě požadavku vlastníka pozemku v návrhu ponechán jako zastavitelná plocha Z5a/VD -lokalita 6 – území smíšeného bydlení – zástavba realizována - lokalita 7 – území smíšeného bydlení- plocha zařazena do zastavěného území jako související soukromá zeleň ke stávajícím obytným stavbám - lokalita 8 – území smíšeného bydlení- plocha zařazena do zastavěného území jako související soukromá zeleň ke stávajícím obytným stavbám - lokalita 9 – území smíšeného bydlení- zástavba dosud nerealizována, ponechána v návrhu jako jediná větší plocha pro rozvoj venkovského bydlení v obci – zastavitelná plocha Z9/BV - lokalita 10 – sportovní plochy- záměr dosud nerealizován, z důvodu polohy lokality v záplavovém území Tiché Orlice z návrhu vypuštěna - lokalita 11- území občanského vybavení- záměr nerealizován, již není aktuální ponecháno pro stávající využití - lokalita 12– území smíšeného bydlení- zástavba již realizována - lokalita 13- území drobné výroby- zástavba z velké části realizována, zbývající část lokality, která neleží v záplavovém území Tiché Orlice byla převzata do návrhu jako zastavitelná plocha Z13/VD - lokalita 14– území drobné výroby- zástavba dosud nerealizována, ponechána v návrhu jako jediná větší plocha pro rozvoj drobné výroby v obci – zastavitelná plocha Z14/VD - lokalita 15– plochy silniční dopravy- záměr dosud nerealizován, ponechána v návrhu jako zastavitelná plocha Z15/DS - lokalita 16– území smíšeného bydlení- zástavba již realizována - lokalita 17– území smíšeného bydlení- zástavba již realizována - lokalita 18– území čistého bydlení- zástavba dosud nerealizována, ale projekčně připravována, ponechána v návrhu jako část zastavitelné plochy Z2/BI - lokalita 19– výroba a skladování se specifickým využitím – fotovoltaické elektrárny – záměr dosud nerealizován, ponechán v návrhu jako zastavitelná plocha Z6/VX

50 7.2 Zdůvodnění koncepce dopravy Silniční doprava

Silnice III. tříd Přes řešené území jsou vedeny následující silnice III. tříd: III/3119 Verměřovice - sil. II/311 III/3141 Letohrad - Verměřovice - Petrovice (sil. II/314) Silnice III. třídy jsou v majetku a správě Pardubického kraje. Silnice III. třídy zahušťují silniční síť a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Významu těchto komunikací odpovídají návrhové prvky. Směrové a výškové parametry obou silnic v zájmovém území jsou přizpůsobeny náročné konfiguraci terénu. Silnice III/ 3141 tvoří dopravní osu obce, v okolí této komunikace se rozkládá větší část zástavby. Dopravně závadné je směrové a výškové vedení severní části průtahu silnice III/3141. Nevyhovující jsou šířkové parametry přemostění Tiché Orlice, směrové vedení silnice III/3141 za mostem ve směru do centra obce a nedostatečné rozhledové poměry ve východním předpolí mostu. Pro odstranění této dopravní závady je navrženo realizovat souběžně se stávajícím mostem, která je památkově chráněn, nový jednopruhový most přes Tichou Orlici, který by sloužil k převedení dopravy ve směru Verměřovice - Letohrad. Opačný směr je navrženo převést prostřednictvím stávajícího přemostění. Rozhledové poměry v předpolí mostu směrem do centra Verměřovic je navrženo řešit dopravním zrcadlem. Pěší doprava je v současné době řešena vyhovujícím způsobem samostatnou lávkou v souběhu se stávajícím mostem. Pro odlehčení nevhodného zatížení průtahu silnice III/3141 zemědělskou mechanizací je řešeno novou komunikační propojkou v jižní části obce s východním napojením na silnici III/3141 a novým přemostěním Tiché Orlice v prodloužení stávající účelové komunikace od areálu ZD.

Dopravně závadné je křížení obou silnic III. tříd v obci (malý úhel křížení, vadné rozhledové poměry, velká plochy křižovatky). Tato dopravní závada je řešena zmenšením plochy křižovatky a jejím usměrněním (kolmé křížení). Místní a účelové komunikace Pro místní dopravu jsou využívány průtahy silnic III. tříd, tyto komunikace umožňují přímou obsluhu objektů. Na tyto krajské silnice jsou napojeny obslužné místní komunikace k zástavbě různých délek a různých parametrů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem v šířce kolem 2,5 - 3 m vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních cest. Většina místních komunikací má charakter zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Závadné (nevyhovující rozhled, úhel křížení) je napojení některých místních komunikací a sjezdů na silnici III/3141. Uspořádání těchto komunikací je však fixováno zástavbou i konfigurací terénu. Stávající místní komunikace budou upravovány ve stávajících trasách a jejich úpravy budou směřovat ke zmírnění a odstranění lokálních dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek. Navrženo je dopravní zklidnění s doplněním o jednotlivé prvky dopravního zklidnění, dobudování výhyben a osazení silničních zrcadel v místě nevyhovujícího rozhledu. Ve zklidněných lokalitách obytných zón je navrženo doplnění fyzických opatření pro zklidnění dopravy dle příslušných předpisů. Při průtazích silnic III. třídy obcí chybějí chodníky, tyto je navrženo postupně dobudovat. 51 Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající a návrhové sítě komunikacemi obsluhujícími zástavbu v zastavitelných a přestavbových plochách. Tento návrh, který bude proveden v územních studiích popř. dokumentacích pro řízení v následujících stupních, musí splňovat následující požadavky: - ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. - dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na přístup vozidel osob zdravotně postižených, vozidel záchranných sborů (hasiči, zdravotníci) a služeb (svoz odpadu). - při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nutné je zachování rozhledových parametrů křižovatek v souladu s ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110. - nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. - nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace.

Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha.

Pro řešené území je využitelný sčítací úsek č. 5-3720 na silnici III/3141:

Počty vozidel - rok 2010

Číslo silnice Úsek Úsek TV O M SV

III/3141 5-3720 Orlice - 254 2170 72 2496 Verměřovice

Počty vozidel - rok 2030

Číslo silnice Úsek Úsek TV O M SV

III/3141 5-3720 Orlice - 287 3277 72 3636 Verměřovice

Legenda: TV – těžká motorová vozidla celkem O – osobní a dodávková vozidla 52 M – jednostopá motorová vozidla SV – všechna motorová vozidla celkem

Dopravní zatížení silnice III/3141 je významné a odpovídá průměrnému zatížení silnic II. tříd. Na silnici III/3119 dopravní sčítání prováděno nebylo. Lze důvodně předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnoty 600 až 800 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Kategorizace silnic a funkční třídy U obou obou silnic III. tříd lze uvažovat se silniční kategorií S 7,5/60. Silniční kategorie vyjadřuje číslicí volnou šířku vozovky lomenou návrhovou rychlostí v kilometrech za hodinu. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Funkční skupina stávajících průtahů krajských silnic III/3119 a III/3141 má úroveň B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Návrh nových a zařazení stávajících komunikací do režimu obytných zón musí splňovat podmínky jejich uspořádání dle příslušných ČSN a TP.

Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích a v profilu komunikací. Mimouliční parkovací plocha je v obci před Obecním úřadem při silnici III/3141 a u hřiště v severní části obce. Nové parkoviště je navrženo při areálu hřbitova. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garážovací stání jsou reprezentována garážemi na vlastním pozemku.

Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území prováděna prostředky autobusové a železniční dopravy. Zájmové území je zahrnuto do systému integrované dopravy IREDO. Autobusové zastávky jsou v obci dvě (z. Kostel, z. železniční zastávka), docházková vzdálenost je vyhovující. Zastávky budou stavebně upraveny ve smyslu požadavků ČSN 736425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - část 1: Navrhování zastávek. U zastávek je potřebné řešit chybějící úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Při severozápadním okraji obce je na železniční trati č. 024 umístěna železniční stanice. Cyklistická doprava, cykloturistika Zájmovým územím prochází značená regionální cyklotrasa (značení dle jednotné 53 klasifikace Klubu českých turistů), která je vedena převážně po méně zatížených silnicích III. třídy nebo zpevněných cestách: - 4253 Nepomuky - Dolní Čermná - Petrovice – Verměřovice – Čenkovice Další neznačené místní trasy jsou vedeny po stávajících zpevněných nebo částečně zpevněných cestách s minimální intenzitou automobilové dopravy. Vzhledem k nižší dopravní zátěži není uvažováno vyvedení cyklodopravy mimo profil komunikací. Při aplikaci prvků dopravního zklidnění dle příslušných předpisů lze cyklodopravu provozovat v zájmovém území v rámci společného profilu s motorovou dopravou.

Pěší doprava Chodníky jsou v obci částečně vybudovány při průtahu silnice III/3141 a při některých místních komunikacích. Chodníky je navrženo postupně dobudovat, především při průtazích obou krajských silnic, včetně úseku silnice III/3119, vzhledem k rozšiřující se obytné lokalitě v severovýchodní části obce. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Z důvodů terénních a kompaktní zástavby existuje v obci několik pěších spojení v samostatných trasách, které umožňují zkrácení cest.

Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať č. 024 Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov. V řešeném území je zřízena železniční stanice Verměřovice. Trať je jednokolejná, elektrifikovaná. Samotná železniční trať je stabilizovaná, ve výhledovém období je možná pouze její rekonstrukce pro zachování normového stavu na trati.

Jiné druhy dopravy Letecká, ani vodní doprava není v zájmovém území provozována.

Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice III/3119 a III/3141 ...... 15 m od osy vozovky

Železnice Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který přitom stanoví podmínky.

54 7.3 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství

7.3.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Stávající stav

Obec Verměřovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí – Jamné nad Orlicí – Mistrovice – Verměřovice – Šedivec – Nekoř – Lobkovice. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Počtem zásobovaných obyvatel se jedná o jeden z největších skupinových vodovodů Ústeckoorlicka (cca 6 200 obyvatel).

Zdroje vody

Zdrojem vody pro vlastní vodovod Verměřovice je vrt J-1 Jablonský les, situovaný v lesním masivu severozápadně od Verměřovic v místní části Letohradu, na Orlici. Využitelná vydatnost vrtu je 5l/s. Skupinový vodovod je zásobován také z dalších zdrojů: - gravitační prameniště suchý vrch, Hynkovice a Kozinec - vrt J-8a- Lubník - vrch J-6 Vyšehrad

Vodní zdroje skupinového vodovodu jsou vzájemně propojeny a je možné jejich vzájemné zastoupení.

Povolení k odběru vody a ochranná pásma I.stupně byla u těchto vrtů vyhlášena rozhodnutím č.j. ŽP/4029/2001/231.8-Vo/358 ze dne 3.7.2001, resp. ŽP/3800/2001/231.8-Vo/386 zd dne 13.7.2001. Žádné z ochranných pásem nezasahuje na katastrální území Verměřovice.

Tlakové poměry a akumulace

Z vrtu Jablonský les je čerpána voda do vodojemu Verměřovice – Sutice, situovaném v severozápadní části řešeného území u místní komunikace do Mistrovic. Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 200 m3, dno není známo / hl. 470 m n.m.

Přívodní a rozvodné řady Zásobní řad DN 160 a DN 100 přechází za železniční zastávkou do uličních řadů DN 100, 80, 60 a 50.

Návrh

V současné době žije ve Verměřovicích 727 obyvatel, v návrhovém období je uvažováno s počtem 1000 trvale bydlících obyvatel.

Orientační výpočet potřeby vody

Výpočet potřeby vody je zpracován dle vyhlášky č. 120/2011 Sb. Specifická potřeba vody je uvažována pro bytový fond 96 l/os.den pro rodinné domy je potřeba navýšena o 1,0 m3/r a je dle odst. 1. pro možnost údržby okolí domu. Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je uvažována dle směrnice č. 9/73. Procento napojení obyvatel na vodovod je pro výhledové období uvažováno 100 % . A. Potřeba vody pro bytový fond 1000 ob. á 96 l/ob.den 96,00 m3 /d 235 domů á 2,74 l/d.den 0,64 m3/d B. Potřeba vody pro obč. a tech. vybavenost - jedná se o lokalitu do 1 000 obyvatel 55 1000 ob. á 30 l/ob.den 20,00 m3/d C. Potřeba vody pro průmysl V zájmovém území je navrhován především rozvoj drobné výroby a výrobních služeb. Pro návrhové období je pro potřeby rezerv navrhován nárůst počtu pracovníků orientačně 50 prac. á 120 l/ob.den 6,00 m3/d D. Potřeba vody pro zemědělství Potřeba je orientačně uvažována v množství 30,0 m3/d.

Nerovnoměrnost spotřeby vody Nerovnoměrnost spotřeby vody je zohledněna součinitelem denní nerovnoměrnosti kd a součinitelem hodinové nerovnoměrnosti kh.

součinitel denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8 maximální denní potřeba Qm= Qp * kd maximální hodinová potřeba Qh= Qm * kh

Celkové bilance potřeby vody

druh spotřeby Qp Qm Qh (m3/d) (m3/d) (l/s) (l/s) obyvatelstvo 96,64 130,5 1,51 2,71 vybavenost 20,00 27,0 0,31 0,57 průmysl 6,00 6,0 0,07 0,07 zemědělství 30,0 30,0 0,35 035 Celkem 152,64 193,5 2,24 3,70

Při uvažovaném urbanistickém rozvoji obce bude nutno zajistit pro návrhový počet obyvatel cca 2,24 l/s max. denního množství vody. Dle ČSN 736650 by měl obsah akumulace odpovídat 60 – 100 % denního maxima, v případě obce Verměřovice se jedná o cca 120-200 m3, vodojem Verměřovice – Sutice tomuto požadavku vyhoví. Vodní zdroj J-1 Jablonský les má vydatnost cca 5 l/s a je naprosto dostatečný pro uvažovaný rozvoj obce. V návrhu je uvažováno s realizací ATS pro zajištění zásobování vodou obytné skupiny Na Skalách – cca 430 m n.m.

Rozvodné řady V lokalitách navrhovaných investičních aktivit jsou buď stávající rozvodné vodovodní řady nebo jsou zde navrženy vodovodní řady nové. U nově navržených řadů, kde to bylo možné, byla navržena vodovodní síť okruhová, v ostatních případech vodovodní síť větvená. Jsou navrženy vodovodní řady průtočných profilů DN 80 – DN 100. V dalších stupních dokumentace budou vodovodní řady navrženy dle z. č. 274/2001 Sb. § 11, vyhl. č. 428/2001Sb., ČSN 755401, TNV 755402. Navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry požárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udržovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a požárních nádrží - dle ČSN 736639. Dle z. č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m.

Požární zabezpečenost V intravilánu obce jsou vodovodní řady navrhovány i dle ČSN 730873 – zásobování požární vodou. Dle konkrétního investičního záměru bude volena i dimenze zásobovacího potrubí.

56 Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže

Typ zástavby potrubí odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže DN mm pro v =0,8m/s pro v =1,5m/s m3 1. Rod. domy a nevýrobní 80 4 7,5 14 objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 100 6 12 22 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 125 9,5 18 35 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady 150 14 25 45 a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5. Výrobní objekty a sklady 200 25 40 72 s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu/mezi sebou

Typ zástavby hydrant výtokový plnící místa vodní tok stojan nebo nádrž 1. Rod. domy a 200/400 600/1200 3000/5000 600 nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 150/300 400/800 2500/5000 400 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty 120/240 300/600 2000/4000 300 větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, 100/200 200/400 1500/3000 200 sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5. Výrobní objekty a 80/160 120/240 1000/2000 150 sklady s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

Pozn.: u položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet

57 7.3.2 KANALIZACE

Stávající stav

Obec Verměřovice je odkanalizována jednotnou stokovou sítí, odvádějící dešťové a splaškové vody, předčištěné v septicích. Jednotlivé sběrače jsou vyústěny do Tiché Orlice šesti výústěmi a do náhona malé vodní elektrárny třemi výústěmi. Část kanalizace na pravém břehu Tiché Orlice je i koncepčně navržena, ale vyžaduje rekonstrukci – netěsnost potrubí ve spojích. Návrh

Koncepce odvádění a čištění odpadních vod v obci byla v územním plánu řešena v souladu se zpracovanou dokumentací pro stavební řízení „ Odkanalizování obce Verměřovice“- zpracovatel JAFIS s.r.o. Litomyšl 2012. Pravobřežní zástavba bude i nadále odkanalizována stávající jednotnou stokovou soustavou. V jižní části zástavby budou splaškové vody odděleny od balastních vod a přečerpány výtlačným potrubím do splaškové kanalizace levobřežní části. Levobřežní část zástavby bude odkanalizována oddílnou kanalizační soustavou. Splašková kanalizace bude realizována nová v plném rozsahu. Dešťová kanalizace zůstane zachována. Odpadní splaškové vody budou z obou částí zástavby svedeny k navržené centrální čistírně odpadních vod na jižním okraji zástavby u Tiché Orlice. Navržena je biologická čistírna odpadních vod pro 750 EO. ČOV je navržena tak, aby umožnila i čištění odpadních vod vyvážených z bezodtokových jímek v obci (cca 60 ks v současné době).Plocha čistírny je zasažena záplavovým území řeky Tiché Orlice, technologická část ČOV bude osazena nad hladinu Q100, tzn. 380,67 m n.m. U nově navržených zastavitelných ploch je uvažováno s jejich napojením na stávající (pravobřežní zástavba), případně nově navrhovanou veřejnou kanalizaci. V rozptýlených lokalitách rekreační zástavby by bylo neekonomické budovat soustavnou kanalizační síť, proto je zde navržena likvidace odpadních vod ve stávajících jímkách na vyvážení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV. Bezodtoké jímky a septiky musí vyhovovat ČSN 750905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení. Přečištěné vody ze septiků nebo domovních ČOV budou napojeny do stávajících dílčích úseků jednotné kanalizace, příp. budou vypouštěny do vod povrchových nebo zasakovány do vod podzemních. Vypouštěná přečištěná odpadní voda z těchto zařízení musí splňovat nařízení vlády č.229/2007, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních a povrchových vod. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a domovních ČOV budou likvidovány na obecní ČOV Dolní Čermná, případně na nové obecní ČOV Verměřovice. U staveb pro bydlení, rekreaci a staveb pro poskytování služeb lze využít také individuelní čištění v souladu s vládním nařízením č. 416/2010 Sb., s možností vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Dle z. č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m.

7.4 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií

Stávající stav Zásobování předmětného území elektrickou energií je zajištěno systémem 22 kV z nadzemního vedení VN 262 výkonově zajištěném z transformovny 110/22 kV Jablonné nad Orlicí. V případě mimořádné situace je zásobování el. energií řešeno z TR 110/22 kV Lanškroun. V současné době zásobuje řešené území 9 transformačních stanic (TS) s instalovaným transformačním výkonem 3640 kVA. Zásobování obyvatelstva a drobných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN zajišťuje 8 TS (2610 kVA). Stanice TS 1328 zásobuje průmyslový odběr fy Formplast, instalovaným transformačním výkonem 1030 kVA. Vnásledující tabulce je uveden seznam stávajících trafostanic, včetně místních názvů.

58 Číslo Název Druh TS Rok Transformátor (kVA) Majitel TS výstavby instalovaný výhledový 334 Verměřovice – obec zděná 1946 630 630 ČEZ 335 Verměřovice – U ČSD 3sl.-bet. 1963 250 630 ČEZ 336 Verměřovice - JZD 2sl. -bet. 1963 250 630 ČEZ 179 Verměřovice – U příhradová 1994 250 630 ČEZ křižovatky 560 Verměřovice - Poříčí příhradová 1977 250 630 ČEZ 1138 Mistrovice - VaK 2sl.-bet. 1992 100 630 ČEZ 1266 Verměřovice - Dolní 2sl.-bet. - 250 630 ČEZ 1328 Verměřovice – Formplast kabel. 2003 630+400 2x630 cizí vestav. 1338 Verměřovice – Na příhradová 2003 630 630 ČEZ skalách Instalovaný transformační výkon v TS (kVA) 2610/1030 5040/1260 ČEZ/ciz í

Území je z hlediska dodávky elektrického výkonu a kvality napětí, zajištěným prostorem, vzhledem k blízkosti transformovny TR 110/22 kV Jablonné nad Orlicí. Rozvodný systém 22 kV plně vyhovuje odběrovým požadavků. Současná koncepce zásobování nadzemním vedením 22 kV zůstane i ve výhledu zachována. Kabelový rozvod VN je uplatněn u TS 1328 (Formplast), kde byla realizována vestavěná kabelová el. stanice. V rámci energetického zajištění Pardubického kraje předpokládá provozovatel systému ČEZ Distribuce a.s., realizovat ve výhledu nadzemní vedení 110 kV mezi TR Žamberk a TR Jablonné nad Orlicí. Trasa navrhovaného vedení VVN v rámci vytyčeného koridoru dotýká se jižního okraje obce, mimo stávající zástavbu. Vzhledem k tomu, že vytyčený koridor umožňuje posun trasy vedení, přepokládané nadzemní vedení VVN neovlivňuje rozvoj obce. Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3N, 50Hz, 230/400V,TN-C, AC. Technická úroveň sítě NN je dobrá vzhledem k tomu, že byla provedena komplexní rekonstrukce. Nadzemní síť je provedena závěsnými vodiči (AES). V nové a ucelené zástavbě je uplatněna kabelizace sítě NN. S ohledem na současný odběr el. energie, je síť NN z hlediska přenosových možností dostatečně dimenzována. Podnikatelská činnost s vlastní el. stanicí je řešena u fy Formplast (TS 1328). Ostatní podnikatelské aktivity, jsou zásobování ze systému NN. V prostoru řešeného území, je provozována malá vodní elektrárna (MVE) o výkonu 30 kW, která spolupracuje se systémem NN a dále 4 fotovoltaické výrobny el. proudu (FVE) o celkovém výkonu cca 20 kW. FVE spolupracují se systémem NN. Provozovateli jsou soukromé osoby. Stanovení současného el. příkonu řešeného území nelze provést vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje o zatížení v jednotlivých TS. V současné době je v řešeném území trvale obydleno 193 domů se 257 byty. Dále se zde nacházejí drobné provozovny a služby spojené s výrobou a službami. V území je provedena plynofikace.

Posouzení stávajícího stavu

S ohledem na technické možnosti stávajících TS, lze současné výkonové požadavky obyvatelstva a podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN, zajistit ze stávajících stanic. Zvýšení transformačního výkonu je možné provést u podstatné části stávajících TS. Koncepce zásobování systémem 22 kV zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému VN, který je řešen nadzemním vedením, bude dle potřeby rozvoje území omezován ve prospěch kabelového rozvodu VN.

Návrh Územní plán řeší v rozvojových plochách v návrhovém období výstavbu 126 rodinných domků. Podstatná část předpokládané výstavby (111 RD) je situována v severní části obce v prostoru „Na Skalách“. Zbývajících 12 RD je situováno ve střední části obce. V návrhu je předpokládáno rozšíření služeb a plochy pro drobnou výrobu. Rozhodujícím faktorem pro stanovení výhledového příkonu obce je způsob vytápění nových RD. Provedená plynofikace obce zmenšuje zájem o el. vytápění. S ohledem na tuto skutečnost lze předpokládat ojedinělé uplatnění el. vytápění u nové výstavby RD.

59 Výkonová bilance pro výhledové období je vztažena k zajištění výkonového nárůstu u el. stanic. Z energetického hlediska je pro bilanci potřebného el. příkonu respektováno, že území je zásobováno energiemi dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem. Pro novou výstavbu je uvažován stupeň elektrizace bytového fondu B a C do 20 % s ohledem na současný stav a zvyšující se standard v domácnostech, které jsou energeticky náročnější. Bilance potřebného příkonu je zpracována pro nově navrhovanou výstavbu bytového fondu - rodinných domů (RD) s výhledovou hodnotou měrného zatížení na jednu bytovou jednotku (b.j.) v RD 2,3 kW. Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW/b.j. Výhledové navýšení el. příkonu obce vlivem navrhované výstavby je odhadováno:

zvýšení odběru el. příkonu příkon v kW navrhovaná výstavba 280 občanská vybavenost, služby 50 odhadovaný el. příkon 330 kW

Odpovídající zvýšení transformačního výkonu při účiníku v síti 0,95 a 80% využití transformátoru nepřesáhne hodnotu cca 430 kVA. Výkonové požadavky výhledové drobné výroby nelze stanovit vzhledem k tomu, že nejsou známy výkonové požadavky jednotlivých výroben.

Zajištění výhledového příkonu

Zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno tj. systémem 22 kV z vedení VN 262. Předmětné vedení, které je výkonově zajištěno z TR 110/22 kV Jablonné n. Orlicí plně vyhovuje výhledovým výkonovým požadavkům řešeného území. Zásobování navrhované výstavby RD vyžádá si rozšíření sítě NN. Nárůst el. příkonu v prostoru rozvojové plochy „Na Skalách“ (111 RD), bude zajištěn ze stávající el. stanice TS 1338 (630 kVA). Nevylučuje se však možnost z provozních důvodů realizovat v daném prostoru další stanici (TS 3). Výstavba stanice T3 není nutností ani podmínkou pro zásobování předmětné rozvojové plochy. Pro navrhované podnikatelské aktivity (drobná výroba), není možné objektivně určit zajištění el. příkonu. Předpokládá se, že pro rozvojové plochy č. Z12a/VZ, Z12b/VZ, Z13/VD a Z14/VD bude el. příkon řešen ze stávajících stanic TS 336 a TS 1266. Zajištění el. příkonu pro rozvojovou plochu č.Z5a/VD a Z5b/VD (VVS a.s.), který přesáhne současný způsob zásobování, bude k zajištění el. příkonu realizována el. stanice (T1). K zásobování bude použito kabelové TS 22/0,4 kV. Napojení na VN systém, bude řešeno z VN přípojky pro TS 560 zemním kabelovým vedením. Rozvojové plochy č.Z7/BV a Z9/BV pro cca 12 RD budou odběrově zajištěny ze stávající TS 334. Vymezená plocha č.Z6/VX pro voltaickou výrobnu el. proudu (FVE) o rozloze cca 1 ha, je prostorovou reservou s možností výhledové výstavby FVE. Její realizace je závislá na podmínkách provozovatele energetického systému ČEZ Distribuce a.s., který stanoví upřesňující podmínky připojení. Předpokladem je napojení na VN systémem přes vlastní el. stanici T2. Rozvojové plochy č.Z2/BI, Z7/BV, Z9/BV a Z14/VD prochází nadzemní vedení VN. V souladu se zákonem č.458/2000 Sb., §46.musí být dodrženo ochranné pásmo od vedení VN. U navrhovaného rozšíření zemědělského areálu (Z12b/VZ), prochází rozvojovou plochou vedení VN, které výrazně omezuje předpokládané rozšíření. Pro uvolnění plochy k plnému využití, navrhuje se realizovat přeložku nadzemního vedeni VN v délce cca 450 m. K realizaci jednotlivých stanic bude docházet postupně v souladu s nároky na elektrický příkon.

Rozvod systému VN

Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, bude zachován. V menším rozsahu, bude u systému VN použito zemního kabelového vedení při realizaci el. stanice T1. Navrhovaný rozvoj obce neovlivňuje výhledovou trasu nadzemního vedení VVN TR Žamberk – TR Jablonné n. Orlicí. U dotčených rozvojových ploch, je nutné dodržet ochranné pásmo stanovené zákonem č.458/2000 Sb., §46 a podmínek stanovených provozovatelem energetického systému.

Rozvod systému NN

V souladu s požadavky provozní složky ČEZ Distribuce a.s., budou při realizaci nové výstavby dodržovány následující pravidla: 60 - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy. - napojení lokalit s větším počtem RD, bude provedeno pomocí zemního kabelového vedení NN.

Při zpracování projektové dokumentace u nově budovaných lokalit, bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi tímto závěrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách

Ochranná pásma elektrizační soustavy

Dle zákona č. 458/2000 Sb. s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma.

Zařízení Dle zákona Dle zákona Dle zákona č. 79/1957 č. 222/1994 č.458/2000 nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace 10 7 7 podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky 1 1 1 stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV 10 7 7 elektrické stanice 30 20 - zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV - - 2

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV, včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

7.5 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability

Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Generel místních SES pro obec Verměřovice byl zpracován v roce 1998 firmou LESPROJEKT Hradec Králové a následně Ing. M. Šobovou, projektantkou ÚSES, zapracován do dokumentace platného Územního plánu obce Verměřovice.

Územní systém ekologické stability zahrnuje v řešeném území následující prvky: - severozápadní částí řešeného území je veden lesní regionální biokoridor RBK 871- Les u Hrklice – Sutice, zakončený v řešeném území v severní části regionálním biocentrem RBC 1924 Sutice, jak název napovídá součástí tohoto biocentra je i přírodní rezervace Sutice - v západní části řešeného území je na tomto regionálním biokoridoru vloženo lokální biocentrum LBC 6- Naproti Hůře - podél toku Tiché Orlice v celém řešeném území je veden lokální biokoridor LBK 4 – Tichá Orlice, také tento biokoridor prochází regionálním biocentrem Sutice a lokálním biocentrem Naproti Hůře

61 - lesními masivy u severovýchodní hranice řešeného území je veden lokální biokoridor LBK 5 - Na Skalách s vloženým biocentrem LBC 2- Pod Studeneckým kopcem a LBC 3 - Studenec, který z tohoto biocentra pokračuje jižním směrem přes drobné lesíky jako LBK 12- Moravcův kopec zakončený v jižní části LBC 10 - Pod Moravcovým kopcem. Z tohoto biocentra pak na sousední území obce Dolní Čermná vychází lokální biokoridor LBK 11- Od Farského lesa - ze sousední obce Petrovice zasahuje na západní hranici obce lokální biokoridor LBK 9 - Čermná, vedený podél toku Čermenského potoka - severovýchodním okrajem Verměřovic prochází další vodní lokální biokoridor – LBK 13- Bystřecký potok, tentokrát vedený především v obci Bystřec podél Bystřeckého potoka

Zapracování prvků ÚSES bylo do předkládaného územního plánu provedeno Ing. Zuzanou Baladovou, Pardubice, projektantkou ÚSES.

Přehled prvků územního systému ekologické stability:

Biokoridory:

délka charakteristika označení charakter funkčnost šířka navrhovaná opatření Spojuje lesnaté svahy podél údolí Tiché funkční – 1,3 Orlice, jedná se km převážně o smíšené, nefunkční – 0,3 někdy i etážové lesní km porosty s přirozenou dřevinnou skladbou na krátkých prudkých svazích, někdy částečně RBK 871 lesní min. 40 m skalnatých. funkční V nefunkčním úseku založit pruh o šířce 40 m s trvalou travní plochou nebo pásmem dřevin. Železniční trať, oplocená zahrada a silnice zůstanou trvalou bariérou. Až na krátké úseky 3,50km v zastavěném území obce přirozené koryto Tiché Orlice se souvislými břehovými porosty. Přirozená LBK 4 dřevinná skladba. Tichá vodní funkční min. 15 m Voda relativně málo Orlice znečištěná, evropsky významná lokalita. Zachovat přírodní koryto toku, neprovádět zpevňování cizorodými materiály , 62 udržovat břehové porosty, bránit znečišťování vody. Lesnatý svah nad 0,60km údolím Tiché Orlice, přirozená dřevinná LBK 5 skladba. Na lesní funkční min. 20 m Neprovádět Skalách velkoplošné odlesňování, dodržovat přirozenou dřevinnou skladbu. V obci Verměřovice 1,15km přírodní koryto v řešeném meandrujícího potoka LBK 9 území ; se souvislým vodní funkční min. 15 m Čermná převážná část břehovým porostem. v obci Dolní Zachování přírodního Čermná koryta toku s meandry. Lokální biokoridor funkční – 0,20 spojující lesní komplex km v údolí Moravské nefunkční – Sázavy s lesními 0,13 km porosty na svazích podél Tiché Orlice. Prochází menšími lesíky i většími lesními komplexy v severních částech k. ú. Nepomuky, Horní Čermná, Dolní Čermná a Verměřovice. Pouze LBK 11 v několika úsecích je Od částečně přerušen tím, že lesoluční min. 15 m farského funkční přechází zemědělské lesa pozemky nebo podél mezí a cest a nedosahuje požadovaných parametrů – šířky alespoň 15m. V nefunkčních úsecích založit porosty dřevin, včetně keřového patra. V lesních porostech hospodařit běžným způsobem s preferováním domácích zpevňujících a melioračních dřevin. Biokoridor prochází funkční – 1,43 přes drobné lesíky LBK 12 km kolem Moravcova částečně Moravcův lesoluční min. 15 m nefunkční – kopce, v nejužších funkční kopec 0,56 km místech přechází zemědělské pozemky. V nefunkčních úsecích 63 založit trvalé travní porosty, případně doplnit porosty dřevin, včetně keřového patra. V lesních porostech hospodařit běžným způsobem s preferováním domácích zpevňujících a melioračních dřevin. Malý vodní tok 1,00km s napřímeným korytem v minulosti přemístěn z důvody ukládání skrývkového a odpadního materiálu. Mokřadní LBK 13 společenstva Bystřecký vodní funkční min. 15 m v sousedství toku potok zničena skládkováním a následnou realizací sportoviště. Neprovádět opevňování dna a břehů, udržovat břehové porosty.

Biocentra:

výměra charakteristika označení charakter funkčnost navrhovaná opatření Prudší svahy jižní až jihovýchodní expozice nad Tichou Orlicí. Část lesních porostů tvoří PR Sutice, jde o zbytky edlobučin na prudkém svahu se skalními výchozy opukového podloží. Část tvořena mladšími porosty s vysokým podílem smrku, RBC 1924 lesní funkční 26,00ha borovice a modřínu. Sutice V PR ponechat bez zásahu, s výjimkou podsadeb jedle. V části mimo PR v mladších skupinách preference autochtonních dřevin v příměsi, redukce SM, BO. Podrostní hospodaření v částech se zastoupením dřevin CDS. Při obnově 64 vnášet jedli v předsunutých obnovních prvcích. Smíšený lesní porost na prudkém kamenitém a skalnatém svahu nad nivou LBC 2 Tiché Orlice na podloží Pod křídových slínovců. lesní funkční 3,00 ha Studeneckým Společenstvo suťových lesů a kopcem květnatých bučin. Bohaté bylinné patro. Zachovat současnou dřevinnou skladbu. Smíšený lesní porost na svahu nad údolím Tiché Orlice. Při obnově porostu provést LBC 3 lesní funkční 3,76 ha zalesnění jedlí bělokorou, Studenec bukem lesním, v příměsi s lípou srdčitou, javorem klenem, javorem mléčem a jasanem ztepilým. Zahrnuje smíšený etážový lesní porost, na nivě řeky mokřad s bohatstvím mokřadních druhů rostlin a část řeky meandrující LBC 6 3,96ha v přírodním korytě lesoluční funkční Naproti Hůře s břehovým porostem. Zachovat přírodní koryto toku, neprovádět odvodňování. Z lesního porostu odstranit dub červený a modřín opadavý. Lesní porost s bohatou LBC 10 dřevinnou skladbou a Pod drobným vodním tokem. lesní funkční 6,39 ha Moravcovým Respektovat přirozenou kopcem skladbu dřevin, neprovádět odvodnění.

7.6 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany

Varování a informování obyvatelstva

Obyvatelé ve Verměřovicích jsou o hrozícím nebezpečí vyrozuměni veřejným rozhlasem, ale hlavně osobním oznámením, které se v těchto situacích nejvíce osvědčilo a je vzhledem k rozloze obce realizovatelné. K varování obyvatel slouží siréna, která je umístěna na budově obecního úřadu, resp. hasičské zbrojnice.

Evakuace obyvatel Shromaždiště evakuovaných obyvatel je v prostoru u obecního úřadu, tento objekt včetně objektu základní školy s tělocvičnou mohou sloužit pro ubytování evakuovaných osob.

Skladování materiálu CO a humanitární pomoci Tento materiál bude skladován v objektu obecního úřadu. 65 Uskladnění kontaminovaného materiálu

Pro přechodné uskladnění kontaminovaného materiálu budou využívány velkoobjemové kontejnery, které budou po obci rozmísťovány dle potřeby a okamžitě po naplnění z území odváženy na řízenou skládku.

Nouzové zásobování pitnou vodou

Zásobování vodou v nouzových případech bude řešeno přistavením cisteren v lokalitě u obecního úřadu.

Plochy pro zasahující techniku a laboratoře

V případě potřeby budou využity plochy sportovního areálu.

8. Vyhodnocení splnění požadavků zadání (popřípadě vyhodnocení souladu 1. se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona 2. s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona 3. s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona 4. s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona)

Předkládaný návrh územního plánu respektuje požadavky obsažené v Zadání Územního plánu Verměřovice. Toto zadání bylo schváleno dne 10.01.2013- č.usnesení 01/2013. Požadavky uvedené v zadání jsou do územního plánu zapracovány následujícím způsobem: požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Zapracování uvedených požadavků je uvedeno v kapitole 2. Textové části – odůvodnění. požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

V návrhu územního plánu jsou respektovány limity využití území a jevy uvedené v zadání. Jsou rozvíjeny silné stránky území – velká nabídka pozemků na výstavbu rodinnými domy (lokalita Z2/BI) a je zachovávána široká nabídka zařízení občanského vybavení. Jsou navrhovány dvě lokality, které zvyšují rekreační potenciál území – lokality K1/RN a K2/RN. Do návrhu je zapracována koncepce odvádění a čištění odpadních vod v obci. požadavky na rozvoj území obce Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 2-6 Textové části územního plánu. požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 3, 5 a 6 Textové části územního plánu. požadavky na řešení veřejné infrastruktury Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 2., 4. a 5. Textové části územního plánu. požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 2.2 a 5 Textové části územního plánu a kapitole 14. Textové části – odůvodnění územního plánu. 66 požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 7. a 8. Textové části územního plánu . další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 2.2, 5.4 a 5.5 Textové části územního plánu. požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

Střet zastavitelných ploch s limity využití území je řešen v kapitole 3.2 Textové části územního plánu, se záplavovým územím pak v kapitole 5.4 této zprávy. - Pro zmínění negativního vlivu průjezdné dopravy zastavěným územím obce je navrhována realizace nové místní komunikace na jižním okraji zastavěného území – lokalita Z15/DS. požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

V územním plánu Verměřovice byly prověřeny požadavky na vymezení zastavitelných ploch vznesené vlastníky pozemků:

1. Stejskalová Eva, Verměřovice 152 – požadavek zahuštění zástavby na ppč. 782/17 ( stávající obytný objekt na stp. 175 – čp.128) Zapracování do územního plánu: Pozemek se nachází v zastavěném území, v ploše bydlení. Zahuštění zástavby v předmětném prostoru je omezeno vyhlášením záplavového území Tiché Orlice.

2. Sklenářovi Jan a Blanka, Verměřovice 10 – rozšíření zastavitelné plochy pro bydlení na ppč. 666/1 a 666/2 Zapracování do územního plánu: Požadavek byl zapracován v rámci zastavitelné plochy Z7/BV, rozsah uvedené plochy bude ve východní části omezen tak, aby byla zajištěna kompaktnost zastavitelného a zastavěného území.

3. VVS Verměřovice s.r.o., Verměřovice 225 – rozšíření výrobních a skladovacích ploch na ppč. 858/1, 858/9, 857/1, 857/2, 857/3 Zapracování do územního plánu: Požadavek byl zapracován, pozemek 858/1 je již vymezen jako zastavitelná plocha v platném územním plánu, pozemky 857/2 a 857/3 se již nacházejí v zastavěném území; zastavitelná plocha Z5a,5b/VD.

4. Podorlicko Mistrovice a.s. – záměr výstavby stáje na ppč. 468/1 a 469/1 a bioplynové stanice na ppč. 505/2 Zapracování do územního plánu: Uvedené pozemky se již nacházejí v zastavěném území, v plochách využívaných pro zemědělskou výrobu. Při ústním jednání na obecním úřadě společnost rozšířila svůj požadavek na plochy ppč. 446část a 408/1 část. Tento požadavek byl do územního plánu zapracován – zastavitelná plocha Z12a,b/VZ.

5. Free Real Invest z.s., Pod Kopečkem 33, Jablonné nad Orlicí – záměr realizace rekreačních objektů na ppč.(532/6), 533, 536, 545/1 a 856/3 Zapracování do územního plánu: Požadavku nebylo vyhověno, uvedené pozemky nenavazují na stávající zastavěné území obce a obec nemá zájem vytvářet novou zastavitelnou plochu v nezastavěném území. Je v rozporu s prioritou č. 07 odstavec (b) Zásad územního rozvoje Pardubického kraje.

67 6. Junák, svaz skautů a skautek ČR, středisko „Bratra Robina“ Letohrad – realizace veřejného tábořiště bez potřeby realizace technické infrastruktury na ppč. 518/1část, 518/4, 520/1část,936/2 část Zapracování do územního plánu: Požadavek byl do územního plánu zapracován jako plocha K1/RN.

7. Sklenářovi Jan a Blanka, Verměřovice 10 – realizace parkoviště na ppč. 858/1 Zapracování do územního plánu: Pozemek je vymezen jako zastavitelná plocha pro rozvoj drobné a řemeslné výroby, v rámci této plochy je možné umístit také parkoviště.

8. Formplast s.r.o. Purkert, Bystřec – rozšíření stávajícího výrobního areálu na ppč. 723/4část Zapracování do územního plánu: Požadavek je zapracován, byl upřesněn průběh koryta Bystřeckého potoka- zastavitelná plocha Z16/VL.

9. Free Real Invest z.s., Pod Kopečkem 33, Jablonné nad Orlicí – záměr realizace tábořiště na ppč. 545/1 bez potřeby realizace technické infrastruktury Zapracování do územního plánu: Požadavek byl do územního plánu zapracován jako plocha K2/RN. požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Zapracování požadavků je uvedeno v kapitole 10. Textové části územního plánu. požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Při zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba pro vymezení těchto ploch a koridorů. požadavky na vymezení plocha a koridorů územních rezerv a stanovení jejich využití, ktré bude nutno prověřit Při zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba pro vymezení těchto ploch a koridorů. požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

V době schvalování zadání bylo požadováno. Příslušnému orgánu byla zaslána podrobnější příloha rozvojových ploch a od požadavku bylo upuštěno – viz kapitola 10. Textová část – odůvodnění. případný požadavek na zpracování variant řešení Nebylo požadováno. p) požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky na obsah dokumentace jsou respektovány. 9. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

68 Již při zpracování platného územního plánu obce bylo při terénním průzkumu zjištěno, že využití stávajícího obytného území je poměrně intenzivní a má spíše charakter městského sídla. Převážná část obytného území Verměřovic je navíc zasažena záplavovým územím Tiché Orlice. Z uvedených důvodů nebylo možné v návrhu uvažovat s rozvojem obytné zástavby v rámci zahuštění stávajících ploch. V platném územním plánu byly vymezeny menší lokality pro rozvoj obytné zástavby venkovského charakteru na okraji zastavěného území v návaznosti na stávající funkční plochy, pro zástavbu městského charakteru bylo vymezeno nové území – Na Skalách. Uvedená zastavitelná plocha byla dále rozšířena v rámci změny č. 2 územního plánu obce. Území bylo řešeno komplexně, obci se podařilo stát téměř výhradním vlastníkem pozemků v předmětné lokalitě, zadala zpracování územní studie, která řeší podrobnější regulaci území a na základě této studie probíhá realizace obytné zástavby a související veřejné infrastruktury v tomto území. Nový územní vzhledem k aktuálnosti platné územně plánovací dokumentace obce vychází z jeho návrhu a plochy pro rozvoj obytné zástavby plně přebírá s vědomím, že lokalita Na Skalách představuje dlouhodobou rozvojovou plochu.

Ukazatelé kapacity nových zastavitelných ploch :

V území je uvažováno pouze s bydlením v rodinných domech.

Typ zastavitelné plochy Výměra zastavitelné plochy Přepokládaný počet bytů Bydlení – městské 15,83 ha 111 Bydlení – venkovské 3,97 ha 15 Smíšené obytné - venkovské 0 ha 0

Poznámka: Stanovení kapacity zastavitelné plochy vycházelo z počtu zastavitelných ploch a ze zadaného koeficientu zastavění pro danou plochu s rozdílným způsobem využití. U lokality Na Skalách (městské bydlení) je údaj převzat z již zpracované územní studie. Na zastavitelných plochách je možné realizovat celkem 126 rodinných domů. Dle výsledků Sčítání lidu , domů a bytů v roce 2011 bylo v desetiletí 2001-2011 ve Verměřovicích realizováno 38 bytů, ztoho 36 v rodinných domech. Pokud bude tato tendence i v budoucnosti zachována, vymezené zastavitelné plochy zajistí rozvoj obytné zástavby v obci na dalších cca 33-35 let.

Tento delší časový horizont však nepřipadl být zpracovateli územního plánu dostatečným důvodem pro to, aby v souladu s metodickým pokynem rozvojovou plochu Na Skalách prostorově omezil, vypustil její část ze zastavitelných ploch a ohrozil tak dlouhodobé a jednotné koncepční snažení obce, které je v posledním období spíše výjimečné.

10. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Verměřovice na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno. Krajský úřad Pardubického kraje obdržel dne 3.4. 2013 žádost Městského úřadu Žamberk o vydání nového stanoviska dle ustanovení § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský úřad vydal již vroce 2012 k návrhu zadání cit územního plánu stanovisko pod č.j. KrÚ 75594/2012/OŽPZ/ Pi, ve kterém požadoval zpracovat vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Požadavek byl odůvodněn tím, že návrh zadání je zpracován ve velmi obecné rovině a není možné vyloučit, že rozvojové lokality nebudou vymezovat záměry naplňující přílohu č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku zn. 75588/2012 OŽPZ/Le ze dne 10.12.1012 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tiché Orlice.

69 Městský úřad s novou žádostí předložil detailní zákres s umístěním zastavitelných ploch včetně popisu navrhovaných změn s žádostí o přehodnocení stanoviska o nutnosti zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Na základě tohoto doplnění orgán posuzování vlivu na životní prostředí došel k závěru, že k Návrhu zadání územního plánu Verměřovice není požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí – stanovisko KrÚ(25581/2013/OŽPZ/Ch ze dne 8.4.2013

Odůvodnění: Předložený návrh zadání byl posouzen na základě kritérií uvedených v příloze č.8 zákona a nebyla shledána nutnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních přepisů.

Na základě stanoviska Orgánu ochrany přírody Krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 18448/2013/OŽPZ/Le ze dne27.3.2013, nemůže mít dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, předložená koncepce významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice.

Odůvodnění: Krajský úřad Pardubického kraje posoudil předmět koncepce, jednotlivé rozvojové plochy, jejich výměry, umístění i navrhované funkční využití a došel k závěru, že výše uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani EVL Tichá Orlice, jak ve svém stanovisku uvádí. 11. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

Vzhledem k tomu, že nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj, nebylo toto stanovisko uplatněno.

12. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Vzhledem k tomu, že nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj, nebylo toto stanovisko uplatněno a následně k němu nebylo třeba zpracovávat výše uvedené sdělení.

13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení

V rámci předkládaného územního plánu nejsou žádné záležitostí nadmístního významu, které by se již neobjevily v zásadách územního rozvoje, řešeny. 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami ( BPEJ), v územním plánu jsou tyto charakteristiky uvedeny jak v grafické příloze, tak v textu, uvedena je také třída ochrany ( I - V) podle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva ŽP ze dne 1.10. 1996.

70 V řešeném území – katastrálním území Verměřovice - se nacházejí půdy s následujícími kódy BPEJ:

kód BPEJ třída ochrany kód BPEJ třída ochrany

7. 20.21 IV. 7. 50. 11 III. 7. 20.24 V. 7. 52. 41 IV. 7. 31.14 IV. 7. 54. 11 V. 7. 31.41 V. 7. 58. 00 II. 7. 37. 15 V. 7. 67. 01 V. 7. 37. 16 V. 8. 68. 11 V.

Z tabulky vyplývá, že v řešeném území j převládají půdy s nižší ochranou.

Charakteristika ochrany půd podle tříd je následující:

II. třída - zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chránění, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné

III. třída - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu IV. třída - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí

Podrobnější charakteristiky vyskytujících se BPEJ:

** 20 ** Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercieréních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, většinou bez skeletu, ale i středně skeletovité, často slabě oglejené ** 31 ** Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech – pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné ** 37 ** Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách ** 50 ** Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které jsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření ** 52 ** Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení

71 ** 54 ** Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi ** 58 ** Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1m, vláhové poměry po odvodnění příznivé ** 67 ** Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné ** 68 ** Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim

Odůvodnění návrhu jednotlivých lokalit: A. Bydlení - v rodinných domech – venkovské

Z3/BV – zástavba větší proluky mezi zastavěným územím obce a lokalitou Na Skalách, územní rozvoj umožněn již v současné době platném územním plánu obce Z7/BV– rozvoj obytného území obce východním směrem, lokalita prověřena na základě konkrétní žádosti vlastníka pozemku, jehož rodina má zájem o výstavbu v daném prostoru, veřejná infrastruktura v předmětném území zajištěna Z9/BV– rozvoj obytné zástavby v sousedství centra obce (blízkost občanského vybavení), územní rozvoj umožněn již v současné době platném územním plánu obce

B. Bydlení - v rodinných domech – městské

Z2BI – rozvoj obytného území Na Skalách, největší rozvojová lokalita v obci, v současné době realizována již první etapa,v území také po etapách rozvíjena veřejná infrastruktura, územní rozvoj umožněn již vsoučasné době platném územním plánu obce a následně jeho změně č. 2

C. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

Z10/OS- na základě projednání návrhu vypuštěna z důvodu zasažení záplavovým územím

D. Výroba a skladování

Z5a/VDL, Z5b/VL- rozšíření stávající výrobního areálu VVS, územní rozvoj v daném prostoru z velké části schválen již v platném územním plánu obce Z6/VX– plocha pro výrobu el. energie z obnovitelných zdrojů – umístění fotovoltaických panelů, rozvojová plocha projednána a schválena ve změně č. 3 územního plánu obce Z12a/VZ, Z12b/VZ– menší územní rozvoj stávajícího zemědělského areálu společnosti Podorlicko a.s., jediný perspektivní areál zemědělské výroby v obci; v areálu u železniční zastávky živočišná výroba utlumena (blízkost obytného území) Z13/VD– rozvoj ploch drobné a řemeslné výroby na jižním okraji zastavěného území obce, rozvojová plocha schválena již v platném územním plánu obce a z velké části využita

Z14/VD– rozvoj ploch drobné a řemeslné výroby na jihovýchodním okraji zastavěného území obce v prostoru mezi obytnou zástavbou a plochou zemědělského areálu, , rozvojová plocha schválena již v platném územním plánu obce Z16/VL– rozvoj areálu firmy Formplast Purkert v lokalitě Bystřiček (obec Bystřec). Navrhovaný rozvoj zasahuje i do sousední obce Verměřovice

E. Dopravní infrastruktura 72 Z1/DS– realizace chodníku podél krajské silnice, zajištění bezpečnosti pohybu pěších z lokality Na Skalách Z4/DS– realizace parkoviště u hřbitova Z11/DS–návrh komunikačního napojení nové zastavitelné plochy Z14/VD na jižním okraji obce Z15/DS– návrh druhého komunikačního propojení zástavby na levém a pravém břehu Tiché Orlice

F.Technická infrastruktura Z8/TI - plocha pro umístění obecní čistírny odpadních vod, schválena již v platném územním plánu obce

G . Sídlení zeleň Z17/ZS- rozšíření ploch soukromé zeleně u stávající obytné zástavby, v současné době již částečně využito Z18/ZS- realizace soukromé zeleně – zahrada a ovocný sad v nezastavěném území obce, v současné době již delší dobu využíváno

Podrobnější charakteristika využití jednotlivých ploch je uvedena v textové části územního plánu v kapitole č. 3. Nároky na plochy pro jednotlivé rozvojové lokality jsou podle způsobu využití vyčísleny v tabulce, jsou vyhodnoceny podle BPEJ, kultur, výměr a vztahu k zastavěnému území, v poznámce jsou uvedena parcelní čísla dotčených pozemků. V grafické části jsou zakresleny hranice BPEJ předané pořizovatelem územního plánu – MÚ Žamberk v rámci územně analytických podkladů, zábor byl počítán dle údajů katastru nemovitostí. Celkem je pro realizaci záměrů navrhovaných v územním plánu požadován zábor 27,27 ha zemědělské půdy, z toho se 0,78 ha nachází v zastavěném území obce. Lokalita Z10/OS byla na základě projednání návrhu vypuštěna. Poznámka k tabulkám uvedeným níže: *** - vzhledem k velkému počtu dotčených pozemků je výčet parcelních čísel uveden v samostatné tabulce

Číslo lokality: Výčet dotčených pozemků v katastru nemovitostí: Z3/BV 17/3č., 17/1č., 17/2, 28/1, 27/1, 27/2č., 26č. Z11/DS 489/6č., 491/1č., 509/1č., 506/2č., 936/1č., 938/4č., 493č., 502/8č., 554/1č., 509/5č.

Samostatný souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na ZPF byl vydán 30. 10. 2013 k výměře 27,88 ha. V průběhu projednávání byla vypuštěna lokalita Z10/OS a Z13/VD zmenšena. Orgán ZPF na základě nových podkladů vydal nový souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF k výměře 27,2700 ha. (čj. KrÚ 4190/2014/OŽPZ/Se z 14.2.2014).

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Realizací rozvojových lokalit navrhovaných územním plánem nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo lesa je třeba respektovat při umisťování objektů v lokalitě Z2/BI, Z5b/VD, Z6/VX, Z9/BV, Z8/TI, Z9/BV, Z10/OS a Z16/VL. Konkrétní stavby je třeba umisťovat v uvedených plochách do prostoru, kam ochranné pásmo nezasahuje, plochy v ochranném pásmu využít pouze pro zeleň. Případně získat výjimku z tohoto ochranného pásma. V zastavitelné ploše Z4/DS, která leží celá v ochranném pásmu lesa, je uvažováno pouze s realizací parkoviště pro návštěvníky sousedního hřbitova.

73 74 SOUHRNNÝ PŘEHLED O STRUKTUŘE PŮDNÍHO FONDU NA LOKALITÁCH NAVRŽENÉHO URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ:

LOKALITA FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ ÚHRN VÝMĚRY V HA VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR VÝMĚRA VÝČET

ŘEŠENÍ LOKALITY V MIMO BPEJ TŘÍDA DRUH CELKEM V ZAST. MIMO NEZEMĚDĚL. DOTČENÝCH CELKEM ZAST. ZAST. Č. OCHRA- POZEM Č. OBCE ZAST. POZEMKŮ POZEMKŮ Č. OBCE NY -KU Č.

k.ú. Verměřovice

Z1/DS Dopravní infrastruktura – silniční 0,15 0,05 0,10 7.20.24 V TTP 0,03 0,03 0 17/3č., 17/1č.

(chodník) Orná 0,10 0 0,10 26č., 27/2č.

Zahr. 0,02 0,02 0

Z2/BI Bydlení v rodinných domech - 15,83 0 15,83 7.20.24 V Orná 15,42 0 15,42 0,26 717/2, 9č., 717/1

městské Zahr. 0,15 0 0,15 717/90, 906/1č.

Z3/BV Bydlení v rodinných domech – 1,82 0,44 1,38 7.20.24 V Orná 1,18 0 1,18 ***

venkovské TTP 0, 36 0,16 0,20

Zahr. 0,28 0,28 0

Z4/DS Dopravní infrastruktura – silniční 0,10 0 0,10 7.31.51 V TTP 0, 04 0 0,04 0,02 128, 129č., 910

7.31.41 V TTP 0, 04 0 0,04

Z5 a,b /VD Výroba a skladování – drobná a 1,45 0,18 1,27 7.54.11 V Orná 1 ,00 0 1,00 0,04 858/1č., 858/9č. LOKALITA FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ ÚHRN VÝMĚRY V HA VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR VÝMĚRA VÝČET

ŘEŠENÍ LOKALITY V MIMO BPEJ TŘÍDA DRUH CELKEM V ZAST. MIMO NEZEMĚDĚL. DOTČENÝCH CELKEM ZAST. ZAST. Č. OCHRA- POZEM Č. OBCE ZAST. POZEMKŮ POZEMKŮ Č. OBCE NY -KU Č.

řemeslná – rozsah upraven Zahr. 0,23 0 0,23 858/33, 857/3č.

TTP 0,18 0,18 0

Z6/VX Výroba a skladování se specifickým 0,85 0 0,85 7.31.41 V TTP 0,85 0 0,85 668/1č., 668/4č. využitím

Z7/BV Bydlení v rodinných domech – 0,42 0 0,42 7.31.41 V TTP 0,42 0 0,42 666/1, 666/2č.

venkovské

Z8/TI Technická infrastruktura - ČOV 0,27 0 0,27 7.58.00 II TTP 0,27 0 0,27 281,462,1066

Z9/BV Bydlení v rodinných domech - 1,73 0 1,73 7.31.41 V Orná 0,68 0 0,68 0,04 625/1č., 626/6,

venkovské TTP 0,04 0 0,04 927/1, 626/4č.

7.20.24 V Orná 0,83 0 0,83

TTP 0, 14 0 0,14

Z11/DS Dopravní infrastruktura –silniční 0,31 0,13 0,18 7.50.11 III TTP 0, 12 0,10 0,02 0,14 ***

místní komunikace Zahr. 0,01 0,01 0

Orná 0, 04 0 0,04

76 LOKALITA FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ ÚHRN VÝMĚRY V HA VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR VÝMĚRA VÝČET

ŘEŠENÍ LOKALITY V MIMO BPEJ TŘÍDA DRUH CELKEM V ZAST. MIMO NEZEMĚDĚL. DOTČENÝCH CELKEM ZAST. ZAST. Č. OCHRA- POZEM Č. OBCE ZAST. POZEMKŮ POZEMKŮ Č. OBCE NY -KU Č.

Z12a,b/VZ Výroba a skladování - zemědělská 1,46 0 1,46 7.50.11 III Orná 0,14 0 0,14 0,02 446č., 939č., 408/1č.

TTP 1,30 0 1,30 468/9č., 505/1č.

Z13/VD Výroba a skladování - drobná a 0,21 0 0,21 7.58.00 II TTP 0,21 0 0,21 351/1č. řemeslná výroba- zmenšena

Z14/VD Výroba a skladování - drobná a 2,25 0 2,25 7.50.11 III TTP 0,01 0 0,01 554/1č., 502/7, řemeslná výroba

Orná 2,24 0 2,24 502/8č., 501

Z15/DS Dopravní infrastruktura –silniční 0,36 0 0,36 7.58.00 II TTP 0,32 0 0,32 0,04 625/1č., 626/6,

místní komunikace

Z16/VL Výroba a skladování - průmyslová 0,24 0 0,24 8.68.11 V TTP 0,24 0 0,24 723/1č., 723/4, výroba

Z17/ZS Zeleň – soukromá a vyhrazená 0,25 0 0,25 7.50.11 III Orná 0,25 0 0,25 551/1, 935 část

Z18/ZS Zeleň – soukromá a vyhrazená 0,13 0 0,13 7.58.00 II Orná 0,13 0 0,13 804/4

CELKEM: 27,83 0,08 27,03 27,27 0,78 26,49 0,56

77 15. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

Nejpozději do 7 dnů ode dne konání veřejného jednání mohli vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti uplatnit své námitky. Námitky nebyly podány.

16. Vyhodnocení připomínek K návrhu územního plánu Verměřovice byly vzneseny následující připomínky veřejnosti v průběhu projednávání návrhu (společného jednání) územního plánu:

VVS Verměřovice s.r.o., Verměřovice 225, jednatel Ing. J. Stejskal, CSc.:

Rozšíření výrobních ploch za bývalou porodnou prasnic na p.č. 857/3, 857/4 a 857/5 je zbytečné, jedná se o pravidelně obdělávanou ornou půdu ve velikém honu; zmenšit rozsah zastavitelné plochy na p.č. 858/9

Stanovisko zpracovatele územního plánu: Parcely 857/3,4 a 858/9 byly konkrétně uvedeny v požadavku společnosti zaslanému před zahájením prací na územním plánu, který byl zapracován do schváleného zadání. Rozsah zastavitelné plochy byl se zpracovatelem domlouván při osobním jednání na obecním úřadě. K nesrovnalosti došlo pravděpodobně tím, že v požadavku nebylo rozlišeno, zda se jedná o čísla pozemků v katastru nemovitostí nebo ve zjednodušené evidenci. Dne 16.10. proběhlo jednání, na kterém byl rozsah zastavitelné plochy znovu vymezen v grafické podobě a písemně odsouhlasen představitelem společnosti.

Začlenit do podnikatelského území nově i parcelu 857/1 ??? (pravděpodobně 857/3)

Stanovisko zpracovatele územního plánu: Mezi obytnou zástavbou a výrobní plochou je třeba zachovat prostor pro vedení regionálního biokoridoru o min šířce 40 m. Parcela sousedící s p.č. 857/3 je vedena jako lesní pozemek. Je třeba respektovat ochranné pásmo lesa. Orgán ochrany lesa připustil výjimku z tohoto ochranného pásma s tím, že připustí výstavbu ve vzdálenosti 20 m od okraje lesních porostů. Z výše uvedeného vyplývá, že využití p.č. 857/3 pro výstavbu bude velmi omezené.

Nutnost zajistit v územním plánu dodržení ochranného pásma dolního střediska živočišné výroby, tj. nepovolit v daném pásmu výstavbu domů a bytů. V plánu je rozšíření chovu o cca 150 VDJ

Stanovisko zpracovatele územního plánu: Podle vyjádření pořizovatele územního plánu, obecního úřadu, příslušného stavebního úřadu i vlastníka zmiňovaného areálu nebylo kolem tohoto areálu stanoveno ochranné pásmo. Poznámka: ochranné pásmo lze kolem areálu živočišné výroby stanovit pouze rozhodnutím – viz § 83 stavebního zákona. Není v kompetenci územního plánu toto ochranné pásmo vymezovat. V sousedství ploch zemědělské výroby je navrhována plocha pro výrobu a skladování – drobná a řemeslná výroba. V této ploše je přípustná výstavba služebních bytů, bytů provozovatelů výrobních zařízení. Na základě ochrany hodnot – veřejného zdraví – byla v územním plánu vymezena v tomto podnikatelském území vymezena plocha, v které výstavba bytů není přípustná. Rozsah území vycházel ze zpracovaného pásma hygienické ochrany pro stávající využití zemědělského areálu. Obecně však platí, že negativní vliv činnosti provozované v dané funkční ploše by neměl přesahovat hranice této funkční plochy. Obec nemá zájem na tom, aby se změnou využití areálu docházelo k dalšímu omezování zastavitelného a zastavěného území obce negativním vlivem živočišné výroby. Na schůzce s provozovatelem areálu bylo dohodnuto, že rozvoj v území bude probíhat jižním směrem tak, aby nebylo dále zasahováno zastavěné území, ale pouze nezastavitelné plochy. Podobně připomínky Podorlicko Mistrovice a.s., Mistrovice 172, 561 64 Jablonné nad Orlicí. Tyto připomínky byly projednány na ObÚ Verměřovice za účasti schvalujícího zastupitele, pořizovatele, zpracovatele ÚPD, VVS s. r. o., Verměřovice a Podorlicko Mistrovice a. s. S takto vyhodnocenými připomínkami všichni přítomní souhlasili.

Nejpozději do 7 dnů ode dne konání veřejného jednání mohl každý uplatnit své připomínky. Dotčené orgány a krajský úřad mohly uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného jednání stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Dokumentace pro veřejné jednání nebyla měněna z hlediska záměrů dotýkajících se nadřazené dokumentace či širších územních vztahů.

K projednávanému návrhu územního plánu, ve fázi veřejného jednání, podaly svá stanoviska:

Obvodní báňský úřad, pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Wonkova 1142/1, 500 02 Hradec Králové,č.j. SBS 01878/2014/OBÚ-09/1 z 27. 1. 2014 – bez připomínek. Vyhodnocení – bez vyhodnocení.

Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, územní odbor Ústí nad Orlicí, Hylváty 5, Ústí nad Orlicí, č.j. HSPA-19-57/2014 z 29.1.2014 – souhlasné stanovisko. Vyhodnocení – bez vyhodnocení.

Krajský úřad, Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. 4832/2014/OŽPZ/Le z 4.2.2014 – vtextu koncepce dopravy bylo z důvodu odlehčení nevhodného zatížení průtahu silnice III/3141 zemědělskou mechanizací, navrženo realizovat novou komunikační propojku v jižní části obce s východním napojením na silnici III/3141 a novým přemostěním Tiché Orlice v prodloužení stávající účelové komunikace od areálu ZD (lokalita Z15/DS). Přemostění toku je plánované v místech hojného výskytu dospělců mihule potoční. Z tohoto důvodu bude nutné realizovat přemostění bez středového pilíře, tedy bez zásahu do koryta řeky a záměr projednán s orgánem životního prostředí. Vyhodnocení: Toto upozornění bude zahrnuto v textové části návrhu, v koncepci dopravy.

ČR-Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Královéhradecký a Pardubický kraj, Hradec Králové. č.j. 251/14/52.104/Št z 14.2.2014 – souhlasí s předloženým návrhem a neuplatňují žádné námitky. Stanovisko z 26.9.2013 se nemění. Vyhodnocení – bez vyhodnocení.

Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice, č.j. KrÚ 4190/2014/OŽPZ/Se z 14.2.2014 – stanovisko dotčených orgánů k veřejnému projednání návrhu ÚP Verměřovice: Orgán ochrany ovzduší – neuplatňují žádné požadavky. Vyhodnocení – bez vyhodnocení. Orgán ochrany přírody – není námitek. Vyhodnocení – bez vyhodnocení. Orgán státní správy lesů- bez připomínek. Vyhodnocení – bez vyhodnocení.

79 B.2 Grafická část

Součástí grafické části odůvodnění Územního plánu Verměřovice jsou následující výkresy:

B.2.1 Koordinační výkres M 1 : 5 000 B.2.2 Širší vztahy M 1 : 50 000 B.2.3 Předpokládané zábory půdního fondu M 1 : 5 000

Poučení:

Proti Územnímu plánu Verměřovice, vydané formou opatření obecné povahy, nelze podat opravný prostředek (ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění).

Milan Balcar Vlastimila Vacková místostarosta obce starostka obce