Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Magisterská diplomová práce
2008 Veronika Švehlová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Informační věda a knihovnictví
Veronika Švehlová
Metody obrany proti nelegálnímu šíření softwaru, hudby a filmů přes Internet Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, Csc.
2008 Bibliografický záznam ŠVEHLOVÁ, Veronika. Metody obrany proti nelegálnímu šíření softwaru, hudby a filmů přes Internet. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2008. 165 s. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, Csc.
Anotace Diplomová práce „Metody obrany proti nelegálnímu šíření softwaru, hudby a filmů přes Internet“ pojednává o aktuálním celosvětovém problému porušování autorských práv prostřednictvím sítě Internet. V práci je základní vymezení pojmu počítačová kriminalita, rozdělení typů „pirátů“ i pirátství, jsou tu uvedeny internetové nástroje, které sdílení umožňují: peer to peer sítě, webové stránky a FTP servery. Dále jsou tu uvedeny české, britské, americké a mezinárodní instituce, které se specializují na dohled nad dodržováním autorských práv. Uvedeny jsou základní právní předpisy v ČR, USA a Evropské unii, které upravují oblast ochrany práv autorů. V rámci metod obrany jsou dále popsány informační a vzdělávací kampaně, legální alternativy šíření a stahování autorsky chráněných děl v Internetu a technologické prostředky proti nelegálnímu kopírování. Zmíněny jsou také vyšetřovací postupy, postihy pachatelů a příklady skutečných případů. Závěr tvoří výhled možných budoucích metod boje proti internetovému pirátství.
Annotation Diploma thesis „Methods of defence against Internet illegal spread of software, music and movies“ deals with actual global problem of breaking copyright through Internet. There are the basic definition of term computer crime, typology of pirates and piracy, internet tools enabling sharing: peer to peer nets, web sites and FTP server, in this work. There are also czech, british, american and international institutions, specialized in oversight of maintain copyright. Basic legal rules in Czech Republic, USA and Europe Union of protection copyrights are specified too. Within framework methods of defence are specified information and education campaigns, legal alternatives of Internet spread and download copyright´s works and technical tools used against illegal copying. There are also investigation processes, wrongdoer´s punishments and real cases of internet piracy. The conclusion creates prospect of possible future methods of fight against internet piracy.
Klíčová slova Piráti, pirátství, warez, peer to peer, Napster, Direct Connect, počítačová kriminalita, stahování, sdílení, šíření, ochrana proti kopírování, Digital Right Management, DRM, autorské právo
Keywords Pirates, piracy, knock off, warez, peer to peer, Napster, Direct Connect, computer crime, downloading, sharing, spread, copyright
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.
V Brně 7. dubna 2008 Veronika Švehlová
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své diplomové práce, RNDr. JUDr. Vladimíru Šmídovi, Csc. za vedení práce i za rady ohledně její struktury a náplně. Obsah ÚVOD …………………………………………………………………………………………1 1. ČÁST……………………………………………………………………………………….2 1 ÚVOD DO POČÍTAČOVÉHO PIRÁTSTVÍ…………………………………………….2 1.1 POČÍTAČOVÁ KRIMINALITA……………………………………………………….....2 1.2 ŠKODY ZPŮSOBENÉ SOFTWAROVÝM, HUDEBNÍM A AUDIOVIZUÁLNÍM PIRÁTSTVÍM VE SVĚTĚ A U NÁS…………………………………………………………3 1.2.1 Svět ………………………………………………………………………………4 1.2.2 Česká republika …………………………………………………………………14 2 TYPOLOGIE PIRÁTŮ A PIRÁTSTVÍ ………………………………...……………....17 2.1 TYPY UŽIVATELŮ NELEGÁLNÍCH ROZMNOŽENIN AUTORSKY CHRÁNĚNÝCH DĚL………………………………………………………………………..17 2.1.1 Softwaroví piráti ...... 17 2.1.2 Audiovizuální piráti ……………………………………………………………..18 2.2 TYPOLOGIE PIRÁTSTVÍ ………………………………………………………………20 2.2.1 Druhy softwarového pirátství ...... ………………………………..20 2.2.2 Druhy hudebního a audiovizuálního pirátství ...... ……………………….21 2.2.3 Typy pirátství podle IFPI ……………………………………………………….22 3 NÁSTROJE NELEGÁLNÍHO ŠÍŘENÍ KOPIÍ NA INTERNETU…………………..24 3.1 SÍTĚ TYPU PEER TO PEER…………………………………………………………….25 3.1.1 Gnutella, FreeNet a další ……………………………………………………….26 3.1.2 Kazaa a Morpheus …………………………………………………………….. 27 3.1.3 BitTorrent ……………………………………………………………………… 28 3.1.4 eDonkey, eMule a Overnet …………………………………………………….. 30 3.1.5 Napster, Direct Connect a spol… ……………………………………………... 31 3.2 ANONYMNÍ PEER TO PEER SÍTĚ…………………………………………………… 32 3.2.1 MUTE a Ants ……………………………………………………………………33 3.2.2 Winny ……………………………………………………………………………33 3.2.3 GNUNet …………………………………………………………………………33 3.2.4 Friend to friend, Private peer to peer …………………………………………..34 3.3 SPECIALIZOVANÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY, VYUŽÍVÁNÍ FTP A IRC………..35 3.3.1 FTP …………………………………………………………………………….. 35 3.3.2 Webové stránky …………………………………………………………………36 3.3.2.1 Hudební ………………………………………………………………37 3.3.2.2 Filmové………………………………………………………………..39 3.3.2.3 Kombinované…………………………………………………………41 3.3.2.4 Obaly a titulky………………………………………………………...43 3.3.3 Warez ……………………………………………………………………………45 2. ČÁST………………………………………………………………………………………47 4 ISTITUCE ZAMĚŘENÉ NA OCHRANU PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ.....48 4.1. INSTITUCE CHRÁNÍCÍ VŠECHNA PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ …...…48 4.1.1 České ...... 48 4.1.2 Britské …………………………………………………………………………..50 4.1.3 USA ……………………………………………………………………………..52 4.1.4 Mezinárodní ………………………………………...... 53 4.2 INSTITUCE ZAMĚŘENÉ NA OCHRANU PRÁV HUDEBNÍHO PRŮMYSLU ….………………………………………………………………………………54 4.2.1 České ……………………………………………………………………………54 4.2.2 Britské …………………………………………………………………………...57 4.2.3 USA …………………………………………………………………...... 59 4.2.4 Mezinárodní …………………………………………………………...... 60 4.3 INSTITUCE ZAMĚŘENÉ NA OCHRANU PRÁV FILMOVÉHO PRŮMYSLU……...61 4.3.1 České ……………………………………………………………………………61 4.3.2 Britské …………………………………………………………………………...63 4.3.3 USA …………………………………………………………………...... 66 4.4 INSTITUCE ZAMĚŘENÉ NA OCHRANU PRÁV SOFTWAROVÉHO PRŮMYSLU………………………………………………………………………………….67 4.4.1 Mezinárodní a české ………………………………………………………….....67 4.4.2 Britské …………………………………………………………………………...68 4.4.3 USA ………………………………………………………………...... 70 5 LEGISLATIVA …………………………………………………………………………...71 5.1 USA A VELKÁ BRITÁNIE…………………………………………………………...... 73 5.2 EVROPSKÁ UNIE…………………………………………………………………...... 74 5.2.1 Směrnice Rady 91/520/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů ………………………………………………………………75 5.2.2 Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem …………………………………………………………………...76 5.2.3 Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu ……………………………………………………………………76 5.2.4 Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorských práv a určitých práv souvisejících ……………………………………….77 5.2.5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti ………………………………………………………………...78 5.2.6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví …………………………………………………………………..79 5.3 ČESKÁ REPUBLIKA……………………………………………………………………79 5.3.1 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb. ………………………………………………………………………………………...80 5.3.2 Vyhláška Ministerstva kultury ČR, č. 488/2006 Sb ., kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn …………………………………………………………………….83 6 MOTIVAČNÍ KAMPANĚ ………………………………………………………………. 85 6.1 ČESKÉ……………………………………………………………………………………85 6.1.1 Filmy nejsou zadarmo ………………………………………………...... 85 6.1.2 Informační brožura České protipirátstké unie ………………………...... 87 6.1.3 Projekt pro prosazování práv z duševního vlastnictví ………………………….88 6.2 BRITSKÉ…………………………………………………………………………………89 6.2.1 Copyright is cool a What are you really burning ?...... 89 6.2.2 Keep your eye out ……………………………………………………………….90 6.2.3 Fake Nation ……………………………………………………………………..90 6.2.4 Protect your company ………………………………………………...... 92 6.2.5 Knock off DVD´s Nigel …………………………………………………………92 6.3 USA…………………………………………………………………………………….....94 6.3.1 Join the Team …………………………………………………………………...94 6.3.2 Informační kampaň FBI ………………………………………………………...95 6.3.3 Stamps out piracy ……………………………………………………………….96 6.3.4 Respect copyright ……………………………………………………………….97 6.4 MEZINÁRODNÍ…………………………………………………………………………98 6.4.1 Propagační leták Business Software Alliance …………………………………..98 6.4.2 Zastavme softwarovou kriminalitu …………………………………...... 99 7 LEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ Z INTERNETU ……………………………………………..101 7.1 HUDBA…………………………………………………………………………………101 7.1.1 České ………………………………………………………………...... 101 7.1.2 Zahraniční ……………………………………………………………………..105 7.2 FILMY…………………………………………………………………………………..110 7.2.1 Televizní vysílání online ……………………………………………………….110 7.2.2 Půjčování a prodej filmů online ……………………………………………….110 7.3 SOFTWARE…………………………………………………………………………….111 7.3.1 České ………………………………………………………………...... 112 7.3.2 Zahraniční ……………………………………………………………………..113 7.4 OSTATNÍ……………………………………………………………………………….114 8 ZPŮSOBY VYŠETŘOVÁNÍ PIRÁTSTVÍ A OCHRANNÉ PROSTŘEDKY PROTI KOPÍROVÁNÍ ……………………………………………………………………...……...115 8.1 TECHNOLOGIE BRÁNÍCÍ KOPÍROVÁNÍ A UPRAVUJÍCÍ PRÁVA UŽIVATELŮ………………………………………………………………………………. 115 8.2 OCHRANNÉ ZNAČKY A KÓDY………………………………………………...... 118 8.3 VYŠETŘOVÁNÍ NELEGÁLNÍCH AKTIVIT…………………………………………119 8.3.1 Sledování nelegálních aktivit ....……………………………………………….119 8.3.2 Druhá fáze vyšetřování ………………………………………………………...121 8.4. SKUTEČNÉ PŘÍPADY PIRÁTSTVÍ………………………………………………….123 8.4.1 Svět………………………… ……………………………………………………..123 8.4.2 Česká republika ………………………………………………………………..126 8.4.3 Software – svět ………………………………………………………………...128 8.4.4 Software – Česká republika ……………………………………………………129 9 DALŠÍ MOŽNOSTI OBRANY ...…………………………………………………….…130 9.1 VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNOSTI…………………………………………………………131 9.2 LEGISLATIVA…………………………………………………………………………131 9.3 VYŠETŘOVACÍ POSTUPY A STÍHÁNÍ VINÍKŮ……………………………………132 9.4 TECHNOLOGIE PROTI KOPÍROVÁNÍ………………………………………………133 9.5 NOVÝ OBCHODNÍ MODEL…………………………………………………………..133 ZÁVĚR……………………………………………………………………………………...136 POUŽITÉ ZDROJE……………………………………………………………………….138 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………………...150 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………..150 Příloha č. 1: Druhy kopií audiovizuálních děl, které lze najít na Internetu……………150 Příloha č. 2: Slovníček pojmů spojených s internetovým pirátstvím…………………...153
Úvod
S masovým rozšířením osobních počítačů v 90. letech 20. století a s rozvojem globální informační sítě Internet, se objevil nový druh trestné činnosti, která se souhrnně označuje jako počítačová či informační kriminalita. Ta zahrnuje nejrůznější protizákonné činnosti, od krádeže počítače jako fyzické věci až po krádeže dat, která jsou prostřednictvím výpočetních a komunikačních technologií šířeny. Jednou z oblastí, která spadá do počítačové kriminality je tzv. pirátství. Jedná se o nelegální výrobu a distribuci kopií produktů duševního vlastnictví s využitím výpočetní techniky. Samotné označení „pirátství“, které se obecně vžilo jako pojem značící nelegální získávání a šíření autorsky chráněné obsahu, pochází z dob, kdy se tak označovaly rozhlasové stanice umístěné na lodích, které kotvily v mezinárodních vodách a neoprávněně vysílaly hudbu. 1 Pirátství jako takové existovalo již před rozšířením počítačů a Internetu. Nelegální kopie se vyráběly ve formě fyzických nosičů (videokazety, DVD, CD ad.), které musely mít prodejní a distribuční místa ve fyzické podobě. Tyto padělky pak byly určeny výhradně k prodeji. Tento černý trh existuje i nadále, ale mnohem úspěšnější je využití počítačů pro nelegální šíření kopií. Nyní stačí připojení k Internetu a lidé si z pohodlí domova mohou obstarat vše během pár minut a zdarma. Hlavní motivací spotřebitelů ke stahování či nákupu padělaných či nelegálních rozmnoženin autorsky chráněných děl, kterou nejčastěji uvádějí, je právě jejich příliš vysoká cena v oficiální distribuční síti. Cílem této práce je zmapovat oblast internetového pirátství u nás a ve světě a podat přehled o jeho jednotlivých aspektech, od technologií, které toto porušování práv umožňují až po metody, které slouží k jeho potlačování. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V první se dozvíte informace o tom, kdo jsou tzv. piráti, jaké druhy pirátství existují a jakými prostředky je pirátství realizováno. Druhá část je pak zaměřena na samotný boj proti pirátství. Jednak uvádím ty, kdo s pirátstvím bojují a dále metody, které se používají pro potlačení nelegálního šíření autorsky chráněných děl přes Internet (legislativa, motivační kampaně, legální alternativy, vyšetřování a technologie proti kopírování, ad.). Problematiku pirátství na Internetu jsem sledovala v rámci České republiky a kromě ní jsem zvolila také Evrospkou Unii z toho důvodu, že jsme jejím členem a USA proto, že řada velkých společenství, které bojují proti pirátství pochází právě z této země.
1 Co je to pirátství a jaké tresty za něj hrozí? [online]. [ cit.]. Dostupné z:
1 1. část 1. Úvod do počítačového pirátství 1.1 Počítačová kriminalita Porušování autorských práv v prostředí Internetu je součástí širší kriminalistické oblasti, která se označuje pojmy počítačová kriminalita, elektronická či informační kriminalita, v angličtině pak nejčastěji jako cyber crime, high tech crime a computer crime. Existuje několik definicí počítačové kriminality, které se v podstatě shodují v tom, že se jedná o trestnou činnost páchanou pomocí výpočetní techniky či elektronických informačních systémů a sítí. Počítačová kriminalita je v našich podmínkách definována např. jako protiprávní činnost, kterou je možné páchat pouze s pomocí výpočetní techniky nebo tehdy, když je samotná výpočetní technika cílem trestného činu. 2 Do první kategorie (tedy páchání trestných činů pomocí výpočetní techniky) patří kromě porušování autorských práv k dílům softwarovým a audiovizuálním, také velmi rozličné kategorie jako extremistické a rasové projevy, šíření pornografie, páchání podvodů a krádeží, neoprávněné zásahy do programů (hacking a cracking) s cílem poškodit majitele, neoprávněná manipulace s tajnými informacemi ve formě špionáže, zneužívání osobních dat, šíření počítačových virů a další. 3 Do druhé části pak patří útoky na počítače či výpočetní techniku jako movitou věc, tedy jeho krádež či fyzické poškození apod. Evropská komise definuje počítačovou kriminalitu trošku odlišným způsobem: „pod pojmem počítačová kriminalita se rozumí trestné činy spáchané za použití elektronických komunikačních sítí a informačních systémů či trestné činy spáchané proti takovým sítím a systémům“. 4 Počítačovou kriminalitu pak rozděluje na tři základní kategorie: 1. tradiční formy kriminality – podvody, padělání pomocí elektronických komunikačních sítí,
2 Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení materiál z přílohy časopisu POLICISTA č. 3/1998 . [online]. [ cit.]. Dostupné z:
2 2. zveřejňování nezákonného obsahu prostřednictvím elektronických médií – např. šíření pornografie, rasistických materiálů, 3. hacking – útoky proti počítačovým sítím. 5 Rada Evropy rozděluje počítačovou kriminalitu na jednotlivé druhy trestných činů: počítačové podvody, padělky a sabotáž, poškozování a neoprávněné pozměňování počítačových dat a programového vybavení, neoprávněný přístup a průnik do počítačových systémů, neoprávněné kopírování autorsky chráněného obsahu, počítačová špionáž, neoprávněné užití počítače nebo jeho softwarového vybavení. 6 Vyšetřování počítačové kriminality pak závisí na jejím druhu. Tak např. šíření pornografie má za úkol vyšetřovat mravnostní oddělení, finanční převody či krádeže šetří útvar pro hospodářskou kriminalitu atd. Počítačové pirátství spadá, jako majetková trestná činnost, také pod hospodářskou kriminalitu. 7 Je tedy vidět, že oblast počítačové kriminality je velmi široká a porušování autorských práv a práv souvisejících s právem autorským je její důležitou podoblastí.
1.2 Škody způsobené softwarovým, hudebním a audiovizuálním pirátstvím ve světě a u nás O počítačové kriminalitě se v našich podmínkách mluví od jejího prvního případu v 70. letech 20. století, kdy nespokojený zaměstnanec poškodil firemní výpočetní techniku. S postupným rozvojem osobních počítačů a sítě Internet se však počítačová kriminalita velmi rozšířila a způsobuje ve světě nemalé škody. Pro lepší představu o výši škod, které nelegální šíření filmů, hudby či softwaru způsobuje, uvádím několik statistik, které pocházejí od organizací Business Software Alliance (BSA), České protipirátské unie (ČPU), ČSN IFPI a The Office of the United States Trade Representative (USTR). Ve statistikách uvádím jednotlivé druhy pirátství a celkové škody ve světě, v USA a u nás. Údaje jsou uváděny v procentech a v milionech dolarů (USD) a českých korun. Procenta vyjadřují podíl nelegálních kopií na celkovém objemu šířených děl v dané zemi nebo regionu.
5 Tamtéž. 6 Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení materiál z přílohy časopisu POLICISTA č. 3/1998 . [online]. [ cit. 2008 01 04]. Dostupné z:
3 Peněžité vyčíslení pak reprezentuje ušlý zisk distribučních a dalších společností z nelegálně šířených kopií. 1.2.1 Svět Hudba a filmy Statistika uvádějící ztráty filmového průmyslu pochází ze studie, kterou provedla Americká asociace filmového průmyslu (MPAA). Je to vůbec první podrobně zpracována studie, která se zaměřuje výhradně na ztráty filmového průmyslu a zahrnuje do něj i internetové pirátství. Ve statistikách jsou uvedeny jednak ztráty způsobené pirátstvím v USA a celosvětově (a to v milionech dolarů), dále tu najdeme také ztráty v zemích, které mají největší problémy s filmovým pirátstvím. Celý výzkum probíhal 18 měsíců ve 22 zemích světa. Základem pak bylo sledování uživatelské poptávky a spotřeby, zatímco dřívější studie vycházely z počtu zadržených nelegálních kopií. 8 MPAA ve studii rozlišuje tři základní typy pirátství: Bootlegging – získávání filmů nákupem fyzických nelegálních kopií VHS/DVD/VCD, které mohou být i pašované. Nelegální kopírování – tvorba ilegálních kopií VHS/DVD/VCD pro sebe nebo obdržení takových kopií od přátel. Internetové pirátství – získávání filmů stahováním z Internetu bez placení nebo získávání fyzických kopií nelegálně stažených filmů od přátel nebo rodiny. 9 Podle MPAA jsou ztráty filmových studií za rok 2005 6,1 miliard dolarů, z čehož 1,3 miliardy připadá na pirátství v USA a 4,8 miliard na zbytek světa. Kolem 2 miliard ztrát pak připadá na Evropu. 10 Podle jednotlivých druhů pirátství, převládají ztráty za fyzické padělky (2,4 mld), dále za internetové pirátství (2,3 mld) a nakonec za nelegální kopírování (1,4 mld). 11
8 MPAA Releases Data from Piracy Study. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z:
4 Ztráty členů MPA v USA a ve světě (miliony USD)
1363 2407 2306 335 447 529 2072 1859 834
Bootleg Download Kopírování
Ve světě USA Celkem 12
Celkové ztráty způsobené filmovým pirátstvím na jednotlivých národních trzích pak podle studie činí 14,6 miliard USD.
Ztráty mezinárodního filmového průmyslu na pirátství (miliony USD) Země MPAA ostatní celkem USA 2561 163 2724 Čína 565 2124 2689 Francie 604 943 1547 Mexiko 954 161 1115 Velká Británie 787 220 1007 Rusko 622 278 900 Japonsko 375 367 742 Španělsko 478 192 670 Německo 353 137 490 Thajsko 271 194 465 Itálie 316 126 442 Polsko 200 72 272 Thaiwan 220 35 255 Kanada 211 14 225 Maďarsko 184 15 199 Brazílie 172 26 198 Indie 12 174 186 Austrálie 171 8 179 Nizozemí 84 45 129 Švédsko 66 42 108 Korea 28 36 64 Hong Kong 8 16 24 Celkem 9242 5388 14630 13
12 Tamtéž. 13 Tamtéž
5 Ztráty místních trhů (miliony USD)
USA Čína Francie Mexiko Velká Británie Rusko Japonsko Španělsko Německo Thajsko Itálie Polsko Thaiwan Kanada Maďarsko Brazílie Indie Austrálie Nizozemí Švédsko Korea Hong Kong
0 500 1000 1500 2000 2500 3000
celkem 14
Další graf pak zobrazuje procento potenciálních ztrát národních trhů z prodeje originálních rozmnoženin filmových děl:
14 Tamtéž.
6 Potenciální ztráty trhů (v %)
100 80 60 40 20 0
o o o o na ko k ik k ie í s x ls zílie Č ar ols e Ind a Rusko ď P ně a Thajsk M Taiwan Br M Špa
Ztráty v % 15 Posledním grafem jsou pak ztráty členů MPA v jednotlivých zemích, které byly předmětem výzkumu:
Ztráty členů MPA (miliony USD)
483 406 322 266 253 244 216 161 157 149
ie ie o a e o iko n c k ín ck tá n Č Itáli ri Rusko něls Mex B Fra a Thajsko p Japonsko Něme lká Š e V
Ztráty (miliony USD) 16
Podle statistik, které uvádí Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) patří mezi 10 zemí s největším podílem pirátských hudebních nosičů Brazílie, Kanada, Čína, Řecko, Indonésie, Itálie, Mexiko, Rusko, Jižní Korea a Španělsko. Zatímco v dalších zemích vychází statistika zejména z prodeje fyzických padělků a neoprávněných kopií, v případě Kanady se jedná ve většině případů o internetové pirátství prostřednictvím peer to peer sítí. Zajímavé je, že co se týče ztrát hudebního průmyslu v Kanadě a v Jižní Koreji, nejsou známá přesná čísla.
15 Tamtéž. 16 Tamtéž.
7 Ztráty hudebního průmyslu za rok 2006 (mil USD)
500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
o o o k sk sie k Čína xi zílie Itálie l ra né Rusko Me B o Řec Španě Ind
Ztráty (mil. USD)
17 Podle statistik Mezinárodní aliance duševního vlastnictví (IIPA) je největší míra hudebního pirátství, a tím i ztrát hudebních společností, na americkém kontinentě (Severní i Jižní Amerika), následuje Evropa, Asie a Afrika společně se Středním východem (viz následující tabulka). Stejně jako u statistik IFPI, i zde chybí údaje o kanadském pirátství.
Hudba rok 2006 Země ztráty (mil. USD) úroveň (%) Evropa Rusko 423,0 65 Itálie 48,0 27 Ukrajina 30,0 60 Řecko 30,0 60 Španělsko 25,0 22 Polsko 24,0 35 Maďarsko 20,0 50 Litva 13,0 85 Rumunsko 12,0 60 Bulharsko 7,0 75 Německo 2,9 17 Celkem 634,9 Amerika Mexico 486,6 67 Brazílie 176,5 40 Paraguay 128,0 99 Argentina 82,0 60 Peru 53,5 98 Chile 29,6 44
17 The Recording Industry piracy report 2006. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z:
8 Costa Rica 15,1 60 Celkem 971,3 Afrika a Střední východ Nigérie 52,0 95 Izrael 45,0 50 Saudská Arábie 20,0 50 Turecko 20,0 80 Egypt 12,0 70 Kuvajt 9,0 70 Libanon 2,6 60 Celkem 160,6 Asie a Pacifik Čína 206,0 85 India 52,7 55 Filipíny 50,3 62 Bangladéš 40,0 70 Pákistán 25,0 100 Malajsie 22,0 45 Thajsko 20,7 50 Indonésie 17,2 91 Thaiwan 16,2 28 Jižní Korea 0,3 7 Celkem 450,4 CELKEM 2217,2
Zdroje: 18
18 USTR 2007 "Special 301" Decisions. IIPA 2005 2006 Estimated trade losses due to copyright piracy (in millions of U.S. dollars) and 2005 2006 Estimated levels of copyright piracy. ASIA PACIFIC. [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z:
9 Celkové ztráty hudebního průmyslu za rok 2006
1200 971,3 1000
800 634,9 600 450,4 400 160,6 200 0 Amerika Evropa Asie a Pacifik Afrika a Střední východ
Celkové ztráty hudebního pirátství za rok 2006 jsou podle IIPA více než 2,2 miliardy USD.
Software V případě softwarového pirátství jsou statistické údaje o ztrátách společností i o míře pirátství v jednotlivých zemích nejpodrobnější a nejdostupnější. Následující informace pocházejí od Business Software Alliance (BSA) a zachycují míru pirátství a ztráty softwarového průmyslu ve světě za roky 2005 a 2006. Z údajů vyplývá, že míra i ztráty dál mírně narůstají (viz tabulka níže). Také je patrné, že míra pirátství ve státech Evropské unie je 36% z celkového množství užívaných softwarových produktů na jejich území a ztráty z prodeje se pohybují mezi 11 a 12 miliardami USD. 19
Region Míra pirátství (%) Ztráty (miliony USD) Rok 2006 2005 2006 2005 Asie/Pacifik 55 54 11596 805 Střední a východní Evropa 68 69 4124 3262 Západní Evropa 34 35 10630 11843 Latinská Amerika 60 57 3125 2026 Severní Amerika 22 22 8104 7686 Afrika 60 57 1997 1615 Svět celkem 35 35 39576 34482 Evropská unie 36 36 11003 12048 Zdroj: 20
Následující grafy ukazují ztráty ze softwarového pirátství za roky 2005 a 2006 a také celkové ztráty za oba roky.
19 2006 Global software piracy study. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z:
10 Ztráty softwarového průmyslu (miliony USD)
14000 12000 10000 8000 2005 6000 2006 4000 2000 0 Asia/Pacific Střední a Západní Latinská Severní Afrika východní Evropa Amerika Amerika Evropa 21
Celkové ztráty sw průmyslu (roky 2005 a 2006; v mil USD)
25000 20000 15000 10000 5000 0 Západní Severní Asia/Pacific Střední a Latinská Afrika Evropa Amerika východní Amerika Evropa
Celkové ztráty
22 Z údajů vyplývá, že největší ztráty zaznamenávají společnosti v Západní Evropě, dále v Severní Americe (tedy USA, Kanada), na třetím místě pak je oblast Asie. Co se týče zemí, které mají nejvyšší míru softwarového pirátství, jedná se o země z Asie, Afriky a východní Evropy:
Země s největší mírou pirátství (%) Pořadí Země 2006 2005 1 Ostatní 96 96 2 Arménie 95 95 3 Ázerbájdžán 94 94 4 Moldavsko 94 96 5 Vietnam 88 90 6 Pákistán 86 86 7 Další AP 86 82 8 Indonésie 85 87 9 Ukrajina 84 85
21 Tamtéž. 22 Tamtéž.
11 10 Čína 82 86 11 Montenegro 82 83 12 Kazachstán 81 85 13 Thajsko 80 80 14 Rusko 80 83 15 Srbsko 78 80 16 Albánie 77 76 17 Jižní Korea 75 46 18 Indie 71 72 19 Filipíny 71 71 20 Bulharsko 69 71 21 Makedonie 69 70 22 Rumunsko 69 72 23 Bosna 68 69 24 Řecko 61 64 25 Malajsie 60 60 26 Polsko 57 58 27 Litva 56 57 28 Kréta 55 57 29 Hong Kong 53 54 30 Island 53 57 31 Estonsko 52 54 32 Itálie 51 53 33 Slovinsko 48 50 34 Španělsko 46 46 35 Slovensko 45 47 36 Puerto Rico 45 47 37 Francie 45 47 38 Malta 45 45 39 Portugalsko 43 43 40 Maďarsko 42 42 41 Thaiwan 41 43 42 Singapur 39 40 43 Česká republika 39 40 44 Irsko 36 37 45 Kanada 34 33 46 Austrálie 29 31 47 Nizozemí 29 30 48 Norsko 29 30 49 Německo 28 27 50 Belgie 27 28 51 Finsko 27 26 52 UK 27 27 53 Rakousko 26 26 54 Švédsko 26 27 55 Švýcarsko 26 27 56 Japonsko 25 28 57 Dánsko 25 27 58 Nový Zéland 22 23 59 USA 21 21 Zdroj: 23 V případě největších peněžitých ztrát vede USA, Čína, Francie, Rusko a Japonsko:
23 Tamtéž.
12 Ztráty sw průmyslu (miliony USD) Pořadí Země/Rok 2006 2005 1 USA 7289 6895 2 Čína 5426 3884 3 Francie 2676 3191 4 Rusko 2197 1625 5 Japonsko 1781 1621 6 UK 1670 1802 7 Německo 1642 1920 8 Itálie 1403 1564 9 Indie 1275 566 10 Španělsko 865 765 11 Kanada 784 779 12 Austrálie 515 361 13 Polsko 484 388 14 Jižní Korea 440 400 15 Thajsko 421 259 16 Nizozemí 419 596 17 Indonésie 350 280 18 Ukrajina 337 239 19 Švýcarsko 324 376 20 Švédsko 313 340 21 Malajsie 289 149 22 Belgie 222 257 23 Další AP 202 29 24 Dánsko 183 199 25 Thaiwan 182 111 26 Norsko 181 169 27 Hong Kong 180 112 28 Řecko 165 157 29 Finsko 149 156 30 Česká republika 147 121 31 Rakousko 147 131 32 Pákistán 143 48 33 Portugalsko 140 104 34 Singapur 125 86 35 Filipíny 119 76 36 Rumunsko 114 111 37 Maďarsko 111 106 38 Vietnam 96 38 39 Irsko 92 93 40 Kazachstán 85 69 41 Ostatní 62 69 42 Kréta 62 51 43 Srbsko 59 95 44 Moldavsko 56 44 45 Ázerbájdžán 51 40 46 Bulharsko 50 41 47 Nový Zéland 49 30 48 Slovensko 47 44 49 Slovinsko 36 33 50 Island 32 18 51 Puerto Rico 31 12 52 Litva 26 20
13 53 Estonsko 16 18 54 Bosna 14 13 55 Albánie 11 9 56 Makedonie 10 9 57 Arménie 8 7 58 Malta 7 5 59 Montenegro 6 9 Zdroj: 24
Z uvedených údajů pak vyplývá, že celkové ztráty hudebního, filmového a softwarového průmyslu ve světě dosahují až 56,5 miliardy USD ročně. Je nutno dodat, že v těchto údajích často ještě není zahrnuto čistě internetové pirátství, u kterého se teprve statistiky tvoří a ty co existují se často vzájemně rozcházejí.
1.2.2 Česká republika Hudba a filmy Co se týče statistik o filmovém pirátství na našem území, převzala jsem údaje od České protipirátské unie. Ta uvádí procentuální podíl pirátských kopií na celkovém počtu všech kopií, které u nás obyvatelstvo vlastní:
25
24 Tamtéž. 25 Grafické přehledy audiovizuálního pirátství. [online]. [cit. 2007 10 11]. Dostupné z:
14 Z grafu je patrné, že míra audiovizuálního pirátství na našem území každým rokem vzrůstá a procento nelegálních kopií, které obyvatelé vlastní a užívají z celkového počtu vlastněných kopií na našem území, vzrůstá také. Co se týče hudebního pirátství v našich podmínkách, jsou podle IFPI ukazatelem klesající tržby z prodeje hudebních nosičů a nahrávek u nás. V roce 2006 to bylo 503 milionů Kč, v roce 2007 463 milionů Kč. 26
Tržby českého hudebního průysmlu v milionech Kč
2000,0
1500,0
1000,0
500,0
0,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Tržby v milionech Kč 27 Poslední oblastí je softwarové pirátství, které se odvozuje z počtu vyšetřovaných případů na našem území (informace opět pocházejí od BSA). V níže uvedené tabulce a z ní odvozeného grafu je znázorněn přehled českých krajů podle míry pirátství, které v nich bylo zaznamenáno.
BSA: evidence případů softwarového pirátství v ČR (2004 2006) Pořadí Kraj Počet případů Škoda (mil Kč) Podíl (v %) 1 Praha 78 6,4 25 2 Jihomoravský 39 0,7 13 3 Ústecký 37 4,7 12 4 Středočeský 28 1,5 9 5 Olomoucký 27 3,2 9 6 Plzeňský 20 1,9 6 7 Královehradecký 17 3,6 5 8 Jihočeský 11 0,6 4 9 Pardubický 11 7,3 4 10 Liberecký 10 1,2 3 11 Vysočina 10 0,2 3 12 Moravskoslezský 9 1 3 13 Karlovarský 7 0,4 2 14 Zlínský 7 0,6 2 Celkem 331 33,4 Zdroj: 28
26 Hudební průmysl 1 12 2007. [online]. [cit. 2007 10 11]. Dostupné z:
15
SW pirátství v ČR v letech 2004 2006
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
a ý ý ý ý a ý ký h k k ský ký in sk ra vs eck e z t ouc bic oč e ars P ra u erecký s l Zlínský Ús rd b mo lom Plzeňský Jihoč Li Vy kos rlov o tředočeskýO Pa s ih S Ka J Královehradeck Morav
počet případů škoda v milionech Kč podíl v %
28 Případy softwarového pirátství. [online]. [cit. 2007 10 11]. Dostupné z:
16 2. Typologie pirátů a pirátství 2.1 Typy uživatelů nelegálních rozmnoženin autorsky chráněných děl Jednotlivé druhy pirátství i základní typy pachatelů počítačové kriminality obecně, rozlišují jednotlivé organizace v zásadě podobným způsobem. U počítačové kriminality obecně, se rozlišují pachatelé, kteří činnost dělají cílevědomě a ti, kteří porušují zákon pouze příležitostně. Podle Policie ČR jsou pachateli počítačové kriminality lidé se středoškolským, vyšším nebo vysokoškolským vzděláním v technických oborech, kteří jsou nadprůměrně inteligentní a vynalézaví, jednající samostatně. Motivace k protiprávnímu jednání pak může mít řadu důvodů. Jsou např. nespokojení ve svém zaměstnání, se svým zařazením či mzdou, chtějí se snadno a rychle obohatit. 29 Policie dále dělí pachatele informační kriminality na: amatéry, kteří nemají přímo vzdělání technického zaměření nebo nepracují v oboru, profesionály, kteří se zpracováním informací a prací s informačními technologiemi živí, teroristé, kteří mohou využívat schopností amatérů i profesionálů. Od předchozích dvou skupin se liší svou motivací a zaměřením svých činností. 30
2.1.1 Softwaroví piráti Business Software Alliance rozlišuje 4 skupiny softwarových pirátů: 1. padělatelé, kteří vyrábí kompletní kopie – od softwarového obsahu až po obaly, které mají věrně napodobovat originální balení, 2. obchodníci – ti se stávají piráty v momentě, když k prodávanému hardwaru přidávají zdarma nelegální kopie softwarového vybavení, aby tak zvýšili svou konkurenceschopnost, 3. poštovní zásilkové domy – tento způsob rozšiřování nelegálních kopií fungoval dříve, nyní jej nahradila síť Internet. Jednalo se o tzv. Electronic Bulletin Board System
29 Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení materiál z přílohy časopisu POLICISTA č. 3/1998 . [online]. [cit. 2008 01 04]. Dostupné z:
17 (BBS), kdy se počítače propojovaly pomocí telefonních linek a vzájemně mezi sebou sdílely obsah. Jednalo se o předchůdce peer to peer sítí, jak je známe dnes. 4. uživatelé, kteří vědomě používají nelegální kopie softwarového vybavení. 31
2.1.2 Audiovizuální piráti V případě hudebního a filmového pirátství existují dvě základní klasifikace pirátů. První z nich vznikla na základě znalostí jednotlivých uživatelů o komunitě „stahovačů“, druhá pak pochází z průzkumu, který provedla Americká asociace filmového průmyslu (MPAA). Základní rozdělení pirátů je na ty, kteří nelegálně pořizují kopie za účelem komerčního zisku, tato činnost je většinou prováděna ve „velkém“, tedy v podobě tovární výroby. Druhou skupinou jsou pak jednotlivci, kteří si stahují a kopírují díla pro osobní potřebu či pro potřebu svých známých, bez finanční motivace (kromě motivace ušetřit na originálech). 32 První skupina porušuje autorská práva už faktem, že tuto činnost dělá pro komerční účely bez souhlasu nositelů autorských práv. Druhá skupina pak zákon porušuje v případě, že rozmnoženiny poskytuje třetím osobám – tedy buď na fyzickém nosiči svým známým nebo v síti Internet v rámci peer to peer sítí či na webových stránkách. „Stahovače“ nelegálních kopií z Internetu lze rozdělit do několika základních skupin, podle jejich motivace. První skupina internetových uživatelů stahuje proto, že originální rozmnoženiny jsou prodávány za příliš vysoké ceny a na síti je lze sehnat zdarma. Druhá skupina tuto činnost provádí jen proto, že to technika umožňuje a často tedy stahují soubory (hudbu či filmy), které si nikdy neprohlédnou (neposlechnou ani se nepodívají). Třetí skupina uživatelů jsou sběratelé, kteří si kompletují např. diskografie hudebníků, filmografie režisérů, stahují celé série seriálů apod. Dělají to především proto, že je to prestižní záležitost a mohou se pochlubit, co vše mají v úplné verzi. Tito lidé také často neslyšeli a neviděli většinu toho co si stáhli. Poslední skupinou jsou pak uživatelé, kteří nechtějí „kupovat zajíce v pytli“. Ti si sice občas stáhnou a poslechnou nelegální kopii nahrávky, či zhlédnou film, ale dělají to většinou proto, aby věděli co je za jejich peníze čeká, a zda má vůbec smysl si dané dílo koupit. Většinou si pak album či daný film koupí v oficiální distribuční síti.
31 KOENIG, Eric, SMITH, Bradford. Metody boje proti softwarovým pirátům ve světě . Praha: Leringo, 1993. 32 Jak se pálí cédéčka? [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
18 Piráti podle MPAA Průzkum, který provedla americká MPAA (Motion Picture Association of America) v roce 2005 ve 22 zemích světa (USA, Evropa, Asie), se zaměřil jednak na škody způsobené pirátstvím v Americe a ve světě, ale také na průměrného uživatele, který stahuje či kopíruje filmy. 33 Průměrný uživatel, který porušuje autorská práva neoprávněným kopírováním nebo šířením autorsky chráněných děl je podle tohoto výzkumu muž, ve věku od 16 do 24 let, který žije ve městě. 34 Co se týče průměrného věku jednotlivých pirátů, stahují lidé s průměrným věkem 25 let, kopie tvoří 28 letí, 29 letí pak nejčastěji kopie kupují. Viz následující ilustrace:
35 Podle pohlaví uživatelů, nejvíce se stahováním, tvorbou kopií či jejich nákupem zabývají muži (viz obrázek):
36
33 2006 Global software piracy study. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z:
19 Z výsledku výzkumu také vyplývá, že část studentů, kteří žijí na vysokoškolských kolejích se zabývá stahování a šířením nelegálních kopií filmů:
37
2.2 Typologie pirátství 2.2.1 Druhy softwarového pirátství Business Software Alliance rozeznává celkem pět typů softwarového pirátství. Patří mezi ně pirátství koncových uživatelů, nadužívání softwaru z jedné licence, internetové pirátství, nahrání na pevný disk a padělání softwaru. U pirátství koncových uživatelů se jedná zejména o pořizování kopie pro vlastní potřebu, což zákon u softwarového vybavení nedovoluje. Kopie mohou sloužit buď pro využívání programu více uživateli v rámci firmy, nebo pro jejich další distribuci a komerční využití. Dále se jedná o software určený původně pro vzdělávací účely (dotovaný), který uživatelé dále prodají a také sem BSA zařazuje upgradování nelegálně získaného softwaru. Druhý typ se týká hlavně firem, kde využívá daný program více uživatelů než povolují licenční podmínky. Třetí typ, který je pro tuto práci nejdůležitější, je internetové pirátství, tedy stahování programů ze sítě Internet. Podle BSA může mít 3 základní formy: webové stránky, které nelegální software nabízejí zdarma na stažení nebo výměnou za jiné programy, internetové aukce, které nabízejí padělaný software nebo jeho prodej mimo oficiální distribuci, využívání peer to peer sítí pro přenos a výměnu autorsky chráněného softwaru. 38
37 Tamtéž. 38 Typy pirátství. [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
20 Čtvrtým typem je pořízení nelegálních kopií softwaru tak, že jej prodávající nahraje na pevný disk počítače, aby tím zvýšil jeho prodejnost – tzv. Value Added Resellers (VAR), tedy prodej s přidanou hodnotou. Posledním druhem je klasické nelegální pořizování kopií programů za účelem jejich dalšího prodeje. Tyto kopie se snaží napodobit originální vzhled padělaného softwaru a snaží se tak oklamat potenciálního zákazníka, který má věřit, že kupuje originální (legální) programové vybavení.
2.2.2 Druhy hudebního a audiovizuálního pirátství Následující klasifikace audiovizuálního pirátství pochází od České protipirátské unie (která jej převzala od amerických organizací chránících autorská práva umělců, např. MPAA). Ta rozlišuje celkem 5 typů možného porušení autorského práva u filmů a hudby: internetové pirátství, výrobkové pirátství, krádeže televizního signálu, využívaní tzv. nekalých pomůcek a neoprávněné veřejné projekce. 39 Internetové pirátství Internetové pirátství je využívání sítě Internet k šíření a získávání nelegálních rozmnoženin autorsky chráněného obsahu. Lze jej dělit ještě do podkategorií: sdílení a stahování autorsky chráněného obsahu (downloading), nabízení a distribuce nelegálně pořízených rozmnoženin audiovizuálních děl prostřednictvím inzerátů, aukcí a specializovaných webových stránek (tzv. výrobkové pirátství na Internetu) a streaming (viz dále).40 Downloading Jedná se, jak název napovídá, o stahování filmů a hudby z internetových stránek. Podle České protipirátské unie se v České republice stahuje především ze zahraničních specializovaných stránek a prostřednictvím výměnných peer to peer sítí. Nejčastěji je využíván Direct Connect, kdy se v jednu chvíli nabízí kolem 20 TB dat a zapojeno je kolem 900 uživatelů. Tyto případy většinou řeší ČPU ve spolupráci s poskytovateli jednotlivých internetových služeb. Porušením práva není jen sdílení samotného filmu, ale také jeho přebalů, dabingu či původních titulků, které jsou také chráněny autorským právem. 41
39 Co je to pirátství a jaké tresty za něj hrozí? [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
21 Streaming Jedná se o vysílání prostřednictvím sítě Internet, které je užitím obsahu vysílání a je k němu tedy potřeba svolení nositele práv. Dle ČPU byl u nás zaznamenán pouze jeden případ neoprávněného streamingu v roce 2002, kdy byl nelegálně vysílán obsah vysílání televize Nova. 42 Výrobkové pirátství Jedná se o výrobu a distribuci nelegálně pořízených rozmnoženin autorsky chráněných děl. U Internetu se jedná především o využívání různých internetových aukcí, inzerátů a stránek pro nabízení těchto nosičů. V ostatních případech jde o prodej takových nosičů na tržištích, burzách apod. Nekalé pomůcky Nekalými pomůckami se rozumí využívání, tvorba a šíření nástrojů, pomocí nichž se dá obejít protikopírovací ochrana některých nosičů. Jedná se o dekódovací programy, zveřejňování kódů smart karet ad. Neoprávněné veřejné projekce Jedná se o veřejné projekce audiovizuálních děl bez souhlasu nositele práv. Tyto projekce se většinou týkají klubů, dálkových autobusů, hotelových hal apod. 43 Krádeže televizního signálu Sem spadá neoprávněné vysílání filmových děl, dále přenos cizího televizního signálu, neoprávněný provoz televizního vysílání (např. v hotelích, klubech), využívání chráněného vysílání „na černo“ (příjem placeného televizního signálu bez zaplacení). 44
2.2.3 Typy pirátství podle IFPI Následující rozdělení pirátství je podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Ta popisuje především zločinecké skupiny, které tvoří výrobci a prodejci nelegálních rozmnoženin hudebních děl na nosičích CD, CD R, VCD a DVD. IFPI rozlišuje 4 základní typy pirátství:
autorským a práv k databázi dle § 152 trestního zákona, a to k trestu odnětí svobody na 4 měsíce se zkušební lhůtou na 18 měsíců.“ Zdroj: Internetové pirátství. [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
22 Prosté pirátství – kopírování originálního díla pro komerční účely bez souhlasu držitele autorských práv. Do této kategorie spadají např. neautorizované kompilační nahrávky. Bootlegy – nelegální nahrávky vystoupení, ať již živých nebo rozhlasových. Padělky – ty se snaží co nejvěrněji napodobit originální nosiče a obaly, značky výrobců. Internetové pirátství – šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím Internetu bez souhlasu a odměny držitelům autorských práv. 45 Pro rozlišení pirátských produktů od originálních nosičů rozeznává 4 formáty cd disků: 1. compact disc (CD) – hudba, data, která nelze z disku vymazat či nahradit, 2. compact disc recordable (CD R) – jsou vyráběny jako prázdné nosiče, které umožňují zápis dat, ale bez možnosti jejich přepisu, 3. compact disc rewriteable (CD RW) – na tyto nosiče lze nahrát data a v případě potřeby jej opakovaně přepisovat, 4. video compact disc (VCD) – kombinuje obrazový a zvukový záznam, tento typ nosičů se používá pro pirátské kopie především v Asii. 46 Tato klasifikace pak slouží IFPI pro informační kampaně, ve kterých se uživatelé mohou dovědět, jak rozlišit originální nosiče hudebních a dalších děl od nelegálních kopií.
45 Rozpoznání pirátského produktu . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
23 3. Nástroje nelegálního šíření kopií na Internetu Po vymezení pojmu pirátství, rozlišení jeho základních druhů i charakteristice jeho původců v předchozí kapitole, přichází na řadu nástroje, které pořizování a šíření nelegálních rozmnoženin autorsky chráněných děl umožňují a které se také v hojné míře využívaly či využívají. Základní rozdělení by bylo možné provést na nástroje analogové a digitální. Analogové převládaly především v době před masovým rozšířením osobních počítačů a Internetu. Jedná se tedy o audio a video kazety, jejichž kopírování je časově náročné, navíc kvalita pořízených kopií je často velmi nízká a dalším kopírováním se nadále snižuje. Distribuce takových kopií pak probíhala osobním prodejem nebo nabídkou přes inzeráty. Již v této době (tedy maximálně před 20 lety) se začaly vyvíjet ochranné známky, které odlišily originály od jejich napodobenin. V této době pak převládaly především kompletní padělky výrobků – tedy včetně napodobení originálních přebalů apod. Po rozšíření osobních počítačů v první polovině 90. let 20. století se povaha pirátství začíná měnit. Jednak se objevuje kopírování softwarového vybavení prodávaných počítačů samotnými prodejci a s celosvětovou expanzí sítě Internet začínají mizet nosiče VHS i MC a jsou nahrazeny DVD a CD nosiči. U počítačového vybavení osobních počítačů se často kopírují originální balení a jsou prodávány jako napodobeniny, a to včetně obalů a značek původců nebo se přidávají nelegální kopie softwaru zdarma k prodávanému hardwaru pro zvýšení jeho atraktivity u zákazníků a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti daného prodejce. V prostředí Internetu se šíří opět jednak softwarové kopie, dále klíče a kódy pro spuštění plných verzí programů bez nutnosti zařizovat si licence apod. V oblasti audiovizuálního pirátství nastávají dvě změny. Fyzické padělky jsou nyní na nosičích DVD a CD, což mnohonásobně zvyšuje kvalitu zvuku i obrazu, která dalším kopírováním nic neztrácí, a tak i kopie z kopie má stejnou kvalitu jako originál. Navíc se autorsky chráněný obsah dostává do digitálního prostředí, které mu poskytuje do té doby nevídané možnosti – rychlost šíření a přesnost kopírování, plus několikanásobný nárůst počtu uživatelů, kteří mají ke kopiím přístup ve stejnou chvíli kdekoliv na světě. V této kapitole se věnuji využívání a principům fungování peer to peer sítí, webových stránek a serverů, které poskytují zdarma hudbu a filmy a dozvíte se tu také něco o fenoménu zvaném warez.
24 3.1 Sítě typu peer to peer
Označení peer to peer (P2P) znamená klient klientovi. Je to druh sítě, v níž si jsou všichni účastníci rovni. Od sítě typu klient server se liší především v tom, že neexistuje jasně daná hierarchie jednotlivých uzlů. Potenciálním serverem je tu každý ze zúčastněných uzlů, který informace přijímá a současně je může posílat dalším členům sítě. V případě architektury klient – server, existuje nejméně jedno centrum, které přijímá požadavky od jednotlivých klientů a směruje je k dalším uzlům (klientům, členům sítě), které mohou jejich požadavkům vyhovět. V sítích P2P existují tři modely jejich uspořádání: decentralizované sítě, centralizované a hybridní sítě. 47 První typ, decentralizovaná P2P síť, vzniká propojením jednotlivých uzlů, které jsou v danou chvíli aktivní (jsou připojeny k síti a sdílejí data). Jasnou výhodou tohoto uspořádání je praktická nezničitelnost sítě. Nevýhodou pak je doba nutná k prohledávání takové sítě, která vzrůstá s počtem připojených uzlů a objemem sdílených dat. 48 Pro zmenšení objemu času, nutného pro vyhledávání relevantních dat v síti, vznikají hybridní (částečně centralizované) sítě. V nich se objevují už i servery, které fungují jako směrovače. Na serverech jsou uloženy obsahy databází jednotlivých uzlů, které pomocí porovnávacích indexů urychlují vyhledávání požadovaných souborů. K výhodám tohoto uspořádání tak patří úspora času klientů, nevýhodou je pak potenciální zranitelnost sítě – stačí vyřadit či poškodit server a síť se zhroutí. 49 Posledním typem je centralizovaná peer to peer síť, která využívá server, ke kterému se připojují klienti. Zvyšuje se rychlost vyhledávání i stahování, ale problém je s potenciální zranitelností celé sítě. Pro lepší představu fungování jednotlivých typů sítí uvádím zástupce z každé skupiny. Příkladem prvního typu P2P sítě jsou Gnutella (využívá jej klient Morpheus), Freenet a Fast Track (výměnný systém pro klienta Kazaa od firmy Grockster). Příkladem druhého typu jsou BitTorrent (peer je klient, seed je server), eMule a Overnet, OpenNap (WinMX), Glockster.
47 BitTorrent . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
25 Příkladem třetího typu sítě je již neexistující Napster, dále Filetopia, eDonkey, u nás hojně využívaná Direct Connect, které umožňují libovolnou tvorbu vlastního serveru a jeho následného využívání. Současně jsou ale schopny fungovat i jako čisté sítě typu klient – klient.
3.1.1 Gnutella, Freenet a další Systém Gnutella byla vytvořena několika programátory z firmy Nullsoft (nyní vlastněna America Online – AOL) jako otevřený projekt. Byla uveřejněna na oficiálních webových stránkách produktu WinAmp na 24 hodin, než byla odstraněna. I tak se stačila rozšířit mezi několik tisíc uživatelů, kteří později zveřejnili její programovací kód. Gnutella se stala jednou z prvních peer to peer sítí pro výměnu a sdílení velkých souborů. Její nejčastější využití je pro vyhledávání a stahování hudebních souborů ve formátu MP3. Gnutella je decentralizovanou sítí a vyhledavačem souborů. A jaký je princip jejího fungování? Po zadání dotazu uživatelem jej Gnutella rozešle všem počítačům, ke kterým je klient připojen. Tyto počítače nejprve prohledají svou databázi souborů a zašlou odpověď o úspěšném či neúspěšném vyhledání požadovaného souboru zpět uživateli. Kromě toho dotazy automaticky pošlou všem dalším počítačům, ke kterým jsou připojeni. K prohledání celé sítě tak stačí jediných výchozí bod. Výhodou je, že v době zpracování požadavku, žádný jiný počítač „neví“, od koho původní dotaz vzešel. Pokud je např. soubor nalezen až v databázi počítače, který je třeba již sedmým v pořadí, neposílá odpověď přímo výchozímu počítači, ale tomu, od něhož požadavek zprostředkovaně přišel, ten jej posílá předchozímu atd. až se odpověď dostane k původnímu tvůrci celého dotazu.50 Při prohledávání sítě se nastavuje počet počítačů, přes které může požadavek při zpracování projít (tzv. Time to Live – TTL), což urychluje chod sítě. Po splnění zadaného počtu je požadavek označen za nevyřízený. Dále se používá unikátní identifikátor, který je připojen ke každému dotazu a který danému počítači sdělí, že jej např. již jednou zpracovával a není tak potřeba, aby se jím znovu zabýval (tzv. Globally Unique Identifier – GUID). 51 Tato skutečnost může být teoreticky využita proti jednotlivým uživatelům sítě při jejich dohledání. Identifikátorem je totiž jejich IP adresa. Několik příkladů klientů využívajících Gnutellu: BearShare, Gnucleus, Morpheus,
50 Gnutella . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
26 Swapper, LimeWare, Kceasy, Phex či Shareaza. 52 Dalším z klientů a současně peer to peer sítí je FreeNet, který je také decentralizovanou formou sdílení. Navíc obsahuje tzv. inteligentní směrování, které zajišťuje vyšší efektivitu systému tím, že zasílá data do oblastí, kde je o ně největší zájem. 53 Kromě toho umožňuje tato síť i určitou anonymizaci jejich uživatelů (viz dále, podkapitola Anonymní peer to peer sítě). Třetím zástupcem decentralizovaných sítí je FastTrack, která byla využívána klienty Morpheus a v současnosti je základem především pro Kazaa Media Desktop.54
3.1.2 Kazaa a Morpheus Tyto názvy jsou označením pro klienty, kteří využívají dvě výměnné sítě: FastTrack a Gnutellu. Morpheus byl původně založený na síti FastTrack, nyní využívá Gnutellu. Klient je téměř bez spywaru (škodlivý a „špionský“ software) a obsahuje program na stahování reklamních bannerů. 55 Kazaa Media Desktop je produktem firmy Sharman Networks. Nabízí tzv. optimalizovaného vyhledávání souborů, což znamená, že nejprve prohledává nejdostupnější uzly a teprve poté celou síť. Rychlost stahování je omezena pouze rychlostí připojení uživatelova počítače. Kazaa stahuje soubory z několika různých míst a přerušené stahování je opět možné navázat a dokončit. Součástí Kazaa je také přehrávač pro audio i video soubory.56 Zestručněnou verzí oficiálního Kazaa Media Desktop je Kazaa Lite, který neobsahuje reklamu, spyware a nemá omezení v rychlosti stahování audio souborů, jako je tomu v původní verzi. 57
52 Gnutella Software . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z:
27 3.1.3 BitTorrent V poslední době masově využívanou technologií, je sdílení a stahování souborů přes síť BitTorrent. Jejím tvůrcem je Bram Cohen, který chtěl původně vytvořit síť, umožňující rychlý přenos velkých souborů dat. Z původně takto zamýšlené sítě se stal jeden z nejoblíbenějších nástrojů pro sdílení a šíření autorsky chráněného obsahu. BitTorrent je specifický typ peer to peer sítě, který umožňuje stahování jednoho souboru z více zdrojů současně. Každý soubor rozdělí na množství menších částí (tzv. torrenty), které se nachází u různých uživatelů v síti. Pro stažení takového souboru je potřebný přesný popis celku a výchozí zdroj, kde je umístěna původní kopie souboru. BitTorrent vytváří soubory metadat pro jednotlivé soubory, které shromažďuje v tzv. seeds (zárodky). Seeds pak slouží k rozesílání částí jednotlivých souborů do sítě. 58 Zvláštností je, že jakmile je zahájeno stahování, síť automaticky nabídne stažené části dalším uživatelům v síti. 59 Celý proces sdílení dat pomocí technologie BitTorrent lze rozdělit do tří fází: 1. získání metadat, která jsou uložena v souboru označovaném příponou .torrent. V metadatech lze najít jméno souboru, jeho velikost, datum vytvoření, URL trackeru, velikost stahovaného bloku, komentáře. 2. hledání ostatních uživatelů sítě, tedy těch, kteří daný stahují stejný soubor. K jejich vyhledání slouží tzv. tracker, který má architekturu klient – server a uchovává IP adresy jednotlivých uživatelů (peerů). 60 Zvládne současně obsloužit asi 10 tisíc klientů. 3. vznik peer to peer spojení, ve kterém se rozlišují dva typy uzlů: peer a seed. Po technické stránce jsou oba typy stejné, rozdíl spočívá v kompletnosti požadovaného souboru – zatímco seed obsahuje celý soubor, peer má pouze jednu jeho část. Uzel typu peer se připojuje zhruba k 10 dalším uzlům, se kterými si mění seznamy bloků (torrentů, každý má kolem 250kB), ze kterých si vybírá, o který blok požádá. Výběr může probíhat buď náhodně (tzv. random) nebo prostřednictvím výběru nejméně se vyskytujícího bloku v dané síti (tzv. rarest first). 61
58 Místo, kde najdete nekonečné množství filmu, hudby a software: P2P . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 28 Podmínkou pro stahování pomocí BitTorrentu je nabídka souborů ke sdílení daného uživatele. Jeho nabídka musí být minimálně stejná jako jeho poptávka a množství stahovaných souborů. V opačném případě mu hrozí, že bude ze sítě odpojen. 62 V souvislosti s množství stahovaných a nabízených dat se uživatelé BitTorrentu dělí na tři skupiny: 1. peer – tak se označuje běžný uživatel sítě, který ještě nemá kompletně stažený určitý torrent, 2. seed – je to uživatel, který již má kompletní verzi torrentu a nabízí je ostatním, 3. leech – je to peer, který nemá kompletní soubor, v momentě, kdy si stáhne celou kopii torrentu, stává se seedem. Tímto termínem se označují také peer uživatelé, kteří mají velmi malý poměr mezi uploadem a downloadem (více stahují než nabízejí) nebo okamžitě poté, co se stanou seedem (a mají kompletní kopii souboru), se ze sítě odpojí. 63 Z řady klientů pro BitTorrent (např. Azureus, BitComet, Tribler, BitLord, TorrenTopia, nebo Ktorrent) 64 je v poslední době oblíbený tzv. Torrent, který umožňuje rychlejší stahování souborů. Je určen pro nárazový nápor zájemců o aktuálně populární soubor. Jeho výkonnost vzrůstá úměrně s počtem aktivních uživatelů. 65 Součástí tvorby torrentu je tzv. passkey, který obsahuje identifikaci uživatele, který daný torrent soubor vytvořil a poskytuje jej. Tím, že v sobě obsahuje identifikaci daného uzlu umožňuje jeho zpětné vyhledání (lze jej tedy využít jako obranu při nelegálním sdílení dat daným uzlem, uživatelem). Jedním z klientů, před kterým se na Internetu vyskytuje varování je BitThief. Vytvořila jej švýcarská firma Computer Engineering and Networks Laboratory, se sídlem v Curychu. Tento klient, mimo jiné, dokáže dvě věci. Jednak umí stahovat data bez toho, že by nabídl nějaký soubor. Daný klient se tváří jako peer, který nemá co nabídnout. Rozešla množství žádostí s cílem založit co nejvíce simultánních spojení s dalšími peery. 66 Druhou vlastností, která není mezi sdíleči populární je, že sbírá informace o velikosti stahovaných dat, počtu a velikosti jejich částí, společně s IP adresami uživatelů. Tím umožňuje jednotlivé technologie/>. 62 BitTorrent. [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 29 uživatele vystopovat a dokázat jim, co vše stáhli a co poskytli.67 Tato vlastnost je oficiálně v klientu přítomna proto, že byl vytvořen pro vědecké a výzkumné účely svého tvůrce. CeandNL chce tímto způsobem sledovat, v jaké míře jsou využívány její komunikační systémy, jak moc se stahuje apod. Tak se veškeré údaje odesílají na server Computer Engineering and Networks Laboratory. 68 Zajímavou možností, která vychází z technologií torrentů je tzv. BlogTorrent. Je to aplikace, která umožňuje umístit na webové stránky velké soubory snadnějším a rychlejším způsobem. Pro návštěvníky takových stránek je také jednodušší si vybraný soubor stáhnout do svého počítače. 69 Pro vyhledávání se používají internetové webové stránky, které zveřejňují seznam torrentů. K nejznámějším patří Mininova.org a The Pirate Bay (org). The Pirate Bay např. nabízí vyhledávání na základě analýzy frekvence zadávaných klíčových slov, která se označuje jako Search Cloud (tedy Vyhledávací mrak). 70 3.1.4 eDonkey, eMule a Overnet eDonkey je původně americkou výměnnou sítí, která je založena na využívání serverů. Vytvořila ji v roce 2000 firma MetaMachine, která již musela zaplatit i pokuty za zneužívání sítě svými uživateli (tedy její využívání pro nelegální sdílení autorsky chráněného obsahu) 71 . Servery jsou mezi sebou propojeny a jsou schopny sdílet informace, takže uživatelům je jedno, ke kterému ze serverů se připojí. Stejně jako v následujících sítích, které následovaly po eDonkey (také od MetaMachine) tu funguje systém front, tedy čekací lhůta než se uživatel může dostat k požadovanému souboru. Pozice ve frontě je určena množstvím sdílených dat daného uživatele. 72 Jedním z příkladů klientské aplikace pro síť eDonkey je eMule. Podobně jako Gnutella, je také šířen jako open source. Neobsahuje servery, takže síť tvoří aktuálně připojení uživatelé (klienti). Umožňuje stahování požadovaných souborů po částech (podobně 67 BitTorrent klient BitThief – zloděj a práskač v jedné „osobě “. [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 30 jako bittorrent) od více uživatelů současně. Pro poskytnutí dat ke sdílení není potřeba vlastnit kompletní soubor. Jak zmiňuji již v případě eDonkey, je i tady stahování souborů dat ze sítě je ovlivněno pozicí uživatele ve „frontě“. Místo v ní je lepší se vzrůstajícím množstvím dat, které uživatel poskytuje ostatním. Tedy se dá říct, že kdo poskytuje velké množství dat, rychleji stahuje požadované soubory, nebo jejich části. 73 Dalším klientem z dílny firmy MetaMachine je výměnná síť a klientská aplikace Overnet. Ten vznikl jako reakce na problémy systému eDonkey2000, které souviseli s tím, že byl založen na využívání několika propojených serverů (a tedy jej bylo možné teoreticky vypnout). Overnet je plně decentralizovanou sítí, kterou využívá nejen stejnojmenný klient, ale také klient eDonkey. Má obdobné vlastnosti jako eMule (viz výše). 74 3.1.5 Napster, Direct Connect a spol. Systém Napster byl první masově využívanou výměnnou sítí na světě, která se rozšířila mezi statisíce uživatelů. Sloužila pro sdílení, výměnu a stahování hudebních souborů ve formátu MP3. Byla to centralizovaná síť, která využívala centrální server, což se jí posléze stalo osudným. Když tvůrci Napsteru prohráli soudní spor s Americkou asociací nahrávacího průmyslu (RIAA), byl server (a tím celá síť) vypnuta a zanikla. Napster ale za sebou zanechal mnoho následovníků, kteří se z jeho chyb poučili. Jsou založeny na decentralizovaném přístupu, což znemožňuje jejich zničení tím, že by se jednoduše vypnuly. Direct Connect je nejrozšířenějším typem peer to peer sítě v České republice. Název Direct Connect označuje nejen výměnnou síť, ale také klienta. Vytvořila ji firma NeoModus. Základem fungování je sdružení jednotlivých uživatelů sítě do tzv. hubů, které mají jednak svůj název a jednak obsahují popis toho, co v nich uživatelé mohou najít. Prvním krokem, po instalaci klienta v počítači uživatele, je tvorba přezdívky. Pro připojení k některému z hubů a možnosti stáhnutí si požadovaného souboru, musí mít uživatel určitý objem dat, který nabízí ke sdílení ostatním uživatelům v síti (např. 5, 10, 15 nebo 20 GB dat). Samotné stahování pak probíhá po částech a je možné je přerušit a pokračovat při dalším připojení. Jsou tu dvě základní rozdělení statutu uživatelů, kteří mohou být buď active nebo passive. Pokud má uživatel status active, znamená to, že je k síti připojen přímo a není 73 eMule . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 31 „ukryt“ např. za firewallem. Uživatel, který používá firewall, je pak označen jako passive. Toto rozlišení je důležité v možnostech stahování ze sítě. Active uživatelé mohou stahovat ode všech připojených uživatelů, passive uživatelé pouze od uživatelů se statusem active.75 Nad činností uživatelů a obsahem jejich nabízených souborů dohlíží operátoři, což jsou vlastně správci jednotlivých hubů. Kontrolují především to, aby uživatelé nenabízeli tzv. falešná (fake) data. Fake data je označení pro velké množství dat, která uživatelé vydávají za něco jiného (klamné názvy souborů apod.), proto, aby mohli rychleji a více stahovat. Pokud je takový uživatel odhalen, operátor jej může ze sítě odpojit a zamezit mu další přístup. 76 Sítí, která pracuje na podobném principu jako Direct Connect je také Filetopia. I tady je na začátku nutné vytvoření nicku (jednoznačné přezdívky, chráněné heslem) a vstup (přihlášení) se do určité místnosti (room, obdoba hub u Direct Connect), které jsou sdružovány do skupin. Stejné je také rozdělení uživatelů na active a passive. Tento klient navíc obsahuje i možnost soukromého chatování a určitou zjednodušenou formu mailování mezi uživateli. 77 3.2 Anonymní peer to peer sítě Specifickým typem sítě klient – klient je existence tzv. invisible to peer. Nejedná se přímo o druh sítě, ale spíše o pohyb v rámci sítí P2P. I2P je označení technik jak zamaskovat svoji aktivitu v síti P2P. Mezi techniky, které sem spadají patří šifrování, tvorba „tunelů“ (data se do počítače přenášejí nepřímou cestou) nebo stahování velkého množství šumu, v němž další data zanikají. 78 Kromě I2P jsou využívány sítě typu Friend to friend (F2F), které fungují na základě výměny dat mezi několika klienty v uzavřené síti, takže tu není možnost sledovat jejich IP adresy. 79 Příkladem anonymní sítě typu invisible to peer je GNUnet, MUTE a Ants. 75 Filetopia. [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 32 3.2.1 MUTE a Ants Peer to peer sítě MUTE a Ants fungují na podobném principu, které jejich uživatelům zajišťují anonymitu při pohybu v daných sítích. Jednotlivé uzly jsou označeny tzv. pseudoidentifikátory. Pokud uživatel hledá určitý soubor, pošle dotaz tzv. záplavovým způsobem (angl. termín flooding), což znamená, že dotaz rozešle nejbližším sousedům. Každý ze sousedů jej pošle dál svým sousedům atd. Aby se zabránilo duplikaci dotazů, je každý z nich označen jednoznačným identifikátorem dané zprávy. Při odpovědi na daný dotaz se postupuje stejnou cestou zpět – tedy opět se odpověď předá okruhu sousedů, z nichž každý jej předá svému okruhu sousedů atd. Při putování dotazů vznikají směrovací tabulky pro pseudoidentifikátory. 80 V síti tohoto typu je tak zakryta identita odesílatele i příjemce, ale je tu stále možnost vystopování toků dat. 3.2.2 Winny Winny je anonymní peer to peer síť, obdobou Freenetu, která je populární zejména v Japonsku (využívá ji kolem čtvrt milionu uživatelů). 81 Proslula zavirováním počítačů svých uživatelů, když se jejím prostřednictvím rozšířil červ Antinny. Ten způsobil, že z napadených počítačů posílal různá data do Internetu. Unikly tak i tajné dokumenty japonské armády o testech raket typu země vzduch, citlivé informace o obětech zločinů, o různých vyšetřeních či provedených zákrocích pacientů ze soukromé japonské nemocnice, či střežené přístupové kódy letišť. 82 3.2.3 GNUnet Primární nastavení peer to peer sítí umožňuje vystopování uživatelů pomocí jejich IP adres, byly však vyvinuty nástroje, které umožňují toto stopování znesnadnit či znemožnit. Zakrývají tak, kdo, od koho a co si předává. Jedním z těchto nástrojů je GNUnet. 83 Základem této sítě je, že jednotlivé uzly (a tedy uživatelé) v síti nejsou identifikováni pomocí IP adresy, ale pomocí veřejného klíče. 80 Anonymní peer to peer sítě – uživatelé vrací úder . [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 33 Celá síť pak funguje na tzv. principu míchání. To znamená, že uzel, který předává zprávy nejprve sesbírá několik příchozích zpráv, zamíchá mezi ně své vlastní a teprve potom je v náhodném pořadí pošle dál. To způsobí, že je téměř nemožné spojit odchozí a příchozí zprávy a původní odesílatel je tak nevystopovatelný. GNUnet dělí přenášená data do stejně dlouhých zpráv, používá šifrování a posílá náhodný obsah. Během cesty v síti si jednotlivé uzly ukládají části souborů do lokálních pamětí. To vše přispívá k tomu, že vzniká nepřehledná změť, ve které již nejde najít od koho data vzešla či kdo si je stáhnul. 84 Stejně jako u jiných peer to peer sítí, musí i v GNUnetu uživatelé sdílet určité množství souborů, aby mohli stahovat od ostatních uživateli. Priorita uživatele při stahování je přiřazovaná na základě počtu úspěšných odpovědí na vyhledávaný dotaz. Pokud uživatel nic nenabízí ke sdílení obdrží nulovou prioritu. 85 3.2.4 Friend to peer, Private peer to peer Pro zajištění ochrany uživatelů v peer to peer sítích se nejčastěji používají prostředníci, přes které data protékají. Jednotlivé uzly navazují spojení s úzkým okruhem sousedních uzlů, které znají a kterým důvěřují. Proto se také používá označení friend to friend (přítel příteli) sítě. Jsou dva typy těchto sítí: buď je to síť, která má velmi malý počet uživatelů a je nepřístupná veřejnosti (privátní P2P), nebo se jedná o specifické uspořádání sítě při předávání souborů mezi uživateli. Prvním typem je private peer to peer sítě či friend to friend sítě, tedy soukromé peer to peer sítě přátel, což jsou malé sítě uživatelů, kteří se vzájemně znají. Jedná se o sítě přátel, kolegů či spolužáků. I tyto sítě využívají klienty pro klasické peer to peer sítě, např. Cspace a PowerFolder. Jsou veřejně nepřístupny. Soubory jsou sdíleny mezi známými, kteří znají své IP adresy, ale nikdo další je nezjistí. Např. Alliance P2P, Freenet, GNUnet (s nastavením F2F), Waste ad. 86 Do druhého okruhu patří sítě se zvláštní architekturou. Příjemce dat zná pouze adresu toho, kdo mu je předal, ale není schopen zjistit, odkud tato data původně přišla. Součástí ochrany je používání pseudoidentifikátorů, namísto IP adres. Tyto identifikátory nemají vztah k IP adresám ani k jiným údajům, které by mohly identifikovat provozovatele uzlu. Kromě toho, může uzel identifikátor měnit. 84 Anonymní peer to peer sítě – uživatelé vrací úder . [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 34 Mezi metody, které se v anonymizujících sítích používají patří broadcast (rozesílání dotazu všemi směry), falšování adresy odesílatele, tzv. míchání (viz výše) či cibulové směrování. 87 Onion routing (cibulové směrování) je založeno na vícenásobném šifrování. Příkladem takové sítě je Tor. Celou síť tvoří tzv. cibulové směrovače. Uživatelé mají k dispozici jejich seznam a veřejné klíče. Odesílatel si pouze zvolí náhodné pořadí směrovačů, zašifruje odesílaná data veřejným klíčem směrovače, který je poslední v pořadí, přidá jeho adresu, kterou zašifruje klíčem předposledního v pořadí atd. Výsledkem je tzv. cibule, jejíž vnější „slupka“ je zašifrovaná veřejným klíčem prvního vybraného směrovače. 88 První router v pořadí rozšifruje vnější vrstvu svým soukromým klíčem, který mu odhalí adresu dalšího směrovače v pořadí a zprávu, kterou mu má předat. Zpráva je zašifrována klíčem dalšího routeru v pořadí, což znamená, že nemůže zjistit ani obsah zprávy ani další cestu v síti. 89 Každý router tak zná pouze dvě věci: od koho zprávu dostal a komu ji má předat. Pro vnějšího pozorovatele je složité vytvořit souvislosti mezi příchozími a odchozími zprávami. Jedinou slabinou systému je, že odesílatel celé zprávy zná identitu příjemce. 90 3.3 Specializované internetové stránky, využívání FTP a IRC V této podkapitole se věnuji dalším dvěma způsobům, jak si z Internetu stáhnout soubory, které jsou chráněny autorským právem. Kromě webových stránek, je to ještě využívání file transfer protocolu a technologie Internet Relay Chat (IRC). Zatímco u hudby i filmů lze nalézt webové stránky, které se zaměřují čistě na tento typ produktů, v případě šíření padělaného softwaru jsou to převážně peer to peer sítě a FTP servery, které se používají pro jejich šíření. Specifickým typem a komunitou na internetových websitech je tzv. warez scéna, které se věnuji v závěru této kapitoly. 87 Anonymní peer to peer sítě – uživatelé vrací úder . [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 35 3.3.1 FTP Protokol a servery FTP, s architekturou klient – server, se využívaly pro sdílení souborů před masovým rozšířením peer to peer sítí. V současnosti se využívají stále, ale v menší míře, a to především pro šíření softwarového vybavení. Co to FTP je? FTP označuje File Transfer Protocol, který slouží pro přenášení souborů mezi dvěma propojenými počítači. FPT server je počítač, na kterém je spuštěna služba FTP a ke kterému se ostatní počítače připojují a přenášejí mezi sebou soubory. Podmínkou bývá založení uživatelského účtu, což může odhalit konkrétní uživatele. Proto vznikají i tzv. anonymní FTP servery, kde jsou soubory volně přístupné bez nutnosti přihlášení. 91 Výhody využívání FTP serverů pro sdílení dat mezi uživateli jsou tři. Není těžké jej ovládat, FTP umožňuje přenos velkých souborů a server si mohou uživatelé zřídit u sebe doma (potřebují připojení k Internetu, velkou paměť a specializovaný software, který lze snadno najít na Internetu). 92 Technologii FTP využívá i tzv. Internet Relay Chat (IRC) a s ním související fservers. Jedná se o běžnou komunikaci mezi uživateli prostřednictvím chatu, ale s tím rozdílem, že tito uživatelé mezi sebou sdílí přes chat také velké soubory. K tomuto předávání využívají právě technologii FTP. 93 3.3.2 Webové stránky Na rozdíl od peer to peer sítí, fungují webové stránky poskytující nelegální rozmnoženiny autorsky chráněného obsahu na společném principu: jejich tvůrce na ně uloží soubory a uživatel si je dle svého výběru stáhne do svého počítače. V tomto případě porušuje zákon provozovatel webových stránek, které poskytuje nelegální kopie autorsky chráněného obsahu bez souhlasu majitelů autorských práv. Webové stránky, které umožňují zdarma stahovat hudbu, filmy a kopie softwarů jsou provozovány po celém světě. Hudba je tu ve formátu MP3, filmy pak nejčastěji ve formátu DivX, ale i v dalších, podobně jako na peer to peer sítích. K porušování licencí k softwarům pak dochází nejen nabídkou jejich kopií, ale také zveřejňováním přístupových kódů a klíčů pro spuštění jejich plných (a oficiálně placených) verzí. Webových stránek, které nabízejí přístup k autorsky chráněnému obsahu existují tisíce. Zaměřím se tedy na základní principy, na kterém fungují, na jejich základní strukturu a 91 Slovníček pojmů . [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 36 nástroje, které využívají. Jednotlivé stránky pak dělím do tří základních kategorií: nabízejících hudbu, filmy a software. Existují samozřejmě i stránky, které všechny tři kategorie kombinují. Kromě toho se stránky dají rozdělit i podle toho, jestli nabízí čistě stažení souborů, jejich online sledování či nějakou formou oboje. Pokud se jedná o online sledování, jedná se o nelegální činnost v případě, že provozovatel nemá oprávnění od držitelů autorských práv a neodvádí autorské poplatky příslušným správcům. Jak jsem již uvedla, existují tisíce stránek, které se věnují stahování autorsky chráněných děl zdarma, ale v drtivé většině jsou pouze katalogem, který poskytuje odkazy na jiné servery, na kterých jsou kopie uloženy. Často se tyto odkazy opakují a odkazují na několik základních serverů. Mezi ně patří RapidShare, Tracker.cztorrent.net, Mininova.org, Musicmp3.ru , Stahuj.cz, Download.com a další. All the web, Google a ostatní Alltheweb.com lze použít jako základní rozcestník pro hledání hudby na Internetu. Výhodou je, že uživatelé pouze zadají název skladby do sekce Audio a vyberou z vyhledaných výsledků požadovaný soubor. Alltheweb odkazuje na různé soubory – placené i zdarma, mp3 i video. 94 V ostatních základních vyhledávacích strojích (např. v Googlu) stačí k vyhledávání připojit „mp3“, případně další požadované formáty souborů (ať již hudebních či filmových). Vzhledem k rozšířenosti určitých serverů, které umožňují stahování velkých datových souborů, lze také do vyhledávačů zadat hledaný název a připojit název daného serveru, např. název filmu +rapidshare.com. Kromě tohoto základního prohledávání existuje řada specializovaných stránek, které se orientují na šíření nelegálních kopií hudebních skladeb. Toto šíření je pro uživatele buď zdarma, nebo může být zpoplatněno. U poplatků lze s úspěchem pochybovat, že by byly určeny na autorské poplatky. 3.3.2.1 Hudební Allofmp3.com a MP3Sparks.com Zřejmě nejznámějším serverem poskytujícím zdarma mp3 byl ruský allofmp3. V současnosti, po vyšetřování vedené Mezinárodní federací nahrávacího průmyslu (IFPI) a americkou RIAA, se z tohoto serveru stal server zpravodajský, který podává „nestranný 94 HLAVENKA, Jiří. Vyhledávání na Internetu . Brno: Computer Press, 2003. s. 62 4. 37 přehled o hudebním průmyslu“ 95 , informuje o dění v oblasti autorského práva a šíření hudby. Celkem zajímavé je, že na nových webových stránkách jen těžko najdeme informace o minulosti tohoto webu. AllofMP3 oficiálně zanikl po dlouholetých soudních sporech v roce 2007. Jeho autoři a provozovatelé, firma Mediaservices, ale založili stránky poskytující stejné služby na adrese mp3sparks.com. Opět jsou tu skladby nabízené za minimální poplatky (kolem 15 centů). Ačkoliv Media Services jedná podle ruských zákonů legálně, světové nahrávací společnosti se bouří. V Rusku totiž stačí odvést 15% z vybíraných poplatků některé z místních, vládních organizací, což Mediaservices dělá. 96 Problém je v tom, že tyto organizace pak neodvádí nic právoplatným majitelům autorských práv. Takže Media Services dodržuje ruské zákony, ale v celosvětovém měřítku není její činnost legální a autoři z ní nemají žádný zisk. Ještě krátce o fungování systému plateb a stahování. Na zmíněných stránkách si uživatel založí svůj účet s přihlašovacím jménem a heslem. Poté zaplatí určitý kredit (v dolarech), ze kterého mu budou odečítány stažené skladby. Před samotným stažením je možné si poslechnout online ukázky jednotlivých skladeb, ale ve snížené kvalitě. 97 MusicMP3 Obdoba původního allofmp3. Opět ruský server, který nabízí více než 400 tisíc skladeb ve formátu mp3. Stahování není zdarma, ale je zpoplatněno – jedna skladba stojí 15 centů. Celková cena jednotlivých nabízených alb je pak součtem jednotlivých skladeb. Stejně jako u allofmp3 jdou tyto peníze do „kapsy“ provozovatelům webu a nikoliv na účty autorů, což z něj dělá nelegální místo. mp3.izdarma.cz, mp3s.cz a další Český web mp3.izdarma.cz, který nabízí více než 7000 skladeb ve formátu mp3 ke stažení zdarma. Nejsou tu žádné poplatky, byť minimální. Stačí si vybrat z katalogu či použít vyhledávací pole a požadovanou skladbu si uživatel může buď poslechnout online nebo stáhnout do svého počítače. Jednotlivé odkazy ke stažení vedou na zahraniční stránky. Tím pádem se tato stránka stává v podstatě rozcestníkem a i když zpřístupňuje nelegální kopie skladeb, on sám nic nenabízí. 95 All of MP3 blogs. [online]. [cit. 2007 10 12]. Dostupné z: 38 MP3s.cz je obdobná webová stránka jako mp3.izdarma.cz. Poskytuje stahování mp3 skladeb a videoklipů zcela zdarma. Jako další stránky umožňuje poslechnout si skladbu online a odkazy, kterými se dají soubory stáhnout se nacházejí na jiných serverech. V momentě, když si chce uživatel uváděnou skladbu stáhnout, objeví se upozornění: „Všechny soubory mp3 a video, které stahujete z tohoto webu nejsou uloženy na tomto serveru. Z tohoto důvodu neručíme za kvalitu, ani nezodpovídáme za porušování autorských práv. Tato zodpovědnost je nesena serverem na který odkazujeme.“ 98 Tímto způsobem je možné obejít zákon tím, že provozovatelé přímo nic neposkytují, jen odkazují. 3.3.2.2 Filmové filmystahuj.wgz.cz Další česká stránka, která funguje jako katalog odkazů. Její zvláštností, a tedy důvod, proč ji zmiňuji, je podtitulek a prohlášení na úvodní straně. „Kouzelně“ působí již podnázev stránky: „Vítejte na stránkách, kde najdete zálohy na Vaše oblíbené filmy“ 99 . Zálohy by jistě byly v pořádku, co ale v pořádku není je, že se nacházejí na veřejně přístupných webových stránkách a vyzývají ke stahování těchto záloh uživateli. Dá se pochybovat o tom, že by provozovatelé měly uzavřeny smlouvy s kolektivními správci práv a platili tak odměny umělcům a výrobcům. Z tohoto pohledu by pak daná stránka mohla být nelegální. Ale vzhledem k tomu, že je to opět jen sbírka odkazů a na samotných stránkách není uložen žádný autorsky chráněný obsah, je stránka podle českého práva legální záležitostí. Obrana provozovatelů před nařčením z nelegálnosti je obsažena v úvodním prohlášení: „Vážení návštěvníci, vítejte na stránkách filmů zdarma, které byly založeny pro vytvoření zálohy originálních DVD. Odkazy na těchto stránkách není v silách nikoho udržet plně funkční protože linky na Internetu mohou být smazány či přesunuty. Proto prosím napište jaký odkaz není funkční a já se pokusím o nápravu. (…) Snahou těchto stránek je vytvoření zálohy vlastního originálního DVD nosiče, jež si majitelé originálů nemohou vytvořit sami ať již z jakéhokoliv důvodu. Dnes je skoro každé DVD chráněno ochranou proti zálohování. Proto Vás vážení návštěvníci prosím o podpoření Webu ,,smskou" jejichž čísla jsou uvedeny nalevo dole. Čím více smssek tím více filmů. !!! Prosím nezneužívejte tyto stránky k podvodným účelům !!! Tyto stránky odkazují pouze na odkazy. Žádné filmy ani hry se nenachází na tomto webu . Filmy či hry slouží pouze jako záloha originálních software. Tyto stránky vznikly pro uživatele jenž si nemohou z nějakého důvodu vytvořit kopii svého originálního softwaru. 98 MP3s.cz. [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 39 V žádném případě nevznikly pro kopírování či následný prodej software. Tyto stránky nezodpovídají za případnou škodu či újmu svojí nebo někoho jiného. Mějte na paměti že každé nezákonné stažení neoriginálního software je hodnoceno jako krádež a proto se na něj vztahuje znění platného trestního zákona. Přeji Vám mnoho radosti a úspěchů v zálohování Vašich DVD nosičů .“ 100 Je faktem, že dané prohlášení působí celkem zmateně a autor si zřejmě není zcela jist, co že to vlastně to autorské právo je a jakým způsobem mu hrozí, že jej poruší. Co se týče obsahu dané stránky, obsahuje uspořádané odkazy hlavně na stahování pomocí Rapid Share, Upload.to a Megashare.com (viz dále). Pomocí odkazů mohou uživatelé stahovat filmy, seriály, hry, hudbu a obaly na DVD. Stránky navíc nabízí dva programy, které uživatelům umožní převést standardní nosič DVD (DVD 9, dvouvrstvový) na levnější nosič DVD (DVD 5, jednovrstvý), který se používá k tvorbě kopií: DVD Shrink download a DVD Fab Decrypter, a to v rámci vytvoření záloh pro vlastní potřebu uživatele. Kromě toho nabízí i stažení programu, který určí typ ochrany originálních CD či DVD nosičů uživatelů: Clony XXL. Kino.yc.cz Tato stránka byla původně na adrese sledujte.7x.cz. Nenabízí download filmů či seriálu ani jiného autorsky chráněného obsahu. Uživatelé tu mohou požadovaná díla sledovat online. Některá v lepší kvalitě, některá v kvalitě téměř nedívatelné. U seriálů jsou to většinou TV ripy (např. Simpsonovi, kteří jsou zkopírováni z vysílání České televize, Městečko South Park z televize Nova a M.A.S.H. ze slovenské televize JOJ), u filmů DVD ripy a kazety převedené do digitálního formátu. Tyto stránky se dají považovat za nelegální a porušující autorská práva podle § 18, odst. 2 Autorského zákona o sdělování děl veřejnosti: „Sdělování díla veřejnosti (…) je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.“ 101 Pokud provozovatelé nemají smlouvu se správci autorských práv, kterým by toto sdělování zlegalizovali a platili za něj poplatky kolektivním správcům práv, sdělují tato díla veřejnosti nelegálně. 100 Tamtéž. 101 398/2006 Sb. PŘEDSEDA Poslanecké sněmovny vyhlašuje úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 81/2005 Sb., zákonem č. 61/2006 Sb. a zákonem č. 216/2006 Sb. AUTORSKÝ ZÁKON. [online]. [cit. 2008 02 01]. Dostupné z: 40 3.3.2.3 Kombinované Rapid Share Nejrozšířenějším a nejpoužívanějším serverem pro stahování různých druhů souborů a děl je Rapid Share, na adrese www.rapidshare.com. Tvůrcem této služby je švýcarská firma Rapidshare AG. 102 Na soubory umístěné na jeho serveru odkazuje řada stránek, které se prezentují jako místa, kde lze zdarma získat hudbu, filmy apod. Provozovatelé serveru jsou z právního hlediska ve stejné pozici jako provozovatelé peer to peer sítí – tedy neodpovídají za to, co na jejich server uživatelé umístí, co budou takto sdílet, protože nezkoumají obsah nahrávaných souborů. Jsou dvě základní činnosti, které uživatelé mohou na Rapid Share dělat: soubory stahovat a soubory nahrávat, a to dvěma možnými způsoby: free nebo za poplatek (zřízením premium účtu). Mezi služby poskytované zdarma patří nahrávání souborů. Nahráním souborů na server jej uživatel poskytne ostatním po té, co zveřejní automaticky vygenerovaný odkaz. Součástí je zašifrování popisu souboru a jeho zaheslování. Bez klíče k rozšifrování souboru, je tento nepoužitelný. Zajímavostí je časové omezení zdarma nahraných souborů: pokud si jej nikdo nestáhne během 90 dní, je soubor smazán. 103 Další službou zdarma je stahování požadovaného souboru. V tomto případě musí mít uživatelé trpělivost, protože části stahovaných souborů mohou mít velikost maximálně 100 MB. Pokud si uživatel nezaplatí, musí počkat i několik hodin (většinou to bývá kolem 100 minut) než jej server pustí ke stahování dalšího souboru (části archivu). U druhé možnosti, tedy u placeného přístupu jsou odlišnosti v uploadu i v downloadu. Uživatelem nahrané soubory zůstávají na serveru tak dlouho, dokud má zřízen účet, i když o ně není zájem a nikdo je nestahuje. Navíc při stahování nemusí uživatel čekat a celý zkomprimovaný archiv si může stáhnout jediným příkazem. 104 Jediným omezením je množství dat, která si uživatel může stáhnout: 25 GB za 5 dní. 102 Jen si tak něco stáhnout: Rapidshare. [online]. [cit. 2008 02 10]. Dostupné z: 41 Co se týče výše poplatků, je to zhruba 200 až 300 Kč za měsíc, tedy kolem 1500 Kč za rok. Poplatky lze platit měsíčně nebo ročně a funguje tu systém bonusových bodů za prodloužení účtu, které se samozřejmě dají využít při dalším stahování. 105 Jedinou složitěji se jevící záležitostí pro uživatele začátečníky, se může stát spojování souborů do jednoho celku. Většina souborů na Rapid Share je rozdělena pomocí nástroje WinRAR. Pokud má tedy příjemce ve svém počítači tento program nainstalován, stačí mu pouze uložené část RAR archivu dekomprimovat a jejich obsah spustit pomocí některého z přehrávačů (v případě multimediálního obsahu). 106 Megaupload.com Tento server je velmi podobný Rapid Share. Je určen pro skladování a sdílení velkých souborů dat. Stejně jako u Rapid Share, je i tady možnost volného nebo placeného stahování a uploadování. Podle toho, zda je uživatel zaregistrován a zda má založený účet, nabízí Megaupload různé rychlosti stahování souborů. Rozdíly jsou také ve velikosti stahovaných souborů na jeden download a v omezenosti množství stažených dat za 24 hodin. 107 Stejně jako u Rapid Share, tak i u Megaupload funguje systém bodování za poskytnuté soubory, které pak získávají uživatelům odměny ve formě prodloužení premium účtu zdarma. 108 Megarapid.eu Tato stránka slouží jako jednotný rozcestník na stahování prostřednictvím serverů Rapid Share a Megaupload. Namísto zřizování účtů na těchto serverech, umožňuje Megarapid jednorázovou platbu prostřednictvím SMS, což zaregistrovaným uživatelům umožní přístup k placeným službám obou serverů. 109 Uživatelé sami daný soubor nestahují, pouze zadají této službě, co a odkud chtějí stáhnout. Megarapid pak za ně umístí požadovaný soubor do fronty downloadu. Až je soubor celý stažený, Megarapid vytvoří odkaz a pošle informace uživateli na jeho email. Tam najde informace o tom, kde stažený soubor najde. Megarapid umožňuje dva typy stahování: singel a multi. U typu singel se stahují data pouze z jednoho uživatelem zadaného odkazu, v případě multi downloadu lze zadat až 10 105 Ceník premium účtů předplacenky.cz./sk. [online]. [cit. 2008 02 10]. Dostupné z: 42 odkazů najednou. Množství stažených dat závisí na výši jeho kreditu uživatele, který se dobíjí pomocí SMS zpráv. Poplatek za SMS je od 10 Kč (za 500 MB dat) po 99 Kč (za 9 GB dat). V průběhu stahování může zákazník požadované soubory stornovat, pokud o ně již nemá zájem. Stornované položky se mu přičtou k jeho kreditu (který je veden v MB, volných pro stažení). 110 Uživatelé ale musí sledovat stav downloadu jimi požadovaných souborů, protože ty zůstávají přístupny jen 24 hodin od jejich stažení. Pak jsou smazány bez nároku na vrácení kreditu. Pro „nárazové“ zájemce o stahování z Rapid Share i Megaupload je tento web výhodný, protože stažení jimi požadovaných souborů probíhá rychleji a nemusí se o nic starat. Navíc není třeba zakládat premium účet, pokud chtějí stáhnout data rychle, ale nejsou pravidelnými návštěvníky podobných služeb. 3.3.2.4 Obaly a titulky Kromě samotného poskytování k nelegálním kopiím filmů či hudby, je porušením autorského zákona také šíření kopií obalů originálních nosičů. Není ale porušením autorského práva, tak jako u multimediálních souborů, zveřejnění odkazů, vytvoření rozcestníku na jiné servery, které tento obsah nabízejí, což využívají provozovatelé celé řady takto zaměřených webových stránek, kteří tuto skutečnost uvádějí v úvodech svých stránek jako obhajobu legálnosti. Opět se samotní provozovatelé snaží chránit před obviněním z porušování autorského práva tím, že poskytují „pouze“ odkazy na jiné servery, na kterých je daný materiál uložen. Např. na stránkách www.kfilmu.net si můžeme přečíst následující upozornění: „DVD Obaly zde uveřejněné NEJSOU určeny pro výrobu nelegálních kopií! Slouží jako informace o DVD filmu a bonusech, popřípadě pokud jste vlastníky originálního DVD a svůj DVD obal jste si nějak poškodili (ošoupání, neúmyslné roztrhnutí aj.), tak si můžete DVD obal vytisknout. V jiných případech je to ZAKÁZÁNO. UPOZORNĚNÍ: DVD obaly, které stahujete z tohoto webu nejsou uloženy na tomto serveru, proto nezodpovídáme za jejich kvalitu, dostupnost ani za porušování autorských práv tuto zodpovědnost nese server na který odkazujeme. Ještě jednou: Žádný z DVD obalů se nenachází na serveru www.kfilmu.net a zde najdete pouze odkazy na jiné stránky. Tudíž za stránky a jejich bezpečnost na které vedou odkazy neručíme. Tato sekce by vám měla usnadnit a urychlit hledání DVD obalů, které již jsou jinde (v podstatě fungujeme jako rozcestník). Z tohoto důvodu do této sekce nelze přidávat obaly a ani vám žádný nepošleme na e mail.“ 111 110 Jak stahovat. [online]. [cit. 2008 02 10]. Dostupné z: 43 www.obaly.vokr.com, old.covers land.com Tyto stránky poskytují DVD obaly a DVD potisky ke stažení a následnému tisku bez souhlasu držitele autorských práv, čímž porušují autorské právo. První zmiňované – obaly.vokr.com – neobsahují žádné soubory, ale pouze odkazy na druhou stránku – old.covers land.com. Obě stránky jsou však zcela identické, jen s tím rozdílem, že první odkazují na druhé. Na obou také najdeme toto upozornění (je zcela identické včetně zmiňované adresy www.obaly.vokr.com): „Stahování DVD obalů je trestný čin a web www.obaly.vokr.com nenese žádnou zodpovědnost za stažení obalů. Souhlasíte s tím, že DVD obaly Vám budou sloužit jako náhled a v žádném případě je nebudete používat pro výrobu nelegálních kopií!!! Kliknutím na ANO souhlasíte s tím, že nebudete kopírovat žádný materiál z tohoto webu bez souhlasu Administrátora.“ 112 Identické upozornění je uvedeno i v případě stahování DVD potisků. Rozporuplným se stávají servery, které neobsahují nelegální rozmnoženiny autorsky chráněného obsahu, ale poskytují titulky, které se nejvíce využívají právě u nelegálních kopií filmů. U nás fungují dva velké servery: 1. OpenSubtitles.org – tento server je zaměřen přímo na titulky pro filmy ve formátu DivX, tedy ve formátu, které je používán pro neoprávněně šířené kopie v síti Internet. OpenSubtitles.org je zahraniční stránkou, která funguje v mnoha zemích, v různých jazycích a uživatel má možnost titulky vyhledávat, vytvářet a nahrávat či podat požadavek na stránky. Podmínkou veškerých činností je registrace na stránky. Uživatelé mají přístup nejen k titulkům, ale také k obalům, a najdou tu také odkazy pro stažení jednotlivých filmů – na různé webové stránky a peer to peer sítě. 113 2. Titulky.com – i tato stránka má již ve svém názvu: titulky k DivX filmům. Je největším česko slovenským titulkovým serverem, na kterém mohou uživatelé najít české a slovenské titulky k tisícům filmů. Jejím provozovatelem je firma Martevax, s.r.o. Server každý den navštíví zhruba 100 000 uživatelů z České i ze Slovenské republiky. Stejně jako u předchozího serveru, i zde, se uživatel musí nejprve zaregistrovat a pro přístup použije přihlašovací jméno a heslo. Titulky mohou uživatelé na server jednak uploadovat a samozřejmě i downloadovat. 114 112 DVD obaly. [online]. [cit. 2008 02 13]. Dostupné z: 44 Zajímavostí tohoto serveru je udělování bodů uživatelům za jejich činnost na serveru. Podle počtu dosažených bodů si pak uživatelé mohou vybrat dárek jako odměnu, od přívěšku po batoh. 115 3.3.3 Warez Pojem warez je odvozen z anglického slova ware, což znamená zboží a jeho množného čísla wares, přičemž písmeno z se používá pro označení nelegálních, pirátských kopií děl, která jsou chráněna autorským právem. Na svém počátku označoval warez především softwarové vybavení a jeho nelegální kopie. Dříve se nelegální kopie počítačových programů distribuovaly s využitím systému Bulletin Board System, kdy se software vyměňoval stylem „kus za kus“, tedy download se rovnal uploadu. Každý nabízený program byl umístěn v komprimačním archivu (ve formátu ZIP nebo RAR), který byl rozdělen na části. Tyto části se označovaly právě slovem ware. 116 Od počátku warezu se nabídka „zboží“ rozšířila a zahrnuje, kromě softwaru, také hry, filmy či hudbu. Pro každý druh se používá upravený název s koncovkou z. Tak tu můžeme místo apps najít appz, které označují software, games je nahrazeno gamez pro označení her, cracks, crackz označuje upravené zkušební verze softwaru, které pak nabízejí kompletní soubor funkcí plných verzí. Dále jsou tu moviez (filmy), mp3 (hudba), záznamy televizních pořadů, knihy a časopisy. 117 Lidé, kteří se zabývají šířením warezu, tvoří specifickou komunitu, která sama sebe odlišuje od „pirátů“. Piráti podle ní kopie pořizují a poskytují za účelem vlastního zisku, členové warez to dělají zdarma. Navíc je pro ně šíření těchto kopií záležitostí určité prestiže, zejména u děl, která ještě nejsou v oficiální distribuční síti. Např. existují kopie softwarů, které se označují jako 0 day, zero day, což znamená, že nelegální kopie se objeví dříve nebo ve stejný den jako oficiální vydání. 118 Dá se tedy říct, že za warez lze označit většinu nabízených nelegálních souborů na webových stránkách i v peer to peer sítích, které jsou většinou šířeny zdarma. Každý soubor je i nadále rozdělen na několik menších částí. Některé servery, které umožňují přístup k warezu, ale zavedly dvě možnosti, jak si soubor stáhnout. Buď jej uživatel může stáhnout 115 Bonusové dárky . [online]. [cit. 2008 02 13]. Dostupné z: 45 najednou za určitý poplatek nebo jej bude stahovat postupně s tím, že musí čekat několik hodin mezi jednotlivými downloady. 119 119 Warez. [online]. [cit. 2008 02 13]. Dostupné z: 46 2. Část V této části se zaměřím na 4 oblasti metod, které mohou sloužit pro efektivní boj proti pirátským aktivitám a které by měly, v ideálním případě, působit společně a „táhnout za jeden provaz“. Jedná se o legislativu, instituce, motivaci spotřebitelů k legálnímu chování a konkrétní vyšetřovací postupy. Navíc tu uvádím také příklady skutečných případů, které se týkají internetového pirátství. V rámci legislativy uvádím rozdíly právních předpisů jednotlivých zemí, na které se v práci zaměřuji, tedy zákony, které platí u nás, v USA a předpisy Evropské unie. Důležitým aspektem pro úspěšný boj s pirátstvím pomocí legislativy je její celosvětové slaďování a spolupráce úřadů jednotlivých zemí. Z institucí, které se zabývají ochranou autorského práva, ale i ochranou duševních práv jako celku, v práci představím jednak světově nejvýznanmnější a samozřejmě také organizace působící na našem území. Při boji s pirátstvím je důležitá především jejich vzájemná spolupráce a činnost preventivní a vyšetřovatelská. Další podkapitolu věnuji oblasti, která je v boji proti jakémukoli druhu porušování autorských práv velmi důležitá – jedná se o motivaci uživatelů k tomu, aby se chovali legálně, aby neporušovali autorská práva. Prostředky, kterými je možno lidi motivovat lze rozdělit do dvou skupin: legální alternativa technologií, které jsou uživatelé navyklí používat (tedy posílání souborů přes peer to peer sítě, ale za poplatek a legální cestou) a vzdělávání široké veřejnosti (vzdělávací kurzy o autorském právu, informační kampaně a letáky apod.). Při vzdělávání veřejnosti jsou využívány informační kampaně o tom, co je protizákonné, jak se vyhnout pirátství a jeho produktům a kam se mohou lidé obrátit. Tyto kampaně vedou zejména jednotlivé protipirátské organizace. Poslední oblastí, které se v rámci pojednání v boji proti nelegálnímu šíření autorsky chráněných děl věnuji, jsou nástroje a postupy samotných vyšetřovatelů, kteří jednotlivé piráty sledují a stíhají. Mezi tyto postupy patří např. sledování IP adres uživatelů peer to peer sítí, působení v různých skupinách inkognito, či šířením fámy o tom, že se v souborech roznáší spyware a soubory, které mohou poškozovat počítače stahovačů s cílem komunitu vystrašit a uživatele tak odradit. 47 4. Instituce zaměřené na ochranu práv duševního vlastnictví Tuto podkapitolu věnuji institucím, organizacím a sdružením, které u nás i ve světě zaměřují svou činnost na boj proti porušování práv duševního vlastnictví. 4.1 Instituce chránící všechna práva duševního vlastnictví 4.1.1 České Policie Vzhledem k tomu, že porušování autorských práv je ve většině zemí chráněno zákonem, jehož porušení je trestné, jsou základním ochranitelem autorů a jejich zájmů policie jednotlivých zemí. V České republice je při Policii zřízen zvláštní útvar, který se specializuje na boj s počítačovou kriminalitou obecně, tedy kromě porušování autorského práva se zabývá i hackingem, šířením pornografie či extremismu apod. Tento útvar nese název Skupina pro odhalování informační kriminality Policejního prezidia. Tato skupina vznikla v polovině roku 1999 pod názvem Skupina informační kriminality. Jejím základním úkolem bylo objasňování a dokumentování trestné činnosti v oblasti ochrany duševního vlastnictví v souvislosti s komunikačními a informačními technologiemi a Internetem. Dále vyšetřování v oblasti ochrany dat a elektronického obchodování. Skupina měla také vzdělávat a koordinovat boj proti počítačové kriminalitě v rámci Policie ČR. 120 V rámci těchto cílů se měla zaměřit na: „sledování nových trendů, informování a upozorňování na bezpečnostní rizika, mezinárodní spolupráci pro zařazení ČR do evropského a světového systému boje proti trestné činnosti v rámci informačních technologií, vytvoření podmínek pro boj Policie ČR s uvedenými formami trestné činnosti.“121 120 Analýza současného stavu a trendů vývoje trestné činnosti na úseku informačních technologií a Internetu včetně návrhu řešení. [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z: 48 Dobré je, že takový útvar v našich podmínkách funguje (podobně jako ve Velké Británii jednotka Computer Crime Unit, která se zabývá počítačovou kriminalitou). Základním problémem však je, že zaměstnává pouze 6 odborníků, kteří mají pokrýt vyšetřování v celé republice. Podmínky pro členství v útvaru jsou nastaveny poměrně přísně. Nutné je vysokoškolské vzdělání a praxe u Policie ČR v délce minimálně 9 let (tak je to stanoveno ve služebním zákoně). Navíc Policie ČR řeší nedostatek zaměstnanců obecně. Původním záměrem bylo zřídit v každém kraji jedno oddělení, které by se specializovalo na počítačovou kriminalitu. Tento cíl se však nepodařilo splnit ani od 1. 1. 2008. 122 Česká obchodní inspekce (ČOI) V našich podmínkách, je Česká obchodní inspekce důležitou institucí, která se zabývá potíráním pirátské činnosti. Je to orgán státní správy, který je podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu. Náplní její činnosti je kontrola právnických a fyzických osob, které prodávají a dodávají zboží na český trh nebo poskytují služby, a to z pohledu kontroly dodržování právních předpisů chránících spotřebitele, český trh i duševní vlastnictví. 123 Jedná se zejména o zabavování fyzických nelegálních rozmnoženin autorsky chráněných děl a výrobků, zejména na tržištích, případně i v kamenných obchodech. ČOI tak bývá vedoucí organizací při různých raziích či zátazích proti výrobcům a prodejcům pirátských výrobků, které většinou zabaví a následně zlikviduje. Meziresortní komise pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, ustavilo, na základě vládního dokumentu Koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví (duben 1999), v roce 2000 tzv. Meziresortní komisi pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví. Jejími členy jsou zástupci českých ministerstev: zahraničních věcí, kultury, vnitra, spravedlnosti, zemědělství, průmyslu a obchodu, již zaniklého Ministerstva informatiky. Dále 122 Lovec softwarových pirátů. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 49 jsou tu také zástupci z řad Policie ČR, Úřadu průmyslového vlastnictví, České obchodní inspekce, Generálního ředitelství cel a Úřadu vlády ČR. 124 Hlavní činností komise, je sledování a navrhování legislativy, která chrání autorská práva. Komise se schází jednou za 3 měsíce. Spolupracuje s dalšími organizacemi, které chrání autorská práva: Dilia, Intergram, OSA, IFPI, BSA, ČPU, OOA. Přispěla ke schválení norem, upravujících např. kontrolování užívání počítačových programů (usnesení vlády č. 190/2001) a pravidla a způsob zabezpečování kontroly počítačových programů (usnesení vlády č. 624/2001). 125 Kromě českého prostředí vystupuje i na poli mezinárodním, jako zástupce České republiky, při jednání se zahraničními organizacemi chránícími autorská práva, např. při jednání s americkou USTR a RIAA o vyřazení České republiky z tzv. Watch Listu (viz dále) na několik let. 126 To se jí v roce 2000 na 8 let podařilo, ale v letošním roce byla Česká republika na tento neprestižní seznam opět zařazena. 127 4.1.2 Britské Intellectual Property Office (IPO) Je to britská vládní organizace, působící již od roku 1852. Má na starosti zajišťování ochrany práv duševního vlastnictví na území Velké Británie. Mezi práva, která chrání patří: patenty, užitné vzory, ochranné známky a autorské právo. 128 Na starosti má tedy ochranu komplexního duševního vlastnictví. Současně je také udělovatelem cen za přínos společnosti Charter Mark, za dodržení standardů mezinárodní kvality ISO 9001:2000 a za vzdělávání zaměstnanců ve firmách Investors in People. 129 Spolupracuje s British Phonographic Industry a dalšími při boji proti audio a audiovizuálnímu pirátství. 124 Informace o činnosti Meziresortní komise pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví. [online]. [cit. 2008 02 01]. Dostupné z: 50 The Organised Crime Task Force (OCTF) Organizace vznikla v září 2000 ve Velké Británii. Je společenstvím vládních i nevládních organizací a policie ve Velké Británii a Severním Irsku. Hlavní náplní její činnosti je boj s organizovaným zločinem na území Severního Irska. Do této oblasti spadá kromě pašování např. alkoholu či tabáku, také porušování práv duševního vlastnictví. Tím je myšlen i pouliční prodej nelegálních rozmnoženin hudby, filmů, her či softwaru na discích CD a DVD. Z tohoto pohledu pak OCTF spolupracuje s organizacemi, které se zabývají právě ochranou duševního vlastnictví. Podílela se např. na britské studii Fake Nation, ve které spolupracovala se společnostmi sdruženými v Alliance Against Intellectual Property Theft (AAIPT – viz dále). 130 Výsledkem této studie byl stejnojmenný informační leták (informace o něm naleznete v podkapitole Motivační kampaně). Alliance Against Intellectual Property Theft (AAIPT) Britská koalice obchodních asociací a oficiálních orgánů, které dohlíží na dodržování práva, byla založena v roce 1998. Jejím hlavním zájmem je ochrana duševního vlastnictví svých členů. Těmi jsou filmové, televizní a hudební firmy, video distributoři, softwarové a herní společnosti, výrobci značkového zboží a vydavatelé. 131 Mezi známější členy patří British Phonographic Industry, British Video Association, BSA, ELSPA, Federation Against Copyright Theft, Federation Against Software Theft, Film Distribution Association či Video Standards Council. 132 Aliance se podílí na boji proti pouličnímu prodeji nelegálních rozmnoženin a pirátských kopií, proti nelegálnímu sdílení souborů na Internetu. Kromě toho přispěla k uzákonění návrhu Section 107A o ochraně autorského práva, užitných vzorů a patentů. 130 FAQs. [online]. [cit. 2008 02 02]. Dostupné z: 51 Tato organizace je zapojena také do informačních kampaní – vydává informační letáky o ochraně duševního vlastnictví ve firmách i obecně. Jsou to dva dokumenty: Fake Nation a Protect your company (viz podkapitola Motivační kampaně). 4.1.3 USA The Office of the United States Trade Representative (USTR) Úřad obchodního zmocněnce USA je skupina profesionálů, kteří se věnují spolupráci se zahraničními úřady při tvorbě obchodních dohod. Jedná s vládami, obchodními skupinami, zákonodárci a skupinami hájícími veřejné zájmy. Úřad byl založen v roce 1962 a jeho sídla jsou v Ženevě a Bruselu. 133 Kromě nejrůznějších obchodních dohod, se USTR zabývá také ochranou autorských práv. Každý rok vydává seznam 90 zemí, které podle jeho šetření a sledování nejvíce porušují autorská práva, resp. proti porušování nejméně bojují nebo nedosahují zlepšování, tedy snižování míry pirátství. Tento seznam se označuje jako Watch List. Seznam se zpracovává na základě amerického obchodního zákoníku, paragrafu 301 (Special 301). Zařazení země na Watch List ji může poškodit při obchodování, může negativně ovlivnit její image a tedy i zahraniční investice, což může v konečném důsledku negativně zasáhnout i ekonomický rozvoj státu. 134 STOPfakes Je sdružení vládních institucí v USA, které bylo zřízeno s cílem ochraňovat práva duševního vlastnictví. Členy je americké Ministerstvo obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, kancelář USTR, Ministerstvo národní bezpečnosti. Náplní činnosti této organizace je spolupráce hlavních vládních úřadů v boji proti porušování práv duševního vlastnictví. 135 133 Who We Are. [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 52 4.1.4 Mezinárodní International Intellectual Property Alliance (IIPA) Mezinárodní aliance duševního vlastnictví vznikla v roce 1984 jako zástupce amerických společností, které patřily do průmyslu vyrábějícího produkty chráněné autorskými právy. IIPA je složená ze sedmi obchodních asociací, z nichž každá představuje specifickou součást americké autorskoprávního společenství: Association of American Publishers (AAP), Business Software Alliance (BSA), Entertainment Software Association (ESA), Independent Film and Television Alliance (IFTA), Motion Picture Association of America (MPAA), National Music Publishers Association (NMPA) a Recording Industry Association of America (RIAA). 136 Těchto 7 organizací zastupuje kolem 1900 amerických společností, které vyrábějí materiály chráněné autorskými právy – zábavní a průmyslový software, hudbu, filmy, knihy a profesionální publikace a časopisy. 137 V oblasti ochrany duševních práv se IIPA podílí na boji proti pirátství všech druhů, tvorbě legislativy, sledování porušování autorských práv ve světě, je také iniciátorem vyšetřování. IIPA spolupracuje zejména s USTR (U.S. Trade Representative – viz výše) při tvorbě návrhů na seznam zemí porušujících autorská práva (Watch List).138 World Intellectual Property Organization (WIPO) Světová organizace duševního vlastnictví byla založena v roce 1970. Její současné sídlo se nachází v Ženevě. Členy jsou jednotlivé státy světa – v současnosti je to kolem 175 států. Duševní vlastnictví, které chrání, je rozděleno do dvou oblastí: 1. průmyslové vlastnictví – tedy ochrana patentů, průmyslových vzorů, vydávání ochranných známek atp. 136 International Intellectual Property Alliance . [online]. [cit. 2008 02 02]. Dostupné z: 53 2. autorská práva – ta zahrnují literární, hudební, audiovizuální a další autorská díla. WIPO se mimo jiné podílí na tvorbě mezinárodních úmluv z oblasti duševního vlastnictví. Česká republika ratifikovala z oblasti autorského práva např. WIPO Copyright Treaty z roku 1996. 139 Existuje také elektronický informační systém, který shromažďuje informace o nejrůznějších předpisech upravujících autorská a průmyslová práva – WIPONET. 140 V roce 1998 zahájila WIPO tzv. světovou Akademii, což je vzdělávací program v oblasti práv duševního vlastnictví. Na Akademii se využijí speciální dovednosti a znalosti, z oblasti ochrany duševního vlastnictví. Účast v kurzu je zdarma a je určena pro širokou veřejnost a na konci skládají studenti zkoušku. Akademie kromě samotné výuky poskytuje ještě poradenské služby z oblasti duševního vlastnictví. 141 V programu Akademie jsou dva kurzy – základní a pro pokročilé. Účastníci se v základním kurzu dozví o tom, co je duševní vlastnictví, autorské právo a práva příbuzná, patenty, ochranné známky, jaké jsou smlouvy WIPO. V kurze pro pokročilé se dále podrobněji rozebírá autorské právo, duševní vlastnictví v souvislosti s elektronickým obchodováním, tradičními znalostmi a biotechnologií, dále jsou tu také kurzy pro patentové zástupce z rozvojových zemí. 4.2 Instituce zaměřené na ochranu práv hudebního průmyslu 4.2.1 České Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) Tento svaz byl založen v roce 1919 a mezi jeho zakladatele patřili skladatelé, textaři a hudební nakladatelé. V současnosti je to občanské sdružení, které zastupuje více než 5000 skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv. Kromě českých nositelů 139 JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, Věra. Digitální knihovny z pohledu autorského práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, 2005. 140 WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví). [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 54 autorských práv, zastupuje i autory zahraniční, a to ve spolupráci se mezinárodními partnerskými organizacemi. Hlavní náplní činnosti sdružení je „kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům“142 . Pod pojmem kolektivní správa se rozumí „udělování souhlasu k užití děl, výběr a výplaty autorských odměn autorům, dědicům a hudebním nakladatelům“. 143 Pokud chce tedy někdo užít autorsky chráněné dílo, stačí mu, aby místo jednotlivých autorů zkontaktoval OSA, která za něj souhlas vyřídí. Strukturu OSA tvoří tři základní orgány: nejvýše postaveným je valné shromáždění, dále dozorčí rada a představenstvo. OSA má ve své hierarchii i celou řadu odborů pro jednotlivé oblasti autorského práva. Najdeme tu tak např. odbor: veřejného provozování hudební produkce, odbor vysílání a on line médií, mechaniky a audiovize, dokumentace domácí a zahraniční či odbor informatiky. Pro vnitřní správu sdružení je tu také ekonomický odbor. 144 OSA spravuje dvě oblasti práv podle autorského zákona: 1. práva dobrovolně kolektivně spravovaná, 2. práva povinně kolektivně spravovaná. 145 Do první skupiny patří práva, o kterých autor rozhodne, zda je chce spravovat sám, nebo je přenechá OSA. Mezi tato práva patří: „právo na výrobu a prodej zvukových nebo audiovizuálních nosičů, právo na zpřístupňování hudebních děl na Internetu a v mobilních sítích, právo na veřejné provozování hudebních děl živě (např. koncert, disko, taneční zábava apod.), právo na vysílání hudebních děl rozhlasem nebo televizí, právo na veřejné provozování hudebních děl prostřednictvím technických zařízení (např. CD/DVD/MP3 přehrávač, televizor, rádio apod.), právo na pronájem a půjčování rozmnoženin hudebního díla (např. videopůjčovny).“ 146 Druhá skupina zahrnuje práva, která autor nemůže spravovat sám, ale ze zákona je musí přenechat OSA. Jsou to: „právo na odměnu při kabelovém přenosu hudebních děl, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním hudebního díla pro osobní potřebu, při dovozu a prvním prodeji nenahraných zvukových a zvukově obrazových nosičů (nenahrané, tzv. „čisté“ CD, videokazety apod.) a přístrojů k zhotovení rozmnoženin (DVD přehrávače, magnetofony, PC apod.), 142 Kdo jsme a co děláme? .[online]. [cit. 2008 02 04]. Dostupné z: 55 právo na přiměřenou odměnu za pronájem a půjčování rozmnoženin hudebního díla (např. videopůjčovny).“ 147 Intergram Nezávislá společnost Intergram byla založena v roce 1990. Je kolektivním správcem majetkových autorských práv, který zajišťuje výběr a rozdělení odměn pro výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. 148 Poplatky od plátců rozděluje rovným dílem mezi umělce a výrobce záznamů. Intergram vybírá poplatky za televizní a rozhlasové vysílání, za vysílání pomocí kabelového přenosu, za výrobu a dovoz přístrojů pro zhotovování rozmnoženin audio a audiovizuálních záznamů, za nenahrané nosiče zvukových a obrazově zvukových záznamů (tedy CD, DVD, MC, VHS…) 149 a za pronájem originálu nebo rozmnoženiny zvukového nebo zvukově obrazového záznamu. 150 Do oblasti výběru poplatků za užití díla spadají i veřejné hudební produkce ze záznamu (tzn. např. diskotéky apod.). Intergram tak uděluje např. i licence pro DJ, který zaplatí poplatky nejen Intergramu, ale také Ochrannému svazu autorskému. 151 Samostatnou zajímavostí je způsob stanovení poplatků za užití jednotlivých výkonů umělců či výrobců záznamů. Např. u rádia činí tyto poplatky 3,1% z reklamy, která se objeví ve vysílání. Pokud rádio nemá reklamu, či žádnou jinou výdělečnou složku a chce vysílat i hudbu, musí zaplatit minimální poplatek ve výši 10 tisíc korun za měsíc.152 Mimo výběru poplatků uděluje souhlas za výkonné umělce a výrobce při dalším užití snímků (např. pro film, reklamu, video apod.) a za jejich užití na počítačových sítích. Výjimku tvoří další užití pro reklamu, kdy je souhlas pro užití nutný přímo od konkrétního výrobce daného záznamu. 153 Členem Intergramu se může stát 147 Tamtéž. 148 Intergram. O nás. [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 56 „každá fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo má trvalé bydliště na území České republiky, je výkonným umělcem ve smyslu autorského zákona a nahrává zvukové nebo zvukově obrazové záznamy, které se veřejně užívají ve smyslu ustanovení českého autorského zákona“. 154 Dále může být členem také právnická osoba, která „má sídlo nebo trvalé bydliště na území České republiky a je výrobcem zvukových nebo zvukově obrazových záznamů či snímků chráněných na území České republiky autorským zákonem“155 . V současnosti patří mezi členy společnosti IFPI ČR, Herecká asociace, Svaz autorů a interpretů, Umělecké sdružení ARTES, Unie profesionálních zpěváků ČR, Unie orchestrálních hudebníků ČR a Společnost koncertních umělců. 156 Hlavními odděleními jsou ekonomický útvar, právní odbor a divize vysílání veřejných produkcí a dalšího užití. Evidenční a smluvní činnost zajišťuje právě ekonomický odbor, který: „vede evidenci zastupovaných výkonných umělců (hudebníků, zpěváků, dirigentů, sbormistrů, herců, loutkoherců, tanečníků), vede evidenci výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vede evidenci dědiců práv výkonných umělců, uzavírá s nimi smlouvy o zastupování, vyplácí jim odměny za užití jejich zaznamenaných výkonů a snímků (výplaty jsou realizovány po provedeném vyúčtování jedenkrát ročně), vydává potvrzení o výši odměn, přiděluje výrobcům ISRC kódy, vede evidenci zahraničních výkonných umělců.“157 Intergram a Ochranný svaz autorský jsou tak dvěma základními organizacemi, se kterými je nutno uzavřít smlouvu ve všech případech veřejné produkce audio či audiovizuálních děl – od produkce na diskotéce až po televizní vysílání v restauraci či hotelu. 4.2.2 Britské British Phonographic Industry (BPI) Tato organizace reprezentuje britský hudební průmysl. Má více než 400 členů, které tvoří nahrávací společnosti, výrobci a distributoři a stovky nezávislých hudebních společností. 154 Výrobci/Členové. [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 57 Vznikla v roce 1973 a od svého počátku bylo jejím hlavním cílem chránit autorská a majetková práva svých členů. 158 BPI provozuje 2 projekty, které se zaměřují na vzdělávání mladých lidí. Prvním z nich je the BRIT Trust (běží od roku 1989), který především hledá nové hudební talenty a snaží se pomáhat začínajícím hudebníkům. Druhým je pak the BRIT School, umělecká škola pro studenty ve věku od 14 do 19 let. Otevřena byla v roce 1991 a poskytuje bezplatné vzdělání zájemců v hudbě, tanci, divadle, muzikálech, ale také produkci, médiích a umění. 159 V oblasti autorského práva má tři oblasti působení: ochrana, propagace, zastupování/podpora: 1. chrání autorská práva – zabývá se bojem proti komerčnímu hudebnímu pirátství. Pro tyto účely vznikl antipirátský útvar, který se každý rok zapojuje do stovek případů, poskytuje odborné posudky a figuruje jako svědek v soudních i občanských sporech. 2. propagaci provádí pomocí hudebních cen BRIT Awards, pomocí oficiálních hudebních žebříčků a také vydáváním statistik (o trendech v zákaznickém chování, o vývoji prodeje – na základě nich uděluje stříbrné, zlaté a platinové desky). 3. zastupuje a podporuje svoje členy při jednání s médii, s vládními orgány, při prosazování legislativy, také pro ně pořádá vzdělávací semináře a výroční konference. 160 Co se týče antipirátských aktivit, dělí je BPI do dvou oblastí: 1. boj proti komerčnímu obchodu s nelegálními CD nosiči, 2. boj proti nelegálnímu sdílení souborů. 161 V hudebním pirátství rozlišuje tři oblasti: pašování, padělání a pirátství (ve smyslu neoprávněného použití skladeb na různých výběrových kompilacích). BPI koordinuje tým regionálních vyšetřovatelů, kteří spolupracují s oficiálními orgány při postihu pirátství. Členové nemají pravomoc zatýkat pachatele, ale poskytují expertní analýzy a zajišťují tak důkazy pro následné soudní řízení. 162 BPI spolupracuje s organizacemi FACT, ELSPA a je společně s nimi členem Aliance proti krádežím duševního vlastnictví (AAIPT). 158 The BPI. [online]. [cit. 2008 02 05]. Dostupné z: 58 4.2.3 USA Recording Industry Association of America (RIAA) Americká asociace nahrávacího průmyslu je obchodní společnost se sídlem ve Washingtonu D.C., která zastupuje více než 1600 nahrávacích společností ve Spojených státech amerických. Jejím posláním je posílit legální obchod s hudebními nosiči. Členy jsou nahrávací společnosti, jejichž produkce tvoří 90% všech legálních nahrávek v USA. 163 RIAA chrání duševní vlastnictví svých členů, monitoruje státní a federální zákony, nařízení a pravidla. Mimo jiné uděluje i ceny za prodej, zlaté, platinové, multi platinové a diamantové desky, a to jednak v USA, ale také v Latinské Americe. 164 Asociace spolupracuje s vládními orgány a s FBI. Snaží se bojovat proti prodeji nelegálních kopií „na ulici“ i přes Internet. Tvoří vzdělávací a informační kampaně, které informují běžné uživatele o tom, kolik stojí tvorba hudby, jak rozpoznat nelegální kopie a jak se vyhnout pirátství. Poskytuje informace o legálním stahování hudby z Internetu (tedy za poplatek), o internetovém, kabelovém a satelitním vysílání rádií, snaží se také vytvořit legální peer to peer sítě, zavést službu video on demand, vytvářet tzv. CD stánky a digitální jukeboxy a poskytovat legální cestou i produkty pro mobilní telefony (vyzváněcí tóny, tapety, možnost legálního stahování hudby a videa ad.). 165 Jak uvádí na svých webových stránkách, cílem jejího snažení je zajistit schopnost nahrávacího průmyslu investovat do nových interpretů a nové hudby. 166 Jedním z projektů je spolupráce RIAA s FBI při tvorbě tzv. FBI Seal – tedy označení originálních nosičů hudby a audiovizuálních děl, které obsahuje varování před nelegálními kopiemi a jejich šířením (více viz kapitola Motivační kampaně). 167 163 RIAA. Who We Are . [online]. [cit. 2008 02 04]. Dostupné z: 59 4.2.4 Mezinárodní International Federation of the Phonographic Industry (IFPI) Mezinárodní federace hudebního průmyslu je nevládní organizací, která zastupuje a sdružuje více než 1500 výrobců zvukových záznamů ze 70ti zemí světa. Její členové tvoří výrobci více než 95% světové legální produkce zvukových záznamů. 168 Mezi členy patří např.: Bestia, Bombaj, Cdirect, Česká hudba, Edit, Gloria, EMI, MC Production, Panther, Popron Music, Popron Publishing, Sokol´s Power Voice, Sony BMG Music, Supraphon, Universal Music, Surf Publishing a Warner Music. 169 Ústřední sídlo najdeme ve Švýcarsku, v Curychu. Další velké kanceláře a pobočky jsou v Londýně, Bruselu, v Miami, Moskvě, v Hongkongu, Kuala Lupuru, Singapuru a v Soulu. 170 Prezidentem společnosti je John Kennedy. 171 V České republice funguje tzv. Česká národní sekce (ČNS IFPI), jejímž zakladatelem byl Intergram. Hlavní náplní nejen české sekce, ale mezinárodní IFPI, je ochrana autorských a souvisejících práv výrobců zvukových záznamů, sdružených ve federaci. Jde hlavně o následující práva: „vysílání zvukových a zvukově obrazových záznamů pro komerční účely, pořizování rozmnoženin zvukových a zvukově obrazových záznamů pro komerční účely a nakládání s nimi“ 172 . ČSN IFPI jedná s kolektivními správci práv a s organizacemi, které chrání práva autorů, výkonných umělců a výrobců zvukových a audiovizuálních záznamů (Intergram, OSA…), jedná se státními orgány, státními a nestátními organizacemi, jejichž činnost se dotýká autorských práv audio a audiovizuálních děl, zastupuje výrobce (na základě plné moci) před soudy, při vymáhání náhrad škody, reprezentuje české výrobce před mezinárodními orgány a organizacemi a v neposlední řadě také vykonává aktivní protipirátskou činnost (poskytuje odbornou pomoc, vypracovává odborná vyjádření a znalecké posudky). 173 IFPI je spolutvůrcem ochranného značení kompaktních disků, když ve spolupráci 168 Co je IFPI . [online]. [cit. 2008 02 04]. Dostupné z: 60 s firmou Philips Consumer Electronics, vytvořila tzv. kód identifikace zdroje (Source Identification Code – SID). Dále existují ještě kódy LBR (Laser Beam Recorder Code – Kód zapisovacího laserového paprsku) a MC (Mould Code – Kód lisovací formy). První určuje výrobce matrice, druhý pak závod, kde byla pořízena kopie disku. 174 4.3 Instituce zaměřené na ochranu práv filmového průmyslu 4.3.1 České Česká protipirátská unie (ČPU) Česká protipirátská unie je zájmové sdružení právnických osob, založené v roce 1992. Jejím předchůdcem byla Protipirátská sekce Unie videodistributorů. Unie byla založena za účelem ochrany autorského práva a práv souvisejících s právem autorským k audiovizuálním dílům a za účelem potírání všech forem pirátství v oblasti výroby, dovozu a šíření audiovizuálních děl. 175 Sdružuje 14 subjektů, které jsou zainteresované v ochraně autorských práv. Jsou mezi nimi videodistributoři, vysílatelé a filmoví distributoři, protipirátské oddělení MPA a Národní filmový archiv. Její činnost je financována z finančních příspěvků jejích členů a z vlastních zdrojů. 176 Nejvyšším orgánem je valná hromada a Rada Unie, která vykonává operativní rozhodnutí a kontroluje činnosti a hospodaření. Jednotliví členové jsou voleni valnou hromadou. Statutárním orgánem je předseda Rady Unie (v současné době Ing. Ladislav Hrabě, ředitel společnosti Bontonfilm, a.s.) a ředitel ČPU (v současnosti je jím Mgr. Markéta Prchalová). 177 Hlavní náplní její činnosti je ochrana autorských práv, sledování a analýza informací z oblasti autorského práva, vykonávání právních kroků proti porušování autorského práva, spolupráce s veřejnými orgány a ostatními institucemi. Pro své členy zpracovává přehledy o úrovni pirátství jednotlivých druhů a sleduje 174 Rozpoznání pirátského produktu . [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 61 trendy vývoje. Důležitou činností je prevence, pořádání školení a seminářů, poskytování informací, zajišťování používání ochranných holografických značek. Kontroluje dodržování smluvních podmínek (ve videopůjčovnách, u veřejných projekcí, kabelových rozvodech apod.). Poskytuje právní rady při standardizaci smluvní agendy a vytváří návrhy a komentáře k platné legislativě. 178 Účastní se také kontrol a razií, posuzuje zajištěné zboží, kontaktuje poškozené subjekty, asistuje při dalším vyšetřování a zajišťuje zničení zabaveného zboží. 179 Unie filmových distributorů (UFD) Unie filmových distributorů sdružuje české a v Česku působící zahraniční filmové vydavatelské společnosti. Mezi členy patří Asociace českých filmových klubů, Bioscop, Blue Sky Film Distribution, Bontonfilm, Cinemart, Falcon, Film Distribution Artcam, Hollywood Classic Entertainment, Intersonic Taunus Production, Národní filmový archiv, Palace Pictures, S.P.I. International Czech Republic, Warner Bros Česká republika. Náplní činnosti Unie je sledovat dění v oblasti filmové distribuce u nás a kontrolovat dodržování autorského práva v kinech. Vydává statistiky a žebříčky návštěvnosti jednotlivých filmů a kin, sleduje celkové tržby jednotlivých kin i souhrnné tržby z kinoprůmyslu u nás. Dále přispívá k tvorbě legislativy, provádí kontrolní činnost provozu českých kin a dohlíží na neporušování autorského práva k audiovizuálním dílům, filmům. Ve své pravomoci má také udělování pokut jednotlivým kinům v případě zjištění nějakého pochybení ze strany jeho provozovatelů. 180 K další kontrolní činnosti patří zjišťování aktuálního počtu diváků na konkrétní filmové projekci, což porovnává s vykázanými počty provozovatelů kina. Za porušení povinností se podle UFD považuje: 178 Tamtéž. 179 Grafické přehledy audiovizuálního pirátství. [online]. [cit. 2007 10 11]. Dostupné z: 62 „prokazatelné zavinění odpadnutí filmové projekce (představení) jednou ze smluvních stran (s výjimkou zásahu vyšší moci), nedodržení dohodnuté výše minimálního vstupného a půjčovného, nedodržení dohodnuté splatnosti půjčovného, nedodání propagačních materiálů přes výzvu distributora, pokud nebylo v rámci zařazení dohodnuto jinak, poškození filmové kopie, porušení pravidel vedení evidence vstupenek, tržeb, slev, volných vstupenek, návštěvnosti a půjčovného, porušení autorských práv, porušení dopravních dispozic, odmítnutí kontroly kina, používání neauditovaného resp. necertifikovaného počítačového systému, prodeje vstupenek, případně manipulace s ním, jež je v rozporu s pravidly použití stanovenými jeho výrobcem, porušení dalších podmínek, dohodnutých ve smlouvě mezi provozovatelem a distributorem.“ 181 Unie je i zástupcem kin při jednání s Ochranným svazem autorským, který uděluje licenční smlouvy provozovatelům kin a stanovuje výši poplatků za užití autorsky chráněných děl, které musí provozovatelé kin a distributoři odvádět. 182 4.3.2 Britské Federation Against Copyright Theft (FACT) a Australian Federation Against Copyright Theft (AFACT) Federace proti porušování autorského práva (FACT) byla vytvořena v roce 1983, s cílem chránit britský filmový a televizní průmysl před paděláním a porušováním autorských práv. Mimo to, je také správcem ochranných známek. Jejími členy jsou britská i americká filmová studia, televizní stanice, provozovatelé satelitního vysílání, průmyslové asociace a společenství. 183 Z více než 30 členů jsou nejznámější Blockbuster, British Video Association, DHL Express Ltd., Macrovision, MPA Inc., Paramount Pictures, Sony Pictures Home Entertainment, Technicolor Video Services, 181 Tamtéž. 182 Sdělení kanceláře UFD stran OSA. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 63 Walt Disney Company, 20th Century Fox Film Company, Universal Studios International a Warner Home Video. 184 FACT hraje důležitou roli při informování veřejnosti i britské vlády o ohrožení britského filmového a televizního průmyslu ze strany filmového pirátství. FACT spolupracuje s britskou policií, s Trading Standards, HM Revenue and Customs, Serious and Organised Crime Agency a s Ministerstvem práce a sociálních věcí, s British Phonographic Industry a Entertainment and Leisure Software Publishers Association (ELSPA). 185 Kromě této spolupráce je provozovatelem protipirátské telefonní linky Crime Stoppers, ke které se váže i informační kampaň Keep your eye out (viz kapitola Motivační kampaně). FACT má svou pobočku v Austrálii (AFACT). Tato pobočka byla založena v roce 2004 a spolupracuje s vládními a průmyslovými organizacemi. Jejími členy jsou např.: Village Roadshow Limited, Motion Picture Association, Walt Disney Studios Motion Pictures Australia, Paramount Pictures Australia, Sony Pictures Releasing International Corporation, Twentieth Century Fox International Corporation, Universal International Films, Inc, Warner Bros. 186 AFACT plní obdobné funkce jako její britská předloha: tedy chrání autorská práva a postihuje pirátství na území Austrálie. Stejně jako FACT, i tato společnost vytváří informační a vzdělávací kampaně, které mají přispět k potlačení míry pirátství na australském území, provozuje telefonní linku pro ohlašování případů nelegálního kopírování apod. 187 Video Standards Council (VSC) Rada vznikla v roce 1989 jako nezisková organizace. Její hlavní činnosti je tvorba a správa tzv. Code of Practise, tedy kodexu a pravidel (Code of Practise Rules) pro filmy a počítačové hry. Jedná se podle jejich slov o směsici právních předpisů, zásad správného obchodování a zdravého rozumu. 188 184 FACT Members. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 64 VSC má 11 druhů členů, z jejichž příspěvků je financována její činnost. Všichni členové VSC musí dodržovat Video Recording Act z roku 1984. VSC spolupracuje např. s Video Packaging Review komisí, která tvoří standardy pro originální obaly nosičů audiovizuálních děl. Ve spolupráci s ELSPA se podílela na vzniku elektronického systému PEGI (Pan European Game Information) 189 , který slouží pro hodnocení počítačových her. Byl zprovozněn v roce 2003 a funguje ve 27 evropských státech. 190 Společně s VSC jej spravuje ještě nizozemská NICAM (Netherlands Institute for the Classification of Audiovisual Material). 191 Industry Trust for Intellectual Property Awareness (ITIPA) ITIPA byla založena poměrně nedávno, v roce 2004, aby pomohla zabránit vzrůstajícímu šíření nelegálních kopií filmů a porušování autorských práv u televizního vysílání na území Velké Británie. Dnes zastupuje široký okruh společností z britského filmového a televizního průmyslu. Jsou mezi nimi videodistributoři, kinodistributoři, prodejci nosičů DVD a videopůjčovny, také řada dalších společností, které jsou nějakým způsobem zapojeny do oblasti filmového a televizního průmyslu. 192 Cíl ITIPA je tradiční a neliší od ostatních obdobných organizací: omezit krádeže autorsky chráněného obsahu (a to v podobě fyzických padělků i ve formě nelegálně stažených kopií z digitálního prostředí). Hlavní aktivity pak zahrnují vzdělávání zákazníků, tvorbu informačních kampaní a přispívání k tvorbě právních předpisů bojujících proti pirátství. 193 Je tvůrcem i u nás známé kampaně Piracy is a crime (u nás pod názvem Filmy nejsou zadarmo). Společně s obchodníky z filmového, hudebního, herního, softwarového, vydavatelského a 189 Co je PEGI? [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 65 video průmyslu vytvořili a vydali příručku o ochraně autorského práva s názvem Practical Guide to Copyright Enforcement for Trading Standards Professionals. 194 ITIPA spolupracuje např. s FACT (Federation Against Copyright Theft), Trading Standards, Alliance Against Intellectual Property Theft, VSC, s policií a dalšími agenturami. 195 ITIPA má přes 30 členů z řad filmových společností, videopůjčoven a videodistributorů. Mezi nejznámější patří: 20th Century Fox Home Entertainment, Blockbuster, Buena Vista Home Entertainment, Granada, Macrovision, Metro Goldwyn Meyer, Paramount Pictures, Universal, Warner Home Video, British Video Association. 196 4.3.3 USA Motion Pictures Association (MPA) a Motion Pictures Association of America (MPAA) Filmová asociace (MPA) a Americká filmová asociace (MPAA) jsou partnerskými a prolínajícími se organizacemi s působností po celém světě. Motion Picture Association byla založena v roce 1945, po skončení druhé světové války. Původním cílem bylo obnovení distribuce amerických filmů na světové trhy. Až do roku 1994 nesla název Motion Picture Export Association of America.197 Hlavní sídlo má ve Washingtonu D.C., ale její pobočky najdeme také v Los Angeles, v Bruselu, Sao Paulu, Singapuru a v Torontu. Má své pobočky v jižní Asii, v Jižní Americe, v Kanadě a Evropě. V současné době se angažuje při ochraně autorských práv v celosvětovém měřítku. Je např. tvůrcem tzv. taktiky pro aukční pirátství (Tactics for Auction Piracy zkratka TAP, tedy pomyslné klepnutí či odklepnutí), což jsou rychle provedené zátahy proti několika lidem v zemi, kteří prodávají pirátské rozmnoženiny DVD nosičů prostřednictvím online aukcí. 198 Motion Picture Association of America byla založena v roce 1922, původně jako obchodní společnost amerického filmového průmyslu s cílem distribuovat americká filmová 194 S107A Handbook . [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 66 díla na světové trhy. S postupem času k jejím aktivitám přibyla ochrana autorských práv výrobců filmů a boj proti porušování autorských práv po celém světě. Jako další podobné organizace organizuje vzdělávací programy a vydává informační letáky o autorských právech a jejich porušování. 199 Při vzdělávacích programech spolupracuje např. s NATO (National Association of Theatre Owners) – Národní asociací vlastníků kin, při výcviku jejich personálu. Ten se má naučit, jak rozpoznat a případně ohlásit podezřelé chování při promítání filmů (tedy podezřelé chování ve smyslu porušení autorského práva). 200 Kromě toho se spolupodílí na tvorbě technických nástrojů, pomocí nichž se má pirátům znesnadnit pořizování kopií v kinech pomocí natáčení na kameru. Jedná se o technologie, které ruší signál kamery, dále značky, které zachytí čas a místo vzniku nelegální kopie či přímo detektory kamer v jednotlivých sálech. 201 Spolupracuje také s tvůrci zákonů a právních předpisů, zajišťuje rozvoj technologií pro legální stahování filmů z Internetu. 202 MPAA zastupuje kromě amerických výrobců filmů, také videodistributory a televizní průmysl. Stejnou skupinu nositelů a držitelů autorských práv zastupuje Motion Picture Association, ale na světové úrovni. MPAA má kromě oficiálních kanceláří, také kancelář v New Yorku, která se zaměřuje výhradně na boj proti filmovému pirátství. Jako další organizace, i MPAA provozuje antipirátskou bezplatnou telefonní. 4.4 Instituce zaměřené na ochranu práv softwarového průmyslu 4.4.1 Mezinárodní a české Business Software Alliance (BSA) a BSA CS Je to volné sdružení světových výrobců softwaru. Působí ve více než 60ti zemích světa. Založena byla v roce 1988 z iniciativy největších a nejdůležitějších výrobců softwaru. Od roku 1989 působí v Evropě, od roku 1998 pak i v České republice. 199 MPAA. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 67 Má tři hlavní sídla: v Londýně, ve Washingtonu a v Taipei. Sdružuje 12 největších světových softwarových firem: Adobe, Aldus, Apple Computer, Autodesk, Borland International, Central Point Software, Lotus Development, Microsoft, Novell, Santa Cruz Operation, Symantec a WordPerfect. 203 Členy v ČR jsou Adobe, Apple, Autodesk, Avid, Bentley Systems, Corel, Macromedia, Microsoft, Nemetschek, Parametric Technology Corporation, česká softwarová společnost SGS, Symantec a Veritas. 204 Náplní činnosti BSA je vzdělávání uživatelů v oblasti autorských práv a prevence proti jejich porušování. Informuje širokou veřejnost o problematice softwarového pirátství, a o možnostech vyvarování se nelegálního užívání softwaru. Spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení při odhalování porušování autorského práva v oblasti softwaru, podává návrhy na zlepšení legislativy autorského práva ve spolupráci s Ministerstvem kultury a dříve s (nyní již neexistujícím) Ministerstvem informatiky. 205 Má 3 oblasti působení: bezpečnostní složky – celosvětové uplatňování autorského práva ze strany tvůrců softwaru ve spolupráci s policií , výchova – vzdělávání, informování a vychovávání lidí k tomu, aby přestali nelegálně kopírovat software, protože se jim to nevyplatí, legislativa – podílí se na návrzích zákonů z oblasti autorského práva. 206 4.4.2 Britské Entertainment and Leisure Software Publishers Association (ELSPA) Asociace vydavatelů zábavního softwaru byla založena v roce 1989, aby vytvořila společnou identitu pro britský počítačový a herní průmysl. Založilo ji 12 společností, nyní je jich kolem 60. Členy jsou hlavní britské softwarové společnosti. 207 203 KOENIG, Eric, SMITH, Bradford. Metody boje proti softwarovým pirátům ve světě . Praha: Leringo, 1993. s. 28. 204 O BSA. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 68 ELSPA se snaží chránit, propagovat zájmy svých členů pomocí: žebříčků prodeje, pořádáním konferencí a seminářů, bojem proti pirátství, sledováním připravované legislativy, obsahového hodnocení apod. 208 V rámci ELSPA funguje tzv. antipirátský útvar, který vznikl v roce 1994 s cílem ochraňovat práva duševního vlastnictví svých členů. Zabývá se zpracováním sdělení svých členů o ilegální herním softwaru, vedením vyšetřování proti údajným pachatelům, zkusmými koupěmi nelegálních kopií, kontrolováním obchodníků, pomocí při zátazích proti pirátům, zabavováním nelegálních produktů. Také spolupracuje s dalšími podobnými organizacemi, monitoruje výskyt nelegálního materiálu na Internetu, pořádá vzdělávací veřejná vystoupení pro zákazníky i obchodníky, provozuje horkou linku pro podávání informací o podezření na nelegální činnost, poskytuje soudní analýzy, likviduje zabavené nosiče a vzdělává členy organizací prosazujících zákon. 209 Federation Against Software Theft ( FAST) Federace byla první světovou antipirátskou organizací, které se věnovala ochraně práv výrobců softwaru. Vznikla v roce 1984 s posláním přispět ke změnám v zákonech, což vyústilo v definování počítačového programu jako literárního díla v zákoně Copyright, Designs and Patents Act v roce 1988. 210 V současnosti se mimo zasazování o další změny legislativy, věnuje také zneužívání, nadměrnému užívání a krádežím softwaru v několika směrech – sleduje případy, vzdělává organizace, školy a univerzity, vytváří informační kampaně pro veřejnost. 211 Jejími členy jsou organizace z různých oblastí průmyslu s výpočetní technikou, zahrnuje např. tvůrce či vydavatele programového vybavení. 212 208 Tamtéž. 209 The ELSPA Anti Piracy Unit and what we do. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 69 4.4.3 USA Entertainment Software Association (ESA) ESA je americká asociace, která se věnuje obchodním a veřejným záležitostem společností, které vyrábějí a distribuují video a počítačové hry. Je iniciátorem celosvětového antipirátského programu, provádí výzkum v oblasti obchodu a potřeb zákazníků, jedná s vládami a chrání duševní vlastnictví. 213 V rámci boje proti softwarovému pirátství pořádá vzdělávací a výcvikové kurzy a semináře. Jejich účastníky jsou členové oficiálních agentur z USA a Kanady, které bojují proti porušování autorských práv. V rámci kurzů se učí jak rozpoznat nelegální kopii, jak se pirátské výrobky vyrábí a distribuují. 214 Pro osvětu školních studentů organizuje i projekt Join the Team, který má školáky naučit, jak se vyhnout nelegálním aktivitám, jak nebýt pirátem. K tomuto projektu provozuje vlastní internetové stránky na www. jointhecteam.com (více viz kapitola Motivační kapmaně). 215 Je to vlastně hra, kde jsou stanoveny základní postavy: spisovatel Rick, programátorka Patty a umělec Alan. S pomocí nich pak program seznamuje studenty se základními pravidly kopírování ve třídách, kde může chyba vést k plagiátorství. Také jim ukazuje jak jsou tato pravidla implementována do skutečného světa, kde může mít porušení pravidel své následky. 216 Kromě těchto dvou vzdělávacích kurzů pro odbornou i laickou veřejnost, funguje od roku 1998 i tzv. ESA Online Monitoring and Enforcement Programme, který monitoruje nelegální dění v Internetu – webové stránky, FTP, internetové skupiny, IRC, aukce, chaty, fóra a další. 217 213 About the Entertainment Software Association . [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 70 5. Legislativa Jedním ze základů, které mohou pomoci v boji proti nelegálnímu šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím Internetu, je legislativní základ každého státu, tedy zákony, normy či nařízení, ve kterých je vymezena daná oblast počítačové kriminality a postihy při jejím spáchání. V této kapitole uvádím legislativu, která se tomuto tématu věnuje v České republice, v Evropské unii a v USA. Z českých předpisů je základem Autorský zákon, z Evropské unie jednotlivé směrnice týkající se duševního vlastnictví, z USA základní federální zákony. Ochrana duševního vlastnictví, a tedy i autorských práv, se v mezinárodních smlouvách objevuje od 19. století. Tyto smlouvy byly hlavním zdrojem pro dohodu TRIPS, kterou vytvořila Světová obchodní organizace (WTO). Mezi mezinárodní úmluvy (k některým z nich se připojila také Česká republika, s výjimkou internetových smluv WIPO), které se zabývají ochranou práv duševního vlastnictví, patří: Pařížská úmluva z roku 1883, která položila základy pro mezinárodní vztahy v oblasti duševního vlastnictví, Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, která stanovila např. ochranu práv bez nutnosti registrace, ochranu děl bez ohledu na formu a způsob vyjádření. Dále byla vymezena ochranná lhůta 50 let po smrti autora atd. Římská úmluva na ochranu práv výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací z roku 1961, Ženevská úmluva na ochranu práv výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému kopírování z roku 1971, Bruselská úmluva o šíření programů prostřednictvím satelitů z roku 1974, „internetové smlouvy“ z roku 1996, které tvoří Smlouva WIPO o autorském právu a Smlouva WIPO o ochraně práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů, které upravují autorská práva v prostředí elektronického přenosu dat a informací. Tyto dokumenty se staly jedním ze zdrojů českého autorského zákona. 218 Pro Českou republiku je významná také již výše zmiňovaná dohoda TRIPS – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (World Trade Organization Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property), která byla vytvořena v roce 1994. Navázala na Bernskou i Římskou úmluvu a obohatila ochranu autorských práv o počítačové 218 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ostatní mezinárodní dohody v oblasti práv k duševnímu vlastnictví. [online]. [cit. 2008 02 15]. Dostupné z: 71 programy. 219 Dohoda TRIPS zahrnuje ochranu všech práv duševního vlastnictví, chrání tedy autorská práva k softwaru, audiálním a audiovizuálním dílům, upravuje oblast průmyslových práv, ochranných známek a patentů. Obsahuje také základní pokyny pro trestní řízení a stíhání pachatelů porušujících práva duševního vlastnictví s návrhy trestů odnětí svobody, ve formě peněžní pokuty nebo zabavením a zničením majetku, které byly využity nebo vytvořeny danou trestnou činností. 220 První mezinárodní smlouvou, která se zaměřila přímo na boj s počítačovou kriminalitou páchanou prostřednictvím internetu je Úmluva o počítačové kriminalitě (Convention on Cybercrime), kterou vytvořila Rada Evropy. 221 Dokument vznikl 23. 11. 2001 na zasedání v Budapešti a vymezuje pojmy počítačová kriminalita a jednotlivé její oblasti. Stanoví, že do počítačové kriminality páchané pomocí Internetu patří např. útoky na informační systémy, počítačové podvody, šíření dětské pornografie a také porušování autorských práv. 222 V roce 2003 pak byly oblasti počítačové kriminality rozšířené ještě o doplněk, který stanový, že trestným činem páchaným pomocí Internetu je také šíření rasistických a xenofobních projevů. Cílem této úmluvy je přimět státy, které se k ní připojí, aby vytvořily právní podklad, na jehož základě bude páchání trestných činů spadajících pod počítačovou kriminalitu možné stíhat a trestat. Kromě legislativní platformy mají např. zřídit také nepřetržitou informační linku nebo webové stránky, které se budou jednak věnovat evidenci případů počítačové kriminality na území daného státu a navíc budou sloužit jako oznamovací místo pro veřejnost. 223 K Úmluvě se připojily nejen členské státy Evropské unie, ale také státy nečlenské, např. USA. 224 219 JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, Věra. Digitální knihovny z pohledu autorského práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, 2005. s. 8. 220 Světová obchodní organizace (WTO). [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 72 5.1. USA a Velká Británie Základním právním předpisem, upravujícím oblast práv k duševnímu vlastnictví na území Spojených států amerických, je Copyright Act, který byl vytvořen v roce 1976 a doplněn v roce 1982. Toto doplnění zvýšilo tresty za nelegální kopírování autorsky chráněných materiálů. 225 V roce 1984 byl přijat zákon o telekomunikacích, Communication Act, který upravuje porušování autorského zákona v oblasti krádeží televizních a satelitních služeb. Součástí tohoto zákona se stal Digital Millennium Copyright Act z roku 1998, který zamezuje obcházení technických nástrojů proti kopírování apod. 226 V roce 2005 byl schválen zákon, který zakazuje natáčení filmů v kině (Family Entertainment and Copyright Act) pod hrozbou trestu od 3 do 5 let nebo pokutou 250 tisíc dolarů. 227 Základem práva na území USA je jeho teritorialita v souvislosti s Internetem. To znamená, že subjektem práva je kdokoliv, kdo publikuje na Internetu obsah, ke kterému mohou mít přístup občané USA. Z toho plyne, že při porušení autorských práv (a dalších v souvislosti s Internetem) nezáleží na tom, ze které země pachatel pochází či ve které se nachází, ale záleží pouze na tom, že je tento obsah dostupný také na území USA. 228 I z tohoto pohledu je pak celkem jasná mezinárodní činnost, kterou vyvíjely původně americké organizace chránící autorská práva (např. RIAA, MPAA apod.). Ve Velké Británii jsou základem ochrany autorských práv v elektronickém prostředí tyto předpisy: Data Protection Act z roku 1984, Computer Misuse Act 1990, Copyright, Designs and Patents Act 1988 (CDPA) a the Trade Marks Act 1994 (TMA). 229 Nejdůležitějším je tzv. s107A CDPA, který byl upraven v roce 2007. Tento doplněk rozšířil pravomoci úředníků, kteří mohou provádět testovací nákupy, vstupovat na pozemky a zabavovat zboží a dokumentaci. Navíc po schválení toho doplňku jsou piráti postaveni do role zločinců, kteří mohou být potrestání odnětím svobody až na 10 let nebo pokutou ve výši 5 tisíc liber. 230 225 Federal Law. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 73 Tato norma vychází také z Trade Marks Act z roku 1994 o stíhání padělatelů, a to se zaměřením na padělání originálních nosičů a balení autorsky chráněného obsahu, které neobsahují ochranné známky apod. 231 5.2 Evropská unie Evropské společenství či Evropská unie upravuje oblast ochrany duševních práv přijímám mezinárodních úmluv a vydáváním směrnic, jejichž původcem je buď Evropská rada nebo Komise. Jednotlivé dokumenty se pak týkají počítačové kriminality obecně nebo jednotlivých částí autorského práva – počítačové programy, hudební a filmová díla, díla literární atd. Evropské právní dokumenty, které jsou důležité pro tuto práci jsou následující: Směrnice Rady 91/520/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů, Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem, Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu, Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorských práv a určitých práv souvisejících, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví. 231 Tamtéž. 74 5.2.1 Směrnice Rady 91/520/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů Tato směrnice byla vytvořena pro harmonizaci rozdílných úrovní ochrany počítačových programů v členských státech Evropské unie. Zavedla ochranu počítačových programů jako literárních děl, dále subjekt a předmět právní ochrany, dobu trvání ochrany, výlučná práva, náležící nositelům práv při udělování svolení nebo zakazování určitých právních úkonů. 232 Podle ní je předmětem ochrany nejen samotný počítačový program, ale také software, který je součástí hardwarového vybavení a koncepční materiál, který vzniká při tvorbě nových programů. 233 Podle této směrnice mohou majitelé práv k počítačovému programu udělovat svolení k těmto činnostem: „a) stálému nebo dočasnému rozmnožování počítačového programu jako celku nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě. Pokud je takové rozmnožování nezbytné pro zavedení, zobrazení, provoz, přenos nebo ukládání počítačového programu do paměti, vyžadují tyto rozmnožovací úkony svolení nositele práva; b) překladům, zpracování, úpravám a k jakékoliv jiné změně počítačového programu a k rozmnožování programu z těchto úkonů vyplývajícímu, aniž jsou dotčena práva osoby provádějící změnu programu; c) jakékoliv formě veřejného šíření , včetně pronájmu, jehož předmětem je původní počítačový program nebo jeho rozmnoženiny.“.234 Je tak stanoveno, že pro pořizování kopií softwaru i jeho šíření potřebují uživatelé souhlas majitelů autorských práv. Kromě tohoto vymezení je ve směrnici také uvedeno, jaké přestupky proti ochraně práv k počítačovým programům mají členské státy postihovat: „a) uvádění do oběhu rozmnoženiny počítačového programu s vědomím nebo s důvodným podezřením, že se jedná o nepovolenou rozmnoženinu; b) držení rozmnoženiny počítačového programu pro obchodní účely s vědomím nebo s důvodným podezřením, že se jedná o nepovolenou rozmnoženinu; c) uvádění do oběhu nebo držení jakýchkoliv prostředků pro obchodní účely, jejichž jediným účelem je usnadňovat neoprávněné odstraňování nebo vyřazování z provozu jakéhokoliv technického zařízení, které mohlo být vytvořeno za účelem ochrany počítačového programu“. 235 Uživatelé tak nesmí vědomě šířit nelegální kopie ani umožňovat obcházení technické ochrany, která má bránit zneužití daného softwaru. 232 Směrnice Rady ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů. [online]. [cit. 2007 03 29]. Dostupné z: 75 5.2.2 Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem I tato směrnice vznikla pro harmonizaci národních legislativ členských států v oblasti ochrany duševního práva, konkrétně udělování práv od nositelů autorských práv na pronájem a půjčování. Podle ní mohou autoři povolit nebo zakázat pronájem a půjčování svých děl či jejich rozmnoženin. 236 Právo udělit svolení či zakázat pronájem nebo půjčování díla mají: autoři, výkonní umělci, výrobci zvukových záznamů, výrobci prvotních záznamů filmů. 237 Ve směrnici je také stanoveno, že autoři a výkonní umělci mají právo na spravedlivou odměnu za pronájem, kterého se nemohou vzdát. Tyto odměny vybírají kolektivní správci práv, kteří dané držitele práv zastupují. Na samotných členských státech potom je, v jaké výši daná odměna může být, od koho má být vybírána apod. 238 Mimo pronájmu a půjčování, upravuje tato směrnice také práva na záznam výkonu výkonných umělců a práva vysílacích organizací udělovat svolení nebo zákaz pro tvorbu záznamu jejich vysílání v jakékoli formě. 239 5.2.3 Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu Směrnice stanoví práva autorům i výkonným umělcům pro oprávnění udělovat souhlas nebo zákaz zveřejňování svých děl prostřednictvím družicového nebo kabelového vysílání na území Evropské unie. Práva na udělování svolení či zákazu rozšiřování rozmnoženin autorsky chráněných děl či na jejich záznam je upraven pomocí předchozí směrnice, tedy 92/100/EHS (viz výše). 236 Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem. [online]. [cit. 2007 03 29]. Dostupné z: 76 Sdělení veřejnosti pomocí družice je v tomto dokumentu definováno jako „činnost pod kontrolou a odpovědností vysílající organizace, při které jsou programové signály určené pro příjem veřejnosti vkládány do nepřerušovaného řetězu sdělení vedoucího na družici a z ní dolů na zem“. 240 Kabelový přenos pak znamená „současný, neměněný a nekrácený přenos kabelem nebo mikrovlnným systémem pro příjem veřejností původního přenosu z jiného členského státu pevnými linkami nebo vzduchem, včetně družice, televizního nebo rozhlasového programu zamýšleného pro příjem veřejností“. 241 5.2.4 Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorských práv a určitých práv souvisejících Tato směrnice je určena pro harmonizaci doby, po kterou mají držitelé autorských práv nárok na právní ochranu a na další práva, která souvisí s právem autorským. Dobu ochrany autorských práv autora stanovuje Rada na základě Bernské úmluvy následovně: na autorův život plus 70 let po jeho smrti. V případě anonymních děl pak na 70 let od oprávněného sdělení díla veřejnosti, u vícedílných či vícesvazkových děl se doba ochrany vztahuje zvlášť na každou veřejnosti sdělenou část, v případě audiovizuálních děl končí ochranná lhůta 70 let po smrti poslední z osob, které jsou stanoveny jako autoři v národních legislativách členských států, pro výkonné umělce je stanovena ochranná lhůta 50 let ode dne výkonu nebo 50 let od vydání či sdělení záznamu výkonu veřejnosti, pro výrobce zvukových nosičů, pro výrobce záznamů filmů i pro vysílací organizace platí shodně doba 50 let od pořízení záznamu či ode dne prvního vysílání. 242 240 Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu. [online]. [cit. 2007 03 29]. Dostupné z: 77 5.2.5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti Tato směrnice, na které se podílel kromě Rady také Evropský parlament, shrnuje základní ustavení pro členské státy v oblasti autorského práva. Stanoví, komu mohou členské státy udělovat práva rozhodování o rozmnožování děl (autorům, výkonným umělcům, výrobcům zvukových a filmových záznamů, vysílacím organizacím), o jejich sdělování veřejnosti jakýmikoli prostředky a rozšiřování děl prodejem či jiným způsobem. 243 Směrnice stanoví také důležité výjimky z autorského práva, které jsou podmíněny odměnou pro nositele práv. Tyto výjimky se vztahují např. na pořizování kopií bez komerčního využití, tedy pro osobní účely uživatele, na rozmnoženiny, které vytvořily veřejné knihovny, vzdělávací zařízení, muzea či archivy, na vytvoření dočasných záznamů děl vytvořených vysílacími organizacemi. 244 To umožňuje v praxi užití pro ilustrační účely „při vyučování nebo při vědeckém výzkumu, pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je li to možné, a to v rozsahu opodstatněném sledovaným nekomerčním účelem“,245 užití ve prospěch zdravotně postižených, „rozmnožování tiskem a sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování zveřejněných článků o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských tématech, (…) kdy takové užití není výslovně vyhrazeno a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, nebo užití děl (…) ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu opodstatněném informativním účelem a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je li to možné“, 246 dále citování v kritikách či recenzích, „užití pro účely veřejné bezpečnosti nebo pro zajištění náležitého provedení správního, parlamentního nebo soudního řízení nebo zpravodajství o něm“, 247 užití politických projevů, částí veřejných přednášek apod. opět s uvedením zdroje a autora, včlenění materiálu do jiného díla s uvedením zdroje, také „užití pro účely karikatury, parodie nebo parafráze či koláže“ atd. 248 243 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. [online]. [cit. 2007 03 29]. 78 V tomto dokumentu se můžeme dočíst také o povinnosti členských států stanovit přiměřené sankce proti porušování autorských práv, které musí být „účinné, přiměřené a odrazující“. 249 5.2.6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví Cílem této směrnice je sblížení právních systémů členských zemí v oblasti zajištění dodržování práv duševního vlastnictví, takovým způsobem, aby bylo možno zajistit vysokou, rovnocennou a hlavně stejnorodou úroveň ochrany vnitřního trhu Společenství. 250 Stanoví, že nápravná opatření a řízení, která jsou potřebná k zajištění dodržování autorských práv musí být nestranná, spravedlivá, nesmějí být složitá a nákladná a musí přispívat k rychlému a jasnému vyřízení jednotlivých případů. Současně mají tato opatření působit preventivně a odrazovat případné porušovatele autorských práv. Takovým opatřením může být např. i zveřejnění rozhodnutí soudů v případech porušení autorských práv. 251 Osoby, které mohou podávat oprávněné žádosti o zmiňovaná opatření jsou nositelé práv duševního vlastnictví, dále také držitelé licencí, kolektivní správci práv a profesní subjekty ochrany práv, které zastupují nositele práv duševního vlastnictví. 252 Na základě této směrnice také členské státy přebírají postupy při vyšetřování činů porušujících autorská práva, mohou zajišťovat důkazní materiál potřebný pro soudní řízení, který zahrnuje zboží porušující právo, nástroje, které byly použity k jeho výrobě nebo distribuci. 253 5.3 Česká republika V České republice je základní normou chránící duševní vlastnictví zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dalším předpisem, který v této souvislosti uvádím se týká odměn pro nositele autorských práv, které stanovuje vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. 249 Tamtéž. 250 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. [online]. [cit. 2007 03 29]. Dostupné z: 79 5.3.1 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb. Autorský zákon (dále AZ), který je platnou právní normou upravující práva majitelů duševního vlastnictví v České republice, vychází mimo jiné také z uváděných směrnic a nařízení Evropské unie (tato skutečnost je uvedena v revidovaném znění z roku 2006). Norma upravuje tyto druhy práv : práva autorů k autorskému dílu, práva výkonných umělců k uměleckému výkonu, práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, práva rozhlasových a televizních vysílatelů, práva nakladatele, práva pořizovatele databází. 254 Ochraňuje díla literární, vědecká, hudební, filmová, umělecká (fotografie, sochařství, malířství, architektura), dále chrání software a také databáze, a to nejen jako celek, ale také jednotlivé jeho části či koncepty. 255 Právo užít dílo chráněné AZ (toto právo náleží držiteli autorských práv a má za ně nárok na odměnu) se vztahuje na tyto činnosti: rozmnožování díla, rozšiřování díla (originálu nebo rozmnoženiny), půjčování nebo pronájem díla (originálu nebo rozmnoženiny), vystavování díla (originálu nebo rozmnoženiny), sdělování díla veřejnosti v nehmotné formě buď: živě nebo ze záznamu, rozhlasem či televizí, po drátě nebo bezdrátově, počítačovou nebo podobnou sítí. 256 V AZ jsou určena práva nositelů autorských práv na odměnu, stanovena jejich výše i druhy přístrojů a služeb, za které se tyto odměny udělují. 254 398/2006 Sb. PŘEDSEDA Poslanecké sněmovny vyhlašuje úplné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 81/2005 Sb., zákonem č. 61/2006 Sb. a zákonem č. 216/2006 Sb. AUTORSKÝ ZÁKON. [online]. [cit. 2008 02 01]. Dostupné z: 80 Podle §25 mají držitelé autorských práv právo na odměnu v případě použití pro osobní potřebu, při pořizování kopií pro potřeby fyzické osoby nebo pro vnitřní potřeby právnické osoby, a to v papírové formě, u zvukových, audiovizuálních, rozhlasových či televizních záznamů, kde mají nárok na odměnu jednak za přístroje umožňující zhotovení kopií či záznamů a jednak za nosiče, na které se tyto rozmnoženiny zaznamenávají. 257 Kolektivní správci vybírají poplatky od výrobců, dovozců i příjemců přístrojů a nenahraných nosičů, které slouží ke zhotovování výše zmíněných druhů kopií, dále od provozovatelů rozmnožovacích služeb za úplatu. 258 Výše odměny autorům v případě rozmnožovacích přístrojů se stanovuje jako 20% z poplatků za pravděpodobný počet těchto přístrojů. Poplatky za přístroje se odvozují od jejich průměrné ceny na trhu bez DPH. Za tiskové rozmnoženiny jsou stanoveny poplatky 20 haléřů za 1 stránku černobílé kopie, 40 haléřů za 1 stránku barevné kopie. Tyto poplatky se pak násobí předpokládaným počtem zhotovených kopií u daného provozovatele kopírovacích služeb, buď na 20 nebo na 70 procent z celkového počtu vyrobených kopií u daného poskytovatele kopírovacích služeb. 259 K volným užitím díla podle §30, patří užití pro osobní potřebu, včetně pořízení rozmnoženiny díla, s výjimkou počítačových programů a databází. 260 Důležitým ustanovením AZ pro tuto práci jsou neoprávněná užití autorsky chráněných děl a stanovení případných postihů jejich pachatelů. Mezi neoprávněná užití tak podle § 40 patří: „držení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, využívání za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu služby, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala, poskytování za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu služby užívané při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo účast osoby při pořízení, výrobě nebo distribuci rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují“. 261 Ve stejném paragrafu se pak dočteme, jakým způsobem lze odstranit následky takových zásahů do autorského práva: 257 Tamtéž. 258 Tamtéž. 259 Tamtéž. 260 Tamtéž. 261 Tamtéž. 81 „stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky z obchodování nebo jiného užití, zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky, zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky“. 262 Dotčený nositel autorských práv, jehož se daný přestupek týkal, má právo buď na omluvu ze strany pachatele nebo na finanční vyrovnání. 263 Podle § 43 AZ do autorského práva neoprávněným způsobem zasahují také ti, kteří obchází účinné technické prostředky ochrany práv nebo se nějakým zákonem stanoveným způsobem podílí na výrobě či distribuci takových technologií, které takové obcházení umožňují. 264 V § 66 jsou stanovena poměrně široká práva, které mají oprávnění uživatelé počítačových programů. Ti mohou software upravovat, pokud je to nezbytně nutné, a je li to v souladu s původním určením programu, mohou si vytvořit nezbytnou záložní kopii programu, testovat funkčnost softwaru. 265 Kolektivní správa práv v Autorském zákoně Ze zákona u nás také vyplývá, že musí být ustanoven kolektivní správce práv, který vybírá poplatky od předem daných skupin uživatelů, které později rozděluje mezi držitele autorských práv ve formě odměn. Kolektivní správci uzavírají se svými klienty kolektivní smlouvy. Podle §95 je účelem kolektivní správy práv kolektivní „uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv“. 266 Kolektivní správou pak je „zastupování většího počtu osob“, které jsou držiteli majetkových autorských práv, mají ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu. 267 Práva, která jsou povinně spravována kolektivním správcem jsou práva na odměnu: za užití díla podle §12 AZ nebo zhotovení jeho rozmnoženiny, za půjčování nebo pronájem díla. 268 262 Tamtéž. 263 Tamtéž. 264 Tamtéž. 265 Tamtéž. 266 Tamtéž. 267 Tamtéž. 268 Tamtéž. 82 Kolektivní správce musí získat oprávnění k výkonu kolektivní správy (§97), které uděluje Ministerstvo kultury ČR. Kolektivním správcem se může stát právnická osoba sídlící na našem území. K povinnostem správců patří, kromě rozdělování odměn, zastupování svých členů (nositelů práv) a jednání se subjekty, kteří odvádějí poplatky stanovené v AZ. Kolektivní správci také poskytují oprávnění k výkonu práva dílo užít, stanovují výši a způsoby vyplácení odměn. Také zastupují nositele práv při vymáhání náhrad škody, které byly způsobeny neoprávněným užitím chráněných děl 269 Rozdělování vybraných odměn stanovuje § 104 následujícím způsobem: „jde li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům připadne 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, jde li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, připadne 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům)“.270 Pokud je porušení AZ bráno jako přestupek, může být pachateli uložena pokuta ve výši 50 000 až 150 000 Kč. 271 5.3.2 Vyhláška Ministerstva kultury ČR, č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn Tato vyhláška stanovuje výši odměn nositelům autorských práv z přístrojů umožňujících zhotovování kopií a z nenahraných nosičů záznamu. Mezi kopírovací techniku patří kopírky, tiskárny, videorekordéry a kazetové magnetofony, zařízení pro zápis dat na optické nosiče („vypalovačky“), pevné disky v počítačích, rozhlasové a televizní přijímače, které umožňují zhotovení záznamu vysílání. K nenahraným nosičům patří disky CD, DVD, audio a video kazety, diskety a pevné disky, paměťová média. 272 V níže uvedené tabulce jsou shrnuty jednotlivé paušální poplatky podle typů přístrojů a nenahraných nosičů. 269 Tamtéž. 270 Tamtéž. 271 Tamtéž. 272 488/2006 Sb. vyhláška ze dne 16. října 2006, kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. [online]. [cit. 2007 03 29]. Dostupné z: 83 Druh přístroje Cena bez DPH (Kč) Výše odměny (Kč) do 2 000 45 2 000 – 6 000 120 Inkoustová tiskárna 6 000 – 10 000 240 10 000 – 20 000 450 nad 20 000 900 do 5 000 120 5 000 – 10 000 225 10 000 – 20 000 450 20 000 – 40 000 900 Jiná než inkoustová tiskárna 40 000 – 70 000 1 650 70 000 – 100 000 2 560 100 000 – 150 000 3 570 150 000 – 200 000 5 250 nad 200 000 6 750 do 2 500 120 2 500 – 5 000 240 Kopírovací přístroje a Vícefunkční 5 000 – 10 000 450 kopírovací přístroje 10 000 – 20 000 900 20 000 – 40 000 1 800 40 000 – 70 000 3 300 Zdroj: 273 Druh nosiče Velikost nosiče Výše odměny (Kč) Analogový nosič do 60 minut 1,5 zvukových záznamů nad 60 minut 2 Analogový nosič do 180 minut 3 obrazových záznamů nad 180 minut 4 CD bez přepisování 0,4 CD s přepisováním 2 Optické disky DVD bez přepisování 1 DVD s přepisováním 5 Minidisky 4 za každých započatých Paměťová média 6 512 MB Harddisk, který není za každých započatých 10 součástí PC 40 GB Zdroj: 274 273 Tamtéž. 274 Tamtéž. 84 6. Motivační kampaně Tuto podkapitolu jsem věnovala nejrůznějším informačním a vzdělávacím kampaním a propagačním materiálům jednotlivých organizací, které chrání zájmy držitelů autorských práv. Pravdou je, že některé kampaně jsou si celkem podobné, založené na vysvětlování pojmů z oblasti ochrany duševních práv, informujících o škodách, které pirátství způsobuje a na tom, jak rozeznat pirátské kopie od legálních. Můžeme ale najít i takové kampaně, které působí spíše vtipným dojmem a uživatel si nemusí být zcela jist, zda je to myšleno vážně. Takovou kampaní je Knock off Nigel (viz dále), jejímž tvůrcem je britská ITIPA a kde si uživatel může např. zahrát hru, jejímž cílem je trefit daného piráta jakýmkoli předmětem z nabídky – od rajčete po kraba. Kampaň vedená takovým způsobem podle mě může sklouznout k určité lacinosti a výsledný efekt nemusí být nejlepší. 6.1 České 6.1.1 Filmy nejsou zadarmo Tato celosvětová kampaň je, jak již název napovídá, zaměřena na prevenci audiovizuálního pirátství. Vytvořilo jej uskupení Industry Trust pod názvem Piracy is a crime (více se o projektu můžete dozvědět na webových stránkách www.piracyisacrime.com). U nás jej propaguje především Česká protipirátská unie, ve světě pak velké společnosti chránící filmový průmysl, např. Motion Pictures Association. Hlavním mottem této akce je, že piráti okrádají stovky jedinců, kteří se podílejí na výrobě filmu a kteří „do něj vložili kus svého života a tvůrčí energie“ 275 . Pirátství, a tedy rozkradení filmů, je znehodnocením jejich práce. Náplní kampaně je pak poučit veřejnost o autorském právu, jeho obsahu a o tom, koho chrání. V kampani se objevují jednak loga se základním heslem Pirátství je zločin 276 , dále pak krátké videospoty. U nás kolují dva takové. U obou je znázorněno nejprve několik zločinů, které jsou považovány za běžné (krádež televize, mobilu, auta, filmu ve videopůjčovně) a poté je přidán další – audiovizuální pirátství. Audiovizuální pirátství je znázorněno buď záběry kamery na nákup filmů v pouličním stánku nebo na studentku, která si doma stahuje z Internetu film. 275 Co je autorské právo. [online]. [cit. 2008 02 25]. Dostupné z: 85 Za každým ze znázorněných zločinů se objevuje krátké heslo: AUTO BYSTE NEUKRADLI PENĚŽENKU BYSTE NEUKRADLI MOBILNÍ TELEFON BYSTE NEUKRADLI TELEVIZI BYSTE NEUKRADLI FILM BYSTE NEUKRADLI Dále se spoty dělí na: KOUPÍ PIRÁTSKÝCH KOPIÍ FILMŮ PODPORUJETE ZLODĚJE nebo: SDÍLENÍ PIRÁTSKÝCH KOPIÍ FILMŮ JE KRÁDEŽ Spoty pak končí společnými dvěma hesly: KRÁST JE NEZÁKONNÉ PIRÁTSTVÍ JE ZLOČIN Kampaň je tak zaměřena na prevenci nákupu nelegálních rozmnoženin audiovizuálních děl (koupí pirátských kopií filmů podporujete zloděje) a na prevenci stahování a sdílení nelegálních rozmnoženin autorsky chráněného obsahu v síti Internet (sdílení pirátských kopií filmů je krádež). Kromě těchto dvou spotů je na webových stránkách www.filmynejsouzadarmo.cz, provozované Českou protipirátskou unií, také soutěže, jejichž náplní je opět prevence pirátství. Výhrami jsou lístky do kina, DVD apod. Otázky, na které musí soutěžící správně odpovědět jsou z oblasti porušování autorských práv. Pár příkladů: „Škody způsobené pirátstvím filmovému průmyslu v ČR v loňském roce: a) jsou nepatrné. b) přesahují milion korun. c) přesahují miliardu korun. Míra filmového pirátství každoročně narůstá. V ČR byla v roce 2007 prolomena: a) dvacetiprocentní hranice b) čtyřicetiprocentní hranice c) šedesátiprocentní hranice Lucky a Flo, první psi na světě vycvičení na vyhledávání nelegálních DVD a CD disků: a) zavítají v prosinci také do České republiky b) napomohli po celém světě k zajištění miliónů pirátských disků c) jsou pes a fenka z plemene labradorský retriever Za filmové pirátství považujeme: a) jakékoliv užití filmového díla. b) užití filmového díla se souhlasem autora nebo jiného nositele práva. 86 c) jakékoliv neoprávněné užití filmového díla bez souhlasu autora nebo nositele práva. V průběhu minulých dvou měsíců byly obviněny osoby stojící za únikem filmů: a) Vratné láhve a Transformers b) Simpsonovi ve filmu a Vratné láhve c) Transformers a Simpsonovi ve filmu " 277 6.1.2 Informační brožura České protipirátské unie Dalším nástrojem, který má Česká protipirátská unie pro boj s audiovizuálním pirátstvím, je informační brožura, která uvádí, jak rozeznat pirátské kopie, jak se zachovat, pokud na nějakou takovou kopii lidé narazí apod. Identifikace pirátské kopie je možné dvěma základními způsoby: kontrolou formátu kopie a okolnostmi šíření, vzhledu disku a prozkoumáním obsahu. V prvním případě jsou originální nosiče pouze vylisované DVD, případně nahrané VHS, ostatní typy médií (CD R, CD RW, DVD RAM, DVD R/RW a DVD+R/RW) se v oficiální distribuci nepoužívají. Pro rozlišení je důležitá také barva nosiče – kterákoliv jiná barva než studeně šedá, je znakem nelegální kopie. V druhém případě varuje leták před obstaráním si kopií přes inzerát, za nízkou cenu, nebo titulu, který nebyl dosud uveden v České republice. Dále je znakem nelegální rozmnoženiny poškozený, rozmazaný obal bez ochranných prvků. Na samotném nosiči pak chybí menu, bonusy a kvalita záznamu je snížená. Najdeme tu také 6 zásad, jak se vyhnout filmovému pirátství: "Neprodávejte, nevyměňujte ani nerozdávejte kopie filmů, které jste si vypálili! Nesdílejte filmy na Internetu! Nekopírujte a nestahujte filmy před jejich premiérou! Nenatáčejte filmy na kameru či jiné obdobné zařízení v kině! Pokud je DVD opatřeno ochranou proti kopírování, nedělejte si jeho kopii! A také nenakupujte zjevně pirátské kopie od svých přátel, na tržištích a na Internetu, protože tím byste piráty jenom podpořili v jejich protiprávním jednání." 278 Součástí brožurky jsou informace o tom, co je autorské právo, co znamená užití pro osobní potřebu, jaké jsou následky porušení autorského práva pro starší 18ti let, pro mladistvé i pro mladší 15ti let. Pro přehlednější vymezení volného užití pro osobní potřebu slouží dvě vyobrazení: 277 Soutěž. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 87 279 Dále vymezuje filmové pirátství a jeho typy (výrobkové, internetové, používání nekalých pomůcek na překonání ochrany proti kopírování, veřejné neoprávněné projekce, krádež televizního signálu). Uvádí i nejčastější důvody pirátského obstarávání si kopií filmů a nabízí možné řešení: lístky do kina a DVD jsou nepřiměřeně drahé zkus menší kino nebo počkej na videopůjčovnu nebo televizi, na pirátských nosičích či Internetu je možné zhlédnout filmy, které ještě nebyly v kině na úkor kvality platíš zloději, tvůrci by měli být rádi, že se jejich dílo šíří mezi lidmi nutné zaplatit, aby se jim náklady vrátily, jde o snadný přivýdělek, dělá to každý je protiprávní.280 6.1.3 Projekt pro prosazování práv z duševního vlastnictví Tento projekt vzešel z akčního plánu české vlády o boji proti porušování práv duševního vlastnictví. Jsou do něj zapojeny následující státní orgány: Úřad průmyslového vlastnictví, Celní správa ČR, Česká obchodní inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo spravedlnosti, Policie ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 281 Na jeho webových stránkách www.dusevnivlastnictvi.cz, najdou zájemci odkazy na zúčastněné instituce, na jejich pravomoci i základ v právních předpisech. Součástí jsou přehledné výukové materiály, které zájemcům poskytnou základní informace o typech pirátství, o zákonech a dalších normách, které chrání duševní vlastnictví u nás i ve světě i o tom, jak rozpoznat nelegální rozmnoženiny. 279 Tamtéž. 280 Tamtéž. 281 Informační systém. Prosazování práv z duševního vlastnictví. [online]. [cit. 2008 02 15]. Dostupné z: 88 Informační stránka tohoto projektu tak slouží jako přehledný rozcestník na orgány, které se v České republice zabývají bojem proti porušování práv duševního vlastnictví a pro případné zájemce o tuto problematiku může posloužit jako startovní bod. 6.2 Britské 6.2.1 Copyright is cool a What are you really burning? Copyright je cool a Co skutečně vypalujete? jsou dvě protipirátské informační kampaně z dílny australské pobočky britské Federace proti porušování autorských práv (FACT), v Austrálii AFACT. Copyright is cool představoval videoklip s odkazem na horkou protipirátskou linku. Ve videoklipu je „pirát“ zobrazen jako kovář, který v ohni žhaví železo ve tvaru X, kterým ničí CD a DVD. K tomu zní doprovodný komentář: „Piráti na vás číhají všude. Nenechte si vypálit jejich cejch. Piráti financují organizovaný zločin a ničí filmový a video průmysl. Pirátství ničí pracovní místa a ničí hudební a vydavatelský průmysl. Pirátství financuje terorismus a ničí náš pokrok a vaši budoucí zábavu. Nedotýkejte se tohoto horkého zboží. Cool je copyright. Copyright je skutečný. Nenechte piráty vypálit díru do vaší kapsy.” 282 Před posledním komentářem je uvedena protipirátstká linka na britskou a australskou FACT. 283 Druhá kampaň obsahuje informační letáky a spoty, které se objeví v kinech, v prodejnách a půjčovnách DVD po celé Austrálii. Základní myšlenkou jsou ztráty filmového průmyslu, které vznikají, pokud si zákazník film nekoupí, ale přepálí či stáhne z Internetu zdarma. Součástí jsou video spoty, ve kterých mluví známé australské osobnosti o tom, proč je pirátství škodlivé a jaký dopad má na celý australský filmový průmysl. 284 Vytvořeny byly tři informační letáky ve formě otázek a odpovědí o tom co je legální a co nelegální v případě nahrávání z televize, stahování z Internetu a při kopírování filmů. 285 282 Co stojí filmové pirátství v USA + pěkné antipirátské video s překladem . [online]. [cit. 2008 02 15]. Dostupné z: 89 6.2.2 Keep your eye out Mějte oči otevřené je informační kampaň, která je součástí webových stránek britské FACT a má motivovat lidi k tomu, aby využívali anonymní horkou linku pro hlášení audiovizuálního pirátství ve svém okolí. Jedná se o animaci, která svým stylem připomíná kampaň Piracy is crime. Střídají se tu následující hesla: THE BLOKE IN THE PUB (chlápek v hospodě) THE WOMAN AT THE CAR BOOT (žena u kufru auta) THE GUY IN THE OFFICE WITH THE LATEST FILMS (chlap v kanceláři s nejnovějším filmem) IF YOU SEE SOMEONE SELLING KNOCK OFF DVDS (když uvidíte někoho prodávat pirátstké DVD) CALL CRIMESTOPPERS ANONYMOUSLY ON 0800555111 (volejte anonymně ty, kteří zastaví zločin) KEEP YOUR EYE OUT (mějte oči otevřené). 286 6.2.3 Fake Nation Fake Nation je informační leták o britské studii z oblasti duševního vlastnictví. Jejím cílem bylo zjistit, co povede lidi v Británii a Irsku k tomu, aby přestali kupovat pirátstké kopie a raději vložili vyšší částky do originálních nosičů a výrobků. Na tomto letáku se podílely společnosti, které jsou sdružené v Alliance Against Intellectual Property Theft (AAIPT): Entertainment and Leisure Software Publishers Association (ELSPA), Federation Against Copyright Theft (FACT), Business Software Alliance (BSA), British Phonographic Industry (BPI), British Video Association (BVA), plus Patentní úřad VB a organizace Organised Crime Task Force (OCTF) a Intellectual Property Theft and Organised Crime (IPTOC). 287 286 Crimestoppers. [online]. [cit. 2008 02 15]. Dostupné z: 90 Výsledky proběhlé studie jsou zpracovány ve formě informačního letáku, který je určen pro veřejnost. Hlavní pozornost byla věnována dvěma oblastem: 1. vývoji technických řešení pro prevenci kopírování daných produktů (DRM, hologramy, zvýšení komplexity výsledného produktu), 2. analýze právních a politických pokynů v oblasti práv duševního vlastnictví. 288 Výsledná zpráva má dvě části: první uvádí klíčové závěry studie, druhá se zaměřuje na praktické důsledky, které výsledky mohou mít na filmový, hudební a softwarový průmysl. Základním východiskem průzkumu bylo určení průměrného spotřebitele nelegálních kopií jako mladého pracujícího muže. To ovšem průzkumníkům neříkalo nic o tom, proč raději kupuje pirátské kopie namísto originálů. Chtěli se dovědět: postoje a motivaci, které vedou ke spotřebě padělaného a pirátského zboží, spotřebitelské vnímání rizik, které je s tím spojeno, demografické a produktové faktory, které ovlivňují motivaci, vnímání a další okolnosti vedoucí ke spotřebě padělků a pirátského zboží, potenciální způsoby, jak podpořit vznik veřejného povědomí o rizicích spojených s nákupem padělků a pirátského zboží a jeho propojení s organizovaným zločinem, za účelem změny zákaznických postojů a snížení poptávky po něm. 289 Bylo rozesláno přes 2000 dotazníků a z nich vyplynulo, že většina veřejnosti ví, co jsou pirátské kopie, i to, že je jejich prodej protizákonný. Zhruba třetina respondentů se přiznala, že si vědomě koupili padělek či pirátskou kopii, polovina pak uvedla, že si nikdy takový produkt nezakoupila. Hlavním důvodem, proč si lidé kupují pirátské zboží je vysoká cena originálů – to se týká nejen hudebních či filmových nosičů, ale třeba také oblečení apod. 290 Zajímavostí je, že i přes to, že originální zboží považují za předražené, respondenti uvedli, že informační protipirátské kampaně, které označí pirátství za organizovaný zločin bude lidi motivovat k tomu, aby tyto výrobky nekupovali. 291 Vzhledem k tomu, že sami účastníci průzkumu vnímají odlišně různé druhy pirátství, i ve výsledcích jsou postoje a výsledky děleny podle druhu zboží: DVD, hudba, digitální hry, oblečení, online pirátství. Výsledky z jednotlivých oblastí celkem věrně kopírují celkové závěry z průzkumu a jako hlavní důvod, proč si lidé koupí nelegální kopie, stáhnou je 288 Tamtéž. 289 Tamtéž. 290 Tamtéž. 291 Tamtéž. 91 z Internetu či si pořídí napodobeninu originálního oblečení, je především vysoká cena, kterou by museli za pravé zboží zaplatit. 292 6.2.4 Protect your company Další z řady informačních letáků. Tentokrát je jeho tvůrcem Alliance Against Intellectual Property Theft (AAIPT) a je zaměřen na firmy. Informuje společnosti o tom, že její počítačové systémy mohou být ohroženy třemi způsoby: hackerstvím, viry a porušováním autorského práva. Hlavním tématem je porušování autorského práva neoprávněným kopírování a šířením hudby, filmů, knih a softwaru. Podává také návod, jak se porušování AP bránit. Jedná se zejména o kontrolu licencí softwaru a pravidel používání Internetu a emailu zaměstnanci, kteří by mohli sdílet a stahovat autorsky chráněný obsah. 293 6.2.5 Knock off DVDs Nigel Toto je další britská kampaň organizace ITIPA proti šíření nelegálních kopií filmů na DVD, která vybočuje z řady ostatních převážně informačních antipirátských akcí. Základem je, že ITIPA neuvádí na webových stránkách své autorství a chce tak působit neformálním dojmem. Kampaň je dostupná na webových stránkách www.knockoffornot.com, dále pak jsou šířeny letáky, které může veřejnost najít hlavně v hospůdkách, jakožto místě, kde se často obchoduje právě s nelegálními DVD. Kampaň se snaží zavést novou terminologii, když místo slova pirátství používá označení knock off pro nelegální kopie autorsky chráněných děl. Také pro označení piráta používá slovo Nigel, což je odvozenina jména Neil, která se v Británii používá v satirických vystoupeních pro zesměšnění dané postavy. 294 Chce změnit chování konzumentů nelegálních kopií, aby začali vnímat, že pirátství je negativním aspektem ve společnosti a je podobné různým dalším sociálně nepřijatelným druhům chování. Z toho také vyplývá i píseň, která kampaň provází a k níž je na webových stránkách uveden nejen videoklip, ale také možnost nastavit si ji jako vyzvánění na mobilní telefon. 295 292 Tamtéž. 293 Intellectual Property Theft. Your business at risk . [online]. [cit. 2008 02 15]. Dostupné z: 92 Pro zajímavost videoklip se odehrává v putyce, kde mladý pár sedí u stolu a je osloven postarším mužem s kytarou. Ten začne zpívat o tom, že tento mladík je zvyklý žít laciným způsobem, a proto si také kupuje „knock off DVD´s“. Efektem pak je, že jeho přítelkyně odchází a celé osazenstvo daného podniku na daného muže pohlíží s velkým opovržením. Pro lepší představu uvádím také původní text: „He´s the type of man that does things on the cheap, he gave his girlfriend a watch, that he found in the street, he buys knock off DVDs, he downloads knock off films, he scrounges his drinks, what a grubby little man. He´s a Knock Off Nigel, he´s a Knock Off Nigel, he´s a Knock Off Nigel, he´s a Knock Off Nigel. Knock Off Nigel buys knock off DVDs.“ 296 A jeho překlad: „Je to typ člověka, který vše dělá lacino, dá své přítelkyni hodinky, které našel na ulici, kupuje pirátská DVD, stahuje pirátské filmy, vyžebrá si pití jako malý ušmudlanec. Je to pirátský Nigel, pirátský Nigel, pirátský Nigel, pirátský Nigel, pirátský Nigel kupuje pirátská DVD.“ Součástí kampaně je online hra, která spočívá v tom, že uživatelé mají za úkol trefit pomyslného piráta umístěného do středověké „klády“ (ruce a hlavu má sevřenou mezi dvěma kusy dřeva). Jako střelivo jim může sloužit např. rajče, ananas, ale také krab, lemur nebo ježík či bowlingová koule. Z hry se uživatelé nedozví nic o tom, co je pirátství, jaký je to problém či jak se tomu vyhnout, jde prostě jen o to, aby začali lidé brát filmové piráty jako zločince, kteří si zaslouží opovržení a bombardování zkaženými vejci či shnilými rajčaty. Těžko říct, zda bude tato kampaň účinná a podaří se jí míru filmového pirátství snížit nebo poslouží spíše jako předmět satiry. Uživatelé si mohou také udělat test, zda li mají tendenci žít pokleslým způsobem a lhát či podvádět, a také si kupovat nelegální DVD. Mezi otázkami najdeme např. to, zda uživatel nechává za sebou zabouchnout dveře, ačkoli ví, že za ním ještě někdo jde, zda odejde z restaurace dříve než na něj vyjde řada se zaplacením ostatním, jestli jezdí na černo v autobuse, krade peníze z kabelky své matky, zda záměrně nenosí peněženku a nechává za 296 Knock Off Nigel Song. [online]. [cit. 2008 02 19]. Dostupné z: 93 sebe platit, jestli stahuje nelegální kopie filmů z Internetu, okrádá děti o cukroví či kupuje padělaná DVD. Výsledkem testu pak je podle počtu odpovědí ano, v jaké míře má sklon být knock off nigel. 297 Další hrou je El Burrito, což je aplikace, která umožňuje uživatelům vytvořit internetovou mluvenou pohlednici pro někoho, kdo dělá některou z věcí, jež není zrovna oblíbená (např. krade, jezdí na černo, či samozřejmě stahuje filmy) a může mu poslat vzkaz, který vytvoří z nabízených možností. 298 Celkově tato propagační akce naprosto vybočuje z řady ostatních kampaní dalších vládních či nevládních sdružení a organizací. Snaží se naprosto neformální a hrubší formou motivovat veřejnost k tomu, aby nekupovali ani nešířili nelegální rozmnoženiny filmových a dalších děl chráněných autorským právem. Filmové piráty tu démonizuje jako veřejného nepřítele číslo 1 s cílem změnit chování spotřebitelů. Jak bude tento pokus úspěšný, ukáže čas. Zatím (jako ostatně u množství jiných kampaní i z jiných oblastí) se objevují na Internetu parodie a negativní reakce. 6.3 USA 6.3.1 Join the © Team Je to vzdělávací program, jehož tvůrcem je společnost Entertainment Software Association (ESA), která zastupuje obchodní a veřejné zájmy společností, které vydávají video a počítačové hry apod. 299 Náplní akce je podat přehledné informace o problematice duševního vlastnictví žákům a studentům základních a středních škol. Má jim ukázat, jak souvisí tvořivost s autorskými právy. Webová stránka projektu www.jointhecteam.com je určena pro učitele a rodiče, kteří na ní naleznou obsah celého programu, včetně základních informací o duševním vlastnictví a odkazů na další zdroje informací. 300 Učitelé tu najdou návody na tvořivé hry, které pomohou jejich studentům pochopit, co je duševní vlastnictví, autorské právo, i důvody, proč je třeba jej chránit. Kromě kolektivních aktivit mohou učitelé zapojit také výpočetní techniku, kdy studenti vytvoří webové prezentace o autorských právech. Jsou tu k dispozici také ukázky dotazníků, které prověří, co všechno se děti již naučily. 297 Are you knock off or not? [online]. [cit. 2008 02 19]. Dostupné z: 94 Pro rodiče je určena příručka pro domácí použití A Message to Parents, ve které rodiče najdou základní informace o online zdrojích o autorských právech, o tom, co mohou udělat, aby jejich děti věděly co je autorské právo a jak je chránit ve škole, doma nebo když používají Internet. 301 6.3.2 Informační kampaň FBI FBI ve spolupráci s hlavními ochránci autorských práv, vytvořila ochrannou značku (tzv. seal), která má za úkol informovat uživatele o tom, že pirátství je protizákonné. Tato značka je určena pro hudební a filmové nahrávky a má zvyšovat anti pirátské povědomí mezi lidmi. Vznikla v roce 2003 a FBI při její tvorbě a šíření spolupracuje s MPAA, BSA, SIIA (Software and Information Industry Association) a ESA. 302 Existují dva typy textových varování (a to v angličtině pro Severní Ameriku, ve španělštině pro Latinskou Ameriku): rozšířené a zkrácené. Rozšířené je v této podobě: neautorizovaná reprodukce nebo distribuce tohoto copyrightem chráněného díla je nelegální. Trestné zasahování do autorských práv, zahrnuje porušení práv bez peněžního zisku, bude vyšetřováno FBI a je postihnutelné až pěti lety ve federálním vězení a pokutou 250 000 dolarů. 303 Zkrácené varování pak zní: FBI anti pirátské varování: neautorizované kopírování je trestné podle federálních zákonů. 304 Tato značka je používána na discích CD a DVD, na jejich obalu, dále v souvislosti s digitálními daty, např. jako automatická audiovizuální zpráva, která se uživateli objeví na obrazovce po zasunutí disku do počítače. Také se objevuje v reklamách a na webových stránkách. 305 301 A message for parents . [online]. [cit. 2008 02 19]. Dostupné z: 95 K programu FBI Seal se mohou připojit společnosti, které jsou sdruženy v některé z organizací chránících autorská práva. 6.3.3 Stamps out piracy CRACKING DOWN ON GAME PIRACY ACROSS THE INTERNET Tato informační stránka je zaměřena na ochranu zábavního softwaru, konkrétně počítačových her. Zaměřuje se na pirátské šíření počítačových her pomocí Internetu. Iniciátorem této akce je americké sdružení Nezávislých vývojářů her (Independent Game Developers). Jejich hlavní protipirátskou činností je vyhledávání a sledování distribuce nelegálních kopií her na Internetu. Pokud se jim podaří vysledovat tyto kopie, jejich další snahou je zajistit stažení daných rozmnoženin a případně uzavření zdrojů. 306 I na těchto stránkách se nachází kontaktní údaje pro oznámení podezření na pirátství v Internetu ve dvou formách: 1. formulář, kde uživatel zadá jméno, email a danou webovou stránku plus název hry, která se zde neoprávněně nabízí; 2. emailová adresa. 307 Dále je tu výzva pro webmastery, aby na své stránky umisťovali odkazy a bannery vedoucí na web projektu. Je tu také možnost finanční výpomoci. Zajímavostí této stránky jsou uváděné počty sledovaných a vyřešených či uzavřených stránek. V době psaní této práce (únor 2008) bylo 7 603 sledovaných odkazů a 7 490 uzavřených. Mezi sledované odkazy nespadají pouze webové stránky, ale také peer to peer sítě a systémy pro sdílení dat, fóra, blogy ad. 308 306 Welcome to Stamp out piracy . [online]. [cit. 2008 02 19]. Dostupné z: 96 6.3.4 Respect copyright 309 Respect copyright je informační kampaň americké MPAA. Webová prezentace je poutavá svou grafikou. Jsou tu základní informace o tom, co je autorské právo (copyright), co chrání a jak se vyhnout jeho porušování. V nabídce je jednoduchý freeware program s názvem Parent file scan, který je určen pro rodiče. Umožňuje jim sledovat, co jejich děti stahují podle velikosti souborů. Program vytváří seznam multimediálních souborů a uvádí jejich velikost, která může upozornit na to, že soubory mohou být filmy nebo hudba. Samotný program ale nerozlišuje legální a nelegální obsah, to musí posoudit sami uživatelé, v tomto případě rodiče. 310 Mezi informacemi se také nachází varování před možným ohrožením počítače uživatele, pokud používá peer to peer sítě, kterými se k němu mohou dostat nejrůznější druhy virů a dalších souborů poškozujících počítač. Nechybí i návod co dělat, aby se uživatelé nestali piráty. Informace jsou rozděleny do tří kategorií: na běžné uživatele, rodiče a učitele. Běžní uživatelé mohou například využívat legální online prodejny s hudbou, filmy či lístky do kina. Rodičům a učitelům jsou pak určeny webové informační stránky o autorských právech a pirátství www.copyrightkids.org, které mohou použít také jako kurz pro děti a studenty. Tvůrcem těchto stránek je nezisková organizace Copyright Society of USA, založená v roce 1953, aby propagovala informace o autorském právu v literatuře, hudbě, umění, divadle, filmu a dalších formách duševního vlastnictví. Spoluautorem copyrightkids.org je organizace Friends of Active Copyright Education (FA©E), kteří se zaměřují především na osvětu mezi školáky a studenty. 311 Kromě copyrightkids.org uvádí MPAA ještě 30ti stránkovou příručku pro učitele s názvem What´s the Diff? Pomocí ní mají svým studentům vysvětlit, že porušení autorského práva není jen etickou záležitostí, ale je to současně trestná činnost. Diff pak označuje 309 Illegal downloading. [online]. [cit. 2008 02 20]. Dostupné z: 97 different, tedy rozdíl mezi etikou a právem. Studenti tak mají pochopit, že pirátská činnost je nejen neetická ale také nezákonná. 312 6.4 Mezinárodní 6.4.1 Propagační leták Business Software Alliance Tento leták pochází z první poloviny 90. let a je zaměřen na prevenci softwarového pirátství. Kromě právních důvodů, je zajímavé, že uvádí i důvody související s potřebou lidí „jít s módou“, „být in“ v tvrzení, že používání nelegálního softwaru je nemoderní. I vy používáte nelegální software? Prosím, jak myslíte. Dovolte však, abychom vás seznámili s několika dobrými důvody, proč to nedělat. Je to protizákonné. Software je v České republice, stejně jako ve většině zemí světa, chráněn autorským zákonem. Porušení autorských práv je trestné, může vám být vyměřen značný hmotný postih, můžete dokonce jít do vězení. Jste možná mnohem blíž konfliktu, než byste tušili. Je to nebezpečné. Nelegálně získaný software bývá často zamořen viry. Mnohé programové moduly po neodborném kopírování nefungují tak, jak by měly. Svěříte svá cenná data programům, na jejichž funkčnost se nemůžete spolehnout? Je to nemorální. Porušením autorských práv nepoškozujete jen sebe, ale přímo či nepřímo celou programátorskou obec, zejména ovšem kolegy na svém pracovišti a rovněž pracovníky firmy, které patří příslušný copyright. Nevadí vám to? Je to nevýhodné. Nelegálním kopírováním získáte program bez dokumentace, bez nároku na upgrade, bez podpory výrobce, bez možnosti konzultací. Stále ještě máte dojem, že jste ušetřili? Je to nemoderní. Nelegální software nepatří k modernímu životnímu stylu – stejně jako k němu nepatří rasová nesnášenlivost nebo promiskuita. Je jen na vás, zda se přidáte klidem úspěšným, moderním, k Evropě a světu. Chcete li jít s dobou zbavte se nelegálního software! Veškeré informace o legalizaci software, o otázkách autorských práv, o tom, jak poznat originální program od pirátské kopie, o vazbách nelegálního užívání 312 What´s the Diff? [online]. [cit. 2008 02 20]. Dostupné z: 98 software na pracovně právní vztahy, o čemkoli dalším, co s touto problematikou související, vám rádi poskytneme na adrese BSA CS, Zenklova 8, Praha 8, tel. (02) 683 69 64, (02) 26 08 41 313 6.4.2 Zastavme softwarovou kriminalitu Kampaň, která probíhá na internetových stránkách Business Software Alliance. Informace jsou zaměřeny na tři cílové skupiny: zaměstnanci, zaměstnavatelé (jednatelé a majitelé firmy) a na IT manažery a správce sítě. U každé ze skupin je uveden možný způsob, jak se mohou setkat se softwarovým pirátstvím a způsob obrany proti němu.314 Zaměstnanci Základní otázkou je, zda není zaměstnanec softwarovým pirátem kvůli svému zaměstnavateli, který ve firmě používá nelegální kopie softwaru. Problém je, že se zaměstnanec stává spoluodpovědným za obsah svého počítače a měl by mít jistotu, že software, který používá je legální. BSA uvádí 4 způsoby rozeznání, zda zaměstnanec není softwarovým pirátem: 1. „v práci volně stahuji software , filmy a hudbu, a přitom neověřuji jejich legálnost, 2. nevím, jaký software mám na počítači nainstalovaný, 3. můj zaměstnavatel mě nepoučil , jaký software mohu používat a jak nakládat s výpočetní technikou, 4. nikdo mě nekontroluje , co si na počítač nainstaluji“315 Pokud splňuje některý z výše uvedených bodů, měl se obrátit na svého zaměstnavatele, popřípadě kontaktovat BSA prostřednictvím bezplatné telefonní linky nebo anonymního elektronického oznámení. Zaměstnavatelé Zde apeluje kampaň na ohrožení prosperity a dobré pověsti firmy v případě, že používá, vědomě či nevědomě (například kvůli zaměstnancům, který si chráněný obsah neoprávněně stáhnou z Internetu či jiným způsobem nainstalují do svého počítače v zaměstnání), nelegální kopie softwaru. Oznámení na firmy většinou přichází od někoho, kdo je nebo byl firmě blízký (např. bývalý či nespokojený zaměstnanec). 316 313 KOENIG, Eric, SMITH, Bradford. Metody boje proti softwarovým pirátům ve světě . Praha: Leringo, 1993. s. 27. 314 Zastavme softwarovou kriminalitu. Kampaně. [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z: 99 Informační kampaň varuje před vysokými peněžitými tresty a trestním stíháním majitelů a jednatelů dané firmy. Opět uvádí 4 body, které mohou přispívat k užívání nelegálního softwaru ve firmě: 1. „Neexistují závazná pravidla pro využívání výpočetní techniky a Internetu. 2. Ve firmě se nedělají pravidelné kontroly legálnosti užívaného softwaru – takzvané softwarové audity. 3. Neexistuje jednotná metodika evidence softwarových licencí – takzvaný softwarový management. 4. Zaměstnanci nemají v pracovní smlouvě definovanou spoluodpovědnost za užívání softwaru a vůbec výpočetní techniky .“ 317 Řešením je žádost o provedení softwarového auditu, který bude s předstihem oznámen zaměstnancům, kteří tak získají možnost se nelegálního obsahu v počítači zbavit a tím i očistit firmu. Další možností je opět kontaktování BSA. IT manažer, správce sítě Tito lidé mohou být nízkými finančními prostředky na pořízení legálního softwaru donuceni k obstarání softwaru nelegálního. To může být potrestáno pokutou nebo odnětím svobody. Opět tu najdeme 5 bodů, které mohou lidem na těchto pozicích pomoci rozeznat rizika softwarového pirátství v dané firmě: 1. „Ve firmě se nedělají pravidelné kontroly legálnosti užívaného softwaru – takzvané softwarové audity . 2. Neexistuje jednotná metodika evidence softwarových licencí – takzvaný softwarový management . 3. Zaměstnanci nemají v pracovní smlouvě definovanou spoluodpovědnost za užívání softwaru a výpočetní techniky. 4. Neexistují restriktivní prostředky, které by zaměstnancům znemožnily svévolnou instalaci softwaru. 5. Neexistují závazná pravidla pro využívání výpočetní techniky a Internetu.“ 318 Radou pro účinnou obranu je provedení softwarového auditu, informování vedení firmy, nebo popřípadě opět BSA. 317 Zastavme softwarovou kriminalitu. Kampaně. [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z: 100 7. Legální stahování z Internetu Mimo kampaní, které mají za úkol informovat o tom, co je autorské právo a duševní vlastnictví, vysvětlovat co je pirátství a jak poškozuje nejen výrobce, ale také zákazníky, kromě institucí, zákonů a předpisů, které mají s pirátstvím bojovat a vedle motivačních materiálů, které mají konzumenty motivovat ke koupi originálních rozmnoženin, existuje ještě jeden způsob, jak motivovat spotřebitele k tomu, aby si autorsky chráněná díla obstarávali legálně a byli ochotni za ně zaplatit. Touto cestou je využívání populárních technologií peer to peer sítí, webových stránek ad. k šíření legálních kopií za úplatu. Je to z toho důvodu, že část uživatelů Internetu si stahuje hudbu a filmy zdarma a nelegální cestou i proto, že je to pro ně pohodlnější. Platby kolektivním správcům práv pak mohou probíhat dvěma způsoby: buď uživatelé platí za každou skladbu, album či film zvlášť nebo mají možnost paušálního předplatného, které není omezeno množství stažených dat, ale časově (např. na měsíc). Některé velké společnosti již začaly tento způsob využívat a přes Internet tak nabízí hudbu ke stažení či poslechnutí online, filmy ke shlédnutí přes Internet, free verze softwarů apod. Tato podkapitola je tak věnována nejznámějším a nejvyužívanějším legálním službám v Internetu. Kromě toho tu také uvádím služby, které neumožňují videa či hudbu stahovat, ale zpřístupňují ji online k poslechnutí či ke shlédnutí (např. YouTube). V těchto případech většinou mohou uživatelé sami přispívat vlastními dílky, které jsou tak k dispozici společně s autorsky chráněným obsahem. Problematické jsou tyto služby v tom, že vše poskytují zdarma a je tak otázka do jaké míry mohou porušovat autorská práva. 7.1 Hudba 7.1.1 České Vltava Stores a.s. Internetový obchod Vltavastores.cz byl založen v roce 1996, původně jako internetové knihkupectví a vydavatelství Computer Press. Během roku 1997 začalo rozšiřovat svou nabídku také o knihy dalších vydavatelství. O rok později se rozbíhá obchod pod název Ucho, který se stává první českým internetovým obchodem s hudbou. 319 319 O společnosti – Historie . [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 101 Od roku 1999 pak Vltava.cz nabízí již také hudbu, a to ve formátu mp3, dále zahájila prodej video nosičů a multimediálního softwaru. V průběhu let 2000 až 2004 se k Vltavě připojují obchody prodávající elektronické knihy, počítačové komponenty, ale také vybavení pro domácí zvířata, spotřební elektroniku, hračky, vybavení pro kutily či parfémy. Vltava se tak stala internetovým obchodem s nejširší nabídkou zboží u nás. 320 V současnosti sdružuje české internetové obchody Cybex, Vltava, ElectroHall, MusicKatalog, AllMusic a Aukce.cz a jeden slovenský Dunaj.sk. 321 V roce 2002 zprovoznila první odběrné místo pro zákazníky v Brně, v roce 2004 také v Praze a v roce 2005 v Ostravě. 322 Co se týče samotného postupu při nakupování, prvním krokem je výběr druhu zboží, o které má uživatel zájem. Po tomto výběru se otevře příslušná stránka členské společnosti, která dané zboží nabízí. Pomocí vyhledávacího pole nebo pomocí katalogů si uživatel vybere zboží, o které má zájem a přidá jej tradičně do nákupního košíku. Následuje vyplnění kontaktních údajů uživatele, výběr způsobu platby za zboží a způsobu jeho odběru (buď je to osobní odběr na odběrových místech nebo převzetí zboží poštovní cestou). Platit mohou zákazníci pomocí e bankovnictví, v hotovosti při osobním odběru nebo na dobírku. Uživatelé mohou platit zboží také na splátky pomocí úvěrových karet. 323 Allmusic.cz a MusicKatalog.cz Obě firmy jsou součástí společnosti Vltava Stores, a.s. a nabízejí nákup hudby přes Internet. Allmusic umožňuje legální stahování hudby z Internetu za úplatu, MusicKatalog pak prodává tradiční hudební nosiče, které si zákazníci mohou vyzvednout osobně nebo jim budou doručeny poštou. V případě Music Katalogu jsou platební i další podmínky obdobné dalším obchodům v rámci Vltava Stores, a.s. U Allmusic se podmínky poněkud liší a jsou podobné spíše svému následníku, portálu i legalne.cz. Skladby prodává ve formátu WMA a obsahují omezení pomocí DRM technologie, ukázky, které jsou k dispozici jsou ve formátu MP3. Ceny skladeb se pohybují v rozmezí 25 až 35 Kč, za album zákazník zaplatí od 150 do 500 Kč, v závislosti na počtu skladeb a tom, jak populární a žádaný daný interpret je. 320 Tamtéž. 321 O společnosti . [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 102 Po zaregistrování si uživatel vybere požadované skladby či alba a tradičně je přidá do svého nákupního košíku. Dalším krokem je potvrzení objednávky a platba. Zákazníci mohou platit pomocí platebních karet, převodem z účtu, pomocí e bankovnictví a mikroplatbou využívající službu PayPay, což je elektronická peněženka, která umožňuje uživateli dobít kredit pomocí emailu či zasláním SMS. Služba PayPay je využívána i řadou zahraničních serverů, u kterých jejich uživatelé platí služby. 324 Po stažení zaplacených služeb se uživatel musí znovu přihlásit k serveru allmusic.cz, odkud si stáhne licence k jím zakoupeným skladbám. Bez těchto licencí není schopen zakoupenou hudbu ani přehrát ani si ji pro vlastní potřebu zkopírovat. 325 i legalne.cz Portál i legálně.cz byl spuštěn koncem roku 2006 jako internetový obchod s hudbou pro území České a Slovenské republiky. Jeho provozovatelem je společnost DVC International a.s. I legálně nabízí hudbu z produkce Universal Music, Sony BMG, Warner Music, EMI, Indies Records, Multisonic, Supraphon a dalších. 326 Na portálu mohou zájemci najít přes 400 tisíc skladeb a 38 tisíc alb. Jednotlivé skladby, alba a umělci jsou rozděleni podle žánrů a abecedy pro snadnější vyhledávání. Lze vyhledávat také zadáním názvu či jména. U jednotlivých skladeb je možné si poslechnout několikasekundovou ukázku. Stejně jako zahraniční internetové obchody, nabízí i i legálně prodej buď po jednotlivých skladbách nebo si uživatelé mohou zaplatit celé album (v tomto případě uživatelé získají i obal alba ke stažení zdarma). Co se týče cenového rozmezí, za jednu skladbu zaplatí uživatel 34,90, za celé album pak podle počtu skladeb na něm zhruba od 100 Kč za album, které obsahu maximálně 5 skladeb až po 500 Kč za album s 30 skladbami. Cena celého alba vyjde uživatele levněji než při koupi skladeb po jedné. K nákupu je tradičně potřeba registrace uživatele a vytvoření uživatelského účtu. Po vložení požadovaného zboží do nákupního košíku, si uživatel vybere způsob platby. Buď může mít předplacen kredit, ze kterého se mu částka odečte, nebo může platit přímo. U přímé platby může uživatel využít e bankovnictví, platební karty nebo převod částky na bankovní účet poskytovatele služby. U dobíjení kreditu pak může využít stejné prostředky jako u přímé 324 Možnosti plateb. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 103 platby, navíc má možnost doplnit kredit prostřednictvím SMS nebo pomocí tzv. dobíjecího kuponu. Dobíjecí kupon zasílá DVC poštou na dobírku a obsahuje jedinečný číselný kód, po jehož zadání v uživatelském účtu bude kredit navýšen o částku, na kterou je kupon vystaven. 327 Po zaplacení uživatelem, systém umožní stáhnout hudbu do počítače. Hudba je nabízena ve formátu Windows Media Audio file (WMA) a pro její přehrání tak uživatelé musí mít nainstalován Windows Media Player (ten je zdarma nabízen přímo na i legalně.cz). 328 I legálně využívá technologické prostředky Digital Rights Management, které omezují použití uživatelem stažených skladeb. Pro přehrání stažených skladeb se musí uživatele přihlásit k portálu www.ilegalne.cz, ze kterého si Windows Media Player stáhne licence pro přehrání na uživatelově počítači. V podstatě se tak ověřuje zda uživatel danou skladbu zaplatil. Licence je možné stáhnout celkem 3krát, pokud chce uživatel poslouchat skladby i na jiných počítačích. 329 Omezení se týká počtu kopií, které si uživatel může pro osobní potřebu vypálit buď jako zálohu nebo do přenosného přehrávače. Počet kopií je závislý na jednotlivých vydavatelích a pohybuje se v rozmezí 5 až 10 skladeb. Uživatelé si mohou vypálit klasické hudební CD pomocí Windows Media Playeru, které pak mohou přehrávat v běžných přehrávačích CD disků. 330 Freemusic Server Freemusic.cz je určen především pro začínající hudební interprety, kteří na sebe chtějí upozornit a vstoupit na český hudební trh. Autoři na stránky dávají svá díla zdarma, vzdávají se nároku na odměnu a dílo se může volně a bez poplatků šířit. 331 Freemusic tak šíří hudební nahrávky zdarma a legálně. Kromě toho tu můžeme najít zprávy z hudební oblasti, recenze alb a koncertů. Navíc se tu zájemci mohou dozvědět i základní informace o uváděných interpretech. Vyhledávat lze podle interpretů, skladeb i žánrů. Před samotným stažením skladby ve formátu mp3, si uživatelé mohou písničku poslechnout. 327 Nákupní řád. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 104 Topfun Server Topfun.idnes.cz je další z řady českých obchodů provozovaných přes Internet. Funguje na stejných principech jako např. i legalne.cz. Tzn. uživatelé si skladby mohou po zaplacení poplatků stahovat buď jednotlivě nebo jako celá alba. Kromě toho, ale tento server nabízí také možnost pronajmout si film. Tedy po zaplacení internetového „půjčovného“ může film zhlédnout online. Prvním krokem je registrace uživatele a dobití kreditu pomocí SMS zprávy. Ta je sice jen jednou z možných způsobů plateb (další je převod z účtu či využití platební karty), ale SMS zpráva umožní ověření, že zákazník pochází z České republiky. 332 Dalším krokem je výběr požadované hudby nebo filmu a stažení daného souboru do svého počítače. Soubory jsou automaticky přehrávány pomocí Windows Media Playeru, který se po spuštění znovu přihlásí k serveru Topfun, kde se uživatel přihlásí, zaplatí a stáhne si licence k danému souboru.. Platba mu bude stržena z jeho účtu. Po tomto kroku může uživatel buď poslouchat hudbu a v rámci DRM si vypálit či zkopírovat na jiné zařízení, nebo po dobu 24 hodin sledovat zapůjčený film. Ceny se pohybují v rozmezí 25 až 35 Kč za skladbu, a půjčení filmu na jeden den vyjde na cca 40 Kč. Topfun nabízí i soubory, které si uživatelé mohou stáhnout do mobilního telefonu – tapety, animace, hry a také hudbu, přičemž cena je jednotná 50 Kč za soubor. Platba probíhá pomocí SMS zprávy. 7.1.2 Zahraniční Z množství zahraničních serverů, které nabízí legální stahování hudby, jsem vybrala nejznámnější zástupce a představitele méně využívaných služeb. Ze zahraničních serverů mezi sebou nejvíce soupeří zřejmě i Tunes, společnosti Apple a MSN společnosti Microsoft. Každá ze společností prodává skladby v jiném formátu, který podporují jím vyráběné přehrávače. U Applu je to formát AAC a přehrávač iPod, u Microsoftu pak formát WMA a přehrávač Windows Media Player. 333 332 Jste tady poprvé. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 105 i Tunes iTunes nabízí pomocí svých webových stránek ke stažení více než 6 milionů skladeb. Kromě těchto služeb poskytuje také půjčování filmů online, přístup k televizním pořadům, mluveným knihám a hrám pro iPody. Je zaměřena primárně na zákazníky v USA, ale přes i Tunes mohou nakupovat uživatelé také v Kanadě, Austrálii, Hong Kongu, ve Velké Británii, Mexiku a některých dalších evropských státech. V České republice zatím není možné tuto službu využívat. 334 Co se týče způsobu plateb, uživatelé mohou používat kreditní a úvěrové karty, elektronické bankovnictví, šeky a peněžní poukázky. 335 Stahování hudby je založeno na principu one click – tedy stačí si vybrat skladbu a jednou kliknout myší, aby ji uživatel získal. Je jasné, že je potřeba registrace uživatelů a tvorba uživatelského účtu. Hudba je ve formátu AAC (Advanced Audio Coding) a jedna skladba je uživatelům dostupná za jednotnou cenu 99 centů. Hudební album pak zákazníci získají za 9 dolarů a 99 centů. V rámci DRM ochrany je možné skladby vypálit na libovolný počet CD nosičů pro osobní užití, přehrávat na neomezeném počtu iPodů a 5 různých počítačích. Další službou související s hudbou je také nabídka hudebních videoklipů za stejnou cenu, tedy 99 centů. 336 Starší filmy jsou půjčovány za 2 dolary a 99 centů, novinky jsou o dolar dražší. Uživatelé mají možnost mít film zapůjčený na 30 dní. 337 V rámci televizního vysílání, nabízí i Tunes online sledování televizních pořadů, které vysílají např. televize ABC, CBS, MTV, Disney Channel a další. Poplatek za získání nejnovějšího dílu je ve výši 1,99 dolaru. V nabídce jsou ale také možnosti předplatného na každodenní vysílání či stažení starších epizod. Podobně jako má Microsoft Windows Media Player, poskytuje také Apple přehrávač i Tunes, který umožňuje standardní přehrávání skladeb z jakéhokoli zdroje. Současně také umožňuje přihlášení a nákup v internetovém obchodě. 334 Apple Store. Please choose your country. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 106 MSN Microsoft a Urge Základním rozhraním pro legální pořízení autorsky chráněných děl z Internetu od společnosti Microsoft, jsou stránky na adrese www.msn.com. Kromě hudby či filmů, tady uživatelé naleznou také televizní pořady, hry, zprávy a další. 338 Já se tady zaměřím především na dvě základní oblasti: music.msn.com a video.msn.com. music.msn.com Tato část nabídky společnosti Microsoft umožňuje klasické vyhledávání podle umělců či podle názvů songů a alb. Když si uživatel vyhledá požadované dílo, MSN jej odkáže na obchody, ve kterých je dostupné a uvádí pro přehled ceny jednotlivých nabídek. Druhou možností je stažení hudby ve formátu WMA a následné využití Windows Media Playeru pro její přehrání či možnost vypálení si zakoupené hudby na CD. Pro stahování potřebují uživatelé nainstalovat program Zune player, který je zdarma k dispozici na zune.net. V nabídce je více než 3 miliony skladeb, hudebních alb, mp3 zdarma, hudebních videí. Prvním krokem je stažení a nainstalování programu Zune, dále pak vytvoření uživatelského účtu a přihlášení se. Pak už mohou uživatelé vyhledávat podle autorů či podle názvů skladeb a alb. K dispozici jsou 30ti sekundové ukázky jednotlivých skladeb a uživatelé mohou platit buď za jednotlivé skladby či alba, nebo si předplatit tzv. Zune Pass, který platí měsíc a uživatelé získají neomezený přístup k hudbě. Cena takového měsíčního pasu je 15 dolarů. 339 V rámci DRM mají uživatelé oprávnění si hudbu přehrát na 5 různých počítačích, 7krát si ji vypálit na CD a neomezeně přehrávat na jednom počítači. 340 Vždy se ale musí přihlásit ke svému účtu na MSN music, čímž si stáhnou licence pro daný počítač a mohou si skladbu přehrát. 341 video.msn.com Ze stejné úvodní stránky jako u výše zmiňované hudební nabídky od Microsoftu, se mohou uživatelé také propracovat na nabídku prodeje či pronájmu filmových děl. Filmy jsou buď nabízeny na nosičích DVD (odkaz na elektronický obchod MSN) nebo jsou prostřednictvím webových stránek www.cinemanow.com (viz dále) poskytovány online ke stažení na 24 hodin, případně si je uživatelé mohou koupit a stáhnout přes Internet „na trvalo“. 338 Welcome. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 107 V případě prvního zmiňovaného (shopping.msn.com) se jedná o elektronický obchod, respektive o rozcestník na několik obchodů s DVD nosiči, kde si uživatelé daný titul objednají a zaplatí a bude jim doručen poštou. Ceny se pohybují v rozmezí 1 až 29 dolarů. 342 Urge Microsoft poskytuje ještě jednu možnost, jak si prostřednictvím Internetu stáhnout legální hudbu do svého počítače. Je to využití internetového obchodu Urge, který je součástí Windows Media Playeru. V rámci něj mohou uživatelé poslouchat rádia (buď placená nebo zdarma) či stahovat hudbu. Stejně jako u webových stránek je k dispozici 30ti sekundová ukázka a cena za skladbu je 99 centů. 343 iMesh iMesh funguje na základě využívání technologie peer to peer sítí. Nabízí přes 15 milionů skladeb a videí zdarma a přes 2 miliony skladeb za poplatek. K tomu garantuje nepřítomnost virů a dalšího škodlivého softwaru v nabízených souborech, což mohou uživatelé peer to peer sítí určitě ocenit. 344 Uživatelé si po stáhnutí programu iMesh zdarma, musí zaregistrovat a vytvořit si uživatelský účet. Mezi nabízené soubory patří hudba a krátká videa do maximální délky 15 minut. Soubory jsou ve formátech asf, asx a avi, audio soubory ve formátech Windows media audio files, dále filmové soubory (mpeg, mpg, mpa, mpe, m1v, mp2, mp2v) a skladby ve formátu mp3. Pro přehrávání většiny nabízených souborů tak uživatelé potřebují zařízení, která jsou schopna přehrávat WMA soubory (nepoužitelný je tak např. iPod od Apple). 345 V rámci iMeshe mohou uživatelé vyhledávat podle názvů autorů, skladeb či alb. Za díla chráněná autorským právem (neposkytovaných zdarma) uživatelé musí zaplatit 99 centů za „kus“. Jednotlivé typy práv, která se vážou ke skladbám jsou odlišeny barevně – zelené jsou soubory zdarma, zlaté jsou placené. 346 iMesh umožňuje uživatelům vypálit si stahovaná alba na nosiče CD, ale také tvořit tzv. play list (seznam skladeb, které se mohou sdílet), který mohou zaslat svým přátelům. 342 Sales and Deals. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 108 Uživatelé platí provozovatelům jednorázové poplatky za stahování dat chráněných autorským právem. Provozovatelé iMesh pak platí poplatky jednotlivým hudebním vydavatelstvím, jejichž skladby nabízí svým uživatelům. Yahoo! Music (RealPlayer Music Store) Elektronický obchod společnosti Yahoo!, který je podobný MSN music.com. Nabízí část hudby ke stažení zdarma, část za poplatky. Opět tu kromě hudebních skladeb a alb, najdeme také hudební videoklipy, zprávy apod. Poplatky jsou obdobné jako u dříve zmiňovaných obchodů, tedy 99 centů za skladbu. Tradičně si uživatelé (registrovaní a přihlášení) mohou poslechnout 30ti sekundovou ukázku než si danou skladbu zakoupí. K dispozici je více než 2 miliony písní, některé jsou poskytovány zdarma. Podmínkou pro možnost stahování či poslouchání ukázek, je stažení si programu Yahoo! Music Jukebox, který obsahuje přehrávač různých formátů skladeb. 347 Rhapsody Rhapsody je služba určená výhradně pro zákazníky z USA. Těm umožňuje online poslech hudby a její odkazování. Hudba je v různých formátech, ale Rhapsody má i svůj vlastní tzv. RealAudio. Také nabízí Rhapsody Media Player, který nabízí podobné funkce jako iTunes přehrávač, či Windows Media Player. Tedy přidávat skladby, alba, vytvářet si vlastní knihovnu skladeb, sdílet je s přáteli atd. Uživatelé mají tři možnosti využívání služeb nabízených Rhapsody. Buď je to free, kdy si mohou poslechnout 25 skladeb za měsíc, nebo mohou zaplatit 13 nebo 15 dolarů za měsíc a získají neomezený přístup k poslechu nabízených skladeb (v nabídce je jich kolem 4 milionů). Dále je tu rozdíl při nákupu hudby. U nečlenů je cena za skladbu 99 centů, u členů (u předplacené verze) 89 centů. 348 347 What players are needed for Yahoo! Music downloads? [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 109 7.2 Filmy V případě legálního šíření filmových děl prostřednictvím Internetu je několik možností. První a nejjednodušší, jsou filmy, které se jejich tvůrci rozhodli šířit zdarma. Takový způsob šíření se ale objevuje pouze u amatérských videí či krátkých filmů. V ostatních případech se jedná o internetové filmové půjčovny, kdy si uživatelé po zaplacení určitého poplatku mohou film stáhnout a po omezenou dobu jej sledovat na svém počítači. Druhou možností je koupě filmu, který po stažení a zaplacení mohou sledovat po neomezenou dobu. Třetím způsobem je pak vysílání televizních stanic online, a to buď zdarma nebo opět za uživatelský poplatek. 7.2.1 Televizní vysílání online Online televizní vysílání či půjčování pořadů (původních show, seriálů, filmů, ale i děl přes licenci) využívají největší české televizní stanice – Česká televize (VC Download Manager) , Nova (využívá program Kinománia), Prima (pouze vlastní pořady online). Tento způsob legálního šíření pořadů nabízí i zahraniční televizní společnosti. Základem je uživatelský účet, přihlášení uživatele k serveru, který po zaplacení poplatku získá oprávnění dané dílo jednou zhlédnout na svém počítači. Kinománia Kinománia je nejvyužívanějším českým programem pro online videopůjčovnu, kterou využívají např. Seznam.cz či televize Nova. Fungování Kinománie je celkem jednoduché a k dispozici je přehledná nápověda. Uživatel si nejprve stáhne program, který mu umožní stahovat filmy pomocí této služby. Po samotném stažení je vyzván k zaplacení pomocí internetové Peněženky (ta je aktivována zdarma a kredit se v ní dobíjí buď pomocí převodu z účtu nebo poslání SMS zprávy). 349 Licence pro jeden film se vydává na 24 hodin a cena je 45 – 50 Kč. 7.2.2 Půjčování a prodej filmů online Movielink Movielink je službou dostupnou pouze zákazníkům v USA. Jejím provozovatelem je společnost Blockbuster. Jejím prostřednictvím mohou uživatelé buď nakupovat nebo si půjčovat filmy přes Internet. 349 Zaplacení filmu. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 110 Stažený film si může uživatel uložit na dobu 30 dnů do svého počítače. Po této době bude film nepřístupný. Během těchto třiceti dnů jej uživatel může přehrát v časovém období 24 hodin. To znamená, že jakmile si film pustí, může jej sledovat po následujících 24 hodin, ale 30ti denní lhůta tím vyprší. Ceny jsou od 2 dolarů za film, a to u půjčování i nákupu. 350 CinemaNow Internetová služba CinemaNow, je stejně jako Movielink dostupná pouze zákazníkům z USA. CinemaNow nabízí kromě filmů také televizní pořady a hudební videa. Rozlišuje tři různé služby, které se liší v uživatelském použití i ceně. Je tu možnost stáhnout si film či video pro přehrání na 3 různých přístrojích. V tomto případě se cena pohybuje od 10 do 20 dolarů za titul, v případě hudebních videoklipů a televizních show je cena 2 dolary. Dále mohou uživatelé zaplatit za to, že si titul stáhnou a vypálí na nosič DVD. Tento způsob přijde uživatele na 9 až 14 dolarů. Poslední službou je online půjčování, kdy uživatelé platí od 3 do 4 dolarů za jeden film. 351 In2Movies od Warner Bros In2Movies je služba, která využívá technologií peer to peer sítí. Jedná se tedy o prodej filmů prostřednictvím peer to peer sítě. Je to hybridní síť, která na centrálním serveru spravuje autorská práva a decentralizovaný způsob využívá pro samotnou distribuci filmů, jako velkých souborů. 352 Dostupná je pro zákazníky z Německa, Rakouska a Švýcarska a nabízí ke stažení filmy a televizní seriály. Stažení je možné ihned po registraci a platbě nebo lze požadované dílo umístit do „seznamu na později“. 7.3 Software V případě stahování legálních kopií softwaru z Internetu, existují dvě základní cesty: buď stahovat a platit za programy přímo na stránkách jejich producentů nebo elektronických obchodů, nebo si z Internetu stahovat free či demo verze softwarů, které jsou buď zcela zdarma nebo jsou ve zjednodušené formě. 350 Movielink. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 111 Základním lákadlem pro uživatele je jednak legálnost takového počínání, a také záruka toho, že nabízené programy neobsahuje viry či jiný škodlivý software. Ze zahraničních tu uvádím server download.com, z českých pak Slunečnici, Studnu a Stahuj.cz. 7.3.1 České Studna Studna.cz je internetový obchod s počítačovými programy v elektronické podobě. Je podobný Slunečnici.cz, které se věnuji dále. Jsou tu k dispozici programy zdarma, v demo verzích či placené. Jsou tři možnosti dodání produktu, který si uživatel zaplatí: 1. dodání licence k softwaru pomocí elektronické pošty – emailem je zákazníkovi dodána buď samotná licence k programu nebo chráněný odkaz na plnou verzi požadovaného programu; 2. dodání licence k softwaru klasickou poštou – stejně jako u první možnosti, i tady je dodána buď samotná licence nebo internetový odkaz. Tento způsob se využívá v případě platby na dobírku; 3. dodání licence a programu na disketě nebo CD ROM klasickou poštou. 353 Ceny jsou stanoveny za jednotlivé počítačové programy, čímž se liší od serverů nabízejících hudbu či filmy, kde jsou poplatky většinou jednotné či formou předplatného. Zákazník pak má možnost platit buď bankovním převodem, prostřednictví eBanky nebo na dobírku. 354 Slunečnice Slunečnice.cz je dalším známým serverem u nás, který poskytuje stahování softwaru buď ve verzích free (zdarma), trial (neúplné demo verze nebo částečně placené), shareware (platí se menší částka při pravidelném užívání) nebo verze plně placené, u kterých vede odkaz na stránky výrobce programu. Prvním krokem je tradičně registrace uživatele před samotným objednáním softwaru. Nákup může spotřebitel zaplatit v českých korunách nebo platební kartou v zahraniční měně. 353 Způsob dodání. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 112 Komunikace probíhá pomocí emailu, na kterou zákazník po zaplacení obdrží softwarovou licenci či konkrétní program. 355 Stahuj Třetím českým serverem, na kterém si uživatelé mohou obstarat legální kopie softwaru je stahuj.cz. Je opět podobný oběma předchozím serverům a v nabídce najdeme softwary zdarma, v demo verzích či k zakoupení. Základní myšlenkou pro vznik tohoto serveru, bylo umožnění vyzkoušení si programů před jejich zakoupením. Je tu tak rozsáhlý katalog, který obsahuje nejen demo verze programů, ale také jejich hodnocení uživateli (obdobné hodnocení nalezneme i na slunečnici.cz) a recenze. 356 Uživatelé mohou platit v hotovosti, bankovním převodem, pomocí eBanky nebo dobírkou. Podobně jako u studna.cz, získá licence zákazník elektronickou nebo klasickou poštou. Navíc může ještě využít osobní převzetí produktu. 357 7.3.2 Zahraniční www.download.com Největší, centrální server, který poskytuje uživatelům přístup k obrovskému množství volně šiřitelného softwaru. Kromě softwaru pro počítače či mobily, obsahuje také nabídku volně dostupné hudby ve formátu MP3. Nabídku z tohoto serveru mohou využít i zákazníci v České republice, čímž se tato stránka liší od hudebních či filmových zahraničních obchodů. Podle toho, z které země se uživatel připojí a chce udělat objednávku, je připojen k serveru zprostředkovatele. Pro ČR je to např. Lavasoft, Symantec a další, prostřednictvím kterých si uživatel objednávku dokončí a zaplatí zboží. Fungování tohoto serveru je obdobné jako u výše zmiňovaných, tedy registrace uživatele, výběr produktu, výběr způsobu platby a převzetí objednaného zboží, a to buď online či klasickou poštou. 355 Všeobecné obchodní podmínky. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 113 7.4 Ostatní Kromě stahování souborů z Internetu, se využívají služby, které umožňují zhlédnutí většinou krátkých videí zdarma. Základem bývá to, že uživatelé mohou na daný server nahrát svá videa, která jsou poté zpřístupněna ostatním uživatelům. Ti je mohou pouze zhlédnout, poslat na ně odkaz, ale nemohou si je stáhnout. Další službou je také sledování televizního vysílání či poslouchání rádia online. YouTube, Metacafe, vSocial a další YouTube, Metacafe či vSocial jsou zástupci specifické služby, kterou využívá řada uživatelů, a tím je sledování a sdílení souborů zdarma, online pomocí webů, které umožňují nahrávat soubory (většinou do maximální velikosti 100 MB), ale neumožňují je stahovat. U služeb YouTube či Metacafe se tak uživatelé mohou podělit jednak o svá vlastní videa, ale často tu můžeme najít i např. videoklipy či ukázky z filmů. V tomto případě se již jedná o sdělování díla veřejnosti a uživatelé tak mohou překročit zákon. Nicméně se tyto služby těší velké oblibě a samotná myšlenka toho, že mohou uživatelé sdílet videa (z vlastní tvorby) je pozitivní. IFilm a MTV online Jedná se o server podobný službě YouTube. Je součástí webových stránek, které spadají pod Music Television (MTV). Uživatelé mají možnost na ně umisťovat vlastní videa nebo sledovat videa ostatních uživatelů, dále upoutávky na hry a filmy, hudební videoklipy, krátké filmy. Mezi společnosti, se kterými spolupracuje patří např. Sony, Walt Disney, Microsoft, T Mobile, Toyota, Honda a další. 358 Co se týče samotné televize MTV a jejich webových stránek, je tu široká nabídka online služeb – sledování videoklipů, poslouchání hudby apod. zdarma. Není tu možnost stahovat soubory z webu s výjimkou zdarma nabízených hudebních skladeb. Jinak jsou tu rozdíly mezi službami, které mohou využívat američtí uživatelé, ale návštěvníci z jiných zemí ne: např. přehrávání videoklipů. Je ale možné stahovat zdarma nabízené hudebních skladby nebo poslouchat online rádio. 359 358 About IFilm. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 114 8. Způsoby vyšetřování pirátství a ochranné prostředky proti kopírování 8.1 Technologie bránící kopírování a upravující práva uživatelů Technologií bránící kopírování nosičů hudby, filmů či softwaru je několik a jejich základním principem je, že buď tato média (v případě hudebních CD či filmových DVD) nelze přehrát v mechanice CD ROM, tedy v diskové mechanice počítače (což vychází z předpokladu, že většina osobních počítačů je již dnes vybavena vypalovací mechanikou), nebo jsou práva uživatelů, nakládat s dílem, omezena. V případě ochrany softwarového vybavení pak nelze např. program spustit bez originálního CD. Některé z těchto ochran fungují i v prostředí Internetu. Základním nástrojem ochrany, který se používá v případě DVD nosičů je tzv. Content Scrambling System (CSS), který kóduje nahraný film pomocí klíče, který je součástí tzv. Video Title Set (VTS) na nosiči DVD. Tato vrstva slouží pro „komunikaci“ nosiče s přehrávačem. Při kopírování se ale přenášejí pouze soubory, které jsou uložené v další vrstvě nosiče, v tzv. Video Object (VOB), která obsahuje vlastní film, audio soubory a titulky. S VOB se tedy nezkopíruje klíč a tím se stávají zkopírovaná data nečitelná. 360 Dalšími využívanými ochrannými prostředky jsou nástroje společnosti Macrovision, konkrétně programy SafeDisc, Rip Guard a Analog Protecting System (APS). APS nebo také ACP (Analog Copying and Piracy), zkresluje signál na analogovém výstupu a používá se nejen pro ochranu před kopírováním DVD nosičů, ale také při službě Video on Demand. Podle údajů samotného výrobce je pomocí APS chráněno 5,8 miliard DVD nosičů po celém světě. 361 Systém ochrany Rip Guard je uváděn jako náhrada za CSS ochranu, kterou lze snadno prolomit a proti níž existují volně dostupné programy. Podle průzkumu Macrovision je Rip Guard složitější a časově náročnější na prolomení. Firma tak vychází z toho, že většina uživatelů nemá dostatečné znalosti nebo trpělivost, aby se snažila Rip Guard obejít. Program kombinuje postupy z CSS a ACP. Ochrana SafeDisc (v různých verzích: Advanced, Safe Audio, Safe Cast a Safe Disc v2) se využívá nejen u ochrany nosičů CD a DVD, ale také u počítačových her. Ochrana Safe 360 Vypalujeme část třetí: komerční programy pokračování. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z: 115 Disc má tři základní části: digitální podpis, kódování chránící obsah nosiče a software proti neoprávněným zásahům. Při nahrávání se obsah na nosiči zakóduje a přidává se unikátní digitální podpis. Při spuštění originálního nosiče v přehrávači pak mechanika čte digitální podpis, bez něhož obsah disku nerozkóduje. Při kopírování se nepřenáší digitální podpis a tím se kopie stává nepoužitelnou. 362 O fungování ochrany Safe Disc v2 se příliš informací nevyskytuje. Jedním z principů, na kterých funguje je vkládání chybných úseků dat, které běžné vypalovací mechaniky nedokáží obejít či „přeskočit“ a tím se pro ně kopírování stává nemožným. 363 Kromě toho musí být např. pro spuštění programu být přítomno originální CD v mechanice počítače. Od firmy Macrovision, resp. její podřízené společnosti C Dilia, pochází program SafeCast, který chrání používání distribuovaného softwaru nejen z CD nosičů, ale i z Internetu. Funguje na principu vkládání klíče, bez kterého je program nespustitelný. Vyskytuje se to u demo verzí softwaru, který bývají volně přístupné na časově omezené období. Po uplynutí stanovené doby jsou demo verze nespustitelné a si uživatel si musí zakoupit plnou verzi i s klíčem, pokud chce program dále využívat.364 U softwaru a hudebních nahrávek, kde se používají nosiče CD, existují další specializované nástroje, které brání jejich uživatelům v pořizování kopií. Jsou to např. CD Cops či Starforce, Cactus Data Shield či Laser Lock. Cactus Data Shield chrání CD tak, že je přehratelné pouze na klasických CD přehrávačích, nikoli v mechanikách CD ROM. Laser Lock, obsahuje ve svém kódu soubor, který nejde přečíst celý. Jedná se tedy o záměrně vložené chybné datové části. To způsobí, že vypalovací mechanika označí dané CD za nečitelné pro kopírování nebo jej není schopna zkopírovat celé a tento proces ukončí. 365 Ochrany Starforce a CD Cops jsou považovány za složitější k prolomení než některé další. Starforce je produktem ruské firmy Starforce Technologies. Chrání především počítačové hry. Kombinuje používání softwarového šifrování souborů, speciálních systémových ovladačů a sleduje fyzické parametry originálního nosiče. To znamená, že tato 362 Ochrany proti kopírování CD. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z: 116 ochrana dokáže rozeznat originální a zkopírovaný nosič. Navíc ale v praxi způsobuje, že takto chráněná média často zablokují spuštění programů pro vypalování apod., což vedlo i k několika kauzám spojených právě s touto ochranou. 366 CD Cops je založena na porovnání časových úseků nahraného CD. Vychází se z toho, že originální a přepálené CD má rozdílné časové úseky. CD Cops tyto rozdíly porovnává a měřicí program je chráněn dalším nástrojem, kódem Link´s Code Security, který je považován za nerozluštitelný. Samotné spuštění takto chráněného nosiče vyžaduje po uživateli při prvním spuštění zadání identifikačního čísla z obalu CD. Ochrana pak spustí pouze programy z originálního CD, které se musí vždy vložit do mechaniky počítače. 367 Dalším nástrojem používaným pro autorsky chráněná díla je Digital Right Management (DRM) technologie, která se využívá jednak při elektronickém prodeji hudby či filmů, ale také u klasických analogových nosičů. Jedná se o práva uživatele, co může s daným dílem dělat. V případě legálního stažení z Internetu za poplatek, tato práva obsahují možnost si několikrát např. skladbu vypálit, přenést do jiného počítače nebo do přehrávače. U filmů to většinou bývá časové omezení jeho sledování. V případě fyzických nosičů nahrávek slouží DRM technologie především k zabránění možnosti kopírování obsahu. Uživatel si nemůže většinou zhotovit ani záložní rozmnoženinu pro vlastní potřebu v případě hudby a filmů. Z dalších možností jak zabránit kopírování je využití služeb označovaných jako Pay Per View (PPV) nebo Video on Demand (VoD), které fungují na principu pouhého zhlédnutí filmu uživatelem bez možnosti jeho zálohování či uložení. Stejně jako např. placené kabelové televize či satelitní signál, si musí uživatel daný pořad v podstatě předplatit, aby jej mohl zhlédnout. K tomuto způsobu se pak váží různá uživatelská práva v závislosti na tom, za co je ochoten uživatel zaplatit – tedy např. za přímé sledování, uložení a pozdější zhlédnutí atd. 368 Je nutné dodat, že i přes rozličné programy a nástroje, se kopírovací ochrana dá obejít, protože na každý protikopírovací program mohou uživatelé najít jiný program, který tuto ochranu prolomí. Fyzický obchod s DVD nosiči je chráněn ještě podle jednotlivých regionů, které jsou rozděleny podle kupní síly obyvatelstva, podle převládajícího náboženství apod. Je to z toho důvodu, aby společnosti mohly prodávat za vyšší ceny bohatším zemím a zabránily dovozu 366 Téma: Pravda o StarForce. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z: 117 levnějších nosičů ze zahraničí. Regionální dělení v praxi znamená, že např. DVD, která jsou určena pro Evropu nejdou přehrát v přehrávačích v Asii apod. Regionů je celkem 8: 1. USA, Kanada, 2. Evropa, Blízký východ, Jižní Afrika, Japonsko, 3. Jihovýchodní Asie, Thaiwan, 4. Jižní a střední Amerika, Mexiko, Austrálie, Nový Zéland, 5. Rusko, zbytek Afriky, Pákistán, 6. Čína, 7. nedefinováno, 8. vyhrazeno (např. přehrávání v letadlech). 369 Objevují se i nosiče, které jsou přehratelné ve všech regionech bez rozdílu. Ty jsou značeny jako All. 8.2 Ochranné značky a kódy Originální nosiče CD, DVD i klasické audio a video kazety jsou označovány řadou ochranných symbolů a značek. Jejich cílem je jednoznačné označení originálních nosičů a jejich odlišení od pirátských kopií. Tvůrci značek a kódů jsou nejrůznější mezinárodní i národní organizace chránící autorská práva. U nosičů VHS se používají holografické nálepky s logy jejich výrobců. Tento postup se ale v případě nosičů DVD či CD nepoužívá, zde jsou originální nosiče značeny speciálními kódy, které jsou přítomny přímo na discích. Ze světových tvůrců kódů je to soubor tzv. SID kódů, které vytvořila IFPI ve spolupráci s firmou Phillips Consumer Electronics. SID označuje Source Identification Code, tedy kód identifikace zdroje. Cílem je podat informace o výrobci dané nosiče, a to jednak kódem příslušné továrny, tak i kódem vypalovací mechaniky. V rámci SID tak na nosičích můžeme najít kódy LBR, RID či ISRC. Laser Beam Recorder Code ( LBR ) je kód zapisovacího laserového paprsku, který určuje výrobce vypalovaného záznamu (matrice). Dalším je také Mould Code (MC), což označuje kód lisovací formy, tedy továrnu, kde byla kopie disku pořízena. 370 Kód RID označuje konkrétní vypalovací mechaniku, její umístění v továrně a propojuje je s produkty, které na ní byly vytvořeny. 369 Vypalujeme část třetí: komerční programy pokračování. [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z: 118 Dalším kódem z dílny IFPI je mezinárodně používaný International Standard Recording Code ( ISRC ), používaný pro hudební nahrávky. Každý kód je unikátní a stává se digitálním „otiskem prstu“ daného nosiče. 371 V případě zapisovatelných disků, které se používají pro tvorbu nelegálních rozmnoženin se používají tzv. tečkové kódy, které se umisťují do oblasti mezi tzv. stohovací kroužek a středový otvor v disku. Tečkové kódy obsahují sériové číslo výrobku, datum výrobu a popř. i identifikaci výrobní linky. Tento kód pak může uživatelům, případně vyšetřovatelům pomoci při odhalování nelegálních rozmnoženin autorsky chráněných děl. 372 Kromě značek se také odlišuje celkový vzhled originálních a pirátských kopií v případě nosičů digitálních dat. U disků je to jednak barva povrchu – originální jsou čistě stříbrné, padělané jsou různobarevné a dále viditelnost kroužků po vypálení dat na disk, které nebývají u originálních nosičů přítomny. 373 8.3 Vyšetřování nelegálních aktivit Vyšetřování uživatelů podezřelých z porušení autorského práva probíhá ve dvou fázích. První z nich je tzv. přípravné řízení, druhou z nich je zajišťování důkazů spojených s domovní prohlídkou. V přípravném řízení se zjišťuje, zda byl spáchán trestný čin, jestli bude podezřelá osoba dále stíhána. V oblasti počítačového pirátství se informace, které mají tyto skutečnosti objasnit získávají z údajů o uskutečněné elektronické komunikaci (tedy na základě IP adres a sledování toku dat). Tyto informace sdělují provozovatelé informačních služeb na základě soudcem vydaného písemného příkazu. 374 8.3.1 Sledování nelegálních aktivit Sledování aktivit uživatelů Internetu probíhá pomocí dvou základních způsobů: sledování IP adres a objemu dat a zapojení vyšetřovatelů do peer to peer sítí. IP adresy a objem dat Základem je sledování zdroje, odkud nějaká data přišla, tedy sledování IP adres uživatelů. IP adresa je v podstatě jednoznačný identifikátor počítače v síti. Každý uživatel má 371 What is the ISRC? [online]. [cit. 2008 02 27]. Dostupné z: 119 ke svému počítači přidělenu vlastní adresu, a tak může v případě potřeby např. policie zjistit informace o daném uživateli. Od 1. prosince 2006 mají pak poskytovatelé připojení k Internetu v České republice povinnost uchovávat informace o veškeré komunikaci uživatelů jednotlivých IP adres a tyto informace na vyžádání poskytnout. 375 Z tohoto důvodu vznikají programy, které mění, respektive maskují skutečnou IP adresu uživatelů, takže jsou s každým vstupem na další stránku identifikováni pod jinou, náhodně vygenerovanou IP adresou. Dalším ukazatelem je objem dat, která uživatel poslal nebo stáhl a také čas, po který je připojen k síti. Pro sledování těchto ukazatelů existují speciální počítačové programy (viz dále). Zapojení do peer to peer sítí Mimo sledování „z povzdálí“ se využívá také přímé zapojení do peer to peer sítí, jako běžný uživatel. Při posílání např. filmu se do jeho kódu přidává specifická značka, která jej jednoznačně identifikuje a může pomoci při jeho dalším sledování. Navíc se policisté mohou do sítě zapojit jako její běžní uživatelé a sledovat kdo co nabízí, v jakém množství apod. 376 Jedním z používaných způsobů je také šíření tzv. fake (tedy falešných) torrentů, které mohou být nastaveny tak, aby vypadaly, že nabízí požadovaný obsah, ale ve skutečnosti jen sbírají IP adresy uživatelů, kteří se je pokusí stáhnout. 377 Tomuto postupu se říká spoofing. Tento způsob využívá např. firma Media Defender. Posílá prázdné soubory a datový šum, které vypadají jako skutečné soubory (tzv. fake soubory). Navíc nabízí službu Leak Alert, která monitoruje obsah peer to peer sítí a vytváří statistiky o tom, jaký autorsky chráněný obsah se naposledy v síti objevil. 378 Pro sledování činnosti uživatelů na Internetu a speciálně v peer to peer sítích byl vyvinut sledovací program švýcarskou firmou Logistep AG. Tento program s názvem File Sharing Monitor využívá např. IFPI. Program je upravenou verzí peer to peer klienta Shareaza. Modifikace je provedena tak, aby aplikace sbírala informace o uživatelích peer to peer sítí a sdílených souborech. Na 375 Karel Kuchařík: žádný zátah na uživatele P2P sítí neprobíhá. [online]. [cit. 2008 02 20]. Dostupné z: 120 oficiálních stránkách výrobce se můžeme dočíst, že program je schopen rozlišit, zda se jedná o hudební, filmové, softwarové či jiné soubory. 379 Program funguje tak, že se klient připojí do sítě a začne vyhledávat zdroje nelegálních souborů. Pokud najde takový soubor odešle požadavek na download jeho části. Pokud je mu stahování povoleno uloží si do své databáze jméno souboru, jeho velikost, IP adresu zdroje, čas a jméno sdílejícího uživatele. Po tomto uložení provede přes službu WHOIS vyhledání poskytovatele připojení, kterému odešle email s informacemi o tom, že daný uživatel sdílí nelegální obsah. Kromě těchto upozornění pak program slouží i při důkazním řízení v soudním procesu. 380 V loňském roce (2007) se objevila webová stránka Miivi.com, kterou provozovala servisní služba Media Defender pro americkou organizaci MPAA. Na serveru byla nabídnuta řada nejnovějších filmů ke stáhnutí pomocí zdarma poskytovaného programu. Tento program si uživatelé mohli ze serveru stáhnout po zaregistrování. Program pak učinil to, že prohledal obsah pevných disků daných uživatelů a v případě nalezení multimediálních souborů zaslal jejich seznam i s dobrovolně poskytnutými identifikačními údaji uživatelů zpět firmě Media Defender. Zhruba po půl roce fungování byla činnost této stránky pozastavena. 381 Dalšími známými „sledovači“ aktivit v rámci peer to peer sítí je např. Torrent Spy, IsoHunt či produkt firmy Media Sentry zvaný Investigation. Ten umožňuje monitorování Internetu v oblasti neoprávněného zasahování do cizích autorských práv. Shromážděná data pak mají pomoci určit rozsah pirátství. Media Sentry se zaměřuje na IRC sítě, diskusní skupiny, FTP servery, webové stránky a P2P sítě. Pokud tento systém odhalí neoprávněné šíření autorsky chráněného díla, uvědomí držitele IP adres, že došlo k porušení autorských práv prostřednictví emailu. 382 8.3.2 Druhá fáze vyšetřování Pokud existuje podezření, že se v bytě a dalších prostorách, nachází materiály důležité pro trestní řízení, může být, opět na základě soudního rozhodnutí, provedena domovní prohlídka. 383 379 File Identification . [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z: 121 Poté, co příslušné orgány zjistí a vypátrají konkrétní uživatele, kteří porušili zákon nelegálním šířením autorsky chráněného obsahu, přichází na řadu zajišťování důkazů (většinou počítače podezřelých) a jejich analýza. Ta se označuje jako kriminalistická počítačová expertiza. Jak vlastně celá expertiza probíhá a jaké postupy se při ní využívají? Při expertize se zkoumají: technické prostředky, neoprávněné zásahy do technických prostředků, záznamová média a soubory, které se na nich buď nacházejí nebo byly smazány – pokud se objeví soubory, které byly vymazány, snaží se je odborníci opět vyvolat, organizace souborů – kdy byl soubor vytvořen atd., ochranné prostředky a zjištění zda došlo k jejich prolomení či obejití, programové vybavení, případné neoprávněné zásahy do automatizovaných informačních systémů. 384 V případě nelegálního softwarového vybavení se údaje o počítači dělí do 4 kategorií: 1. fingerprint, neboli otisk „prstu“, který se vztahuje ke kódům jednotlivých programů, 2. tvorba seznamu všech programů v daném počítači, který obsahuje datum jejich pořízení a velikost souboru, 3. spuštění nalezeného programu, 4. kontrola sériového čísla – vychází z předpokladu, že všechny zkopírované soubory budou mít stejné sériové číslo. Kromě toho většinou obsahují i identifikační údaje uživatele, který kopii pořídil. 385 V rámci kriminalistické počítačové expertizy se vytváří porovnávací sbírky, které se používají pro „zjištění k jakému programovému produktu patří zkoumaný dílčí program nebo soubor, zda došlo k přejmenování programu nebo souboru, jestli je původní obsah změněn, zda v minulosti došlo k obdobnému překonání programové ochrany“. 386 Součástí těchto porovnávacích sbírek jsou vzorky programů, u nichž byla překonána ochrana, které jsou běžně rozšířené atd. Pokud se při expertize ze zajištěných materiálů zjistí, že obsahují data, která porušují zákon, stávají se důkazy a společně se spisy k případu jsou odeslány státnímu zástupci 384 HLAVÁČEK, Jan a kol. Kriminalistická počítačová expertiza . In Kriminalistická problematika při odhalování, vyšetřování a prevenci počítačové kriminality. Sborník odborných sdělení ze semináře uskutečněného na PA ČR dne 23. 12. 1996. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 51 – 52. 385 KOENIG, Eric, SMITH, Bradford. Metody boje proti softwarovým pirátům ve světě . Praha: Leringo, 1993. s. 22. 386 HLAVÁČEK, Jan a kol. Kriminalistická počítačová expertiza . In Kriminalistická problematika při odhalování, vyšetřování a prevenci počítačové kriminality. Sborník odborných sdělení ze semináře uskutečněného na PA ČR dne 23. 12. 1996. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 60. 122 s návrhem na obžalobu podezřelého. 8.4 Skutečné případy pirátství Poslední podkapitolu věnuji příkladům skutečných případů vyšetřování a potrestání softwarového a audiovizuálního pirátství na Internetu, a to u nás a ve světě. Uvádím nejznámější příklady toho, jak fungují metody vyhledávání porušitelů autorského práva a uplatňování legislativy v praxi. V případě pirátských kopií distribuovaných na mediálních nosičích (CD, DVD atd.) se většinou jedná o razie a zátahy, které jsou zaměřeny na tržiště a stánkové prodejce. Např. v našich podmínkách se tyto razie konají především v příhraničních oblastech a účastníkem často bývá (kromě celníků či zaměstnanců České obchodní inspekce) také Česká protipirátská unie. 8.4.1 Svět V rámci světových případů, které se zabývaly potrestáním pirátství, se dají uvedené příklady rozdělit do dvou skupin. Za prvé uživatelé peer to peer sítí či dalších systémů, které umožňují získávat nelegální kopie autorsky chráněných děl a za druhé provozovatelé jednotlivých systémů a případy soudního zákazu jejich provozování. Rok 2001 – Napster a Kazaa Výměnná síť Napster byla průkopníkem masového využívání technologií peer to peer sítí. Vznikla v roce 1999, kdy jej vytvořil student univerzity v Bostonu. Původně měla síť umožnit snadnější vyhledávání hudby na Internetu. Napster se ale rozšířil do té doby nevídanou měrou a již v polovině roku 2000 byl počet jejích uživatelů kolem 40 milionů. 387 Jejím prostřednictvím se mohly přenášet pouze hudební soubory ve formátu MP3. Napster byl centralizovaná peer to peer síť, což v konečném důsledku umožnilo její vypnutí. Existoval tu tedy centrální server se seznamem hudby, ke kterému se uživatelé připojovali. Hlavním žalobcem proti Napsteru byla americká RIAA (Recording Industry Association of America). Žalobu podala 12. června 2000. Ta byla podána o náhradu škody, která měla být způsobena poklesem prodeje zvukových nosičů v souvislosti s využíváním Napsteru pro přenos hudby. 388 387 Napster, Kazaa, Grokster významné spory ohledně peer to peer sítí v zahraničí. [online]. [cit. 2008 02 28]. Dostupné z: 123 RIAA uspěla, když soud uznal, že 80% sdílených souborů v Napsteru je chráněno autorským právem, ale současně se neodváděly žádné poplatky za jejich šíření a kopírování. Protiargumentem Napsteru bylo, že systém sám nemůže za porušování autorských práv jeho uživateli. Tento argument ale neuspěl, protože podle soudu měli provozovatelé možnost kontrolovat, co se v síti přenáší a mohli tomu zabránit. V červenci 2001 tak byla zastavena činnosti peer to peer sítě Napster. 389 O rok později (v roce 2002) byl ukončen systém podobný Napsteru, Audiogalaxy. 390 I další peer to peer síť, Kazaa, má za sebou již několik soudních sporů, ale na rozdíl od výše zmiňovaného Napsteru nadále funguje. V roce 2001 provozovatele Sharman Networks žaloval nizozemský kolektivní správce autorských práv Buma/Stemra z odpovědnosti za to, že prostřednictvím Kazaa nelegálně sdílejí její uživatelé autorsky chráněný obsah. Kazaa byla osvobozena. O rok později žalovali stejnou společnosti americké RIAA a MPAA (Motion Picture Association of America). Teprve v roce 2006 se udál posun, když Sherman Networks oznámila, že se zavázala zaplatit 100 milionů dolarů hlavním hudebním společnostem Universal Music, Sony BMG, EMI a Warner Music. 391 Rok 2004 V roce 2004 se objevil první odsouzený audiovizuální pirát na území Ruské federace. 30ti letý muž byl odsouzen ke 2 letům a 2 měsícům za šíření nelegálních kopií filmů na nosičích DVD. Vzhledem k tomu, že se míra pirátských filmových kopií v Rusku odhaduje na 85% z celkového počtu šíření nosičů, byl tento případ prvním exemplárním potrestáním. 392 Rok 2005 Grokster Grockster byla peer to peer síť podobná systému Kazaa, vytvořená firmou Gokster Ltd. Soudní proces, který vedl k jejímu zániku vznikl z podnětu společnosti Metro Goldwyn Meyer v roce 2001. Předmětem žaloby opět byla zodpovědnost provozovatelů za porušování autorských práv jeho uživateli. V červnu 2005 (po několikerém odvolání) byli provozovatelé uznáni odpovědnými za porušování autorského práva uživateli a síť byla odstavena. 393 389 Tamtéž. 390 Jak dlouho budeme sdílet? – Budocnost jedné zajímavé techniky. [online]. [cit. 2008 02 28]. Dostupné z: 124 Rok 2006 V říjnu 2006 byl odsouzen provozovatel bittorrentového trackeru Elite Torrents, Grant Stanley z Virginie k pěti měsícům odnětí svobody a pokutě 3 000 dolarů. Soudní proces vznikl z podnětu americké FBI a MPAA. Stanley byl odsouzen za porušování autorských práv a činnostem, které k němu vedly. Přes jím provozovaném trackeru se šířilo kolem 2 milionů filmů a počet uživatelů byl asi 133 tisíc. 394 V roce 2006 proběhl i velký zátah proti uživatelům peer to peer sítě eDonkey na území Německa. Obviněno bylo asi 3500 jejich uživatelů, za nelegální sdílení hudebních souborů. Každý z obviněných čelí pokutě ve výši 2500 euro. 395 Rok 2007 V únoru 2007 byl obviněn a v červnu téhož roku odsouzen vedoucí představitel americké warezové scény Hew Raymond Griffiths za porušování autorského práva. Byl odsouzen k 2 rokům a 3 měsícům. Na konci 90. let spravoval přístup k více než 20 nejnavštěvovanějším serverům warez komunity. Kromě toho vedl warezovou skupinu DringOrDie, která byla založena v Rusku v roce 1993 a postupně se rozšířila po celém světě. Hlavní náplní její činnosti bylo šíření crackovaných verzí softwarového vybavení. DrinkOrDie byla zlikvidována v roce 2001. Tehdy bylo provedeno asi 70 razií v USA, ve Velké Británii, ve Finsku, Norsku, Švédsku a v Austrálii. Celkem bylo odsouzeno 30 lidí v USA a 11 v ostatních zemích. 396 V květnu 2007 se také objevil první případ odsouzeného uživatele technologie BitTorrent, a to za 3 filmy z hollywoodské produkce, které poskytl ke sdílení ostatním uživatelům. Odsouzeným je 38 letý Chan Nai Ming, který vystupoval pod přezdívkou Big Crook a odsouzen byl k tříměsíčnímu pobytu ve vězení. 397 V červnu 2007 byla pak švédskému „sdíleči“ udělena pokuta 20 tisíc švédských korun (cca 60 tisíc Kč) za sdílení 4 skladeb prostřednictvím Internetu. 398 Mediálně poměrně známým se stal případ 24 leté Jamie Thomas z Minnesoty, která byla odsouzena k zaplacení náhrady škody 220 tisíc dolarů za sdílení 24 hudebních skladeb na 394 Provozovatel bittorrentového trackeru byl odsouzen. [online]. [cit. 2008 02 28]. Dostupné z: 125 Internetu. Ačkoli většina žalob na koncové uživatele peer to peer sítí většinou končí mimosoudní dohodou, byl tento případ jedním z prvních, se kterým americké nahrávací společnosti před soudem uspěly. 399 V červenci vyhrálo belgické sdružení autorů, skladatelů a vydavatelů (SABAM) soudní spor s poskytovatelem připojení k Internetu Scarlet (Tiscali) Požadovali, aby poskytovatelé internetového připojení využívali technické prostředky, které zabrání uživatelům šířit nelegální kopie autorsky chráněného obsahu prostřednictvím peer to peer sítí. Belgický soud vyhověl žádosti SABAMu a uložil Scarletu, aby přijal potřebná technická opatření, která jeho zákazníkům zabrání v nelegálním stahování autorsky chráněného obsahu. Má se jednat o používání softwarových filtrů, které zabrání možnosti šíření ilegálního obsahu. 400 Tento případ by se mohl stát precedensem, který může otevřít cestu schválení návrhu IFPI o odpojení od Internetu těch uživatelů, kteří sdílejí nelegální obsah. Rok 2008 The Pirate Bay „Pirátský záliv“ je jedním z nejvyužívanějších serverů pro sdílení torrent souborů. Její provozovatelé sídlí ve Švédsku, kde se chystá velký proces proti jejich činnosti. Celkem se má jednat o obvinění 5 osob, které jsou úzce spojeny se samotným provozem piratebay.org. Předmětem žaloby má být napomáhání porušování autorských práv. 401 8.4.2 Česká republika V rámci České republiky je internetové pirátství a tresty, které za něj případně padají, záležitostí zejména posledních 2 let. Ačkoli se můžeme dočíst, že prvním zadrženým a potrestaným internetovým pirátem na našem území, byl Lubsoft, předstihl jej autor kinoripu filmu Rafťáci. V březnu 2006 totiž pořídil 18 letý mladík kinorip filmu Rafťáci a následně jej umístil na internetový server, odkud se rozšířil na další servery a do peer to peer sítí. O rok později byl odsouzen k podmíněnému 3 měsíčnímu trestu a náhradě škody 250 tisíc Kč. 402 Dalším odsouzeným pirátem na našem území se stal v dubnu 2007 již výše zmíněný uživatel známý pod přezdívkou Lubsoft. Lubsoft byl manažerem IT sítě a sdílel okolo 700 GB 399 Stahovala hudbu z internetu. Zaplatí čtvrt milionu. [online]. [cit. 2008 02 29]. Dostupné z: 126 filmů a hudby prostřednictvím P2P sítě Direct Connect (DC++). V roce 2007 byl odsouzen k 7 měsíčnímu odnětí svobody s podmínkou na 14 měsíců. 403 Dalšími dvěma známými kauzami byly zátahy na studenty na vysokoškolských kolejích. První zátah se uskutečnil v červenci 2007, kdy bylo obviněno 14 studentů z Ostravy – Svinova za provozování dvou FTP serverů, ze kterých šířili nelegální kopie hudby, filmů i softwaru. Celkem poskytovali 247 filmů a stovky epizod televizních seriálů. 404 Celková škoda byla odhadnuta na 4 miliony Kč. 405 Druhý případ se odehrál v prosinci 2007 na vysokoškolských kolejích ČVUT v Praze na Strahově. Zátah byl výsledkem policejní akce Premiéra, která vznikla z podnětu MPA, ČPU, IFPI, ESA a BSA. Zadrženo při ní bylo 7 osob. Ty byly obviněny z nelegálního šíření komerčního softwaru a provozování FTP serveru Topsite, která umožnila stahování filmů a hudby v rámci daných kolejí. 406 Topsite je pak označení pro počáteční zdroj distribuce nelegálně získaných a šířených kopií autorsky chráněných děl. Z těchto míst se většinou kopie šíří do ostatních peer to peer sítí a Internetu. 407 Dalšími mediálně známými případy v České republice bylo chycení a potrestání viníků, kteří na Internet vypustili filmy Vratné lahve a Simpsonovi ve filmu. V případě filmu Vratné lahve se jednalo o únik DVD kopie, která byla určena pro promítání v rámci Ministerstva kultury ČR. Kopie byla označena vodoznakem, který tuto skutečnost připomíná. Přesto byla tato jediná oficiální rozmnoženina zkopírována a vypuštěna na Internet. Pachatel, který film na Internet umístil byl zadržen a obviněn v září 2007. 408 Ukázalo se, že 35 letý muž byl ve spojení se zaměstnancem společnosti Digital Media Production, která dané DVD vyrobila. Ten si kopii odnesl domů, kde si zkopíroval a poskytl svým příbuzným a známým. A právě jeden z nich umístil tuto kopii na Internet. 409 U snímku Simpsonovi ve filmu se jednalo o 19ti letého Josefa Šubra z Kaplice, který pořídil v červnu 2007 jeho kinorip a poté jej umístil na Internet. Podle odhadu České 403 Česká policie poprvé dopadla velkého piráta. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 127 protipirátské unie si tuto kopii stáhlo během prvních několika dní na 100 tisíc uživatelů. Mladíkovi nejprve hrozil peněžní trest ve výši až 5,5 milionů Kč (tato suma je výsledkem násobku průměrného vstupného v kinech – cca 108 Kč a počtem uživatelů, kteří si film stáhli místo, aby na něj zašli do kina – odhadem 100 000. Výsledná suma by se pak dělila rovným dílem mezi provozovatele kin a držitele autorských práv, tedy škoda cca 5,5 milionu Kč 410 ). Nakonec se případ vyřešil omluvou, slibem, že Šubr bude pomáhat při kampaních proti pirátství a pokutou ve výši 150 tisíc Kč, což je horní hranice za spáchaný přestupek. 411 V souvislosti s tímto případem byl obviněn ještě uživatel pod přezdívkou Pedrous, který se zasloužil o to, že kopii Simpsonových ve filmů umístil na řadu veřejně přístupných serverů a rozšířil ji do zahraničních torrentových stránek. Po provedené domovní prohlídce mu byl zabaven počítač, na kterém provozoval FTP server s kopiemi filmů, hudby a počítačových her. 412 8.4.3 Software svět V případě světového softwarového pirátství se jedná (podobně jako u pirátství audiovizuálního) většinou o žaloby velkých společností a společenství vůči jednotlivcům či firmám, které používají nebo prodávají nelegální kopie softwaru. Tresty, které jsou za softwarové pirátství ukládané, bývají buď v podobě několika měsíčního pobytu ve vězení nebo ve formě peněžité pokuty v řádech stovek až tisíců dolarů. V roce 2007 tak byl např. obviněn ruský učitel a současně ředitel na střední škole, Alexandr Ponosov, z nelegálního užívání programů firmy Microsoft na školních počítačích. Ponosov se bránil tím, že netušil, že instalovaný program nemá potřebné licence a je padělkem. Celý případ vzbudil na území Ruska velký zájem a ačkoli byl Ponosov nakonec potrestán pokutou ve výši cca 200 dolarů, stal se národním hrdinou v boji jednotlivce proti velké společnosti. 413 Na druhé straně, o rok dříve, vyhrály společnosti Microsoft a Symantec soudní spor s kanadským provozovatelem internetových stránek Planet rom.com Rossem Borgem, který nabízel a prodával nelegální kopie softwarového vybavení zmíněných firem. 414 410 Případ kinorip: od klukoviny k jedné z největších pirátstkých kauz. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 128 Velký případ z oblasti softwarového pirátství, v roce 2007, se týká Číny. Zde bylo, na základě spolupráce čínské policie a americké FBI, zadrženo 25 lidí, kteří byli obviněni z toho, prodávali nelegální kopie softwaru, čímž způsobily škodu kolem 500 milionů dolarů firmám Microsoft a Symantec. 415 8.4.4 Software – Česká republika V případě porušování autorského práva k softwaru v České republice, se jedná většinou o několikaměsíční tresty odnětí svobody spojených s peněžitou pokutou. Příčinou je většinou nelegální prodej kopií softwarového vybavení a užívání nelegální kopie softwaru v rámci firmy. Potrestány bývají nejen fyzické osoby, ale také firmy. Např. v dubnu 2007 byl na 8 měsíců nepodmíněně a k zaplacení částky 62 tisíc Kč, odsouzen majitel firmy, která prodává výpočetní techniku. Bylo prokázáno, že v 9 případech prodala firma k hardwaru také neoprávněně nainstalovaný operační systém MS Windows. 416 Dalším porušením zákona je užívání nelegálního softwaru. To se např. nevyplatilo moravské firmě (v březnu 2007), které používala neoprávněně software firmy Microsoft na 15 počítačích. Obviněny byly jednatelky společnosti, které na základě dohody uhradily 170 tisíc Kč jako náhradu škody. 417 3 měsíční podmíněný trest a úhradu škody 250 tisíc Kč, musel zaplatit 19ti letý muž, který užíval neoprávněně software společností Microsoft, Adobe a Symantec. 418 V roce 2006 byla uzavřena mimosoudní dohoda s jednatelem společnosti, která používala nelegální software na 19 počítačích. V dohodě bylo stanoveno, že firma zakoupí jednak legální software poškozených firem Microsoft a Autodesk za 320 tisíc Kč a navíc nahradí škodu částkou 250 tisíc Kč. 419 415 F.B.I. and Chinese Seize $500 Million of Counterfeit Software . [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 129 9. Další možnosti obrany Problematika porušování autorských práv k dílům hudebním, filmovým či softwarovým je celosvětový problém, jehož řešení není jednoduché. I přes všechna legislativní a technická opatření, si ti, kteří nechtějí za legální pořizování platit, najdou cestu, jak si tato díla obstarat jiným způsobem. Přesto existují způsoby, jak mohou vlády i samotní vydavatelé motivovat spotřebitele k tomu, aby se nestávali piráty a legálně nakupovali a hlavně platili za autorsky chráněná díla. Jak jsem ukázala v předchozím textu, v boji proti internetovému pirátství a dalším formám porušování autorského práva, je nutná spolupráce a propojení několika oblastí. Jsou jimi legislativní opatření, technické nástroje omezující kopírování autorsky chráněných děl, specializované instituce a metody stopování a hledání pachatelů, motivační a informační kampaně a vzdělávání veřejnosti a také legální alternativa přístupu k autorsky chráněnému obsahu při využití moderních technologií. VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNOSTI LEGÁLNÍ ALTERNATIVY NÁSTROJE PRO SNÍŽENÍ MÍRY PIRÁTSTVÍ LEGISLATIVA TECHNOLOGIE VYŠETŘOVACÍ POSTUPY Kromě těchto způsobů existují ještě dvě možnosti motivace konečných zákazníků pro nákup legálních rozmnoženin: bonusy a zlevnění produktů. ZLEVNĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNOSTI BONUSY PRODUKTŮ LEGÁLNÍ ALTERNATIVY NÁSTROJE PRO SNÍŽENÍ MÍRY PIRÁTSTVÍ LEGISLATIVA VYŠETŘOVACÍ POSTUPY TECHNOLOGIE Každá z těchto oblastí má podíl na tom, aby se lidé začali chovat legálně a aby se pro ně nákup a pořizování hudby, filmů a softwaru zákonnou cestou stalo výhodné a atraktivní. Všechny tyto nástroje pak vyžadují spolupráci mezi jednotlivými aktéry v rámci boje proti nelegálnímu šíření autorsky chráněného obsahu. 130 9.1 Vzdělávání veřejnosti První oblastí je oblast prevence prováděná pomocí vzdělávání široké veřejnosti. Již v současnosti existuje řada informačních kampaní a vzdělávacích programů pro veřejnost, odborníky i školáky a studenty. Do budoucna vidím v této oblasti cestu v tom, že by se problematika autorského práva vyučovala již např. na středních školách. Studenti by se dozvěděli informace o tom, co je autorské právo, jaké jsou formy jeho porušování (tedy druhy pirátství) a jak se jeho porušení vyhnout. Celá problematika by pak mohla být představena z pohledu nejen porušení práva a trestní odpovědnosti, ale také z pohledu etiky či ekonomických dopadů. Kromě studentů by měli být vzděláváni také odborníci a zaměstnanci firem, ve kterých přicházejí do kontaktu s výpočetní technikou a Internetem. Prvními pokusy o takové vzdělávání jsou např. kampaně Business Software Alliance určené pro firmy a zaměstnance nebo e learningový kurz Join the Team americké Entertainment Software Association, určený pro školáky, jejich učitele a rodiče (viz kapitola 6.3 a 6.4). 9.2 Legislativa Hlavním problémem v mezinárodním boji proti porušování autorských práv na Internetu je různorodost legislativních základů jednotlivých států. Obrovské rozdíly jsou např. mezi USA a Ruskem, které zcela jinak stanovují míru odměn pro držitele práv či vymezují jinak nelegální pořizování kopií a neoprávněné šíření autorsky chráněného obsahu. Rozdíly jsou také mezi americkými normami o ochraně duševního vlastnictví a evropskými předpisy. V Evropě je díky členství mnoha zemí v Evropské unii protipirátská legislativa slaďována. Mimo sladění předpisů by byla cestou uzavírání mezinárodních smluv o vyšetřování a stíhání pachatelů této trestné činnosti, které dnes často chybí. Ty by umožnily stíhat pachatele, žijící na území jednoho státu, ale porušující autorské právo na území státu jiného. V současnosti je to tedy problém s nepostižitelností pachatelů. Pokud např. server s nelegálním obsahem provozují v jiné zemi, než ve které žijí, tak díky rozdílnosti předpisů a absenci mezinárodních úmluv zůstávají nepotrestáni. Kromě sladění národních legislativ o autorském právu a tvorbě mezinárodních smluv, existuje ještě jedna oblast práva, která by měla projít úpravou. Mám na mysli doplnění předpisů o porušení práva provozem webových stránek, jejichž provozovatelé se v současnosti mohou legálně vyhnout sankcím. Jedná se o webové prezentace, které nabízejí ke stažení např. obaly k DVD filmům apod., ale fungují jako katalog s odkazy na webové 131 stránky v zahraničí (příkladem u nás jsou např. stránky obaly.vokr.com nebo www.kfilmu.net – viz kapitola 3.3.2.4). Často jejich autoři uvádějí, že nenesou zodpovědnost za to, co poskytují jimi odkazované servery. Ale již tato katalogová činnost, prezentovaná jako rozcestník pro stahování, by mohla být posuzována jako navádění k porušování zákona. 9.3 Vyšetřovací postupy a stíhání viníků Pro sledování, vyšetřování a snahu o potrestání nelegálního šíření pirátských kopií funguje celá řada institucí, které se zaměřují na ochranu duševního vlastnictví obecně, ale i na jednotlivé jeho aspekty. Existují tak organizace chránící zvlášť hudební průmysl, zvlášť audiovizuální trh a zvlášť trh softwarový. Nejdůležitější instituce, které působí v oblasti ochrany duševních práv jsem v práci představila. Pro budoucí řešení problému s pirátstvím je, dle mého názoru, důležitá především jejich vzájemná spolupráce a činnost preventivní a vyšetřovatelská. Vyšetřovatelské metody jsou pak především ve formě sledování IP adres a datových toků. Dále také působení vyšetřovatelů v různých skupinách inkognito, či šíření fám o tom, že se v souborech roznáší spyware a soubory, které mohou poškozovat počítače „stahovačů“, s cílem komunitu vystrašit a uživatele tak odradit. Věřím, že postupy vyšetřování se do budoucna příliš nezmění a jediným vývojem by mohla být tvorba nových programů, které odhalí pohyb nelegálních rozmnoženin autorsky chráněného obsahu v Internetu a peer to peer sítích. Změna by mohla nastat také v trestání usvědčených viníků. V současnosti jsou to dva základní nástroje: pokuty s náhradou škody a odnětí svobody. Do budoucna by mohl přibýt ještě jeden způsob, zpomalení či částečné blokování internetového připojení usvědčeného „piráta“, kterému by mohl např. soud vymezit omezení přístupu na určitou dobu. IFPI navrhuje ještě tvrdší trest, odpojení od připojení k Internetu. Tento postup ale již, podle mého mínění, jednak hraničí s omezováním svobodného přístupu k informacím a navíc by měl ekonomické dopady na provozovatele internetového připojení, jež by tím přišli o zákazníky. V případě omezení internetového připojení by mohlo dojít např. k tomu, že by připojení znemožnilo stahování velkých souborů dat, uživatel by mohl mít také zablokován přístup na stránky nelegálně poskytující autorsky chráněná díla nebo by toto stahování bylo natolik pomalé, že by se mu nevyplatilo. Pokud by takový postup byl uzákoněn a byl závazný pro všechny poskytovatele internetových služeb, mohlo by to míru pirátství snížit. 132 9.4 Technologie proti kopírování S dalším technologickým rozvojem mohou vznikat programy, které umožní rozpoznání typů přenášených, resp. sdílených souborů. Takovým programem je např. File Sharing Monitor společnosti Logistep AG, který má být schopen rozlišit, zda je soubor hudební, filmový, softwarový nebo jiný (viz kapitola 8.1). V návaznosti na rozpoznání typu souboru v síti, se mohou použít filtrovací programy v peer to peer sítích. Navíc by se do nich mohly napříště dostat audiální, audiovizuální či softwarové soubory teprve poté, kdy se prověří, zda neporušují autorské právo. Pro zrychlení takového ověřování by mohl být vyvinut např. systém ochranných značek, které budou přítomny ve všech kopiích autorsky chráněných děl. S tím souvisí i vývoj dokonalejší ochrany proti neoprávněnému kopírování digitálních souborů či větší rozvoj technologií v rámci Digital Right Management. 9.5 Nový obchodní model Vzhledem k tomu, že řada uživatelů Internetu porušuje autorská práva kvůli vysokým cenám originálů či pro ně nepohodlným cestám nákupu, je do budoucna nutné vytvořit nový obchodní model, který vyjde vstříc potřebám konzumentů. Mezi základní výhody legálního pořízení autorsky chráněného obsahu patří to, že uživatelé mají jistotu, že si s takto pořízenými kopiemi nestáhnou zároveň viry či spyware, který by mohl jejich počítač poškodit. U softwarového vybavení je pak jednoznačnou předností legálního nákupu, plně spustitelná verze programu, nabídka možnosti jeho pozdějšího vylepšení zdarma nebo další program navíc zdarma. Dalším způsobem motivování zákazníku k nákupu je např. přidávání bonusových materiálů na klasické nosiče, které zaujmou zákazníka natolik, že své peníze do díla investuje, protože bude mít pocit, že za své peníze „dostane něco navíc“. U filmových děl to mohou být např. film o filmu, fotogalerie, tapety nejen na počítač, ale třeba i pro mobilní telefony, tematické hry, videoklipy, v případě hudebních alb mohou vydavatelé přidat na originály několik skladeb navíc, uvádět videoklipy, rozhovory s interprety apod. U softwaru mohou být bonusy hry, dostupnost k novějším verzím zdarma atd. Také se k bonusovým materiálům mohou zařadit slevové kupony na nákup dalšího zboží, poukazy na lístky do kina či na koncert daného interpreta apod. Další cestou, kterou začínají využívat jednotliví interpreti je nabídka několika verzí nového alba. Na svých internetových stránkách, např. skupina Nine Inch Nails nabízí 4 různé podoby svého nového alba. První je možnost stáhnutí si několika skladeb (9) zdarma, druhá je 133 stáhnutí plné verze (36 skladeb) za 5 dolarů, 2diskové verze s bookletem za 10 dolarů, a další dvě speciální edice, které obsahují také DVD či jsou na speciálních nosičích (cena 75 a 300 dolarů). 420 Tento způsob by mohl uživatele motivovat k tomu, aby si nejprve zdarma poslechli výběr songů a později si mohli celé album za poplatek stáhnout, a to přímo od daného interpreta, nikoli přes jakýkoli internetový a podobný obchod. Zcela jasnou cestou je zlevnění výsledných produktů a nabízeného zboží (v našich podmínkách se mluví o řádech sta korun). V tomto směru je zajímavým krokem přidávání tzv. příbalů k českému tisku, ať již novinám či časopisům. V těchto případech se cena filmových nosičů pohybuje nejčastěji od 40 do 100 Kč, což je pro obyvatelstvo přístupnější, než nosiče DVD za 600 a více Kč. Takové příbaly se objevují i v případě některých počítačových magazínů (v jejich případě se jedná o počítačové hry). Často se také může stát, že zákazník by rád nějaký film nejprve zhlédl než si jej zakoupí, či poslechl album, nebo zhlédl jeden díl seriálu či televizní show. V případě filmů má možnost buď návštěvy kina nebo videopůjčovny. Pokud ale film nesežene ve videopůjčovně, protože se jedná např. o novinku, o který je velký zájem a nechce investovat do pořízení originálu v obchodě, často si film stáhne z Internetu. V případě seriálů a televizního vysílání může buď program nahrávat na videorekordér, sledovat televizní vysílání online, ale k řadě seriálů se jinou než nelegální cestou nedostane. Prvnímu problému by mohly zabránit online videopůjčovny, umožňující film zhlédnout za rozumný poplatek a v případě zájmu uživatele zprostředkovat jeho následné zakoupení – ať již na nosiči či stažením z obchodu. Druhému pak to, že televizní stanice či společnosti, které seriály a show produkují, umožnily přístup k žádaným dílům za poplatky. Online videopůjčovny i obchody umožňujícím stáhnutí hudby a filmů z Internetu se postupně objevují a věřím, že v budoucnosti bude jejich význam vzrůstat. Důležité je, aby svým zákazníkům nabídli co největší komfort za přijatelné ceny. Komfortem myslím přehlednost stránek, jednoduché intuitivní ovládání a využití technologií, na které jsou uživatelé navyklí, tzn. zapojit technologii peer to peer sítí do legálního obchodování (o to se pokouší např. společnost Warner Bros, se svým systémem In2Movies – viz kapitola 7.2.2). Kromě toho by byla nutná i jistá nadnárodnost takových služeb. Vzhledem k tomu, že je Internet globálním médiem a jednotlivé nabídky mohou dostat i zákazníci z druhého konce planety, bylo by vhodné upravit obchodní strategii (a s tím související legislativu) takovým způsobem, aby k službám měl přístup kdokoli. Samozřejmě 420 Nine Inch Nails. [online]. [cit. 2008 03 07]. Dostupné z: 134 s tím souvisí vyřešení podmínek autorského práva a způsobů plateb. Platby by mohly probíhat zprostředkovaně přes národní firmy, což by umožnilo zákazníkovi zaplatit v měně své země a částka by byla, podle kurzu, převedena na účet poskytovatele služeb v zahraničí. Samotná platba by pak probíhala tradičně pomocí sms, převodu z účtu apod. V případě hudebního průmyslu, mohou mít zákazníci potřebu, poslechnout si jen několik písní, nebo si stáhnout jen jednu jimi vybranou skladbu. Na základě toho již fungují servery, které prodávají písně po jednom kuse, popř. v podobě celých alb (viz kapitola 7.1). U softwarových produktů by mohly být zřízeny služby, které umožní uživatelům přístup k jinak draze placeným programům na pár minut za poplatek ve výši srovnatelné např. s nákupem jedné skladby. Výrobci by tak mohli po zaplacení požadované částky např. formou sms, zaslat zákazníkovi přístupový a časově omezený kód, který mu umožní pracovat s plnou verzí jím požadovaného programu. 421 Pokud by takový zákazník neměl přístup k Internetu např. z domova, mohl využít služeb veřejných knihoven nebo informačních center. V nich by se mohly využít jednak přístupová místa k Internetu a nebo by mohly zpřístupňovat nejoblíbenější a nejžádanější programy za poplatek jako např. v případě kopírovacích služeb (např. 2Kč/min apod.). Samotný nákup programů by mohl proběhnout např. pomocí dotačních programů. 421 Karel Kuchařík: dostaneme se i do uzavřených sítí. [online]. [cit. 2008 02 20]. Dostupné z: 135 Závěr Primárním cílem mé práce bylo ukázat problematiku počítačového pirátství v celé jeho šíři, tedy od jeho forem, přes nástroje, které se k němu využívají až po instituce a metody, které slouží v boji proti němu. Počítačové pirátství jako součást počítačové či informační kriminality je velmi aktuálním a celosvětovým problémem a škody, které každoročně způsobí vydavatelům i autorům hudby, filmů a softwaru, neustále vzrůstají, a to zejména po rozšíření Internetu a vzniku programů, které umožňují přenos velkých souborů dat. Počítačové pirátství jako forma kriminality tak má svá specifika v oblasti předmětu zločinu, jeho pachatelů, nástrojů i obrany a postihů. Předmětem zločinu je porušení autorských práv k hudebním, filmovým či programovým dílům. Ačkoli toto porušování existovalo i dříve, s rozvojem Internetu, jeho masovým rozšíření a přechodem od analogových nosičů k digitálním, se jeho povaha změnila. Jeho pachatelé jsou různorodou skupinou uživatelů služeb Internetu, podle průzkumů pak nejčastěji mladí muži kolem 25 let. Z nástrojů, které se využívají při páchání internetového pirátství jsem uvedla tři: peer to peer sítě, webové stránky a FTP servery, z nichž nejvyužívanějším způsobem jsou první jmenované. Je to proto, že umožňují jednak stahovat a posílat velké množství dat, navíc v nich uživatelé mohou najít vše co požadují. Bránit se internetovému pirátství se snaží řada národních a mezinárodních organizací, které chrání autorská práva. V práci jsem se zaměřila na základní tři oblasti, ze kterých tyto instituce pocházejí a ve kterých hlavně působí: Česká republika, Spojené státy americké a Evropská unie. Tyto instituce spolupracují při tvorbě informačních a vzdělávacích kampaní pro veřejnost, účastní se vyšetřování, podílí se na tvorbě návrhů legislativy a poskytují odborné expertizy. Ukazuje se, že ačkoli mají jednotlivé státy či společenství stanovenu legislativu, která oblast počítačového i internetového pirátství upravuje, je nutná především spolupráce na jejím sladění a umožnění stíhání a trestání pachatelů i z jiných zemí. Tak by se dalo zabránit obcházení právních předpisů tím, že budou pachatelé působit na zahraničních serverech. Hlavním problémem vyšetřovatelů je pak obrovské množství běžných uživatelů, kteří stahují a sdílejí autorsky chráněná díla. Není tak v jejich silách zaměřit svou pozornost na všechny a hledají tak uživatele, kteří nabízejí větší množství dat než ostatní. Vzhledem k tomu, že „velkých ryb“ je mnohem méně než „malých“, nemůže tato cesta jako jediná 136 v budoucnu pirátství potlačit. Je potřeba vymyslet nové modely obchodování i postihu pachatelů. V poslední kapitole jsem kromě stávajících metod a nástrojů, nastínila tři modely budoucího řešení. Prvním z nich je nový způsob obchodování, kdy se budou využívat online přístupy k hudbě, filmům, ale také softwarům. Uživatelé si budou moci požadované dílo poslechnout, zhlédnout či na pár minut využít potřebný software. Tyto služby by byly poskytovány za přiměřený poplatek, který by uživatele k tomuto druhu chování motivoval. Druhý model se pak týká uživatelů, kteří neoprávněně sdílí autorsky chráněná díla. Vyšetřovatelé by na základě programu rozlišujícího typ mohli vyhledat konkrétní uživatele, kteří porušili zákon a namísto peněžitého trestu by internetoví provideři mohli např. zpomalit připojení daného uživatele natolik, že by se mu stahování a sdílení souborů nevyplatilo. Třetím způsobem je technologické řešení ochrany originálních nosičů či digitálních kopií před kopírováním pomocí ochranných programů, kódů či značek, které jednak znemožní neoprávněné zkopírování autorsky chráněného díla a navíc umožní sledovat pohyb díla v případě jeho úniku na Internet. Závěrem tak mohu jen dodat, že ústupky a změna chování je potřebná na obou stranách: u uživatelů i u vydavatelů. Uživatelé by měli pochopit, že svým chováním porušují zákon a okrádají autory o právoplatný zisk. Vydavatelé si musí uvědomit, že výsledná cena i způsob přístupu k dílům musí přizpůsobovat potřebám svých zákazníků. 137 Použité zdroje Tištěné zdroje 1. KOENIG, Eric, SMITH, Bradford. Metody boje proti softwarovým pirátům ve světě . Praha: Leringo, 1993. 2. HLAVÁČEK, Jan a kol. Kriminalistická počítačová expertiza . In Kriminalistická problematika při odhalování, vyšetřování a prevenci počítačové kriminality. Sborník odborných sdělení ze semináře uskutečněného na PA ČR dne 23. 12. 1996. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. s. 51 – 66. 3. HLAVENKA, Jiří. Vyhledávání na Internetu . Brno: Computer Press, 2003. 4. JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, Věra. Digitální knihovny z pohledu autorského práva. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, 2005. Elektronické zdroje 1. 2006 Global software piracy study. [online]. [cit. 2008 02 11]. Dostupné z: 138 15. Anonymní peer to peer sítě – uživatelé vrací úder . [online]. [cit. 2007 11 20]. Dostupné z: 139 40. Česká obchodní inspekce. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 140 63. File Identification . [online]. [cit. 2008 02 22]. Dostupné z: 141 87. International Intellectual Property Alliance . [online]. [cit. 2008 02 02]. Dostupné z: 142 109. Lovec softwarových pirátů. [online]. [cit. 2008 02 17]. Dostupné z: 143 144 155. Policie obvinila piráta, který dal na Internet Vratné lahve. [online]. [cit. 2008 02 12]. Dostupné z: 145 146 189. Světová akademie WIPO. [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 147 207. Vězení za šíření filmů přes BitTorrent. [online]. [cit. 2008 02 28]. Dostupné z: 148 231. Who We Are. [online]. [cit. 2008 02 03]. Dostupné z: 149 Seznam příloh Příloha č. 1: Druhy kopií audiovizuálních děl, které lze najít na Internetu Příloha č. 2: Slovníček pojmů spojených s internetovým pirátstvím Příloha č. 1: Druhy kopií audiovizuálních děl, které lze najít na Internetu Tento přehled kopií a jejich značení jsem převazala z článku Vyznejte se v tajném slovníčku filmových pirátů. Poznáte co stahujete. [online]. [cit. 2008 02 01]. Dostupné z: Druhy ripů : Cam Rip, který je vytvořen za pomoci digitální kamery v kině. Je snadno k rozpoznání, protože na záznamu je vidět promítací plátno a často také další diváci. Zvuk je buď snímán také kamerou a jsou tak slyšet další návštěvníci kina, nebo může být zvuk snímán speciálním mikrofonem a je kvalitnější. Telesync (TS) Pojem telesync označuje cam rip s přidaným zvukem, který je nahrán např. ze sluchátek pro nedoslýchavé či v projekční místnosti apod. Telecine (TC) Tato kopie je násnímána přímo z filmových kotoučů. Taková kopie může být kvalitní jak po obrazové tak po zvukové stránce. Screener (SCR) Jedná se o kopii, která je určena např. odborným porotám na festivalu, u nás např. Ministerstvu kultury apod. Tyto kopie bývají označeny nápisem objevujícím se na obrazovce, který upozorňuje na to, že tato kopie je určena jen pro danou skupinu diváků. Označení Screener se používá pro kopie videokazet. DVD Screener Jedná se o stejný typ jako v předchozím případě. Rozdílem je, že je zkopírován nosič DVD a ne videokazeta. DVDRip Zřejmě nejoblíbenější způsob kopírování filmů. Jedná se o kopii nosiče DVD. Tato kopie bývá již kvalitní. Většinou chybí bonusové materiály a je přítomna jen jedna zvuková stopa. VHSRip Tento typ kopií pochází z videokazet. TVRip V tomto případě se většinou kopírují a poskytují televizní seriály, ale i filmy vysílané na různých televizních stanicích. Kvalita se liší podle použitého zařízení. DSRip Tento druh kopie vzniká z vysílání přes satelit a využívá se v případě televizních seriálů. HDTV Tato zkratka označuje High Definition Television a znamená kopie z televizního vysílání ve vysoké kvalitě. PDTV 150 PDTV neboli Pure Digital Television, je dalším typem kopií televizního vysílání, ale v horší kvalitě než HDTV. Workprint Tímto termínem se označují kopie nedokončených filmů, které někdo poskytl nebo ukradl přímo z výrobny daného filmu. Často v těchto verzích chybí hudba, některé části mohou být černobílé a může se lišit např. i závěr filmu. Formáty ripů: DivX, XviD Tyto dva formáty ripů jsou nejrozšířenější. Jsou založeny na komprimování formátu MPEG 4. Kopie jsou uloženy v souborech s koncovkou avi. Jsou používány pro DVD Screener a DVD Rip. DivX Re Enc Tento formát umožňuje zmenšení filmových souborů až na 200 MB na jeden film, na úkor jeho kvality. DVD R Klasický nosič DVD, který umožňuje zápis dat. VCD VCD, neboli Video Compact Disc, je také nosič dat a používá se pro kratší videa (max délka je 74 minut). Soubory mají koncovku mpeg a na těchto nosičích najdeme typy cam, telesync, telecine a screener. SCVD Super Video Compact Disc může obsahovat 30 až 74 minut videa v souboru s koncovkou mpeg. Druhy ripů, které se na těchto nosičích objevují jsou stejné jako v případě VCD. Liší se vyšší kvalitou. XVCD Je to typ VCD kopie, ale s různými nestandardními hodnotami. Např. se tu objevuje záznam až v délce 120 minut. XSVCD Stejně jako v předchozím případě, se jedná nestandardní nosiče, které mohou obsahovat až 120 minut videozáznamu. V tomto případě se jedná o kopie SCVD. CVD Jedná se o kombinaci formátů VCD a SVCD. Jednotlivé druhy ripů se rozeznávají ještě podle tzv. přívlastků, které uživatelům sdělují jaká kvalita či jak upravená verze dané kopie je nabízena. Proper Označuje nejkvalitnější dostupnou kopii. Limited Tento rip označuje většinou umělecké filmy nebo díla, která jsou určena pro omezený počet kin. Internal Tato díla jsou určena pouze pro určité skupiny diváků a ne pro veřejnou distribuci. STV Straight to Video. Tak se označují díla, která byla distribuována v obchodech, ale nebyla uvedena v kinech. Aspect ratio tags Označuje se tak, zda jde o širokoúhlý (widescreen) obraz, značený jako WS, nebo verze pro fullscreen (FS). Repack 151 Stává se, že některé kopie, ripy jsou poškozeny nebo obsahují chyby. V případě, že jsou opraveny a chyby odstraněny, nové verze obsahují právě přívlastek repack. Nuked Tímto přívlastkem se označují chybné kopie filmů. Nuke s uvedeným typem U poškozených ripů je uvedeno, o jaké poškození záznamu se jedná. Může to být Bad A/R, což znamená špatný poměr stran, Bad IVTC, který značí špatný převod tzv. framerate (títmo termínem se udává, kolik obrázků, neboli frames obsahuje jedna sekunda daného videa). 152 Příloha č. 2: Slovníček pojmů spojených s internetovým pirátstvím Download Tento pojem označuje stahování souborů z Internetu. Fake torrent Označení pro tzv. falešné torrent soubory, které buď neobsahují slibovaná data nebo mají za úkol zpomalit chod peer to peer sítě, či získávat informace o jejích uživatelích. Flooding Termín pochází z anglického výrazu pro záplavu. V internetovém prostředí se jedná o rozeslání požadavků či dat současně několika dalším uživatelům. Hub Základní stavební jednotka peer to peer sítě Direct Connect. Jedná se o seskupení určitého počtu uživatelů na jednom „místě“ v síti. Často se jedná o tematicky zaměřené skupiny. Pro stahování z DC je nutné si nejprve vybrat hub a přihlásit se k němu. IP adresa IP označuje Internet Protocol a IP adresa pak představuje jednoznačný identifikátor počítače, který je připojený k síti Internet. Klientské aplikace Označení pro nástroje, které umožňují uživatelům připojovat se, vyhledávat a sdílet soubory prostřednictvím peer to peer sítí. Leech Označuje se tak buď peer, který nemá kompletní soubor nebo uživatelé, kteří mají malý poměr mezi uploadem a downloadem nebo uživatelé, kteří se po stažení kompletního souboru ze sítě odpojí. MP3 Znamená Mpeg – 1 Layer 3 a je to označení pro kompresi zvukových záznamů. Mpeg 1 4 Zkratka znamená Motion Picture Experts Group a jedná se o kompresi audiovizuálních děl. Existují 4 úrovně komprese (mpeg 1 až mpeg 4). Onion routing Onion routing znamená tzv. cibulové směrování v Internetu. Celou síť tvoří tzv. cibulové směrovače. Uživatelé mají k dispozici jejich seznam a veřejné klíče. Odesílatel si zvolí náhodné pořadí směrovačů, zašifruje odesílaná data veřejným klíčem směrovače, který je poslední v pořadí, přidá jeho adresu, kterou zašifruje klíčem předposledního v pořadí atd. Výsledkem je tzv. cibule, jejíž vnější „slupka“ je zašifrovaná veřejným klíčem prvního vybraného směrovače. Passkey Pass key obsahuje identifikační údaje uživatele, který vytvořil torrent soubor a poskytl jej ostatním uživatelům. Peer Je to označení jednak pro jakékokoli uživatele v rámci peer to peer sítí, ale také pro uživatele technologie bittorrent. V druhém případě se jedná o torrentového uživatele, který ještě nemá staženu kompletní verzi souboru. Rip Obecné označení pro kopie filmů v nižší kvalitě a v menších velikostech než originál, které se vyskytují na Internetu. Room V souvislosti s internetovým pirátstvím se tak označuje obdoba hub v DC např. u sítě Filetopia. Router 153 Router označuje směrovač datových toků v Internetu. Seed Je to uživatel peer to peer sítě, který má kompletní soubor a nabízí jej ke stažení ostatním uživatelům. Spoofing Je to označení pro praktiky protipirátských organizací, kteří se zapojují do torrentových sítí, kam vypouštějí tzv. fake torrenty s jediným cílem, sbírání údajů o uživatelích sítě. Spyware Tzv. špionážní program, který může sbírat data o uživatelích sítí či stránek a odesílat je na předem stanovenou adresu. Kromě IP adres, ale také může sbírat citlivé údaje, jako jsou přístupová hesla apod. Topsite Je označení pro webovou stránku nebo častěji FTP server, ze které se uskuteční počáteční distribuce nelegálně získaných a šířených kopií autorsky chráněných děl. Z těchto míst se většinou kopie šíří do ostatních peer to peer sítí a Internetu. Torrent Je to označení pro soubory, které obsahují např. část filmu a jsou posílány v rámci peer to peer sítě. Také se tak označují soubory metadat, která daný soubor popisují. Tracker Pojem souvisí s technologií bittorrent. Jedná se o služby, která zajišťuje spojení mezi jednotlivými uživateli tím, že obsahuje seznam IP adres uživatelů. Upgrade Označuje vylepšenou či novější verzi počítačového programu. Upload Dá se říci, že je to opak downloadu. Místo stahování dat se data nahrávají do počítače. Warez Pojem warez je odvozen z anglického slova ware, což znamená zboží a jeho množného čísla wares. Písmeno z na konci se používá pro označení nelegálních, pirátských kopií děl, která jsou chráněna autorským právem. 154