RURU SO ORP Odry 2014

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Odry

Úplná aktualizace 2014

LISTOPAD 2014 VERZE 01

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

První ÚAP: ZPRACOVAL : EKOTOXA s.r.o. AUTORSKÝ KOLEKTIV : Ing. Ji ří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola bá ňská – Technická univerzita Ostrava DIGIS spol s r.o. Ostrava

Úplná aktualizace územn ě analytických podklad ů:

MěÚ Odry, Stavební ú řad – Ing. Jana Šuláková DIGIS spol s r.o. Ostrava p. Martina Chamrádová – podkladová data UAP

2. Úplná aktualizace územn ě analytických podklad ů:

MěÚ Odry, Stavební ú řad – Ing. Jana Šuláková

3. Úplná aktualizace územn ě analytických podklad ů:

MěÚ Odry, Stavební ú řad – Ing. Jana Šuláková

OBSAH

1 ÚVOD ...... 11 1.1 Základní informace ...... 11 1.2 Podklady pro RURÚ – údaje o území ...... 11 1.3 Použitá metodika RURÚ ...... 11 1.3.1 Výchozí informace – právní stav ...... 11 1.3.2 Metodika RURÚ uplatn ěná pro SO ORP Odry ...... 12 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ...... 13 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...... 15 3.1 Horninové prost ředí a geologie ...... 16 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ...... 16 3.1.2 Těžba nerostných surovin ...... 17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ...... 18 3.1.4 Indikátory ...... 19 3.1.5 SWOT analýza ...... 20 3.1.6 Problémy k řešení v rámci územn ě plánovací dokumnetace ...... 21 3.2 Vodní režim ...... 22 3.2.1 Vodní režim v krajin ě ...... 23 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod ...... 25 3.2.3 Indikátory ...... 30 3.2.4 SWOT analýza ...... 33 3.2.5 Problémy k řešení ...... 33 3.3 Hygiena životního prost ředí ...... 34 3.3.1 Ovzduší ...... 34 3.3.2 Nakládání s odpadem ...... 38 3.3.2.1 Produkce komunálního odpadu ...... 38 3.3.2.2 Za řízení pro nakládání s odpadem ...... 39 3.3.2.3 Staré ekologické zát ěže ...... 39 3.3.3 Další hygienické závady území ...... 41 3.3.4 Indikátory ...... 42 3.3.5 SWOT analýza ...... 46 3.3.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 46 2

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.4 Ochrana p řírody a krajiny ...... 47 3.4.1 Chrán ěná území ...... 47 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ...... 49 3.4.3 Územní systém ekologické stability ...... 50 3.4.4 Indikátory ...... 52 3.4.5 SWOT analýza ...... 53 3.4.6 Problémy k řešení ...... 54 3.5 Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa ...... 55 3.5.1 Zem ědělský p ůdní fond ...... 55 3.5.2 Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa ...... 57 3.5.3 Lesnatost ...... 58 3.5.4 Kategorie lesa ...... 59 3.5.5 Komplexní pozemkové úpravy ...... 60 3.5.6 Indikátory ...... 61 3.5.7 SWOT analýza ...... 63 3.5.8 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 63 3.6 Dopravní a technická infrastruktura ...... 64 3.6.1 Dopravní infrastruktura ...... 64 • tra ť č. 270 (Praha -) Česká T řebová - Přerov - Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport – Studénka, ...... 68 3.6.2 Technická infrastruktura ...... 69 3.6.3 Indikátory ...... 74 3.6.4 SWOT analýza ...... 76 3.6.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 77 3.7 Sociodemografické podmínky ...... 79 3.7.1 Demografický vývoj ...... 79 3.7.2 Věková struktura ...... 81 3.7.3 Vzd ělanostní struktura ...... 82 3.7.4 Vzd ělávací uzav řenost a otev řenost obcí ...... 82 3.7.5 Školy a školská za řízení ...... 83 3.7.6 Zdravotnická za řízení a za řízení sociální pé če ...... 83 3.7.7 Ve řejný a kulturní život obcí ...... 84 3.7.8 Indikátory ...... 85 3.7.9 SWOT analýza ...... 86 3.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 86 3.8 Bydlení ...... 87 3.8.1 Domovní fond ...... 87 3.8.2 Bytový fond ...... 89 3.8.3 Vlastnický vztah k byt ům ...... 93 3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu ...... 93 3.8.5 Bytová výstavba ...... 94 3.8.6 Problémy k řešení a zám ěry v oblasti bydlení ...... 95 3.8.7 Indikátory ...... 96 3.8.8 SWOT analýza ...... 99 3.8.9 Problémy k řešení ...... 99 3.9 Rekreace ...... 100 3.9.1 Rekrea ční potenciál regionu ...... 101 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea ...... 104 3.9.3 Ubytovací kapacity ...... 106 3.9.4 Indikátory ...... 108 3.9.5 SWOT analýza ...... 112 3.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 112 3.10 Hospodá řské podmínky ...... 113 3.10.1 Da ňová výt ěžnost...... 113 3.10.2 Nezam ěstnanost ...... 113 3.10.3 Zam ěstnanost ...... 115 3

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10.4 Podnikatelská struktura ...... 116 3.10.5 Pracovní uzav řenost a otev řenost obcí...... 116 3.10.6 Redukovaný index funk ční velikosti ...... 118 3.10.7 Indikátory ...... 119 3.10.8 SWOT analýza ...... 120 3.10.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 120 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 121 4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilí řů ...... 121 4.2 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilí ři ...... 129 5 ZÁV ĚR...... 131 5.1 Hodnocení metodiky RURÚ ...... 131 5.2 Souhrn z témat ...... 132 5.3 Dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území ...... 139 5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ...... 141 5.3.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území ...... 143 5.3.3 Dopravní závady v území ...... 144 5.3.4 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Odry ...... 144 5.3.5 Další zám ěry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce ...... 147 6 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ...... 154 7 DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚZEMN Ě ANALYTICKÝCH PODKLAD Ů ...... 176

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha č. 1 Kompletní seznam výrok ů ze SWOT analýz pro všechny t ři pilí ře Příloha č. 2 Seznam nejd ůležit ějších výrok ů ze SWOT analýz pro všechny t ři pilí ře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jev ů (proces ů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická p říloha Problémový výkres (v m ěř ítku 1:25 000)

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obrázek č. 3.2.1: Základní p řehled SO ORP Odry...... 14 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Odry ...... 17 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu ...... 27 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ...... 27 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu ...... 29 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ...... 29 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné p ůdy ...... 31 Obrázek č. 3.3.2: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ...... 44 Obrázek č. 3.3.3: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ...... 45 Obrázek č. 3.4.1: Chrán ěná území p řírody ...... 49 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability ...... 51 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. t řídy ochrany ...... 57 Obrázek č. 3.5.2: P řírodní lesní oblasti ...... 58 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa ...... 60 Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory ...... 64 Obrázek č. 3.6.2: Silni ční sí ť na správním území SO ORP Odry ...... 65 Obrázek č. 3.6.3: Pr ůběh dálnice D47 na území SO ORP Odry ...... Chyba! Záložka není definována. Obrázek č. 3.6.4: Koridory železni ční dopravy ...... 68 Obrázek č. 3.6.5: Železni ční sí ť v ORP Odry ...... 68 Obrázek č. 3.6.6: Inženýrské sít ě v obcích SO ORP Odry ...... 70 Obrázek č. 3.6.7: Zásobování plynem SO ORP Odry ...... 72 Obrázek č. 3.6.8: Zásobování elektrickou energií SO ORP Odry ...... 73 Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených dom ů z celkového po čtu dom ů ...... 88 Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu ...... 100 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje – environmentální pilí ř ...... 123 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilí ř ...... 124 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoj – ekonomický pilí ř ...... 125 Obrázek č. 4.1.4: Celkové hodnocení obcí ...... 126

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje ORP Odry ...... 14 Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Odry ...... 17 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemk ů na území jednotlivých obcí...... 24 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí ...... 25 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích ...... 26 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ...... 28 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základ ě navržených indikátor ů ...... 31 Tabulka č. 3.3.1: P řekro čení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2014 ...... 35 Tabulka č. 3.3.3: Stávající za řízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Odry (k roku 2014) ...... 39 Tabulka č. 3.3.4: P řehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Odry (k roku 2010) ...... 39 Tabulka č. 3.3.5: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátor ů na území SO ORP v roce 2013 ...... 43 Tabulka č. 3.3.6: Pr ůměrná produkce a míra separace KO na území SO ORP Odry v roce 2011 ...... 44 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvlášt ě chrán ěných území v SO ORP Odry (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ...... 48 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry ...... 50 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry ...... 53 Tabulka č. 3.5.1: Vým ěra zem ědělské p ůdy (ha) k 31.12.2013 ...... 55 Tabulka č. 3.5.2: P ůdy v 1. a 2. t říd ě ochrany ...... 56 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí ...... 58 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa ...... 59 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru ...... 61 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost ...... 61 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory zm ěny vým ěry zem ědělské p ůdy mezi lety 2001 a 2011 ...... 62 Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silni ční sít ě na území SO ORP Odry ...... 67 Tabulka č. 3.6.2: P řehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry ...... 67 Tabulka č. 3.6.3: Výstavba, rekonstrukce a modernizace železni ční sít ě na území SO ORP Odry ...... 69 Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – vodovody ...... 70 Tabulka č. 3.6.5: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – kanalizace ...... 71 Tabulka č. 3.6.6: Hustota silni ční sít ě podle obcí ...... 74 Tabulka č. 3.6.7: Dostupnost obsluhy území ve řejnou linkovou dopravou /VLD/ - docházkové vzdálenosti dle obcí /v min./ ...... 74 Tabulka č. 3.6.8: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - po čet spoj ů/den ...... 75 Tabulka č. 3.6.9: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ...... 75 Tabulka č. 3.7.1: Po čet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2011 ...... 79 Tabulka č. 3.7.2: Po čet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 1997-2009 ...... 80 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 31.12.2011 ...... 81 Tabulka č. 3.7.4: V ěková struktura obcí SO ORP Odry k 31.12.2011 ...... 81 Tabulka č. 3.7.5: Vzd ělanostní struktura obcí v SO ORP Odry v roce 2001 (%) ...... 82 Tabulka č. 3.7.6: Vyjíž ďka a dojíž ďka do škol v obcích SO ORP Odry ...... 82 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Odry ...... 87 Tabulka č. 3.8.2: Pr ůměrné stá ří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ...... 88 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Odry ...... 90 Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Odry ...... 104 Tabulka č. 4.1.1: P řehled získaných bod ů v jednotlivých obcích a ORP Odry ...... 122 Tabulka č. 4.1.2: Za řazení obce do kategorie na základ ě pozitivního nebo negativního hodnocení pilí řů ... 127 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ...... 129

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

SEZNAM ZKRATEK

AOT40 Expozi ční index AOT40 pro ozon. Je definován jako sou čet rozdíl ů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypo čten z 1h hodnot v období kv ěten-červenec, pr ůměr za 5 let. BPEJ Bonitovaná p ůdn ě-ekologická jednotka BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BRO Biologicky rozložitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém zne čiš ťování ovzduší p řecházejícím hranice stát ů ČD České dráhy ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický ú řad ČÚZK Český ú řad zem ěměř ičský a katastrální DN Da ň z nemovitostí D-O-L Dunaj-Odra-Labe DP FO Da ň z příjm ů fyzických osob DP PO Da ň z příjm ů právnických osob DPH Da ň z přidané hodnoty DV Da ňová výt ěžnost EAFRD European Agriculture Fund for Rural Development Evropský zem ědělský fond pro rozvoj venkova EIA Environmental Impact Assesment Posuzování vliv ů na životní prost ředí (posuzování zám ěrů) EKN Ekonomický pilí ř ENV Environmentální pilí ř EO Ekvivalentní obyvatel EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita FO Fyzická osoba GIS Geografický informa ční systém HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informa ční systém Výzkumný ústav vodohospodá řský T.G.M. hmcp Hrubá míra celkového p řír ůstku hmms Hrubá míra migra čního salda hmpp Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku HP1, HP2 Hlavní parametr 1, 2 CHKO Chrán ěná krajinná oblast CHLÚ Chrán ěné ložiskové území CHOPAV Chrán ěná oblast podzemní akumulace vod CHÚ Chrán ěné území IFV Index funk ční velikosti ISKO Informa ční systém kvality ovzduší ISOH Informa ční systém odpadového hospodá řství JISŽP Jednotný informa ční systém životního prost ředí KES Koeficient ekologické stability krajiny KO Komunální odpad KPÚ Komplexní pozemkové úpravy KÚ Krajský ú řad k.ú. Katastrální území LBC/LBK Lokální biocentrum / lokální biokoridor 7

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

LHP Lesní hospodá řský plán LO Lesy ochranné LPIS Land Parcel Identification System LZU Lesy zvláštního ur čení MD Ministerstvo dopravy MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních v ěcí MŠ Mate řská škola MÚ Městský ú řad MZe Ministerstvo zem ědělství MZCHÚ Maloplošn ě zvlášt ě chrán ěná území MŽP Ministerstvo životního prost ředí NATURA 2000 Soustava chrán ěných území a stanoviš ť evropského významu NLP Národní lesnický plán NP Národní park NR Nadregionální NRBC/NRBK Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor OPM Obsazená pracovní místa OPM_SL Obsazená pracovní místa ve službách OZKO Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PK Pardubický kraj PLO Přírodní lesní oblast POH ČR Plán odpadového hospodá řství České republiky PP Přírodní park PP/NPP Přírodní památka / národní p řírodní památka PR/NPR Přírodní rezervace / národní p řírodní rezervace PRP Potenciální rekrea ční plochy PUPFL Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q Vydatnost zdroje (vodního)

Q100 Pr ůtok p ři stoleté vod ě R Regionální RBC/RBK Regionální biocentrum / regionální biokoridor RD Rodinné domy (r)IFK (redukovaný) index funk ční velikosti RES Registrované ekonomické subjekty REZZO Registr emisí a zdroj ů zne čiš ťování ovzduší RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SEZ Stará ekologická zát ěž SFŽP Státní fond životního prost ředí SKO Sm ěsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, dom ů a byt ů SO ORP Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností SOC Sociodemografický pilí ř SŠ St řední škola STL St ředotlaký SUR ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) TTP Trvalé travní porosty ÚAP Územn ě analytické podklady 8

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ÚHÚL Ústav pro hospodá řskou úpravu lesa ÚP Územní plán/územní plánování ÚPD Územn ě plánovací dokumentace ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny ÚSOP Úst řední seznam ochrany p řírody ÚTP Územn ě technický podklad ÚÚP Úřad územního plánování VCHÚ Velkoplošné chrán ěné území VKP Významný krajinný prvek VOŠ Vyšší odborná škola VŠ Vysoká škola VTL Vysokotlaký, Vysokotlak (ozna čení tlakové úrovn ě do 4 MPa) VÚC Velký územní celek VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany p ůdy ZABAGED Základní báze geografických dat pro státní správu ZCHÚ Zvlášt ě chrán ěné území ZPF Zem ědělský p ůdní fond ZŠ Základní škola ZÚR Zásady územního rozvoje ZÚR PK Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ŽP Životní prost ředí

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

JEDNOTKY:

Ah ampérhodina GWh gigawatthodina h hodina ha hektar kg kilogram km kilometr km 2 kilometr čtvere ční kV kilovolt l litr m metr m2 metr čtvere ční m3 metr krychlový mm milimetr m n. m. metr ů nad mo řem MWh megawatthodina r rok s sekunda t tuna °C stupe ň Celsia

ZNA ČKY CHEMICKÝCH PRVK Ů, CHEMICKÉ VZORCE, UZAN ČNÍ NÁZVY ANALÝZ:

As arsen BaP, B(a)P benzo(a)pyren Cd kadmium Cl chlor CO 2 oxid uhli čitý DCM dichlormethan F fluor N2O oxid dusný NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusi čitý - NO 3 dusi čnany NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusi čitý) NH 3 amonial + NH 4 amonné ionty O3 přízemní (troposférický) ozon PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) PER tetrachlorethylen PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO 2 oxid si řičitý SO x oxidy síry TZL tuhé zne čiš ťující látky

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

1 ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE

Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Odry zpracovaný v roce 2008 na základ ě smlouvy uzav řené mezi sdružením firem (DIGIS, spol. s r.o. a EKOTOXA s.r.o.) a Městem Odry a úplné aktualizace ÚAP v roce 2010,2012. Aktualizaci gragfické části v roce 2010 provedla firma Digis, aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území provedl Stavební ú řad M ěstského ú řadu Odry.

Nedílnou sou částí této zprávy jsou i p řílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexn ější informaci. Konkrétn ě se jedná o tyto p řílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výrok ů ze SWOT analýz pro všechny t ři pilí ře Příloha č. 2 Seznam nejd ůležit ějších výrok ů ze SWOT analýz pro všechny t ři pilí ře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jev ů (proces ů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Příloha č. 5 Doklad o projednání ÚAP Grafická p říloha Problémový výkres

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a o zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.

Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plán ů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje (Plán odpadového hospodá řství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prost ředí uvedená v dokumentu: Stav ŽP v Moravskoslezském kraji (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického ú řadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly p řevzaty od zadavatele projektu, kterým je město Odry (tj. data - územn ě analytické podklady) a další informa ční zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POUŽITÁ METODIKA RURÚ

1.3.1 Výchozí informace – právní stav

Územn ě analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují:

1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje.

Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení zám ěrů na provedení zm ěn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limit ů a zám ěrů na provedení zm ěn v území.

Rozbor udržitelného rozvoje (2) se d ělí op ět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují t ři základní pilí ře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prost ředí), ekonomický (hospodá řský) a sociodemografický (soudržnost spole čenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

1.3.2 Metodika RURÚ uplatn ěná pro SO ORP Odry

Zpracovatel tedy na základ ě svých p ředchozích zkušeností se zpracováním RURÚ pro kraje a ORP p řistoupil k dané problematice následovn ě.

1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátor ů v ur čené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátor ů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (nap ř. p řekro čení stanoveného imisního limitu pro dané zne čiš ťující látky, požadavek na separaci odpadu). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v n ěkterých p řípadech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátor ů - byla stanovena sada indikátor ů pro jednotlivá témata, která byla za řazena do jednotlivých pilí řů udržitelného rozvoje (p řičemž neexistuje ostrá hranice pro vlastní za řazení stanovených témat do jednotlivých pilí řů udržitelnosti, nap ř. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilí ře). U n ěkterých indikátor ů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém p řípad ě stanovovány a hodnoceny relativn ě a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku. Témata se nezam ěř ují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátor ů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve v ětšin ě témat v rozsahu 3-10 výrok ů pro každou ze čty ř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjišt ěné problémy jsou ur čeny k řešení v rámci územn ě plánovacích dokumentací, pop ř. i k jiným účel ům (nap ř. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skute čnost, že všechny t ři pilí ře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejn ě jako váhy jednotlivých zvolených indikátor ů. Tuto skute čnost však lze pom ěrn ě snadno zm ěnit na základ ě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilí řů ) i váhy jednotlivých indikátor ů (na základ ě shody vzešlé z diskuzí odborník ů na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátor ů pro všechny obce v daném správním obvod ě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, p řesn ěji řečeno n ěkteré indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Kartogram dle metodiky MMR. 5. Horizontální vazby mezi pilí ři - v rámci vyhodnocení byly zpracovány horizontální vazby mezi pilí ři, kdy p říležitost uvedená v daném tématu v jednom pilí ři m ůže být pro další pilí ře neutrální, ale v ur čitých p řípadech m ůže být p říležitostí i hrozbou sou časn ě. 6. Záv ěr - uvádí, mimo hodnocení použité metodiky RURÚ, krátké a výstižné hodnocení daného území po jednotlivých p ředepsaných tématech, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. V jednoduchém souhrnu potom i problémy k řešení v jednotlivých obcích. 7. Problémový výkres - samostatnou p řílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měř ítku 1:10 000 v četn ě legendy. 8. Přehled výrok ů SWOT - přílohou záv ěre čné zprávy RURÚ je i p řehled výrok ů SWOT v kompletní verzi i ve verzi komprimované na výroky nejd ůležit ější (obvykle 3 za každou oblast SWOT) pro dané území. 9. Přehled vrstev ÚAP - další nepovinnou sou částí dokumentace je p řehled vrstev ÚAP (tedy dat předaných objednatelem) p římo použitých pro vlastní zpracování tématu (a sou časn ě i podklad ů pro hodnocení indikátor ů), p řičemž ostatní zdroje informací o daném území jsou uvedeny v kapitole „Použitá literatura a jiné zdroje“. 10. Doklad o projednání ÚAP – projednání s obcemi ve správním obvodu

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

SO ORP Odry p ředstavuje jednu z 22 SO ORP Moravskoslezského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihozápadní části kraje a leží p ři hranici s krajem Olomouckým (SO ORP Hranice, ORP Olomouc). Ostatními sousedními obcemi jsou již správní obvody Moravskoslezského kraje, a to na jihu ORP Nový Ji čín, na východ ě ORP Bílovec a na severu ORP Vítkov. Z hlediska geomorfologického člen ění pat ří zkoumané území do dvou odlišných celk ů, kterými jsou Nízký Jeseník a Moravská brána. V ětšina území spadá do celku Nízký Jeseník, tvo řeného podcelkem Vítkovská vrchovina a okrsky Potštátská vrchovina, He řmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina (SV část Oderska). Moravská brána zahrnuje podcelek Oderská brána a okrsky B ělotínská pahorkatina, Klimkovická pahorkatina, Bartošovická pahorkatina a Oderská niva. Zatímco Nízký Jeseník je tvo řen především drobami, slepenci a jílovitými b řidlicemi s ojedin ělým výskytem neželezných rud – galenitu, v Moravské brán ě se nachází sedimenty – spraše, a št ěrkopísky. Celou oblastí protéká jihovýchodním sm ěrem řeka Odra. Nejvýznamn ější vodní plochou je soustava rybník ů u Oder, která byla prohlášena přírodní rezervací. Nejvyšším bodem správního obvodu je Varta s kótou 594 m n. m. Naopak nejnižší nadmo řská výška 225 m n. m. byla zm ěř ena v míst ě, kde území opouští řeka Odra. Na řešené území zasahuje svým západním výb ěžkem Chrán ěná krajinná oblast Pood ří. Zaujímá údolní nivu řeky Odry v prostoru mezi obcemi Mankovice a Vražné a jižním okrajem Ostravy. Velká část správního obvodu byla v roce 1994 prohlášena P řírodním parkem Oderské vrchy.

Území leží v mírn ě teplé klimatické oblasti. Dlouhodobá průměrná ro ční teplota vzduchu se pohybuje kolem 6 – 8 °C a pr ůměrný ro ční úhrn srážek činí 670 – 780 mm. Srážkami nejbohatší je oblast Vítkovské vrchoviny. Co se týká proud ění vzduchu, p řevládají severozápadní v ětry, ale v oblasti Moravské brány se vyskytuje také proud ění severovýchodní.

SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze 224 km 2 s hustotou zalidn ění 78 obyvatel/km 2, což je mnohem mén ě než pr ůměr za kraj (230 obyvatel/km 2) i Českou republiku (133 obyvatel/km 2). V 10 obcích správního obvodu žije tém ěř 17217 obyvatel (k 31. 12. 2013). Podílem po čtu obyvatel, který p ředstavuje 1,42 % kraje, pat ří k nejmenším správním obvod ům v kraji. Ve dvou obcích žije více než 1000 obyvatel, Odry – 7361 (42,6 % obyvatel obvodu) a Fulnek – 5825. V kategorii 500 – 1000 obyvatel jsou zastoupeny 4 obce a v kategorii do 500 obyvatel také 4 obce. Lesy tvo ří 30,7 % a zem ědělská p ůda 61,1 % celkové rozlohy obvodu.

Podle činnosti podnikatelských subjekt ů p řevládá ve správním obvodu obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního zboží a pohostinství, na druhé místo se řadí pr ůmysl, dále zem ědělství, lesnictví, rybolov. Odersko se vyzna čuje velmi silným zastoupením gumárenských a plastikových výrob, ve Fulneku se jedná spíše o strojírenskou výrobu a kovovýrobu. Nejv ětšími zam ěstnavateli v t ěchto oborech jsou pr ůmyslové podniky Semperflex Optimit, s. r. o., GDX – Automotive, s. r. o. (Odry), VVM – IPSO, s. r. o. (Fulnek).

Územím procházejí dv ě silnice I. t řídy, silnice č. 47 P řerov – Hranice – Odry – Fulnek – Bílovec – Ostrava a č. 57 z Nového Ji čína p řes Fulnek do Opavy, dálnice D1(sjezd v obci Mankovice a Fulnek) a dv ě železnice místního významu: Suchdol nad Odrou – Fulnek a Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou. Na trati ze Suchdolu do Budišova leží m ěsto Odry a obce Mankovice, Jakub čovice nad Odrou a He řmánky. Co se týká letecké dopravy, nejbližším letišt ěm s mezinárodním statutem je Ostrava – Mošnov, které je z Oder vzdáleno zhruba 40 km.

Z geomorfologických a geologických zajímavostí Oderska je t řeba p řipomenout P řírodní památku "Vrásový soubor" u Kloko čů vku, " Častochovské kamenné mo ře" u Spálova, kamenolom v Jakub čovicích n. O. na těžbu a zpracování drob ke stavebním ú čel ům, "Zlatý d ůl" u Poho ře (opušt ěná d ůlní díla po t ěžb ě galenitu), opušt ěné štoly po t ěžb ě b řidlice na Veselském kopci nebo v okolí Spálova - "Peklo", "Biskupova skála" nebo "Petrova skála" (s každoro čně se tvo řící ledovou výzdobou). Pozoruhodné jsou rovn ěž r ůzné skalní výchozy, nap ř. na úbo čí kopce Chrastavce nad Jakub čovicemi (s vytesanými n ěmeckými nápisy), v okolí Kloko čů vku - "Orlík" na Čížavici. Na unikátním skalním ostrohu "Švédská skála" v He řmánkách je vybudována d řev ěná vyhlídka s nádhernými výhledy do údolí řeky Odry a říčky Čermné. V koryt ě řeky Odry je možné spat řit skalní práh. Přímo na území m ěsta Fulneku se nachází unikátní pískovcové t ěleso, zvané "Jerlochovické 13

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry st ěny", které lemuje severní st ěny a úpatí údolního svahu Husího potoka. Jílovité pískovce se zde usadily asi před 15 miliony lety v okrajové části m ělkého mo ře. Dnes jsou jedinou dob ře zachovanou p řístupnou ukázkou t ěchto uloženin na celém Ostravsku.

V centru Oder byla vyhlášena m ěstská památková zóna Odry, kterou tvo ří nám ěstí s renesan čními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie a neoklasicistní kašnou. Sou částí památkové zóny jsou i zbytky st ředov ěkého opevn ění s polokruhovitou baštou z 15. století a areál kostela sv. Bartolom ěje. Také historické jádro m ěsta Fulnek bylo vyhlášeno m ěstskou památkovou zónou. P řed odchodem do vyhnanství zde p ůsobil Jan Ámos Komenský. Nachází se zde také socha a Památník J. Á. Komenského, který je národní kulturní památkou a renesan čně-barokní zámek. V obci Vražné stojí rodný d ům Jahana Gregora Mendela, biologa a zakladatele genetiky. Také v ostatních obcích správního obvodu jsou k vid ění historické a kulturní památky – kostely, sochy, památníky aj.

Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje ORP Odry ORP ODRY Hustota Obec Po čet obyvatel Rozloha (km 2) (po čet obyvatel/km 2) Fulnek 5825 68,47 85 He řmanice u Oder 326 11,95 27 He řmánky 173 3,31 53 Jakub čovice nad Odrou 648 3,38 199 Lubom ěř 366 7,62 49 Mankovice 580 10,12 58 Odry 7361 74,08 99 Spálov 891 19,31 47 Vražné 832 15,21 56 Vrchy 215 10,54 20 Celkem 17217 224 77 Zdroj: Rozloha, po čet obyvatel: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady, údaje k 31. 12. 2013

Obrázek č. 1.4.1: Základní p řehled SO ORP Odry

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a o zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti. Sou částí každého tématu je hodnocení indikátor ů, SWOT analýza a problémy k řešení.

Zpracovaná témata

• Horninové prost ředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prost ředí, • Ochrana p řírody a krajiny, • Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa, • Ve řejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodá řské podmínky.

Všechna data d ůležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Odry jsou zpracována na úrove ň jednotlivých obcí, resp. katastr ů. Pro hodnocení regionálních rozdíl ů na úrovni správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) i nižších jednotek uvnit ř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovn ě:

• Moravskoslezský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Odry, • ostatní SO ORP Moravskoslezského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.1 HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A GEOLOGIE

3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území

Na území SO ORP Odry se st řetávají t ři geomorfologické celky. V západní části se nachází celek Nízký Jeseník a jeho podcelek Vítkovská vrchovina (konkrétn ě její okrsky Potštátská vrchovina, He řmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina). Ve východní části jde o celek Podbeskydská pahorkatina a její podcelek P říborská pahorkatina s okrsky Novoji čínská pahorkatina, Pala čovská brázda a Hluzovská pahorkatina. Tyto dva celky od sebe odd ěluje Moravská brána, konkrétn ě geomorfologický podcelek Oderská brána (okrsky B ělotínská pahorkatina, Bartošovická pahorkatina, Oderská niva a Klimkovická pahorkatina).

Nízký Jeseník se nachází na severovýchod ě České republiky. Rozprostírá se východn ě od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východ ě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celk ů st řední Evropy. Je tvo řen m ěkčími usazenými horninami, tém ěř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výrazn ějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené h řbety, p římo čará údolí uvnit ř v ětšinou široce rozev řená a na okrajích hluboce za říznutá do poho ří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o pr ůměrné výšce 400 - 600 metr ů. Sm ěrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Nízký Jeseník se za čal částe čně utvá řet ve starších prvohorách, z v ětší části ho však modelovaly mladší prvohory. V tomto období bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno m ělkým mo řem. Koncem prvohor byla st řední Evropa postižena mohutným vrásn ěním. Masy horniny byly zemskou silou tvarovány a p řeskupovány. Vrásn ěním došlo ke vzniku mnoha nespojitých celk ů a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zv ětrávání v druhohorním období srovnala horské kopce v parovinu. Koncem t řetihor se v oblasti za čala projevovat sope čná činnost. Po čátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku p řinesl ze severních zemí št ěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Celek Nízkého Jeseníku je tvo řen z n ěkolika menších geomorfologických částí, p řičemž do zájmového území zasahuje Vítkovská pahorkatina. Ta je plochou vrchovinou, jejíž celková rozloha je 988 km 2, st řední výška 429,8 m n.m., st řední sklon 5°12´. Podloží tvo ří spodnokarbonské b řidlice a droby s četnými denuda čními zbytky bádenských sediment ů v údolích a denuda čními zbytky sediment ů pleistocenního kontinentálního zaledn ění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu uklon ěnou, vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrch ů a hlubokými údolími. P řízna čné pro území jsou pr ůlomové úseky údolí řeky Odry, Kamenného potoka a řeky Opavy, pravoúhlý ohyb Moravice, dále pak Oderská a Fulnecká kotlina. Nejvýchodn ějším bodem dané oblasti je vrch Strážná (641 m n.m.) v Potštátské vrchovin ě.

Moravská brána je geomorfologický celek na Morav ě v oblasti Západních Vn ěkarpatských sníženin. Nejvyšším bodem je Lu čická Stráž - 339 m n.m. Tvo ří ji plochá pahorkatina vypln ěná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protism ěrn ě jí protékají řeky Be čva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Je výraznou sníženinou kerného p ůvodu. Také její mírn ě zvln ěný nížinný georeliéf kontrastuje s p říkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah odd ělující práv ě tyto dva geomorfologické útvary ost ře pro řezávají pravostranné přítoky Be čvy.

Východní část regionu tvo ří Podbeskydská pahorkatina, která s Moravskoslezskými Beskydami zaujímá nejv ětší část Západních Beskyd. Její sou částí je Příborská pahorkatina , která je členitou pahorkatinou s nejvyšším vrchem Starojický kopec, 496 m n.m. Z flyšových vrstev proniká vyv řelý t ěšinit.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Odry

Legenda

paleozoické horniny zvrásn ěné, nemetamorfované kvartér (hlíny, spraše, písky, ř ř ě (b idlice, droby, k emence, vápence) št rky)

Zdroj: geoportal.cenia.cz, 2008

3.1.2 Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP Odry se nachází dv ě ložiska nerostných surovin a to stavebního kamene na katastrálním území obcí He řmánky, He řmanice u Oder a Jakub čovice nad Odrou a št ěrkopísk ů v Mankovicích. V sou časnosti se t ěží stavební kámen ložiska Jakub čovice nad Odrou, t ěžba št ěrkopísk ů ložiska mankovce byla zahájena v roce 2014. Ložisko Mankovice zasauje na sousední katastrální území – Suchdol nad Odrou (ORP Nový Ji čín). U ložiska Mankovice je také vymezeno chrán ěné ložiskové území. Z hlediska kvality ovzduší je lom v Jakub čovicích vnímán negativn ě, nebo ť je zdrojem prašnosti a to především jako sekundární prašnost z povrch ů vozovek a jiných ploch, p řípadn ě z dopravy materiálu. Zde je vhodné p řijmout opat ření pro snížení prašnosti, pokud je to možné, provést výsadby izola ční zelen ě apod. V případ ě druhého ložiska nerostných surovin v Mankovicích hrozí vážné st řety se zájmy ochrany p řírody, nebo ť toto ložisko (a CHLÚ) je situováno do CHKO Poodří (2.-4 zóna) a sou časn ě do p řírodní památky Meandry staré Odry a navíc Pta čí oblasti a EVL Pood ří. Tyto st řety jsou řešeny v rámci plánu rekultivace, po dot ěžení lokality vzniknou v rámci chrán ěných oblastí nové vodní plochy. Ložisko Jakub čovice nad Odrou je lokalizováno v blízkosti zstav ěného území p ředevším v obci jakub čovice nad Odrou. Zastav ěné území obcí He řmanice u Oder a He řmánky je vzdálen ější od t ěžené lokality. Ložisko Mankovice je lokalizováno ve v ětší vzdálenosti od zástavby v obci Mankovice i Suchdolu nad Odrou.

Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Odry Obec Název Těžba Ev. Nerost Surovina Plocha CHLÚ Číslo (ha) He řmánky, Jakub čovice nad sou časná 3032800 droba, Stavební 67,2 Ne Jakub čovice nad Odrou (EUROVIA povrchová konglomerát kámen, Odrou, Kamenolomy, a.s., Technické He řmanice u Oder Liberec) zeminy Mankovice Mankovice sou časná 3008801 psamity, Št ěrkopísky 56,2 Ano (Českomoravský povrchová št ěrk št ěrk, a.s., Mokrá) Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2014

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Dále se zde nachází jeden prognózní zdroj nerostných surovin pro t ěžbu stavebního kamene.

Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v SO ORP Odry Obec Název Těžba Ev. Číslo Nerost Surovina Plocha (ha) Spálov Spálov 2 dosud net ěženo 9295000 droba Stavební kámen 9,8 Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2014

Obrázek č. 3.1.2: T ěžba nerostných surovin a sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Odry

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2014

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území mohou p ředstavovat omezení pro rozvoj obcí, nap říklad výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Odry se nachází několik lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Poddolovaných území je větší množství, a to p ředevším ve form ě hald a propadlin. Nacházejí se nej čast ěji v nezastav ěném území obcí Fulnek, Odry, Spálov a Jakub čovice nad Odrou.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Dále se zde nachází n ěkolik sesuvných území a to v obcích Jakub čovice nad Odrou, Fulnek a Vražné. Jedná se sesuvy plošn ě malého rozsahu. V obci Jeden sesuv se nachází v zastav ěném území, jedná se o sesuv v katastrální území Fulnek. Je vhodné prov ěř it míru jím zp ůsobovaného rizika. Ostatní evidované sesuvy se nachází mimo zastav ěné území.

Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Odry Obec Název - lokalizace Projevy Surovina Plocha (ha) Fulnek Slezské Vlkovice Drobné Rudy 4,6 Fulnek Jerlochovice Haldy + propadliny + ústí Rudy 4,2 Fulnek Jílovec Haldy Nerudy 10,5 He řmanice u Oder Jakub čovice nad Odrou 2 Haldy + propadliny Nerudy 13,5 He řmánky He řmánky nad Odrou Haldy + propadliny Nerudy 7,0 Jakub čovice nad Odrou Dobešov Haldy + propadliny Nerudy 3,7 Jakub čovice nad Odrou Jakub čovice nad Odrou 1 Haldy + propadliny Nerudy 10,0 Jakub čovice nad Odrou Jakub čovice nad Odrou 2 Haldy + propadliny Nerudy 0,4 Mankovice Pohoř 1 Haldy + propadliny + ústí Rudy 1,4 Odry Dobešov Haldy + propadliny Nerudy 2,9 Odry Veselí u Oder Drobné Rudy 5,5 Odry Odry 1 Drobné Rudy 9,8 Odry Odry 2 Haldy + propadliny + ústí Nerudy 17,8 Odry Poho ř 1 Haldy + propadliny + ústí Rudy 14,1 Odry Poho ř 2 Haldy + propadliny + ústí Rudy 12 Vražné Veselí u Oder Drobné Rudy 5,3 Spálov Spálov 1 Drobné Nerudy 0,1 Spálov Spálov Propadliny Nerudy 6,4 Spálov Dobešov Haldy + propadliny Nerudy 0,5 Spálov 3 Spálov Ojedin ělé Rudy bodový Lubom ěř 1 Lubom ěř Ojedin ělé Nerudy bodový Spálov 2 Spálov Ojedin ělé Nerudy bodový Zdroj: Geofond, 2014

Tabulka č. 3.1.4: Sesuvná území v SO ORP Odry Obec Aktivita KÚ Plocha (ha) Fulnek aktivní Kujavy bodový Jakub čovice nad Odrou potenciální Jakub čovice nad Odrou bodový Fulnek aktivní Fulnek bodový Vražné potenciální Hyn čice u Vražného 0,4 Zdroj: Geofond, 2014

3.1.4 Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prost ředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt t ěchto území m ůže představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorn ěn v následující tabulce. Podíl plochy poddolovaných nebo sesuvných území na celkové vým ěř e SO ORP není p říliš významný (0,58 % plochy území), významn ější je v obcích Jakub čovice nad Odrou (4,17 %) a He řmánky (2,11 %). Pouze v obci Vrchy nejsou tato území evidována. P ři bližší analýze bylo zjišt ěno, že tato území (s výjimkou sesuvu

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry ve Fulneku) jsou lokalizována mimo zastav ěné území obcí, nep ředstavují tedy hrozbu nebo riziko, pouze možné omezení pro rozvoj obcí.

Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území

Tabulka č. 3.1.5: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Odry Obec Plocha Sesuvná Poddolovaná Plocha sesuvných a Podíl Hodnocení obce území území poddolovaných plochy indikátoru (ha) bodová, území (ha) obce plošná (%) Fulnek 6847 2 3 19,3 0,28 1 He řmanice u Oder 1195 0 1 13,5 1,13 0 He řmánky 331 0 1 7 2,11 0 Jakub čovice nad 338 1 3 14,1 4,17 -1 Odrou Lubom ěř 762 0 1 0 0,00 1 Mankovice 1012 0 1 1,4 0,14 1 Odry 7408 0 6 62,1 0,84 1 Spálov 1931 0 5 7 0,36 1 Vražné 1521 1 2 5,7 0,37 1 Vrchy 1054 0 0 0 0,00 2 Celkem 22400 4 22 130,1 0,58 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2014

3.1.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V obci Vrchy se nenachází žádné poddolovaná a Vyšší míra poddolovaných území v obcích sesuvná území. Sesuvná ani poddolovaná území Jakub čovice nad Odrou a He řmánky může nep ředstavují ani v případ ě jiných obcí riziko pro omezovat budoucí rozvoj obcí. stávající zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního kamene, Ve Fulneku se nachází sesuvné území v rámci která je možno využít jako místních zdroj ů zastav ěného území obce (Jakub čovice nad Odrou, Spálov a Mankovice). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nerostné suroviny z místních zdroj ů. Využití ploch po t ěžb ě nerostných surovin – vodní plochy, rekrea ční plochy, zalesn ění, prvky zelen ě... Realizace opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakub čovicích.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.1.6 Problémy k řešení v rámci územn ě plánovací dokumnetace

• Rozvoj obcí s poddolovanými územími navrhovat v souladu s možnými riziky v těchto oblastech • U sesuvného území ve Fulneku, zjištění míry omezení využití území a p řípadn ě navrhnout opat ření pro omezení rizik. • Ur čení vhodného využití poddolovaných a sesuvných území mimo zastav ěné území obcí (platí pro všechny obce mimo Vrchy). • Přijmout opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakub čovicích, p řípadn ě vymezit plochy pro výsadbu ochranné zelen ě. (obce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou a He řmanice u Oder)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.2 VODNÍ REŽIM

Vodní zdroje v území SO ORP Odry pat ří do povodí Odry. P řes svou relativn ě malou rozlohu je oblast povodí Odry zna čně výškov ě členitá. Obecn ě se jedná o území s obrovskou reliéfovou energií. To je dáno jejím situováním mezi horskými masivy Hrubého Jeseníku a Beskyd a sou časn ě otev řením k severu do Slezské nížiny. Do oblasti povodí zasahují t ři provincie – Česká vyso čina, St ředoevropská nížina a Západní Karpaty. Zájmové území spadá do subprovincie Vn ěkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev), která rozd ěluje morfologicky povodí na východní a západní část. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek – Českého masivu i Západních Karpat. P řevážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části ozna čované jako jesenický blok. Větší část povodí pat ří k územím s vysokým množstvím ro čních srážek (horské oblasti p řes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativn ě velký, ale velmi nerovnom ěrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nep říznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativn ě nízkým zv ětralinovým plášt ěm prakticky nemají pr ůlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené mí ře (ob ěh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a n ěkteré terciérní sedimenty obsahují významn ější akumulace pr ůlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté v ětšin ě situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovn ěž výrazn ě povrchový odtok neovliv ňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a zna čné množství sídel proto zajiš ťuje pot řebu vody z vodárenských nádrží prost řednictvím skupinových vodovod ů. V povodí Odry lze vymezit dv ě hydrologicky odlišné oblasti podmín ěné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. V říční síti je nejvýznamn ějším tokem Odra, která pramení v Oderských vrších ve výšce 634 m n. m. Odtud odtéká jihovýchodním sm ěrem a po asi 55 km se její trasa pravoúhle láme vstupem do Moravské Brány. Z t ěchto míst odtéká na severovýchod sm ěrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Celkov ě je povodí tvo řeno p řevážn ě spíše menšími toky a jeho říční sí ť prod ělala dlouhý a složitý vývoj ovlivn ěný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. 9 3 Na celou oblast povodí dopadá ro čně p řes 5,1.10 m srážek, ro ční srážkový úhrn, vztažený na pr ůměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v pr ůměru odte če p řibližn ě asi 300 mm. Specifické odtoky v jesenické oblasti dosahují v horských oblastech s ohledem na výši srážek, morfologické pom ěry, pom ěr zalesn ění aj. hodnot i p řes 30 l.s -1.km -2, sm ěrem k východu s poklesem nadmo řské výšky i srážek klesají na hodnoty 5 - 10 l.s -1.km -2. V beskydské oblasti obdobn ě dosahují hodnoty v horských oblastech 20 - 30 l.s - 1.km -2, v nížinách Odry a Olše klesají až pod 5 l.s -1.km -2. Mezi hlavní toky na území SO ORP pat ří Odra se svými p řítoky – z pravé strany N ěč ínský potok, Bralný, Suchá, Mlýnský potok, Stodolní potok, Vraženský potok, Hrab ětický potok a Luhu s Hrade čným, Lu čickým, Blahutovickým a s Vl čnovským potokem, z levé strany Čert ův potok, Červenka s p řítoky Pecovským, Kloko čovským a řadou bezejmenných potok ů, He řmanický potok, Vítovka, Vlada ř, Zlatý potok, Ras ův potok, Medv ědí potok a Kletenský potok, dále potom Husí potok a Gru čovka. Vysoké podélné sklony, charakter geologického podloží a nadm ěrný chod splavenin jsou zde rovn ěž příčinou malé stability říčních koryt a zvlášt ě horní úseky hlavních tok ů povodí, které si z velké části zachovávají byst řinný charakter, bylo v minulosti t řeba na zna čné délce upravit. Ve st ředních a dolních úsecích od profil ů Opava na řece Opav ě, Hradec n/M na Moravici, Mankovice na Od ře, Vratimov na Ostravici a Karviná na Olši nabývají toky oblasti povodí Odry nížinného charakteru s plošn ě rozsáhlejším inunda čním územím. Nejdelším neupraveným úsekem vodního toku v povodí je řeka Odra nad Ostravou až po m ěsto Odry v území CHKO Pood ří. Toto území se zachovalými nivními ekosystémy umož ňuje pravidelné bezeškodné rozlivy a má významnou reten ční kapacitu. Na území SO ORP se nachází n ěkolik vodních ploch, z těch nejvýznamn ějších jde p ředevším o oderské rybníky – Emauzský rybník, Vraženský rybník, Cíp, Trávný rybník a Trn ěný rybník. Dále se jedná o menší vodní plochy – nap ř. v okolí obcí D ěrné, Emauzy, Vítovka, Kletná nebo Jakub čovice nad Odrou. Na Odersku je celá řada drobných rybní čků s protrženými hrázemi, které jsou významnými lokalitami nap ř. pro obojživelníky - u Veselí, Dobešova, Tošovic nebo Dvo řiska. Zajímavé jsou drobné vodní plochy, vzniklé po povrchové t ěžb ě stavebního kamene - nap ř. u He řmanic, nebo po t ěžb ě jíl ů na výrobu cihel - v Dobešov ě, v Lubom ěř i, ve Spálov ě, v He řmanicích nebo ve Vésce. Na území SO ORP je vyhlášena chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod Spálov. 22

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

V přehledu problém ů z plánu povodí Odry 2010-2015 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy:

• Zabránit, p řípadn ě snížit následky havarijního zne čišt ění vod, a to v p řípadech výskytu povodní a zejména sucha. • Usilovat o snížení zne čišt ění z plošných a difúzních zdroj ů zne čišt ění, na sanaci starých ekologických zát ěží a starých skládek s významným vlivem na stav vod. • Zvýšit kapacity a ú činnost existujících čistíren odpadních vod (ČOV). • Zvýšit podíl obyvatel napojených na kanalizaci. • Zlepšovat pr ůchodnost vodních tok ů pro ryby a další vodní živo čichy. • Podporovat nenarušení morfologie a ekologických parametr ů tok ů p ři stavební činnosti a údržb ě vodních tok ů. • Zatrubn ění vodního toku provád ět jen v minimální mí ře v t ěch opravdu nezbytných p řípadech, kdy neexistuje jiné řešení. • V neupravených úsecích tok ů usilovat p ři jejich správ ě a pé či o koryta t ěchto tok ů a jejich b řehové porosty o ekologicky šetrný p řístup, podporující územní systém ekologické stability daného úseku. • Územn ě hájit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod.

Dále jsou navrženy tyto opat ření: Opat ření navržená k dosažení cíl ů ochrany vod jako složky životního prost ředí – povrchové vody – konkrétní opat ření týkající se revitalizace říčních systém ů, do roku 2015: č. OD110013, řeka Odra, obce Mankovice, Jeseník, říční km 74.3 - 75.6, opat ření - nevhodná morfologie vodního toku č. OD110021, Pust ějovský potok, obce Pust ějov, Kujavy říční km 5.7 - 11.0, opat ření - nevhodná morfologie vodního toku

Opat ření navržená k dosažení cíl ů ochrany vod jako složky životního prost ředí – povrchové vody – konkrétní opat ření týkající se revitalizace říčních systém ů, po roce 2015: č. 134, řeka Odra, obce Odry, Lou čky, Jakub čovice, ř. km 79.4 - 88.2

Opat ření navržená na ochranu území p řed extrémními vodními stavy - zvýšení kapacity koryt vodních tok ů: č.OD130150, Dobešovský p., obec Jakub čovice n/O, opat ření zkapacitn ění,sm ěrová a výšková stabilizace č.OD130202, Vítovka, obec Odry, přeložka a zkapacitn ění koryta Q20

Související rámcová opat ření ve vazb ě na Plán hlavních povodí: č. OD100060, Odry – odkanalizování místní části Lou čky č. OD100024, Fulnek – výstavba kanalizace

Související rámcová opat ření ve vazb ě na Plán hlavních povodí po 2015: č. 20067000, Odra po soutok s tokem Ji čínka Jakub čovice nad Odrou

3.2.1 Vodní režim v krajin ě

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazn ě snižujeme p ředevším díky velkovýrobnímu zp ůsobu hospoda ření v krajin ě, jako je vysoké zorn ění p ůdy, velké p ůdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou d řevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy p řináší nižší stabilitu krajiny a v kone čném d ůsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro p řirozený vodní režim v krajin ě je intenzivní zem ědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné p ůdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou p ůdu kritický sklon nad 7°. Z těchto d ůvod ů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování p řirozeného vodního režimu v krajin ě. D ůsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace p ůdy.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemk ů na území jednotlivých obcí procento sklonité orné plocha sklonité orné OBEC plocha orné p ůdy (ha) půdy z orné celkov ě půdy (ha) (%) Fulnek 115,63 3060,40 3,78 He řmanice u Oder 8,63 403,39 2,14 He řmánky 10,09 78,95 12,79 Jakub čovice nad Odrou 0,00 61,35 0,00 Lubom ěř 0,57 342,93 0,17 Mankovice 0,00 716,14 0,00 Odry 48,41 2588,87 1,87 Spálov 25,16 660,98 3,81 Vražné 0,00 1112,12 0,00 Vrchy 0,59 551,30 0,11 SUMA 209,09 9576,42 2,18 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

Absolutn ě nejv ětší množství ploch se svažitou ornou p ůdou se nachází na území obce Fulnek a to tém ěř 116 ha. Toto množství činí 3,8 % veškeré orné p ůdy na území obce. Zvýšené množství svažité orné půdy se ješt ě nachází na území obcí Odry (48,4 ha). V tomto území by m ělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout pot řebná opat ření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpe čí vzniku zrychleného odtoku vody p ři p řívalové srážce a omezit tím nebezpe čí vzniku lokální povodn ě. Vodní režim v krajin ě úzce souvisí se vznikem povod ňových stav ů. Podle výskytu povod ňových stav ů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativn ě ur čená území, která mohou být p ři výskytu p řirozené povodn ě zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní ú řad. Vodoprávní ú řad m ůže uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a p ředložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V sou časn ě zastav ěných územích obcí, v územích ur čených k zástavb ě podle územn ě plánovací dokumentace, p řípadn ě podle pot řeby v dalších územích, vymezí vodoprávní ú řad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpe čnosti povod ňových pr ůtok ů. Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q 100 vodních tok ů – Husí potok, Vítovka, Vraženský potok a Odra. Záplavové území Q 100 Husího potoka zasahuje do území obcí Fulnek a Odry. Záplavové území Q100 Odry zasahuje do území obcí He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov a Vražné. Záplavové území Vítovky zasahuje na území obce Odry. Záplavové území Vraženského potoku zasahuje na území obce Vražné. Obce He řmanice u Oder, Lubom ěř a Vrchy nemají vodní toky, pro které je stanovené záplavové území. V měst ě Odry a obci Vražné zasahuje aktivní zóna do území zastav ěného stavbami.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí

OBEC vodní tok zaplavená plocha p ři Q 100 (ha) Fulnek Husí potok 54,22 He řmanice u Oder - - He řmánky Odra 43,5 Jakub čovice nad Odrou Odra 8,21 Lubom ěř - - Mankovice Odra 298,9 Odry Husí potok 1,27 Odry Odra 225,07 Odry Vítovka 42,25 Spálov Odra 23,6 Vražné Odra 103,95 Vražné Vraženský potok 30,44 Vrchy - - Celkem 815,75 Zdroj: ÚAP, 11/2014

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod

Zne čišt ění vod je jedním z nejv ětších environmentálních problém ů sou časného sv ěta. Voda transportuje živiny, ale zú čast ňuje se rovn ěž na zprost ředkování pohybu škodlivin v rámci r ůzných ekosystém ů. Důsledkem je, že m ůže dojít ke kumulaci - nahromad ění škodliviny v n ěkteré ze sou částí životního prost ředí. Zne čišt ění vod je zp ůsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavn ě t ěžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem zne čišt ění vod v našich podmínkách je eutrofizace – zne čišt ění vod nadm ěrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být zne čišt ěny mikrobiáln ě. Významnou m ěrou se na zne čišt ění vod podílí také zem ědělská výroba. Problémem vody je rovn ěž její dosažitelnost a distribuce. P řibližn ě t řetina tok ů ČR z ůstává i p řes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrn ě zne čišt ěna.

3.2.2.1 Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska spln ění environmentálních cíl ů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru:

• Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska spln ění environmentálních cíl ů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou za řazeny do t říd rizikovosti podle výsledk ů hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravd ěpodobn ě nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou p řijata p říslušná opat ření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Fulnek 4 96 4 96 He řmanice u Oder 0 100 0 100 He řmánky 0 100 0 100 Jakub čovice nad Odrou 0 100 0 100 Lubom ěř 0 100 0 100 Mankovice 0 100 0 100 Odry 0 100 0 100 Spálov 0 100 0 100 Vražné 0 100 0 100 Vrchy 0 100 0 100 SO ORP Odry 1 99 1 99 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska spln ění environmentálních cíl ů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjád řené jako procento délky útvar ů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 99 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích na území tém ěř všech obcí SO ORP). Na území SO ORP není klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 1 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (4 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích na území obce Fulnek).

Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného po čtu monitorovaných lokalit v rámci státní sít ě sledování jakosti vody v tocích zp ůsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cíl ů. Na menším území tudíž m ůže být sledovaný datový soubor statisticky mén ě spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostate čného podílu vodních útvar ů v jednotlivých oblastech povodí.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.2.1: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 3.2.2.2 Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska spln ění environmentálních cíl ů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru:

• Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska spln ění environmentálních cíl ů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušen ě vyjád řeny plochami ve t řech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sediment ů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální pr ůmět t ěchto vrstev s vyzna čením rizikovosti útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou za řazeny do t říd rizikovosti podle výsledk ů hodnocení HEIS VÚV T.G.M. T řídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravd ěpodobn ě nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou p řijata p říslušná opat ření.

Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvar ů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Fulnek 11 27 He řmanice u Oder 1 1 He řmánky 0 0 Jakub čovice nad Odrou 0 0 Lubom ěř 0 0 Mankovice 43 97 Odry 8 16 Spálov 0 0 Vražné 9 96 Vrchy 0 0 SO ORP Odry 10 27 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 10 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvar ů podzemních vod) a 27 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvar ů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí SO ORP jde o více než 88 % plochy útvar ů podzemních vod, nejvíce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvar ů podzemních vod) a 73 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u v ětšiny obcí SO ORP jde o více než 73 % plochy útvar ů podzemních vod, nejvíce Heřmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvar ů podzemních vod).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.2.3 Indikátory

Vodní režim v krajin ě Celkem se v SO ORP ODry nachází 209 ha nadm ěrn ě sklonitých pozemk ů s ornou p ůdou. Z celkové vým ěry orné p ůdy v SO ORP Odry (9 576 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 2,2 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemk ů s ornou p ůdou, že lze tyto území ozna čit za cílový stav, se vyskytuje v obcích Jakub čovice nad Odrou, Mankovice, Vražné, Lubom ěř a Vrchy. Z hlediska využití zem ědělské p ůdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a p řiblížení se p řirozenému vodnímu režimu v krajin ě a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jev ů na těchto územích. Zvýšené množství svažité orné p ůdy se nachází na území obcí Fulnek a Odry. V tomto území by tedy m ělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout pot řebná opat ření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpe čí vzniku zrychleného odtoku vody p ři p řívalové srážce a omezit tím nebezpe čí vzniku lokální povodn ě. Záplavové území Q 100 tvo ří 3,6 % celkové vým ěry ORP.

Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 40 ha sklonité orné p ůdy -1 na území obce se nachází 20 – 40 ha sklonité orné p ůdy 0 na území obce se nachází 8 – 19,99 ha sklonité orné p ůdy 1 na území obce se nachází 2 – 7,99 ha sklonité orné p ůdy 2 na území obce se nachází mén ě než 2 ha sklonité orné p ůdy

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (99 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátor ů zde nejsou pln ěny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Místn ě na sledovaném území nejsou pln ěny cíle environmentální kvality podzemních vod (10 % plochy útvar ů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 27 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 73 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se v ětšinov ě nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce p řevažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce p řevažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový

Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátor ů, není p řijatelný na území žádné z obcí SO ORP. Nep řijatelný stav je na území obcí He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy, obzvlášt ě nep řijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné. Celkov ě lze území SO ORP hodnotit jako nep řijatelné z hlediska pln ění environmentálních cíl ů pro povrchové a podzemní vody.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základ ě navržených indikátor ů Vodní režim Stav povrchových a Obec hodnoty [ha] hodnocení podzemních vod Fulnek 115,63 -2 -2 He řmanice u Oder 8,63 0 -1 He řmánky 10,09 0 -1 Jakub čovice nad Odrou 0,00 2 -1 Lubom ěř 0,57 2 -1 Mankovice 0,00 2 -2 Odry 48,41 -2 -2 Spálov 25,16 -1 -1 Vražné 0,00 2 -2 Vrchy 0,59 2 -1

Obrázek č. 3.2.5: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné p ůdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.2.4 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy Celkov ě lze území SO ORP hodnotit jako útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního nep řijatelné z hlediska pln ění environmentálních stavu a 73 % plochy útvar ů podzemních vod cíl ů pro povrchové a podzemní vody (nep řijatelný z hlediska chemického stavu. stav je na území obcí He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy, obzvlášt ě nep řijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné). Minimalizace zrychleného odtoku a snížení p ůdní Zhoršení p řirozeného vodního režimu v krajin ě eroze na minimum v územích s nulovým výskytem v důsledku nevhodného hospoda ření na sklonitých sklonité orné p ůdy – území obcí Jakub čovice nad pozemcích => zvýšené množství orné p ůdy na Odrou, Mankovice, Vražné, Lubom ěř a Vrchy. sklonitých pozemcích p ředevším na území obce Fulnek, Odry a Spálov. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Masivní rozši řování vrt ů pro geotermální vytáp ění kanaliza ční sít ě a rozvoje napojení obyvatel na objekt ů, kterým se zp řístup ňují podzemní vody ve řejnou kanalizaci zakon čenou v ČOV. možnému zne čišt ění. Realizace komplexního systému protipovod ňových Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou opat ření, jak v krajin ě, tak i na tocích k ochran ě erozí p ůdy v územích s velkým podílem sklonité zastav ěného území obcí. orné p ůdy – především na území obce Fulnek a Odry. Dodržování zásad správné zem ědělské praxe pro snížení obsahu dusi čnan ů a dalších zne čiš ťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí um ělou akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné p ůdy).

3.2.5 Problémy k řešení

• V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné p ůdy je pot řeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opat ření vedoucí k eliminaci negativních vliv ů (zm ěna hospoda ření, zatravn ění, protierozní opat ření, reten ční nádrž ...).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ

3.3.1 Ovzduší

Zne čišt ění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evrop ě a po celém sv ětě. Důsledky zne čiš ťování jsou velmi široké. Jsou prokázány p římé negativní ú činky látek zne čiš ťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zví řat, rostlin, p ůdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek zne čiš ťujících ovzduší má p římé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel m ůže být zasaženo také nep římo, ukládáním t ěchto látek v dalších složkách životního prost ředí (p ůda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řet ězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto ú činky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystém ů, v četn ě jejich schopnosti samoregulace. Tyto ú činky se mohou projevovat okamžit ě, ale sou časn ě také s ur čitým časovým zpožd ěním (nap ř. degradace lesních ekosystém ů).

Zne čišt ění venkovního ovzduší je nej čast ěji vyvoláno sm ěsí zne čiš ťujících látek emitovaných z celé řady zdroj ů. Krom ě dopravy a plošných zdroj ů (souhrn malých zdroj ů nap ř.: lokálních topeniš ť), sezonn ě a místn ě i zem ědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP podílejí stacionární pr ůmyslové a technologické zdroje v širším okolí. Mezi významné zdroje zne čiš ťování ovzduší na území SO ORP Odry pat ří Kamenolom v Jakub čovicích nad Odrou, firma Eurovia (suspendované částice (prach), firma SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o. Odry (suspendované částice, oxid dusi čitý (NO 2), oxidy dusíku (NO x), oxid uhelnatý (CO), organické látky vyjád řené jako TOC a olovo (Pb), ERLEN s.r.o., T řinec, provoz – žárová zinkovna Fulnek a řada dalších. Ke zne čišt ění ovzduší na místní úrovni p řispívají v menší mí ře také emise látek zne čiš ťujících ovzduší p řenášené ze st ředních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometr ů) Ostravsko-Karvinská oblast, zdroje z Polska či ze severních a východních Čech. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovn ěž aktuální meteorologické podmínky.

Od roku 1994 do roku 2000 došlo v souvislosti se změnami ve struktu ře ekonomiky a legislativními požadavky k výraznému poklesu emisí látek zne čiš ťujících ovzduší. Nejvýrazn ěji se pokles projevil u emisí tuhých zne čiš ťujících látek a oxidu si řičitého a emisí oxid ů dusíku a oxidu uhelnatého vypoušt ěných stacionárními zdroji. P řízniv ě také p ůsobila zm ěna palivové základy malých zdroj ů v četn ě rodinných dom ů. P řesto se však malé zdroje stále významn ě podílí na zne čiš ťování ovzduší nejen menších neplynofikovaných obcí, ale rovn ěž v plynofikovaných m ěstech a obcích. R ůst cen zemního plynu a elektrické energie zp ůsobuje, že se lidé op ět za čínají vracet k tradi čním paliv ům, zejména k uhlí a dřevu ( často jsou p řidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících za řízeních. Lokální topeništ ě se podílejí na zne čišt ění ovzduší zejména v zimních m ěsících p ři inverzním po časí a jsou významným producentem tuhých zne čiš ťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné práv ě pro své škodlivé ú činky).

Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Ú činky látek zne čiš ťujících ovzduší emitovaných v ur čité oblasti se mohou negativn ě projevovat v oblastech více či mén ě vzdálených (desítky až stovky kilometr ů). Řadu problém ů tedy nelze řešit izolovan ě v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodn ě - přeshrani ční vlivy). Opat ření provedené na konkrétním území, nap ř. v působnosti pov ěř eného stavebního ú řadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvlášt ě v případ ě stacionárních velkých a zvlášt ě velkých emisních zdroj ů).

3.3.1.1 Plocha území, na které došlo v daném roce k p řekro čení imisních limit ů a cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky zne čiš ťující ovzduší, pro které je sledováno p řekro čení imisních limit ů: SO 2, PM 10 , NO 2, benzen a překro čení cílových imisních limit ů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3.

Nejv ětším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Odry jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM 10 . Jde o látku s velmi nep říznivými ú činky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zát ěží m ěstských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Krom ě primárních částic p římo emitovaných ze zdroj ů vznikají rovn ěž částice sekundární v d ůsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací zne čiš ťujících látek během transportu. Významný podíl má rovn ěž resuspenze částic ze zemského povrchu, zp ůsobovaná 34

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry větrem nebo projížd ějícími vozidly. K p řekro čení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2013 na 63 % území ORP, což znamená zlepšení oproti roku 2011, kdy došlo k překro čení t ěchto hodnot na 100 % území ORP. Ro ční imisní limit pro PM 10 nebyl p řekro čen.

Dalším problémem je p řekra čování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým p ředstavitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvol ňují p ři nedokonalém spalovacím procesu. Do prost ředí se tedy dostávají zejména p ři výrob ě energie, spalování odpad ů, ze silni ční dopravy, p ři krakování ropy, p ři výrob ě hliníku, z metalurgických proces ů, p ři výrob ě koksu, asfaltu, p ři výrob ě cementu, z rafinerií, krematorií, z požár ů a v neposlední řad ě p ři kou ření. PAH jsou zde p řítomny ve form ě velmi jemných částic, které pronikají p ři vdechnutí až do plicních sklípk ů, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní p říčinou zdravotních rizik (nap ř. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 100 % území ORP došlov roce 2013 k překro čení cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád řené jako benzo(a)pyren (BaP), což je oproti roku 2011 zvýšení o 3%.

V roce 2011 ani 2013 nebyly p řekro čeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ro čního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Na 75 % území ORP došlo v roce 2011 k p řekro čení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon, v roce 2013 to bylo na 47% území ORP. Nebyl p řekro čen cílový imisní limit pro arsen a kadmium.

Tabulka č. 3.3.1: P řekro čení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2011 SO ORP Odry % území obce s překro čením imisních limit ů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnn ě OZKO

Obec PM 10 Cílový imisní B(a)P O3_8h Imisní limit 24h limit bez O 3 Fulnek 89 100 10 89 100 He řmanice u Oder 67 100 85 67 100 He řmánky 27 100 38 27 100 Jakub čovice nad Odrou 94 100 35 94 100 Lubom ěř 0 100 100 0 100 Mankovice 100 100 0 100 100 Odry 54 100 55 54 100 Spálov 0 100 96 0 100 Vražné 100 100 0 100 100 Vrchy 95 100 51 95 100 Celkem SO ORP 63 100 47 63 100 Zdroj dat: ČHMÚ, 2011, 2013 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překro čení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2013 (uvedeny jsou jen látky zne čiš ťující ovzduší, u kterých bylo v p říslušném roce zaznamenáno p řekro čení imisních limit ů).

Situace p řekro čenmí limit ů v ORP Odry p řibližn ě odpovídá p řekro čení limit ů v na území kraje.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.3.1: Překro čení limit ů PM 10 24h v ORP Odry za rok 2014

Obrázek č. 3.3.2: Překro čení limit ů benzo(a)pyrenu v ORP Odry za rok 2014

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.3.3: Překro čení limit ů O 3 8h v ORP Odry za rok 2014

3.3.1.2 Plocha území, na které došlo v daném roce k p řekro čení imisních limit ů pro ochranu ekosystém ů a vegetace

Na území sledovaných ekosystém ů na území SO ORP došlo v roce 2013 k p řekro čení hodnot cílového imisního limitu NO x jen okrajov ě a to v obci Vražné. Imisní limit ozónu pro ochranu ekosystém ů a vegetace (expozi ční index AOT40) nebyl v roce 2013 překro čen.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.3.2 Nakládání s odpadem

3.3.2.1 Produkce komunálního odpadu

Produkce komunálního odpadu v obou obcích ORP Odry je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako sm ěsný komunální odpad a složky separovaného sb ěru. Nejsou zde zahrnuty (pro v ětší p řehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z lé čiv, barvy apod.). Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Odry v roce 2007 a 2009 a 2011 Obaly rok Objem Popisky Pneu - se Papír a Celkový prod BRO BNRO Plasty Sklo SKO ný řádk ů/ obec matiky zbytky lepenka sou čet ukce odpad NL 2007 8,2 2,3 0,1 5,4 72,5 52,7 812,4 79,1 1032,6 2009 88,77 5,89 7,17 0,17 11,51 81,3 60,61 735,91 107,97 1099,29 Fulnek 2011 19,35 112,74 75,7 2136 2343,79 2013 274,29 3,13 0,165 29,81 111,64 75,21 631,48 62,15 1187,875 2007 8,5 0,2 0,3 0,9 0,7 50,2 2 62,8 He řmanice u 2009 2,2 3,2 7,12 12,52 Oder 2011 0,78 0,3 2,74 4,16 45,13 6,25 59,36 2013 0,6 1,01 2,89 2,44 39,48 11,22 57,64 2007 1 0,4 0,8 2,7 50,3 4,1 59,3 He řmánky 2011 0,365 1,834 53,73 55,929 2013 2007 1,3 0,6 6,8 11,9 133,7 13 167,3 Jakub čovice 2009 1,26 1 8,58 11,13 192,7 8,97 223,64 nad Odrou 2011 5,8 2,24 8,29 170,87 187,2 2013 37,01 1,11 0,15 2,02 5,65 6,79 144,62 8,96 206,31 2007 4,7 1,5 0,4 1,1 7,8 36,5 4,6 56,6 2009 5,57 0,85 0,5 1,66 7,32 37,45 5,1 58,43 Lubom ěř 2011 1,5 6 30 37,5 2013 9,68 0,25 2,59 5,35 28,44 21,68 67,99 2007 3,1 0,8 3,3 5,5 41,2 6 59,8 2009 2,59 1,11 1,3 5,99 72,48 8,55 92,02 Mankovice 2011 2,27 2,48 142 146,75 2013 2,62 0,39 0,18 5,77 4,28 130,3 10,14 153,68 2007 19,3 16,5 34,9 75,6 109,2 145,5 4127,2 164 4793 2009 120,22 6,35 7,06 6,24 63,96 61,51 65,74 2017,14 87,1 2435,33 Odry 2011 58,2 66,5 72,02 1935 2131,72 2013 270,93 15,96 8,22 1,31 43,13 55,82 64,38 1882,26 77,79 2419,8 2007 5,1 2,6 0,4 8,3 12,8 87,2 11,6 128 2009 3,31 1,13 0,7 9,05 10,77 78,94 11,72 115,62 Spálov 2011 1,3 10,7 15,6 98 125,6 2013 3,28 0,79 0,99 8,19 13,73 87,28 20,2 134,46 2007 x Vražné 2011 1 3 10 243 11 268 2013 1,93 2,68 0,64 0,27 6,34 9,82 250,83 15,44 287,92 Vrchy x Celkový 2007 32,5 16,4 37,2 81 202,8 239,7 5338,6 6359,4 sou čet 2009 214,56 18,14 8,91 75,47 166,142 165,72 3179,75 4083,69 2011 85,65 202 196 4854 5356 2013 591,91 18,58 16,73 3,605 76,2 192,55 172,18 2943,86 212,14 4227,76

Nejv ětší množství odpad ů v rámci celého SO ORP je produkováno ve m ěst ě Odry a dále ve Fulneku, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významn ě nižší. Ve všech obcích jsou zavedeny systémy odd ěleného sb ěru odpadu pro plasty, sklo, pneumatiky apod., p řesto sm ěsný komunální odpad tvo ří jednozna čně nejvýznamn ější množství z komunálního odpadu. Významná část odpad ů kon čí na skládkách. Údaje o separaci papíru u n ěkolika obcí chybí. 38

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Je nutno dodat, že evidence odpad ů často nepostihne veškeré odpady, které pak nejsou evidovány. Může se jednat p ředevším o černé skládky, spalování odpadk ů, špatné za řazení odpadu apod. K tomu je nutno přihlédnout p ři interpretaci výše uvedených údaj ů.

3.3.2.2 Za řízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Odry se nacházejí níže uvedené za řízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.2: Stávající za řízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Odry (k roku 2014) Provozovatel Umíst ění Za řízení Platnost do EXPOL TRADE, s.r.o. - sb ěrna Odry, k. ú. Odry Sb ěr odpadu 30.4.2015 Jiráskova 457, Odry

TERECO PRODUCT s.r.o. k. ú. Fulnek třídírna textilu Fulnek 30.6.2016 Daniel Král k.ú. Mankovice Recyklace pryže 30.6.2015 SITA CZ a.s. k. ú. Odry Sklad NO, Odry 30.4.2016 LUBKAR s.r.o. - Fulnek Sb ěr odpadu 30.6.2015 Oderská m ěstská spole čnost, s.r.o.- k. ú. Odry sb ěrný dv ůr 30.11.2018 sb ěrný dv ůr Odry PARTR spol. s r.o. - sdb ěrna Odry k. ú. Odry Sb ěr odpadu 30.6.2018 METAL MB s.r.o.- mobilní za řízení, k. ú. Fulnek Sb ěr odpadu 31.1.2019 Fu číkova 172 , Fulnek Zdroj: Seznam oprávn ěných osob k nakládání s odpady http://isoh.cenia.cz/souhlasy/index.php?akce=all&page=1

V regionu se nenachází žádná za řízení zabývající se zpracováním bioodpadu, tento odpad je prost řednictvím svozu p ředáván oprávn ěným osobám, a to firmám ASOMPO, a.s., Životice u Nového Ji čína, AVE, komunální služby s.r.o., Studénka a OZO Ostrava s.r.o., Ostrava. Na svém území město Odry i město Fulnek umístilo 30 sb ěrných nádob na bioodpad. Dále bioodpad separují v obci Vražné a He řmanice u Oder. Četnost vývozu je 2 x týdn ě, zajiš ťuje ji firma ASOMPO a.s.

V rámci m ěsta Odry zajiš ťuje likvidaci odpad ů, kterých je m ěsto p ůvodcem, odpady od obyvatel m ěsta, organizací, firem zapojených do odpadového hospodá řství m ěsta, svoz, nakládání, t říd ění, využití a odstran ění odpad ů firma AVE, komunální služby, spol. s r.o. Zabezpe čuje rovn ěž likvidace nebezpe čného odpadu. Separují se papír, sklo a plast do separatních nádob a nápojové kartóny se separují do oranžových plastových pytl ů. Kov je ob čany odevzdáván do sb ěrných surovin. Likvidace všech složek odpadu je zabezpe čena i v odlehlých lokalitách. Likvidace nebezpe čného a velkoobjemového odpadu je zajiš ťována formou mobilního svozu p římo v odlehlých lokalitách 2x ro čně. Měst Odry a Fulnek z řídila sb ěrné dvory.

3.3.2.3 Staré ekologické zát ěže

Dle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zát ěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Odry evidovány tyto staré ekologické zát ěže – viz tabulka.

Tabulka č. 3.3.3: P řehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Odry (k roku 2010) Fulnek Fulnek, Bílovecká ul. Fulnek ROMO - skládka Fulnek ROMO a.s. Fulnek Fulnek Stará Valté řovská Fulnek skládka Derne Fulnek skládka Derne–Hajek 39

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Fulnek skládka Fulnek,Obora Fulnek Čechova skála Lubom ěř Dole ček Lubom ěř skládka Lubomer Mankovice skládka Mankovice Odry Odry, Dole ček Odry Odry, Hranická ul. (Nad rybníkem) Odry Odry, skládka PDO Odry UV DIAMO, s.p., odšt ěpný závod ODRA Odry Optimit Odry Benzina s.r.o. ČSPHM Odry Odry Hranická ul. (Nad rybníkem) Odry skládka Odry,Dvorisko Odry skládka Odry,Novy Svet Odry skládka Odry,Vrchovina Spálov skládka PDO Zdroj: ÚAP, MŽP

Obrázek č. 3.3.4: P řehled evidovaných SEZ na území SO ORP Odry (k roku 2010)

Zdroj: ÚAP, MŽP

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.3.3 Další hygienické závady území

• Území v dosahu liniových zdroj ů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. t řídy) (viz téma: Ve řejná dopravní a technická infrastruktura)

Páte řní komunikací SO ORP je silnice I/47 (Ostrava – Bílovec - Fulnek – Odry – Bělotín – Hranice – Lipník n B. - Přerov) a silnice I/57 (Opava – Fulnek – Nový Ji čín – Vsetín – hranice SR) s návazností na dálnici D1 v obci Mankovice a Fulnek, významnou komunikací pro tranzitní dopravu je dále silnice II. třídy II/441 (Odry – Potštát – R35). Jakub čovice nad Odrou ve sm ěru na Vítkov propojuje silnice II/442. Zmín ěné silni ční tahy jsou dopln ěny sítí silnic III. t řídy a místními komunikacemi. Viz rovn ěž téma Ve řejná dopravní a technická infrastruktura. Dopravní zatížení silni ční sít ě na území ORP Odry dokládají výsledky z celostátního s čítání dopravy v roce 2005 a 2010. Na území ORP Odry pat ří k silnicím s nejvyšším nár ůstem zatížení silnice I/47, jejíž hodnoty RPDI (ro ční pr ůměr denních intenzit) se pohybují v rozp ětí 5tis. – 7tis. voz./24hod.v roce 2005 a 3 tis. – 5tis. voz./24hod. v roce 2010, na pr ůtahu městem Fulnek již p řesáhly 9tis. voz./24hod v roce 2005 a 6 tis vozidel v roce 2010. Další silnicí s vysokým dopravním zatížením je silnice I/57, u níž byly v některých úsecích nam ěř eny hodnoty RPDI v rozp ětí 3tis. – 5tis. voz./24hod. (na pr ůtahu Fulnekem se hodnoty RPDI pohybovaly v rozp ětí 4174 – 4987 vov./24hod.) v roce 2005 a v roce 2010 se hodnoty pohybovaly do 3 tis, vozidel/24 hod. Obdobná situace je i na silnici II/441 na p říjezdu od Heltínova do Jakub čovic na Odrou jak v roce 2005 tak sížení V roce 2010. Dálnice D1 v úseku hranic s Olomouským krajem po Hladké Životice dosáhla hodnoty 13761vozidel/ 24. hod v roce 2010. Vyšší pravd ěpodobnost p ůsobení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nep říznivých rozptylových podmínek a v dob ě dopravních špi ček především v bezprost řední blízkosti významných komunikací v intravilánu m ěst Fulnek a Odry.

Po dostavb ě dálnice D47 (D1) a souvisejícího úseku I/57 Fulnek (Stachovice) – MÚK Hladké Životice došlo k významnému odvedení tranzitní dopravy z Fulneku a Oder. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje po čítá výhledov ě i s výstavbou obchvatu Oder. Problematika negativních vliv ů dopravy je řešena nástroji územního plánování a v procesech hodnocení vliv ů zám ěrů na životní prost ředí (EIA). Území v dosahu významných liniových zdroj ů jsou ovlivn ěna zvýšenými hodnotami emisí látek zne čiš ťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivn ění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzit ě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl t ěžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umíst ění v terénu či zástavb ě a existujícími opat řeními na snižování negativních vliv ů dopravy (zele ň, protihlukové st ěny atp.).

• Radonové riziko (zastav ěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)

Radon m ůže pronikat do objekt ů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objekt ů a ze stavebních materiál ů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v sou časnosti sledovány z hlediska radioaktivity, p řípady jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravd ěpodobnost p řítomnosti radonu z nich podstatn ě menší než z geologického podloží. Rovn ěž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v sou časnosti provád ěna m ěř ení koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravd ěpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objekt ů mohl výrazn ějším zp ůsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy z ůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prost ředí) k povrchu je závislá na řad ě klimatických a pedologických faktor ů (www.geology.cz).

Většina obcí na území SO ORP spadá do p řechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Ve st řední kategorii se nacházejí intravilány obcí He řmanice u Oder, Lubom ěř a Spálov. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je také podél tektonických jev ů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Ur čení kategorie radonového indexu v lokálním m ěř ítku (stavební pozemky) však není možné provád ět ode čtením z mapy jakéhokoliv m ěř ítka, ale pouze m ěř ením radonu v podloží na konkrétním míst ě tak, aby byly zohledn ěny lokální, mnohdy velmi prom ěnlivé geologické podmínky.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• Ochranná pásma leteckých staveb

Na území SO ORP se nenachází žádné významné letecké stavby (letišt ě) s intenzivní vnitrostátní či mezinárodní leteckou dopravou ani významné vojenské letišt ě. Nejbližší významné letišt ě je mezinárodní Letišt ě Leoše Janá čka Ostrava (Mošnov) a vnitrostátní ve řejné letišt ě v Hranicích. Významný negativní vliv leteckých staveb na hygienu životního prost ředí (hluková zát ěž) v SO ORP Odry není p ředpokládán.

• Podíl obyvatel napojených na ve řejnou kanalizaci (viz téma: Ve řejná dopravní a technická infrastruktura)

• Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z ve řejného vodovodu (viz téma: Ve řejná dopravní a technická infrastruktura)

3.3.4 Indikátory

3.3.4.1 Indikátory stavu kvality ovzduší

Výb ěr parametr ů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory

• HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k p řekro čení imisních limit ů a cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví lidí • HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k p řekro čení imisních limit ů pro ochranu ekosystém ů a vegetace byly navrženy na základ ě požadavk ů platné legislativy (zahrnují sou časné problémy ochrany ovzduší). Indikace problém ů ve vývoji imisních koncentrací látek zne čiš ťujících ovzduší byla stanovena na základ ě vyhodnocení p řekro čení platných imisních limit ů pro ochranu zdraví lidí a limit ů pro ochranu ekosystém ů a vegetace.

Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou p řekro čeny dva nebo více imisních limit ů nebo cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystém ů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není pln ěn cílový stav indikátoru -1 na území obce je p řekro čen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystém ů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není pln ěn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru p řiřazena 1 na území obce nejsou p řekro čeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystém ů a vegetace s výjimkou p řízemního ozonu – cílový stav indikátoru není pln ěn, ale situace se dá vzhledem k plošnému p řekro čení imisních limit ů pro ozon hodnotit spíše pozitivn ě 2 na území obce nejsou p řekro čeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystém ů a vegetace – je napln ěn cílový stav indikátoru

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.3.4: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátor ů na území SO ORP v roce 2013 SO ORP Odry Po čet látek s p řekro čením imisních limit ů nebo cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví a Výsledné hodnocení Obec ochranu ekosystém ů a vegetace se zahrnutím -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) HP1 (zdraví) ozonu HP2 (ekosystémy) Fulnek 2 0 -2 He řmanice u Oder 2 0 -2 He řmánky 2 0 -2 Jakub čovice nad Odrou 2 0 -2 Lubom ěř 1 0 -1 Mankovice 2 0 -2 Odry 2 0 -2 Spálov 1 0 -1 Vražné 2 1 -2 Vrchy 2 0 -2 Zdroj dat: ČHMÚ, 2013

3.3.4.2 Indikátory stavu odpadového hospodá řství

Indikátory pro odpadové hospodá řství byly zvoleny následující:

• Pr ůměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba rok • Míra separace komunálního odpadu - % • Podíl množství BRKO ukládaného na skládky v daném roce oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orienta ční indikátor pro celý správní obvod)

Hodnocení indikátor ů je provedeno na základ ě cíl ů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Vzhledem k tomu, že byly zahrnuty pouze vybrané hlavní složky KO, jsou zjišt ěné hodnoty pravd ěpodobn ě mírn ě nižší.

Pr ůměrná produkce komunálního odpadu byla hodnocena ve škále: -2 nad 430 kg/os. rok -1 370 - 430 kg/os. rok 0 310 - 369,9 kg/os. rok 1 250 - 309,9 kg/os. rok 2 pod 250 kg/os. rok

Požadovaná míra recyklace (která má k separaci p římý vztah) KO je dle SUR ČR 50 %. Jako indikátor byla tedy použita míra separace , která byla hodnocena na škále: -2 0 - 4,9 % -1 5 - 9,9 % 0 10 - 24,9 % 1 25 - 50 % 2 nad 50 %

Sou časný stav vyjád řený pomocí prvních dvou indikátor ů je zachycen v následující tabulce.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.3.5: Pr ůměrná produkce a míra separace KO na území SO ORP Odry v roce 2013 Po čet Míra Množství KO Hodnocení Hodnocení Obec obyvatel Kg/os. rok separace (t) (2013) indikátoru indikátoru (2013) (%) Fulnek 631,48 5825 108,4 2 46,8 1 He řmanice u 39,48 326 121,1 2 31,5 1 Oder He řmánky - 173 X 0 X Jakub čovice 144,62 648 223,2 2 29 1 nad Odrou Lubom ěř 28,44 366 77,7 2 9 -1 Mankovice 130,3 580 224,7 2 58,2 2 Odry 1882,26 7361 255,7 1 15,2 0 Spálov 87,28 891 98,0 2 22,2 0 Vražné 250,83 832 301,5 1 35,1 1 Vrchy - 215 X 0 X Celkem 3194,69 17217 185,6 2 30,4 1 Zdroj: M ěstský ú řad Odry a ČSÚ, 2013 Pozn.: Pro obci Vrchy a He řmánky chybí v evidenci informace o produkci odpad ů

Obrázek č. 3.3.1: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry

Zdroj: M ěstský ú řad Odry a ČSÚ, 2013

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.3.2: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry

Zdroj: M ěstský ú řad Odry a ČSÚ, 2013

Zjišt ěná hodnota pr ůměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Odry byla v roce 2013 u sledovaných obcí 185 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižšší, než je pr ůměr ČR, který je v roce 2013 219 kg/os. a zárove ň spl ňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodá řství ČR. Produkce odpadu je u všech obcí nižší než hodnota 340 kg/os.rok. Pr ůměrná hodnota produkce se za sledované období mírn ě snížila. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP p řibližn ě 30,4 %, je tedy p řibližn ě stejná jako na v ětšin ě území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Míra separace se od minulého pbdobí snížila. Míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí, nejvyšší míry je dosaženo v obcích Fulnek a Mankovice.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.3.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Velká část území SO ORP byla v roce 2013 sb ěru pro základní druhy odpad ů, zejména pro vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou plasty a sklo. Separace papíru se rozši řuje i ovzduší v menších obcích. Relativn ě vysoká míra separace v obcích Lubom ěř , Lom v Jakub čovicích je významným zdrojem He řmanicích u Oder a Spálov prašného zne čišt ění, který má negativní vliv na okolní obce (Jakub čovice nad Odrou). Nízká míra produkce odpad ů ve v ětšin ě obcí (s Řada lokalit je vedených jako stará ekologická výjimkou Oder a Jakub čovice nad Odrou). zát ěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Lubom ěř . V rámci regionu chybí za řízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a z ůstává tak nevyužit). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Provedení ú činných opat ření na snižování St řední kategorie radonového indexu byla primárních emisí prachových částic z lokalizována v intravilánu obcí He řmanice u provozu kamenolomu v Jakub čovicích n Odrou a Oder, Lubom ěř a Spálov. opat ření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. Zefektivn ění systému sb ěru odpadu a bioodpadu – vybudování sb ěrného místa, kompostárny a dalších za řízení s využitím prost ředk ů z evropských fond ů.

3.3.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování

• Zajistit dostate čné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu ú čelové zelen ě, nap říklad pás ů zelen ě podél pr ůmyslových areál ů, podél komunikací a na náv ětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopad ů na životní prost ředí (nap ř. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Nap ř. podél Odry v lokalit ě u obytné zástavby ul. Nada ční, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakub čovicích nad Odrou, podél významných liniových zdroj ů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. • V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvlášt ě citliv ě vyhodnocovat vznik nových pr ůmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozší ření kapacity stávajících stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. • Podporovat územní pot řeby výstavby obchvat ů obcí a m ěst za ú čelem snížení imisní zát ěže obyvatel p ředevším tranzitní nákladní dopravou (D1, I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). • Na úrovni ÚPD obcí, zvlášt ě obcí bez realizovaného obchvatu, prov ěř it pot řeby a stabilizovat návrh řešení na odstran ění bodových dopravních závad a negativních vliv ů z provozu silni ční motorové dopravy. • V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. • Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), p ředevším pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nep říznivými rozptylovými podmínkami. • Identifikace starých ekologických zát ěží, ur čení míry jejich rizika a vymezení ploch pot řebných k jejich asanaci v obcích Fulnek, Odry, Lubom ěř a Spálov. • Zajišt ění skládkovacích kapacit, kapacit pro sb ěr, t říd ění a recyklaci odpadu (Fulnek, Odry). • V rámci územních plán ů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umíst ění za řízení pro kompostování biomasy (a p řípadn ě i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.4 OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY

3.4.1 Chrán ěná území

Ztráta a poškozování ekosystém ů je jednou z hlavních p říčin snižování po četnosti voln ě žijících druh ů rostlin a živo čich ů, které m ůže vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora p ředstavují cenné p řírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle sou časné české legislativy je obecn ě chrán ěná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném zn ění). Do tzv. obecné ochrany p řírody spadají nap ř. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo p řírodní parky (jev č. 30).

Dále jsou rozeznávána tzv. zvlášt ě chrán ěná území . Mezi velkoplošná zvlášt ě chrán ěná území pat ří národní parky a chrán ěné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU p řibyla také NATURA 2000 – soustava chrán ěných území, vytvo řená na základ ě jednotných princip ů na území stát ů EU. Spadají do ní pta čí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvlášt ě chrán ěná území (MZCHÚ) se řadí národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní p řírodní památky a p řírodní památky. Ze zákona je ú čelem zakládání zvlášt ě chrán ěných území ochrana p řírodov ědecky či esteticky velmi významných nebo jedine čných území. Za takováto území m ůžeme v podmínkách st řední Evropy považovat p ředevším ta se zvlášt ě chrán ěnými druhy, ale i taxony řazenými nap ř. do červených seznam ů či spadajících pod NATURA 2000. Krom ě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druh ů, které zde však vytvá řejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by m ěly zvlášt ě chrán ěná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalit ě, ale v celé krajin ě. Z tohoto d ůvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chrán ěné biotopy neocitly p říliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1 Chrán ěná území v SO ORP Odry

V SO ORP Odry se vyskytují všechny kategorie zvláště chrán ěných území krom ě národního parku. Do obcí Mankovice a Vražné na jihu řešeného území zasahuje malá část chrán ěné krajinné oblasti Pood ří. Ta je zárove ň i pta čí oblastí a evropsky významnou lokalitou. Leží v ní také p řírodní památka Meandry Staré Odry. Další chrán ěná území leží mimo CHKO Pood ří a jsou maloplošná. Jedná se o 2 p řírodní rezervace, 3 p řírodní památky a 1 EVL.Velice významnou roli má v řešeném SO ORP p řírodní park Oderské vrchy, který zaujímá tém ěř celou část plochy správního obvodu.

• Přírodní park Oderské vrchy - Přírodní park Oderské vrchy se nachází na území všech obcí SO ORP Odry. Byl vyhlášen pro své vysoké krajiná řské, ekologické a rekrea ční hodnoty v roce 1994. Vznikl slou čením d říve vyhlášených klidových oblastí Horní Odra, Kletné a Požaha a rozkládá se na ploše asi 287 km 2. Slouží k ochran ě krajinného rázu dot čeného území.

• CHKO Pood ří – chrán ěná krajina. Rozloha celkem 8 150 ha, ve stejných SO ORP jako pta čí oblast a EVL, obce Mankovice a Vražné. CHKO se táhne v délce cca 34 km až k jižnímu okraji Ostravy. Byla vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb., jejím hlavním posláním je ochrana zachovalých mimo řádn ě hodnotných nivních mok řadních ekosystém ů a lužních les ů.

• Pta čí oblast Pood ří – předm ětem ochrany jsou populace buka če velkého, motáka pochopa, led ňáčka říčního, kop řivky obecné a jejich biotopy. Rozloha celkem 8 042,59 ha v SO ORP Ostrava, Bílovec, Kop řivnice, Nový Ji čín a Odry. V řešeném území zasahuje obce Mankovice a Vražné.

• EVL Pood ří - smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita páchníka hn ědého a dalších chrán ěných druh ů živo čich ů. Rozloha celkem 5235,0293 ha ve stejných SO ORP jako pta čí oblast.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• EVL Horní Odra – lokalita vranky obecné. Rozloha 6,3886 ha, obce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Odry a Spálov.

• PR Královec - Ekosystém mok řadních spole čenstev lu čních porost ů s remízy prameništních olšin na podmá čeném podklad ě kulmských hornin s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů. Rozloha 4,8941 ha, obec Spálov.

• PP Meandry Staré Odry - Zbytek p ůvodního meandrujícího koryta Odry s množstvím t ůní a břehovitými porosty s pestrou skladbou. Rozloha 25,7739 ha, obec Jeseník nad Odrou, Mankovice.

• PP Na Čermence - Kv ětnatá bu čina s bohatým bylinným patrem, významné hnízdišt ě mnoha druh ů ptactva. Rozloha 9,27 ha, obec Odry, katastrální území kamenka.

• PP St říbrné jezírko - Zatopený galenitový lom, výskyt raka říčního a četných druh ů obojživelník ů. Rozloha 0,22 ha, obec Fulnek, katastrální území Jest řabí u Fulneku.

• PR Suchá Dora - Smíšený bukový porost podh ůř í Jeseník ů. Rozloha 17,6 ha, obec Jakub čovice nad Odrou a Odry (katastrální území Dobešov).

• PP Vrásový soubor u Kloko čů vku - Soubor vrás na přirozeném výchozu na b řehu Odry. Rozloha 1,2434 ha, obec Odry, katastrální území Kloko čů vek.

Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvlášt ě chrán ěných území v SO ORP Odry (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obce CHKO EVL (vn ě MZCHÚ Chrán ěná Rozloha Podíl CHKO) (vn ě území obce (ha) plochy CHKO a celkem CHÚ (%) EVL) Fulnek 3,39 3,39 6846,09 0,0 He řmanice u Oder 0,00 1200,17 0,0 He řmánky 2,96 2,96 331,91 0,9 Jakub čovice nad Odrou 0,31 0,35 0,66 338,82 0,2 Lubom ěř 0,00 760,48 0,0 Mankovice 300,01 2,37 302,38 1012,53 29,9 Odry 1,17 29,74 30,91 4401,94 0,7 Spálov 2,38 11,31 13,69 1932,06 0,7 Vražné 151,26 0,63 151,89 1518,56 10,0 Vrchy 0,00 1055,37 0,0 SO ORP Odry 451,27 9,82 44,79 505,88 19397,93 2,6 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o.,

Pozn.: P ři výpo čtu je zapo čítána plocha chrán ěného území jen jednou. Pokud tedy leží ve v ětším CHÚ ješt ě jedno nebo i n ěkolik menších chrán ěných území, jejich plochy se už do výpo čtu nepo čítají. Do výpo čtu jsme nap říklad zapo čítali pouze plochu CHKO Pood ří (už nikoli EVL Pood ří a pta čí oblast Pood ří ani další chrán ěná území ležící v ní). Do výpo čtu nejsou zapo čítávány p řírodní parky, nebo ť ty nepat ří mezi zvlášt ě chrán ěná území.

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Odry jeví jako území s nízkým zastoupením zvlášt ě chrán ěných území, která tvo ří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech 10 obcí vy čnívají pouze dv ě s vyšším podílem ZCHÚ. Nejv ětší plochu zvlášt ě chrán ěných ploch a má obec Mankovice. Zde se chrán ěné plochy vyskytují na t řetin ě území obce, p řesn ěji na 29,6% plochy. Podpr ůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%), v rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Do obou obcí zasahuje výb ěžek CHKO Pood ří, v obci Mankovice pokra čuje podél toku Odry ješt ě EVL Pood ří.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Všechny ostatní obce krom ě dvou výše jmenovaných spadají do hodnocení s nízkým podílem ZCHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné.

Obrázek č. 3.4.1: Chrán ěná území p řírody

Zdroj: vrstvy ÚAP

3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjišt ění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oce ňuje koeficientem ekologické stability. Pro ú čely tohoto hodnocení byla zvolena obecn ě uznávaná klasifikace vytvo řená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita p ředstavuje schopnost krajiny samovolnými vnit řními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vn ějších faktor ů bez trvalého narušení p řírodních mechanism ů, tzn., že se systém brání zm ěnám b ěhem p ůsobení cizího činitele zven čí nebo se vrací po skon čeném p ůsobení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou p řirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylu čuje, ale nutn ě zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné ur čení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjád řeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umož ňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a mí ře problém ů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je pom ěrové číslo a stanovuje pom ěr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvk ů ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zele ň, p řírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná p ůda, chmelnice, zastav ěné plochy, ostatní plochy 49

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Klasifikace území na základ ě hodnoty KES dle Míchala:

Krajinný typ A – krajina zcela p řem ěněná člov ěkem KES do 0,3: území nestabilní - nadpr ůměrn ě využívaná území s jasným porušením p řírodních struktur. KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivn ě využívaná kulturní krajina s výrazným uplatn ěním agroindustriálních prvk ů. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírn ě stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativn ě p řírodních prvk ů. Krajinný typ C - krajina relativn ě p řírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách p ři p řevaze relativn ě p řírodních prvk ů. KES nad 6,2: území relativn ě p řírodní.

Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry Obec KES Obec KES Fulnek 0,73 Mankovice 0,21 He řmanice u Oder 1,37 Odry 1,2 He řmánky 1,20 Spálov 1,46 Jakub čovice nad Odrou 1,32 Vražné 0,17 Lubom ěř 0,76 Vrchy 0,73 SO ORP Odry 0,85 Zdroj: Ve řejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2012

V ORP Odry se nachází 10 obcí. V ětšina obcí spadá do území ekologicky málo stabilního. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty KES pod 0,9) pat ří Fulnek, Lubom ěř , Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,14). Je to zp ůsobeno vysokým podílem zem ědělské p ůdy (87% z celkové vým ěry obce), orné p ůdy (91,7% ze zem ědělské p ůdy) a nízkým podílem les ů (3,3% z celkové vým ěry). Území mírn ě stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Odry a Spálov. V rámci SO ORP má nejvyšší stupe ň ekologické stability obec Spálov (KES = 1,46). Na území této obce je vcelku nízký podíl zem ědělské p ůdy (51,3 %) a zastav ěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zárove ň v ětší podíl les ů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porost ů (25,3% ze zem ědělské půdy).

3.4.3 Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je p řisp ět k vytvo ření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajišt ěna možnost využívání vyžadovaných produk čních a mimoproduk čních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativn ě zakotven v zákon ě č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s ú činností od 1. 6. 1992), v provád ěcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech.

Pro formulování celkové koncepce funk čního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupe ň ÚSES, který tvo ří základní rámec ekologické stability, od n ěhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovn ě a na n ě navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systém ů, lesní hospodá řské plány, apod. Cílem je vytvo ření územního systému ekologické stability jako vzájemn ě propojeného souboru p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují přírodní rovnováhu.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Jako základní a závazný materiál byl použit územn ě technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Spole čností pro životní prost ředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prost ředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále dopln ěn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO.

Údaje o regionální a neregionálním ÚSES byla převzaty ze Zásad územního rozvoje Moravskolslezského kraje. V rámci jednotlivých územn ě plánovacích dokumentací obcí je možná mírná úprava jednotlivých prvk ů ÚSES (zejména lokálních biocenter vložených do nadregionálních a regionálních biokoridor ů). Na území správního obvodu Odry zasahuje v obci Mankovice část nadregionálního biocentra Pood ří-jih. Jiné prvky nadregionálního ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytují. Území protínají trasy regionálních biokoridor ů s vloženými regionálními biocentry. Severozápadní částí řešeného území prochází regionální biokoridor, na kterém leží RBC Na Čermence a RBC Suchá Dora (RBC U He řmánek míjí). Další regionální biokoridor p řichází z jihovýchodu, ze sousedního SO ORP Hranice a pokra čuje pak dále sm ěrem severovýchodním p řes Fulnecko do sousedního SO ORP Bílovec. Na n ěm leží postupn ě RBC Nad Emauzy, RBC Emauzské rybníky, RBC Poho ř, část RBC Kletenský les, RBC Fulnecká obora, RBC Vršské a RBC P řílet (starý název tohoto biocentra z ÚTP je Hubleska). T řetí biokoridor spojuje oba předešlé. Vychází z RBC U He řmánek a pokra čuje p řes RBC U Jakub čovic, prochází p řes RBC Emauzské rybníky a kon čí v nadregionálním biocentru Pood ří-jih.

Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: vrstvy ÚAP

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2014

3.4.4 Indikátory

Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chrán ěných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chrán ěná území). V České republice tvo ří podíl plochy zvlášt ě chrán ěných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatel ů Státní politiky životního prost ředí ČR pro roky 2004-2010).

Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvlášt ě chrán ěných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné -1 8 - 13,9 % podpr ůměrný podíl - neudržitelné 0 14 - 17,9 % pr ůměrný podíl 1 18 - 22 % nadpr ůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl

Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou.

Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírn ě stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativn ě p řírodní

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru indikátoru Fulnek 0,0 -2 0,73 -1 He řmanice u Oder 0,0 -2 1,37 0 He řmánky 0,0 -2 1,20 0 Jakub čovice nad Odrou 0,0 -2 1,32 0 Lubom ěř 0,0 -2 0,76 -1 Mankovice 29,6 2 0,21 -2 Odry 0,7 -2 1,20 0 Spálov 0,6 -2 1,46 0 Vražné 10,0 -1 0,17 -2 Vrchy 0,0 -2 0,73 -1 SO ORP Odry 2,6 -2 0,85 -1 Zdroj: ČSÚ

Z hlediska indikátoru chrán ěná území se ORP Odry jeví jako správní obvod s nízkým podílem zvlášt ě chrán ěných území , která tvo ří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech deseti obcí vy čnívají pouze dv ě s vyšším podílem ZCHÚ. Nejv ětší plochu zvlášt ě chrán ěných ploch a tudíž hodnotu indikátoru +2 má obec Mankovice. Zde se chrán ěné plochy vyskytují na t řetin ě území obce, p řesn ěji na 29,6% plochy. Hodnotu indikátoru -1 a tudíž podpr ůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%). V rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Všechny ostatní obce krom ě výše jmenovaných a také SO ORP jako celek spadají do hodnocení indikátoru -2. Znamená to nízký podíl CHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné.

Z hlediska hodnocení KES většina obcí spadá do území ekologicky málo stabilního . Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty indikátoru -2 a -1) pat ří Fulnek, Lubom ěř , Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,17). Je to zp ůsobeno vysokým podílem zem ědělské p ůdy (87% z celkové vým ěry obce), orné p ůdy (91,7% ze zem ědělské p ůdy) a nízkým podílem les ů (3,3% z celkové vým ěry). Další obcí s velmi nízkým KES jsou Mankovice (KES = 0,21). Zde je situace podobná – hodn ě orné p ůdy a málo les ů (podíl lesa tvo ří pouze 4,5% z celkové vým ěry obce). Území mírn ě stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Odry a Spálov. Z těchto obcí má nejvyšší ekologickou stabilitu obec Spálov (KES = 1,46). Na území této obce je vcelku nízký podíl zem ědělské p ůdy (51,3 %) a zastav ěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zárove ň v ětší podíl les ů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porost ů (25,3% ze zem ědělské p ůdy). Následuje obec He řmanice u Oder (KES = 1,37).

3.4.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nejvíce chrán ěných ploch – obec Mankovice Nízké zastoupení chrán ěných území. Tyto (29,6%) a Vražné (10%). zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP. Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci správního Celý správní o bvod ORP Odry vychází jako území obvodu mají obce Spálov (KES = 1,46) a ekologicky málo stabilní. He řmanice u Oder (KES = 1,37). Existence p řírodního parku Oderské Vrchy. Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES = 0,14) a Vražné (KES = 0,22). Nedostate čná provázanost navržených prvk ů ÚSES

na hranicích obcí. Velké množství líniových staveb, stávajících i

plánovaných v obcích s nejnižším KES.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dopln ění interak čních prvk ů v krajin ě. Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemk ů ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpe čení trvalého nebo obcí pro sm ěnu za pozemky nezbytné pro souladu všech p řírodních, civiliza čních a realizaci prvk ů ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opat ření. Při hospodá řské činnosti v krajin ě je nutno vytvá řet podmínky pro zachování a rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě, pro vytvá ření protierozních opat ření.

Pokra čování v pozemkových úpravách.

3.4.6 Problémy k řešení

• Z hlediska krajinného rázu p ředstavuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpe čí pro zájmy ochrany p řírody a krajiny p ředstavuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. • U n ěkterých zám ěrů se nedá vylou čit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chrán ěných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, st řety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra t ěchto st řet ů v ětšinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno p ři konkretizaci jednotlivých zám ěrů kompenzovat technickými a organiza čními opat řeními a účinn ě eliminovat. Obecn ě je nutné u všech zám ěrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. • V případ ě liniových staveb je tak řka nemožné vyhnout se st řet ům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. St řety s biokoridory je možno řešit ve v ětšin ě případ ů technicky – nap ř. p řemost ěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. • Koordinace jednotlivých návrh ů prvk ů ÚSES v jednotlivých územních plánech.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.5 ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA

3.5.1 Zem ědělský p ůdní fond

Zem ědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání p ůdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu sou časného stavu zem ědělství a možných trend ů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu p ůd na daném území. Území SO ORP Odry leží v oblasti Oderských vrchů. Zem ědělství zde obhospoda řuje dle údaj ů ČSÚ k 31.12.2013 plochu 13 562 ha zem ědělské p ůdy, což p ředstavuje 60,0 % z celkové rozlohy správního obvodu. Z kultur na zem ědělské p ůdě je nejvíce zastoupena orná p ůda s 10 435 ha (76,9 %), což je mírn ě vyšší podíl než republikový pr ůměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 2 573 ha (18,9 %). Zahrady, ovocné sady a vinice jsou zastoupeny 4 % vým ěry zem ědělské p ůdy.

Tabulka č. 3.5.1: Vým ěra zem ědělské p ůdy (ha) k 31.12.2013 Podíl zem. Celková Orná Ovocné Zem ěděls Vinice Zahrady TTP půdy Název obce vým ěra půda sady ká p ůda (ha) (ha) (ha) k celkové (ha) (ha) (ha) (ha) vým ěř e (%) Jakub čovice 337,5 68,0 11,3 49,0 128,3 38,0 nad Odrou Vražné 1521,2 1131,3 65,3 0,8 57,4 1254,8 82,5 He řmanice u 1195,4 427,2 17,4 209,2 653,8 54,7 Oder He řmánky 331,0 107,4 7,1 0,7 36,5 151,6 45,8 Mankovice 1012,0 681,0 21,2 1,6 84,5 788,4 77,9 Vrchy 1054,4 560,8 21,4 55,0 637,2 60,4 Fulnek 6846,8 0,1 3454,0 161,8 931,2 4547,0 66,4 Lubom ěř 762,3 397,8 16,7 127,0 541,5 71,0 Odry 7408,1 2899,0 170,3 28,1 786,3 3883,8 52,4 Spálov 1931,1 709,0 28,4 239,1 976,4 50,6 Celkem 22399,9 0,1 10435,5 520,7 31,3 2575,3 13562,9 60,0 Zdroj: ČSÚ

Ochrana zem ědělského p ůdního fondu

Plošná ochrana p ůdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zem ědělského p ůdního fondu. Zábor p ůd, p ředevším pro stavební ú čely je v ětšinou nevratným procesem, který podstatn ě omezuje nebo úpln ě odstra ňuje pln ění funkcí p ůdy. Zábory p ůd pat ří podle záv ěrů dokumentu „Politika ochrany p ůdy EU“ mezi nejzávažn ější procesy poškozující p ůdní fond jako celek. Pro nezem ědělské ú čely je nutno co nejmén ě používat zem ědělskou p ůdu a odnímat jen nejnutn ější plochy. Navržené odn ětí ZPF v nezbytných p řípadech je t řeba zd ůvod ňovat, p řitom je nutno co nejmén ě narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové pom ěry v území a zem ědělskou cestní sí ť.

Hodnocení z hlediska kvality p ůd probíhá na základ ě vymezení 5 t říd ochrany, které vycházejí z kód ů mapy BPEJ (bonitovaných p ůdn ě-ekologických jednotek). T řídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání p ůdy ze ZPF. Pro nezem ědělské ú čely je nutno používat nezastav ěné 55

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry a nedostate čně využité pozemky v zastav ěném území nebo na nezastav ěných plochách stavebních pozemk ů. Musí-li však v nezbytných p řípadech dojít k odn ětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. t říd ě ochrany. Do 1. t řídy ochrany jsou za řazeny bonitn ě nejcenn ější p ůdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjime čně, a to p řevážn ě na zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. t řídy ochrany jsou situovány zem ědělské p ůdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region ů nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Ve vztahu k ochran ě ZPF jde o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmín ěně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín ěně zastavitelné.

Následující tabulka uvádí p ůdy za řazené do 1. a 2. t řídy ochrany. V SO ORP Odry je v rámci 1. t řídy ochrany zahrnuto 399,18 ha zem ědělské p ůdy (2,94 %) a v rámci 2. t řídy se jedná o 3964,57 ha zem ědělské p ůdy (29,2 %). P ůdy první a druhé t řídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Fulnek, Vražné, Mankovice a Odry. Nejv ětší podíl t ěchto p ůd k celkové vým ěř e p ůdy je v obcích v jižní části území, Mankovice a Vražné.

Vým ěry p ůd v jednotlivých t řídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zem ědělskou p ůdu, ale často i další plochy, nap ř. komunikace, zastav ěné plochy (n ěkteré intravilány obcí), atd. Také z toho d ůvodu neodpovídá v řad ě p řípad ů sou čet zem ědělské p ůdy v jednotlivých t řídách výše uvedené ploše zem ědělské p ůdy podle údaj ů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých p ůd podle využití (zem ědělská, nezem ědělská - lesní, vodní, zastav ěné a ostatní plochy) a p ěstované kultury na zem ědělské půdě (orná p ůda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázor ňuje rozmíst ění p ůd v 1. a 2. t říd ě ochrany v rámci SO ORP.

Tabulka č. 3.5.2: P ůdy v 1. a 2. t říd ě ochrany

Půdy v l. Půdy v 2. Půdy v l. a 2. Podíl p ůdy v 1. a 2. Zem ědělská Název obce tříd ě tříd ě tříd ě tříd ě ochrany na půda ochrany ochrany ochrany zem ědělské p ůdě v obci

Fulnek 81,06 1481 1562,06 4557 34,28 He řmanice u Oder 0 82,43 82,43 653,8 12,61 He řmánky 42,58 8,27 50,85 151,6 33,54 Jakub čovice nad Odrou 2,6 24,9 27,5 128,3 21,43 Lubom ěř 103,19 4,13 107,32 541,5 19,82 Mankovice 8,9 630,4 639,3 788,4 81,09 Odry 79 852 931 3883,8 23,97 Spálov 79,89 108,65 188,54 976,4 19,31 Vražné 1,96 375,59 377,55 1254,8 30,09 Vrchy 0 397,2 397,2 637,2 62,34 Celkový sou čet 399,18 3964,57 4363,75 13572,8 33,85 Zdroj: ÚAP, 2014

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. t řídy ochrany

Zdroj: ÚAP

3.5.2 Pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

3.5.2.1 Přírodní lesní oblasti

Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Odry jsou za řazeny dle Oblastních plán ů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plán ů rozvoje les ů a o vymezení hospodá řských soubor ů) do dvou p řírodních lesních oblastí (PLO 29 – Nízký Jeseník, PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina).

PLO 29 – Nízký Jeseník

Charakteristické pro tuto PLO, do které pat ří tém ěř celé území SO ORP Odry jsou jednak špatn ě zasakující srážky, oblast často trpí suchem, výrazný výskyt živných stanoviš ť, p řevažující podíl smrku a vyšší produk ční potenciál. Smrkové porosty ve 3. - 5. vegeta čním stupni jsou siln ě ohroženy v ětrem, hnilobami a podkorním hmyzem. Je zde viditelný trend k zvyšování podílu listnatých d řevin. Ve 3. a 4. vegeta čním stupni smrk trpí stále václavkou, takže dochází k velkým úhyn ům. Do této PLO pat ří lesy na území obcí Lubom ěř , Spálov, He řmánky, He řmanice u Oder, Odry, Vrchy a Fulnek.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina

Tato PLO se vyzna čuje vysokými škodami na lesích zp ůsobených blízkostí Ostravské aglomerace. Je zde vyšší podíl les ů zvláštního ur čení (které mají r ůzné d ůvody vyhlášení). Do této PLO pat ří lesy na území obcí Vražné a Mankovice.

Obrázek č. 3.5.2: P řírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz 2008

3.5.3 Lesnatost

Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Celková plocha lesa Celková rozloha Obec Lesnatost (%) (ha) (ha) Jakub čovice nad Odrou 122,8 337,5 36,37 Vražné 60,7 1521,2 3,99 He řmanice u Oder 462,5 1195,4 38,69 He řmánky 130,9 331,0 39,54 Mankovice 48,7 1012,0 4,82 Vrchy 369,2 1054,4 35,01 Fulnek 1751,4 6846,8 25,58 Lubom ěř 183,3 762,3 24,04 Odry 2929,9 7408,1 39,55 Spálov 868,5 1931,1 44,98 Celkový sou čet 6927,8 22399,9 30,93 Zdroj:podklady pro ÚAP, ČSÚ 2013

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Lesnatost SO ORP Odry je 30,9 %, což je mén ě než je lesnatost Moravskoslezského kraje (35,78 %) a také mén ě celé České republiky (33,4 %). Rozložení les ů v celém území je pom ěrn ě rovnom ěrné, krom ě jižní části území (obec Vražné a Mankovice), kde je lesnatost velmi nízká. Nejvyšší lesnatost mají obce Spálov (44,98 %), He řmánky a Odry (39,5 %) a obec He řmanice u Oder (38,7 %). Nejnižší lesnatost mají obce na jihu území – Vražné (3,99%), Makovice (4,82 %).

3.5.4 Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, § 6 se lesy rozd ělují do t ří kategorií: • Lesy hospodá řské • Lesy ochranné • Lesy zvláštního ur čení Lesy ochranné a lesy zvláštního ur čení se dále podle pln ění hlavní funkce rozd ělují do subkategorií. V okrese Nový Ji čín, do kterého spadá SO ORP Odry se nacházejí následující subkategorie lesa: V lesích ochranných: • Lesy na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích V lesích zvláštního ur čení: • Lesy na území nár. park ů a nár.p řírodních.rezervací • Lesy v první zón ě CHKO, p řír. rezervaci, p řír. památky • Láze ňské lesy • Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce • Lesy významné pro uchování biodiverzity • Lesy v uznaných oborách a bažantnicích • Lesy v nichž jiný d ůležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný zp ůsob hospoda ření

Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obce Lesy hospodá řské (%) Lesy zvláštního ur čení (%) Fulnek 95,2 4,8 He řmanice u Oder 100,0 0,0 He řmánky 100,0 0,0 Jakub čovice nad Odrou 95,7 4,3 Lubom ěř 99,99 0,01 Mankovice 100,0 0,0 Odry 95,3 4,7 Spálov 95,3 4,7 Vražné 100,0 0,0 Vrchy 100,0 0,0 Celkový sou čet 98,2 1,8 Zdroj: podklady pro ÚAP

Na území SO ORP Odry p řevažují lesy za řazené do kategorie les ů hospodá řských (98,2 %), les ů za řazených do kategorie les ů zvláštního ur čení je 1,8 %. Lesy za řazené do kategorie les ů ochranných se na tomto území nevyskytují. Nejvíce les ů za řazených do kategorie LZU je v obcích Fulnek (4,8 %), Spálov a Odry (4,7 %).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: ÚAP

3.5.5 Komplexní pozemkové úpravy

Ve správním obvodu ORP Odry byly dokon čeny komplexní pozemkové úpravy v katastrálních územích obcí Mankovice a Vražné, dále byly dokon čeny KPÚ v měst ě Fulnek a to v katastrálním území Stachovice. Ve m ěst ě Fulnek dále probíhají KPÚ v katastrálním území Fulnek a D ěrné. Pro katastrální území Jerlochovice jsou KPÚ plánovány. Sou částí návrhu KPÚ je i plán spole čných za řízení. Ten p ředstavuje soubor opat ření, která mají zabezpe čit napln ění jednoho z hlavních cíl ů pozemkových úprav, a to vytvo řit podmínky k racionálnímu hospoda ření a k zabezpe čení ochrany p řírodních zdroj ů. Soubor navrhovaných opat ření zahrnuje opat ření sloužící ke zp řístupn ění pozemk ů, protierozní opat ření pro ochranu p ůdního fondu, vodohospodá řská opat ření a opat ření k ochran ě a tvorb ě životního prost ředí. Velký význam má realizace protierozních a protipovod ňových za řízení lokálního významu, která mají za úkol zvýšit reten ční schopnost krajiny a snížit riziko záplav. Pozemkové úpravy obecn ě mají za úkol p ředevším vytvá řet podmínky k ochran ě a zúrodn ění p ůdního fondu a k celkovému racionálnímu hospoda ření s p ůdou, p řispívají ke zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. P řispívají významn ě k napl ňování místních program ů obnovy venkova, p ředevším při realizaci krajinných program ů v oblasti úpravy vodohospodá řských pom ěrů, obnov ě tok ů a nádrží, budování protierozní a protipovod ňové ochrany území a realizaci systém ů územní stability. Tím motivuje obyvatele venkova, aby se snažili o harmonický rozvoj plnohodnotného životního prost ředí a udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj p řírod ě šetrného zem ědělství. Pro jednotlivé opat ření jsou vymezovány samostatné pozemky a to p ředevším ve vlastnictví obce nebo státu, což zna čně zjednodušuje realizaci t ěchto opat ření.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.5.6 Indikátory

Zm ěna vým ěry zem ědělské p ůdy v čase (2001 – 2011)

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena zm ěna vým ěry zem ědělské p ůdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétn ě je porovnána vým ěra mezi lety 2001, 2008, 2011 a 2013. Zm ěna vým ěry mezi t ěmito obdobími v obcích je vyjád řena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP.

Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru Rozloha Rozloha Rozloha Rozloha ě ě ě ě zem d. zem d. zem d. zem d. Úbytek zem ěd. p ůdy (%) půdy k půdy k půdy k půdy k 31.12.2001 30.6.2008 31.12.2011 31.12.2013 (ha) (ha) (ha) (ha) 2001-2008 2008-2011 2011-2013 ČR 4 277 435 4 249 182 4 238 975 4 220 000 -0,7 -0,44 -0,24 ORP 13 899 13 725 13 632 13563 -1,3 -0,5 -0,68 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008,2011, 2013

Nastavení indikátoru pro ORP Odry Úbytek p ůdy nad 2,1 % -2 Úbytek p ůdy 1,6 – 2 % -1 Úbytek p ůdy 1 – 1,5 % 0 Úbytek p ůdy 0 – 0,9 % 1 Zvýšení vým ěry 2 Z tabulky vyplývá, že k úbytku zem ědělské p ůdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To m ůže být zp ůsobeno jak záborem p ůdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zales ňováním, především n ěkterých mén ě úrodných a svažitých pozemk ů. V SO ORP Odry je relativní úbytek ZPF o 0,4 % vyšší než pr ůměr České republiky.

Lesnatost

Pro pozemky ur čené k pln ění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost p ředstavuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové vým ěř e dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí ORP Odry, celého kraje a lesnatostí ČR.

Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Celková rozloha (ha) Celková vým ěra lesa (ha) Lesnatost (%) ČR 7886700 2660000 33,9 Moravskoslezský kraj 542700 194 172 35,78 SO ORP Odry 22400 6927,8 30,93 Zdroj: :ČSÚ 2013, podklady pro ÚAP

Nastavení indikátoru pro SO ORP Odry pod 10 % -2 10-19,9 % -1 20-35,9 % 0 36-39,9 % 1 nad 40% 2

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.5.7: Indikátory zm ěny vým ěry zem ědělské p ůdy a lesnatost mezi lety 2011 a 2013 Zm ěna vým ěry zem ěd. Zm ěna vým ěry zem ěd. Obce ORP Odry Indikátor půdy (ha) 2011 -2013 půdy (%) 2011-2013 Fulnek -2 0,04 1 He řmanice u Oder -1,2 0,18 1 He řmánky -0,4 0,24 1 Jakub čovice nad Odrou -2,7 2,09 -2 Lubom ěř -0,5 0,09 1 Mankovice 0,4 0,05 2 Odry -8,2 0,21 1 Spálov -2,6 0,26 1 Vražné -52,2 4,16 -2 Vrchy 0,2 0,04 2 Celkem -69,1 0,51

Zm ěna Celková Celková Celková vým ěry lesa Lesnatost Obce ORP Odry plocha lesa plocha lesa rozloha Indikátor (ha) 2011- % (ha) 2011 (ha) 2013 (ha) 2013

Fulnek 1749 1751,4 2,4 6847 25,6 0 He řmanice u Oder 462 462,5 0,5 1195 38,7 1 He řmánky 131 130,9 -0,1 331 39,5 1 Jakub čovice nad 123 122,8 -0,2 338 36,4 1 Odrou Lubom ěř 183 183,3 0,3 762 24 0 Mankovice 49 48,7 -0,3 1012 4,8 -2 Odry 2923 2929,9 6,9 7408 39,5 1 Spálov 866 868,5 2,5 1931 45 2 Vražné 51 60,7 9,7 1521 3,99 -2 Vrchy 370 369,2 -0,8 1054 35 1 Celkem 6891 6891 20,9 22400 30,8 Zdroj: ČSÚ, 2011-2013 , podklady pro ÚAP

Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v Jakub čovicích nad Odru (2,09 %). Ve Vražném se úbytek zem ědělské p ůdy (52,2 ha) týkal orné p ůdy, toto lze p řisoudit dokon čeným komplexním pozemkovým úpravám. Naopak v Mankovicích díky komplexním pozemkovým úpravýám došlo k mírnému nár ůstu zem ědělské p ůdy. V Jakub čovicích nad Odrou je úbytek setrvalý a to se dá p řisuzovat rozši řování Lomu Jakub čovice, v dalším sledovaném období lze p ředpokládat podobný stav i v Mankovicích z důvodu zahájení t ěžby št ěrkopísku. Z hodnocení indikátoru lesnatosti vyplývá, že dv ě obce dosáhly siln ě podpr ůměrného (-2) hodnocení – obce Vražné a Mankovice. Většina obcí dosáhla mírn ě nadpr ůměrného hodnocení (1). Zárove ň mají obce Vražné a Mankovice nejvyšší podíl zem ědělské p ůdy k celkové vým ěř e obce.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.5.7 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné p ůdy (60 %). Úbytek zem ědělské p ůdy ve sledovaném období 2011 až 2013, zejména v obcích Jakub čovice nad Odrou a Vražné. Výskyt úrodných p ůd v I. a II. t říd ě ochrany, Siln ě podpr ůměrná lesnatost v obcích Vražné a nejv ětší podíl na zem ědělské p ůdě je v obc ích Mankovice. Mankovice a Vražné. Nadpr ůměrná lesnatost v obcích Spálov, H ěř manice Lesy s převahou smrkových monokultur jsou často u Oder, Vrchy, Odry, Jakub čovice u Oder a ohrožovány v ětrem He řmánky u Oder Postupné zvyšování zastoupení listnatých d řevin Rovnom ěrné zastoupení lesa v celém území krom ě jižní části – (obce Vražné a Mankovice) Dokon čené KPÚ v obcích s vysokým podílem zem ědělké p ůdy. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ochrana kvalitního p ůdního fondu, realizace protierozních a protipovod ňových opat ření, převážn ě v Odrách a ve Fulneku. Rekultivace p ůdy a navrácení do ZPF.

3.5.8 Problémy k řešení v rámci územního plánování

• Při tvorb ě územn ě plánovací dokumentace je pot řeba minimalizovat zábory zem ědělské půdy a zejména zem ědělské p ůdy s vysokým stupn ěm ochrany nebo vysokou bonitou. • Snažit se p ředevším využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zem ědělského p ůdního fondu. P ři do časných záborech p ůd je t řeba co nejmén ě zt ěžovat obhospoda řování ZPF a po ukon čení stavby nebo jiné nezem ědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dot čené půdy. • Při plánování staveb je t řeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o n ěkteré kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadpr ůměrnou lesnatost je t řeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U t ěchto zásah ů často nedochází k velkým zábor ům PUPFL, ale rozd ělením lesního komplexu se stává porost náchyln ější k ohrožení v ětrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otev ření porostní st ěny (okraje lesa). • Minimalizovat zásahy vedoucí i k do časnému vyn ětí z PUPFL, práv ě v málo lesnatých oblastech může mít i toto do časné vyn ětí následky, p řinejmenším vede ke zm ěnám v hospoda ření v lese.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

3.6.1 Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Odry byla využita celá řada analytických a koncep čních materiál ů, p ředevším Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020, BÍLÁ KNIHA - Investi ční stavby na silni ční síti II. a III. t říd Moravskoslezského kraje, MSK 2012-2014(2020), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Zásady územního rozvoje MSK, atd . V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informa čních systém ů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silni ční doprava, Železni ční doprava a Dopravní obslužnost ve řejnou linkovou dopravou.

3.6.1.1 Silni ční doprava

Pro zajišt ění dopravní obsluhy území slouží sí ť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy d ělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. t řídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. t řídy, které jsou v majetku kraj ů, místní komunikace I., II., III. a IV. t řídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soust řed ěny dva nebo více druh ů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sít ě transevropských multimodálních koridor ů byl na území ČR vymezen i multimodální koridor, jehož úsek prochází územím SO ORP Odry. Jeho pr ůběh je znázorn ěn v obrázku v příloze ke kart ě.

Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Správním územím ORP Odry probíhá v ětev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sít ě TEN (Trans Europe Net), která je vedena v trase Katovice – Bohumín – Ostrava – Brno – Víde ň. Její sou částí je i trasa dálnice D47 (D1). Koridor dálnice má na území Moravskoslezského kraje následující pr ůběh:

• D47 (Vyškov (D1) – Krom ěř íž – Hulín – Přerov – Lipník nad Be čvou – Bělotín) – Hladké Životice – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice ČR/Polsko

Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

Rychlostní komunikace a silnice I. t řídy Na území ORP se v sou časné dob ě nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základní kostru silni ční sít ě tvo ří následující silnice I. t řídy:

• I/47 hranice kraje – Odry – Fulnek – (Bílovec) • I/57 (Krnov – Opava) – Fulnek – (Hladké Životice – Nový Jičín – Vsetín – Horní Lide č) – státní hranice ČR/Slovensko 64

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Základ silni ční sít ě dále dotvá řejí silnice II. t řídy a na n ě navazující sí ť silnic III. t řídy, jež zajiš ťují dopravní obslužnost území. Jejich pr ůběh znázor ňuje následující mapa.

Obrázek č. 3.6.2: Silni ční sí ť na správním území SO ORP Odry

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

Silnice II. a III. t řídy

Sou částí základní silni ční sít ě na území SO ORP Odry jsou následující silnice II. t řídy: • II/441 R35 – Potštát – Jakub čovice nad Odrou – Odry (I/47) • II/442 Horní Benešov – Ho řejší Kun čice – Vítkov – Jakub čovice nad Odrou (II/441)

Tento základní systém je dále dopln ěn pom ěrn ě hustou sítí silnic III. t řídy, které zajiš ťují zp řístupn ění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunika ční systém.

Zatížení silni ční sít ě

Dopravní zatížení silni ční sít ě na území ORP Odry dokládají výsledky z celostátního s čítání dopravy v roce 2005 a 2010. Na území ORP Odry pat ří k silnicím s nejvyšším nár ůstem zatížení silnice I/47, jejíž hodnoty RPDI (ro ční pr ůměr denních intenzit) se pohybují v rozp ětí 5tis. – 7tis. voz./24hod.v roce 2005 a 3 tis. – 5tis. voz./24hod. v roce 2010, na pr ůtahu m ěstem Fulnek již p řesáhly 9tis. voz./24hod v roce 2005 a 6 tis vozidel v roce 2010. Další silnicí s vysokým dopravním zatížením je silnice I/57, u níž byly v některých úsecích nam ěř eny hodnoty RPDI v rozp ětí 3tis. – 5tis. voz./24hod. (na pr ůtahu Fulnekem se hodnoty RPDI pohybovaly v rozp ětí 4174 – 4987 vov./24hod.) v roce 2005 a v roce 2010 se hodnoty pohybovaly do 3 tis, vozidel/24 hod. Obdobná situace je i na silnici II/441 na p říjezdu od Heltínova do Jakub čovic na Odrou jak v roce 2005 tak sížení V roce 2010. Dálnice D1 v úseku hranic s Olomouským krajem po Hladké Životice dosáhla hodnoty 13761vozidel/ 24. hod v roce 2010. Snížení hodnot na hlavních silnicích na území ORP Odry lze p řisuzovat dostavb ě dálnice v období mezi t ěmito s čítáními.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vzhledem k tomu, že ukazatel RPDI (ro ční pr ůměr denních intenzit) zohled ňuje variace hodnot intenzity v pr ůběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v pr ůběhu roku, skute čné hodnoty nap říklad v pracovních dnech (kup ř. v kv ětnu) a v denních hodinách budou vyšší než pr ůměrné hodnoty a to dle zpracovatel ů až o 10-15%. Obrázek č. 3.6.3: Silni ční sí ť na správním území SO ORP Odry

Intenzity dopravy na komunika ční síti (2005)

Zdroj : Ředitelství silnic a dálnic ČR, vlastní úprava

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Rozvoj silni ční sít ě na území SO ORP Odry Při zpracování koncepce rozvoje silni ční sít ě byly využity jak materiály ŘSD ČR a p ředevším dokumenty Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 a „Bílá kniha“ - Investi ční stavby na silni ční síti II. a III. t říd Moravskoslezského kraje , kterou dle požadavk ů MSK zpracovává a aktualizuje Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) .

Rychlostní silnice a silnice I. t řídy Růst intenzity dopravy a p řepravních výkon ů na území MSK v četn ě území SO ORP Odry vyžaduje rekonstrukci a modernizaci silni ční sít ě, ale i její dostavbu. Výhled v rozvoji a funkcích ostatních komunikací, jež tvo ří základní kostru silni ční sít ě na území SO ORP Odry, je dle ZÚR MSK následující.

Silnice I. t řídy I/47 (Vyškov – Hulín – Lipník n/B) – Hyn čice – Odry – Fulnek – Ostrava Po zprovozn ění D1/D47 se úloha stávající I/47 omezí na funkci doprovodné a obslužné komunikace se za řazením do II. t řídy. Kolizní pr ůtah m ěstem Odry je sledován v nové stabilizované trase východního obchvatu m ěsta v souladu s ÚPN VÚC Beskydy (dle zm ěn č. 1 a č. 2).

Silnice I. t řídy I/57 hranice ČR/Polsko – Bartulovice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Ji čín – (Valašské Mezi říčí – Valašská Polanka – Horní Lide č – hranice ČR/Slovensko Význam silnice I/57 na území SO ORP Odry je p ředevším obslužná. V rámci regionu zajiš ťuje propojení s východní částí Zlínského kraje (Valašsko) a je spojnicí mezi D1/D47 a budoucí rychlostní silnicí R49. Navrhovaná p řestavba je na sledovaném úseku stabilizovaná v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy.

Plánované stavby jsou vymezeny v následující tabulce.

Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silni ční sít ě na území SO ORP Odry Etapa Po řadové číslo Silnice/železnice Název stavby 2014 - 2018 3/O.9 I/47 Odry - obchvat po roce 2018 4/O.2 I/57 Přeložka silnice I/57, Vrchy – Fulnek Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK (2008), vlastní úprava

Silnice II. a III. t řídy Rozvoj silni ční sít ě v majetku MSK – silnic II. a III. t řídy – je zam ěř en na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení pr ůtah ů m ěsty a obcemi, atd. P řehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry dle “Bílé knihy“ je obsažen v následující tabulce.

Tabulka č. 3.6.2: Přehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry Stavba Silnice Název - stru čný popis číslo Mosty Rekonstrukce mostu ev. č. 4418-2 p řes místní potok p řed obcí Hyn čice NJ/M1/220

Rekonstrukce mostu ev. č. 442-026 p řes He řmanický potok v obci He řmánky NJ/M1/226

rekonstrukce mostu ev. č. 4418 – 1 p řes místní potok v obci Odry NJ/M1/266 III/4418

Zdroj: BÍLÁ KNIHA - Investi ční stavby na silni ční síti II. a III. t říd Moravskoslezského kraje, MSK (2012), vlastní úprava Postupná realizace dalších nezbytných rekonstrukcí na silnicích II. a III. t řídy bude závislá na finan čních možnostech MSK a dalších možností financování.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6.1.2 Železni ční doprava

Multimodální koridory Správním územím ORP Odry probíhá v ětev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sít ě TEN (Trans Europe Net), která je vedena v trase Katovice – Bohumín – Ostrava – Brno – Víde ň. Její sou částí je i trasa dálnice D47 (D1) a navržená v ětev vysokorychlostní trat ě, vymezená v rámci Politiky územního rozvoje ČR 20086.

Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla v ětev VI.B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Olomouc – Ostrava – hranice ČR – Polsko, jejíž pr ůběh je znázorn ěn v následujícím obrázku.

Obrázek č. 3.6.3: Koridory železni ční dopravy

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

Železni ční doprava Základní železni ční sí ť na území ORP Odry je tvo řena úseky dvou regionálních drah, které se podílejí na zajišt ění obslužnosti území: • tra ť č. 276 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, • tra ť č. 277 Suchdol – Fulnek.

Pro zajišt ění dostupnosti krajského m ěsta je významné jejich napojení na celostátní tra ť č. 270 Bohumín-Suchdol n/O-Praha . Jejich pr ůběh v území je znázorn ěn v následujícím obrázku. • tra ť č. 270 (Praha -) Česká T řebová - Přerov - Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport – Studénka,

Obrázek č. 3.6.4: Železni ční sí ť v ORP Odry

Zdroj: www.cd.cz , vlastní úprava 68

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Železni ční zastávky a stanice Bezprost řední obsluha území je zajiš ťována prost řednictvím železni čních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovn ě obsluhy území železni ční dopravou je proto rozhodující jejich po čet, ale i po čet spoj ů za den. P řehled dle jednotlivých tra ťových úsek ů obsahuje tabulka v příloze, kde jsou uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i po čet spoj ů/den. Četnost vlakových spojení je relativn ě dostate čná.

Rozvoj železni ční sít ě na území SO ORP Koncepce rozvoje železni ční sít ě na území SO ORP Odry je sou částí Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK, která pr ůběh modernizace a dostavby železni ční sít ě člení do čty ř etap. Na území ORP Odry se p ředpokládá realizace rozvoje železni ční sít ě až v rámci 4. etapy v období po roce 2018, která je znázorn ěna na obrázku v příloze ke kart ě. Na území SO ORP jsou do této etapy za řazeny následující stavby.

Tabulka č. 3.6.3: Výstavba, rekonstrukce a modernizace železni ční sít ě na území SO ORP Odry Předpoklad Etapa Stavba Nápl ň realizace Po roce 2018 4/K.1 Vysokorychlostní tra ť Brno – Ostrava - Polsko po roce 2018 4/K.20 Tra ť č. 276 Optimalizace Suchdol nad Odrou - Vítkov po roce 2018 4/K.24 Soubor staveb železni čních zastávek časov ě (Mankovice st řed) neur čeno Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK-2008, vlastní úprava

3.6.1.3 Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Územím SO ORP Odry prochází dlouhodob ě územn ě chrán ěný koridor pr ůplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v trase soub ěžné s dálnicí D47/D1.

3.6.1.4 Letecká doprava

Na území SO ORP Odry se nenachází žádné ve řejné letišt ě pro vnitrostátní a mezinárodní p řepravu. Nejbližší možnost p ředstavuje letišt ě v Mošnov ě.

3.6.2 Technická infrastruktura

Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme p ředevším napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úrove ň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodá řství, plynofikace a dostupnost telekomunika čních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území ORP Odry byla využita celá řada analytických a koncep čních materiál ů, mezi nimi p ředevším Malý lexikon obcí ČR a další.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.6.5: Inženýrské sít ě v obcích SO ORP Odry

Zdroj:Vlastní pr ůzkum Pozn.: Kanalizací s p řipojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se p řivádí voda z ve řejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodá řství obce, zem ědělského družstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se p řivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s p řipojením na ČOV a její plynofikace jsou uvád ěny i v p řípad ě, že takto je vybavena pouze její část .

3.6.2.1 Zásobování vodou a stav vodovodních sítí

V obci Vrchy je t řeba rekonstrukce úpravny vody, obsahuje hodn ě železa. Z níže uvedeného popisu je zřejmé, že v mnoha obcích je vodovodní sí ť p ůvodní a na konci životnosti, a bude vyžadovat postupnou vým ěnu.

Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – vodovody Obec Vodovod Zdroj vody Katastr obce Akumulace zdroj vody vody Fulnek SmVaK SV Fulnek Ano Ano Ostrava a.s. RS Nový Ji čín. He řmanice u Oder SmVaK OOV Ne Ano Ostrava a.s. RS Nový Ji čín. He řmánky SmVaK SV Jakub čovice Ne Ne Ostrava a.s. RS Nový nad Odrou Ji čín. Jakub čovice nad Odrou SmVaK SV Jakub čovice Ano Ano Ostrava a.s. RS Nový nad Odrou Ji čín. Lubom ěř SmVaK SV Spálov Ne Ne Ostrava a.s. RS Nový

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Ji čín. Mankovice vlastní Vrt Ano Ano Odry SmVaK Vrty Ano Ano Ostrava a.s. RS Nový Ji čín. Spálov SmVaK SV Spálov Ano Ano Ostrava a.s. RS Nový Ji čín. Vražné SmVaK SV Nový Ji čín Ne Ne Ostrava a.s. RS Nový Ji čín. Vrchy vlastní Vrt Ano Ano Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření; Malý lexikon obcí; Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004

3.6.2.2 Kanaliza ční sí ť

V obci Odry je odkanalizováno pouze m ěsto Odry, ostatní části Dobešov, Kamenka, Kloko čů vek, Lou čky, Poho ř, Tošovice, Veselí a Vítovka odkanalizovány nejsou, pop ř. mají odkanalizovány pouze nesouvislé části zaúst ěné do místních vodote čí. Obce, které nemají vybudován systém kanalizace, odpadní vody vypoušt ějí do jednotlivých vodních tok ů místního významu. Tento stav ohrožuje životní prostředí v uvedených obcích. Fulnek je odkanalizován pouze v městské části Fulnek a Jerlochovice, ostatní části - Děrné, Dolejší Kun čice, Jest řábí, Jílovec, Kostelec, Lukavec, Poho řílky, Stachovice a Vlkovice - odkanalizovány nejsou, pop řípad ě mají pouze jednotnou kanalizaci zaúst ěnou do trativod ů nebo místních vodote čí. Městys je další obcí v ORP Odry, která je napojena na ČOV.

Tabulka č. 3.6.5: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – kanalizace Jednotná Splašková Kanalizace Obec ČOV kanalizace kanalizace délka Fulnek A N 6.000 m A He řmanice u Oder A N N N He řmánky N N N N Jakub čovice nad Odrou A N 600 m N Lubom ěř A N N N Mankovice N N N N Odry A N 13.670 m A Spálov A N 4.700 m A Vražné A N nes. části N Vrchy N N N N Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje, 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N = ne, obec není uvedeným vybavena

Vzhledem k velikosti zdroje zne čišt ění doporu čuje Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím zp ůsobem.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6.2.3 Zásobování plynem

VVTL plynovod vede p řes obce Vražné a Mankovice a pokra čuje sm ěrem na Suchdol nad Odrou. Na katastru obce Jeseník nad Odrou je odbo čka VTL plynovodu, který zásobuje území SO ORP Odry.

Obrázek č. 3.6.6: Zásobování plynem SO ORP Odry

Zdroj: Mapový server Moravskoslezského kraje

Plynofikace v SO ORP Odry není dokon čena v obcích Lubom ěř , Spálov, He řmanice u Oder a v obci Vrchy.

3.6.2.4 Zásobování elektrickou energií

Přes území SO ORP Odry vede trasa 440kV z Bruntálu do rozvodny Hladké Životice a zárove ň trasa 110 kV, která napájí rozvodnu ve m ěst ě Odry.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.6.7: Zásobování elektrickou energií SO ORP Odry

.Zdroj: Mapový server Moravskoslezského kraje

Vedení vysokého nap ětí (35kV) zajiš ťuje v SO ORP Odry dodávku el. energie do místních odb ěř iš ť. Dle telefonického pr ůzkumu obce je rozvod elektrické energie v dobrém stavu a s výjimkou některých částí obce He řmanice u Oder a He řmánky, kde je t řeba posílit elektrické sít ě, nevyžaduje zásadn ější rekonstrukce. Na území obíc Makovice a Vražné je plánováno nové vedení VVN.

3.6.2.5 Zásobování teplem

V SO ORP Odry se nevyskytují rozsáhlejší soustavy CZT. V malých obcích p řevládá decentralizované zásobování teplem se samostatnými zdroji pro rodinné domy, bytové domy, objekty vybavenosti a podnikatelské sféry. V Odrách a Fulneku se vyskytují malé soustavy CZT vytáp ěné plynovými kotelnami.

3.6.2.6 Informa ční a komunika ční technologie

Na území SO ORP Odry se nacházejí za řízení všech t ří mobilních operátor ů p ůsobících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. P ředstavitelé obcí hodnotili kvalitu signálu na stupnici od 1 do 5 (5 = nejlepší) pr ůměrn ě známkou 3,8, kvalita signálu je tedy pr ůměrné dobrá. Jako problémov ější se jeví kvalita signálu mobilní sít ě poskytovatele Vodafone, v jehož p řípad ě se vyskytují problémy se signálem ve 2 obcích (pr ůměrná známka v těchto obcích – 2,5). Vysokorychlostní p řipojení k internetu je dále dostupné ve všech obcích SO ORP Odry, p řevážn ě formou ADSL a Wi-fi.

3.6.2.7 Obnovitelné zdroje elektrické energie

Mezi Veselím a Dobešovem u m ěsta Odry se nacházejí dv ě v ětrné elektrárny zna čky Vestas. Každá má výkon 2 MW a výška stožáru je 80 metr ů, pr ůměr rotoru 90,00 m. V obci Spálov je schválen zám ěr vybudovat v ětrnou elektrárnu. Obec Vražné – podnikatelská zóna Hyn čice, velmi vhodná lokalita pro výstavbu slune ční elektrárny – v sou časnosti je povolena výroba s bioplynovou stanicí. Ve Fulneku – Jerlochovicích p řehodnotil nový územní plán navrhovanou plochu výroby na plochu pouze pro výrobu elekt řiny na fotovoltaickém principu. V obci Vrchy je uplatn ěn požadavek na vymezení plochy pro v ětrné elektrárny. Na území SO ORP Odry je velmi nízké využití alternativních zdroj ů energie a to jak elektrické, tak i tepelné.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6.3 Indikátory

Hustota silnic I., II. a III. t řídy

Hodnocení indikátoru: -2 mén ě než 0,20 -1 0,20-0,39 0 0,40-0,79 1 0,80-0,99 2 1,00 a více

Tabulka č. 3.6.6: Hustota silni ční sít ě podle obcí Hustota Hustota Hustota silnic silnic silnic Obec HI Obec HI Obec HI celkem celkem celkem [km/km 2] [km/km 2] [km/km 2] Fulnek 0,624 0 Lubom ěř 0,513 0 Vražné 1,243 2 He řmanice u Oder 0,833 1 Mankovice 1,14 2 Vrchy 0,452 0 He řmánky 0,939 1 Odry 0,767 0 Jakub čovice SO ORP nad Odrou 1,543 2 Spálov 0,373 -1 Odry 1,205 0 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování, 2014 Pozn.: HI = hodnota indikátoru

Dostupnost obsluhy území ve řejnou linkovou dopravou

Hodnocení indikátoru: -2 10 minut a více -1 8-9,99 minut 0 6-7,99 minut 1 4-5,99 minut 2 mén ě než 4 minuty

Tabulka č. 3.6.7: Dostupnost obsluhy území ve řejnou linkovou dopravou /VLD/ - docházkové vzdálenosti dle obcí /v min./ Vážená Hodnota Vážená Hodnota Obec Obec docházka indikátoru docházka indikátoru Lubom ěř 6,11 0 Vražné 6,51 0 He řmanice u Oder 6,24 0 Vrchy 6,84 0 He řmánky 6,25 0 Mankovice 7,33 0 Fulnek 6,33 0 Odry 7,35 0 Jakub čovice nad Odrou 6,50 0 Spálov 7,57 0 SO ORP Odry 6,88 Zdroj: GIS, vlastní zpracování, Pozn.: Metodika výpo čtu je uvedena v příloze ke kart ě.

Dopravní obslužnost území

Hodnotí se po čet autobusových a železni čních spoj ů do Oder z ostatních obcí správního obvodu ORP Odry (a opa čně) ve vybraných intervalech.

Hodnocení indikátoru: -2 0 spoj ů -1 1 spoj 0 2 spoje

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

1 3 spoje 2 více než 3 spoje

Tabulka č. 3.6.8: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - po čet spoj ů/den Obec Prac. den Hodnocení Sobota Hodnocení indikátoru indikátoru Fulnek 21 2 4 2 He řmanice u Oder 13 2 0 -2 He řmánky 20 2 4 2 Lubom ěř 11 2 2 0 Mankovice 30 2 10 2 Odry 33 2 11 2 Vražné 16 2 3 1 Vrchy 7 2 0 -2 SO ORP Odry 193 42 Zdroj: Jízdní řády platné k 12.12.2010

Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní sm ěnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat ve čer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). Pro za řazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a p říjezd nejd říve hodinu p řed žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 12.12.2010. Výsledná spojení byla agregována pro zjišt ění skute čného po čtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen ve řejná linková doprava – autobusy a vlaky. Není využívána m ěstská hromadná doprava.

Vybavenost technickou infrastrukturou

Hodnocení indikátoru: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

Tabulka č. 3.6.9: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Kanalizace Kanalizace Obec Vodovod Plynofikace jednotná napojená na Hodnocení ČOV Fulnek A A A A 2 He řmanice u Oder A N A N 0 He řmánky A A N N 0 Jakub čovice nad Odrou A A A N 1 Lubom ěř A N A N 0 Mankovice A A N N 0 Odry A A A A 2 Spálov A N A A 1 Vražné A A A N 1 Vrchy A N N N -1 Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, Malý lexikon obcí, Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6.4 SWOT analýza

3.6.4.1 SWOT analýza dopravní infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence dvou regionálních železni čních tratí Technická zanedbanost železni čních tratí na území zajiš ťujících napojení na celostátní tra ť č. 270. SO ORP (omezená rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Poloha SO ORP na trase v ětve VI. B Omezená dopravní obslužnost části území ve řejnou transevropského multimodálního koridoru. linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostate čná o víkendech. Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. t řídy Absence obchvat ů m ěst a obcí p ři relativn ě vysoké I/47, I/57s napojením na dálníci D1 jež zajiš ťují automobilové doprav ě. relativn ě dobrou dostupnost okresního a krajského města. Relativn ě vysoká hustota silni ční sít ě vzhledem Špatný technický stav stávající silni ční sít ě, k charakteru osídlení a ve srovnání se standardem dlouhodob ě nedostate čná údržba a opravy. zemí EU. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Plánovaná výstavba vysokorychlostní železni ční Odkládání realizace optimalizace železni ční trat ě, trat ě. rozvoj individuální automobilové dopravy. Modernizace a optimalizace trat ě Suchdol nad Omezená dopravní obslužnost území SO ORP Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu p řepravy, přispívá k rozvoji individuální automobilové potenciální možnost napojení na systém p řím ěstské dopravy s negativními dopady na životní prost ředí. dopravy. Vymezení pot řeb modernizace silni ční sít ě, budování obchvat ů a p řeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve m ěstech a obcích, snižování zne čišt ění ovzduší a hluku Rozši řování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními d ůsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.6.4.2 SWOT analýza technické infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Standardní vybavenost území rozvody elektrické Chyb ějící infrastruktura v rozvojových plochách energie. pro bytovou výstavbu. Dostate čná kapacita vodních zdroj ů (pitná voda). Chyb ějící nebo nevyhovující infrastruktura pro zajišt ění odkanalizování a likvidaci odpadních vod. Vybudovaná bezdrátová internetová komunikace Nízká hustota zalidn ění a rozdrobená sídelní v regionu. struktura snižuje rentabilitu a zvyšuje náklady na vybavenost technickou infrastrukturou. Dostate čná sí ť mobilních operátor ů. Velmi nízké využití alternativních energetických a surovinových zdroj ů. Nedokon čená plynofikace SO ORP. Nedostate čná projektová p řipravenost a nedostatek vlastních finan čních prost ředk ů na další realizaci projekt ů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání obnovitelných a alternativních zdroj ů Nedostate čná výstavba technické infrastruktury, energie zejména v menších sídlech, které nejsou nedostatek financí k řešení problém ů v této oblasti, napojeny na rozvody plynu. zpož ďování výstavby jednotné vodovodní sít ě a kanaliza čních sítí v obcích. Zvýšení podílu čišt ěných odpadních vod Zhoršení stavu menších vodote čí z důvodu rozši řováním a rekonstrukcí kanaliza čních vypoušt ění odpadních vod. systém ů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. Dokon čit plynofikaci obcí SO ORP. Realizace projekt ů výstavby navrhovaných slune čních a v ětrných elektráren.

3.6.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování

3.6.5.1 Dopravní infrastruktura

Problémy silni ční sít ě na území ORP Odry

• Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i sm ěrové uspo řádání silnice I/57, p řestavba na dvoupruhové uspo řádání, p řeložka v úseku Vrchy-Fulnek. • Nadm ěrné dopravní zatížení na pr ůtahu sídelního m ěsta Odry, vybudování obchvatu. • Odstra ňování dopravních závad na silnicích místního významu mén ě náro čnými p řeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finan ční zdroje. • Chyb ějící propojení obcí Odry – Poho ř a Fulnek - Jest řábí

Úkoly pro územní plánování

Zásady územního rozvoje MSK (ZÚR MSK) ukládají zejména zp řesnit vymezení ploch a koridor ů dopravní infrastruktury nadmístního významu v četn ě územních rezerv.

ZÚR MSK dále zp řes ňují vymezení rozvojové osy OS10. Na území SO ORP Odry jsou zahrnuta katastrální území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné, pro které je t řeba respektovat následující podmínky a kritéria pro rozhodování o zm ěnách v území, vymezené ve vazb ě na rozvojovou osu: • zkvalitn ění a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami,

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• zkvalitn ění napojení sídel na silni ční a železni ční sí ť republikového a mezinárodního významu.

ZÚR MSK dále ukládají vymezovat rozvojové plochy a koridory dopravní infrastruktury v souladu s požadavkem minimalizace negativních vliv ů na p řírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, zejména na CHKO Pood ří.

V rámci územního plánování a zpracování ÚPD p říslušných obcí bude dále nezbytné up řesn ění zp ůsobu řešení • hlavních existujících dopravních závad (pr ůtahy obcemi, nevhodné k řížení komunikací apod.), • v návaznosti na p řipravované stavby i do řešení nového napojení p ůvodních komunikací.

Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitn ění silni ční sít ě je t řeba vymezit v rámci územních plán ů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, p řípadn ě rozší ření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže.

Problémy železni ční sít ě na území SO ORP Odry

3.6.5.2 Technická infrastruktura

• Odry - dobudování kanaliza ční sít ě v četn ě místních částí, vybudování a rozší ření vodovod ů, regenerace nám ěstí, památek v ochranné zón ě, zasí ťování lokalit vhodných k výstavb ě RD, vybudování byt ů pro sociáln ě slabé a nep řizp ůsobivé ob čany, multifunk ční d ům, multifunk ční skatepark, azylový d ům. • He řmanice u Oder – odkanalizování obce. • He řmánky – převod parcel a zasí ťování na výstavbu RD. • Jakub čovice nad Odrou – odkanalizování obce, vytvo ření park ů zelen ě, rekonstrukce místních komunikací, vybudování zázemí pro sportovní vyžití d ětí i dosp ělých. • Lubom ěř - kanalizace a ČOV, dobudovat vodovod v místní části Heltínov. • Spálov – multifunk ční sportovní areál, rekonstrukce kanalizace, výstavba RD. • Vražné – zkvalitn ění místních komunikací, rekonstrukce dom ů v centru obce. • Vrchy – rekonstrukce úpravny vody, rozší řit vodovod, oprava místních komunikací • Fulnek – rekonstrukce – rekonstrukce ATC Jerlochovice v četn ě koupališt ě, rekonstrukce, pr ůmyslová zóna (vstup podnikatelských subjekt ů), rekonstrukce chodník ů a komunikací na území m ěsta, stavební úpravy M ěstského ú řadu Fulnek (výtah, bezbariérový p řístup), kanalizace a vodovody integrovaných obcí a Fulneku, parkovací plochy, regenerace památek, rekonstrukce nám ěstí, rekonstrukce tržnice, vybudovat um ělou ledovou plochu.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

3.7.1 Demografický vývoj

K 31. 12. 2013 žilo v Moravskoslezském kraji 1 221832 obyvatel. Od roku 1997 tak došlo pouze k 4,8 % poklesu. Obdobn ě jako v kraji jako celku nedošlo k výrazn ějším pohyb ům po čtu obyvatel ani ve v ětšin ě jednotlivých SO ORP. Vítkov je naopak se 13 696 obyvateli nejmenší SO ORP kraje. Odry se 17 432 obyvateli pat ří v rámci kraje spíše k menším SO ORP. Ze sousedních ORP došlo k nár ůstu obyvatel v ORP Bílovec a Nový Ji čín. Naopak ORP Vítkov a Odry se potýkají s úbytkem obyvatel.

Tabulka č. 3.7.1: Po čet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2013 Rok Rozdíl mezi lety 2013 a 1997 SO ORP 1997 2009 2011 2013 Absolutn ě Relativn ě (%) Bílovec 25587 25926 25958 25885 298 1,15 Nový Ji čín 48484 48529 48345 48453 -31 -0,06 Odry 18435 17459 17432 17217 -1218 -7,07 Vítkov 14607 13993 13828 13696 -911 -6,65 MSK 1281420 1247737 1230613 1221832 -59588 -4,88 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva

Následující grafy ukazují, jak se po čet obyvatel SO ORP Odry vyvíjel od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj po čtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých m ěr p řirozené p řír ůstku, migra čního salda a celkového p řír ůstku, které vývoj po čtu obyvatel vysv ětlují.

Graf č. 3.7.1: Vývoj po čtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Odry mezi lety 1971-2013

Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva

Až do roku 1980 docházelo na území SO ORP Odry tak řka nep řetržit ě k růstu po čtu obyvatel (hrubá míra celkového p řír ůstku byla kladná) s mírným zpomalením ve druhé polovin ě 70. let, což odpovídá tehdejší propopula ční politice a vývoji v celé ČR. Až do roku 2011 pak po čet obyvatel pomalu klesal, celkový přír ůstek byl po v ětšinu období záporný, p řičemž k nejprudšímu poklesu po čtu obyvatel došlo v letech 1990 - 1992. Celkový p řír ůstek byl po celé sledované období ovliv ňován p ředevším migra čními saldy, nicmén ě pozitivní je skute čnost, že hrubá míra p řirozeného p řír ůstku za celé období výrazn ěji neklesla do záporných hodnot.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Graf č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Odry

Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra p řirozeného p řír ůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migra čního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového p řír ůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je st řední stav obyvatelstva vypo čítaný jako pr ůměr po čtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Nejlidnat ějšími obcemi SO ORP jsou správní obec Odry (7461 obyvatel) a Fulnek (5825 obyv.). Po čet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do 1 000, p řičemž nejmenší obcí je obec He řmánky, kde žije 173 obyvatel. K nejv ětšímu absolutnímu i relativnímu nár ůstu po čtu obyvatel došlo v obci He řmanice u Oder (1,23%), jednalo se však pouze o 4 obyvatele a dále pak v obci Vrchy (2,33 %)a to o 5 obyvatel. Nejv ětší pokles pak zaznamenaly obce Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Fulnek a Vražné.

Tabulka č. 3.7.2: Po čet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 1997-2013 Rozdíl mezi lety 1997 a 2009; 2009 a 2011; 2011 a Obec Po čet obyvatel 2013 1997 2009 2011 2013 Absolutn ě Relativn ě (%)

Fulnek 6616 5948 5921 5825 -668 -27 -96 -10,1 -11,73 -1,65 He řmanice 344 343 322 326 -1 -21 4 -0,3 -6,8 1,23 u Oder He řmánky 161 167 175 173 6 8 -2 3,73 8 -1,16 Jakub čovice nad Odrou 702 690 673 648 -12 -17 -25 -1,71 -2,67 -3,86 Lubom ěř 431 386 376 366 -45 -10 -10 -10,44 -14,63 -2,73 Mankovice 597 590 589 580 -7 -1 -9 -1,17 -1,36 -1,55 Odry 7579 7371 7423 7361 -208 62 -62 -2,74 -1,97 -0,84 Spálov 915 905 898 891 -10 -7 -7 -1,09 -1,89 -0,79 Vražné 850 849 845 832 -1 -4 -13 -0,12 -0,59 -1,56 Vrchy 240 210 210 215 -30 0 5 -12,5 -12,5 2,33 ORP Odry 18435 17459 17432 17217 -976 -17 -215 -5,15 -4,61 -1,25 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.7.2 Věková struktura

V následujících tabulkách, které se v ěnují v ěkové struktu ře obyvatel okolních ORP a ORP Odry, jsou jednotlivé SO ORP a obce se řazeny podle indexu stá ří. Jedná se ukazatel, který vyjad řuje, kolik osob ve věku 65 a více let p řipadá na jedno dít ě ve v ěku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Nejstarší obyvatele v z okolních ORP má ORP Bílovec, kde na každé dít ě p řipadá 1,6 osoby ve v ěku 65 a více let. Nejnižší index stá ří pak vykazuje ORP Nový Ji čín, ostatní obce mají p řibližn ě stejné hodnoty.

Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 31.12.2013 Věková skupina (%) SO ORP Index stá ří <= 14 15 - 64 65+ Bílovec 14,0 63,6 22,4 1,59 Nový Ji čín 15,7 68,2 16,2 1,03 Odry 15,3 67,8 16,9 1,1 Vítkov 15,3 68,6 16,1 1,05 MSK 14,6 68,4 17,0 1,16 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva

Odry pat ří k ORP s pr ůměrným stá řím obyvatelstva, index stá ří zde pr ůměrn ě dosahuje hodnoty 1,1. Na jedno dít ě tedy p řipadá 1,1 osoby nad 64 let. Nejvyšší je index stá ří v Lubom ěř i, Jakub čovicích nad Odrou a He řmánkách, což jsou jediné obce s indexem vyšším než jedna. Nejnižší index stá ří pak mají obce He řmanice u Oder, Vražné a Mankovice, což jsou obce s nevyšším podílem d ětské složky obyvatelstva. Vysoký podíl d ětí je také v obci Vražné a Mankovice naopak nejnižší je v obcích Lubom ěř a Vrchách. Nejvyšší podíl osob v produktivním v ěku je v obci Vrchy.

Tabulka č. 3.7.4: V ěková struktura obcí SO ORP Odry k 31.12.2013 Věková skupina (%) Obec Index stá ří <= 14 15 - 64 let 65 +

Fulnek 15,6 68,0 14,9 0,95 He řmanice u Oder 17,2 72,7 9,2 0,54 He řmánky 12,7 70,5 15,0 1,18 Jakub čovice nad Odrou 12,5 72,8 13,1 1,05 Lubom ěř 10,4 73,8 15,3 1,47 Mankovice 17,1 72,8 11,9 0,70 Odry 15,6 67,7 14,9 0,96 Spálov 16,0 65,9 15,9 0,99 Vražné 17,2 70,3 12,0 0,70 Vrchy 10,7 76,3 8,8 0,83 ORP Odry 14,5 71 13,1 0,93 Zdroj dat: ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.7.3 Vzd ělanostní struktura

V ORP Odry má vyšší procento obyvatel se základním nebo žádným vzd ěláním v obci Vrchy a He řmanice u Oder (p řes 26%), nejv ětší % vysokoškolsky vzd ělaných je ve velkých sídlech Fulneku a Odrách, dále zvýšilo % vysokoškolsky vzd ělaných osob v menších obcích He řmánky, Lubom ěř a Spálov. Blíže vzd ělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka.

Tabulka č. 3.7.5: Vzd ělanostní struktura obcí v SO ORP Odry v roce 2001 a 2011 (%)

Obec Obyv. bez vzd. a se ZŠ Obyv. s VŠ rok s čítání 2001 2011 2001 2011 Fulnek 31,18 23,7 6,83 7 He řmanice u Oder 37,59 26,2 4,51 2,3 He řmánky 38,52 21,4 2,46 7,1 Jakub čovice nad Odrou 26,3 23,4 4,47 3,6 Lubom ěř 33,62 21,5 3,99 7,7 Mankovice 28,92 24,3 5,08 4,1 Odry 31,83 25,2 8,48 8,2 Spálov 32,48 23,8 4,85 7 Vražné 33,77 23,9 2,91 3,1 Vrchy 31,89 26,2 2,7 4,1 SO ORP Odry 31,64 23,96 6,88 5,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

3.7.4 Vzd ělávací uzav řenost a otev řenost obcí

Město Odry se pomalu p řesouvá do role vzd ělávacího centra, jelikož u všech ostatních obcí nedosahují hodnoty salda kladných hodnot. Nejnižší je u obcí Fulnek se saldem 258 student ů, Mankovice 45 student ů a Vražné, kde je saldo do mínus 51 student ů.

Tabulka č. 3.7.6: Vyjíž ďka a dojíž ďka do škol v obcích SO ORP Odry Vyjíždí studenti z Dojíždí studenti Po čet Saldo za vzd ěláním Obec obce do obce student ů 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Fulnek 585 38 318 0 60 -38 -258 He řmanice u Oder 47 92 21 2 1 -90 -20 He řmánky 27 29 17 10 0 -19 -17 Jakub čovice nad Odrou 133 80 33 43 9 -37 -24 Lubom ěř 74 553 20 542 0 -11 -20 Mankovice 125 25 45 0 0 -25 -45 Odry 465 407 300 278 320 -129 20 Spálov 168 63 40 45 6 -18 -34 Vražné 151 120 51 2 0 -118 -51 Vrchy 38 74 23 0 0 -74 -23 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011, vlastní úprava

Nejvíce vyjíždí z obce do škol studenti v He řmánkách, He řmanicích u Oder a Mankovicích. To nazna čuje spolu s nulovou mírou dojíž ďky u t ěchto obcí absenci vzd ělávacího za řízení. Naopak nejnižší míra vyjíž ďky je u obcí Spálov a Odry, kde se pohybuje kolem 20%. U celkem 5 obcí nep řesahuje míra dojíž ďky ani %, jedná se krom ě výše jmenovaných obcí Lubom ěř a Vrchy, o obce Mankovice, Vrážné a 82

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

He řmánky. Odry dosahují dojížd ějících student ů hodnoty p řes 20 %, Zbylých obcí naopak dosahují hodnot mezi 2-6%. Jak ale nazna čuje hodnota salda, krom ě Oder nikde nep řevyšuje míra dojíž ďky míru vyjíž ďky.

Graf č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojíž ďky student ů v obcích SO ORP Odry Míra dojížďky a vyjížďky studentů do škol (%)

70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Vyjížďka Dojížďka

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

3.7.5 Školy a školská za řízení

V SO ORP Odry má mate řskou školu 50 % obcí, p řičemž MŠ Čty řlístek Odry má v tomto m ěst ě ješt ě t ři odlou čená pracovišt ě, a ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek má rovn ěž t ři odlou čená pracovišt ě mate řské školy v místních částech m ěsta Fulnek. V 70 % obcí je základní škola, jen ve 30 % obcí je ZŠ devítiletá. Ve Fulneku se dále nachází školské za řízení Základní škola, D ětský domov, Školní družina a Školní jídelna Fulnek, p.o., což je mimo jiné zvláštní škola pro žáky s rozumovými nedostatky nedovolujícími navšt ěvovat klasickou výuku. Základní um ělecká škola je ve m ěst ě Odry a ve m ěst ě Fulnek (ZUŠ Fulnek je odlou čeným pracovišt ěm ZUŠ Studénka, k 1.1.2008 došlo ke slou čení). Ve t řech obcích není žádné školské za řízení.

Instituce dalšího vzd ělávání jsou v SO ORP Odry následující:

• St řední pedagogická škola a st řední zdravotnická škola svaté Anežky České v Odrách, kde lze studovat čty řleté maturitní obory Sociální činnost – sociální vychovatelství, Sociální činnost – sociální pe čovatelství, Pedagogické lyceum, P ředškolní a mimoškolní pedagogika, anebo t říletý učební obor Ošet řovatelství/ošet řovatel; • St řední škola Odry, která nabízí t říleté u čební obory Masér, Kade řník, Kosmeti čka a od školního roku 2009/2010 také obor Prodava č, dále čty řletý maturitní obor Operátor od ěvní výroby a nástavbové studium v oboru Podnikání (3 roky dálkové, 2 roky denní);

3.7.6 Zdravotnická za řízení a za řízení sociální pé če

Ve m ěst ě Odry je M ěstská nemocnice v Odrách. Toto zdravotnické za řízení se člení na akutní l ůžkovou část interního odd ělení se 34 l ůžky a 4 l ůžky JIP a na LDN se 75 l ůžky (5 l ůžek lze vy členit pro poskytování sociální pé če). K l ůžkové části pat ří i ambulantní komplement sestávající z odborných ambulancí (interní, diabetologická, gastroenterologická), odborných poraden (kardiologická, angiologická, revmatologická), odd ělení klinické biochemie a hematologie, rehabilitace a RTG v četn ě ultrasonografie a denzitometrie. Spádovost pro akutní pé či je cca 30 000 obyvatel. Spádovost LDN je celookresní a sou časn ě podle pot řeb využívá služeb akutní složky. V prostorách nemocnice pak mají své 83

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry ordinace specialisté odborností chirurgie, gynekologie, ORL, o ční, neurologie, stomatologie. Specializovaná pé če je smluvn ě zajišt ěna p ředevším s NsP Nový Ji čín a Hranicem, Fakultní nemocnicí Ostrava. Léka řská pé če pro dosp ělé je dostupná ve t řech obcích a pro d ěti a dorost je léka řská pé če dostupná v pěti obcích. Ve m ěst ě Fulnek se nachází již výše zmi ňovaný D ětský domov s kapacitou 32 l ůžek. Dále jsou zde 2 domy s pe čovatelskou službou, a to na ulicích Fu číkova (kapacita 13 byt ů, 19 osob) a Masarykova (kapacita 26 byt ů a 33 osob). V sou časné dob ě je 31 žadatel ů o umíst ění do obou DPS. Pe čovatelské služby, které zabezpe čuje m ěsto Fulnek, jsou zajiš ťovány pouze v těchto za řízeních, jako terénní pe čovatelská služba je zajiš ťován rozvoz ob ědů pouze však na území m ěsta Fulnek. V Odrách je z řízen Domov Odry, p.o., který slouží jako domov pro seniory s kapacitou 66 l ůžek, a zárove ň jako domov se zvláštním režimem pro seniory trpící sta řeckou demencí, Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demence, s kapacitou 11 lůžek. Kapacita tohoto za řízení není dostate čná, nejv ětší poptávka je po místech v domov ě se zvláštním režimem. Čekací doba na umíst ění do tohoto za řízení je n ěkolikaletá. Zájemci jsou také odkazováni na domovy pro seniory v okolí, mimo SO ORP Odry. Jedná se o domovy pro seniory ve Vítkov ě, Bílovci, Budišov ě nad Budišovkou a Novém Ji čín ě. Dále se v Odrách nachází D ům s pe čovatelskou službou, s kapacitou 35 byt ů. V sou časné dob ě je 20 čekatel ů na umíst ění. Pe čovatelské služby zde provozuje Charita Odry, která v tomto dom ě i sídlí. Charita Odry, st ředisko Odry dále poskytuje senior ům terénní pe čovatelské služby, jejichž kapacita je 190 klient ů a dále také poskytuje terénní ošet řovatelské služby na celém území SO ORP Odry. Kapacita terénních služeb je dostate čná, klientovi jsou služby poskytovány od následujícího dne. Asociace rodi čů a p řátel zdravotn ě postižených d ětí v ČR Klub Zvone ček v Odrách je centrem denních služeb ur čeným pro osoby do 26 let opoušt ějící školská za řízení pro výkon ústavní pé če, pro osoby s chronickým onemocn ěním, zdravotním, mentálním či kombinovaných postižením ve v ěku 16-64 let , přičemž kapacita centra je 25 klient ů. Zárove ň jsou zde poskytovány sociáln ě aktiviza ční služby pro tuto cílovou skupinu a rodiny s dětmi. V obci He řmanice u Oder chybí sociální byty. V obci Jakub čovice nad Odrou a Spálov je pot řeba DPS. V obci Vražné je problém s osamocenými p řestárlými obyvateli rodinných dom ů, kte ří nemají rodinu, která by spolu s pe čovatelskou službou Charity Odry pokrývala jejich pot řeby. Řešením by bylo vystav ění DPS, který by byl v obci, takže lidé by nebyli vytrženi ze svého prost ředí s pokrytím pe čovatelské služby po dobu 12 či 24 h či rozší ření terénní pe čovatelské služby o respitní pe čovatelské služby.

3.7.7 Ve řejný a kulturní život obcí

Ve m ěst ě Odry je pro d ěti a mládež k dispozici D ům d ětí a mládeže, který zde p ůsobí jako st ředisko volného času (Krajské st ředisko volného času Juventus Karviná, centrum Odry). D ěti mohou rovn ěž navšt ěvovat kroužky hudební, tane ční či výtvarný obor zdejší základní um ělecké školy. P ůsobí zde Divadelní soubor Lojza z Oder, p ěvecké soubory, tane ční soubor, foto klub dále nap říklad filatelistický klub, či Sdružení nepochopených um ělc ů. Sportovní aktivity lze provozovat individuáln ě, ale i v rámci klub ů, jako je nap říklad karate klub, st řelecký klub, Snowkiting, který se v ěnuje zimním zábavným sport ům a další. Ob čanské sdružení Oderské trio se zabývá volno časovými aktivitami pro d ěti a mládež. Fulnek je obklopen n ěkolika cyklotrasami. D ěti zde mohou rovn ěž navšt ěvovat hudební, tane ční či výtvarný obor na základní um ělecké škole. Mate řské centrum Sedmikráska Fulnek vytvá ří program pro děti (každé úterý je zde jiný program - divadlo, tvo ření, pohyb, zpívánky). V menších obcích SO ORP Odry jsou dostupné kroužky pro d ěti a mládež p ři základních školách. Pro dosp ělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební kroužky, spolky či kluby (Myslivecké sdružení, Spolek dobrovolných hasi čů , Svaz chovatel ů poštovních holub ů). V obcích a m ěstech jsou po řádány r ůzné spole čenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o ve řejné d ění v obcích či aktivní zapojení do po řádání t ěchto akcí je dle dotazníkového pr ůzkumu pr ůměrný. V obcích, které nemají ZŠ, jsou po řádány r ůzné akce pro d ěti a mládež (nap ř. hasi čský kroužek, TJ Sokol, atd.). Ob čanské sdružení Comenius Fulnek se zabývá volno časovými aktivitami a kulturními aktivitami. S problémem nedostate čných možností využití volného času se potýkají obce He řmanice u Oder a Jakub čovice nad Odrou. Obec He řmanice u Oder se potýká s nedobrými mezilidskými vztahy, naopak v obci Jakub čovice nad Odrou je zvyšující se zájem ob čan ů o d ění v obci. V obci Vražné chybí multifunk ční kulturní za řízení s tělocvi čnou a spole čenským sálem. 84

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.7.8 Indikátory Tabulka č. 3.7.8: Indikátory a jejich hodnocení Podíl obyvatel Index Zm ěna po čtu Hodnocení Hodnocení Hodnocení Obec s VŠ a VOŠ (%) Stá ří obyvatel (%) indikátoru indikátoru indikátoru v roce 2011 2011 1997-2013 Fulnek 7 2 0,95 -1 -11,96 -2 He řmanice u Oder 2,3 -2 0,54 1 -5,23 -1 He řmánky 7,1 2 1,18 -2 7,45 2 Jakub čovice nad Odrou 3,6 -1 1,05 -1 -7,69 -1 Lubom ěř 7,7 2 1,47 -2 -15,08 -2 Mankovice 4,1 0 0,70 0 -2,85 0 Odry 8,2 2 0,96 -1 -2,88 0 Spálov 7 2 0,99 -1 -2,62 0 Vražné 3,1 -1 0,70 0 -2,12 0 Vrchy 4,1 0 0,83 0 -10,42 -2 Škály: -2 3,0 pod 1,10 a více -8,0 pod -1 4,0 pod 1,10 pod -4,0 pod 0 5,0 pod 0,90 pod 0,0 pod 1 6,0 pod 0,70 pod 4,0 pod 2 6,0 a více 0,50 pod 4,0 a více Zdroj: Vlastní výpo čty

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.7.9 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivá v ěková struktura obyvatel v porovnání Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 10 s ostatním SO ORP Moravskoslezského kraje, a to letech. Pokles je p ředevším v obcích Fulnek a především v obcích Vrchy, He řmánky, Lubom ěř . Jakub čovice nad Odrou a m ěsto Odry. Terénní pe čovatelská a ošet řovatelská služba ve Nedostate čná kapacita ubytovacích za řízení pro všech obcích SO ORP Odry. seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) nebo denního stacioná ře v SO ORP Odry. Odlou čená pracovišt ě MŠ vedou k lepšímu pokrytí Horší vzd ělanostní struktura obyvatelstva, nižší území SO ORP Odry. podíl obyvatel s vysokoškolským vzd ělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzd ělání, především v obcích He řmánice, Vražné. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Odry. Neexistence denního stacioná ře pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Dobudováním dálnice D1 se zvýšila reziden ční atraktivita obcí SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit Centralizace za řízení sociální pé če ve m ěstech kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby Odry a Fulnek, což vede k problém ům s demencí, azylový d ům pro osoby bez p říst řeší, s umis ťováním senior ů z přidružených obcí do dům s chrán ěnými byty a vybudovat denní reziden čních za řízení. stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudování spole čných reziden čních za řízení pro seniory pro n ěkolik obcí za finan čních p řísp ěvk ů všech zú častn ěných obcí.

3.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování

V rámci sociodemografického pilí ře se doporu čuje pro územní plán realizovat následující aktivity.

• V rámci suburbaniz čních proces ů v Ostrav ě a v souvislosti s výstavbou dálnice D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných dom ů v četn ě navazující infrastruktury. • Dobudovat ubytovací za řízení pro seniory, p ředevším domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový d ům pro osoby bez p říst řeší, d ům s chrán ěnými byty a vybudovat denní stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry. • Vybudovat DPS v obci Jakub čovice nad Odrou, Spálov. • Vybudovat sociální byty v obci He řmanice u Oder. • Postavit multifunk ční kulturní za řízení v obci Vražné.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.8 BYDLENÍ

Detailní šet ření zabývající se bytovým fondem probíhá b ěhem celkového s čítání lidí, dom ů a byt ů v ČR. Je p ři n ěm také zjiš ťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. S čítání je provád ěno jedenkrát za deset let, naposledy prob ěhlo v roce 2011. Tento fakt – stá ří dat - je nutno brát v potaz p ři práci s níže uvedenými údaji.

3.8.1 Domovní fond

K roku 2001 bylo na území SO ORP Odry evidováno 3 905 dom ů v roce 2011 to bylo 7082 dom ů. Převážná část z těchto dom ů (88,3 %) byla trvale obydlena, podíl neobydlených dom ů odpovídal krajskému pr ůměru a byl menší než celorepublikový pr ůměr. Mezi jednotlivými obcemi jsou však zna čné rozdíly; nejmén ě neobydlených dom ů mají Mankovice (6,9 %) a nejvíce He řmánky (34,6 %). Čtvrtina neobydlených dom ů v SO ORP Odry je používána k rekreaci, v celorepublikovém pr ůměru se však k rekreaci používá polovina neobydlených dom ů, m ůžeme tedy usuzovat na vyšší procento dom ů nezp ůsobilých k bydlení. Zvlášt ě v obci Lubom ěř je neobydlených dom ů používáno k rekreaci jen 5 % a i v dalších obcích s vysokým po čtem neobydlených dom ů je procento malé. U trvale obydlených dom ů mají ve všech obcích mnohem významn ější podíl rodinné domy nad bytovými domy, a to i v m ěstech Odry a Fulnek.

Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Odry trvale obydlené neobydlené podíl Obec z toho sloužící celkem rodinné domy celkem neobydle- k rekreaci ných (%) 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Fulnek 1 107 2 135 949 1141 132 299 10,7 14 28 63 He řmanice u Oder 70 110 64 80 17 22 19,5 19,7 3 3 He řmánky 50 51 49 50 9 18 15,3 34,6 6 5 Jakub čovice nad 117 243 103 123 11 34 8,6 14,1 3 2 Odrou Lubom ěř 117 135 114 114 37 39 24 28,9 2 14 Mankovice 132 189 125 132 8 13 5,7 6,9 3 4 Odry 1 342 2 624 1 177 1 408 133 362 9 13,8 44 18 Spálov 243 318 236 238 62 77 20,3 24,1 9 15 Vražné 203 269 193 217 34 54 14,3 19,9 5 3 Vrchy 66 71 64 61 15 20 18,5 28,3 9 11 SO ORP Odry 3 447 6 145 3 074 3 564 458 937 11,7 20,43 112 138 Moravskoslezský 162 321 480 158 135 596 147 525 19 405 13 228 10,7 2,75 7 878 169 468 kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011 Pozn.: Rozdíl mezi trvale obydlenými domy celkem a sou čtem rodinných a bytových dom ů je dán existencí jiných dom ů v území, ve kterých má trvalý pobyt alespo ň jedna osoba, jako nap ř. domovy d ůchodc ů, ústavy sociální pé če, kláštery, domovy mládeže, studentské koleje, nemocnice, rekrea ční za řízení, ubytovny, administrativní budovy, apod.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených dom ů z celkového po čtu dom ů

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Pr ůměrné stá ří dom ů v SO ORP Odry v roce 2001 činilo 45,7 let, což je o trochu lepší než celorepublikový pr ůměr. Výrazn ě starší domovní fond mají obce Vražné (54,6 let) a Mankovice (52,4 let). Nejmladší domovní fond s pr ůměrem 36,1 let mají Jakub čovice nad Odrou.

Tabulka č. 3.8.2: Pr ůměrné stá ří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry Pr ůměrné stá ří domu v Pr ůměrné stá ří domu v Obec Obec letech letech Fulnek 46,3 Mankovice 52,4 He řmanice u Oder 44,2 Odry 46,6 He řmánky 45,6 Spálov 44,4 Jakub čovice nad Odrou 36,1 Vražné 54,6 Lubom ěř 40,5 Vrchy 46,0 Celkem SO ORP Odry 45,7 Moravskoslezský kraj 42,0 Celá ČR 46,9 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.8.2: Pr ůměrné stá ří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.8.2 Bytový fond

Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo celkem 6 666 byt ů, což p ředstavuje p řibližn ě jeden byt na 2,9 obyvatel (mírn ě více než celorepublikový pr ůměr). Tém ěř 90 % z těchto byt ů bylo trvale obydleno, pod 80 % klesá tento podíl v obcích Lubom ěř a Spálov. Nejv ětší podíl obydlených byt ů se nachází v obci Mankovice, která má však také druhý nejv ětší po čet obyvatel na jeden byt - 3,3. Podobn ě husté obydlení byt ů mají ješt ě He řmánky a He řmanice u Oder. Převážná v ětšina byt ů se v obcích nachází v rodinných domech, jen ve měst ě Odry je podíl byt ů v bytových domech 42 %.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Odry Byty v Byty v Po čet Byty Obydlené Obydlené Obec rodinných bytových obyvatel celkem byty byty (%) domech domech na byt Fulnek 2 259 2 061 91,2 1 160 877 2,9 He řmanice u Oder 121 101 83,5 75 23 3,4 He řmánky 63 52 82,5 51 0 3,0 Jakub čovice nad Odrou 253 232 91,7 129 101 3,0 Lubom ěř 186 142 76,3 132 10 2,9 Mankovice 195 184 94,4 153 30 3,2 Odry 2 783 2 538 91,2 1 346 1 163 2,9 Spálov 400 318 79,5 293 22 2,9 Vražné 307 267 87 242 21 3,2 Vrchy 99 82 82,8 76 6 2,8 Celkem SO ORP Odry 6666 5977 89,7 3657 2222 3,0 Moravskoslezský kraj 508 628 470 235 92,5 169 210 298495 2,7 Celá ČR 4 366 293 3 827 678 87,7 1 632 131 2160730 2,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených byt ů z celkového po čtu byt ů

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Dlouhodobý vývoj

Základním ukazatelem, který charakterizuje stav bytového fondu v obcích, je vývoj jejich po čtu v čase. V tabulce jsou uvedeny údaje o po čtu trvale obydlených byt ů v letech 1970–2011. Z tabulky vyplývá, že v celkovém množství se po čet obydlených byt ů dlouhodob ě mírn ě snižuje. Nejv ětší zvýšení vidíme u měst Fulnek a Odry. V obcích Vražné, Vrchy a He řmánky m ůžeme pozorovat stagnaci a mírný pokles trvale obydlených byt ů.

Tabulka č. 3.8.4: Vývoj po čtu obydlených byt ů v obcích SO ORP Odry v letech 1970-2011 Obec Trvale obydlené byty 2011 1970 1980 1991 2001 Fulnek 1 655 1 978 2 016 2 061 1141 He řmanice u Oder 88 99 93 101 80 He řmánky 57 53 52 52 50 Jakub čovice nad Odrou 195 214 225 232 123 Lubom ěř 151 147 146 142 114 Mankovice 166 170 170 184 132 Odry 1 791 2 222 2 363 2 538 1 408 Spálov 299 321 321 318 238 Vražné 236 270 262 267 217 Vrchy 68 71 69 82 61 Celkem SO ORP Odry 4706 5545 5717 5977 3 564 Moravskoslezský kraj 365 512 417 817 452 609 470 235 147 525 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

Stá ří bytového fondu

Stá ří bytového fondu z části vypovídá jednak o úrovni bydlení v daných obcích, jednak o atraktivit ě bydlení. Dá se p ředpokládat, že u obcí atraktivn ějších pro výstavbu je výstavba byt ů v posledním období (1991–2011) vyšší. Pokud jde o stá ří bytového fondu, tak nejvíce byt ů se nachází v domech postavených v období 1946–1980 – v rámci celého SO ORP Odry jde o 47,3 % byt ů. Nejv ětší podíl byt ů nacházejících se v domech postavených p řed r. 1919 je v obcích Vražné (30 %), Mankovice a He řmánky. Celkov ě je podíl t ěchto nejstarších byt ů v SO ORP v ětší než v celé ČR o 7 % a výrazn ě v ětší než v kraji (o 12 %). Nejv ětší podíl byt ů postavených v období 2001–2011 je naopak v He řmánkách, kde se pohybuje kolem 19,6 %.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.8.5: Stá ří bytového fondu v SO ORP Odry Trvale obydlené byty v domech postavených v období Trvale Podíl z Podíl z Podíl z Obec obydlené do roku Podíl z 1920 - 1946 - 1981 - Podíl z 1991 - Podíl z 2001 - celku celku celku byty 1919 celku (%) 1945 1980 1990 celku (%) 2001 celku (%) 2011 (%) (%) (%) Fulnek 2 061 338 16,4 212 10,3 1 050 50,9 313 15,2 148 7,2 117 5,7 He řmanice u Oder 101 19 18,8 9 8,9 46 45,5 13 12,9 14 13,9 6 6,4 He řmánky 52 12 23,1 7 13,5 20 38,5 8 15,4 5 9,6 10 19,6 Jakub čovice nad 232 9 3,9 28 12,1 152 65,5 30 12,9 13 5,6 10 4,5 Odrou Lubom ěř 142 14 9,9 17 12 66 46,5 27 19 18 12,7 4 3 Mankovice 184 52 28,3 34 18,5 57 31 21 11,4 20 10,9 10 5,3 Odry 2 538 454 17,9 255 10 1 141 45 410 16,2 278 11 193 7,6 Spálov 318 42 13,2 40 12,6 179 56,3 40 12,6 17 5,3 13 4,1 Vražné 267 82 30,7 33 12,4 85 31,8 45 16,9 22 8,2 10 3,7 Vrchy 82 12 14,6 13 15,9 32 39 15 18,3 10 12,2 5 5,6 SO ORP Odry 5977 1034 17,3 648 10,8 2828 47,3 922 15,4 545 9,1 544 9,1 Moravskoslezský 470 235 26303 5,6 42024 8,9 294500 62,6 73746 15,7 31028 6,6 19212 4,1 kraj Celá ČR 3 827 678 418 004 10,9 561 934 14,7 1 868 940 48,8 627 486 16,4 313 769 8,2 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

3.8.3 Vlastnický vztah k byt ům

Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatel ů popisující situaci bytového fondu. Výrazn ě nejv ětší část byt ů byla v roce 2001 v osobním vlastnictví (tj. ve vlastním dom ě nebo v bytovém dom ě) - 62,5 %. Pouze 18,5 % bytu bylo nájemních a 8,7 % byt ů bylo družstevních. Podíl nájemních byt ů roste ve městech Fulnek a Odry ke 20 %. Dá se p ředpokládat, že po čet byt ů v osobním vlastnictví se od roku 2001 zv ětšil, a to na úkor byt ů nájemních.

Tabulka č. 3.8.6: Vlastnictví byt ů v SO ORP Odry Trvale obydlené Ve vlastním V osobním Člen bytového Obec Nájemní byty celkem dom ě vlastnictví družstva Fulnek 2 061 955 246 467 201 He řmanice u Oder 101 65 0 15 10 He řmánky 52 36 0 6 0 Jakub čovice nad Odrou 232 99 44 24 38 Lubom ěř 142 111 2 8 0 Mankovice 184 111 26 7 0 Odry 2 538 1 136 401 534 255 Spálov 318 236 1 24 4 Vražné 267 213 0 16 8 Vrchy 82 56 0 6 5 Celkem SO ORP Odry 5977 3018 720 1107 521 Moravskoslezský kraj 470 235 135 041 33 382 169 558 86 702 Celá ČR 3 827 678 1 371 684 421 654 1 092 950 548 812 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: Sou čet byt ů v jednotlivých typech vlastnického vztahu není roven trvalému po čtu obydlených byt ů celkem. Za byty se totiž z hlediska s čítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pe čovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základ ě dekretu a jsou sm ěnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti).

3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu

Stav bytového fondu je možno charakterizovat celou řadou ukazatel ů, jako je nap říklad technické vybavení, obytná plocha apod. Níže jsou stru čně popsány vybrané základní charakteristiky:

Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl podíl byt ů se zavedeným zemním plynem v SO ORP Odry výrazn ě menší než v p řípad ě celé ČR, činil jen 35,2 %. Polovina obcí nebyla napojena na plyn v ůbec (Lubom ěř , Spálov, He řmanice u Oder, He řmánky, Vrchy), v ostatních obcích se pak po čet plynofikovaných byt ů pohyboval mezi 30–50 %. Pouze v obci Mankovice bylo plynem vybaveno 58 % byt ů.

Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá v ětšina domácností správního obvodu je napojena na veřejnou vodovodní sí ť, k roku 2001 byl tento stav více než 98 %, což odpovídá republikovému pr ůměru. Nejmenší byl podíl zapojení v obci He řmánky (96,2 %), bez vodovodu zde tedy byly 2 byty.

Obytná plocha Další charakteristikou popisující stav bytového fondu v obcích je obytná plocha, která m ůže být vztažena jednak na byt a jednak na obyvatele. Pr ůměrná obytná plocha na jeden byt (zahrnuty jsou obydlené byty) v SO ORP Odry byla 56,3 m 2, p řičemž nejmenší (cca 51 m 2) byla ve m ěstech Odry a Fulnek díky Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry vyššímu po čtu bytových dom ů. Ve všech obcích ale obytná plocha na byt p řevyšuje celorepublikový pr ůměr 49,5 m 2. Obytnou plochu bytu nad 60 m 2 měly obce He řmánky, Vražné a Vrchy. Obytná plocha na osobu (19,2 m 2) v SO ORP Odry je také o n ěco v ětší než pr ůměr ČR, výrazn ě nejv ětší je v obci Vrchy (22,6 m 2), nejnižší v He řmanicích u Oder a op ět v Odrách a Fulneku. Tyto vým ěry jsou podstatn ě nižší než u nov ě stav ěných byt ů – dle ČSÚ je v sou časné dob ě (tj. rok 2007) v ČR pr ůměrná bytová plocha nov ě dokon čeného bytu 71,8 m 2, což je o 28 % více než je pr ůměr u stávajících byt ů v SO ORP Odry.

Tabulka č. 3.8.7: Základní údaje o stavu bytového fondu Plyn v Vodovod Obytná Obytná Byty Plyn v Vodovod Obec byt ě v byt ě plocha na plocha na obydlené byt ě v byt ě (%) (%) byt (m 2) osobu (m 2) Fulnek 2 061 1 046 50,8 2 037 98,8 51,2 17,6 He řmanice u Oder 101 0 0,0 99 98,0 57,5 16,6 He řmánky 52 0 0,0 50 96,2 61,5 18,9 Jakub čovice n/O 232 104 44,8 232 100,0 53,2 18,1 Lubom ěř 142 0 0,0 139 97,9 55,8 19,9 Mankovice 184 108 58,7 181 98,4 58,4 17,9 Odry 2 538 762 30,0 2 505 98,7 51,0 17,6 Spálov 318 0 0,0 308 96,9 54,1 19,0 Vražné 267 81 30,3 263 100,0 60,2 19,3 Vrchy 82 0 0,0 82 100,0 60,2 22,6 SO ORP Odry 5977 2101 35,2 5896 98,6 56,3 19,2 Moravskoslez. kraj 470 235 374 903 79,7 466 638 99,1 47,4 17,8 Celá ČR 3 827 678 2 453 702 64,1 3 770 500 98,5 49,5 18,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.8.5 Bytová výstavba

Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a r ůstu životní úrovn ě dané oblasti. Se zlepšující se hospodá řskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v obcích se jedná p řevážn ě o výstavbu rodinných dom ů, u m ěst je situace komplikovan ější. Tabulka níže obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001–2013. Vidíme, že za sledované období p řibývá v SO ORP ro čně 20–40 byt ů. Vzhledem k čísl ům z roku 2002–2005 je nyní výstavba pomalejší, v roce 2006 zaznamenávají tém ěř všechny obce (i celá ČR) mírný propad. Nejvíce byt ů se staví ve Fulneku a Odrách, žádné vystavené byty nejsou v posledních n ěkolika letech evidovány v obci Lubom ěř , He řmanice u Oder a Vrchy.

Tabulka č. 3.8.8: Bytová výstavba v obcích SO ORP Odry v letech 2001–2013 Obec 200 200 200 200 200 200 200 200 200 201 201 201 201 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 Fulnek 9 21 22 12 11 9 11 4 4 4 5 7 12 He řmanice u Oder 0 1 2 2 2 0 1 0 1 1 1 0 0 He řmánky 0 0 3 0 1 1 2 1 3 2 1 0 2 Jakub čovice nad 0 1 2 3 0 1 1 1 0 1 2 3 2 Odrou Lubom ěř 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Mankovice 0 1 1 2 2 0 1 0 0 0 0 0 2 Odry 11 11 5 13 14 10 11 16 10 8 7 15 11 Spálov 1 3 1 0 0 0 2 0 0 0 0 4 2 Vražné 0 1 0 0 2 0 1 2 0 1 2 0 2

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vrchy 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 4 0 Celkem ORP Odry 22 40 36 32 32 22 30 24 18 17 18 32 33 Zdroj: ČSÚ, 2011

Rychlost bytové výstavby je ješt ě jednou znázorn ěna v následující tabulce, která obsahuje údaje o počtu dokon čených a zrušených byt ů v letech 2004 až 2009. Op ět zde vidíme propad roku 2006 a 2011 a mírný vzestup roku 2007, který však ješt ě nedosahuje rychlosti výstavby p ředchozích let (ani v absolutních číslech, ani p řepo čteno na obyvatele).

Tabulka č. 3.8.9: Dokon čené a zrušené byty v SO ORP Odry v letech 2004–2013 SO ORP Odry UKAZATEL 2004 2005 2006 2007 2009 2011 2013 Dokon čené byty 32 32 22 30 18 18 33 Dokon čené byty na 1 000 obyvatel 1,8 1,8 1,3 1,7 1,06 1,04 1,92 Zrušené byty 1 0 0 0 0 0 0 Zdroj: ČSÚ, 2004-2013

3.8.6 Problémy k řešení a zám ěry v oblasti bydlení

V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem všechny obce v SO ORP Odry s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit zám ěry obcí v této oblasti. Obce Jakub čovice, Mankovice, Odry a Vražné uvád ějí malé množství obyvatel napojených na kanalizaci. V obci Lubom ěř je uvád ěn vysoký po čet trvale neobydlených byt ů (dom ů), stejn ě jako v obci Vrchy. Obec Vrchy také uvádí jako problém z hlediska obce špatné dopravní napojení obce (a tím i nižší atraktivitu pro bydlení). Pro řešení t ěchto problém ů (mimojiné) má v ětšina obcí v plánu vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu, p řípadn ě investovat i do zasí ťování pozemk ů. Informace pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka č. 3.8.11: Problémy a zám ěry obcí v oblasti bydlení Výstavba Nové Plochy pro Zavedení nových Obec plochy pro Problémy k řešení výstavbu inž. sítí dom ů/rozší ření výstavbu obytné zóny Fulnek Dostatek Ano Ne Ne He řmanice Dostatek Ne Ano (2010) Ano Jakub čovice Dostatek Ano Ne Ne Vybudování kanalizace Lubom ěř Dostatek Ne Ne Ne Vysoký podíl trvale neobydlených byt ů Mankovice Dostatek Ano Ano (2010) Ano (2010) Malé napojení obcí na kanalizaci Odry Dostatek Ne Ano (2010) Ne Malé napojení obcí na kanalizaci Spálov Dostatek V plánu Ano (2011) Ne Vražné Dostatek Ne Ano (2012) Ano (2008) - Chybí kanalizace individuální bytová výstavba Vrchy Nedostatek Ne Ne Ne Vysoký podíl trvale neobydlených byt ů, špatná dopravní obslužnost Zdroj: Dotazníkový pr ůzkum, 2008 Pozn.: Obec He řmánky se do dotazníkového pr ůzkumu nezapojila.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.8.7 Indikátory

Jako indikátory charakterizující udržitelnost rozvoje bydlení výstavby byly vybrány: • Dokon čené byty na 1 000 obyvatel • Zm ěna po čtu trvale obydlených byt ů v letech 2001- 2011

První indikátor vyjad řuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, správní obvod ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovn ě celé ČR, krajskou až na úrove ň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možno získat jednak exaktn ě (zdroj ČSÚ – úrove ň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpo čtem za víceleté období (pro jednotlivé obce). P řestože je použit údaj za sedmileté období, nem ěl by být zkreslující, nebo ť samotný proces výstavby byt ů (dom ů) trvá v ětšinou více než jeden rok. Indikátor dále nep římo vyjad řuje také atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a jednak životní úrove ň. Druhý indikátor znázor ňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový p řír ůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených byt ů a sou časný nár ůst neobydlených byt ů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Dokon čené byty na 1 000 obyvatel za rok

V následující tabulce je uvedeno hodnocení prvního indikátoru v jednotlivých obcích SO ORP Odry v období 2001–20013. Vidíme, že výstavba nových byt ů je pomalejší, všechny obce (vyjma He řmánek) získaly hodnotu indikátoru bu ď nulovou nebo negativní. Pr ůměrn ě bylo za uvedených 13 let postaveno 1,59 bytu na 1000 obyvatel/rok. Nejpomaleji probíhá výstavba v obcích Lubom ěř a Vražném, nejrychleji v He řmánkách, což je nejmenší obec SO ORP (6,22 byt ů na 1000 obyvatel/rok), potom v He řmanicích u Oder a Fulneku. Tyto údaje potvrzují nižší atraktivitu obcí (regionu) z hlediska trvalého bydlení v porovnání s jinými místy Moravskoslezského kraje.

Hodnocení indikátoru: -2 0-0,99 byt ů -1 1-1,99 byt ů 0 2-2,99 byt ů 1 3-3,99 byt ů 2 4 a více byt ů

Tabulka č. 3.8.12: Indikátor - Dokon čené byty na 1000 obyvatel/rok v jednotlivých obcích SO ORP Odry Dokon čené byty - Dokon čené byty Dokon čené byty v Hodnocení Obec pr ůměr za rok ve na 1000 letech 2001–2013 indikátoru 2001–2013 obyvatel/rok Fulnek 117 9 1,55 -1 He řmanice u Oder 13 1 3,07 1 He řmánky 14 1,08 6,22 2 Jakub čovice nad Odrou 14 1,08 1,66 -1 Lubom ěř 2 0,15 0,42 -2 Mankovice 9 0,69 1,19 -1 Odry 135 10,38 1,41 -1 Spálov 8 0,62 0,69 -2 Vražné 35 2,69 3,24 1 Vrchy 9 0,69 3,22 1 Celkem SO ORP Odry 356 2,74 1,59 -1 Zdroj: ČSÚ, data o bytech z období 2001-2013, data o obyvatelích za rok 2013

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pozn.: Údaj Dokon čené byty na 1000 obyvatel/rok je vypo čten jako podíl ro čního pr ůměru dokon čených byt ů v daném období a po čtu obyvatel v roce 2013.

Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - po čet dokon čených byt ů na 1000 obyvatel za rok (pr ůměr v období 2001- 2013)

Zdroj: ČSÚ, data z období 2001-2013

Zm ěna po čtu trvale obydlených byt ů v letech 2001 - 2011

Po čet obydlených byt ů v SO ORP Odry v letech 2001–2011 klesl. Úbytek po čtu trvale obydlených byt ů lze p řisuzovat kvalit ě dat z posledního s čítání a z tohoto pohledu nelze tento vývoj možno hodnotit pozitivn ě ani negativn ě. K nejmenšímu procentuálnímu poklesu došlo v obci He řmánky, Vražné a Lubom ěř .

Hodnocení indikátoru: -2 úbytek vyšší než 25 % -1 úbytek -0,1 až -25 % 0 minimální nár ůst 0 až 4,9 % 1 nár ůst 5 – 14,9 % 2 nár ůst 25 % a výše

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.8.13: Indikátor – Zm ěna po čtu trvale obydlených byt ů v letech 2001-2011 Trvale obydlené byty Vývoj v letech 2001-2011 Hodnocení Obec Zm ěna po čtu Zm ěna % indikátoru 2001 2011 2001–2011 2001–2011 Fulnek 2 061 1141 -920 80,6 -2 He řmanice u Oder 101 80 -21 26,3 -1 He řmánky 52 50 -2 4,0 0 Jakub čovice nad Odrou 232 123 -109 88,6 -2 Luboměř 142 114 -28 24,6 0 Mankovice 184 132 -52 39,4 -1 Odry 2 538 1 408 -1 130 80,3 -2 Spálov 318 238 -80 33,6 -1 Vražné 267 217 -50 23,0 0 Vrchy 82 61 -21 34,4 -1 Celkem SO ORP Odry 5977 3 564 -2 413 67,7 0 Moravskoslezský kraj 470 235 147 525 -322 7 10 0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – zm ěna po čtu trvale obydlených byt ů v období 2001-2011

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,2011

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.8.8 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Pom ěrn ě vysoký podíl trvale obydlených dom ů (88 Nízký po čet trvale neobydlených dom ů užívaných %) i byt ů (90 %), p řevyšující republikový pr ůměr. k rekreaci - jen 25 %, ostatní jsou pravd ěpodobn ě Nejvyšší podíl obydlených byt ů je v obcích nezp ůsobilé k bydlení. V obci Lubom ěř je dokonce Fulnek, Odry, Jakub čovice nad Odrou a 24 % trvale neobydlených dom ů a jen 5 % je Mankovice. užíváno k rekreaci. Vyšší pr ůměrná obytná plocha na jeden byt oproti Starší bytový fond v obcích Mankovice a Vražné pr ůměrné hodnot ě v ČR (nejv ětší – nad 60 m 2 – v (pr ůměr p řes 50 let). V SO ORP vysoký podíl obcích He řmánky, Vražné a Vrchy), dobrá dom ů postavených do r. 1919, nejvíce v obcích vybavenost byt ů vodovodem, i pr ůměrné stá ří Vražné, Mankovice a He řmánky. dom ů je celkov ě nižší, než je pr ůměr ČR. Převážná část byt ů je v osobním vlastnictví - zna čí Nízká vybavenost byt ů plynem - jen 35,2 %, v sociáln ě pom ěrn ě stabilní podmínky. polovin ě obcí v ůbec (Lubom ěř , Spálov, He řmanice u Oder, He řmánky, Vrchy), ve zbytku je plynem vybavena mén ě než polovina byt ů. Po čet trvale obydlených byt ů ve v ětšin ě obcí mírn ě "Problémová" obec Lubom ěř - vysoký po čet trvale stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, He řmanice u neobydlených byt ů a zvyšování tohoto trendu, Oder, Mankovice a Odry) – rostoucí atraktivita nulová výstavba nových byt ů. obcí pro trvalé bydlení. Dostatek stavebních parcel v obcích He řmanice, Nedostatek stavebních pozemk ů v obcích Fulnek, Lubom ěř , Odry, Vražné a Vrchy a Jakub čovice Spálov. nad Odrou a Mankovice. Rychlá bytová výstavba v obci He řmánky, málo Pomalá výstavba nových byt ů (1,7 dokon čeného trvale neobydlených byt ů (+ vyšší plynofikace) v bytu na 1000 obyvatel/rok) oproti ČR, v n ěkterých obci Mankovice. obcích výstavba stagnuje (Lubom ěř , Vražné). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití trvale neobydlených objekt ů v obcích Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu k rekrea čním ú čel ům ve výrazn ě v ětší mí ře než neobydlených objekt ů, snižování využití trvale dosud. neobydlených dom ů k rekreaci. Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených byt ů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

3.8.9 Problémy k řešení

• Vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. • Dle pot řeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád... ) – nap ř. Jakub čovice, Mankovice, Odry a Vražné. • Zajišt ění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. • Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajov ějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvo ření nových pracovních p říležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajišt ění základních služeb apod.).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.9 REKREACE

Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Odry sou částí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a dále turistické oblasti Pood ří. Odersko se m ůže pochlubit krásnými přírodními scenériemi. Zdejší krajina je velmi malebná, bohatá na lesy, p řírodní zajímavosti a kulturní památky. Zatímco v lét ě nabízí vhodný terén pro cyklo i p ěší turistiku, v zimním období je ideální pro běžecké lyžování. Bohaté lesy s množstvím p řírodních krás vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houba řským rájem. Pro svá p ůvabná p řírodní zákoutí byla tato část Nízkého Jeseníku vyhlášena p řírodním parkem Oderské vrchy.

Z hodnocení potenciál ů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je z řejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je nejvhodn ější území měst Odry a Fulnek, které mají velmi vysoký potenciál cestovního ruchu. Obce Spálov, He řmánky, He řmanice u Oder a Jakub čovice nad Odrou mají vysoký potenciál cestovního ruchu, ostatní obce regionu potenciál zvýšený.

Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu

100

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2011

3.9.1 Rekrea ční potenciál regionu

3.9.1.1 Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, nau čné stezky

Podstatná část území leží v malebné krajin ě Oderských vrch ů náležejících do celku Nízkého Jeseníku. Na severozápad ě sousedí s poho řím Nízký Jeseník, východ ohrani čuje Moravská brána a na jihozápad ě a jihu přechází ve St řední Moravu a Hanou. Oderské vrchy dosahují pr ůměrné nadmo řské výšky cca 650 m a jsou charakteristické rozsáhlými smíšenými lesy na svazích a lužními lesy s nivami v p řírodním prost ředí neregulovaného toku řeky Odry, která tvo ří osu tohoto území. Hodnota a zajímavost oblasti po stránce fauny i flory je zd ůrazn ěna ochraná řskými opat řeními v rámci P řírodního parku Oderské vrchy a Chrán ěné krajinné oblasti Pood ří. Tyto regulativy sice na jedné stran ě p řispívají k atraktivnosti regionu, na stran ě druhé ovšem vytvá řejí ur čité bariéry rozvoje cestovního ruchu a volno časových aktivit.

Přírodní park Oderské vrchy se nachází na území všech obcí SO ORP Odry. Byl vyhlášen pro své vysoké krajiná řské, ekologické a rekrea ční hodnoty v roce 1994. Vznikl slou čením d říve vyhlášených klidových oblastí Horní Odra, Kletné a Požaha a rozkládá se na ploše asi 287 km 2. Zdejší krajina má ráz ploché vrchoviny a slouží mj. k obnov ě duševních i fyzických sil člov ěka p řim ěř enou rekrea ční činností v nenarušeném nebo málo narušeném p řírodním prost ředí.

Na území obcí Mankovice a Vražné navazuje na P řírodní park Oderské vrchy Chrán ěná krajinná oblast Pood ří (dále CHKO), která se táhne cca v délce 34 km až k jižnímu okraji Ostravy. CHKO Pood ří o rozloze 81,5 km 2 byla vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb., jejím hlavním posláním je ochrana zachovalých mimo řádn ě hodnotných nivních mok řadních ekosystém ů a lužních les ů. Jádrovou částí CHKO je rovinatá údolní niva Odry s pestrým mikroreliéfem, na ni pak navazují zvýšené okraje říčních teras a terasových plošin. Území je typické charakterem p řirozen ě meandrujícího toku řeky Odry se soustavami trvalých i periodických t ůní, systémem ramen, zna čným podílem trvalých travních porost ů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy v niv ě, dubohab řinami na terasách Odry a kone čně rybni čními soustavami. Nejcenn ější lokality jsou chrán ěny v maloplošných zvlášt ě chrán ěných územích: na území CHKO se nacházejí 1 národní p řírodní rezervace (NPR), 6 přírodních rezervací (PR) a 2 p řírodní památky (PP, jednou z nich je i PP Meandry Staré Odry ležící mj. na území Mankovic).

Řeka Odra, která tvo ří hlavní p řírodní dominantu regionu, je využívaná i vodácky. Na svém horním toku (tj. i na území SO ORP Odry) je sjízdná na ja ře nebo po deštích od ústí Budišovky (levostranný p řítok Odry) do obce He řmánky (obtížnost WW II – mírn ě t ěžká), dolní tok je sjízdný celoro čně, a to od Suchdola nad Odrou až po státní hranici (obtížnost ZWC – mírn ě proudící). Ovšem samotné zázemí pro vodní turistiku je zde málo rozvinuté.

101

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Na území SO ORP Odry byla v roce 2000 z řízena v délce 7,5 km nau čná stezka „St říbrný chodník“ v Odrách (z řizovatel a správce stezky: Základní organizace Českého svazu ochránc ů p řírody v Odrách). Stezka má 13 zastávek se zam ěř ením na geologii, botaniku, ekologii, historii a archeologii. Trasa je vybudována jako jednosm ěrná a je ur čena výhradn ě pro p ěší. Nau čná stezka St říbrný chodník vede skrz tzv. Oderskou rybni ční soustavu, která zaujímá plochu 95 ha a tvo ří ji p ět produk čních rybník ů: Cíp, Vraženský rybník, Trn ěný rybník, Travný rybník a Emauzský rybník. Oderské rybníky slouží nejen jako regionální biocentrum, které napomáhá svou ekologickou stabilitou ší ření živo čišných druh ů do okolní krajiny, ale je vyhledávaným rekrea čním zázemím a místem odpo činku místních obyvatel. V roce 2014 byla tato náu čná stezka prodloužena o necelé 2 km k nov ě vybudované rozhledn ě Poho ř –Olšová. Na trase byly také dopln ěny 3 zastavení. V roce 2009 byla ve Fulneku instalována městská nau čná stezka „Člov ěč e, zastav se …“ . Informuje o historii, památkách a významných osobnostech m ěsta Fulneku.

3.9.1.2 Rekreace v zimním období

V zimním období budou uspokojeni zejména vyznava či b ěžeckého lyžování, kte ří mohou využívat k provozování své záliby vhodné místní terény. Na druhou stranu zna čení jednotlivých tras je v regionu na velmi slabé úrovni, chybí i pat řičná infrastruktura pro v ětší rozvoj tohoto sportu.

Na své si p řijdou i milovníci sjezdového lyžování. Moderní lyžařský areál – „HEI park“ je umíst ěn v Tošovicích (místní část Oder). V areálu HEI parku jsou na um ěle vybudovaném kopci postavené dv ě sjezdovky s vlastními kotvovými vleky – H1, H2 (délka obou vlek ů: 350 m), dv ě d ětské sjezdovky s vlastním lanovým vlekem, snowpark (um ělé skoky, p řekážky) s vlastním kotvovým vlekem délky 250 m a snowtubing. Celý areál je vybaven um ělým zasn ěžováním. Celoro čně je návšt ěvník ům také k dispozici bobová dráha (délka dráhy: 964 m), restaurace (s kapacitou pro 90 osob), hotel , 12ti metrové skluzavky a multifunk ční h řišt ě s um ělým povrchem. HEI park Tošovice je využitelný jak pro zimní, tak i letní aktivity (viz následující subkapitola).

V místní části Oder – ve Veselí (na Veselském kopci), kde jsou ideální podmínky pro tento druh sportu, se konají dvoudenní či týdenní kurzy tzv. snowkitingu (provozovatel: Harakiri Kiteboarding, Ostrava). Jeho podstatou je tažení lyža ře či snowboardisty řiditelným drakem. Díky síle řiditelného draka potom lyža ř dosahuje adrenalinových rychlostí a výšky p ři provád ění akrobatických skok ů.

Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoro čně využívat mj. následující za řízení sloužící k volno časovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu:

Odry • Aerobic studio LeaFit – spinning, aerobik, fit centrum, pilates, orientální tance, tai-chi, kick box, jóga, bodystyling, atd. • FIT Centrum – fit služby, cvi čení pro ženy, bio-turbo solárium • Kinokavárna a loutkové divadlo v objektu D ělnického domu • Městská galerie • Kuželna – dvoudráhová • Bowling • Sauna SOU • Městská sportovní hala – házená, florbal, sálová kopaná, tenis, volejbal • Sportovní st řelnice – sportovní st řelba

102

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Fulnek • Fitcentrum, sauna • SUMMER, fitcentrum Sokolovna • Kinokavárna v Městském kulturním centru • Bowling – v restauraci Ha Long • Solárium Eva • Tělocvi čna TJ Fulnek • Turbosolárium Caty (Stachovice) • Sportovní a relaxa ční studio Relaxko

Spálov • Kino • Sokolovna

Jakub čovice nad Odrou • Sauna U Čápa

3.9.1.3 Rekreace v letním období

Vzhledem k reliéfu území SO ORP Odry jsou zde výborné podmínky pro cykloturistiku, která se v posledních letech stala významným fenoménem. Pro cykloturisty je p řipraveno n ěkolik zna čených cyklotras, které ve v ětšin ě p řípad ů využívají silnice II. a III. t řídy.

Páte řní je cyklotrasa III. t řídy č. 503 Starý Ji čín – Jeseník nad Odrou – Vražné – Odry – Jakub čovice nad Odrou – He řmánky – Kloko čů vek – Vítkov – Svato ňovice – Horní Benešov – Zátor – Brantice – Krnov (délka: 88,0 km). V rámci akce „St řecha Evropy“ je snaha odklonit její stávající trasu mimo frekventovanou silnici II. t řídy a vést ji z 80 % po cyklostezkách. Garantem této aktivity je M ěsto Odry, další zapojené obce a m ěsta: Vítkov, Vražné, B ělotín, Budišov nad Budišovkou, Hranice, St řítež nad Ludinou.

Na tuto regionáln ě významnou trasu navazují cyklotrasy IV. t řídy, které propojující místní cíle a zajiš ťují tak lokální propojení: • č. 6078: Kunín – Suchdol nad Odrou – Fulnek – Radu ň – Opava (38,5 km), • č. 6079: Fulnek – Jerlochovice – Vlkovice – Vítovka – Lou čky (11,0 km), • č. 6131: Suchdol nad Odrou – Fulnek – Nový Dv ůr (14,5 km), • č. 6139: Teplice nad Be čvou – Hranice – Olšovec – Jind řichov – Dobešov – Odry (28,0 km).

Vedle cyklotras III. a IV. t řídy prochází regionem také cyklistický okruh Krava řsko (Jistebník – Bílovec – Bílov – Lukavec – Jerlochovice – Vlkovice – Vítovka – Odry – Veselí – Hyn čice – Bernartice nad Odrou – Kunín – Bartošovice – Trnávka – Stará Ves nad Ondřejnicí – Jistebník), který se napojuje na cyklotrasu Greenway Víde ň – Morava – Krakov, a to konkrétn ě na úsek C2 Zámky a p říroda Pood ří.

Územím SO ORP Odry dále prochází n ěkolik zna čených turistických tras. Propojují turisticky atraktivní místa a vyjma jižního cípu regionu (obce Mankovice a Vražné) a obce Vrchy jsou vedeny po celém území.

V poslední dob ě získává na stále v ětší oblib ě rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky. V sou časné dob ě se v regionu nachází n ěkolik farem či ko ňských stanic zam ěřených na agroturistiku, a to p ředevším na jednu z jejích forem – tzv. hippoturistiku: „Ran č u Bílého vlka“ v Lou čkách – místní část Oder (zam ěř ená na projíž ďky na koních a westernové akce, nabízí i svatby v ko čáře), „Agroturistika – Tr čka Václav“ Odry, Vítovka (vyjíž ďky na koních nebo v ko čáře, westernové akce) či „Jezdectví Tara Real“ ve

103

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Stachovicích – místní část Fulneka (výuka jezdectví, vození na koních, ustájení koní, p říprava jezdc ů ke zkouškám, atd.). Další rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu je v regionu možný s využitím zchátralých či nevyužitých bývalých zem ědělských objekt ů.

Vedle turistiky, cykloturistiky a agroturistiky nabízí území SO ORP Odry p řes letní období ke shlédnutí či využití mnoho zajímavých míst vhodných pro rekreaci a odpo činek. Jedná se nap ř. o p řírodní koupališt ě – vodní nádrž Vítovka o rozloze 3 ha, která se nachází na okraji místní části Vítovka, cca 2 km od Oder. Nádrž má travnatý b řeh a bahnité dno, v její blízkosti je les. Vedle koupání jsou zde povoleny vodní sporty (lodě, windsurfing, apod.) a sportovní rybolov. V bezprost řední blízkosti nádrže je také situováno koupališt ě s betonovým dnem, kde je k dispozici ob čerstvení, h řišt ě na mí čové hry, sociální za řízení, tábo řišt ě a možnost ubytování v chatkách.

Návšt ěvníci regionu i místní obyvatelé mají možnost se také vykoupat na koupalištích v Odrách a ve Fulneku. Moderní rekonstruované koupališt ě na okraji Oder nabízí d ětské brouzdališt ě se skluzavkou, bazén (25 x 13 m) s 87 m dlouhým tobogánem a dalšími vodními atrakcemi (masážní trysky, dnové vzduchové rošty, h říbky, chrli če). V areálu je dále k dispozici restaurace, d ětské h řišt ě, možnost ubytování (celoro čního) a sportovního vyžití: plážový volejbal, badminton, stolní tenis, pétanque, kuželky. V sousedství koupališt ě je umíst ěn Sportovní areál TJ Odry, kde se nachází dv ě fotbalová h řišt ě, čty ři tenisové kurty a dv ě h řišt ě pro mí čové hry (volejbal, nohejbal, apod.). V obci Vražné je možné koupání v přírod ě v Rekrea ční a odpo činkové zón ě u rybníka Pod Emauzy.

Ve Fulnek se koupališt ě nachází v místní části Jerlochovice, a to v areálu zdejšího autokempu. V autokempu je možné se ubytovat v chatkách či ve stanech, k dispozici tu je také minigolf, sauna, d ětské hřišt ě, ruské kuželky a víceú čelové asfaltové h řišt ě. K sportovnímu a volno časovému vyžití Fulnek dále nabízí tenisové kurty a t ělocvi čnu TJ Fulnek. HEI park Tošovice p řes léto svým návšt ěvník ům poskytuje lanové centrum, trampolíny (bungee trampolína + d ětské trampolíny), skluzavky, horolezeckou st ěnu, four-crossovou dráhu, mechanického „rodeo býka“ či p řírodní nádrž s možností koupání. Každá z obcí SO ORP Odry má dnes vybudované základní sportovní zázemí, které svým rozsahem odpovídá pot řebám tamních ob čan ů. Vyjma Oder a Fulneku spl ňuje kritéria využitelnosti pro cestovní ruch zejména sportovní areál TJ Tatran v Jakub čovicích nad Odrou, kde se nachází dv ě fotbalová h řišt ě, asfaltový tenisový a volejbalový kurt, a také sportovní areál TJ Sokol v obci Vražné, kde je vedle h řišt ě na malou kopanou a volejbalového h řišt ě umíst ěn venkovní amfiteátr, jenž je v letním období využíván pro po řádání r ůzných spole čenských a kulturních akcí.

3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea

V SO ORP Odry se v sou časné dob ě nachází celkem 96 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Úst ředním seznamu kulturních památek ČR s památkovou ochranou. Nejvíce jich nalezneme ve m ěstech Fulnek (43) a Odry (39), které byly z d ůvodu ochrany vzácných kulturních památek v roce 1992 vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR (rozhodnutí id č: 1992476) m ěstskými památkovými zónami. Žádnou chrán ěnou památku nenalezneme pouze v obci Vrchy. Na druhou stranu místní kaple je navržena k prohlášení kulturní památkou, ale řízení ješt ě nebylo ukon čeno. Stejn ě tak je tomu i u dalších památek v obcích ORP: u 4 nemovitostí ve Fulneku, kostela sv. Martina v Tošovicích (místní část Oder), k říž u č.p. 155 v Odrách, u kaple v Mankovicích, k říž u č.p. 17 v Jakub čovicích nad Odou, farní kostel sv. Petra a Pavla a k říž ve Vražném.

Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Odry Obec Nemovitá památka Po čet zvonice, h řbitov s kostnicí, kaplí a ohradní zdí, socha P. Marie, socha P. Marie Sn ěžné, socha sv. Jana Nepomuckého (nám. J. A. Komenského), socha sv. Jana Nepomuckého (p ři kostele Nejsv. trojice), sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty Fulnek 43 ze skupiny Uk řižování, klášter augustiniánský, sloup se sousoším Nejsv ětější Trojice, pomník Františka Palackého, pomník Jana Amose Komenského (ul. Česká), pomník Jana Amose Komenského (háj Žákovský), pomník Petra

104

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Bezru če, pomník Rudé armády, kašna se sochou bl. Jana Sarkandra, schodišt ě s 5 sochami, sbor bratrský, palác Knurr ův, klášter kapucínský, zámek, vily: Loreta ( č.p. 281), č.p. 179, č.p. 338, č.p. 421, m ěšťanské domy: č.p. 112, č.p. 169, č.p. 170, č.p. 172, č.p. 308, č.p. 311, radnice (z toho jen: v ěž), textilní továrna - býv. továrna na sukno Friedricha Pollaka, z toho jen: sklady, česárna, úpravna, karbonizace a barevna na pozemcích 503/1, 503/2, vyšívárna na pozemku parc. č.503/3, kostel sv. Petra a Pavla (na k.ú. D ěrné), kaple Nejsv ětější Trojice (na k.ú. D ěrné), kaple sv. Notburgy (na k.ú. Děrné), kaple tzv. švédská (na k.ú. D ěrné), kostel Nanebevzetí P. Marie (na k.ú. Jerlochovice), boží muka (na k.ú. Jerlochovice), krucifix (na k.ú. Jerlochovice), kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory (v části obce Lukavec) kostel sv. Kate řiny (na k.ú. Stachovice), krucifix (na k.ú. Stachovice), vodní mlýn (v části obce Vlkovice) He řmanice kostel Navštívení P. Marie (na k.ú. Véska), kaple sv. Huberta (na k.ú. Véska) 2 u Oder He řmánky kostel Neposkvrn ěného Po četí P. Marie; bývalé fojtství 2 Jakub čovice zvonice 1 nad Odrou Lubom ěř kostel sv. Vav řince 1 Mankovice kostel Navštívení P. Marie, socha sv. Jana Nepomuckého 2 kostel sv. Bartolom ěje, kaple sv. Rodiny, h řbitovní, m ěstské opevn ění – kruhová bašta, m ěstské opevn ění – úsek hradební zdi, krucifix, sloup se sochou P. Marie, sousoší, kašna, hotel Max č.p. 22(zum Hirsch, Družba), m ěšťanské domy: č.p. 5, č.p. 6, č.p. 7, č.p. 8, č.p. 14, č.p. 15, č.p. 16, č.p. 19, č.p. 20, č.p. 21, č.p. 26, č.p. Odry 28, č.p. 29, č.p. 32, č.p. 35, č.p. 36, č.p. 37, č.p. 38, č.p. 48, č.p. 49, č.p. 50, č.p. 39 51, č.p. 55, č.p. 59, textilní továrna Gerlich( č. p. 172), hřbitov (z toho jen: hrobka rod. Bernheirerovy a hrobka rodiny Gerlich), krucifix (na k.ú. Dobešov), kostel Nejsv ětější Trojice (na k.ú. Kamenka), vodní mlýn areál (v části obce Lou čky), kostel sv. Prokopa (na k.ú. Poho ř) Spálov kostel sv. Jakuba V ětšího, krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého 3 krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost ( č.p. 69) – rodný Vražné 3 dům Ř. Mendla (na k.ú. Hyn čice) Vrchy 0 ORP Odry 98 Zdroj: Národní památkový ústav, 2014

Na území SO ORP Odry se nachází významná církevní památka – Bratrský sbor, která byla v roce 1962 za řazena mezi Národní kulturní památky ČR, tj. mezi památky, které jsou nejvýznamn ější sou částí kulturního bohatství našeho národa. V Moravskoslezském kraji je takových památek celkem 12, na území okresu Nový Ji čín 2 (vedle Bratrského sboru to je také Rodný d ům Františka Palackého v Hodslavicích). Budova sboru, ve které dnes sídlí Památník Jana Amose Komenského (je zde umíst ěna stálá expozice dokumentující život a dílo tohoto nejv ětšího spisovatele pob ělohorské emigrace a „u čitele národ ů“) s par číkem a pomníkem, je sou částí areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku, který zde vznikl v roce 1484. M ěsto Fulnek je pevn ě spjato se jménem Jana Ámose Komenského, který zde v letech 1618–1621 působil jako správce bratrské školy. Zde dokon čil známou Mapu Moravy, kterou vydal v roce 1627 v Amsterdamu. Dále pracoval na asi šesti jiných spisech, roku 1619 vydal sv ůj spisek Listové do nebe. S příchodem císa řské armády do Fulneka na po čátku června 1621 Komenský z města odchází, na čež v tomto roce zaniká i sbor.

V regionu nejen p ůsobila, ale dokonce se tu narodila, další významná osobnost našeho národa, a to Johann Gregor Mendel (1822–1884). Tento sv ětov ě uznávaný biolog a zakladatel genetiky se narodil v Hyn čicích (místní část obce Vražné). Pozd ější opat kláštera augustinián ů v Brn ě snad ani netušil, jak významné jsou jeho objevy t ří zákon ů d ědi čnosti (o p řenosu d ědi čných znak ů z rodi čů na potomky). Dnes se výsledky jeho výzkum ů uplat ňují nejen p ři šlecht ění rostlin a živo čich ů, ale zejména v medicín ě i v

105

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry dalších v ědních oborech. Genetika tvo ří základ i pro sou časné v ědecké pokusy množení bun ěk či klonování. V roce 2007 byl dokon čen projekt rekonstrukce rodného domu J. G. Mendela, ve kterém bylo zřízeno muzeum s expozicí v ěnovanou životu a dílu tohoto v ědce, dále se tu nachází u čebna (galerie), spole čenský sál, informa ční centrum a ubytovna. V roce 2013 bylo otev řeno v Odrách další muzeum a to Muzeum m ěstského práva – katovna v Odrách. Jeho prostory slouží k jako muzeum st ředov ěkého práva, dále je zde umíst ěn archív a depozitá ř doklad ů, dokument ů, fotografií a literatury vztahující se k blízkému okolí, muzeum slouží také k setkávání a besedám o historii.

Další muzea na území SO ORP Odry najdeme p římo v Odrách, jedná se o Muzeum mlýnských kamen ů. Nov ě bylo vybudováno Muzeum Oderska, které nabízí laické i odborné ve řejnosti možnost studia archivních materiál ů z období 19. – 20. století. Je ur čeno pro celé spektrum obyvatelstva, zejména pak pro d ěti a mládež se zam ěř ením na vzd ělávání a rozši řování znalostí o vlastní historii. Výstavba muzea přisp ěla k dopln ění a rozší ření nabídky kulturních a historických volno časových aktivit m ěsta Oder. Mezi další významn ější památky regionu lze za řadit zámek ve Fulneku či dv ě technické památky – vodní mlýn v místní části Oder Lou čky a malý v ětrný mlýn ve Spálov ě. Fulnecký zámek se nachází na Zámeckém vrchu, a pat ří k nejvýznamn ějším dominantám m ěsta. Jedná se o p ůvodn ě gotický hrad z konce 13. století, který byl v 16. a poté i 17. století p řebudován. Na míst ě bývalého opevn ění byla kulisa tohoto tzv. Horního zámku od poloviny 18. století dopln ěna horizontálou tzv. Dolního zámku. Zámek je v dnešní dob ě v soukromém vlastnictví, prochází rekonstrukcí a není přístupný ve řejnosti. Soubor zachovalých budov vodního mlýna Lou čky prochází také rekonstrukcí.

Ve Spálov ě se také nachází známé poutní místo Panny Marie ve Skále (Mariastein), které leží v překrásném, hlubokém a lesními strán ěmi obklopeném údolí. K prameni vody, jenž tryská p římo ze skály, se pojí pov ěst o Pann ě Marii, která zde za t řicetileté války zachránila švédského vojáka p řed smrtí žízní.

3.9.3 Ubytovací kapacity

Ubytovací kapacity nejsou silnou stránkou turistické infrastruktury regionu, p ředevším chybí za řízení vyšší kategorie. Na druhou stranu lze konstatovat, že po čet i standard l ůžkové kapacity odpovídá stávající struktu ře návšt ěvník ů. Jedná se zejména o: • pracovní a obchodní návšt ěvníky • bývalé ob čany a jejich potomky n ěmecké národnosti Turist ů, kte ří vyhledávají oblast SO ORP Odry jako cílovou destinaci, je výrazn ě mén ě.

Nejvíce ubytovacích za řízení nalezneme ve m ěstech Fulnek a Odry, naopak žádné se nenachází v obcích He řmánky, He řmanice u Oder, Lubom ěř , Spálov a Vrchy. Nové ubytovací kapacity byly vybudovány v areálu HEI parku v Tošovicích.

Tabulka č. 3.9.2: Hromadná ubytovací za řízení na území SO ORP Odry Typ Stravování v Obec Název Kapacita Poznámky za řízení restauraci Fulnek kapacity: restaurace – 38 míst, salonek Hotel hotel 22 l ůžek ANO – 12 míst, snach bar – 28 míst, letní Amos*** terasa – 56 míst Penzion Na restaurace pro 36 osob, banketní penzion 14 l ůžek ANO stovce místnost pro 45 osob solná jeskyn ě, wellness (sauna, 8 l ůžek + parní láze ň), sportovní klub (power Relaxko penzion NE 2 přistýlky jóga, aerobic, body styling, thai-box, atd.), kosmetika, masáže Městské kapacity: restaurace – 50 míst, sál – kulturní apartmán 5 l ůžek ANO 130 míst, sál s balkonem – 180 míst, centrum salónek – 45 míst Ubytovna TJ pronájem: tenisové kurty (5), malá a ubytovna 8 l ůžek NE Fulnek velká sportovní hala

106

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Typ Stravování v Obec Název Kapacita Poznámky za řízení restauraci otev řeno v sezón ě, stanová louka pro karavany a stany (32 stan ů), minigolf, Autokemp 110 míst v kemp ANO sauna, venkovní bazén, d ětské h řišt ě, Fulnek chatkách ruské kuželky, víceú čelové asfaltové hřišt ě He řmanice u Oder He řmánky 0 0 0 0 0 Jakub čovice Penzion U penzion 20 l ůžek ANO nad Odrou zvoni čky v areálu sportovního za řízení – Ubytování TJ ubytovna 28 l ůžek NE fotbalové h řišt ě, asfaltové h řišt ě na Tatran tenis, házenou, nohejbal, apod. Lubom ěř 0 0 0 0 0 Mankovice Motorest motorest 20 l ůžek ANO Roggas Odry Hotel 42 l ůžek + vinárna, kavárna, velký sál pro Dělnický hotel svatební ANO spole čenské a kulturní akce (kulturní dům apartmá za řízení m ěsta), kinokavárna Hotel Max hotel 32 l ůžek NE slouží jako ubytovna restaurace s barem, h řišt ě, stolní tenis, Hotel Maria venkovní posezení, d ětský koutek, hotel 40 l ůžek ANO skála venkovní bazén, kuželna, letní sezóna – chatky (50 míst) Penzion Staré penzion 8 l ůžek ANO restaurace (30 míst) Odry venkovní posezení, možnost zap ůjčení Penzion U penzion 18 l ůžek ANO sportovního vybavení – horská kola, Zde ňků běžky Penzion venkovní bazén, 2 tenisové kurty, kurt Švaml ův penzion 29 l ůžek ANO na volejbal, d ětské h řišt ě mlýn Vodní mlýn Stylové ubytování v historickém ubytovna 15 lůžek NE Wesselsky objektu Městská ubytovna 9 l ůžek NE ubytovna Turistická základna 22 l ůžek + hřišt ě, možnost stanování (20 stan ů ubytovna NE TOM 8 přistýlek s dřev ěnou podsadou) Kamenka St řední škola ubytování pouze p řes víkendy a ubytovna 68 l ůžek NE Odry prázdniny celoro ční provoz, v areálu koupališt ě, ANO Ubytovna na hřišt ě na plážový volejbal, v blízkosti (b ěhem městském ubytovna 40 l ůžek sportovního areálu s tenisovými kurty provozu koupališti (4), volejbalovými kurty (2), koupališt ě) fotbalovými h řišti (2) 250 míst u místní části Kloko čů vek, otev řeno Spálovský rekrea ční v chatkách či NE v sezón ě, h řišt ě, tábo řišt ě, venkovní mlýn st ředisko v budov ě na bazén pokojích Místní část Tošovice, lanové centrum, trampolíny, skluzavky, horolezeckou Hotel Hein hotel 38 l ůžek ANO st ěnu, four-crossovou dráhu, mechanického „rodeo býka“ či přírodní nádrž s možností koupání,

107

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Typ Stravování v Obec Název Kapacita Poznámky za řízení restauraci vlek, bobová dráha Spálov 0 0 0 0 0 Vražné 34 l ůžek + Rodný d ům ubytovna spací pódium NE J. G. Mendela pro 11 osob Vrchy 0 0 0 0 0 Zdroj: Vlastní šet ření, 2014

Po dohod ě s pracovníky Obecního ú řadu Vražné je možné také stanovat či tábo řit a využívat sportoviš ť a objekt ů pro r ůzné spole čenské akce v rekrea čním areálu „U rybníka Pod Emauzy“. Dome ček Poho ř je bývalá dvoupatrová fara, který slouží pro ubytování a užití různých akcí. A ť už se jedná o letní prázdninové akce, nebo víkendovky b ěhem školního roku.

Vedle hromadných ubytovacích za řízení se v regionu také nachází objekty ur čené k individuální rekreaci. Jedná se p ředevším o bytový fond, který není trvale obydlen a v sou časné dob ě slouží mj. také k chalupá řským ú čel ům či k víkendovým pobyt ům. K nejvýznamn ějším chatovým lokalitám v ORP Odry pat ří lokalita v Kloko čů vku v okolí Maria skály.

Tabulka č. 3.9.3: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Neobydlené byty 2001 Neobydlené byty 2011 Rozdíl v po čtu neobydlených byt ů z toho: slouží k z toho: slouží k Obec sloužících pro rekreaci rekreaci celkem celkem rekreaci mezi roky abs. % abs. % 2001-2011 Fulnek 198 30 15,2 299 42 14 12 He řmanice u Oder 20 3 15 22 4 19,7 1 He řmánky 11 7 63,6 18 6 34,6 -1 Jakub čovice nad Odrou 21 3 14,3 34 5 14,1 2 Lubom ěř 44 2 4,5 39 11 28,9 9 Mankovice 11 3 27,3 13 1 6,9 -2 Odry 245 46 18,8 362 50 13,8 4 Spálov 82 9 11 77 18 24,1 9 Vražné 40 5 12,5 54 11 19,9 6 Vrchy 17 9 52,9 20 6 28,3 -3 Zdroj: ČSÚ, 2001,2011

Samostatné zmapování objekt ů individuální rekreace je z hlediska ubytovací kapacity pro turistickou ve řejnost tém ěř nemožné. Turistou, o kterého je z pohledu p řilákání do regionu a zvyšování návšt ěvnosti zájem, je i soukromá osoba ubytovaná u p říbuzných či známých. Takový návšt ěvník regionu se však vymyká statistickému sledování. Pokud jde o pronajímání chat a chalup za úplatu, je sice možné provést statistické sledování p řes obce, které mají povinnost sledovat pronajímané l ůžkoviny z da ňových d ůvod ů, avšak tato povinnost je poskytovateli ubytování často obcházena a ubytování v těchto objektech potom spadá do tzv. „šedé ekonomiky“. Pro ú čely sledování návšt ěvnosti tak tyto kapacity z ůstávají mimo věrohodnou evidenci.

3.9.4 Indikátory

Analýza a hodnocení p řírodních p ředpoklad ů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných krok ů pro stanovení turistického významu obcí a region ů z pohledu jejich skute čného turisticko-rekrea čního využití. Potenciální rekrea ční plochy generalizují vliv celkových p řírodních podmínek na sou časný stav a intenzitu funk čně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný p řírodní potenciál území pro

108

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry jeho rekrea ční využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká sou čtem ploch rekrea čně využitelných (plochy lesní p ůdy, luk a pastvin, zahrad, sad ů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vyd ělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru:

Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekrea čních ploch: -2 do 20,0 zem ědělsky velmi intenzivn ě využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné p řírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9 většinou zem ědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné p řírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9 venkovská krajina s pr ůměrnými p řírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9 podhorská a vyso činná venkovská krajina s příznivými p řírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více pov ětšinou horské oblasti s velmi p říznivými p řírodními podmínkami.

Jedním z významných ukazatel ů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekrea ční funkce, vyjad řující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjád řena pom ěrem po čtu stálých turistických l ůžek (v hromadných ubytovacích za řízeních a v objektech individuální rekreace) ku po čtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). P ři hodnocení turisticko-rekrea ční funkce obcí bylo použito následujících údaj ů: • po čet l ůžek v hromadných ubytovacích za řízeních, • po čet l ůžek v objektech individuální rekreace, • po čet trvale bydlících obyvatel.

Hodnocení indikátoru turisticko-rekrea ční funkce: -2 25 a mén ě malá -1 26 – 50 rozvojová 0 51 – 100 významná 1 101 – 200 velmi významná 2 201 a více zcela dominantní

Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekrea čních ploch a turisticko-rekrea ční funkce obcí Hodnocení Turisticko- Hodnocení Obec Podíl PRP (%) indikátoru rekrea ční funkce indikátoru Fulnek 42,0 0 11 -2 He řmanice u Oder 58,0 1 31 -1 He řmánky 54,7 0 38 -1 Jakub čovice nad 57,0 1 113 1 Odrou Lubom ěř 43,2 0 12 -2 Mankovice 17,8 -2 5 -2 Odry 54,2 0 12 -2 Spálov 59,2 1 19 -2 Vražné 12,4 -2 2 -2 Vrchy 42,4 0 18 -2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

Turisticko-rekrea ční funkce je na území SO ORP Odry velmi významná u Jakub čovic nad Odrou. U obcí He řmanice u Oder a He řmánky je tato funkce rozvojová, u ostatních obcí malá, což poukazuje na nízkou intenzitu turistické aktivity v dané oblasti.

Na území SO ORP Odry se vyskytují celkem t ři kategorie potenciálních rekrea čních ploch:

109

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• zem ědělsky velmi intenzivn ě využívaná venkovská krajina, a to u obcí Mankovice a Vražné, • venkovská krajina s pr ůměrnými p řírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci – u m ěst Fulnek a Odry, a dále u obcí He řmánky, Lubom ěř a Vrchy, • podhorská a vyso činná venkovská krajina s příznivými p řírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, a to u obcí He řmanice u Oder, Jakub čovice nad Odrou a Spálov.

Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekrea ční plochy

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

110

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekrea ční funkce obcí v SO ORP Odry

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

111

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.9.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Limitující geografická poloha na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá. Velmi atraktivní p řírodní prost ředí (P řírodní park Malá atraktivnost regionu pro pobytovou Oderské vrchy, CHKO Pood ří) a jeho využitelnost poznávací turistiku, p řevažují krátkodobé pro rekreaci a aktivní trávení volného času. (jednodenní) pobyty.

Dostatek nemovitých kulturních památek (nejvíce Nedostate čná kvalita i kvantita doprovodných a ve m ěstech Fulnek a Odry) s významnou církevní dopl ňkových služeb cestovního ruchu, a to památkou – Bratrským sborem ve Fulneku zejména pro zimní sezónu. (Národní kulturní památka ČR). Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovn ě Omezená nabídka (žádné ubytovací za řízení turistické využití, zejména pro p ěší turistiku a v obcích He řmánky, He řmanice u Oder, Lubom ěř , cykloturistiku v lét ě a b ěžecké lyžování v zimním Spálov a Vrchy) a nevyhovující struktura období. ubytovacích za řízení, chybí zejména ubytování vyšší kategorie. Moderní sportovní areály (lyža řský areál „HEI Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro park“ v Tošovicích, koupališt ě v Odrách). turisty v případ ě špatného po časí. Rodišt ě a p ůsobišt ě osobností sv ětového významu: Nedostate čné využívání existujících Johann Gregor Mendel, Jan Amos Komenský. podnikatelských ploch a objekt ů pro rozvoj cestovního ruchu. Nabídka relativn ě husté sít ě zna čených Absence efektivní propagace mikroregionu. cyklistických a turistických tras. Příznivé p řírodní podmínky pro cestovní ruch a Nevhodné p řírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: He řmanice u Oder a Spálov. rekreaci v obcích Mankovice a Vražné . Malá turisticko-rekrea ční funkce u v ětšiny obcí SO ORP Odry (70 % obcí). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Vylepšení celkové image regionu, výrazná Podcen ění významu cestovního ruchu a marketingová zna čka v osobnostech sv ětového volno časových aktivit jako p ředm ětu podnikání a formátu (Mendel, Komenský). významného zdroje tvorby pracovních míst. Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a Konflikt nevhodných rozvojových zám ěrů s jeho využití pro rekreaci. požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu p řírody a krajiny. Vznik nových sportovních za řízení a areál ů (nap ř. Nezájem obcí a podnikatelských subjekt ů o golfové h řišt ě, atd.), vybudování cyklostezky investice do rozvoje cestovního ruchu. „St řecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času Zám ěr výstavby vodního díla na Spálovském v tuzemsku, zvyšující se zájem Čech ů o lacin ější mlýn ě. domácí turistiku a o český venkov.

3.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování • Budování nových cyklistických stezek, hl. vybudování cyklostezky „St řecha Evropy“ v trase Hranice – Nejdek – Odry – Jakub čovice nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, jejímž cílem je odklonit stávající nadregionální cyklotrasu č. 503 mimo frekventovanou silnici II. t řídy • Vymezení ploch pro nové sportovn ě-rekrea ční a volno časové objekty či areály, pop ř. rozší ření stávajících. • Rozší ření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací za řízení.

112

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10 HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY

3.10.1 Da ňová výt ěžnost

Da ňová výt ěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpo čtového ur čení daní. Výt ěžnost je pak ovlivn ěna především velikostní kategorií, do níž je obec za řazena v závislosti na po čtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivn ěných územím p říslušné obce. Rozhodující úlohu v da ňových p říjmech obcí hrají da ň z přidané hodnoty, dan ě z příjm ů právnických osob, dan ě z p říjm ů fyzických osob a da ň z nemovitostí. Nejvyšší výt ěžnosti je obecn ě dosahováno u DPH. Sou časná nep říznivá ekonomická situace zap říčinila snížení da ňových p říjm ů většiny obcí ČR. Celkové da ňové p říjmy obcí ČR v roce 2013 klesly proti roku 2011. Došlo k propadu všech skupin da ňových příjm ů s výjimkou dan ě z nemovitostí. SO ORP Odry, s pr ůměrnou da ňovou výt ěžností 8,86 tis. K č/obyv. v roce 2013, zaznamenalo menší zvýšení proti roku 2011 ( 8,32 tis. K č/obyv). Obcemi s nejvyšší výt ěžností jsou Mankovice a Fulnek. Nejnižší da ňovou výt ěžnost pak vykazují obce Heřmanice u Oder a Vražné.

Tabulka č. 3.10.1: Da ňová výt ěžnost obcí v SO ORP Odry v roce 2013 DP FO DP PO DPH DN DV DV/obyv. (tis. Obec (tis. K č) (tis. K č) Kč) (tis. K č) (tis. K č) (tis. K č) Fulnek 15501 13451 27518 4215 60685 10,4 He řmanice u Oder 610 412 690 262 1974 6,1 He řmánky 300 244 566 182 1292 7,5 Jakub čovice nad 1236 940 2103 326 4605 7,1 Odrou Lubom ěř 951 745 1597 279 3572 9,8 Mankovice 2471 1208 2615 764 7058 12,2 Odry 18805 17227 33871 4734 74637 10,1 Spálov 1994 1877 3309 444 7624 8,6 Vražné 1524 1245 2869 907 6545 7,9 Vrchy 431 338 840 344 1953 9,1 SO ORP Odry 44253 37563,4 62378,7 7455,1 144116 8,86 Zdroj: Rozpo čty obcí

3.10.2 Nezam ěstnanost

3.10.2.1 Míra nezam ěstnanosti

Ve všech SO ORP MSK došlo mezi lety 2011–2013 k udržení stejné míry nezam ěstnanosti. Pr ůměrná hodnota za ORP se drží do 13 %. Tempo poklesu bylo ve všech SO ORP p řibližn ě stejné. Odry jsou tedy SO ORP s pr ůměrnou mírou nezam ěstnanosti v 9,53 % nižšší než Moravskoslezský kraj – 10,47 a v porovnání s ČR – 8,17 % je mírn ě vyšší. Obcemi s nejvyšší mn jsou He řmánky a Vražné. Naopak obcemi s nejnižší pr ůměrnou mírou nezam ěstnanosti jsou Spálov a Vrchy.

113

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.10.2: Pr ůměrná ro ční míra nezam ěstnanosti (%) v obcích SO ORP Odry v letech 2005-2013 Rok Obec 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013 Pr ůměr Fulnek 16,12 13,97 9,12 7,54 18,2 17,8 14,4 10 13,39 He řmanice u Oder 15 9,98 10,07 7,49 16,4 16,4 10,2 8,5 11,76 He řmánky 13,64 12,61 13,28 14,14 19,7 25 25 14,5 17,23 Jakub čovice nad Odrou 6,66 7,43 5,87 5,66 14,9 18,5 13,4 9,2 10,20 Lubom ěř 4,39 5,56 9,72 10,82 12,9 13,9 10 8,1 9,42 Mankovice 14,91 11,94 9,92 7,55 15,6 17,1 14,9 9 12,62 Odry 13,28 11,92 9,87 9,09 16,6 18,5 14,2 10,5 13,00 Spálov 10,91 9,44 8,56 7,17 13,8 13,3 12,6 7,3 10,39 Vražné 14,03 12,38 9,74 9,17 17,2 17,5 15,2 11,6 13,35 Vrchy 13,07 9,37 4,13 4,13 14 17,4 9,1 6,6 9,73 SO ORP Odry 13,8 12,1 9,32 8,26 15,9 17,5 14,1 9,53 12,57 Zdroj: MPSV, GIS 0, ČSÚ 2005 až 2013

Ve v ětšin ě obcí míra nezam ěstnanosti za období do roku 2013 vykazovala klesající trend. K nejrychlejšímu poklesu mn došlo v obcích He řmánky, Fulnek a Vrchy.

3.10.2.2 Dlouhodobá nezam ěstnanost

Dlouhodobá nezam ěstnanost je zde vyjád řena jako podíl uchaze čů o zam ěstnání evidovaných déle než 12 měsíc ů na po čtu uchaze čů celkem. V MSK byl v období 2013 tento podíl pr ůměrn ě 45,3 %. Odry jsou ORP, kde podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných b ěhem sledovaného období stoupl, a to o více než 7 p.b. Přitom se po celé období pohyboval pod pr ůměrem kraje jako celku.

Jako celek vykazuje SO ORP Odry pr ůměrn ě 44 % podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných. Obcemi s nejvyšším podílem dlouhodob ě nezam ěstnaných jsou p řitom Fulnek, Vražné a Jakub čovice nad Odrou a naopak nejnižší je tento podíl v obci He řmanice u Oder, kde dosahuje pouze hodnoty 25 %, dále pak v obci Spálov.

Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchaze čů nad 12 m ěsíc ů (%) v obcích SO ORP Odry mezi lety 2006-2013 Rok pr ůměr Obec 2006 2007 2008 2011 2013 Fulnek 52,45 48,14 44,03 48,14 52,68 49,09 He řmanice u Oder 44,59 20,75 25,81 35 25,00 30,23 He řmánky 40,77 28,35 36,36 20 52,63 35,62 Jakub čovice nad Odrou 34,04 38,08 38,83 40,7 46,81 39,69 Lubom ěř 28,67 10,57 21,43 55 42,31 31,60 Mankovice 49,76 43,18 47,78 31,7 55,26 45,54 Odry 44,35 38,38 34,3 42,83 50,27 42,03 Spálov 47,67 31,76 21,68 38 29,79 33,78 Vražné 35,95 37,22 38,29 41,17 49,30 40,39 Vrchy 42,47 47,37 38,1 25 36,36 37,86 ORP Odry 46,86 40,4 36,97 37,75 44,00 38,58 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2013

114

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10.3 Zam ěstnanost

3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zam ěstnanosti

Odry jsou SO ORP s mírou zam ěstnanosti a mírou ekonomické aktivity, které zcela odpovídají pr ůměru kraje jako celku. V rámci SO ORP Odry vykazuje nejvyšší míru ekonomické aktivity (77,64 %) obec Jakub čovice nad Odrou, kde je zárove ň nejvyšší míra zam ěstnanosti (67,86 %). Vysokou míru ekonomické aktivity vykazuje také obce He řmánky. Nejhorší je situace ve Fulneku (míra zam ěstnanosti 56,28 % a míra ekonomické aktivity 69,12 %) a v He řmanicích u Oder.

Tabulka č. 3.10.5: Míra zam ěstnanosti míra ekonomické aktivity v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Obec Míra zam ěstnanosti Míra ekonomické aktivity Fulnek 56,28 69,12 He řmanice u Oder 53,69 72,54 He řmánky 59,60 76,77 Jakub čovice nad Odrou 67,86 77,64 Lubom ěř 59,72 71,02 Mankovice 62,12 69,44 Odry 59,04 70,28 Spálov 60,26 71,03 Vražné 59,39 72,33 Vrchy 62,20 73,78 SO ORP Odry 58,57 70,44 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.3.2 Struktura zam ěstnanosti

Podle odv ětvové klasifikace ekonomických činností je možné v ětšinu populace SO ORP Odry, stejn ě jako celého MSK, za řadit do oblasti pr ůmyslu a stavebnictví (54,43 %). V porovnání s ostatními SO ORP je však vysoce nadpr ůměrné procento obyvatel zam ěstnáno také v oblasti zem ědělství, lesnictví a rybolovu, p ředevším pak v obcích Vrchy, He řmánky, Lubom ěř a Mankovice. Nejpr ůmyslov ější obcí jsou Jakub čovice nad Odrou.

Tabulka č. 3.10.6: Struktura zam ěstnanosti v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Zem ěděls Pr ůmysl Obchod, Doprava, Ve řejná Školství, tví, a opravy pošty a správa, zdravot., Obec lesnictví, stavebni motor. telekomunika obrana, veter. a rybolov ctví vozidel ce soc. zabez. soc. činn. Fulnek 9,48 59,67 9,11 6,68 5,11 9,94 He řmanice u Oder 17,46 55,56 7,14 10,32 3,17 6,35 He řmánky 25,00 52,08 6,25 8,33 6,25 2,08 Jakub čovice nad Odrou 9,48 64,22 7,03 7,65 3,67 7,95 Lubom ěř 24,16 52,81 5,62 4,49 5,62 7,30 Mankovice 24,00 46,00 6,40 6,40 5,20 12,00 Odry 8,21 57,47 9,53 5,44 5,55 13,80 Spálov 17,55 59,04 5,59 5,05 4,52 8,24 Vražné 21,12 50,80 8,02 5,88 3,74 10,43 Vrchy 27,62 46,67 10,48 9,52 4,76 0,95 SO ORP Odry 18,41 54,43 7,52 6,98 4,76 7,90

115

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10.4 Podnikatelská struktura

Na území SO ORP Odry p ůsobí 1 813 firem. Ze 771 z nich, které uvád ějí po čet svých zam ěstnanc ů (zdroj: Albertina data, únor 2008 ), jich 535 zam ěstnává 1 – 5 osob, dalších 155 do 10 osob. S rostoucím po čtem zam ěstnanc ů po čet firem rychle klesá. Podle OKE Č je možné za řadit nejv ětší po čet firem do oblasti maloobchodu (krom ě motorových vozidel) a oprav výrobk ů pro osobní pot řebu a p řevážn ě pro domácnost, do oblasti stavebnictví a v neposlední řad ě také do již zmi ňované oblasti zem ědělství, myslivosti a souvisejících činností. Nejv ětšími zam ěstnavateli SO ORP Odry jsou spole čnosti SEMPERFLEX OPTIMIT, s.r.o, VVM-IPSO, s.r.o., EUROVIA Lom Jakub čovice, s.r.o., Hein & spol. – keramické závody, spol. s r.o., AGRO JESENICKO a.s., Domov Odry, p řísp ěvková organizace a GERLICH ODRY s.r.o., kdy každý z uvedených subjekt ů zam ěstnává minimáln ě 50 osob. Většina ekonomických subjekt ů na území SO ORP Odry vznikla na po čátku 90. let, 741 do roku 1994, postupn ě po čet nov ě vzniklých firem klesal a od roku 2005 do sou časnosti vzniklo již jen 156 firem.

3.10.4.1 Míra podnikatelské aktivity

Míra podnikatelské aktivity vyjad řuje po čet podnikatel ů – fyzických osob p řipadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátor ů úsp ěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci MSK jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Orlová, Karviná a Bohumín. Nejvíce podnikatel ů – přes 170 p řipadá na 1000 obyvatel SO ORP Bruntál a Opava. V SO ORP Odry mezi roky 2004 a 2007 p řipadalo pr ůměrn ě 153 podnikatel ů - fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce – 177 - podnikatel ů p řipadá na 1000 obyv. v obci Vrchy. Nejmén ě pak v obci Lubom ěř – 109, dále v obcích Mankovice a Spálov.

Tabulka č. 3.10.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Odry v letech 2004 a 2007 Rok Obec 2004 2007 Pr ůměr Fulnek 153,77 157,69 155,71 He řmanice u Oder 164,31 165,71 165,01 He řmánky 136,65 165,68 151,52 Jakub čovice nad Odrou 145,19 142,02 143,59 Lubom ěř 101,99 115,29 108,61 Mankovice 123,10 127,91 125,52 Odry 163,30 159,31 161,31 Spálov 123,52 127,75 125,61 Vražné 126,03 137,02 131,47 Vrchy 166,67 187,21 177,01 SO ORP Odry 152,47 153,84 153,15 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – po čet podnikatel ů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

3.10.5 Pracovní uzav řenost a otev řenost obcí

Jediná obec v SO ORP, která získává v saldu vyjíž ďky a dojíž ďky zam ěstnance, je zárove ň správní obcí ORP Odry. Z této obce vyjíždí denn ě 602 zam ěstnanc ů za prací do jiných obcí a naopak sem dojíždí 531zam ěstnanc ů, což v saldu činí zisk 71 zam ěstnanc ů. Všechny ostatní obce ztrácejí a nejvýrazn ěji pak obce Spálov a Vrážné (více jak 100 zaměstnanc ů ztráta) a Fulnek se ztrátou v saldu přes 300 zam ěstnanc ů.

116

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.10.8: Vyjíž ďka a dojíž ďka do zam ěstnání v obcích SO ORP Odry v roce 2001,2011 Vyjíždí z obce za zam ěstnáním Dojíždí do obce za zam ěstnáním Saldo Obec 2001 2011 2001 2011 za zam ěstnáním Fulnek 2424 740 990 395 345 He řmanice 131 33 107 5 28 Heuř Odermánky 59 27 37 0 27 Jakub čovice 340 97 234 70 27 nad Odrou Lubom ěř 169 69 142 5 64 Mankovice 246 84 171 61 23 Odry 3065 531 881 602 71 Spálov 364 126 25 9 18 108 Vražné 367 120 293 16 104 Vrchy 102 43 80 3 40 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,2011

Celkem u 4 obcí v SO ORP Odry se míra vyjíž ďky pohybuje v blízkosti, či dokonce p řesahuje, 80%, což odpovídá 8 vyjížd ějícím zam ěstnanc ů, z 10 zam ěstnaných – obce Lubom ěř , He řmanice u Oder, Vražné a Vrchy. Naopak nejnižší míra vyjíž ďky je v nejv ětších obcích SO ORP, v obci Fulnek jemn ě p řesahuje 40% a v obci Odry pak necelých 30%. Naopak míra dojíž ďky je nejvyšší v obcích He řmánky, Mankovice a Jakub čovice u Oder. Ve všech třech obcích se pohybuje kolem 50% - po čet zam ěstnaných se zvyšuje o polovinu díky dojíž ďce. V případ ě Jakub čovic hraje svou roli jist ě kamenolom, který se zde nachází.

Graf č. 3.10.3: Míra vyjíž ďky a dojíž ďky do zam ěstnání obcí SO ORP Odry

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Z hlediska pracovní závislosti je u n ěkterých obcí patrná vyšší závislost na správním m ěst ě Odry. Nejvýrazn ější je pak u Jakub čovic nad Odrou, kde dosahuje tém ěř 60%, takže 6 z 10 vyjížd ějících za prací mí ří práv ě do Oder. Dále v obcích He řmanice u Oder a Spálov tato závislost p řesahuje 40%. Nejnižší je u Fulneku, kde pouze 1 z 10 vyjížd ějících mí ří do Oder, a nakonec obec Vrchy není na Odrách pracovn ě závislá v ůbec.

117

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 3.10.9: Podíl vyjíž ďky do správního m ěsta Odry Obec Podíl vyjíž ďky do správního m ěsta SO ORP Fulnek 10,00% He řmanice u Oder 45,79% He řmánky 27,03% Jakub čovice nad Odrou 59,40% Lubom ěř 33,80% Mankovice 26,32% Odry ----- Spálov 43,63% Vražné 36,86% Vrchy 0,00% Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.6 Redukovaný index funk ční velikosti

Redukovaný index funk ční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu po čtu zam ěstnaných a zam ěstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjad řuje po čet obsazených pracovních míst. Dle rIFV jsou v SO ORP jasn ě patrná dv ě hlavní pracovní centra, a to Odry a Fulnek. Ostatní obce v regionu jsou dále relativn ě vyrovnané, k nejmenším pat ří obce He řmánky a Vrchy. M ěsto Odry je v celokrajském m ěř ítku dle rIFV 17. nejv ětší sídlo mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Studénkou. Fulnek je pak na 28. míst ě mezi Sta říčem a Vratimovem. He řmánky jsou pak 18. nejmenší obec v kraji a Vrchy dokonce 14. nejmenší.

Tabulka č. 3.10.10: Redukovaný index funk ční velikosti v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Obec Po čet obyvatel OPM rIFV Fulnek 6005 1953 44,34 He řmanice u Oder 347 20 1,60 He řmánky 168 39 1,08 Jakub čovice nad Odrou 692 273 5,61 Lubom ěř 397 21 1,81 Mankovice 598 152 3,97 Odry 7329 3646 67,24 Spálov 917 114 4,86 Vražné 820 33 3,62 Vrchy 220 16 1,05 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpo čet ( ∗ ∗) Pozn.: Redukovaný index funk ční velikosti, = , POP = obytná funkce vyjád řená po čtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjád řená po čtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zam ěstnaní - vyjíž ďka + dojíž ďka. Veli činy s indexem ORP jsou hodnoty pro celý SO ORP Odry.

118

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10.7 Indikátory

Tabulka č. 3.10.11: Indikátory a jejich hodnocení .) č

3 stnanosti stnanosti 1 ě

Obec rná míra ě 2013 2013 20 stnanosti (%), (%), stnanosti m ě (%), 2001 2001 (%), ů ní velikosti, 2001 2001 velikosti, ní č Pr aktivity (%), 2007 2007 (%), aktivity DV/obyv. (tis. K (tis. DV/obyv. Redukovaný index index Redukovaný Míra podnikatelské podnikatelské Míra Míra zam Míra nezam Hodnocení indikátoru indikátoru Hodnocení Hodnocení indikátoru indikátoru Hodnocení Hodnocení indikátoru indikátoru Hodnocení Hodnocení indikátoru indikátoru Hodnocení indikátoru Hodnocení funk

Fulnek 56,28 -2 10 2 10,4 2 157,69 0 44,34 2 He řmanice u Oder 53,69 -2 8,5 2 6,1 -2 165,71 1 1,60 -2 He řmánky 59,6 -1 14,5 0 7,5 -2 165,68 1 1,08 -2 Jakub čovice nad Odrou 67,86 2 9,2 2 7,1 -2 142,02 0 5,61 0 Lubom ěř 59,72 -1 8,1 2 9,8 2 115,29 -2 1,81 -2 Mankovice 62,12 1 9 2 12,2 2 127,91 -1 3,97 -1 Odry 59,04 -1 10,5 2 10,1 2 159,31 0 67,24 2 Spálov 60,26 0 7,3 2 8,6 2 127,75 -1 4,86 -1 Vražné 59,39 -1 11,6 2 7,9 -1 137,02 -1 3,62 -1 Vrchy 62,2 1 6,6 2 9,1 2 187,21 2 1,05 -2 Škály: -2 58,0 pod 16,0 a více 7,8 pod 120,0 pod 3,0 pod -1 60,0 pod 16,0 pod 8,0 pod 140,0 pod 5,0 pod 0 62,0 pod 15,0 pod 8,2 pod 160,0 pod 15,0 pod 1 64,0 pod 14,0 pod 8,4 pod 180,0 pod 30,0 pod 2 64,00 a více 13,0 pod 8,4 a více 180,00 a více 30,00 a více Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007; MPSV, GIS 0, 2005 až 2011

119

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

3.10.8 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Podpr ůměrná míra nezam ěstnanosti celého SO Nedostate čné využití rozvojového potenciálu ORP. Výjimkou jsou obce He řmanice u Oder, oblasti z d ůvodu slabé spolupráce v rozvojových He řmánky. projektech mezi hlavními centry SO ORP - městy Odry a Fulnek. V SO ORP je podpr ůměrný podíl dlouhodob ě Nedostatek pracovních p říležitostí v SO ORP nezam ěstnaných osob v porovnání s ostatními SO Odry, což zp ůsobuje výraznou míru vyjíž ďky za ORP Moravskoslezského kraje, nejlépe jsou na prací do ostatních SO ORP. tom obce Lubom ěř a Jakub čovice nad Odrou. Pr ůměrná míra podnikatelské aktivity v celém SO Nízká da ňová výt ěžnost celého SO ORP Odry ORP Odry v porovnání s Moravskoslezským v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to krajem. především v obcích He řmanice u Oder a He řmánky. Významní zam ěstnavatelé v gumárenském a strojírenském pr ůmyslu s inova čním potenciálem. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, nap ř. Heipark Tošovice či využití fulneckého zámku jako památky nadregionálního významu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci mikroregionu Odersko v četn ě kvalitn ě zpracovaných rozvojových dokument ů. Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prost řednictvím podnikatelských inkubátor ů zam ěř ený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zam ěstnavateli.

3.10.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování

Prvo řadým úkolem je stabilizovat negativní trendy ve vývoji obyvatelstva jinak porostou p řepo čtené náklady na obslužnost území a tím jsou mín ěny jak náklady na rozvoj technické i sociální infrastruktury, tak i poroste finan ční náro čnost na poskytování služeb obyvatelstvu.

• V rámci SO ORP Odry je t řeba posílit tvorbu pracovních míst a zabránit respektive zvrátit odliv pracovní síly do jiných SO ORP v rámci kraje. Z čehož plyne pot řeba intenzivn ější využití stávajících ploch pro podnikání a využití brownfields (p ředevším bývalé zem ědělské objekty) a v případ ě SO ORP Odry je vhodný i extenzivní rozvoj pr ůmyslových zón, tzn. p řipravení pr ůmyslové zóny v Odrách v četn ě navazující infrastrukturou a její vhodné nabídnutí investor ům v krátkém časovém horizontu. • V rámci suburbaniza čních proces ů Ostravy a dostavbou dálnice D 1 je nutné p řilákat kvalifikovanou pracovní sílu p říp. movit ější podnikatelé nabídkou vhodných ploch pro rodinné domky s návaznou infrastrukturou v četn ě možnosti p řipojení k vysokorychlostnímu internetu. Tímto zp ůsobem je možné zlepšit úrove ň kupní síly obyvatelstva.

120

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍ ŘŮ

Podstatou udržitelného rozvoje je napln ění t ří základních cíl ů:

1. Sociální rozvoj , který respektuje pot řeby občan ů; 2. Účinná ochrana životního prost ředí a šetrné využívání p řírodních zdroj ů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovn ě ekonomického r ůstu a zam ěstnanosti.

Auto ři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátor ů, které indikují stav/vývoj daných skute čností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání t ěch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilí řích udržitelného rozvoje území.

Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilí řů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel bu ď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bod ů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Se čtením všech bod ů za všechny indikátory daného pilí ře v hodnocené oblasti byl získán sou čet, jenž však ješt ě nereprezentuje sílu a stav daného pilí ře, nebo ť v každém pilí ři bylo pro vyhodnocení použito r ůzného po čtu indikátor ů.

Aby bylo možné správn ě posoudit vyváženost pilí řů , bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v po čtu použitých indikátor ů v jednotlivých pilí řích, a to pomocí p řepo čtového koeficientu. Každému pilí ři byla nejprve ur čena hodnota 100 bod ů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální po čet bod ů, který m ůže daný pilí ř získat. P řepo čtový koeficient pro každý pilí ř byl následn ě vytvo řen vyd ělením 100 bod ů, stanovených jako základní hodnota pro výpo čet koeficientu, maximálním po čtem bod ů, které m ůže daný pilí ř získat. Tímto p řístupem se auto ři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátor ů v rámci jednotlivých pilí řů jsou shodné. A váha všech indikátor ů jednoho pilí ře je r ůzná od vah indikátor ů ostatních pilí řů , pokud má daný pilí ř jiný celkový po čet indikátor ů. Auto ři tímto zp ůsobem neup řednostnili žádný pilí ř jako d ůležit ější než další dva pilí ře udržitelného rozvoje.

Vynásobením p řepo čtového koeficientu a sou čtu bod ů dosažených v jednotlivých pilí řích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilí řů v jednotlivých obcích. Ve všech pilí řích se poda řilo nashromáždit dostate čný po čet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit pat řičný požadovaný po čet indikátor ů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvláš ť se vyhodnotily jednotlivé pilí ře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na po řadí od nejvýše hodnoceného území po území s nejv ětšími problémy a nedostatky.

Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilí řů m ůže být dána vyrovnaným po čtem získaných bod ů v jednotlivých pilí řích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nep říznivá situace v jednom pilí ři vyvážena získanými body v jiném pilí ři.

Následující tabulka nám ukazuje dosažený po čet bod ů v jednotlivých pilí řích, p řepo čtový koeficient a přepo čtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

121

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 4.1.1: P řehled získaných bod ů v jednotlivých obcích a ORP Odry

Po čet dosažených Přepo čtená bodová hodnota Celkem Za řazení ORP bod ů ENV EKO SOC ENV EKO SOC obce Fulnek 2 10 -6 10 50 -42,6 17,4 2c He řmanice u 0 -2 -2 0 -10 -14,2 -24,2 3b Oder He řmánky -3 1 3 -15 5 21,3 11,3 2b Jakub čovice -2 7 -4 -10 35 -28,4 -3,4 3c nad Odrou Lubom ěř 0 1 -6 0 5 -42,6 -37,6 2c Mankovice 3 9 -6 15 45 -42,6 17,4 2c Odry -4 11 -4 -20 55 -28,4 6,6 3c Spálov 1 4 -3 5 20 -21,3 3,7 2c Vražné -6 4 -4 -30 20 -28,4 -38,4 3c Vrchy 1 4 -4 5 20 -28,4 -3,4 2c Přepo čtový 5 5 7,1 koeficient ORP Odry -40 245 -255,6 celkem Pozn.: ENV = environmentální pilí ř, EKN = ekonomický pilí ř, SOC = sociodemografický pilí ř

Za každý pilí ř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v sou čtu všech t ří pilí řů tedy v rozmezí od –300 až +300 bod ů.

122

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vyhodnocení environmentálního pilí ře

V environmentálním pilí ři je hodnocení obcí v zájmovém SO ORP spíše záporné, a to s výjimkou obcí Fulnek (10 body), Lubom ěř (0 bod ů), Spálov (5 bod ů) , He řmanice u Oder ( 0 bod ů) ,Mankovice (15 bod ů), Vrchy (5 bod). Nejhorší hodnocení bylo v obci Vražné (-30 bod ů) a dále Odry (-20) a He řmánky (- 15). Tyto obce jsou charakteristické p ředevším tím, že jsou zde p řekra čovány imisní limity pro zdraví lidí pro u polétavého prachu (všechny t ři obce) a benzo(a)pyrenu (Odry a Fulnek), je zde zhoršená kvalita vod (tj. vodní útvary, u kterých je riziko, že nedosáhnou dobrého stavu, pokud nebudou p řijata opat ření) a také je zde vyšší riziko vodní eroze ze svažitých pozemk ů. V obci Vražné jako s velkým podílem orné půdy a tím nízkým koeficientem ekologické stability je situace podobná jako v obci Mankovice, která byla však výrazn ě lépe hodnocena v oblasti míry separace odpadu a podílu zvlášt ě chránených území na celkové ploše území. Z přírodního hlediska je zde významný p řírodní park Oderské vrchy. Další indikátory byly v ětšinou hodnoceny záporn ě nebo neutráln ě. Z tohoto pohledu je možno environmentální pilí ř hodnotit spíše negativn ě.

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje – environmentální pilí ř

Zdroj: Vlastní výpo čty

123

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vyhodnocení sociodemografického pilí ře

V rámci sociodemografického pilí ře získala v ětšina hodící také záporné hodnocení, a to s výjimkou obce He řmánky (21,3 bod ů). Z hlediska použitých indikátor ů vychází nejmén ě p řízniv ě hodnocení u obcí Lubom ěř (42,6), Mankovice (42,6) a Fulnek (42,6). Je to dáno malou atraktivitou obcí z hlediska turistického ruchu (by ť se zde nachází relativn ě významný podíl turisticky využitelných ploch), nízkou atraktivitou obcí z hlediska trvalého bydlení – rychlost výstavby nových byt ů zde byla v posledních letech minimální a v rámci dlouhodob ějšího období zde panuje stagnnace. Stagnuje také počet obyvatel a zvyšuje se podíl ob čan ů vyššího v ěku. U He řmanic u Oder se v posledních letech zvýšil po čet obyvatel, pokra čuje zde relativn ě rychlá výstavba nových byt ů a z hlediska v ěku obyvatel je zde pom ěr d ětí ku lidem nad 64 let p řízniv ější, turisticko – rekrea ční funkce byla hodnocena negativn ě.. Obec Jakub čovice nad Odrou dosáhla vyrovnaného kladného nebo neutrálního hodnocení indikátor ů, negativn ě byla hodnocena v oblasti bytové výstavby.

Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilí ř

Zdroj: Vlastní výpo čty

124

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vyhodnocení ekonomického pilí ře

V ekonomickém pilí ři je situace v porovnání se zbylými dv ěma pilí ři p řízniv ější. Negativn ě hodnocenou obcí byly pouze He řmanice u Oder, které získaly -10 bod ů. Naopak nejlépe hodnocené byly obce Odry a Fulnek, které tvo ří hlavní centra daného území a dále Mankovice. U kladn ě hodnocených obcí je toto hodnocení dáno p ředevším relativn ě dobrou dopravní obslužností (železnice, silnice I/47 a I/57), u Mankovice lze tento stav p řisoudit dostavb ě dálnice a rozvoji podnikatelských aktivit a t ěžb ě št ěrkopísku. Nezam ěstnanost se ve všech obcích oproti roku 2007 snížila. Negativn ě hodnocené obce dosahují nízké da ňové výt ěžnosti a horší dopravní obslužnosti.

Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoj – ekonomický pilí ř

Zdroj: Vlastní výpo čty

125

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Celkové hodnocení obcí

Z hlediska celkového hodnocení a použité sady indikátor ů vyplývá jako nejlépe hodnocený ekonomický pilí ř – tj. ve řejná dopravní a technická infrastruktura a hospodá řské podmínky. Naopak h ůř e dopadlo hodnocení environmentálního pilí ře a nejh ůř e sociodemografického pilí ře. Nejlépe hodnocenými obcemi jsou Mankovice a Fulnek. Naopak z hlediska udržitelného rozvoje je nejh ůř e hodnocena obec Vražné a Lubom ěř .

Obrázek č. 4.1.4: Celkové hodnocení obcí

Zdroj: Vlastní výpo čty

126

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Obrázek č. 4.1.5: Kartogram – za řazení obcí do skupin dle vyváženosti udržitelného rozvoje

Tabulka č. 4.1.2: Za řazení obce do kategorie na základ ě pozitivního nebo negativního hodnocení pilí řů Za řazení Environmentální Ekonomický Sociodemografický vyváženost podmínek pro Vyjád ření v obce do pilí ř pilí ř pilí ř udržitelný rozvoj území kartogramu kategorie Z H S dobrý stav špatný stav 1 + + + Z, H, S žádné 2 a + + - Z, H S S 2 b + - + Z, S H H 2 c - + + H, S Z Z 3 a + - - Z H, S H, S 3 b - + - H Z, S Z, S 3 c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Zdroj: Metodika MMR, 2010

Vlastní vyváženost jednotlivých pilí řů může být dána vyrovnaným po čtem získaných bod ů v jednotlivých pilí řích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

127

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Tabulka č. 4.1.3: P řehled indikátor ů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilí řů Obec

ěř

Pilí ř Téma Indikátor ovice č mánky manice ř ř Odry Odry Vrchy Spálov Fulnek u u Oder Vražné SO ORP Lubom He nad Odrou Mankovice He Jakub 1 Podíl poddolovaných a sesuvných území 1 0 0 -1 1 1 1 1 1 2 7 Plocha sklonité orné půdy 0 0 0 2 2 2 -2 -1 2 2 7 2 Stav povrchových a podzemních vod 0 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -2 -1 -12 Kvalita ovzduší -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -2 -2 -18 3 Pr ůměrná produkce komunálního odpadu 2 2 0 2 2 2 1 2 1 0 14 Míra separace komunálního odpadu 1 1 0 1 -1 2 0 0 1 0 5 Podíl plochy zvlášt ě chrán ěných území na celkové ploše -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -2 -1 -2 -15 4 území environmentální Koeficient ekologické stability 1 0 0 0 -1 -2 0 0 -2 -1 -5 Zm ěna vým ěry zem ědělské p ůdy mezi lety 2001 a 2013 1 1 1 -2 1 2 1 1 -2 2 6 5 Lesnatost 0 1 1 1 0 -2 1 2 -2 1 3 ENV celkem 2 0 -3 -2 0 3 -4 1 -6 1 -8 Hustota silni ční sít ě 0 1 1 2 0 2 0 -1 2 0 7 Dostupnost obsluhy území ve řejnou linkovou dopravou 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 Dopravní obslužnost území - pracovní den 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 20 Dopravní obslužnost území - sobota 2 -2 2 0 0 2 2 0 1 -2 5 Vybavenost technickou infrastrukturou 2 0 0 1 0 0 2 1 1 -1 6 Míra zam ěstnanosti v roce 2001 -2 -2 -1 2 -1 1 -1 0 -1 1 -4

ekonomický Pr ůměrná míra nezam ěstnanosti v roce 2013 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 18 10 Da ňová výt ěžnost na obyvatele v roce 2013 2 -2 -2 -2 2 2 2 2 -1 2 5 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 0 1 1 0 -2 -1 0 -1 -1 2 -1 Redukovaný index funk ční velikosti v roce 2007 2 -2 -2 0 -2 -1 2 -1 -1 -2 -7 EKO celkem 10 -2 1 7 1 9 11 4 4 4 49 Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2011 2 -2 2 -1 2 0 2 2 -1 0 6 7 Index stá ří k 1. 1. 2013 -1 1 -2 -1 -2 0 -1 -1 0 0 -7 Zm ěna po čtu obyvatel mezi lety 1997-2013 -2 -1 2 -1 -2 0 0 0 0 -2 -6 Dokon čené byty na 1 000 obyvatel za rok -1 1 2 -1 -2 -1 -1 -2 1 1 -3 8 Zm ěna po čtu trvale obydlených byt ů v letech 2001-2011 -2 -1 0 -2 0 -1 -2 -1 0 -1 -10 Podíl potenciálních rekrea čních ploch 0 1 0 1 0 -2 0 1 -2 0 -1

sociodemografický sociodemografický 9 Turisticko-rekrea ční funkce obcí -2 -1 -1 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -15 SOC celkem -6 -2 3 -4 -6 -6 -4 -3 -4 -4 -36 Pozn.: ENV = environmentální pilí ř, EKN = ekonomický pilí ř, SOC = sociodemografický pilí ř 128

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍ ŘI

Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základ ě posouzení stavu hodnoceného území, p říležitosti a hrozby p ředstavují vn ější vlivy.

K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup:

1. fáze – díl čí tématické analýzy (na základ ě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního díl čího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky díl čí SWOT analýzy silných, slabých stránek a p říležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Díl čí analýzy jsou sou částí tématických rozbor ů v této zpráv ě.

2. fáze – zapojení horizontálních vliv ů a vazeb mezi pilí ři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilí ři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a pr ůmět všech zjišt ěných p říležitostí z díl čích analýz do dalších pilí řů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivn ění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka).

Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilí ř Téma Seznam p říležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO SOC Nerostné suroviny z místních zdroj ů. P,H P N,H Využití ploch po t ěžb ě nerostných surovin – rekrea ční plochy, P N P zalesn ění, prvky zelen ě... Realizace opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu P H P prostředí prostředí Horninové Horninové v Jakub čovicích. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanaliza ční sít ě a P P P rozvoje napojení obyvatel na ve řejnou kanalizaci zakon čenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovod ňových opat ření, jak P P P v krajin ě, tak i na tocích k ochran ě zastav ěného území obcí. Dodržování zásad správné zem ědělské praxe pro snížení obsahu P, H N P dusi čnan ů a dalších zne čiš ťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Vodní režim Vodní režim Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí um ělou P P P akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní P N N ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné p ůdy). Provedení ú činných opat ření na snižování primárních emisí P, H P P prachových částic z provozu kamenolomu v Jakub čovicích n Odrou

Environmentální Environmentální a opat ření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. edí edí

ř Zefektivn ění systému sb ěru odpadu a bioodpadu – vybudování P N N sb ěrného místa, kompostárny a dalších za řízení

prost Provedení ú činných opat ření na snižování primárních emisí P H P prachových částic z provozu kamenolomu v Jakub čovicích n Odrou Hygiena životního životního Hygiena a opat ření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k P P P zabezpe čení trvalého souladu všech p řírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území.

írody a írody Při hospodá řské činnosti v krajin ě je nutno vytvá řet podmínky pro P P P ř krajiny krajiny Ochrana Ochrana p zachování a rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě, pro vytvá ření protierozních opat ření. Ochrana kvalitního p ůdního fondu, realizace protierozních a P P N

L L protipovod ňových opat ření. PUPF ZPF a ZPF Rekultivace p ůdy a navrácení do ZPF. P N N

129

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Seznam p říležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO SOC Plánovaná výstavba vysokorychlostní železni ční trat ě. P, H P P Modernizace a optimalizace trat ě Suchdol nad Odrou – Vítkov, P P P zvýšení komfortu p řepravy, potenciální možnost napojení na systém přím ěstské dopravy. Vymezení pot řeb modernizace silni ční sít ě, budování obchvat ů a P P P přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování zne čišt ění ovzduší a hluku Rozši řování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními P,H P P důsledky na fungování dopravy ve m ěstech/obcích. Využívání obnovitelných a alternativních zdroj ů energie zejména P P P v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu. Zvýšení podílu čišt ěných odpadních vod rozši řováním a P P P rekonstrukcí kanaliza čních systém ů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. ejná dopravní a technická infrastruktura infrastruktura technická a dopravní ejná Ekonomický Ekonomický

ř Dokon čit plynofikaci obcí SO ORP. P P P

Ve Realizace projekt ů výstavby navrhovaných slune čních a v ětrných P P P elektráren. Využití p říležitostí vyplývajících z dostavby dálnice D47, a to H P P především v růstu investi ční i reziden ční atraktivity oblasti.

ské Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci N P P ř mikroregionu Odersko v četn ě kvalitn ě zpracovaných rozvojových dokument ů, tento bod se netýká obcí Fulnek a Vrch.

podmínky podmínky Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prost řednictvím H P P Hospodá podnikatelských inkubátor ů zam ěř ený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zam ěstnavateli. Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se N P P zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový d ům pro osoby bez příst řeší, d ům s chrán ěnými byty a vybudovat denní stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry. fické

podmínky podmínky Vybudování spole čných reziden čních za řízení pro seniory pro N P P

Sociodemogra několik obcí za finan čních p řísp ěvk ů všech zú častn ěných obcí. Využití trvale neobydlených objekt ů v obcích k rekrea čním ú čel ům N, H P P ve výrazn ě v ětší mí ře než dosud. Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. P N P Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem P N P Bydlení Bydlení neobydlených byt ů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová zna čka v H N P Sociodemografický Sociodemografický osobnostech sv ětového formátu (Mendel, Komenský). Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro N P P rekreaci. Vznik nových sportovních za řízení a areál ů (nap ř. golfové h řišt ě, N P P

Rekreace Rekreace atd.), vybudování cyklostezky „St řecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující N P P se zájem Čech ů o lacin ější domácí turistiku a o český venkov.

Pozn.: ENV – environmentální pilí ř, EKO – ekonomický pilí ř, SOC – sociodemografický pilí ř V n ěkterých p řípadech nebylo možno jednozna čně ur čit, zda se jedná o jednozna čnou hrozbu nebo p říležitost .

3. fáze – záv ěre čná SWOT analýza za všechny pilí ře

Údaje o p říležitostech a ohroženích – horizontáln ě nap říč pilí ři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilí řů , jsou podkladem pro záv ěre čnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilí ř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1). 130

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5 ZÁV ĚR

Byla zpracována požadovaná témata v četn ě SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, p říležitosti a hrozby. Sou částí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž n ěkteré jsou ur čeny pro řešení v územn ě plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecn ěji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ

Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátor ů a témat vychází z dat r ůzn ě „starých“. N ěkterá data jsou zjiš ťována a tedy i k dispozici relativn ě často (s frekvencí i n ěkolikrát za rok, nap ř. data o zam ěstnanosti a nezam ěstnanosti). Jiná data jsou zjiš ťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožd ěním (imisní data o znečišt ění atmosféry a následn ě vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou pom ěrn ě konstantní a nem ěnná (sesuvy a poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná p ři speciálních šet řeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v nov ější, aktuální verzi platné k danému roku (nap ř. po čty obydlených a neobydlených byt ů) není v podstat ě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuáln ější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – nap ř. nezam ěstnanost). Sou časn ě ob čas vzniká i problém s územním uspo řádáním jednotlivých obcí (p řípadn ě jejich částí) v rámci správních obvod ů ORP kraje, což klade zvýšené nároky na správné a odpovídající vyhodnocení indikátor ů. Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexn ě reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání t ěch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilí řích udržitelného rozvoje území. Na základ ě (nejen) t ěchto indikátor ů byly v řešených tématech identifikovány p ředevším problematické oblasti. Použití metodiky indikátor ů navíc umož ňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v ur čitých p řípadech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno diskutovat o vhodnosti a p řípadn ě i ú čelnosti jednotlivých indikátor ů, stejn ě jako o metod ě hodnocení vyváženosti pilí řů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uv ědomit, že se jedná o první vyhodnocení RURÚ a je možno na n ěj v budoucnu navázat bu ď op ětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátor ů, p řípadn ě indikátor ů nov ě navržených (nebo pat řičně upravených), které mohou lépe vystihovat pot řeby územního plánování (nap ř. sesuvné a poddolované území v zastav ěném nebo potenciáln ě zastavitelném území).

Je zcela pochopitelné, že zpracovatel RURÚ použil vlastní vytvo řenou metodiku (když nebyla k dispozici metodika oficiální) k napln ění strohých ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb., (nap ř. je možno tv ůrčím zp ůsobem vyhodnotit již vypracované SWOT analýzy ze strategických materiál ů vypracovaných pro řešené území za poslední dobu) a naplnit tak ustanovení zmín ěné vyhlášky. Je zde zárove ň p ředpoklad, že na základ ě zkušeností z RURÚ zpracovanými r ůznými zpracovateli a metodami vytvo ří MMR (nebo pod vedením MMR) konkrétn ější metodiku pro řešení ÚAP-RURÚ.

Tento materiál nem ůže nahradit speciální a relativn ě nákladné strategické a koncep ční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (a ť už na úrovni kraje, mikroregion ů nebo obcí) a stejn ě tak nem ůže nahradit pr ůzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí p ři zadání a zejména p ři zpracování územních plán ů obcí. Je to jen jeden z podklad ů pro zadání a vypracování územních plán ů obcí.

Předložený dokument naopak p řináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností nap říč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení pr ůmětu zjišt ěných jev ů a problém ů v území do procesu územního plánování, v četn ě návrhu nám ětů pro územní plánování a územní politiku. Za řazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárn ě.

131

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5.2 SOUHRN Z TÉMAT

Horninové prost ředí a geologie

Na území SO ORP Odry se st řetávají t ři geomorfologické celky. V západní části se nachází celek Nízký Jeseník a jeho podcelek Vítkovská vrchovina (konkrétn ě její okrsky Potštátská vrchovina, He řmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina). Ve východní části jde o celek Podbeskydská pahorkatina a její podcelek P říborská pahorkatina s okrsky Novoji čínská pahorkatina, Palačovská brázda a Hluzovská pahorkatina. Tyto dva celky od sebe odděluje Moravská brána, konkrétn ě geomorfologický podcelek Oderská brána (okrsky B ělotínská pahorkatina, Bartošovická pahorkatina, Oderská niva a Klimkovická pahorkatina).

Na území SO ORP Odry se nachází dv ě ložiska nerostných surovin a to stavebního kamene na katastrálním území obcí He řmánky, He řmanice u Oder a Jakub čovice nad Odrou a št ěrkopísk ů v Mankovicích. V sou časnosti se t ěží pouze stavební kámen, t ěžba št ěrkopísk ů zahájena ješt ě nebyla. U ložiska št ěrkopísku v Mankovicích je také vymezeno chrán ěné ložiskové území. Z hlediska kvality ovzduší je lom v Jakub čovicích vnímán negativn ě, nebo ť je zdrojem prašnosti a to především jako sekundární prašnost z povrch ů vozovek a jiných ploch, p řípadn ě z dopravy materiálu. Zde je vhodné p řijmout opat ření pro snížení prašnosti, pokud je to možné, provést výsadby izola ční zelen ě apod. V případ ě druhého ložiska nerostných surovin v Mankovicích hrozí vážné st řety se zájmy ochrany přírody, nebo ť toto ložisko (a CHLÚ) je situováno do CHKO Pood ří (2.-4 zóna) a sou časn ě do p řírodní památky Meandry staré Odry a navíc Pta čí oblasti a EVL Pood ří. Je zde významné riziko, že by p ři realizaci zám ěru a zahájení t ěžby došlo k negativnímu ovlivn ění t ěchto lokalit. Tyto st řety je nutné prošet řit v rámci zpracování územního plánu Mankovic, zvážit velikost vymezeného ložiska, p řípadn ě upravit jeho vymezení mimo chrán ěná území nebo zvážit jeho vypušt ění. Poddolované a sesuvné území mohou p ředstavovat omezení pro rozvoj obcí, nap říklad výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Odry se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Poddolovaných území je vyšší množství, a to p ředevším ve form ě hald a propadlin. Nacházejí se nej čast ěji na území obcí Fulnek, Odry a Jakub čovice nad Odrou. Poddolovaná území v He řmánkách a Jakub čovicích se nacházejí mimo zastav ěná území. Také ostatní poddolovaná území se nacházejí mimo zastav ěné území obcí. Dále se zde nachází několik sesuvných území v obcích Jakub čovice nad Odrou, Fulnek a Vražné. Jedná se sesuvy plošn ě malého rozsahu. V obci Vražné nezasahuje bezprost ředn ě do blízkosti stávající zástavby, je však nutné jej v rámci ÚP respektovat. Jeden sesuv ve Fulnek se nachází v zastav ěném území. Je vhodné prov ěř it míru jím zp ůsobovaného rizika. Sesuv v Odrách je mimo zastav ěné území.

Vodní režim

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska spln ění environmentálních cíl ů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích ( řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do t říd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvar ů podzemních vod z hlediska spln ění environmentálních cíl ů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do t říd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou za řazeny do t říd rizikovosti podle výsledk ů hodnocení HEIS VÚV T.G.M. T řídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravd ěpodobn ě nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou p řijata p říslušná opat ření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 99 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích na území tém ěř všech obcí SO ORP). Na území SO ORP není klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 1 % délky útvar ů povrchových 132

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (4 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích na území obce Fulnek). Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 10 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvar ů podzemních vod) a 27 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvar ů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u v ětšiny obcí SO ORP jde o více než 88 % plochy útvar ů podzemních vod, nejvíce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvar ů podzemních vod) a 73 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u v ětšiny obcí SO ORP jde o více než 73 % plochy útvar ů podzemních vod, nejvíce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvar ů podzemních vod). Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátor ů zde nejsou pln ěny cíle environmentální kvality povrchových vod. Místn ě na sledovaném území nejsou pln ěny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátor ů, není p řijatelný na území žádné z obcí SO ORP. Nep řijatelný stav je na území obcí He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy, obzvlášt ě nep řijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné. Celkov ě lze území SO ORP hodnotit jako nep řijatelné z hlediska pln ění environmentálních cíl ů pro povrchové a podzemní vody. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod. V obcích Fulnek a Odry by m ělo být prioritou identifikovat nadm ěrn ě sklonité orné pozemky a eliminovat jejich nep říznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opat ření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespo ň zatravnit a tím p řisp ět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajin ě. Možno využít návrhu plánu spole čných za řízení v rámci KPÚ k eliminaci t ěchto ploch. Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q 100 dvou vodních tok ů – Husí potok a Odra. Celkem je záplavovým územím Q 100 zasaženo 655 ha území SO ORP Odry. Záplavové území Q 100 Husího potoka zasahuje území dvou obcí plochou 54,46 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Fulnek a to plochou 53,74 ha. Na území obce Odry zasahuje pouze okrajov ě plochou 0,72 ha. Záplavové území Q 100 Odry zasahuje území šesti obcí plochou 600,45 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Mankovice a to plochou 232,67 ha. V těchto územích (záplavové území Q 100 ) by nem ěly být povolovány nové stavby zhoršující pr ůběh povod ňové vln. V již zastav ěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q 100 je pot řeba navrhnout a realizovat opat ření chránící toto území.

Hygiena životního prost ředí

Nejv ětším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Odry jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM 10 . K p řekro čení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2013 na 63 % území ORP, což znamená zlepšení oproti roku 2011, kdy došlo k překro čení t ěchto hodnot na 100 % území ORP. Ro ční imisní limit pro PM 10 nebyl p řekro čen.

Z hlediska zhoršené imisní situace suspendovaných částic je subjektivn ě velice negativn ě vnímán provoz kamenolomu v Jakub čovicích nad Odrou. Kamenolom se na zhoršené imisní situaci v Jakub čovicích n O. a v Odrách podílí jednak primární emisí prachových částic (odst řel, úprava, nakládka a p řeprava vyt ěžené suroviny t ěžkou technikou), jednak sekundárn ě, kdy jsou prachové částice zvi řovány z povrch ů areálu i přilehlých komunikací v ětrem a pr ůjezdem automobil ů po zne čišt ěných površích. Vliv prašnosti z kamenolomu je lokální a prakticky velmi obtížn ě kvantifikovatelný. Úlohou územního plánování je dostupnými prost ředky napomáhat ke snížení p ředevším reemise prachových částic. Opat ření (nejen) v rámci územního plánování, která mohou snížit p ůsobení zvýšených imisních koncentrací suspendovaných částic na p řijatelnou míru, jsou nap ř. zpevn ění komunikací, areál ů, výsadba ochranných pás ů zelen ě, zatravn ění nezpevn ěných ploch, odstra ňování prašnosti z areál ů (pravidelný úklid), zakrývání p řeváženého materiálu, post řik, snížení prašnosti vznikající b ěhem nakládky a p řevozu prašného materiálu, kropení zdroj ů prachu v obdobích delšího sucha, zachování (p řípadn ě vytvo ření) vodních ploch v okolí areál ů, m ěř ení prašnosti v areálech pro pot řeby informování obyvatel a zjiš ťování účink ů provád ěných opat ření. 133

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Dalším problémem je p řekra čování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Na 97% území SO ORP došlo k překro čení cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád řené jako benzo(a)pyren (BaP). Na 100 % území ORP došlov roce 2013 k překro čení cílových imisních limit ů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád řené jako benzo(a)pyren (BaP), což je oproti roku 2011 zvýšení o 3%. V případ ě imisních koncentrací benzo(a)pyrenu mají významný vliv lokální topeništ ě.

Specifickým problémem jsou plošn ě zvýšené imisní koncentrace p řízemního ozonu. Na celém území SO ORP došlo v roce 2011 k překro čení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon a k p řekro čení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystém ů a vegetace (expozi ční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace p řízemního ozonu však nejsou výjime čné, k překra čování imisních limit ů dochází na v ětšin ě území České republiky. V roce 2011 nebyl p řekro čen imisní limit na ochranu zdraví pro SO 2, NO 2 a benzen ani cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Imisní limity pro SO 2 ani NO x stanovené na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2011 překro čeny.

Na území SO ORP není pln ěn navržený cílový stav indikátor ů (nulové p řekro čení imisních limit ů pro ochranu lidského zdraví a ekosystém ů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášeno prakticky celé území všech obcí SO ORP. Plošn ě je p řekra čován p ředevším imisní 24hod limit pro PM 10 a cílový imisní limit pro B(a)P vyhlášené na ochranu lidského zdraví. Kvalita ovzduší je zhoršená v důsledku p ůsobení emisí z pr ůmyslu, silni ční dopravy i plošných zdroj ů (vytáp ění domácností). Z hlediska ochrany ovzduší (plošného rozsahu p řekro čení imisních limit ů) pat ří území SO ORP k těm mén ě p říznivým v kraji i v rámci České republiky.

Vyšší pravd ěpodobnost p ůsobení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nep říznivých rozptylových podmínek a v dob ě dopravních špi ček v bezprost řední blízkosti nejzatížen ějších komunikací (I/57, I/47, II/441) p ředevším v intravilánu m ěst Fulnek a Odry. Po dostavb ě dálnice D1, souvisejícího úseku I/57 Fulnek (Stachovice) – MÚK Hladké Životice a plánovaného obchvatu Oder lze o čekávat odvedení tranzitní dopravy z Fulneku a Oder. Míra ovlivn ění území (resp. obyvatel) silni ční motorovou dopravou je závislá na intenzit ě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl t ěžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umíst ění v terénu či zástavb ě a existujícími opat řeními na snižování negativních vliv ů dopravy (zele ň, protihlukové st ěny atp.).

Většina obcí na území SO ORP spadá do p řechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. St řední kategorie radonového indexu byla lokalizována v intravilánu obcí He řmanice u Oder, Lubom ěř a Spálov. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je také podél tektonických jev ů. Na území SO ORP se nenachází žádné významné letecké stavby (letišt ě) s intenzivní vnitrostátní či mezinárodní leteckou dopravou ani významné vojenské letišt ě.

134

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zjišt ěná hodnota pr ůměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Odry byla v roce 2011 u sledovaných obcí kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižšší, než je průměr ČR a zárove ň spl ňuje požadavek 219 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodá řství ČR. Produkce odpadu je u všech obcí nižší, nejvyšší hodnota je 390 kg/os.rok ve m ěst ě Odry. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližn ě 14 %, je tedy p řibližn ě stejná jako na v ětšin ě území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí, nejvyšší míry je dosaženo v obcích He řmanice u Oder a Spálov (p řes 25 %).

Ochrana p řírody a krajiny

Z hlediska plošného zastoupení ZCHÚ se SO ORP Odry jeví jako území s nízkým zastoupením zvlášt ě chrán ěných území, která tvo ří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech 10 obcí vy čnívají pouze dv ě s vyšším podílem ZCHÚ. Nejv ětší plochu zvlášt ě chrán ěných ploch a má obec Mankovice. Zde se chrán ěné plochy vyskytují na t řetin ě území obce, p řesn ěji na 29,6% plochy. Podpr ůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%), v rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Do obou obcí zasahuje výb ěžek CHKO Pood ří, v obci Mankovivce pokra čuje podél toku Odry ješt ě EVL Pood ří. Všechny ostatní obce krom ě 2 výše jmenovaných spadají do hodnocení s nízkým podílem ZCHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné.

Z hlediska ekologické stability území spadá řešený správní obvod do území ekologicky málo stabilního. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty KES pod 0,9) pat ří Fulnek, Lubom ěř , Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,14). Je to zp ůsobeno vysokým podílem zem ědělské p ůdy (87% z celkové vým ěry obce), orné p ůdy (91,7% ze zem ědělské půdy) a nízkým podílem les ů (3,3% z celkové vým ěry). Území mírn ě stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Odry a Spálov. V rámci SO ORP má nejvyšší stupe ň ekologické stability obec Spálov (KES = 1,45). Na území této obce je vcelku nízký podíl zem ědělské p ůdy (51,3 %) a zastav ěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zárove ň v ětší podíl les ů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porost ů (25,3% ze zem ědělské půdy).

Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

V oblasti je významný podíl orné p ůdy (61 %) a také podíl p ůd za řazených do 1. a 2. t řídy ochrany. Nejvyšší podíl t ěchto p ůd na zem ědělské p ůdě v obci mají Mankovice a Vražné. Z hodnocení zm ěny vým ěry zem ědělské p ůdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že úbytek zem ědělské p ůdy mezi lety 2001 a 2009 byl 189,7 ha, tj. 1,4 %. V rámci SO ORP bylo nejvýrazn ější snížení vým ěry ZPF v Mankovicích (3,2 %) a Jakub čovicích nad Odru (2,8 %). To bylo spojeno s růstem vým ěry ostatních ploch, v případ ě Jakub čovic nad Odrou také travních porost ů. Lesnatost SO ORP Odry je 30,8 %, což je mén ě (o 5%) než je lesnatost Moravskoslezského kraje (35,5 %) a také mén ě celé České republiky (33,6 %). Rozložení les ů v celém území je pom ěrn ě rovnom ěrné, krom ě jižní části území (obec Vražné a Mankovice), kde je lesnatost velmi nízká. Nejvyšší lesnatost mají obce Spálov (44,1 %). Nejnižší lesnatost mají obce na jihu území – Vražné (3,1 %) a Mankovice (4,5 %). Na území SO ORP Odry p řevažují lesy zařazené do kategorie les ů hospodá řských (97,2 %), les ů za řazených do kategorie les ů zvláštního ur čení je 2,8 %. Lesy za řazené do kategorie les ů ochranných se na tomto území nevyskytují. Nejvíce les ů za řazených do kategorie LZU je v obci Spálov (4,8 %), dále v obci Odry (4,7 %).

Ve řejná dopravní a technická infrastruktura

Pro hodnocení úrovn ě silni ční sít ě na území jednotlivých SO ORP jsou hlavními ukazateli její hustota, parametry dopravních cest, napojení silni ční sít ě na regionální, p řípadn ě celostátní dopravní trasy, zajiš ťující dostupnost okolních m ěst a p říslušných krajských ú řad ů. Správním územím ORP Odry 135

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry neprobíhá dálnice ani rychlostní komunikace. Napojení silni ční sít ě na sí ť vyšší kategorie zajiš ťují v hodnoceném území silnice I. t řídy I/47, a I/57. Dopravní obslužnost území je zajiš ťována p řevážn ě silnicemi II. t řídy a III. t řídy, které jsou v ětšinou ve špatném technickém stavu vzhledem k dlouhodob ě nedostate čné údržb ě a modernizaci a vzhledem k rostoucím nárok ům na p řepravu nespl ňují pot řebné parametry. Délka silni ční sít ě činí celkem 158,4 km, z toho silnice I. t řídy činí 19,4 %, silnice II. t řídy 11,4% a tém ěř 70% (69,2%) tvo ří silnice III. t řídy. Hustota silni ční sít ě na území O ORP činí 0,7 km/km 2 což znamená, že zhruba na úrovni pr ůměrné hustoty silni ční sít ě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km 2 a mírn ě nad hustotou silni ční sít ě MSK (0,64 km/km 2). Vzhledem ke stávajícímu stavu silni ční sít ě jsou hodnoty získané m ěř ením intenzity dopravy již v sou časném období vysoké. Nejvyšší dopravní zatížení bylo zjišt ěno na páte řních komunikacích (I/47 a I/57), vysoké hodnoty byly zjišt ěny i na silnici II/442. Komplikovaná dopravní situace je zejména v sídelním m ěst ě, kde na pr ůtazích m ěstem Odry se intenzita dopravy pohybuje v rozmezí 5-7 tis.voz-/24hod. a dále ve Fulneku (intenzita zde již dosahuje tém ěř 10tis. voz./24hod.). Trend ve vývoji intenzity dopravy je vesm ěs rostoucí. Délka železni ční sít ě činí cca 22,5 km. Hustota železni ční sít ě na území ORP Odry činí cca 0,10 km/km2 (10,1km/100 km 2) a je mírn ě pod úrovní MSK (12,4 km/100km 2), tak i pod celorepublikovým pr ůměrem (12,2km/100km 2 ). Na území SO ORP Odry je železni ční doprava p římo dostupná pro 5 z 10 hodnocených obcí, což p ředstavuje cca 50% obcí, navíc jsou zastávky i v některých jejich částech. Pro tyto obce je tak zajišt ěna dobrá dostupnost ORP Odry železni ční dopravou. Územím SO ORP Odry jsou vedeny dv ě regionální trat ě (276, 277), u kterých by byla žádoucí modernizace. Výrazným zlepšením by byla plánovaná optimalizace tra ťového úseku Suchdol nad Odrou – Vítkov (tra ť č. 276), jež se p ředpokládá až po roce 2018. Hodnocení dopravní obslužnosti území SO ORP Odry hromadnou dopravou bylo provedeno na základ ě zjišt ění po čtu spoj ů do Oder a z Oder ve všedních dnech a v sobotu a to pro vybrané časové intervaly. Jak vyplývá z tabulky v příloze, je po čet spoj ů do Oder v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, možnosti návratu z Oder do obcí jsou ve vybraných intervalech velmi omezené. Dopravní obslužnost v sobotu je naprosto nevyhovující. Na území SO ORP Odry je relativn ě dob ře rozvinutá technická infrastruktura s vysokým podílem plynofikovaných obcí a dostate čným zásobováním elektrickou energií, všechny obce mají (vlastní) vodovod. Zcela nedostate čná je úrove ň odkanalizování a čišt ění odpadních vod. Chyb ějící ČOV a splašková kanalizace ohrožují životní prost ředí a podzemní vody. Dále je t řeba dokon čit plynofikaci v obcích Lubom ěř , Spálov, He řmanice u Oder a v obci Vrchy.

Sociodemografické podmínky

SO ORP Odry je se svými 17 432 obyvateli spíše jedním z menších SO ORP v Moravskoslezském kraji. Do roku 1980 docházelo na území SO ORP tak řka nep řetržit ě k růstu po čtu obyvatel s mírným zpomalením ve druhé polovin ě 70. let, což odpovídá tehdejší propopula ční politice a vývoji v celé ČR. Až do roku 2012 pak po čet obyvatel pomalu klesal, p řičemž k nejprudšímu poklesu po čtu obyvatel došlo v letech 1990 - 1992. Nejlidnat ějšími obcemi SO ORP jsou správní obec Odry (7 423 obyvatel) a Fulnek (5 921 obyv.). Po čet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do 1 000, p řičemž nejmenší obcí je obec He řmánky, kde žije 175 obyvatel. K nejv ětšímu absolutnímu i relativnímu nár ůstu po čtu obyvatel došlo práv ě v obci He řmánky (8%), jednalo se však pouze o 8 obyvatel. Nejv ětší pokles pak zaznamenaly obce Fulnek, Vrchy a Lubom ěř . Odry pat ří k SO ORP se spíše „mladším“ obyvatelstvem, index stá ří zde pr ůměrn ě dosahuje hodnoty 0,94. Na jedno dít ě tedy p řipadá 0,94 osoby nad 64 let. V SO ORP má 42,89 % obyvatel st ředoškolské vzd ělání bez maturity, 31,64 % základní nebo nedokon čené vzd ělání, 18,59 % st ředoškolské vzd ělání s maturitou a 6,88 % vysokoškolské vzd ělání. Zajímavé je, že v SO ORP nehraje žádná obec roli vzd ělávacího centra. Mate řskou školu má 50 % obcí SO ORP, p řičemž MŠ ve m ěst ě Fulnek mají celkem 6 odlou čených pracoviš ť v místních částech m ěsta Fulnek. V 70 % obcí je základní škola, jen ve 30 % obcí je ZŠ devítiletá. Ve Fulneku se nachází speciální škola. Základní um ělecká škola je ve m ěstech Odry a Fulnek. Ve t řech obcích není žádné školské za řízení. Na území SO ORP Odry jsou 2 střední školy, ob ě s možností vzd ělávání v učebních oborech, ve m ěst ě Fulnek je z řízeno odlou čené pracovišt ě St řední školy Šenov u Nového Ji čína. Ve m ěst ě Odry je M ěstská nemocnice v Odrách. Toto zdravotnické za řízení se člení na akutní l ůžkovou část interního odd ělení se 34 l ůžky a 4 l ůžky JIP a na LDN se 75 l ůžky (5 l ůžek lze vy členit pro poskytování sociální pé če). Specializovaná pé če je smluvn ě zajišt ěna p ředevším s NsP Nový Ji čín a Fakultní nemocnicí Ostrava. Léka řská pé če pro dosp ělé je dostupná ve t řech obcích a pro d ěti a dorost je léka řská pé če dostupná v pěti obcích. Na území SO ORP Odry je 1 domov pro seniory, 1 domov se zvláštním režimem. Kapacita obou za řízení není dostate čná, obyvatelé menších obcí žádají o ubytování i v domovech mimo SO ORP Odry. Dále jsou zde 4 DPS (ve 136

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry měst ě Odry 2 DPS, ve m ěst ě Fulnek 2 DPS), jejich kapacita není dostate čná. Chybí zde služba chrán ěného bydlení, denního stacioná ře pro seniory a osoby se zdravotním postižením, domova se zvláštním režimem pro alkoholiky a psychotiky, domu na p ůl cesty, odleh čovací služby, služby osobní asistence, dále pak poradenská činnost, následná služba po výkonu trestu, azylový dům pro osoby bez příst řeší, nízkoprahové za řízení pro d ěti a mládež a krizová telefonní linka. Terénní ošetřovatelská a pe čovatelská služba je zajiš ťována Charitou Odry ve všech obcích SO ORP Odry, která má dostate čnou kapacitu k pokrytí celého SO ORP Odry.

Bydlení

K roku 2001 bylo na území SO ORP Odry evidováno 3 905 dom ů. Trvale obydlených dom ů bylo 88,3 %, což p ředstavuje více než celorepublikový pr ůměr. Podíl trvale neobydlených dom ů ur čených k rekreaci byl ale zna čně menší než v celé ČR, dá se proto p ředpokládat, že neobydlené domy se spíš obývat nedají, než aby byly rekrea čně využívány. To lze ilustrovat na obci Lubom ěř , kde činí podíl trvale neobydlených dom ů 24 % a jen 5 % z nich je využíváno k rekreaci. Pr ůměrné stá ří domovního fondu se pohybuje mezi 36 lety (Jakub čovice nad Odrou) a 55 lety (Vražné), celkov ě je s hodnotou 45,7 nižší než celorepublikový pr ůměr. Tém ěř polovina byt ů se nachází v domech postavených mezi lety 1946–1980. V SO ORP Odry se ale nachází pom ěrn ě hodn ě byt ů v domech postavených do r. 1919 (17 %), v obci Vražné a Mankovice je to okolo 30 %. Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo celkem 6 666 byt ů, což p ředstavuje p řibližn ě jeden byt na 2,9 obyvatel (mírn ě více než celorepublikový pr ůměr). Tém ěř 90 % bylo trvale obydleno, p řevážná většina se nacházela v rodinných domech. Podíl byt ů v bytových domech byl v ětší jen ve m ěst ě Odry (42 %). 62,5 % byt ů bylo v roce 2001 ve vlastním dom ě či v osobním vlastnictví, 18,5 % byt ů nájemních (v Odrách 21 %), 8,7 % družstevních. Pr ůměrná obytná plocha s 56,3 m 2 na byt p řevyšovala republikový pr ůměr, jeden obyvatel pak m ěl k dispozici 19,2 m 2, nejvíce v obci Vražné, nejmén ě v He řmanicích u Oder, Odrách a Fulneku. Co se tý če technické vybavenosti byt ů, stupe ň plynofikace byl v roce 2001 v SO ORP Odry velice malý - 35,2 %, z toho v polovin ě obcí nebyl plyn v ůbec a u ostatních byla vybavena plynem mén ě než polovina byt ů (krom ě obce Mankovice). Vybavenost vodovodem odpovídá republikovému pr ůměru – 98 %. Po čet trvale obydlených byt ů v dlouhodobém horizontu v SO ORP Odry mírn ě roste, číslo se významn ěji snižuje pouze v obci Lubom ěř . Za roky 1991–2001 p řibylo 260 nov ě obydlených byt ů, což p ředstavuje nár ůst o 4,4 % (nejvíce v obci Vrchy). Rychlost bytové výstavby v letech 2001–2011 je spíše menší, odpovídá krajovému pr ůměru, drží se však výrazn ě pod republikovým pr ůměrem. Za výše uvedené období p řibylo v SO ORP Odry 267 nov ě postavených byt ů, což p ředstavuje 1,04 dokon čeného bytu na 1000 obyvatel/rok. Nejvíce byt ů p řibylo ve městech Fulnek a Odry, v obci Lubom ěř se nestav ělo v ůbec. V oblasti bydlení uvád ějí obce Fulnek, Jakub čovice a Mankovice jako problém nedostatek ploch pro výstavbu rodinných dom ů – stavebních parcel. Obce Jakub čovice, Mankovice, Odry a Vražné uvád ějí malé množství obyvatel napojených na kanalizaci. V obci Lubom ěř je uvád ěn vysoký po čet trvale neobydlených byt ů (dom ů), stejn ě jako v obci Vrchy. Obec Vrchy také uvádí jako problém z hlediska obce špatné dopravní napojení obce (a tím i nižší atraktivitu pro bydlení). Pro řešení t ěchto problém ů (mimojiné) má v ětšina obcí v plánu vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu, p řípadn ě investovat i do zasí ťování pozemk ů.

Rekreace

Podstatná část území SO ORP Odry leží v malebné krajin ě Oderských vrch ů (náležejí do celku Nízkého Jeseníku) charakteristickými rozsáhlými smíšenými lesy na svazích a lužními lesy s nivami v p řírodním prost ředí neregulovaného toku řeky Odry, která tvo ří hlavní p řírodní osu tohoto území. Hodnota a zajímavost oblasti je zd ůrazn ěna ochraná řskými opat řeními v rámci P řírodního parku Oderské vrchy (nachází se na území všech obcí SO ORP Odry) a Chrán ěné krajinné oblasti Pood ří (na území obcí Mankovice a Vražné). Pro rekreaci a cestovní ruch jsou nejvhodn ější m ěsta Odry a Fulnek, jenž mají velmi vysoký potenciál cestovního ruchu. Nejenže se na území t ěchto m ěst, které byly z d ůvodu ochrany vzácných kulturních památek v roce 1992 vyhlášeny m ěstskými památkovými zónami, nachází nejvíce nemovitých kulturních památek, ale také zde najdeme nejvíce za řízení sloužících k volno časovým aktivitám a rozvoji cestovního 137

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry ruchu. Mezi nejvýznamn ější pat ří moderní lyža řský areál „HEI park“ v Tošovicích (místní část Oder) či nov ě zrekonstruované koupališt ě v Odrách se sousedním sportovním areálem TJ Odry. Každá z obcí SO ORP Odry má dnes vybudované základní sportovní zázemí, které svým rozsahem odpovídá pot řebám místních ob čan ů. P řesto je region navšt ěvován p ředevším díky atraktivnímu přírodnímu prost ředí. Zdejší krajina nabízí v lét ě vhodný terén pro cyklo i p ěší turistiku, v zimním období je ideální pro b ěžecké lyžování. Z cyklistických tras je nejvýznamn ější cyklotrasa III. t řídy č. 503 Starý Jičín – Jeseník nad Odrou – Odry – Jakub čovice nad Odrou – He řmánky – Vítkov – Horní Benešov – Krnov, na kterou navazují cyklotrasy IV. t řídy. V místní části Oder – ve Veselí (na Veselském kopci) jsou pro zm ěnu ideální podmínky pro tzv. snowkiting, adrenalinový sport jehož podstatou je tažení lyža ře či snowboardisty řiditelným drakem. V regionu se také nachází n ěkolik farem či ko ňských stanic zam ěř ených na agroturistiku, a to p ředevším na jednu z jejích forem – tzv. hippoturistiku. Vedle turistiky, cykloturistiky a agroturistiky nabízí území SO ORP Odry p řes letní období ke zhlédnutí či využití mnoho zajímavých míst vhodných pro rekreaci a odpo činek. Jedná se nap ř. o p řírodní koupališt ě – vodní nádrž Vítovku o rozloze 3 ha, či tzv. Oderskou rybni ční soustavu (tvo ří ji p ět produk čních rybník ů: Cíp, Vraženský rybník, Trn ěný rybník, Travný rybník a Emauzský rybník), skrz kterou je vedena nau čná stezka „St říbrný chodník“. Z celkového po čtu 98 nemovitých kulturních památek je nejvýznamn ější Bratrský sbor ve Fulneku, který je od roku 1962 za řazen mezi Národní kulturní památky ČR. V jeho prostorách dnes sídlí Památník Jana Amose Komenského (je zde mj. umíst ěna stálá expozice dokumentující život a dílo tohoto nejv ětšího spisovatele pob ělohorské emigrace a „u čitele národů“), jehož jméno je s Fulnekem pevn ě spjato (v letech 1618–1621 ve m ěst ě p ůsobil jako správce bratrské školy). V regionu nejen p ůsobila, ale dokonce se tu narodila (v Hyn čicích – místní část obce Vražné), další významná osobnost našeho národa, a to Johann Gregor Mendel, sv ětov ě uznávaný biolog a zakladatel genetiky. Ubytovací kapacity nejsou silnou stránkou turistické infrastruktury regionu, p ředevším chybí za řízení vyšší kategorie. Na druhou stranu lze konstatovat, že po čet i standard l ůžkové kapacity odpovídá stávající struktu ře návšt ěvník ů. Jedná se zejména o pracovní a obchodní návšt ěvníky a bývalé ob čany či jejich potomky n ěmecké národnosti. Nejvíce ubytovacích za řízení nalezneme ve m ěstech Fulnek a Odry, naopak žádné se nenachází v obcích He řmánky, Lubom ěř , Spálov a Vrchy.

Hospodá řské podmínky

V rámci Moravskoslezského kraje pat ří Odry k SO ORP s podpr ůměrnou da ňovou výt ěžností, spíše pr ůměrnou mírou nezam ěstnanosti, avšak s relativn ě nízkým podílem dlouhodob ě nezam ěstnaných. Míra zam ěstnanosti, míra ekonomické aktivity i míra podnikatelské aktivity odpovídají pr ůměru kraje. Nejvíce obyvatel je zam ěstnáno v pr ůmyslu, v porovnání s ostatními SO ORP kraje je však vysoké procento obyvatel zam ěstnáno také v zem ědělství, lesnictví a rybolovu. Nejv ětšími zam ěstnavateli SO ORP jsou SEMPERFLEX OPTIMIT , s.r.o ., VVM-IPSO, s.r.o., EUROVIA Lom Jakub čovice, s.r.o., Hein & spol. – keramické závody, spol. s r.o., AGRO JESENICKO a.s., Domov Odry, p řísp ěvková organizace a GERLICH ODRY s.r.o., kdy každý z uvedených subjekt ů zam ěstnává minimáln ě 50 osob. Jediná obec v SO ORP, která získává v saldu vyjíž ďky a dojíž ďky zam ěstnance, je zárove ň správní obcí ORP Odry. Funk ční velikost v ětšiny obcí je velmi malá a svým obyvatel ům nejsou schopny poskytnout služby v dostate čné míře.

138

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5.3 DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, OHROŽENÍ V ÚZEMÍ

Okruh problém ů k řešení v územn ě plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Odry je takto člen ěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako p ředm ět nebo sou část závad nebo st řet ů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich sou částí jsou i zám ěry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limit ů a hodnot.

Přehled vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Odry

Administrativní hranice: - hranice ORP - hranice obcí - hranice katastrálních území - parcelace

Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních st řet ů: - železni ční tra ť - dálnice - silnice I., II. a III. t řídy - silnice I., II. a III. t řídy - návrh, ostatní komunikace – úz. rezerva - vodní plocha - vodní nádrž – úz. rezerva - chrán ěné ložiskové území - ložisko nerostných surovin - ÚSES - chrán ěná krajinná oblast - přírodní rezervace - přírodní památka - zastav ěné území obcí - zastavitelné plochy obcí dle ÚPD - zem ědělský p ůdní fond I. a II. t řídy ochrany - lesní plochy

Urbanistické, dopravní a hygienické závady: - skládka - území ekologických rizik - úrov ňové k řížení silnice I. a II. t řídy se železni ční tratí - brownfields - pr ůchod silnice I. t řídy zastav ěným územím - problematická místa silni ční dopravy - chyb ějící dopravní propojení obcí - potenciální dopravní zát ěž lokality Mendlova, Odry

Ohrožení v území: - poddolovaná území - sesuvná území - záplavové území Q100, AZ

Územní st řety: - CHLÚ, VL vs. ZPF I. a II. t řídy - CHLÚ, VL vs. lesní plochy - zastav ěné území obcí v záplavovém území Q100, AZ - zastavitelné území obcí v záplavovém území Q100, AZ

139

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Územní problémy, omezení: - omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochran ě ZPF - omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovaným územím - území navrhovaných v ětrných park ů - ochranné pásmo JE Blahutovice – územní rezerva

V problémovém výkrese jsou ozna čeny tyto konkrétní závady v území a územní st řety:

Skládky: st řet jev k.ú. A.1 skládka Lubom ěř A.2 skládka Dobešov A.3 skládka Odry A.4 skládka Mankovice A.5 skládka Děrné A.6 skládka Fulnek A.7 skládka Děrné A.8 skládka Odry

Území ekologických rizik: st řet název k.ú. B.1 Fulnek, Bílovecká ul. Děrné B.2 Stará Valté řovská Jerlochovice B.3 Dole ček Lubom ěř B.4 skládka PDO Spálov B.5 Čechova skála Jerlochovice B.6 Benzina a.s. ČSPHM Odry Odry B.7 Hranická ul. (Nad rybníkem) Odry

Úrov ňové k řížení silnice I. a II. t řídy se železni ční tratí: st řet třída silnice číslo silnice železnice číslo železnice k.ú. C.1 1 47 celostátní 276 Odry C.2 2 441 celostátní 276 Odry C.3 2 442 celostátní 276 Jakub čovice nad Odrou C.4 2 442 celostátní 276 He řmánky nad Odrou C.5 2 442 celostátní 276 Kamenka

Brownfields: st řet popis k. ú. D.1 býv. JZD, hospodá řská budova Lubom ěř D.2 lomy-uzav řené He řmánky nad Odrou D.3 býv. farma Vražné-opušt ěné objekty Vražné u Oder D.4 Romo Doprava Fulnek D.5 zem ědělský objekt-stáje Vrchy D.6 zem ědělský objekt-suši čka obilí Vrchy D.7 bez identifikace Lukavec u Bílovce

140

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pr ůchod silnice I. t řídy zastav ěným územím: st řet třída silnice číslo silnice obec E.1 1 47 Fulnek E.2 1 47 Fulnek E.3 1 47 Fulnek E.4 1 47 Odry E.5 1 47 Odry E.6 1 47 1 Odry E.7 1 47 1 Odry E.8 1 47 B2 Odry E.9 1 57 Fulnek E.10 1 57 Fulnek

Skládka vs. ZPF II. t řídy: st řet k.ú. J1.1 Děrné

Chrán ěné ložiskové území, výhradní ložiska nerost ů vs. lesní plochy: st řet k.ú. J2.1 Jakub čovice nad Odrou J2.2 He řmanice u Oder J2.3 He řmanice u Oder J2.4 He řmánky nad Odrou J2.5 He řmanice u Oder J2.6 He řmanice u Oder

Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále dopln ěny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území

Plochy bývalé pr ůmyslové nebo zem ědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další dopln ění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Mezi hlavní dopravní závady pat ří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastav ěnými územími obcí, intenzita a dostupnost ve řejné dopravy atd. Nevyhovující je nap ř. pr ůjezd m ěstem Odry, vysoká intenzita dopravy ve Fulneku apod. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spo čívají p ředevším v absenci kanaliza ční sít ě a čistírny odpadních vod a zne čišt ění vodních tok ů v území. Níže je uveden p řehled hlavních problém ů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.3.1.1 Překra čování imisních limit ů

• K p řekro čení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2013 na 63 % území SO ORP. Ro ční imisní limit pro PM 10 nebyl překro čen. P řekro čení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na 100 % území. Krom ě obcí Vražné a Mankovice došlo na 47 % území obcí k p řekro čení hodnot limitu pro ozon. • Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostate čné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zelen ě, nap říklad pás ů zelen ě podél pr ůmyslových areál ů, podél komunikací a na náv ětrných stranách obcí. Nap ř. podél Odry v lokalit ě u obytné zástavby ul. Nada ční, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakub čovicích nad Odrou, podél významných liniových zdroj ů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1.

141

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5.3.1.2 Hluková a emisní zát ěž z dopravy

• Vyšší pravd ěpodobnost p ůsobení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nep říznivých rozptylových podmínek a v dob ě dopravních špi ček p ředevším v bezprost řední blízkosti významných komunikací v intravilánu m ěst Fulnek a Odry. • Při zpracování ÚP proto podporovat územní pot řeby výstavby obchvat ů obcí a m ěst za ú čelem snížení imisní zát ěže obyvatel p ředevším tranzitní nákladní dopravou ( I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder).

5.3.1.3 Lom v Jakub čovicích

• Zdroj prašnosti, p ředevším jako sekundární prašnost z povrch ů vozovek a jiných ploch, p řípadn ě z dopravy materiálu. Nutno p řijmout opat ření ke snížení prašnosti a dostupnými prost ředky napomáhat ke snížení negativních ú čink ů zvýšených imisních koncentrací suspendovaných částic (prachu) v souvislosti s provozem kamenolomu, jako nap ř. zpevn ění komunikací, areál ů, výsadba ochranných pás ů zelen ě, zatravn ění nezpevn ěných ploch, odstra ňování prašnosti z areál ů, zachování (p řípadn ě vytvo ření) vodních ploch v okolí atd. (obce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou a He řmanice u Oder)

5.3.1.4 Stav vodních útvar ů

• Jako „rizikový“ je klasifikováno 99 % délky útvar ů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvar ů povrchových vod – všechny obce) • Jako „rizikový“ je klasifikováno 10 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvar ů podzemních vod) a 27 % plochy útvar ů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvar ů podzemních vod, dále Fulnek a Odry).

V oblastech, kde doposud chybí, je nutno řešit vybudováním a modernizací infrastruktury pro čišt ění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokon čení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech.

5.3.1.5 Staré ekologické zát ěže

V území jsou evidovány (dle MŽP) tyto staré ekologické zát ěže: • Fulnek – Čechova skála, Stará Valté řovská, Bílovecká ulice, Romo – 2x, skládka D ěrné – 2x, Fulnek obora • Lubom ěř – Dole ček, skládka Lubom ěř • Odry - Benzina s.r.o. ČSPHM Odry, Hranická ul. (Nad rybníkem), dole ček, skládka PDO, Optimit, Dvořisko, Nový sv ět, Vrchovina • Spálov - skládka PDO • Mankovice – skládka Nutná identifikace starých ekologických zát ěží, ur čení míry jejich rizika a vymezení ploch pot řebných k jejich asanaci.

5.3.1.6 Problematika nakládání s odpady

• Míra separace komunálního odpadu je p řibližn ě 14%, tedy nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Vysoké množství odpadu (a bioodpadu) je ukládáno na skládky. V rámci regionu chybí za řízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a z ůstává tak nevyužit). Je proto vhodné zajistit skládkovací kapacity, kapacity pro sb ěr, t říd ění a recyklaci odpadu a vymezit odpovídající plochy pro tato za řízení.

142

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5.3.1.7 Vypoušt ění odpadních vod

• V obci Odry je odkanalizováno pouze m ěsto Odry (kú Odry, ne však m ěstské části) a Fulnek (pouze M Č Fulnek a Jerlochovice bez dalších částí). ČOV pouze v obcích Odry, Fulnek a Spálov. Odkanalizovány nejsou He řmánky, Mankovice a Vrchy. Vypoušt ění odpadních vod do jednotlivých vodních tok ů místního významu negativn ě ovliv ňuje ŽP. • Při zpracování ÚP postupovat v souladu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje.

5.3.1.8 Hlavní st řety zám ěrů v území s územními limity

• Zám ěr skládky ve Fulneku – Děrném

5.3.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území

Uvádíme vý čet jev ů, které p ůsobí svojí existencí jako možné ohrožení v území p ředevším ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, nap ř. ohrožení území povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí.

• Na území SO ORP Odry se nachází množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované (p ředevším ve form ě hald a propadlin) nebo sesuvné. Nacházejí se nej čast ěji na území obcí Fulnek, Odry a Jakub čovice nad Odrou.

• Poddolovaná území – výskyt v obcích Fulnek, He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné, Lubom ěř a Spálov avšak mimo zastav ěné území. Nejedná se o st řet, doporu čeno pouze sledovat jako omezení využití území.

• Sesuvná území – Jakub čovice nad Odrou, Funek, Vražné. Sesuv v Odrách je mimo zastav ěné území. V obci Vražné nezasahuje bezprost ředn ě do blízkosti stávající zástavby, je však nutné jej v rámci ÚP respektovat. Sesuv ve Fulneku se nachází v zastav ěném území - zde v rámci ÚP nutná p řesná lokalizace, zjišt ění míry omezení využití území a navržení opat ření pro omezení rizik.

• Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Fulnek, Lubom ěř , Mankovice, Vražné a Vrchy. P ředevším v t ěchto obcích umís ťovat zám ěry mimo ekologicky nejstabiln ější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porost ů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpe čení trvalého souladu všech p řírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území.

• Nízká vým ěra lesních porost ů – v obcích Mankovice a Vražné je velmi nízká vým ěra lesních porost ů (cca 4 %). V rámci ÚP p ředevším zde dbát na ochranu t ěchto lesních porost ů a zám ěry plánovat mimo PUPFL.

• Orná p ůda se sklonitostí min. 7 stup ňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpe čím půdních erozí v intenzivn ě obd ělávaných oblastech. Absolutn ě nejv ětší množství ploch se svažitou ornou p ůdou se nachází na území obce Fulnek (116 h), Odry (48,4 ha), Spálov (25,16 ha), He řmanice u Oder (8,63 ha) a He řmánky (10,1 ha). • V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné p ůdy je pot řeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opat ření vedoucí k eliminaci negativních vliv ů (zm ěna hospoda ření, zatravn ění, protierozní opat ření, reten ční nádrž ...).

• Zastav ěné území v zátopové zón ě Q 100 – Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q100 dvou vodních tok ů – Husí potok a Odra. Záplavové území Q 100 Husího potoka zasahuje do území obcí Fulnek a Odry. Záplavové území Q 100 Odry zasahuje do území obcí He řmánky,

143

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Jakub čovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov a Vražné. Dále je stanoveno záplavové území včetn ě aktivní zóny pro drobný vodní tok Vítovka v k.ú. Odry. Dále probíhá proces vyhlášení záplavového území pro Vraženský potok v k.ú. Vražné u Oder a Hyn čice u Vražného. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území p ředevším jako limit pro výstavbu objekt ů pro bydlení a pr ůmysl a ur čit odpovídající využití (zem ědělství apod.).

• V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastav ěného území, navrhnout opat ření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozši řovat zastavitelné území do t ěchto ploch, což by vedlo k dalším náklad ům na nové nákladné protipovod ňové opat ření ( často pouze lokálního charakteru, kdy se problém p řenese níže po toku).) • Prov ěř it návrhové plochy v oblastech s nov ě stanoveným záplavovým územím.

5.3.3 Dopravní závady v území

Níže jsou uvedeny dopravní závady a zárove ň p ředpokládané zám ěry na jejich řešení.

• Obchvat m ěsta Odry – snížení dopravní, hlukové a emisní zát ěže. Kolizní pr ůtah m ěstem Odry je sledován v nové stabilizované trase východního obchvatu m ěsta v souladu s ZÚR MSK. Respektovat a zp řesnit vymezení trasy.

• Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i sm ěrové uspo řádání silnice I/57, p řestavba na dvoupruhové uspo řádání, p řeložka v úseku Vrchy-Fulnek. . • Rekonstrukce a modernizace železni čních tratí – rychlostní tra ť Brno – Ostrava, optimalizace trat ě č. 276 - Suchdol nad Odrou – Vítkov a soubor staveb železni čních zastávek (vybudování železni ční zastávky Mankovice-st řed)

5.3.4 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Odry

Níže jsou uvedeny hlavní výstupy a doporu čení pro zpracování územních plán ů obcí, která se netýkají pouze jednotlivých obcí, nýbrž celého území SO ORP Odry. • Rozvoj obcí s poddolovanými územími navrhovat v souladu s možnými riziky v těchto oblastech • U sesuvného území ve Fulneku, zjišt ění míry omezení využití území a p řípadn ě navrhnout opat ření pro omezení rizik. • Ur čení vhodného využití poddolovaných a sesuvných území mimo zastav ěné území obcí (platí pro všechny obce mimo Vrchy). • Přijmout opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakub čovicích, p řípadn ě vymezit plochy pro výsadbu ochranné zelen ě. (obce He řmánky, Jakub čovice nad Odrou a He řmanice u Oder) • V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné p ůdy je pot řeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opat ření vedoucí k eliminaci negativních vliv ů (zm ěna hospoda ření, zatravn ění, protierozní opat ření, reten ční nádrž ...).

• V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastav ěného území, navrhnout opat ření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozši řovat zastavitelné území do t ěchto ploch • Nové protipovod ňové opat ření lokálního charakteru navrhovat jen tak, aby se problém nep řenesl níže po toku. • Podporovat posilování reten ční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdroj ů vody a prameniš ť minerálních a lé čivých vod. • Modernizace stávajících ČOV a dokon čení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. • Zajistit dostate čné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu ú čelové zelen ě, nap říklad pás ů zelen ě podél pr ůmyslových areál ů, podél komunikací a na náv ětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopad ů na životní prost ředí (nap ř. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Nap ř. podél Odry v lokalit ě u obytné zástavby ul. Nada ční, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakub čovicích nad Odrou, podél

144

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

významných liniových zdroj ů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. • V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvlášt ě citliv ě vyhodnocovat vznik nových pr ůmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozší ření kapacity stávajících stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. • Podporovat územní pot řeby výstavby obchvat ů obcí a m ěst za ú čelem snížení imisní zát ěže obyvatel p ředevším tranzitní nákladní dopravou (D1, I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). • Na úrovni ÚPD obcí, zvlášt ě obcí bez realizovaného obchvatu, prov ěř it pot řeby a stabilizovat návrh řešení na odstran ění bodových dopravních závad a negativních vliv ů z provozu silni ční motorové dopravy. • V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. • Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), p ředevším pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nep říznivými rozptylovými podmínkami. • Identifikace starých ekologických zát ěží, ur čení míry jejich rizika a vymezení ploch pot řebných k jejich asanaci v obcích Fulnek, Odry, Lubom ěř , Mankovice a Spálov. • Zajišt ění skládkovacích kapacit, kapacit pro sb ěr, t říd ění a recyklaci odpadu (Fulnek, Odry). • V rámci územních plán ů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umíst ění za řízení pro kompostování biomasy (a p řípadn ě i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce). • Z hlediska krajinného rázu p ředstavuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpe čí pro zájmy ochrany p řírody a krajiny p ředstavuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. • U n ěkterých zám ěrů se nedá vylou čit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chrán ěných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, st řety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra t ěchto st řet ů v ětšinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno p ři konkretizaci jednotlivých zám ěrů kompenzovat technickými a organiza čními opat řeními a ú činn ě eliminovat. Obecn ě je nutné u všech zám ěrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. • V případ ě liniových staveb je tak řka nemožné vyhnout se st řet ům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. St řety s biokoridory je možno řešit ve v ětšin ě případ ů technicky – nap ř. p řemost ěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. • Při tvorb ě územn ě plánovací dokumentace je pot řeba minimalizovat zábory zem ědělské p ůdy a zejména zem ědělské p ůdy s vysokým stupn ěm ochrany nebo vysokou bonitou. • Snažit se p ředevším využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zem ědělského p ůdního fondu. P ři do časných záborech p ůd je t řeba co nejmén ě zt ěžovat obhospoda řování ZPF a po ukon čení stavby nebo jiné nezem ědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dot čené půdy. • Při plánování staveb je t řeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o n ěkteré kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadpr ůměrnou lesnatost je t řeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U t ěchto zásah ů často nedochází k velkým zábor ům PUPFL, ale rozd ělením lesního komplexu se stává porost náchyln ější k ohrožení v ětrem. Totéž platí p ři zásahu, který vede k otev ření porostní st ěny (okraje lesa). • Minimalizovat zásahy vedoucí i k do časnému vyn ětí z PUPFL, práv ě v málo lesnatých oblastech může mít i toto do časné vyn ětí následky, p řinejmenším vede ke zm ěnám v hospoda ření v lese. • Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i sm ěrové uspo řádání silnice I/57, p řestavba na dvoupruhové uspo řádání, p řeložka v úseku Vrchy-Fulnek. • Nadm ěrné dopravní zatížení na pr ůtahu sídelního m ěsta, vybudování obchvatu. • Odstra ňování dopravních závad na silnicích místního významu mén ě náro čnými p řeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finan ční zdroje. • hlavních existujících dopravních závad (pr ůtahy obcemi, nevhodné k řížení komunikací apod.), • v návaznosti na p řipravované stavby i do řešení nového napojení p ůvodních komunikací. • Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitn ění silni ční sít ě je t řeba vymezit v rámci územních plán ů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, p řípadn ě rozší ření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže.

145

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• Celkov ě nízká úrove ň služeb železni ční p řepravy z hlediska komfortu a rychlosti p řepravy, výhledov ě optimalizace trat ě č. 276 v úseku Suchdol n/O – Vítkov a výstavba vysokorychlostní trat ě (v ětev VI.B TEMMK). • Zvýšení dostupnosti ve řejn ě linkové dopravy, vybudování železni ční zastávky Mankovice-st řed, zkrácení docházkové vzdálenosti. • V rámci suburbaniz čních proces ů v Ostrav ě a v souvislosti s dostav ěnou dálnicí D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných dom ů v četn ě navazující infrastruktury. • Dobudovat ubytovací za řízení pro seniory, p ředevším domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový d ům pro osoby bez p říst řeší, d ům s chrán ěnými byty a vybudovat denní stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry. • Vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. • Dle pot řeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád... ) – nap ř. Jakub čovice, Mankovice, Odry a Vražné. • Zajišt ění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. • Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajov ějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvo ření nových pracovních p říležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajišt ění základních služeb apod.). • Budování nových cyklistických stezek, hl. vybudování cyklostezky „St řecha Evropy“ v trase Hranice – Nejdek – Odry – Jakub čovice nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, jejímž cílem je odklonit stávající nadregionální cyklotrasu č. 503 mimo frekventovanou silnici II. t řídy (garant: Město Odry). • Vymezení ploch pro nové sportovn ě-rekrea ční a volno časové objekty či areály, pop ř. rozší ření stávajících. • Rozší ření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací za řízení. • V rámci SO ORP Odry je t řeba posílit tvorbu pracovních míst a zabránit respektive zvrátit odliv pracovní síly do jiných SO ORP v rámci kraje. Z čehož plyne pot řeba intenzivn ější využití stávajících ploch pro podnikání a využití brownfields (p ředevším bývalé zem ědělské objekty) a v případ ě SO ORP Odry je vhodný i extenzivní rozvoj pr ůmyslových zón, tzn. p řipravení pr ůmyslové zóny v Odrách v četn ě navazující infrastrukturou a její vhodné nabídnutí investor ům v krátkém časovém horizontu. • V rámci suburbaniza čních proces ů Ostravy a dostavnou dálnice D 1 je nutné p řilákat kvalifikovanou pracovní sílu p říp. movit ější podnikatelé nabídkou vhodných ploch pro rodinné domky s návaznou infrastrukturou včetn ě možnosti p řipojení k vysokorychlostnímu internetu. Tímto zp ůsobem je možné zlepšit úrove ň kupní síly obyvatelstva.

146

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

5.3.5 Další zám ěry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce

Níže jsou uvedeny zám ěry vyplývající z pot řeb obcí a byly získány dotazníkovým pr ůzkumem, p řípadn ě ze strategických dokument ů. Tyto zám ěry (respektive plochy pro n ě) je t řeba lokalizovat v rámci ÚPD, případn ě pro nové najít vhodné plochy.

Zám ěry nadmístní Zdroj Název zám ěru (stavby) / charakteristika Dot čené obce ORP + Katastrální zám ěru ozna čení sousední obce území ORP Odry AV 505 Vodní nádrž Spálov rezerva Spálov, O dry; Spálov, Vítkov; obce Kloko čů vek Olomouckého kraje D507 Vysokorychlostní tra ť rezerva Mankovice, Vražné, Mankovice, Odry; Suchdol nad Vražné u Oder, Odrou, Jeseník nad Hyn čice u Odrou; obce Vražného, Olomouckého kraje Poho ř, Odry PZ1 Koridor pro zdvojení Mankovice, Vražné, Mankovice, VVTL plynovodu DN Odry; Suchdol nad Vražné u Oder, 700 PN 63 Odrou, Jeseník nad Hyn čice u Odrou; obce Vražného, Olomouckého kraje Poho ř D52 Obchvat Odry (I/47) Odry Odry E501 Vývedení výkonu VEZ rezerva Mankovice, Vražné, Mankovice, do sít ě Odry; Suchdol nad Vražné u Oder, Odrou, Jeseník nad Hyn čice u ryze ZÚR MSK ě Odrou; obce Vražného, Odry Olomouckého kraje Zám D501 Obchvat Vrchy rezerva Fulnek, Vrchy; Fulnek, Březová. Jerlochovice, Vrchy V502 Vodovodní p řivad ěč rezerva Mankovice; Jeseník Mankovice Mankovice - Nový nad Odrou Ji čín EZ7 Transforma ční stanice Mankovice; Suchdol Mankovice Kletné nad Odrou D506 Přeložení silnice z rezerva Spálov, Odry Spálov, důvodu AV 505 Kloko čů vek Cyktostezka St řecha Evropy Pov 2 Hei park Tošovice, Golfové h řišt ě Odry Tošovice sportovn ě rekra ční

evzaté areál ř ryp ě zobcí ÚPD Zám Ese 64 Větrný park Vrchy Vrchy

né VE1 ě S1 Integrované centrum s Fulnek Děrné nakládání s odpady Fulnek - Děrné ryuplatn ě samosprávou jednotlivýchobcí Zám

147

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Vhr 19 Pust ějovský potok Fulnek Poho řílky Vhr 17 Protipovod ňová Povodí Odry Jakub čovice nad Jakub čovice

né opat ření na Od ře s.p. Odrou, Odry nad Odrou, ě o o území

ů Odry, Lou čky nad Odrou Vhr 18 Protipovod ňová Povodí Odry Mankovice Mankovice

ryuplatn ř ř

ě opat ení na Od e s.p. Zám PL1 STL SMP net s.r.o. Fulnek,Kujavy Stachovice,

poskytovateliúdaj Kujavy

Zám ěry místní Dot čené obce Zdroj ORP + Katastrální území Název zám ěru (stavby) / ozna čení charakteristika zám ěru sousední ORP Odry obce Jerlochovice, plochy pro zvyšování reten ční Moravské schopnosti krajiny Fulnek Vlkovice výroba energie na V FVE Jerlochovice fotovoltaickém Fulnek Jerlochovice E3 principu suchý poldr Fulnek Jerlochovice suchý poldr 3x Odry Odry Odry, Poho ř, Dobešov, Veselí vodní nádrž s u Oder, Odry protipovod ňovým významem Koloko čů vek, Lou čky nad Odrou Dolejší Kun čice, Moravské Vlkovice, Slezské protipovod ňová opat ření na Fulnek Vlkovice, vodním toku Jerlochovice, Fulnek, Stachovice DTS 5 nových trafostanic Fulnek evzatéz ÚPD obcí ř DTS 23 nových trafostanic Odry ryp ě DTS 1 nová trafostanice Lubom ěř

Zám He řmanice u DTS 3 nových trafostanic Oder DTS 3 nových trafostanic Spálov DTS 1 nová trafostanice Mankovice VVN 110 úprava vedení Mankovice

VN úprava vedení Fulnek Fulnek, D ěrné Kloko čů vek, plynofikace Odry Tošovice He řmanice u He řmanice u plynofikace Oder, Véska u Oder Oder Dolejší Kun čice, plynofikace Fulnek Poho řílky u Kujav, Jílovec,

148

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Jest řábí u Fulneku

vým ěníková stanice - Odry Odry zásobování teplem He řmanice u He řmanice u Rozší ření t ěžby Lomu Těžba nerostných surovin - Oder, Oder, Jakub čovice na kámen Jakub čovice Jakub čovice nad hranici katastr ů nad Odrou Odrou

Obslužná komunikace ě č ř č V míst ú elové Jest ábí u P propojující místní ásti Odry - Fulnek, Odry ř ř ř komunikace Fulneku, Poho 1 Poho a Fulnek - Jest ábí né ě

Větrná elektrárna Spálov Spálov ryuplatn ě

samosprávou V jednotlivýchobcí

Zám E2 přeložení drobného vodního

o o Povodí Odry s.p. Odry Odry

ů toku Vítovka né ě Jakub čovice Jakub čovice nad ČOV Povodí Odry s.p. nad Odrou Odrou území ryuplatn odkanalizování obce Povodí Odry s.p. Fulnek ě

Zám zkapacitn ění koryta Jakub čovice Jakub čovice nad

poskytovateliúdaj Povodí Odry s.p. Dobešovského potoku nad Odrou Odrou

Zám ěry ze strategických plán ů obcí Zdroj zám ěru Název zám ěru (stavby) / ozna čení sociální služby, sociální byty zvýšit z 12 na 17 protipovod ňová opat ření v krajin ě a na tocích odkanalizování jednotlivých obcí sb ěrný dv ůr

staFulnek školní h řišt ě - modernizace a nové ě

dům d ětí a mládeže vzd ělávací centrum hřišt ě pro seniory a d ěti plochy pro podnikání plochy pro bydlení Strategickýplán m cyklostezky a inline dráhy parkovací místa z 682 na 1480 vodovod a kanalizace vybudování návsi v prostoru u hasi čské zbrojnice formou mini parku rekonstrukce fotbalového h řišt ě a vybudování zázemí pro sportovní aktivity ob čan ů v četn ě sociálního za řízení vyhledat d ůstojné využití pro budovu márnice na obecním obceVrchy 2008 -2018 Strategickýplán rozvoje hřbitov ě 149

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

při zpracování Územního plánu obce vycházet ze stanovené vize s cílem zachování klidného vesnického sídla s respektováním krajinného rázu vytipovat území vhodná k výsadb ě zelen ě a p ři vypracování všech projekt ů respektovat krajinný a p řírodní potenciál

rozší ření h řbitova skatepark a další sportovišt ě rozší ření Domova Odry - stacioná ř a nízkoprahové za řízení pro děti a mládež, pro osoby bez p říst řeší parkovací plochy zázemí pro volno časové aktivity rozší ření kapacity ZŠ rozší ření ploch pro podnikání st ředních firam příprava lokatil pro bydlení a podnikání cykloturistika č staOdry na období 2014 2020 – odkanalizování místních ástí ě přeložka drobného vodního toku Vítovka a drobné vodní nádrže golfové h řišt ě sportovní centrum - squash, badminton, wellness, skatepark využití areálu Skalní sklepy rozší ření gastronomického za řízení běžka řské a bežecké trasy a trasy pro inline

Strategickýplán rozvoje m revitalizace brownfields

kanalizace odpo činkový areál 8/2007 ěř úpravy fotbalového h řišt ě a d ětské h řišt ě, víceú čelové h řiště Lubom Plán rozvojePlán obce kanalizace

zasí ťování nových stavbních míst v č. komunikace rozvojový 2014obce Mankovice Strategický víceú čelové h řišt ě dokument2011-

150

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zám ěry z dotazníkového šet ření Integrované strategie rozvoje území MAS Regionu Pood ří v letech 2014-2020 Obec Název akce revitalizace zelen ě č Jakub ovice nad Odrou parkovišt ě na Sídlišti Víceú čelové h řišt ě

Odry obnova kuželny a herny stolního tenisu

víceú čelový sál - tělocvi čna a sál pro spole čenské akce

lesopark u rybníku Pod Emauzy

Vražné mok řad Za humny Hyn čice obnova álejí a stromo řadí prodloužené vodovodních řad ů úprava meluora čních p říkop ů Vrchy oprava vodovodu He řmanice u Oder nové chodníky He řmánky - modernizace d ětských h řiš ť Fulnek sb ěrný dv ůr

výstavba chodník ů Lubom ěř revitalizace sportovního areálu

chodníky a p řechody pro chodce Mankovice víceú čelové h řišt ě

rekonstrukce čistírny odpadních vod

Spálov úprava Panské zahrady

výstavba domu služeb

151

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Zám ěry poskytnuté obcemi pro ÚAP

Obec zám ěry

rekonstrukce d ětského h řišt ě He řmanice u Oder odkanalizování obce vybudovat sociální byty

He řmánky převod parcel a zasí ťování na výstavbu RD

odkanalizování obce

vytvo ření park ů zelen ě Jakub čovice nad Odrou rekonstrukce místních komunikací

vybudování zázemí pro sportovní vyžití d ětí i dosp ělých

vybudovat DPS

výstavba d ětského a víceú čelového h řišt ě

dobudování plynofikace Lubom ěř kanalizace a ČOV

dobudovat vodovod v místní části Heltínov

výstavba d ětského h řišt ě a parku k odpo činku Mankovice výstavba víceú čelového h řišt ě rekonstrukce kanalizace, modernizace ČOV zasí ťování pozemk ů parc. č. 3133, 3147/3, 3132 pro RD vybudovat Domu služeb – využití: malometrážní byty pro seniory s možností pe čovatelské služby, zdravotní st ředisko, Spálov mate řská škola rekonstrukce místních komunikací využití Panské zahrady pro volno časové aktivity (multifunk ční sportovní h řišt ě, cvi čišt ě pro hasi če) rozší ření d ětských h řiš ť a sportoviš ť zkvalitn ění místních komunikací, úprava návsi v centu obce Vražné multifunk ční sportovn ě –spole čenského za řízení - rozší ření stávajícího pohostinství výstavba chodník ů podél silnice III/04732, zstávky hromadné silni ční dopravy Vražné lesopark u vodní nádrže rybník Pod Emauzy vybudování vodní reten ční nádrže s využitím pro rekreaci a rybolov. obnova a rekonstrukce Mendelovy školy v Hyn čicích

realizace opat ření schválnených v rámci KPÚ

Vrchy rekonstrukce úpravny vody, rozší řit vodovod

152

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Úpravy h řišt ě a hasi čské zbrojnice

rekonstrukce ATC Jerlochovice v četn ě koupališt ě

pr ůmyslová zóna (vstup podnikatelských subjekt ů)

rekonstrukce chodník ů a komunikací na území m ěsta

stavební úpravy M ěstského ú řadu Fulnek (výtah, bezbariérový přístup) Fulnek kanalizace a vodovody integrovaných obcí a Fulneku

parkovací plochy regenerace památek, rekonstrukce nám ěstí, rekonstrukce tržnice vybudovat um ělou ledovou plochu

rekonstrukce veškerých d ětských h řiš ť

rozší ření stravovacích kapacit výstavba nových sportovních a volno časových za řízení v areálu „HEI parku“ v Tošovicích – koupališt ě, golfové h řišt ě, ubytování s vlastní restaurací

dobudování kanaliza ční sít ě v četn ě místních částí

vybudování a rozší ření vodovod ů regenerace zámeckého parku, nám ěstí, památek v ochranné Odry zón ě

zasí ťování lokalit vhodných k výstavb ě RD

vybudování byt ů pro sociáln ě slabé a nep řizp ůsobivé ob čany

multifunk ční d ům multifunk ční skatepark azylový d ům krytý bazén

153

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

6 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prost ředí a geologie

• www.geoportal.cenia.cz • http://encyklopedie.seznam.cz • www.czso.cz • www.turistika.cz • (http://geologie.vsb.cz) • www.ok-tourism.cz

Vodní režim

• Kolektiv autor ů: P ředb ěžný p řehled významných problém ů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry v četn ě výchozího vymezení siln ě ovlivn ěných; Povodí Odry, s.p.; říjen 2007 • Kolektiv autor ů: Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p.; 2010

• www.odry.cz • www.pod.cz • http://heis.vuv.cz • www.vuv.cz • www.cuzk.cz

Hygiena životního prost ředí

• Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav. • Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, Radonový program České republiky. http://www.geology.cz • Výsledky celostátního s čítání dopravy na silni ční a dálni ční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz; 2010 • Seznam letiš ť a heliport ů ČR. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm • Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje.

• www.kr-moravskoslezsky.cz • www.odry.cz • www.fulnek.cz • www.sez.cenia.cz • http://geoportal.cenia.cz • www.isoh.vuv.cz • www.chmi.cz • www.cgu.cz • www.mdcr.cz • www.rsd.cz

Ochrana p řírody a krajiny

• www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany p řírody a krajiny ČR • http://drusop.nature.cz - ÚSOP (úst řední seznam ochrany p řírody) 154

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• www.vdb.czso.cz – ve řejná databáze ČSÚ • www.vdb.czso.cz - Územn ě analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Odry

Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

• Statistická ro čenka p ůdního fondu České republiky – Český ú řad zem ěměř ičský a katastrální, 2002 a 2008 • Oblastní plány rozvoje les ů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodá řskou úpravu les ů Brandýs nad Labem

• www.czso.cz • www.cuzk.cz • www.uhul.cz

Ve řejná dopravní a technická infrastruktura

• Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení programového dokumentu z r. 2004, únor 2008 • Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje • Politika územního rozvoje ČR 2008 • Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje • Malý lexikon obcí ČR • Mapový server Moravskoslezského kraje • Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz • Server mapy.cz

Sociodemografické podmínky

• ČSÚ, B ěžná evidence obyvatelstva • ČSÚ, SLDB 2001; 2011 • Databáze školských za řízení Moravskoslezského kraje 2008 • Databáze zdravotnických a sociálních za řízení MOS/MIS 2006 • KPSS m ěsta Odry 2008 • MPSV Registr poskytovatel ů sociálních služeb • Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 – 2012

Bydlení

• Údaje Českého statistického ú řadu - www.czso.cz • Sčítání lidí, dom ů a byt ů 2001, 2011- www.sldb.cz

Rekreace

• Atlas cestovního ruchu České republiky • Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR • Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko 2007 – 2013 • Strategický plán rozvoje m ěsta Odry na období 2007 – 2013 • Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

155

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

• http://www.czso.cz/ • http://www.moravskekravarsko.cz/ • http://www.odersko.cz/ • http://www.oderske-vrchy.cz/ • http://www.npu.cz/ • http://www.fulnek.cz/ • http://www.odry.cz/ • + webové stránky jednotlivých obcí

• Dotazníkové šet ření • Terénní pr ůzkum

Hospodá řské podmínky

• Albertina data, únor 2008 • ČSÚ, SLDB 2001, 2011, RES, 2004, 2007, 2009, • MF ČR, Bilance p říjm ů a výdaj ů obcí • Strategický plán rozvoje m ěsta Odry 2007 -2013 • Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko 2007

Studie a koncepce pro území ORP Odry

Studie vyhodnocení a zvládání povod ňových rizik na řece Od ře v úseku Bohumín – Polanka nad Odrou

156

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROK Ů ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY T ŘI PILÍ ŘE Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby V obci Vrchy se nenachází žádné Vyšší míra poddolovaných území v obcích Nerostné suroviny z místních zdroj ů. poddolovaná a sesuvná území. Sesuvná ani Jakub čovice nad Odrou a He řmánky může

edí edí poddolovaná území nep ředstavují ani omezovat budoucí rozvoj obcí. ř v případ ě jiných obcí riziko pro stávající zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního Ve Fulneku se nachází sesuvné území Využití ploch po t ěžb ě nerostných surovin kamene, která je možno využít jako v rámci zastav ěného území obce – vodní plochy, rekrea ční plochy, místních zdroj ů (Jakub čovice nad Odrou, zalesn ění, prvky zelen ě... Spálov a Mankovice). Horninové prost Realizace opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakub čovicích. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % Celkov ě lze území SO ORP hodnotit jako Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozši řování vrt ů pro geotermální plochy útvar ů podzemních vod z hlediska nep řijatelné z hlediska pln ění stávající kanaliza ční sít ě a rozvoje napojení vytáp ění objekt ů, kterým se zp řístup ňují kvantitativního stavu a 73 % plochy útvar ů environmentálních cíl ů pro povrchové a obyvatel na ve řejnou kanalizaci podzemní vody možnému zne čišt ění. podzemních vod z hlediska chemického podzemní vody (nep řijatelný stav je na zakončenou v ČOV. stavu. území obcí He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy, obzvlášt ě nep řijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné). Minimalizace zrychleného odtoku a Zhoršení p řirozeného vodního režimu Realizace komplexního systému Rizika lokálních povodní doprovázené snížení p ůdní eroze na minimum v krajin ě v důsledku nevhodného protipovod ňových opat ření, jak v krajin ě, zvýšenou erozí p ůdy v územích s velkým v územích s nulovým výskytem sklonité hospoda ření na sklonitých pozemcích => tak i na tocích k ochran ě zastav ěného podílem sklonité orné p ůdy – především na

environmentální environmentální orné p ůdy – území obcí Jakub čovice nad zvýšené množství orné p ůdy na sklonitých území obcí. území obce Fulnek a Odry. Odrou, Mankovice, Vražné, Lubom ěř a pozemcích p ředevším na území obce

Vodní režim Vodní režim Vrchy. Fulnek, Odry a Spálov. Dodržování zásad správné zem ědělské praxe pro snížení obsahu dusi čnan ů a dalších zne čiš ťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí um ělou akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné p ůdy).

V obcích jsou zavedeny systémy Velká část území SO ORP byla v roce Provedení ú činných opat ření na snižování St řední kategorie radonového indexu byla

edí separovaného sb ěru pro základní druhy 2013 vyhlášena jako oblast se zhoršenou primárních emisí prachových částic z lokalizována v intravilánu obcí He řmanice ř odpad ů, zejména pro plasty a sklo. kvalitou ovzduší provozu kamenolomu v Jakub čovicích n u Oder, Lubom ěř a Spálov. Separace papíru se rozši řuje i v menších Odrou a opat ření na zamezení reemisi Hygiena životního prost obcích. prachových částic a jejich zachycení.

157

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Relativn ě vysoká míra separace v obcích Lom v Jakub čovicích je významným Zefektivn ění systému sb ěru odpadu a Lubom ěř , He řmanicích u Oder a Spálov zdrojem prašného zne čišt ění, který má bioodpadu – vybudování sb ěrného místa, negativní vliv na okolní obce (Jakub čovice kompostárny a dalších za řízení s využitím nad Odrou). prost ředk ů z evropských fond ů. Nízká míra produkce odpad ů ve v ětšin ě obcí Řada lokalit je vedených jako stará (s výjimkou Oder a Jakub čovice nad Odrou). ekologická zát ěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Lubom ěř . V rámci regionu chybí za řízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a z ůstává tak nevyužit). Nejvíce chrán ěných ploch – obec Nízké zastoupení chrán ěných území. Tyto Dopln ění interak čních prvk ů v krajin ě. Urbanizace volné krajiny, fragmentace Mankovice (29,6%) a Vražné (10%). zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP. krajiny p ředevším liniovými dopravními stavbami. Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci Celý správní obvod ORP Odry vychází Využití územního plánování a Nedostatek pozemk ů ve vlastnictví státu, správního obvodu mají obce Spálov (KES jako území ekologicky málo stabilní. komplexních pozemkových úprav k kraje nebo obcí pro sm ěnu za pozemky = 1,46) a He řmanice u Oder (KES = 1,37). zabezpe čení trvalého souladu všech nezbytné pro realizaci prvk ů ÚSES a přírodních, civiliza čních a kulturních dalších krajinotvorných opat ření. írody a írodykrajiny ř hodnot území. Existence p řírodního parku Oderské Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES Při hospodá řské činnosti v krajině je nutno Vrchy. = 0,14) a Vražné (KES = 0,22). vytvá řet podmínky pro zachování a rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě, Ochrana p pro vytvá ření protierozních opat ření.

Nedostate čná provázanost navržených Pokra čování v pozemkových úpravách.

prvk ů ÚSES na hranicích obcí. Vysoký podíl orné p ůdy (60 %). Úbytek zem ědělské p ůdy ve sledovaném Ochrana kvalitního p ůdního fondu, období 2011 až 2013, zejména v obcích realizace protierozních a protipovod ňových Jakub čovice nad Odrou a Vražné. opat ření, p řevážn ě v Odrách a ve Fulneku. Výskyt úrodných p ůd v I. a II. t říd ě ochrany, Siln ě podpr ůměrná lesnatost v obcích Rekultivace p ůdy a navrácení do ZPF. nejv ětší podíl na zem ědělské p ůdě je Vražné a Mankovice. v obcích Mankovice a Vražné. Nadpr ůměrná lesnatost v obcích Spálov, Lesy s převahou smrkových monokultur Hěř manice u Oder, Vrchy, Odry, jsou často ohrožovány v ětrem Jakub čovice u Oder a He řmánky u Oder

ZPF a PUPFL ZPFPUPFL a Postupné zvyšování zastoupení listnatých dřevin Rovnom ěrné zastoupení lesa v celém území

krom ě jižní části – (obce Vražné a Mankovice) Dokon čené KPÚ v obcích s vysokým

podílem zem ědělké p ůdy. 158

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Existence dvou regionálních železni čních Technická zanedbanost železni čních tratí na Plánovaná výstavba vysokorychlostní Odkládání realizace optimalizace železni ční tratí zajiš ťujících napojení na celostátní tra ť území SO ORP (omezená rychlosti, dlouhé železni ční trat ě. trat ě, rozvoj individuální automobilové č. 270. jízdní doby a zastaralý vozový park). dopravy. Poloha SO ORP na trase v ětve VI. B Omezená dopravní obslužnost části území Modernizace a optimalizace trat ě Suchdol Omezená dopravní obslužnost území SO transevropského multimodálního koridoru. ve řejnou linkovou dopravou ve všední dny, nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu ORP p řispívá k rozvoji individuální zcela nedostate čná o víkendech. přepravy, potenciální možnost napojení na automobilové dopravy s negativními dopady systém p řím ěstské dopravy. na životní prost ředí. Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. Absence obchvat ů m ěst a obcí p ři relativn ě Vymezení pot řeb modernizace silni ční sít ě, třídy I/47, I/57s napojením na dálníci D1 jež vysoké automobilové doprav ě. budování obchvat ů a p řeložek (Bílá kniha), zajiš ťují relativn ě dobrou dostupnost snížení intenzity dopravy ve m ěstech a okresního a krajského m ěsta. obcích, snižování zne čišt ění ovzduší a hluku Relativn ě vysoká hustota silni ční sít ě Špatný technický stav stávající silni ční sít ě, Rozši řování stávající kapacity odstavných vzhledem k charakteru osídlení a ve dlouhodob ě nedostate čná údržba a opravy. stání s pozitivními d ůsledky na fungování srovnání se standardem zemí EU. dopravy ve m ěstech/obcích. Standardní vybavenost území rozvody Chyb ějící infrastruktura v rozvojových Využívání obnovitelných a alternativních Nedostate čná výstavba technické elektrické energie. plochách pro bytovou výstavbu. zdroj ů energie zejména v menších sídlech, infrastruktury, nedostatek financí k řešení které nejsou napojeny na rozvody plynu. problém ů v této oblasti, zpož ďování výstavby jednotné vodovodní sít ě a kanaliza čních sítí v obcích. Dostate čná kapacita vodních zdroj ů (pitná Chyb ějící nebo nevyhovující Zvýšení podílu čišt ěných odpadních vod Zhoršení stavu menších vodote čí z důvodu voda). infrastruktura pro zajišt ění odkanalizování rozši řováním a rekonstrukcí kanaliza čních vypoušt ění odpadních vod. a likvidaci odpadních vod. systém ů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. ekonomický Vybudovaná bezdrátová internetová Nízká hustota zalidnění a rozdrobená Dokon čit plynofikaci obcí SO ORP. komunikace v regionu. sídelní struktura snižuje rentabilitu a

Dopravní a technická infrastruktura aDopravní infrastruktura technická zvyšuje náklady na vybavenost technickou infrastrukturou. Dostate čná sí ť mobilních operátor ů. Velmi nízké využití alternativních Realizace projekt ů výstavby energetických a surovinových zdroj ů. navrhovaných slune čních a v ětrných elektráren. Nedokon čená plynofikace SO ORP. Využívání obnovitelných a alternativních Nedostate čná výstavba technické zdroj ů energie zejména v menších sídlech, infrastruktury, nedostatek financí k řešení které nejsou napojeny na rozvody plynu. problém ů v této oblasti, zpož ďování výstavby jednotné vodovodní sít ě a kanaliza čních sítí v obcích. Nedostate čná projektová p řipravenost a nedostatek vlastních finan čních prost ředk ů na další realizaci projekt ů. Podpr ůměrná míra nezam ěstnanosti celého Nedostate čné využití rozvojového Intenzivní spolupráce v integrovaných SO ORP. Výjimkou jsou obce He řmanice potenciálu oblasti z d ůvodu slabé rozvojových aktivitách v rámci ské ské ř u Oder, He řmánky. spolupráce v rozvojových projektech mezi mikroregionu Odersko v četn ě kvalitn ě á Hospod podmín hlavními centry SO ORP - městy Odry a zpracovaných rozvojových dokument ů. 159

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Fulnek. V SO ORP je podpr ůměrný podíl Nedostatek pracovních p říležitostí v SO Další rozvoj podnikatelské aktivity dlouhodob ě nezam ěstnaných osob ORP Odry, což zp ůsobuje výraznou míru obyvatelstva prost řednictvím v porovnání s ostatními SO ORP vyjíž ďky za prací do ostatních SO ORP. podnikatelských inkubátor ů zam ěř ený na Moravskoslezského kraje, nejlépe jsou na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již tom obce Lubom ěř a Jakub čovice nad existujícím zam ěstnavateli. Odrou. Pr ůměrná míra podnikatelské aktivity Nízká da ňová výtěžnost celého SO ORP v celém SO ORP Odry v porovnání Odry v porovnání s ostatními SO ORP s Moravskoslezským krajem. v kraji, a to p ředevším v obcích He řmanice u Oder a He řmánky. Významní zam ěstnavatelé v gumárenském a strojírenském pr ůmyslu s inova čním potenciálem. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, nap ř. Heipark Tošovice či využití fulneckého zámku jako památky nadregionálního významu. Příznivá v ěková struktura obyvatel Výrazný pokles obyvatelstva v posledních Dobudovat domov pro seniory a DPS, Centralizace za řízení sociální pé če ve v porovnání s ostatním SO ORP 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP zvýšit kapacitu domova se zvláštním městech Odry a Fulnek, což vede Moravskoslezského kraje, a to p ředevším Odry je druhý nejhorší v kraji. Pokles je režimem pro osoby s demencí, azylový k problém ům s umis ťováním senior ů v obcích Vrchy, He řmánky, Jakub čovice především v obcích Fulnek a Lubom ěř . dům pro osoby bez p říst řeší, d ům s z přidružených obcí do reziden čních za řízení nad Odrou a m ěsto Odry. chrán ěnými byty a vybudovat denní stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry. Terénní pe čovatelská a ošet řovatelská Nedostate čná kapacita ubytovacích Vybudování spole čných reziden čních služba ve všech obcích SO ORP Odry. za řízení pro seniory (domovy pro seniory, za řízení pro seniory pro n ěkolik obcí za domovy se zvláštním režimem a DPS) finan čních p řísp ěvk ů všech zú častn ěných v SO ORP Odry. obcí. Odlou čená pracovišt ě MŠ vedou k lepšímu Horší vzd ělanostní struktura obyvatelstva, pokrytí území SO ORP Odry. nižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzd ělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzd ělání, p ředevším v obcích Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky sociodemografický sociodemografický He řmánky, Vražné, Vrchy. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Neexistence denního stacioná ře pro Odry. seniory a osoby se zdravotním postižením. Dobudováním dálnice D1 se zvýšila reziden ční atraktivita obcí SO ORP. Pom ěrn ě vysoký podíl trvale obydlených Nízký po čet trvale neobydlených dom ů Využití trvale neobydlených objekt ů Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu dom ů (88 %) i byt ů (90 %), p řevyšující užívaných k rekreaci - jen 25 %, ostatní v obcích k rekrea čním ú čel ům ve výrazn ě neobydlených objekt ů, snižování využití republikový pr ůměr. Nejvyšší podíl jsou pravd ěpodobn ě nezp ůsobilé k bydlení. větší mí ře než dosud. trvale neobydlených dom ů k rekreaci. Bydlení Bydlení obydlených byt ů je v obcích Fulnek, Odry, V obci Lubom ěř je dokonce 24 % trvale 160

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Jakub čovice nad Odrou a Mankovice. neobydlených dom ů a jen 5 % je užíváno k rekreaci. Vyšší pr ůměrná obytná plocha na jeden byt Starší bytový fond v obcích Mankovice a Vymezení ploch pro nové byty v rámci oproti pr ůměrné hodnot ě v ČR (nejv ětší – Vražné (pr ůměr p řes 50 let). V SO ORP ÚPD obcí. nad 60 m 2 – v obcích He řmánky, Vražné a vysoký podíl dom ů postavených do r. Vrchy), dobrá vybavenost byt ů 1919, nejvíce v obcích Vražné, Mankovice vodovodem, i pr ůměrné stá ří dom ů je a He řmánky. celkov ě nižší, než je pr ůměr ČR. Převážná část byt ů je v osobním vlastnictví Nízká vybavenost bytů plynem - jen 35,2 - zna čí sociáln ě pom ěrn ě stabilní %, v polovin ě obcí v ůbec (Lubom ěř , podmínky. Spálov, He řmanice u Oder, He řmánky, Vrchy), ve zbytku je plynem vybavena mén ě než polovina byt ů. Po čet trvale obydlených byt ů ve v ětšin ě "Problémová" obec Lubom ěř - vysoký obcí mírn ě stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, po čet trvale neobydlených byt ů a He řmanice u Oder, Mankovice a Odry) – zvyšování tohoto trendu, nulová výstavba rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení. nových byt ů. Dostatek stavebních parcel v obcích Nedostatek stavebních pozemk ů v obcích He řmanice, Lubom ěř , Odry, Vražné a Fulnek, Spálov. Vrchy a Jakub čovice nad Odrou a Mankovice. Rychlá bytová výstavba v obci He řmánky, Pomalá výstavba nových byt ů (1,7 málo trvale neobydlených byt ů (+ vyšší dokon čeného bytu na 1000 obyvatel/rok) plynofikace) v obci Mankovice. oproti ČR, v n ěkterých obcích výstavba stagnuje (Lubom ěř , Vražné). Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního Limitující geografická poloha na hranici Vylepšení celkové image regionu, výrazná Podcen ění významu cestovního ruchu a ruchu. vojenského výcvikového prostoru Libavá. marketingová zna čka v osobnostech volno časových aktivit jako p ředm ětu sv ětového formátu (Mendel, Komenský). podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Velmi atraktivní p řírodní prost ředí Malá atraktivnost regionu pro pobytovou Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Konflikt nevhodných rozvojových zám ěrů (P řírodní park Oderské vrchy, CHKO poznávací turistiku, p řevažují krátkodobé Libavá a jeho využití pro rekreaci. s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu Pood ří) a jeho využitelnost pro rekreaci a (jednodenní) pobyty. přírody a krajiny. aktivní trávení volného času. Dostatek nemovitých kulturních památek Nedostate čná kvalita i kvantita Vznik nových sportovních za řízení a areál ů Nezájem obcí a podnikatelských subjekt ů o (nejvíce ve m ěstech Fulnek a Odry) doprovodných a dopl ňkových služeb (nap ř. golfové h řišt ě, atd.), vybudování investice do rozvoje cestovního ruchu. Rekreace Rekreace s významnou církevní památkou – cestovního ruchu, a to zejména pro zimní cyklostezky „St řecha Evropy“. Bratrským sborem ve Fulneku (Národní sezónu. kulturní památka ČR). Členité území krajiny velmi vhodné pro Omezená nabídka (žádné ubytovací Růst zájmu o rekreaci a trávení volného Zám ěr výstavby vodního díla na sportovn ě turistické využití, zejména pro za řízení v obcích He řmánky, He řmanice u času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čech ů Spálovském mlýn ě. pěší turistiku a cykloturistiku v lét ě a Oder, Lubom ěř , Spálov a Vrchy) a o lacin ější domácí turistiku a o český běžecké lyžování v zimním období. nevyhovující struktura ubytovacích venkov. 161

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby za řízení, chybí zejména ubytování vyšší kategorie. Moderní sportovní areály (lyža řský areál Nedostatek alternativních atrakcí a Vylepšení celkové image regionu, výrazná Podcen ění významu cestovního ruchu a „HEI park“ v Tošovicích, koupališt ě atraktivit pro turisty v případ ě špatného marketingová zna čka v osobnostech volno časových aktivit jako p ředm ětu v Odrách). po časí. sv ětového formátu (Mendel, Komenský). podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Rodišt ě a p ůsobišt ě osobností sv ětového Nedostate čné využívání existujících Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Konflikt nevhodných rozvojových zám ěrů významu: Johann Gregor Mendel, Jan podnikatelských ploch a objekt ů pro rozvoj Libavá a jeho využití pro rekreaci. s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu Amos Komenský. cestovního ruchu. přírody a krajiny. Nabídka relativn ě husté sít ě zna čených Absence efektivní propagace Vznik nových sportovních za řízení a areál ů Nezájem obcí a podnikatelských subjekt ů o cyklistických a turistických tras. mikroregionu. (nap ř. golfové h řišt ě, atd.), vybudování investice do rozvoje cestovního ruchu. cyklostezky „St řecha Evropy“. Příznivé p řírodní podmínky pro cestovní Nevhodné p řírodní podmínky pro cestovní Růst zájmu o rekreaci a trávení volného Zám ěr výstavby vodního díla na ruch a rekreaci v obcích: He řmanice u ruch a rekreaci v obcích Mankovice a času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čech ů Spálovském mlýn ě. Oder a Spálov. Vražné. o lacin ější domácí turistiku a o český venkov. Vylepšení celkové image regionu, výrazná Podcen ění významu cestovního ruchu a marketingová zna čka v osobnostech volno časových aktivit jako p ředm ětu sv ětového formátu (Mendel, Komenský). podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.

162

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJD ŮLEŽIT ĚJŠÍCH VÝROK Ů ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY T ŘI PILÍ ŘE Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby V obci Vrchy se nenachází žádné Vyšší míra poddolovaných území v obcích Nerostné suroviny z místních zdroj ů. poddolovaná a sesuvná území. Sesuvná ani Jakub čovice nad Odrou a He řmánky může poddolovaná území nep ředstavují ani omezovat budoucí rozvoj obcí.

edí edí v případ ě jiných obcí riziko pro stávající ř zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního Ve Fulneku se nachází sesuvné území Využití ploch po t ěžb ě nerostných surovin kamene, která je možno využít jako v rámci zastav ěného území obce – rekrea ční plochy, zalesn ění, prvky místních zdroj ů (Jakub čovice nad Odrou, zelen ě... Vražné a Mankovice).

Horninové prost Realizace opat ření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakub čovicích.

Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % Celkov ě lze území SO ORP hodnotit jako Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozši řování vrt ů pro geotermální plochy útvar ů podzemních vod z hlediska nep řijatelné z hlediska pln ění stávající kanaliza ční sít ě a rozvoje napojení vytáp ění objekt ů, kterým se zp řístup ňují kvantitativního stavu a 73 % plochy útvar ů environmentálních cíl ů pro povrchové a obyvatel na ve řejnou kanalizaci podzemní vody možnému zne čišt ění. podzemních vod z hlediska chemického podzemní vody (nep řijatelný stav je na zakon čenou v ČOV. stavu. území obcí He řmanice u Oder, He řmánky, Jakub čovice nad Odrou, Lubom ěř , Spálov a Vrchy, obzvlášt ě nep řijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné).

environmentální Minimalizace zrychleného odtoku a Zhoršení p řirozeného vodního režimu Realizace komplexního systému Rizika lokálních povodní doprovázené snížení p ůdní eroze na minimum v krajin ě v důsledku nevhodného protipovod ňových opat ření, jak v krajin ě, zvýšenou erozí p ůdy v územích s velkým v územích s nulovým výskytem sklonité hospoda ření na sklonitých pozemcích => tak i na tocích k ochran ě zastav ěného podílem sklonité orné p ůdy – především na Vodní režim orné p ůdy – území obcí Jakub čovice nad zvýšené množství orné p ůdy na sklonitých území obcí. území obce Fulnek a Odry. Odrou, Mankovice, Vražné, Lubom ěř a pozemcích p ředevším na území obce Vrchy. Fulnek, Odry a Spálov.

Dodržování zásad správné zem ědělské praxe pro snížení obsahu dusi čnan ů a dalších zne čiš ťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Relativn ě vysoká míra separace v obcích Velká část území SO ORP byla v roce Provedení ú činných opat ření na snižování St řední kategorie radonového indexu byla Lubom ěř , He řmanicích u Oder a Spálov 2011 vyhlášena jako oblast se zhoršenou primárních emisí prachových částic z lokalizována v intravilánu obcí He řmanice u (p řes 20 %). kvalitou ovzduší provozu kamenolomu v Jakub čovicích n Oder, Lubom ěř a Spálov. ŽP ŽP Odrou a opat ření na zamezení reemisi Hygiena prachových částic a jejich zachycení.

163

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby V obcích jsou zavedeny systémy Lom v Jakub čovicích je významným Zefektivn ění systému sb ěru odpadu a separovaného sb ěru pro základní druhy zdrojem prašného zne čišt ění, který má bioodpadu – vybudování sb ěrného místa, odpad ů, zejména pro plasty a sklo. Separace negativní vliv na okolní obce (Jakub čovice kompostárny a dalších za řízení papíru se rozši řuje i v menších obcích. nad Odrou).

Nízká míra produkce odpad ů ve v ětšin ě obcí Řada lokalit je vedených jako stará (s výjimkou Oder a Jakub čovice nad Odrou). ekologická zát ěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Lubom ěř . Nejvíce chrán ěných ploch – obec Nízké zastoupení chrán ěných území. Tyto Využití územního plánování a Urbanizace volné krajiny, fragmentace Mankovice (29,6%) a Vražné (10%). zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP. komplexních pozemkových úprav k krajiny p ředevším liniovými dopravními zabezpe čení trvalého souladu všech stavbami. přírodních, civiliza čních a kulturních hodnot území. írody ř Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci Celý správní obvod ORP Odry vychází Při hospodá řské činnosti v krajin ě je nutno Nedostatek pozemk ů ve vlastnictví státu, správního obvodu mají obce Spálov (KES jako území ekologicky málo stabilní. vytvá řet podmínky pro zachování a kraje nebo obcí pro sm ěnu za pozemky = 1,45) a He řmanice u Oder (KES = 1,38). rozši řování rozptýlené zelen ě v krajin ě, pro nezbytné pro realizaci prvk ů ÚSES a vytvá ření protierozních opat ření. dalších krajinotvorných opat ření.

Ochrana p Existence p řírodního parku Oderské Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES Vrchy. = 0,14) a Vražné (KES = 0,22).

Výskyt úrodných p ůd v I. a II. t říd ě ochrany, Úbytek zem ědělské p ůdy ve sledovaném Ochrana kvalitního p ůdního fondu, nejv ětší podíl na zem ědělské p ůdě je období 2001 až 2011, zejména v obcích realizace protierozních a protipovod ňových v obcích Mankovice a Vražné. Jakub čovice nad Odrou a Odry. opat ření. Vysoký podíl orné p ůdy (77,2 %). Siln ě podpr ůměrná lesnatost v obcích Rekultivace p ůdy a navrácení do ZPF. Vražné a Mankovice.

Lesy s převahou smrkových monokultur ZPF a PUPFL jsou často ohrožovány v ětrem

Existence dvou regionálních železni čních Špatný technický stav stávající silni ční sít ě, Modernizace a optimalizace trat ě Suchdol Nedostate čná výstavba technické tratí zajiš ťujících napojení na celostátní tra ť dlouhodob ě nedostate čná údržba a opravy. nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu infrastruktury, nedostatek financí k řešení č. 270. přepravy, potenciální možnost napojení na problém ů v této oblasti, zpož ďování systém p řím ěstské dopravy. výstavby jednotné vodovodní sít ě a kanaliza čních sítí v obcích.

Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. Chyb ějící infrastruktura v rozvojových Zvýšení podílu čišt ěných odpadních vod Zhoršení stavu menších vodote čí z důvodu

ekonomický třídy I/47, I/57, jež zajiš ťují relativn ě dobrou plochách pro bytovou výstavbu. rozši řováním a rekonstrukcí kanaliza čních vypoušt ění odpadních vod. Dopr. a tech. Infrastruktura dostupnost okresního a krajského m ěsta. systém ů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV.

164

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Dostate čná kapacita vodních zdroj ů (pitná Chyb ějící nebo nevyhovující infrastruktura Dokon čit plynofikaci obcí SO ORP. Odkládání realizace optimalizace železni ční voda). pro zajišt ění odkanalizování a likvidaci trat ě, rozvoj individuální automobilové odpadních vod. dopravy. Podpr ůměrná míra nezam ěstnanosti celého Nedostate čné využití rozvojového Další rozvoj podnikatelské aktivity SO ORP. Výjimkou jsou obce He řmanice u potenciálu oblasti z d ůvodu slabé obyvatelstva prost řednictvím Oder, He řmánky. spolupráce v rozvojových projektech mezi podnikatelských inkubátor ů zam ěř ený na hlavními centry SO ORP - městy Odry a inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již Fulnek. existujícím zam ěstnavateli. Významní zam ěstnavatelé v gumárenském Nedostatek pracovních p říležitostí v SO Intenzivní spolupráce v integrovaných a strojírenském pr ůmyslu s inova čním ORP Odry, což způsobuje výraznou míru rozvojových aktivitách v rámci potenciálem. vyjíž ďky za prací do ostatních SO ORP mikroregionu Odersko v četn ě kvalitn ě prohloubenou i odchodem významného zpracovaných rozvojových dokument ů, tento ské podmínkyské

ř zam ěstnavatele spole čnosti GDX bod se netýká obcí Fulnek a Vrch. Automotive s.r.o.

Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, nap ř. Nízká da ňová výt ěžnost celého SO ORP

Hospodá Heipark Tošovice či využití fulneckého Odry v porovnání s ostatními SO ORP zámku jako památky nadregionálního v kraji, a to p ředevším v obcích He řmanice významu. u Oder a He řmánky.

Příznivá v ěková struktura obyvatel Výrazný pokles obyvatelstva v posledních Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit Centralizace za řízení sociální pé če ve v porovnání s ostatním SO ORP 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP kapacitu domova se zvláštním režimem pro městech Odry a Fulnek, což vede Moravskoslezského kraje, a to p ředevším Odry je druhý nejhorší v kraji. Pokles je osoby s demencí, postavit domov se k problém ům s umis ťováním senior ů v obcích Vrchy, Mankovice, Jakub čovice především v obcích Fulnek a Vrchy. zvláštním režimem pro alkoholiky a z přidružených obcí do reziden čních za řízení nad Odrou a m ěsto Odry. psychotiky, azylový d ům pro osoby bez příst řeší, d ům s chrán ěnými byty a vybudovat denní stacioná ř pro seniory a zdravotn ě postižené osoby v SO ORP Odry.

Terénní pe čovatelská a ošet řovatelská služba Nedostate čná kapacita ubytovacích za řízení ve všech obcích SO ORP Odry. pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Odry. sociodemografický Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Horší vzd ělanostní struktura obyvatelstva, Vybudování spole čných reziden čních Odry. nižší podíl obyvatel s vysokoškolským za řízení pro seniory pro n ěkolik obcí za Sociodemografické podmínky vzd ělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez finan čních p řísp ěvk ů všech zú častn ěných vzd ělání, p ředevším v obcích He řmánky, obcí. Vražné, Vrchy.

165

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

Pilí ř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Převážná část byt ů je v osobním vlastnictví - Nízká vybavenost byt ů plynem - jen 35,2 %, Využití trvale neobydlených objekt ů Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu zna čí sociálně pom ěrn ě stabilní podmínky. v polovin ě obcí v ůbec (Lubom ěř , Spálov, v obcích k rekrea čním ú čel ům ve výrazn ě neobydlených objekt ů, snižování využití He řmanice u Oder, He řmánky, Vrchy), ve větší mí ře než dosud. trvale neobydlených dom ů k rekreaci. zbytku je plynem vybavena mén ě než polovina byt ů.

Po čet trvale obydlených byt ů ve v ětšin ě obcí "Problémová" obec Lubom ěř - vysoký po čet Vymezení ploch pro nové byty v rámci mírn ě stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, trvale neobydlených byt ů a zvyšování tohoto ÚPD obcí. He řmanice u Oder, Mankovice a Odry) – trendu, nulová výstavba nových byt ů. Bydlení Bydlení rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení.

Dostatek stavebních parcel v obcích Nedostatek stavebních pozemk ů v obcích He řmanice, Lubom ěř , Odry, Spálov, Vražné Fulnek, Jakub čovice a Mankovice. a Vrchy. Velmi atraktivní p řírodní prost ředí (P řírodní Limitující geografická poloha vojenského Vylepšení celkové image regionu, výrazná Konflikt nevhodných rozvojových zám ěrů s park Oderské vrchy, CHKO Pood ří) a jeho výcvikového prostoru Libavá. marketingová zna čka v osobnostech požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení sv ětového formátu (Mendel, Komenský). přírody a krajiny. volného času. Členité území krajiny velmi vhodné pro Malá atraktivnost regionu pro pobytovou Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Sílící pozice a rozvoj konkuren čních region ů sportovn ě turistické využití, zejména pro poznávací turistiku, p řevažují krátkodobé Libavá a jeho využití pro rekreaci. ve vztahu k trhu cestovního ruchu. pěší turistiku a cykloturistiku v lét ě a (jednodenní) pobyty. běžecké lyžování v zimním období. Rekreace Rodišt ě a p ůsobišt ě osobností sv ětového Nedostate čná kvalita i kvantita významu: Johann Gregor Mendel, Jan Amos doprovodných a dopl ňkových služeb Komenský. cestovního ruchu, a to zejména pro zimní sezónu.

166

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLOHA Č. 3: P ŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET JEV Ů/PROCES Ů V TÉMATECH

1. Horninové prost ředí a geologie 1.1 Sesuvná a poddolovaná území

2. Vodní režim 2.1 Vodní režim v krajin ě 2.2 Povrchové a podzemní vody

3. Hygiena životního prost ředí 3.1 Ovzduší 3.2 Nakládání s odpady

4. Ochrana p řírody a krajiny 4.1 Chrán ěná území 4.2 Ekologická stabilita

5. ZPF a PUPFL 5.1 Zem ědělská p ůda 5.2 Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura 6.1. Silni ční doprava 6.2. Železni ční doprava 6.3. Dopravní obslužnost ve řejnou linkovou dopravou 6.4. Technická infrastruktura

7. Sociodemografické podmínky 7.1. Demografický vývoj 7.2. V ěková struktura 7.3. Vzd ělanostní struktura 7.4. Vzd ělávací uzav řenost a otev řenost obcí 7.5. Ob čanská vybavenost

8. Bydlení 8.1.Bytová výstavba a trvale obydlené byty

9. Rekreace 9.1 Rekrea ční potenciál obcí

10. Hospodá řské podmínky 10.1. Zam ěstnanost 10.2. Nezam ěstnanost 10.3. Da ňová výt ěžnost 10.4. Podnikatelská struktura 10.5. Funk ční velikost obcí

167

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLOHA Č. 4: P ŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 1 zastav ěné území 2 plochy výroby 3 plochy ob čanského vybavení 4 plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace v četn ě ochranného pásma x 6 památková zóna v četn ě ochranného pásma x 7 krajinná památková zóna x 8 nemovitá kulturní památka, pop řípad ě soubor, v četn ě x ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, pop řípad ě soubor, x včetn ě ochranného pásma 10 památka UNESCO v četn ě ochranného pásma x

ORP ORP 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability x

168

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjád řen x jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen x jinou položkou 24 přechodn ě chrán ěná plocha x 25 národní park v četn ě zón a ochranného pásma x x 26 chrán ěná krajinná oblast v četn ě zón x x 27 národní p řírodní rezervace v četn ě ochranné pásma x x 28 přírodní rezervace v četn ě ochranného pásma x x 29 národní p řírodní památka v četn ě ochranného pásma x x 30 přírodní park x x 31 přírodní památka v četn ě ochranného pásma x x 32 památný strom v četn ě ochranného pásma x 33 biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO x 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita x x 35 NATURA 2000 - pta čí oblast x x 36 lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů x s národním významem 37 lesy ochranné x x 38 les zvláštního ur čení x x 39 lesy hospodá řské x x 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná p ůdn ě ekologická jednotka x 42 hranice biochor 43 investice do p ůdy za ú čelem zlepšení p ůdní úrodnosti

169

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody v četn ě ochranných pásem 45 chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod x 46 zranitelná oblast 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území x 51 aktivní zóna záplavového území 52 území ur čené k rozliv ům podovní 53 území zvláštní povodn ě pod vodním dílem 54 objekt/za řízení protipovod ňové ochrany 55 přírodní lé čivý zdroj, zdroj p řírodní minerální vody v četn ě ochranných pásem 56 láze ňské místo, vnit řní a vn ější území láze ňského místa 57 dobývací prostor x 58 chrán ěné ložiskové území x 59 chrán ěné území pro zvláštní zásahy do zemské k ůry 60 ložisko nerostných surovin x 61 poddoované území x 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré d ůlní dílo x 64 staré zát ěže území a kontaminované plochy x 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší x 66 odval, výsypka, odkališt ě, halda

170

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 67 technologický objekt zásobování vodou v četn ě ochranného pásma 68 vodovodní sí ť v četn ě ochranného pásma 69 technologický objekt odvád ění a čišt ění odpadních vod včetn ě ochranného pásma 70 sí ť kanaliza čních stok v četn ě ochranného pásma 71 výrobna elekt řiny v četn ě ochranného pásma 72 elektrická stanice v četn ě ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektriza ční soustavy v četn ě ochranného pásma 74 technologký objekt zásobování plynem v četn ě ochranného a bezpe čnostního pásma 75 vedení plynovodu v četn ě ochranného a bezpe čnostního x pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty v četn ě ochranného pásma 77 ropovod v četn ě ochranného pásma 78 produktovod v četn ě ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem v četn ě ochranného pásma 80 teplovod v četn ě ochranného pásma 81 eletronické komunika ční za řízení v četn ě ochranného pásma x

82 komunika ční vedení v četn ě ochranného pásma 83 jaderné za řízení

171

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 84 objekty nebo za řízení za řazené do skupiny A nebo B s umíst ěnými nebezpe čnými látkami 85 skládka v četn ě ochranné pásma x 86 spalovna v četn ě ochranného pásma 87 za řízení na odstra ňování nebezpe čné odpadu v četn ě ochranného pásma 88 dálnice v četn ě ochranného pásma x 89 rychlostní silnice v četn ě ochranného pásma x 90 silnice I. t řídy v četn ě ochranného pásma x x 91 silnice II. t řídy v četn ě ochranného pásma x x 92 silnice III. t řídy v četn ě ochranného pásma x x 93 místní a ú čelové komunikace x x 94 železni ční dráha celostátní v četn ě ochranného pásma x x 95 železni ční dráha regionální v četn ě ochranného pásma x x 96 koridor vysokorychlostní železni ční trati x 97 vle čka v četn ě ochranného pásma x 98 lanová dráha v četn ě ochranného pásma 99 speciální dráha v četn ě ochranného pásma 100 tramvajová dráha v četn ě ochranného pásma 101 trolejbusová dráha v četn ě ochranného pásma 102 letišt ě v četn ě ochranných pásem x 103 letecká stavba v četn ě ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hrani ční p řechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka x

172

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 107 objekt d ůležitý pro obranu státu v četn ě ohranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt d ůležitý pro pln ění úkol ů Policie České republiky 113 ochranné pásmo h řbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní ve řejná infrastruktura x 116 po čet dokon čených byt ů k 31.12. každého roku x 117 zastavitelná plocha 118 jiné zám ěry 119 další dostupné informace, nap ř. pr ůměrná cena m2 x x x x x stavebního pozemku v člen ění podle katastrálních území, pr ůměrná cena m2 zem ědělské p ůdy v člen ění podle katastrálních území 1 vývoj po čtu obyvatel x 2 podíl obyvatel ve v ěku 0 - 14 let na celkovém po čtu obyvatel x

3 podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na celkovém po čtu x obyvatel ě Kraj 4 podíl osob se základním vzd láním x 5 podíl osob s vysokoškolským vzd ěláním xx 6 sídelní struktura 7 ekonomická aktivita podle odv ětví x

173

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ORP/Kraj Řádek Sledované jevy Sledo vané jevy v tématech číslo edí edí ř ské ř írody a ř edí ř krajiny ejnádopravní a prost podmínky podmínky ř a geologie a 8 - Bydlení8 9 - Rekreace9 2 - režim Vodní 2 5 - ZPF5 a PUPFL 10 - Hospodá 10 3 - Hygiena3 životního 4 - Ochrana4 p 6 - Ve 6 7 - Sociodemografické7 1 - Horninové1 prost technická infrastruktura 8 míra nezam ěstnanosti x 9 vyjížd ějící do zam ěstnání a škol x x 10 dojížd ějící do zam ěstnání a škol do obce x x 11 výstavba dom ů a byt ů x 12 podíl neobydlených byt ů na celkovém fondu x 13 struktura bytového fondu x 14 místn ě obvyklé nájemné 15 rekrea ční oblasti s celoro čním a sezónním využitím 16 po čet staveb pro rodinou rekreaci x 17 kapacita a kategorie ubytovacích za řízeních x 18 láze ňské místa a areály 19 podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z ve řejného vodovodu 20 podíl obyvatel zásobovaných plynem x 21 podíl obyvatel napojených na ve řejnou kanalizaci 22 podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry katastru x 23 podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy 24 podíl trvalých travních porost ů z celkové vým ěry zem ědělské půdy 25 podíl specielních zem ědělských kultur z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy 26 poídly t říd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27 podíl zastav ěných a ostatních ploch z celkového vým ěry katastru

174

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

37 další dostupné informace, týkající se nap říklad demografie, x x x ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních pot řeb a životního prost ředí

175

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

PŘÍLOHA Č. 5: DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚAP 7 DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚZEMN Ě ANALYTICKÝCH PODKLAD Ů I. ODDÍL - IDENTIFIKA ČNÍ ÚDAJE

1. Řešené území Doklad o projednání aktualizace územn ě analytických podklad ů

2. Název ú řadu po řizovatele MĚSTSKÝ Ú ŘAD ODRY STAVEBNÍ Ú ŘAD

3. Identifika ční číslo nebo obdobný údaj 0 0 0 0 0 2 9 8 2 2 1

4. Sídlo po řizovatele, kontakt a) obec b) PS Č Odry 742 35 c) ulice ( část obce) d) číslo popisné/orienta ční Masarykovo nám ěstí 16/25 e) jméno a p říjmení a funkce oprávn ěné osoby Ing. Ivana Pinkasova, vedoucí stavebního ú řadu f) číslo telefonu g) e-mail 556 768 150 [email protected]

Výsledek projednání: Obec Vrchy: Tabulka zám ěry poskytnuté obcemi pro ÚAP: Zrušit zám ěry oprava místních komunikací a úpravu areálu obecního ú řadu, jsou již dokon čeny, doplnit úprava fotbalového h řišt ě a hasi čské zbrojnice 176

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

II. oddíl pro M ěsto Fulnek, Odry, Mankovice a obce Vražné a He řmánky bude dopln ěn po jejich dodání po řizovateli.

Seznam p říloh: 5 x II. oddíl – projednání za jednotlivé obce ORP Odry

V Odrách, 30.12.2014 …………………………………… Ing. Monika Kolajková – zástupce vedoucího stavebního ú řadu

177

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

178

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

179

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

180

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

181

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

182