Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

VÝVOJ SPÁDOVOSTI ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Development of travels to services in selected region

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Zdeněk Šilhan Martin LALOŠÁK

Brno, 2018

MASARYKOVA UNIVERZITA

Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Akademický rok: 2017/2018

Student: Bc. Martin Lalošák

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu

Název práce anglicky: Development of travels to services in selected region

Cíl práce, postup a použité metody: • Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb. • Cíl práce: Cílem práce je vymezení komplexních obslužných regionů na vybraném území, včetně vymezení parciálních mikroregionů a identifikace základních územních změn ve spádovosti. Základem bude analýza mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby). Zde je nezbytné vlastní anketární šetření. • Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací. • Rozsah grafických prací: nespecifikováno. • Rozsah práce: 75 – 85 stran.

Rozsah grafických prací: Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran

Literatura: MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k centram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987.

TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 9788073801144.

HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice : transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 147 s. ISBN 808674602X.

MARYÁŠ, Jaroslav. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61-81. ISSN 0375-6122.

MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.]. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1989.

KUNC, Josef, Jaroslav MARYÁŠ, Petr TONEV, Bohumil FRANTÁL, Tadeusz SIWEK, Marián HALÁS, Pavel KLAPKA, Zdeněk SZCZYRBA a Veronika ZUSKÁČOVÁ. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 194 ISBN 978-80-210-6020-3. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-6020-2013.

Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Šilhan

Datum zadání práce: 25. 9. 2016

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

V Brně dne: 17. 11. 2017

Jméno a příjmení autora: Martin Lalošák Název diplomové práce: Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Development of travels to services in selected region Katedra: Regionální rozvoj Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdeněk Šilhan Rok obhajoby: 2018

Anotace Předmětem diplomové práce „Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu “ byl průzkum okresu Šumperk a dojížďka obyvatel za vybranými službami. Výzkum je prováděn v sektorech zdravotnictví, školství a maloobchodu se službami pomocí dotazníkového šetření, které byly zaslány představitelům všech obcí v okrese. Pro každý ze tří sektorů byly vymezeny parciální regiony na nadlokální a mikroregionální úrovni. Následně byly vypracovány komplexní obslužné regiony, které obsahovali všechny tři sektory a byly vymezeny opět na nadlokální a mikroregionální úrovni.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Development of travels to services in selected region” is to analyze Šumperk district and citizen commuting for chosen services. Research is realized within healthcare, education, shopping and services zones by questionnaire, which was sent to the main municipality representatives of each municipality in region Šumperk. For each of three sectors were defined parcial regions on superficial and microregional level. Afterwards was formulated complex regions on both, superfacial and microregional levels.

Klíčová slova Šumperk, mikroregionální, nadlokální, region, spádovost, školství, zdravotnictví, maloobchod

Keywords Šumperk, superfacial, microregional, region, education, healthcare, shopping

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývoj spádovosti za službami ve vybraném regionu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Zdeňka Šilhana a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 5. ledna 2018

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Zdeňku Šilhanovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval starostům obcí a dalším občanům za pomoc při průzkumu. V neposlední řadě patří veliký dík mé přítelkyni a rodině, kteří mne podporovali při psaní této diplomové práce.

Obsah

Úvod ...... 13 1 Definice a rozdělení regionu ...... 15 1.1 Region ...... 15 1.1.1 Geografické hledisko ...... 16 1.1.2 Funkční hledisko ...... 17 1.1.3 Odvětvové hledisko ...... 17 1.1.4 Metodologické hledisko ...... 18 1.1.5 Taxonomické hledisko ...... 18 1.1.6 Forma regionu ...... 19 1.2 Obslužná střediska – metody výběru ...... 22 1.2.1 Vymezení center na základě statických charakteristik ...... 22 1.2.2 Vymezení center na základě dynamických charakteristik ...... 24 2 Nákupní chování a jeho změny ...... 28 2.1 Změny v nákupním chování po období transformace ...... 29 2.2 Prostorové aspekty transformace maloobchodní sféry ...... 31 2.3 Trend rekreačního nakupování ...... 32 3 Metodologie dotazníkového šetření ...... 35 3.1 Typy průzkumu ...... 35 3.1.1 Pozorování ...... 35 3.1.2 Výzkum na základě psaných dokumentů ...... 36 3.1.3 Dotazník ...... 36 3.1.4 Dotazník a průzkum užitý v diplomové práci ...... 38 4 Charakteristika regionu Šumperk ...... 41 5 Obslužné regiony okresu Šumperk ...... 45 5.1 Zdravotnický region ...... 45 5.1.1 Nadlokální zdravotnický region ...... 46 5.1.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... 49 5.2 Školský region ...... 52 5.2.1 Nadlokální školský region ...... 53 5.2.2 Mikroregionální školský region ...... 56 5.3 Maloobchod a služby ...... 59 5.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 61 5.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 64 5.4 Komplexní obslužné regiony ...... 67 5.4.1 Nadlokální komplexní region ...... 67 5.4.2 Mikroregionální komplexní region ...... 70 6 Komparace výsledků ...... 72 Závěr ...... 73 Použitá literatura a elektronické zdroje ...... 77 Seznam použitých příloh ...... 81

Úvod

Nákupní chování, respektive lidské chování se mění v závislosti na čase. Co nebylo dříve možné, je dnes na dosah ruky a proto se obchodníci snaží zaujmout co největší počet potenciálních zákazníků. Oproti předchozím desetiletím je v České republice již viditelný sílící trend dojíždění za určitou značkou, obchodem apod. větší vzdálenosti a ve vyšší frekvenci. Tyto obchody na oplátku dokážou nabídnout téměř vše, co mohou, aby si zákazníka udrželi a co je důležitější, aby přijel znovu toto obchodně-zábavní centrum navštívit.

Tato diplomová práce se však nebude zabývat pouze obchody a nákupním chováním, ale komplexně chováním lidí a jejich mobilitou za různorodým spektrem zboží a služeb. Právě nákupní chování však doznalo největší změny ze všech sledovaných témat. Rozvoj retailového obchodu za posledních patnáct let je velmi rychlý a přizpůsobuje se nejrychleji potřebám a přáním obyvatel a dokáže dokonale reflektovat a mnohdy i vytvářet poptávku po určitých statcích. K tomu nutno připočíst růst obliby internetových obchodů, jejichž podíl stále stoupá a které může sílící trend návštěvy nákupních center naopak mírnit.

Samotná diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole čtenáře seznámím se samotnou definicí regionu a hlediska členění regionu, což je důležité pro pochopení jádra práce. V druhé kapitole jsou přiblíženy změny v nákupním chování obyvatel. Zde je nejvíce prostoru věnováno rozvoji maloobchodní sítě, uvažování lidí a to jak se jejich potřeby a chování mění v čase.

Přiblížím zde jevy, které byly v minulosti neznámé, respektive jejich rozšíření nebylo dle názoru většiny možné. Jedná se ku přikladu o tzv. rekreační nakupování, z kterého se stává fenomén a mají ho za následek právě obchodní centra. Důvodem této kapitoly je zejména aktuálnost, jelikož jsou diplomové práce, ale i další práce na téma spádovosti za službami psány mezi studenty pravidelně a rád bych reflektoval touto kapitolou změny, které mohly nastat v průběhu času a mezi šetřením v minulosti.

Právě v obchodním chování spatřuji největší změny v čase. U ostatních sledovaných kategorií služeb, což je zdravotnictví a školství, můžeme pozorovat jisté konzervativní tendence, které udržují toto prostředí stabilnější a méně volatilní.

Stránka | 13

Ve třetí kapitole popíšu stručně zkoumaný region práce, tj. okres Šumperk. Bude se jednat zejména o charakteristiku samotného regionu, jeho geografické podmínky, pracovní podmínky a také soupis služeb poskytovaných státní správou a samosprávou na tomto území.

Ve čtvrté kapitole, která bude zároveň poslední teoretickou, stručně popíši samotný dotazník, jeho tvorbu, různé formy dotazování, úskalí těchto forem a také postupy, které byly využity k mé práci.

Cílem těchto kapitol je vytvořit ucelený soubor, který bude využit pro praktickou část práce, což je analýza samotného území a spádovosti za různými druhy služeb. V něm bude užito rozdělení na různé druhy regionů podle velikosti a určení směrů a tendencí obyvatel těchto jednotek. Kapitola bude strukturovaná dle samotného dotazníku a budou zde graficky znázorněny směry, kterými se obyvatelé různých obcí a měst ubírají.

Data budou využita z dotazníků, které byly vyplněny zástupci obcí. Výzkum i samotná struktura této práce se opírá o konzultaci s RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc., který dodržuje určitou strukturu ve svých šetřeních a může díky tomu porovnávat data s ostatními pracemi studentů a výzkumníků. Proto i samotný dotazník je univerzální, s pouze drobnými úpravami, aby mohly být konkrétní data zkoumaná také s poměrně velkými časovými rozestupy.

Toto srovnání bude provedeno v poslední kapitole práce za pomoci výzkumu, který byl proveden J. Maryášem v 80. letech minulého století na území celého Československa. Cílem práce je stanovit směry a střediska, do kterých obyvatelé směřují a tyto výsledky poté porovnat s výsledky, kterých bylo dosaženo ve výzkumu J. Maryáše.

Stránka | 14

1 Definice a rozdělení regionu

V první kapitole bude podrobně rozebrán pojem region a jeho rozdělení, který je pro tuto práci velmi důležitý a jeho pochopení je nezbytné pro další části práce.

1.1 Region

Region je jeden ze základních konceptů v geografii. Koncept tohoto pojmu sahá již do antických dob, kde se svět dle definice skládal se zemí, tj. regionů, který ovládala konkrétní svrchovaná síla, většinou v podobě panovníka. Ze slova „regere“ 1 se vyvinulo slovo „regio“, což znamenalo království, či přeneseně krajina, nebo politické území.

Region můžeme chápat z pohledu geografického, ekonomického (vychází se z toho, že půda je základem pro hospodářství), jazykovědného (oblast dialektu), historického, politického, nebo správního. Geografické pojetí regionu však zůstávalo v pozadí. Do 19. století byl region chápán zejména v rovině politické či historické.

Zapříčiněno to bylo neznalostí celé planety a postupným objevováním a mapováním. Během 19. století došlo k prudkému rozvoji v chápání tohoto pojmu i z pohledu deterministického. To znamená, že kulturní, sociální a ekonomické charakteristiky jsou determinovány přírodními podmínkami regionu (Toušek et al. 2008).

Pojem region má mnoho definic, ať v literatuře, tak v zákonech a nelze jej definovat exaktně. Definice se prolínají a vzájemně doplňují, každá však chápe region z trošku jiného úhlu pohledu. V mezinárodním měřítku může být region definován jako menší územně ohraničené jednotky určitého většího územního nebo prostorového celku, tj. světa, světadílů a jednotlivých zemí, případně menší části vyšších územních celků daného státu. (Holub, 2007)

Zákon o podpoře regionálního rozvoje číslo 248/2000 Sb. definuje region jako „územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.“ (Zákon 248/2000 Sb.)

V další části této kapitoly si upřesníme region z několika různých hledisek, které jsou důležité pro komplexní pochopení tohoto pojmu.

1 Z latiny ovládat

Stránka | 15

1.1.1 Geografické hledisko

Z tohoto úhlu pohledu je region chápán jakožto území, s charakteristickým souborem přírodních a socioekonomických prvků a vazeb, které mají specifický charakter, lokalizaci a uspořádání. Tímto se utváří prostorová soustava, která se souborem vazeb je charakteristická a odlišuje se od ostatních jednotek v prostoru.

Takovýto region je územní celek, provázaný vztahy, ve kterém probíhá dělba funkcí mezi centrem a zázemím. Tyto územní celky nejsou zcela uzavřeny, což je logické, protože zde existují přechody mezi dalšími celky. Majoritními funkčními vztahy v daném regionu je dojíždění do práce, do škol, za nákupy a za službami. Pro srovnání je důležité vymezit si také velikostně zkoumaný region. V praxi porovnáváme a uvádíme tři geografické úrovně – mikroregion, mezoregion a makroregion (Jáč, 2010).

. Mikroregion

Za mikroregion se považují malé územní celky, které vznikly buď cíleně spojením několika obcí (dobrovolné sdružení obcí), které mají za cíl vyšší ekonomický růst, kulturní a sociální rozvoj, úsporu nákladů, nebo společný objekt, přesahující rámec jedné obce. V praxi se za tento mikroregion dají považovat obce v rámci okresu.

. Mezoregion

Na úrovni mezoregionu jsou charakteristické širší funkční vztahy, které jsou spojené např. s dojížďkou na vysoké školy, případně středních škol, dojížďka za službami, které jsou pouze v určitých regionech (specializované obchody, specializovaná zdravotní péče). Tato úroveň regionu je velmi důležitá též pro dodavatelské a odběratelské vztahy v oblasti obchodu. Na této úrovni se v České republice hovoří o vyšších územních samosprávných celcích, tj. krajích.

. Makroregion

Makroregion je regionem velkého rozsahu. Vzhledem ke skutečnosti, že mikroregionem se rozumí okres, mezoregionem kraj, je za makroregion chápan malý stát, kterým je např. Česká republika. V případě větších států je samozřejmě tato úroveň taktéž početně širší. Za příklad můžeme dát sousední Německo, které je složeno z několika makroregionů, spolkových zemí. Tyto spolkové země jsou na území jednoho státu, mají společnou řeč, kulturu a další podobnosti (Jáč, 2010).

Stránka | 16

1.1.2 Funkční hledisko

Z funkčního hlediska jsou nejdůležitější propojení mezi místy pomocí sítí. Sítěmi je myšlena dopravní infrastruktura, která umožňuje efektivní spojení mezi jednotlivými body v regionech. Toto spojení má za následek synergický efekt, který zvyšuje kvalitu regionu. Hovoří se poté o tzv. funkčních regionech.

V novějším pojetí se funkční regiony dají charakterizovat jako spojení mezi zájmy regionu. Zájmy jsou zejména ekonomická prosperita, vyšší životní úroveň obyvatel, nižší nezaměstnanost apod. Sítě poté umožňují naplňovat tyto zájmy. Důležitým aspektem je poté kvalita infrastruktury, její dostupnost a rozmanitost (automobilová doprava, letecká doprava, lodní doprava). (Jáč, 2010)

1.1.3 Odvětvové hledisko

Co se členění týče, jedna z nejjednodušších forem je rozdělení regionu dle odvětví na tři druhy:

. Fyzicko-geografický region (tzv. přírodní region)

Tento druh regionu je dán zejména charakterem půdy, podnebí a dalších specifik, která se v regionu nachází. Dle toho rozlišujeme regiony s různým horninovým prostředím, klimatickými, hydrogeografickými, pedogeografickými a biogeografickými podmínkami. Regiony se nachází v různých geografických podmínkách, a každý má svá určitá přírodní specifika a možnosti využití. (Toušek et al. 2008)

. Sociálně-geografický region (tzv. humánně-geografický region)

Zde je rozdělení dáno funkcí regionu. Dle tohoto ho můžeme dále dělit na zemědělský, průmyslový, dojížďkový, rekreační, administrativní. Každý region má specifickou funkci a ráz, který je dán jeho klimatickými podmínkami, ale také historií, tradicemi atd (Toušek et al. 2008).

. Komplexní geografický region

Tato kategorie je velmi složitá na definování a obecně přijímaná definice stále neexistuje. Zjednodušeně se dá nazvat jako kombinace obou výše jmenovaných typů. Předmětem zkoumání jsou přírodní předpoklady vzniku regionu a jeho následný rozvoj v jádrových

Stránka | 17 oblastech sociálně-geografického regionu. Komplexní geografický region je následně výsledek působení přírodních a sociálních procesů. (Toušek et al. 2008)

1.1.4 Metodologické hledisko

Z vědeckého hlediska je důležité vědět, k jakému účelu jsou regiony vytvořeny, jaký je jejich účel a jaký je důvod jejich vymezení a definování. Dle polského geografa Kazimierze Dziewonského lze definovat tři druhy, či přístupy k regionu, které mohou být popsány jako region sloužící:

. Jako nástroj geografického výzkumu

V tomto případě je region brán jako statistická jednotka, pro kterou jsou zjišťovány různé statistické data. Jinými slovy lze region brát jako statistický region. Region je nástrojem pro výzkum, který je prováděn v souvislosti s různou problematikou a cílem je pomoci dosáhnout daného výzkumného cíle.

. Jako objekt geografického výzkumu

V tomto případě je toto vymezení naopak cílem daného výzkumu. Jeho vymezením je v tomto případě výzkum ukončen a výzkumná otázka zodpovězena. V češtině se užívá též termín cílový region.

. Jako nástroj managementu území

V tomto případě je region chápán jako území, pro které je vytvořena jistá vize. V češtině se může též vyskytovat termín plánovací region. Může se jednat o plán rozvojový, nebo naopak regulační. V České republice lze dát za příklad regiony soudržnosti, které fungují na tomto principu. (Toušek et al. 2008)

1.1.5 Taxonomické hledisko

Z taxonomického hlediska se regiony dělí na dva druhy: a) individuální a b) typologické. Individuální regiony se vyznačují charakteristickým jménem, jako jsou např. Šumava, Jižní Morava. Tyto regiony jsou idiografické, tj. neopakovatelné. Jejich poloha je exaktně definovaná, například přesnou lokalizací, ve které se region nachází.

Stránka | 18

Obrázek 1: Příklad individuální a typologické regionalizace

Pramen: TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. 2008

Oproti individuálním regionům jsou typologické regiony charakteristické na základě obecných a typických vlastností, které se mohou opakovat v prostoru. Jsou součástí určitého typu, jako jsou chráněné krajinné oblasti, regiony s určitou hustotou dopravní či letecké sítě atd.

V závislosti na výzkumné úloze můžeme definovat mnohonásobně větší množství typologických regionů. Rozdíl mezi těmito typy je možné pozorovat na obrázku výše. (Toušek et al. 2008)

1.1.6 Forma regionu

Členění dle formy se dá považovat za nejdůležitější v klasifikaci regionů. V úvodu této subkapitoly uvedu tři případy, které mohou nastat ve všech formách regionů. Jsou to regiony vymezeny na základě:

. Jednoho prvku, nebo vztahu

Zde jde o jeden dominující geografický prvek regionu, např. teplota vzduchu, hustota zalidnění apod.

. Vícero prvků, nebo vztahů

Tyto spolu vzájemně ve většině případů souvisí, ať už ve vertikálním nebo horizontálním směru. Jedná se např. o podíl městského obyvatelstva a hustota zalidnění.

Stránka | 19

. Komplexních regionů

V tomto případě se bere v úvahu celá škála skutečností, které spolu vzájemně mohou, ale nemusí přímo souviset.

Ve všech těchto klasifikacích se vyskytují dva elementární typy regionů. Jsou to homogenní a nodální regiony. Dále se zde vyskytuje třetí typ regionu, který je speciálním typem nodálního regionu, a to region plánovací (viz str. 18, Nástroj managementu území). V další části této kapitoly nadefinuji první dva typy.

1.1.6.1 Homogenní regiony

Anděl (1996) charakterizuje homogenní (formální) region jako charakteristické území, ve kterém platí regionalizační kritérium po celém území, respektive v celé jeho ploše. Regionalizačním kritériem je míněn určitý fyzicko-geografický, nebo humánně-geografický jev, nebo proces, kvůli kterému byl region vymezen. Takto vymezené regiony musí být vnitřně homogenní. Nejčastěji se tento typ regionu objevuje ve fyzické geografii.

Příkladem mohou být regiony, které mají vymezení izolinií stejných teplot vzduchu, nebo region, který se nachází u povodí stejné řeky. Tento typ regionu se může vyskytovat i v sociogeografické sféře u tzv. odvětvových regionů (zemědělské, rekreační atd.). Pro tento druh regionu je charakteristická maximální vnitřní stejnorodost a současně maximální diferenciace od ostatních regionů. (Anděl, 1996)

Příklad homogenního a nodálního regionu je vyobrazen na schématu, který se nachází na následující stránce.

Stránka | 20

Obrázek 2 Schéma homogenního regionu (vpravo) a nodálního regionu (vlevo)

Pramen: TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. 2008

1.1.6.2 Nodální regiony

Anděl (1996) popisuje nodální regiony jako prostorový systém, ve kterém hraje roli interakce mezi centrem (jádrem, ohniskem) a jeho zázemím. Na rozdíl od formálních regionů se mohou měnit a jsou mnohem více dynamické. Název nodální je dán rozhodující rolí nodálního centra (střediska). Jinými názvy se mohou tyto regiony nazývat též spádovými, případně funkčními regiony.

Důležitá otázka je, jak dokážeme vymezit hranice tohoto regionu. Měřítko pro jeho vymezení tkví v intenzitě vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Pro nodální regiony je charakteristické rozptýlení určitých jevů (ekonomické, sociální) a na jejich protikladu koncentrace. Jako příklad tohoto typu můžeme zmínit například dojížďky do práce, do škol a za službami. (Anděl, 1996)

Dle Klapky se nodální regiony vyskytují v humánní geografii, na rozdíl od homogenních regionů, které jsou založeny na fyzických veličinách. U regionalizačních kritérií sledujeme zejména vazbu, respektive intenzitu vazby mezi jádrem a zázemím (Toušek et al. 2008).

To budeme následně sledovat v praktické části této diplomové práce, kde budeme sledovat intenzitu vazeb v regionu Šumperk v oblasti služeb a obchodu.

Stránka | 21

1.2 Obslužná střediska – metody výběru

Pro vymezení středisek, které jsou klíčové pro obslužnou sféru, jsou zásadní dvě metodiky určení. Konkrétně se jedná o výběr na základě statických a na základě dynamických charakteristik. Stručně popsáno je výběr za pomoci statických ukazatelů vymezen na základě údajů o funkci, kapacitě a využití těchto zařízení služeb v sídlech. Výběr dle dynamických charakteristik vymezuje na základě velikosti obslouženého území a na základě těchto obslužných procesů mezi sídly. (Toušek et al. 2008)

Pro rozmístění služeb v prostoru byla klíčová práce W. Christallera, který jako první popsal v geografii rozmístění služeb v prostoru. Práce nazvaná teorie centrálních míst byla a je základem pro další studia a rozšiřování znalostí v tomto okruhu. Myšlenka modelu centrálních míst je spjata s principem poklesu poptávky s přibývající vzdáleností. Každá část v prostoru má své centrální místo a poskytuje se z něj klíčové množství zboží a služeb, což je tzv. centrální funkce. (Christaller, 1933)

V Británii proběhl výzkum, který by mohl výsledky korespondovat s Christallerovou teorií centrálních míst. Tato teorie byla mnohými kritizována pro mnoho nedostatků, a která je spjata s podmínkami v jižním Německu. Pro aplikaci v nákupním chování a rozhodování v Británii je nutné zvolit flexibilnější interpretaci. Zejména model nepočítá s mimoměstskými nákupními centry. To se dá však pochopit, jelikož jejich boom nadešel o mnoho let později. Dále bylo ve výzkumu užitku měřítko atraktivity nákupních center, které Christaller neuvažoval. Výsledkem výzkumu, který kombinoval metodu centrálních míst a zohlednění atraktivity, byl mnohem přesnější než metoda časových isochron (drive-time isochrones) (Dennis et al. 2003)

1.2.1 Vymezení center na základě statických charakteristik

V tomto vymezení jsou střediska dělena dle druhu funkcí sídla a dle přebytku významnosti sídla. (Toušek et al. 2008)

1.2.1.1 Střediskovost dle druhů funkcí sídla

Dle významnosti sídla je střediskovost centra určeno na základě koncentrace druhů zařízení v sídlech, nebo podle výskytu specializovaných zařízení svého druhu. Dle Berryho (1967) byla prokázána závislost počtu druhů zařízení obslužné sféry v sídle na počtu obyvatel. Na příkladu v Bavorsku bylo zjištěno, že obce s počtem obyvatel méně než 2 tisíce je

Stránka | 22 střediskovost jen ve výjimečných případech. V obcích, respektive městech o počtu 10 tisíc a více byly střediskové ve většině případů.

Tato metoda má však úskalí ve skutečnosti, že metoda bere v potaz jen potenciální možnosti sídla stát se střediskem. Touto metodou nelze přesně zjistit, jestli je toto sídlo skutečně střediskem pro své zázemí, jelikož jeho populační obslužná vybavenost odpovídá populační velikosti a až na druhém místě je velikost obsluhovaného území. Metoda tudíž slouží zejména jako orientační pro případ, že nemáme dostatek jiných dat pro konkretizaci výzkumu (Toušek et al. 2008).

1.2.1.2 Střediskovost dle přebytku významu

Dle tohoto rozdělení je přebytek významu definován jako rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel daného sídla. Vzorec pro tuto úvahu lze napsat jako:

C = B - B2

Kde C je střediskovost sídla, B jsou služby v sídle poskytované a B2 jsou služby, které jsou v sídle poskytovány a v sídle spotřebovány (Toušek et al. 2008).

Tento přístup je založen na výpočtu přebytku významu sídla, díky kterému můžeme dokázat, že sídlo dosahuje vyšších ukazatelů na jednoho obyvatele v daném území, než jakých by měl dosahovat. Pro určení střediskovosti se můžeme opřít o tři základní ukazatele: počet obslužných zařízení, kapacita obslužných zařízení a využití obslužných zařízení (Toušek et al. 2008).

Pokud hovoříme o střediskovosti dle počtu obslužných zařízení, jedná se o procentní zastoupení určitých druhů vybraných zařízení služeb, které se nachází v sídle, na celkovém úhrnu všech těchto zařízení služeb ve zkoumané oblasti. Od této hodnoty je odečteno procentní zastoupení počtu obyvatel daného sídla na celkovém počtu obyvatel ve zkoumané oblasti. Pokud tento rozdíl, respektive index vychází kladný, jedná se o sídlo, které považujeme za středisko. (Toušek et al. 2008)

V případě určení dle kapacity obslužných zařízení se jedná o metodu, která je založena na porovnání osob, zaměstnaných ve službách v sídle, s průměrným podílem zaměstnaných v obslužné sféře na zkoumaném území a jejich následným podílem (Toušek et al. 2008).

Stránka | 23

Pro určování střediskovosti sídel dle využití obslužných zařízení jsou používána data o realizovaném obratu (Toušek et al. 2008).

Problémem těchto metod je však určení samotného průměru při výpočtu přebytků. Většinou je využit průměr celostátní, případně průměr ve zkoumané oblasti, nebo podobných oblastí v jiné geografické poloze. Při kombinaci různých ukazatelů, která má za úkol minimalizovat odchylky, se využívá tzv. index centrality. Tento index má za úkol zhodnocovat i počet obyvatel středisek a indexovat samotná sídla, u kterých se stejným přebytkem významu index roste s počtem obyvatel sídla (Toušek et al. 2008).

1.2.2 Vymezení center na základě dynamických charakteristik

Pro samotné zjištění rozsahu spádového území ve vybrané oblasti se využívá dynamických charakteristik, respektive metod na nich založených. Dále díky nim můžeme zjistit intenzitu samotného vztahu mezi střediskem a jeho zázemím. V zásadě se používají dvě metody pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek. Jsou to metody anketárních šetření a interakční modely (gravitační modely) (Toušek et al. 2008).

1.2.2.1 Anketární šetření

Anketární šetření má dvě možnosti pro zkoumání daného území. První možností je soustředit dotazníky a šetření do vybraných zařízení obslužné sféry určitého střediska. Tato metoda má však úskalí v tom, že je velmi obtížně definovatelný konečný a konkrétní rozsah spádu. V podstatě se jedná o podpořený dohad, jakou oblast středisko obsluhuje, jelikož není možné na zkráceném vzorku zjistit konkrétní hranice (Toušek et al. 2008).

Druhou možností je dotazníkové šetření ve všech sídlech ve zkoumaném území, a to pomocí dotazování skrze obecní úřady, případně orgány škol v sídlech. Jedná se o osoby, které mají silné povědomí o chodu obce a o lidech a jejich tendencích při využívání služeb (Maryáš 1988).

Toušek (2008) uvádí, že by měl být vzorek z šetření v každé obci velikostně 1 - 2 % obyvatel. Jelikož při šetření takového rozsahu by se jednalo o časově velmi náročný úkol, je možné jej obejít právě přes pověřené osoby v obcích. Zde je možné zkreslení minimalizováno. Další výhodou při šetření ve všech obcích zkoumané oblasti je též porovnání obcí ležících blízko sebe. V případě odpovědí, které se nemusí zdát přesné, je možné využít okolních obcí a porovnat tyto dotazníky a odchylku poté komunikovat s jiným občanem v obci, případně

Stránka | 24 využít osobní návštěvy v dané obci pro provedení šetření pouze v této obci, zda se jednalo o odchylku jedné osoby, nebo má dané sídlo nestandartní tendence, případně zjistit důvod těchto tendencí.

Dle Maryáše (1988) byly sféry vlivu roztřízeny podle intenzity spádu do tří skupin. Převážný spád měl 10 bodů, částečný spád 5 bodů a výjimečný spád měl 1 bod. Poté bylo ke každému cíli i ve vykazovaném procesu j vypočtena hodnota vij, která definovala relativní význam cíle i pro obec, která vykazovala daný obslužný proces.

. Tij Hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j

. PCij Počet cílů v daném typu

. PTj Součet hodnot všech typů spádu uvedených obcí v obslužném procesu j

Pro každý obslužný proces j činí součet hodnot vij 100 %. Pro každý obslužný proces je následně přiřazen koeficient kj, který je dán významem a frekvencí využívání. Poté můžeme zjistit celkový relativní význam cíle cvi pro daný cíl i pro všechny obslužné procesy, který se vypočítá následně:

Součet hodnot cvi je v každé obci 100 %

1.2.2.2 Gravitační modely

Původně byly tyto modely, inspirované Newtonovým gravitačním zákonem, využívány v demografickém výzkumu. Od 30. let 20. století však našly uplatnění i ve studiu spádovosti území v obchodní sféře, respektive v oblasti obslužných středisek.

Reillyho zákon maloobchodní gravitace

Dle tohoto modelu lze využít výpočtu ke zjištění středu, respektive rovnováhy mezi dvěma středisky a využít tak tento model ke zjištění spádové oblasti pro obě střediska. V daném bodě

Stránka | 25 rovnováhy poté platí, že obyvatelé jsou na pomezí a je pro ně stejně výhodné cestovat do obou střediskových oblastí, respektive zde mohou rozhodovat preferenční a kvalitativní vlastnosti daných středisek (Toušek et al. 2008).

Jung (1959) však namítá, že tento model nelze brát univerzálně a není možné jej s jistotou aplikovat. Důkazem je šetření mezi městy v USA, konkrétně mezi městy St. Louis a Kansas City. I přesto, že podle Reillyho modelu měly být v určitých oblastech s jistotou preferovány oblasti St. Louis s dvojnásobkem obyvatel (1 891 000 obyvatel St. Louis vs. 965 000 obyvatel v Kansasu), spotřebitelé Columbie preferovali opak. Vhodnější pro tento model je nahrazení počtu obyvatel počtem obchodů, poskytovatelů služeb. Model by poté mohl lépe odrážet realitu. Stejný názor na tento model sdílel Löffler (1998), který upozornil na fakt, že průběh funkce vzdálenosti je různý u různých velikostí středisek.

Conversova revize gravitačního zákona

Na Reillyho zákon maloobchodní gravitace navázal ve své práci Paul Converse (1949), který modifikoval vztah mezi centrem a obcemi v oblasti spádovosti. Kromě přímé úměry v počtu obyvatel zde figuruje nepřímo úměrně také vzdálenost a jistý faktor lhostejnosti obyvatel. Je to jakási bariéra, která musí být překonána, aby obyvatelé využili služeb v určité distanci od domova (Converse, 1949).

Huffův zákon maloobchodní gravitace

Huff (1959) ve své publikaci uvádí nový přístup, který odstraňuje omezení, vyplývající z předchozích dvou modelů. Kromě výpočtu bodu zvratu, respektive již zmíněnému bodu rovnováhy, přidává alternativní model. Uvažuje, že to je právě člověk, který se rozhoduje, kterou firmu, které středisko zvolí z výčtu možných alternativ. Kromě zmíněných vzdáleností a velikostí střediska k výpočtu dále přidává také velikosti obchodní plochy. Ze všech gravitačních modelů je nejvyužívanějším modelem, jelikož výpočet je vyjádření pravděpodobnosti, pro kterou destinaci se konzument služby rozhodne.

Modely mezilehlých příležitostí

V tomto modelu nehraje roli rozdělení v prostoru nebo vzdálenost, ale pojmy mezilehlých příležitostí. Vychází se z toho, že počet cest absolvovaných do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle, nepřímo poté počtu mezilehlých ostatních příležitostí. Model je založen na myšlence, že nakupující, který vyjíždí, bere v potaz kontinuálně každou

Stránka | 26 příležitost, které dosáhne, pokud je zde jistá pravděpodobnost, že jeho preference a potřeby budou uspokojeny. Pro potřeby této práce však model nemá příliš veliké využití, jelikož jeho použitelnost je aplikována zejména na vymezení nákupních zón, nacházejících se ve velkoměstech a aglomeračních zónách, kde je vysoká hustota obslužných zařízení. Faktor dostupnosti zde nehraje roli v tak významném měřítku, jako mimo dosah těchto zalidněných prostor (Toušek et al. 2008).

Stránka | 27

2 Nákupní chování a jeho změny

V této části se budu soustředit na současné nákupní chování a jeho komparaci oproti minulosti. V současné době můžeme sledovat tendence spotřebitelů a zejména jeho změny po transformaci, stejně jako kroky obchodníků ve velmi zrychleném tempu oproti západním zemím. I když je tato práce zaměřena na komplex služeb (školství, zdravotnictví, nákupy), považuji právě nákupní chování obyvatel za nejsignifikantnější, co se změn týče. Obchodní centra a nabídka se neustále vyvíjí, stejně jako možnosti spotřebitele. Poptávka se neustále zvyšuje, nejen po zboží samotném, ale i po doprovodných službách, které jsou s nákupy spojené. Samotná spádovost za službami a maloobchodem může být ovlivněna právě změnami, které nastaly po transformaci české ekonomiky.

Spilková (2012) zmiňuje, že spotřebitelská aktivita a její prostorové vyjádření, tzn. místo, ve kterém spotřebitel nakupuje, má úzký vztah k organizaci maloobchodního systému a lokalizaci jednotlivých maloobchodních jednotek. Tím můžeme sledovat jistý vzorec chování spotřebitele a prostorovou strukturu maloobchodního prostředí.

Motivace a zvyky spotřebitele se různí podle mnoha charakteristik. Patří mezi ně zejména věk, sociální postavení, fáze v rodinném cyklu či jejich etnická příslušnost. Co je však důležitější, je skutečnost, že v oblasti maloobchodu a nakupování do hry vstupuje emoční část myšlení vedle čistě racionálního uvažování (Spilková 2012).

Dalším aspektem je to, že lidé nenakupují pouze to, co potřebují. Lidské potřeby mají jistý řád a hierarchii, kterou můžeme pozorovat např. v Maslowově teorii o hierarchii potřeb (Obrázek 3). Ta popisuje lidské potřeby od základních pudových záležitostí, které má každý člověk až po více komplexní potřeby a motivace každého jedince (Maslow 1943).

Studium spotřebitelského chování se stává komplexnější, když si uvědomíme, že člověk uspokojuje průřez několika vrstvami svých potřeb. Čistě fyziologické potřeby uspokojuje nákupem potravin, tekutin. Pocit bezpečí nákupem domu, pozemku, nebo čistě bezpečnostního vybavení obydlí nebo sebe sama. Dalšími stupni už se dostáváme do více impulzivní části, kde člověk nákupem určitého výrobku chce patřit do určitého společenského kruhu. Potřebu seberealizace člověk uspokojuje často iracionálním nákupem věcí, které se spotřebiteli líbí a zkrátka si je koupí. Na tyto pudy poté reagují prodávající nabídkou svých produktů a souborem služeb, které mají tendenci se neustále rozrůstat (Spilková 2012).

Stránka | 28

Obrázek 3: Maslowova pyramida potřeb

Pramen: MASLOW, Abraham H. A theory of human motivation. Psychological review, 1943, vlastní zpracování

Díky postupným přeměnám ve společnosti se mění také motivace nakupujících. Již se zdaleka nejedná o nákupy nezbytných potřeb, ale co se kvantity nakupujících týká, se stále více rozšiřuje počet tzv. leisure nakupujících, kteří berou tuto činnost již jako formu zábavy a trávení svého volného času.

2.1 Změny v nákupním chování po období transformace

Zvyklosti v nákupním chování v české populaci byly před rokem 1990 silně ovlivněny a regulovány centrálně řízenou ekonomikou. Bylo jasně dáno, v jaké lokalitě se nachází místa spotřeby a také sortiment, který se prodával. Zákon nabídky a poptávky byl často velmi potlačen a docházelo k chybné lokalizaci a jevu přetížení center měst na úkor nových sídlištních jednotek. Mezi problémy v centrech měst můžeme považovat též místy velmi

Stránka | 29 necitlivě zvolenou lokalitu i samotný vzhled střediska (např. obchodní centrum Prior v Jihlavě) (Kunc et al. 2013).

Obrázek 4: Útrata českých domácností dle formátu prodejny

Pramen: Incoma research, GFK Praha

V 90. letech 20. století došlo k liberalizaci ekonomického prostředí, které vedlo k možnosti výstavby zahraničních velkoplošných prodejen. Češi přijímali v této době „západní“ modely chování o mnoho rychleji, než další národy ve střední Evropě.

Charakteristické je větší využití automobilové dopravy, čtení letáků různých řetězců, ovlivnění reklamními kampaněmi. Na grafu níže můžeme pozorovat odpovědi provedené v rámci šetření společnosti Incoma research. V roce 1999, kdy začaly být hypermarketové formáty obchodů dostupné širší veřejností, jejich obliba rostla. Za necelých 16 let téměř polovina českých domácností nakupuje potraviny v hypermarketech. Další změny se udály kolem roku 2003, kde se ve větší míře na českém trhu začaly objevovat diskontní prodejny a převzaly si podíl na trhu, který v současnosti činí něco kolem čtvrtiny. Tento model prodejen však stále přitahoval spíše základní potřeby, jako byly potraviny, drogerie, doplňky do domácnosti atd. (Kunc et al. 2013)

Dalším maloobchodním formátem, který zde nebyl před rokem 1990 k vidění, jsou tzv. nákupní centra. Jejich vývoj započal zprvu „přilepením“ obchodů k hypermarketům, postupně se však začala v České republice tato centra vyvíjet a stavět obchodní galerie s univerzálním

Stránka | 30 zaměřením a cílem zacílit na největší možný rozsah spotřebitelů. V centrech se nachází ve většině případů potravinový hypermarket, módní obchody, potravinové řetězce, multikina i zábavní centra a další. V současnosti je Česká republika na prvním místě v Evropě v nákupní ploše na 1 obyvatele. Když vezmeme v úvahu, od jakého období zde započaly investice do budování novodobé obchodní infrastruktury, je to vskutku působivé číslo.

2.2 Prostorové aspekty transformace maloobchodní sféry

Nákupní chování je poměrně silně spjato s mobilitou obyvatel. Jedná se o vzájemné působení nakupujících, kteří tvoří rozhodnutí, a okolního nákupního prostředí. Každý člověk je individualita a každý má jiné možnosti a potřeby, které se týkají jeho nákupních rozhodnutí a jednání. Co je ovšem nesporným faktem je skutečnost, že rozměr velkoformátových nákupních center a řetězcových prodejen ve velké míře vytlačil tradiční a dříve hojně využívané formy maloobchodu. Obchodní centra na sebe dokázali navázat také veliké množství služeb, které dříve byly dostupné pouze mimo obchodní centra. Jedná se o banky, pošty, lékárny atd. (Kunc et al. 2013).

Tento formát obchodů, který podněcuje k trávení volného času uvnitř i vně obchodu má za následek také jev, který narušuje tradiční rozložení obchodních jednotek a koncentrace obyvatel. Ve městech bylo zvykem koncentrovat služby a obchody v centru měst. Centrum města tak plnila funkci centra nákupního cestovního ruchu. Avšak ve fázi budování velkoformátových nákupních center mimo centrum města, nebo i mimo hranice města, v dojezdové vzdálenosti automobilu a městské hromadné dopravy, dochází k efektu transformace městských center. Nákupní centra na sebe často navazují další služby, trendem je i výstavba bytů a domů v okolní nákupních center a budování celých nových (pří)městských čtvrtí (Kunc et al. 2013).

Tato diplomová práce nyní ve výzkumu nepočítá s další inovací, která je na trhu několik let, avšak až nyní zažívá boom. Jedná se o nakupování potravin online skrze potravinové e-shopy, jako jsou iTesco, rohlik.cz, košík.cz atd. Dle mého názoru před sebou máme několik let, kde stále bude v převaze tradiční forma nákupu. V momentě, kdy bude online nákup dostupný na většině míst v České republice, bude tento fenomén, alespoň co se balených potravin týká, stále sílit a jeho obliba růst.

Citelně by se tím opět změnila dojížďkovost za určitými druhy služeb, jelikož jejich nákup je opakující se a fyzická přítomnost není skrze znalost produktu nutná. Další výhodou je úspora

Stránka | 31

času, který je dnes cennou komoditou. Stejný efekt mají e-shopy s elektronikou, oděvy, obuví a dalšími produkty, jejichž využití a obliba rok od roku roste. Samotné online nakupování dle Singletona (2016) je díky svému velmi rychlému vývoji strůjcem potenciálního konce malých regionálních obchodů, jelikož se nebudou schopny tak rychle adaptovat na měnící se tržní podmínky a cenovou politiku online obchodů. Dále musíme připočíst stále rostoucí trend nákupů v čínských online obchodech jako AliExpress, DealExtreme apod.

Ti dokáží ohrožovat jak kamenné prodejce, tak i celé online obchody s různou varietou zboží. Útočí zejména agresivní cenovou politikou, ke které se váže pro někoho až nepochopitelné poštovné zdarma. Tímto se v rozhodování stále více lidí dokáže smířit s delší dobou dodání zboží, ale i s potenciálně nižší kvalitou produktů. Objem objednávek a plateb pro čínské obchody stále roste v jejich prospěch, což se odráží v jejich každoročně se zvyšujících ziscích (Statista.com, 2017).

To, že obchodní centra, obchodní parky a nákupní galerie přitahují stále více zákazníků je nesporné. Výstavba nových parků a center neustále roste. V současnosti je v České republice 192 nákupních parků s celkovou plochou téměř 800 000 m2 a s celkovou obsazeností nájemci činící přes 95 %. V dalších třech letech v České republice vyroste dle plánů a probíhající výstavby dalších 66 nákupních center. Probíhá také přeměna a modernizace obchodních domů Prior do modernější podoby (iHned.cz, 2017).

Tento fakt neustálého růstu má za následek ještě dynamičtěji se měnící chování obyvatel, které se díky neustále měnící struktuře obchodní sítě, její dostupnosti, nebo naopak široké nabídce v delší distanci od minulé volby spotřebitele, bude nadále měnit a vyvíjet a bude se měnit také gravitace služeb (Maryáš et al. 2014).

Dle Křižana (2014) výstavba těchto center může mít stále větší vliv na chování lidí, které se týká dojezdové vzdálenosti a rozhodování se o dalším nákupu.

2.3 Trend rekreačního nakupování

Mezi českými spotřebiteli se po roce 2000 začal stále více objevovat jev zvaný rekreační nakupování (leisure shopping, fun shopping). Jedná se o důsledek vývoje nákupních center, která zcela změnila trend zaměřený na maximální pozornost a prostor pro potravinový hypermarket.

Stránka | 32

Tomu ustupovali ostatní obchody, které nebyly zastoupeny v takové kvantitě. S postupem času začala nákupní centra fungovat jako společenská a zábavní centra, stejně jako místo pro různé schůzky a setkání. Umocňuje to existence kin, fitness center, bazénů, kluzišť a dalších rekreačních aktivit uvnitř nebo bezprostředně vně obchodního centra (Kunc et al. 2013).

Tento trend se však netýká pouze místních obyvatel, respektive obyvatel města, k němuž náleží nákupní centra. Rozmáhá se také trend tzv. nákupní turistiky, kde je den vyplněn z větší části dojezdem a pobytem uvnitř a v okolí nákupního střediska. To úzce souvisí také se skutečností, že se během let mohou měnit spádové oblasti, jelikož jsou lidé stále více mobilní a vzdálenosti okolo 60 - 80 km nejsou problémem. Tato turistika může je v mnoha případech také hybatelem změn v okolní zástavbě, jelikož se jedná o stále více atraktivní lokality (JANSEN-VERBEKE, 1991).

V Nizozemsku proběhl výzkum ohledně přesunu nákupních středisek a zákazníků mimo oblasti centra města. Rozdělili motivaci člověka, respektive důvody proč nakupovat, na tři části. Jsou to:

. Vjemové důvody (v angličtině perception motives) - možnost si na zboží sáhnout, porovnávat je, být obklopen doprovodným servisem, kvalitou prezentace a funkčností produktů. . Ekonomické důvody – kde je hlavním motivátorem nákup levně a efektivně. Důležitým aspektem je zde respektování ceny, zohlednění slevových akcí, čas a náklady na přepravu do obchodu. . Osobní důvody – založeny zejména na zvycích a normách jedince. K tomu mohou být přičteny sociální motivy, jako shledání se s přáteli, rodinou atd. při nakupování.

Leissure shopping je zejména spjatý s první kategorií, kde vás neustále obklopuje nové a nové zboží, které je na dosah ruky a máte možnost si jej okamžitě osahat. Dalším rozdělením lze nákupní chování z hlediska formy nakupování klasifikovat na fun shopping (rekreační/pro zábavu) a run shopping (koupím a odcházím) (GORTER et al. 2003).

Nákupní chování v České republice, ale i ve světě zaznamenalo za posledních 25 let poměrně razantní změny. Na příkladu České republiky jsou rozdíly v tomto čase a změny v chování o to razantnější, protože po roce 1990 přišel obrovský boom ve výstavbě něčeho, do té doby neznámého. Na Obrázek 4 jsem uvedl rozložení nakupování českých domácností. Během několika let si zde vydobyly velice silnou pozici hypermarkety, které zatlačily malé prodejny

Stránka | 33 a supermarkety. V posledních letech zde dochází ke stále větší síle diskontních prodejen, které si získaly již čtvrtinu trhu.

Jak jsem psal výše, v posledních letech dochází v České republice k poměrně masivní výstavbě obrovských nákupních galerií, případně rekonstrukci nákupních center na větší, vybavenější a konkurenceschopnější (příkladem může být postupná rekonstrukce obchodních domů Prior na moderní obchodní jednotky). Tyto komplexy zboží a služeb mají za následek trend tzv. rekreačního nakupování, které je charakteristické nakupováním bez určitého cíle a pro jistý pocit vnitřního uspokojení.

Stránka | 34

3 Metodologie dotazníkového šetření

V této kapitole bude rozebrána tvorba dotazníku a popsány metody, které je možno užít při šetření. Dotazník samotný plní velmi důležitou funkci pro moji diplomovou práci. Jeho složení a forma má zásadní vliv na kvalitu, ale také kvantitu odpovědí. Cílem dotazování je zjistit směry, kterými se lidé pohybují a nalézt hranice mezi místy dojezdu. Existuje několik metod, které lze využít při výzkumu území a zkoumané krátkodobé migrace obyvatel využít. Dotazník není však jedinou metodou, kterou je možno užít při samotném šetření. Metod je mnoho, z nichž několik popíši níže a všechny lze využít jako formu zjištění primárních dat pro účely této práce.

3.1 Typy průzkumu

Metod, které můžeme využít při výzkumu území a behaviorálních prvků jednotlivců je nespočet. Vzhledem k povaze šetření, tj. sociálně geografickému, vymezím jen relevantní metody, které mohou být užity pro účely mého výzkumu.

3.1.1 Pozorování

První metodou, kterou je možno užít, je metoda pozorováním. Zdá se, že tato metoda je velmi jednoduchá, ale naopak je velmi náročná na samotnou přípravu. Samotné pozorování nějakého jevu je zbytečné, pokud nemáme velice přesně specifikované, co, kde a jak zkoumáme. Pozorovatel musí vědět, z jakého hlediska objekt výzkumu pozoruje (Ivanička, 1987).

V samotné přípravné fázi by si dle Ivaničky (1987) měl výzkumník dokázat odpovědět na následující otázky:

a) Do jaké hloubky bude zkoumání provádět b) Zda se budou pozorovat současné procesy, nebo také jejich příčiny a následky c) Časové rozmezí pozorování – čím kratší, tím méně relevantní pro výzkum d) Které předměty a jevy se stanou součástí pozorování

Rozhodování o těchto otázkách, respektive odpovědi na ně, musí pocházet z teoretických aspektů výzkumu. V případě mé práce je pozorování asi nejméně vhodným jevem, jelikož sleduji pohyb obyvatel, a tudíž bych musel sledovat směr cesty cestováním za subjektem pozorování. V tu chvíli by byl výzkum znehodnocen, jelikož bych se zaměřil pouze na jeden

Stránka | 35 subjekt. V tak obrovském rozsahu, jakým je okres, je tato metoda téměř nemožná použít. Vhodná je pro zkoumání pohybu např. v malé obci, která by měla více obchodů stejného typu, a zaznamenáváním návštěv po určitou dobu.

Pozorování se pro řadu svých nevýhod, jako jsou časová a prostorová omezení, často kombinuje v sociologických výzkumech s metodou dotazování, díky čemuž lze negativní jevy pozorování v určité míře kompenzovat. Samotné pozorování se používá zejména jako výzkum zákazníků v samotném obchodě, na jehož základě mohou obchodníci efektivněji rozmisťovat produkty v prostory a maximalizovat tak čas, který zákazník stráví v obchodě, stejně jako částku, kterou lze bude ochoten utratit (Surynek, 2001).

3.1.2 Výzkum na základě psaných dokumentů

Tato metoda je založena na výzkumu již zaznamenaných data a poznatků v dřívějším čase. Je zde však velmi důležité, aby si účastník výzkumu dostatečně ověřil, jakými metodami a co bylo v dokumentu zkoumáno. Jedná se o techniku, která nám pravděpodobně nedokáže dát ucelenou odpověď na výzkumnou otázku. Druhým problémem je aktuálnost informací, z kterých čerpáme. Jinou vypovídající hodnotu bude mít dokument, který bude obsáhlý, ale 25 let starý a zkoumá měnící se jevy jako je např. infrastruktura a jinou dokument studující např. geografické změny půdy, která se sice mění, avšak ne tak dramaticky.

Jelikož tuto techniku čerpám z knihy Ivaničky (1987), která zde bere v potaz pouze výzkum psaných dokumentů, dovolím i podotknout, že v dnešní době je díky internetovému přístupu daleko širší možnost využití dokumentů z jednoho centrálního místa bez potřeby cestování. Sám jsem svou bakalářskou práci založil na výzkumu, které vycházeli ze zpráv krajů, a byly oficiálně dostupné na serverech jednotlivých krajských úřadů. Tato metoda má však úskalí, že je o to složitější vyhodnocovat, zda jsou data relevantní, a v krajním případě i pravdivá.

3.1.3 Dotazník

Samotný dotazník může být napsán mnoha různými variantami, pro nesčetně mnoho různých situací a pro kolektivizaci různých druhů dat. Obecně lze dotazník vyjádřit jako strukturovanou řadu dotazů, které mají jistý účel. Účelem je míněno zjištění myšlenek, názorů, skutečností a jejich následné zapsaní (Hague, 2003). Z jiného pohledu je dotazník médium, prostředek, nástroj, díky kterému spolu mohou komunikovat strany výzkumníka a dotazovaného (Brace, 2008).

Stránka | 36

Proč potřebujeme něco takového, jako je dotazník? Je to téměř dokonalý prostředek pro poskytnutí standardizovaných odpovědí napříč spektrem různorodých osob. Tím, že klademe stejné otázky a stejnou formou všem účastníkům šetření dosahujeme právě toho, čeho chceme dosáhnout. A to jsou ucelené odpovědi, které poté můžeme statisticky analyzovat (Brace, 2008).

V případě této práce je to nejefektivnější způsob, jak dostat odpověď od velkého množství lidí v ucelené a jednotné formě, kterou je možné následně analyzovat a aplikovat v praktické části této práce. Konkrétně byl využit distanční způsob zaslání dotazníku pomocí emailu. Více bude popsáno níže (3.1.4 Dotazník a průzkum užitý v diplomové práci).

Samotná forma podání dotazníku cílenému respondentovi má veliký vliv na podobu dotazníku. S rostoucím počtem otázek, potažmo s rostoucím časem, který musíme strávit nad vyplněním dotazníku, přímo úměrně stoupá potřeba podávat dotazník osobní formou a svým způsobem dohlížet na to, že bude dotazník zodpovězen. S rostoucím počtem otázek roste také pravděpodobnost, že některé jeho části nebudou pochopeny, a tudíž bude mít respondent otázky, na které osobně můžete odpovědět. V opačném případě, tj. zasláním dotazníku s potenciálem jeho navrácení ve vyplněné podobě, je zde riziko nevyplnění.

3.1.3.1 Chyby v dotazníku

V dotazníkovém šetření se musíme vyvarovat několika chybám, které mohou zkreslovat, nebo i úplně zničit samotnou podstatu výzkumu.

Nejdůležitější je tvorba samotného dotazníku. První chybou je nesrozumitelná forma, která odradí respondenta od účasti na výzkumu. O to větší důležitost na srozumitelnost je, pokud je dotazník vyplňován distančně a respondent se neocitá pod psychickým tlakem. Další chybou je srozumitelný, ale příliš dlouhý, nebo příliš odborný dotazník (předpokládáme, že dotazník je zasílán široké veřejnosti, ne odborníkům). Přílišná délka má za následek neochotu odpovídat, nebo naopak odpovídat určitou část a pak tuto snahu vzdát. Proto je třeba při větším množství otázek volit formu opatrně, a délku dotazníku zamaskovat tak, aby alespoň nevypadal, co se týče stránek, nebo počtu otázek, tak dlouhý. Přílišná odbornost má za následek neporozumění tématu a tudíž ztrátu respondenta.

Dotazník má být proto pokud možno stručný, jasný výstižný a srozumitelný. Další chybou je nevhodné oslovení respondenta bez prosby a žádosti o pomoc při výzkumu. Pokud je dotazník zasílán, a není vyplňován osobně, je nezbytné, aby byl uveden důvod, časový rozsah pro

Stránka | 37 respondenta, představení sebe sama a zdvořilé poděkování za čas strávený nad naším problémem.

Další skupinou chyb je zejména špatný výběr vzorku respondentů, kterým budeme dávat náš dotazník. Je důležité vymezit okruh tak, aby byly odpovědi relevantní. Výběr respondentů by neměl být pouze náhodný, ale měl by být podroben nějakému systému a respondenti by měli být schopni a ochotni fundovaně odpovědět na naše otázky.

3.1.4 Dotazník a průzkum užitý v diplomové práci

Pro účely mé diplomové práce byl využit standardizovaný dotazník, který byl upraven pouze kosmeticky a schválen RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc., který tuto formu dotazníku používal u svých šetření a také pro šetření skrze diplomové a další práce svých studentů. Tento dotazník obsahuje 3 základní okruhy. V následující části naznačím, jaké okruhy a čeho se otázky týkaly (celý dotazník v originální formě je k dispozici v Přílohách).

Zdravotnictví

. Návštěva nemocnice . Návštěva všeobecného lékaře . Návštěva zubního lékaře . Návštěva dětského lékaře . Návštěva lékaře – specialisty, polikliniky . Návštěva gynekologa . Návštěva pohotovosti

Školství

. Mateřská škola . Základní škola . Střední škola . Vyšší odborná škola . Vysoká škola

Obchody

. Návštěvy kina . Návštěvy zábavních zařízení

Stránka | 38

. Návštěvy restaurací, vináren, barů . Návštěvy kulturních zařízení . Návštěva sportovních zařízení . Návštěva finančních institucí . Návštěva divadla . Běžný denní nákup . Běžný nákup textilu, obuvi . Běžné služby . Nákup běžného průmyslového zboží . Speciální služby . Nákupy knih a mediálních nosičů . Nákupy speciálního, výběrového zboží . Nákupy nábytku a bytových doplňků . Návštěva lékárny

Prvním dotazovaným okruhem byla oblast zdravotnictví. Dotazoval jsem se na návštěvy výše zmíněných služeb, respektive lokalit, v kterých občané tuto službu uspokojovali a to většinou, občas a zřídka. Druhým okruhem byla oblast školství. Tam otázka mířila na lokality, do kterých se lidé přesouvají. Poslední, nejrozsáhlejší oblast, je oblast obchodu. Zde směřují otázky na poměrně podrobné dotazy oproti ostatním kategoriím, jelikož zde je rozmanitost služeb největší.

Dotazník ve formě, v jaké je uveden v příloze jsem posílal na emailové adresy obcí, respektive emailové adresy starostů obcí, pokud byly k dispozici. Tato distanční a zjednodušená forma byla zvolena zejména pro velmi veliký rozsah, který by osobně bylo těžko realizovatelné v omezeném čase. Starostové menších obcí mají navíc povětšinou veliký přehled o tom, jak se obyvatelé chovají, kam vyjíždějí a mohou tak ze všech možných osob nejlépe odpovědět za všechny.

Tato metoda je samozřejmě omezena na názor jednoho člověka, případně více lidí, kteří vyplňovali zaslaný dotazník. Na stranu druhou v České republice je velmi velký počet obcí a vysoká hustota osídlení. V případě odchylek u jedné obce v okruhu je možnost obec kontaktovat, případně osobně zjistit, zda stav, který se statisticky vymyká, je skutečný, nebo byl způsoben pouze nesprávným vyplněním (případně vyplněním osobně za osobu

Stránka | 39 respondenta. Oslovení probíhalo emailovou formou a v příloze je k dispozici vzor dopisu, který byl zaslán hromadně starostům a členům zastupitelstva obce.

Stránka | 40

4 Charakteristika regionu Šumperk

Zkoumané území, kterému se v této diplomové práci věnuji, je okres Šumperk. Abych vysvětlil výběr této varianty, po konzultaci s RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc. mi bylo nabídnuto několik variant, z nichž se několik nacházelo v Čechách a z nichž mi nejblíže byla právě varianta Šumperska.

Okres Šumperk se nachází na severu Olomouckého kraje. Sousedí na severu s okresem Jeseník a na jihovýchodě s okresem Olomouc. Na východě má okres Šumperk společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západě má společnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Ze severozápadu je okres vymezen státní hranicí s Polskem (ČSZO.cz, 2017).

Rozloha okresu činí 1313 km2 a je touto rozlohou druhým největším okresem v Olomouckém kraji a procentuálním vyjádření je to 24,9 % celkové rozlohy kraje. V Olomouckém kraji se nachází celkem 5 okresů – Olomouc, Prostějov, Šumperk, Jeseník, Přerov. Pro tento okres je charakteristické poměrně proměnlivé podnebí a také rozdílnost podnebí na jeho území. Dané to je poměrně velkými rozdíly v nadmořských výškách. Větší část území, zejména pak severní část okresu a ve velké míře střed oblasti je spjat s chladnějším podnebím. Teplejší oblasti okresu se nachází na jižní části, konkrétně pro oblast Mohelnicka a Zábřežska (ČSZO.cz, 2017).

V okrese Šumperk se nachází celkem 78 obcí, z nichž statut města jich má 8. Jsou to Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh. Kompletní seznam obcí a měst v okrese je k dispozici v přílohách (Příloha č. 1: Seznam obcí v okrese Šumperk). Po roce 2003 se zánikem okresních úřadů došlo k novému rozdělení na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Mohelnice, Šumperk, Zábřeh) a dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, které jsou celkem čtyři. Kromě tří výše zmíněných k nim patří město Hanušovice. Co se změn v rozložení obcí týče, došlo zde ke vzniku nové obce a to v roce 2010. Jedná se o obec Petrov nad Desnou (ČSZO.cz, 2017).

Na seznamu níže je zobrazen seznam úřadů, které se v tomto okrese nacházejí.

. Celní úřady - územní pracoviště . Exekutorské úřady . Finanční úřady - územní pracoviště

Stránka | 41

. Insolvenční správci . Katastrální úřady - pracoviště . Krajské hygienické stanice - územní pracoviště . Krajské pozemkové úřady - pobočky . Matriční úřady . Městské a obecní úřady . Notáři . Obecní živnostenské úřady městských úřadů . Odbory dopravně-správních agend městských úřadů . Odbory školství městských úřadů . Odbory životního prostředí městských úřadů . Okresní soudy . Okresní správy sociálního zabezpečení . Okresní státní zastupitelství . Stavební úřady městských úřadů . Státní okresní archivy . SZIF - oddělení příjmu žádostí a LPIS . Úřad práce - kontaktní pracoviště . Úřad práce - státní sociální podpora . Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - územní pracoviště, odbory Odloučené pracoviště . Zdravotní ústavy – pracoviště (Statnisprava.cz, 2017)

Základní škola se v okrese nachází v celkem 53 obcích. Ve 33 obcích je to však pouze základní škola s prvním stupněm, ve zbylých 20 pak klasická základní škola s 9 stupni. Pošty jsou dostupné v celkem 43 obcích, respektive městech. Totožný je také počet zdravotnických zařízení v regionu. Až na výjimečné případy je pošta a zdravotnické zařízení ve stejné obci.

Administrativní rozdělení regionu je, jak jsem již zmínil, děleno na 3 části. Největší geografickou rozlohu má oblast Šumperka, které je také okresním městem. Ve střední části se nachází oblast okolo města Zábřeh, v jižní části pak oblast města Mohelnice. Podrobnější grafické zobrazení regionu je k vidění na obrázku níže.

Zasazení regionu Šumperk do mapy celého kraje, respektive jeho administrativní rozdělení, je k dispozici na konci práce v příloze (Příloha č. 2: Administrativní členění Olomouckého kraje - okres Šumperk je zde naznačen odstíny zelené).

Stránka | 42

Obrázek 5: Administrativní rozdělení okresu Šumperk

Pramen: Český statistický úřad

V roce 2016 byl počet obyvatel okresu 121 288. V roce 2000 zde byl celkový počet obyvatel celkem 126 598. Věková struktura obyvatel okresu byla v roce 2016 následující:

. 0-14 let……...15 % . 15-65 let.……65,2 % . 65 a více let…19,8 %

Stránka | 43

Za posledních 16 let zde docházelo ke každoročnímu úbytku obyvatel. Je to problém, který trápí také okres Jeseník, který se nachází severněji nad okresem Šumperk. Jedná se zejména o migraci obyvatel, která v souvislosti s ekonomickou situací a stavem nezaměstnanosti hledá uplatnění v jiných okresech, nebo i krajích. Zejména v okrese Jeseník je situace vážná, jelikož zde není příliš mnoho možností, kde se uplatnit. Dnešní doba tomu nahrává poměrně silnou zaměstnaností a lidé mají odvahu více riskovat a hledat uplatnění dále od domova. Vývoj počtu obyvatel je znázorněn na grafu níže.

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v okrese Šumperk

127 000

126 000

125 000

124 000

123 000

122 000

121 000

120 000

119 000

118 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Největší zaměstnavatelé v okrese jsou společnosti Siemens elektromotory s.r.o. v Mohelnici, který zaměstnává přes 1700 zaměstnanců a Hella autotechnik, která v současnosti ekonomického růstu zaměstnává již přes 3 600 zaměstnanců. Mezi další významné zaměstnavatele v okrese patří Slovácké strojírny, ZKL Hanušovice, Olma Olomouc, která má závod také v okrese Šumperk a OP Papírna Olšany. Každá z těchto společností zaměstnává stovky obyvatel a významně tím přispívá ke stavu zaměstnanosti v okrese. Nezaměstnanost se pohybuje okolo hodnoty 6 %. Z dalších známých firem, nacházejících se v okrese Šumperk, jsou to např. pivovar Holba, Loštické tvarůžky, nebo ruční papírna ve Velkých Losinách (Úřad práce Olomouc, 2014).

Stránka | 44

5 Obslužné regiony okresu Šumperk

Tato kapitola již bude plně věnovaná výzkumné části práce a prezentací dat, které jsem získal od obecních úřadů, starostů atd. Tato kapitola bude segmentována do 3 stěžejních částí. V první části budu rozebírat zdravotnický region okresu Šumperk, v druhé části pak školský region a v poslední části si podrobněji přiblížíme nákupní chování a dojížďku v okrese.

Klíčem je analyzovat obslužné procesy, které v daném okrese probíhají a poté jej rozdělit na parciální regiony. Klíčové bylo zanalyzovat a stanovit obslužná střediska nadlokálního a mikroregionálního významu ve všech třech zkoumaných oblastech výzkumu. Informace jsou získány z odevzdaných dotazníků od orgánů a občanů v tázaných obcích. Jejich vyplnění probíhalo na základě odhadu osob se znalostí prostředí a lidí, kteří v daných obcích žijí. Všechny dotazníky byly posléze zpracovány a odpovědi kalkulovány dle metodiky z kapitoly 1 tak, aby zde nedocházelo ke zbytečným odchylkám a nepřesnostem.

5.1 Zdravotnický region

V této kapitole si podrobně popíšeme obslužné procesy a podíváme se blíže na dojížďku za určitými zdravotnickými službami v regionu. Mou prvotní tezí bylo, že klíčovou roli zde bude pro většinu procesů hrát okresní město Šumperk. Níže uvidíme, jestli tomu tak skutečně je.

Informace o zdravotních zařízeních v daných obcích jsem sbíral zejména z dotazníků, avšak vše jsem kontroloval také přes webové stránky jednotlivých obcí, respektive stránky zdravotnických zařízení, které se v dané obci nacházejí. Dále také na Českém statistickém úřadě.

Důležité bylo vypočítat si relativní význam veškerých dotazovaných cílů, který je uveden v kapitole 1.2.2.1. Výpočet celkového relativního významu jsem ve zdravotnickém sektoru nepoužil, jelikož není potřebný a využiji jej pouze u výpočtu pro sektor maloobchodu a služeb, který bude v třetí části této kapitoly.

Důležité bylo, abych si dané služby rozdělil na dvě klíčové úrovně: nadlokální a mikroregionální. Do nadlokální úrovně spadají dojížďky za praktickým lékařem, dětským lékařem, gynekologem a zubařem. Jsou to profese, které se mohou nacházet i v menších obcích, typicky pokud je lékař/lékaři z dané obce a má zde bydliště. Do mikroregionální úrovně poté spadá návštěva specializovaných zařízení, jako jsou optici, ortopedi, logoped a

Stránka | 45 další lékařské profese, které nejsou standartní a v malých obcích tyto profese a obory prakticky nikde neuvidíte a ke kterým se povětšinou váže místo, ve kterém se tito lékaři koncentrují, typicky zdravotnické středisko.

Mezi dotazy také figurovaly otázky na návštěvu nemocnice a návštěvu pohotovosti. Tyto procesy v diplomové práci hodnoceny nebyly, jelikož svým rozsahem přesahují dvě zmíněné hierarchické úrovně a jejich rozbor by neměl tudíž význam.

5.1.1 Nadlokální zdravotnický region

Jak jsem již zmiňoval v předchozích odstavcích, pro nadlokální význam jsou relevantní praktičtí, dětští, zubní a ženští lékaři. Co se týká dalšího postupu pro určení středisek nadlokálního významu, bylo potřeba zjistit, zda se v daných obcích nachází alespoň tři ze čtyř zmíněných profesí. V nižším případě by se obec nemohla stát obcí nadlokálního významu.

Druhou fází pro vyhodnocení obcí bylo vypočítání jejich relativních významů, kde rozhodující byla hodnota 60 %. Obce, které vykazovaly hodnoty nad 60 % relativního významu, mohly být zařazeny do seznamu obcí s nadlokálním významem. Pokud zde obce vykazovaly hodnoty pod 60 %, ale např. 54 %/ 46 % mezi dvěma obcemi, byla obec označena za oscilační.

Tento výpočet nebylo potřeba provádět u každé jednotlivé obce, ale pouze u obcí, kde se odpovědi lišily. Typicky, pokud obec, nacházející se v těsné blízkosti odpověděla na všechny otázky Šumperk, nebylo nadále nutné počítat relativní významy.

V tabulce níže můžeme sledovat již zanalyzovaná data. Na začátku páté kapitoly jsem zmínil předpoklad, že nejvíce bude využíváno okresní město Šumperk. Ovšem s posbíraných a přepočtených dat poměrně jasně vynikal význam města Zábřeh, které bylo využíváno k daným službám dle odpovědí z dotazníků občany celkem 20 obcí (v okrese Šumperk se nachází celkem 78 obcí).

Jednalo se však zejména o malé obce. Ve sloupcích, které mají procentuální vyjádření, jsou podíly obyvatel, tj. kolik procent obyvatel daná obec, respektive město obsluhuje. Pokud nepočítáme počet obyvatel ve střediskové obci, Zábřeh je využíván pro obsluhu 27, 7% obyvatel. Tento fakt mě však příliš nepřekvapil, jelikož geograficky se Zábřeh nachází mezi městy Šumperk a Mohelnice a proto lidé ze středu využívají zejména toto město pro návštěvu výše zmíněných lékařů.

Stránka | 46

Tabulka 1: Nadlokální zdravotnický region okresu Šumperk

Nadlokální zdravotnický region Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v % Středisko Počet obcí (bez střediska) střediska v % celkem celkem Bludov 2 568 1,306% 3661 3,006% Dubicko 4 1611 3,704% 2679 2,200% Hanušovice 4 967 2,223% 4148 3,406% Loštice 4 1298 2,984% 4324 3,551% Libina 2 1327 3,051% 4690 3,851% Mohelnice 8 4073 9,364% 13318 10,936% Nový Malín 2 838 1,927% 4274 3,509% Postřelmov 4 2182 5,017% 5303 4,354% Ruda nad Moravou 2 43 0,099% 2631 2,160% Staré město 3 334 0,768% 2073 1,702% Šumperk 14 14193 32,631% 40671 33,396% Rapotín 2 1201 2,761% 4435 3,642% Zábřeh 20 12055 27,716% 25847 21,223% Oscilační 7 2805 6,449% 2805 2,303% Vlastní zpracování autora práce ze získaných dat z dotazníků obcí

Město Šumperk pak obsluhuje menší počet, ale zato mnohem více početných obcí a je střediskovým městem pro bezmála 33 % obyvatel okresu, ať počítáme podíl včetně obyvatel střediska, i bez něj.

Z mého výzkumu vyplývá velmi vysoká koncentrace do těchto dvou měst, které hrají hlavní roli pro většinu malých, ale i větších obcí v okrese. Důležitým prvkem je také město Mohelnice, které se nachází na jižní části okresu. Zde je důvodný předpoklad, že je Mohelnice využívána hojně také obyvateli jiných okresů než okresu Šumperk, jelikož se nachází u hranice okresu.

Zbytek obcí, které jsou střediska nadlokálního významu, jsou k vidění v tabulce výše. Myslím, že není třeba komentovat každou obec zvlášť, jelikož všechny tyto obce mají velmi podobný charakter. Jedná se zejména o obce, ve kterých se nachází lékaři zmíněných profesí a jsou využívány občany dané obce a také vždy několika obcí, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti. Počet obcí, u nichž nebylo možno rozhodnout, ke kterému směru se přiklání, bylo celkem 7, což je v procentuálním vyjádření 2,3 % obyvatel okresu Šumperk. Na další straně je přehledné grafické vyjádření obslužných procesů nadlokálního zdravotnického regionu.

Stránka | 47

Obrázek 6: Grafické znázornění nadlokálního zdravotnického regionu okresu Šumperk

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 48

5.1.2 Mikroregionální zdravotnický region

V této podkapitole budeme blíže zkoumat mikroregionální zdravotnický region. Pro to, aby mohla být obec označena za středisko s mikroregionální dimenzí, musí splňovat dva předpoklady. Prvním předpokladem je, aby se v dané obci nacházelo alespoň pět specializovaných lékařů (oční lékař, logoped, ortoped, gastroenterolog apod.), případně aby se v dané obci nacházela poliklinika.

Tou druhou podmínkou je poté to, že mikroregionálním zdravotnickým střediskem může být pouze ta obec, která je současně nadlokálním střediskem. Stejně jako v minulé části je sběr dat založen na procházení odpovědí, které byly obdrženy v dotazníkovém šetření. Zde byl také užit výpočet pro užití relativního významu.

Tabulka 2: Mikroregionální zdravotnický region v okrese Šumperk

Mikroregionální zdravotnický region

Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v % Středisko Počet obcí (bez střediska) střediska v % celkem celkem Mohelnice 5 2400 3,321% 11645 9,562% Olomouc 1 1214 1,680% 1214 0,997% Šumperk 42 49240 68,133% 75718 62,174% Zábřeh 19 11433 15,820% 25225 20,713% Oscilační 11 7983 11,046% 7983 6,555% Vlastní zpracování autora práce ze získaných dat z dotazníků obcí

Po vyhodnocení dotazníku bylo zajímavě zjištění, že se zde nachází pouze 4 obce, které splňují tato kritéria a v daných dotaznících se ani jiná města neobjevovala. To platí i pro oscilační obce, které oscilují pouze mezi těmito zmíněnými 4 městy. Směry oscilace jsou znázorněny v grafickém vyjádření viz Obrázek 7: Grafické znázornění mikroregionálního zdravotnického regionu.

Předpokládal jsem, že zde bude poměrně často zmíněna Olomouc, zejména obcemi, které se nacházejí na jižní části okresu. Pokud ovšem neoscilovala obec, byly dotazníky vždy, až na jednu výjimku, vyplněny jinými městy. Olomouc se vyskytovala o mnoho častěji u otázky nemocnice, případně pohotovosti. Tu však, vzhledem k vyššímu než mikroregionálnímu významu, nebereme v potaz.

Z tabulky můžeme poměrně jasně vidět důležitost okresního města v oblasti zdravotnictví. Město Šumperk obsluhuje v okrese přes 62 % obyvatel v oblasti specializovaných lékařů, což

Stránka | 49 je poměrně vysoké číslo. Je to dáno zejména polohou uprostřed okresu a poměrně dobrou dopravní dostupností z většiny obcí v okrese.

Jak v tabulce, tak v grafu je zřetelné, že Šumperk zaujímá nejvýraznější místo v lékařské péči na mikroregionální úrovni. U některých obcí je až překvapivé, že volí cestu do Šumperka, místo aby vážili cestu do bližších středisek. Vykládal jsem si tento jev jako možnou lepší zdravotní péči, dostupnost a širší služby specializovaných lékařů, než v jiných místech okresu. Konkrétně u obce Třeština mi tento jev byl potvrzen, že se opravdu jedná o lepší služby a že jsou obyvatelé většinou zvyklí jezdit do vzdálenějšího města.

Co se týče procentuálního vyjádření, pokud počítáme hodnoty bez středisek, město Šumperk obsluhuje bezmála 69 % obyvatel. Zábřeh poté dalších 15 %, pokud nejsou započteni obyvatelé střediska, 20 % po jeho započítání. Tyto dvě města spolu hrají klíčovou roli ve zdravotnickém sektoru ve zkoumaném regionu.

Na grafickém vyjádření můžeme také sledovat zajímavý jev, že mikroregionální zdravotnické regiony poměrně věrně kopírují hranice jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Zejména mezi Šumperkem a Zábřehem jsem očekával, že bude v odpovědích velmi často docházet k tomu, že budou obce, ležící na pomezí mezi sebou výrazně oscilovat a nebude možné určit středisko, avšak k tomuto jevu nedošlo.

Také zde došlo k poměrně velkému nárůstu oscilačních obcí, kde jsou občané indiferentní k dojezdu do dvou od sebe poměrně vzdálených obcí. Předpokládám, že je to dáno zejména preferencemi, zkušenostmi s personálem apod. kde poté návštěva vzdálenější polikliniky není, vzhledem k nižší frekvenci těchto návštěv, tak nákladná, jak časově, tak finančně.

Stránka | 50

Obrázek 7: Grafické znázornění mikroregionálního zdravotnického regionu

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 51

5.2 Školský region

Nyní budu podrobněji rozebírat školský region a stejně jako u zdravotnického regionu je budu dělit na nadlokální a mikroregionální regiony podle typu navštěvovaného školského zařízení. Postup je shodný s postupem užitým v minulé podkapitole. Tj. prvním krokem je určení, které služby jsou relevantní pro danou část. V průzkumu pro všechny obce v okrese jsem se ptal na dojížďku, respektive užívání mateřské školy, základní školy, střední školy, vyšší odborné školy a vysoké školy.

Pro nadlokální úroveň je relevantní návštěva základní školy. Podmínkou pro to, aby mohla být obec zařazena jako středisko nadlokálního významu je poté skutečnost, že se v dané obci nachází plnohodnotná základní škola, která má devět stupňů. Tuto podmínku splňovalo pro mne poněkud překvapivě poměrně velké množství obcí ve sledovaném okrese. Konkrétně to bylo 33 obcí z celkového počtu 78 obcí.

Z toho další 4 obce měly základní školu, avšak pouze do 5. třídy a proto nemohla být zařazena jako střediska nadlokálního významu. Existence vysokého počtu plnohodnotných škol mne překvapila, proto jsem si tuto skutečnost ověřoval na webových stránkách jednotlivých obcí a na rejstříku škol od Ministerstva školství.

Pro mikroregionální úroveň bylo poté kritérium přítomnosti alespoň dvou typů středních škol na území dané obce. Pochopitelně se brali v potaz odpovědi na střední školy v rámci dotazníkového šetření. Postup byl již několikrát zmíněný výpočet relativních významů u obcí, které uváděli více cílů.

Opět byla jako mikroregionální středisko označena ta obec, která měla více jak 60 % relativního významu. Druhou podmínkou pro takové označení byla ta, aby byla mikroregionální obec označena jako centrum nadlokální úrovně. To však, vzhledem k vysokému počtu nadlokálních středisek, je téměř zbytečná podmínka, alespoň ve mnou zkoumaném území.

Kromě výše zmíněných škol byla v dotaznících dotazována dojížďka za mateřskými školami, vysokými a vyššími odbornými školami. První zmíněná kategorie je většinou dostupná v každé obci, respektive jeho sledování je, vzhledem k nízké dojížďce, zbytečné. Vysoké, respektive vyšší odborné školy jsou poté nesledovány z opačného důvodu, a to z dojezdu mimo okres, a tudíž přesahují sledující mikroregionální rámec.

Stránka | 52

5.2.1 Nadlokální školský region

Pro nadlokální školský region je relevantní dojížďka, respektive návštěva základní školy. Podmínkou je, aby byla tato škola v obci plnohodnotná, tj. aby měla devět tříd. Plnohodnotná škola je důležitá zejména proto, že je otevřena většímu počtu žáků a obec může v tomto ohledu plnit funkci střediska pro obce v okolí. Můj prvotní předpoklad byl, že toto kritérium bude splňovat cca 20 obcí v okrese a že velké množství návštěv základních škol bude vedeno ve větších městech jako je Šumperk, Zábřeh a Mohelnice.

Na tabulce, která je k vidění na následující stránce, však můžeme vidět poněkud odlišnější realitu. Celkem 33 obcí je označeno jako středisko nadlokálního významu v sektoru školství. Všechny tyto obce mají na svém území plnohodnotnou základní školu. Další 4 obce měly, respektive mají základní školu pouze pro nižší stupeň a často spojenou s mateřskou školou.

Toto veliké množství školských zařízení má za následek, že celkem patnáct obcí má základní školu pouze „pro sebe“. Tím je míněna ta skutečnost, že v dotaznících nebyla tato obec zmíněna jako hlavní a nešla tudíž určit jako středisková pro jinou obec, ale maximálně byla v oscilačním pásmu s obcí jinou. Tuto rozmanitost můžeme sledovat také na grafickém mapovém vyjádření, kde jsem měl problém vyznačit tyto směry přehledně, vzhledem k jejich vysokému počtu.

Pokud bereme v potaz podíl, na kterém se dané obce podílí, je klíčovou obcí opět okresní město Šumperk, které, pokud nepočítáme obyvatele střediska, je užívaný téměř devíti procenty. Pokud započítáme také obyvatele Šumperku, je tato služba využívána čtvrtinou obyvatel okresu Šumperk.

Nejvíce obcí využívá pro služby základních škol město Zábřeh. Konkrétně se jedná o 7 obcí a několik dalších osciluje mezi Zábřehem a jinou obcí. Třetí obcí, která je důležitá pro několik obcí v okolí, je Mohelnice, která je, shodně jako Šumperk, užívána šesti obcemi. Je zde vidět, že co se základního vzdělání týče, je zde poměrně vysoký stupeň diverzifikace a je možné užívat tyto služby s možností poměrně velkého výběru.

Kromě výše zmíněných tří měst je zbytek obcí využívaný jednou, případně dvěma obcemi (se započítáním obce, která službu poskytuje). Za zmínku stojí ještě obec Ruda nad Moravou, která je střediskovou obcí pro celkem 4 obce a v procentuálním vyjádření je to přes tři procenta. Zbytek obcí je pod touto hranicí.

Stránka | 53

Tabulka 3: Nadlokální školský region v okrese Šumperk

Nadlokální školský region Počet Počet obyvatel Podíl obyvatel Počet obyvatel Podíl obyvatel v Středisko obcí (bez střediska) bez střediska v % celkem % celkem 1 Bludov 1 3093 5,356% 3093 2,540% 2 Bohuslavice 2 873 1,512% 1388 1,140% 3 Bohutín 2 79 0,137% 833 0,684% 4 Bratrušov 2 187 0,324% 806 0,662% 5 Dubicko 2 223 0,386% 1291 1,060% 6 Hanušovice 3 780 1,351% 3961 3,252% 7 Horní Studénky 2 217 0,376% 556 0,457% 8 Hrabišín 1 838 1,451% 838 0,688% 9 Jindřichov 1 1250 2,164% 1250 1,026% 10 Kamenná 1 528 0,914% 528 0,434% 11 Kolšov 1 740 1,281% 740 0,608% 12 Leština 1 1259 2,180% 1259 1,034% 13 Libina 1 3363 5,823% 3363 2,761% 14 Loštice 2 341 0,590% 3367 2,765% 15 Loučná nad Desnou 2 218 0,377% 1858 1,526% 16 Mohelnice 6 1960 3,394% 11205 9,201% 17 Moravičany 2 145 0,251% 1443 1,185% 18 Nový Malín 1 3436 5,949% 3436 2,821% 19 Oskava 1 1327 2,298% 1327 1,090% 20 Postřelmov 1 3121 5,404% 3121 2,563% 21 Rájec 1 504 0,873% 504 0,414% 22 Rapotín 1 3234 5,600% 3234 2,655% 23 Rohle 1 667 1,155% 667 0,548% 24 Ruda nad Moravou 4 1530 2,649% 4118 3,381% 25 Staré město 2 43 0,074% 1782 1,463% 26 Sudkov 1 1130 1,957% 1130 0,928% 27 Svébohov 1 418 0,724% 418 0,343% 28 Šumperk 6 5072 8,782% 31550 25,906% 29 Štíty 1 2039 3,531% 2039 1,674% 30 Úsov 2 600 1,039% 1814 1,490% 31 Vikýřovice 2 231 0,400% 2594 2,130% 32 Zábřeh 7 2459 4,258% 16251 13,344% 33 Zvole 1 863 1,494% 863 0,709% 34 Oscilační 13 14985 25,947% 9158 7,520% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 54

Obrázek 8: Grafické znázornění nadlokálního školského regionu

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 55

5.2.2 Mikroregionální školský region

V této podkapitole si přiblížíme mikroregionální region v oblasti školství. Jak jsem již zmiňoval o několik stránek dříve, relevantní pro to, aby byla obec zařazena do seznamu jako mikroregionální středisko, je existence dvou středních škol na území dané obce. Středními školami jsou míněny gymnázia, střední odborná učiliště a střední odborné školy. Dalším předpokladem, nebo spíše podmínkou je, aby byla obec, ve které jsou tyto dvě školy, zároveň určena jako středisko nadlokálního významu.

Už z výčtu těchto podmínek je jasné, že počet středisek se poměrně výrazně sníží. Dalším předpokladem pro mne bylo to, že zde bude zasahovat dojezd i mimo hranice zkoumaného území. Posledním předpokladem byl počet oscilačních obcí, které by se měly výrazně zvýšit.

V tabulce níže můžeme pozorovat, že klíčovou obcí pro mikroregionální úroveň je město Šumperk. Město Šumperk je využíváno celkově 31 obcemi v daném okrese. V absolutních číslech je to bez několika lidí 40 000 obyvatel, pokud započteme i počet obyvatel střediskové obce, je to celkově přes 66 000 obyvatel okresu.

V procentuálním vyjádření je to 56 % bez započítání střediska a 54 % po započtení jejich obyvatel. Pro dalších 10 obcí v okrese je poté Šumperk jako jedna z možných obcí pro danou službu a dělí se dále s Mohelnicí a Zábřehem. Na grafickém vyjádření je vidět, že se jedná zejména o obce, které se nacházejí uprostřed sledovaného území.

Tabulka 4: Mikroregionální školský region

Mikroregionální školský region Počet obyvatel (bez Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v Středisko Počet obcí střediska) střediska v % celkem % celkem Šumperk 31 39837 56,723% 66315 54,453% Zábřeh 8 3788 5,394% 17580 14,435% Mohelnice 7 3174 4,519% 12419 10,197% Oscilační 32 23432 33,364% 23432 19,240% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Další dvě obce jsou již jako jediné označeny jako střediskové obce. Jsou to, stejně jako u zdravotnického mikroregionu, města Zábřeh a Mohelnice. V mikroregionálním zdravotnickém regionu byla jako středisková obec označena i Olomouc v jednom případě.

Stránka | 56

V tomto případě je Olomouc označena jako oscilační pro čtyři obce. Konkrétně pro obce Stavenice, Loštice a Líšnice.

Zábřeh a Mohelnice mají bez započtení jejich obyvatel podíl okolo 5 % a jsou využívány jako střediskové zejména obcemi v jejich těsné blízkosti a také s dobrou dopravní dostupností do těchto obcí.

Zmínil jsem zde město Olomouc, které leží mimo zkoumané území a je zařazeno jako jedno z měst, mezi kterými oscilují celkem 4 obce. Dalšími městy, která leží mimo zkoumané území, jsou města Litovel, Uničov a Jeseník.

Města Palonín a Moravičany do dotazníku uváděli celkem 4 obce, do kterých dojíždějí občané skrze střední školu. Jednalo se konkrétně o města Olomouc, Litovel, Mohelnice a Zábřeh. Je to dáno zejména polohou obcí, která je v poměrně dobré dojezdové vzdálenosti do všech zmíněných cílových oblastí.

Obce Staré Město a Branná jsou pak na hranici mezi Šumperkem a Jeseníkem. Vidíme, že oproti zdravotnickému sektoru, je školský mikroregionální region alespoň trochu více diverzifikovaný a cíle jsou různorodější. Zasahuje také do dalších 2 okresů, konkrétně do okresu Olomouc a Jeseník.

Je zde také obrovský nárůst oscilačních obcí, které tvoří téměř 40 % všech dotazovaných obcí v okrese. Jejich směry jsou však logické, a jsou dle mého názoru spojeny také s místem, kde rodiče vykonávají práci, respektive tam za prací dojíždí. Více je můžeme pozorovat na mapě, která se nachází na další straně. Obce nacházející se na pomezí mezi dvěma obcemi jsou označeny jako oscilační.

Výjimku však tvoří severní část okresu, která, jak můžeme pozorovat, dojíždí za středním školstvím téměř výhradně do Šumperka. To je dáno dostupností středního školství v tomto městě a velmi nízké možnosti výběru pro dojezd do jiné obce (tu mají severně ležící obce, které mohou oscilovat mezi Jeseníkem a Šumperkem).

Tímto je zmapovaný školský a zdravotnický region ve zkoumaném okrese, a to na úrovních nadlokální a mikroregionální. Na další straně je k dispozici opět barevně odlišená mapa okresu s legendou. Po tomto se budu podrobněji zajímat o maloobchod a služby a dojížďkou za těmito službami. Tato další kapitola bude koncipována trošku jiným způsobem, vzhledem k jinému typu výpočtu a výběru středisek.

Stránka | 57

Obrázek 9: Grafické znázornění mikroregionálního školského regionu

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 58

5.3 Maloobchod a služby

Poslední částí, respektive poslední zkoumanou oblastí je parciální region maloobchodu a služeb. V tomto segmentu jsem sbíral odpovědi obcí na otázky denního nákupu, nákupu běžného průmyslového zboží, jako jsou elektronika apod., na nákupy v lékárnách, užívání běžných služeb, jako je kadeřnictví, čistírny apod., nákupy běžného textilu a obuvi, nákupy knih a multimédií, užívání speciálních služeb (hodinář, opravy elektroniky), nákupy speciálního výběrového zboží (typicky auta, šperky apod.) a nákupy nábytku a doplňků do domácnosti.

Opět budeme i tuto kapitolu dělit na nadlokální a mikroregionální úroveň, a to podle služeb, za kterými občané okresu dojíždějí. Pro nadlokální úroveň jsou brány odpovědi na otázky návštěv lékáren, užívání běžných služeb a nákupy běžného textilu a obuvi. Pro mikroregionální úroveň jsou to potom speciální služby, nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy nábytku a doplňků do domácnosti, nákupy knih a multimédií a nákupy speciálního výběrového zboží.

Z výčtu výše vidíme, že jedna poměrně zásadní služba chybí, a to je dojezd za běžným denním nákupem potravin a každodenních potřeb. Tato služba není zahrnuta do výčtu, protože se jedná o proces, který je v drtivé většině uskutečňován na lokální úrovni, a tudíž je pro nadlokální úroveň zbytečné tuto službu započítávat. V tabulce na další stránce vidíme, v kolika městech se tato služba uskutečňuje. Jako hlavní cíl je zde uvedeno 45 různých obcí, veškeré cíle, tj. obce, které byly označeny jako vedlejší pro dojezd za denním nákupem, narostlo číslo na celkem 51 obcí z celkového počtu 78 v okrese Šumperk. V procentuálním měřítku se jedná o 58 % obcí, při započtení vedlejších objektů potom přes 65 %.

V Tabulka 5 na další stránce jsou k vidění absolutní počty obcí, které byly uvedeny jako hlavní, potažmo vedlejší cíle dojížďky. Jak jsem již zmínil, denní nákupy zaujímají nejvyšší číslo a mají zastoupení ve velké části okresu. Druhým v pořadí jsou poté běžné služby, které se nacházejí a jsou užívány jako hlavní u celkem 15 obcí, s připočtením vedlejších poté v 25 obcích. Třetím v pořadí jsou návštěvy lékáren a také speciální služby, v celkem 9, s připočtením vedlejších cílů obcích. Očekával jsem více rozvrstvení při nákupu knih a multimédií, avšak u cca 4 obcí jsem měl připsanou poznámku, že nákupy těchto statků jsou prováděny také online skrze e-shopy. To je něco, s čím by se mělo při budoucím zkoumání počítat a zařadit některé služby již s možností nejen měst a dojezdu, ale také online nákupu.

Stránka | 59

Koresponduje to poté se skutečností, která je popsána v kapitole 2.2 Prostorové aspekty transformace maloobchodní sféry, kde popsuji změny, které se v posledních letech dějí na trhu maloobchodu. Využití e-shopů k nákupu stoupá. Stoupá navíc také množství zboží, které lze online nakoupit. K tomu se přidávají nákupy z mobilních telefonů, takže lidé již nejsou vázání na počítač v domácnosti, nebo v práci, ale mohou nakupovat téměř odkudkoliv.

Tabulka 5: Hlavní a vedlejší cíle v okrese Šumperk (absolutní počet obcí)

Druh služby Hlavní cíle Všechny cíle Denní nákupy 45 51 Nákupy běžného průmyslového zboží 7 10 Návštěva lékárny 9 12 Užití speciálních služeb 9 12 Nákupy běžného textilu a obuvi 7 11 Nákupy knih a multimédií 5 6 Běžné služby 15 25 Nákupy nábytku a doplňků do domácnosti 6 8 Nákup speciálního výběrového zboží 6 9 Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Výše máme přehlednou tabulku hlavních a vedlejších cílů, které nám poslouží pro výpočet koeficientů významnosti, které jsou nezbytné pro výpočet celkového relativního významu. Pro tento výpočet byla užita jako základní služba s nejnižším počtem hlavních cílů, což byl nákup knih a multimédií. Tyto koeficienty jsou potom nadále ke každé službě u dané obce přiřazeny k dané službě a jsou jimi násobeny relativní významy. Zaokrouhlení by mělo být dle metodiky na jedno desetinné místo, vidíme však, že poměry nám vyšly na maximálně jedno desetinné místo, a tudíž nebylo potřeba dále zaokrouhlovat.

Tabulka 6: Koeficienty významnosti pro služby v okrese Šumperk

Druh služby Poměr Koeficient Nákupy knih a multimédií 1,00 1 Nákupy nábytku a doplňků do domácnosti 1,20 1,2 Nákup speciálního výběrového zboží 1,20 1,2 Nákupy běžného textilu a obuvi 1,40 1,4 Nákupy běžného průmyslového zboží 1,40 1,4 Návštěva lékárny 1,80 1,8 Užití speciálních služeb 1,80 1,8 Běžné služby 3,00 3 Denní nákupy 9,00 9 Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 60

V souladu s metodikou J. Maryáše jsou koeficienty seřazeny následovně - Nákupy knih a multimédií: Nákupy nábytku a doplňků do domácnosti: Nákup speciálního výběrového zboží: Nákupy běžného textilu a obuvi: Nákupy běžného průmyslového zboží: Návštěva lékárny: Užití speciálních služeb: Běžné služby = 1: 1,2: 1,2: 1,4: 1,4: 1,8: 1,8: 3

Nyní máme všechny potřebné informace, které jsou zapotřebí k provedení výpočtu a vyhodnocení nadlokálních a mikroregionálních parciálních regionů.

5.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb

V této podkapitole si popíšeme obslužné procesy maloobchodu v nadlokálním měřítku. Jak jsem již psal dříve, jedná se o výčet tří služeb, a to běžné služby, nákup běžného textilu a obuvi a návštěva lékárny. Po výpočtu relativních významů a vynásobením koeficienty jsem si spočítal celkové relativní významy. Za nadlokální může být označena ta obec, která disponuje alespoň dvěma ze tří služeb.

Z těch vyplynul výsledek, z kterého lze určit celkem 8 středisek v okresu Šumperk a jedno středisko, které bylo mimo sledovaný okres. Jednalo se o město Králíky. Dále dle očekávání z průzkumu vyplynulo, že nelze určit středisko v celkem 24 případech.

Tyto obce byly označeny jako oscilační, kdy nejvíce těchto obcí bylo mezi městy Šumperk a Zábřeh a poté mezi Zábřehem a Mohelnicí. Podrobnější oscilační směry budou popsány dále a také v grafické podobě na mapě obslužných procesů.

Tabulka 7: Nadlokální region maloobchodu a služeb

Nadlokální region maloobchodu a služeb

Počet Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v % Středisko obcí (bez střediska) střediska v % celkem celkem Šumperk 21 24847 35,350% 51325 40,873% Zábřeh 17 9159 13,031% 22951 18,277% Mohelnice 8 3674 5,227% 12919 10,288% Ruda nad Moravou 2 1092 1,554% 3680 2,931% Hanušovice 2 79 0,112% 3260 2,596% Nový Malín 1 3436 4,888% 3436 2,736% Postřelmov 1 3121 4,440% 3121 2,485% Štíty 1 2039 2,901% 2039 1,624% Králíky 1 4300 6,118% 4300 3,424% Oscilační 24 18541 26,379% 18541 14,765% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 61

Předpokladem před započetím výpočtů a rozčlenění obcí do jednotlivých spádů, které byly označeny v dotaznících, byl ten, že většina procesů bude uskutečněna ve velkých městech okresu, podobně jako ve zdravotnickém regionu a také zde bude větší počet oscilačních obcí.

V tabulce na předchozí straně můžeme vidět, že pomyslnou nejvyšší příčku obsadilo město Šumperk, které je střediskovou obcí pro celkem 21 obcí ve sledovaném regionu. Aby byla tato čísla přesnější, je dobré podívat se na procentuální podíly dle počtu obyvatel. Šumperk je cílovou obcí pro celkem 35,4 % obyvatel, pokud nepočítáme obyvatele samotného střediska. Pokud započteme obyvatele Šumperku, je to celkově 40,9 % obyvatel, kteří využívají toto město pro uskutečnění tří zmíněných služeb.

Pro upřesnění se jedná o středisko, jež bylo určeno po výpočtu celkového relativního významu, který je popsán v metodice v kapitole 1 a také na přechozích stranách. Klíčové pro určení, zda je obec střediskem, je hodnota 60 % celkového relativního významu.

Druhým v pořadí je město Zábřeh, které je využíváno sedmnácti obcemi v okrese. Co se týče podílu, Zábřeh je střediskový pro celkem 13 % obyvatel, respektive 18,3 % obyvatel po započtení počtu obyvatel ve střediskové obci. Dalším a také posledním městem, které má výraznější podíl na obslužných procesech v parciálním nadlokálním regionu maloobchodu a služeb, je město Mohelnice. Ta má v absolutním vyjádření 8 obcí, které toto město uvádějí jako hlavní cíl dojížďky za obchody a službami. Podílově je to 5 %, respektive 10,3 % po započtení obyvatel střediska.

Ostatní obce jsou cílové a hlavní pouze pro dvě nebo jednu obec. Proto pouze uvedu jejich výčet. Jsou to obce Ruda nad Moravou, Hanušovice, Nový Malín, Postřelmov, Štíty a také město Králíky, které jako jediné bylo určeno jako středisko, které leží mimo sledované území.

U oscilačních obcí se jedná nejčastěji o oscilaci mezi městy Šumperk a Zábřeh, které jsou vypočteny u obcí Zborov, Písařov, Nemile, Jedlí, Jakubovice, Chromeč a Horní Studénky. Další početnější skupinou jsou obce oscilující mezi Mohelnicí a Zábřehem. Jsou to obce Bohuslavice, Dubicko, Krchleby, Kamenná, Klopina a Police.

Zbytek oscilačních tendencí je znázorněn na mapě, která je na další stránce a jedná se zde spíše o jednotky. Dle očekávání zde není zastoupena Olomouc jako středisko ani u jedné obce, která je poměrně vzdálena a pro dostupnost běžných služeb a zboží není tato vzdálenost pro jejich získání pro většinu lidí nutné absolvovat.

Stránka | 62

Obrázek 10: Grafické znázornění nadlokálního regionu maloobchodu a služeb

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 63

5.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

V této podkapitole přiblížím maloobchod a služby z mikroregionálního pohledu. Relevantní pro tuto část bude pět služeb: Nákup běžného průmyslového zboží, nákup knih a multimédií, nákup nábytku a doplňků do domácnosti, nákupy speciálního výběrového zboží (auta, šperky, hodinky) a speciální služby (opravny elektroniky, hodinář, krejčí atd.).

Aby bylo možno označit obec jako střediskovou, musí splňovat podmínku, že minimálně tři z pěti služeb bude dostupná v dané obci a zároveň byla označena jako středisko nadlokálního významu. To neplatí pro obce mimo okres Šumperk. Zde je předpoklad, že středisková budou města vzdálenější, jako je Uničov, Olomouc, Jeseník apod. Dále v této kapitole zjistíme, zda tomu opravdu tak je, anebo jsou i tyto specializovanější služby poskytovány, respektive spotřebovávány na území zkoumaného okresu.

Postup pro zjištění spádových obcí je shodný s postupem užitým v předchozí kapitole nadlokálních středisek maloobchodu a služeb. Opět si vypočtu relativní významy a poté s pomocí koeficientů, které jsou k dispozici v Tabulka 6, tyto relativní významy vynásobím zmíněnými koeficienty. Výsledky srovnám do procentuálního vyjádření, kde rozhodující pro určení střediska je hodnota 60 %. V opačném případě je obec označena za oscilační mezi dvěma, případně třemi lokacemi.

Tabulka 8: Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Mikroregionální region maloobchodu a služeb Počet Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v Středisko obcí (bez střediska) střediska v % celkem % celkem Šumperk 28 35747 49,463% 62225 51,094% Zábřeh 9 4760 6,586% 18552 15,233% Mohelnice 5 2328 3,221% 11573 9,503% Králíky 1 513 0,710% 513 0,421% Oscilační 35 28922 40,019% 28922 23,748% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

V tabulce vidíme celkem 4 střediska, která splňovala dané podmínky. Prvním v pořadí je dle očekávání opět okresní město Šumperk s celkovou obsluhou 62 225 obyvatel okresu.

Přes 51% obyvatel okresu využívá pro zmíněné služby právě okresní město. Je třeba brát v úvahu také fakt, že se jedná o obyvatele, respektive obce, které označovali Šumperk jako hlavní a převážný směr cesty. Spousta dalších obcí označovala více obcí a město Šumperk po propočtu nedosahovalo sledovaných 60 % pro zařazení města jako střediska a je tudíž

Stránka | 64 v oscilaci s jiným městem v okrese. Nejčastěji zde byla oscilace mezi Zábřehem a Šumperkem, která byla vypočtena v celkem 12 případech. Jednalo se o obce Písařov, Horní Studénky, Zborov, Chromeč, Drozdov, Kosov, Hoštejn, Leština, Hrabová, Rohle, Dlouhomilov a Brníčko. To znamená, že těchto dvanáct obcí v přibližně polovině případů řeší uspokojení svých potřeb právě v okresním městě a tím nadále zvyšuje svoji důležitost a podíl.

V mapě na další straně jsou poté vykresleny a popsány všechny směry a obce, které byly označeny jako oscilační i se směry, do kterých vyjíždí. Šumperk osciluje také s Uničovem v celkem dvou případech (obce Libina a Oskava), s Mohelnicí a Zábřehem (Dubice, Krchleby, Police) a k těmto městům bylo ve městě Klopina též připsána možnost Uničova, jelikož město leží na hranici mezi všemi směry. V celkem pěti případech je Šumperk zmíněn a započten spolu s městy Olomouc a Zábřeh, a to v obcích Postřelmov, Vyšehoří, Jedlí, Nemile a Rájec. Když poté provedeme součet těchto obcí, vyjde nám celkové číslo 51 obcí, což je počet obcí, které převážně nebo občas využívá služeb, které jsou zmíněny v prvním odstavci této kapitoly.

Druhým v pořadí je Zábřeh, který slouží jako středisko pro celkem devět obcí v okrese. K tomu však opět musíme přičíst oscilační obce, které jsou vypíchnuty v minulém odstavci a které opět přibližně v polovině případů užívají Zábřeh pro nákup a užití sledovaných služeb. Třetím v pořadí je město Mohelnice, která je využívána v pěti případech jako hlavní směr nákupu a užívání služeb relevantních pro mikroregionální rozdělení.

Je zde také jedno město, které bylo těsně nad hranicí 60 % celkového relativního významu a to je město Králíky pro město Malá Morava. Vzhledem k tomu, že bylo určeno jako střediskové i na nadlokální úrovni pro stejnou obec, mohla být zařazena mezi střediska. Má původní teze, že zde bude zastoupena Olomouc, zejména jižněji položenými městy pro využití služeb mikroregionálního významu, byla mylná. Olomouc byla skutečně označována v hojnějším měřítku než v předchozích průzkumech (nejen nadlokální region maloobchodu, ale i zdravotnictví a školství) a je zde výhoda dobré dopravní dostupnosti a mnohem většího výběru, ale ani v jednom případě Olomouc nedosahovala celkového významu potřebných 60 % a vždy se dělila s jinou obcí nebo obcemi.

Důvodem pro tuto skutečnost může být dostatečná nabídka zboží a služeb ve třech hlavních střediscích v okrese, ale také možností věci jako jsou knihy a elektronika v hojné míře objednat přes internet a vyzvednout v místě bydliště bez nutnosti absolvovat cestu někam dále.

Stránka | 65

Obrázek 11: Grafické znázornění mikroregionu maloobchodu a služeb

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 66

5.4 Komplexní obslužné regiony

V této poslední části praktické části diplomové práce vymezím komplexní obslužné regiony v okrese Šumperk. Tyto komplexní obslužné regiony jsou vymezeny na dvě části a to stejně, jako všechny části v páté kapitole, na nadlokální a mikroregionální. Na rozdíl od předchozích segmentů této kapitoly budeme zde brát v potaz všechny zkoumané oblasti, tj. zdravotnické regiony, školské regiony a regiony maloobchodu a služeb v okrese.

Vzhledem k tomu, že se ve školském regionu sledovala vždy pouze jedna služba v nadlokální i mikroregionální části, měla tato část při výpočtu významu koeficient 0,5. Maloobchod a služby a zdravotnický region měly poté koeficient 1.

Postup pro vymezení byl proveden pomocí přechozích středisek, které byly vybrány a vypočítány z dotazníkových odpovědí. V komplexním obslužném regionu může být střediskem obec, která byla v předchozích částech označena jako středisko ve dvou ze tří sledovaných segmentů. V opačném případě bylo potřeba vypočítat celkové relativní významy, a pokud obec nedosahovala 60 %, byla označena za oscilační.

5.4.1 Nadlokální komplexní region

Střediskovou obcí v nadlokálním komplexním obslužném regionu se stalo celkem 14 obcí ve sledovaném okrese. Nejvyšší počet obsluhovaných obcí dosahovalo město Zábřeh, které bylo jako hlavní v tomto nadlokálním regionu celkem pro 18 obcí v okresu.

Důležitý je také počet obyvatel, který dané město obsluhuje. S připočtením obyvatel Zábřehu je to celkem 23,4 tisíce obyvatel a podíl lehce přes 19 % obyvatel v celém okresu. Naproti tomu město Šumperk je jako středisko pro 14 obcí v okresu. Avšak počet obyvatel se započtením města Šumperk je přes 40 tisíc a podíl přes jednu třetinu všech obyvatel.

Aby nedocházelo ke zkreslení, podívejme se i na třetí a čtvrtý sloupec v tabulce. Zde jsou opět uvedeny počty a podíly obyvatel bez střediskových obcí. I zde vidíme, že Šumperk obsluhuje, i přes nižší absolutní počet obcí větší počet obyvatel. Konkrétně přes 22 % oproti 15,5 % ve městě Zábřeh.

Třetím v pořadí je město Mohelnice, která je středisková pro celkem 7 obcí. Toto rozdělení koresponduje s rozdělením v předchozích nadlokálních parciálních regionech. Zbytek středisek slouží pro maximálně tři obce a většina má podíl mezi 2 - 3 % obyvatel.

Stránka | 67

Tabulka 9: Komplexní nadlokální region

Nadlokální komplexní region okresu Šumperk Počet Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v Středisko obcí (bez střediska) střediska v % celkem % celkem Šumperk 14 13861 22,313% 40339 33,123% Hanušovice 3 780 1,256% 3961 3,252% Mohelnice 7 3174 5,109% 12419 10,197% Zábřeh 18 9594 15,444% 23386 19,203% Dubicko 2 223 0,359% 1291 1,060% Ruda nad Moravou 3 2588 4,166% 3723 3,057% Libina 1 3363 5,414% 3363 2,761% Postřelmov 1 3121 5,024% 3121 2,563% Rapotín 1 3234 5,206% 3234 2,655% Staré Město 2 43 0,069% 1782 1,463% Štíty 1 2039 3,282% 2039 1,674% Loštice 2 341 0,549% 3367 2,765% Nový Malín 1 3436 5,531% 3436 2,821% Bludov 1 3093 4,979% 3093 2,540% Oscilační 21 13231 21,299% 13231 10,864% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Je zde také veliký počet oscilačních obcí, kterých je zde celkem 21 z celkového počtu 78 obcí. Obce Moravičany, Stavenice a Lišnice oscilují mezi Lošticemi a Mohelnicí. Obce Lukavice, Zvole a Bohuslavice pak mezi Mohelnicí a Zábřehem.

Celkem čtyři obce dojíždí na nadlokální úrovni do obcí Zábřeh a Šumperk. Jsou to obce Zborov, Horní Studénky, Bušín a Písařov. Obce Jakubovice a Chromeč pak oscilují na nadlokální úrovni mezi Šumperkem a Bludovem. Dvě obce poté mezi Starým Městem a Hanušovicemi a to obce Jindřichov a Vikantice.

Toto rozvrstvení je poměrně očekávané, protože zejména ve zdravotnickém a školském nadlokálním regiony se obce drobili na poměrně malé segmenty, což je nejpříkladnější na školském regionu, kde bylo celkem 33 středisek.

Na další straně je k dispozici opět grafické znázornění směrů dojížďky obyvatel. Jak jsem zmiňoval, na nadlokální úrovni je opěr kartogram strakatější, než tomu je u mikroregionálních regionů. Důvod tohoto jevu je popsán v předchozím odstavci.

Stránka | 68

Obrázek 12: Grafické znázornění komplexního nadlokálního regionu

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 69

5.4.2 Mikroregionální komplexní region

U mikroregionálního komplexního regionu patrně nebude velkým překvapením, že střediskem byly pouze tři obce. Je to dáno zejména jejich dostupností pro většinu obcí v okrese pro využívání služeb mikroregionálního významu. Ve všech sledovaných sektorech byly klíčové pouze tři střediska – Šumperk, Zábřeh a Mohelnice a to v tomto pořadí. Proto i v komplexním regionu se tyto skutečnosti propsaly do tabulky a grafického vyjádření.

Oscilující obce poté jsou na hranici mezi dvěma středisky z výčtu těchto tří. Celkem 17 obcí osciluje mezi Šumperkem a Zábřehem. Dvě obce poté mezi všemi třemi středisky, tj. i mezi Mohelnicí. Jsou to obce Hrabová a Nemile. Pět obcí dle očekávání oscilují na nadlokální úrovni mezi Mohelnicí a Olomoucí. Jsou to obce Loštice, Úsov, Palonín, Moravičany a Líšnice.

Tabulka 10: Mikroregionální komplexní region Šumperk

Mikroregionální komplexní region Šumperk Počet obyvatel Podíl obyvatel bez Počet obyvatel Podíl obyvatel v Středisko Počet obcí (bez střediska) střediska v % celkem % celkem Šumperk 31 37987 52,563% 64465 52,933% Mohelnice 5 1534 2,123% 10779 8,851% Zábřeh 10 5079 7,028% 18871 15,495% Oscilační 32 27670 38,287% 27670 22,720% Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Dle očekávání je míněno v tom významu, že jsou to nejjižnější obce v okrese a dopravní dostupnost do krajského města Olomouc je proto nejjednodušší. Ve městě Mohelnice končí dálnice, která vede z Olomouce a která dále do okresu Šumperk, až na velmi krátké úseky, které jsou určeny zejména pro bezpečné předjíždění pomalých vozidel, nepokračuje. Občané obce Malá Morava poté oscilují mezi Šumperkem a Králíky, což je město nacházející se za hranicí okresu Šumperk.

Stránka | 70

Obrázek 13: Grafické znázornění komplexního mikroregionu Šumperk

Vlastní tvorba dle dostupných dat z provedeného výzkumu

Stránka | 71

6 Komparace výsledků

V 80. letech 20. století proběhl pod J. Maryášem rozsáhlý výzkum, který měl za následek v Československu zmapovat dojížďku za službami a vzděláním na území celého státu. V Příloha č. 4: Mapa dojížďky z výzkumu v 80. letech, je k dispozici grafická podoba dojížďky na území okresu Šumperk.

Tato diplomová práce použila stejné nástroje pro průzkum ve zkoumané lokalitě, tj. dotazníkové šetření a následná kalkulace dle uvedených vzorců pro výpočet relativního významu, respektive celkového relativního významu a zjištění středisek pro obce ve zkoumaném okrese.

Při pohledu na mapu je vidět, že výsledky z průzkumu v této práci ve srovnání s výsledky z 80. let přináší téměř stejné výsledky. Hlavními středisky jsou 3 obce v okrese a to Šumperk, Zábřeh a Mohelnice, do kterých se koncentruje dojížďka. To koresponduje s výsledky, které vychází i v tomto výzkumu. V současnosti zde není žádné nové středisko, které by dojížďku nějakým způsobem diverzifikovalo.

Je zde k vidění tendence dojíždění do Olomouce za určitými službami a některé obce zejména v okolí Mohelnice a Loštic mají tendence oscilovat právě mezi Mohelnicí a Olomoucí. Důvodem k tomu je zejména dostupnost osobní automobilové dopravy a vhodná infrastruktura pro dojezd do tohoto města.

Zároveň poklesla důležitost střediska Hanušovice, které, zejména na mikroregionální úrovni je přejížděno až do okresního města Šumperk. Opět je to dáno zejména možností cestovat vlastním automobilem, kde není problém urazit vzdálenost o cca 15 km větší, aby obyvatelé měli k dispozici kvalitnější služby a zároveň jejich větší koncentraci a kvantitu.

Na nadlokální úrovni poté bylo pro města Oskava a Libina také důležité město Uničov, kde byla uskutečňována dojížďka zejména za maloobchodem a službami. To koresponduje s mapou z 80. let, kde občané těchto obcí, které jsou na hranici okresu, vykazují směr dojížďky do tohoto města.

Stránka | 72

Závěr

V této diplomové práci bylo cílem zjistit směr dojížďky občanů za obchodem a službami. Sledovaná oblast byl okres Šumperk. Tento okres se skládá s celkem 78 obcí a tří správních obvodů Šumperk, Zábřeh a Mohelnice, což jsou zároveň největší města v okrese. Cíle této práce byly stanoveny do několika etap. Prvním cílem bylo vymezit teoretické poznatky, které se týkají všech aspektů diplomové práce od rozdělení regionů, výpočtů potřebných k poznání střediskových obcí až po tvorbu do dotazníků a popsání změn nákupního chování, které je k vidění v posledních desetiletích. Druhým cílem bylo vytvoření a rozeslání dotazníku představitelům všech obcí v okrese. Třetím cílem bylo vymezení parciálních obslužných regionů v segmentech zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb a poté komplexních obslužných regionů. Posledním cílem poté bylo srovnání s minulým výzkumem RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc., který byl proveden na území tehdejšího Československa.

V první kapitole jsem definoval region a jeho rozdělení. V druhé kapitole byly poté definovány změny nákupního chování, které mohou mít vliv na změny v čase při porovnání výsledků šetření. V kapitole tři byla rozebrána technika dotazníkového šetření, postup a metody, které byly užity v této práci. V poslední teoretické kapitole byl stručně představen okres Šumperk, jeho vlastnosti a rámec služeb, který je na daném území poskytován. V těchto čtyřech kapitolách byl vytvořen teoretický celek, který slouží k provedení poslední části práce a první cíl byl tímto splněn.

Pro samotný výzkum bylo zapotřebí vytvořit a rozeslat dotazníky, které byly vytvořeny v souladu se stanovenou metodikou RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. pro zachování konzistence výsledků a možností jejího budoucího porovnání ve standardizované formě. Při tvorbě dotazníku bych navrhoval provést určité změny, které by korespondovali se změnami popsané v kapitole změn nákupního chování.

Rozeslání probíhalo emailovou formou. Pro každou obec jsem zjistil kontakty na hlavní představitele obce, zejména na starosty všech obcí. Pokud nebyl kontakt na starostu uveden na stránkách obce, ani na webu epusa.cz, byl email cílen na podatelnu dané obce s prosbou o vyplnění starostou nebo osobou, která má co možná největší povědomí o nákupním chování obyvatel v obci. Pokud daná obec opakovaně nereagovala na email, volil jsem telefonickou formu s urgencí na vyplnění dotazníku. U některých obcí jsem dotazník vyplňoval přímo na

Stránka | 73 telefonu s představitelem obce. Druhý cíl, který jsem si kladl, byl tímto splněn po obdržení odpovědí od představitelů oslovených obcí.

Změnou oproti minulosti bylo využívání internetu pro nákup určitého zboží v některých odpovědích od představitelů obce. Jedná se zejména o knihy a elektroniku, což jsou druhy zboží, které jsou v dnešní době objednávány a dováženy přepravními společnostmi a dojížďka pro jejich nákup není v současné době nutná. Je velmi pravděpodobné, že pokud proběhne podobný výzkum za dalších deset let, odpovědi na e-shop pro nákup zboží by mohl několikanásobně stoupnout a budou zde patrné větší změny v dojížďce.

Třetím cílem byl samotný výzkum, vymezení nadlokálních regionů a mikroregionů v segmentech zdravotnictví, školství a také maloobchodu a služeb a poté vymezení komplexních obslužných regionů. V sektoru zdravotnictví bylo na nadlokální úrovni zjištěno po splnění podmínek celkem 13 středisek a 7 oscilačních obcí. V mikroregionálním měřítku byly ve zdravotnickém regionu určeny 4 střediska, z nichž se jedno nacházelo mimo zkoumaný okres a to město Olomouc pro jednu obec.

Ve školském regionu bylo určeno největší množství střediskových obcí, a to na nadlokální úrovni. Zkoumané bylo základní školství, kdy podmínkou bylo, aby se nacházela základní škola v dané obci a byla plnohodnotná, tj. měla otevřeno 9 tříd. Při výzkumu bylo zjištěno celkem 33 středisek v okrese Šumperk, které splňovali podmínky. Na mikroregionální úrovni byly zjištěny pouze 3 střediska, a to ve městech Šumperk, Zábřeh a Mohelnice, s vysokým počtem 32 oscilačních obcí, které se nacházeli zejména mezi dvěma ze tří zmíněných měst.

V posledním segmentu maloobchodu a služeb bylo zjištěno celkem 9 středisek na nadlokální úrovni a 4 střediska na mikroregionální úrovni. Ke třem městům, která byly zjištěny jako střediskové ve školském mikroregionu, se přidalo město Králíky, které se nachází mimo zkoumaný okres a sloužilo jako středisko obci Malá Morava. V celém výzkumu bylo patrné, že klíčovou roli hraje okresní město Šumperk a také města Mohelnice a Zábřeh, do kterých se koncentrovala dojížďka za velkým množstvím služeb a zboží. Dáno je to zejména dostupností těchto služeb v těchto střediscích a také jejich poměrně dobrou dostupností pro většinu obcí v okrese.

Na základě výsledků z těchto tří zkoumaných segmentů jsem mohl vytyčit komplexní parciální regiony, opět na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni bylo zjištěno celkem 14 střediskových obcí. Na mikroregionální úrovni poté již zmíněné tři

Stránka | 74 největší města v okrese byly jako jediné, co splňovali podmínky, případně po výpočtu byly označeny jako střediska. Nacházel se zde i velký počet obyvatel, který osciloval mezi dvěma, případně všemi třemi středisky v okrese. Byl zde i ukázán význam krajského města Olomouc, který pro jižní část okresu v okolí města Loštice souží minimálně jako jedna ze dvou voleb pro dojezd za službami mikroregionálního významu. Tímto byl splněn třetí z kladených cílů.

Poslední fází bylo porovnání s výzkumem RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc, který byl prováděn v 80. letech minulého století. Při porovnávání nebyly zjištěny žádné významné odchylky, které by naznačovali výrazné změny chování obyvatel v dojížďce za službami a zbožím. Touto poslední kapitolou byl splněn i poslední cíl, který jsem si kladl na začátku mé práce.

Stránka | 75

Stránka | 76

Použitá literatura a elektronické zdroje

1. Administrativní rozdělení Olomouckého kraje. Český statistický úřad. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20556335/130213m13.jpg/2dc4c51d-2fd8- 4d93-8c54-c57e7e2d3514?version=1.0&t=1418277258432 2. Administrativní rozdělení regionu Šumperk. Český statistický úřad [online]. 2016 Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/okres_sumperk 3. ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1996. ISBN 80-7044-112-7. 4. BERRY, B.,J,L (1967) Geography of markets centres and retail distribution. New Jersey: Prentice Hall Englewood Cliffs 5. BRACE, Ian. Questionnaire design: How to plan, structure and write survey material for effective market research. Kogan Page Publishers, 2008. 6. CONVERSE, Paul D. New laws of retail gravitation. Journal of marketing, 1949, 14.3: 379-384. 7. DENNIS, Charles; MARSLAND, David; COCKETT, Tony. Central place practice: shopping centre attractiveness measures, hinterland boundaries and the UK retail hierarchy. Journal of Retailing and Consumer Services, 2002, 9.4: 185-199. 8. FLOWERDEW, Robin. a David MARTIN. Methods in human geography: a guide for students doing a research project. 2nd ed. New York: Prentice Hall, 2005. ISBN 0- 582-47321-7. 9. GORTER, Cees, Peter NIJKAMP a Pim KLAMER. The attraction force of out-of- town shopping malls: a case study on run-fun shopping in the Netherlands. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (Journal of Economic [online]. 2003, 94(2), 219-229. ISSN 0040747X 10. HAGUE, Paul N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů. Praha: Computer Press, 2003. Business books (Computer Press). ISBN 80-7226-917-8. 11. HOLUB, Zbyněk, ed. Region, regionalistka, regionalismus a regionalisté. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. ISBN 978-80- 86708-39-3.

Stránka | 77

12. HUFF, David L. Defining and estimating a trading area. The Journal of Marketing, 1964, 34-38. JUNG, Allen F. Is Reilly's law of retail gravitation always true?. Journal of Marketing, 1959, 24.2. 13. CHRISTALLER, W. (1933): Die zentralen Orte in Süddeutschland. Jena 14. IVANIČKA, Koloman. Základy teórie a metodológie socioekonomickej geografie: vysokoškolská učebnica pre prírodovedecké a pedagogické fakulty vysokých škôl. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1987. 15. JÁČ, Ivan. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-038-6. 16. JANSEN-VERBEKE, Myriam. Leisure shopping: a magic concept for the tourism industry?. Tourism management, 1991, 12.1: 9-14. 17. KRIZAN, Frantisek; BILKOVÁ, Kristína; KITA, Pavol. Urban retail market in Bratislava (Slovakia): Consumers perception and classification of shopping centres. Management & Marketing, 2014, 9.4: 483. 18. KUNC, Josef. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6020-3. 19. LÖFFLER, Günter. Market areas–a methodological reflection on their boundaries. GeoJournal, 1998, 45.4: 265-272 20. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. Výzkumná zpráva. vyd. Brno: Československá akademie věd, Geografický ústav, 1988. 21. MARYÁŠ, Jaroslav, et al. Shopping and Services Related Travel in the Hinterland of Brno: Changes From the Socialist Period to the Present/Spádovost Za Obchodem A Službami V Zázemí Brna: Srovnání Období Socialismu A Současnosti. Moravian Geographical Reports, 2014, 22.3: 18-28. 22. MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k centram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987 23. MASLOW, Abraham H. A theory of human motivation. Psychological review, 1943, 50.4: 370. 24. Počet nákupních center v České republice. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2017- 11-05]. Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/c1-65786360-pocet-nakupnich-center-v- pristich-trech-letech-vzroste-o-66-na-250-developeri-se-zameruji-na-okraje-prahy

Stránka | 78

25. Rejstřík škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Dostupné z: https://profa.uiv.cz/rejskol/ 26. Revenues of Alibaba. Statista [online]. 2017. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/225614/net-revenue-of-alibaba/ 27. Seznam obcí v okrese Šumperk. Český statistický úřad. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11276/17843188/seznam2017su.pdf/2d42494c-f28e- 43f4-aae6-0f8128764a6e?version=1.1 28. Seznam úřadů v okrese Šumperk. Státní správa ČR. Dostupné z: https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/CZ0715 29. SINGLETON, A. D., et al. Measuring the spatial vulnerability of retail centres to online consumption through a framework of e-resilience. Geoforum, 2016, 69: 5-18. 30. SPILKOVÁ, Jana. Geografie maloobchodu a spotřeby: věda o nakupování. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-1951-4 31. Statistická ročenka Olomouckého kraje. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/vzdelavani-xm-okresy 32. SURYNEK, Alois. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4. 33. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80- 7380-114-4 34. Zákon č. 248/2000 Sb.: Zákon o podpoře regionálního rozvoje. 2000. Česká republika 35. Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci [online]. 2014 Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/realizace_apz/olomoucky_kraj_2014.docx

Stránka | 79

Seznam použitých obrázků

Obrázek 1: Příklad individuální a typologické regionalizace ...... 19 Obrázek 2 Schéma homogenního regionu (vpravo) a nodálního regionu (vlevo) ...... 21 Obrázek 3: Maslowova pyramida potřeb ...... 29 Obrázek 4: Útrata českých domácností dle formátu prodejny ...... 30 Obrázek 5: Administrativní rozdělení okresu Šumperk ...... 43 Obrázek 6: Grafické znázornění nadlokálního zdravotnického regionu okresu Šumperk ...... 48 Obrázek 7: Grafické znázornění mikroregionálního zdravotnického regionu ...... 51 Obrázek 8: Grafické znázornění nadlokálního školského regionu ...... 55 Obrázek 9: Grafické znázornění mikroregionálního školského regionu ...... 58 Obrázek 10: Grafické znázornění nadlokálního regionu maloobchodu a služeb ...... 63 Obrázek 11: Grafické znázornění mikroregionu maloobchodu a služeb ...... 66 Obrázek 12: Grafické znázornění komplexního nadlokálního regionu ...... 69 Obrázek 13: Grafické znázornění komplexního mikroregionu Šumperk ...... 71

Seznam použitých tabulek

Tabulka 1: Nadlokální zdravotnický region okresu Šumperk ...... 47 Tabulka 2: Mikroregionální zdravotnický region v okrese Šumperk ...... 49 Tabulka 3: Nadlokální školský region v okrese Šumperk ...... 54 Tabulka 4: Mikroregionální školský region ...... 56 Tabulka 5: Hlavní a vedlejší cíle v okrese Šumperk (absolutní počet obcí) ...... 60 Tabulka 6: Koeficienty významnosti pro služby v okrese Šumperk ...... 60 Tabulka 7: Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 61 Tabulka 8: Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 64 Tabulka 9: Komplexní nadlokální region ...... 68 Tabulka 10: Mikroregionální komplexní region Šumperk ...... 70

Seznam příloh

Příloha č. 1: Seznam obcí v okrese Šumperk ...... 81 Příloha č. 2: Administrativní členění Olomouckého kraje ...... 82 Příloha č. 3: Dotazník zaslaný jednotlivým obcím ...... 84 Příloha č. 4: Mapa dojížďky z výzkumu v 80. letech ...... 85

Stránka | 80

Seznam použitých příloh

Příloha č. 1: Seznam obcí v okrese Šumperk

Bludov Klopina Postřelmov Bohdíkov Kolšov Postřelmůvek Bohuslavice Kopřivná Rájec Bohutín Kosov Rapotín Branná Krchleby Rejchartice Bratrušov Lesnice Rohle Brníčko Leština Rovensko Bušín Libina Ruda nad Moravou Dlouhomilov Líšnice Sobotín Dolní Studénky Loštice Staré Město Drozdov Loučná nad Desnou Stavenice Dubicko Lukavice Sudkov Hanušovice Malá Morava Svébohov Horní Studénky Maletín Šléglov Hoštejn Mírov Štíty Hraběšice Mohelnice Šumperk Hrabišín Moravičany Třeština Hrabová Nemile Úsov Hynčina Nový Malín Velké Losiny Chromeč Olšany Vernířovice Jakubovice Oskava Vikantice Janoušov Palonín Vikýřovice Jedlí Pavlov Vyšehoří Jestřebí Petrov nad Desnou Zábřeh Jindřichov Písařov Zborov Kamenná Police Zvole Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Stránka | 81

Příloha č. 2: Administrativní členění Olomouckého kraje

Pramen: Český statistický úřad

Stránka | 82

Příloha č. 3: Průvodní dopis starostům a občanům obce a dotazník

Vážený pane starosto, vážená paní starostko, mé jméno je Martin Lalošák a jsem studentem 5. ročníku Ekonomicko-správní fakulty na Masarykově univerzitě. Tímto emailem se k Vám obracím s prosbou o vyplnění dotazníku v rámci šetření nákupního chování a dojížďkou za službami v okrese Šumperk skrze diplomovou práci. Zjištěné údaje budou použity k výzkumným a statistickým účelům, případně i k potřebám Olomouckého kraje.

Jelikož se jedná o kompletní šetření v rámci okresu, je nutné získat 100% odezvu od všech obcí, které se zde v okrese nacházejí. Proto Vás zdvořile žádám o přibližně 10 minut Vašeho času, jelikož bez Vaší odpovědi není možné diplomovou práci dokončit. Prosím Vás o vyplnění do 6. 10. 2017. Po tomto termínu Vás budu případně znovu kontaktovat.

Mnohokrát Vám děkuji za spolupráci

S pozdravem a přáním pěkného dne

Bc. Martin Lalošák

[email protected] [email protected] Tel: 775 199 244

…………………………………………………………………………………………………...

Pokyny k vyplnění dotazníku

Do prázdných kolonek doplňte název obce, kam lidé směřují za danými službami (potřebami). - Sloupec převážně vyplňte pouze tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci - Sloupce občas a výjimečně vyplňte, pokud jsou cesty za službami rozdílné, pokud nelze určit jeden převažující směr (do těchto sloupců můžete napsat dvě nebo více obcí)

Uložený soubor prosím zašlete zpět na mou emailovou adresu.

Stránka | 83

Příloha č. 3: Dotazník zaslaný jednotlivým obcím

Vepište prosím název obce Napište prosím Vaší pozici v obci (starosta, místostarosta, občan,…)

Druh služby (potřeby) Název obce nabízející danou službu Převážně Občas (méně Výjimečně (pravidelně) často) (zřídka) Zdravotnictví 1 Návštěva nemocnice 2 Návštěva všeobecného lékaře 3 Návštěva zubního lékaře 4 Návštěva dětského lékaře 5 Návštěva lékaře – specialisty, polikliniky 6 Návštěva gynekologa 7 Návštěva pohotovosti Školství Převážně Občas Výjimečně 8 Mateřská škola 9 Základní škola (1.-9. Třída) 10 Střední škola (gymnázia, obchodní akademie, učiliště,..) 11 Vyšší odborná škola 12 Vysoká škola Služby, maloobchod Převážně Občas Výjimečně 13 Návštěvy kina 14 Návštěvy zábavních zařízení 15 Návštěvy restaurací, vináren, barů 16 Návštěvy kulturních zařízení Návštěva sportovních zařízení (fitcentra, aerobic, 17 tělocvičny, bazény, regenerační centra,…) 18 Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny) 19 Návštěva divadla 20 Běžný denní nákup (potravin, domácích potřeb) 21 Běžný nákup textilu, obuvi 22 Běžné služby (kadeřnictví, holičství, , opravny ,...) Nákup běžného průmysl. zboží (elektronika, sport. 23 potřeby) 24 Speciální služby (fotograf, , opravy elektroniky ...) 25 Nákupy knih a mediálních nosičů 26 Nákupy speciálního, výběrového zboží (auta, šperky,…) 27 Nákupy nábytku a bytových doplňků 28 Návštěva lékárny

Stránka | 84

Příloha č. 4: Mapa dojížďky z výzkumu v 80. letech

Pramen: Maryáš 1987

Stránka | 85